Po oba dny od 13 do 16 hodin budou mít návštìvníci muzea možnost inspirovat se k vlastním pøípravám na vánoèní svátky

NAPAJEDELSKE VYDÁVÁ MĚSTO NAPAJEDLA ROČNÍK VI.

LISTOPAD 2001

CENA 5 KČ

Těšíme se na Vánoce.. V pátek 30. listopadu v 16 hodin se koná "Velké koledování" u napajedelské radnice. Úèinkovat budou dìti ze základní umìlecké školy, soubor Radovánek a s nimi pøijdou dìtem popøát hezký pøedvánoèní èas i jejich loutkoví kamarádi ze soubor Klubíèko. Velké koledování se koná za úèelem rozsvícení vánoèního stromu pøed radnicí. Pøijïte spoleènì pøivítat vánoèní èas.

Kresba Mgr. Sláma

Fotografií z loòského zpívání pøed radnicí Vás ZUŠ R. Firkušného, Radovánek a Klub kultury Napajedla zve k uvítání vánoèního stromu 2001. Foto Fr. Cívela

•Vánoční koncert• ZUŠ R. Firkušného Vás zve na Vánoèní koncert ve støedu 12. prosince v 17 hodin v Klubu kultury Napajedla. V programu vystoupí bývalí žáci Z. Lapèíková, O. Hubáèek, Z. Marušák, R. Kolaøík, L. Kašpárková, P. Tureèková, M. Raisigl, K. Rozací, B. Hera, Z. Nesrsta a pìvecký sbor školy. Koncert souèasnì uzavøe rok oslav 50. výroèí založení školy. Srdeènì zveme všechny milovníky krásné hudby a pøátele ZUŠ R. Firkušného.

DNES V LISTĚ l Ze zasedání rady a zastupitelstva l Pro majitele psù l Koncert duchovní hudby l Rozhovor s øeditelem Klubu kultury l Nìco z historie Kina Sokol

Perníky a vizovické pečivo Hlavní náplò èinnosti Muzejního klubu Napajedla sice tvoøí udržování významných událostí a osobností mìsta v pamìti souèasníkù, ale není zdaleka jediná. Na 13. a 14. prosince pøipravili pro veøejnost akci, která spíše než do minulosti je zamìøena na budoucnost. A sice tu nejbližší - Vánoce. Po oba dny od 13 do 16 hodin budou mít návštìvníci muzea možnost inspirovat se k vlastním pøípravám na vánoèní svátky.

Dětský filmový festival Dvakrát do roka pøipravuje Mìstské kino Napajedla ve spolupráci s mìstem Napajedla filmový festival pro dìti. Letošní podzimní je v poøadí již šestým pokraèováním, pøi kterém se dìti mohou tìšit nejen na pìkné filmové zážitky, ale i zajímavou tombolu. Hracími dny jsou ètvrtek až pátek od 22. do 24. listopadu a na programu jsou pohádky Není král jako král, Otesánek a film Kruh z prostøedí sportu pro starší dìti. Díky sponzorùm mohou dìti do kina za mimoøádné vstupné 20 Kè a tøicet z nich si každý den odnese domù drobný dárek.

Ve ètvrtek 13. prosince se mùžete podívat, jak se zdobí vánoèní perníèky. V pátek 14. prosince vystøídá medovou vùni vizovické peèivo, pro které rovnìž platí, že více než kuchaøské umìní je tøeba umìní tvoøit a mít spousty zajímavých nápadù. Páteèní ukázka vizovického peèiva je spojena i s jeho prodejem. Muzejní klub Napajedla Vás srdeènì zve k návštìvì muzea v ulici Nábøeží (nad Blatnickou vinárnou).

Vánoční beseda Mìsto Napajedla zve všechny své seniory ke každoroèní "Vánoèní besedì". Uskuteèní se v úterý 11. prosince v 16 hodin v sále sokolovny. Hostiteli sváteèního podveèera jsou v zastoupení mìsta èlenové sboru pro obèanské záležitosti a milé hosty pøijdou pobavit èlenové Divadla Zdeòka Štìpánka z Klubu kultury Napajedla, folklórní soubor Radovánek a Ženský pìvecký sbor z Otrokovic. Všichni jste srdeènì zváni.

2

Zprávy z radnice

NAPAJEDELSKÉ

Z jednání městské rady a zastupitelstva Rada města 22. října 2001 l schválila pronájem èásti pozemku PK p. è. 130/1 o výmìøe 23 m2 a prodejní buòky na nìm umístìné Oldøichu Øehovi, Pod Kalvárií 324, k podnikatelským úèelùm na dobu neurèitou l schválila návrh komise životního prostøedí a veøejného poøádku na pokácení stromù rostoucích mimo les a provedení náhradní výsadby v roce 2002 - pokácení stromù provede Technická správa mìsta, døíví je urèeno k odprodeji zájemcùm z øad obèanù mìsta l schválila rozpoètové opatøení è. 21/2001 z dùvodù poskytnutí finanèního pøíspìvku na výsadbu rùží v Rùžovém sadu v Lidicích l neschválila návrh rozpoètového opatøení è. 20/2001 na povýšení dotace na úhradu výdajù za energie TJ Sokol Napajedla a povìøila starostku mìsta jednáním o odkoupení komunikace mezi budovou Sokolovny a domem è.p. 387 se zástupci TJ Sokol l schválila rozpoètové opatøení è. 22/2001 z dùvodù poskytnutí finanèního pøíspìvku Sdružení na ochranu nenarozeného života l schválila rozpoètové opatøení è. 23/2001 z dùvodu vrácení èástky z pronájmu tìlocvièny ZŠ Komenského 298 Tenisovému klubu Napajedla l vyjádøila souhlas se zmìnou nájemní smlouvy na pronájem nebytových prostor kotelen A, B, C a doporuèila využití kotelen k pronájmu l projednala žádost velitele Mìstské policie o pøidìlení nových prostor pro potøeby MP l projednala pøedložený materiál o èinnosti Jednotky sboru dobrovolných hasièù mìsta Napajedla a trvá na realizaci usnesení Rady mìsta è. 261/8/2001 ze dne 24. srpna 2001 l doporuèila Zastupitelstvu mìsta projednat vyhlášení zámìru prodeje budovy kina Na Kapli, è. p. 459, vèetnì pozemku, nejvyšší nabídce za podmínky minimální ceny dle znaleckého posudku l seznámila se se zápisem ze schùze Sboru pro obèanské záležitosti ze dne 2. øíjna 2001 l schválila rozpoètové opatøení è. 24/2001 z dùvodu poøízení poèítaèe pro stavební úøad l schválila rozpoètové opatøení è. 25/2001 z dùvodu poøízení antény - bezdrátové pojistky pro pevné pøipojení na Internet pro budovy v majetku mìsta l doporuèila Zastupitelstvu mìsta schválení žádosti o bezúplatný pøevod pozemku PK p. è. 1559 z majetku státu na obec l schválila zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení na "Chodník v ulici Bartošova" Centroprojektem Zlín za cenu 16 800 Kè l rozhodla nevyhovìt žádosti M. Masaøíka o výjimku z obecnì závazné vyhlášky è. 3/2001 o poøádání veøejných hudebních produkcí

l souhlasila s uzavøením smlouvy o výpùjèce èásti pozemku mìsta p. è. 2074/3 pro provedení samostatného vjezdu na pozemek manželù Otradovcových l schválila uzavøení smlouvy na zhotovení komunikace v ulici Høbitovní - Pod Kalvárií firmou DIPS, s.r.o. Zlín

Zastupitelstvo města 29. října l schválilo zásady pro zadávání veøejných zakázek l schválilo návrh na odpis nedobytných pohledávek l seznámilo se zápisem z jednání finanèního výboru ze dne 19. záøí 2001 l schválilo zøízení pøíspìvkové organizace Základní škola Komenského 298 od 1. ledna 2002 l schválilo prodej èásti pozemku p. è. 6480 manželùm Èevelovým, bytem Napajedla za podmínky zøízení vìcného bøemene pro pøístup na pozemek za úèelem opravy a údržby inženýrských sítí l schválilo prodej pozemku p. è. 1683 a p. è. 7405/2 manželùm Jarmile a Alfrédovi Friedsamovým, bytem Otrokovice l schválilo prodej pozemku p. è. 4959/5 a p. ø. 4959/6 manželù Miladì a Aloisi Redlovým, bytem Zlín l schválilo prodej pozemku p. ø. 4959/4 Alenì Suchardové, bytem Napajedla l schválilo prodej èásti pozemku p. è. 6477/ 6 Annì Tománkové, bytem Otrokovice l schválilo prodej pozemku p. è. 2533/17 Plemenáøským službám, a. s., Otrokovice l schválilo prodej pozemku p. è. 684/4 Barboøe Rybové a Vladimíru Rybovi, bytem Napajedla l schválilo žádost o bezúplatný pøevod pozemku p. è. 1559 z majetku státu na obec v k. ú. Napajedla l neschválilo obecnì závaznou vyhlášku è. 4/2001 o zmìnì obecnì závazné vyhlášky è. 1/2001 o naøízení konce provozní doby l seznámilo se s požadavky na získání finanèních prostøedkù na obnovu kulturních památek z Programu regenerace mìstské památkové zóny l vyslovilo souhlas s prodejem budovy kina vèetnì pozemku s tím, že pøevod nemovitosti bude možný nejdøíve v lednu 2004.

Rada města 5. listopadu 2001 l schválila vyhlášení zámìru odprodeje pozemku p. è. 1425 a p. è. 7407/2 Františku Kuèerovi, bytem Zlín l schválila vyhlášení zámìru pronájmu tìlocvièny v budovì ZŠ Komenského 298 pro Volejbalový klub Napajedla za cenu 188,- Kè za hodinu na dobu urèitou l schválila rozpoètové opatøení è. 26/2001 za úèelem poøízení židlí do smuteèní sínì na høbitovì l seznámila se zápisem z jednání komise sociální a zdravotní ze dne 24. 10. 2001 l seznámila se zápisem z jednání finanèního výboru ze dne 24. 10. 2001 a stanovila

11/2001

druhý termín pro provedení inventur majetku v Klubu kultury do 28. 2. 2002 l seznámila se s informací o zmìnì dopravního znaèení v Bartošovì ulici l schválila návrh na uzavøení nájemní smlouvy na pronájem pozemku u zaøízení "Vagón" s termínem jeho pøijetí do 14. 12. 2001 l nesouhlasila se zrušením uložení pokuty M. Masaøíkovi za porušování obecnì závazné vyhlášky è. 3/2001 o poøádání veøejných hudebních produkcí na základì odvolání l na základì stížností obyvatel Nábøeží na zøízení kluzištì na høišti rozhodla, aby plochy høiš na Nábøeží byly používány ve stavu, jak byly vystavìny l seznámila se zprávou o èinnosti Mìstské policie za mìsíc øíjen 2001 l schválila uzavøení dodatku ke smlouvì na vybudování a provozování základové stanice veøejné radiotelefonní sítì GSM uzavøené s firmou Èeský mobil, a.s. l seznámila se s informacemi o nových skuteènostech ve vìci rekonstrukce budovy hospodáøské školy na ZUŠ l souhlasila s prezentací mìsta v publikaci Vítejte v rozsahu 2/3 stránky l seznámila se s informacemi o nabídce na odkoupení akcionáøských práv VaK Zlín, a.s. l seznámila se s protokolem o výsledku kontroly výkonu státní správy v oblasti poøizování ÚPD a zápisem z provìrky stavebního úøadu MìÚ z 25. a 26. øíjna t.r.

Varovné signály Od 1. listopadu 2001 platí na základì rozhodnutí Ministerstva vnitra na území Èeské republiky pro varování obyvatelstva pøi hrozbì nebo vzniku mimoøádné události jeden varovný signál "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA" Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteøin. Mùže být vyhlašován tøikrát za sebou asi v tøíminutových intervalech. Po akustickém tónu sirény, vyhlašujícím varovný signál "všeobecná výstraha", bude následovat tísòová informace z hromadných informaèních prostøedkù republikové, regionální a místní pùsobnosti pro vyrozumìní obyvatelstva o hrozící nebo vzniklé mimoøádné události. 1. listopad 2001 rovnìž ukonèil platnost dosavadních varovných signálù: "katastrofa", "všeobecná výstraha" a "nebezpeèí zátopové vlny". V platnosti zùstává pouze dosud vyhlašovaný signál "POŽÁRNÍ POPLACH". Je vyhlašován pøerušovaným tónem sirény po dobu 60 vteøin a není varovným signálem. Slouží ke svolávání jednotek požární ochrany. Signál "požární poplach", vyhlašovaný elektronickou sirénou, napodobuje zvuk trubky troubící signál "ho-øí, ho-øí,.." po dobu jedné minuty. Je jednoznaèný a s jinými signály nezamìnitelný.

NAPAJEDELSKÉ

Zprávy z radnice

11/2001

Pes a město, město a pes Pro majitele psů, ale nejen pro ně V souvislosti s pøípravou nové obecnì závazné vyhlášky o chovu a držení psù na území mìsta Napajedla, vyhlašuje oddìlení životního prostøedí Mìstského úøadu Napajedla anketu pro všechny chovatele psù, ale i ostatní obèany. Cílem ankety je podchytit názory široké vrstvy obyvatel na tzv. "psí otázku" v našem mìstì. To, co se líbí majiteli psa, nemusí vyhovovat jeho sousedovi, který psa nemá. Vyzýváme všechny obèany, kterým není problematika chování psù ve mìstì lhostejná, aby nám sdìlili, co by podle nich mìla nová vyhláška obsahovat. Své námìty mùžete zasílat písemnì pøímo na oddìlení životního prostøedí Mìstského úøadu Napajedla, Masarykovo námìstí 89, nebo je vlo-

žit do schránky mìstského úøadu umístìné na budovì Èeské spoøitelny. Pro vytvoøení urèité èasové rezervy, potøebné na zpracování námìtù, je tøeba tak uèinit do 31. prosince 2001. Oèekáváme, že nám sdìlíte své názory na umístìní košù na psí exkrementy, kde vyhlásit "psí zóny", kam naopak vstup psù úplnì zakázat. Rádi bychom se od obèanù dovìdìli, co by mìla obecnì závazná vyhláška v souvislosti s chovem psù dovolovat, co omezit, co zakázat a také všechno ostatní, co se týká vzájemného soužití mìsta a psù. Vìøíme, že se do naší ankety zapojí co nejvíce lidí. Stanislava Kozmíková, oddìlení životního prostøedí

K projednání návrhu územního plánu Poøizovatel územního plánu mìsta Napajedla - stavební úøad Mìstského úøadu Napajedla - vypisuje ve smyslu ustanovení § 22, odst. 1, stavebního zákona èíslo 50/ 1976 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù, veøejné projednání návrhu územního plánu mìsta Napajedla. Obèané, právnické a fyzické osoby, podnikající na katastrálním území Napajedla

mají možnost shlédnout po dobu tøiceti dnù od 6. prosince 2001 do 6. ledna 2002 zpracovaný návrh na stavebním úøadì Mìstského úøadu Napajedla. Své pøipomínky a námitky mohou sdìlit do patnácti dnù od posledního dne vystavení. K pøipomínkám, uplatnìným po této lhùtì, se nepøihlíží. MÚ

Platnost občanských průkazů Vyhláška Ministerstva vnitra è.177/2000, kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon o obèanských prùkazech a zákon o cestovních dokladech, vešla v platnost 1. èervence 2000 a mìní platnost obèanských prùkazù vydávaných pøede dnem úèinnosti zákona è. 328/1999 Sb. Podle této vyhlášky pozbývají 31. prosince 2001 platnost obèanské prùkazy vydané do 30. dubna 1993 - typ knížka ve kterých není vyznaèeno státní obèanství. Tento údaj je uveden v rubrice "zvláštní záznamy" a státní pøíslušnost k ÈR je potvrzena razítkem s datem po 1. lednu 1993. Majitelé tìchto obèanských prùkazù si musí nechat vystavit prùkaz nový, a to na Okresním úøadì ve Zlínì po pøedložení potøebných dokladù. Jedinì tento úøad je oprávnìn vystavit potvrzení o státní pøíslušnosti. Pro ostatní obèany je místem k vyøízení obèanského prùkazu matrika Mìstského úøadu Napajedla, a již se jedná o první obèanský prùkaz, OP pøi ukonèení jeho platnosti dle vyznaèeného data, náhrada za ztracený, znièený apod. Všechny ostatní obèanské prùkazy (kartièky i platné knížky) • vydané pøed úèinností zákona è. 328/ 1999, tj. do 1. 7. 2000 a

• obèanské prùkazy bez strojovì èitelných kódù, vydané do 31. prosince 2001 platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však do 31. prosince 2005. Jediným platným obèanským prùkazem po tomto datu budou "zelené kartièky" s ètecím kódem. -red-

Historický kalendář Úspìch stolního kalendáøe historických pohledù a fotografií Napajedla 2001 rozhodl o tom, že pro nový rok 2002 sáhli jeho autoøi ke stejnému tématu. Z dílny Františka Cívely (foto) a Stanislava Hradila (grafika a tisková pøíprava) vyšel tøináctilistový nástìnný kalendáø nestandardního formátu, ve kterém se objevují dosud nepublikované obrázky ze starých Napajedel, konfrontované s dnešní skuteèností. Kalendáø byl vydán nákladem 2000 ks a èást z tohoto množství poslouží k prezentaci mìsta na led-

3

Děkujeme, nepřijdeme.. Èlovìk zpravidla mívá problémy odmítnout pozvání, nemá-li pro to skuteèný dùvod, jenom ví, že pøijít nechce. Obvykle je mnohem snazší, nejsou-li pozvání adresná. Jsouli zváni obèané, milovníci dobré hudby, pøátelé divadla, rodièe… Tam je odmítnutí velmi snadné, dokonce na odpovìï ani nikdo neèeká. Nìkdo citlivìjší by mohl mít pocit, pokud neumí své odmítnutí zdùvodnit (pøed sebou samotným to ale jde vždycky), že tím pádem není dobrý rodiè, pøítel múz, neví co je dobrá hudba a možná není ani obèan, i když ctí zákony a platí danì. Letošní slavnostní shromáždìní pøi pøíležitosti vzniku Èeskoslovenska pøed více než osmdesáti lety, organizované Zastupitelstvem mìsta ve spolupráci se Základní organizací Èeského svazu bojovníkù za svobodu v Napajedlích, se konalo tradiènì u hrobù padlých první a druhé svìtové války. Tradiènì pøedstavitelé mìsta položili kytice kvìtù u hrobù na høbitovì a symbolických hrobù na Masarykovì námìstí. Zaznìly slavnostní projevy pøipomínající dávnou minulost, písnì pìveckého sboru Základní umìlecké školy R. Firkušného, recitace èlenù divadelního souboru Mirky Medkové a Mikuláše Švehly. Pomìr úèinkujících a pøítomných obèanù Napajedel, povìtšinou staršího vìku, byl možná jedna ku jedné. Prozatím. Zøejmì slavit vznik státu, který dnes již neexistuje, vìtšinì lidí pøipadá tristní. Možná už se vidí dál a národní zvláštnosti jim jsou na obtíž. Nebo jen nechtìjí pokraèovat v tradicích pøíliš spojených s minulým režimem, z nichž se stejnì dávno vytratil lidský rozmìr. Vždy i poøadatelé - mìsto Napajedla - zde mìli jen ètvrtinové zastoupení. Zøejmì byli hodnì zaneprázdnìní a nenadálé výroèí vzniku republiky je hodnì velká rána do rozvrhu. Prostì nepøišli, protože nechtìli. Stejnì jako naprostá vìtšina pozvaných. Možná, na rozdíl od øadových obèanù, za domácí úlohu pøemýšleli, jak oslavit výroèí, které už obèané tradièním zpùsobem slavit nechtìjí. Pøi vší úctì k padlým i živým. B. Velecká

novém veletrhu Region Tour v Brnì. Výtisky jsou rovnìž rozesílány vyšším správním úøadùm, spoleèenským organizacím, spolkùm a organizacím ve mìstì i mimo nìj. Vìtší èást kalendáøù je však urèena k prodeji a za cenu 75,- Kè jsou k dostání ve všech trafikách ve mìstì i na Mìstském úøadì Napajedla. Na stejných místech dostanete koupit i pohlednice Napajedel s vánoèní tématikou. Cena pohlednice je 4,- Kè a pro Vaše pøátele kdekoliv ve svìtì je to originální pozdrav, ve spoustì vánoèních obrázkù nepøehlédnutelný. -red-

4

Aktuálně

NAPAJEDELSKÉ

11/2001

DOMO V DOMĚ Poprvé v pùlstoleté historii výroby podlahovin v napajedelské Fatøe a poprvé v historii firmy vùbec provázel uvedení nové kolekce podlahovin LINO FATRA na trh køest. Psali jsme o tom v jednom z pøedcházejících èísel Napajedelských novin v èlánku o stavebních veletrzích v Brnì a v Bratislavì. Nezapomenutelným se však tento èin stal teprve díky trhu, který se k pokøtìnému výrobku zachoval neobyèejnì vlídnì. Úspìch nové podlahoviny DOMO, která byla pøi této pøíležitosti uvedena na trh jako výrobek roku, však jistì není výsledkem prolité lahve šampaòského, ale výsledkem dobré práce výrobce a distribuèních partnerù. Cílem fatrovských odborníkù nebylo jen dodat na trh podlahovinu s moderním dezénem. Snahou bylo vyplnit mezeru ve vlastní kolekci a nabídnout spotøebitelùm výrobek, který by se cenovì vyrovnal levným dováženým podlahovinám a pøekonal je v kvalitativních parametrech i garanci životnosti. Výsledky prodeje v prùbìhu hlavní sezóny od jara do podzimu potvrzují, že se jim to podaøilo. Podlahovina DOMO si po právu získala od samého poèátku pevné místo v kolekci LINO FATRA a v bytech v Èeské i Slovenské republice zakrátko zdomácnìla. DOMO je heterogenní vinylová podlahovina, urèená pro aplikace v bytové oblasti se støedním stupnìm zatížení. Dodává se v pásech o šíøce 1 500 mm a uplatní se jak v kuchyni a pokojích, tak i na chodbách, schodištích a v koupelnách. Zatímco levné podlahoviny nìkterých zahranièních výrobcù nedosahují v celkové tloušce ani 1 mm, DOMO se ve srovnatelné cenì dodává v tlouškách 1,4 mm, což násobí jeho zvukovì a tepelnì izolaèní vlastnosti a podstatnì zvyšuje životnost. Dvanáct vzorù podlahoviny respektuje pøedstavy spotøebitelù o moderním bytovém interiéru. Polovina z nich imituje døevìné plovoucí podlahy, polovina rùzné typy dlažby. Od bøezna do záøí opustilo obchodní sklady 450 tisíc ètvereèních metrù této podlahoviny, aby zútulnily byty nìkolika tisícù domácností. Pøíkladem, který hovoøí za všechny, je výstavba bytù v centru Slavièína, kde byly položeny dva tisíce metrù ètvereèních této podlahoviny a dalších 1 500 ètvereèních metrù pojme dokonèovaný peèovatelský dùm. Investorem stavby je Mìstský úøad a budoucí majitelé bytù o svých podlahách rozhodovali sami. Až na jednu výjimku se rozhodli pro LINO FATRA a v bezbariérových bytech vypadají rozsáhlé plochy podlahoviny DOMO imitující døevìnou podlahu velmi dobøe. Úspìch podlahoviny DOMO krátce po jejím køtu je dùvodem k tomu, aby zùstala souèástí kolekce LINO FATRA pro rok 2002 a oslavila své první narozeniny ve spoustì dalších domácností. -vb-

Přečetli jsme… S pøíchodem nového roku dochází na našem kontinentu k významné události, kterou Evropa nepamatuje. Po 1. lednu 1999, kdy se euro stalo oficiální mìnou jedenácti z celkového poètu patnácti státù Evropské unie pro bezhotovostní platební styk, se platnost evropské mìny rozšíøí i na hotovostní platby. Do 31. 12. 2001 je bezhotovostní platební styk v tìchto zemích provádìn v euru nebo v národních mìnách (dodavatelé a prodejci mohou platit úèty kreditními kartami, šeky, bankovním nebo automatickým pøevodem v euru, bankovní úèty, výpisy a ostatní dokumenty jsou k dispozici v euru, v euru je možné dostávat výplatu, platit danì, apod.), hotovostní platební styk je provádìn v národních mìnách. V dobì od 1. 1. 2002 do 28. 2. 2002 budou dány do obìhu euro bankovky a mince a souèasnì budou platit také národní mìny. Bezhotovostní platební styk bude probíhat pouze v euru. Od 1. 3. 2002 bude ve všech èlenských státech EMU platit pouze euro pro bezhotovostní i hotovostní platební styk. Kursy mezi eurem a národními mìnami, které stanovila Rada evropské unie k 1. 1. 1999, jsou nemìnné a budou platit až do úplného nahrazení národních mìn eurem. 1 euro = 1,95583 nìmecké marky 40,3399 belgického franku 5,94573 finské marky 6,55957 francouzského franku 1936,27 italské liry 0,787564 irské libry 40,3399 lucemburského franku 166,386 španìlského peseta 200,482 portugalského escuda 13,7603 rakouského šilinku 2,20371 nizozemského guldenu 340,75 øecké drachmy Hotovost vyjmenovaných mìn postupnì ztratí povahu zákonného platidla. Po uvedených termínech budou hotely a obchodníci pøijímat pouze novou evropskou mìnu euro. ATS - rakouský šilink zanikne 28. 2. 2002 BEF - belgický frank zanikne 28. 2. 2002 DEM - nìmecká marka zanikne 31. 12. 2001

ESP - španìlské peseto zanikne 28. 2. 2002 FIM - finská marka zanikne 28. 2. 2002 FRF - francouzský frank zanikne 17. 2. 2002 GRD - øecká drachma zanikne 28. 2. 2002 IEP - irská libra zanikne 9. 2. 2002 ITL - italská lira zanikne 28. 2. 2002 LUF - lucemburský frank zanikne 28. 2. 2002 NLG - nizozemský gulden zanikne 28. 1. 2002 PTE - portugalské escudo zanikne 28. 2. 2002 Pro euro byl stanoven kód mìny EUR a 1 euro = 100 centù. Symbolem mìny je dvakrát vodorovnì pøeškrtnuté øecké písmeno Epsilon. Nejvyšším orgánem mìnové unie je Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Guvernérem banky je Holanïan Wim Duisenberg, od roku 2002 jím bude Francouz Jean-Claud Trichet. Èlenem Evropské mìnové unie (EMU) se mùže stát kterýkoliv èlen EU pokud splní 5 kritérií: • rozpoètový deficit nesmí pøesáhnout 3 % HDP • celkové zadlužení státu nesmí pøesáhnout 60 % HDP • míra inflace nesmí pøesáhnout o více než 1,5 % prùmìr míry inflace tøí státù, které dosáhly nejlepších výsledkù • smìnný kurs národní mìny se musí po dobu 2 let pohybovat ve stanoveném rozpìtí vùèi euru • prùmìrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v prùbìhu 1 roku pøesáhnout o více než 2 % prùmìrnou sazbu 3 státù EU, které dosáhly nejlepších výsledkù. Evropská unie vznikla v roce 1957 a èlenskými státy jsou podle data vstupu NSR, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Irsko, Velká Británie, Øecko, Španìlsko, Portugalsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. Na vstup do EU kandidují Èeská republika, Polsko, Maïarsko, Slovinsko, Kypr, Estonsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko, Slovensko, Turecko. Èeská republika zažádala o vstup do Evropské unie v roce 1996 a prozatím nejzajímavìjším vývojem prošla žádost Norska - 1962 žádá o pøijetí do EU, 1963 upouští od kandidatury, 1967 žádá znovu o pøijetí, 1972 je pøijato, 1973 norští volièi v referendu odmítli èlenství v EU, 1992 žádají potøetí o pøijetí a v roce 1995 v referendu opìt Norové èlenství odmítli.

NAPAJEDELSKÉ

11/2001

Koncert

5

Koncert duchovní hudby Nìkolika fotografiemi bychom chtìli ètenáøùm Napajedelských novin pøiblížit koncert duchovní hudby v kostele sv. Bartolomìje 16. øíjna. Dùstojné prostøedí,

Øídí profesor M. Bubeníèek, sólista prof. J. Krátký

Kostel sv. Bartolomìje 16. øíjna 2001 akustika kostela a pøitažlivý program, ve kterém se støídal zpìv se skladbami Corelliho a Vivaldiho, vytvoøily nádhernou atmosféru a posluchaèi odcházeli bohatší o krásný zážitek.

Capella Baroca Eva Derliová a Tereza Hegerová - zpìv

Jak jsme byli na baletu Zaèalo to tak, že Romeo uvidìl Julii na plese a zamiloval se do ní. Ona se také zamilovala, ale rodièe Romea nechtìli. Chtìli, aby si Julie vzala Parise. Romeo a Julie spolu krásnì tanèili. Julie pak vypila vodièku na spaní a potom spala. Každý si myslel, že je mrtvá. Jak pøišel Romeo a uvidìl ji, tak se otrávil. Když se Julie probudila, byla chvilku šastná, ale když zjistila, že je Romeo mrtvý, tak se probodla. Rozumìla jsem všemu, co øíkali, i když vùbec nemluvili. Hana Zámeèníková, 8 let

Spokojení posluchaèi

Ze zájezdu ZUŠ R. Firkušného do Moravského divadla Olomouc na balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva.

NAPAJEDELSKÉ

Klub kultury

10/2001

Rozhovor s ředitelem Klubu kultury Pavlem Pilátem l Ne všechno, zváno kulturou, je kulturní l Stát se úspìšným v showbyznysu se v dnešním svìtì vyplácí víc než být poctivým podnikatelem èi majitelem realit. Provozovat kulturu v pravém slova smyslu od èeského zkulturòovat èili zušlechovat však už není tak docela šou a spíše než o byznys jde o øeholi. Pøed rozhovorem s øeditelem Klubu kultury Napajedla Pavlem Pilátem na prahu podzimní kulturní sezóny bylo více než zøejmé, že spíše než o oèekávání tuèných žní bude øeè o práci. ru?

ru?

* Je tìžké, starat se v Napajedlích o kultuSnadnìjší otázka by nebyla? * Je snadné, starat se v Napajedlích o kultu-

Dobøe tedy. Je to zøejmì obtížnìjší, než ve velkých mìstech, kde je veøejnost také strukturována podle zájmu, ale do poèetných skupin. Vybraný poøad se urèitì trefí do vkusu nìkteré z nich. Na druhé stranì je to snadnìjší než v jiných malých mìstech, kde po roce 1989 zcela zrušili vlastní soubory, které se na tvorbì programù každé sezóny výrazným dílem úèastní. V Napajedlích napøíklad stále velmi dobøe funguje loutkáøský soubor, dnes již jediný v okrese. Divadlo Zdeòka Štìpánka je rok co rok zárukou poøádání oblíbených divadelních festivalù, žádaná jsou vystoupení folklórních souborù Radovan a Radovánek. Poskytujeme zázemí osmi hudebním kolektivùm, které nám oplácejí veøejnými produkcemi, k tìm tradièním patøí zejména Napajedelská podkova. Klub poskytuje zázemí také mykologickému kroužku, mysliveckému sdružení a scházejí se zde také rybáøi. Také s tìmito spolky má klub dobrou spolupráci. * Existují pochopitelnì jistá omezení pro nákup profesionálních programù. Vedle finanèních urèitì i technická. Monstrózní koncerty pro tisíce divákù nejsou nic pro Napajedla, ale i komornìjší poøady mají své kouzlo. Podle

jakých kritérií se sestavuje programová nabídka zimní sezóny? Nevím, jestli se to dá oznaèit za kritérium. Chceme poskytovat dobrou zábavu a to samo o sobì je vìc velmi subjektivní. Chceme dopøát divákùm to, co chtìjí vidìt, ale nechceme se podbízet. Kulturní poøady jsou urèeny k zábavì, ale musí také trošku vychovávat, vzdìlávat, stimulovat k nìèemu pozitivnímu. A kulturní veèer zaèíná už doma tøeba tím, že si obléknu nìco jiného, než v èem chodím na høištì. Ne všechno, co se dnes nazývá kulturní akcí, má s kulturou nìco spoleèného. Jsem možná ze staré školy, ale jsem pøesvìdèen, že poøady, které nedokáží èlovìka nijak obohatit, jsou odsouzeny k zapomenutí.. Internì dìlíme poøady celého roku z nìkolika pohledù do nìkolika rùzných skupin a jejich pomìr se snažíme s vìtším èi menším zdarem zachovat. Za prvé jsou to poøady nakupované a vlastní. Zdánlivì odboèím. Nìkdy slýcháme od návštìvníkù klubu, jaké existují v jiných mìstech pestré nabídky. Není dùvod jim nevìøit. Ale kolik z nich ví, s jakou návštìvností se inzerované poøady konaly, èi zdali se vùbec konaly? V tomto ohledu je nutné, abychom byli trochu i hospodáøi. Letošní letní sezóna se vyznaèovala drtivou pøevahou vlastních akcí. A již to byl svatováclavský veèer, výstava hub èi Moravské chodníèky. Z nedávné doby lze vzpomenout také "Sen noci svatojánské" s rekordní návštìvou divákù, která nebude hned tak pøekonána. Je to nejlepší odmìna pro všechny, kdo se na poøadech nìjakým zpùsobem podílejí. Poøady vlastní produkce stojí ve srovnání s poøady nakupovanými pøinejmenším padesátinásobek práce. Ale nejen proto nám bývá líto, že nezøídka je premiéra souèasnì derniérou. Podle jiného dìlení rozeznáváme poøady velké, nároèné na výpravu i organizaci a malé komorní poøady. Do obrovský rozmìrù se rozrostla napø.

Pamìtní kniha klubu obsahuje celou plejádu významných i nejvýznamnìjších osobností èeské kultury a jejich zápisy v kronice nabývají s léty na cenì

akce nìkolika málo èlenù mykologického kroužku a spolupracujících lidí - výstava hub, motýlù, broukù, mysliveckých trofejí a bonsají. Letos ji navštívilo 1331 lidí, pokud poèítáme jen ty, co se podepsali do návštìvní knihy. Poznání, které dává lidem a pomáhá tak zabránit nehodám pramenícím z neznalosti druhù hub, je obrovské a vynaložená námaha není marná.

Menší roli, než by se mohlo zdát, hraje výkon umìlcù. Úspìch každého pøedstavení je dílem nìkolika faktorù a kvalita nebo chcete-li úroveò profesionálního umìlce se na nìm podílí snad 40 % . Po dvaceti pøispívá pùsobivost scény, atmosféra v publiku a schopnost umìlce s diváky navázat kontakt. Zcela výjimeèné postavení mají v zaèínající sezónì vánoèní koncerty. Rád použiji to nepìkné slovo - je to vskutku naše specifikum. Atmosféra, která pøi nich vzniká, je nepopsatelná. A již jsou na jevišti sourozenci Ulrychovi èi Fleret s Jarmilou Šulákovou. Když jsme sdìlili Pavle Bøínkové, že její koncert se uskuteèní pøi stolovém uspoøádání, chtìla své vystoupení odøíct. Dlouho jsme ji museli pøesvìdèovat, že naši diváci jsou velmi kultivovaní a prostøedí sálu pùsobivost koncertu znásobí. Nakonec bylo její nadšení z bájeèného publika pøinejmenším stejnì velké jako okouzlení divákù jejím pìveckým umìním. * Na druhé stranì - nedocházejí èlovìku po tolika letech nápady? Nápady by byly, jen sil k jejich realizaci je v poètu dvou zamìstnancù klubu s pomocí nìkolika více èi ménì zdatných a ochotných dobrovolníkù málo.

Øeditel Klubu kultury Pavel Pilát s jedním z nejmilejších hostù z poslední doby, operetní zpìvaèkou Pavlou Bøínkovou. Za tøetí jsou to poøady místního významu a poøady pøesahující rámce mìsta, okresu èi dokonce kraje. Je klubu ke cti a mìstu ku prospìchu, když pøibývá všech. Pøíkladem tìch poslednì jmenovaných je napø. divadelní festival. K akcím okresního významu - jako je tøeba Napajedelská podkova - jsme letos v létì pøidali Moravské chodníèky a rádi bychom, aby se podobná folklórní setkání opakovala každým rokem. Nìkdy nás mrzí, že novináøi, kteøí o naší práci píší nebo mluví, význam akcí nerozlišují. Za vyloženì místní akce, z vlastní produkce a spíše menší lze oznaèit dìtská karnevalová odpoledne. A pøesto o jejich uspoøádání projevil zájem napø. Brumov, kde pøed deseti lety zcela zrušili vlastní klubovou èinnost. * Je obtížné pøi Vašich zkušenostech (Pavel Pilát je v èele napajedelského klubu 28 let) odhadnout s jakým ohlasem se který poøad setká? Jak kdy a jak který poøad. I napajedelské publikum, a jeho pøízeò je skuteènì velmi vrtkavá, dokáže pøíjemnì i nepøíjemnì pøekvapit. Existují nìjaké obecné pøedpoklady, ale podle zákonù schválnosti fungují velmi individuálnì. Je pravda, že vìtší roli zaèíná hrát i cena vstupného. Ještì pøed lety by ale nìco, co bylo zcela zadarmo, nezaznamenalo takový úspìch jako již zmínìný veèer ke státnímu svátku 27. záøí.

nou podnikatelskou èinnost. Prostøedí zámeckého parku je pro kulturní poøady ideální, nebo poskytuje absolutní klid. Návštìvníci mìstských divadel vìdí, že je obtížné dosáhnout toho, aby do sálù neprosakoval hluk ulic. Klubovny v zámeckém parku jsou ideální i pro soukromé "kulturní" akce, nebo izolují i opaèným smìrem. Ovšem pro provoz vozidel, jaký by podnikání vyžadovalo, je parku škoda. Problematicky skonèilo právì v tìchto dnech i výbìrové øízení na nájemce bufetu v hlavní budovì klubu. Obèerstvení zde slouží jen jako doplnìk služeb poskytovaných pøi kulturních akcí a není zdaleka tak lukrativní, aby pøilákalo zástupy provozovatelù pohostinských zaøízení s oboustrannì výhodnými nabídkami. * Od listopadu do konce roku je naplánováno pùl druhé desítky akcí pro veøejnost. Na co všechno se mùže napajedelská kulturní veøejnost tìšit, o tom píšeme na jiném místì dnešních novin. Na co se tìšíte Vy? Že žádná z akcí nebude muset být zrušena pro nezájem divákù. Že každý poøad najde své publikum a zanechá v nìm pøíjemný dojem. Že u nás nìkolik lidí prožije hezký veèer a bude se k nám rádo vracet. B. Velecká

* Nelze oèekávat se zmìnou statutu klubu nìjakou pozitivní zmìnu i v této oblasti? Zmìna statutu v pøíspìvkovou organizaci mìsta pøinesla pozitivní zmìnu již sama o sobì. Nejen tím, že existuje pravidelnost v jeho financování, ale jeden vlastník - dnes je jím mìsto Napajedla - se mùže více soustøedit na potøeby klubu a pociuje i vìtší odpovìdnost, než jaká byla - a ve vìtšinì pøípadù spíše nebyla - pøi vìtším poètu zøizovatelù. Oèekáváme, že v pøíštím roce se vyøeší naléhavá potøeba technického pracovníka, který by se staral o údržbu veškerého majetku, i otázka využití všech prostor klubu. Ta není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Budovy klubu se nacházejí v chránìném území, zcela nevhodném pro bìž-

V pondìlí 26. listopadu se napajedelskému publiku pøedstaví slovenský zpìvák Richard Mûller. Koncert pøipravil Klub kultury, zaèátek je v 19.30 hodin v divadelním sále v zámeckém parku, vstupné 150,- Kè.

Co ještě uvidíte

Zvláštností mikulášského veèera s Radovanem je nejen dobrá zábava, ale i bílý èert pro Afriku.

Psaníčko pro svatého Mikuláše

Pravidelnì navštìvují mykologickou výstavu v rámci výuky i žáci základních škol

6-7

Èlenové loutkového souboru Klubíèko Napajedla zvou všechny dìti, které se tìší na Mikuláše a nemají strach z èertù na pohádku "Psaníèko pro svatého Mikuláše", kterou sehrají v nedìli 2. prosince 2001 v 15 hodin v loutkovém sále v zámeckém parku. Po pøedstavení se koná Mikulášská nadílka, proto pøineste svým dìtem dáreèky. Na všechny dìti se tìší snìhuláci, Kašpárek a Mikuláš. Dagmar Kouøilová

Pøedvánoèní doba v Klubu kultury je doslova nabita nejrùznìjšími akcemi: Pátek 23. listopadu Napajedelská podkova - setkání kapel country. Pondìlí 26. listopadu Koncert slovenského zpìváka Richarda Müllera Pátek 30. listopadu Pøivítání vánoèního stromu s programem Radovánku a ZUŠ R. Firkušného pøed napajedelskou radnicí Sobota 1. prosince Velký Mikulášský rej - dìtské zábavné odpoledne Divadla Zd. Štìpánka Nedìle 2. prosince Psaníèko pro sv. Mikuláše - loutková pohádka pro dìti s nadílkou Støeda 5. prosince Dopolední akce pro školy Pátek 7. prosince Výroèní košt mykologického kroužku Klubu kultury. Sobota 8. prosince Mikulášská beseda u cimbálu s Radovanem Støeda 12. prosince Vánoèní koncert ZUŠ R. Firkušného Pátek 14. prosince Vánoèní setkání zamìstnancù Fatry - uzavøená spoleènost Nedìle 16. prosince Vánoèní šturmování - komponovaný poøad Radovanu, Radovánku a Divadla Zd. Štìpánka Pondìlí 17. prosince Vánoèní koncert se skupinou Fleret a Jarmilou Šulákovou Ètvrtek 20. prosince Vánoèní šturmování pro žáky základních škol Pátek 28. prosince Travesti show

NAPAJEDELSKÉ

8

ADVENT Advent jako slovo znamená pøíchod. Ve významu, který mu dala katolická církev, je obdobím radostného oèekávání a tìšení vìøící se tìší na pøíchod Spasitele. Pozdìji se ze slova advent stal výraz pro pøípravu na Vánoce, nejpøíjemnìjší svátky v roce. Dìti dostávají adventní kalendáøe a otevírají každý den jedno èokoládové okénko, aby èekání na Ježíška bylo co nejsladší. Adventní doba trvá ètyøi nedìle pøed slavností Narození Pánì (25.12.) a je rozdìlena na dvì èásti. Od první nedìle adventní do 16. prosince je pozornost upøena na pøíchod Krista. Druhou èástí je poslední adventní týden od 17. do 24. prosince, zamìøený ke slavnosti Narození Pánì. Kdo si v tìchto dnech pøivstane a kolem šesté hodiny je v kostele, uslyší takzvané roráty, písnì, které se zpívají na jitøních mších. Køesané doporuèují pro adventní týdny mírný pùst, protože støídmost v jídle bystøí rozjímání. K nejznámìjším symbolùm pøedvánoèního èasu patøí adventní vìnec. Postupné rozžíhání svící na adventním vìnci symbolizuje, že pøíchod Krista do života znamená pøemožení temnoty a nárùst svìtla, pokoje a radosti. Svíèky si ovšem zapalují i nevìøící. Dny se zkracují, veèery jsou pøíjemnì dlouhé. Vìnec je víc, než pouhou okrasou. Zelené vìtve provoní dùm, symbolizují život uprostøed odpoèívající pøírody. Kruh vyjadøuje spoleèenství a plameny svìtlo, které osvìcuje každého èlovìka. Stejnì jako adventní nedìle jsou svíce ètyøi. Základem vìnce je jakákoli zelená døevina - jedle, smrk, borovice, ale i nìkterá zahradní døevina. Nìkteré adventní vìnce zdobí svíèky rùžové, nebo jedna rùžová a tøi fialové. Rùžová barva je totiž barvou rouch, oblékaných pøi mši tøetí adventní nedìli. Symbolizuje pøedvánoèní radost z blízkého pøíchodu Spasitele. Rùžová svíèka se zapaluje vždy o tøetí adventní nedìli. Základní barvou adventu je fialová. Ta však bývala v minulosti velkou vzácností, v pøírodì ji v tuto dobu prakticky neseženete, a tak ji v domácím prostøedí nahradila lehce dostupná èervená. Køesanská tradice na jedné stranì tedy velí fialovou, lidová tradice na stranì druhé však zapovídá umìlé materiály. Je to na vás. Ale chcete-li mít adventní vìnec skuteènì hezký, bez èervené se patrnì neobejdete. Letos pøipadá první adventní nedìle na 3. 12. a ètvrtou adventní nedìlí je zároveò Štìdrý den. Poslední adventní svíèka se proto zapaluje už v sobotu 23. 12. naveèer. Prvním z adventních svátkù býval 30. listopad. Den jednoho z dvanácti apoštolù, sv. Ondøeje, byl dnem vìštìní, který se dnes spíše spojuje se Štìdrým dnem. Na svatou Barboru 4. prosince dávají do vázy vdavek chtivé dívky napuèenou tøešòovou vìtvièku a èekají, že když do vánoc rozkvete, mohly by se do roka vdát Mikulášská tradice je vìènì živá, a to ve mìstì i na vesnicích. 5. prosince chodí masky èerta, andìla a Mikuláše a rozdávají dìtem dárky - vìtšinou pamlsky. Starý obyèej na svátek Lucie je již vìtši-

nou zapomenutý. V ten den obcházely domácnosti tajemné bílé postavy a domy musely být jako ze škatulky, jinak se prý dotyèná "Luca" neznala. Tam, kde se na prastarý zvyk trpí, nikoho nezajímá, že trestající Lucky chodí ponìkud nevhod. Pøed zmìnou juliánského kalendáøe na gregoriánský totiž chodily až 23. prosince, kdy už mohly jednak trochu upít noci, jednak plnit své poslání, totiž trestat nepoøádek v domácnosti. Dnes má vìtšina domácností 13. prosince pøedvánoèní úklid teprve pøed sebou.

NŠOČI

11/2001

Vzpomínáme n 20. listopadu tomu byl rok, co nás navždy opustil nᚠmilovaný syn Ing. Jaroslav Kotrba. Kdo jste ho znali a mìli rádi, vzpomeòte s námi. Rodièe a bratr Jaromír n 30. listopadu si pøipomeneme 10. výroèí úmrtí pana PhDr. Milana Køižky a 1. prosince jeho nedožitých 69 let. Všem, kdo si na nìj vzpomenou, dìkujeme. Manželka Jaroslava, dcera Alice a syn Zbynìk s rodinami.

Když bylo ve "staré" základní škole v Napajedlích vydáno první èíslo školního èaopisu "NŠOÈI", chodili dnešní osmáci do první tøídy. Od té doby se nejen nauèili èíst a psát, ale od svých starších spolužákù také tvoøit školní obèasník, aby vždy pøinesl ètenáøùm nìco nového, zajímavého, pouèného i zábavného, aby pochválil všechny, kdo pochvalu zaslouží. A od dnešních osmákù se to dále uèí zase jiní. Rádi vám v nepravidelné rubrice pøineseme, stejnì jako tentokrát, nìco z nového vydání školního èasopisu. l CHVÁLÍME NEJLEPŠÍ SBÌRAÈE w Suché byliny 1. Vendula Rapantová, 4. A - 1,75 kg 2. Katka Sokolová, 2. B - 1,00 kg 3. Martin Štark, 5. B - 0,85 kg 4. Zdena Hubáèková, 9. B - 0,80 kg 5. Marek Vojtášek, 4. B - 0,80 kg 6. Martina Stoklásková, 5. B - 0,70 kg 7. Martin Polášek, 4. A - 0,70 kg w Pomeranová kùra 1. Klára Košaøová, 7. A - 9,80 kg 2. Dan Sudek, 2. B - 7,10 kg 3. Vladimír Gajdošík, 4. A - 6,80 kg 4. Petr Šastný, 6. A - 6,50 kg 5. Petr Sokola, 7. A - 6,00 kg 6. Petr Rožnovský, 4. A - 5,70 kg

Předvánoční shon

l NAŠE PRÁCE Jak jsem pøišel - pøišla ke svému pøíjmení Lipold, 6. A: Jeden mùj pøedek byl policajt, který mìl moc rád bonbóny lipo, a tak se mu øíkalo Lipolda. A jak šel èas, tak mu lidé øíkali Lipold. A vydrželo to až dodnes. Dohnalová, 9. B: Moje babièka byla pošaèka. Jednou mìla jedné paní zanést dopis, ale paní nebyla doma. Babièka ji zahlédla v daleké zatáèce. Rozbìhla se za ní a dohnala ji. A tak vzniklo moje pøíjmení. Žišková, 9. B: Jednoho dne se dva èlovíèci rozhodli, že se vezmou. Tak nastala velká pøíprava, starosti… Ženich se jmenoval Žižka a nevìsta Šišková, jenomže se nemohli dohodnout, ani jeden se nechtìl vzdát svého pøíjmení. Nakonec se nevzali, ale zùstali dále spolu. Za nìkolik mìsícù se jim narodila holèièka. A jelikož víme, že se ani jeden nechtìli vzdát svého pøíjmení, dohodli se, že své právì narozené holèièce dají takové pøíjmení, na kterém by se podíleli oba dva. Dohodli se tedy na pøíjmení Žišková. Žižka se vzdal jednoho ž a Šišková se vzdala jednoho š. Tak vzniklo pøíjmení Žišková.

Ještì než se žáci a uèitelé ZUŠ R. Firkušného odeberou domù k vánoèním oslavám, èeká je spousta práce. Ale je to shon, který mají všichni nadmíru rádi. Nejbližší akcí je úèast žákù hudebních nauk pod vedením paní uèitelky Žákové na pøivítání vánoèního stromu pøed radnicí, které organizuje Klub kultury. Další milou povinností je pøedvánoèní návštìva malých muzikantù v Domì peèovatelské služby a v Domovì dùchodcù. Každoroèním pravidlem je i výjezd do komárovské školky, kde svým vystoupením potìší žáci dojíždìjící do ZUŠ R. Firkušného z Komárova. Vánoèní besídka se koná také ve Spytihnìvi, kde zase vystoupí malí spytihnìvští umìlci. Díky mnohonásobné dárkyni krve, Vìøe Žákové, má napajedelská umìlecká škola dobré kontakty i s transfúzní stanicí ve Zlínì. A v pøedvánoèní dobì potìší naši žáci hudebním vystoupením a dáreèky od výtvarníkù i nejzasloužilejší dárce. Hlavní pøedvánoèní akcí je pro nás samozøejmì Vánoèní koncert v Klubu kultury. -hale-

n Souèasnì vzpomínáme i 10. výroèí úmrtí pana Jaroslava Vymazala, které uplynulo na jaøe letošního roku. Dcery Jaroslava, Vìra a Lenka, vnuèka Alice a vnuk Zbynìk s rodinami. n 23. listopadu tomu bylo již deset let, kdy nás navždy opustil pan František Pácl. Kdo jste ho znali, zavzpomínejte s námi. Rodina n 21. listopadu by se dožil 100 let pan Antonín Vláèil, významná postava napajedelského sportu, kterž vychoval generace sportovních gymnastù. Vzpomeòte s námi. Rodina

NAPAJEDELSKÉ

Nové knihy

11/2001

Nové knihy v městské knihovně l Arnaud Thiery: Závra. Lékaøka Anne je energická žena, která se díky svým schopnostem stane primáøkou oddìlení dìtské chirurgie. Její kariéra je však neèekanì ohrožena. l Becnel Rexanne: Rytíø z Rùžového útesu. Historický román z dávných, nebezpeèných a vášnìmi nabitých èasù, kdy ve 12. století svádìli boje o své území Velšané s Anglièany. l Blyton Enid: Tajemství neviditelného lupièe. Hlavní hrdinové øeší hned dvì vloupání. Lupiè po sobì sice zanechává spoustu výrazných stop, ale z místa èinu uniká, jako by byl neviditelný. Detektivka pro dìti. l Bradford, Barbara Taylor: Triumf. Catie, Carly a Denisa jsou nerozluèné kamarádky. Jejich snem je stát se hereèkami. Carly a Denisa se staly obìmi tragédie a Katie ani po deseti letech nedokáže setøást trauma z minulosti. l Coelho Paulo: Alchymista. Takøka pohádkové vyprávìní o cestì pastýøe za zakopaným pokladem. l Coelho Paulo: Veronika se rozhodla zemøít. Mladá slovinská dívka Veronika se po pokusu o sebevraždu ocitá v luxusním sanatoriu pro duševnì choré. Setkává se zde s nìkolika osudy lidí a poprvé ve své existenci pocítí touhu žít a milovat. l Dìdková Jarmila: Medový èas. Na tøináctiletou Janu doléhá spousta starostí. Dobøe fungující rodina jí však pomáhá pøenést se pøes všechny tìžkosti. l Fuèík Bedøich: Zakopaný pes aneb o tom, jak, proè a kde vznikla nìkterá slova jména, rèení, úsloví, poøekadla a pøísloví. l Hejná Markéta: Obejmout dub. Román o ztracených iluzí a osamìlých nadìjích dnešních padesátníkù l Higgins Clark Mary: Únos. Za majitele pohøebního ústavu a jeho služební øidièku požadují neznámí únosci vysoké výkupné. Je tìsnì pøed Vánocemi a zoufalí pøíbuzní zburcují i soukromé detektivy, aby po unesené dvojici pátrala. l Howard Johnny: Pøímý úder. Nejnebezpeènìjší terorista na svìtì, Usáma bin Ládin, zorganizoval teroristické útoky v Jakartì a Lagosu. Trpìlivost velmocí je u konce. USA a Velká Británie se rozhodly, že nastal èas odplaty. Strhující èetba, ve které lze jen tìžko najít hranice mezi fikcí a skuteèností. l Karpatský Dušan: Malý labyrint literatury. Pøíruèka pomùže ètenáøùm získat pøehled o slovesnosti, knižní kultuøe a literárním dìní od prvopoèátkù lidských dìjin až po dnešek. l Kubešová Blanka: Žabky na vodì. Psychologický román líèí osudy lidí, hledajících smysl a identitu svých životù. l Mac Kinney Meagan: Osidla lásky. Veterináøka Alyn zdìdila po zemøelé tetì velké jmìní. Dìdictví jí však pøináší jen problémy a navíc ohrožuje její život.

l Michaels Fern: Nezvaný host. Po tragické smrti rodièù byly sestra Abby a Mallory rozdìleny, ale pak se jim splnil sen být opìt spolu. Zatímco si sestry vynahrazují ztracený èas a chystají velkolepou oslavu setkání, ve stínu èíhá nebezpeèí v podobì krutého a všeho schopného nepozvaného hosta. l Miller Michael Arthur: Šepot chtivosti. Bouølivá pijácká povaha Dana, který tráví èas nicnedìláním na øeckém ostrovì, pøitahuje maléry. Neznámý muž ho pøemluví, aby se potopil do moøe a vyzvedl ze dna jakousi truhlu. Vidina lehce vydìlaných penìz vhání Dana do nebezpeèné hry mezinárodního zloèinu. l Nielsen Jerri: V ledovém zajetí. Pøíbìh ženy a jejího neuvìøitelného boje s rakovinou na jižním pólu. l Opletalová Soòa: O slušném chování. Kniha je urèena tìm, kteøí se setkávají s jinými lidmi a mìli by vynikat spoleèenskou obratností a zdvoøilostí. l Roberts Nora: Žhavý led. Whitney, znudìná životem bohaté dìdièky, narazí na newyorské ulici na pohledného muže, který je na útìku pøed komplici. Douglas, zlodìj a podvodník, vnáší náhle do jejího života dobrodružství, nebezpeèí i cit. l Øeháèková Vìra: Lucka a její kamarádi. Lucka mezi partou Ostøílencù. Lucka s partou na putovním táboøe. Tøi romány pro kluky a holky od osmi let. Hlavními hrdiny jsou sourozenci Lucka a Lukáš, kteøí mají rádi konì a chodí do jezdecké školy. l Shreve Anita: Ztracený ráj. Poutavý pøíbìh muže, který pøijíždí do rodných míst na pohøeb své matky. Po dlouhé dobì se setkává s bývalými kamarády. Pro každého z nich život pøipravil øadu pøekvapení. l Smith Wilbur: Øeka bohù. 3. díl. Èarodìj. Taita se po smrti milované královny Lostris vìnuje modlitbám a studiu. Stává se z nìho èarodìj znalý nauky prastarých bohù, adept magie a nadpøirozených sil. Za nìjaký èas se vrací do svìta lidí, kde se brzy dostává do konfliktu se zlem. l Stiborová Vìra: Zapomeò, øeko, téci. Románový pøíbìh zachycuje komplikovaný vztah mezi matkou a dcerou. l Šabach Petr: Hovno hoøí. Soubor tøí povídek Sázka, Bellevue a Voda se šávou. Podle knihy byl natoèen film Pelíšky. l Šabach, Petr: Jak potopit Austrálii. Povídky o mládí a dospívání. l Škvorecký Josef: Velká povídka o Americe a malá o Kanadì. Kniha pøináší poprvé všechny autorovy texty, posílané ze Severní Ameriky do Èeskoslovenska v letech 1969-1970. l Van Pelt Nancy: Umìní komunikace. Komunikace je jádrem mezilidských vztahù. V osmi tematických blocích se autorka zabývá oblastmi, jež v komunikaci a budování vyváženého partnerského vztahu považuje za nejdùležitìjší. l Vavøincová Valburga: Malá encyklopedie Vánoc. Publikace pøibližuje ètivou formou historii Vánoc a dalších svátkù

9

poèínaje Adventem až po Tøi krále i vánoèní zvyky na celém svìtì. l Weiner Jennifer: Dobrý v posteli. Cannie je redaktorkou známého èasopisu a jednoho rána zažije šok. Její bývalý pøítel se rozhodl podìlit se o podrobnosti jejich vztahu s miliony ètenáøek ženského èasopisu. Cannie je rozlobená, vzteklá, propadá pocitu sebelítosti a ještì ke všemu je tlustá. Všechno však øeší s nadhledem a humorem.

Výpůjční doba oddělení: Po Út Stø Èt Pá

pro dospìlé 14.00 - 17.30 08.00 - 12.00 zavøeno 14.00 - 17.30 14.00 - 17.30

pro dìti

zavøeno 13.00 - 16.00 zavøeno 13.00 - 16.00 zavøeno

Mìstská knihovna, Masarykovo námìstí, tel. 794 45 87.

Významná výročí L I S T O P A D 1. 11. 1781 císaøský patent zrušil nevolnictví 1. 11. 1861 v úøadech a ústavech pražské obce byla zavedena èeština jako úøední jazyk 6. 11. 1836 zemøel Karel Hynek Mácha, básník (nar. 16. 11. 1810) 6. 11. 1976 zemøel Václav Ètvrtek, spisovatel (nar. 4. 4. 1911) 7. 11. 1811 se narodil Karel Jaromír Erben, spisovatel (zemø. 21. 11. 1870) 8. 11. 1841 se narodil. Jan Otto, èeský knihkupec a nakladatel (zemø. 29. 5. 1916) 10. 11. 1806 byla otevøena pražská polytechnika jako samostatná vysoká technická škola 12. 11. 1951 zemøel Konstantin Biebl, básník (nar. 26. 2. 1898) 14. 11. 1901 se narodil Cyril Bouda, malíø a grafik (zemø. 29. 8. 1984) 15. 11. 1916 zemøel František Ženíšek, malíø (nar. 25. 5. 1849) 16. 11. 1971 zemøel Josef Kainar, básník (nar. 29. 7. 1917) 18. 11. 1991 zemøel Gustáv Husák, politik, èeskoslovenský prezident 1975 1989 (nar. 10. 1. 1913) 23. 11. 1896 se narodil Klement Gottwald, politik a první komunistický prezident (zemø. 14. 3. 1953) 26. 11. 1926 zemøela Eliška Krásnohorská, spisovatelka (nar. 18. 11. 1847) 27. 11. 1921 se narodil Alexander Dubèek, politik, (zemø. 7. 11. 1992) 28. 11. 1851 zemøel Vincenc Priessnitz, lidový léèitel, zakladatel moderního zpùsobu vodoléèby (nar. 4. 10. 1799) 28. 11. 1906 se narodil Jaroslav Žák, spisovatel (zemø. 29 .8. 1960) 29. 11. 1781 císaø Josef II. zrušil všechny kláštery, které se nezabývaly školskou, vìdeckou nebo charitativní èinností

NAPAJEDELSKÉ

10

Proč až zítra? Proč ne hned!

Chcete si užívat života a toho, co nabízí? Přestat konečně jen šetřit a čekat, čekat a šetřit. Pořiďte si Postžiro Poštovní spořitelny s možností přečerpání účtu či se spotřebním úvěrem. Je to snadný a rychlý způsob jak překlenout okamžitý finanční nedostatek. Úvěr můžete získat až do výše 750 000 Kč, bez ručitele do výše 400 000 Kč. Některé druhy úvěrů lze vyřídit i na vybraných poštách. Díky Postžiru si tak můžete udělat radost novou televizí, zařízením bytu či báječnou dovolenou hned a nemusíte ji odkládat na zítřek. S Postžirem navíc získáte spoustu výhod včetně nejmodernějších služeb GSM Banking a Homebanking.

www.postovnisporitelna.cz Infolinka 0800 161 162

11/2001

Postžiro Poštovní spořitelny

NAPAJEDELSKÉ

Kultura

11/2001

Premiérový festival 3. roèník festivalu NARÁZ umožní všem návštìvníkùm Mìstského divadla ve Zlínì ve dnech 5. - 7. prosince 2001 zhlédnout všechna pøedstavení premiérovaná v roce 2001. Festival doprovází výstava fotografií

Pozvánka na výstavy

Kaleidoskop, patronem divadelní pøehlídky je prorektor JAMU Brno PhDr. Miroslav Plešák a záštitu nad celou akcí pøevzal primátor Zlína PhDr. Zdenìk Dostál. Program pøehlídky NARÁZ 2001:

5. 12.

10,00 11,30 16,00 18,00 19,00 22,00

Josef Èapek: O pejskovi a koèièce Hana Galetková: Andìlùv Betlém August Strindberg: Tanec smrti Otevøení NARÁZu a vernisហvýstavy Kaleidoskop Jean Anouilh: Romeo a Jana Harold Pinter: Zrada

Velký sál Studio Z Studio Z Divadélko v klubu Velký sál Studio Z

6. 12.

10,00 16,00 19,00 22,00

William Shakespeare: Antonius a Kleopatra Ota Pavel - Jozef Krasula: Jak jsem potkal lidi Jean-Claude Carriere: Terasa Folk-rockový koncert

Velký sál Studio Z Velký sál Divadélko v klubu

10,00 14,00 16,00 18,00 20,00

William Shakespeare: Zimní pohádka Jiøí Suchý, Jiøí Šlitr: Dobøe placená procházka Viktor Ljapin: Hroší snìní Egon Glazura: Valašské remazury Veèírek

Velký sál Divadélko v klubu Studio Z Velký sál Divadélko v klubu

7. 12.

11

V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlínì •hlavní výstavní sál: Tanèící krajky Zdeòka Doležala a slamìný betlém Františka Zusky. Výstava potrvá od 1. 12. 2001do 6. 1. 2002. •malý výstavní sál: Otevøi zem, odkryj èas … Výstava vìnovaná záchrannému archeologickému výzkum ve Zlínì-Malenovicích. Otevøena bude do 27. 1. 2002. •spojovací chodba: Kramáøské tisky. Výstava potrvá do 10. 2. 2002.

Nové filmy EUROtip, videopůjčovna, Na Kapli 459, tel.: 7942535 Král Galů • Tygr a drak • Svatby podle Mary • Nespoutaní • Vášnivý zločin, krutý trest • Krvavé léto v New Yorku • Třináct dní • Hanibal • Nakažen • Svůdná oběP • Tápání ve tmě • Ledové srdce • Totální zatmění • Air Bud fotbalista • Slečna drsňák • Grinch • Top secret ! • Otec rodiny • Na plný plyn • Jízda s Sáblem • Ve stínu upíra • Krása divokých koní • Krvavé tajemství • Hladová noc • Zvláštní jednotka • Narušitel • Všechny moje lásky • 102 dalmatinů • Ohnivá past • Řekni, že to tak není • Ten nejlepší • Kytice • Nežádej svůj poslední tanec • Smlouva s Sáblem • Honička •

OTEVÍRACÍ DOBA PONDĚLÍ - NEDĚLE 9.00 - 21.00

Pohřební ústav

Zhotovte si sami Kurz výroby ozdob a dekorativních pøedmìtù ze slámy pod odborným vedením pana Františka Zusky poøádá Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlínì. Kurz bude probíhat v pøednáškovém sále Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlínì.

Vánoce v DDM Vánoce jsou nejvìtší a nejoblíbenìjší svátky v roce. Zahrnuje širokou tradici lidových obyèejù, obøadù a folklorních projevù, ale hlavní znak mají spoleèné Vánoce po celém svìtì - že totiž nejvíce sluší dìtem. Dùm dìtí a mládeže pro ty napajedelské pøipravil spoustu zajímavých akcí: • Malý vánoèní koncertík • Mikulášské hašteøení • Výlov vánoèního kapra • Návštìva jarmarku v Rožnovì pod Radhoštìm

Zaèátek je stanoven na 4. února 2002, uskuteèní se 6 lekcí po 2,5 hodinách a to vždy v pondìlí v 17 hodin Cena kurzu je 450,- Kè a nezahrnuje cenu materiálu, který zajistí lektor kurzu. Pøihlásit se mùžete ve studovnì Muzea jihovýchodní Moravy se sídlem v zámku ve Zlínì u paní Hany Èubanové - tel. 067/700 46 26.

• Jarmark v DDM Napajedla s doprovodným programem • Výstava knih • Vánoèní turnaj ve stolním tenise, ve støelbì • Plavání v krytém bazénu • Bruslení na zimním stadionu • Lyžaøský zájezd • Vánoce s pohádkou, hrajeme pro MŠ a ZŠ • Koledování pøed radnicí a výstava betlému ve vestibulu MÚ • Velká vánoèní výstava v Oldøichovicích Bližší informace získáte v DDM Napajedla, Komenského 268, tel.: 794 40 91.

ARKÁDIA se sídlem ve Zlínì, ulice Prostøední 2646, odboèka u Malé scény (bývalá partiová obuv) a kanceláø v Lešetínì V.

si dovolují oznámit otevření nové kanceláře v Otrokovicích, ulice 3. kvìtna (stará škola za kostelem naproti Mìstského úøadu). t Nepøetržité projednávání záležitostí tel. 067 / 31891. t Nepøetržitá služba 24 hodiny dennì vèetnì sobot, nedìlí a svátkù pro pøevozy i sjednání pohøbù a kremací - tel. 067 / 31891 a 0603 514 433. Lešetín V. Po - Pá 8.00 - 16.00 hod., sobota 8,00 - 13.00 hod., tel. 067 / 721 4751 Otrokovice Po - Pá 8.00 - 16.30 hod., sobota 8.00 - 13.00 hod., tel. 067 / 792 2206 kl. 110 a 0603 514 433 Pøi pøíležitosti deseti let od založení naší firmy poskytujeme pøi pøedložení tohoto inzerátu kytici zdarma v odnotì 500,- Kè.

12

Sokol

NAPAJEDELSKÉ

Něco z historie Kina Sokol V záøí uspoøádal Muzejní klub spolu s Tìlocviènou jednotou Sokol zajímavou výstavu, zamìøenou na èinnost Sokola v Napajedlích za posledních sto deset let. Výstava ukázala na širokou oblast èinnosti tìlovýchovné i kulturní. Na výstavì jsem však nenašel žádnou upomínku na dùležitou oblast, a to provoz Kina napajedla (døíve Bio Sokol Napajedla). Rád bych v tomto èlánku pøipomenul zaèátky a osud této èinnosti. Poèátek dvacátého století, zejména období po první svìtové válce, byl také poznamenán rozvojem kinematografie. Nová kina rostla jako houby po dešti. Také v Napajedlích se o zøízení kina zajímaly nìkteré organizace a spolky. Jako první projevilo zájem o provoz kina Sdružení váleèných poškozencù. V té dobì (na podzim r. 1919) se vrátil do Napajedel nᚠotec - Josef Sudolský, francouzský legionáø, váleèný invalida. Byl pozván na setkání váleèných poškozencù, seznámen se zámìrem zøízení kina a požádán, aby absolvoval v Praze kurz promítaèù a pak tuto èinnost vykonával v kinì v Napajedlích. Otec souhlasil. Závažnìjším problémem bylo zajištìní vhodného sálu. Jediným, který byl váleèným poškozencùm k dispozici, byl obecní hostinec. Byl však malý a málo vyhovující. Josef Sudolský odjel do Prahy, absolvoval šestimìsíèní kurz promítaèù. Bìhem této doby obdržel od tehdejšího jednatele Sokola Vladimíra Bachmánka zprávu, že váleèní poškozenci se málo starají o získání licence, že Lidová strana, majitelka Lidového domu, se rovnìž zajímá o provoz kina a do hry vstupuje i TJ Sokol s nadìjnými vyhlídkami

TJ Sokol informuje l Tìlocvièná jednota Sokol uspoøádá pro dìti z našeho mìsta ve støedu 5. prosince v 16 hodin ve velkém spoleèenském sále sokolovny tradièní "Mikulášskou besídku s nadílkou". Srdeènì zveme všechny dìti i jejich rodièe a tìšíme se na spoleèné pøedvánoèní setkání. l Doporuèujeme všem pøíznivcùm Sokola a milovníkùm dobré zábavy, aby si již nyní poznaèili v novém kalendáøi na rok 2002, že se v sobotu 26. ledna koná tradièní "Sokolská zábava". Ve vyzdobeném velkém spoleèenském sále sokolovny Vás bude èekat dobrá hudba, bohaté obèerstvení a zajímavá tombola. Tìšíme se spolu s vámi na hezký veèer.

11/2001

Dodatek k jízdnímu řádu V èervnu jsme zveøejnili v Napajedelských novinách výpisy z jízdních øádù. Znovu jsme zaznamenali pøipomínku, že výpis neobsahuje odjezdy ze zastávky "hospodáøská škola". Dnešním dodatkem k jízdnímu øádu chceme poskytnout struèný výpis jízdního øádu pro všechny, kdo tuto zastávku využívají.

Do Zlína x

x

x

4.48

5.54

6.00

*1

*5

*6

x

x

x

8.20 12.32 12.35 15.00

21.11 21.11

Do Otrokovic - autobus. nádraží x

Novodobá historie promítání v Napajedlích zaèala postavením nové budovy Na Kapli. Zastupitelstvo mìsta na svém posledním zasedání rozhodlo o jejím prodeji s tím, že pøevod nemovitosti bude možný nejdøíve v lednu 2004. Tedy krátce pøed dovršením její padesátileté existence.

na obdržení koncese. Vladimír Bachmánek se otce dotazoval, zda by byl ochoten promítat i v kinì TJ Sokol v pøípadì, že obdrží koncesi. Koncese byla v roce 1920 skuteènì udìlena Sokolu. Byl zvolen kinoodbor, jehož pøedsedou se stal J. Urban, jednatelem Berger, úøedník Berního úøadu, který byl zároveò vedoucím kina. Promítaèem se stal Josef Sudolský, který pak tuto èinnost vykonával plných 26 let. Byl zakoupen promítací pøístroj, promítací kabina byla zbudována v cvièebním sále, který byl souèasnì sálem divadelním, taneèním atd. Kabina byla postavena v pravém zadním rohu sálu. Byla to lehká døevìná konstrukce, obitá prkny a omítnutá. Vchod byl ze dvora radnice. Bylo to provizorium, které vùbec neodpovídalo bezpeènostním pøedpisùm. Je tøeba si pøipomenout, že filmové kopie v té dobì byly z vysoce hoølavého materiálu. Kino Sokol zahájilo provoz na podzim roku 1921. Promítalo se v sobotu veèer, v nedìli odpoledne a veèer a byly to filmy nìmé. Klavírní doprovod obstarával Petr Götz, tehdejší øeditel kùru. Vstupné bylo 4, 3 a 2 Kè, na galerii 5 Kè. Pokud byl film vhodný pro mládež, hrálo se také pro školy za jednotné vstupné 50 hal. Oldøich Sudolský * pokraèování v dalším vydání Napajedelských novin

x

*2

x

x

4.43

*1 Barum *5 Morav.

5.21

5.21

5.23

6.21

6.25

6.55

x žel.st.

x

†

x

x

*1

*3

7.42 11.02 11.31 13.27 13.29 16.32 16.39 *1

18.35

Do Uherského Hradiště x

x

*2

x

x

5.17

6.07

6.53

6.55

8.47

x

†

x

x

*1

nejede x

*4

9.41 11.26 *3

*1

11.52 12.38 13.17 14.12 17.14 18.03 19.19 *1

*5

22.40 22.40

Ze Zlína x

x

x

nejede x

5.15

5.25

8.20

9.15

x

x

*1

*5

x

*4

x

9.25 11.00 11.25

14.20 15.35 22.15 22.15

Z Otrokovic - autobusové nádraží x

*5

*2 žel.st.

6.00

6.25

6.40

x

*1

*3

x

x

† žel.st.

x

6.40 10.40 12.25 14.10 *1

14.25 17.00 17.50 19.00

Z Uherského Hradiště *5

*1

x

x

†

x

*6

4.45

4.50

5.08

5.20

5.45

7.05

7.50

x

†

x

x

x

*3

*1

10.30 11.00 12.15 12.35 14.30 16.10 18.05

Poznámky: x † *1 *2 *3 *4 *5 *6

jede v pracovní den jede v nedìli, pokud není státem uznaný svátek jede v pondìlí až pátek, nejede od 22. do 26. 12., 31. 12., 1. 1., 1. 4., 1. a 8. 5. jede v sobotu, nejede 17. 11. jede v nedìli a státem uznaný svátek jede v sobotu a v nedìli, 25. a 26. 12., 1.1., 1. 4., 1. a 8. 5. jede 27. a 28. 12. nejede 24. a 31. 12.

NAPAJEDELSKÉ NOVINY: Vydává Mìsto Napajedla. Vychází jedenkrát za mìsíc v nákladu 800 ks l Uvedené pøíspìvky nemusí nutnì vyjadøovat stanoviska vydavatele l Odpovìdná redaktorka Božena Velecká, tel. 067/750 2382. l Grafická úprava a sazba Stanislav Hradil tel.: 0602 249 672 l Tisk HART press spol. s r.o. Otrokovice l MK ÈR E12958.