PLÁN PRO LIBERECKÝ KRAJ Pro kraj, ve kterém se dobře žije nejen vyvoleným

PLÁN PRO LIBERECKÝ KRAJ 2016 –2028

Pro kraj, ve kterém se dobře žije nejen vyvoleným

Obsah 1. Ž ivotní prostředí a krajina

3

5. Sociální oblast

1a. Krajina, ve které se cítíme dobře 1b. Sucho a povodně – stejné příčiny, stejná řešení 1c. Pole a lesy pro příští generace 1d. S polečným plánováním proti živelnému zastavování krajiny 1e. Safari v Ralsku 1f. Co s odpady

4 5 6

5a. Funkční síť sociálních služeb 5b. Péče o staré a nemocné občany 5c. P éče o lidi bez přístřeší a v sociálním vyloučení 5d. Péče o lidi s drogovou závislostí 5e. Péče o rodiny s dětmi 5f. Řízení příspěvkových organizací

2. Ekonomika a rozvoj 2a. Liberecký kraj jako dobrá adresa 2b. Veřejné zakázky

3. Doprava 3a. Spolehlivá veřejná doprava 3b. T ransparentní veřejná zakázka na autobusovou dopravu 3c. Propojení České Lípy s Libercem a Prahou 3d. R ychlé železniční spojení Liberce a Libereckého kraje s Prahou 3e. Projektování krajských silnic bezpečně a s lidským měřítkem 3f. C o mají společného dálnice Českým rájem a kácení alejí na Frýdlantsku? 3g. M egalomanské obchvaty nejsou vždy nejlepším řešením 3h. P odpora cyklodopravy jako prostředku pravidelného dojíždění 3i. L iberecký kraj pro rekreační cyklistiku

4. Zdravotnictví, zdravý životní styl 4a. S tabilní zdravotní péče ve veřejném vlastnictví 4b. Řízení krajských nemocnic 4c. B ezpečný provoz zdravotnické záchranné služby 4d. Kontinuální péče porodních asistentek 4e. Zdravý životní styl

7 8 9

11 12 13

15 16

6. N eziskové organizace 6a. N eziskové organizace přestanou být nechtěnou popelkou

7. Školství 7a. Vzdělávání vedoucí k inovacím, ne k montovnám 7b. M odernizace středních odborných a učňovských škol pro 21. století

17 18

8. Kultura, cestovní ruch, památková péče

19

8a. Společná kultura 8b. Krajské příspěvkové organizace 8c. Z ážitky pro obyvatele kraje i pro turisty 8d. Památky jako živý organismus 8e. Volnočasový areál a nové divadlo v České Lípě

20 21 22 23 24

9. Krajský úřad 9a. K rajský úřad jako profesionální organizace 9b. Komunikace a otevřená data 9c. Transparentní dotační politika 9d. S ídlo krajského úřadu je součástí města

25 26 27 28 29 30

PL ÁN PRO LIBERECK Ý KRAJ 2016 –2026


31 32 33 34 35 36 37

39 40

43 44 46

47 48 49 50 51 52

53 54 55 56 57

1. Životní prostředí a krajina Co chceme změnit a udělat? 1. Zabráníme neudržitelné zástavbě volné krajiny v blízkosti velkých měst. Rozvoj těchto městských regionů usměrníme tak, aby byl maximálně navázán na hromadnou dopravu a nepoškozoval životní prostředí obyvatel měst. 2. Zajistíme pro Liberecký kraj mnohem více investic pro ochranu před povodněmi i suchem. Zaměříme se na ozdravění krajiny, nikoliv na megalomanské projekty typu jablonecká štola za 400 mil. Kč. 3. V Ralsku využijeme jeho opuštěnost a rozsáhlý prostor pro volnou přírodu a podpoříme zde projekt návratu zvířat, které do středoevropského prostředí patří.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn. 2/3

1a. Krajina, ve které se cítíme dobře Zdravá a harmonická krajina působí příjemně na lidský zrak i duši a láká lidi, aby se v ní usadili. A naopak, krajina ničená necitlivými zásahy, zvláště pokud je poškození nevratné, lidi vyhání. Poškození krajiny tak způsobuje vedle řady jiných i přímé ekonomické škody.

Současná situace a hlavní problémy • Hodnota samotné krajiny má dosud zcela nedostatečnou váhu při rozhodování o konkrétních dopravních stavbách, o povolení těžby nerostných surovin či o převodu zemědělské půdy na stavební pozemky. • Pro zlepšování stavu krajiny je potřeba realizovat akce, jejichž podporu lze nalézt v širokém okruhu různých dotačních programů. Je potřeba navýšit schopnost

obcí, zemědělců, neziskových organizací či orgánů ochrany přírody získávat podporu a provádět v krajině různé zásahy, ať už jde o zakládání remízů, protierozních průlehů, zatravňování, opatření ke zvýšení zasakování ve městech apod. Bez aktivní podpory žadatelů budou zůstávat tyto peníze nevyužity a stav krajiny se nezlepší.

Jak to chceme změnit? 1. U projektů dopravních staveb budeme usilovat o jejich začlenění do krajiny, každý projekt bude mít vyčleněnou potřebnou částku na doprovodnou zeleň. Při její náhradě nebo při dosadbách podpoříme využití tradičních regionálních odrůd, abychom pomohli zachování jejich genofondu. 2. Krajská správa silnic bude mít povinnost pečovat o aleje podél svých silnic, zajistíme potřebnou část rozpočtu KSS LK právě na tuto činnost. 3. Budeme prosazovat omezení těžebních aktivit v Libereckém kraji, přičemž těžba nesmí negativně ovlivňovat krajinný ráz. Podpoříme větší využívání recyklovaného kameniva a dalších recyklovaných

surovin. Upřednostňujeme těžbu kamene, štěrku a písku v malých lokálních těžebnách, které navíc šetří náklady na dopravu materiálu. Jsme proti obnovení těžby kamene na Tlustci či otevření nové těžebny štěrkopísku u Bohatic na Mimoňsku. Zasadíme se v této souvislosti o aktualizaci surovinové politiky Libereckého kraje. 4. Zajistíme, aby krajský úřad fungoval jako komplexní dotační servis pro obce, zemědělce, neziskové organizace či správní orgány. Pravidelným shromažďováním informací o dotačních programech, organizací seminářů nebo vydáváním oborových newsletterů lze výrazně zvýšit informovanost potenciálních příjemců podpory.



1b. S ucho a povodně – stejné příčiny, stejná řešení Lidé a krajina se musí přizpůsobovat měnícímu se klimatu. V našich podmínkách jde hlavně o dlouhotrvající sucha a naopak přívalové deště, způsobující tzv. bleskové záplavy. Proti těmto jevům příliš nepomáhají megalomanské projekty typu přehrad či protipovodňových štol. Funkčnější a mnohem levnější jsou drobné zásahy v krajině, které posilují její schopnost zadržovat vodu, odolávat vysychání a půdní erozi.

Současná situace a hlavní problémy • Do opatření k zadržování vody v krajině jde málo investic, navíc spíše nahodile. Těmi, kdo drží největší balík peněz, jsou státní podniky Povodí Labe či Ohře a Státní pozemkový úřad. Úlohou kraje musí být nasměrovat jejich investice tam, kde jsou nejvíce potřeba. • Státní podniky Povodí nikdy nezveřejnily jednoznačné investiční plány. Zůstává tak otázkou, jak se např. stalo, že většinu investic Povodí Labe v Libereckém kraji v minulém období představovala jablonecká protipovodňová štola za 400 mil. Kč. Kraj nemá zpracovaný zásobník projektů s výběrem hlavních priorit protipovodňových opatření. Tím pádem není schopen působit na správy povodí, aby investovaly transparentně a účelně.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme mnohem aktivnější v jednání se správci povodí. Je třeba, aby kraj prosadil záměry na svém území do jejich investičních plánů. 2. Budeme žádat, aby správy povodí rozhodovaly o jednotlivých investicích transparentním způsobem. 3. Jako ochrana před povodněmi a suchem mnohem lépe funguje péče o krajinu spíše než drahé projekty hrází či přehrad. Zásadní je zvýšit schopnost krajiny zadržovat vodu a k tomu slouží především pozemkové úpravy a také vhodné způsoby zemědělského obhospodařování půdy. Jako vedení kraje budeme podporovat obce v požadavcích na provedení komplexních pozemkových úprav a navazujících opatření a tyto požadavky budeme prosazovat u Státního pozemkového úřadu.

• Stejné je to se Státním pozemkovým úřadem. Ten financuje komplexní pozemkové úpravy, které otevírají možnosti pro ozdravování krajiny. V Libereckém kraji je ve srovnání s ostatními kraji aktivita úřadu minimální, a to i po povodních v roce 2010. Jde především o investice do cest, polderů, protierozních remízů apod. Také tato opatření financuje Státní pozemkový úřad, nicméně netransparentně a v Libereckém kraji nedostatečně. Vedení kraje se doposud o aktivitu Státního pozemkového úřadu vůbec nezajímalo. Tristní stav krajiny na jeho území jakoby mu byl lhostejný. • Nedostatečná schopnost půdy zadržovat vodu spolu s hnědouhelnými doly na polské straně hranice a se zastaralou vodárenskou infrastrukturou vytvářejí problém se zajištěním vody na Frýdlantsku. 4. I v návaznosti na program Ministerstva životního prostředí „Modrá úsporám“ podpoříme projekty na zadržování a využití srážkových vod ve městech jako jeden ze způsobů prevence náhlých lokálních záplav i ke zlepšení hospodaření s tímto zdrojem vody. 5. Budeme spolu s Ministerstvem životního prostředí požadovat kompenzace za zásah do stavu podzemní vody v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí za polskou hranicí. Získané prostředky využijeme do opatření k udržení vody v krajině a k posílení vodárenské infrastruktury na Frýdlantsku. 6. Spolu s Ministerstvem zemědělství budeme podporovat takové způsoby zemědělského hospodaření na půdě, které povede k udržitelnému zemědělství včetně udržování optimálních potřebných vláhových poměrů v půdě.

4/5

1c. Pole a lesy pro příští generace Většina z nás žije ve městech, ztratili jsme vztah k půdě. I v globalizovaném světě ale platí stará lidská zkušenost: kvalitní půda a zdravé lesy jsou jedinou dlouhodobou jistotou, kterou můžeme předat budoucím generacím.

Současná situace a hlavní problémy • Liberecký kraj má vysokou lesnatost (cca 44 %), avšak velké procento mladých porostů a vysoký podíl smrků (na Českolipsku borovic). Lesy jsou nestabilní, špatně se vyrovnávají s účinky sucha, emisí a dalších nepříznivých faktorů. Při obnově lesů se dodržuje pouze minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Mimoprodukční funkce lesa jsou zcela podceňovány. Vzhledem k vývoji klimatu lze předpokládat, že porosty s vyšším podílem listnatých dřevin budou daleko perspektivnější i z hlediska

produkce oproti smrkovým monokulturám v nevhodných vegetačních stupních, náchylným na sucho i škůdce. • Liberecký kraj má od roku 2009 zpracovaný Program ochrany půdy, který doporučuje řadu protierozních opatření, zásahů pro zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu a změnu benevolentního přístupu při povolování vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Všechna doporučení dosud zůstala jen na papíře.

Jak to chceme změnit? 1. Navýšíme prostředky Lesnického fondu Libereckého kraje na opatření, která podpoří obnovu lesa ve stavu blízkém přirozené vegetaci. 2. Vytipujeme cenné porosty přirozeného charakteru na území kraje a rozšíříme systém regionálních biocenter a biokoridorů. U cenných lesních komplexů, které jsou dosud bez zvláštní ochrany, prosadíme

zvýšenou ochranu formou přírodní památky nebo rezervace (Tlustec mimo dobývací prostor, Lipka, lesy na Lomnicku, Strážník v Hájích nad Jizerou…) 3. Začneme systematicky naplňovat doporučení Programu ochrany půdy Libereckého kraje. Pomocí nástrojů územního plánování usměrníme novou výstavbu tak, aby byla cenná půda zabírána jen ve výjimečných případech.



1d. Společným plánováním proti živelnému zastavování krajiny Také v Libereckém kraji dochází kolem větších měst k suburbanizaci. Města obklopují kolonie rodinných domů, které odřezávají obyvatele vnitřních měst od volné krajiny a zároveň zvyšují automobilovou dopravu. Koordinaci rozvoje více obcí nemůže zajistit nikdo jiný než kraj.

Současná situace a hlavní problémy • Především kolem Liberce, Jablonce nad Nisou a České Lípy se rozrůstá zástavba rodinných domů. Tato města čelí konkurenci okolních obcí, které nabízejí velké množství parcel za nižší ceny.

• Centrálním městům tak hrozí vylidňování do okolí, odkud budou lidé zpět do měst pouze dennodenně dojíždět, většinou osobními automobily. • Města jsou také ohrožena prostorovou sociální segregací, kdy bohatší lidé opouštějí některé čtvrti, v nichž se shromažďují ekonomicky slabší vrstvy obyvatel.

Jak to chceme změnit? 1. Bez koordinace na krajské úrovni nelze zajistit udržitelný rozvoj městských regionů. V partnerství se všemi dotčenými obcemi budeme vytvářet plánovací podklady, které nasměrují rozvoj podél tras veřejné dopravy a mimo důležité příměstské rekreační lokality. 2. Stejně tak budeme řešit koordinaci rozvoje občanské vybavenosti, především mateřských a základních škol a domovů pro seniory, aby se z příměstských satelitů buď stávala plnohodnotná sídla, anebo se jejich rozvoj zastavil. 3. U větších sídel pomůžeme městům při vyjednávání s orgány ochrany zemědělského půdního fondu. Předností musí být rekreační využití krajiny obyvateli

města, místo orné půdy je vhodné u velkých měst vytvářet atraktivní krajinné prostředí, popř. prostředí pro neintenzivní zemědělství a produkci lokálních potravin. 4. Především je třeba zabránit obestavění zbývající volné krajiny kolem sídlišť větších měst. V nich žije nejvíce lidí a je třeba jejich životní prostor maximálně chránit a nevyhánět je ze sídlišť pryč z města na suburbie. 5. Na liberecké radnici už Změna začala. Byly zahájeny práce na územní studii krajiny pro město i desítky okolních obcí. Tato studie navrhne usměrnění výstavby podél dopravních koridorů a ochrání oblasti volné krajiny pro příměstskou rekreaci. S podporou kraje bude tato snaha města o udržitelné plánování sídel podstatně účinnější.

6/7

1e. Safari v Ralsku Nebylo snad jediné volební období, kdy by politici a podnikatelé nevymýšleli megalomanské projekty na území bývalého vojenského prostoru Ralska. Je čas na změnu přístupu. Proč nenechat budoucnost tohoto území především na přírodě?

Současná situace a hlavní problémy • Oblast bývalého vojenského prostoru Ralsko je opuštěným územím, kde se nachází jen pár zbytků rozesetých sídel. To neustále přitahuje pozornost politiků a podnikatelů, kteří v oblasti vidí šanci na budování rozvojových projektů z veřejných dotací. • Objevily se tak záměry na různé rekreační areály, lanová centra, poslední krajská vláda se zase chlubila tím,

že do sídla Kuřívody přilákala investora nové továrny. Nikdo si přitom nepoložil otázku, proč by měly být rozvojové prostředky směřovány tam, kde žije nejméně lidí? • Výmluvný je např. osud areálu in-line a lanového centra v nedaleké Bělé pod Bezdězem, ve kterém se utopilo mnoho veřejných financí, a přitom ani po několika letech areál stále nikomu neslouží.

Jak to chceme změnit? 1. Území, které bylo historicky lidmi opuštěno, nechceme za každou cenu rozvíjet. Naopak, jeho opuštěnost chápeme jako příležitost využít je tak, jak je to v naší hustě osídlené zemi málokde možné. 2. Vypuštění divokých koní a praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice je příkladem úspěšné praxe, kterou se lze inspirovat. Bývalý vojenský prostor Ralsko může ovšem nabídnout mnohem větší rozlohu. 3. Chceme navázat na již existující oboru Židlov se zubry, prověřit možnosti dalšího rozšíření obory i chovaných

druhů. Prostor pro přírodu a rekreaci založený na jejím pozorování a prožívání, s minimálními náklady, je v republikovém měřítku výjimečný a neokoukaný. 4. Momentálně rozvíjený projekt Geoparku Ralsko považujeme za vhodné zacílit spíše směrem k přírodě než k budování nákladné infrastruktury z dotací. 5. Namísto nynějšího prostoru pro komerční lov zacílený na bohaté klienty, který se v oboře Židlov odehrává, bude projekt safari určen pro širší veřejnost ochotnou pohybovat se v přírodě a užívat si její krásu.



1f. Co s odpady Systém hospodaření s odpady v kraji chceme nastavit tak, aby se zvyšoval podíl i počet druhů recyklovaného odpadu, aby se recyklace městům a obcím také vyplácela a aby k recyklaci motivoval i občany.

Současná situace a hlavní problémy • Odpadové firmy ve vlastnictví měst a obcí Libereckého kraje prodávají vyseparovaný odpad přes různé zprostředkovatele a překupníky, neboť nejsou se svým množstvím vyseparovaných odpadů zajímavé pro koncového zpracovatele druhotné suroviny. Dostávají tak od překupníků nižší cenu než tzv. velcí hráči na odpadovém trhu. To se projevuje v cenách, které tyto firmy musí kalkulovat za svoz separovaného odpadu obyvatelům.

• Na území libereckého kraje se nachází jedna ze tří spaloven komunálních odpadů ČR, do níž je odpad přivážen a odvážen výhradně po silnici, přičemž železniční vlečka se nachází v bezprostřední blízkosti spalovny. Struska (popel) je ze spalovny odvážena na skládku Košťálov, v jejíž bezprostřední blízkosti je rovněž železniční vlečka. Všechny města a obce ležící na silniční dopravní trase této přepravy trpí v důsledku nadměrné dopravní zátěže v podobě mnohatunových kolosů převážejících kontejnery s popelem ze spalovny.

Jak to chceme změnit? 1. Zřídíme krajskou organizaci, která bude zajišťovat prodej druhotných surovin pocházejících z měst a obcí Libereckého kraje. Z lepších výkupních cen druhotných surovin finančně podpoříme sběr druhotných surovin ve městech a obcích Libereckého kraje.

2. Budeme jednat s libereckou spalovnou, vlastníkem skládky Košťálov a vhodnou železniční přepravní firmou o přesunu dopravy strusky z nákladních automobilů na železnici. Pro řešení problému chceme využít fondy EU, ale i národní dotační zdroje. Úspěšný projekt se může stát celorepublikovým příkladem.

8/9



2. Ekonomika a rozvoj Co chceme změnit a udělat? 1. Připravíme aktivnější politiku lákání investorů do území. Nejde nám o další montovny a sklady, ale o výrobu a služby s vyšší přidanou hodnotou, které nezmizí za pár let do míst s ještě nižšími mzdami. 2. Zasadíme se o změnu rozpočtového určení daní ve prospěch Liberce a dalších krajských měst, které jsou v dnešním systému znevýhodněny. Dotáhneme dohodu mezi Libercem a Libereckým krajem o spolufinancování institucí celokrajského významu (ZOO, Botanická zahrada, třísouborové Divadlo F. X. Šaldy). 3. Veřejné zakázky otevřeme malým a středním firmám, v nákupech pro Liberecký kraj a jeho organizace budeme preferovat lokální potraviny a výrobky.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn. 10 / 11

2a. Liberecký kraj jako dobrá adresa Hodina po dálnici do Prahy a přitom v krásné a čisté krajině. Náš kraj může být atraktivní pro bydlení i podnikání, pokud zde bude dostatečná nabídka pracovních míst v perspektivních oborech a pokud podpoříme vznik a rozvoj firem zaměřených na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Naší vizí je Liberecký kraj s vysoce konkurenceschopnou ekonomikou, s firmami úspěšnými jak na místním, tak na globálním trhu, s produkcí založenou na inovacích a s vysokou přidanou hodnotou. Své důležité místo zde mají nejen velké firmy, ale i malé a střední podniky.

Současná situace a hlavní problémy • Na rozdíl od Jihomoravského, Severomoravského nebo Plzeňského kraje Liberecký kraj tolik netáhne dopředu rozvoj krajského města, které se stále potýká s velkým zadlužením a s tím, že jeho peníze sotva stačí na pokrytí základních městských funkcí. • Chybí podnikatelské inkubátory a clustery firem v moderních odvětvích. • V celém území dominuje průmysl navázaný na automobilky, přičemž takto úzké zaměření místní ekonomiky představuje hrozbu v případě globálních výkyvů v poptávce po tomto typu produktů.

Jak to chceme změnit? 1. Celokrajským zájmem je udělat z Liberce a Jablonce aglomeraci, která potáhne rozvoj regionu. Proto se chceme zasadit o změnu rozpočtového určení daní ve prospěch Liberce a dalších krajských měst, které jsou v dnešním systému znevýhodněny. Dotáhneme také dohodu mezi Libercem a Libereckým krajem o spolufinancování institucí celokrajského významu. 2. Připravíme aktivnější politiku lákání investorů do území. Kraj budeme propagovat jako dobrou adresu z důvodu pohodlného spojení do Prahy, příznivému životnímu prostředí, levnějším nemovitostem oproti Praze, přítomností Technické univerzity Liberec i dalších technických středních škol. 3. Produkční zóny budeme připravovat už na krajské úrovni. Městům tak pomůžeme při jednání se státní správou, zároveň pohlídáme, aby byly nejcennější produkční zóny obsazovány efektivně, investory přinášejícími činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

• Na kraji chybí ucelená strategie, jak vyhledávat potenciální investory, jak s nimi navazovat spolupráci, co jim nabídnout a co po nich požadovat. Kraj vůči potenciálním investorům nevystupuje jako sebevědomý správce území, o kterém ví, že je atraktivní a má co nabídnout. • V ekonomickém centru regionu – Liberci – se spousta cenných ploch pro výrobu zabralo nepotřebnými obchodními centry. Nyní se mluví o nedostatku ploch nových.

4. Rozhýbeme stagnující projekt databáze brownfields. 5. Navážeme aktivnější komunikaci s agenturou CzechInvest, prověříme efektivitu případné marketingové kampaně sloužící ke zviditelnění podnikatelských příležitostí v kraji. 6. V Liberci jsme ukázali, že udržitelnému podnikání umíme pomoci – v novém územním plánu chráníme nové výrobní plochy před jejich nevhodnou zástavbou obchodními domy. 7. Posílíme rozvoj inovačních center, podnikatelských inkubátorů a spolupráci s univerzitou. Rozšíříme program inovačních voucherů a dalších nástrojů podpory inovací, zejména grantové programy pro výzkum jak na TU Liberec, tak ve firmách. 8. V týmu Změny pro LK jsou i odborníci působící na TUL, kteří jsou schopní rozhýbat spolupráci kraje a univerzity. 9. Komunikujeme s Hospodářskou komorou a víme tak přesně, co podnikatelé v našem kraji potřebují.



2b. Veřejné zakázky Jedním z hlavních nástrojů na podporu podnikání jsou veřejné zakázky. Na způsobu jejich přípravy v obcích a na krajském úřadě závisí, jestli veřejné zakázky spíše pomohou rozvoji místní ekonomiky a pomohou malým a středním firmám k růstu, nebo – tak jako dosud – se k nim dostanou převážně jen velké firmy. Způsob organizace nákupů ve veřejném sektoru může také pomoci místním zemědělcům a dalším výrobcům, často více než různé soutěže a ankety o regionální výrobek roku a podobně.

Současná situace a hlavní problémy • Na krajském úřadu se podařilo posílit transparentnost a otevřenost veřejných zakázek, jejich zadávání funguje lépe než dříve. I dnes se však najdou zakázky, které budí dojem manipulace (zejména krajská zakázka na zajištění autobusové dopravy nebo na rekonstrukci tzv. Evropského domu). • Pořád je co zlepšovat: V ČR se k veřejným zakázkám velmi obtížně dostávají malé a střední firmy, které odrazuje množství byrokracie, nedůvěra v čistotu zadávacího procesu a také často příliš přísné podmínky nebo velké objemy zadávané veřejnými zadavateli. • Liberecký kraj v tomto není výjimkou, preference „velkých a zavedených firem“ se ozývá prakticky

Jak to chceme změnit? 1. Veřejné zakázky budeme vypisovat i po částech, tam kde to jde, a pomáhat s formálními náležitostmi nabídek firmám v sektoru malých a středních podniků. Budeme vyžadovat méně přísná kvalifikační kritéria, která otevřou prostor i pro menší a střední firmy. 2. Ve spolupráci s organizacemi, které se zabývají odpovědným zadáváním veřejných zakázek, budeme hledat cesty ke zvýhodňování místních firem nebo např. zvýhodňovat firmy, které mezi subdodavateli budou mít nějaký podíl firem z regionu.

na každém jednání. Tento způsob je sice pro Liberecký kraj méně rizikový, ale nepomáhá místním firmám v růstu. Potřebujeme do veřejných zakázek dostat i malé a střední firmy. • Ve veřejných zakázkách a nákupech se jen výjimečně objevují prvky odpovědného zadávání veřejných zakázek, které by zvýhodňovaly ekologicky šetrnější řešení, místní zemědělce a podobně. • Architektonické soutěže u staveb organizovaných Libereckým krajem jsou stále spíše výjimkou, přitom právě ty jsou vyzkoušeným a osvědčeným nástrojem, jak získat co nejlepší návrhy pro stavby ve veřejném prostoru.

3. Poradenství k veřejným zakázkám pro malé a střední podniky je velkou příležitostí i pro Agenturu regionálního rozvoje, která v posledních letech přešlapuje na místě a hledá smysl své existence. 4. Na krajském úřadu i v příspěvkových organizacích budeme preferovat nákupy lokálních potravin a výrobků. 5. Zauditujeme proces zadávání veřejných zakázek včetně přípravy projektů, abychom snížili korupční rizika, která jsou s veřejnými zakázkami spojená. 6. Zasadíme se o organizaci architektonických soutěží na akce připravované Libereckým krajem.

12 / 13



3. Doprava Co chceme změnit a udělat? 1. Chceme moderní systém veřejné dopravy, který je reálnou alternativou individuálnímu automobilismu. 2. Zrušíme zakázku na autobusovou dopravu v kraji, která se neúspěšně vleče od roku 2012. Novou zakázku vypíšeme tak, aby nenahrávala monopolu velkých firem a dosavadních dopravců. 3. Spolu s dopravci budeme hledat způsoby jak zrychlit vlakové spojení mezi Libercem a Českou Lípou pod hodinu a rozšířit rychlé autobusové spojení České Lípy s Prahou. 4. Investice do krajských silnic nebudeme projektovat pouze pro potřeby automobilů, ale i pro různé další funkce, jako jsou cyklodoprava a chůze, i jako součást veřejného prostoru. Projekty musí být projednány s občany a respektovat jejich potřeby. 5. Odmítáme vedení obchvatu Jablonce nad Nisou přes Srnčí důl, upřednostníme řešení tranzitní dopravy z Liberce na Tanvald skrz Jablonec nad Nisou trasou, která vede převážně kolem průmyslových objektů v Rýnovicích. 6. Podpoříme rozvoj cyklodopravy v kraji včetně vzniku systému uzamykatelných a monitorovaných úložišť pro kola ve vybraných vlakových a autobusových stanicích.


3a. Spolehlivá veřejná doprava Systém IDOL byl svého času průkopnickým počinem v tarifní integraci veřejné dopravy. V posledních letech však ustrnul a systém na sebe navazujících spojů je jen v jízdním řádu, bez jeho faktického zajištění.

Současná situace a hlavní problémy • Fungující systém veřejné dopravy musí zajistit logickou návaznost spojů, což se neobejde bez operativního řízení z krajského dispečinku. Ten dosud nebyl spuštěn a díky tomu se z veřejné dopravy k individuálnímu automobilismu odklonily tisíce pravidelných cestujících. • Tarifní integrace byla postavena pouze na „výhodném elektronickém jízdném“ s využitím karty Opuscard

a na znevýhodnění uživatelů klasických papírových jízdenek. Zkušenosti dlouhodobě ukazují, že elektronické jízdné využívají nejvíce občané Liberecka a Jablonecka. Pro ostatní části kraje tak lidem veřejná doprava fakticky zdražila, a tím je i odradila.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme podporovat nejnovější technologie řešení krajského dispečinku a faktických návazností spojů veřejné dopravy. Vedle elektronického informačního systému je nutné i kvalifikované personální obsazení dispečinku pro řešení mimořádných situací. 2. Považujeme za nutnou úplnou revizi tarifu IDOL, a to především v oblasti Liberecko–Jablonecko s více než polovinou dopravních výkonů. V rámci nového

výběrového řízení na autobusové dopravce je třeba postupně sjednotit odbavovací zařízení ve vozidlech s cílem využívat bezkontaktních platebních karet. 3. Přehodnotíme objednávku veřejné dopravy, abychom odstranili neefektivní souběhy železniční a linkové autobusové dopravy. S Českými drahami budeme jednat, aby tzv. soupravové vlaky přestaly jezdit prázdné a otevřely se cestujícím. S Ministerstvem dopravy a Českými drahami budeme řešit úplnou integraci rychlíků v tarifním integrovaném systému IDOL.



3b. Transparentní veřejná zakázka na autobusovou dopravu Současné vedení kraje zcela selhalo v případě zakázky na poskytovatele autobusové dopravy v Libereckém kraji. Zajištění autobusové dopravní obslužnosti přitom představuje třetí největší položku v rozpočtu kraje – cca 250 mil. Kč ročně. V důsledku vlastních chyb a špatných rozhodnutí kraj přichází každý rok o desítky milionů.

Současná situace a hlavní problémy • Výběr poskytovatele autobusové dopravy provedený současným vedením kraje byl poznamenán pochybným vyřazením uchazečů, kteří podali nejnižší cenovou nabídku. • Výsledkem tohoto i dalších chybných rozhodnutí je patový stav, který udržuje na většině území kraje monopol společnosti BusLine s neznámými majiteli se sídlem v daňových rájích. Ti provozují autobusovou dopravu za vyšší ceny, než které byly ve zrušeném výběrovém řízení nabídnuty.

• Společnost Busline přitom již dlouhá léta těží ze svého napojení na místní politiky. V Liberci na základě dlouholeté nevýhodné smlouvy prakticky ovládá dopravní podnik. • Zatímco v tuto dobu měly, tak jako v jiných krajích, jezdit za stejnou či nižší cenu stále novější nízkopodlažní autobusy, vozový park Libereckého kraje stárne a kraj se stal odkladištěm starších autobusů z jiných oblastí republiky.

Jak to chceme změnit? 1. Je nutné neprodleně zrušit stávající výběrové řízení s parametry zadávací dokumentace, které jsou zastaralé a poplatné původnímu vzniku dokumentace v roce 2012. Nové parametry výběrového řízení na 10 let by primárně měly pomoci kvalitativnímu rozvoji vozového parku a celého integrovaného dopravního systému veřejné dopravy.

2. Chceme rozdělit zakázku na autobusovou dopravu do více než tří dosavadních oblastí, což umožní otevřít soutěž i menším a dlouhodobě spolehlivým regionálním dopravcům. V úvahu přichází 5–7 oblastí, které představují přirozenou spádovost včetně zázemí vozového parku. V zadávací dokumentaci je třeba řešit stoupající kvalitu, ale i kapacitní rozmanitost vozového parku.

16 / 17

3c. P ropojení České Lípy s Libercem a Prahou Kromě silničního spojení Liberce a Jablonce s Prahou nemá Liberecký kraj silniční ani železniční spojení větších center regionů kraje, odpovídající 21. století. V posledních letech bylo realizováno několik projektů pro zlepšení propojení Liberce a Jablonce nad Nisou. Pro lepší integraci regionu je třeba věnovat se nyní lepšímu napojení České Lípy, které by výrazně zvýšilo atraktivitu tohoto třetího největšího města v kraji.

Současná situace a hlavní problémy • Nejrychlejší spojení České Lípy a Liberce veřejnou dopravou nyní představuje železniční doprava. Jízdní doba (více než hodina) je však za hranicí toho, co jsou občané ochotni pravidelně absolvovat, a proto veřejná doprava mezi oběma městy není v současnosti konkurenceschopnou alternativou individuálnímu automobilismu. • Liberecký kraj disponuje dlouhodobou koncepcí rozvoje železnice „LIBRAIL – železnice v Libereckém

Jak to chceme změnit? 1. Budeme prosazovat modernizaci trati Liberec – Česká Lípa s využitím kratší varianty vedení v úseku Liberec – Rynoltice, tedy nové spojky mezi tratěmi Liberec – Hrádek nad Nisou a Liberec – Česká Lípa. Výstavba nového úseku železniční trati je výhled na mnoho let, nicméně zájem politiků ve vedení kraje může celý proces výrazně urychlit. 2. Budeme aktivně jednat se Správou železniční dopravní cesty, Ministerstvem dopravy a Státním fondem dopravní infrastruktury o projektech, které sníží jízdní dobu mezi Libercem a Českou Lípou pod hodinu.

kraji v roce 2030“. Realizace požadovaných projektů je, kromě probíhající modernizace nádraží v České Lípě, stále odkládána. • Zatímco ze srovnatelně velikého Jablonce nad Nisou jezdí rychlé autobusy do Prahy každou hodinu, z České Lípy je to zhruba jeden rychlý autobus za dvě hodiny, večer po 19:00 již rychlé spojení z Prahy úplně chybí.

3. Budeme jednat s autobusovými dopravci, za jakých podmínek mohou na ose Česká Lípa – Praha nabídnout častější autobusové spojení. Konkurenční prostředí na této trase může pomoci zkvalitnění služeb. 4. Pro funkční spojení Prahy a České Lípy je nutné také doplnit rychlé večerní spoje směrem z Prahy do České Lípy.



3d. R ychlé železniční spojení Liberce a Libereckého kraje s Prahou Spojení Liberce s Prahou po železnici není schopné konkurovat jiným druhům dopravy. Záměry rychlejšího železničního spojení Liberce s Prahou se se objevují už desítky let, všechny studie však skončily v šuplíku.

Současná situace a hlavní problémy • Liberecký kraj, přestože je Praze vzdušnou čarou blíže než ostatní příhraniční kraje republiky, má jedno z nejhorších spojení s hlavním městem. Silniční napojení Liberce a Jablonce n. N. jsou bez praktické alternativy. Dálnice v úseku Mladá Boleslav – Černý Most je přetížená, autobusová doprava má omezenou kapacitu, která ji vylučuje k použití bez dopředu zakoupené jízdenky s místenkou.

• Na téma železničního spojení v ose Praha – Mladá Boleslav – Liberec bylo zpracováno již 11 studií. Poslední z nich byla studie proveditelnosti z roku 2014 se závěrem, že spojení vykazuje přepravní potenciál, avšak s ohledem na existenci dálnice D10 a čtyřpruhové I/35 nedosahuje údajně takových výhod, aby odůvodnily výstavbu rychlé, v celé trase dvoukolejné trati namísto stávající 140 km dlouhé trasy přes Turnov.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme prosazovat postupné a dosažitelné zlepšování železniční infrastruktury po jednotlivých etapách, a to ve spolupráci se Středočeským krajem. Ten od roku 2003 sleduje záměr tzv. Všejanské spojky z Milovic a trati Praha – Lysá nad Labem – Milovice do Čachovic na trati Mladá Boleslav – Nymburk, která se v současnosti modernizuje. Po úpravě železničního uzlu Mladá Boleslav a dalších dílčích investicích lze docílit konkurenceschopné jízdní doby 80–90 minut

z centra Prahy do Liberce namísto dnešních 2 h 32 min. Z centra Prahy do České Lípy půjde dojet za něco málo přes 1 hodinu oproti stávajícím 2 h 12 min. 2. Zásluhou zastupitelů ZpLK byly do krajské koncepce prosazeny záměry na modernizaci trati do Litoměřic a Lovosic. Plánovaná vysokorychlostní trať z Drážďan na Prahu vedoucí přes Litoměřice by otevřela zajímavou variantu cestování z České Lípy po železnici.

18 / 19

3e. Projektování krajských silnic bezpečně a s lidským měřítkem Silnice neslouží pouze automobilům. V mnoha obcích jde o základní komunikační tepny určené i pro dopravu nemotorovou. Při projektování silnic je na to třeba myslet.

Současná situace a hlavní problémy • Silnice nelze projektovat jednostranně pro potřeby automobilismu. To platí především pro silnice II. a III. třídy, které spravuje kraj. V obcích maximální dovolená rychlost 50 km/hod. nevyžaduje široké autostrády. Ty spíš svádí k rychlé a nebezpečné jízdě.

Jak to chceme změnit? 1. V současnosti je mnoho jízdních pruhů širších, než je nutné – široké pruhy podvědomě svádějí k rychlé jízdě. Podle platných norem jsou jízdní pruhy v obcích užší, zbývající prostor tak lze vyčlenit pro chybějící chodníky či cyklopruhy. 2. Na nebezpečných místech krajských komunikací ve městech a obcích je třeba zvažovat vybudování prvků zvyšujících bezpečnost (ostrůvky, vysazené plochy, bezpečnější a osvětlené přechody pro chodce).

• Krajské silnice jsou naopak velmi často důležitou součástí městského či vesnického prostoru a je třeba je projektovat tak, aby vyhovovaly rozmanitým funkcím. Ať už jde o pěší či cyklistickou dopravu, veřejná prostranství určená pro setkávání lidí, prostor pro parkování u obchodů apod. 3. Rekonstrukce všech silnic ve vlastnictví kraje bude posuzována také z hlediska bezpečnosti cyklistů a chodců. 4. Celý prostor komunikace je možný budovat i jako kvalitní veřejný prostor. Na základě projednání s veřejností lze do něj umístit alej, prostranství či různé zelené prvky.



3f. Co mají společného dálnice Českým rájem a kácení alejí na Frýdlantsku? Především aroganci politiků. Ta vede často k řešením dražším, škodlivějším přírodě i lidem. Při plánování dopravních projektů nelze projednání s veřejností podceňovat.

Současná situace a hlavní problémy • Dlouhá léta toužili politici ve vedení kraje po dálnici Liberec – Hradec Králové. Předchozí vedení kraje si odhlasovalo přes Český ráj vedení čtyřpruhové dálnice. Silný odpor veřejnosti donutil příslušné úředníky na Ministerstvu dopravy k přezkoumání. Tak se zjistilo, že namísto dálnice stačí vzhledem k intenzitě dopravy na tomto úseku užší silnice se střídavým pruhem, která se vyhne zastavěnému území obcí. Náklady na její realizaci klesnou z 20 miliard korun na polovinu.

• Příběh této silnice je ukázkou, že zapojení občanů do plánování a respektování jejich názorů nejsou pouhým zdržováním, ale naopak mohou pomoci nalézt smysluplnější řešení. • Současné vedení kraje se příliš nepoučilo, když bez výraznější komunikace zpracovalo projekt opravy několika silnic na Frýdlantsku, který zahrnoval vykácení alejí podél těchto cest. Projekt přitom působí jako zjevná snaha utratit co nejvíce peněz z EU fondů, aniž by se hlouběji přemýšlelo, na co se peníze používají.

Jak to chceme změnit? 1. Považujeme za samozřejmé, že projekty rekonstrukce krajských silnic, obchvaty obcí či jejich humanizace uvnitř obcí je vždy nutné s dostatečným časovým předstihem zveřejnit a projednat s místními občany.

2. Od místních lidí chceme zjistit maximum podnětů, které povedou k vyladění projektů tak, aby co nejlépe odpovídaly skutečným potřebám v území.

20 / 21

3g. Megalomanské obchvaty nejsou vždy nejlepším řešením Kraj dlouhodobě podporuje záměr Ministerstva dopravy na velký obchvat Jablonce nad Nisou v podobě západní tangenty a jižní spojky. Jeho realizace je ovšem ekonomicky neúnosná a průjezdu aut přes Jablonec nad Nisou nepomůže. Hlavní průjezdní silnice I/9 mířící od Mělníka na sever k německé hranici protíná střed České Lípy a rozděluje ji na dvě části. Projekt obchvatu kolem České Lípy a přeložky úseku silnice mezi Českou Lípou a Novým Borem se řeší již více než 25 let bez hmatatelného výsledku.

Současná situace a hlavní problémy • Západní tangenta je v krajské dokumentaci vedena těsně podél jabloneckého sídliště Žižkův vrch a skrz rekreační areál Srnčí důl, který znehodnocuje. V připravovaném územním plánu Jablonce nad Nisou je sice navržena na druhou stranu údolí mimo Srnčí důl, avšak s mnoha dominantními umělými stavbami, které poškodí krajinný ráz a také významně zvýší náklady na stavbu i projekt. • Smysluplnost tohoto řešení je pochybná. Stavba navazující jižní spojky je ekonomicky neobhajitelná, průjezdu aut mířících z Liberce směrem na Tanvald by navíc nijak nezabránila, neboť je neúměrně delší než stávající trasa. Po otevření kapacitnějšího napojení ze silnice I/13 směr Polsko a Německo přes Hrádek nad Nisou odpadla podstatná část tranzitní dopravy přes Jablonec, která dříve využívala přechodu Harrachov.

Jak to chceme změnit? 1. Upřednostníme řešení tranzitní dopravy z Liberce na Tanvald skrz Jablonec nad Nisou tzv. severní tangentou. Tato trasa vede převážně kolem průmyslových objektů v Rýnovicích, v obytných částech města ji lze schovat pod zem, ve zbylých úsecích humanizovat. 2. Nereálnou jižní spojku lze v nejkritičtějším úseku nahradit menšími (a mnohem levnějšími) obchvaty Lučan nad Nisou a centra Smržovky. Ušetřené peníze mohou být použity právě pro tunelové řešení průtahu Jabloncem nad Nisou.

• V roce 2018 se předpokládá vybudování přeložky silnice I/14, která dále zatraktivní tranzit z Liberce přes Rýnovice a dále na Jablonecké Paseky a Tanvald. Tento problém je třeba řešit co nejrychleji, nikoliv navrhovat nereálná a megalomanská řešení. • Vybudování obchvatu kolem České Lípy a přeložky úseku silnice mezi Českou Lípou a Novým Borem je také řešeno v přehnaných parametrech, které způsobily velkou nákladnost celé stavby. Zatím byla vybudována pouze monstrózní mimoúrovňová křižovatka na jižním okraji České Lípy v Sosnové. • Setrvačnost ve vnímání těchto dopravních otázek působí dojmem, že kraj chce za každou cenu udržet řešení, kdy lze prostavět co nejvíce peněz z veřejných rozpočtů bez ohledu na výsledný efekt stavby. 3. Současný projekt obchvatu České Lípy a navazujících staveb má mizivou naději na realizaci v dohledné době, už proto, že bude třeba na trasu zpracovat novou studii EIA, blokuje ale hledání jiných, jednodušších a levnějších variant jak ulevit zátěži průtahu Českou Lípou. Povedeme jednání s Ředitelstvím silnic a dálnic jako investorem s cílem nalézt kombinaci opatření, která jsou reálná, efektivní a mohou být provedena co nejdříve. Právě povinná nová studie EIA dává konečně po létech naději, že se najdou reálnější varianty řešení.



3h. Podpora cyklodopravy jako prostředku pravidelného dojíždění V posledních letech se pozornost věnovala především budování cyklotras pro turistiku. Je třeba se nyní mnohem více soustředit na dopravní funkci cyklistiky.

Současná situace a hlavní problémy • Na rok 2016 schválilo vedení kraje 430 mil. Kč na budování a údržbu silnic, ale pouhých 3,8 mil. Kč na výstavbu cyklistické infrastruktury. U takové částky je skoro nesmyslné zajišťovat úřednický aparát na administraci příslušného programu. • Železniční stanice či autobusové zastávky mohou být v rozptýlených venkovských sídlech od jednotlivých

Jak to chceme změnit? 1. Ze zdrojů IPRÚ Liberecka by měla být zaplaceno vybudování cyklotrasy Odra – Nisa v úseku mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Kraj zajistí podání projektových žádostí i na další úseky jak směrem na Tanvald, tak směrem na Hrádek nad Nisou. Vyčleníme dostatek prostředků na spolufinancování těchto projektů. 2. U všech větších měst v kraji by měla být pořízena strategie vybudování cyklotras s primárně dopravní funkcí, sloužících k bezpečnému dojíždění. Kraj bude na zpracování těchto strategií s obcemi spolupracovat a bude s nimi společně shánět prostředky na realizaci.

domů velmi daleko. Z výzkumů dopravního chování vyplývá, že pokud je to na zastávku veřejné dopravy více než 15 minut, atraktivita tohoto způsobu dopravy rapidně klesá. Jedním z nejméně nákladných řešení je podpora dojíždění ke stanicím vlaku či autobusu na kole.

3. U důležitějších autobusových a železničních stanic podpoříme vznik bezpečné úschovny na kola. Především nádražní budovy jsou ve většině případů dostatečně velké, je jen potřeba zajistit zabezpečené prostory pro uzamknutí kol. V mnoha místech by takové opatření stálo minimum peněz, ale okruh potenciálních uživatelů veřejné dopravy by se významně zvýšil. Jde o řešení masově vyzkoušené v západní Evropě. Monitorované úschovny kol jsou v Německu, Nizozemsku, Dánsku a dalších zemích naprosto běžným příslušenstvím železničních stanic či autobusových nádraží.

22 / 23

3i. Liberecký kraj pro rekreační cyklistiku Cykloturistika se v posledních letech rozvíjí v našem kraji poměrně bouřlivě, je třeba tento rozvoj usměrnit a využít i pro ekonomický rozvoj. Vysoce atraktivní krajina Libereckého kraje má co nabídnout.

Současná situace a hlavní problémy • Liberecký kraj nabízí řadu oblastí s velmi atraktivním prostorem pro cykloturistiku. Nejznámější oblasti jsou Jizerské hory nebo Český ráj, nicméně také Frýdlantsko, Lužické hory, Ralsko či České středohoří mohou představovat vyhledávané cykloturistické oblasti. • Současně se dynamicky rozvíjí sektor terénní cyklistiky, pro který je třeba na území kraje hledat optimální prostor.

Jak to chceme změnit? 1. Provedeme analýzu rozložení turistické zátěže v kraji. Nasměrujeme podporu k rozvoji cykloturistiky tam, kde bude ověřen dosud nevyužitý potenciál. 2. Areály pro terénní cyklistiku by měly být umísťovány spíše v blízkosti měst, popř. ve vazbě na existující lyžařské areály. Je třeba zamezit živelnému rozvoji ohrožujícímu přírodu, popř. narušujícímu pohodu ostatních rekreantů v krajině.

Vedle nabídky výjimečných zážitků je třeba usměrnit cyklisty tak, aby neničili přírodně cenné oblasti. • Doposud vznikaly jednotlivé projekty na podporu cyklistiky v území spíše nahodile. Rizikem takového vývoje je neudržitelné hromadění turistů v určitých oblastech (typicky Jizerské hory), a na druhou stranu nevyužitý potenciál oblastí jiných (především Ralsko, Frýdlantsko, České středohoří). 3. Projekt terénních stezek Singltrek pod Smrkem je jedinečným turistickým cílem, který pomáhá rozvoji strukturálně postižené oblasti Nového Města pod Smrkem. Rozvoj dalších obdobných projektů nesmí novoměstský areál ohrozit.



4. Zdravotnictví, zdravý životní styl Co chceme změnit a udělat? 1. Chceme stabilní síť nemocnic v Libereckém kraji ve veřejném vlastnictví. Důsledky privatizace nemocnice ve Frýdlantu jsou varujícím příkladem, Frýdlantsku jsme připraveni nabídnout pomoc při zachování zdravotnické péče. 2. Podpoříme investice do nemocnic v Liberci i v České Lípě, dohlédneme na jejich účelné využití. 3. Trváme na odpolitizování vedení nemocnic a záchranky. 4. Zlepšíme zázemí pro Zdravotnickou záchrannou službu vybudováním plochy pro noční přistávání vrtulníků a jednotného sídla záchranky. 5. Chceme, aby v Libereckém kraji byla pro ženy dostupná kontinuální péče porodní asistentky, hrazená ze zdravotního pojištění. 6. Podpoříme preventivní programy zaměřené na péči o zdraví tělesné i duševní. Chápeme prevenci jako nejúčinnější investici pro zlepšení kvality života lidí.


4a. S tabilní zdravotní péče ve veřejném vlastnictví Naším cílem je efektivní krajský zdravotnický systém založený na dostupnosti praktických lékařů, stomatologů a dalších zdravotníků, na krajské nemocnici poskytující špičkovou moderní péči, na síti jak páteřních, tak navazujících nemocnic, léčeben a podpoře preventivních programů.

Současná situace a hlavní problémy • Zdravotnictví v celé republice se potýká s problémem nedostatku zdravotního personálu, a to lékařů i sester. Je to dáno systémem vzdělávání a zároveň odlivem lékařů do zahraničí nejen z důvodu lepšího finančního ohodnocení, ale i stabilního pracovního systému s menším množstvím přesčasů. • Nemocnice v Libereckém kraji mají roztříštěnou majetkovou strukturu, která ztěžuje koordinovaný rozvoj

Jak to chceme změnit? 1. Klíč ke zvýšení atraktivity zaměstnání ve zdravotnictví je především ve změně systému vzdělávání, který je nastaven z celorepublikové úrovně. Ve spolupráci s ostatními kraji budeme prosazovat jeho změnu, jsme připraveni využít zákonodárné iniciativy. 2. Jako hlavní akcionář krajských nemocnic budeme vést management k výchově a motivaci mladých lékařů k setrvání ve zdravotnictví Libereckého kraje, a to už v průběhu studia.

zdravotní péče. Menší nemocnice se také hůře potýkají s nedostatkem lékařů, přicházejí o obory a dostávají se do existenčních problémů. Problémem je vstup soukromých subjektů, které nemají jako primární cíl zajištění komplexní zdravotní péče, ale především vytváření zisku (případ nemocnice Frýdlant).

3. Vnímáme kraj jako garanta zdravotní péče a společně s tím i jeho zodpovědnost za zajištění stability nemocnic na území kraje. Proto jsme v případě problémů menších nemocnic připraveni nabídnout zapojení do krajského systému zdravotnictví a hledání společného a pro pacienty nejlepšího řešení.



4b. Řízení krajských nemocnic Nemocnice chceme ve veřejném vlastnictví. Vytvoříme podmínky pro modernizaci a rozvoj Krajské nemocnice Liberec, aby mohla poskytovat péči odpovídající 21. století. Zajistíme větší investice rovněž do nemocnice v České Lípě a návrat oborů, které do nemocnice s tak velkým spádovým obvodem patří.

Současná situace a hlavní problémy • V minulém období jsme místo politiků ve vedení nemocnic dosadili na základě otevřených výběrových řízení odborníky. Zároveň došlo ke změně obsazování představenstev, kdy v jejich řadách měli místo jen členové managementu a politikům byla určena místa v dozorčích radách. V posledním roce bohužel došlo k opětovnému navrácení některých politických zástupců do představenstev nemocnic, a to nikoliv na základě výběrových řízení, ale na základě politických vazeb. • Je připraven projekt modernizace Krajské nemocnice Liberec a výstavby Centra urgentní

Jak to chceme změnit? 1. Považujeme za samozřejmé, že představenstva nemocnic jsou obsazována odborníky a nikoliv politiky. Politikům je určena část dozorčí rady. Členy vrcholového managementu i členy představenstva, jedná-li se o externí odborníky, budeme vybírat na základě otevřených výběrových řízení. 2. Podporujeme výstavbu nového pavilónu Krajské nemocnice Liberec tak, aby nadále umožnila KNL poskytovat péči odpovídající 21. století.

medicíny. V následujícím období budou probíhat velmi důležitá výběrová řízení a Liberecký kraj čeká největší investice za mnoho posledních let. • Nemocnice v České Lípě byla mnoho desetiletí zanedbávána, což se projevuje na špatném stavebním a technickém stavu budov. Nemocnice má hezký „plášť“, ale důležitější jsou investice do vnitřních rozvodů, vybavení nemocnice. • Českolipská nemocnice je významným zaměstnavatelem a hlavním poskytovatelem zdravotní péče v regionu.

3. Dohlédneme, aby všechna výběrová řízení, zvláště u takto velkého projektu, probíhala transparentně a aby bylo nakládáno efektivně a hospodárně s veřejnými prostředky. 4. Podporujeme investice do nemocnice v České Lípě a návrat oborů, které do nemocnice s tak velkým spádovým obvodem patří. 5. Podporujeme vstup města Česká Lípa do Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa jako minoritního akcionáře.

26 / 27

4c. Bezpečný provoz zdravotnické záchranné služby Při záchraně zdraví a životů je nezbytná velmi efektivní spolupráce záchranné služby s nemocnicemi. Úkolem vedení kraje je zajistit záchranné službě kvalitní zázemí a vybavení – včetně heliportu pro noční přistávání. Ovšem i „záchranka“ musí správně a transparentně hospodařit.

Současná situace a hlavní problémy • Letecká záchranná služba nemá heliport – odstavnou plochu pro noční přistávání. To znamená, že heliport v Krajské nemocnici Liberec, postavený pro 24hodinový provoz, může být využíván jen přes den, jelikož pilot nemá možnost nočního přistání na své základně.

• Záchranná služba nemá jako jediná ze všech krajů vlastní jednotné sídlo, ale je rozmístěna v mnoha budovách v okolí krajské nemocnice, navíc s nedostatečnými parkovacími kapacitami.

Jak to chceme změnit? 1. Zajistíme osvětlenou přistávací plochu pro leteckou záchranku v místě současného výjezdového stanoviště na letišti.

2. Vytipujeme vhodné místo a zasadíme se o vybudování jednotného sídla Zdravotnické záchranné služby.



4d. K ontinuální péče porodních asistentek Je důležité, jak přicházíme na svět. Podporujeme právo ženy rozhodnout se pro způsob porodu, vznik porodních domů i práci porodních asistentek.

Současná situace a hlavní problémy • Péči o ženu v těhotenství, při porodu i v poporodní době v ČR zajišťují praktick y v ýhradně lékaři. V zahraničí, pro nás může bý t nejbližším pří kladem Německo, je pro zdravé ženy s předpokladem f yziologického porodu běžně k dispozici kontinuální péče porodní asistentk y. Hlavní v ýhodou je individuální přístup, důvěra, pocit bezpečí a intimit y, které mají přímý vliv na psychick ý stav ženy a následně i na míru zdravotních komplikací.

• Odborné studie prokazují, že bezpečnost obou přístupů je shodná, ženy v kontinuální péči porodní asistentk y však v ykazují méně porodních komplikací, méně porodů vedených císařsk ým řezem a v yšší míru mateřské spokojenosti. • Zdravotní pojišťovny v ČR odmítají zahrnovat t y to služby do zdravotní ho pojištění, ačkoli jde o levnější alternativu ve srovnání s lékařskou péčí a bezpečnost pro matku i dítě je zachována.

Jak to chceme změnit? 1. Chceme, aby v Libereckém kraji byla jako alternativa dostupná kontinuální péče porodní asistentk y, hrazená ze zdravotní ho pojištění. 2. Vyzveme prostřednictvím krajského úřadu kvalifikované porodní asistentk y k podání žádosti

dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a v komisi pro v ýběrové řízení budeme podporovat uzavření smlouv y na t y to služby, hrazené ze systému zdravotní ho pojištění.

28 / 29

4e. Zdravý životní styl Zdraví nezačíná v nemocnicích. Podpora zdravého životního stylu je pro nás důvodem, proč místo vrcholového sportu financovat raději sportovní kluby a akce pro mládež a neorganizovanou veřejnost, proč se starat o kvalitu jídla ve školách, proč vždy upřednostnit kvalitu prostředí, ve kterém žijeme, před okamžitými zisky.

Současná situace a hlavní problémy • 80 % zdraví závisí na prevenci, ale 90 % financí jde na řešení následků nedostatečné péče o zdraví ještě před nástupem problémů. Stále více financí je vynakládáno na řešení problémů spojených s tzv. civilizačními chorobami.

• Velká část chorob má svůj původ v psychické rovině, navíc v současné civilizaci přibývá osob s psychickými problémy. Zatímco léčba fyzických onemocnění jde rychle kupředu, tato oblast je stále podceňována.

Jak to chceme změnit? 1. Podpoříme preventivní programy zaměřené na péči o zdraví tělesné i duševní (prevence obezity už od dětského věku, prevence závislostí), podpoříme povinně volitelné předměty se sportovním zaměřením, zdravé stravování, budeme podporovat malé sportovních kluby.

2. Podpoříme rozvoj sítě zařízení zkvalitňujících služby pro pacienty s psychickými a psychosomatickými chorobami.



5. Sociální oblast Co chceme změnit a udělat? 1. Dokud se nepodaří prosadit celostátní zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách, jsme připraveni navýšit z rozpočtu kraje jejich odměňování o 5 % každý rok nad úroveň současných tabulkových platů. 2. Vybudujeme na území Libereckého kraje Alzheimer centrum, které bude poskytovat komplexní služby pro lidi postižené Alzheimerovou chorobou. 3. Podpoříme fungování mateřských center.


5a. Funkční síť sociálních služeb Každý občan Libereckého kraje bez rozdílu pohlaví, věku, sociálního postavení či etnického původu musí mít šanci řešit své individuální problémy prostřednictvím dobře nastavené sítě sociálních služeb.

Současná situace a hlavní problémy • Platové tabulky pro většinu zaměstnanců v sociálních službách do dvou let praxe nedosahují ani minimální mzdy. To způsobuje nedostatek a fluktuaci pracovníků, s čímž jde ruku v ruce nižší úroveň péče o seniory, nemocné i další klienty sociálních služeb.

• Kraji dlouhodobě schází některé specifické sociální služby. • Financování zejména služeb, které zajišťují neziskové organizace, postrádá stabilitu a možnost dlouhodobého plánování.

Jak to chceme změnit? 1. Platy lidí v sociálních službách stanovuje vláda. Spolu s dalšími kraji budeme vyvíjet maximální tlak na jejich zvýšení. Než se to podaří, jsme připraveni navýšit z rozpočtu kraje odměňování zaměstnanců v sociálních službách o 5 % každý rok nad úroveň současných tabulkových platů. 2. Podpoříme metodicky komunitní plánování ve městech a obcích, aby důležité služby byly dostupné na celém

území kraje a byly blíže potřebným lidem (např. občanské poradny, pečovatelská služba a další terénní služby, služby prevence sociálního vyloučení atd.) 3. Podpoříme vznik či rozšíření specifických sociálních služeb (služby na rozmezí registrované služby a služeb poskytovaných neziskovým sektorem, např. děti s asistenční pomocí v dospělosti).



5b. Péče o staré a nemocné občany Síť služeb pro seniory musí umět účinně čelit zdravotním neduhům stáří, bránit propadu seniorů do sociálního vyloučení, bojovat s jejich osaměním i s nejrůznějšími stereotypy, které jsou se stárnutím nesprávně spojovány.

Současná situace a hlavní problémy • Lidí seniorského věku v Libereckém kraji přibývá a bude dále přibývat. Kromě lékařské péče a sociálních služeb potřebujeme i specializovaná zařízení pro nemocné stižené specifickými chorobami. Schází především Alzheimer centrum s vysoce specializovanou komplexní péčí pro pacienty stižené Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence (bez ohledu na věk klienta).

Jak to chceme změnit? 1. Vybudujeme na území Libereckého kraje Alzheimer centrum, zaměřené na poskytování komplexních služeb pro lidi jakéhokoli věku postižené Alzheimerovou chorobou či některým z typů demence. 2. Podpoříme na území každého z okresů vznik centra duševního zdraví s komplexní zdravotně-sociální péčí pro pacienty s duševním onemocněním (deprese, bipolární poruchy, těžší poruchy osobnosti aj.) a zapojíme se do kampaně na snížení stigmatizace psychiatrických onemocnění.

• V každém okrese Libereckého kraje by mělo být k dispozici i centrum duševního zdraví pro podporu pacientů s duševním onemocněním propuštěných z ústavních léčeben. • V kraji jsou nedostatečné kapacity odlehčovacích služeb pro ty, kteří dlouhodobě pečují o osoby blízké, závislé na cizí pomoci. 3. Finančně podpoříme vyvážené poskytování pobytových služeb pro seniory (domovy pro seniory, domovy důchodců) a služeb pomáhajících s péčí o seniory v domácím prostředí (např. pečovatelská služba, asistenční služba apod.) 4. Navýšíme kapacity odlehčovací služby pro ty, kteří doma dlouhodobě pečují o své blízké (starší či nemocné závislé osoby) a nemají dostatek příležitostí k odpočinku a relaxaci.

32 / 33

5c. P éče o lidi bez přístřeší a v sociálním vyloučení V 21. století by každý měl možnost mít důstojně bydlet, pokud o to projeví zájem. Naším cílem je neprohlubovat míru sociálního vyloučení v kraji a účinně řešit stávající problémy.

Současná situace a hlavní problémy • Přestože bytová agenda je v první řadě v rukou obcí, kraj má možnost obce podporovat metodicky

i jako prostředník v komunikaci se státem. Této kompetence kraj prakticky nevyužívá.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme aktivně přispívat k zapojení obcí do různých projektů sociálního bydlení (housing first, rapid housing, prostupné bydlení aj.) i do prevence hlavních příčin sociálního vyloučení (alkoholismus, gambling, nedostatečná finanční gramotnost, ztráta zaměstnání, zdravotní postižení apod.).

2. Podpoříme sociální služby na území Libereckého kraje, které se zaměřují na řešení příčin vzniku bezdomovectví a sociálního vyloučení.



5d. Péče o lidi s drogovou závislostí Lidi závislé na drogách nemůžeme ponechat jejich osudu. Když jim budeme pomáhat, ochráníme tím i ostatní občany – omezíme drogovou kriminalitu i nebezpečí infekcí. Hlavní důraz klademe na prevenci. Prvním krokem je otevření všeobecné diskuse o drogové problematice.

Současná situace a hlavní problémy • Lidí ohrožených drogou v Libereckém kraji v posledních letech přibylo, promořenost drogami začíná být alarmující. Přibývá nejen pravidelných uživatelů drog, ale mezi nimi i dětí mladších 15 let.

• Kraj (např. Frýdlantsko) se stává velkou varnou pervitinu z dostupných léčiv, pašovaných z Polska.

Jak to chceme změnit? 1. Ve středních školách a učilištích se zaměříme na důslednou primární prevenci rizikových jevů a závislostí se zvláštním zřetelem na alkohol, tabák a nelátkové závislosti – hazardní hraní, PC. 2. Budeme apelovat na obce zřizující mateřské a základní školy či jiná školská zařízení, aby se zapojily do budování prostupného systému programů primární prevence dětí a mládeže. 3. Podpoříme finančně ty organizace neziskového sektoru, které nabízejí služby v oblasti primární, sekundární a terciární prevence (bránění závislostem,

jejich šíření, práce s klienty závislými i vyléčenými) se zvláštním zřetelem na zvýšení kapacit služeb nízkoprahových zařízení a K-center. 4. Na krajském úřadu vytvoříme společné oddělení prevence, podřízené přímo hejtmanovi, v čele s krajským koordinátorem prevence rizikových jevů. 5. Zlepšíme komunikaci krajského koordinátora a místních koordinátorů prevence na úrovni obcí a se specializovanými policejními týmy (toxi tým) s cílem rozvíjet prevenci i co nejúčinnější represi kriminálních deliktů.

34 / 35

5e. Péče o rodiny s dětmi Podpora rodin s dětmi je investicí do budoucnosti kraje, která se přes vyšší okamžité náklady vždycky vyplatí.

Současná situace a hlavní problémy • Kraj nevyužívá všech možností, které má pro přímou podporu rodin s dětmi k dispozici.

Jak to chceme změnit? 1. Budeme pokračovat ve finanční podpoře mateřských center a budeme k tomu motivovat i obce. 2. Zavedeme výhodný tarif IDOL v železniční a autobusové dopravě pro rodiny s dětmi (jednorázové a předplatné kupóny).

3. Podpoříme veškerá opatření směřující k vyššímu zastoupení pěstounů v systému rodinné výchovy tak, abychom postupně snížili počty dětí umístěných v dětských domovech.



5f. Řízení příspěvkových organizací Vedení příspěvkových organizací v sociální oblasti (PO), zřizovaných Libereckým krajem, a obsazovaní vedoucími pracovníky musí být transparentní a nekorupční.

Současná situace a hlavní problémy • Liberecký kraj v roce 2015 provedl u svých příspěvkových organizací v sociální oblasti (např. domovy důchodců) výběrová řízení na ředitele. Mnoho míst bylo obsazeno lidmi bez prokazatelných zkušeností, zato s vazbami na místní politické struktury. Jeden příklad za všechny: ředitelem Domova důchodců ve Velkých Hamrech se stal

Čestmír Skrbek. Ten dvacet let figuroval ve vedení Svazu lyžařů a nikdy neměl se sociální oblastí co do činění. Nové místo získal na základě předložené koncepce o rozsahu 1,5 stránky s obsahem zkopírovaným z internetu – např. z webu Domova seniorů TGM v Berouně.

Jak to chceme změnit? 1. Ukončíme dlouholeté politické trafikaření s vedoucími posty v příspěvkových organizacích. 2. Zavedeme odborné a transparentní hodnocení ředitelů příspěvkových organizací, včetně možnosti dosadit na pozice nové lidi s čerstvými nápady a energií.

3. Upravíme pravidla konkurzů tak, aby v komisích zasedli odborníci, kteří nebudou spjatí s krajem a budou mít na hodnocení nezávislý pohled, stejně jako zástupci obcí, na jejichž území zařízení pracuje.

36 / 37



6. Neziskové organizace Co chceme změnit a udělat? 1. Budeme prosazovat systematičtější podporu a spolupráci s neziskovým sektorem a občanskými aktivitami, včetně možnosti jejich víceletého financování. 2. Přehodnotíme zacílení a podmínky přidělování grantových prostředků podle priorit kraje a potřeb jednotlivých částí kraje.


6a. N eziskové organizace přestanou být nechtěnou popelkou Neziskové organizace, občanské spolkové aktivity a profesní organizace aktivně zapojují občany do věcí veřejných a doplňují veřejnou správu v oblastech, kam ta často nedohlédne, nebo dosáhne s obtížemi. Lidé v neziskových organizacích se mnohdy zabývají tématy, na která nejsou peníze nebo není vůle je řešit. Vytvářejí tak protiváhu proti málo funkčním nebo příliš byrokratickým řešením.

Současná situace a hlavní problémy • Občané Libereckého kraje mají jen slabé povědomí o činnosti neziskových organizací působících na jeho území. Neziskovky přitom zajišťují důležitou síť sociálních a zdravotních služeb, mimoškolní práci s dětmi a mládeží, podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu, péči o životní prostředí. Především ale sdružují a propojují lidí za veřejně prospěšným účelem. • Grantové programy na činnosti, které zajišťují neziskovky, jsou málo spjaty s prioritami rozvoje kraje a specifiky jednotlivých míst a regionů, rozdělované peníze by při lepším zacílení programů přinesly větší efekt. • Nejsou vypisovány víceleté granty, což komplikuje situaci subjektům, které se zabývají kontinuální činností nebo organizují významné akce připravované se značným předstihem. Nemožnost dlouhodobého plánování vede k nižší efektivitě (množství času a energie, které spotřebovává každoroční zajišťování financí).

• Roste administrativa (výkazy, dublování dokladů, které si státní nebo samosprávné organizace mezi sebou mohou předat, bazírování na byrokratických detailech apod.). • Častým problémem zaměstnanců neziskovek je vyhoření – únava, práce na hranici lidských sil (práce mnohdy ve vlastním volném čase bez nároku na odměnu, nechybí nadšení, ale panuje obava z vyčerpání, demotivace). • Dalším demotivačním faktorem je permanentní nutnost obhajovat svoji existenci a poslání (neziskovky se potýkají s názorem, že odčerpávají peníze na „podivné“ nebo zbytečné aktivity). • Málo funguje pomocný servis krajské samosprávy s vyhledáváním, přípravou a administrativou projektů, naopak jsou často vytvářeny zbytečné administrativní překážky.

Jak to chceme změnit? viz následující strana



Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme možnost víceletého financování činnosti neziskových organizací, které významně a dlouhodobě poskytují potřebné služby a realizují aktivity přínosné pro náš kraj. 2. Vytvoříme fond pro podporu evropských a mezinárodních projektů neziskových organizací, u nichž je nutné jejich předfinancování, aby se tyto zdroje staly v dalších letech dostupné nejen pro finančně silné žadatele. 3. Přehodnotíme podmínky přidělování grantů podle priorit kraje, potřeb žadatelů a odlišností jednotlivých míst. 4. Spoluúčast žadatelů budeme požadovat v minimální výši, podle typu podporované akce. 5. Pro zlepšení kvality rozhodování budou dopředu nastavena jasná hodnoticí kritéria, hodnoticí komise nesmí být politické, ale odborné. 6. Podpoříme tzv. sociální podnikání neziskových organizací, aby si do budoucna dokázaly část peněz potřebných na svoji činnost vydělat přímo. 7. Podpoříme rozvoj a profesionalizaci činnosti Asociace neziskových organizací Libereckého kraje, aby mohla poskytovat odbornou, materiální a další podporu neziskovým organizacím a aktivitám v našem kraji a být respektovaným partnerem pro vedení kraje. 8. Budeme pořádat bezplatná školení a semináře pro pracovníky NNO, napomůžeme se zvyšováním jejich kvalifikace. 9. Vytvoříme právní poradnu, která NNO poradí s různými úkony (např. podání na obchodní rejstřík či orgány státní správy), s přípravou výročních zpráv, s orientací v novém občanském zákoníku, poskytne jim vzorové smlouvy apod. 10. Cílem je, aby NNO konaly to, k čemu byly založeny, a nemusely se zahlcovat „papírováním“, studováním zákonů a být ve věčné obavě, zda daný formulář vyplnily správně.

11. Realizaci některých činností například v sociální a kulturní oblasti, v ochraně životního prostředí apod. mohou od orgánů kraje převzít neziskovky a provozovat je efektivněji, levněji a kvalitněji. 12. Financování vybraných malých a středních projektů mohou od orgánů kraje převzít osvědčené nadace s úspěšnou historií. 13. V grantových programech poskytneme větší prostor pro odpovídající mzdové ohodnocení pracovníků NNO. Připravíme přehled doporučených mezd a ten budeme respektovat při vyhodnocování žádostí o granty a dotace. 14. Podpoříme budování zázemí pro činnost NNO (setkávací centra, nestátní zdravotnická zařízení, centrum dobrovolných záchranářů, klubovna, táborová základna, obnova expozic, …). 15. Napomůžeme s budováním partnerských vztahů s veřejnou správou, podnikatelskými subjekty, školami, mezinárodními institucemi apod. 16. Budeme posilovat prestiž NNO, jejich postavení ve společnosti a docenění práce zaměstnanců NNO i dobrovolníků. V krajském zpravodaji a na krajském webu vytvoříme prostor pro prezentaci činnosti a akcí neziskových organizací. 17. Budeme působit na Vládu ČR a Poslaneckou sněmovnu, aby vytvořila legislativní rámec pro činnost spolků a pro postavení neziskových organizací v současné společnosti. 18. Navrhneme, aby neziskové organizace nebyly přehnaně posuzovány z hlediska veřejné podpory a nebyly zařazovány do režimu „De Minimis“ – chceme podobný přístup, jaký je např. ve Francii, Německu, Rakousku či Holandsku. 19. Poskytneme partnerské zapojení kraje do nadací a obecně prospěšných společností u projektů, které to pro svou realizaci, prospěšnou pro kraj, budou vyžadovat.

40 / 41



7. Školství Co chceme změnit a udělat? 1. Naším cílem jsou školy, které žákům a studentům nabídnou možnost všestranného rozvoje znalostí a dovedností i osobnostních kvalit. 2. Ve spolupráci s firmami, veřejným sektorem a školami zrevidujeme strukturu a náplň vzdělávacích programů středních škol, aby se zlepšila dlouhodobá uplatnitelnost absolventů. 3. Iniciujeme a podpoříme vznik sítě inovativních škol.


7a. V zdělávání vedoucí k inovacím, ne k montovnám Úspěšná ekonomika 21. století je založena na inovacích, kreativitě a schopnostech lidí. Potřebujeme na všech stupních škol vytvořit podmínky, které vedou žáky a studenty k těmto kompetencím. Znalostní ekonomika má řadu výhod: vede k vyšším mzdám, je méně ohrožena přicházející automatizací, robotizací a také přesunem výroby do zemí s nižšími mzdami, než jsou ty naše. Dnes však není problém postavit technologická centra a podnikatelské inkubátory, problémem je nalézt zaměstnance, kteří by v nich byli schopni pracovat. Liberecký kraj by měl mít ambici být v těchto oblastech lídrem a iniciátorem změn. I když zřizuje pouze střední a vyšší odborné školy, nemá možnost změnit tabulky s platy učitelů nebo aktualizovat školský zákon. Vytvářením vhodných podmínek může do značné míry zasáhnout i do podoby předškolního, základního i univerzitního vzdělání.

Současná situace a hlavní problémy a

Jak to chceme změnit? viz následující strana



Současná situace a hlavní problémy • Vzdělávací politika Libereckého kraje nyní řeší hlavně naplněnost škol, jejich stavební stav a další vybavení. Důraz je kladen na současné potřeby trhu práce a na rozvoj stávající sítě škol se současnými programy. Strategické dokumenty školství Libereckého kraje berou jen malý ohled na žáky a studenty, na jejich schopnosti a dovednosti, nepracují s profily absolventů (jaké dovednosti by absolventi měli mít). • Střední školství je rozdrobeno na mnoho oborů, často úzce zaměřených. Studenti jsou vedeni k volbě povolání již v 15 letech, po dokončení středních odborných škol a učňovských škol jen menšina absolventů najde uplatnění v oboru, který vystudovala. • Nespokojenost rodičů, žáků i studentů se školami vede k rostoucímu zájmu o tzv. alternativní školy, nabízející

Jak to chceme změnit? 1. Ve spolupráci s obcemi a dalšími aktéry revidujeme strategické dokumenty v oblasti vzdělávání s cílem dostat do centra pozornosti žáka, studenta a budoucího absolventa jako svébytnou bytost s individuálními potřebami, nejen jako pasivního klienta instituce školního vzdělávání. 2. Spolupráce mezi firmami, veřejným sektorem a školami je klíčová pro zajištění vazby mezi výukou a praxí. Nesmí ale přejít do stavu, kdy firemní sektor diktuje strukturu vzdělávacích programů a jejich náplň. Dlouhodobá uplatnitelnost absolventů není nutně totéž co momentální potřeba na trhu práce. 3. Prioritou školního vzdělávání musí být především rozvoj všeobecných znalostí, jazykových dovedností a měkkých dovedností spojených s osobnostním rozvojem, protože jde o základy k dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů ve společnosti a na trhu práce.

odlišné přístupy k výuce, a k odlivu dětí z druhého stupně základních škol do víceletých gymnázií. • Kvalita technického a odborného vzdělávání je někdy neuspokojivá i pro firmy, důsledkem je snaha některých firem zakládat vlastní školy. • Kraj zavedl stipendijní podporu pro žáky vybraných učňovských oborů, ne pro nadané žáky napříč jednotlivými typy škol. Takový systém nepodporuje excelenci, jen naplnění konkrétních škol a oborů. • Relativně nízké platy pedagogů ve srovnání s jinými absolventy vysokých škol vedou k tomu, že dráhu učitele si nevybírají nejlepší absolventi univerzit a do školství míří jen menšina absolventů pedagogických fakult.

4. Iniciujeme a podpoříme vznik sítě inovativních škol, které systematicky zavádějí a využívají moderní metody vzdělávání, posilující individualizaci výuky a hledající alternativy k převládající frontální výuce. 5. Ve spolupráci s obcemi jako zřizovateli základních škol chceme podporovat výukové metody, které kladou důraz na vnitřní motivaci dítěte a její posilování, protože motivované dítě dosahuje významně lepších výsledků. Zlepšení pověsti a vyrovnání úrovně základních škol sníží tendenci k „útěku“ na osmiletá gymnázia, často způsobenou nedůvěrou v kvalitu vzdělávání na základních školách. 6. Aktivně se zasadíme o zvýšení platů pedagogů tak, aby práce učitele byla atraktivní i pro nejtalentovanější absolventy vysokých škol. 7. Stipendii podpoříme talentované studenty napříč obory.

44 / 45

7b. Modernizace středních odborných a učňovských škol pro 21. století Potřebujeme vzdělávat mladé lidi k samostatnosti, vynalézavosti, schopnosti obhájit svůj názor, ale také umět spolupracovat a komunikovat s ostatními. To mají společné dobrý učitel, lékař, obchodník i řemeslník. Zajistit, aby mladí lidé, kteří vycházejí ze škol, byli dobře připraveni jak na svou pracovní kariéru, tak na svůj další osobní rozvoj. Cílem vzdělávání nemá být pouze pracovní síla, ale člověk, který obstojí v moderním světě a umí nalézt své místo v něm i cestu ke štěstí.

Současná situace a hlavní problémy • Střední odborné a učňovské školství v dnešní podobě není pro studenty dostatečně atraktivní. • Mezi absolventy učňovských oborů je významně nadprůměrná nezaměstnanost a nezaměstnaností jsou ohroženi i absolventi oborů s úzkou

Jak to chceme změnit? 1. Úkolem vzdělávacího systému je připravovat absolventy s co možná nejlepšími předpoklady uspět na trhu práce po dobu celého života. Všestranný rozvoj žáků je proto nezbytný i v odborných a učňovských oborech. 2. Přineseme nový pohled na klíčové dovednosti, které mají studenti odborných škol a učilišť získat. Podobně jako u jiných oborů v 21. století půjde nejen o zvládnutí oboru/řemesla, ale také o samostatnost, vynalézavost, funkční gramotnost, obchodnický přístup, obecně tzv. měkké dovednosti.

specializací, jejichž kariéra závisí na úspěšnosti a způsobu fungování konkrétního odvětví. • Velký podíl žáků v učňovských oborech neodpovídá potřebám 21. století, přitom stále více scházejí kompetentní, samostatní řemeslníci. 3. Bez systematického budování těchto dovedností je budoucí uplatnitelnost učňů omezená především na hůře placená, závislá zaměstnání s menší jistotou pracovního uplatnění do budoucna. 4. Současně budeme rozvíjet systém celoživotního vzdělávání, aby lidé byli schopni pružně reagovat na měnící se požadavky trhu práce.



8. Kultura, cestovní ruch, památková péče Co chceme změnit a udělat? 1. Ve spolupráci s Libercem a dalšími městy připravíme společný systém vlastnictví a financování velkých kulturních příspěvkových organizací, které mají celokrajský přínos. 2. Posílíme grantové fondy na živou kulturu a na obnovu kulturních památek. 3. Zavedeme jednoduchý systém příspěvků na dopravu skupin školních dětí z menších měst a obcí na konkrétní významné kulturní akce. 4. Ve financování krajských příspěvkových organizací klademe důraz na víceletou rozpočtovou předvídatelnost a na jejich motivaci spořit v jednotlivých letech na větší investice. 5. Budeme usilovat o zápis vysílače a hotelu Ještěd do seznamu UNESCO a obnovíme jednání s Českými radiokomunikacemi o jeho odkoupení. 6. Ve spolupráci s obcemi budeme směrovat a motivovat turisty k návštěvě dalších atraktivních oblastí Libereckého kraje, nejen Jizerských hor a Českého ráje. 7. Podpoříme kyvadlové spojení Hejnice-Smědava s přímým napojením na vlak. 8. Podpoříme město Nový Bor, aby se stalo branou do okolní oblasti Lužických hor a Českého středohoří. 9. Za hlavní hodnotu oblasti Ralska považujeme relativně nedotčenou přírodu, vytvoříme zde prostor pro divoká zvířata a měkkou turistiku.

Jak to chceme udělat, najdete v podrobných plánech jednotlivých změn.

46 / 47

8a. Společná kultura Kulturní a společenské akce posilují sounáležitost lidí, podporují vzájemné porozumění a prožívání. Kvalitní umění a hodnotná kultura mohou fungovat jako společenský tmel jen tehdy, jsou-li široce dostupné. To se neobejde bez stabilní podpory samosprávy.

Současná situace a hlavní problémy • Divadlo F. X. Šaldy, liberecká ZOO a Botanická zahrada i některé další příspěvkové organizace měst a obcí v Libereckém kraji obtížně získávají finanční příspěvky od kraje, přestože mají regionální (krajskou) působnost. • Různé akce nejsou koordinovány, navzájem si konkurují, nevyužívají možností společného marketingu a propagace.

Jak to chceme změnit? 1. Ve spolupráci s Libercem a dalšími městy Libereckého kraje připravíme společný systém vlastnictví a financování velkých kulturních příspěvkových organizací, které mají celokrajský přínos, a to v návaznosti na připravovaný zákon o veřejných kulturních institucích. 2. Posílíme regionální roli libereckého Divadla F. X. Šaldy a jeho hostování v dalších městech Libereckého kraje. 3. Posílíme grantový fond na tzv. živou kulturu. Výrazněji podpoříme akce, které mají celokrajský a nadregionální rozměr.

• Žáci a studenti z malých měst a obcí se nemohou zúčastňovat řady významných kulturních akcí a návštěv kulturních zařízení, protože školy nemají prostředky na úhradu dopravních nákladů.

4. Budeme podporovat amatérské kulturní aktivity včetně menších divadelních, hudebních a literárních scén na klubové bázi. 5. Zavedeme jednoduchý systém příspěvků na dopravu škol na konkrétní velké akce, jako jsou veletrh dětské knihy, divadelní představení, návštěvy muzea a galerie, vzdělávací a osvětové akce apod. 6. Přispějeme na odstraňování překážek a bariér při zpřístupňování kulturních akcí a památkových objektů pro všechny obyvatele tam, kde je to účelné.



8b. Krajské příspěvkové organizace Liberecký kraj je zřizovatelem pěti příspěvkových organizací z oblasti kultury. Chceme, aby byly skutečně odbornými a profesionálními institucemi, výkladní skříní kraje.

Současná situace a hlavní problémy • Finance příspěvkovým organizacím jsou poskytovány vždy jen na jeden rok a spíše zvykově s tlakem na jejich neustálé snižování, chybí dlouhodobější výhled. Tato nejistota komplikuje plánování činnosti a zvyšování kvality nabízených služeb. • Dlouhodobý nedostatek investic a provozních a mzdových prostředků vede k rostoucímu vnitřnímu dluhu příspěvkových organizací, k postupnému zhoršování podmínek pro činnost a k snižování odbornosti.

Jak to chceme změnit? 1. Zavedeme do rozpočtového výhledu kraje víceleté financování krajských příspěvkových organizací, které jim umožní dlouhodobé plánování. 2. Přehodnotíme výši poskytovaných příspěvků jednotlivým příspěvkovým organizacím. Příspěvek budeme nadále stanovovat s ohledem na poskytované služby, inflaci, změny DPH, ceny energií a oprávněné požadavky na růst platů. 3. Zavedeme společné nákupy energií, kancelářských potřeb, telekomunikačních služeb. 4. Iniciujeme celokrajské víceleté projekty, provazující jednotlivé regiony.

• Chybí motivace k víceletému racionálnímu hospodaření, příspěvkové organizace stále na konci roku raději utrácejí své zisky a nevyčerpané finance, aby nebyly v příštím rozpočtu kráceny. • Nevyužívá se potenciál společných nákupů. • Chybí společná grantová politika získávání dotací založená na přípravě a realizaci velkých víceletých projektů.

5. Podpoříme modernizaci expozic Severočeského muzea v Liberci a Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě a vneseme do nich více interaktivních prvků. 6. Umožníme pronájmy prostorů v krajských objektech pro činnost a akce dalších organizací. 7. Vytvoříme podmínky pro intenzivnější spolupráci příspěvkových organizací s občanskými aktivitami. 8. Umožníme větší zapojení škol, rodin s dětmi, seniorů, handicapovaných a dalších skupin obyvatel a návštěvníků kraje do činnosti příspěvkových organizací.

48 / 49

8c. Z ážitky pro obyvatele kraje i pro turisty Cestovní ruch posiluje známost a image našeho kraje a rovněž přináší pracovní příležitosti. Je zdrojem zážitků i poznání. Máme co nabídnout obyvatelům kraje i turistům – a těch chceme do Libereckého kraje přilákat více, a to jak z dalších krajů, tak i jiných zemí.

Současná situace a hlavní problémy • Máme zde mnoho, co lze turistům nabízet – hory, přehrady, skalní města, hrady, zámky... Tento potenciál dosud využíváme jen zčásti. • Některé rekreační oblasti trpí náporem turistů (typicky masová cyklistika či běžecké lyžování v Jizerských

Jak to chceme změnit? 1. Kraj musí ve spolupráci s obcemi aktivně plánovat jednotlivá opatření pro rozvoj cestovního ruchu, která budou vyvažovat turistickou zátěž rovnoměrněji po celém území kraje. 2. Přetížení centrální části Jizerských hor a nástupního místa Bedřichov lze řešit nasměrováním turistů přijíždějících od Prahy směrem na další a neméně atraktivní nástupní místa ve východní části hor (Desná, Albrechtice v Jizerských horách, Kořenov). 3. Nástup do hor z Frýdlantského výběžku podpoříme zavedením kyvadlového spoje Hejnice – Smědava, který bude navazovat na železniční spojení z Frýdlantu či Liberce. 4. Podpoříme město Nový Bor, aby se stalo branou do okolní atraktivní oblasti Lužických hor a Českého středohoří. Spolu se svou významnou sklářskou historií, nedalekým Sloupským skalním městem a dalšími zajímavostmi má město Nový Bor potenciál stát se významným turistickým střediskem.

horách, pěší turistika v Českém ráji), některé oblasti oproti tomu zůstávají turisty neobjeveny (Frýdlantsko či Ralsko pro cyklistiku, Lužické hory).

5. Oblast Ralska zachováme především pro přírodu a návštěvnický režim tomu přizpůsobíme. Namísto megalomanských projektů jako doposud plánovaná lanová centra či zábavní parky zde vytvoříme prostor pro divoká zvířata a měkkou turistiku (viz detailně v kapitole Safari v Ralsku). 6. Více se zapojíme do přeshraniční spolupráce s územními celky v Německu a Polsku. Prohloubíme česko-lužickosrbskou spolupráci. V součinnosti s Dopravním svazem Horní Lužice – Dolní Slezsko ZVON budeme vytvářet společnou strategii turistických okruhů a atrakcí, navázaných na veřejnou dopravu. 7. Za českou stranu převezmeme zodpovědnost za koordinaci projektu Via Sacra, turistické stezky po starém kulturním regionu, která vede po jedinečných sakrálních stavebních dílech a uměleckých pokladech rozmístěných v Trojzemí Německa, Polska a České republiky.



8d. Památky jako živý organismus V Libereckém kraji je velké množství historických památek, často jedinečných i v rámci celé České republiky. Dohromady tvoří výraznou součást prostředí, které nás již od dětství formuje. Budeme usilovat o jejich opravy a pravidelnou údržbu, ale také o jejich větší oživení, aby se staly lákadlem pro turisty z celé republiky i ze zahraničí a součástí aktivního veřejného života.

Současná situace a hlavní problémy • Mnoho památkových objektů v Libereckém kraji je ve velmi špatném stavu a dále chátrá, přestože se často jedná o objekty vysoké architektonické hodnoty. • Ve srovnání s ostatními kraji v ČR je na dotace na obnovu památek poskytována méně než jedna třetina finančních prostředků. • Neexistuje krajská podpora výzkumu, dokumentace a zhodnocení kulturních památek.

Jak to chceme změnit? 1. Zpracujeme a budeme naplňovat koncepci vztahu kraje a jeho obyvatel (zejména dětí, rodin atd.) ke kulturnímu dědictví a historickým památkám. 2. Budeme spolupracovat s majiteli památkových objektů na získávání finančních prostředků na obnovu, údržbu a provoz památek a na jejich zpřístupňování a oživení. Majitelům poskytneme rovněž metodickou pomoc a spoluúčast na vypracování projektů a dotačních žádostí, včetně využití fondů EU. 3. Výrazně navýšíme krajské dotační tituly na obnovu kulturních památek, aby se jejich výše minimálně vyrovnala ostatním krajům v ČR. 4. Zřídíme nové dotační tituly na obnovu drobných památek, restaurování, na jejich výzkum, zpřístupnění a prezentaci. 5. Zásadně zjednodušíme žádosti o dotace na památky a zprůhledníme výběr podpořených akcí, založený na skutečně odborném vyhodnocení. 6. Ještěd je jedním ze symbolů kraje. Obnovíme jednání s Českými radiokomunikacemi o odkoupení hotelu Ještěd a o jeho zrekonstruování tak, aby se stihlo do roku 2023, kdy oslavíme 50. výročí jeho otevření. Budeme usilovat o jeho zápis do seznamu UNESCO.

• Neexistuje krajská podpora prezentace a zpřístupňování památek. • Potenciál památek jako cílů turistických cest je málo využíván. • Hotel a vysílač Ještěd, architektonická památka, která je jedním z nejvýznamnějších symbolů Libereckého kraje, chátrá, nedaří se zajistit financování její rekonstrukce a případné odkoupení krajem. 7. Cíleně pomůžeme se záchranou nejpoškozenějších památek, např. kostelů v Drchlavě u Dubé, v Chlumu u Dubé, v Jezvé, v Žandově, v Novém Oldřichově, ve Stvolínkách, v Kunraticích a v Lindavě, zámku ve Stvolínkách, objektu sklárny Eliáška v Kamenickém Šenově, kaple sv. Jana Nepomuckého ve Sloupu v Čechách, objektu bývalé vzorkovny v Okrouhlé a řady dalších. 8. Zvláštní pozornost budeme věnovat záchraně zdevastovaného Kapucínského kláštera v Zákupech. Budeme usilovat o jeho odkoupení od soukromého majitele a ve spolupráci s obcí o jeho obnovu. 9. Smysluplně podpoříme projekty, které stavějí na architektonickém a historickém bohatství kraje – např. krajina podstávkových domů, památky dokládajících průmyslovou historii kraje (textilnictví, sklářství, železnice, vodárenství, potravinářství), předválečné opevnění apod. 10. Budeme i nadále podporovat pořádání dnů otevřených dveří a takových akcí, jako jsou Noc kostelů, Muzejní noc, Hradozámecká noc.

50 / 51

8e. Volnočasový areál a nové divadlo v České Lípě Česká Lípa jako kulturní centrum se spádovou oblastí 120 tisíc obyvatel potřebuje moderní důstojnou a plně funkční divadelní budovu. Občané města také již řadu let čekají na funkční koupaliště. Pokud město Česká Lípa nebude vyhazovat 161 milionů korun za 49% podíl v Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa, a.s., a zodpovědnost za modernizaci a rozvoj nemocnice ponechá na novém vedení Libereckého kraje, může finanční prostředky investovat do koupaliště a divadla.

Současná situace a hlavní problémy • Bývalé koupaliště v České Lípě – Dubici je již několik let nezpůsobilé pro koupání kvůli hygienické závadnosti vody. • Vedení města Česká Lípa vypsalo veřejnou soutěž na projekt nového koupaliště v „podivném“ termínu 22. prosince 2015 – 6. ledna 2016. Koupaliště má být v nevhodném místě u bazénu a Kauflandu, zatíženém hlukem a zplodinami z aut, v jeho blízkosti má v budoucnu vzniknout propojení městských okruhů. Navíc má být koupaliště nepřirozeně malé bez

Jak to chceme změnit? 1. Navrhujeme volnočasový areál včetně koupaliště nad sídlištěm Špičák v České Lípě podle návrhu architekta Pavljuka namísto stavby v nevyhovujícím místě u Kauflandu. Sloužit může návštěvníkům z celého Českolipska. Jeho hlavní předností je pěší dostupnost pro 60 % obyvatel České Lípy, čisté prostředí, klidné místo s možností postupného rozšiřování i dostatek prostoru pro parkování. Dvakrát větší koupaliště s pětkrát vyšší kapacitou na Špičáku by bylo cenově srovnatelné s předraženým projektem plánovaným u Kauflandu. 2. Komplex areálu lze propojit se systémem cyklostezek jak do centra České Lípy, tak do okolí města. Areál umožňuje různorodé zájmové i sportovní vyžití jak dospělých, tak dětí. Přírodní území není zatíženo hlukem, exhalacemi ani automobilovým provozem. Současně disponuje velkými rezervními plochami pro budoucí potřeby ještě netušených nových sportů. 3. Ke snížení investičních nákladů přispívá existence inženýrských sítí v místě bez nutnosti přeložek a bezproblémové zakládání staveb. Předpokládáme etapovitou výstavbu dle investičních možností.

dalšího vybavení např. hřišti. Koupaliště s kapacitou 500 návštěvníků má stát neuvěřitelných cca 70 mil. Kč. • Jiráskovo divadlo (původně tělocvična, která v nouzi změnila své určení) je dožilé – špatná viditelnost i akustika, absence moderní divadelní techniky, neútulné hlediště s nepohodlnými sedadly. • K plánované realizaci nového divadla v centru města nikdy nedošlo kvůli finanční náročnosti projektu a předpokládané vysoké zátěži obyvatel centra náročnou stavbou. 4. Dále navrhujeme nové divadlo u centra České Lípy vedle kulturního domu Crystal, rovněž podle návrhu architekta Pavljuka. Skvělá viditelnost jeviště i akustika pro každého diváka. Nejmodernější divadelní technologie, atraktivní scénografie. V blízkosti jsou zastávky MHD všech linek a kapacitní parkoviště. 5. Nová budova postavená přesně dle požadavků divadelního provozu zajistí dostatečnou velikost jeviště, dokonalou viditelnost, akustiku i bezkolizní divadelní provoz. Umožní provozování všech žánrů od činohry přes operu, balet až k muzikálu. Přinese atraktivní scénografii, možnost rychlé proměny až tří scén s točnou a vertikálním členěním jeviště. 6. Výstavba na „zelené louce“ nepřinese nutnost přerušit na dva roky stávající provoz Jiráskova divadla či kulturního domu Crystal. Nová stavba a moderní stavební materiály znamenají úsporu investičních i provozních nákladů, delší životnost bez dalších oprav a vyšší efektivnost investice ve srovnání s rekonstrukcí některého stávajícího objektu.



9. Krajský úřad Co chceme změnit a udělat? 1. Chceme krajský úřad jako profesionální organizaci, kde jsou zaměstnanci odpovědní za svoji práci a svým vedením jsou motivováni k jejímu zlepšování. 2. Změníme netransparentní systém odměňování zaměstnanců úřadu, personální řízení musí vést k výchově a udržení kvalitních úředníků. 3. Zavedeme systém sdílení otevřených dat, přehledně uspořádaný zdroj všech zajímavých informací shromažďovaný krajským úřadem. 4. Zavedeme víceleté grantové financování organizací, které své služby poskytují dlouhodobě. 5. Dotace musí kraj rozdělovat podle předem daných pravidel, nikoliv na přání spřátelených osob . 6. Odmítáme výstavbu parkovacího domu u krajského úřadu. Rekultivace stávajícího parkoviště a využití parkovacího domu u OC Forum je levnější a k okolí šetrnější řešení.


9a. K rajský úřad jako profesionální organizace Krajský úřad zaměstnává 400 lidí, převážně vysokoškoláků. Ví někdo, co tam dělají?

Současná situace a hlavní problémy • Potenciál krajského úřadu není plně využitý. O činnosti a výstupech organizace zaměstnávající takové množství odborníků, kteří se zabývají správou veřejných záležitostí, musí být mnohem více slyšet. • Přestože má krajský úřad k dispozici velké množství informací a dat, jen minimálně publikuje, organizuje informační akce, vyjadřuje se ve veřejném prostoru. • Krajský úřad jako nadřízený orgán z velké části funguje pouze jako odvolací instance přezkoumávající

rozhodnutí obecních úřadů. Vedle toho je ovšem třeba mnohem aktivněji metodicky obecní úřady vést, a zlepšovat tak fungování úřadů v celém kraji. • Krajský úřad má nedostatečnou personální strategii, nebuduje efektivně svůj tým odborných zaměstnanců. Na krajském úřadu není zaveden transparentní motivační systém, byť se příjmy vedoucích pracovníků úřadu pohybují kolem 100 000 Kč měsíčně.

Jak to chceme změnit? 1. Po řediteli krajského úřadu budeme požadovat zavedení transparentního motivačního systému spolu se systémem monitoringu činností vykonávaných zaměstnanci úřadu. 2. Oby systémy musí vést k udržení stávajících a přilákání nových kvalitních odborníků na úřad a zároveň eliminovat pracovní místa, která nevykazují dostatečně užitečnou činnost.

3. Vedení krajského úřadu musí aktivněji podporovat metodickou, informační a publikační činnost úřadu. 4. Povedeme jednotlivé odbory krajského úřadu k tomu, aby aktivně hledaly cesty jak zlepšovat fungování obecních úřadů v kraji a jak pomáhat lidem, kteří přicházejí s úřady do styku. „Vykonávat činnosti dle zákona“ nám nestačí!



9b. Komunikace a otevřená data Krajský úřad shromažďuje ohromné množství informací, které by mohly být užitečné i pro občany či podnikatele. Proč tyto informace neposkytnout?

Současná situace a hlavní problémy • Odbor regionálního rozvoje, ekonomiky, životního prostředí, dopravy, územního plánování, školství či zdravotnictví – ty všechny shromažďují v rámci své činnosti mnoho informací. Pokud je ovšem dále zpracovávají a publikují, děje se tak roztříštěně a málokdy v otevřených formátech. To platí i pro mimořádně nepřehledný rozklikávací rozpočet. • Informace jsou shromažďovány za veřejné prostředky, u většiny z nich tak není důvod neposkytnout je veřejnosti.

Jak to chceme změnit? 1. Změníme koncepci magazínu kraje tak, aby obsahoval podstatné a použitelné informace o kraji, jeho činnosti a činnosti příspěvkových organizací. 2. Krajský zpravodaj bude obsahovat informace o fungování škol, zdravotnických zařízení, publikacích a informačních zdrojích vydávaných krajem, výběrových řízeních, dotačních výzvách apod., nikoliv propagační zprávy ze světa krajských politiků.

• Potenciál informací poskytnutých veřejnosti, ať už studentům, podnikatelům i všem ostatním, je významný, avšak nyní nevyužitý. • V současnosti vydává Liberecký kraj magazín, který obsahuje pouze populární články, hezké fotky a útržkovité zprávy o počinech krajských politiků. Skutečně podstatné informace nejsou ze strany kraje sdělovány.

3. Zavedeme systém sdílení otevřených dat, přehledně uspořádaný zdroj všech zajímavých informací shromažďovaný krajským úřadem. Pražský Institut plánování a rozvoje ukazuje cestu, jak to udělat. 4. Povedeme krajský úřad k tomu, aby publikoval zprávy o jednotlivých tématech ve správě kraje a aby aktivně spolupracoval s různými zájemci o práci s krajskými daty.

54 / 55

9c. Transparentní dotační politika Oproti předchozí vládě ČSSD se v rozdělování dotací mnohé zlepšilo, ale situace kolem výjimečných dotací pro některé vrcholové sportovní kluby ukázala, že nesystémové protěžování vybraných žadatelů je stále možné. Soustavně fungující organizace, jako jsou např. sportovní kluby, kulturní zařízení nebo organizace působící v sociálních službách, mohou fungovat efektivněji, pokud budou mít dlouhodobější perspektivu svého financování. Grantová politika kraje se musí tomuto požadavku přizpůsobit.

Současná situace a hlavní problémy • Neexistuje dlouhodobý a otevřený systém přidělování peněz do jednotlivých grantových programů. Z toho plyne, že je možné ad hoc přidělit peníze do vybraného programu a upravit jeho podmínky, tak jak se to stalo s dotací pro významné sportovní kluby, za odměnu v podobě zájezdu radních na fotbalový zápas do Amsterdamu.

Jak to chceme změnit? 1. Součástí každého dotačního programu musí být dlouhodobý plán, který bude obsahovat účel programu, jeho cíle, monitoring plnění cílů, finanční a časový výhled fungování programu. 2. O jednotlivých programech a jejich plánech bude kraj s předstihem informovat ve svém zpravodaji, aby se mohli případní žadatelé připravit na vyhlášení výzev. 3. Režim dotačních programů bude maximálně stabilizován, čímž se vyjasní financování organizací působících v jednotlivých podporovaných oblastech.

• Jednotlivé dotační programy nejsou propojeny se strategickými cíli kraje. Není jasné co, proč, jak moc a jak dlouho chce kraj dotacemi podporovat. • Kraj nyní vypisuje granty pro financování různých příspěvkových neziskových či obecně prospěšných organizací pouze krátkodobě. Tyto organizace tak musí plánovat pouze v jednoletých cyklech, nemohou fungovat s dlouhodobou perspektivou. 4. V rozpočtovém výhledu kraj jasně stanoví, jaké prostředky plánuje investovat do jednotlivých oblastí svého rozpočtu. Spolu s tím budou u vybraných grantových programů nastaveny víceleté plány. 5. Ze strany kraje bude monitorováno plnění cílů nastavených uděleným grantem. Na základě pozitivního vyhodnocení cílů budou granty prodlužovány.



9d. Sídlo krajského úřadu je součástí města V posledních měsících vyhlásilo vedení kraje záměr na výstavbu parkovacího domu pro své úředníky. Stavba za 100 milionů korun má vytvořit oproti současnému parkovišti nových 100 parkovacích míst.

Současná situace a hlavní problémy • Kraj není už od svého vzniku, tedy cca 16 let, schopný vyřešit funkční přístup ke své budově. Ke krajskému úřadu se chodí buď po drobné lávce přes Nisu, nebo kolem zanedbaného parčíku a rozbitého parkoviště ulicí U Jezu. • Přes slibovanou snahu o revitalizaci parku nebyl kraj ochoten odkoupit od města potřebný

podíl za znaleckou cenu a revitalizaci tak ani za poslední funkční období neprovedl. • Ekonomický náměstek Marek Pieter navíc vyčlenil 1 mil. Kč na projektovou dokumentaci nového záměru – zcela nového parkovacího domu na místě dnešního parkoviště za cca 100 mil. Kč, který by oproti současnému parkovišti přinesl pouze 100 nových parkovacích míst.

Jak to chceme změnit? 1. Výstavbu parkovacího domu odmítáme, předpokládané náklady 1 parkovací místo za 1 mil. Kč jsou navíc naprosto přestřelené. 2. Prostor parkoviště je možné za mnohem menší peníze zkultivovat např. umístěním bodové či liniové zeleně. Chybějící parkovací kapacita může být doplněna nedalekým parkovacím domem

u OC Forum, který je dlouhodobě nevytížený. Jedno jeho podlaží je dokonce využíváno jako hřiště pro motokáry, což v centru města nedává smysl. 3. Dlouhodobý pronájem jednoho podlaží pro potřeby kraje vyřeší problém s parkováním u kraje i nevyužitý prostor parkovacího domu. 4. Ušetřených 100 mil. Kč za parkovací dům bez problémů pokryje pronájem parkovacích míst, opravu stávajícího parkoviště i revitalizaci parku.

56 / 57

PLÁN PRO LIBERECKÝ KRAJ Pro kraj, ve kterém se dobře žije nejen vyvoleným

Recommend Documents