Platnost od 1. září 2013

STŘEDNÍ ŠKOLA ŽELEZNIČNÍ A STAVEBNÍ, ŠUMPERK, BULHARSKÁ 8

ŠKOLNÍ ŘÁD

V souladu se zákonem č. 561/ 2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a z něho platných vyhlášek vydává ředitel školy tento „ŠKOLNÍ ŘÁD” platný pro všechny žáky školy.

Platnost od 1. září 2013

Obsah: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X.

Práva žáků Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků Pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky a pracovníky školy Organizace vyučování Hygienické a bezpečnostní zásady Podmínky zacházení s majetkem školy, odpovědnost školy Povinnosti žákovské služby Lékařská služba Klasifikační řád Stravování žáků

Přílohy ke Školnímu řádu: 1. 2. 3. 4.

Klasifikační řád Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání v dálkové formě vzdělávání Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

2

I. PRÁVA ŽÁKŮ Žáci mají právo 1.

Na vzdělávání a školské služby podle zákona č. 561/2004 Sb., dále jen „školského zákona“.

2.

Na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání.

3. Volit a být volen do Školské rady, je-li zletilý., 4. Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat. 5. Vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni rozvoje. 6. Na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona. Práva uvedená v odstavci 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků. 7. Na informace podle odstavce 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost. 8. Žák má právo na odpočinek, na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před negativními sociálními jevy, právo na práci ve zdravém životním prostředí. 9. Žák má právo na přístup k informacím, které podporují jeho duchovní, morální a sociální rozvoj, stejně tak má právo na ochranu před informacemi, které škodí jeho pozitivnímu vývoji a nevhodně ovlivňují jeho morálku. 10. Žák má právo na rovný přístup, tzn. tolerance vůči jakékoliv odlišnosti (brýle, náboženství, sociální zařazení, jiné oblečení, pohlaví apod.), ochrana vůči projevům rasismu, šikanování, xenofobie.

II. POVINNOSTI ŽÁKŮ A ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ NEZLETILÝCH ŽÁKŮ Žáci jsou povinni 1. 2. 3. 4. a) b)

Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat. Dodržovat Školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. Plnit pokyny pedagogických a ostatních pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a Školním řádem. Zletilí žáci jsou dále povinni Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými ŠŘ.

3

c) oznamovat škole údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích. 5. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni a) Zajistit, aby žák docházel řádně do školy. b) Na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka. c) Informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. d) Dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými Školním řádem, e) Oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost a žáka, a změny v těchto údajích. 6. Žák je povinen zaujmout své místo ve třídě nejpozději pět minut před začátkem vyučování, neničit majetek školy a udržovat ve všech jejích prostorách čistotu a pořádek. 7. V době vyučování nepřijímají žáci žádné návštěvy (s výjimkou rodičů, zákonného zástupce žáka). Nesmějí mít zapnuté své mobilní telefony, jimiž by narušovali průběh vyučování. 8.

Při účasti na akcích, které organizuje škola, dodržují žáci ustanovení tohoto Školního řádu.

9. V den nástupu do školy (po ukončení nepřítomnosti ve vyučování) předloží žák písemnou omluvenku, která je zapsána ve Studijním průkaze nebo Žákovské knížce, třídnímu učiteli, kterého sám vyhledá. V opačném případě jsou tyto hodiny považovány za neomluvené. 10. Cenné předměty, mobilní telefony, přehrávače, navigátory a podobná zařízení i jiné předměty, které nesouvisejí s učebními pomůckami, nepatří do souhrnu věcí, za jejichž ztrátu škola ručí. 11.

Pokud se žák přihlásí do nepovinného předmětu, stává se tento předmět pro něj povinným.

12.

Žákům není dovoleno hrát v hodinách, o přestávkách jakékoli karetní hry!

III.

PRAVIDLA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ S PEDAGOGICKÝMI A OSTATNÍMI PRACOVNÍKY ŠKOLY

1. Žáci dodržují zásady slušného chování, jednají vždy tak, aby neobtěžovali svým chováním spolužáky, zaměstnance školy a návštěvníky. Zdraví učitele a jiné dospělé osoby pozdravem. Při vstupu učitele nebo jiné dospělé osoby do třídy žáci povstanou. 2. Žáci mají právo na vyjádření vlastního názoru, a to přiměřenou, slušnou formou neodporující zásadám dobrého vzájemného soužití. Mohou vznášet kritické názory a návrhy týkající se zlepšení organizace výuky, podílejí se na utváření tvůrčí atmosféry školy. 3. Každý žák může v případě potřeby a svých nesnází požádat vyučujícího nebo zástupce vedení školy o pomoc. 4.

Výchovná a kárná opatření jsou podrobně upravena v části Klasifikační řád.

4

IV.

ORGANIZACE VYUČOVÁNÍ

1. Budova školy je pro žáky otevřena od 6:30 do 15:30 hodin. Provozní doba ostatních pracovišť se řídí jejich provozním řádem. 2. Během doby vyučování není žákům dovoleno opouštět budovu školy. Případný odchod se řídí ustanovením bodu H1 tohoto Řádu. 3. Sekretariát školy úřaduje pro žáky v budově Bulharská výhradně v době od 6:30 do 8:00 hodin. 4. Šatny v budovách Hanácká a Bulharská jsou otevřeny pro žáky ráno od 7:40 do 8:10 hodin. Pokud se žák zpozdí, bude mu vstup umožněn pedagogickým dozorem v 8:45 hod. (1. vyučovací hodina bude omluvena na základě potvrzení od lékaře nebo zpoždění dopravního prostředku, v ostatních případech budou hodiny neomluveny) 5. Počet vyučovacích dnů, počet hodin v týdnu a Rozvrh hodin jsou dány Organizací školního roku a ŠVP, obsahem jednotlivých předmětů, Organizačním opatřením pro daný školní rok. 6. Ředitel školy stanoví začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v osm hodin, nejdříve v sedm hodin. Ukončuje se nejpozději ve 20:00 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je osm hodin, bez polední přestávky sedm hodin. 7. Třídy se na základě přijímacího řízení naplňují do počtu 30 žáků. Ředitel školy může v odůvodněných případech a s přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým i prostorovým podmínkám školy stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména v případě přestupu žáka z jiné střední školy, změny oboru a opakování ročníku, nejvýše však 34. 8. Při vyučování cizím jazykům se třída zpravidla dělí na skupiny. Ředitel školy může při organizaci teoretického vyučování a v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků. 9. Praktické vyučování se uskutečňuje ve škole a v jiných organizacích. Ředitel školy může při praktickém vyučování v souladu s učebním plánem dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy, charakteru vyučování a podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví žáků.

ŽÁKOVA NEPŘÍTOMNOST VE ŠKOLE Předem známá absence 1. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování a ví o této skutečnosti předem, požádá jeho zákonný zástupce nebo plnoletý žák sám třídního učitele o uvolnění z vyučování předem. Je-li žák ubytován v Domově mládeže, uvědomí o tom i vychovatele. 2. Pokud jde o dvoudenní nepřítomnost, předloží žádost o uvolnění třídnímu učiteli. Nepřítomnost tří a vícedenní omlouvá na základě písemné žádosti ředitel. Žádost napíše zákonný zástupce žáka, plnoletý žák sám. 3. Třídní učitel může omluvit neúčast žáka ve výuce z rodinných důvodů, a to souvisle do dvou dnů a maximálně tři dny za pololetí. Rodinnými důvody lze uznat účast na svatbě, pohřbu, jednání na úřadech, pokud k jednání nelze využít dobu mimo vyučování, tzn. i dobu školních prázdnin a dobu volna.

5

4. Potřebuje-li žák z vážných důvodů uvolnění z vyučování během dne, omluví se dotyčnému vyučujícímu a třídnímu učiteli, pokud jde o jednu vyučovací hodinu; nebo třídnímu učiteli, pokud jde o více než jednu vyučovací hodinu. Uvolnění žáka musí být vždy zapsáno v Třídní knize. K uvolnění nezletilého žáka z vyučování je zapotřebí pokyn jeho zákonného zástupce (písemný či telefonický) směřovaný třídnímu učiteli. I o něm se učiní zápis v Třídní knize. 5. Má-li být žák uvolněn (osvobozen) z tělesné výchovy, musí si podat žádost o uvolnění na půl roku do 15. září a do 15. února, nebo na celý školní rok do 15. září příslušného školního roku.

Omlouvání absence 1. Nepřítomnost nezletilého žáka omlouvá v souladu s platnými právními předpisy zákonný zástupce žáka, zletilý žák omlouvá svou nepřítomnost sám, ale omluvenka musí být podepsána alespoň jedním rodičem. 2. Nemůže-li se žák zúčastnit vyučování z důvodů, které nemohl předem předvídat, je zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka povinen doložit důvod jeho nepřítomnosti nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti. 3. V případě, že absence trvá déle než sedm kalendářních dnů, je povinen zletilý žák, nebo zákonný zástupce nezletilého žáka doložit důvod jeho další nepřítomnosti. 4. V odůvodněných případech (opakovaná absence nasvědčující záškoláctví nebo vyhýbání se některým vyučovacím předmětům) má škola právo požadovat lékařské potvrzení. Překročí-li absence žáka 50 hodin za pololetí, je při další absenci v daném pololetí požadováno potvrzení vždy. 5. V den nástupu do školy si žák sám zajistí, aby v Třídní knize byla řádně ukončena jeho absence, a předloží písemnou omluvu. Totéž se týká plnoletých žáků. Jinak jsou hodiny absence považovány za neomluvené. 6.

Ubytovaný v Domově mládeže sdělí důvod své nepřítomnosti i vychovateli.

Neomluvená absence 1. Neomluvenou nepřítomnost do součtu deseti vyučovacích hodin řeší se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem třídní učitel formou pohovoru, na který je zákonný zástupce nebo zletilý žák pozván doporučeným dopisem. Zákonný zástupce nebo zletilý žák zápis podepíše a obdrží kopii. Případné odmítnutí podpisu se do zápisu zaznamená. 2. Při počtu neomluvených hodin nad deset svolá ředitel školy školní výchovnou komisi, které se účastní zákonný zástupce nebo zletilý žák, třídní učitel, výchovná poradkyně, případně ředitel školy nebo zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Pozvání zákonných zástupců nebo zletilých žáků se provádí doporučeným dopisem. O průběhu a závěrech jednání školní výchovné komise se provede zápis, který zúčastněné osoby podepíší. 3. V případě, že neomluvená nepřítomnost žáka přesáhne 25 hodin, ředitel školy zašle bezodkladně oznámení o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. 4. Jestliže se žák nezúčastní vyučování po dobu nejméně pěti vyučovacích dnů a jeho neúčast není řádně omluvena, ředitel školy písemně vyzve žáka, nebo jeho zákonného zástupce, aby neprodleně doložil důvod své nepřítomnosti. Zároveň jej upozorní, že neomluvená absence je posuzována jako důvod k ukončení vzdělávání. Jestliže do desíti dnů od doručení výzvy nenastoupí žák do školy nebo nedoručí důvod své nepřítomnosti, je první den neomluvené nepřítomnosti dnem ukončení jeho vzdělávání.

6

Ostatní: 1. Jestliže žák zamešká dva a více dnů ze své souvislé odborné praxe, je povinen nahradit je v době mimo vyučování, a to u organizace, kterou si sám sjedná. Přesáhne-li jeho absence 50% hodinové dotace pro souvislou odbornou praxi, nahrazuje žák praxi v celém jejím rozsahu v době mimo vyučování, a to na pracovišti, které si zajišťuje sám. Hodnocení praxe je součástí klasifikace odborného předmětu a tento nebude hodnocen, dokud nebude souvislá odborná praxe za dané období ohodnocena známkou. 2. Žáci, kteří dosáhnou 25% neúčasti ve výuce v daném předmětu v jednom pololetí, budou komplexně přezkoušeni z probraného učiva. Absenci pro tento účel lze uzavřít nejdříve čtrnáct dnů před datem pedagogické rady pro dané období. Způsob přezkoušení volí příslušný vyučující. 3. Sportovně-turistický kurz je součástí vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Neúčast na něm je považována za 20% docházky za dané klasifikační období v tomto předmětu.

V.

HYGIENICKÉ A BEZPEČNOSTNÍ ZÁSADY

1. Žáci dodržují pravidla hygieny a bezpečnosti ve škole i mimo ni. Jsou povinni chránit své zdraví i zdraví svých spolužáků. Při přechodu do jiné budovy (na jiné pracoviště) dodržují dopravní předpisy a volí nejkratší, bezpečnou cestu. Všechny potřebné věci (aktovky, pomůcky...) si berou s sebou. 2. Při slavnostních příležitostech (např. návštěvě divadla, plesu) chodí žáci ve společenském oděvu. 3. Při odborné praxi musí úprava účesu a pracovního oblečení odpovídat hygienickým a bezpečnostním normám. Žák musí mít pracovní oblečení (montérky), na nohou pracovní obuv. Dále má u sebe pracovní rukavice, chrániče sluchu, metr a psací potřeby, které používá dle pokynů vyučujícího. Pokud žák nesplní tyto povinnosti, nebude puštěn na pracoviště a bude se hlásit u vedoucího odborného výcviku, který mu přidělí náhradní činnost. 4.

V hodinách Tělesné výchovy nosí žáci předepsaný sportovní úbor.

5. Žáci svévolně nemanipulují s elektroinstalací a dalším zařízením školy, dbají požárních předpisů. Nenabíjejí ze školních zásuvek elektrické zdroje - nabíječky, notebooky… Za škodu na majetku školy, kterou žák svévolně nebo z nedbalosti způsobí, bude vyžadována odpovídající finanční náhrada. 6. Žáci chodí do školy slušně upraveni a chovají se v ní i na veřejnosti tak, aby přispívali k dobrému jménu školy. V prostorách školy nesmí nosit pokrývky hlavy (kšiltovky, klobouky, čepice, šátky ..). 7. Žákům není dovoleno kouření, požívání a šíření alkoholických nápojů, omamných, návykových látek v prostorách školy a mimo ně při všech školních akcích (např. praxe, exkurze). Do školy nenosí nebezpečné předměty (nože, zbraně, zapalovače…) ani drahé věci a větší obnosy peněz, za jejichž případnou ztrátu škola neodpovídá. Při zjištění požití alkoholu nebo jiné návykové látky bude v tento den žák vyloučen z vyučování a absence mu nebude omluvena. Poznámka: Kouření je zakázáno ve všech prostorách budovy školy, na školním dvoře, před vchody do budovy školy a na chodníku kolem budovy školy, do vzdálenosti sta metrů. 8. Žáci se z hygienických a zdravotních důvodů přezouvají (ne do sportovní obuvi - tenisek ap.) a převlékají v určených šatnách. Boty, pokrývky hlavy a svrchní oblečení nelze nosit do třídy, žáci si je ukládají do šatnových kójí, které zamyká dozor, nebo šatnových skříněk, které uzamykají sami žáci.

7

9.

Jízdní kola si žáci uzamykají a ukládají do prostoru určeného vedením školy.

10. Pokud se zjistí ztráta osobních věcí, okamžitě se hlásí zástupci ředitele nebo třídnímu učiteli. Nalezené věci se odevzdávají v kanceláři školy. 11. Poštovní zásilky si žáci nechávají posílat na adresu svého trvalého nebo přechodného bydliště, nikoli na adresu školy. 12. Dle Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy platí zvláštní pravidla při některých činnostech, a to: Při praktickém vyučování, praktické přípravě, sportovních a jiných činnostech, kde je zvýšená možnost ohrožení zdraví, se žáci řídí pokyny vyučujícího. Vyučující nedovolí, aby se žák bez odložení nebo bez zabezpečení proti možnosti zranění a zachycení ozdobných a jiných pro činnost nevhodných nebezpečných předmětů účastnil příslušné činnosti. Těmito ozdobnými, pro činnost nebezpečnými předměty jsou například náramky, hodinky, náušnice, pearcing, náhrdelníky, prsteny, ozdobné kroužky aj. Žáci tyto předměty budou odkládat na místa, která jim určí vyučující. Pokud žák tyto předměty neodloží, nemůže se výuky účastnit a být hodnocen.

VI.

PODMÍNKY ZACHÁZENÍ S MAJETKEM ŠKOLY, ODPOVĚDNOST ŠKOLY

1. Žáci mohou po dohodě s vyučujícími využívat různá zařízení školy a půjčovat si pomůcky a učebnice související s výukou, jsou však povinni řídit se příslušnými pokyny učitelů a jiných oprávněných osob. 2. Žák je povinen udržovat v pořádku a nepoškozené všechny věci, které tvoří zařízení školy, a věci, které mu byly svěřeny v souvislosti s výukou a ostatní činností školy. 3. Za škodu na majetku školy, kterou způsobí žák svévolně nebo nedbalostí, bude vyžadována odpovídající náhrada. 4. Škola nese odpovědnost za škodu na odložených a vnesených věcech žákem pouze v případě, že věc je odložena na místě k tomu určeném a nedošlo k porušení ustanovení platných předpisů. Škola nenese odpovědnost za věci, které má žák v tzv. bezprostřední dispozici a může je tedy opatrovat.

VII. 1.

POVINNOSTI ŽÁKOVSKÉ SLUŽBY

Službu určuje třídní učitel a zapisuje ji na celý týden do Třídní knihy.

2. Nedostaví-li se vyučující deset minut po zahájení vyučovací hodiny do třídy, oznámí to žák konající službu zástupci ředitele nebo řediteli. 3. Služba ručí za pořádek ve třídě. Dbá na to, aby ve třídě vždy byla křída, je-li používána, a řádně umytá tabule, čisto kolem koše, zavřená okna o přestávce a po vyučování. Taktéž odpovídá za květinovou výzdobu ve třídě. 4.

Dle pokynů vyučujícího přináší pomůcky.

5.

Pokud služba nevykonává řádně a včas své povinnosti, určí jí třídní učitel nové úkoly.

8

VIII.

LÉKAŘSKÁ SLUŽBA

1. Návštěvy u lékaře jsou každý den před vyučováním v 7:00 hodin nebo v době mimo vyučování. Pokud žák musí navštívit lékaře během vyučování nebo z jiného vážného důvodu odejít ze školy, oznámí to vyučujícímu a třídnímu učiteli. U nezletilých žáků je k uvolnění zapotřebí pokyn zákonného zástupce (telefonický nebo písemný). V Žákovské knížce i Studijním průkaze musí být uveden příchod a odchod z ordinace.

2. Před návštěvou lékaře se žák vždy ohlásí u třídního učitele nebo u vyučujícího. Při návratu od lékaře se žák sám ohlásí u svého třídního učitele a předloží mu písemnou omluvu.

3. V případě jakéhokoli úrazu žák nebo jeho spolužák ihned vyhledá první pomoc u příslušných učitelů, kteří mají zdravotnický kurz, nebo přímo v kanceláři ředitele školy.

4. O vzniklém úrazu informuje bezodkladně vyučujícího nebo třídního učitele, došlo-li k úrazu mimo vyučovací hodinu. 5. Žákům se zakazuje jakékoli svévolné poškozování zdraví.

IX.

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD (výtah)

Úvod Tento Klasifikační řád, který je v plném znění součástí Přílohy Školního řádu, vychází z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

CHOVÁNÍ Ke klasifikaci chování se přistupuje pouze na konci klasifikačního období. Klasifikace chování probíhá v přímé vazbě na výchovná opatření. Stupeň 1 - velmi dobré Udělení tohoto stupně je nutnou podmínkou pro udělení pochvaly. Stupeň 2 - uspokojivé Tento stupeň se uděluje za hrubé porušení Školního řádu, popř. za opakovaná porušení Školního řádu, a váže se na kárné opatření - důtka třídního učitele. Stupeň 3 - neuspokojivé Tento stupeň se uděluje za velmi hrubé porušení Školního řádu nebo norem chování, které by mohlo vést k ohrožení zdraví, života nebo majetku. Předchozí snížení známky z chování na 2. stupeň není podmínkou. Tento stupeň se zpravidla pojí s kárnými opatřeními - důtkou ředitele školy, podmíněným vyloučením či vyloučením žáka ze vzdělávání. Výchovná opatření - Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a kázeňská opatření. - Kázeňským opatřením jsou: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy, podmíněné vyloučení žáka, vyloučení žáka. - Kázeňská opatření se udělují za porušení Školního řádu a jejich stupeň se řídí závažností přestupku. - O všech výchovných opatřeních musí být standardní formou informováni také zákonní zástupci žáků, taktéž je nutno všechna opatření zaznamenat do příslušné školní dokumentace.

9

K nejzávažnějším kázeňským opatřením patří: Kázeňská opatření za neomluvenou absenci se vždy hodnotí za dané POLOLETÍ

KÁRNÉ OPATŘENÍ

ZNÁMKA

NEOMLUVENÁ

Z CHOVÁNÍ

ABSENCE

1

01 - 05

hodin

1

06 - 10

hodin

2

11- 20

hodin

2

21 - 30

hodin

3

31 - 39

hodin

DŮTKA ředitele školy s podmínečným vyloučením

3

40 - 59

hodin

DŮTKA ředitele školy s vyloučením

3

nad 60

hodin

NAPOMENUTÍ třídního učitele DŮTKA třídního učitele DŮTKA ředitele školy

Kázeňská opatření za porušení zákazu kouření: Bude-li žák přistižen při kouření v prostorách školy a v okolí do vzdálenosti 100 metrů od budovy školy, bude mu uděleno:  v prvním případě - písemné oznámením rodičům,  v druhém případě - důtka třídního učitele,  ve třetím případě - důtka ředitele s podmínečným vyloučením

Kázeňská opatření za pozdní příchody: Každý pozdní příchod žáka bude posuzován jako jedna hodina neomluvené absence. Pozdní příchody zaviněné zpožděním dopravního prostředku se nezapočítávají. Organizace pozdních příchodů viz. bod D 10. tohoto Školního řádu. První pozdní příchod v daném pololetí se žákovi omlouvá.

Celkové hodnocení žáka Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. PROSPĚL S VYZNAMENÁNÍM - není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré; PROSPĚL - není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný; NEPROSPĚL - je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci druhého pololetí; NEHODNOCEN - pokud není možné žáka hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu.

10

- Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení klasifikačního období. Není-li možné hodnocení ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. - Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník.

Komisionální zkoušky - Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností seznámen, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na příslušném školském úřadě.

Komisionální přezkoušení: - Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, eventuálně školský úřad. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu, a přísedící. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. - Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy zástupci žáka prokazatelným způsobem.

Opravné zkoušky: - Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. - Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. - Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Jejich průběh je písemně zaznamenán. Zkouška je komisionální. - Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku. - Pokud je žák za první pololetí hodnocen lépe než nedostatečně a za druhé pololetí nedostatečně, vykoná opravnou zkoušku v rozsahu učiva druhého pololetí. Pokud je žák za první pololetí nehodnocen nebo hodnocen nedostatečně a za druhé pololetí hodnocen nedostatečně, vykoná opravnou zkoušku v rozsahu učiva prvního a druhého pololetí.

Různé Přerušení vzdělávání - Ředitel školy může žákovi přerušit vzdělávání na jeho žádost nebo na žádost zákonného zástupce žáka, a to až na dobu dvou let. Po dobu přerušení vzdělávání žák není žákem školy. Po uplynutí doby přerušení vzdělávání pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo přerušeno. Jestliže uplynula doba přerušení v průběhu školního roku, může ředitel žákovi povolit dodatečně vykonání zkoušek za příslušné období. Ředitel na žádost ukončí přerušení vzdělávání i před uplynutím doby přerušení, nebrání-li tomu závažné důvody. - Ředitel je dále povinen přerušit studium žákyni pro těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracích a na pracovištích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu podle zvláštních předpisů, nebo jestliže praktické vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.

11

- K žádosti o přerušení vzdělávání nebo o ukončení přerušení vzdělávání před uplynutím stanovené doby nezletilého žáka musí zástupce žáka předložit své souhlasné vyjádření.

Podmínečné vyloučení ze vzdělávání a vyloučení ze vzdělávání - Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka ze školy, vyloučení žáka ze školy a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka. - Ředitel školy může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených zákonem nebo Školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák v průběhu zkušební lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto Školním řádem, může ředitel školy rozhodnout o jeho vyloučení. - Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností žáka. - O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, v případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí ředitel informuje pedagogickou radu. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější.

Uvolňování žáka - Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. - V předmětu Tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení lékaře. Tím není dotčena povinnost žáka být přítomen v příslušných vyučovacích hodinách. O způsobu docházky rozhodne ve svém sdělení ředitel školy. - Žáka nelze z vyučování uvolnit na celý školní rok nebo jeho převážnou část. - Nepřítomnost žákyně z důvodů těhotenství a mateřství se omlouvá jako „nepřítomnost pro nemoc“. - Jestliže to dovoluje charakter učiva, může ředitel školy umožnit žákyni nepřítomné z důvodů těhotenství a mateřství přípravu a vykonání zkoušky v předem stanoveném termínu podle plánu Individuálního vzdělávání. - Ředitel školy může umožnit zdravotně postiženému nebo dlouhodobě nemocnému žákovi přípravu a vykonání zkoušek v předem stanovených termínech.

Změna oboru vzdělávání - Ředitel školy může povolit změnu oboru vzdělávání, je-li žák zdravotně způsobilý ke vzdělávání a k výkonu povolání, na které se má připravovat v nově zvoleném oboru vzdělávání, a úspěšně vykoná rozdílové zkoušky. Obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení rozdílových zkoušek určí ředitel školy. - O přestupu do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria hodnocení. Žák přestává být žákem školy, z níž přestoupil, dnem předcházejícím dni přijetí na jinou školu.

12

Opakování ročníku - Ředitel školy může žákovi, který na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen z více než dvou předmětů, povolit opakování ročníku na základě žádosti žáka nebo jeho zákonných zástupců. Rozhoduje se na základě posouzení jeho dosavadních výsledků vzdělávání a důvodů uvedených v žádosti.

Ukončení vzdělávání

Mimořádně před jeho ukončením je možné: dle § 31 Zák. 561/2004 Sb. /Školský zákon/ porušením povinností žáka ve zkušební lhůtě v případě uděleného podmínečného vyloučení dle § 31 Zák. 561/2004 Sb. vyloučením žáka dle § 66 odst. 3 Zák. 561/2004 Sb. přestupem žáka do jiné školy dle § 66 odst. 5 Zák. 561/2004 Sb. přerušením vzdělávání na dobu nejvýše 2 let dle § 66 odst. 6 Zák. 561/2004 Sb. přerušení v těhotenství a mateřství dle § 68 odst. 1 Zák. 561/2004 Sb. zanecháním vzdělávání na vlastní žádost, u nezletilých žáků s písemným souhlasem právního zástupce dle § 68 odst. 2 Zák. 561/2004 Sb. neúčastí ve výuce po dobu nejméně 5 vyučovacích dnů a nedoložením důvodů nepřítomnosti do 10 dnů po obdržení výzvy od ředitele školy dle § 68 odst.3 Zák. 561/2004 Sb. - z důvodů nepostoupení do vyššího ročníku z důvodu neprospěchu Pravidla pro určení dne ukončení docházky stanovují jednotlivá ustanovení zákona.

Řádným ukončením dle vzdělávacího programu: - Vzdělávání ve vzdělávacích programech vedoucích k dosažení středního vzdělání s výučním listem se ukončuje závěrečnou zkouškou. Dokladem jsou Vysvědčení o závěrečné zkoušce a Výuční list. Vzdělávání v programech vedoucích k dosažení středního vzdělání s maturitou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem je Vysvědčení o maturitní zkoušce. Závěrečná zkouška i maturitní zkouška se konají před zkušební komisí.

X.

STRAVOVÁNÍ

Škola zajišťuje pro žáky stravování ve školní jídelně, Bulharská 8, Šumperk. Jídlo je určeno k přímé konzumaci, výdej do jídlonosičů je možný pouze v první den nemoci. Výdej obědů se uskutečňuje v době od 11:45 do 14:00 hodin dle rozpisu: budova Hanácká budova Bulharská odborný výcvik

11:45 – 12:15 12:35 – 13:05 13:15 – 14:00

Prodej stravenek je možný v kanceláři vedoucí kuchyně v době: Pondělí - pátek 11:45 – 14:00 Cena obědu pro žáky činí 26 Kč, platba pouze v hotovosti. Žáci obdrží příslušný počet stravenek. Odhlašování stravenek se provádí formou převodu na následující měsíc. Strava se musí odhlásit minimálně jeden den předem, osobně nebo telefonicky; v mimořádných případech je možno odhlásit oběd týž den do 7:30 hod. První den nemoci mají žáci možnost odnést si oběd domů v jídlonosiči. V případě telefonického kontaktu je potřeba vrátit stravenky do kanceláře vedoucí stravovny. Pro případ ztráty si žáci stravenky jednotlivě označí třídou a zkratkou svého jména. Z jídelny se neodnášejí nápoje. Do jídelny je vstup povolen pouze s platnou stravenkou.

V Šumperku dne 1. září 2013

Mgr. Luboš Mátych ředitel

13

STŘEDNÍ ŠKOLA ŽELEZNIČNÍ A STAVEBNÍ, ŠUMPERK , BULHARSKÁ 8

ŠKOLNÍ ŘÁD Příloha

V souladu se zákonem č. 561/ 2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a z něho platných vyhlášek vydává ředitel školy tento „ŠKOLNÍ ŘÁD” platný pro všechny žáky školy.

Platnost od 1. září 2013

Přílohy ke Školnímu řádu: 1.

Klasifikační řád

2.

Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu

6.

Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání v dálkové formě vzdělávání

7.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných

14

1.

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Úvod - Tento Klasifikační řád vychází z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze zákona č.561/2004 Sb. o předškolním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a vyhlášky č.13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, které dále rozvádí a konkretizuje. Klasifikace - Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. - Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno na vysvědčení klasifikací. Vyučující je vždy plně zodpovědný za svou klasifikaci. Musí být schopen ji vždy vysvětlit a doložit řediteli školy, žákům nebo právním zástupcům nezletilých žáků. - Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci učitel uplatňuje vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Maximálně se snaží zdůrazňovat výchovnou funkci hodnocení, chápat chybu jako nástroj k dalšímu pokroku, vést žáka k sebehodnocení a učit ho přijímat zpětnou vazbu. Zvláštní důraz se klade na sledování osobního rozvoje jednotlivého žáka. - Před encyklopedickými znalostmi se preferuje schopnost logické úvahy, dedukce, syntézy, schopnost orientovat se v dané problematice i vzhledem k hledání informačních pramenů. Tímto směrem se vede zkoušení (zadávání problémových otázek, včetně možnosti využití informačních zdrojů.)1) - Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. - Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. - Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí výsledky žáka, jichž dosáhl za celé klasifikační období. - Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. - Při klasifikaci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se tento fakt zohlední. - Za nesplnění podmínek klasifikace lze kromě absence považovat např. neúčast na stěžejních písemných pracích, testech, ústním zkoušení, neodevzdání grafických a seminárních prací. - Aktivní účast žáka a jeho úspěchy v soutěžích při reprezentaci školy se promítnou do celkového hodnocení v souvisejícím předmětu. 1)

Různé formy hodnocení směřují k posouzení úrovně získaných znalostí, dovedností, zvládnutí jednotlivých kompetencí a žákova osobního pokroku. Významným prvkem při hodnocení je úroveň zvládání jednotlivých klíčových kompetencí a průřezových témat. 1)

Konkrétní způsob hodnocení předmětů vyučovaných dle školních vzdělávacích programů je podrobně rozpracováno na úrovni každé učební osnovy a vždy je chápáno jako hodnocení komplexní.

15

Výsledný klasifikační stupeň z předmětu se skládá ze tří hodnocení. Z výsledku znalostí a dovedností s váhou 60%, z rozvoje klíčových kompetencí s váhou 30% a z osobního rozvoje žáka s váhou 10%. 1)

Žák musí být prokazatelně seznámen se způsobem hodnocení v daném předmětu. O této skutečnosti se provede zápis do Třídní knihy. - V předmětech, ve kterých se vypracovávají výkresy se - mimo obsah výkresu - hodnotí také: grafická úroveň kresby a písma, pomůcky, opravy výkresů a dodržování termínů odevzdání výkresů a jejich oprav. Výkres je hotov až tehdy, jsou- li řádně provedeny a dokončeny opravy. Pokud vyučující pozve žáka ke konzultaci na určitý termín a hodinu, žák jej musí dodržet. Způsob hodnocení v předmětech a na konzultacích si určí v souladu s výše uvedenou stupnicí vyučující jednotlivých předmětů (v souladu s účastí ve vyučování a jejím omlouváním)2) - Učitelé zapisují klasifikaci žáků do žákovské knížky, studijního průkazu, nebo klasifikačního archu, a to průběžně. - Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách. - Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a připraví návrhy na povolení opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. Poznámka - vysvětlivky: vzdělávacích programů.

1)

Ustanovení se vztahuje zejména na obory vyučované dle školních

Stupně hodnocení a klasifikace PROSPĚCH

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1

VÝBORNÝ

2

CHVALITEBNÝ

3

DOBRÝ

4

DOSTATEČNÝ

5

NEDOSTATEČNÝ

N

NEKLASIFIKOVÁN

UZ

UZNÁNO

Celkový prospěch je klasifikován těmito stupni: PROSPĚL S VYZNAMENÁNÍM PROSPĚL NEPROSPĚL NEHODNOCEN

16

Klasifikace prospěchu Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do dvou skupin: a) Předměty s převahou teoretického zaměření, b) Předměty s převahou praktických činností.

Klasifikace v předmětech s převahou teoretického zaměření Stupeň 1 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Osvojené poznatky uplatňuje samostatně, tvořivě a systematicky. Případné drobné chyby po upozornění opravuje pohotově a správně. Myslí logicky a je schopen správně vyřešit zadaný problém. Jeho ústní a písemný projev je kultivovaný, přesný a výstižný. Rozvíjené klíčové kompetence bez problémů zvládá.1) Stupeň 2 Odlišnost od stupně 1 spočívá v drobných, nepříliš podstatných nedostatcích jeho výkonu, v jeho menší samostatnosti. Vyučující je nucen dávat doplňující otázky, na které ovšem žák vcelku správně reaguje, je schopen odhalovat souvislosti a vazby mezi jevy, na příkladech aplikovat probrané učivo. Drobné chyby po upozornění sám opraví, na navádějící otázky dokáže vcelku správně odpovědět. Ústní i písemný projev je kultivovaný s drobnými nedostatky, rozvíjené klíčové kompetence zvládá bez výraznějších problémů.1) Stupeň 3 Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti s jistými, nepříliš podstatnými nedostatky. Vyučující je nucen dávat doplňující otázky, na které ovšem žák reaguje s výraznějšími chybami. Schopnost logického odvození je slabá, žák nenalézá vazby a souvislosti mezi jednotlivými jevy, schopnost aplikace je nedostatečná. V písemném projevu se vyskytují podstatné nedostatky, ústní projev není souvislý a kultivovaný. Objevují se nedostatky ve zvládání rozvíjených klíčových kompetencích, žák zaznamenává osobní pokrok v procesu učení.1) Stupeň 4 Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažnější nedostatky. Není schopen uvažovat systematicky, jeho ústní projev je nevýrazný a nesouvislý. Písemný projev je chaotický, neucelený a nepřesný. Rozvíjené klíčové kompetence zvládá jen s obtížemi, projevuje se u něj však určitý osobní pokrok.1) Stupeň 5 Žák má v požadovaných poznatcích závažné a značné nedostatky. Své vědomosti není schopen uplatnit ani s podněty vyučujícího. Neprojevuje samostatnost v myšlení, neuvažuje logicky. Písemný projev vykazuje značné nedostatky jak ve správnosti, tak i v přesnosti, výstižnosti i v kultuře projevu. Rozvíjené klíčové kompetence v převážné míře nezvládá, nevykazuje osobní pokrok v procesu učení.1)

Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření Stupeň 1 Žák soustavně projevuje zájem o vyučované praktické činnosti. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané vědomosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce,

17

dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Rozvíjené klíčové kompetence bez problémů zvládá.1) Stupeň 2 Žák projevuje zájem o vyučované praktické činnosti. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Rozvíjené klíčové kompetence zvládá.bez výraznějších problémů.1) Stupeň 3 Žákův zájem o vyučované praktické činnosti se projevuje s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Překážky v práci překonává s pomocí učitele. Objevují se nedostatky ve zvládání rozvíjených klíčových kompetencí, na žákovi se projevuje osobní pokrok v procesu učení.1) Stupeň 4 Žákův zájem o vyučované praktické činnosti se projevuje s podstatnými výkyvy. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupu a způsobu práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také o životní prostředí. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Rozvíjené klíčové kompetence zvládá jen s obtížemi, projevuje se však určitý osobní pokrok žáka v procesu učení.1) Stupeň 5 Žák neprojevuje zájem o vyučované praktické činnosti. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Rozvíjené klíčové kompetence v převážné míře nezvládá, nevykazuje osobní pokrok v procesu učení.1)

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci v jednotlivých předmětech - Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: 1. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování 2. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) 3. kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami 4. analýzou výsledků činností žáka 5. konzultacemi s ostatními učiteli 6. rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka - Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň čtyřikrát za každé pololetí, z toho nejméně jedenkrát ústně. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi

18

výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Termíny kontrolních písemných prácí projedná učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

Klasifikace předmětu Tělesná výchova Při hodnocení je nutné přihlížet ke zdravotnímu stavu žáka, jeho schopnostem a tělesným předpokladům. Hodnocení má komplexní charakter a zohledňuje aktivní přístup a snahu co nejlépe splnit zadané úkoly podle možností a tělesných předpokladů a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka. Stupeň se určí dle níže uvedené tabulky, snížení klasifikačního stupně určují již dvě kritéria z tohoto sníženého stupně. Tělesná výchova se hodnotí s pomocí této stupnice:

KRITÉRIU M

PŘÍSTUP K TĚLESNÉ VÝCHOVĚ

DOSAHOVANÉ VÝKONY

ZÁJEM O ZVYŠOVÁNÍ TĚLESNÉ ZDATNOSTI

PŘIPRAVENOS T K TĚLESNÉ VÝCHOVĚ

MOTIVACE ŽÁKA

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

VÝBORNÝ (1)

CHVALITEBNÝ(2)

DOBRÝ(3)

DOSTATEČNÝ(4 )

NEDOSTATEČNÝ(5)

aktivní, tvořivý, samostatný, reprezentuje školu ve sportovních soutěžích

převážně aktivní, tvořivý, samostatný

cvičení provádí přesně, dosahuje požadovaných limitů i výkonů

cvičení plní s malými chybami, kondičně roste a dosahuje standardních výsledků

cvičení provádí méně přesně (chybně), kondičně neroste

cvičení provádí špatně, je nepozorný

odmítá cvičit, nemá snahu na zlepšení své kondice, je nepozorný

má aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti

převážně aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti

méně aktivní zájem na zvyšování fyzické zdatnosti

nemá zájem na zvyšování fyzické zdatnosti, nezájem na plnění zadaných úkolů

nemá zájem na plnění zadaných úkolů

nemá cvičební úbor a odpovídající obuv nejvýše1x

nemá cvičební úbor a odpovídající obuv 2x

nemá cvičební úbor a odpovídající obuv 3x

více jak 3x nemá cvičební úbor a odpovídající obuv

opakovaně nenosí cvičební úbor a odpovídající obuv

má snahu dosáhnout co nejlepších výkonů v disciplínách, kterých je schopen

má snahu dosáhnout co nejlepších výkonů v disciplínách, kterých je schopen

má snahu dosáhnout dobrých výkonů v disciplínách, kterých je schopen

nemá snahu dosahovat ani dobrých výkonů v disciplínách, kterých je schopen

bez motivace, bez snahy, vyhýbá se TV

je zodpovědný a dbá bezpečnostních pokynů, cvičí bez dopomoci

je zodpovědný a dbá bezpečnostních pokynů, cvičí s mírnou dopomocí

dbá bezpečnostních pokynů, dopomoc je nezbytná

nedbá bezpečnostních pokynů, silná dopomoc (spoléhá na ni)

ohrožuje svým jednáním bezpečnost a zdraví své a ostatních žáků, odmítá nastoupit k výkonu

méně aktivní

málo aktivní

pasivní, nepřátelský postoj

Nehodnocen pro účely Tělesné výchovy: Žák není hodnocen, když jeho absence v daném pololetí a předmětu přesáhne 25 %, kdy pro nepřipravenost nebo ze zdravotních důvodů nemohl provádět plánované činnosti ve stanoveném rozsahu. V takovém případě musí absolvovat přezkoušení v náhradním termínu určeném ředitelem podle zákona č.561/2004Sb., §69, odst. 5 a 6. Výjimku je nutno projednat na pedagogické radě.

19

CHOVÁNÍ

Žákovo chování je klasifikováno těmito stupni: 1

VELMI DOBRÉ

2

USPOKOJIVÉ

3

NEUSPOKOJIVÉ

Ke klasifikaci z chování se přistupuje pouze na konci klasifikačního období. Klasifikace chování probíhá v přímé vazbě na výchovná opatření. Stupeň 1 - velmi dobré Udělení tohoto stupně je nutnou podmínkou pro udělení pochvaly. Stupeň 2 - uspokojivé Tento stupeň se uděluje za hrubé porušení Školního řádu, popř. za opakovaná porušení Školního řádu, váže se na kárné opatření – důtka třídního učitele. Stupeň 3 - neuspokojivé Tento stupeň se uděluje za velmi hrubé porušení Školního řádu nebo norem chování, které by mohlo vést k ohrožení zdraví, života nebo majetku. Předchozí snížení známky z chování na 2. stupeň není podmínkou. Tento stupeň se zpravidla pojí s kárnými opatřeními – důtkou ředitele školy, podmíněným vyloučením či vyloučením žáka ze vzdělávání.

2. PRŮBĚH A ZPŮSOB HODNOCENÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU 1. Cílem tohoto typu vzdělávání je poskytovat příslušné vzdělání těm žákům, kteří nemohou navštěvovat denní, popř. dálkovou formu vzdělávání. Vzdělávání může být povoleno žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami, mimořádně nadanému žákovi nebo žákovi s jinými závažnými důvody, které jsou dále specifikovány v tomto dodatku. Obsah a rozsah vzdělávání odpovídá denní nebo dálkové formě vzdělávání příslušného oboru vzdělání a profilu absolventa. 2. O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. 3.

Žádost o individuální vzdělávání musí obsahovat:

- Jméno a příjmení, rodné číslo a místo trvalého bydliště žáka. - Důvody pro individuální vzdělávání žáka. - Popis prostorového a materiálně technického zabezpečení vzdělání a podmínek ochrany zdraví individuálně vzdělávaného žáka, liší-li se od standardních podmínek. - Doklady s doporučením školského poradenského zařízení či lékaře, případně jiné vyjádření osoby zodpovídající za žákovu mimoškolní činnost, např. trenéra.

20

- Uvedení období, ročníku, oboru vzdělání, popř. pololetí, kdy má být žák individuálně vzděláván. - Specifikaci požadované doby uvolnění žáka z vyučování. - Datum podání žádosti, vyjádření a podpis zákonného zástupce nezletilého žáka. - Před schválením musí být žádost zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka doplněna vyjádřením třídního učitele. 4.

Pravidla pro udělení individuálního vzdělávacího plánu (IVP) :

IVP pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadané Dle tohoto bodu se postupuje i u žáků na MD. Žák musí prokázat zdravotní způsobilost požadovanou pro daný obor vzdělání. Všechny náležitosti související s povolením IVP se řídí ustanoveními vyhláškou 73/2005 Sb. IVP pro žáky sportující na vrcholové úrovni Žák dosahuje při reprezentaci svého sportovního oddílu na republikové nebo mezinárodní úrovni trvale vynikajících výsledků. Všechny absence související s IVP (tréninky, zápasy, závody, soustředění) budou předem písemně ohlášeny třídnímu učiteli. Na jinou absenci mimo IVP se vztahují pravidla platná pro denní formu vzdělávání. Žák si s jednotlivými vyučujícími prokazatelně na začátku každého pololetí dohodne termín a způsob prověření znalostí tak, aby měl uzavřenu klasifikaci do konce příslušného pololetí, není-li ředitelem školy stanoveno jinak. IVP nebude povolen žákovi, který byl v předcházejícím pololetí hodnocen v některém předmětu známkou nedostatečný nebo byl nehodnocen. 5.

Hodnocení žáka s IVP

Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. V jednom dni lze konat maximálně tři přezkoušení. Nelze-li žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro žákovo hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Dále se postupuje dle zák. 561/2004 Sb., § 52, odst. 3. Pokud má zákonný zástupce nezletilého žáka nebo zletilý žák pochybnosti o správnosti hodnocení, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení. Pokud ředitel žádosti vyhoví, nařídí komisionální žákovo přezkoušení. 6. Výdaje spojené s individuálním vzděláváním hradí zákonný zástupce nezletilého žáka, resp. zletilý žák, s výjimkou kompenzačních učebních pomůcek podle § 16 odst. 7 zák. 561/2004 Sb. 7. Závěrečná ustanovení Vzdělávání podle IVP povoluje ředitel školy na max. 1 školní rok. Na přiznání IVP nemá žák nárok. Třídní učitel kontroluje, zda jsou dodržována pravidla, za nichž byl IVP povolen. Neplnění podmínek může být důvodem ke zrušení IVP, popř. k nevyhovění žádosti na další období. Absence plynoucí z IVP se nezapočítává do celkové absence žáka.

3. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí a žáků mimořádně nadaných je řešeno v zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a ve vyhlášce MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí a žáků se

21

specifickými vzdělávacími potřebami a dětí a žáků mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů. Za žáky se speciálně vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a se sociálním znevýhodněním (žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochranou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Při vzdělávání těchto žáků bude uplatňována kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Důležitým prvkem je vytváření vhodného školního prostředí, které umožňuje žákům rozvoj vnitřního potenciálu, podpoří jejich sociální integraci a motivaci k celoživotnímu učení spojenou s lepším uplatněním na trhu práce.

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Tento vzdělávací program není vhodný pro žáky s těžkým mentálním a zrakovým postižením, s autismem a pro žáky s více vadami. Vzdělávání žáků imobilních je limitováno technickým vybavením školy. Ne všechny prostory jsou řešeny jako bezbariérové. Nezbytnou podmínkou je jednoznačné doporučení integrace žáka pedagogicko-psychologickou poradnou a odborným lékařem. Žáci jsou zařazeni v běžné třídě v počtu maximálně dvou. Vzdělávání probíhá dle školního vzdělávacího programu daného oboru vzdělání, který zohlední druh a stupeň postižení konkrétního žáka. V nutných případech na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka nebo žáka zletilého může být vypracován individuální vzdělávací plán. Na jeho přípravě se podílejí učitelé jednotlivých předmětů, třídní učitel, výchovný poradce, právní zástupce nezletilého žáka nebo žák zletilý, popř. zástupce pedagogicko-psychologické poradny. Individuální vzdělávací plán podléhá schválení ředitelem školy. Při hodnocení žáka se zohledňuje druh, stupeň a míra postižení nebo znevýhodnění. Ředitel školy může žákovi se zdravotním postižením prodloužit délku studia až o dva roky s cílem pomoci mu dosáhnout maxima rozvoje osobních vloh v rozsahu, který mu umožňuje dané zdravotní postižení.

Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami Podkladem pro práci s těmito žáky je odborný posudek z pedagogicko-psychologické poradny. Vyučující se seznámí s jejich obsahem a s návrhy na způsob práce v jednotlivých vyučovacích předmětech. Žáci jsou integrováni v běžné třídě. Individuální přístup spočívá zejména: - V uplatňování různých učebních stylů a forem komunikace. - V důsledném využívání didaktických, učebních a kompenzačních pomůcek přizpůsobených individuálním potřebám žáka. - V respektování individuálního tempa žáka. - Ve výuce jazyků jsou využívány multisenzoriální, komunikativní a sekvenční přístupy s malými postupovými kroky, ústní osvojování, doplňování textu, omezení psaní diktátů, čtení pouze kratších textů, při psaní se preferuje kritérium čitelnosti. - V častých změnách činností, neustálém opakování a utřiďování učiva, při poruchách chování se použije práce v menších skupinách. - Ve velkém důrazu na rozvoj klíčových kompetencí a důsledném sledování a vyhodnocování individuálního pokroku žáka v daném období. - Ve spolupráci se zákonnými zástupci žáků a pedagogicko-psychologickou poradnou. - Ve zkvalitňování připravenosti učitelů pro práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

22

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání škola zajišťuje tyto podmínky: - Monitoring žáků s problémy chování a sklonem k záškoláctví (výchovný poradce a metodik prevence sociálně patologických jevů). - Spolupráci se zákonnými zástupci žáků a pedagogicko-psychologickou poradnou. - Preventivní práce s třídními kolektivy (třídní učitelé, besedy, přednášky, společné akce…). - Sledování a měření sociálního klimatu ve třídě se zpětnou vazbou pro třídní učitele. - Prevence šikany (besedy, sledování atmosféry ve třídě, včasné řešení problémů ...). - Vedení písemných záznamů (výchovný poradce, třídní učitel, školní matrika).

Žáci z odlišného sociálně kulturního prostředí Pro úspěšné vzdělávání škola zajišťuje tyto podmínky: - Zapůjčení učebnic, knih a studijních materiálů z majetku Nadačního fondu školy. - Možnost individuálních konzultací a doučování. - Při jednáních se klade důraz na tolerantní a bezkonfliktní komunikaci. - Práce v třídních kolektivech – prevence rasismu, extremismu a xenofobie formou multikulturní výchovy (poznání kultury, jazyka, každodenního života národností a etnik žijících v ČR). - Spolupráci se zákonnými zástupci žáků a pedagogicko-psychologickou poradnou. - Spolupráce s orgány státní správy a orgány sociální péče.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Žáci jsou integrováni v běžných třídách. Je jim věnována pozornost zejména v oblastech, v nichž vynikají. Přednostně jsou zařazováni do různých forem mimoškolních aktivit, soutěží a olympiád, ve vyučovacích hodinách mohou být vedeni individuálně. Struktura školního vzdělávacího programu je sestavena tak, aby se žák volbou výběrových a nepovinných předmětů sám profiloval v oblasti, která jej zajímá a která mu nejlépe pomůže připravit se na budoucí profesní dráhu. V odůvodněných případech (zejména z důvodu zařazení do státní reprezentace) a na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka nebo žáka zletilého může být povoleno vzdělávání na základě individuálního vzdělávacího plánu. Na jeho přípravě se podílejí učitelé jednotlivých předmětů, třídní učitel, výchovný poradce, právní zástupce nezletilého žáka nebo žák zletilý. Vzdělávání dle tohoto plánu může být prodlouženo o maximálně dva roky od původní délky vzdělávání v denní formě. Individuální vzdělávací plán podléhá schválení ředitelem školy.

Hodnocení a klasifikace žáka (dle Metodického pokynu ministryně MŠMT č.j.: 13711/2001-24) Způsob a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje žákovo postižení. Ve třídě je vhodným způsobem ostatním žákům sdělena podstata individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. K trvajícím příznakům postižení škola přihlíží po celou dobu vzdělávání a přizpůsobuje průběh a organizaci vzdělávání, přijímacích zkoušek a závěrečných zkoušek v souladu s doporučením příslušného poradenského zařízení. Úpravy organizace vzdělávacího procesu a příslušných zkoušek jsou stanoveny v IPV žáka.

V Šumperku dne 1. září 2013

Mgr. Luboš Mátych ředitel