Plán společných zařízení

KOMPLEXNÍ POZEMKOVÁ ÚPRAVA v k.ú. Zlatníky u Prahy

Plán společných zařízení Technická zpráva

OBJEDNATEL:

STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj Pobočka Kladno Kubelíkova 2797, 272 01 Kladno

ZHOTOVITEL:

AGROPLAN, spol. s r.o. Jeremenkova 9, 147 00 Praha 4

ZODP. PROJEKTANT:

Ing. Jindřich Holínský držitel úředního oprávnění č. 558/98-3151 o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav

VYPRACOVAL:

Ing. Johana Čermáková

Datum: 5/2014

Číslo zakázky: 1088-2012-130711

OBSAH Seznam použitých zkratek.........................................................................................3 1. TECHNICKÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ ČÁSTI DOKUMENTACE PSZ ...........5 1.1. Úvodní část .............................................................................................................5 1.1.1. Výchozí podklady.........................................................................................6 1.1.2. Účel a přehled navrhovaných opatření ..........................................................9 1.1.3. Zásady zpracování PSZ ..............................................................................11 1.1.4. Zohlednění podmínek stanovených správními úřady...................................12 1.2. Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků ........................................................17 1.2.1. Zásady návrhu opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků ......................17 1.2.2. Kategorizace cestní sítě ..............................................................................20 1.2.3. Základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších PC ......21 1.2.4. Objekty na cestní síti ..................................................................................28 1.2.5. Zařízení dotčená návrhem cestní sítě ..........................................................29 1.2.6. Náklady na opatření ke zpřístupnění pozemků ............................................30 1.3. Protierozní opatření na ochranu zemědělského půdního fondu.........................30 1.3.1. Zásady návrhu protierozních opatření k ochraně ZPF .................................31 1.3.2. Přehled navrhovaných opatření k ochraně před vodní erozí a posouzení jejich účinnosti ................................................................................................................35 1.3.3. Přehled navrhovaných opatření k ochraně před větrnou erozí a posouzení jejich účinnosti.......................................................................................................37 1.3.4. Přehled dalších opatření k ochraně půdy .....................................................37 1.3.5. Zařízení dotčená návrhem protierozních opatření........................................37 1.3.6. Náklady na protierozní opatření..................................................................38 1.4. Vodohospodářská opatření..................................................................................38 1.4.1. Zásady návrhu vodohospodářských opatření...............................................38 1.4.2. Přehled vodohospodářských opatření a jejich základní parametry ...............38 1.4.3. Zařízení dotčená návrhem vodohospodářských opatření .............................39 1.4.4. Náklady na vodohospodářská opatření........................................................39 1.4.5. Přehled vodohospodářských opatření..........................................................39 1.5. Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí ...............................................39 1.5.1. Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí ...................40 1.5.2. Základní parametry prostorového uspořádání opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí .................................................................................................41 1.5.3. Zařízení dotčená návrhem opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí..47 1.5.4. Náklady na opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí ........................48 1.5.5. Přehled opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí..............................48

2. PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SZ ..........................49 3. PŘEHLED NÁKLADŮ NA USKUTEČNĚNÍ PSZ..........................................50 4. SOUPIS ZMĚN DRUHŮ POZEMKŮ ..............................................................51 5. DOKLADY A PROJEDNÁNÍ NÁVRHU PSZ .................................................52 6. GRAFICKÉ PŘÍLOHY ZÁKLADNÍ ČÁSTI DOKUMENTACE PSZ ..........53

2

Seznam použitých zkratek BPEJ C ČOV ČR ČSN ČÚZK DI DSP HPJ CHLÚ IGP IP k.ú. KN KoPÚ KSÚS LBC LBK LPIS MěÚ MZe ORP OÚ PC PK PSZ PÚ RP S SGI SPI STG SZ TP TTP ÚP ÚPD ÚPO ÚSES V VN VVN

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Cesta Čistička odpadních vod Česká republika Česká státní norma Český úřad zeměměřický a katastrální Dopravní inspektorát Dokumentace pro stavební povolení Hlavní půdní jednotka Chráněné ložiskové území Inženýrsko-geologický průzkum Interakční prvek Katastrální území Katastr nemovitostí Komplexní pozemková úprava Krajská správa a údržba silnic Lokální biocentrum Lokální biokoridor Půdní bloky orné půdy Městský úřad Ministerstvo zemědělství Obec s rozšířenou působností Obecní úřad Polní cesta Pozemkový katastr Plán společných zařízení Pozemkové úpravy Regulační plán Sjezd Soubor geodetických informací Soubor popisných informací Skupina typů geobiocénů Společná zařízení Technické podmínky Trvalý travní porost Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní plán obce Územní systém ekologické stability Výhybna Vysoké napětí Velmi vysoké napětí 3

VKP VTL VÚMOP ZPF ZVN ŽP

Významný krajinný prvek Vysokotlaký Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Zemědělský půdní fond Zvláště vysoké napětí Životní prostředí

4

1. TECHNICKÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ ČÁSTI DOKUMENTACE PSZ 1.1. Úvodní část Plán společných zařízení je základní částí pozemkových úprav, která v sobě slučuje všechna opatření potřebná k naplnění cílů pozemkových úprav a snaží se o jejich maximální prostorovou a funkční optimalizaci. Společnými zařízeními jsou dle § 9 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech: a) opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky, propustky, brody, železniční přejezdy a podobně, b) protierozní opatření pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění a podobně, c) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry a podobně, d) opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí, zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy a podobně. Při samotném návrhu PSZ je nutné v prvé řadě respektovat základní krajinotvorné, ekologické, půdoochranné či jiné ekologické aspekty dané potřebou zajištění polyfunkčnosti jednotlivých navržených prvků v závislosti na přírodních podmínkách. Všechny prvky PSZ jsou posuzovány z několika hledisek tak, aby byly polyfunkční. Například polní cesta s příkopem a doprovodnou zelení plní funkci dopravní a přístupnosti pozemků, působí jako protierozní a vodohospodářské opatření a zároveň je ekostabilizujícím prvkem, který v krajině působí esteticky. Je-li nutno pro společná zařízení vyčlenit nezbytnou výměru půdního fondu, použijí se nejprve pozemky ve vlastnictví státu a následně pozemky ve vlastnictví obce. Pokud nelze pro společná zařízení použít tyto pozemky (v obvodu pozemkových úprav se nevyskytují nebo jen v malém rozsahu), podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků. Stručný popis řešeného území Obec Zlatníky-Hodkovice se nachází ve Středočeském kraji při jižním okraji hlavního města Prahy. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Černošice vzdálené od řešeného území přibližně 10 km směrem na západ. Katastrální území Zlatníky u Prahy má celkovou rozlohu 469 ha, z čehož do komplexní pozemkové úpravy vstupuje 416 ha (jedná se o plochu bez zastavěného a pokud možno zastavitelného území obce). V rámci tohoto plánu společných zařízení je podrobně řešena výměra 286 ha. Severní část zájmového území až po silnici II/101 Jesenice – Dolní Břežany 5

byla již zahrnuta do KoPÚ Hodkovice-Zlatníky, v níž byl plán společných zařízení schválen v roce 2008. V současné době je komplexní pozemková úprava Hodkovice-Zlatníky před závěrečným jednáním. Nejvýše položeným místem v katastru je jihozápadní okraj zájmového území s nadmořskou výškou 385 m n.m. a naopak nejnižším místem je severní část katastru s 344 m n.m (lokalita Na vinicích). Území se nachází v typicky zemědělsky intenzivně využívané krajině, což potvrzuje obrovské procento zastoupení orné půdy 89%. Řešené území nemá příliš členitý terén, jde spíše o rovinaté území s menším množstvím rozptýlené zeleně, která se zde vyskytuje zejména podél komunikací, v podobě mezí, remízků a jako doprovod vodního toku. Z hlediska dopravní obslužnosti je nejvýraznějším prvkem plánovaná výstavba dálnice D3, která zasahuje do východního okraje zájmového území a obchvat Dolních Břežan v severozápadním cípu katastrálního území. Dále se zde nachází jedna silnice II. třídy (II/101) a tři silnice III. třídy (III/10114, III/00314 a III/00315). Do jihovýchodní části zájmového území zasahuje výhradní ložisko cihlářské suroviny B 3125400 Dolní Jirčany, na jehož ochranu bylo ve stejném prostoru vyhlášeno chráněné ložiskové území č. 12540000 Dolní Jirčany. V území hospodaří převážně AGRO Jesenice u Prahy, a.s., ale také FARMA JESENICE s.r.o. a za zmínku stojí též Zemědělské družstvo vlastníků Dolní Břežany. Katastrální území Zlatníky u Prahy sousedí s k.ú.: Hodkovice u Zlatníků – KoPÚ zahájené (5.12.2005) Jesenice u Prahy – KoPÚ zahájené (5.12.2005) Dolní Jirčany – KoPÚ předpokládané zahájení (1.10.2016) Psáry Libeň u Libeře – KoPÚ k zahájení Dolní Břežany

1.1.1. Výchozí podklady •

Základní geodetické a majetkoprávní Zaměření skutečného stavu řešeného území - polohopis, výškopis (zpracovatel: firma GALLO PRO s.r.o., 2013), o Soubor popisných informací (poskytovatel: Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ). o

•

Mapové Katastrální mapa 1 : 2880 (rastr), Mapa bývalého Pozemkového katastru 1 : 2880 (rastr), o Mapa stabilního katastru, o Ortofotomapa (rastr), o Základní mapa ČR 1 : 10 000 (rastr), o o

6

o

•

Mapa BPEJ (vektor) (poskytovatel: VÚMOP, v.v.i.).

Podklady územního plánování Územní plán Zlatníky-Hodkovice (zpracovatel: Ing. Arch. L. Komrska, 2010) o Změna č. 1 ÚP obce Zlatníky-Hodkovice (zhotovitel: PRISVICH, s.r.o., 2013), o Územně analytické podklady kraje (aktualizovány dne 11.11.2011), o Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (vydány dne 19.12.2011 – usnesení č. 4-20/2011/ZK). o

•

Dokumentace zpracované v řešeném území: Okresní generel územního systému ekologické stability (mapoval: KONIP, 1996), o KoPÚ Hodkovice-Zlatníky – plán společných zařízení (zhotovitel: AGROPLAN, spol. s r.o., 2008) o KoPÚ Zlatníky u Prahy – rozbor současného stavu vyhotovený na základě podrobného průzkumu terénu a jeho vyhodnocení (zhotovitel: AGROPLAN, spol. s r.o., 2012). o

•

Další podklady: KoPÚ Jesenice – plán společných zařízení (zhotovitel: Geodetické sdružení s.r.o., 2012). o Vyjádření organizací ke KoPÚ. o

o

Právní předpisy, metodické pokyny a odborná literatura: Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných, půdně ekologických jednotek a postup při jejich aktualizaci. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2006., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v platném znění. ČSN 73 6102: Projektování křižovatek na silničních komunikacích . ČSN 73 6109: Projektování polních cest. Katalog vozovek polních cest – technické podmínky, Změna č.2, Mze ČR, Ústřední pozemkový úřad, 2011. Doporučený systém protierozní ochrany v procesu komplexních pozemkových úprav – metodika, Miroslav Dumbrovský a kol., Praha 1995. Ochrana zemědělské půdy před erozí, Prof. Ing. M. Janeček, DrSc. a kolektiv, Praha 2012. Základy erodologie, Prof. Ing. M. Janeček, DrSc a kol., v Praze 2008. Metodika vymezování a mapování bonitovaných půdně ekologických jednotek, VÚMOP Praha, Karel Mašát a kolektiv, Praha 2002. Metodický návod pro PÚ a související informace, VÚMOP Praha, odd. PÚ Brno, 2000. Postupy a činnosti při projektování PÚ, Ing. V. A. Mazín, Prof. Doc. Ing. J. Váchal, CSc., Doc. Ing. T. Kvítek, CSc., 2007. Technický standard dokumentace PSZ v pozemkových úpravách vydaný, 2010 (aktualizovaná verze k 1.5.2012). Metodický návod k provádění pozemkových úprav 2010 (aktualizovaná verze k 1.5.2012). Rukověť projektanta místního ÚSES – metodika pro zpracování dokumentace, Löw J. a spol., DOPLNĚK Brno 1995. Zakládání místních ÚSES na zemědělské půdě – praktická příručka pro projektanty ÚSES a pozemkových úprav, Zimová E. a kol., Lesnická práce, Brno 2002. Návod pro obnovu katastrálního operátu ČÚZK č.j. 21/1997-23 návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ČÚZK Praha 2007 viz SM s PÚ. LPIS – veřejný registr půdy. o

Údaje o poloze technické infrastruktury: Západní částí katastrálního území prochází nadzemní elektrické vedení zvláště vysokého napětí 400 kV s provozním označením V414/476 Kočín – Chodov – Řeporyje a velmi vysokého napětí 220 kV s provozním označením V208 Milín – Čechy Střed, oboje vlastní ČEPS, a.s.. Touto částí řešeného území prochází také nadzemní vedení velmi vysokého napětí 110 kV a u obce je nadzemní vedení vysokého napětí 22 kV, obojí ve vlastnictví ČEZ Distribuce, a.s.. V zájmovém území se nachází středotlaká a vysokotlaká plynárenská zařízení ve správě a majetku Pražské plynárenské Distribuce, a.s.. Je zde splašková kanalizace s ČOV, která se nachází východně od kopce Kamínek. Vlastníkem kanalizačního systému je obec Zlatníky-Hodkovice, která je taktéž napojená na vodohospodářskou soustavu. Vodohospodářské sítě jsou ve správě 1. SčV, a.s.. V místní části Hodkovice na okraji zemědělského areálu se nachází

8

věžový vodojem a ve východní části zájmového území prochází vodovodní přivaděč - Posázavský vodovod o výtlaku 400, jehož provozovatelem je Vodohospodářská společnost Benešov s.r.o.. V území je zřízena jednotná telekomunikační síť. Východně od obce je na pozemku parc. č. 278/1 postavena základnová stanice ve vlastnictví Vodafone Czech Republic a.s.. Při zpracování plánu společných zařízení se vycházelo především ze zaměření skutečného stavu upravovaného území, z provedeného průzkumu v terénu a z porovnání zjištěného stávajícího stavu s informacemi SPI a SGI poskytnutými katastrálním úřadem. Zjištěné podmínky a připomínky správních úřadů a dotčených organizací byly do tohoto návrhu společných opatření promítnuty.

1.1.2. Účel a přehled navrhovaných opatření Cílem návrhu plánu společných zařízení je, aby většina zařízení stávajících, ale především navržených, byla vlastnicky převedena na obec, neboť takto lze zajistit jejich realizaci a údržbu ze státních a veřejných zdrojů. Po konzultacích se sborem zástupců a panem starostou obce (viz Dokladová část – Zápis z kontrolního dne a jednání sboru zástupců v rámci KoPÚ) byla navržena následující opatření. •

Zařízení ke zpřístupnění pozemků

Dopravní kostru tvoří jedna hlavní polní cesta dvoupruhová, jedna hlavní polní cesta jednopruhová, několik vedlejších polních cest jednopruhových a dotvářejí ji doplňkové cesty jednopruhové. Stávající systém cest byl doplněn dvěma nově navrženými cestami v kategorii doplňková PC. – Cesty hlavní: stávající - C1, C10. – Cesty vedlejší: stávající - C2, C3, C4, C5. – Cesty doplňkové: navržené - C11, C12. Nově navržené polní cesty jsou v kategorii PC doplňková 3,5/30 se zatravněným povrchem. Jedná se o krátké cesty, které jsou v území navrženy z důvodu zpřístupnění zemědělských pozemků. Některé cesty kromě zpřístupnění pozemků plní ještě funkci krajinotvornou a estetickou. A to díky doprovodné zeleni, která je buď v podobě interakčního prvku (IP 2 u C3, IP 1 a IP 10 u C10) či lokálního biokoridoru (LBK 150 u C2, LBK 139 u C4). •

Zařízení a opatření k protierozní ochraně půdy

Protierozní ochrana půdy se dělí na dvě základní části: – Opatření proti vodní erozi půdy: Řešené území má rovinatý charakter a proto byla přípustná hodnota ztráty půdy překročena pouze v jedné lokalitě, což dokládá výpočet erozního smyvu v tab. č. 4. Navrhovaná technická opatření: nejsou navržena. 9

Navrhovaná organizační opatření: PEO1 – protierozní osevní postup. Navrhovaná agrotechnická opatření: nejsou navržena. Navrhovaná další opatření: nejsou navržena. – Opatření proti větrné erozi půdy: nejsou navržena. Zemědělské pozemky v k.ú. Zlatníky u Prahy nejsou ohroženy větrnou erozí, z tohoto důvodu nejsou v území navrhována konkrétní opatření proti větrné erozi. Další opatření k ochraně půdy nejsou v řešeném území navrhována. •

Vodohospodářská opatření – Opatření ke zlepšení vodních poměrů: nejsou navržena. K posílení vodního režimu v území pozitivně přispívají prvky ekologické stability a ovlivňuje ho také odvodňovací soustava. – Opatření k odvádění povrchových vod z území: nejsou navržena. – Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod: nejsou navržena. Dá se za ně však považovat stávající zeleň + její rozšíření u lokálního biocentra č. 152 a interakčního prvku č. 5, jenž podporují infiltraci do půdy a zadržují povrchově stékající vodu z přilehlých zemědělských pozemků do Břežanského potoka. – Opatření k ochraně vodních zdrojů: nejsou navržena. – Opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích: nejsou navržena. – Opaření u staveb sloužících k závlaze a odvodnění pozemků: Křížení nebo souběh meliorací s polními cestami bude řešeno chráničkou, v případě křížení s BC, BK nebo jinou výsadbou bude řešeno ochrannou geotextilií, vhodným výběrem dřevin a způsobem osázení. Toto bude konkrétně specifikováno v realizačních projektech jednotlivých prvků. Jiná opatření nejsou navržena.

•

Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí (zvyšování ekologické stability krajiny)

Řešené území není součástí žádného velkoplošného či maloplošného chráněného území a nenachází se zde ani přírodní park. Zájmovým územím neprochází nadregionální ani regionální prvky ÚSES a nevyskytuje se zde ani registrovaný významný krajinný prvek. Hlavní kostru ekologické stability tvoří dvě funkční lokální biocentra a čtyři lokální biokoridory. Ekologická stabilita je dotvářena pěti interakčními prvky z generelu ÚSES a třemi IP navrženými v rámci PSZ – jedná se zejména o doprovodnou zeleň cest, Břežanského potoka a meze. – Biocentra: funkční LBC 151 a LBC 152. – Biokoridory: nefunkční LBK 128, LBK 139, LBK 150 a LBK 152.

10

– Interakční prvky: stávající - IP 1, IP 2, IP 3, IP 4 a IP 5, navržené - IP 8, IP 9 a IP 10. Další opatření ke zvyšování ekologické stability krajiny se v území nenacházejí. Umístění jednotlivých prvků územního systému ekologické stability vychází zejména z územního plánu obce a okresního generelu ÚSES. Hlavní význam těchto prvků je krajinotvorný, ale plní též funkci protierozní a vodohospodářskou.

1.1.3. Zásady zpracování PSZ Plán společných zařízení je jednou ze součástí projektu komplexní pozemkové úpravy, jehož zpracování se řídí zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a vyhláškou č. 13/2014 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. Návrh plánu společných zařízení vychází z podrobných terénních průzkumů, navazuje na rozbor současného stavu řešeného území a vytváří kostru území, do které se budou umisťovat nové parcely jednotlivých vlastníků. Konečným výsledkem tohoto plánu je tedy prostorová a funkční optimalizace využívání zemědělské krajiny, s cílem omezit a zpomalit negativní dopady lidské činnosti na přírodu. Základním cílem souboru těchto opatření je vyřešení zemědělského dopravního systému, zlepšení vodního režimu území a zajištění ekologické rovnováhy přírodního prostředí. Zásadou projektování společných zařízení je využití polyfunkčního charakteru většiny opatření, při zdůraznění jejich hlavní funkce. Např. polní cesta s příkopem a doprovodnou zelení plní hlavní funkci zpřístupnění pozemků, ale zároveň odvádí povrchovou vodu a působí krajinotvorně. Společná zařízení jsou opatření trvalého charakteru, která již v krajině existují nebo je potřeba je obnovit či zcela nově vybudovat. Významnými podklady pro vypracování návrhu plánu společných zařízení v k.ú. Zlatníky u Prahy je schválený územní plán obce, ve kterém jsou zakresleny a popsány plochy dle funkce, generel ÚSES, stanovené podmínky dotčených orgánů, popř. jiné studie a projekty zpracované pro dané území. Návrh plánu společných zařízení bude projednán se sborem zástupců, s dotčenými orgány státní správy a zastupitelstvem obce. PSZ bude také posouzen z hlediska návaznosti na sousední katastrální území, zvláště na katastry se zpracovanými pozemkovými úpravami (tj. k.ú. Hodkovice u Zlatníků, a k.ú. Jesenice u Prahy). Požadavky pozemkového úřadu k PSZ – respektovat při tvorbě návrhu PSZ generel ÚSES, Územní plán a všechny platné předpisy související s problematikou PSZ. Požadavky dotčených orgánů jsou uvedeny konkrétně u jednotlivých částí této zprávy v kapitole Zásady návrhu – 1.2., 1.3., 1.4. a 1.5. Sbor zástupců nestanovil žádné výrazné připomínky k plánu společných zařízení a hned na prvním projednání dne 14.3. jej schválil a odsouhlasil následující pořadí realizace prvků společných zařízení: 11

1) Polní cesta C10 2) Polní cesta C3 3) Polní cesta C2 Vzhledem ke skutečnosti, že řešené území je rovinaté a polní cesty odsouhlasené sborem zástupců k realizaci jsou stávající, částečně zpevněné a přímé, nebyla v rámci plánu společných zařízení vypracována dokumentace technického řešení. Šířka cest, rozšíření a vedení trasy bylo odborně posouzeno autorizovaným inženýrem na dopravní stavby. Parametry těchto cest odpovídají předepsaným normám.

1.1.4. Zohlednění podmínek stanovených správními úřady V říjnu 2012 obeslal zadavatel zakázky – tehdy ještě Pozemkový úřad Praha-západ, správní úřady a dotčené organizace s žádostí o vyjádření a stanovení podmínek k projektu pozemkových úprav v k.ú. Zlatníky u Prahy. Seznam obeslaných organizací a všechna došlá vyjádření se nacházejí v příloze ke kap. 3 projektu KoPÚ. Dále je uvedena identifikace správních úřadů a stručný obsah jejich vyjádření k zahájení pozemkové úpravy, včetně stanoviska zhotovitele: •

•

Krajské ředitelství policie Středočeského kraje – odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku -

Jednací číslo dokumentu: KRPS-372745/ČJ-2012-0100MN Datum vystavení: 30.10.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 33

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Sděluje, že se v dotčené lokalitě nevyskytuje žádný objekt ani zařízení v jejich správě a ani v nejbližší budoucnosti nebude předmětné území zasahovat do sféry jejich zájmů.

-

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Bez komentáře.

Krajský úřad Středočeského kraje – odbor regionálního rozvoje -

Jednací číslo dokumentu: 157345/2012/KUSK Datum vystavení: 1.11.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 29

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Sděluje, že řešené území je pokryto územně plánovací dokumentací Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje, která je zveřejněna na adrese www.kr-stredocesky.cz (územní plánování, povolování staveb, územní plánování kraj). V této dokumentaci je v řešeném území umístěn koridor silnice III/0031 a III/10115 (VPS 175) a koridor pro dálnici D3 (VPS D 005), který je třeba respektovat. Upozorňuje, že není vlastníkem pozemků zahrnutých do PÚ.

-

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Koridor silnice III/0031 a III/10115 a koridor pro dálnici D3 znázorněný v územně plánovací dokumentaci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje byly respektovány a zakresleny v hlavním výkresu PSZ.

12

•

Městský úřad Černošice – odbor životního prostředí -

Jednací číslo dokumentu: MUCE 48175/2012 OZP/Spu Datum vystavení: 19.11.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 24

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Vodoprávní úřad – Připomíná, že při KoPÚ musí být respektovány stávající vodní toky a hlavní odvodňovací zařízení. Orgán ochrany přírody – Požaduje zapracovat do plánu společných zařízení ÚSES tak, aby výsledný plán zajistil funkčnost tohoto systému. Vzhledem ke skutečnosti, že platnou ÚPD obce Zlatníky-Hodkovice vymezený LBK 71 není v současné době funkční, orgán ochrany přírody považuje za žádoucí zvážení změny v jeho trase tak, aby v budoucnu mohla být naplněna podstata jeho vymezení a následná ochrana celého ÚSES. Také upozorňuje na nutnost dodržet minimální šířku lokálních biokoridorů. Orgán ochrany ovzduší – Nemá připomínek. Orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství – Nemá připomínek. Orgán ochrany ZPF – Nemá námitek. Orgán státní správy lesů – V dotčeném území se vyskytuje cca 2,7 ha lesa. Konstatuje, že není žádoucí vznik lesních pozemků menších než 1 ha, které by neumožňovaly řádné hospodaření v lese, ať už by měly vzniknout dělením lesních pozemků stávajících nebo jako lesní pozemky zcela nové. Lesní pozemky o velikosti řádově do několika málo tisíců m2 nejsou tedy z hlediska lesnického hospodaření žádoucí a proto by neměly vznikat ani procesem pozemkových úprav. Stávající stav lesních pozemků, které nejsou v současné době porostlé lesními dřevinami, není automaticky důvodem ke změně druhu a způsobu využití. V daném území se jedná o plochy lesnické rekultivace původních skládek. Orgán státní správy myslivosti – Nedotýká se.

-

•

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Při KoPÚ jsou stávající vodní toky a hlavní odvodňovací zařízení respektovány. Pro Břežanský potok, který byl doteď na pozemcích soukromých vlastníků, byla dle zaměření v terénu vymezena vlastní parcela a přiřazen druh pozemku vodní plocha. Trasa LBK 71 byla upravena již v plánu společných zařízení zpracovaném v rámci KoPÚ Hodkovice-Zlatníky a dána do souladu s územním plánem obce. Při pozemkové úpravě nevznikly lesní pozemky menší jak 1 ha. Na lesní pozemek byla nově převedena celá plocha LBC 152 a část plochy LBC 151. Střed tohoto biocentra je v KN evidován jako lesní pozemek. Z důvodu ucelení lesní plochy byla v PSZ rozrostlá část lesa navržena ke změně druhu pozemku z orné půdy na lesní pozemek a v jižní části biocentra z ostatní plochy-neplodné půdy na lesní pozemek. Druh pozemku v oblasti rekultivované skládky byl zachován.

Městský úřad Černošice – odbor územního plánování -

Jednací číslo dokumentu: MUCE 46554/2012 OUP 13

•

•

-

Datum vystavení: 7.11.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 26

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Z hlediska platné ÚPD je pro řešené území vydán územní plán Zlatníky-Hodkovice – vydaný zastupitelstvem obce Zlatníky-Hodkovice jako opatření obecné povahy dne 20.9.2010, nabytí účinnosti 11.10.2010. Pro řešené území byly vydány zastupitelstvem Středočeského kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne 19.12.2011 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje. Z hlediska projednávané územně plánovací dokumentace probíhá v řešeném území změna č. 1 územního plánu Zlatníky-Hodkovice, zadání této změny bylo schváleno zastupitelstvem 15.10.2012, pořizovatelem této změny je Obecní úřad Zlatníky-Hodkovice. Platný územní plán je k dispozici na webových stránkách úřadu územního plánování: www.mestocernosice.cz v sekci územní plánování – ÚP a RP ORP Černošice – platné – Zlatníky-Hodkovice.

-

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Územní plán obce Zlatníky-Hodkovice a Zásady územního rozvoje Středočeského kraje sloužili při zpracování PSZ jako podklady.

Obecní úřad Dolní Břežany – stavební úřad -

Jednací číslo dokumentu: 5207/12 Datum vystavení: 31.10.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 50

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Stavební úřad sděluje, že navržené KoPÚ v k.ú. Zlatníky u Prahy: „Dle přiložené situace a vyznačené zájmové hranice se nacházejí i na jiných katastrálních územích, a to na k.ú. Dolní Břežany, na k.ú. Libně u Libeře, na k.ú. Hodkovice u Zlatníků a na k.ú. Jesenice u Prahy (v přiložené situaci označeny plně žlutě). Dále pozemky souvisle vlevo podél komunikace III. třídy směrem na Hodkovice parc. č. PK 385 a PK 386, 360/2 atd., v k.ú. Zlatníky u Prahy jsou již v dnešní době oploceny, zpevněny a využívány pro různé podnikání (v situaci označeny plně oranžově). Dále kolem obce Zlatníky dle územního plánu ZlatníkyHodkovice je plánovaná výstavba rodinných domů (v situaci ÚP označeno obrysově oranžově), plánovaná průmyslová zóna (v situaci označeno obrysově fialově) a plochy pro sportovní využití (v situaci označeno obrysově zeleně).“

-

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Vyjádření je informativního charakteru, výše uvedené informace se nachází v části, která není tímto PSZ řešena.

Obecní úřad Zlatníky-Hodkovice -

Jednací číslo dokumentu: 2012/120/Vj Datum vystavení: 1.11.2012 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části kap. 3: 62

-

Vyjádření k zahájení KoPÚ: Oznámil, že po veřejném projednání konaném 31.10.2012 byl vydán regulačního plánu Zlatníky-Hodkovice – lokalita H2, jehož účinnost nabyla dne 1.11.2012. Dále uvedl místa k jeho nahlížení. 14

-

Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Informace byla vzata v úvahu.

Všechny připomínky jsou zapracovány a řešeny v odpovídajících částech projektu KoPÚ. Návrh plánu společných zařízení byl schválen sborem zástupců na jednání 14.3.2014 a poté poslán dotčeným orgánům státní správy, správcům sítí a ostatním organizacím s žádostí o jejich stanovisko. Došlá vyjádření jsou součástí dokladové části této zprávy. Dále je uvedena identifikace správních úřadů a stručný obsah jejich vyjádření k návrhu PSZ: •

Krajské ředitelství policie Středočeského kraje – odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku -

•

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace -

-

•

Jednací číslo dokumentu: KRPS-106657/ČJ-2014-0100MN Datum vystavení: 17.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 1 Vyjádření k PSZ: Ze svého hlediska nemají připomínek. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Bez komentáře.

Jednací číslo dokumentu: 1393/14KSÚS/KLT/HER Datum vystavení: 7.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 2 Vyjádření k PSZ: Souhlasí, za předpokladu, že se PSZ nedotkne pozemků patřících k silničnímu tělesu a silničnímu příslušenství. Při návrhu nových a úpravě stávajících sjezdů je třeba danou situaci řešit v předstihu s KSÚS – oblast Praha-západ a Policií ČR DI Praha-západ. Žádají zrušit nevyužívané sjezdy, popřípadě řešit vjezd na několik pozemků jedním vjezdem s vybudováním obslužné cesty, z níž bude přístup na více pozemků. Dále definují podmínky, které je třeba dodržet při zřizování nových vjezdů. U nově budovaných cest při silnicích ve vlastnictví SK souhlasí s jejich umístěním v ochranném pásmu komunikace. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Pozemky patřící k silničnímu tělesu a silničnímu příslušenství zůstanou při návrhu KoPÚ na místě. Situace ohledně návrhu nových sjezdů, úpravě stávajících či rušení starých sjezdů, bude řešena s KSÚS-oblast Kladno a Policií ČR DI.

Krajský úřad Středočeského kraje – odbor dopravy -

Jednací číslo dokumentu: není uvedeno. Datum vystavení: 2.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 3 Vyjádření k PSZ: Sdělují, že k záležitosti vydá stanovisko KSÚS Středočeského kraje, příspěvková organizace. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Bez komentáře.

15

•

Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství -

•

Jednací číslo dokumentu: 052692/2014/KUSK Datum vystavení: 16.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 4 Vyjádření k PSZ: Nemá námitek k plánu společných zařízení. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Bez komentáře.

MěÚ Černošice – odbor životního prostředí -

Jednací číslo dokumentu: MUCE 22426/2014 OZP/Nov Datum vystavení: 23.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 6 Vyjádření k PSZ: Vodoprávní úřad – K realizaci navrhovaných opatření dle předloženého plánu společných zařízení má následující připomínky – nesmí být poškozeny stávající vodovodní řady a kanalizační stoky ani jejich nadzemní zařízení (hydranty, šoupata, šachty); navrhovaná opatření musí být projednána s jejich vlastníky a provozovateli; nesmí být narušena funkce melioračních zařízení. Orgán ochrany přírody – Nemá žádné připomínky. Orgán ochrany ovzduší – Nedotýká se. Orgán veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství – Nemá připomínek. Orgán ochrany ZPF – Souhlasí. Orgán státní správy lesů – Nemá připomínek.

-

•

Obecní úřad Dolní Břežany – oddělení životního prostředí a dopravy, stavební úřad -

•

Orgán státní správy myslivosti – Nemá připomínek. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Stávající vodovodní řady a kanalizační stoky ani jejich nadzemní zařízení (hydranty, šoupata, šachty) nebudou při pozemkové úpravě poškozeny. V případě realizace společných zařízení budou navrhovaná opatření projednána s jejich vlastníky a provozovateli a bude brán ohled na meliorační zařízení.

Jednací číslo dokumentu: 1460/14 Datum vystavení: 15.4.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 8 Vyjádření k PSZ: Stavební úřad k předloženému nemá připomínky. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Bez komentáře.

Obec Psáry -

Jednací číslo dokumentu: OU/00902/14 Datum vystavení: 31.3.2014 Pořadové číslo, pod kterým je dokument uložen v dokladové části PSZ: 9

16

-

-

Vyjádření k PSZ: Nemá námitky. Katastrálního území Psáry se týká pouze pokračování stávající polní cesty určené k rekonstrukci včetně návrhu na doplnění výsadby s označením C10. Upozorňují, že v současně platném územním plánu obce Psáry není návaznost na polní cestu. Současně i LBK 152 končí na hranici katastru a nemá návaznost v k.ú. Psáry. Stanovisko zhotovitele návrhu PÚ k podmínkám a požadavkům správního úřadu: Návaznost na C10 a LBK 152 by měla být (vzhledem k nutnosti zpřístupnění pozemků) zajištěna při zpracování PSZ v rámci KoPÚ Psáry. V tomto území, stejně jako v k.ú. Zlatníky u Prahy, vedla v těchto místech cesta i v minulosti, což je vidět v mapě stabilního katastru. Přímo na katastrální hranici vstupuje LBK 152 do lokálního biocentra v k.ú. Psáry, které je v územním plánu obce vyznačeno.

1.2. Opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků Povinnou a důležitou součástí plánu společných zařízení pozemkových úprav je návrh sítě polních cest. Jedná se účelové komunikace sloužící zejména zemědělské dopravě, ale plní také další účely jako je zpřístupnění lesa, vodních ploch a mohou sloužit jako turistické trasy, cyklostezky apod. Polní cesty a jejich vegetační doprovod dotvářejí krajinný ráz, zvyšuji biodiverzitu (druhovou pestrost) území a trvalým a výrazným způsobem ohraničují pozemky a katastrální hranice. Současná cestní síť byla vytvořena pro velkovýrobní podmínky, čemuž odpovídá její hustota, ale také parametry a technický stav, které nevyhovují požadavkům dnešní zemědělské výroby. Účelem polních cest je zpřístupnění pozemků vlastníků (možnost uplatnění vlastnických práv) pro účely užívání k zemědělské výrobě a dopravě; zpřístupnění krajiny (doplnění stávající sítě pozemních komunikací, propojení důležitých bodů ve volné krajině z hlediska možnosti vedení turistických cest, cyklotras, apod.); napojení na silnice, místní komunikace, polní dopravní síť, popř. na další sítě účelových komunikací.

1.2.1. Zásady návrhu opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků Pozemkovými úpravami se dle zákona musí zabezpečit přístupnost všech pozemků podle návrhu jejich nového uspořádání. Návrh cestní sítě PSZ musí zároveň podporovat a umožňovat racionální zemědělské a lesnické hospodaření na půdě a dovolovat pohyb zemědělských strojů a zařízení. PSZ musí vyřešit optimalizaci cestní sítě i její polyfunkční využití mimo zemědělskou dopravu. Systém zemědělských komunikací, který je páteří pozemkové úpravy, slouží kromě své základní obslužné dopravní funkce v zemědělském hospodaření i ostatním potřebám obyvatel venkova a rozvoji agroturistiky. Při plánování dopravního systému byly využity následující platné technické normy a předpisy: ČSN 73 6109 Projektování polních cest, ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích,

17

TP změna č. 2 Katalog vozovek polních cest, ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Zpřístupnění zemědělských pozemků z nejdůležitějších částí projektu KoPÚ.

jejich

vlastníkům

a

uživatelům

je

jednou

Požadavkem současné doby je vytvoření cestní sítě umožňující nejen racionální zemědělské hospodaření, ale i dopravní spojení sousedních vesnic, situování vycházkových a turistických tras a stezek, záhumenních cest a zemědělských obchvatů obce. Návrh cestní sítě nejvýrazněji ovlivňuje organizaci půdního fondu a zároveň musí respektovat kriteria dopravní, ekologická, půdoochranná, vodohospodářská, estetická a ekonomická. Konkrétně návrh cestní sítě řeší následující požadavky: - umožňuje přístupnost na všechny pozemky, -

umožňuje zpřístupnění krajiny, prostupnost zemědělského území a propojenost sousedních obcí, farem a zemědělských podniků,

-

vytváří důležitý krajinotvorný polyfunkční prvek s funkcí ekologickou, půdoochrannou, vodohospodářskou a estetickou.

V současné době prochází zájmovým územím polní cesty v různém technickém a funkčním stavu, některé jsou vymezeny vlastním pozemkem, který zpravidla není dostatečně široký, některé jsou pouze vyježděné v poli a některé zas průjezdné jen z části. Většinou jde o nezpevněné, prašné cesty šířky 3-4 m. Dosavadní průběh trasy těchto stávajících cest je většinou využit v návrhu nového uspořádání pozemků. Návrh opatření sloužících ke zpřístupnění pozemků vychází z posouzení současné cestní sítě z hlediska její využitelnosti a zároveň musí zajišťovat přístupnost pozemků všech vlastníků. Dále bylo třeba sledovat nutnost propojenosti s územím mimo obvod pozemkové úpravy a vytvořit předpoklad pro napojení cest ze sousedních katastrů, s využitím a zohledněním původního historického uspořádání cestní sítě. Návrh cestní sítě v k.ú. Zlatníky u Prahy vychází z podrobného zaměření polohopisu a výškopisu, terénních průzkumů, vyhodnocení podkladů, analýzy současného stavu, zkoumání historických map a konzultací se sborem zástupců. Současná dopravní síť je dle potřeb zpřístupnění doplněna návrhem nových cest (C11 a C12), avšak většina polních cest je stávajících navržených k rekonstrukci. Připojení polních cest na pozemní komunikaci se nepovažuje za křižovatku ve smyslu ČSN 73 6102, ale považuje se za sjezd podle ČSN 73 6101. Sjezdy zabezpečují nájezd všech používaných vozidel a strojů a popřípadě jejich současné míjení. Zpevnění vozovky sjezdu ze silnice je navrženo bezprašné, zpravidla asfaltové, jakož i část polní cesty v minimální délce 20 m od napojení. Sjezdy jsou navrženy se zaoblením hrany vozovky kružnicovým obloukem. Minimální oblouk v ose polní cesty je o poloměru 12,5 m, podle druhu používaných vozidel může být použit i poloměr 9 m (výjimečně 6 m). Cestní síť se na silnice III. třídy napojuje ve dvou místech, přičemž jde o stávající napojení polních cest: C1 se východně od obce v lokalitě Na vrškách a pod vrškama napojuje na silnici

18

II/101 a C5 se u rekultivované skládky napojuje na silnici III/00315 nacházející se v západní části řešeného území. Rozhledové poměry byly posuzovány u všech sjezdů ze silnice III. třídy dle ČSN 73 6101 a ČSN 73 6102. Plocha rozhledového trojúhelníku je tvořena osami jízdních pruhů délky rozhledu pro zastavení pro obě komunikace (s přihlédnutím k návrhové rychlosti a k podélným sklonům) a spojnicí koncových bodů těchto úseček. Návrhová rychlost činí na silnici III. třídy V = 90 km/h v extravilánu, na hlavních zpevněných polních cestách V = 30 km/h a na nezpevněných vedlejších polních cestách V = 20 km/h. Zajištění dostatečného rozhledu je dosaženo odstraněním překážek v rozhledových trojúhelnících (odstranění keřového pásma a vyřezání větví stromů nejméně do výšky 2 m nad terénem). Plocha rozhledového trojúhelníku musí být prosta všech překážek a to 0,9 m nad úrovní hran obou silničních těles. Ojedinělé sloupy nebo stromy se nepovažují za překážku. Pro všechny sjezdy cest platí návrhová rychlost na silnici 90 km/h, z čehož jsou odvozeny délky stran rozhledových trojúhelníků pro skupiny vozidel č. 3 (délka vozidla max. 18 m): vpravo XB = 230 m, vlevo XC = 210 m (viz ČSN 73 6102/Z1, tabulka č. 19). Pokud se nachází na silnici směrový oblouk, mění se návrhová rychlost na směrodatnou dle poloměru oblouku (viz ČSN 73 6101, tabulka č. 12), podle které jsou pak určeny délky stran rozhledových trojúhelníků. Všechny cesty budou připojeny na silnici III. třídy pod úhlem křížení 75° až 105° (výjimečně 60° až 120°). Inženýrsko-geologický průzkum bude u polních cest prováděn před realizací jednotlivých cest. Zpracování IGP se předpokládá před vypracováním projektové dokumentace v případě potřeby, dle místních podmínek. Doprovodná zeleň navrhovaná podél cest by měla vhodně doplňovat zeleň stávající a druhové zastoupení by mělo odpovídat autochtonním - místním druhům daným skupinami typů geobiocénů (STG). V tomto území jsou jimi typické dubové bučiny (3B3), javorové dubové bučiny (3BC3) a habrojilmové jasaniny vyššího stupně (3BC-C(3)4). Mezi hlavní zástupce prvních dvou skupin patří především buk lesní, dub zimní a přidružuje se habr obecný, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor klen a javor mléč. Hlavními dřevinami třetí skupiny jsou dub letní, jasan ztepilý, topol bílý, topol černý, topol šedý, javor klen a dříve jimi byly i jilmy. Příměs tvoří lípa srdčitá, méně často lípa velkolistá a v podúrovni se vyskytují javor babyka, habr obecný a střecha hroznovitá. Tyto rostliny by měly tvořit kostru návrhu doprovodné zeleně v realizačních projektech a mohou být doplněny o ovocné stromy (jabloně, třešně, slivoně, hrušně apod.), které byly v minulých dobách typickou zelení okrajů měst a vesnic. Při projednávání návrhu cestní sítě na jednání se sborem zástupců a se zástupci obce (viz Dokladová část) nebyly vzneseny žádné požadavky. Z dotčených orgánů státní správy měla požadavek Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, která souhlasí s PSZ, za předpokladu, že se nedotkne pozemků patřících k silničnímu tělesu a silničnímu příslušenství a píše o požadavcích týkajících se sjezdů. Tyto požadavky byly zahrnuty při zpracování PSZ a bude třeba je konkretizovat při realizaci polních cest. Obec Psáry se vyjádřila, že se jejich území

19

týká pouze pokračování stávající polní cesty určené k rekonstrukci včetně návrhu na doplnění výsadby s označením C10. Upozorňují, že v současně platném územním plánu obce Psáry není návaznost na polní cestu. Návaznost na C10 by měla být (vzhledem k nutnosti zpřístupnění pozemků) zajištěna při zpracování PSZ v rámci KoPÚ Psáry.

1.2.2. Kategorizace cestní sítě Polní cesty se na základě normy ČSN 73 6109 - Projektování polních cest člení podle významu a návrhové kategorie: – Cesty hlavní jednopruhové/dvoupruhové stávající: C1, C10, – Cesty vedlejší jednopruhové stávající: C2, C3, C4, C5, – Cesty doplňkové jednopruhové navržené: C11, C12, Všechny polní cesty v zájmovém území jsou navrženy jako jednopruhové, pouze stávající C1 je dvoupruhová. Hlavní polní cesty soustřeďují dopravu z polních cest vedlejších, jsou napojeny na místní komunikace nebo na silnice III. třídy, výjimečně na silnice II. třídy, nebo přivádějí dopravu z přilehlých pozemků přímo k zemědělskému areálu. Plní i funkci protierozního prvku. Tyto cesty se navrhují s výhybnami, se zpevněným povrchem – většinou živičným (asfalt, penetrační makadam, obalované kamenivo), s odvodněním a s celoroční sjízdností. Hlavní PC jsou v rámci tohoto PSZ doporučeny šířky 6 m s návrhovou rychlostí 30 km/h či šířky 5 m s návrhovou rychlostí 30 km/h a to včetně krajnice 2x 0,5 m, popřípadě s drenáží a s výhybnami po 200 – 400 m v závislosti na členitosti terénu. U cesty C10 je v šířce 1,5 m jednostranně navržena doprovodná zeleň. Vedlejší polní cesty zajišťují dopravu z přilehlých pozemků nebo farem, jsou napojeny na polní cesty hlavní, případně na místní komunikace či silnice III. třídy, výjimečně na silnice II. třídy. Plní též i funkci protierozní. Bývají zpevněné i nezpevněné, zatravněné a je možná i kolejová úprava. Výhybny jsou doporučené. Vedlejší PC jsou navrhovány se štěrkovým povrchem (drcené kamenivo) šířky 4 m včetně krajnice 2x 0,5 m. Výhybny jsou navrženy cca po 400 m na místech s rozhledem. Doplňkové polní cesty zajišťují sezónní komunikační propojení v rámci propojení půdních celků jednoho vlastníka, nebo tvoří hranice mezi vlastnickými pozemky. Navrhují se nezpevněné, popřípadě zatravněné. Výhybny ani obratiště se neuvažují. Doplňkové PC jsou navrženy zatravněné, šířky 3,5 m, bez krajnic, bez doprovodné zeleně a neuvažují se u nich výhybny. Sjezdy nejsou v PSZ navrženy a budou řešeny při realizaci cest, po dohodě s vlastníky a uživateli pozemků.

20

1.2.3. Základní parametry prostorového uspořádání hlavních a vedlejších polních cest V řešeném území je v plánu společných zařízení celkem 8 polních cest - 2 hlavních, 4 vedlejší a 2 doplňkové. Dalších deset cest, které se nacházejí v severní části k.ú. Zlatníky u Prahy bylo již řešeno v rámci PSZ KoPÚ Hodkovice-Zlatníky v roce 2008. Konkrétně se jedná o polní cestu C6, C7, C8, C9, C13, C14, C15, C16, C17 a C18,. Polní cesty nacházející se v jižní části zájmového území jsou podrobně popsány níže.

• Hlavní PC: Hlavní polní cesta C1 -

-

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 6/30, jízdní pás 5 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 9 m. Jedná se o stávající cestu se zpevněným asfaltovým povrchem. Je v poměrně vyhovujícím stavu a proto není navržena její rekonstrukce. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná s živičným povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Nachází se ve východní části řešeného území, vychází ze silnice II. třídy a směřuje na jih, kde uprostřed polí končí. Cesta bude zpřístupňovat celou oblast od zastavěné části obce směrem na východ, tedy lokalitu s názvem Proti Jirčanům a Jesenicům. Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje přibližně v rozmezí 0,2% až 1,5%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 1 050 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Není navrženo odvodnění. Vegetační doprovod komunikace: Není navržen a ani se zde nenahází. V km 0,67 křižuje cestu LBK 150. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta nemá výraznou doplňkovou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tuto stávající cestu křižuje v km 0,67 zprava C2 a na jejím konci v km 1,05 zprava C3. Jejím pokračováním je cesta C10, která je v současnosti pouze vyježděná v poli a je tedy navržena k rekonstrukci, jelikož společně tvoří páteřní komunikaci území, procházející v severojižním směru. Východně od obce se cesta C1 napojuje na silnici II/101 pod úhlem 90°. Napojení se nachází v přehledném úseku s možností dobrého rozhledu na obě strany. Na silnici II.třídy je nejvyšší povolená rychlost aut 90 km/h. Objekty v trase cesty: U cesty se vpravo v km 0,28 vyskytuje jeden stávající sjezd S1. Vzhledem k tomu, že jde o dvoupruhovou polní cestu, není třeba výhyben. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Cestu křižuje v km 0,03 komunikační vedení; v km 0,12 až 1,05 se cesta nachází ve výhradním ložisku cihlářské suroviny B 3125400 a zároveň v chráněném ložiskovém území č. 12540000; 21

v km 0,00 až 0,62 vede podél cesty vodovod; téměř pod celou cestou (kromě km 0,81 až 1,20) jsou meliorace. Hlavní polní cesta C10 -

-

-

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 5/30, jízdní pás 4 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 6 m + 1,5 m na zeleň (pouze v místě IP 1 se nepočítá s výsadbou a proto je zde parcela cesty zúžena jen na 6 m). Jedná se o stávající cestu s prašným povrchem, navržena k rekonstrukci. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná s živičným povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Nachází se v jižní části řešeného území, je pokračováním polní cesty C1 a končí na katastrální hranici s k.ú. Psáry. Je předpokládáno, že v tomto katastrálním území bude, vzhledem k nutnosti zpřístupnění pozemků a prostupnosti krajiny, cesta C10 navržena v rámci pozemkové úpravy v k.ú. Psáry k pokračování a napojení až na účelovou komunikaci vedoucí z obce Psáry na silnici III/00315. C10 bude zpřístupňovat zemědělské pozemky v blízkosti katastrální hranice s k.ú. Dolní Jirčany, k.ú. Psáry a část hranice s k.ú. Libeň u Libeře. Jde o lokality Na hořejších drahách a Na kopaninách. Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje přibližně v rozmezí 0,1% až 2,8%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 1075 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Cesta je odvodněna podélnou drenáží. Vegetační doprovod komunikace: V km 0,34 až 0,55 se na levé straně nachází stávající dřevinné seskupení (v generelu ÚSES jako IP 1). Dále je podél cesty navrženo stromořadí a to např. v prvním úseku v km 0,05 až 0,32 vlevo od cesty a v druhém úseku v km 0,59 až 0,79 i ve třetím úseku v km 0,87 až 1,07 naopak vpravo od cesty. V km 0,85 křižuje cestu LBK 152. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Díky doprovodné zeleni, návrh aleje podél cesty a stávající mez, má krajinotvornou funkci, a jelikož se nachází na vyvýšeném místě s velkými bloky orné půdy v okolí, účinkuje zeleň také proti případné větrné erozi. Ta by však v tomto místě neměla způsobovat škody, neboť se v této oblasti vyskytují půdy, které nejsou náchylné k erozi. Vzhledem k umístění navíc s krásným výhledem, plní též i funkci estetickou. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato cesta vychází z křižovatky hlavní polní cesty C1 a vedlejší polní cesty C3. Nenapojuje se na silnice vyšších řádů. Objekty v trase cesty: Součástí cesty jsou 2 výhybny – V2 je navržena v km 0,45 a V3 v km 0,82. Dotčená zařízení technické infrastruktury: V celé své délce km 0,00 až 1,075 se cesta nachází ve výhradním ložisku cihlářské suroviny B 3125400 a zároveň v chráněném ložiskovém území č. 12540000; přibližně v km 0,00 až 0,03 a 0,37 až 0,78 jsou v místě cesty meliorace.

22

• Vedlejší PC: Vedlejší polní cesta C2 -

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 4/30, jízdní pás 3 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 5 m. Jde o stávající částečně zpevněnou cestu, která je navržena k rekonstrukci. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná se štěrkovým povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Polní cesta vychází z jihovýchodního okraje sídla a směřuje na východ k hlavní polní cestě C1, na niž se napojuje. Slouží zejména jako propojka obce s touto cestou a také pro zpřístupnění zemědělských pozemků východně od zástavby obce. Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje přibližně v rozmezí 0,2% až 1,4%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 366 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Cesta je odvodněna podélnou drenáží. Vegetační doprovod komunikace: Lokální biokoridor č. 150. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta spolu s lokálním biokoridorem má krajinotvornou a estetickou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato cesta se na okraji obce napojuje na místní komunikaci. Na silnici I., II. nebo III. třídy se nenapojuje. Objekty v trase cesty: Nejsou. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Přibližně v km 0,22 křižuje cestu vodovod; v km 0,00 až 0,26 se cesta nachází v území výhradního ložiska cihlářské suroviny B 3125400 a zároveň v chráněném ložiskovém území č. 12540000; u napojení na C1 zasahují do cesty v délce zhruba 5 m meliorace.

Vedlejší polní cesta C3 -

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 4/30, jízdní pás 3 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 5 m. Jedná se o stávající cestu vyježděnou v poli, navržena k rekonstrukci. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná se štěrkovým povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Nachází se nedaleko jihovýchodního okraje obce Zlatníky-Hodkovice. Vychází z C1 a směřuje na západ, kde se u lokálního biocentra č. 152 napojuje na C4. Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje přibližně v rozmezí 0,1% až 1,4%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 533 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Cesta je odvodněna podélnou drenáží. Vegetační doprovod komunikace: Dřevinný doprovod cesty tvoří interakční prvek č. 2, který u obce přechází v lokální biocentrum č. 152.

23

-

-

-

Hlavní funkce cesty: Slouží jako propojka hlavní polní cesty C1 s vedlejší polní cestou C4. Zpřístupňuje zemědělské pozemky především v lokalitě Na hořejších drahách. Doplňková funkce cesty: Spolu s IP 2 a LBC 152 cesta působí krajinotvorně a esteticky. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato cesta není křížena jinými polními cestami a nepřipojuje se na komunikace vyšších řádů, pouze vede mezi dvěma polními cestami. Objekty v trase cesty: Nejsou. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Cesta se v celé své délce vyskytuje v území výhradního ložiska cihlářské suroviny B 3125400 a zároveň v chráněném ložiskovém území č. 12540000; v km 0,26 až 0,533 se pod ní nalézají meliorace.

Vedlejší polní cesta C4 -

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 4/30, jízdní pás 3 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 5 m. Cesta je stávající s prašným povrchem, navržena k rekonstrukci. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná se štěrkovým povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Vychází z jihovýchodního cípu obce ZlatníkyHodkovice a směřuje na jih do k.ú. Libeň u Libeře. Polní cesta je vyježděná v poli podél aleje topolů a je počítáno s jejím pokračováním i v tomto sousedním katastru, v němž má, stejně jako v řešeném území, historický původ (patrno v mapách stabilního katastru). Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje přibližně v rozmezí 0,1% až 2,2%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 886 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Cesta je odvodněna podélnou drenáží. Vegetační doprovod komunikace: Podél téměř celé cesty vede lokální biokoridor č. 139. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta má díky lokálnímu biokoridoru estetickou a krajinotvornou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato cesta se v km 0,175 křižuje s C3 a na okraji obce se napojuje na místní komunikaci. Nenapojuje se na silnici I., II. či III. třídy. Objekty v trase cesty: Součástí cesty je výhybna V1 a to v km 0,54. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Přibližně v km 0,04 křižuje cestu vodovod, který jinak vede podél cesty (při realizačním projektu by bylo vhodné zjistit přesnou trasu vodovodu); od km 0,07 do konce (tedy do km 0,888) spadá cesta do výhradního ložiska cihlářské suroviny B 3125400 a zároveň do chráněného ložiskového území č. 12540000; místy se pod ní nacházejí meliorace – konkrétně v km 0,00 až 0,30, v km 0,49 až 0,55, a v km 0,77 až 0,888.

24

Vedlejší polní cesta C5 -

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 4/30, jízdní pás 3 m + 2x 0,5 m krajnice. Minimální šířka parcely: 5 m. Jde o cestu, jejíž jedna část je stávající a druhá část je nově navržena. Doporučený druh povrchu: Cesta zpevněná se štěrkovým povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Tato polní cesta se nachází v západní části zájmového území. Vychází ze silnice III/00315 a směřuje nejprve na severozápad podél rekultivované skládky a přibližně po 180 m se stáčí na západ k okraji lesního celku (LBC 151, IP 4). V tomto úseku je cesta vyježděná v terénu. Odtud až za stromořadí označené jako IP 3 je již nově navržená, avšak přibližně v historické trase, což je vidět v mapě stabilního katastru. Sklonové a směrové poměry: Sklon cesty se pohybuje okolo 0,1%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 448 m. Odvodnění povrchu i tělesa vozovky: Cesta je odvodněna podélnou drenáží. Vegetační doprovod komunikace: Tato cesta prochází dvěma interakčními prvky IP 3 a IP 4. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta nemá výraznou doplňkovou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Na konci cesty v km 0,448 z ní vychází dvě navržené doplňkové polní cesty – na sever směřuje C11 a naopak na jih vede C12. Tato cesta se napojuje na silnici III. třídy č. 00315, která propojuje Dolní Břežany s Libeří. Objekty v trase cesty: Nejsou. Dotčená zařízení technické infrastruktury: V km 0,04 je cesta křižována elektrickým vedením velmi vysokého napětí 220 kV; v km 0,38 až 0,448 se pod cestou nacházejí meliorace.

• Doplňkové PC: Doplňková polní cesta C11 -

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 3,5/30, jízdní pás 3,5 m bez krajnic. Jedná se o navrženou cestu. Doporučený druh povrchu: Cesta nezpevněná se zatravněným povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Polní cesta se nachází v západním výběžku katastrálního území a je navržena v trase historické cesty (patrno v mapě pozemkového katastru či stabilního katastru) podél lesa (LBC 151), který směrem na jih přechází ve stromořadí (IP 3). Cesta bude zpřístupňovat lokalitu Mezi struhami a za struhami. Sklonové a směrové poměry: Průměrný sklon cesty je 2,3%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 182 m.

25

-

-

Vegetační doprovod komunikace: V části je doprovázena lokálním biocentrem č. 151 a v části interakčním prvkem č. 3. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta nemá výraznou doplňkovou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato cesta vychází z vedlejší polní cesty C5 a směřuje na sever. Nepřipojuje se na komunikace vyšších řádů. Objekty v trase cesty: Nejsou. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Začátek cesty, přibližně km 0,00 až 0,10, se vyskytuje v místě meliorací.

Doplňková polní cesta C12 -

-

-

Kategorie cesty dle ČSN 73 6109: P 3,5/30, jízdní pás 3,5 m bez krajnic. Jedná se o navrženou cestu. Doporučený druh povrchu: Cesta nezpevněná se zatravněným povrchem. Umístění cesty a popis trasy: Nachází se v západní části zájmového území. Vychází z cesty C5, vede na jih a bude zpřístupňovat lokalitu Mezi struhami a za struhami. Sklonové a směrové poměry: Průměrný sklon cesty činí 3,2%. Směrové poměry budou řešeny v rámci DSP. Délka cesty: 108 m. Vegetační doprovod komunikace: Doprovázena interakčním prvkem č. 3. Hlavní funkce cesty: Zpřístupnění zemědělských pozemků. Doplňková funkce cesty: Cesta nemá výraznou doplňkovou funkci. Místa křížení a připojení cesty na komunikace vyššího řádu: Tato krátká polní cesta vychází z vedlejší polní cesty C5 a směřuje na jih podél IP 3. Nepřipojuje se na komunikace vyšších řádů. Objekty v trase cesty: Nejsou. Dotčená zařízení technické infrastruktury: Výskyt meliorací přibližně v km 0,00 až 0,06.

Při zkoumání a návrzích cestní sítě je třeba vzít v úvahu plány společných zařízení zpracované v okolních katastrálních územích, aby nedošlo k nesouladu. Komplexní pozemkové úpravy s vyhotovenou fází PSZ jsou zpracovány pouze v k.ú. Jesenice u Prahy (do tohoto území nevedou ze Zlatníků žádné polní cesty) a v k.ú. Hodkovice u Zlatníků. Vzhledem ke skutečnosti, že severní část k.ú. Zlatníky u Prahy byla zahrnuta do komplexní pozemkové úpravy Hodkovice-Zlatníky zahájené již koncem roku 2005, byly všechny cesty v této zpracované části převzaty. Jediná cesta, která je tímto dotčena jen částečně, je stávající hlavní polní cesta C1, u níž byly zjištěny její parametry a návrh v k.ú. Zlatníky u Prahy tomu byl uzpůsoben. Policie ČR (jak je patrno na str. 12 a v dokladové části PSZ) napsala ve vyjádření, že k předloženému plánu společných zařízení nemá připomínek. K rozhledovým poměrům a napojením polních cest na silnice III. třídy se tedy přímo nevyjádřila.

26

Tab. 1 – Tabulkové shrnutí informací o opatření ke zpřístupnění pozemků v PSZ. cesta ozn.

kategorie dle ČSN 736109

délka m

plocha doporučený povrch záboru živič. štěrk. trav. m2

bm

bm

bm

propustky žlaby mostky ks

odvodnění zem. pláně a vozovky

výhybny

hosp. sjezdy

ks

ks

výsadby

doplňující informace

cena Kč/km

cena Kč celkem

rok kalkulace 2014

C1

hlavní 6/40

1050

9476

1050

–

–

–

–

–

1

ne

C2

vedlejší 4/30

366

2086

–

366

–

–

vsakovací drenáž

–

–

ne

C3

vedlejší 4/30

533

2905

–

574

–

–

vsakovací drenáž

–

–

ne

C4

vedlejší 4/30

888

4572

–

888

–

–

vsakovací drenáž

1

–

C5

vedlejší 4/30

450

3135

–

450

–

–

příkop (šířka 1,5m)

–

C10

hlavní 5/30

1075

7838

1075

–

–

–

vsakovací drenáž

C11

doplňková 3,5/30

286

1155

–

–

286

–

C12

doplňková 3,5/30

108

442

–

–

108

–

Celkem

dotčená zařízení

komunikační vedení, vodovod, meliorace, výhradní ložisko, CHLÚ vodovod, výhradní ložisko, CHLÚ

–

–

stávající k rekonstrukci

6 500 000

2 379 000

meliorace, výhradní ložisko, CHLÚ

stávající k rekonstrukci

6 500 000

3 464 500

ne

meliorace, vodovod, výhradní ložisko, CHLÚ

stávající k rekonstrukci

6 500 000

5 772 000

–

ne

meliorace

stávající k rekonstrukci

6 500 000

2 925 000

2

–

ano (šířka 1,5 m)

meliorace, výhradní ložisko, CHLÚ

stávající k rekonstrukci

7 000 000

7 525 000

vsakovací drenáž

–

–

ne

meliorace

navržená

2 500 000

715 000

vsakovací drenáž

–

–

ne

meliorace

navržená

2 500 000

270 000

31024

stávající vyhovující

23 050 500

27

1.2.4. Objekty na cestní síti Tab. 2 – Přehled objektů na polních cestách v k.ú. Zlatníky u Prahy. Označení objektu

Popis objektu

S1

Stávající hospodářský sjezd u hlavní polní cesty C1 nacházející se vpravo v km 0,28.

V1

Výhybna navržená u vedlejší polní cesty C4. Nachází se vlevo v km 0,54.

V2

Nově navržená výhybna nacházející se vpravo u hlavní polní cesty C10 v km 0,45.

V3

Tato výhybna je taktéž navržena vpravo u hlavní polní cesty C10 a to v km 0,82.

Ve výše uvedené tabulce jsou uvedeny stávající a navržené objekty vyskytující se na polních cestách. Objekty jsou znázorněny a popsány v hlavním výkresu PSZ. Odvodněním polních cest se zabraňuje poškozování tělesa polní cesty (zejména podloží vozovky a ochranná vrstva, a dále povrch vozovky a krajnice) škodlivému působení povrchových a podzemních vod a dociluje zvýšení únosnosti zemin v podloží. Uspořádání odvodňovacích prvků musí být navrženo na základě hydrotechnického výpočtu pro návrhové průtokové množství podle ČSN 73 6101. Odvodnění se rozděluje na podélné a příčné. Mezi podélné odvodňovací prvky patří příkopy, rigoly a svodné žlábky, k příčnému odvodnění slouží např. příčné trativody. Příkopy slouží k podélnému odvodnění polní cesty a k odvedení povrchově odtékající vody z okolních pozemků. Příkopy se stálým průtokem je nutno zaústit do recipientu. Rigoly se navrhují místo příkopů tam, kde se z úsporných důvodů nehloubí výkopy pro příkop, nebo tam, kde pro příkop není dostatek místa. V běžných případech se rigoly navrhují za hranou koruny polní cesty. Svodné žlábky se navrhují zejména na polních cestách nezpevněných nebo částečně zpevněných s větším podélným sklonem. Voda stékající po koruně se svodným žlábkem svádí do podélného odvodnění nebo na terén. K odvodnění podloží se navrhují podélné nebo příčné trativody, odvodnění pláně zemního tělesa polní cesty se navrhuje pomocí příčného sklonu zemní pláně a ochranné vrstvy vozovky obvykle ze štěrkodrti nebo štěrkopísku. Drenáž je kryté odvodňovací zařízení upravující vodní režim pod povrchem (s výjimkou vsakovací drenáže) polní cesty a podloží odnímáním vody z okolní zeminy, ochranné vrstvy apod. a sloužící k odvedení vody mimo zemní těleso polní cesty; drenáž tvoří drenážní rýha vyplněná dobře propustným materiálem a drenážní potrubí uložené na dně rýhy; podle polohy může být drenáž buďto podélná nebo příčná, mělká nebo hloubková. Vsakovací drenáž je podélné odvodňovací zařízení zachycující a odvádějící povrchový odtok, sestávající z propustné výplně drenážní rýhy a drenážního potrubí uloženého na dně rýhy.

28

Výhybny byly navrženy u polních cest na základě budoucí provozní potřeby. Byly navrženy v místech s delším rozhledem na další průběh polní cesty a umístěny obvykle na pravé straně ve směru jízdy na pole, popř. podle místních podmínek (např. z hlediska minimalizace zemních prací, využití zemědělsky méně hodnotných pozemků apod.). Provedení výhyben je stejné jako u vozovky polní cesty. Vzdálenost navržených výhyben je přibližně 300-400 m. Výhybnou je rozšířen úsek vozovky na délku 20 m o 2 m, přechod ze šířky ve výhybně je proveden náběhy 1 : 3, což odpovídá přibližně délce 6 m. Lomy na okrajích vozovky se doporučuje zaoblit obloukem o poloměru 30 až 40 m. Při návrhu výhyben bylo využito křižovatek polních cest, sjezdů na pole a jiných rozšířených míst v trase polní cesty. Propustky jsou stavební objekty v tělese nebo pod tělesem polní cesty s libovolným tvarem průřezu a kolmou světlostí otvoru do 0,60 m sloužící k převedení průtoku povrchových vod. Hospodářské sjezdy budou řešeny dle potřeby přístupu na pozemky jednotlivých vlastníků. V případě potřeby zajištění přístupu na pozemky ze silnice III. třídy je předpokládáno, že budou využity sjezdy stávající, v místech napojení polních cest. Hospodářské sjezdy se navrhují obvykle v šířce 8 m, s propustkem popř. bez propustku, pokud není podélné odvodnění. Umístění hospodářských sjezdů bude provedeno po zpracování návrhu nového uspořádání pozemků, kdy bude zřejmé, kde jsou potřeba. V plánu společných zařízení nejsou navrhovány.

1.2.5. Zařízení dotčená návrhem cestní sítě Ochranná pásma technické infrastruktury: Elektrické vedení ZVN 400 kV 25 m od krajních vodičů Elektrické vedení VVN 220 kV 20 m od krajních vodičů Elektrické vedení VVN 110 kV 12 m od krajních vodičů Elektrické vedení VN 22 kV 7 a 10 m od krajních vodičů VTL plynovod 4 m na obě strany od půdorysu Komunikační vedení 1,5 m po stranách krajního vedení Vodovodní řady a kanalizační stoky: a) do průměru 500 mm včetně 1,5 m od vnějšího líce stěny potrubí či stoky b) nad průměr 500 mm 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí či stoky c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m

29

Tab. 3 – Přehled zařízení technické infrastruktury křížící polní cesty. Označení cesty

Dotčená zařízení

Staničení [km]

C1

komunikační vedení vodovod meliorace výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

0,03 0,00-0,62 0,00-0,81 a 1,20-1,05 0,12-1,05

C2

vodovod výhradní ložisko + chráněné ložiskové území meliorace

0,22 0,00-0,27 0,00-0,005

C3

meliorace výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

0,26-0,533 0,00-0,533

C4

vodovod meliorace výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

0,04 0,00-0,888 0,00-0,30 a 0,49-0,55 a 0,77-0,888

elektrické vedení VVN 220 kV meliorace meliorace výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

0,04 0,38-0,448 0,00-0,03 a 0,37-0,78 0,00-1,075

C11

meliorace

0,00-0,10

C12

meliorace

0,00-0,06

C5 C10

Při křížení a souběhu polních cest s vedeními inženýrských sítí je nutno dodržet příslušné ČSN a podmínky správců těchto vedení. Pro křížení a souběhy podzemních inženýrských sítí je určující ČSN 75 4130.

1.2.6. Náklady na opatření ke zpřístupnění pozemků Přehled předpokládaných nákladů spojených se stavební realizací opatření ke zpřístupnění pozemků jsou uvedeny v tabulce č. 1. Náklady jsou vyčísleny pouze pro realizaci investic stavebního charakteru, nikoli na běžné opravy a údržbu.

1.3. Protierozní opatření na ochranu zemědělského půdního fondu Eroze je komplexní přírodní proces, zahrnující rozrušování půdního povrchu, transport a sedimentaci uvolněných půdních částic působením vody, větru, ledu a jiných tzv. erozních činitelů. Jde tedy o reliéfotvorný proces. Za nejvýznamnější činitele erozních procesů jsou považovány: - srážky a z nich vznikající odtok, - vítr, - morfologii území, - geologické a půdní poměry, - vegetační kryt půdy, - způsob využívání půdy. Vzhledem k těmto negativním vlivům je třeba na zemědělské půdě zavádět protierozní ochranu, zejména za účelem zachování úrodnosti půdy, k omezení poškozování rostlin a ztrát půdy a k ochraně vodních zdrojů, cenných částí území, intravilánů obcí a komunikací.

30

1.3.1. Zásady návrhu protierozních opatření k ochraně ZPF Posouzení ohrožení půdy vodní a větrnou erozí bylo provedeno v části projektu KoPÚ rozbor současného stavu, na základě kterého bylo zjištěno, že v řešeném území není v žádné lokalitě zvýšená hodnota ztráty půdy erozí. Pro výpočet ztráty půdy vodní erozí byla použita tzv. Universální rovnice dle Wischmeiera a Smithe. K vyhodnocení větrné eroze v zájmovém území byly použity podklady ze serveru SOWAC GIS a bylo zjištěno, že se téměř v celém zájmovém území vyskytují půdy bez ohrožení. Pouze na východě u katastrální hranice s k.ú. Jesenice u Prahy zasahují do nepatrné části řešeného území půdy mírně ohrožené větrnou erozí.

Vodní eroze: Hlavním účelem opatření na ochranu půdy před vodní erozí je: − chránit půdu před účinky dopadajících kapek deště, − podporovat vsak vody do půdy, − zlepšovat soudržnost půdy, − omezovat unášecí sílu vody a soustředěného povrchového odtoku, − neškodně odvádět povrchově odtékající vodu a zachycovat smytou zeminu. Rozeznáváme tři skupiny opatření proti vodní erozi, a to: 1) Organizační opatření − delimitace kultur (změny druhů pozemku), − ochranné zatravnění či zalesnění, − návrh velikosti a tvaru pozemku, − protierozní osevní postup, − uplatnění plodin s vysokým protierozním účinkem (např. jeteloviny, travní porosty, jetelotrávy) a vyloučení plodin s nízkým protierozním účinkem (např. kukuřice, cukrovka, brambory), − směr výsadby ve speciálních kulturách, − pásové střídání plodin. 2) Agrotechnická opatření − vrstevnicové obdělávání, − výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků, − protierozní agrotechnologie, − hrázkování a důlkování povrchu půdy, − zatravnění nebo krátkodobé porosty v meziřadí, − mulčování. 3) Biotechnická (technická) opatření − terénní urovnávky, − protierozní meze, − protierozní průlehy, − protierozní zasakovací pásy, − protierozní hrázky, − protierozní příkopy (vsakovací, záchytné, odváděcí), 31

− − − − −

protierozní nádrže a poldry, protierozní terasy, sanace drah soustředěného odtoku, úpravy výmolů a strží, hrazení bystřin včetně úpravy povodí bystřin.

Posouzení ohrožení vodní erozí Na základě průzkumu v terénu a vyhodnocení z topografických map byl podle metodiky „Ochrana zemědělské půdy před erozí“ Janeček a kol. Praha 2012 proveden výpočet smyvu půdy, pro nějž se nejčastěji používá tzv. Universální rovnice pro výpočet ztráty půdy vodní erozí, kterou stanovil Wischmeier a Smith: G = R · K · L · S · C · P [t · ha-1 · rok-1] kde:

G - průměrná dlouhodobá ztráta půdy t·ha-1 za rok R - faktor erozní účinnosti deště K - faktor erodovatelnosti půdy L - faktor délky svahu S - faktor sklonu svahu C - faktor ochranného vlivu vegetace P - faktor účinnosti protierozních opatření.

Faktor erozní účinnosti deště – R V tomto faktoru je vyjádřena intenzita, úhrn, četnost výskytu a kinetická energie přívalových srážek. Dešťový faktor byl převzat jako doporučená hodnota R = 40 z výše zmíněné metodiky „Ochrana zemědělské půdy před erozí“. Faktor erodovatelnosti půdy – K Vyjadřuje vliv kvality půdy na její odolnost vůči dopadajícím dešťovým kapkám a proudící vodě a vliv velikosti infiltrace na množství povrchového odtoku. Tento faktor je stanoven podle hlavní půdní jednotky. V zájmovém území se vyskytují následující: HPJ 02 ….. faktor K = 0,46 HPJ 10 ….. faktor K = 0,53 HPJ 11 ….. faktor K = 0,52 HPJ 12 ….. faktor K = 0,50 HPJ 14 ….. faktor K = 0,59 HPJ 26 ….. faktor K = 0,41 HPJ 37 ….. faktor K = 0,16 HPJ 60 ….. faktor K = 0,31 HPJ 61 ….. faktor K = 0,32 Topografický faktor – L x S V Universální rovnici vyjadřuje poměr ztráty půdy na jednotku plochy z daného pozemku ke ztrátě půdy na pozemku délky 22,13 m s přímým sklonem 9 %. Faktor ochranného vlivu vegetace – C Vyjadřuje vliv vegetačního pokryvu a agrotechniky na velikost erozního smyvu.

32

Vegetační kryt chrání půdu před přímými účinky dopadajících dešťových kapek, zachycuje část srážek (intercepce), snižuje rychlost povrchového odtoku a ovlivňuje půdní vlastnosti (pórovitost, propustnost, mechanické zpevnění půdy kořenovým systémem). Ochranný vliv vegetace je přímo úměrný pokryvnosti porostu v době výskytu erozních srážek - tj. v našich podmínkách od dubna do října, nejčastěji v červnu, červenci, srpnu. U většiny zemědělských plodin se ochranný vliv vegetace v průběhu vegetačního období výrazně mění. Faktor byl pro výpočet v PSZ odvozen na základě klimatického regionu. Pro ornou půdu byla tedy použita hodnota 0,229 či 0,266. Faktor účinnosti protierozních opatření – P Poměr zjištěného smyvu na pozemku s použitým protierozním opatření ke smyvu na standardním pozemku, který je obděláván ve směru spádnice. P = 1 Dosazením zjištěných hodnot jednotlivých faktorů do Univerzální rovnice byla pro vyšetřované linie odtoku určena dlouhodobá průměrná ztráta půdy vodní erozí G v jednotkách t·ha-1·rok-1 (viz tabulka č. 4). Tab. 4 – Výpočet intenzity vodní eroze. Linie

R

K

L

S

C

P

Gvypočtené [t/ha·rok]

1 2a 2b 3 4 5 6 7 8 9 10

40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40

0,48 0,52 0,47 0,52 0,52 0,44 0,45 0,51 0,51 0,52 0,55

2,81 2 1,81 2,83 2,79 2,62 2,61 3,02 4,04 3,02 3,18

0,16 0,14 0,15 0,26 0,2 0,18 0,2 0,24 0,29 0,27 0,24

0,266 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229 0,229

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2,30 1,33 1,17 3,50 2,66 1,90 2,15 3,39 5,47 3,88 3,85

Délka linie [m] 691 222 159 711 677 550 540 883 727 885 1052

Převýšení Sklon Gpřípustné [m] [%] [t/ha·rok] 11 2,9 2,4 19 14,1 11 12,1 24 23 25,5 26,7

1,59 1,3 1,51 2,67 2,08 2 2,24 2,72 3,16 2,88 2,54

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

Hodnota přípustné ztráty půdy slouží ke stanovení míry erozního ohrožení pozemku a je definována jako maximální velikost eroze půdy, která dovoluje trvale a ekonomicky dostupně udržovat dostatečnou úroveň úrodnosti půdy. Vypočtená ztráta půdy erozí by neměla u půd středně hlubokých a hlubokých nad 30 cm překročit 4 t·ha-1·rok-1. Půdy mělké s hloubkou do 30 cm se v zájmovém území nenacházejí. Šedivě zvýrazněná linie v tabulce č. 4 překračuje přípustnou mez. Pozemky na nichž se tato linie nachází, jsou ohroženy vodní erozí. Jedná se o oblast západně od obce, konkrétně o část bloku orné půdy jižně od Břežanského potoka. Zbytek řešeného území není vodní erozí ohrožen, což je dáno zejména rovinatým terénem.

33

Větrná eroze: Nejvíce k větrné erozi dochází na půdě bez vegetace, s nízkou půdní vlhkostí a na půdách lehkých (písčité až hlinitopísčité) a naopak nejméně ohrožené jsou půdy těžké (jílovité a jíly). Významným faktorem je i délka erodovaného území, neboť čím je území ve směru působení větru delší, tím dochází k většímu rozrušování povrchu půdy skákajícími půdními částicemi. Rozeznáváme tři skupiny opatření proti větrné erozi, a to: 1) Organizační opatření – delimitace kultur (změny druhů pozemku), – ochranné zatravnění či zalesnění, – návrh velikosti a tvaru pozemku, – uplatnění plodin s vysokým, resp. vyloučení plodin s nízkým protierozním účinkem, – protierozní směr výsevu, – pásové střídání plodin. 2) Agrotechnická opatření – výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků, – zlepšování struktury půdy, – zatravnění nebo krátkodobé porosty v meziřadí, – mulčování. 3) Biotechnická (technická) opatření – umělé větrné zábrany, – přirozené (vegetační) zábrany – větrolamy. Posouzení ohrožení větrnou erozí Při zkoumání větrné eroze v řešeném území bylo přihlédnuto k mapě (viz výřez na obrázku č. 1) uvedené na webových stránkách http://www.sowac-gis.cz/mapserv/sowac/index.php? projekt=vetrna&s=mapa, které zpracovala instituce VÚMOP, v.v.i. (mapa je prezentována v rozlišení 10 x 10 m). Potenciální ohroženost zemědělského půdního fondu větrnou erozí vyjadřuje stupeň erozní ohroženosti zemědělské půdy větrnou erozí dle databáze BPEJ. Pro stanovení potenciální ohroženosti větrnou erozí jsou využity údaje o klimatických regionech (charakterizované prvním číslem kódu BPEJ) a údaje o hlavních půdních jednotkách (druhé a třetí číslo kódu BPEJ). Výsledné hodnocení je vyjádřeno v šesti kategoriích ohroženosti (viz legenda pod obrázkem č. 1).

34

Obr. 1 – Potenciální ohroženost ZPF větrnou erozí.

Legenda:

Z obrázku je patrno, že téměř celé katastrální území Zlatníky u Prahy pokrývají půdy bez ohrožení větrnou erozí. Jen ve východní části řešeného území se na malé ploše cca 3,5 ha přímo u katastrální hranice vyskytují půdy mírně ohrožené. V tomto místě je však veden lokální biokoridor č. 150, který pokračuje do sousedního k.ú. Jesenice u Prahy, který případné větrné erozi zabrání. Z hlediska dotčených orgánů státní správy, nebyly vzneseny žádné námitky ani požadavky k návrhu protierozních opatření. Obec a sbor zástupců taktéž neměli připomínky.

1.3.2. Přehled navrhovaných opatření k ochraně před vodní erozí a posouzení jejich účinnosti Na základě posouzení erozních linií bylo zjištěno, že v zájmovém území je přípustná ztráta půdy vodní erozí překročena pouze v jednom místě, v němž byl navržen protierozní osevní postup, který předpokládá použití speciální agrotechniky (viz tabulka č. 5). Protierozní osevní postupy jsou rozděleny na 5 pěstebních období: 1. období podmítky a hrubé brázdy 2. období od přípravy pozemku k setí do jednoho měsíce po zasetí nebo sázení 3. období po dobu druhého měsíce od jarního nebo letního setí či sázení, u ozimů do 30.4. 4. období od konce 3. období do sklizně 5. období strniště V následující tabulce č. 5 je: Ci - hodnota faktoru C v příslušném pěstebním období Ri - váha R faktoru v příslušném období

35

Tab. 5 – Navrhovaný protierozní osevní postup. Pěstební období

Plodina jetel (rok podsevu) jetel (užitkový rok)

ozimá obilnina

ozimá obilnina

řepka

jarní obilnina s podsevem jetele

1 2 3 4 5p 1 2 3 4 5s 2 3 4 5s 1 2 3 4

Trvání období 16.8. - 31.3. 1.4. - 31.8. 1.9. - 15.9. 16.9. -1.11. 2.11. - 30.4. 1.5. - 15.8. 16.8. - 31.8 1.9. - 15.9. 16.9. - 1.11. 2.11. - 30.4. 1.5. - 15.8. 16.8. - 23.8. 24.8. - 1.10. 2.10. - 30.4. 1.5. - 20.7. 21.7. - 31.8. 1.9. - 31.3. 1.4. - 10.5. 11.5. - 10.6. 11.6. - 15.8.

C

R

CxR

0,015 0,015 0,500 0,550 0,300 0,050 0,040 0,250 0,250 0,200 0,080 0,250 0,250 0,200 0,080 0,250 0,250 0,250 0,200 0,080

0,210 0,925 0,035 0,040 0,005 0,785 0,135 0,035 0,040 0,005 0,785 0,068 0,138 0,010 0,543 0,377 0,075 0,038 0,143 0,608 5,000

0,003 0,014 0,018 0,022 0,002 0,039 0,005 0,009 0,010 0,001 0,063 0,017 0,034 0,002 0,043 0,094 0,019 0,010 0,029 0,049 0,482 0,096

celkem průměrná roční hodnota C daného osevního postupu

• Organizační opatření PEO1 -

Návrh protierozního osevního postupu. Lokalita: Západní část řešeného území – orná půda v blízkosti Břežanského potoka a katastrální hranice s Dolními Břežany. Plocha: 35071 m2. Aplikací osevního postupu došlo ke snížení ztráty půdy na linii č. 8 z původních 5,47 t.ha-1.rok-1 na 3,75 t.ha-1.rok-1.

• Agrotechnická opatření Nejsou navržena.

• Technická opatření Nejsou navržena. Na základě výpočtu v tabulce č. 4 byla určena jedna erozně ohrožená plocha (viz Mapa erozní ohroženost – stav), na níž bylo třeba navrhnout účinné protierozní opatření.

36

Tab. 6 – Přehled ztráty půdy vodní erozí před a po navržení opatření. Číslo Číslo erozně Gvypočtené Gpřípustné erozní ohrožené [t/ha·rok] [t/ha·rok] linie plochy

Navržené opatření

Gpo opatření [t/ha·rok]

–

1

2,30

4

–

–

–

2a

1,33

4

–

–

–

2b

1,17

4

–

–

–

3

3,50

4

–

–

–

4

2,66

4

–

–

–

5

1,90

4

–

–

–

6

2,15

4

–

–

–

7

3,39

4

–

–

1

8

5,47

4

PEO1 - protierozní osevní postup (C = 0,157)

3,75

–

9

3,88

4

–

–

–

10

3,85

4

–

–

Pozn.: Pro linii č. 8 byl faktor ochranného vlivu vegetace vypočítán následovně: C = 0,229 * (0,03 + 0,06 + 0,07 + 0,09 + 0,1 + 0,11) + 0,096 * (0,12 + 0,13 + 0,14 + 0,15). Z tabulky č. 6 je patrno, že navržený protierozní osevní postup je dostačující.

1.3.3. Přehled navrhovaných opatření k ochraně před větrnou erozí a posouzení jejich účinnosti Na základě zkoumání území v terénu, prohlížení orotofotosnímků, zaměření skutečného stavu území, prozkoumání informací na SOWAC GIS nebylo v řešeném území nutné navrhnout žádná opatření proti větrné erozi.

• Organizační opatření Nejsou navržena.

• Agrotechnická opatření Nejsou navržena.

• Technická opatření Nejsou navržena.

1.3.4. Přehled dalších opatření k ochraně půdy V zájmovém území nejsou navrhována další technická ani jiná opatření k ochraně půdy.

1.3.5. Zařízení dotčená návrhem protierozních opatření V řešeném území je navrženo pouze jedno protierozní opatření, které není dotčeno žádným zařízením technické infrastruktury.

37

1.3.6. Náklady na protierozní opatření Vzhledem ke skutečnosti, že v zájmovém území je navrženo jedno organizační protierozní opatření, které je však neinvestičního charakteru, nejsou předpokládané náklady na realizaci protierozních opatření vyčísleny.

1.4. Vodohospodářská opatření Tento druh opatření má především podpořit a zajistit zadržení a bezpečné odvedení vody v krajině. Mezi vodohospodářská opatření patří také ochrana vodních zdrojů, společně s udržením kvality vody a budování popř. rekonstrukce melioračních zařízení.

1.4.1. Zásady návrhu vodohospodářských opatření Vodohospodářská opatření je možné rozdělit na: Opatření, která slouží k odvedení povrchové vody do recipientu, mezi něž patří různé typy příkopů – cestní, sběrné, svodné, většinou doplňující jiná společná zařízení, jako polní cesty, meze apod. Mezi opatření sloužící k zadržování vody v terénu a jejímu usměrnění patří – záchytné příkopy a průlehy, ochranné nádrže s retenčním prostorem, hrazení bystřin a strží, úpravy – revitalizace toků. V řešeném území se nachází trvalý vodní tok - Břežanský potok, který protéká přibližně středem katastrálního území a pramení u jihovýchodního okraje obce. V celém katastrálním území se rozprostírají větší či menší plochy melioračních zařízení, jejichž kostrou jsou odvodňovací a zatrubněné příkopy. Většina odvodněných ploch je zaústěna do Břežanského potoka. Ze strany obce a sboru zástupců nebyly stanoveny žádné připomínky k vodohospodářským opatřením. Ze strany správních orgánů se k vodohospodářské části vyjádřil jen MěÚ Černošice – odbor životního prostředí – vodoprávní úřad, který měl připomínku, že nesmí být poškozeny stávající vodovodní řady a kanalizační stoky ani jejich nadzemní zařízení (hydranty, šoupata, šachty), že navrhovaná opatření musí být projednána s jejich vlastníky a provozovateli a že nesmí být narušena funkce melioračních zařízení. Toto vyjádření se týká spíše problematiky realizací společných zařízení, při nichž musí být na výše zmíněné brán ohled.

1.4.2. Přehled vodohospodářských opatření a jejich základní parametry •

Opatření navrhovaná ke zlepšení vodních poměrů Vodní poměry v území ovlivňuje stávající meliorační soustava. Na základě terénních průzkumů se jeví jako funkční a nebyly pozorovány žádné problémy s odváděním vody z území. I vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o málo členité území, nebylo třeba navrhovat další opatření pro zlepšení vodních poměrů.

•

Opatření k odvádění povrchových vod z území Žádná nová opatření nejsou navržena.

38

Povrchové vody jsou převážně odváděny Břežanským potokem. Jeho část mezi západním okrajem obce a katastrální hranicí je včetně břehových porostů označena jako IP5. Podél potoka je navržen 24 až 25 m široký pás pozemků využitelný i pro případnou revitalizaci či renaturaci nivy potoka. Příkopy podél cest jsou navrženy jako vsakovací. •

Opatření k ochraně před povodněmi Nejsou navržena.

•

Opatření k ochraně povrchových a podzemních vod Za opatření k ochraně povrchových a podzemních vod se dá považovat rozšíření stávající ochranné zeleně v okolí Břežanského potoka – interakční prvek č. 5, který zabrání přímému odtoku znečištěné vody zemědělskou činností do Břežanského potoka a naopak podpoří infiltraci do půdy. Významný vliv na vodohospodářské poměry v území by mělo mít také lokální biocentrum č. 152, které již v současnosti zadržuje povrchově stékající vodu z přilehlých zemědělských pozemků.

•

Opatření k ochraně vodních zdrojů Nejsou navrhována. Ochranná pásma vodních zdrojů se v zájmovém území nenachází.

•

Opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích a staveb sloužících k závlaze a odvodnění pozemků Křížení nebo souběh meliorací s polními cestami bude řešeno chráničkou, v případě křížení s biocentry, biokoridory nebo jinou výsadbou bude řešeno ochrannou geotextilií, vhodným výběrem dřevin a způsobem osázení. Toto bude konkrétně specifikováno v realizačních projektech jednotlivých prvků. Jiná opatření nejsou navržena.

1.4.3. Zařízení dotčená návrhem vodohospodářských opatření Vodohospodářskými opatřeními nejsou dotčena zařízení technické infrastruktury ani dalších zařízení, neboť tento druh opatření není v PSZ navržen.

1.4.4. Náklady na vodohospodářská opatření Předpokládané náklady na realizaci vodohospodářských opatření nejsou vyčísleny vzhledem k tomu, že samostatné vodohospodářské opatření není v zájmovém území navrženo.

1.4.5. Přehled vodohospodářských opatření V řešeném území nejsou navržena samostatná vodohospodářská opatření.

1.5. Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Územní systém ekologické stability krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky.

39

1.5.1. Zásady návrhu opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Zvláště chráněná území dána zákonem č. 114/1992 Sb. (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) se v řešeném území nenachází. Není zde ani lokalita chráněná v rámci soustavy Natura 2000 (ptačí oblast či evropsky významná lokalita). Jako významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrované VKP v zájmovém území nejsou. ÚSES je jedním z hlavních nástrojů zvyšování ekologické stability krajiny. Dle § 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, je definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. ÚSES lze zjednodušeně chápat jako jakési prostorově funkční ekologické minimum, které je nutné v krajině prosadit za účelem udržení její ekologické stability. Cílem zabezpečování ÚSES v krajině je: - uchování a podpora rozvoje přirozeného genofondu krajiny, - zajištění příznivého působení na okolní, ekologicky méně stabilní části krajiny a jejich prostorové oddělení, - podpora možnosti polyfunkčního využívání krajiny, - uchování významných krajinných fenoménů. Smyslem ÚSES je zachytit či obnovit na území původní ekosystémy a původní přirozená společenstva, která umožňují život a jsou útočištěm pro zpěvné ptactvo a drobnou zvěř, jež z krajiny téměř vymizela, a propojit tato společenstva sítí biokoridorů, umožňujících vzájemnou komunikaci a interakci. Systémy ekologické stability vycházejí z myšlenky trvale udržitelného rozvoje a jejich smyslem je přispět k ekologické rovnováze a biologické rozmanitosti krajiny. Jejich obnova je založena na využití těch prvků, které jsou v krajině zachovány a při návrhu jejich doplnění by mělo druhové zastoupení odpovídat autochtonním - místním druhům, které jsou dány skupinami typů geobiocénů. V řešeném území jsou přirozenými STG typické dubové bučiny (3B3), javorové dubové bučiny (3BC3) a habrojilmové jaseniny vyššího stupně (3BC-C(3)4). Nově zakládaná biocentra a biokoridory by měla být osazována rostlinami: 1. pionýrskými – rostliny nenáročné, rychle rostoucí zpravidla krátkověké, které jsou v blízké době schopny vytvořit dostatek vegetační hmoty a upravit prostředí pro rostliny náročnější, kosterní – tyto rostliny své uplatnění najdou hlavně na lokalitách s nižším stupněm ekologické stability; 2. kosterními – což jsou rostliny dlouhověké, pomaleji rostoucí, které by výhledově vytvářely skelet pro nově vytvořené vegetační hmoty (dub letní, buk lesní). Skladebné části ÚSES mají v krajině funkci biocenter, biokoridorů nebo interakčních prvků a podle biogeografického významu (stupeň biologické rozmanitosti, reprezentativnost a unikátnost společenstev, výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev) je lze rozlišit

40

na místní (lokální), regionální, nadregionální a v návaznosti na Evropskou ekologickou síť dále na provinciální a biosférické. Při projednávání návrhu opatření k ochraně a tvorbě ŽP s obcí a sborem zástupců nebyly vyřčeny žádné zvláštní připomínky či požadavky. Pouze bylo řečeno, že v platném ÚPO byl vypuštěn LBK 152 v jižním cípu katastrálního území a tedy i v plánu společných zařízení s ním nebylo počítáno – sbor zástupců se však usnesl, že by bylo lepší počítat s ním a zakreslit jej do hlavního výkresu. Co se týká dotčených orgánů státní správy, tak s MěÚ Černošice – odborem ŽP bylo osobně jednáno ohledně změny trasy LBK 128. Oproti platnému územnímu plánu obce byl přesunut na katastrální hranici tak, aby nedošlo k oddělení bloku orné půdy a vzniku jeho nevhodného tvaru a aby byla využita stávající zeleň. Mimo jiné je tímto zviditelněna katastrální hranice přímo v terénu. Bylo dohodnuto, že mez u katastrální hranice s Dolními Břežany, na kterou byl dříve biokoridor napojen, bude navržena alespoň jako interakční prvek (IP 8), obdobně jako mez u katastrální hranice s Dolními Jirčany (návrh IP 9). Spornou záležitostí je LBK 152, který v původním územním plánu obce Zlatníky-Hodkovice byl zakreslen, avšak v současně platném územním plánu již není. Protože na odboru životního prostředí neměli žádné informace o tom, že by byl zrušen, je s ním v PSZ pro jistotu počítáno. Obec Psáry ve svém vyjádření upozornila, že LBK 152 končí na hranici katastru Zlatníků u Prahy. Doprovodná zeleň navrhovaná podél cest by měla vhodně doplňovat zeleň stávající a druhové zastoupení by mělo odpovídat autochtonním - místním druhům daným skupinami typů geobiocénů. V tomto území jsou jimi typické dubové bučiny (3B3), javorové dubové bučiny (3BC3) a habrojilmové jasaniny vyššího stupně (3BC-C(3)4). Mezi hlavní zástupce prvních dvou skupin patří především buk lesní, dub zimní a přidružuje se habr obecný, lípa srdčitá, lípa velkolistá, javor klen a javor mléč, keřové patro není moc rozvinuté. Hlavními dřevinami třetí skupiny jsou dub letní, jasan ztepilý, topol bílý, topol černý, topol šedý, javor klen a dříve jimi byly i jilmy. Příměs tvoří lípa srdčitá, méně často lípa velkolistá a v podúrovni se vyskytují javor babyka, habr obecný a střecha hroznovitá. Z keřů je nejhojnější svída krvavá, bez černý, brslen evropský, trnka obecná, hloh obecný a kalina obecná. Tyto rostliny by měly tvořit kostru návrhu doprovodné zeleně v realizačních projektech a mohou být doplněny o ovocné stromy (jabloně, třešně, slivoně, hrušně apod.), které byly v minulých dobách typickou zelení okrajů měst a vesnic.

1.5.2. Základní parametry prostorového uspořádání opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Biocentrum je biotop nebo soubor biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Prostorové a funkční parametry biocenter: •

Minimální velikost biocenter lokálního významu: -

lesní společenstva: 3 ha u kruhového tvaru; 1 ha u všech tvarů biocenter přirozeného lesního prostředí,

41

-

mokřady: 1 ha, aby se mokřad mohl stát autonomním biocentrem, luční společenstva: 3 ha, společenstva stepních lad: 1 ha, společenstva skal: 0,5 ha jako samostatného biocentra skutečného povrchu (nikoliv ve svislém průmětu), společenstva kombinovaná: 3 ha.

Minimální velikosti biocenter, stejně jako další limitní parametry prvků ÚSES nezaručují vždy plnou funkčnost. Je dále nutné sledovat další spojitosti, především vzdálenost od okraje a podobnost sousedních ekosystémů z hlediska velikosti vnitřního prostředí. Funkčnost biokoridorů podmiňují jejich prostorové parametry (délka a šířka), stav trvalých ekologických podmínek a struktura i druhové složení biocenóz. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry, a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Prostorové a funkční parametry biokoridorů: •

Maximální délky biokoridorů lokálního významu a jejich přípustné přerušení: -

-

-

•

lesní společenstva: max. délka 2 000 m, možnost přerušení max. 15 m, mokřadní společenstva: max. délka 2 000 m, možnost přerušení max. na 50 m při přerušení zpevněnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků, společenstva kombinovaná: maximální délka je 2 000 m, možnost přerušení je do 50 m při přerušení zastavěnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků, luční společenstva: max. délka 1 500 m, možnost přerušení max. 15 m, společenstva stepních lad v biochorách se souvislým rozšířením 1. vegetačního stupně (jsou považována za přírodě blízká): max. délka 2 000 m, možnost přerušení do 50 m při přerušení zastavěnou plochou, 80 m při přerušení ornou půdou, 100 m při ostatních druzích pozemků, společenstva stepních lad ve 2. a 3. vegetačním stupni: max. délka 2000 m, možnost přerušení i 20 m.

Minimální šířky biokoridorů lokálního významu: -

lesní společenstva: 15 m, společenstva mokřadů: 20 m, luční společenstva: 20 m, společenstva stepních lad: 10 m.

Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňujícím fungování ekosystému kulturní krajiny. Typickými interakčními prvky jsou např. ekotonová společenstva lesních okrajů, remízky, meze, skupiny stromů, ale i solitérní stromy v polích, drobná prameniště, aleje apod. Prostorové a funkční parametry interakčních prvků: 42

•

Pro interakční prvky nejsou doposud stanoveny žádné limitující prostorové parametry ani žádné jiné požadavky, které by omezovaly jejich konečnou podobu.

Popis jednotlivých skladebných prvků ÚSES:

V řešeném území se nevyskytují nadregionální ani regionální prvky ÚSES. Nachází se zde ale několik lokálních prvků – 2 funkční biocentra, 4 nefunkční biokoridory, 5 interakčních prvků a v rámci PSZ jsou nově navrženy ještě 3 interakční prvky. Z toho 1 biocentrum, 1 biokoridor a 2 interakční prvky se nacházejí v severní části k.ú. Zlatníky u Prahy a jsou převzaty ze schváleného plánu společných zařízení, který byl v této části vyhotoven v rámci KoPÚ Hodkovice-Zlatníky již v roce 2008. Konkrétně se jedná o LBC 81, LBK 71, IP 6 a IP7. Prvky ÚSES nacházející se v jižní části zájmového území jsou podrobně popsány níže.

• Biocentra: LBC 152 „Remízek Zlatníky“ -

-

-

Funkční typ a biogeografický význam: Funkční lokální biocentrum. Geobiocenologická charakteristika: 3B3 a 3BC-C(3)4. Charakteristika současného stavu: Uměle založený lesní remíz, část vymezena na orné půdě. Útočiště drobné zvěře a zpěvného ptactva. Ohrožení ruderalizací, smrkem a topolem černým. Výskyt: smrk ztepilý (Picea abies), topol černý (Populus nigra), vrba jíva (Salix caprea), buk lesní (Fagus sylvatica), třešeň ptačí (Prunus avium). Umístění opatření: Jedná se o menší lesní celek nacházející se u jihovýchodního okraje obce Zlatníky-Hodkovice. Cílová minimální/navrhovaná výměra: 3 ha/3 ha. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin a habrojilmových jasenin vyššího stupně. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Zlepšit strukturu vegetace, zlikvidovat smrk, topol černý nahradit olší lepkavou. Aby mělo biocentrum požadované 3 ha je nutné jeho rozšíření – na orné půdě vysadit duby a habry. Výsadbou se doplní stávající porost.

LBC 151 „Mezi struhami“ -

Funkční typ a biogeografický význam: Funkční lokální biocentrum. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Charakteristika současného stavu: Lesní remíz, široká zarostlá rokle v poli nad Dolními Břežany. Remíz vznikl vodní erozí, navazuje na regulovanou strouhu v polích. Ohrožení blízkou skládkou, ruderalizací a smyvem z polí. Výskyt: smrk ztepilý (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), dub letní, zimní (Quercus robur, petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen, mléč (Acer pseudoplatatnus, platanoides), bříza bělokorá (Betula pendula), topol černý (Populus nigra), lípy (Tilia). 43

-

-

Umístění opatření: Biocentrum se nachází nedaleko rekultivované skládky situované v západní části zájmového území podél silnice III/00315. Konkrétně jde o lokalitu Mezi struhami a za struhami. Cílová minimální/navrhovaná výměra: 3 ha/3,1 ha. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Nahrazení smrku přirozenými lesními dřevinami – dub, habr, lípa, javor. Nerozšiřovat skládku. Doplňková funkce: Biocentrum má protierozní účinek a vzhledem k tomu, že také zpomaluje odtok srážkových vod, čímž zvyšuje retenční schopnost krajiny, má i vodohospodářský účinek.

• Biokoridory: LBK 152 „Rybník Pytlík - Nad cihelnou“ -

-

Funkční typ a biogeografický význam: Nefunkční lokální biokoridor. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Charakteristika současného stavu: Orná půda v jižní části katastrálního území. Umístění opatření: Biokoridor zasahuje pouze do jižního cípu řešeného území, kde kříží cestu C10. Do území vstupuje z k.ú. Libeň u Libeře a po 222 m se přímo za katastrální hranicí napojuje na lokální biocentrum v k.ú. Psáry. Navrhovaná délka/šířka: 222 m/15 m. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Založit lesní pás šířky min. 15 m,.

LBK 150 „Remízek Zlatníky - Na splavech“ -

-

Funkční typ a biogeografický význam: Nefunkční lokální biokoridor. Geobiocenologická charakteristika: 3B3 a 3BC-C(3)4. Charakteristika současného stavu: Orná půda a mezní porost podél cesty C2. Ohroženo ruderalizací. Umístění opatření: Biokoridor vychází z LBC 152, přibližně 40 m směřuje na sever a pak se o 90° stočí na východ, vede podél polní cesty C2, překříží cestu C1 a pokračuje do katastrálního území Jesenice u Prahy. Navrhovaná délka/šířka: 1073 m/15 m. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin a habrojilmových jasenin vyššího stupně. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Založit lesní pás šířky min. 15 m. Doplňková funkce: Větrolam.

LBK 139 „Remízek Zlatníky - Rybník Pytlík“ -

Funkční typ a biogeografický význam: Nefunkční lokální biokoridor. Geobiocenologická charakteristika: 3B3.

44

-

-

Charakteristika současného stavu: Orná půda podél suché strouhy s doprovodnou zelení. Ohroženo ruderalizací a smyvem z polí. Výskyt: bříza bělokorá (Betula pendula), topol bílý, černý (Populus alba, nigra), trnka obecná (Prunus spinosa), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jírovec maďál (Aesculus hippocastanum), bez černý (Sambucus nigra). Umístění opatření: Biokoridor vychází z lokálního biocentra č. 152 a směřuje na jih do katastrálního území Libeň u Libeře. Vede podél polní cesty C4. Navrhovaná délka/šířka: 680 m/15m. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Na orné půdě založit lesní pás šířky 15 m. Doplňková funkce: Větrolam.

LBK 128 „Na rovném - Mezi struhami“ -

-

-

Funkční typ a biogeografický význam: Částečně funkční lokální biokoridor. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Charakteristika současného stavu: Strž, orná půda podél meze s ovocnými stromy. Slouží jako úkryt polní zvěře. Ohroženo ruderalizací a smyvem z polí. Výskyt: dub letní, zimní (Quercus robur, petraea), javor klen, mléč (Acer pseudoplatanus, platanoides), topol černý (Populus nigra), smrk ztepilý (Picea abies), habr obecný (Carpinus betulus), svída krvavá (Cornus sanguinea), jabloň lesní (Malus sylvestris), trnka obecná (Prunus spinosa). Umístění opatření: Biokoridor vede spůlně po katastrální hranici s Dolními Břežany. Vychází z lokálního biocentra č. 151 a směřuje na západ, kde se zhruba po 140 m napojuje na stávající mez, po níž pokračuje dále na sever do k.ú. Dolní Břežany. U tohoto biokoridoru došlo při návrhu plánu společných zařízení k drobné úpravě oproti územnímu plánu obce – místo, aby byl veden prostředkem bloku orné půdy, tak je navržen na katastrální hranici, kde využívá stávající zeleň. Navrhovaná délka/šířka: 149 m/15 m. Typ cílového společenstva: Lesní společenstva dubových bučin. Navrhovaný druh pozemku: Ostatní plocha – zeleň. Doporučení následných opatření: Podél mezí založit TTP šířky 15-20 m. U BC zalesnit pruh šířky 15 m.

• Interakční prvky: IP 1 -

Biogeografický význam: Interakční prvek plošný. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Stávající mez nacházející se v jihovýchodní části katastru u polní cesty C10. Její výměra činí 2672 m2. Funkce: Krajinotvorná.

45

IP 2 -

Biogeografický význam: Interakční prvek liniový. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Stávající zeleň tvořená zejména travním porostem a keři, doprovází vedlejší polní cestu C3 v délce cca 391 m. Funkce: Krajinotvorná.

IP 3 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek liniový. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Zeleň délky přibližně 234 m se nachází v jihozápadním výběžku katastrálního území. Podél ní je navržena polní cesta C11 a C12. Funkce: Krajinotvorná.

IP 4 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek liniový. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Stávající zeleň o délce zhruba 220 m je pokračováním zalesněné rokle v jihozápadním cípu řešeného území a končí na katastrální hranici. Funkce: Krajinotvorná.

IP 5 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek plošný. Geobiocenologická charakteristika: 3BC-C(3)4. Umístění opatření a jeho charakteristika: Opatření se nachází mezi západním okrajem zastavěné části obce a katastrální hranicí. Jedná se o travní porost a dřevinný doprovod po obou březích Břežanského potoka. Kvůli ochraně potoka a možnosti případně provést v jeho okolí revitalizační krajinotvorná opatření, je stávající prvek navržen k rozšíření a doplnění výsadbou. Podél vodního toku je tedy v rámci PSZ vymezen pás o celkové šířce až 25 m a výměře 8732 m2. Funkce: Krajinotvorná a jelikož zabraňuje smyvu půdy do vodního toku, tak má též funkci protierozní.

IP 8 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek plošný – návrh v rámci PSZ. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Mez nacházející se u katastrální hranice v západní části zájmového území, byla původně součástí lokálního biokoridoru. V rámci plánu společných však byla navržena změna jeho trasy a tak byla mez zařazena alespoň mezi interakční prvky. Jedná se o plochu 2244 m2. Funkce: Krajinotvorná.

46

IP 9 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek plošný – návrh v rámci PSZ. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Remíz nacházející se ve východní části řešeného území přímo u katastrální hranice s Dolními Jirčany. Jeho výměra činí 3841 m2. Funkce: Krajinotvorná.

IP 10 -

-

Biogeografický význam: Interakční prvek liniový – návrh v rámci PSZ. Geobiocenologická charakteristika: 3B3. Umístění opatření a jeho charakteristika: Stromořadí navrženo podél hlavní polní cesty C10 v délce cca 665 m. Realizace tohoto prvku by měla být řešena výsadbou ovocných dřevin. Funkce: Krajinotvorná a vzhledem k umístění na horizontu také estetická.

Popis chráněných území, která nejsou součástí ÚSES:

V řešeném území se nenachází velkoplošné ani maloplošné zvláště chráněné území, přírodní park, významný krajinný prvek a nejsou zde ani lokality Natura 2000.

1.5.3. Zařízení dotčená návrhem opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Tab. 7 – Přehled zařízení technické infrastruktury a dalších zařízení dotčených opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí PSZ. Označení opatření

Dotčená zařízení

LBC 152

vodovod, výhradní ložisko, meliorace

LBC 151

meliorace

LBK 152

–

LBK 150

vodovod, meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

LBK 139

vodovod, meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

LBK 128 IP 1

vodovod, meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území elektrické vedení VN i VVN, vodovod, plynovod VTL, meliorace

IP 2

meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

IP 3

meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

IP 4

meliorace

IP 5

–

47

Označení opatření

Dotčená zařízení

IP 8

elektrické vedení VN

IP 9

elektrické vedení VN

IP 10

meliorace, výhradní ložisko + chráněné ložiskové území

1.5.4. Náklady na opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Předpokládané náklady na realizaci opatření k ochraně a tvorbě ŽP jsou uvedeny v následující tabulce č. 8. Náklady jsou vyčísleny pouze pro realizaci opatření investičního charakteru (zakládání skladebných prvků ÚSES, rozsáhlé druhové změny prvků ÚSES). Investiční náklady zahrnují výsadbu porostů a péči o ně po dobu 3 let od jejich výsadby. Náklady na opatření provozního charakteru (např. údržba a běžná pěstební péče o porosty) se nevyčíslují.

1.5.5. Přehled opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí Tab. 8 – Přehledná tabulka navrhovaných opatření k ochraně a tvorbě ŽP (rok kalkulace 2014). Prvek ÚSES

Cesta

Označení

Název

Biocentra

C3, C4 C11

LBC 152 LBC 151

C10

LBK 152

C1, C2

LBK 150

C4

LBK 139

–

LBK 128

C10

IP 1

C3

IP 2

C11, C12

IP 3

C5

IP 4

–

IP 5

–

IP 8

–

IP 9

C10

IP 10

Remízek Zlatníky Mezi struhami Rybník Pytlík – Nad cihelnou Remízek Zlatníky – Na splavech Remízek Zlatníky – Rybník Pytlík Na Rovném – Mezi struhami stávající mez u cesty C10 stávající zeleň u cesty C3 stávající mez u cesty C12 stávající mez doprovodná zeleň Břežanského potoka stávající mez u katastrální hranice s k.ú. Dolní Břežany stávající mez podél katastrální hranici s k.ú. Dolní Jirčany návrh doprovodné zeleně polní cesty C10

Biokoridory

Interakční prvky

Celkem

48

Výměr a [m2]

Zábor [m2]

Cena [Kč] 894 600

30000 30933

8946 –

3209

3209

320 900

14607

14607

1 460 700

9859

9859

985 900

1141

1041

104 100

2672

–

–

4701

–

–

2721

–

–

3545

–

–

8732

8732

567 580

2244

–

–

3841

–

–

v rámci cesty

v rámci cesty

142 975

118205

37662

4 476 755

–

2. PŘEHLED O VÝMĚŘE POZEMKŮ POTŘEBNÉ PRO SZ Výměra pozemků pro SZ celkem: 14,9229 ha Výměra, která přejde spolu se SZ do vlastnictví obce: 14,2207 ha Výměra, která přejde spolu se SZ do vlastnictví jiných osob: 0,9740 ha Výměra, kterou se na výměře půdy pro SZ podílí stát: 0,0302 ha Výměra, kterou se na výměře půdy pro SZ podílí obec: 13,9187 ha Výměra, kterou se na výměře půdy pro SZ podílí ostatní vlastníci půdy: 0,9740 ha

Ostatními vlastníky půdy podílejícími se na společných zařízeních jsou pouze vlastníci lesních pozemků v LBC 151.

49

3. PŘEHLED NÁKLADŮ NA USKUTEČNĚNÍ PSZ Přehled nákladů na uskutečnění PSZ je celkovým souhrnem nákladových informací z jednotlivých soustav opatření - zpřístupnění pozemků, protierozní opatření, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Přehled sumarizuje pouze náklady vyčíslené pro realizaci investic stavebního charakteru nebo pro biotechnické úpravy k posilování ekologické stability krajiny. Náklady na organizační protierozní opatření nejsou vyčíslena. Tab. 7 – Investiční náklady na uskutečnění PSZ. Celkové náklady [Kč] rok kalkulace 2014

Opatření Opatření ke zpřístupnění pozemků

23 050 500

Opatření k ochraně ZPF

0

Opatření vodohospodářská

0

Opatření k ochraně a tvorbě ŽP Celkem

4 476 755 27 527 255

50

4. SOUPIS ZMĚN DRUHŮ POZEMKŮ Tab.8 – Přehledná tabulka navrhovaných změn druhu pozemků. Druh pozemku Název

Kód

Výměra KN Návrh

Rozdíly mezi Návrh - KN

Orná půda

2

413,4137

402,2771

-11,1366

Chmelnice Vinice Zahrada Ovocný sad Trvalý travní porost Zemědělská půda

3 4 5 6 7

0 0 9,2560 1,7971 0,8083 425,2751

0 0 9,2560 1,7971 1,2006 414,5308

0 0 0 0 0,3923 -10,7443

Lesní pozemek

10

2,7102

7,0734

4,3632

Vodní plocha Zastavěná plocha a nádvoří

11 13

1,3548 11,5832

1,5908 11,5832

0,2360 0

Ostatní plocha

14

27,9732

34,1183

6,1451

468,8965

468,8965

0

Celkem

51

Poznámka cesty, LBK, rozrostlý les, meze, TTP dle zaměření skutečného stavu – – – – dle skutečného stavu – LBC dle skutečného stavu dle skutečného stavu – cesty, meze, LBK, doprovod Břežanského potoka –

5. DOKLADY A PROJEDNÁNÍ NÁVRHU PSZ Projednání PSZ se sborem zástupců 14.3.2014 na OÚ Zlatníky-Hodkovice - Pozvánka k projednání PSZ - Prezenční listina - Zápis z kontrolního dne a jednání sboru zástupců v rámci KoPÚ v k.ú.Zlatníky u Prahy Seznam organizací obeslaných k vyjádření k návrhu PSZ: - Krajské ředitelství policie Středočeského kraje – odbor správy majetku, oddělení správy nemovitého majetku - Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace - Krajský úřad Středočeského kraje – odbor dopravy - Krajský úřad Středočeského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství - Krajský úřad Středočeského kraje – odbor regionálního rozvoje - MěÚ Černošice – odbor životního prostředí - MěÚ Černošice – odbor dopravy - Obecní úřad Dolní Břežany – oddělení životního prostředí a dopravy, stavební úřad - Obec Psáry - Obec Jesenice - Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Praha a Střední Čechy - Oblastní inspektorát ČIŽP Praha - Archeologický ústav AV ČR Praha, v.v.i. - Ústav archeologické památkové péče středních Čech – příspěvková organizace Středočeského kraje - Česká geologická služba útvar Geofond - Česká geologická služba, správa oblastních geologů - ČR – Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, krajské ředitelství - ČEZ Distribuce, a.s. - ČEPS, a.s. - ČEPRO, a.s. - RWE Distribuční služby, s.r.o. – oddělení reg. oper. správy sítí Votice - Pražská plynárenská Distribuce, a.s. - Vodohospodářská společnost Benešov, s.r.o. - VEOLIA VODA - 1.SčV, a.s. - T-Mobile Czech Republic a.s. - Vodafone Czech Republic a.s. - Telefónica O2 Czech Republic, a.s. - České Radiokomunikace a.s. Doklad o projednání návrhu PSZ ve veřejném zasedání zastupitelstva obce (bude dodán po projednání) - Zápis z jednání zastupitelstva obce s ověřovacím razítkem obce - Hlavní výkres PSZ (mapa plánu společných zařízení s výškopisným obsahem) s ověřovacím razítkem obce a s uvedením data kladného projednání ve veřejném zasedání zastupitelstva obce. Originály jednotlivých dokumentů jsou v samostatné dokladové části PSZ. 52

6. GRAFICKÉ PŘÍLOHY ZÁKLADNÍ ČÁSTI DOKUMENTACE PSZ 1. Plán společných zařízení - přehledná mapa 1 : 10 000 2. Plán společných zařízení - mapa průzkumu s výškopisným obsahem 1 : 5 000 3. Plán společných zařízení - erozní ohroženost – stav 1 : 5 000 4. Plán společných zařízení - erozní ohroženost – návrh 1 : 5 000 5. Plán společných zařízení - hlavní výkres s výškopisným obsahem 1 : 5 000

53