OD 13 DO 17 HODIN
Zpracoval tým , DC
Dubnový kalendář narozenin našich kamarádů….
NAŠE POCITY JSOU POUTA, KTERÁ VŠICHNI SDÍLÍME A KTERÁ NÁS SPOJUJÍ DOHROMADY JAKO LIDSKOU RODINU.
Ahoj děti, tento měsíc se zaměříme na naše ruce. Heslo bude „Ruce mají pomáhat a ne škodit .“ V tomto měsíci si uděláme „Knihu přátelství .“ Do této knihy každý nakreslí svého kamaráda. Pak si uděláme besedu o tom , jak naše ruce pomáhají a mohou pomoci. A vzpomeneme na Milanovu partu, jak ruce mohou také škodit. S našima rukama budeme dělat mnoho dobrého. Také se do toho zapojíme jako srdíčkoví indiáni.
Dbáme na společenské chování. Oslovuj kamaráda jménem, popros a poděkuj. Zdravíme se navzájem.
Stále poznávám tebe v různých situacích a ty poznáváš mne. Učíme se naslouchat jeden druhému. Je to velmi těžké. Začínám se učit, co je to respektování druhého, i když nepoužívám toto slovo, protože jsem ještě malý.
A co my, dospělí? Rozvíjíme vzájemné citové vztahy. I já jsem byla malá. Učit děti sebereflexi a zbavovat je stresu a spěchu. My v Srdíčku nespěcháme. Vytváříme u všech dětí pocit bezpečí. Učíme se vychovávat děti bez napomínání.
VYTVÁŘET DOMOV ZNAMENÁ PŘEDEVŠÍM NEUSTÁLE NAROVNÁVAT NAŠE VZTAHY MEZI SEBOU JAKO RODIČE A TAKÉ LIDÉ, KTEŘÍ DĚTI OBKLOPUJÍ. Přejeme vám hodně odvahy a trpělivosti k tomuto stále těžšímu úkolu.
Slovo pro dospělé. V TOMTO A DALŠÍM MĚSÍCI SE BUDOU DĚTI SETKÁVAT S RŮZNÝMI PŘÍBĚHY, KTERÉ JIM BUDOU PŘIBLIŽOVAT MISTRA JANA HUSA. Řeknete si „proboha, takové malé děti, co mají společného v tomto věku s mistrem Janem Husem?“ Tak se na to podíváme z jiného úhlu. Mistr Jan Hus byl upálen kvůli hlásání pravdy. Označoval okolní skutečnost a její zlořády pravými slovy, pravým jménem. Po staletí byly likvidováni takové lidé jako on. Mocní se vždy dělili na ty, kteří svou mocí posilovali národní vědomí a národní zájmy a na ty, kteří ji zneužívali ve svůj prospěch bez ohledu na lidskost. Hus se zapsal do českých dějin a zrovna tak Jeroným Pražský tím, že než by si zachránili život, aby popřeli pravdu, tak ho za ni položili. Už od dětství má být dítě vedeno tak, aby vyrostlo v osobnost, která má rovný charakter. Součástí dobrého charakteru je smysl pro pravdu. Jak asi hodnotíte naše politiky? Podle jejich slov a podle skutečnosti co hlásají ve prospěch národa a člověka a jak to doopravdy naplňují. Proč bychom na naše děti nepůsobili jako rodiče i jako lidé, kteří přijdou s jejich výchovou do styku, aby z nich vyrostli lidé čestní, kteří se nedají koupit pro svůj prospěch třeba i ve svém prostém životě. A děti potřebují vzor. Potřebují přiblížit všechny ty abstraktní pojmy, které slyší od nejútlejšího věku aniž by si je mohli propojit se skutečností. A tak my přicházíme s obyčejnými dětskými příběhy, které jim jednak přiblíží jedinečnou postavu našich českých dějin a jednak i pojem pravdy. Co je opakem pravdy, lež, podvod, chytračení, ale i lhostejnost, nezájem ap. Co všechno právě může slovo vyjádřit, krásně zpracovala pro větší děti ve své přednášce naše Kateřina Ortmanová. Naše děti se budou seznamovat s Husovými výroky o pravdě tak, aby je to bavilo, porozuměly jejich obsahu a mohly své pocity vyjádřit i výtvarně. Věříme, že se nám to povede a že naše práce s dětmi přinese i když malé, tak významné seménko do jejich povědomí. M.N.
SVĚT KOLEM NÁS…
Tento měsíc zkusíme pracovat s příběhy dětí a budeme se učit co je to vlastně pravda. Poznáme kdo to byl Mistr Jan Hus a poslechneme si jeho příběhy s dětmi. Děti, říkali jsme si, že když někdo mluví pravdu, nemají ho lidé, kteří dělají špatné věci rádi. Tak to bylo s Mistrem Janem Husem, který se nikdy nebál takovým lidem říci, že se chovají špatně. Proto musel opustit Prahu a putovat do vyhnanství na Krakovec. Cesta byla daleká a Mistr Jan byl často unaven. Lidé ho znali, když promlouval k lidem v betlémské kapli a tak neměl nouzi při svém putování. Měli ho rádi chudí i bohatí. Zvali ho do svých rodin, dostal jídlo i nocleh. Když přicházel do jedné vesničky, unavený sedl si pod strom a naslouchal dětem, které se radily, co si vymyslí, že nešly do školy a raději si hrály u lesa. Řekneme, že nás někdo přepadl, to né, to by hned pan učitel věděl, že to není pravda. Tak třeba, že jsme našli zraněného člověka, a že jsme mu museli pomoci, řekl Honzík. Nó, to by šlo, řekli Jiřík a Vašík. Vtom se u nich objevil Mistr Jan. Myslíte si chlapci, že jste se rozhodli správně? To, co říkáte je přeci lež. Chlapci se zarazili, když se u nich objevil neznámý člověk. A co máme teď dělat, pan učitel nás potrestá, když mu řekneme pravdu. Myslím, že ne. Bude rád, že má ve třídě chlapce, kteří umí říci pravdu, i když jim hrozí pokárání nebo trest. Mluvit pravdu se musíte učit. Není to vždy lehké, ale vyrostou z vás pravdomluvní lidé a ne lháři. Jestli chcete, půjdu s Vámi. Tak co máme říci, ptal se Vašík. Pravdu, řekl Mistr Jan, že jste si hráli, zapomněli na čas a jdete pozdě do školy. Tak se chlapci rozhodli že ano, že se budou učit říkat pravdu. Řekli panu učiteli, jak se to stalo, a světe div se, pan učitel se usmál a řekl tak chlapci, příště až půjdete so školy tak si cestou nehrajte všechno si o přestávce dopište, ale jsem rád, že jste mi řekli pravdu Čeháková
Všechno v přírodě je živé. Všechno slouží všem, pro jejich oči a uši i užitek Co znamená chránit ? To se stále učíme.. Poznávat její krásu a její dary znamená všechno vidět svýma očima .
Duben. Chvilku prší, chvilku zebe. Chvilku padá břečka z nebe.
Chvilku svítí sluníčko. Vstávej, vstávej, vstávej, travičko.
Za chviličku prší znova, Je to doba aprílová.
Indiáni rozuměli přírodě, rostlinám i živočichům a my se to učíme také . Vypravíme se do domova rostlinek a zvířátek. Budeme se tam vždy chovat jako v jejich domově. Zkusme si představit, že jsme jedni z nich. Zkusíme to ve hře „Kdo jsi ?“ Spadly džbánky do studánky,V trávě řádí harampádí.Dávej pozor zajíčku, rozřízneš si nožičku. Parta dětí sbírá smetí, za nepořádníky se stydí.Škodu rychle napraví i voda se uzdraví.
První jarní květy, které v přírodě poznáme budeme hledat i v našem kalendáři přírody.
Jak prožijeme návrat jara ? V tomto měsíci plánujeme více vycházek, tak nejlépe poznáme, co se v přírodě mění.
DUBEN, to je roztodivný měsíc, říká se mu Apríl a my si s ním zahrajeme hru .
Jak to vypadá v přírodě? My, srdíčkoví indiáni, si uděláme kalendář dubnových rostlinek . Nezapomeneme ani na mláďátka. Hádanky pro chytré hlavičky. Tak to vás bude určitě bavit.
Když je volná chvilka hodí se různé říkačky a jazykolamy.
Metodický list
SVĚT, JAK HO VIDÍ DÍTĚ
SVĚT, JAK HO VIDÍ DÍTĚ
Po stopách Mistra Jana Husa v historii našich míst.
Co všechno v Srdíčku prožijeme, to si nakreslíme, namalujeme a také vymodelujeme.
Jak se kreslí a maluje radost , pravda? Třeba jako slunce. rozkvetlá louka nebo duha.
Venku i doma… Ve hře hledej zálibu holduj tanci pohybu rytmicky la la la srdce pracovat má! Kdo se sportem rozjaří mívá růže ve tváři sportuje la la la rukama nohama!
Cvičení rovnováhy na čtyřech
1. Děti mají na zádech nějaký lehký předmět se širokou základnou (např. molitanovou hrací kostku, destičku pro výuku plavání, nafukovací hračku apod.) a úkolem je lezení po čtyřech tak, aby nesený předmět nespadl. Hrajeme si při tom na velblouda (nese hrb), želvu (má krunýř), koníka nebo oslíka nesoucího náklad. Důležité jsou zpočátku pomalé pohyby. Toto lezení později ztěžujeme jednoduchými nízkými překážkami, které je nutno přelézt. Při lezení jsou jednotlivé končetiny vždy zvednuté jen nízko a relativně krátkou dobu, takže dítě je stabilní a méně stabilní je pouze předmět, nesený na zádech.
2. Opět v poloze na čtyřech pomalu zvedáme jednotlivé končetiny do výšky. Tohle je na rovnováhu obtížnější, protože opora pouze o tři končetiny je delší dobu. Hrajeme si na brodění vodou, přes řeku apod., kdy zvířata přirozeně zvedají nohy vysoko. Cvičíme na místě nebo při pomalém lezení. Končetiny lze zvedat i do stran.
3. V obtížnější variantě stojíme na čtyřech na místě a zvedáme vždy dvě končetiny současně, pravou paži zároveň s levou nohou a levou paži zároveň s pravou nohou, ale nenutíme děti k výdrži. Opora s podložkou jsou vždy jen dvě končetiny. 4. Kůň mimochodník – zvedáme současně levou ruku s levou nohu a pak pravou ruku současně s pravou nohu. Poslední tři cvičení provádíme nejprve bez předmětu na zádech, později jej využijeme a úkolem je, aby ze středu zad nespadl
CO NÁS ČEKÁ.. A CO NÁS NEMINE? A na co se budeme těšit ? Když je tma a nevidím – zkouška našich smyslů. Naše oči jsou zdrojem informací o světě okolo nás, spojují nás s ním. A to co vidíme, nám nezřídka přináší potěšení. Teprve, když nic nevidíme, uvědomujeme si, jak jsme bezbranní. Jak je vše náhle složité a těžké… Srdíčkoví INDIÁNI mají odvahu setrvat alespoň chvíli nic nevidíc – zavážeme si oči a budeme pozorovat, co se v nás děje. A co nám říkají zbývající smysly.
A na konci měsíce Se těšíme na den s maminkami v Srdíčku na čarodějnické párty
,, Čarodějnické řádění“ A možná pojedeme na výlet.
Šimon připomíná dětem rozdíl mezi dobrem a zlem. Připomíná chování dětí a kamarádů Tomáše z příběhu Tomášovo tajemství. Připomíná jednání Milana a jeho party v příběhu Jak si Jakub splnil přání.
Co všechno Pán Ježíš dělal, aby naučil lidi se správně chovat a mít se rádi. Přát jim všechno dobré. Umět odpustit. Kdo pomáhal Pánu Ježíši ! Jeho žáci, kterým se říkalo apoštolové. Připomenout příběh:
Uzdravení dcery Jairovy Utišení bouře na moři Velký výlov rybářů.
Práce s programem a metodikou misijní katecheze
ŠIMON VYPRÁVÍ DĚTEM PŘÍBĚHY
„PÁN JEŽÍŠ UZDRAVUJE!“ Uzdravení dcery Jairovy Pánem Ježíšem Klíčová slova: Moc uzdravovat, víra, láska, vděk poděkování
Příběh dětí: Jak si Jakub splnil své přání Klíčová slova: špatné rozhodnutí, pokažená radost, náprava, odpuštění.
Biblický příběh: „O MARNOTRATNÉM SYNU“ Klíčová slova: učitel, podobenství, špatné rozhodnutí, lítost, odpuštění
Metody: Vyprávění, problémové otázky, zpěv katechety
.
15
