Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno
Plán péče o přírodní památku Svantovítova skála na období 1. 1. 2017 – 31. 12. 2026
Zpracoval v listopadu 2016 ing. Darek Lacina
1
Obsah Obsah ...................................................................................................................................................................... 2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území......................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje.......................................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí.................................................................... 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma...................................................................................................... 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................................................... 5 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................................................ 5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ................................................................................................................................ 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu............................................................................. 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 5 1.8 Cíl ochrany.................................................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany............................................................ 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .............................................................................................................................................. 6 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ..................................................... 7 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch................................................................. 7 2.4.1 Základní údaje o lesích........................................................................................................................... 7 2.4.2. Flóra ...................................................................................................................................................... 8 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody .............................................................................................. 8 2.4.3 Dílčí plochy............................................................................................................................................ 8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup.................................................................................................................................................................. 8 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.................................................. 8 3. Plán zásahů a opatření......................................................................................................................................... 9 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ............................................................ 9 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................................................................................ 9 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu........................................................................................................... 9 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.................................................................. 9 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností................................................ 10 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................... 10 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................................................... 10 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 10 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................. 10 4.2 Použité podklady a zdroje informací........................................................................................................... 11 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................................................... 12 Tabulka ................................................................................................................................................................. 15 T1 - Popis dílčích ploch a objektů..................................................................................................................... 15
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2043 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Svantovítova skála druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení OkÚ Vsetín orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 17/1999 datum platnosti předpisu: 19. 5. 1999 datum účinnosti předpisu: 24. 6. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Malá Bystřice Malá Bystřice
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
Podkladová mapa: ČÚZK©WMS ZM 50
3
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PP Svantovítova skála Katastrální území: Malá Bystřice (690040) Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
2432 3047
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
lesní pozemek lesní pozemek
402 532
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
987 112 81 062
751* 1 103* 1 854
Celkem
*) – výměra parcel v OP zjištěna pomocí nástroje ArcGIS se liší od výměry udávané ve zřizovacím předpisu. V dalším textu je používána výměra dle zřizovacího předpisu, tj. 0,16 ha. Poznámka.: Z datových podkladů při zpracování v GIS byla naměřena výměra 0,1854 ha. Zároveň ale byl v roce 2003 zpracován geometrický plán pro rozdělení pozemku. Značení parcel v tomto GP neodpovídá současnému značení (parcela č. 2432 = 2269/1 v EN vedená jako 2156, dále zmíněna parcela z EN 2155). Dle GP byly odděleny dvě parcely: 2269/6 a 2269/7 o celkové výměře 737 m2 jako nově vymezená plocha PP Svantovítova skála. Tento GP nebyl nikdy zanesen do KN. Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je vyhlášené dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
2432 2593 3047
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
402 388 532
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
987 112 25 867 81 062
Celkem
*) – výměra parcel v OP zjištěna pomocí nástroje ArcGIS Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha 1,6517
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0,16
vodní plochy
0
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
0
ostatní způsoby využití
0
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
4
0 0 0
0 0 0
0
0
0
0
0,16
1,6517
8 671* 84* 7 762* 16 517
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
ne ne CHOPAV Vsetínské vrchy RBK ÚSES (dle ÚTP ÚSES, 1996 – neupřesněno)
PP Svantovítova skála je součástí migračně významného území. Zároveň se nalézá ve vymezeném krasovém a pseudokrasovém území Vnějších Západních Karpat. Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne ne
Příloha č. M1: Viz Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN III. – přírodní památka 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Význačný a esteticky působivý skalní výchoz pískovce s výškou až 12 m, který vznikl vypreparováním z okolních hornin při selektivním zvětrávání. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. útvary neživé přírody útvar geologická charakteristika Svahový skalní útvar
Skalní zeď výrazně protažená ve směru V-Z je budovaná pískovci rusavských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky (eocén). Příčnými puklinami je rozčleněna na tři části. Nejníže položená v. část, která se nazývá pro svůj charakteristický tvar Ploutev, je zároveň nejvyšší a dosahuje 12 m. Jak severní tak jižní omezení tvoří svislé až převislé skalní stěny bez výrazných mikrotvarů. Střední část útvaru se nazývá Svatka. Na stěnách se vyskytují drobné tvary zvětrávání (skalní dutiny). Třetí nejnižší část je dlouhá 6 m, vysoká 5 m, a je hustě členěna příčnými puklinami se stopami selektivního zvětrávání. Směr a sklon vrstev je 178/60°. Skála je tvořena zřejmě jednou polohou hrubozrnného pískovce až drobnozrnného slepence, větší klasty (do 1 cm) jsou přítomny ojediněle.
popis útvaru 60 m dlouhý skalní výchoz je tvořen hrubozrnnými pískovci až drobnozrnnými slepenci. Nachází se na poměrně exponovaném místě vystaveném povětrnostním vlivům. Je typickou strukturně denudační pískovcovou skalní stěnou (hradbou), která je rozčleněná množstvím příčných puklin do řady dílčích bloků. Povrch pískovcových stěn pokrývají drobné tvary zvětrávání. Na severní straně stěny Svatky je vytesán nápis „Svantovít 1924“. Lezecký terén.
1.8 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem péče o PP Svantovítova skála je zachování a ochrana esteticky působivé skalní stěny z pískovců a slepenců vypreparovaných selektivním zvětráváním z okolních hornin magurského flyše, která tvoří význačnou dominantu v okolním terénu.
5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PP Svantovítova skála se nachází v kopcích uprostřed lesů na Vsetínsku, cca 675 m západně od zastávky Škola v Malé Bystřici a 2 km jihovýchodně od hráze údolní nádrže Bystřička (k.ú. Bystřička I.) v nadm. výšce 614 - 633 m n. m. Jedná se o skalní výchoz, výrazně protažený ve směru východ – západ, v podobě 60 m dlouhé a v nejvyšších místech kolem deseti metrů vysoké skalní zdi na ostrém bočním hřebínku vybíhajícího z vrchu Štípa směrem k SV. PP Svantovítova skála patří do přírodní lesní oblasti 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky. Z hlediska geomorfologického se území nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západní Beskydy, celku Hostýnsko-vsetínská vrchovina, podcelku Vsetínské vrchy a okrsku Valašskobystřická vrchovina. Biogeograficky území spadá do Vsetínského bioregionu3.9, rozhraní biochor 4SK/5SK – svahy na pískovcovém flyši 4. nebo 5. veg. stupně. Klimaticky jde o chladnou oblast CH7. Hydrologicky náleží k povodí řeky Moravy, dílčího povodí Vsetínské Bečvy. Geobotanicky leží na spodním okraji květnatých bučin. Potenciální přirozenou vegetací se řadí k bučině s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum) a fytogeograficky jde o Karpatské mezofytikum, okrsek Vsetínská kotlina. Geologickým podkladem území je magurský flyš tvořený zlínskými a částečně bělovežskými vrstvami račanské jednotky. Na deluviálních sedimentech v okolí Svantovítovy skály se vyvinula kambizem typická. Stávající vymezení ZCHÚ zahrnuje i okolní hospodářsky využívané lesní porosty, které z hlediska lesnické typologie náleží k lesním typům (LT): 4Y1 (skeletová bučina) – vlastní skalní výchoz, 4A3 (lipová bučina kapradinová) - okolní porosty. Na základě aktualizace podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 (viz Mapomat AOPK ČR) byla v daném území vymapována mozaika biotopů L5.1 – květnaté bučiny (60 %) a S1.2 – vegetace silikátových skal a drolin (40 %). Lesní porosty: I když se jedná o lesní půdu, v současnosti většinu skal obklopuje holina po kalamitní těžbě (sever, východ a jihovýchod), pouze na jihu – jihozápadu se nalézá smíšený prost smrku s modřínem, jedlí, bukem a dalšími listnáči (pouze v prostoru okolo skal je dominantní buk). Poznámka: Skály dostaly jméno po Svantovítovi, staroslovanském bohu války a hojnosti, kterého uctívali západní Slované. Ve stěně skály Svatka je na její severní straně vytesán nápis „Svantovít 1924“.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů (mimo předmětů ochrany – viz výše) název druhu
aktuální početnost kategorie popis biotopu druhu, další nebo vitalita podle vyhlášky poznámky populace v ZCHÚ č. 395/1992 Sb. Nepravidelně, §1 Bukový les; ojediněle se může Medvěd hnědý ojediněle zatoulat z okolí Nepravidelně, §2 Bukový les; ojediněle se může Rys ostrovid ojediněle zatoulat z okolí Nepravidelně, §1 Bukový les; ojediněle se může Vlk ojediněle zatoulat z okolí Vysvětlivky: §1 – kriticky ohrožený druh dle vyhl. 395/1992 Sb.; §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh
Z botanického hlediska je možno zmínit výskyt kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos) uváděná v Červeném seznamu jako druh zranitelný (VU).
6
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody je na území praktikována od vyhlášení přírodní rezervace roku 1999. Vlastní činnost se orientovala spíše na vyznačení hranic ZCHÚ a na regulaci lezeckých aktivit. b) lesní hospodářství Celé území ZCHÚ je řazeno k PUPFL. Část tvoří vlastní skaliska, část pak okolní lesní porosty. Ze severní strany se jedná o čerstvou holinu po kalamitní těžbě. Od jihu navazuje vzrostlý smíšený porost s převahou smrku, v partiích patřících do MZCHÚ je i výrazný podíl buku. Na východě ale započala mýtní těžba. c) rekreace a sport Lokalita je také často navštěvována turisty. Po hřebeni od vrcholu Štípy je vedena přibližovací linka, která končí na horním (západním) okraji ZCHÚ. Ze severní strany je po svážnici vedena pod skály odbočka naučné stezky Klenov. Skalní stěny slouží jako cvičné skály pro horolezce. V prostoru skal by měla být umístěna „keška“ vyznavačů geocachingu. Šedesát metrů dlouhá a v nejvyšších místech kolem deseti metrů vysoká skalní zeď na ostrém bočním hřebínku vybíhajícího z vrchu Štípa. Jde o terén víceméně místního významu s 35 cestami obtížnosti 3-8. Skály byly téměř úplně zastíněné (v současnosti neplatí kvůli holině na severní straně), ale značně otevřené větrům. Jsou proto vhodné pro lezení v horkých letních dnech. Lokalitu tvoří tři oddělené skály: Ploutev je nejvyšší, dvanáctimetrová věž s cestami jak v jižní tak v severní stěně. Sestup je slaněním. Svatka, prostřední skála, tvoří souvislou zeď s cestami převážně v jižní stěně. Sestoupit je možno slaněním nebo hřebenem. Svatoušek je nejmenší věžička a jde o přibližně šestimetrovou skalku. Sestup slaněním. Cesty v celé lokalitě jsou zajištěny kruhy a borháky, skála byla přejištěna v r. 2007. d) jiné způsoby využívání Aktuálně není známo s výjimkou specializovaných šetření ochrany přírody (viz zdroje). Negativní vlivy v současnosti, možnost dalšího ohrožení Potenciálním nebezpečím by se mohly stát nové lezecké aktivity, případně i nově se rozvíjející forma rekreace, kterou je geocaching. Obě tyto aktivity mohou znamenat vstupování do rezervace a soustřeďování se do konkrétních bodů, což by znamenalo nejen rušení fauny, ale potenciálně i škody na půdním povrchu i vegetaci. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 1. Lesní hospodářský plán pro obecní lesy Bystřička na období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 2. Lesní hospodářský plán pro B.F.P., Lesy a statky T. Bati na období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 3. Územní plán Malá Bystřice z roku 2015 4. RURÚ ORP Vsetín 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod LHC 721404 Obecní lesy Bystřička Výměra LHC v ZCHÚ (ha) cca 0,09 ha Období platnosti LHP (LHO) 1.1.2010 – 31.12.2019 Organizace lesního hospodářství Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství
7
41 - Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky LHC B.F.P., Lesy a statky T. Bati cca 0,09 ha 1.1.2010 – 31.12.2019 B.F.P., Lesy a statky T. Bati
I když se ZCHÚ nalézá na PUPFL, předmětem ochrany je skalní výchoz. Převažující plocha je pokryta mladším lesem s druhovou skladbou s dominantním smrkem, pouze na svazích pod vlastní skalkou se v zájmovém území objevují zbytky staršího listnatého lesa. Vzhledem k těmto okolnostem není zpracována tabulka s popisem lesních porostů a výčtem plánovaných zásahů. Přílohy: - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 2.4.2. Flóra Chráněné území není botanicky nijak zvlášť významné, skalní útvary jsou téměř bez vegetace, porostlé několika druhy lišejníků a epilitických mechů, z ohrožených druhů se vyskytuje např. klaminka dlouholistá (Anomodon longifolius), dvouhrotec hnědožlutý (Dicranum fulvum), krondlovka drobná (Fissidens pusillus), děrkavka chluponosná (Grimmia trichophylla) a plazivec útlý (Isothecium myosuroides). Na stinných místech ve štěrbinách roste osladič obecný (Polypodium vulgare), na plošinách jestřábník zední (Hieracium murorum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias) a vrbka úzkolistá (Epilobium angustifolium). V lesních porostech v okolí skal převažuje smrk ztepilý (Picea abies), přimíšen je buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu se vyskytuje např. bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a papratka samičí (Athyrium filix-femina). 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Skalní zeď výrazně protažená ve směru V-Z je budovaná pískovci rusavských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky (eocén). Příčnými puklinami je rozčleněna na tři části. Nejníže položená v. část, která se nazývá pro svůj charakteristický tvar Ploutev, je zároveň nejvyšší a dosahuje 12 m. Jak severní tak jižní omezení tvoří svislé až převislé skalní stěny bez výrazných mikrotvarů. Střední část útvaru se nazývá Svatka. Na stěnách se vyskytují drobné tvary zvětrávání (skalní dutiny). Třetí nejnižší část je dlouhá 6 m, vysoká 5 m, a je hustě členěna příčnými puklinami se stopami selektivního zvětrávání. Směr a sklon vrstev je 178/60°. Skála je tvořena zřejmě jednou polohou hrubozrnného pískovce až drobnozrnného slepence, větší klasty (do 1 cm) jsou přítomny ojediněle. Svantovítova skála je vyhlášena jako geologická lokalita (ID 722). Jedná se o profil regionálněgeologického významu. Je veden jako geoturistická zajímavost (geotop). Jde o typická ukázku strukturně - denudační pískovcové skalní zdi. Význačná dominanta v krajině. 2.4.3 Dílčí plochy V ZCHÚ jsou vymezeny tři dílčí plochy, které se liší managementovým přístupem. Plocha A – vlastní útvar skalní stěny a dalších skalních útvarů v hřebenové partii Plocha B – plocha současné holiny Plocha C – plocha stávajícího smíšeného lesa Příloha: - tabulka T1 - Popis dílčích ploch a objektů - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V minulosti se péče ochrany přírody soustředila na eliminaci škod lezeckými aktivitami, a to dohodou se zástupci horolezecké komunity. Tento přístup bude zachován i do budoucna. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Nejsou známy zájmy ochrany přírody, které by byly v kolizi.
8
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o rostliny Druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. b) péče o živočichy Druhy živočichů vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. c) péče o útvary neživé přírody I když je skalní věž důvodem ochrany lokality, není třeba při předpokladu konzervačního přístupu provádět žádná speciální opatření k ochraně. Pouze je třeba upravit režim využívání k lezeckým aktivitám s příslušným horolezeckým oddílem. Nejen z pohledu ochrany skalního útvaru, ale i z pohledu požadavků zákona o lesích je třeba striktně dodržovat zákaz rozdělávání ohně. Vhodné je vyhodnotit umístění „kešky“, zda nedochází při jejím hledání k poškozování skalního útvaru. Vzhledem k aktuální situaci (sešlap okolo) se poškození nepředpokládá, avšak pokud by se nějaké poškození prokázalo, je třeba upravit umístění „kešky“. d) péče o lesy Nepředpokládá se opatření v zájmu ochrany přírody. Pouze při výchovných zásazích je třeba dbát, aby nedocházelo k poškození předmětu ochrany pohybem mechanizace, případně padajícími kmeny při těžbě. V dlouhodobém horizontu by bylo vhodné upravit druhovou skladbu směrem k použití stanovištně odpovídajících dřevin (bučina). Příloha: - mapa dílčích ploch a objektů – M3 - tabulka T1 - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo ZCHÚ je navrženo ve vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ a na severu je tvořeno holinou po kalamitní těžbě, na jihu pak dospívajícími smíšenými porosty smrku, buku a dalších dřevin. Na hospodaření nejsou v souvislosti se ZCHÚ ze strany ochrany přírody kladeny žádné zvláštní požadavky. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Aktuálně je MZCHÚ ve svých hranicích určeno pouze zřizovacím předpisem. Je vhodné, aby došlo k jeho stabilizaci geometrickým vymezením a oddělením samostatné parcely. Za tímto účelem byl v roce 2003 zpracován geometrický plán, který ale nebyl zanesen do KN. Proto bude třeba uvěřit platnost tohoto geometrického plánu, v případě potřeby bude vyhotoven nový geometrický plán, který bude zanesen do katastru nemovitostí. V terénu jsou instalovány dva označníky s malým státním znakem (v ohybu svážnice na východním okraji a v hřebenové partii na západním okraji ZCHÚ. Označení pruhovým značením je nedostatečné a je třeba ho obnovit alespoň v jižní části (v severní je problémem absence vhodných kmenů, zároveň je zbytečná instalace kůlů nebo kovových tyčí, protože lze očekávat po zalesnění holiny, že během cca 10 let takové značení nebude vidět). Následně bude třeba pruhové značení během platnosti pp 2x obnovit. Oficiální značení doplňují informační panely naučné stezky. Otázkou zůstává, zda by nebylo vhodné revidovat původní vymezení s ohledem na ty části ZCHÚ, které zasahují do stávajících lesních porostů, avšak neobsahují již vlastní skalní výchozy. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ověřit aktuálnost a platnost geometrického plánu z roku 2003, případně vytvořit nový, provést geodetické oddělení parcely ZCHÚ v katastru nemovitostí,
9
projednat zapracování požadavků ochrany přírody do nového LHP (2018/2019).
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Aktuálně tu jsou provozovány sportovní aktivity v omezeném rozsahu. Vzhledem k blízkosti významného rekreačního centra širší oblasti – přehradě Bystřička je možno počítat s vyšší návštěvností území, kterým navíc prochází odbočka naučné stezky. Nepředpokládá se, že by turisté či cyklisté vstupovali masově přímo do ZCHÚ vzhledem k odlehlosti lokality a nepříznivému terénu. Skalní stěny ale slouží jako cvičné skály k horolezeckým aktivitám. Není přípustné zakládat nové trasy. Geocaching - vzhledem k aktuální situaci (sešlap okolo) se další poškození nepředpokládá, avšak pokud by se nějaké poškození prokázalo, bude třeba upravit umístění „kešky“. V případě nadměrné návštěvnosti může docházet ke střetům zájmů mezi ochranou přírody a sportovním i rekreačním využitím. Hrozí zde především nadměrný oděr skal a také poškozování a sešlap vegetace na skalách a v jejich okolí spojené s erozí. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádná konkrétní opatření. Lokalita leží na odlehlém místě, takže není pravděpodobné ani využití pro výuku školní mládeže. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Předpokladem do budoucna je periodický monitoring zaměřený na různé skupiny organismů (botanické i zoologické průzkumy - zejména ptáci, brouci, motýli, měkkýši). Možností je spolupráce s univerzitami při výzkumu vlivu lezeckých aktivit na skalní útvary a jejich vegetaci. Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady Orientační náklady plochy) za rok (Kč) bez za období platnosti DPH plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobný průzkum zoologický ---------6 000,- Kč Podrobný průzkum botanický ---------4 000,- Kč Geometrické zaměření skutečného stavu, vyhotovení geometrického plánu a zanesení nového stavu do KN ---------15 000,- Kč (cca 200 m hranic a 6 lomových bodů) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------25 000,- Kč Opakované zásahy Kontrola a údržba označníků Pruhové značení ZCHÚ + OP (3x 200 m) – 180,Kč/100 m Monitoring zoologický (2x) Monitoring botanický (2x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
300,- Kč 360,- Kč
3 000,- Kč 1 080,- Kč
5 000,- Kč 3 000,- Kč
10 000,- Kč 6 000,- Kč 20 080,- Kč
----------
Za základ pro stanovení cen byl použit materiál MŽP – Náklady obvyklých opatření pro rok 2016.
10
45 080,- Kč
4.2 Použité podklady a zdroje informací AMBROS, Z., ŠTYKAR, J., 1999. Geobiocenologie I. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 63 s. ISBN 80-7157-397-3. BUČEK, A., LACINA, J., 1999. Geobiocenologie II. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 240 s. ISBN 80-7157-417-1. CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Praha, Enigma, 347 s. ISBN 80-85368-0-3. DEMEK, J. et al., 2006. Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČR. Brno, AOPK ČR, 580 s. ISBN 8086064-99-9. GUTH J., 2002. Praktické a metodické poznámky ke klasifikaci biotopů. Praha, AOPK ČR, 2002. 10 s. HASALOVÁ, E., 1992. Skalní tvary Vsetínských vrchů. - Diplomová práce, Ms., PřF UP Olomouc. CHAJDRNOVÁ, L., 2009. Zhodnocení současného stavu a péče o vybraná chráněná území okresu Vsetín. Diplomová práce, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Vedoucí práce: Ing. Martin Svátek. CHYTRÝ, M. et al., 2001. Katalog biotopů ČR. Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 304 s. ISBN 80-86064-55-7. JANOŠKA, M., 2000. Valašsko očima geologa. - Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, ISBN: 80244-0085-5. KOLEKTIV: Rámcové zásady lesního hospodaření pro typy přírodních stanovišť v územích soustavy Natura 2000 v České republice. Základní doporučení pro hospodářské soubory. PLANETA XII, 3/2004. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2004 KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006 KUBEŠOVÁ, S., TKAČÍKOVÁ, J., DANČÁK, J., 2009. Bryoflóra vybraných pískovcových výchozů na Vsetínsku. Bryonora 44 (2009): 13-20. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M. A KOL., 2002. Zlínsko. In: Mackovčin P. Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek II. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 s. ISBN 78-89562-23-6 MACKŮ, J. et al., 1993. Klasifikační systém lesních půd, ÚHÚL Brandýs nad Labem MARHOUL, P., TUROŇOVÁ, D., (eds.): Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha. 2008 MÍCHAL, I., PETŘÍČEK, V. (eds), 1999: Péče o chráněná území, díl II. Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha, 714 s. PAVELKA J., TREZNER J. (eds), 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). Český svaz ochránců přírody ZO 76/06 Orchidea, Vsetín, 504s. + 64 s. bar. přílohy PLÍVA, K. et al., 1984. Přírodní lesní oblasti ČSR. Praha, Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství QUITT, E., 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno, Academia, GÚ ČSAV v Brně, 73 s Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 17/1999 ze dne 19. 5. 1999 o vyhlášení přírodní památky Svantovítova skála. Geometrický plán pro rozdělení pozemku zpracovaný ing. Jaroslavem Eršilem dne 22. 1. 2003 pod číslem 32/2003 a odsouhlasený Katastrálním úřadem ve Vsetíně dne 10. 2. 2003 pod číslem 74/2003. http://drusop.nature.cz/index.php http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2011&layers=PLO http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online http://lokality.geology.cz http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3&nabidka=hlavni http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://www.goat.cz/index.php?path=Lezeni_Beskydy_Stipa_Stipa http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/cesty/svantovitova-skala 11
Vlastní terénní šetření v roce 2016 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita KN – katastr nemovitostí KrÚ – Krajský úřad RBC - regionální biocentrum LHP – lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plán rozvoje lesů ORP – obec s rozšířenou působností PP – přírodní památka pp – plán péče PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RSH – rámcové směrnice hospodaření RURÚ – rozbory udržitelného rozvoje území (S)LT – skupiny lesních typů ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulka:
T1 - Popis dílčích ploch a objektů
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
12
13
14
Tabulka T1 - Popis dílčích ploch a objektů označení plochy nebo objektu
název
výměra (m2)*
A
Svantovítovy skály
507
B
Vzrostlý les
359
C
Paseka
988
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
interval provádění
-
-
-
Výchovné zásahy směřující k obnově 3 s důrazem na obměnu druhové skladby ve prospěch stanovištně původních dřevin
Dle LHP
Dle LHP
Výsadba a podpora buku, jedle a dalších 2 stanovištně odpovídajících dřevin
Dle LHP
Dle LHP
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Vlastní skalní útvar. Ochrana skalního útvaru. Smíšený lesní porost ve stádiu nastávající kmenoviny s dominantním smrkem. Úprava druhové skladby ve prospěch stanovištně původních druhů (především buk). Po kalamitní těžbě vzniklá holina (kůrovec). Úprava druhové skladby ve prospěch stanovištně původních druhů (především buk).
Bez návrhu
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. *) Výměry převzaty z GIS ze zákresu dle aktuálně udávaných hranic PP.
15
