POČÁ Č TKY K ČE Č S E KÉ É ŽURN R A N LI L S I TIK I Y K doc o. P hd h r. r D uš u an an P avl av ů l, ů C S C c S. 1

POČÁTKY ČESKÉ ŽURNALISTIKY

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. [email protected]

1.


MĚSTA A MĚŠŤANSTVO VZNIK MĚST – 12-13 století VZNIK MĚŠŤANSTVA – kdo jej tvořil, jaké zájmy mělo, role v rozvoji řemesel, zájem o komerční a politické informace Počátek dělby práce mezi městem a venkovem Místní trh přerůstá v národní Dálkový obchod – obohacení vnitřního trhu – víno, koření, látky Itálie, Německo, Flandry Nezbytnost dobré informovanosti - zpočátku jednotlivci a firmy, později nákup od zpravodajských sítí Měšťané se hodlají vedle feudální šlechty podílet na moci Informace v dopisech – zpočátku, pak méně osobního a více „služebního“ Zavedení pravidelného poštovního spojení zejména od 16. století, knihtisk, výroba papíru 2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


PŘEDCHŮDCI ČESKÝCH NOVIN - PSANÉ NOVINY Náhodně i pravidelně posílané zprávy – politici, náboženští představitelé, feudálové, vědci, umělci, kupci, bankéři, městské rady apod. Psané noviny zejména – Itálie, Anglie, Francie, Německo – také písárny, kde se zprávy opisovaly a prodávaly – postupně zpravodajství jako výdělečná činnost Zpravodajství psaného charakteru – např. husitské manifesty Nejstarší psané zachované noviny – NOVINY LÉTA BOŽIEHO 1495 – JINDŘICHOHRADECKÉ NOVINY – 2 listy, 14 politických zpráv - letáky s politickou tematikou Jednání o zrušení smlouvy Svatojakubské 1514, Sepsání sedmi artikulův 1515 Letákové noviny - letáky reportážního charakteru (Život Mohamedův, Spis o nových zemích) - Opoziční charakter letákových novin Pláč robotných lidí,- 1618, Píseň pravdivá a velmi žalostivá – 1618, Noviny ne každému známé – 1620 - Noviny s válečnou tematikou – konec 16. stol. – turecké války - Noviny senzační – 17. stol. – záplavy. nemoci, pohromy, sopky –základ písní

3.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


POČÁTKY CENZURNÍ PRAXE Vydavatelé se brzy setkávají s cenzurní praxí, pokud se obsah letákových novin týkal politické tematiky Habsburkové a první cenzurní zásahy proti vydavatelům a tiskařům. Ferdinand I. - snaha o monopolizaci tisku u věrného tiskaře Bartoloměje Netolického 1547 1594 – Zbyněk Berka z Dubé – císařský cenzor : nařízení Rudolfa II. „o tištění a vydávání traktátův a novin“ Situace před 30 letou válkou

4. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


NOVINÁŘSTVÍ V ČECHÁCH NA POČÁTKU 17. STOLETÍ ČESKÁ KORUNA SOUČÁSTÍ HABSBURSKÉ MONARCHIE OD R.1526 1627 – OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ – nová ústava – dědičný panovník Po Bílé hoře – protireformační a germanizační úsilí, centralizace Vídně Jediné náboženství – katolické, emigrace elity národa, příchod Němců Čeština je vytlačována, cizí šlechta a měšťanstvo – čeština v menšině Hlad, nemoci, zpustošená země – počet obyvatel poloviční Upadá řemeslo, zemědělství, úpadek obchodu, stoupá intenzita nevolnictví Novinářství – úpadek, stoupá tisk letáků se senzačními náměty – určeno venkovu V té době v Evropě – periodický tisk – 1609 – AVISO RELATIONS ODER ZEITUNG – Ausgsburg, RELATION – Štrasburk V Praze vycházejí první německé noviny – Daniela Sedlčanská – nedochované, asi 1657 Jan Arnolt z Dobroslavína - 1686 – ORDINARI POSTZEITUNGEN

5.

doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


PRVNÍ ČESKÉ NOVINY Karel František Rosenmüller – 1719 – SOBOTNÍ – OUTERNÍ PRAŽSKÉ POŠTOVSKÉ NOVINY….. 1772 končí 2 x týdně, 4n strany, SPRÁVA NYNĚJŠÍCH ČASŮ K ČTENÍ NOVIN – návod Krátké zprávy z domova i ze světa



POČÁTKY ROZKLADU FEUDÁLNÍHO SYSTÉMU Koncem 18. století – neudržitelnost nevolnického systému - překážka dalšího rozvoje země. Řemeslo nestačí pokrývat požadavky trhu, nastupuje manufakturní výroba, investoři – šlechta, která má pracovní sílu. Měšťanstvo – další investor – pociťuje nedostatek nedostatek pracovních sil. Venkovské obyvatelstvo se bouří - 1781 – patent o zrušení nevolnictví. Stěhování do měst, možnost dětí studovat, vyučit se řemeslu = pracovní síly pro manufaktury Český buržoazní národ se konstituuje v mnohonárodnostním státě jako utlačovaný Posilování národního jazyka a kultury Tvoří se národní buržoazie – kupci a řemeslníci, bohatší rolníci 80. léta 18. století – NÁRODNÍ OBROZENÍ 7. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


NÁRODNÍ OBROZENÍ IDEA – JAZYK JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍM ZNAKEM NÁRODA Ovšem linie panovníka – tvrdá germanizace Patent Josefa II. 1787: bez znalosti němčiny nebyl umožněn přístup na gymnasia a do vyučení Protichůdné zájmy vrstev české společnosti: šlechta – hájila feudální práva, proti reformám finančním a pozemkovým Měšťanstvo a inteligence – proti jazykové centralizaci Slabá obrozenecká vrstva měšťanstva a vzdělanců – vsadila na šlechtu v národním hnutí 1789 – Velká francouzská buržoazní revoluce 1781 – Josef II – zmírnění cenzury, její odnětí církvi, rozhodující pro postih byl zájem státu, nikoliv církve, ale následně svoboda tisku omezena Války Habsburků s Francií 1792-1797, 1799-1801 8. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


POČÁTKY NOVODOBÉHO ČESKÉ NOVINÁŘSTVÍ text Rosenmüller – vydává noviny do r.1772, po přestávce r. 1784 vydává Jan Ferdinand Schönfeld / SCHÖNFELDSKÉ CÍSAŘSKO-KRÁLOVSKÉ PRAŽSKÉ NOVINY V r. 1786 do nich nastupuje V.M.Kramerius, který je pověřen jejich vedením Program jeho novinářské práce – výchova, vzdělání – jako prostředek zlepšení hospodářské a kulturní situace lidu, propaguje dílo Josefa II. Principy jeho novinářské práce 1789 – spory s J.F.Schönfeldem – odchází od něj. 1789 vydává vlastní C.K.Pražské poštovské noviny – náklad 450, později 1.500 výtisků Obsah pestrý Pokud bude hodně zpráv – vydá ZÁVĚSEK 9. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


NOVÉ FORMY ŽURNALISTICKÉ PRÁCE Kramerius jako průkopník práce s dopisovateli Spolupracovníci, Hlasy čtenářů Přílohy – vědecko populární prezentované dialogicky, povídkou, dopisem – usnadnění pochopení, lidový jazyk Kramerius a Francouzská revoluce – nepochopil ji, noviny upadají Špatná hospodářská situace, snížení rozsahu, zápas o přežití. 1808 V.M.Kramerius umírá, jeho přátelé noviny vydávají dál, ale roku 1825 zanikají Význam V.M.K.:propagace českého jazyka, zpravodajská, výchovná a organizátorská funkce V.M.K. a jeho obrozenecké aktivity Dialog jako žánr



VÝVOJ PO NAPOLEONSKÝCH VÁLKÁCH 1815 – Vídeňský kongres a uspořádání Evropy po porážce Napoleona 1815 – Svatá aliance – podpora boje proti revolučnímu hnutí – Rakousko a Rusko Ministr policie – hrabě Sedlnický – spolu s Metternichem do r.1848 představitel absolutismu, překážka pokroku politického a kulturního, cenzury Nové národní české hnutí - jazykozptyec Josef Jugmann – nový představitel obrozenců Jungmann – rozpravy O jazyku českém – program české buržoazie, opírající se o k lidu a pracující pro něj



PŘELOM 18. A 129. STOLETÍ – VZNIK ČESKÝCH ČASOPISŮ Především časopisy vědecké Josef Dobrovský – 1779 - 1787 Bömische Litteratur – zamřen na jazyk, vědu, literaturu, vzdělanost – snaha dokázat, že český národ má důstojné místo mezi vzdělanými evropskými národy Jan Nejedlý – 1806 –1819 HLASATEL ČESKÝ. Orgán obrozeneckého hnutí. 1821-1840 – KROK – J.S.Presl, J.E.Purkyně a další.Vycházel nepravidelně – ve 4 dílech, každý díl několik částek. 1827 – F.Palacký – ČASOPIS ČESKÉHO MUSEA – orgán musea, historie, jazykověda, literatura, vlastivěda. Řada přispěvovatelů – Jan Kollár, Fr.Lad.Čelakovský, P.J.Šafařík, J.S.Presl, atd.



ROZVOJ PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE A VLIV NA SPOLEČNOST 1830 – 1848 – HISTORICKÉ PROCESY VEDOUCÍ KE KONCI FEUDÁLNÍHO SYSTÉMU A UVOLNĚNÍ CESTY KAPITALISMU V prvních desetiletích 19. století náhrada manufakturní výroby – strojně průmyslovou Začala průmyslová revoluce – textilní průmysl, sklářství, železářství Stavba silnic, železniční doprava – 1. parní železnice Praha – Olomouc ve 40. letech, paroplavba V zemědělství nové stroje, nové plodiny, zemědělský průmysl založen Průmyslová revoluce mění vztahy mezi lidmi, vzniká námezdní proletariát – hladové bouře, rozbíjení strojů. Změny také na venkově



NAHRAZENÍ JAZYKOVÉ EMANCIPACE EMANCIPACÍ POLITICKOU Měšťanstvo se diferencuje – část bohatne jako podnikatelé, část jako úspěšní řemeslníci a obchodníci, část chudne. Mladá buržoazie sílí a chce svůj podíl na politické moci. České národní hnutí – v čele je buržoazie. 1825 – vznik České spořitelny, 1833 Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách Dosavadní program jazykový a kulturní je třeba nahradit programem politickým. Tato situace nastává ve 30. letech – nastupuje nová generace básníků, spisovatelů, a dalších umělců – K.H.Mácha, K.Sabina, K.J.Erben, J.K.Tyl, J.Mánes, Fr.L.Rieger, K.H.Borovský, J.V.Frič a další. 1830 – revoluce ve Francii, v Belgii, Sasku, Polsku . Politika realizována skrytě – prostřednictvím spolků – plesy, besedy, akademie, výlety. Strana národně liberální – Palacký, Rieger, Havlíček - AUSTROSLAVISMUS. 14. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


ČESKÁ ŽURNALISTIKA A VÝZNAMNÍ NOVINÁŘI TÉTO DOBY Radikalizace dělnictva 1844 – mechanizace továren, protesty proti propuštění, ničení strojů. Pražské noviny – navazují na Rosenmüllerovy – SOBOTNÍ ….V letech 1826-1848. Od r. 1834 - rediguje F.L.Čelakovský. Změny ve zpravodajství, nepřebírá německé, ale přímo zahraniční, výběr zpráv z hlediska emancipace českého čtenáře Příloha –literární – Česká Včela – Čelakovský – výběr hodnotné literatury, akcent na slovanskou, vč. ruské literatury. Kronika naší literatury – sledoval domácí literární scénu. Péče o mateřský novinový jazyk 1835 odvolán – za komentář k polsko ruským vztahům



JOSEF KAJETÁN TYL 1833 - nastupuje do upadajícího časopisu JINDY A NYNÍ -Sbírka obrazů pamětihodných osob, věcí a příběhů z minulosti a přítomnosti s připojeným popsáním a jiným rozmanitým vypisováním (vycházejí od r. 1828-1831) změna názvu na KVĚTY ČESKÉ – 1843, na KVĚTY 1835 J.k.Tyl v té době již dramatik – věk 25 let – chtěl vytvořit časopis – orgán a organizátor českého národního hnutí KVĚTY – dvě funkce – tlumočit potřeby nově se formující české společnosti / působit na lidového čtenáře, získávat jej pro společenské národní úkoly = nejlepší literáti jako přispěvatelé. Nejdůležitější obsah – původní česká literatura. Tyl – popularizátor vědy- zejména přírodní, proti pověrám, nevědomosti, dále cestopisy. Tyl jako hlavní autor titulu



J.K.TYL – AUTOR A KRITIK KVĚTY – 1833 – 300 odběratelů / 1843 – 900 Tyl zakladatel divadelní kritiky a literární kritiky Kritický názor na divadelní soudobé umění, divadlo považuje za „nejhlavnější cestu, jak se k srdci přibližovati“. Tyl v roce 1836 končí, znovu pak od r. 1838 – osobní neshody s majitelem. Ostrá polemika s Havlíčkem – novela Poslední Čech. Havlíček – je to sentimentální, neživotné, požadavek doby – realismus. Květy – odpovídaly na národní potřeby. Zanikají po roce 1848. Tyl od r. 1846 v novém titulu PRAŽSKÝ POSEL – sbírka užitečného a kratochvilného čtení pro lid jazyka českého od J.K.Tyla Hovořil k zaostalým vrstvám na venkově, tematika výchovy dětí, školství, národopis, propagace průmyslových škol atd. Zaniká 1849. 17. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., [email protected] ::


KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ Od roku 1846 v Pražských novinách - 1846 jen 160 předplatitelů Havlíček bojuje za zřízení české průmyslové školy Vybízí ke vstupu do Jednoty pro povzbuzení…aby měl převahu český živel – v roce 1847 již tomu tak je. Vyvolává sbírku na českou průmyslovku – vynesla 5.000 zlatých, od roku 1848 je škola založena. Havlíček a kapitalismus – obhajoba Nové zpravodajství – z mnoha zahr.zdrojů Havlíček – politický novinář Kritika myšlenky vlastenectví všeslovanského Nepochopil Štúra a Hurbana – jejich emancipační snahy Havlíček a austroslavismus, poslání tisku ve společnosti



STOJÍME NA PRAHU BURŽOAZNÍ REVOLUCE 1848 A O NÍ AŽ PŘÍŠTĚ


POČÁ Č TKY K ČE Č S E KÉ É ŽURN R A N LI L S I TIK I Y K doc o. P hd h r. r D uš u an an P avl av ů l, ů C S C c S. 1

Recommend Documents