Plné znění zpráv 5.9.2007 - 6.9.2007 zpravy.iDNES.cz 5.9.2007 Pásy v autobuse: povinnost, kterou šidí firmy i cestující 5.9.2007
zpravy.iDNES.cz str. 0 Zprávy / Domácí iDNES.cz, Andrea Votrubová Česmad
Mrtvých při nehodách autobusů by zřejmě ubylo, kdyby cestující používali bezpečnostní pásy. Těmi musí být vybaveny všechny dálkové autobusy vyrobené během posledních tří let. Jde to však obejít stačí na dálkovou trasu nasadit vůz určený pro regionální linky. Cestujícím přesto pásy nijak nechybí. Naposledy se autobus bez pásů vyboural v pondělí na Slovensku. Při havárii na trase Spišská Nová Ves - Kladno zemřel jeden cestující a čtyři další byli zraněni. - více zde Na soudy o příčině nehody i samotné smrti pasažéra je podle policie stále brzy, obětí obdobných nehod by však podle odborníků ubylo, pokud by se pasažéři připoutali. "Autobus je ukrutně bezpečná krabice. Pokud při nehodě lítá člověk ve voze, maximálně si natluče. Navíc sedačka před ním funguje jako airbag. To ale neplatí ve chvíli, kdy lidé začnou vypadávat z oken a vůz je zalehne. Tomu mohou zabránit pouze bezpečnostní pásy," řekl iDNES.cz Radim Jančura, šéf dopravní společnosti Student Agency. Jančura se tak řadí mezi jasné zastánce bezpečnostních pásů. Byť se je mnozí cestující bojí použít z obavy, že jim třeba při případném požáru zabrání rychle se dostat z vozu. "Takový případ se sice může stát, ale je pouhým procentem oproti 99, kdy použití pásů naopak život zachrání," řekl iDNES.cz dopravní expert Stanislav Huml. S tím souhlasí i další oslovení odborníci. Finta s pásy se přepravcům vyplácí Podle zákonů by mělo být vše jasné. "Pásy musí být vybaveny dálkové autobusy vyrobené či registrované po 1. dubnu 2004. Pokud autobus pásy má, je přepravce povinen upozornit na ně cestující. A ti jsou povinni je použít," vysvětlil jednoduchá pravidla mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Jednoduchost českých zákonů je ale v tomhle případě spíš zavádějící. Přestože sedíte ve voze směřujícím na zájezd nebo dálkovou trasu, jistotu, že na sedadle najdete bezpečnostní pás, rozhodně nemáte. Nezáleží totiž na trase, ale homologaci, tedy technickém zařazení vozu do určité skupiny. "Zatímco legislativa EU přikazuje vybavit pásy všechny autobusy s výjimkou těch, co jezdí maximálně 80 kilometrů v hodině, čeští zákonodárci si to vysvětlili po svém. U nás pásy nemusí mít regionální autobusy, přestože jezdí stokilometrovou rychlostí a používají se na zájezdy nebo dálkové trasy," vysvětlil Radim Jančura. Přesně takovým případem je i autobus firmy ČSAD Kladno, který havaroval na Slovensku. "Pásy v něm skutečně nebyly, protože vozy používáme i pro jinou přepravu - regionální, u níž pásy nejsou povinnou výbavou," řekl iDNES.cz Vladimír Hráský z vedení společnosti, která takto postupuje u obou pravidelných linek na Slovensko a jedné sezonní linky do Chorvatska. Bezpečnostní pásy v těchto vozech najdete jen na čtyřech předních sedačkách, které ovšem pro odpočinek používá druhý řidič. Podle Jančury právě tento systém přepravcům vyhovuje. "Pokud by česká legislativa nebyla v rozporu s evropskou, většina autobusů, co u nás jezdí po silnicích, by musela jezdit maximálně osmdesátkou, aby se vyhnula nutnosti pořídit do vozů pásy," uvedl přepravce.
Poutat se? Pro většinu cestujících zbytečnost Jeho společnost to ovšem trápit nemusí. Všechny žluté vozy Student Agency jsou homologovány jako dálkové a bezpečnostní pásy mají. I v tom ale může být háček - většina cestujících je totiž považuje spíš za vtip, než věc, která jim zachrání život. A jen málokdo tuší, že nepřipoutání ho může stát tisíc korun pokuty. Dopravní psycholožka Vlasta Rehnová si tenhle přístup vysvětluje nízkou propagací a vynucováním ze strany přepravců. "Je nutné dostat to do podvědomí lidí. Nikdo se tu léta nemusel pásat. Lidé ovšem následují příklady. Třeba před měsícem jsme jeli linkou do Brna a byli jsme jediní připoutaní. Ostatní se na nás dívali trochu jako na blázny. Po nás to udělali až lidé sedící přes uličku." Podle psycholožky by měla zapůsobit i autorita šoféra. "Mikrofonem, stejně jako v letadle, by měl cestující požádat, nikoli poprosit, aby se připoutali," myslí si. Dopravní expert Stanislav Huml přičítá nízkou morálku v poutání se spíš na vrub pasažérům. "Je to spíš lenost než cokoliv jiného. Pásy vás nejdřív zdrží, pak omezují.. Zodpovědnost leží na straně cestujících." Podle Humla si s tím velkou hlavu nedělá ani policie. "Autobusy zastavuje zřídka, spíše vůbec. A kontrolu pásání jsem ještě nezažil." Radim Jančura sice několik policejních kontrol svých autobusů i udělených pokut potvrdil, podle něj šlo ale o jednorázové akce. Policie tvrdí, že poutání lidí v autobusech kontroluje v rámci bezpečnostních akcí zaměřených na obecné dodržování pravidel. "Ve zprávách se to ale zvlášť nevykazuje," řekla iDNES.cz mluvčí pražské policie Eva Brožová.
URL| http://zpravy.idnes.cz/pasy-v-autobuse-povinnost-kterou-sidi-firmy-i-cestujici-pk3/domaci.asp?c=A070904_143436_domaci_anv
Zpravodajství ČTK 5.9.2007 Dálnice D1 se buduje již 40 let a ještě šest let výstavby ji čeká 5.9.2007
Zpravodajství ČTK str. 0 ece dpr sat Česmad
Praha 5. září (ČTK) - Před 40 lety, 8. září 1967, začala "pražským" úsekem Spořilov - Čestlice výstavba nejstarší a také nejdelší a nyní i nejnebezpečnější české dálnice D1. Po desetiletích tak došlo k naplnění někdejších plánů na vybudování páteřní dálnice napříč tehdejším Československem, které však přerušila druhá světová válka a následně ukončila poválečná politická situace. Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. listopadu 1938 a předpokládala dálniční propojení Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou se začalo 2. května 1939, ale práce byly přerušeny válkou. Po válce byla stavba v omezeném rozsahu obnovena, v roce 1950 však byla opět zastavena. Po jejím obnovení před čtyřiceti lety se počítalo s tím, že dálnice povede na Slovensko a končit bude na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Po rozpadu federace byla trasa D1 odkloněna od Brna na Ostravu s ukončením u Lipníka nad Bečvou. Poslední změnou bylo rozhodnutí, že se v D1 změní i budovaná D47, která spojí Lipník nad Bečvou s Ostravou a polskou hranicí. Celkem by D1 měla dosáhnout délky 377 km.
Postup otevírání jednotlivých úseků dálnice D1: 12. července 1971 - Otevřen první dálniční úsek na území tehdejšího Československa: úsek dálnice D1 Praha-Mirošovice (délka 21,3 km). 6. září 1972 - Kývalka - Brno-západ (8,2 km). 3. listopadu 1973 - Velká Bíteš - Kývalka (19,5 km). Květen 1975 - Velké Meziříčí-východ - Lhotka (5,1 km). Prosinec 1975 - Lhotka - Velká Bíteš (9,2 km). 28. října 1976 - Řehořov - Měřín (7,2 km) a Brno-západ - Brno-centrum (3,7 km). Prosinec 1976 - Měřín - Velké Meziříčí-západ (6,5 km). Červenec 1977 - Mirošovice - Hořice (54,1 km). 30. září 1978 - Brno-centrum - Brno-jih (2,5 km). 28. listopadu 1978 - Velké Meziříčí- západ - Velké Meziříčívýchod (7,5 km). 6. října 1979 - Hořice - Jiřice (10,2 km); v polovičním profilu byl úsek v provozu již od 6. května 1979. 22. listopadu 1979 - Pávov - Řehořov (15,3 km). 7. listopadu 1980 - Jiřice - Humpolec (6,1 km); v polovičním profilu byl otevřen 22. listopadu 1979. 8. listopadu 1980 - Humpolec - Pávov (20,7 km); stavba byla posledním zprovozněným úsekem mezi Prahou a Brnem. Prosinec 1982 - Brno-východ - Holubice (7,6 km). 9. září 1983 - Brno-jih - Brno-východ (6,8 km). 11. listopadu 1988 - Holubice - Tučapy (9,1 km). 30. července 1992 - Tučapy - Vyškov (9,6 km). 24. října 2005 - Vyškov - Vrchoslavice (17,5 km); D1 se prodloužila na současných 247,5 km.
Rozestavěné a připravované úseky D1: Úsek Délka Předpokládaný termín zprovoznění * Mořice - Kojetín ** 6,6 km podzim 2009 Kojetín Kroměříž západ 4 km listopad 2008 Kroměříž západ - Kroměříž východ 3 km 2008 Kroměříž východ Říkovice 11,3 km 2010 Říkovice-Přerov 10,1 km 2013 Přerov-Lipník nad Bečvou 14,3 km 2011 D47: Lipník nad Bečvou - Ostrava - Polsko 80,2 km 2009
* - dle Ředitelství silnic a dálnic (
www.rsd.cz)
** - II. etapa - navazuje na provizorní ukončení D1 u Vrchoslavic
Petr Satrapa rmi Cas| 10:00
Olomouc se pustí do bezbariérových úprav ulic města 5.9.2007
Zpravodajství ČTK str. 0 dol pol ftv Česmad
Olomouc 5. září (ČTK) - Olomoučané upoutaní na invalidní vozík se budou ještě do konce letošního roku snadněji pohybovat v dalších ulicích krajského města. Magistrát se chce pustit do bezbariérových úprav nejen ulic, ale i autobusových zastávek. Náklady se vyšplhají na více než osm milionů korun, řekl dnes novinářům náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs (KDU-ČSL). "Projekty se týkají budování dvou autobusových zálivů v ulici Hraniční a bezbariérových úprav ulic Litovelská, Krapková a třídy Svornosti až po ulici Foerstrovu," uvedl náměstek. Ze státního fondu dopravní infrastruktury získala radnice na tyto projekty 5,7 milionu korun. "Dalších 2,7 milionu korun uvolníme z našeho rozpočtu. Obě akce chceme dokončit ještě letos," doplnil Šnevajs. Město rovněž zpracuje další dvě projektové dokumentace, které by měly usnadnit pohyb handicapovaným lidem ve směru od hlavního vlakového nádraží k řece Bystřičce a k třídě 17. listopadu. Olomouc se do budování bezbariérových tras pustila již před třemi lety. Na vybraných trasách město nechalo zejména snížit nájezdy z chodníků na vozovku a vybavilo je bezpečnostními prvky, které slouží k orientaci nevidomých. Snadnějšího přístupu chce docílit i k úředníkům, kteří mají na starosti sociální dávky. Vozíčkáři by se měli na odboru sociální pomoci v Hálkově ulici dočkat nájezdové rampy, bezbariérové toalety i rekonstruovaného výtahu. Radnice investuje do úpravy tras pro postižené v rámci projektu Bezbariérová Olomouc. Zastupitelstvo ho schválilo v březnu 2002. Cílem projektu je přetvořit Olomouc na město bez architektonických, dopravních, komunikačních a informačních překážek. ftv jpt Cas| 11:30
Tachovský deník 6.9.2007 V Boru se mohou pyšnit supermoderní stanicí technické kontroly 6.9.2007
Tachovský deník str. 2 Tachovsko JIŘÍ KOHOUT Česmad
Bor/ Evropské peníze výraznou mírou přispěly na to, že se Bor může pyšnit jednou z nejmodernějších stanic technické kontroly v regionu, která navíc vytvořila sedm nových pracovních míst. „Stanici jsme budovali několik měsíců, protože kromě samotných budov a zařízení je třeba mít řadu osvědčení a certifikátů. Bez nich bychom o dotaci z Evropské unie nemohli žádat,“ vysvětlil vedoucí stanice Miroslav Mansfeld. V několikamilonové investici přispěla Evropská unie v rámci Programu pro podporu drobných podniků padesátiprocentní dotací. „Zbývající částka pochází ze soukromých zdrojů, z podnikatelské činnosti,“ dodal Mansfeld. Kontrolní stanice může najednou obsloužit dva osobní a dva nákladní automobily. Pro ty ověřuje také tachografy a jako bonus navíc je zde možné nechat si zkontrolovat funkčnost tlumičů. „Teď ještě budeme dodělávat zázemí pro naše zákazníky a ještě chceme zřídit drobný prodej, aby si lidé mohli menší nedostatky zjištěné kontrolou sami odstranit,“ uvedl Mansfeld. Foto popis| Dva nákladní automobily mohou najednou kontrolovat pracovníci nové stanice technické kontroly v Boru. Moderní zařízení, dotované Evropskou unií, nám představil vedoucí stanice Miroslav Mansfeld. Foto autor| Foto: Deník/ Jiří Kohout Region| Západní Čechy
Strakonický deník 6.9.2007 Nejsou odpočívadla. Kamiony stojí, kde se dá 6.9.2007
Strakonický deník str. 2 Strakonicko - zpravodajství SLÁVKA PETRÁKOVÁ, KLÁRA ALEŠOVÁ Česmad
Kraj vytypoval pro Strakonicko několik míst. Realizace je ale na majiteli silnice Strakonicko/ Od jara platí ve městě od 20 do 6 hodin do rána zákaz stání vozidel nad šest tun. Problém, kde přenocovat nebo zastavit na povinnou přestávku, mají hlavně řidiči kamionů. Nejsou odstavná parkoviště ani odpočívadla. „Jediná možnost, kam kamiony zaparkovat, je parkoviště ČSAD ST TRANS, to je k tomu určené. Pokud je místo, mohou stát i na benzinách,“ řekl za odbor dopravy MěÚ Václav Býček. Sám ale připouští, že o odpočívadlu v okolí Strakonic neví. „Město ani žádné stavět nebude. O takovou věc se musí postarat stát, ten vybírá od kamionů poplatky, ne město. To musí investovat své peníze do svých komunikací,“ dodal. Kamioňáci využívají k stání i míst u čerpacích stanic. „Stává se, že nám kamiony zablokují nájezdy ke stojanům a řidiči nemohou natankovat. Dělají to i tak, že tu na dva dny zaparkují a odjedou domů osobákem. V zimě jejich vozidla překážejí při úklidu sněhu, v létě je toleruji. Co mohu dělat,“ řekl nájemce čerpací stanice v Katovicích Josef Havelka. Tato slova potvrzuje i jeden z řidičů. „Když mám povinnou přestávku, vždycky musím zastavit. Nejčastěji to vyřeším tím, že parkuji na čerpacích stanicích,“ poznamenal. Na Strakonic ku kraj vytypoval jako možná odpočívadla místa u Kbel nice, Skočic, Jinína a Černě vsi – obory. Jejich realizace ale závisí na ředitelství silnic a dálnic. Cena jednoho se pohybuje okolo 100 až 150 000 korun. Region| Jižní Čechy
Prima TV 5.9.2007 Řidičský průkaz na zkoušku 5.9.2007
Prima TV str. 1 19:00 1. ZPRÁVY
Česmad
Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer, 1. Zprávy jsou připraveny, vítáme vás. Jiří CHUM, moderátor -------------------Hezký večer. Ministerstvo dopravy vážně uvažuje o razantní změně, která by se dotkla všech novopečených řidičů. Právě oni mají na svědomí čím dál víc nehod, a to se má změnit. Za volant by sice směli, zároveň by ale museli dodržovat přísnější pravidla než všichni ostatní. Podobný systém se už osvědčil ve dvou třetinách evropských zemí. Pavel ŠUBA, redaktor -------------------Vystoupit z autoškoly a hned se stát plnohodnotným řidičem? Tak to už možná nebude brzy možné. Chystají se totiž řidičáky na zkoušku. Ještě tento měsíc se kvůli tomu sejde expertní skupina, která má projednat základní podmínky, za jakých by se na nový systém přešlo. Karel HANZELKA, mluvčí Ministerstva dopravy -------------------Pokud se skupina shodne, že ano, vytvoříme takové legislativní prostředí, aby i v České republice ten řidičský průkaz na zkoušku byl. Pavel ŠUBA, redaktor -------------------Uvažuje se o tom, že by lidé s novým řidičákem museli dodržovat dva roky ještě nižší rychlost, než je ta povolená. Nemohli by jezdit s přívěsem a hlavně nesměli by udělat žádný přestupek. Jinak by o oprávnění zase přišli. Včera už bylo pozdě, říká Ústřední automotoklub. Oldřich VANÍČEK, prezident ÚAMK -------------------Dneska mladí lidé dostávají do ruky zbraň, která váží stovky kilogramů až tuny a prostě oni neumějí pořádně řídit. Pavel ŠUBA, redaktor -------------------Například v Rakousku šli ještě dál, tam absolvent autoškoly musí do jednoho roku projít několika dalšími, hlavně praktickými zkouškami. Nehod nováčků ubylo prý až o tři čtvrtiny. Werner FICHTINGER, majitel autoškoly, Gmünd, Rakousko -------------------Výhodou je, že je řidič i po roce pod kontrolou. Zjišťujeme jeho chování v dopravě a testujeme jízdou zručnosti.
Pavel ŠUBA, redaktor -------------------Navíc v Rakousku se můžou do autoškoly přihlašovat už od šestnácti. Výuka je sice delší, ale řidiči jsou lepší. Peter ROSENMAJER, žák autoškoly -------------------Je tu super dělat řidičák už v šestnácti. Člověk získá praxi. Julia KÖNNIGOVÁ, žákyně autoškoly -------------------Pomohlo mi to, najela jsem už tři tisíce kilometrů a jsem teď klidnější. Pavel ŠUBA, redaktor -------------------Zájemci o řidičský průkaz ale zatím můžou zůstat v klidu. Tato novinka může totiž podle našich informací začít platit nejdříve za dva roky.
Novojičínský deník 6.9.2007 Profesionální řidiče školí jen v Krnově a Jablunkově 6.9.2007
Novojičínský deník str. 4 Z okolí region (frk) Česmad
Krnov/ Protože autodopravcům chybí profesionální řidiči, kraj pro ně ušil na míru učební obor, který zatím nikde v republice nefunguje. Na středních školách v Krnově a v Jablunkově se od 1. září ve zkráceném osmnáctiměsíčním studiu připravují řidiči pro nákladní i osobní dopravu. Studium je denní a bezplatné. Nový obor otevřela v Krnově Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání. Jednání s krajem vyvolali sami regionální dopravci, kteří mají málo profesionálně připravených řidičů pro nákladní a kamionovou dopravu a také řidičů autobusů.,,Trh práce potřebuje určité profese, ale bez aktivity zaměstnavatelů se samozřejmě nic nedozvíme. Aktivně s námi už několik let spolupracují strojírenské a hutní podniky, stavební firmy a nyní jsme ušili na klíč obor pro autodopravce -oslovilo nás Sdružení silničních dopravců Bohemia,“ popsala vznik nového oboru náměstkyně hejtmana Jaroslava Wenigerová. Ministerstvo školství žádost kraje podpořilo a udělilo akreditaci krnovské škole, aby studium mohlo být bezplatné.,,Ke studiu v oboru automechanik se ve zkráceném režimu mohli hlásit zájemci s řidičským průkazem pro skupinu B, kteří budou mít pro školní rok 2007-08 dokončené libovolné střední vzdělání s maturitní zkouškou a předloží lékařské potvrzení o odpovídajícím zdravotním stavu. Nemusí to tedy být řidič z praxe. Absolventi oboru získají výuční list v oboru automechanik, řidičská oprávnění skupin potřebných pro řízení nákladních aut s návěsy a přívěsy a autobusů a také certifikát potvrzující jejich způsobilost k výkonu práce řidiče v mezinárodní kamionové dopravě a v autobusové dopravě. Projdou intenzívní výukou angličtiny a samozřejmě budou mít předměty zaměřené na IT technologie. Uchazečům naše škola nabízí i možnost ubytování,“ upřesnil ředitel krnovské školy Zdeněk Welna. ,,Řidičů je katastrofálně málo. Jen v moravskoslezském regionu chybí okolo stovky profesionálů ročně. Řidiči stárnou a dnes už nemají mladí kluci možnost udělat si řidičáky na těžká auta na vojně. Je také třeba říct, že osmnáctiletý absolvent střední školy se hned profesionálním řidičem stát nemůže, pro nás určitě připravený není. Dříve jsme spolupracovali s úřady práce, ale tam se projevilo, že na řidiče se lidé rekvalifikují jen proto, že se jim prostě žádná jiná práce nenabízí, a proto volí provizorium,“ dodal Jiří Řeháček, předseda Sdružení silničních dopravců Bohemia, které v Moravskoslezském kraji sdružuje čtyři desítky firem.
Region| Severní Morava
iHNed.cz 5.9.2007 Slovensko schválilo postup výstavby dálnic za soukromý kapitál 5.9.2007
iHNed.cz str. 0 Ekonomika.iHNed.cz Tomáš Králíček Česmad
Praha, 5. 9. 2007 (iHNed.cz) Slovensko vypíše do konce září první tendr na výstavbu, financování a provoz několika úseků dálnice D1 a rychlostní komunikace R1 v délce více než 100 kilometrů. Postup, který má urychlit výstavbu dálniční sítě na Slovensku, dnes schválila vláda Roberta Fica. Soukromý kapitál by měl financovat výstavbu celkem 151 kilometrů silnic za více než 120 miliard slovenských korun (98,1 miliardy Kč). "Ministerstvo dopravy má dnes volné ruce a může jednat," řekl po jednání vlády premiér Fico a dodal: "Urychlení výstavby dálnic však nesmí ohrozit plnění kritérií pro přijetí eura," dodal. K vyhlášení prvního tendru na výběr investora se má ještě do týdne vyjádřit Ministerstvo financí SR, které posoudí vliv tohoto postupu na státní finance. Zapojení investorů do výstavby silnic, takzvané projekty PPP, má kromě jiného urychlit ukončení dálničního propojení Bratislavy s Košicemi přes Žilinu. Problematice rychlejší výstavby dálnic se bude věnovat vládní zmocněnec pro dálnice a rychlostní komunikace Igor Choma, kterého dnes do funkce jmenovala vláda. Choma od podzimu 2006 zastává post šéfa Národní dálniční společnosti, která má na starosti provoz dálnic v zemi.
URL| http://Ekonomika.iHNed.cz/?m=d&article[id]=21958980
financninoviny.cz 5.9.2007 Dluh veřejných financí vzroste příští rok o 95 mld. 5.9.2007
financninoviny.cz str. 0 Hlavní zprávy ČTK Česmad
Praha - Dluh veřejných financí vzroste v příštím roce o 95 miliard korun. Uvedl to zpravodajský server Aktuálně.cz s odkazem na údaje v návrhu státního rozpočtu na rok 2008. Podle serveru chce stát příští rok výrazně zvýšit podporu investic do dopravních staveb; naopak ministerstvo školství má dostat o čtyři miliardy korun méně než letos a reálný propad hrozí i Akademii věd. Ministerstvo financí v pondělí zveřejnilo pouze plánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 71 miliardy. V materiálu pro vládu však připouští, že se rozpočet propadne o dalších 20 miliard, protože ve výdajích se rozpustí finanční rezervy jednotlivých ministrů, uvedl server.
O další miliardu korun veřejný dluh zvýší horší bilance mimorozpočtových fondů, zvláště Státního fondu rozvoje bydlení. Rozpočty krajů a obcí se propadnou o tři miliardy korun. Tím deficit veřejných financí dosáhne ohlášených 2,95 procenta hrubého domácího produktu, tedy pod tříprocentní hranicí požadovanou pro přijetí eura, uvedl server. Stát má podle navrhovaného rozpočtu nejvíce podporovat dopravní stavby, uvedl server. Podle něj ministr financí Miroslav Kalousek zařadil do výdajů úvěr 10,6 miliardy korun, s jehož pomocí bude stát spolufinancovat evropské investice. Z rozpočtu ministerstva dopravy půjde na dálnice a železnice 45 miliard korun. "Mimořádný nárůst kapitálových výdajů v rozpočtu je způsoben především razantním zvýšením dotace do Státního fondu dopravní infrastruktury," stojí podle serveru v rozpočtovém návrhu. Letos činí rozpočtové výdaje 1041 miliard, investice činí 89 miliard; napřesrok stát utratí 1107 miliard, z toho chce investovat 126 miliard korun. Ministerstvo vnitra dostane podle serveru na platy policistů o čtvrtinu víc než letos, ministerstvo spravedlnosti o sedminu. Na poslední chvíli dostalo peníze i ministerstvo kultury, jehož rozpočet se tak proti loňsku nesníží, jak se plánovalo ještě v červnu, kdy ministr kultury Václav Jehlička hrozil demisí. Víc peněz dostanou i ministerstva pro místní rozvoj a zahraničí, které musí připravit české předsednictví EU. O skoro 1,5 miliardy korun se zvýší státní dotace pro kontroverzní podporu stavebního spoření. Naopak méně peněz má podle serveru ve srovnání s letošním rokem dostat ministerstvo školství. Rozpočet jej ale nenutí snižovat počty učitelů; navíc získalo o miliardu korun vyšší dotace pro základní a střední školy ve srovnání s loňským rokem. Skoro o desetinu se ale propadnou rozpočty vysokých škol. Zároveň se z letošních 25 miliard sníží téměř o dvě miliardy dotace na vědu. Ministerstvo k tomu uvádí, že z letošní dotace mělo přes 3,5 miliardy připadnout na předfinancování evropských výzkumných projektů, kterých se účastní čeští vědci. Ti však toho nevyužili, proto byla suma uložena do rozpočtové rezervy. Peníze na investice do vybavení škol a výzkumných ústavů by bylo možné získat z evropských fondů. Pouze účetní výpadek budou mít podle serveru ministerstva zemědělství a životního prostředí, která prostředky převedla do mimorozpočtových fondů. Ministerstvo průmyslu musí tlumit podporu podnikání a dotace na odstranění důlních škod, výpadek má ale nahradit čerpání z evropského operačního programu Podnikání a inovace. Návrh rozpočtu se nezmiňuje o výdajích na zdravotnictví, ty se ale mají mírně zvýšit. Rozhodující částka půjde přes pojišťovny, které mohou spoléhat na to, že se jim při očekávaném sedmiprocentním růstu platů skoro stejně zvýší příjmy. Ve výdajích má nejvíce spořit ministerstvo práce a sociálních věcí, které vyplatí o deset miliard méně na dávkách sociální podpory a na nemocenské. Mluvčí některých ministerstev nechtěli čísla příliš komentovat. "Až do projednání návrhu rozpočtu ve vládě se nevyjadřujeme k jeho struktuře," sdělil Jakub Haas z oddělení komunikace ministerstva financí. "V této chvíli nemáme žádná přesná čísla, ale pouze návrh," připojila se Radomíra Kotlárová z ministerstva pro místí rozvoj. Mluvčí ministerstva zemědělství Ilona Chalupská upozornila, že ve výdajích na příští rok nejsou zahrnuty přímé platby 7,2 miliardy korun, které vláda při jednání o rozpočtu do kapitoly přesune. "Umožní to realizovat úspory v rozpočtu ministerstva. Programy národní podpory budou zracionalizovány tak, aby se zvýšila efektivita poskytovaných podpor a systém podpory se celkově zjednodušil," řekl ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Ministerstvo dopravy podle mluvčího Karla Hanzelky navýšení rozpočtu očekávalo. "Jiná věc je, v jaké podobě bude nakonec rozpočet schválen," dodal. Připomněl, že samotné ministerstvo výrazně vyšší peníze nezíská. MF v příštím roce počítá s pětiprocentním ekonomickým růstem, příjmy rozpočtu se však zvýší o 9,2 procenta a dosáhnou 1036 miliard. Výdaje dosáhnou 1107 miliard, což je o 6,4 procenta výše proti letošku. Ministerský materiál označuje za hlavní riziko evropské dotace. Příjmy rozpočtu počítají s tím, že se v příštím roce podaří vyčerpat 76,1 miliardy korun, což je více než dvojnásobek částky, kterou Česko dosud od EU dostalo.
URL| http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=269939
© 2007 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o.
