Na celém světě najdete jen málo míst prodchnutých uměním tak intenzivně, jako je francouzské Azurové pobřeží. Světoznámí mistři štětce i další umělci se sem sjíždějí už minimálně dvě století, aby se při tvorbě nechávali inspirovat zdejším mořem i sluncem zalitými vesničkami. Umění tak postupně prolnulo do běžného života Riviéry a místní usedlíci si bez něho svět kolem sebe snad už ani nedokážou představit.
Po stopách 2
KOKTEJL 11/2008
starých mistrů
KOKTEJL 11/2008
3
Text a foto Markéta a Michael Foktovi
F
rancouzské pobřeží Středozemního moře je pro umělce zemí zaslíbenou. Místní lidé jsou zvyklí na to, že se v běžném životě setkávají se jmény, která my ostatní známe spíše z učebnic. Se zdejší krajinou spojili část svého života Picasso, Renoir, Cocteau, Chagall či Monet – buď zde přímo žili, nebo sem často jezdili tvořit. Někteří ze starších usedlíků se na muže za malířskými stojany dokonce pamatují, jiní slýchali osobní zážitky z úst svých rodičů. Obliba uměleckých předmětů všeho druhu a jakýsi přirozený vkus zakořenily v povědomí místních lidí natolik, že uměleckou činnost a originální design nejen uznávají, ale přímo vyžadují. S muzejní-
mi expozicemi či ateliéry sochařů, keramiků, malířů a dalších stoupenců volné tvorby se zde proto setkáváme takřka na každém kroku. Umělci zde nemusejí čelit názorům, na které občas narážejí v jiných koutech světa, kde jsou považováni za podivíny štítící se vzít za pořádnou práci.
ŽIVOUCÍ UČEBNICE Města a vísky rozeseté podél pobřeží jsou náležitě hrdé na to, že v nich přebýval některý z velkých mistrů. Antibes či Vallauris mají svého Picassa, Cagnes-sur-Mer Renoira a Villefranche-sur-Mer zase Cocteaua. Budují jim muzea a pomníky, slaví výročí jejich příchodu nebo jiných významných mezníků tvořivého života.
Před třemi lety zde dokonce začal vznikat unikátní společný projekt s názvem Po stopách malířů Azurového pobřeží. Místní odborníci si dali tu práci, že v devíti z těchto uměním požehnaných obcí vyhledali přesně ta místa, na kterých věhlasní malíři svá plátna tvořili. Místo malířských stojanů na nich instalovali reprodukce výsledných děl tištěné na keramických kachlích. Vznikla tak nejen unikátní výstava slavných prací pod širým nebem, ale také jedinečná možnost porovnat, jak se od vzniku díla malovaná scenerie změnila. Navzdory tomu, že mistři bohatě využívali svého kreativního vidění k pozměňování perspektivy, barevnos-
ti a leckdy i vzhledu zachycovaných míst, můžeme v okolní krajině snadno rozeznat znaky, které podráždily jejich představivost již před stoletím nebo
i dříve. Můžeme se rovněž dohadovat, jak by na ně zapůsobily moderní silnice či budovy, které nemohli vidět ani ve svých nejbujnějších představách.
Hledání vystavených pláten zároveň nabízí možnost navštívit některé z nejmalebnějších koutů Riviéry a nechat se při jejich výběru vést vkusem lidí
Belgie Lucembursko Německo
Paříž
FRANCIE
Švýcarsko Itálie
Španělsko
4
KOKTEJL 11/2008
Côte ďAzur
KOKTEJL 11/2008
5
TRAMVAJÍ ZA UMĚNÍM
Na tříhektarovém pozemku Les Collettes, který se stal na posledních jedenáct let života Renoirovým domovem, umělce na první pohled uchvátil především sad asi sto padesáti věkovitých olivovníků. Jejich pokroucené kmeny se objevily i na obraze Krajina v Les Collettes, který je součástí malířské stezky. Stejně jako na malířově plátně se i dnes mezi olivami otevírá výhled na středověké městečko Haut-des-Cagnes. Rozkošná osada s úzkými uličkami tvoří protipól moderního přímořského střediska Cagnes-sur-Mer, na které shlíží z devadesát metrů vysoké skalnaté vyvýšeniny.
6
● Na Francouzské riviéře je umění natolik všudypřítomné, že se bez něho neobejde ani tramvajová trať. Konkrétně nově otevřená a zároveň jediná tramvajová linka číslo 1 v metropoli Riviéry Nice. Celou její trasu lemuje čtrnáct děl známých představitelů moderního umění, z nichž některá jsou skutečně monumentálních rozměrů a všechna dohromady tvoří odvážný projekt s názvem Umění ve městě (Art in the City). ● Nejzajímavějším z nich je kolekce sedmi myslitelů, která zdobí jedno z hlavních niceských náměstí Place Masséna. Bílé sochy vážných
KOKTEJL 11/2008
mužů navržené španělským umělcem Jaume Plensou trůní ve výšce dvanácti metrů na plošinách zakončujících
kovové sloupy zapuštěné do asymetrické černobílé dlažby náměstí. Jednotliví myslitelé symbolizují zemské kontinenty a k plnému životu se probouzejí až po západu slunce. ● Každá ze soch je zevnitř osvětlená dynamicky proměnlivým světlem. V noční tmě proto všichni muži září do okolí a zároveň každý z nich pozvolna mění barvu svého těla, jako by procházel všemi barvami spektra duhy. Celé sousoší pak vypadá, jakoby spolu sochy beze slova rozmlouvaly. Snad právě proto autor svůj výtvor pojmenoval „Konverzace v Nice“.
Protože sem za Renoirem jezdívali známí umělci, vysloužila si bývalá opevněná pohraniční víska mezi Francií a panstvím savojských knížat brzy přezdívku Montmartre Francouzské riviéry. Umělecký ruch tu panoval až do šedesátých let minulého století. Malíři zpodobňovali snad každý kout vesnice, s trochou nadsázky tak můžeme říct, že by se z jejich děl mohl poskládat plán celého města. Mezi návštěvníky, na které místní vzpomínají nejvíce, patřil například Yves Klein, známý svými obrazy či plastikami laděnými do modré barvy, nebo spisovatel a duchovní otec slavného pařížského
komisaře Maigreta Georges Simenon, který nějaký čas přebýval v jednom z malých domků historického centra.
COCTEAU V TUNELU Podobnou atmosféru přímořského klidu vyzařuje i další ze zastávek malířské trasy, která má i podobně znějící jméno – Villefranche-sur-Mer. Původně rybářská osada ležící mezi Nice a Mentonem se může pochlubit malebnou přístavní zátokou. Na jejím břehu stojí menší kaple svatého Petra, patrona rybářů, kterou místní muži se sítěmi využívali k modlitbám i ke skladování svých rybářských potřeb.
ke vnímání estetičnosti okolního světa nejpovolanějších.
RENOIROVO KRÁLOVSTVÍ Letos je tomu sto let od chvíle, kdy se do tehdy nenápadného přímořského městečka Cagnes-sur-Mer přistěhoval jeden z mistrů impresionismu Pierre-Auguste Renoir se svou ženou Aline a třemi syny. Tvořil zde až do své smrti navzdory tomu, že byl ke konci života kvůli revmatoidní artritidě upoután na kolečkové křeslo. I ono je ostatně spolu s dalšími osobními předměty a jedenácti originálními malbami vystavené v Renoirově domě, který dnes slouží jako muzeum jeho tvorby.
KOKTEJL 11/2008
7
Koncem padesátých let ji vymaloval a zrenovoval Jean Cocteau. Své dílo věnoval právě rybářům. Motivy z jejich života se odrážejí ve vnější fasádách i vnitřních malbách. Dokonce i kříž na zvonici má podobu čtyř ryb stýkajících se hlavami uprostřed. Jean Cocteau vtiskl svůj rukopis i další místní pozoruhodnosti, temné uličce ze třináctého století s příhodným názvem
8
KOKTEJL 11/2008
Rue Obscure. Jde vlastně o asi sto třicet metrů dlouhý tunel krytý kamennými oblouky, nad nimiž se rozkládají rozšířená patra domů po stranách ulice. Právě zde Cocteau namaloval slavný obraz Rue Obscure s lidskou tváří v popředí a krytou pasáží v pozadí. Obličej na obraze s největší pravděpodobností patří jeho životnímu partnerovi, světoznámému herci Jeanu Maraisovi.
● Po druhé světové válce, v období volnomyšlenkářských šedesátých let, sutiny zarostlé plevelem objevili umělci. Začali zříceniny adaptovat k přebývání a sláva vznikající umělecké kolonie brzy překročila italské hranice. ● Ve vesnici chyběla elektřina, kanalizace i rozvod pitné vody. To všechno museli umělci vybudovat vlastníma rukama. V té době jich tady žilo několik desítek z různých evropských zemí. Jednotlivým budovám ponechali ráz zřícenin, takže vesnice vypadá, jakoby se tu čas zastavil před sto padesáti lety.
● Bussanu křižují jen úzké dlážděné uličky, do kterých se nedá vjet autem. Jediná asfaltka končí před vesnicí, kde také musejí turisté zanechat své dopravní prostředky. Ve vyspravených domech dnes najdete studia či ateliéry malířů, sochařů, keramiků, ale i spisovatelů a básníků. Řada z nich má podobu galerií, kde je možné zakoupit výtvory inspirované posvátným klidem zříceného města bohémů.
KAM SE JEŠTĚ VYDAT
● Stejně dobře jako na Francouzské riviéře se umění daří i na italské části pobřeží Janovského zálivu. Jen pár kilometrů od francouzských hranic, u města San Remo, se nachází zcela unikátní místo neodmyslitelně spjaté s volnou tvorbou. Vesnice Bussana Vecchia (Stará Bussana) připomíná při pohledu z dálky pouhou hromadu rozvalin. Své dílo zkázy zde zanechalo silné zemětřesení, které osadu pamatující doby římské říše zpustošilo koncem devatenáctého století.
bí a stylů. Kamenné hradby dnešní obce Antibes zalité zlatavým sluncem na pozadí alpských vrcholků a orámované azurovým mořem chtěl na plátno zachytit snad každý kumštýř, který šel kolem. V roce 1888 se zde zastavil jeden ze zakladatelů impresionismu Claude Monet. Původně se v Antibes hodlal zdržet pouhých pár dní, ale jeho pobyt se protáhl na více než čtvrt roku. Během té doby namaloval téměř čtyřicet obrazů – dost na to, aby jimi v létě téhož roku zaplnil pařížské výstavní studio. O necelých šedesát let později se zde na podobnou dobu usadil další z velkých mistrů, Pablo Picasso. Ateliér si vybudoval přímo na hradbách. Zanechal tu po sobě desítky maleb, kreseb a dalších uměleckých děl, která věnoval městu. Celá kolekce se pak stala základem sbírek Picassova muzea, jež dnes v jeho bývalém ateliéru sídlí.
MONET A PICASSO Když ve čtvrtém století před naším letopočtem založili staří Řekové v chráněné zátoce na cestě mezi Korsikou a nynější Marseille osadu jménem Antipolis, nemohli si vybrat charismatičtější místo. Osadu navíc obehnali vysokými hradbami, čímž vytvořili nejen architektonickou pozoruhodnost, ale také neodolatelný objekt zájmu malířů nejrůznějších obdo-
KOKTEJL 11/2008
9
Text a foto Markéta a Michael Foktovi
Kvíz vyznáte se v obrazech?
SLAVNÍ MILENCI Snad nejzajímavější příběh má idylický obraz antibeské zátoky od Raymonda Peyneta z roku 1942. Představivost umožnila autorovi, aby do popředí obrazu přimaloval párek zamilovaných lidí. Peynetovi milenci si brzy získali nečekanou celosvětovou popularitu, která trvá dodnes. Slavné dvojici se dokonce dostalo té cti, že byla součástí oficiálního daru města Paříže britské princezně Anně u příležitosti její návštěvy. Figurky se v průběhu let vyráběly v celé řadě podob – jako parfémy, přívěsky, porcelánové dekorace, nejrůznější panenky či ozdobné obrázky na dámských spodních kalhotkách. V letech 1985 a 2000 se dostaly i na poštovní známky. Peynetovo dílo zaznamenalo velkou odezvu také v Japonsku. Jeho tvorbě se věnují hned dvě japonská muzea, takže pozornosti nemohli ujít ani slavní milenci z jeho obrazu. U příležitosti padesátého výročí konce druhé světové války odhalili jejich sochu v Hirošimě. Obliba figurek sahá v Japonsku tak daleko, že mnohé páry neváhají podniknout dlouhou svatební cestu ze země vycházejícího slunce do evropského „rodiště“ zamilované dvojice. Snoubenci se ostatně mohou nechat oddat v antibeské svatební síni, kde pak dostanou speciální diplom lásky. Kromě podpisu starosty Antibes na něm samozřejmě nemohou chybět ani slavní kreslení milenci.
Michael a Markéta Foktovi Michael je fotograf, publicista a přírodovědec. V roce 2003 získal v soutěži Czech Press Photo v kategorii příroda a životní prostředí první místo – cenu Zlaté oko a o rok dříve ve stejné kategorii čestné uznání. Markéta je fotografka, novinářka a manažerka. Organizuje fotografické výstavy, zastupuje Michaela v obchodních záležitostech a oba spolu v autorské dvojici vytvářejí materiály o zajímavých místech naší planety i fenoménech ze světa zvířat.
10
KOKTEJL 11/2008
Se schopností vnímat umění se člověk rodí. Jak tento předpoklad dokáže během svého života rozvinout, záleží na něm samém. Připravili jsme pro vás malý výtvarný kvíz, kterým si můžete své znalosti otestovat. ● Tzv. tapiserie z Bayeux není ve skutečností tapiserií, je to vlněná krajka podložená látkou. Co znázorňují vyšité obrázky?
civilistů vojáky císaře Napoleona Bonaparte. Kdo namaloval toto mistrovské dílo? 1. Jacques Louis David 2. Francisco Goya 3. Jean Auguste Ingres
1. bitvu u Kresčaku 2. bitvu u Hastingsu 3. dobytí Bagdádu Seldžuky
● Rozhodli se malovat pod širým
● Zrození Venuše, jedno z nejkrásnějších děl rané renesance, namaloval: 1. Domenico Veneziano 2. Sandro Botticelli 3. Carlo Crivelli
● Který z těchto obrazů nenamaloval Pieter Brueghel?
Můj táta znal Pabla Picassa Cesta k umění nemusí být lehká ani na jihu Francie. Ve vesničce Vallauris, kde trávil konec svého života i Picasso, stojí postarší dům obklopený malebným nepořádkem. Ze záplavy předmětů nejrůznějšího druhu vyčnívají hotová i rozpracovaná umělecká díla – obrazy, keramika i plastiky. Obyvatelem této zahrady snů je postarší muž jménem Francis Crociani. Jeho otec Emile Crociani byl známým naivistickým malířem. Malovat se naučil zcela sám ve volném čase, zatímco za zaměstnáním docházel do plynáren. „Můj táta tu ještě zažil Pabla Picassa,“ vzpomíná Francis. „Když se Picasso ve Vallauris usadil, tak už byl slavným mistrem. Choval se ale jako zcela obyčejný člověk a chodil s místními na skleničku do naší vinárny.“ Ani sám Francis to neměl ve svém uměleckém životě jednoduché. Jeho malířská kariéra se začala rozjíždět v době, kdy mu vážně onemocněla žena. Protože se o ni musel starat, nemohl
● Jidášův polibek. Kristus na něm ztělesňuje trvalost. Jeho klidný pohled ostře kontrastuje s tváří Jidáše, zamračenou a plnou obav. Kdo je autorem tohoto obrazu z počátku 14. století?
1. Stavba babylonské věže 2. Selská svatba 3. Jarní nymfa
1. Cimabue 2. Duccio 3. Giotto
1. Rembrandt van Rijn 2. Jan Vermeer van Delft 3. Jan Steen
● Ilustrovaná alegorie Loď bláznů z konce 16. století ztělesňuje autorovu představu lidstva: mořem času putuje na loďce několik vybraných jedinců, z nichž každý je blázen, má nějaké lidské neřesti. Zatím loď bezcílně bloudí a nikdy nedopluje do přístavu. Kdo alegorii namaloval? 1. Jan van Eyck 2. Lucas Cranach 3. Hieronymus Bosch
1. Auguste Renoir 2. Claude Monet 3. Édouard Manet
● Kubismus. Toto malířské hnutí vy-
tvořili Picasso a Braque kolem roku 1907 a výrazně tím ovlivnili celé západní výtvarné umění. Rozhodli se, že předměty rozloží do množství plošek a poukáží tím na jejich rozličné aspekty. Prvním dílem tohoto směru byl obraz:
● Obraz Židovská nevěsta patří k pozdním a nejkrásnějším dílům jednoho mistra holandského baroka. Byl jím:
vyrážet do okolí za inspirací pro své obrazy. Maloval tedy květiny a ptáky ve své zahradě, dokud zcela nevyčerpal svou invenci. Pak kvůli rodině přijal místo v továrně na keramiku. Tam, kde ostatní umělci vydrželi sotva čtyři roky, pracoval plných jedenáct let. Když ovdověl, vrátil se naplno k tvořivé činnosti. Žije dál ve stejném domě a dělí si roční práci na dvě poloviny – prvních šest měsíců maluje a druhý půlrok vytváří keramiku, aby mu tvorba nezevšedněla.
nebem, zachycovat na plátno prchavé účinky světla a vdechnout tak obrazu atmosféru konkrétního okamžiku. Pohrdavě se jim začalo říkat impresionisté. Obraz Snídaně v trávě stvořil malíř, který přímo k impresionistům nepatřil, ale jeho malířské objevy na ně měly velký vliv. Byl to:
1. Plačící žena 2. Slečny z Avignonu 3. Nahá žena v červeném křesle
● Obraz Václava Brožíka s názvem Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým najdeme: 1. v Betlémské kapli 2. v Novoměstské radnici 3. ve Staroměstské radnici
● 3. květen 1808. Tento název má obraz, na kterém je znázorněno brutální potlačení povstání španělských
Své odpovědi posílejte do 25. listopadu e-mailem na adresu
[email protected] nebo poštou na adresu Koktejl, Klíšská 18, 400 01 Ústí nad Labem. Obálku označte heslem Kvíz. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, který získá výpravnou publikaci Mistři světového malířství od Jordi Vigué. Knihu poskytlo on-line knihkupectví www.dobre-knihy.cz, které svým zákazníkům nabízí více než tři tisíce titulů.
