Plán péče o přírodní památku Rádlo na období N Á V R H

Plán péče o přírodní památku Rádlo na období 2016 – 2025 NÁVRH

Karel N E P R A Š září 2015

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1

Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN

Evidenční číslo:

1179

Kategorie ochrany:

Přírodní památka

Managementová kategorie IUCN:

III – přírodní památka

Název:

Rádlo

1.2

Údaje o vyhlášení

Druh právního předpisu:

Nařízení Libereckého kraje č. 1/2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma

Vydal:

Liberecký kraj

Číslo předpisu:

1/2007

Datum platnosti a účinnosti předpisu:

nařízení schváleno usnesením Rady Libereckého kraje č. 462/07/RK ze dne 15. 5. 2007, vyhlášeno dne 28. 6. 2007 ve Věstníku právních předpisů Libereckého kraje, nabylo účinnosti 13. 7. 2007; nabytím účinnosti aktuálně platného nařízení došlo ke zrušení starší vyhlášky Okresního národního výboru v Jablonci nad Nisou o chráněném přírodním výtvoru – botanické lokalitě Rádlo nad koupalištěm ze dne 28. 9. 1989

1.3

Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000

Kraj:

Liberecký

Okres:

Jablonec nad Nisou

Obec s rozšířenou působností:

Jablonec nad Nisou

Obec:

Rádlo

Katastrální území:

Rádlo

Národní park:

není

Chráněná krajinná oblast:

není

Jiný typ chráněného území:

CHOPAV Severočeská křída

Natura 2000 Území se nepřekrývá s evropsky významnými lokalitami ani ptačími oblastmi.

1.4

Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

PP Rádlo se nachází na katastrálním území Rádlo [738085]. Katastrální mapa se zákresem vymezení plochy přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma tvoří Přílohu č. 1.

Přehled parcel zasahujících do plochy přírodní památky Rádlo a do jejího ochranného pásma: Přírodní památka Rádlo Katastrální území

Rádlo [738085]

Parcelní číslo

Druh pozemku

Způsob využití

neplodná půda

Výměra parcely celková [m²]

Výměra parcely v ZCHÚ [m²]

60001

Česká republika, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Kaplanova 1931/1, Chodov, 14800 Praha 4

6114

6114

10001

Obec Rádlo, č. p. 252, 46803 Rádlo

2339

1136

60001


3040

3040

60001


887

887

109

Medková Irena, č. p. 267, 46803 Rádlo

361

361

Česká republika, Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 50008 Hradec Králové

8561

8561


10710

10710


1977

1558

Číslo listu vlastnictví

174/1

ostatní plocha

734

trvalý travní porost

735

ostatní plocha

neplodná půda

736

ostatní plocha

neplodná půda

739/3


993/1

lesní pozemek

201

993/5

lesní pozemek

10001

998/1


109

Vlastník

ochranné pásmo PP Rádlo Katastrální území

Parcelní číslo

Druh pozemku

Způsob využití

Číslo listu vlastnictví

Výměra parcely celková [m²]

Výměra parcely v OP ZCHÚ [m²]


12170

6404

Vlastník

174/2


10001

183/1


601

Plechatý Lukáš, Jeřábkova 1459/8, Chodov, 14900 Praha 4

5730

1035

183/2


669

Medek Zbyněk, č. p. 267, 46803 Rádlo

391

391

184

ostatní plocha


1030

262

185


601

Plechatý Lukáš, Jeřábkova 1459/8, Chodov, 14900 Praha 4

17425

2134

254/1

ostatní plocha

29

Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, Liberec IV-Perštýn, 46001 Liberec

31761

3284

739/6


109


8477

575

993/2

lesní pozemek

201


269

269

993/3

lesní pozemek

201


5000

220

993/4

lesní pozemek

10001


628

550

993/6

lesní pozemek

10001


17737

11639

993/7

lesní pozemek

10001


15829

6937

998/2


109


78

78

1001


669

Medek Zbyněk, č. p. 267, 46803 Rádlo

2913

2913

1009

ostatní plocha


1028

689


1061

944


29567

7219

ostatní komunikace

silnice

10001

Rádlo [738085]

ostatní komunikace

10001

1010/5

lesní pozemek

201

1010/6

lesní pozemek

10001

1.5

Výměra území a jeho ochranného pásma

Celková výměra přírodní památky je 3,2367 ha, ochranné pásmo má rozlohu 4,5543 ha. Druh pozemku Lesní pozemky (včetně bezlesí) Vodní plochy Trvalé travní porosty Orná půda Ostatní zemědělské pozemky

ZCHÚ [ha] 1,9271 0,0000 0,3055 0,0000 0,0000

Ostatní plochy

1,0041

Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

0,0000 3,2367

OP [ha] 2,7778 0,0000 1,3530 0,0000 0,0000

Způsob využití pozemku

neplodná půda 0,4235 ostatní komunikace silnice 0,0000 4,5543

1.6

Hlavní předmět ochrany

1.6.1

Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu

ZCHÚ [ha] 1,9271 0,0000 0,3055 0,0000 0,0000 1,0041 0,0000 0,0000 0,0000

OP [ha] 2,7778 0,0000 1,3530 0,0000 0,0000 0,0000 0,0951 0,3284 0,0000

„Hlavním posláním památky je ochrana stanovišť a populací zvláště chráněných druhů rostlin žijících na podmáčených loukách a rašeliništích.“

1.6.2

Hlavní předmět ochrany – současný stav

A. Společenstva Nejcennější biotopy v území PP Rádlo představují mimořádně hodnotný přírodně kulturní relikt druhově bohatých a relativně málo degradovaných předintenzivních lučních společenstev ve stanovištní mozaice od troficky chudších až po živinami obohacené partie a na vlhkostním gradientu od mezofilních až po silně podmáčené a zrašelinělé polohy. Jedná se o historická náhradní společenstva vzniklá po dávném odlesnění prostoru v poloze rekonstrukčních květnatých bučin několikasetletým extenzivním využíváním porostů jako luk, případně extenzivních pastvin. Podrobnější informace o aktuálním stavu a lokalizaci jednotlivých biotopů a společenstev, které se v území PP Rádlo vyskytují, jsou uvedeny v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je přílohou tohoto plánu péče.

název ekosystému (kód a název typu přírodního stanoviště)

R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště (7140 Transition mires and quaking bogs)

R2.3 Přechodová rašeliniště (7140 Transition mires and quaking bogs)

T1.5 Vlhké pcháčové louky ( ---- )

T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) (6230 Species-rich Nardus grasslands, on siliceous substrates in mountain areas (and submountain areas, in Continental Europe)

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis biotopu přírodního stanoviště

6,4

převažují druhově bohaté porosty as. Caricetum nigrae, silněji zrašelinělé partie jsou výrazněji okyselené a mírně inklinují k přechodovým rašeliništím sv. Sphagno-Caricion canescentis; na biotop je v území vázán výskyt nejbohatších skupin prsntatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a vyskytují se zde i další vzácné a ohrožené druhy rostlin; do tohoto biotopu byla v minulosti směřována většina introdukcí nepůvodních druhů rostlin (např. rosnatka anglická, vachta trojlistá, tučnice obecná, atd.)

1,2

maloplošně vyvinuté přechodové rašeliniště se nachází na lesní světlině v severní části území; vegetace je druhově velmi chudá, blízká as. Polytricho communis-Molinietum caeruleae; floristicky největší význam zde má původní výskyt rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia)

11,0

druhově pestré vlhké louky jsou plošně významným biotopem jižní části území; vegetace je blízká as. Angelico sylvestris-Cirsietum palustris, není však typická, protože je zároveň obohacena o některé poněkud náročnější druhy vlhkých luk; v hlavní louce jižně od silnice je místy vyvinuta as. Crepido paludosae-Juncetum acutiflori, severně od silnice se objevuje i as. Scirpetum sylvatici; na vlhké louky je v území vázán roztroušený výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), starčku potočního (Senecio aquaticus) a dalších

13,2

jednosečná druhově bohatá louka odvozená od vlhkých smilkových trávníků sv. Nardo strictae-Juncion squarrosi obohacená především o další typy, zejména druhy vlhký luk sv. Calthion palustris, zahrnuje větší část hlavní louky jižně od silnice; z ochranářsky významných druhů je na biotop vázán zejména výskyt všivce lesního (Pedicularis sylvatica), rostou zde dále prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) i Fuchsův (D. fuchsii), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a záchranným transferem introdukovaná prha arnika (Arnica montana)

B. Druhy Podrobnější informace o aktuálním stavu a lokalizaci populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin jsou uvedeny v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je přílohou tohoto plánu péče. název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně prstnatec Fuchsův pravý od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní (Dactylorhiza fuchsii subsp. louky; jednotlivé rostliny ve vlhké louce severně fuchsii) od silnice a na přechodovém rašeliništi; perspektivní, regionálně významná populace

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

nevápnité mechové slatiniště C4a, §3, (nejhojněji), vlhký smilkový CITES trávník, vlhká louka, přechodové rašeliniště

prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis)

nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; desítky exemplářů v okolí zrašelinělé luční partie na levém břehu potoka, v okolí ojediněle; severně od silnice vzácně na vlhké louce; perspektivní, regionálně významná populace

C3, §3, CITES

nevápnité mechové slatiniště (nejhojněji), vlhký smilkový trávník, vlhká louka

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

na menší ploše hojná (stovky ex.) v přechodovém rašeliništi v severní části MZCHÚ, hojně (stovky ex.) ve zrašelinělé střední části hlavní louky; na hlavní louku byla rosnatka vysazena a rozšířila se zde, provenience rostlin nebyla potvrzena, ale je dosti pravděpodobné, že se jedná o lokální typ z přechodového rašeliniště v S části území; stabilizovaná populace

C3, §2

přechodové rašeliniště; silněji zrašelinělá partie nevápnitého mechového slatiniště

všivec lesní (Pedicularis sylvatica)

vzácně ve třech menších skupinách (25 ex., 5 ex. a 5 ex.) na hlavní louce; vzácně (25 ex.) na malé ploše při severním okraji louky severně od silnice

C2, §2

vlhký smilkový trávník, zrašelinělé luční partie

V tabulkách jsou použity tyto zkratky: Kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: §1 – kriticky ohrožený druh; §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh. Kategorie rostlin dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený; C4 – vzácnější, vyžadující pozornost.

1.7

Dlouhodobý cíl péče

Udržení stávajícího sukcesního stádia lučních a rašeliništních biotopů. Optimalizace stavu biotopů prioritně ve vztahu k předmětům ochrany, potažmo i k celkové biodiverzitě území. Stabilizace vodního režimu lokality ve stavu vhodném pro prosperitu ochranářsky hodnotných biotopů v území. Udržení nebo zvýšení početnosti a vitality populací vyskytujících se chráněných druhů rostlin a živočichů.

2.

ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1

Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů

2.1.1

Geologie, geomorfologie a pedologie

Přírodní památka Rádlo se nachází v mělkém jihovýchodně orientovaném údolí protékaném bezejmennou vodotečí při severovýchodním úpatí vrchu Hraničník (599 m) v severní části obce Rádlo. Převládají svahy východní expozice. Z hlediska geomorfologického členění náleží do Krkonošskojesenické soustavy, jihozápadního výběžku Jizerských hor, podcelku Jizerská hornatina, okrsku Maršovická vrchovina. Nadmořská výška se zvedá od 520 m n. m. při jihovýchodním okraji území po 550 m n. m. při severovýchodní hranici řešeného prostoru. Geologický podklad tvoří svrchnokarbonský granit, který je v aluviální poloze překryt kvartérními nivními sedimenty. Do jihozápadní části území zasahují okrajově neoproterozoické fylity a svory. Podle půdní mapy ČR 1 : 250 000 (Geoportal 2015) je převažujícím půdním typem v území kambizem dystrická na svahovinách kyselých žul a blízkých hornin lehkých. Na rašeliništi v severní části území je maloplošně vyvinut rašelinný sediment.

2.1.2

Hydrologie

Hydrologickou osu území tvoří menší bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Rádelského potoka. Pramení severozápadně od řešeného prostoru u osady Milíře, do Rádelského potoka se vlévá po zhruba 2,5 kilometrech od pramene. Přímo v území se nachází větší množství pramenných poloh, které jsou zásadní z hlediska vodního režimu lokality. V dolní části přírodní památky jsou situovány dva menší rybníčky, na vlastní vodoteči pod silnicí se nachází dřevěné přehrážky zbudované za účelem zpomalení odtoku vody z území jako revitalizační opatření po částečně realizovaných melioračních zásazích. Přírodní památka Rádlo leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která byla zřízena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

2.1.3

Klimatologie

Rádlo leží v mírně teplé klimatické oblasti MT4 (Quitt 1971) se středně dlouhým vegetačním obdobím, nepřiliš vlhkým létem, ale vyšším celkovým počtem dní se srážkami, malým počtem letních dnů a nepříliš chladnou, ale delší zimou s delším trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 °C a 7 °C, průměrný roční úhrn srážek přesahuje 800 mm.

Klimatické charakteristiky okrsku MT4: Počet letních dnů

20–30

Počet dnů s průměrnou teplou 10 oC a více

140–160

Počet mrazových dnů

110–130

Počet ledových dnů

40–50

Průměrná teplota v lednu (oC) o

-2 až -3

Průměrná teplota v červenci ( C)

16–17

Průměrná teplota v dubnu (oC)

6–7

Průměrná teplota v říjnu (oC)

6–7

Průměrná počet dnů se srážkami 1mm a více

110–120

Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm

350–450

Srážkový úhrn v zimním období v mm

250–300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60–80

Počet dnů zamračených

150–160

Počet dnů jasných

40–50

2.1.4

Botanické poměry

Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozenou vegetaci naprosté většiny území představují dle Neuhäuslové (1998) květnaté bučiny asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. Mikyška (1968) vymezuje v geobotanické mapě ČSSR jako rekonstrukční vegetaci území květnaté bučiny (Eu-Fagion).

Fytogeografická a biogeografická charakteristika Z hlediska regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) území spadá do oblasti mezofytika, fytogeografického podokresu 56a. Železnobrodské Podkrkonoší. Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. 2005) spadá území do bioregionu 1.67 Jizerskohorský bioregion. Větší část plochy zaujímá biochora 4SS, svahy na kyselých metamorfitech 4. v. s., menší část při severozápadním okraji území potom biochora 5VR, vrchoviny na kyselých plutonitech 5. v. s. Současný stav flóry území Území přírodní památky Rádlo je floristicky poměrně bohaté. Význam floristické diverzity území výrazněji vyniká, pokud jej zasadíme do okolního krajinného a regionálního kontextu, v němž převládají stanoviště a vegetace druhově znatelně chudší a silněji degradované. Mimořádný význam má lokalita z hlediska výskytu některých velmi vzácných typů vegetace a jako lokalita vzácných, chráněných a ohrožených druhů rostlin. V území přírodní památky Rádlo a jejím ochranném pásmu byl aktuálně zjištěn výskyt 207 taxonů cévnatých rostlin, přímo v hranicích přírodní památky roste aktuálně 173 taxonů. Podrobný přehled všech nalezených taxonů cévnatých rostlin je součástí závěrečné zprávy z aktuálního inventarizačního botanického průzkumu (Nepraš 2015). Za rozdíl mezi počtem druhů v samotné ploše PP a prostoru přírodní památky včetně ochranného pásma jsou odpovědné z největší části druhy zavlečené na tělese silnice, která skrze území prochází. Několik druhů bylo do území PP v minulosti záměrně introdukováno, podrobněji níže. Z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů představují nejcennější plochy v území nevápnitá mechová slatiniště asociace Caricetum nigrae ve střední části hlavní louky (seg. 1.1.) a v seg. č. 1.3., dále potom facie vlhkých luk asociace Angelico sylvestris-Cirsietum palustris (seg. 1.5., 2.1., 2.2.), přechodná společenstva vlhkých smilkových trávníků sv. Nardo strictae-Juncion squarrosi inklinující ke sv. Calthion palustris (seg. 1.2.) a přechodové rašeliniště sv. Sphagno-Caricion canescentis (seg. 3.1.). Deset recentně potvrzených druhů (introdukované nepočítaje) je zařazeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Z toho v jednotlivých kategoriích následovně: 1 silně ohrožený, 4 ohrožené a 5 vzácnějších, vyžadujících pozornost. Celkem 5 taxonů je chráněno zákonem podle přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., z toho v jednotlivých kategoriích: 2 silně ohrožené, 3 ohrožené. Úplný přehled aktuálně se vyskytujících ohrožených a chráněných druhů rostlin i s podrobnějšími údaji o jejich výskytu podává Nepraš (2015).

Ochranářsky nejcennější druhy, které byly v území i během aktuálního průzkumu potvrzeny, jsou prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) je ještě sice relativně častěji se vyskytující druh, jeden z nejběžnějších taxonů čeledi Orchidaceae u nás, populace na Rádle je však výjimečná svou velkou početností a vitálností. Roste zde velmi hojně v prostoru hlavní louky (seg. č. 1.1., 1.2.), jednotlivě potom i v dalších částech MZCHÚ. Obdobně prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) nepatří mezi naše nejvzácnější orchideje, jeho stanovišť však po podstatné redukci počtu lokalit spojených se změnami v zemědělském hospodaření v druhé polovině 20. století nadále spíše zvolna ubývá a tak perspektivní a početná populace na Rádle představuje jeho významné refugium. Velmi hojný je na hlavní louce (seg. č. 1.1., 1.2.), v menších skupinách a jednotlivě však roste také v některých dalších partiích vlhkých luk v MZCHÚ. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je naší nejznámější „masožravkou“. Typicky je vázána na některé typy rašelinišť, kde může v příznivých podmínkách vytvářet i dosti početné populace. V důsledku odvodňování a sukcesních změn došlo v minulosti ke snížení počtu lokalit rosnatky okrouhlolisté a tak se s ní dnes můžeme častěji setkat především ve vyšších horských polohách, kde byla vždy nejčastější. V tomto kontextu představuje relativně nízko položená lokalita na Rádle velmi cennou ukázku charakteru biotopu, ve kterém v minulosti rostla v podhůří hojněji. Rosnatka okrouhlolistá je v území PP Rádlo původní v přechodovém rašeliništi v severní části území (seg. 3.1.), kde vytváří poměrně početnou, avšak plošně nepříliš rozsáhlou populaci. Do zrašelinělé partie hlavní louky (seg. 1.1.) byla introdukována. Původ rostlin se nepodařilo spolehlivě zjistit, je však dosti pravděpodobné, že jde o rostliny lokální provenience přenesené z přechodového rašeliniště seg. 3.1. Všivec lesní (Pedicularis sylvatica) je silně ohroženým druhem vlhkých, rašeliných a smilkových luk. V průběhu dvacátého století razantně redukoval počet lokalit v důsledku intenzifikace hospodaření, odvodňování a dalších změn v krajině a dnes je proto již velmi vzácný. Populace v území PP Rádlo je zranitelná, není příliš početná a vyžaduje proto zvýšenou pozornost. Roste v menších skupinkách na hlavní louce (seg. č. 1.1., 1.2.) a v louce severně od silnice (seg. č. 2.1.). Z dalších vzácných a ohrožených druhů v PP Rádlo rostou vrbovka bahenní (Epilobium palustre), sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), bradáček vejčitý (Listera ovata), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Zmínku zasluhuje ještě výskyt druhu starček vodní (Senecio aquaticus), který sice nepatří mezi zákonem chráněné rostliny, ani není zařazen v červeném seznamu, avšak podle dostupných informací se jeví jako regionálně značně vzácný druh, který přinejmenším v kontextu severních Čech vyžaduje vyšší pozornost. Jeho populace v území PP Rádlo je početná (cca 200 ex.), roste zde ve vlhké louce severně od silnice (seg. č. 2.1.). Z dříve uváděných vzácných a v území pravděpodobně původních taxonů nebyly během průzkumu ověřeny bika sudetská (Luzula sudetica) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Ochranářsky významnějším druhem z dané dvojice je tolije bahenní, která je dnes již velmi vzácným prvkem luční vegetace a vyžaduje proto náležitou ochranu a pozornost. Její setrvávající výskyt na lokalitě je vzhledem k dobrým stanovištním poměrům stále dosti pravděpodobný, během průzkumu v roce 2015 však zjištěna nebyla. Tolije může poměrně snadno unikat pozornosti, protože je nápadnější pouze za květu a přitom je pro ni charakteristické kolísání počtu kvetoucích rostlin. Z toho důvodu se jako vhodná jeví realizace kontrolních návštěv ve vhodné době v následujících sezónách, aby bylo možné zhodnotit aktuální stav populace druhu v lokalitě.

Předměty ochrany přírodní památky nejsou v současné době přímo ohroženy známými vlivy a při zachování dobrého vodního režimu a pravidelného vhodného managementu by nemělo ani v následujícím období dojít k jejich ohrožení. Pro zachování biotopů a ochranářsky cenných druhů rostlin v území je nezbytná především pravidelná seč lučních společenstev spojená s odstraňováním posečené biomasy. Jako žádoucí se dále jeví intenzivnější potlačení porostu nepůvodního tavolníku v jihovýchodní části území a udržování nebo v ideálním případě i mírné rozšíření světliny s přechodovým rašeliništěm v severní části MZCHÚ. Potenciální ohrožení představuje lokalizace chráněného území v intravilánu obce a s tím spojená vyšší návštěvnost území dále podpořená existencí naučné stezky. Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany přírodní památky jsou druhy tvořící v území početnější populace, náhodné jevy představované například příležitostným utržením nadzemních částí rostlin nebo odhazováním menších odpadků nepředstavují pro ně vážnější ohrožení.

Introdukce Specifický problém přírodní památky Rádlo představuje existence populací introdukovaných rostlin. Podle dostupných údajů bylo v posledních třiceti letech do území PP záměrně introdukováno 12 druhů rostlin. K tomu došlo převážně v druhé polovině 80. let 20. století, přičemž výsadbové pokusy byly zčásti motivovány poskytnutím dalšího podpůrného argumentu (okrasná funkce, výchova, výzkum, atd.) nezbytného pro reálnou záchranu lokality jinak odsouzené k likvidaci v rámci melioračních pozemkových úprav. V souvislosti s tím došlo k využití území také pro záchranné transfery některých druhů z lokalit, kde by jinak byly opět v souvislosti s lidskou činností odsouzeny k zániku (Studnička in litt.). Reálně se tu tak setkávají dva typy introdukcí nestejného ochranářského významu: 1) Introdukce fytogeograficky nepůvodních druhů nebo genotypů Do této skupiny je možné zařadit druhy rosnatka anglická (Drosera anglica), rosnatka prostřední (Drosera intermedia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), podezřeň královská (Osmunda regalis), míčovka kulkonosná (Pilularia globulifera), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), tučnice (Pinguicula grandiflora), bublinatka menší (Utricularia minor) a bublinatka prostřední (Utricularia intermedia). V situaci, kdy druhy z této skupiny nepředstavují problém z hlediska předmětů ochrany, je zřejmě možné jejich setrvání v lokalitě, protože představují určitý kulturně společenský relikt své doby. V této souvislosti by problém neměl představovat ani společný výskyt nepůvodní rosnatky anglické s lokálně původní rosnatkou okrouhlolistou, jelikož vzácně vznikající kříženec obou druhů, rosnatka obvejčitá (Drosera ×obovata), je podle dostupné literatury sterilní. Z introdukovaných druhů se jako nejvíce expanzivní v současné době jeví vachta, která aktuálně porůstá větší plochy ve zrašelinělých partiích vlhké louky. Negativní vliv tohoto jevu ovšem prozatím nebyl zjištěn. 2) Záchranné transfery Záměrně introdukovanými druhy, které byly do lokality vneseny na základě záchranných transferů z lokalit, kde by jinak došlo k jejich vyhubení, jsou prha arnika (Arnica montana) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Vemeník dvoulistý nebyl během aktuálního průzkumu v PP Rádlo potvrzen, arnika zde dosud ve slabé populaci roste. Vzhledem k tomu, že se jedná o genofond rostlin z geograficky nepříliš vzdálené a nyní již zaniklé lokality celkově dosti vzácného a ohroženého druhu, jeví se jejich zachování v lokalitě jako žádoucí. Do stejné

kategorie introdukcí spadá ještě někdejší posílení populace prstnatce Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii) v lokalitě. V tomto případě rostliny pocházely z geograficky velmi blízké (1 km vzdálené) lokality u osady Milíře a posílily již existující populaci druhu v území současné PP Rádlo. Introdukce rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) do zrašelinělé části hlavní louky (seg. 1.1.) byla snad realizována s využitím místních rostlin z přechodového rašeliniště (seg. 3.1.). V takovém případě by se jednalo o sekundární záložní populaci lokálního genotypu rosnatky, jejíž existence a zachování jsou ochranářsky dobře obhajitelné.

Současný stav vegetace a biotopů Celkově bylo v rámci mapování vegetace a biotopů (Nepraš 2015) zachyceno v území 10 různých rostlinných společenstev zařazených do úrovně asociace. V prostoru samotné přírodní památky Rádlo je plošně nejvíce zastoupena vegetace svazu Alnion incanae, která je však z větší části velmi silně degradovaná a pouze v menších poněkud reprezentativnějších fragmentech je možné ji přiřadit k asociaci Carici remotae-Fraxinetum excelsioris. Výraznější plošné zastoupení mají netypické vlhké smilkové trávníky blízké asociaci Juncetum squarrosi, ale zároveň s vyšším podílem prvků svazu Calthion palustris, plošně významnější jsou potom ještě především vlhké louky asociace Angelico sylvestris-CIrsietum palustris. Ochranářsky zásadními typy vegetace jsou v PP Rádlo kromě zmíněných porostů asociací Juncetum squarrosi a Angelico sylvestris-Cirsietum palustris ještě především facie rašelinných luk asociace Caricetum nigrae a přechodové rašeliniště asociace Polytricho communisMolinietum caeruleae. Přehled zaznamenaných jednotek vegetace zachycuje třídy, svazy a asociace vegetace zaznamenané v území v rámci mapování vegetace a biotopů: Molinio-Arrhenatheretea Arrhenatherion elatioris Poo-Trisetetum flavescentis Calthion palustris Angelico sylvestris-Cirsietum palustris Crepido paludosae-Juncetum acutiflori Scirpetum sylvatici Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae Calluno Ulicetea Nardo strictae-Juncion squarrosi Juncetum squarrosi Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae Caricion canescenti-nigrae Caricetum nigrae Sphagno-Caricion canescentis

Polytricho communis-Molinietum caeruleae Alnetea glutinosae Salicion cinereae Salicetum auritae Carpino-Fagetea Alnion incanae Carici remotae-Fraxinetum excelsioris Během mapování bylo v území rozlišeno 9 přírodních a 4 nepřírodní biotopy mapovatelné v souladu s metodikou mapování biotopů (Lustyk et Guth 2014). Souhrnný přehled zastoupení jednotlivých biotopů podává následující tabulka: rozloha v ploše PP [ha]

podíl na rozloha ploše PP v OP PP [%] [ha]

kód biotopu

název biotopu

V1G

Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, porosty bez ochranářsky významných vodních makrofytů

0,01

0,3

R2.2

Nevápnitá mechová slatiniště

0,21

6,4

R2.3

Přechodová rašeliniště

0,04

1,2

T1.1

Mezofilní ovsíkové louky

0,11

3,4

0,64

T1.5

Vlhké pcháčové louky

0,36

11,0

0,32

T1.6

Vlhká tužebníková lada

0,02

0,6

T2.3B

Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis)

0,43

13,2

Mokřadní vrbiny

0,02

0,6

Údolní jasanovo-olšové luhy

1,09

33,4

K1 L2.2 X1

Urbanizovaná území

0,02

0,03 0,35

X9A

Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami

0,90

27,6

2,96

X12B

Nálety pionýrských dřevin, ostatní porosty

0,07

2,1

0,15

X13

Nelesní stromové výsadby mimo sídla

0,09

Plošně nejvíce zastoupený přírodní biotop představují v území vlastní PP Rádlo údolní jasanovoolšové luhy (L2.2). Podíl je však značně ovlivněn započtením silným zabuřeněním výrazně degradované olšiny v seg. 4.3. Poněkud lépe vyvinuté porosty s příznivějšími stanovištními poměry se nachází v segmentech 1.6. a 4.1. Recentní olšiny v území představují bez výjimky relativně mladé porosty etablované teprve během 2. poloviny 20. století v poloze někdejších vlhkých luk a jsou floristicky mírně ochuzené.

Druhým plošně nejrozšířenějším přírodním biotopem v PP Rádlo jsou smilkové trávníky (T2.3B). Jako podstatný a v souladu s metodikou mapovatelný prvek se uplatňují v rámci segmentu 1.2., plošně marginální facie blízká tomuto biotopu byla zjištěna ještě v rámci seg. č. 2.1. Vegetace v obvodové části hlavní louky vytváří četné přechody především k vlhkým loukám svazu Calthion palustris (T1.5) a je proto poměrně atypická. Smilkové trávníky na Rádle jsou druhově značně bohaté a ochranářsky významné, protože hostí řadu vzácných a ohrožených druhů rostlin, například všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Vlhké pcháčové louky (T1.5) se v území vyskytují převážně v porostech blízkých asociaci Angelico sylvestris-Cirsietum palustris, jsou však druhově poněkud bohatší a místy vytvářejí přechody k navazujícím typům lučních společenstev. Zčásti se může jednat také o degradační fáze někdejších rašelinných luk ovlivněných pozdější intenzifikací lučního hospodaření a částečným odvodněním. Nejlépe vyvinuté jsou porosty v seg. č. 1.5. a 2.1. Vlhké louky představují cenný prvek vegetačního krytu PP Rádlo a jsou významné například výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Ochranářsky zásadní význam mají v lokalitě dále plošně méně zastoupené biotopy nevápnitých mechových slatinišť (R2.2) hostící nejbohatší populace prstnatců Fuchsova (Dactylorhiza fuchsii) i májového (Dactylorhiza majalis) a také přechodové rašeliniště (R2.3) s původní populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Již poněkud nižší ochranářský význam nesou zbývající zaznamenané typy přírodních biotopů (V1G, T1.1, T1.6, K1). Nepřírodní biotopy pokrývají bezmála třetinu území vlastní PP Rádlo. Z toho zcela převládají lesní kultury jehličnatých dřevin mapované jako biotop X9A. Z největší části se jedná o kulturní kmenoviny s dominantním smrkem ztepilým (Picea abies) představující náhradní vegetaci na místě někdejších mezotrofních bučin.

Bryoflóra V současné době nejsou k dispozici aktuální údaje o složení a stavu bryoflóry území. Vzhledem k charakteru lokality se jako vhodné jeví zpracování bryologického průzkumu, který by jednak zdokumentoval aktuální druhovou diverzitu mechorostů, jednak by mohl napomoci k lepšímu pochopení celkového charakteru a historii vegetace v území PP Rádlo.

Současný stav fauny území Z ochranářsky významných taxonů se v nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) nachází z území PP Rádlo nebo blízkého okolí údaje o recentním výskytu následujících druhů: Savci: netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr vodní (Myotis daubentonii) Ptáci: chřástal polní (Crex crex), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Plazi: slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) Obojživelníci: čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) Hmyz: páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii), vážka jarní (Sympetrum fonscolombii) Měkkýši: kuželík tmavý (Euconulus praticola), lištovka lesklá (Segmentina nitida)

2.1.5

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

A – rostliny název druhu

prstnatec Fuchsův pravý (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii)

prstnatec májový pravý (Dactylorhiza majalis subsp. majalis)

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia)

vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha)

všivec lesní (Pedicularis sylvatica)

ohrožení, ochrana

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

lokalizace populace, biotop

poznámky k charakteru výskytu, managementu či monitoringu

C4a, §3, CITES

nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; jednotlivé rostliny ve vlhké louce severně od silnice a na přechodovém rašeliništi; bohatá vitální populace

nejhojněji v nevápnitém mechové slatiništi (seg. 1.1.), dále vlhký smilkový trávník, vlhká louka, přechodové rašeliniště

perspektivní, regionálně významná populace; v roce 1987 posílena záchranným transferem o 520 ex. z 1 km vzdáleného meliorovaného území v osadě Milíře; za stávajícího managementu bez ohrožení

C3, §3, CITES

nejpočetněji (stovky ex.) v silně podmáčených a částečně zrašelinělých partiích hlavní louky jižně od silnice, roztroušeně v okolní části hlavní louky; desítky exemplářů v okolí zrašelinělé luční partie na levém břehu potoka, v okolí ojediněle; severně od silnice vzácně na vlhké louce; bohatá vitální populace

nejhojněji v nevápnitém mechovém perspektivní, regionálně významná slatiništi (seg. 1.1.), populace; za stávajícího dále vlhký smilkový managementu bez ohrožení trávník, vlhké louky

na menší ploše hojná (stovky ex.) v přechodovém rašeliništi v severní části MZCHÚ, hojně (stovky ex.) ve zrašelinělé střední části hlavní louky; stabilizovaná populace

přechodové rašeliniště v severní části MZCHÚ (seg. 3.1.); silněji zrašelinělá partie nevápnitého mechového slatiniště ve střední části hlavní louky (seg. 1.1.)

za stávajícího managementu MZCHÚ bez ohrožení; na přechodovém rašeliništi (seg. 3.1.) se jedná o původní výskyt; na hlavní louku byla rosnatka vysazena a rozšířila se zde, provenience rostlin nebyla potvrzena, ale je dosti pravděpodobné, že se jedná o lokální typ z přechodového rašeliniště v S části MZCHÚ

C3, §2

C3, §3, CITES

1 ex. kvetoucí (2015); velmi slabá populace na pokraji zániku

vlhká smilková louka (seg. 1.2.), J část; 50°42'19,2"N, 15°07'28,1"E

slabá populace, dlouhodobé udržení v lokalitě nejisté; regionálně roztroušeně se vyskytující druh; původnost v lokalitě nejistá, možná pouze pozůstatek introdukce (Studnička in litt.)

C2, §2

vzácně ve třech menších skupinách (25 ex., 5 ex. a 5 ex.) na hlavní louce; vzácně (25 ex.) na malé ploše při severním okraji louky severně od silnice ve třech skupinách; zranitelná populace

vlhký smilkový trávník (seg. 1.2., 2.1.), zrašelinělé luční partie (seg. 1.1.)

zranitelná populace; regionálně vzácný druh; vhodný pravidelný monitoring stavu a početnosti populace a případné zavedení podpůrných opatření

B – živočichové název druhu

stupeň ohrožení

poznámky PTÁCI

chřástal polní (Crex crex)

SO

zaznamenáván v lučních porostech v okolí obce Rádlo

jestřáb lesní (Accipiter gentilis)

O

zaznamenáván v okolí Rádla PLAZI

slepýš křehký (Anguis fragilis)

SO

PP Rádlo

užovka obojková (Natrix natrix)

O

PP Rádlo OBOJŽIVELNÍCI

čolek horský (Triturus alpestris) čolek obecný (Triturus vulgaris) ropucha obecná (Bufo bufo)

SO

koupaliště pod PP Rádlo

SO


O


Kategorie ohrožení živočichů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: SO – silně ohrožený, O – ohrožený

2.2

Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti

Nejcennější biotopy v území PP Rádlo představují mimořádně hodnotný přírodně kulturní relikt druhově bohatých a relativně málo degradovaných předintenzivních lučních společenstev ve stanovištní mozaice od troficky chudších až po živinami obohacené partie a na vlhkostním gradientu od mezofilních až po silně podmáčené a zrašelinělé polohy. Jedná se o historická náhradní společenstva vzniklá po dávném odlesnění prostoru v poloze rekonstrukčních květnatých bučin několikasetletým extenzivním využíváním porostů jako luk, případně extenzivních pastvin. Všechny přírodovědně nejhodnotnější luční partie (seg. 1.1., 1.2., 1.3., 1.5., 2.1., 2.2.) a také přechodové rašeliniště (seg. 3.1.) jsou již v mapách stabilního katastru (1843) vedeny jako vlhké louky. Historické fotomapy z 50. let 20. století potom zachycují stejné partie jako součást oproti dnešku rozsáhlejší luční enklávy s nízkým podílem stromové vegetace. Větší část současných druhově chudších mezofilních luk při okrajích PP a v jejím ochranném pásmu je naopak vázána na někdejší ornou půdu a louky jsou tedy mladší. Všechny olšiny, které v současné době v území rostou (seg. č. 1.6., 4.1., 4.3.), jsou mladé vzniklé teprve v druhé polovině 20. století. Z historických fotomap i ze starších map stabilního katastru je nápadná zejména poloha rozsáhlejší olšiny v seg. č. 4.3., která představovala do poloviny 20. století vlhkou louku a propojovala tak jižněji položenou luční enklávu s rašeliništěm v severní části území (seg. č. 3.1.). Je proto také možné, že někdejší rozloha přechodového rašeliniště mohla být o něco větší, než je tomu v současnosti a výsadba olší spojená s následným větším sukcesním tlakem mohla přispět k jejímu omezení. V 80. letech 20. století byly v území naplánovány a započaty meliorační úpravy za účelem snížení hladiny podzemní vody a umožnění obhospodařování lokality zemědělskou technikou. V roce 1984 došlo k prohloubení a napřímení koryta potoka a na části louky byl vytvořen drenážní systém.

V letech 1985–1986 území rekultivovali dobrovolníci Českého svazu ochránců přírody, terén na louce upravili přibližně do původního tvaru a v korytě potoka zbudovali 8 hrázek, jejichž cílem bylo zadržení vody v lokalitě a obnova vodního režimu. V roce 1986 došlo k uzavření dohody o neprovádění dalších meliorací a chemického hnojení ze strany JZD za podmínky zajištění pravidelného kosení pozemků ČSOP (Hošek 2006). Zásadní ohrožení lokality na existenci se ostatně stalo podstatným hybatelem ochranářského úsilí ve snaze vyhlásit v Rádle maloplošné zvláště chráněné území, k čemuž nakonec v roce 1989 došlo. Hrázky zanesené nánosy bahna a písku byly odbahňovány v roce 1995, v roce 2003 byl odbahněn rybníček při jihovýchodním okraji přírodní památky. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce hrázek (Hošek 2006). Kulturní smrčiny v severní polovině území představují náhradní společenstvo zavedené v poloze někdejších bučin. Podle Neuhäuslové (1998) i Mikyšky (1968) by potenciální přirozenou vegetací respektive rekonstrukční vegetací území byly květnaté bučiny, pohled lesnické typologie však vymezuje v lesním celku v severní části PP a OP PP Rádlo především společenstva kyselých bučin a v podmáčených partiích jedliny. Původní lesní vegetaci tak zřejmě tvořily ve svažitých mírně vlhkých polohách nejvýše mezotrofní bučiny tendující k acidofilním porostům, v nichž byly určujícími dřevinami dominantní buk a v příměsi vystupovaly především jedle a smrk. Ve vlhkých až podmáčených polohách by podle lesnického pojetí rostly zejména smrkové jedliny s převahou jedle, příměsí smrku a vtroušenými listnáči, zejména olší lepkavou. Dva menší rybníky nacházející se v jihovýchodní části ochranného pásma PP Rádlo jsou relativně mladé, založené teprve v 2. polovině 20. století. Menší rybníček ve vlhké louce na levém břehu potoka byl zřízen až po vyhlášení MZCHÚ jako jedno z revitalizačních opatření v území. Přítomnost vodních ploch v PP Rádlo a jejím ochranném pásmu je možné považovat za pozitivní vliv, protože vhodným způsobem doplňuje stanovištní mozaiku a pomáhá zvyšovat biodiverzitu území. Území přírodní památky Rádlo je rozdělené procházející silnicí, která je z vlastního území PP vyloučena a je součástí ochranného pásma PP. Silnice je zakreslena už na mapách ze 40. let 20. století. V roce 1996 byla v prostoru PP Rádlo zřízena naučná stezka. Výraznější negativní vliv turistické návštěvnosti území nebyl v minulosti pozorován. Území přírodní památky Rádlo není součástí žádného velkoplošného chráněného území ve smyslu zákona o ochraně přírody a kajiny. Není také součástí žádné evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Lokalita územně spadá do vymezení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída.

2.3

Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy

Územní plán obce Rádlo Aktuální verze územního plánu obce Rádlo je z roku 2011. Pozemky v rozsahu vymezení MZCHÚ jsou zařazeny v kategorii ploch nezastavěných a nezastavitelných jako „plocha přírodní lesní“ a „plocha přírodní nelesní“ a jsou vedeny jako limit ochrany přírody.

Lesní hospodářský plán Lesní hospodářský plán, LHC Jablonec nad Nisou s platností 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022

Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL – PLO 23 Podkrkonoší s platností 1998–2017

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Severočeská křída (Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb.)

Dotčeným orgánem státní správy při projednávání územního plánu a lesního hospodářského plánu je v oblasti ochrany životního prostředí Krajský úřad Libereckého kraje.

2.4

Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti

V současné době nebyly v území pozorovány žádné přímé výraznější škodlivé vlivy. Management lučních a rašeliništních biotopů klíčových z hlediska předmětů ochrany je pod dohledem orgánů ochrany přírody veden přiměřeně. Jako potenciálně problematické, avšak zatím bez podstatného vlivu na předměty ochrany, se jeví spíše dílčí sukcesní posuny v rámci společenstev než vlastní styl obhospodařování. Lesní porosty v severní části PP Rádlo jsou vedeny jako lesy zvláštního určení v kategorii 32a. Lesy v I. Zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Lesní vegetace není předmětem ochrany přírodní památky a její význam pro území spočívá především v podpoře vhodného a stabilního vodního režimu lokality. V současné době v lesní vegetaci v tomto smyslu nebyly žádné nežádoucí vlivy pozorovány. Nežádoucí jev z hlediska předmětu ochrany, který se odehrává na lesní půdě, avšak v poloze aktuálního bezlesí přechodového rašeliniště, je poměrně silná expanze krušiny a olše v přechodovém rašeliništi (seg. 3.1.). Expanze je pravděpodobně poněkud zesílena malým plošným rozsahem lesní rašelinné světliny a jako řešení se proto nabízí mírné rozšiřování světliny především na úkor lemových křovin a okrajových partií olšiny. Dílčí existující problém, zatím však bez silnějšího vlivu na předmět ochrany PP, představuje expandující porost geograficky nepůvodního tavolníku při jihovýchodním okraji území. Vzhledem k vitalitě a expanzivní tendenci je v rámci tohoto plánu péče navržena postupná likvidace porostu. Určité potenciální ohrožení území přírodní památky může představovat procházející silnice, jejíž nejbližší okolí slouží jako migrační koridor pro některé v nepůvodní druhy rostlin a také jako případný zdroj znečištění území, zejména vod. Reálné problémy spojené s těmito fakty však pozorovány nebyly. Potenciální ohrožení ze strany zemědělského hospodaření je vázáno na případné nevhodné typy hospodaření na zemědělské půdě v území MZCHÚ a jeho ochranného pásma. Aktuální způsob obhospodařování trvalých travních porostů jako jednosečných luk se jeví jako příznivý. Nežádoucí by bylo především případné zavedení intenzivní pastvy, hnojení lučních porostů, také mulčování (neodklízení posečené hmoty) nebo naopak neobhospodařování pozemků. Hydrologický režim lokality je v současné době vhodný udržovaný za pomoci dřevěných přehrážek na potoce. Vzhledem k technickému řešení zdrží je však nezbytná jejich pravidlená kontrola a údržba. V roce 1996 byla v prostoru PP Rádlo zřízena zhruba 0,5 km dlouhá naučná stezka, která návštěvníky seznamuje s přírodovědnými hodnotami chráněného území. Prochází převážně jako nezpevněná pěšina nebo menší cesta od jihovýchodního okraje MZCHÚ skrze potoční olšinu, kde po dřevěném mostku překonává potok. Pokračuje při dolním okraji hlavní louky a poté nad silnicí podél potoka a ve smrčině až k přechodovému rašeliništi v severní části území. V erozně citlivějších partiích je vedena po povalových chodnících. Výraznější negativní vliv turistické návštěvnosti území nebyl pozorován.

2.5

Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch

2.5.1

Základní údaje o lesích

Přírodní lesní oblast

23 - Podkrkonoší

Lesní hospodářský celek

LHC Jablonec nad Nisou

Výměra LHC v ZCHÚ [ha]

1,93 ha

Období platnosti LHP

2013 - 2022

Organizace lesního hospodářství

Lesní správa Jablonec nad Nisou

Nižší organizační jednotka

Revír Rádlo

Přehled zastoupení jednotlivých lesních typů v území PP Rádlo Přírodní lesní oblast: 23 - Podkrkonoší Lesní Název SLT typ

Přirozená dřevinná skladba (dle platného LHP)

Výměra Podíl [ha] [%]

5K1

kyselá jedlová bučina, metličková

BK6-7, JD3, SM+-1

0,23

12

5N1

kamenitá kyselá jedlová bučina, s kapradí osténkatou

BK5, JD3, KL1, SM1

0,10

5

5V2

vlhká jedlová bučina, papratková

BK5, JD3, KL1, JS1, JL

0,05

3

6G1

podmáčená smrková jedlina, přesličková

SM5, JD4, OL1

1,49

77

7R1

kyselá rašelinná smrčina, třinová s metličkou křivolakou

SM9-10, BRP+-1

0,06

3

1,93

100

Celkem

Aktuální charakter lesních porostů je podrobněji zpracován v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu PP Rádlo (Nepraš 2015).

Porovnání přirozené a současné dřevinné skladby lesa Ze srovnání aktuální dřevinné skladby lesa zjištěné v rámci inventarizačního botanického průzkumu s přirozeným zastoupením dřevin podle vymezených lesních typů a odhadovaných podílů jednotlivých dřevin v platném LHP vyplývá výrazný posun oproti přirozenému stavu. Celkově je v území PP Rádlo nejsilněji zastoupenou dřevinou na lesní půdě v rámci PP Rádlo by byl smrk ztepilý následovaný jedlí bělokorou a bukem. V současné dřevinné skladbě sice smrk v podílu podobném přirozenému stavu převládá, je však převážně vázán na stanoviště bučin, zatímco v přirozenější poloze podmáčené smrkové jedliny téměř chybí. Druhou nejsilněji zastoupenou dřevinou je v současné době olše lepkavá, která dominuje v poloze podmáčené smrkové jedliny, kde by přirozeně rostla nejvýše v příměsi. Jedle se v PP Rádlo recentně nevyskytuje. Polohy v ochranném pásmu PP Rádlo z největší části odpovídají acidofilním bučinám s příměsí jedle a recentě jsou nahrazeny kulturní smrčinou.

Podrobnější srovnání aktuální a přirozené dřevinné skladby lesa na lesní půdě v rámci PP Rádlo přibližuje následující tabulka: Zkratka

Název dřeviny

BK

buk lesní

BR

bříza bělokorá

BRP

bříza pýřitá

DB JD

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení zastoupení zastoupení zastoupení [ha] [%] [ha] [%] +

0

0,23

12

0,2

10

+

0

+

0

+

0

dub letní

+

0

0

0

jedle bělokorá

0

0

0,71

37

JL

jilm horský

0

0

+

0

JR

jeřáb ptačí

+

0

+

0

JS

jasan ztepilý

+

0

0,01

0

JV

javor klen

0,06

3

0,02

1

MD

modřín opadavý

+

0

0

0

OL

olše lepkavá

0,73

38

0,15

8

OS

topol osika

SM

smrk ztepilý

2.5.2

+

0

0

0

0,94

49

0,81

42

Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích

Hydrologickou osu území tvoří menší bezejmenný potok, který je pravostranným přítokem Rádelského potoka. Pramení severozápadně od řešeného prostoru u osady Milíře, do Rádelského potoka se vlévá po zhruba 2,5 kilometrech od pramene. Potok je normálně celoročně stálý, ovšem v letním období roku 2015 v důsledku mimořádného sucha na několik týdnů vyschl. Přímo v území se nachází větší množství pramenných poloh, které jsou zásadní z hlediska vodního režimu lokality. V jihovýchodní části ochranného pásma přírodní památky jsou situovány dva menší rybníčky, na vlastní vodoteči pod silnicí se nachází dřevěné přehrážky zbudované za účelem zpomalení odtoku vody z území jako revitalizační opatření po částečně realizovaných melioračních zásazích v polovině 80. let 20. století. Ve vlhké louce na levém břehu potoka jižně od silnice byla v rámci revitalizačních zásahů vyhlouben menší rybníček jako biotop pro rozmnožování obojživelníků. Přírodní památka Rádlo leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída, která byla zřízena nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb.

2.5.3

Základní údaje o útvarech neživé přírody

V rámci PP Rádlo se významné útvary neživé přírody nevyskytují.

2.5.4

Základní údaje o nelesních pozemcích

Jako nelesní pozemky jsou evidované všechny parcely v jižní a střední části území přírodní památky a jejího ochranného pásma, takže z hlediska aktuálního vegetačního krytu je součástí nelesních pozemků kromě luk, silnice a zahrady také potoční luh mapovaný již jako lesní biotop a stromový

z náletu etablovaný remíz při JZ hranici přírodní památky. Podrobnější informace o charakteru vegetace a biotopů na nelesních pozemcích v PP Rádlo a jejím ochranném pásmu jsou uvedeny v kapitole 2.1.4 tohoto plánu péče, konkrétní popis všech vymezených dílčích ploch (mapovacích segmentů) je potom obsahem závěrečné zprávy z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015), která je samostatnou přílohou tohoto plánu péče.

2.6

Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany

Předmět ochrany přírodní památky Rádlo byl dosavadní péčí velmi dobře udržován. Populace všech v lokalitě původních ochranářsky významných taxonů vyjmenovaných jako předmět ochrany v předcházejícím plánu péče (Hošek 2006) jsou perspektivní nebo stabilizované. Struktura a funkce přírodních biotopů, které jsou předmětem ochrany v ochranářsky nejvýznamnějších plochách (1.1., 1.2. a 2.1.), je příznivá. Výjimku tvoří přechodové rašeliniště v severní části území (seg. 3.1.), kde je hodnocena s ohledem na malou rozlohu, druhové ochuzení a expanzi dřevin jako méně příznivá. Jako nejzranitelnějším předmětem ochrany se momentálně jeví populace všivce lesního (Pedicularis sylvatica), která je sice prozatím stabilizovaná, je však poměrně málopočetná a v případě náhodných nepříznivých jevů by se mohla dostat až do existenčních problémů. Na vlhké louce v levobřežní partii jižní části PP Rádlo byla v uplynulém desetiletí realizována na základě doporučení plánu péče především občasná prořezávka náletových dřevin a občasná seč. Některé části louky jsou tak v současné době silně zapojené širokolistými bylinami a konkurenčně slabší druhy nachází poněkud omezený prostor. Jako vhodnější z hlediska předmětu ochrany PP se jeví zavedení pravidelné každoroční seče.

2.7

Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize

Z hlediska biotopů jsou v území PP Rádlo jako prioritní vymezeny nevápnitá mechová slatiniště (R2.2), přechodové rašeliniště (R2.3), vlhké pcháčové louky (T1.5) a podhorské a horské smilkové trávníky bez jalovce obecného (Juniperus communis) (T2.3B). Ke vzájemné kolizi mezi jednotlivými biotopy může v budoucnu docházet sukcesními posuny v důsledku expanze některých konkurenčně silných druhů, změn trofie půd či v důsledku vysušení nebo naopak zamokření. Aktuálně například poněkud expanzivním dojmem působí v prostoru hlavní louky sítina ostrokvětá (Juncus acutiflorus), která může posouvat charakter porostů od biotopů R2.2 nebo T2.3B k biotopu T1.5. Dokud nedochází ke zhoršování struktury a funkce biotopu a omezování populací ochranářsky významných taxonů, není třeba zasahovat, v případě kolize by měla být vhodnými opatřeními prioritně chráněna obecně ohroženější společenstva lučních slatinišť (R2.2) a smilkových trávníků (T2.3B). Z hlediska druhové ochrany mají jednoznačnou prioritu druhy v území původní před druhy introdukovanými, přitom nejohroženější a z hlediska druhové ochrany prioritní je aktuálně všivec lesní (Pedicularis sylvatica).

3. 3.1

Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ

Navrhovaná opatření a způsoby péče byly navrženy na základě výstupů aktuálně provedeného botanického průzkumu (Nepraš 2015) a s využitím dalších relevantních podkladů. Opatření v jednotlivých dílčích plochách (mapovacích segmentech) jsou podrobněji specifikována v tabulkové příloze (Příloha č. 4).

3.1.1

Péče o lesy

Lesní vegetace není předmětem ochrany přírodní památky a její význam pro území spočívá především v podpoře udržování vhodného a stabilního vodního režimu lokality. V tom smyslu se jako potřebné jeví především zachování trvalého korunového zápoje lesního porostu a předcházení mechanickému poškozování terénu při případných zásazích. V lesních porostech v území vlastní přírodní památky je při výchovných těžbách nezbytný šetrný přístup k povrchu půdy, k vytahování stromů používat například naviják či koně, při vyklizování se zcela vyhnout ploše přechodového rašeliniště (seg. 3.1.). Při péči o lesní porost v ochranném pásmu přírodní památky je vhodné preferovat ve vyšší míře listnaté dřeviny, především buk, avšak zachování dominantního smrku se vzhledem k požadovaným trofickým poměrům lokality jeví jako vhodné. Pokud to přírodní podmínky lokality umožní, bylo by vhodné do porostu v PP i OP PP zavést příměs jedle. Přechodové rašeliniště (seg. 3.1.) je evidováno jako lesní půda. Vzhledem k tomu, že se jedná o světlomilné společenstvo, je v ploše lesní světliny žádoucí úplná eliminace dřevin včetně výmladků a jako vhodné opatření na podporu biotopu se jeví mírné rozšíření světliny především na úkor náletových dřevin při okrajích světliny. Významnější zásady péče o lesní porosty z pohledu priorit ochrany přírody jsou zachyceny v podobě zjednodušené rámcové směrnice hospodaření. Zpracována byla z hlediska výrazně převažujícího lesního typu 6G1 respektive hospodářského souboru 59. Péče o lesy obecně spočívá v běžném lesnickém hospodaření, při respektování následujících principů, které jsou platné pro celé území přírodní památky. Níže uvedené zásady jsou platné pro dílčí plochy (mapovací segmenty) 4.3., 4.4. a 4.5. (OP PP), které se nachází na lesní půdě.

Číslo směrnice 59 SLT 6G (7R, 5K, 5V, 5N) A) Porostní typ 4526

Kategorie lesa Soubor lesních typů 32a 6G (7R, 5K, 5V, 5N) Cílová druhová skladba dřevin při obnově lesa základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny JD 10, OL 10, BK 20 KL, BR 60 B) Porostní typ C) Porostní typ Základní rozhodnutí Obnovní doba Obmýtí Obnovní dobaObmýtí Obnovní doba 50 Hospodářský způsob Hospodářský způsob

Obmýtí 150 Hospodářský způsob podrostní Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přirozené druhové skladbě pds: 6G: SM5, JD4, OL1 Způsob obnovy a obnovní postup jednotlivý až skupinový výběr Péče o nálety nárosty a kultury ochrana proti okusu a buřeni, plecí seče Výchova porostů individuální probírky Opatření ochrany lesa výchovou: hluboké koruny, volnější zápoj vhodná provenience Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Obecně: maximálně šetřit půdní povrch, přibližování jen šetrnými mechanizmy a koněm Poznámka Při obnově nepoužívat holoseč, upřednostňovat přirozenou obnovu. Používat dopravní technologie nepoškozující půdní povrch. Dbát na protierozní ochranu území. Zamezit jakékoliv kontaminaci vod. Nepoužívat letecké postřiky, s výjimkou kalamitních škůdců po souhlasu Ministerstva zdravotnictví. Biocentra ÚSES: při výchově podpora JD a listnáčů, odstraňovat MD,VJ. Při obnově výsadba MZD zejména na plochu biocentra.

3.1.2

Péče o vodní toky a plochy

Stávající hydrologický režim území je z hlediska předmětů ochrany přírodní památky vyhovující. Pro zachování vhodného vodního režimu je nezbytným minimem udržování funkčnosti přehrážek na potoce. Jako vhodné se však zároveň jeví zpracování hydrologického posouzení části páteřní vodoteče v úseku jižně od silnice (seg. 1.6.) z hlediska možnosti její revitalizace. Malý rybníček ve vlhké louce v levobřežní části PP jižně od silnice (seg. 1.4.) má v současnosti jako biotop pro rozmnožování obojživelníků značně omezený potenciál, protože je velmi mělký, zazemněný. Jako vhodné opatření pro jeho obnovu se jeví jeho mírné prohloubení.

3.1.3

Péče o nelesní společenstva

Z hlediska ochranářsky významných nelesních společenstev je klíčová dlouhodobá stabilizace stávajícího sukcesního stádia, historického kulturně přírodovědného reliktu vegetační mozaiky extenzivních podmáčených luk, lučních slatinišť, smilkové louky a přechodového rašeliniště. Zjednodušeně spočívá v realizaci pravidelného kosení luk spojeného s odstraňováním posečené biomasy, příležitostnou prořízkou náletových dřevin a stabilizaci vodního režimu lokality.

3.1.4

Péče o rostliny

V situaci udržení příznivé struktury a funkce ochranářsky významných nelesních biotopů opatřeními naznačenými v přechozí kapitole bude zajištěna dostačující podpora populací většiny vzácných a ohrožených druhů, které se v území vyskytují. Především se jedná o prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Poněkud slabší a zranitelná populace všivce lesního (Pedicularis sylvatica) vyžaduje vyšší pozornost. Samotný realizovaný management na podporu biotopů by sice měl stačit ke střednědobému udržení populace na zhruba současné úrovni, nepříznivé náhodné jevy však mohou populaci citelně oslabit a přivést poměrně snadno do kritické situace. Z toho důvodu se jako vhodné jeví zavedení cílené podpory zaměřené na daný druh. Nezbytné je udržování krátkostébelných facií v porostech s jeho výskytem (seg. 1.1., 1.2., 2.1.), v případě sukcesních posunů je potom potřebná včasná reakce a úprava stylu obhospodařování. Pro zvýšení šance na uchycení semenáčů všivce se doporučuje narušování půdního povrchu a vytváření drobných porostních mezer (např. vertikutačními hráběmi) v okolí ploch s jeho výskytem. Efektivita nastavené péče o rostliny by měla být průběžně vyhodnocována na podkladu výsledků pravidelného monitoringu stavu populací vzácných a ohrožených druhů rostlin, zejména všivce lesního, rosnatky okrouhlolisté a v případě znovunalzení druhu také tolije bahenní (Parnassia palustris).

3.1.4

Péče o živočichy

Jako opatření pro podporu chráněných druhů obojživelníků, kteří se v území PP Rádlo vyskytují, se navrhuje mírné prohloubení tůně pro obojživelníky (seg. 1.4.).

3.1.5

Zásady jiných způsobů využívání území

Jiné způsoby využívání území se musí řídit především platnými právními předpisy a být v souladu s doporučeními tohoto plánu péče.

3.2

Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností

V ochranném pásmu je nutné hospodařit v souladu s ochrannými podmínkami tak, aby nedošlo k narušení MZCHÚ. Jen se souhlasem orgánu ochrany přírody lze v ochranném pásmu přírodní památky: a) b) c) d) e) f)

používat veškerá hnojiva a biocidy, provádět úpravu pH půdy vápněním zřizovat myslivecká zařízení včetně krmišť a slanisk pro zvěř provádět stavební činnosti provádět terénní úpravy provádět vodohospodářské úpravy měnit druh pozemků a způsob jejich využití

Louky v ochranném pásmu by měly být udržovány pravidelnou každoroční sečí spojenou s odstraňováním posečené biomasy. Hospodaření v lesích ochranného pásma by mělo být přizpůsobeno předmětu a podmínkám ochrany PP Rádlo. Zejména je důležité provádět obnovu porostů postupně maloplošnými zásahy z důvodu minimalizace narušení odtokových poměrů směrem do chráněného území.

3.3

Zaměření a vyznačení v terénu

Vyznačení území PP Rádlo v terénu se přiměřeně řídí §10 vyhlášky č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Pruhové značení je vyhovující a na vstupních místech je území opatřeno tabulemi se státním znakem, které nedávno prošly údržbou a jsou proto v dobrém stavu. Údržbu pruhového značení a tabulí se státním znakem bude vhodné opakovat v pětiletém intervalu.

3.4

Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území

Bez návrhu.

3.5

Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností

Bez návrhu.

3.6

Návrhy na vzdělávací využití území

Přírodní památka Rádlo je k osvětě a vzdělávání v oblasti ochrany přírody využívána již řadu let. Naučná stezka vhodným způsobem seznamuje návštěvníky s charakteristickými a cennými biotopy a druhy, které se v území vyskytují. Území je díky naučné stezce navštěvováno ve srovnání s obdobnými zvláště chráněnými územími navštěvováno relativně častěji, přesto nebyly zjištěny

žádné výraznější negativní jevy, které by s sebou přítomnost turistů nesla. V desetiletém výhledu plánu péče je potřeba počítat s údržbou povalových chodníků, mostků a informačních panelů naučné stezky.

3.7

Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území

Doporučuji k zadání tyto průzkumy a monitoringy: –

hydrologický průzkum za účelem stanovení možností revitalizace části vodního toku jižně od silnice

–

inventarizační průzkum mechorostů za účelem lepšího porozumění charakteru rašeliništní a slatinné vegetace, vzájemnému vztahu jednotlivých zrašelinělých ploch v chráněném území a jejich genezi

–

pravidelná kontrola stavu populace všivce lesního (Pedicularis sylvatica) spojená s vyhodnocováním realizovaných opatření na podporu tohoto druhu (1 x za 3 roky)

–

kontrola zaměřená na zjištění aktuálního stavu populace tolije bahenní (Parnassia palustris); tolije je z území PP Rádlo uváděna, avšak během průzkumů v roce 2015 pozorována nebyla; v současné době se jedná o velmi vzácný prvek luční vegetace a vyžaduje proto náležitou ochranu a pozornost; její setrvávající výskyt na lokalitě je vzhledem k dobrým stanovištním poměrům stále dosti pravděpodobný, tolije totiž může poměrně snadno unikat pozornosti, protože je nápadnější pouze za květu a přitom je pro ni charakteristické kolísání počtu kvetoucích rostlin

4.

Závěrečné údaje

4.1

Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)

Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časové omezené zásahy Obnova informačních tabulí Údržba povalového chodníku a mostků Inventarizační průzkum mechorostů Zpracování hydrologické studie Odstranění náletových dřevin, prořezávky Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem

30 000 Kč 50 000 Kč 6 000 Kč 8 000 Kč 15 000 Kč 12 000 Kč 121 000 Kč

Opakované zásahy Kosení lučních partií Údržba značení Narušování travního drnu Monitoring cévnatých rostlin Opakované zásahy celkem

25 000 Kč 2 000 Kč 1 000 Kč 900 Kč

250 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 9 000 Kč 289 000 Kč

4.2

Použité podklady a zdroje informací

Nomenklatura taxony cévnatých rostlin 

Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. – Preslia, Praha. 84: 647–811.

vegetace    

Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. – Academia, Praha, 528 p. Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. – Academia, Praha, 522 p. Chytrý M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace. – Academia, Praha, 828 p. Chytrý M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace. – Academia, Praha, 551 p.

biotopy 

Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 448 p.

Ostatní 

Culek M. eds. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Praha.



Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, Praha. 84: 631–645.



Hošek P. (2006): Plán péče o přírodní památku Rádlo na období 2006–2015. 27 s.



Lustyk P., Guth J. (2014): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. – AOPK ČR, Praha, 32 p.



Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. – Vegetace ČSSR A2. – Praha.



Mikyška, R. et al. (1972): Geobotanická mapa ČSSR: 1. České země. 1 : 200 000. Vydání 1. Praha: Academia a Kartografické nakladatelství. 22 s., 21 map.



Nepraš K. (2015): Závěrečná zpráva z botanického inventarizačního průzkumu PP Rádlo. 32 s.



Neuhäuslová et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Praha.



Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. – Studia geographica 16. ČSAV, Brno.



Skalický J. (1988): Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P, Kovanda M. [eds.], Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha.



Půdní mapa České republiky 1 : 250 000 in Národní geoportál INSPIRE [online]. Praha: CENIA, Česká informační agentura životního prostředí, ©CENIA 2010–2015 [cit. 15. 9. 2015, 23:19 SELČ]. Dostupné z: https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=51d5eb4ddb428d 02204173bfdcb4d560

4.3

Seznam používaných zkratek

CHOPAV

chráněné území přirozené akumulace vod

IUCN

International Union for Conservation of Nature and Natural Resources

k. ú.

katastrální území

LHC

lesní hospodářský celek

LHP

lesní hospodářský plán

OP

ochranné pásmo

OP PP

ochranné pásmo přírodní památky

OPRL

oblastní plán rozvoje lesů

PP

přírodní památka

MZCHÚ

maloplošné zvláště chráněné území

4.4

Plán péče zpracoval

Mgr. Karel Nepraš Suchá 19 400 02 Stebno IČ 87884123

Součástí plánu péče jsou následující přílohy Příloha č. 1: Katastrální mapa se zákresem PP a OP Příloha č. 2: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. 3: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich (tabulka) Samostatná příloha: Závěrečná zpráva z botanického inventarizačního průzkumu (Nepraš 2015)

Příloha č. 1: Katastrální mapa se zákresem vymezení území přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz

Příloha č. 2: Mapa dílčích ploch (mapovacích segmentů) a objektů, mapový podklad: http://geoportal.cuzk.cz

Příloha č. 4: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich poloha segment PP/OP PP

název

výměra biotop [ha]

1.1.

PP

podmáčená až zrašelinělá část hlavní louky

1.2.

PP

mírně vlhké partie hlavní louky

0,43

1.3.

PP

malé luční rašeliniště v JV části PP

0,02

1.4.

PP

tůň pro obojživelníky

0,01

0,19

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah

pravidelná seč kosou nebo křovinořezem a odstraňování posečené biomasy, občasné narušování drnu a vytváření malých porostních mezer; nezbytné je průběžné sledování konkurenčně silných druhů, které silně podmáčené a zčásti mají v porostu aktuálně mírně R2.2 zrašelinělé partie ve expanzivní tendenci (sítina (90 střední a dolní části ostrokvětá, orobinec širolistý, %), hlavní louky; blokovat vachta trojlistá) z hlediska vlivu na T1.5 stávající sukcesní předměty ochrany; v případě (10 %) stádium, udržovat jako zjištění výraznějšího postupu kosenou louku expanze by bylo vhodné zavedení seče do porostů s dominancí problematického druhu do období těsně před začátkem jeho kvetení; takovou asanační seč je možné podle potřeby ve stejné sezóně i opakovat pravidelná seč a odstraňování posečené biomasy bez použití těžké mechanizace, seč nejlépe mírně vlhké partie hlavní kosou nebo křovinořezem; louky lemující po obvodu občasné narušování drnu a silněji podmáčenou a vytváření malých porostních zčásti zrašelinělou část mezer v okolí míst výskytu všivce T2.3B 1.1.; blokovat stávající lesního (Pedicularis sylvatica); to sukcesní stádium, by v optimálním případě mohlo udržovat jako kosenou představovat samostatný louku praktický výzkumný úkol např. v rámci SOČ, bakalářské práce, apod. pro vysledování optimálního přístupu menší zrašelinělá partie a přilehlé silněji podmáčené partie vlhké pravidelná seč kosou nebo R2.2 louky; blokovat stávající křovinořezem a odstraňování sukcesní stádium, posečené biomasy udržovat jako kosenou louku malý rybníček s fragmentem vodní plochy a zčásti obnaženým bahnitým V1G dnem; udržování odstranění bahnitých nánosů funkčního biotopu vhodného pro rozmnožování obojživelníků

termín interval naléhavost provedení provádění

1.8.-15.9.

1

1 x za rok

1.8.-15.9.

1

1 x za rok

1.6.-15.7.

1

1 x za rok

2

1 x za 5 let

poloha segment PP/OP PP

1.5.

PP

název

louka na levém břehu potoka v JV části PP


0,30

T1.5 (60 %), T1.1 (35 %), T1.6 (5 %)


převážně vlhká louka na levém břehu potoka, ve výše položených partiích sušší, na kontaktu s olšinou maloplošně tužebníkové lado; likvidace porostu nepůvodního tavolníku, odstranění větší části náletových dřevin, udržovat jako kosenou louku

doporučený zásah

likvidace porostu tavolníku; jako vhodné se jeví vysekávání celé plochy s porostem tavolníku (na pomezí seg. 1.5. a 1.9.) křovinořezem; v prvních letech zásahu by měl být tavolník vysekáván dvakrát ročně (nejprve v termínu řádné seče navazující vlhké louky, tedy zhruba v červnu, následně potom během léta po 1.6.-15.7., výraznějším nárůstu výmladků); 1.8.-15.9. postupně by tak mělo dojít k oslabení a proředění porostu tavolníku a k dosycování prostoru druhy z navazujících přírodních lučních biotopů; následně pak bude po vyhodnocení úspěšnosti zásahu možné přejít na jednosečné obhospodařování prostoru jako kosené louky; tavolník by měl postupně vymizet odstranění náletových dřevin; vyřezání větší části náletových dřevin (olše, osika, bříza, klen, apod.) a převod získaných ploch do standardního režimu hospodaření jako na okolní jednosečné vlhké louce pravidelná seč a odstraňování posečené biomasy bez použití těžké mechanizace, nejvhodněji kosou nebo křovinořezem

1.6.

1.7.

1.8.

PP

PP

OP PP

potoční luh J od silnice

remízek při J hranici MZCHÚ (část v území PP) remízek při J hranici MZCHÚ (část v OP PP)

0,10

0,07

0,15

termín naléhavost provedení

1.6.-15.7.

interval provádění

2

2 x za rok

2

jednorázově

1

1 x za rok

L2.2

potoční olšina doprovázející vodní tok narušený někdejším vybagrováním koryta s vodním režimem náhradně stabilizovaným dřevěnými přehrádkami; stabilizovat stávající sukcesní stádium

účelové prořezávky dřevin a náletů za účelem udržení průchodnosti naučné stezky; údržba nebo náhrada přehrážek za účelem zachování vhodného vodního režimu v lokalitě

2

podle potřeby

X12B

remízek tvořený náletovými dřevinami při J hranici PP; ponechání samovolnému vývoji

bez zásahu

-

-

X12B

remízek tvořený náletovými dřevinami při J hranici PP; ponechání samovolnému vývoji

bez zásahu

-

-


název


doporučený zásah

T1.5 (50 %), L2.2 (30 %), V1G (20 %)

dva rybníčky, kontaktně potoční olšina a vlhká louka; při hranici se seg. 1.5. expanzivní tavolník; zlikvidovat porost tavolníku a převést na jednosečnou louku

likvidace porostu tavolníku; jako vhodné se jeví vysekávání celé plochy s porostem tavolníku (na pomezí seg. 1.5. a 1.9.) křovinořezem; v prvních letech zásahu by měl být tavolník vysekáván dvakrát ročně (nejprve v termínu řádné seče navazující vlhké louky, tedy zhruba v červnu, následně potom během léta po výraznějším nárůstu výmladků); postupně by tak mělo dojít k oslabení a proředění porostu tavolníku a k dosycování prostoru druhy z navazujících přírodních lučních biotopů; následně pak bude po vyhodnocení úspěšnosti zásahu možné přejít na jednosečné obhospodařování prostoru jako kosené louky; tavolník by měl postupně vymizet

1.6.-15.7., 1.8.-15.9.

2

2 x za rok

pravidelná seč bez použití těžké mechanizace

1.6.-15.7.

3

1 x za rok

pravidelná seč a odstraňování posečené biomasy; možné mírné přihnojení hnojem

1.6.-31.8.

2

1 x za rok

pravidelná seč kosou nebo křovinořezem, odstraňování posečené biomasy

1.6.-15.7.

1

1 x za rok

pravidelná seč kosou nebo křovinořezem, odstraňování posečené biomasy

1.6.-15.7.

1

1 x za rok


OP PP

okolí rybníků v JV části OP PP

1.10.

OP PP

vlhká louka v J části OP PP

0,17

T1.5

v posledních letech nekosená vlhká louka; obnovit hospodaření, převést na jednosečnou louku

1.11.

OP PP

mezofilní louka v J části OP PP

0,22

T1.1

druhově chudá kulturní ovsíková louka; udržovat jako jednosečnou louku

1.9.

0,09

druhově bohatá vlhká louka, maloplošně se zrašelinělou okyselenou polohou; blokovat stávající sukcesní stádium, udržovat jako kosenou louku druhově bohatá vlhká louka, maloplošně se zrašelinělou okyselenou polohou; blokovat stávající sukcesní stádium, udržovat jako kosenou louku


PP

vlhká louka S silnice (část v území PP)

0,18

T1.5

OP PP

vlhká louka S silnice (část v OP PP)

0,04

T1.5

OP PP

mezofilní louka v Z části OP PP, pod cestou

0,30

T1.1

druhově ochuzená mezofilní louka; udržovat jako kosenou louku

pravidelná seč a odstraňování posečené biomasy

1.6.-31.8.

2

1 x za rok

2.4.

OP PP

mezofilní louka v Z části OP PP, nad cestou

0,12

T1.1

druhově silně ochuzená mezofilní louka; udržovat jako kosenou louku


1.6.-31.8.

3

1 x za rok

2.5.

OP PP

zahrada zasahující do OP PP

0,09

X13

oplocená zahrada

bez zásahu

2.1.

2.2.

2.3.


2.6.

3.1.

OP PP

PP

název

vlhký luční okraj ve V části OP PP

přechodové rašeliniště na lesní loučce v S části PP


0,06

0,04

T1.5

R2.3


luční okraj charakteru vlhké louky

přechodové rašeliniště na lesní loučce; blokovat stávající sukcesní stádium

termín naléhavost provedení

interval provádění


1.6.-31.8.

3

1 x za rok

seč jednou za dva roky kosou nebo křovinořezem a odstraňování posečené biomasy; nejsilněji zrašelinělá partie s výskytem rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) bez zásahu, pouze v případě potřeby vyřezávání náletu

1.8.-15.9.

1

1 x za 2 roky

2

jednorázově

doporučený zásah

mírné rozšíření světliny vyřezáním křovin a náletových dřevin po obvodu, především na úkor olšiny; v následujících letech převod do režimu pravidelné seče jednou za dva roky

4.1.

PP

potoční luh S od silnice

0,05

L2.2

maloplošně vyvinutá potoční olšina doprovázející potok severně od silnice; prořezávky dřevin podle potřeby zejména za účelem udržování průchodnosti naučné stezky

4.2.

PP

mokřadní vrbina

0,02

K1

mokřadní vrbina s vrbou ušatou; ponechání přirozenému vývoji

bez zásahu

L2.2

silně zabuřeněná olšina na mírně vlhkém stanovišti někdejší louky; běžným lesním hospodařením postupně převést na stanovištně vhodnější poměr dřevin (zvýšit podíl smrku, podpořit jiné listnáče a zavést jedli)

bez zásahu

X9A

kulturní smrková kmenovina; běžným lesním hospodařením mírně navýšit podíl listnáčů, zejména buku a zavést jedli

bez zásahu

4.3.

4.4.

PP

PP

degradovaná olšina v S části PP

kulturní smrčina v S části PP

0,94

0,90

bez zásahu


4.5.

5.1.

název

OP PP

kulturní smrčina v S části OP PP

OP PP

silnice a silniční násep


2,96

0,35


doporučený zásah

X9A

kulturní smrková kmenovina; běžným lesním hospodařením mírně navýšit podíl listnáčů, zejména buku a zavést jedli

bez zásahu

X1

silnice a silniční násep porostlý ruderalizovaným trávníkem; částečně doprovodná stromová vegetace, zejména jasany; zachovat stávající stav

silniční násep udržovat pravidelným kosením a odstraňováním posečené biomasy


1.6.-15.7.

3

1 x za rok

Plán péče o přírodní památku Rádlo na období N Á V R H

Recommend Documents