PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 – 2023
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA DOLEJŠÍ DRÁHY
listopad 2012
Plán péče pro přírodní památku „Dolejší dráhy“ na období 2014 – 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN: Evidenční kód: 1194 Název a kategorie ZCHÚ: Přírodní památka „Dolejší dráhy“ Číslo a název managementové kategorie IUCN: IV. – řízená rezervace 1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vyhlášeno na plenárním zasedání ONV Klatovy jako chráněný přírodní výtvor dne 14. 5. 1990, s účinností od 1. 6. 1990. 1.3. Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Plzeňský Obec s rozšířenou působností III. stupně: Horažďovice Obec: Nehodív Katastrální území: Nehodív Národní park: nenachází se Chráněná krajinná oblast: nenachází se Jiný typ chráněného území: nenachází se Natura 2000 Ptačí oblast: nenachází se Evropsky významná lokalita: nenachází se Orientační a situační mapa s vymezením zájmového území viz mapa 1.A a 1.B, příl. 1. 1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení chráněného území Katastrální území č. 700673 Nehodív Číslo parcely Druh pozemku podle KN podle KN
Způsob využití pozemku Číslo listu podle KN vlastnictví
Výměra Výměra parcely v parcely ZCHÚ celková podle KN (m2)
693/1
ostatní plocha
jiná plocha
1
33817
100%
693/3
ostatní plocha
neplodná půda
63
9714
100%
Vlastník: LV 1 Obec Nehodív, č.p. 13, 341 01; LV 63 PRAŽSKÝ KAMENOSERVIS, spol. s r.o., Průmyslová 566/5, 100 00 Praha - Malešice, 100 00
2
Souhrnné výměry parcel v PP Dolejší dráhy Druh pozemku
Plocha ZCHÚ v Způsob využití ha pozemku
ostatní plochy
4,3531
plocha celkem
4,3531
Plocha ZCHÚ v ha
neplodná půda, jiná plocha
4,3531
Stávající katastrální mapa viz mapa 1.C, příl. 1. 1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra vlastní plochy v ZCHÚ: 4,3531 ha. Ochranné pásmo: zahrnuje okrajové partie parcel v těsném sousedství s vlastní plochou ZCHÚ (ve vzdálenosti 50 m od hranic PP); p.č. 670/4, 670/5, 670/6, 693/4, 693/6, 693/7, 694. Samostatné OP není vymezeno, ale využívá ustanovení § 37 odst. 2, zák. č. 114/1992 Sb. 1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ochrana bývalých obecních pastvin s výskytem řady ohrožených druhů rostlin. V inventarizačním průzkumu pro PP Dolejší dráhy (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996) je uvedeno následující: „Jde o komplex pastvin, mokřadních luk, vřesovišť, kamenných moří a olšin, v jižní části ohraničených potokem. V území se nachází i prameniště.“ 1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav PP Dolejší dráhy má i v současné době podobu biotopově pestrého polopřirozeného ekosystému s druhově bohatými travinobylinnými porosty, podmáčenými loukami, kamenným mořem, olšinami a prameništi. Nelesní plochy hostí celou řadu chráněných a vzácnějších druhů rostlin. A. Vzácnější rostlinná společenstva Procentuální zastoupení botanicky významnějších společenstev v PP Dolejší dráhy v r. 2012 Název společenstva
Podíl plochy v PR (%)
Výskyt a charakteristika
a) Nelesní společenstva Fragmenty druhově bohatších travinobylinných porostů ze svazu Violion caninae (T2.3)
1
Druhově bohaté nízkoostřicové porosty ze svazu Caricion fuscae (R2.2)
10
JZ část území; seg. 2 . Fytocenologicky nevyhraněné cenózy zčásti inklinující k nízkoostřicovým porostům svazu Caricion fuscae J až střední část území; seg. 5. Botanicky význačné cenózy as. Caricetum goodenowii a spol. s Menyanthes trifoliata
b) Lesní společenstva Olšové porosty ze svazu Alnion glutinosae (L2.2)
S, SV, JV a střední část území; seg. 9, 11, 12. Vzrostlé cenózy s dm Alnus glutinosa a polokvětnatým bylinným patrem
35
3
Iniciální sukcesní stadium vlhké acidofilní doubravy (L7.2) ze svazu Genisto germanicae-Quercion
7
JJV část území; seg. 8. Společenstvo náletových stromů a keřů na ladovitém balvanitém moři
Fragmenty společenstev ze svazu Cardaminion amarae (R1.4)
2
Pramenná místa a terénní sníženiny v okolí vodotečí v olšových porostech; seg. 9, 12. V podobě asociace Cardaminetum amarae
Botanicky cenná společenstva celkem
55
c) Společenstva pramenišť
Pozn.: Lokalizace segmentů viz mapa 2, příl. 1.
B. Chráněné a vzácnější druhy
Přehled zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin v PP Dolejší dráhy
Název druhu
Aktuální početnost Charakter biotopu, Stupeň Srovnání se stavem v nebo vitalita výskyt druhu v jednotl. ohrožení minulosti populace v ZCHÚ segmentech (1 - 13)
Rozvolněná kolonie Carex diandra několika vitálních C2 (ostřice dvoumužná) ex.
Seg. 5: ojedinělý výskyt v podmáčeném V minulých letech druh nízkostébelném porostu neudáván R2.2
Carex flava (ostřice rusá)
C4a
Seg. 5: vzácně v podmáčeném V minulosti druh nízkostébelném porostu nepravidelně udáván R2.2
C3
Seg. 5: v ostřicových porostech R2.2 s přechodem k T1.5
Druh pravidelně udáván od roku 1992. Ve srování s rokem 2003 poměrně stabilní populace
Druh pravidelně udáván od 80. let minulého století. Relativně stabilní populační stav
1 drobnější fertilní trs
Několik Carex hartmanii rozvolněných (ostřice hartmanova) shluků, lehce snížená vitalita
Carex paniculata (ostřice latnatá)
5 převážně solitérních fertilních C4a trsů s dobrou vitalitou
Výskyt na podmáčených místech. Seg. 4: 2 trsy v porostu s dm Scirpus sylvaticus (T1.5). Seg. 5: 2 trsy v porostu R2.2. Ochranné pásmo: 1 trs u regulované vodoteče na JV okraji lokality
Carex pulicaris (ostřice blešní)
3 drobnější fertilní ex.
Druh pravidelně udáván Seg. 5: v rozvolněném od roku 1992. nízkoostřicovém porostu Tendence mírného R2.2 úbytku
§3
4
Název druhu
Aktuální početnost Charakter biotopu, Stupeň Srovnání se stavem v nebo vitalita výskyt druhu v jednotl. ohrožení minulosti populace v ZCHÚ segmentech (1 - 13)
Carex umbrosa (ostřice stinná)
2 drobnější bohatě fertilní trsy
Dactylorhiza majalis (prstnatec májový)
Vitalita i fertilita dobrá. Celkem 24 fertilních růžic a minimálně 10 sterilních růžic. Solitérně či shluky růžic
Dryopteris expansa (kapraď podobná)
C3
Seg. 2: v druhově středně bohatém mezofilním porostu (přechodové stadium mezi T1.1 a T2.3)
Druh poprvé zmíněn v roce 2003. Stabilní populace
§3
Seg.4: roztroušeně ve fyt. nevyhraněném porostu T1.5 (s elementy R2.2). Seg. 5: roztroušeně až hojně v porostech R2.2, místy společně s Menyanthes trifoliata
Druh pravidelně udáván od roku 1992. Poměrně stabilní populace; mírná tendence úbytku v horní části lokality a naopak tendence populačního růstu v dolních partiích lokality
Ojedinělý výskyt, společně s Athyrium filixC4b femina, vitalita dobrá 1 kolonie o výměře ca 0,5 m2. Vitální a bohatě fertilní ex. Na kontaktu C3 kříženci s Epilobium ciliatum (E. x vicinum)
Seg. 12: v remízu z náletových dřevin. Seg. V minulých letech druh 13: na vlhkých místech v neudáván olšovém porostu (L2.2) Seg. 5: na výroništi s rozvolněným porostem R2.2, hojně Carex rostrata a mokřadní druhy mechorostů
Druh poprvé zmíněn v roce 2003
1 rozvolněná kolonie s 28 Epipactis helleborine fertilními ex., vitalita C4a (kruštík širolistý) dobrá až mírně snížená
Seg. 2: v rozvolněném porostu pod větvemi vzrostlého smrku (přechodové stadium mezi T1.1 a T2.3)
Druh pravidelně udáván od roku 1992. Od roku 2003 mírný nárůst populace
Desítka převážně dobře vyvinutých a vitálních ex. Juniperus communis mladšího i středního C3 (jalovec obecný) věku. U někerých ex. patrný útlak náletovými dřevinami
Jednotlivé ex. event. drobné skupinky, na Druh pravidelně udáván bezlesí i v náletu dřevin. od roku 1992. Stabilní Seg. 2, 3, 5 a 8. 2 ex v populace ochranném pásmu u JZ okraje lokality
Epilobium obcurum (vrbovka tmavá)
Linum catharticum (len počistivý)
Drobné skupinky fertilních ex.
druh Seg. 5: ojediněle v význačný rozvolněném porostu pro území R2.2 PP Seg. 5: prakticky souvislý výskyt ve střední části segmentu v porostech R2.2. Průměrná pokryvnost činí 30%. Místy dominantní druh (viz fyt. snímek 3)
Bohatě vyvinuté kolonie sterilních i Menyanthes trifoliata fertilních ex., na §3 (vachta trojlistá) vyvýšených sušších místech snížená vitalita
5
Druh pravidelně udáván od 80. let minulého století Druh pravidelně udáván od roku 1992. Od roku 2003 zvýšení plochy obsazené tímto druhem minimálně o jednu třetinu
Název druhu
Aktuální početnost Charakter biotopu, Stupeň Srovnání se stavem v nebo vitalita výskyt druhu v jednotl. ohrožení minulosti populace v ZCHÚ segmentech (1 - 13)
Parnassia palustris (tolije bahenní)
Jednotlivé růžice až 1 menší rozvolněná kolonie o výměře 2 §3 x 3 m2 (ca 20 růžic). Vitální a bohatě fertilní ex.
Seg. 5: v nízkostébelných druhově bohatých porostech R2.2. Seg. 7: ojedinělý Druh nepravidelně nález v druhově udáván od roku 1992 ochuzené cenóze (přechodové stadium mezi T1.9 a T1.5)
Potentilla palustris (mochna bahenní)
Drobné shluky až kolonie. Vitalita střední, na sušších místech snížená. C4a Fertilita nižší, v průměru dosahuje 30%
Seg. 3: drobná kolonie ve vlhkém porostu (přechodné stadium mezi T1.5 a R2.2). Seg. 5: téměř souvislý výskyt v porostech R2.2, průměrná pokryvnost ca 10 – 15%). Ojediněle u regulované vodoteče na JJV okraji lokality
Druh nepravidelně udáván od roku 1992. Poměrně stabilní populace, vlivem pravidelného kosení snížená fertilita a tendence ke zvýšenému odnožování
Trifolium spadiceum (jetel kaštanový)
Vitální kolonie o výměře ca 3 m2 s C3 bohatě fertilními ex., v okolí jednotlivé ex.
Seg. 5: ve vých. části plochy na kont. se seg. 7, v druhově bohatém porostu R2.2
Druh nepravidelně udáván od roku 1992
Valeriana dioica (kozlík dvoudomý)
Shluky až drobné kolonie vitálních ex., C4a vitalita dobrá
Seg. 3 a 7: ojedinělý výskyt. Seg. 4: roztroušeně v porostech Druh pravidelně udáván T1.5. Seg. 5: hojně v od roku 1992 porostech R2.2. Seg. 9 a 12: shluky v olšových porostech (L2.2)
Veronica scutellata (rozrazil štítkovitý)
Drobný shluk několika ex. s C4a dobrou až sníženou vitalitou
Seg. 5: v podmáčené terénní sníženině s převahou druhů svazu Caricion fuscae (R2.2)
V minulých letech druh neudáván
Pozn. 1: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (§2 – druhy silně ohrožené, §3 – druhy ohrožené). U vzácnějších druhů nezahrnutých do výše zmíněné vyhlášky je uveden stupeň ohrožení dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (stav v r. 2000) - viz PROCHÁZKA, ed. 2001 (C2 – druhy silně ohrožené, C3 – druhy ohrožené, C4a – vzácnější taxony vyžadující další pozornost, kategorie méně ohrožené). Seg. = segment. Pozn. 2: Nálezy z 80. let minulého stol. (ČÍŽEK et KRÁL 1986); nálezy z let 1992-1993 (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996); nálezy z r. 2003 (MATĚJKOVÁ 2003). Pozn. 3: Lokalizace vybraných vzácnějších druhů viz mapy 3a, 3b (příl. 1), lokalizace segmentů viz mapa 2 (příl. 1).
6
Přehled chráněných a vzácnějších živočichů v PP Dolejší dráhy
Název druhu
Otakárek fenyklový (Papilio machaon)
Aktuální početnost nebo Stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Popis biotopu druhu a Zdroj údajů charakter výskytu Ojedinělý výskyt zaznamenán v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996) Vzácný výskyt zaznamenán v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996) Vzácný výskyt zaznamenán v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996)
Nejsou údaje
Ohrožený druh
Nejsou údaje
Modrásek lesní Nejsou údaje (Cyaniris semiargus)
Ohrožený druh
Nejsou údaje
Vřetenuška mokřadní (Zygaena Nejsou údaje trifolii)
CR
Nejsou údaje
Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
2 dospělé ex.
Silně Seg. 2: na smrkovém ohrožený druh pařezu
Vlastní zjištění, červen 2012
Slepýš křehký (Anguis fragilis)
1 dospělý jedinec
Silně U balvanu v seg. 3 – v ohrožený druh odumřelé travní hmotě
Vlastní zjištění, červen 2012
Skokan hnědý (Myotis brandtii)
Max. dvě desítky jedinců, starší i mladší
Druh V okolí vodotečí, v význačný pro olšinách i na nelesních území PP mokřadních plochách
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
Několik ex.
Ohrožený druh
Přelety na PP během vegetační sezóny
Ťuhýk obecný Lanius collurio)
Nejsou údaje
Ohrožený druh
Nejsou údaje
Vlastní zjištění, červen 2012. Druh zjištěn i v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996) Vlastní zjištění, 2012. Druh zjištěn i v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996) Výskyt zaznamenán v 90. letech 20. stol. (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996)
Pozn. 1: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. CR = kriticky ohrožený druh v rámci Červeného seznamu ohrožených druhů ČR (FARKAČ et al., eds. 2005). Lokalizace segmentů viz mapa 2 (příl. 1).
7
1.7. Dlouhodobý cíl péče Hlavním dlouhodobým cílem péče na lokalitě Dolejší dráhy je zachování botanicky významných nelesních společenstev a podpora vitality zvláště chráněných i vzácnějších druhů rostlin. 2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Chráněné území Dolejší dráhy se nachází asi 1 km jihozápadně od obce Nehodív, při jižní straně silnice do Štipoklas. Území je tvořeno mozaikou převážně polopřirozených typů biotopů; jeho celková výměra činí ca 4,35 ha. Obklopují jej převážně nelesní ladovité plochy v kombinaci s křovinami. Nelesní ladovité plochy jsou zruderalizované, s výskytem nitrofilních druhů včetně Anthriscus sylvestris, Urtica dioica a Cirsium arvense. U západního okraje poblíž úpravny vody se nachází pravidelně kosená druhově bohatá loučka ze svazu Arrhenatherion. Ze SZ strany je lokalita ohraničena silniční komunikací, při níž se nacházejí vzrostlé jasany. V jihovýchodní části navazuje na ZCHÚ vzrostlá olšina s vodotečí. Ze severovýchodní strany přiléhá k PP kosený kulturní travní porost v místě bývalého pole. Dle geomorfologického členění reliéfu se předmětné území nachází v Česko-moravské soustavě, podsoustavě Středočeská pahorkatina, v geomorfologickém celku Blatenská pahorkatina, v centrální části podcelku Nepomucká vrchovina, v okrsku Plánická vrchovina. Lokalita se rozprostírá na velmi mírném svahu s celkovým sklonem k JV. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 575 – 598 m. Zeměpisné souřadnice: 130 32´ 50´´ z.d. a 490 24´ 25´´ s.š. Z regionálně geologického hlediska náleží ZCHÚ k dvěma jednotkám: a) moldanubikum Šumavy se zastoupením hornin tzv. plánického pruhu, b) středočeský pluton reprezentovaný horninami chanovské apofýzy. Plánický moldanubický pruh je budován různými typy více či méně migmatitizovaných paralul, z větší části cordieritických s vložkami krystalického vápence a erlanu. Horninové složení chanovské apofýzy odpovídá biotitickému granodioritu s amfibolem (tzv. blatenský typ). Kvarterní pokryv tvoří především svahové, hlavně solifluční, hlinitokamenité a hlinitopísčité sedimenty. Tyto sedimenty jsou zčásti zvodnělé a slabě zrašelinělé. V JZ části lokality se nachází zrašelinělá vrstva o mocnosti kolem 1 m. Z velké skupiny hydromorfních půd tu vznikly hlavně organozem typická a glejová, glej organozemní, na deluviích a dolních částech svahů kyselá kambizem pseudoglejová. Co se týče hydrologických poměrů, ZCHÚ se nalézá v pramenné oblasti drobného levobřežního přítoku Štipoklaského potoka, který se vlévá do Myslívského rybníka a dále pak Myslívským potokem do Úslavy. Lokalita se rozprostírá na velmi mírném levobřežním svahu potůčku a tvoří součást jeho pramenné oblasti. Potůček, tekoucí směrem k východu, před opuštěním území přijímá přítok, který protéká v SV části území a přivádí vodu ze svahů nad silnicí a z prameniště v olšině. V 80. letech 20. století byl v těsné blízkosti Z hranice území (ppč. 693/1) proveden hydrogeologický vrt jako připravovaný zdroj pitné vody pro obec Štipoklasy. Klimaticky spadá území do mírně teplé a mírně vlhké vrchovinné oblasti (MT 3). Průměrná roční teplota je ca 70C. Dlouhodobý průměr srážek podle nejbližší meteorologické stanice v Pačejově činí 558 mm s nejvyšším maximem 87 mm v měsíci červenci. Srážkový úhrn ve vegetačním období se pohybuje v rozmezí 300-350 mm, v zimním období v rozmezí 200-300 mm. Počet letních dnů činí v průměru 20–30, zima má v průměru 40-50 ledových dnů. Počet dní se sněhovou pokrývkou: 50-100. Z hlediska vegetačních poměrů náleží lokalita do fytogeografické oblasti mezofytika, fytogeografického okresu Plánický hřeben (34). Podle rekonstrukční geobotanické mapy (MIKYŠKA et al. 1969) je v území mapováno rozhraní mezi acidofilními doubravami (Quercion robori-petrae) a luhy a olšinami (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Současný vegetační kryt: jedná se o pestrou mozaiku polopřirozených mezofilních až vlhkomilných travinobylinných společenstev, podmáčených ploch s výskytem nízkoostřicových cenóz, křovitých a lesních společenstev s převahou olše lepkavé nebo pionýrských dřevin (celkem
8
ca 15 různých vegetačních typů). V olšových porostech jsou vyvinuty fragmenty pramenišť s dominantní Cardamine amara. SV část lokality s bažantnicí pokrývají zruderalizované porosty s nitrofilními druhy bylin (Urtica dioica, Galium aparine, Senecio ovatus). Pestrá mozaika polopřírodních biotopů se příznivě projevuje jak v diverzitě rostlin, tak i v druhové pestrosti hmyzu. V průběhu terénní sezóny r. 2012 zde bylo zjištěno celkem 245 druhů cévnatých rostlin. V 90. letech 20. století zde bylo zjištěno 38 různých druhů motýlů (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996). Pozn. 1: Přehled aktuálně zjištěných typů biotopů je obsahem přílohy 3, přehled vymezených segmentů viz mapa 2, příl. 1 a tab. 3, příl. 2. Management vymezených dílčích ploch je řešen v kap. 3.1.1. „Rámcová směrnice péče“. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů obsahuje kap. 1.6.2. Pozn. 2: Údaje ke zpracování kap. 2.1. byly získány z těchto zdrojů: BRAUNOVÁ, red. et al. (1996), TONIKA et NOVOTNÝ (1975) a ZAHRADNICKÝ et MACKOVČIN, eds. et al. (2004). 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Chráněné území bylo v minulosti, tj. zhruba do 60. let minulého století, využíváno jako tzv. „obecní draha“, tedy neúrodné pozemky obhospodařované extenzivní pastvou, případně v kombinaci s částečným kosením. Po ukončení této činnosti začalo docházet k postupnému ovlivnění původní vegetace především rozšiřováním keřového patra (trnka, hlohy, krušina aj.) na úkor botanicky cenných druhů. Díky kamenitému a obtížně přístupnému terénu s podmáčenou půdou zůstala lokalita uchráněna od velkoplošných zemědělských rekultivací a meliorací, do vegetačního krytu však začaly stále více pronikat vysokovzrůstné druhy svazu Calthion (vznik pcháčových společenstev z okruhu as. Angelico-Cirsietum palustris). Zmeliorován byl pouze drobný tok vedoucí po jižní hranici PP do podoby otevřené meliorační strouhy, jejíž koryto v posledním desetiletí intenzivně zarůstá mokřadní i ruderální vegetací a dochází k jeho postupnému změlčování. K šíření nitrofilních ruderálních druhů do určité míry přispěly splachy živin z bývalé orné půdy ležící jižně od PP. Tato orná půda je nyní zatravněná a plocha využívána k extenzivní pastvě skotu. Zrušení pravidelného pastevního managementu nejpozději v 60. letech 20. století mělo za následek postupné vymizení některých význačných druhů rostlin vázaných na krátkostébelné pastviny. Patří k nim zejména prha arnika (Arnica montana), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), vstavač kukačka (Orchis morio) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Původní, kamenem vyzděná studna na prameništi u JJZ hranice území, byla zničena vybagrováním spolu s částí odtokové stružky. V současné době je toto místo zarostlé hustou vegetací. V roce 1987 byl realizován hydrogeologický vrt při západní hranici ZCHÚ a další vrty vně východní hranice. Vrtný průzkum byl proveden bez předchozího projednání s výkonným orgánem státní ochrany přírody. Zhruba od konce 90. let 20. století je vrt zřízený při Z hranici PP využíván jako zdroj pitné vody pro obec Štipoklasy. Pravděpodobně v roce 1995 byla ve VSV cípu území postavena bažantnice, naštěstí mimo nejhodnotnější části lokality. V září roku 2008 byla v botanicky cenné podmáčené části lokality orgánem ŽP Plzeňského kraje zjištěna dvě krmeliště pro lesní zvěř. Po zkontaktování Honebního spolku Štírka Myslív se žádostí o odstranění bylo v průběhu jednoho týdne krmeliště zlikvidováno. Díky rychlé likvidaci tohoto nežádoucího elementu nedošlo k vážnému narušení význačných mokřadních rostlinných společenstev. V roce 2009 došlo k odvozu starého mobilního včelína, který stál na konci travnaté cesty (J situovaná odbočka ze silnice Štipoklasy - Nehodív) na kontaktu mezi lesní a nelesní plochou. Včelín byl delší dobu nevyužívaný a na kontaktu s ním docházelo ke zvýšené ruderalizaci porostů.
9
2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a správní předpisy Geometrický plán se zákresy hranic ZCHÚ a orientačních bodů (viz BRAUNOVÁ, red. et al. 1996). Vyhláška ONV Klatovy o zřízení CHPV „Dolejší dráhy“ ze dne 14. 5. 1990. ZCHÚ je součástí lokálního biokoridoru (LBK, kód 49-3031) vymezeného v revizi generelů ÚSES ORP Horažďovice z roku 2008 – viz podklady k ÚSES uložené na MÚ v Horažďovicích, odbor ŽP. 2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Je velmi pravděpodobné, že vrt zbudovaný při Z hranici PP, který je využíván jako zdroj pitné vody pro obec Štipoklasy, má určitý negativní vliv na vodní režim v ZCHÚ, především v centrální části lokality. V letní sezóně letošního roku byla zjištěna přímá souvislost mezi výrazným deficitem spodní vody v botanicky nejcennější zrašelinělé části PP a intenzivní spotřebou vody z obecního vodovodu ve Štipoklasech (přítomnost většiny chalupářů, napouštění bazénů apod.). Místní obyvatelé dokonce popsali situaci, kdy během letošních horkých červencových dní došlo k vyčerpání zásob spodní vody a byla na nějakou dobu přerušena dodávka vody z obecního vodovodu. Hladina spodní vody v botanicky nejcennější zrašelinělé části ZCHÚ dosáhla běžných hodnot až ke konci září (silně podmáčená až zbahnělá půda, prohlubeniny a terénní sníženiny zaplavené vodou). Nelesní plochy v PP a kontaktním ochranném pásmu mají neustálou tendenci k intenzivnímu zarůstání náletovými dřevinami. Šíření těchto dřevin je potlačováno každoročním kosením, přesto však na některých místech dochází k utlačování exemplářů vzácnějšího jalovce obecného aktivním rozvojem dřevinného náletu, zejména teplomilných křovin (trnka, hloh). Do některých nelesních ploch v PP, především v jižní části rezervace, se zčásti šíří některé expanzivní nitrofilní druhy, hlavně kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč rolní (Cirsium arvense) a kerblík lesní (Anthriscus sylvestris). Expanze těchto druhů je poměrně efektivně potlačována pravidelným kosením s pečlivým odklizem pokosené biomasy. V botanicky méně hodnotných partiích PP soustředěných do V až VSV části území (bažantnice, ladovitá plocha pod elektrovodem) se projevuje silnější a stabilnější ruderalizace porostů indikovaná zvýšeným výskytem kopřivy, maliníku (Rubus idaeus) a starčku hajního (Senecio ovatus). O něco vážnější situace nastává ve vzrostlých olšových porostech v S části ZCHÚ, kde se za posledních deset let masově rozšířila invazní netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) s negativním vlivem na druhovou pestrost bylinného patra. V dubnu 2011 proběhla výměna sloupů u elektrického vedení, které zčásti prochází územím PP (přibližně ve směru V - Z). Při tomto zásahu došlo k částečnému poškození vegetačního krytu v ZCHÚ včetně rozježdění půdy, vyřezání křovin a navážky betonu. Po upozornění dodavatelské firmy SEG, s.r.o. orgánem ŽP Plzeňského kraje byla provedena opatření pro nápravu situace. Během letošních terénních průzkumů v rámci sběru dat pro nový plán péče bylo zjištěno, že rozježděné plochy bohatě zarůstají sítinou rozkladitou (Juncus effusus) a skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), která se šíří na dotčené místo z kontaktní monocenózy tohoto druhu. 2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch V roce 2012 byl na předmětné lokalitě proveden podrobný botanický a rámcový krajinoekologický průzkum. Výsledky z botanického průzkumu jsou obsaženy v těchto oddílech plánu péče: kap. 1.6.2. (přehled vzácnějších rostlinných společenstev a zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin); příl. 1: mapa 2 (vegetační mapa), mapy 3a, 3b (lokalizace význačných druhů rostlin); příl. 2: tab. 1 (celkový přehled zjištěných druhů), tab. 2 (přehled vzácnějších druhů zjištěných pouze v minulosti), tab. 3 (charakteristika vymezených segmentů); příl. 3: přehled zjištěných biotopů a fytocenologické snímky. Z pohledu územní i druhové ochrany bylo území PP rozčleněno do pěti základních dílčích ploch (lokalizace viz mapa 4, příl. 1). Dílčí plocha č. 2 byla s ohledem na různý typ managementu
10
rozdělena na další dvě dílčí plochy (subplochy) 2a, 2b.
Přehled dílčích ploch v PP Dolejší dráhy Číslo díl.pl.
Charakteristika vymezených dílčích ploch
1
Mezofilní 2x ročně kosená plocha s převahou středně druhově bohatých porostů ze svazu Arrhenatherion, které se nejvíce blíží asociaci Trifolio-Festucetum rubrae. Lokálně jsou vyvinuty fragmenty druhově bohatých fytocenologicky nevyhraněných cenóz svazu Violion caninae. Na ploše se nacházejí vzrostlé solitérní dřeviny z přirozeného náletu a fragmenty křovin s dm Prunus spinosa. V zimě 2011-2012 byly některé z těchto solitérních dřevin (převážně smrky, vzácněji jasany) vyřezány. Ze vzácnějších druhů byly zjištěny: Carex umbrosa, Epipactis helleborine a Juniperus communis. Biotopy: T1.1, K3, X12.
2a
Vlhká až podmáčená plocha, 1x ročně kosená, osídlená převážně vlhkomilnou nelesní vegetací. V horní (JZ) části plochy zjištěn fragment mezofilního porostu ze svazu Arrhenatherion s dm Avenula pubescens. Hojně jsou zastoupeny porosty svazu Calthion, buď v podobě fytocenologicky nevyhraněných cenóz s hojným výskytem Caltha laeta nebo zapojených porostů as. Scirpetum sylvatici. V dolní (V až JV) části plochy zjištěny fragmenty druhově středně bohatých porostů svazu Molinion. Střední část na kontaktu s dílčí plochou 2b osidlují nízkoostřicové porosty ze svazu Caricion fuscae, často s hojným doprovodem druhů ze svazu Calthion. Roztroušeně zastoupeny náletové dřeviny s převahou keřových vrb Salix aurita a S. cinerea. Zjištěné významnější druhy: Carex diandra, C. paniculata, Dactylorhiza majalis, Juniperus communis, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Potentilla palustris, Trifolium spadiceum, Valeriana dioica, Veronica scutellata. Biotopy: T1.1, T1.5, T1.9, R2.2, X12.
2b
Tuto plochu, kosenou 1x za 2 roky, osidlují botanicky velmi cenné nízkoostřicové porosty ze svazu Caricion fuscae s bohatým zastoupením Menyanthes trifoliata. Porosty jsou druhově středně bohaté a některé z nich lze přiřadit k as. Caricetum goodenowii. Místy se hojně uplatňují druhy typické pro svaz Calthion. Zjištěné významnější druhy: Carex paniculata, C. pulicaris, Dactylorhiza majalis, Epilobium obscurum, Menyanthes trifoliata, Parnassia palustris, Potentilla palustris, Valeriana dioica. Biotopy: R2.2.
3
Plochy ponechané přirozenému vývoji. Z větší části jsou osídleny vzrostlými porosty s převahou olše lepkavé a polokvětnatým bylinným patrem (podsvaz Alnenion glutinoso-incanae) v kombinaci s fragmenty pramenišť (svaz Cardaminion amarae, as. Cardaminetum amarae). V místě kamenného moře zjištěny porosty inciálního sukcesního stadia acidofilní doubravy (svaz Genisto germanicaeQuercion). V SZ části plochy se vyskytuje remíz z přirozeného náletu dřevin s pestrou druhovou skladbou. Ostatní biotopy jsou zastoupeny spíše fragmentárně: zruderalizovaná loučka v SZ okraji PP zarůstající dřevinným náletem, křoviny s hojnou trnkou a hlohy, mokřadní vrbiny se Salix aurita a S. cinerea. Zjištěné významnější druhy: Juniperus communis, Valeriana dioica; v ochranném pásmu také Carex paniculata a Potentilla palustris. Biotopy: K1, K3, L2.2, (L7.2), R1.4, T1.1, X12.
4
Téměř ladovitá plocha pod elektrovodem, kde probíhá občasná prořezávka náletových dřevin. Plochu osidluje mozaika vlhkomilných cenóz ze svazu Calthion, zruderalizovaných porostů s hoj. Urtica dioica, mladých křovin s dm Prunus spinosa a mladých náletových dřevin. Biotopy: T1.5, K3, X7, X12. Bez výskytu významnějších druhů rostlin.
5
Zruderalizovaná plocha s bažantnicí. Převažují cenózy s nitrofilními druhy, s dm Urtica dioica a rozptýleným náletem dřevin. Ve spodní části plochy zjištěn fragment vzrostlého porostu s dm Alnus glutinosa. Biotopy: L2.2, X7, X12. Bez výskytu významnějších druhů rostlin.
Vysvětlivky: díl.pl. = dílčí plocha. Kódy biotopů převzaty z Katalogu biotopů ČR (příručka pro vytváření soustavy chráněných území NATURA 2000 - viz CHYTRÝ et al., eds. 2001). Pozn.: lokalizace dílčích ploch viz mapa 4, příl. 1; lokalizace vzácnějších druhů viz mapy 3a a 3b, příl. 1, vegetační mapa viz mapa 2 (příl. 1).
11
2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Podobně jako v předchozím desetiletí je potřeba nadále věnovat hlavní pozornost zachování botanicky cenných porostů v podmáčené části PP. Také je žádoucí věnovat zvýšenou pozornost exemplářům jalovce obecného, do kterých vrůstají expanzivní náletové dřeviny a omezují jejich vitalitu. Pro zachování botanicky pestré nelesní části PP je od 2. poloviny 90. let (20. století) realizováno její pravidelné kosení s pečlivým odstraňováním biomasy (odvozem, event. pálením mimo vlastní plochu PP). Také je pravidelně vyřezáván nálet dřevin, přednostně trnek, které v daném území vykazují největší schopnost expanze. Zpočátku byly tyto managementové práce prováděny s podporou bývalého Okresního úřadu v Klatovech ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny v Plzni, která se podílela na financování akcí. Od roku 2003 je ochrana a péče o dané území v kompetenci odboru ŽP v rámci Krajského úřadu v Plzni. V období let 2003-2009 byla daná managementová opatření prováděna soukromým zemědělcem Petrem Kučerou z Hnačova. Od roku 2010 jsou prováděna firmou Jaroslav Ramik, Plzeň (práce zajišťuje P. Černý) v rámci projektu „Péče o luční společenstva ve zvláště chráněných územích Plzeňského kraje a o evropsky významné lokality Plzeňského kraje“. Realizovaná managementová opatření jsou v souladu s doporučeními uvedenými v předchozím plánu péče (MATĚJKOVÁ 2003). Výkon myslivosti, kromě výstavby mysliveckých zařízení a přikrmování zvěře, není v ZCHÚ omezen. Základní informace ke stavu a managementu jednotlivých dílčích ploch: DÍLČÍ PLOCHA 1: Mezofilní luční porosty s rozptýleným náletem stromů a fragmenty křovin Tato část lokality je od roku 2010 kosena 2x ročně během června a srpna (v roce 2010 byla kosena v červenci a září). Předtím byla plocha kosena 1x ročně; dvě seče během jednoho roku byly zvoleny kvůli pokračující nadměrné expanzi trnkového náletu do travních porostů. V letošním roce byl pozorován významný úbytek trnkového náletu. Oproti předchozímu desetiletí však došlo k redukci nízkostébelných porostů ze svazu Violion caninae a zcela vymizely fragmenty cenóz ze svazu Molinion. Obojí nahradily porosty ovsíkových luk. Ve srovnání s předchozím desetiletím je stále možné přiřadit porosty ovsíkových luk k as. Trifolio-Festucetum rubrae, avšak minimálně o jednu třetinu se v nich zvýšil podíl trav (hlavně Avenula pubescens, Festuca rubra a Agrostis capillaris) na úkor dvouděložných bylin. Půda ve spodní části plochy je o poznání sušší a zcela zde vymizel chráněný druh Dactylorhiza majalis. Nebyl zjištěn ani další chráněný taxon udávaný v roce 2003 – Platanthera bifolia. Je pravděpodobné, že k těmto výše uvedeným změnám dochází v důsledku dlouhodobějšího kosení, kterým byl nahrazen původní pastevní způsob obhospodařování. Expanzi trav do určité míry podporuje i způsob kosení s výškou strniště nad 10 cm v místech, kde nad půdní povrch vystupují balvany a hrozí zde mechanické poškození nástrojů (křovinořezu event. ručně vedené sekačky). Vývoj vegetace a druhové skladby porostů může v dalších letech ovlivnit odstranění některých solitérních stromů, k němuž došlo během zimy 20112012. Pro podporu biodiverzity nízkovzrůstnějších dvouděložných druhů by bylo vhodné nahradit v této dílčí ploše kosení polointenzivní pastvou, realizovanou nejlépe s pomocí ovcí a koz. Tomuto zásahu však může do určité míry bránit blízká přítomnost vrtu pro získávání pitné vody. DÍLČÍ PLOCHA 2a: Vlhkomilné travinobylinné a nízkoostřicové porosty Tato část lokality je ca od roku 1998 pravidelně kosena 1x ročně v průběhu letního období (přelom července a srpna). Pouze východní část této plochy byla poprvé pokosena až v roce 2004 po vyřezávce křovin a mladých olší. Zpočátku docházelo k nežádoucímu kupení části pokosené travní hmoty na okrajích PP s následným rozvojem nitrofilní vegetace, nyní je pokosená biomasa pečlivě odstraňována z chráněného území. V horních partiích plochy je oproti předchozímu desetiletí patrný pokles hladiny spodní vody, což se projevuje sníženou pokryvností vlhkomilných druhů svazu Calthion a nárůstem pokryvnosti druhů svazu Arrhenatherion včetně Festuca
12
pratensis a F. rubra. Dochází zde k postupné proměně druhově chudších mokřadních porostů na druhově středně bohaté cenózy tvořené mozaiků vlhkomilnějších a suchomilnějších druhů rostlin. Monocenózní porost Scirpus sylvaticus, nacházející se na drobných pramenných výronech v jižní části plochy, oproti tomu zůstává poměrně stabilní. Poblíž dílčí plochy 1 byl v rámci řízené prořezávky náletových dřevin v zimním období 2011-2012 pokácen vzrostlý exemplář smrku. Ve spodních partiích dílčí plochy došlo k pozitivnímu nárůstu druhové pestrosti, zejména díky rozvoji pestré škály vlhkomilných druhů svazu Caricion fuscae, Calthion a Molinion. Do vlhkých prohlubní s pravidelně vyhrabávanou pokosenou hmotou se výrazně rozšířila vachta (Menyanthes trifoliata). Došlo zde také téměř k 50% nárůstu populace Dactylorhiza majalis. Pravidelné kosení má jednoznačně pozitivní vliv na druhovou skladbu porostů ve spodní části dílčí plochy a zároveň napomáhá stabilizovat monocenózní porost skřípiny lesní tak, že nedochází k jejímu nežádoucímu šíření do kontaktních botanicky cenných společenstev. DÍLČÍ PLOCHA 2b: Botanicky velmi cenné nízkoostřicové porosty s Menyanthes trifoliata Jedná o plošně nejmenší, avšak ochranářsky nejcennější dílčí plochu s druhově středně bohatými porosty, které jsou koseny 1x za 2 roky v průběhu letní sezóny (přelom července a srpna). Oproti předchozímu desetiletí zde došlo zhruba k 30-40% nárůstu pokryvnosti Menyanthes trifoliata a k mírnému nárůstu populace Dactylorhiza majalis. Poměrně stabilní zůstávají populace Potentilla palustris. Pokles hladiny spodní vody se však projevil v nápadném úbytku Carex rostrata. a v souvislosti s tím s proměnou vegetačního typu Caricetum fuscae caricetosum rostratae snímkovaného v roce 2003 na fytocenologicky blíže nevyhraněné společenstvo s Menyanthes trifoliata. Stávající management této dílčí plochy je vyhovující jak z hlediska ochrany cenných rostlinných společenstev tak pro podporu populací významnějších druhů rostlin. DÍLČÍ PLOCHA 3: Olšiny a ostatní plochy zarostlé náletovými dřevinami Tato dílčí plocha pokrývá severní a jihovýchodní část PP. Jedná se o lesní porosty ponechané přirozenému vývoji. Při srovnání s rokem 2003 vykazuje největší ekologickou stabilitu olšina v JV části PP s fragmenty pramenišť. Olšové porosty v S části prodělaly za poslední desetiletí určitou proměnu ve všech vegetačních patrech. Ve stromovém patře došlo k expanzi olšových korun na úkor mladších jasanů, které začínají postupně odumírat. K mírnější redukci jasanů došlo i v keřovém patře a naopak se sem rozšířil jilm (Ulmus glabra). Bylinné patro prodělalo zcela zásadní změnu ve vegetační skladbě; polokvětnatý podrost silně znehodnotila invaze Impatiens parviflora a expanze nitrofilní Urtica dioica. Kontaktní prameniště s Cardamine amara, které v roce 2003 dosahovaly výměry minimálně 15 m2, se zredukovaly na drobné fragmenty. Zřejmě to má určitou souvislost s celkovým mírným poklesem hladiny spodní vody u vodoteče i v přilehlých olšových porostech. Remíz v Z části dílčí plochy tvořený náletovými dřevinami neprodělal během uplynulých deseti let žádnou podstatnější změnu kromě mírné redukce jasanového náletu v keřovém patře. Přilehlá ladovitá a zruderalizovaná loučka aktivně zarůstá dřevinným náletem. Kamenné moře v J až JJV části dílčí plochy je v současné době prakticky celé pokryto náletem keřů a stromů. Zatímco v roce 1992 i 2003 zde pokryvnost keřového i stromového patra dosahovala několika málo procent, v současné době dosahuje pokryvnost stromového patra ke 40% a keřového patra k 65%. Mírně se zvýšila pokryvnost bylinného patra, zejména v důsledku částečné expanze ostružiníku (Rubus sp.). Porosty na kamenném moři postupně dospěly do inciálního sukcesního stadia vlhké acidofilní doubravy. DÍLČÍ PLOCHA 4: Vlhká plocha pod elektrovodem Dochází zde k expanzi nitrofilní bylinné vegetace. Občasné vyřezávky náletových dřevin mají za následek rozvoj nízkovzrůstných a velmi přehoustlých trnkových porostů. Kromě prořezávek dřevin a občasných vjezdů mechanizačních zařízení kvůli údržbě elektrovodu je plocha ponechávána přirozenému vývoji.
13
DÍLČÍ PLOCHA 5: Zruderalizovaná plocha s bažantnicí V současné době se tato plocha jeví jako zpustlá, bez využití. Nelesní plochy s převahou ruderální vegetace postupně zarůstají vlhkomilným dřevinným náletem. 2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritním zájmem v předmětném ZCHÚ je zachování botanicky cenných nízkoostřicových společenstev s vitálními populacemi celé řady zákonem chráněných a vzácnějších druhů rostlin (viz dílčí plocha 2). V pořadí druhým klíčovým zájmem je efektivní péče o populace vzácnější dřeviny jalovce obecného.
3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů ve ZCHÚ 3.1.1. Rámcová směrnice péče Rámcová směrnice péče o PP Dolejší dráhy DÍLČÍ PLOCHA 1 Mezofilní luční porosty s rozptýleným náletem stromů a fragmenty křovin Typ managementu Vhodný interval Minimální interval
kosení nebo polointenzivní pastva hospodářských zvířat 2 seče ročně; vyřezávky dřevin: 1x za 5-7 let dle potřeby každoroční kosení; vyřezávky dřevin 1x za 10 let křovinořez nebo ručně vedená sekačka, motorová pila/optimálně ovce a Prac. nástroj/hosp. zvíře kozy, může být i skot 1. kosení: 1. polovina června, 2. kosení: optimálně v 1. srpna; pastva: 2x Kalendář pro management během vegetační sezóny (optimálně červen a srpen); vyřezávky dřevin: mimo hnízdní období ptactva, optimálně v období vegetačního klidu
Upřesňující podmínky
kosení: do 14ti dnů po každé seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty; vyřezávky dřevin: jde o lokální cílené prořezávky v místech, kde hrozí jejich expanze do nelesních společenstev nebo jsou jejich útlakem ohroženy exempláře jalovce obecného, vyřezanou hmotu lze navrstvit v kontaktním remízu tvořeném náletovými dřevinami (S od díl. pl. 1, součást díl. pl. 3) jako příbytek pro drobné savce včetně ježků
DÍLČÍ PLOCHA 2a Vlhkomilné travinobylinné a nízkoostřicové porosty Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře
ruční kosení 1 seč ročně; vyřezávky dřevin: 1x za 5-7 let dle potřeby každoroční kosení; vyřezávky dřevin 1x za 10 let křovinořez, motorová pila kosení optimálně na přelomu července a srpna; vyřezávky dřevin: mimo Kalendář pro management hnízdní období ptactva, optimálně v období vegetačního klidu kosení: do 14ti dnů po seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty, z kosení je nutné zcela vyloučit vyvýšené trsy ostřice latnaté (Carex paniculata); vyřezávky dřevin: jde o lokální cílené prořezávky v místech, kde Upřesňující podmínky hrozí jejich expanze do nelesních společenstev nebo jsou jejich útlakem ohroženy exempláře jalovce obecného (týká se i kontaktních okrajů s dílčí plochou 3), vyřezanou hmotu lze navrstvit na okraji kontaktní olšiny (S od díl. pl. 2a, součást díl. pl. 3) jako příbytek pro drobné savce včetně ježků
14
DÍLČÍ PLOCHA 2b Botanicky velmi cenné nízkoostřicové porosty s Menyanthes trifoliata Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
ruční kosení seč 1x za 2 roky 1 x za 2 roky křovinořez optimálně na přelomu července a srpna do 14ti dnů po seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty, z kosení vyloučit místa s vysokou koncentrací vachty a vyvýšené trsy ostřice latnaté (Carex paniculata)
DÍLČÍ PLOCHA 3 Olšiny a ostatní plochy zarostlé náletovými dřevinami Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
bezzásahový, samovolný vývoj trvale, bez přerušení trvale, bez přerušení žádný není třeba určovat s ohledem na bezzásahový režim ochrana přirodních procesů a spontánní dynamiky vegetace
DÍLČÍ PLOCHA 4 Vlhká plocha pod elektrovodem Typ managementu
občasné vyřezávky náletových dřevin prováděné a hrazené provozovatelem elektrovodného zařízení
Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management
určuje provozovatel zařízení určuje provozovatel zařízení určuje provozovatel zařízení mimo hnízdní období, optimálně v době vegetačního klidu
Upřesňující podmínky
veškeré zásahy týkající se elektrovodu v úseku procházejícím plochou ZCHÚ by měl provozovatel hlásit orgánu ŽP na Krajském úřadu v Plzni
DÍLČÍ PLOCHA 5 Zruderalizovaná plocha s bažantnicí Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
extenzivní chov bažantů nebo ponechání přirozenému vývoji určuje vlastník pozemku, lze realizovat každoroční provoz každoroční chov bažantí kuřata chov od jara do podzimu koncentrace chovaných zvířat nesmí přesáhnout kritické hodnoty, kdy se jedinci začnou vůči sobě chovat agresivně v důsledku nedostatku prostor; v případě neefektivity chovu ponechat přirozenému vývoji
Pozn.: vymezení dílčích ploch viz mapa 4; lokalizace význačnějších druhů rostlin viz mapa 3a, 3b; vegetační mapa s přehledem vymezených segmentů viz mapa 2 (všechny mapy viz příl. 1).
15
3.1.2. Zásahy a opatření ve vymezených dílčích plochách Přehled dílčích ploch v PP Dolejší dráhy a výčet plánovaných zásahů v nich dílčí plochy
stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
kosení event. polointenzivní pastva
1
naléhavost
2
Mezofilní luční porosty udržované pravidelným řízené lokální vyřezávky kosením, s rozptýleným náletových dřevin v náletem stromů a fragmenty místech expanze do křovin kosených lučních 2 porostů a v místech útlaku jalovcových exemplářů ruční kosení
2a
Vlhkomilné travinobylinné a nízkoostřicové porosty udržované pravidelným kosením
1
termín provedení
každoročně 2 seče: v červnu a v srpnu, event. pastva 2x za sezónu (červen, srpen)
mimo hnízdní období, přednostně v období vegetačního klidu
každoročně 1 seč na přelomu července a srpna
řízené vyřezávky dřevin v místech expanze do kosených lučních 2 porostů a v místech útlaku jalovcových exemplářů
mimo hnízdní období, přednostně v období vegetačního klidu
2b
Botanicky velmi cenné nízkoostřicové porosty s Menyanthes trifoliata udržované pravidelným kosením
ruční kosení
1
1 seč ob rok, na přelomu července a srpna
3
Olšiny a ostatní plochy zarostlé náletovými dřevinami ponechané přírodnímu vývoji
ponechat přirozenému vývoji
trvale
žádný s ohledem na bezzásahovost
4
Vlhká plocha pod elektrovodem s občasnou vyřezávkou náletových dřevin
vyřezávky náletových dřevin
určuje mimo hnízdní období, provo- přednostně v období zovatel vegetačního klidu
5
Zruderalizovaná plocha s bažantnicí, maximálně extenzivně využívaná
chov bažantů
1
16
maximálně extenzivní chov bažantů, v případě neefektivity ponechat přirozenému vývoji
3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu se nacházejí převážně ladovité pozemky, vzácněji kosené travní porosty. Současný stav ochranného pásma prakticky nenarušuje zájmy ochrany přírody v ZCHÚ. Ruderalizaci na ladovitých pozemcích v OP lze prozatím tolerovat, neboť nebyl prokázán její negativní vliv na druhovou skladbu kontaktních kosených porostů na území PP. 3.3. Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ je geometricky zaměřeno a vyznačeno červenými pruhy po celém obvodu PP. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není vhodným objektem pro rekreační a sportovní účely. 3.6. Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Po předchozí dohodě s orgány ochrany přírody a vlastníky pozemků je možné předmětné území využít k odborným a populárně naučným exkurzím zaměřeným na poznávání vlhkomilné flóry i polopřírodních rostlinných společenstev. 3.7. Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ a monitoring Je zapotřebí nadále provádět každoroční orientační sledování stavu populací zvláště chráněných a významnějších druhů rostlin a zhruba v desetiletých intervalech opakovat vegetační snímky na plochách, kde byly pořízeny v letech 2003 a 2012. V území by bylo dále vhodné zopakovat podrobný entomologický průzkum v rozsahu prováděném v 90. letech 20. století (BRAUNOVÁ, red. et al. 1996). S ohledem na prudké poklesy spodní vody během letního období doporučuji provádět v této době pravidelná měření výšky hladiny spodní vody (alespoň 2x za týden) a po sběru dat porovnat jejich hodnoty s celkovou spotřebou vody z obecního vodovodu v osadě Štipoklasy za dané období.
17
4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Předpokládané náklady na managementová opatření v PP Dolejší dráhy Druh zásahu
Lokalizace zásahu
I. Každoročně opakované zásahy Kosení 2x ročně event. pastva dílčí plocha 1 mezofilních lučních porostů
Odhad plochy (ha)
Částka (Kč)
0,42
max. 13 000,- /rok
Kosení 1x ročně
dílčí plocha 2a
0,71
max. 10 000,- /rok
Kosení 1x za 2 roky
dílčí plocha 2b
0,08
max. 6 000,- /rok
Max. náklady celkem/10 let
300 000,-
II. Ostatní průběžné zásahy Řízené vyřezávky náletových dřevin v případě jejich expanze do nelesních ploch i v případě útlaku exemplářů jalovce obecného
dílčí plochy 1, 2a (včetně kontaktních okrajů s dílčí plochou 3)
0,05
Max. náklady celkem/10 let
max. 3 000,- /rok
20 000,-
III. Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba informační tabule
okrajová část ZCHÚ
Obnova značení hranic ZCHÚ v okrajové partie ZCHÚ terénu
0
5 000,-
0
10 000,-
Max. náklady celkem
15 000,-
Max. náklady za všechny navržené akce
335 000,-
III. Další navržené aktivity Opakovaný komplexní entomologický průzkum
celá plocha ZCHÚ a ochranné pásmo
18
4,35
10 000,-
4.2. Použité podklady a zdroje informací BRAUNOVÁ M. (red.) et al. (1996): PP Dolejší dráhy. Inventarizační průzkum 1992–1996. - 38 p., 12 map, 8 photo, ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. CHYTRÝ M., KUČERA T. et KOČÍ M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. – 304 p., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. ČÍŽEK K. et KRÁL M. (1986): Flóra Klidové oblasti Plánický hřeben. – Sborn. Západočes. Muz. Plzeň, Přír., no. 57: 1-28. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. (eds.) (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. - 760 p., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 929 p., Academia, Praha. MATĚJKOVÁ I. (2003): Plán péče pro přírodní památku Dolejší dráhy u Nehodíva na období 2004 – 2013. - 9 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. MIKYŠKA R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: 200 000. 1. České země, edice Vegetace ČSSR. – 204 p., Academia, Praha. PIVOŇKOVÁ L. (1992): Plán péče na období 1993 – 2002. PP Dolejší dráhy. - Ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. PROCHÁZKA F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). - Příroda, Praha, 18: 1-166. TONIKA J. et NOVOTNÝ P. (1975): Stručné vysvětlivky ke geologické mapě 1 : 25 000 (Nepomuk). - ÚÚG, Praha. ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds.) et al. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. - In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI, AOPK, Praha. Kopie aktuálních leteckých snímků s vyznačením hranic dotčeného ZCHÚ poskytnuté Krajským úřadem Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. Vlastní terénní průzkum 2012. Pozn.: plán péče byl zpracován dle „Osnovy plánů péče...“ zveřejněné ve Věstníku MŽP ČR z roku 2004, roč. XIV, částka 12, sdělení OZCHČP č. 22, dle vyhlášky č. 60/2008 Sb. a vyhlášky č. 64/2011 Sb. 4.3. Seznam mapových listů list 22-13, měř. 1 : 50 000, Základní mapa ČSSR list 22-13-19 Nepomuk, měř. 1 : 10 000 list 6-4 Nepomuk, měř. 1 : 5 000 Pozn.: Orientační mapa (mapa č. 1.A) z internetového serveru http://www.mapy.cz; situační a katastrální mapa (mapy č. 1.B a 1.C) převzaty z internetového serveru http://www.cuzk.cz. 4.4. Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ Tento plán péče navazuje na plán péče sestavený pro období 2004 – 2013 (MATĚJKOVÁ 2003), rozšiřuje ho a upřesňuje na základě nových zjištění. 4.5. Plán péče zpracoval Mgr. Ivona Matějková, Občanské sdružení Ořešák – spolek pro ochranu přírody, Kvasetice 67, 340 34 Plánice Datum zpracování: listopad 2012
19
Seznam příloh plánu péče pro PP Dolejší dráhy Příloha 1. Mapy Mapa 1.A. Orientační mapa PP Dolejší dráhy Mapa 1.B. Situační mapa PP Dolejší dráhy Mapa 1.C. Katastrální mapa PP Dolejší dráhy Mapa 1.D. Obrysová mapa PP Dolejší dráhy Mapa 2. Vegetační mapa PP Dolejší dráhy (stav k r. 2012) Mapa 3. Lokalizace výskytu vybraných vzácnějších druhů rostlin (stav k r. 2012) Mapa 4. Přehled dílčích ploch v PP Dolejší dráhy Příloha 2. Tabulky Tab. 1. Přehled zjištěných druhů rostlin v PP Dolejší dráhy Tab. 2. Přehled zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin nalezených pouze v minulosti na území PP Dolejší dráhy Tab. 3. Charakteristika segmentů v PP Dolejší dráhy (stav k r. 2012) Příloha 3. Přehled zjištěných typů biotopů a charakteristika vegetačních snímků Příloha 4. Fotodokumentace
20
