Plán péče o národní přírodní památku Pravčická brána na období 2015 –2026
1
Obrázek 1: Těleso Pravčické brány, pohled od JZ (foto V.Sojka).
Obrázek 2: Těleso Pravčické brány, pohled od SV (foto Z.Patzelt).
2
1. Základní údaje 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
339 národní přírodní památka Pravčická brána usnesení Rada ONV v Děčíně 242/63 6.12.1963 vyhlášení k 18.12.1963
1.2 Údaje o lokalizaci území Ústecký Děčín Děčín Děčín Hřensko 406 b – Hřensko
kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Pravčická brána Katastrální území: Hřensko, 406 b – Hřensko Číslo parcely podle KN
90 338 318
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
1 Celkem
Druh pozemku podle KN
13 10 10
Způsob využití pozemku podle KN
občanská vybav. občanská vybav. lesní pozemek
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)
94 208 208
1 881 83 647 4 875 648
Ochranné pásmo: Výměra ochranného pásma byla stanovena geometricky. Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
3
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1388,6 14347,7 3377,7 19114
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
OP plocha v 0,0000 ha
lesní pozemky
1,7725
6,2409
vodní plochy
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok
trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
neplodná půda ostatní způsoby využití
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,1389
0,0489
1,9114
6,2898
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
NPČŠ -----
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
Labské pískovce České Švýcarsko – CZ0424031
Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN NPP Pravčická brána je součástí NP České Švýcarsko (kategorie IUCN II – národní park). 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je přírodní výtvor Pravčická brána. „Chráněný přírodní výtvor Pravčická brána je skalní most, jeden z největších na světě, v kvádrových pískovcích střed. turonu.“
4
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název společenstva Dicrano-Pinetum (L8.1B, - ) Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2, 8220) Rhodococco-Vaccinietum (T8.3, 4030) Luzulo-Fagion (L5.4, 9110) Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum (L7.3, - ) Smrkové monokultury (X9A, - )
podíl plochy v popis biotopu společenstva ZCHÚ (%) 46 Vrcholové partie skal 14
Skály
14 10 2 10
Skalní hrany Svahy Mírně svažité vrcholové partie skal Svahy
C. útvary neživé přírody útvar
geologické podloží
popis výskytu útvaru
Skalní brána
Těleso Pravčické brány je součástí skalního defilé pískovec (křída – jizerské souvrství) V – Z směru. Brána tvoří podélný perforovaný skalní hřbet, který vybíhá šikmo ze skalní plošiny.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) 3260 – Nížinné až horské vodní toky s 0,2 vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 4030 – Evropská suchá vřesoviště 1,3 6510 – Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 8220 – Chasmofytická vegetace 0,7 silikátových skalnatých svahů 8310 – Jeskyně nepřístupné veřejnosti 0* 9110 – Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 – Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9180* – Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích (* = prioritní stanoviště) 91T0 – Středoevropské lišejníkové bory 9410 – Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)
popis biotopu typu přírodního stanoviště koryta vodních toků mělké půdy v blízkosti skalních hran
pískovcové skalní stěny
17,4 1,6
pískovcový pseudokras, plocha jeskyní nebyla určována hlubší půda na pískovcovém podloží půdy ovlivněné výchozy bazických hornin
0,6
prudké svahy vrchů z bazických hornin
9,0 3,2
mělké půdy na skalních plošinách inverzní rokle
5
B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu vydra říční (Lutra lutra) losos obecný (Salmo salar)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 8-10
mihule potoční (Lampetra planeri)
Cca 200tis vypouštěných ks, cca desítky dospělců Cca 1000
vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum)
Desítky populací
sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
8-11
výr velký (Bubo bubo)
15-25
chřástal polní (Crex crex)
40-50 volajících samců
datel černý (Dryocopus martius)
130-150 teritorií
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
Ohrožený druh
Vodní toky Vodní toky
Kriticky ohrožený druh Silně ohrožený druh Kriticky ohrožený druh Ohrožený druh Silně ohrožený druh
Vodní toky Skalní štěrbiny Skalní objekty Skalní objekty Vysokostébelné nelesní plochy Lesní porosty
1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem je zachování současného stavu ZCHÚ a vytvoření podmínek pro co nejmenší negativní antropogenní ovlivnění. U samotného tělesa Pravčické brány bude správa NP v případě nutnosti provádět opatření pro zajištění bezpečnosti, případně bude předmět ochrany konzervovat nebo sanovat. Okolní pískovcové masivy budou ponechány přirozenému vývoji, pokud tím nebude ohrožena bezpečnost. Nezbytné je zachování stávajícího zákazu vstupu na vlastní těleso brány a zabezpečení regulovaného pohybu turistů pouze po značených stezkách. Lze jednoznačně konstatovat, že zatížení, které vyplývá ze současného počtu návštěvníků, by znamenalo nezvratnou destrukci tohoto chráněného přírodního útvaru. Pro eliminaci možných rizik je nezbytný program detailního studia a monitoringu různých složek a faktorů přírodního prostředí. Na základě všech získaných výsledků studia bude vytvořen komplexní návrh okamžitých nápravných opatření a i dlouhodobé systematické péče o NPP Pravčická brána.
6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Národní přírodní památka Pravčická brána je jedním z nejznámějších morfologických útvarů českých skalních měst. Zároveň se jedná o turisticky nejnavštěvovanějších a také o nezobrazovanější objekt v rámci NP Českého Švýcarska. Pravčická brána je geomorfologicky řazena do Děčínské vrchoviny, podcelku Jetřichovických stěn. Leží 3 km na SV od obce Hřensko a 2 km na SZ od Mezní Louky u státní hranice se SRN. Tvoří ji unikátní geomorfologický útvar, vzniklý v kvádrových pískovcích křídového stáří. Hlavním motivem a cílem ochrany je právě pískovcová skalní brána vzniklá erozivními procesy, která svými rozměry představuje evropsky významný skalní útvar a zároveň je ukázkovým příkladem modelace pískovcového reliéfu. Chráněny jsou rovněž blízké skalní masivy, skalní hřbety a pilíře s reprezentativně vyvinutými geomorfologickými formami, jež jsou hojně využívané jako vyhlídky do okolní krajiny. Charakteristika ZCHÚ ve vztahu k hlavnímu motivu ochrany: Samotná skalní brána reprezentuje pouze část chráněné oblasti. Ostatní plocha je tvořena skalními masivy a zastavěnou plochou, na které se nacházejí restaurace, hospodářské budovy, sociální zařízení a stanice lanovky. Expozice tělesa skalní brány v terénu: Těleso Pravčické brány se nachází v nadmořské výšce 447 m n.m. a je součástí skalního defilé V – Z směru, tj. okraje skalní plošiny, který vytváří významný morfologický stupeň v terénu. Pravčická brána tvoří podélný perforovaný skalní hřbet orientovaný ve směru SV – JZ, jež vybíhá šikmo ze skalní plošiny. Lokalizace: 50˚53,1´ - 14˚16,8´. Geologická stavba: Povrch chráněného území je tvořen usazenými, nepřeměněnými horninami, druhohorními kvádrovými pískovci jizerského souvrství (350 – 420 metrů mocné těleso křemenných pískovců křídy středního až svrchního turonu), v nichž se vytvořilo nepřeberné množství různorodých tvarů povrchu. Tyto pískovce jsou označovány jako kvádrové, podle toho, že u nich dochází k blokovému rozpadu podél puklin. Geomorfologický vývoj: Dnešní podoba území NPP se formovala zejména v závěru třetihor a během čtvrtohor. Tektonický zdvih českého masivu, spolu se střídáním dob ledových a meziledových, podmínil intenzivní hloubkovou říční erozi a následné odstranění méně zpevněných partií a poloh v pískovcích. Vznikla tak široká škála forem skalního reliéfu. Rovněž samotné těleso Pravčické brány bylo vytvořeno erozivními procesy a selektivním odnosem materiálu z původně masivního skalního bloku. V pískovcích se postupně vytvořil úzký ostroh vybíhající ze skalní plošiny, ve kterém díky boční erozi a zvětrávání došlo k perforaci skalního masívu a k postupnému rozšiřování vzniklého otvoru až do dnešní podoby. Tento symbol národního parku s výškou 16 metrů a délkou 26,5 metrů je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě. Povrch skalních pilířů s vyhlídkovou stezkou severozápadně od Pravčické brány je většinou rozbrázděn pseudoškrapy se žlábky hlubokými až 0,5 metru. Z dalších morfologických forem jsou zde běžné skalní římsy, úzké převisy, voštiny či skalní dutiny, při okrajích skalních stěn se vyskytují hřibovité útvary. Patrné je v této oblasti počáteční stádium rozčleňování pískovcového masivu do samostatných skalních věží. 7
Botanická charakteristika: Území NPP Pravčické brány zaujímá kromě vlastního tělesa skalního mostu i okolní masivy, představující charakteristický typ ekosystému NP České Švýcarsko. Převládající jednotkou z hlediska vegetace jsou skalní reliktní bory asociace Dicrano-Pinetum. Ty jsou charakteristické kromě dominant ve stromovém patře (Pinus sylvetris, Betula pendula) extrémně chudým bylinným patrem, ve kterém se uplatňují pouze nenáročné acidofyty, jako jsou např. Avenella flexuosa, Pteridium aquilinum, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea či Calluna vulgaris. V mechovém patře dominují opět acidofyty, jako např. Dicranum scoparium či lišejníky rodu Cladonia. Kromě lesní vegetace však hrají významnou roli i společenstva primárního bezlesí na hranách skalních stěn, představující edaficky podmíněné přirozené bezlesí. Zastoupeno je společenstvy Rhodococco-Vaccinietum (brusnicová keříčková společenstva) na kontaktu s reliktními bory a Cladonio-Callunetum, představující přechod mezi brusnicovým společenstvy a skalní stěnou, tedy extrémně suchá, která může ohrozit nadměrný sešlap, ale současná zábradlí tento sešlap regulují dostatečně. Do přirozených a přírodě blízkých společenstev pronikaly některé nepůvodní druhy z okrašlovacích výsadeb v blízkosti Pravčické brány (např. kaštanovník setý Castanea sativa). Všechny stromy kaštanovníku jsou již vykáceny, jen ve svazích nad skalními hranami přežívá několik malých keřovitých jedinců. Podél restaurační terasy výsadby šeříku (Syringa sp.) a břečťanu popínavého (Hedera helix), nešíří se. V blízkosti budov tři staré jírovce (Aesculus hippocastanum), ojedinělé zmlazení neproniká do okolních přírodních společenstev. Na skalní terase u bývalých záchodů se vlivem eutrofizace výskyje náprstník červený (Digitalis purpurea), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a ostružiník (Rubus sp.). V přilehlé rokli Jeleního dolu (Hirschgrund) je stará skládka, dnes používána pro bioodpad (dřevo, popel, listí, zemina), na ní ruderální porost bezu černého (Sambucus nigra) s jírovcem, v bylinném patře převládá vlaštovičník větší (Chelidonium majus) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V rámci mapování typů přírodních stanovišť soustavy Natura 2000 byly na území NPP Pravčická brána vymapovány tyto biotopy: L8.1B boreokontinentální bory (Dicrano-Pinetum), T8.3 brusnicová vegetace skal a drolin (Rhodococco-Vaccinietum), S1.2 štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin, L7.3 subkontinentální borové doubravy, L5.4 acidofilní bučiny. Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem jsou zde zastoupeny jednotkami X9A lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami a X1 urbanizovaná území. Zoologie: Vzácně se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis). V širším prostoru NPP se vyskytuje sokol stěhovavý (Falco peregrinus), krkavec velký (Corvus corax) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum). Hnízdí zde konipas bílý (Motacilla alba), rehek domácí (Phoenicuros ochruros) a rehek zahradní (Phoenicuros phoenicuros). Vyskytuje se zde plch velký (Myoxus glis), velmi vzácně plch zahradní (Eliomys quercinus), ale o jeho výskytu zde z poslední doby chybí doklady. V širší oblasti se můžeme setkat s netopýrem hvízdavým (Pipistellus pipistrellus). V bezprostředním okolí NPP Pravčická brána byl zjištěn výskyt kriticky ohroženého roháčka Ceruchus chrysomelinus ve smyslu Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roháček Ceruchus chrysomelinus zjištěn 1 ks – v okolí ZCHÚ hojnější Ještěrka obecná Lacerta agilis cca 10ks
8
kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. kriticky ohrožený zachovalé lesní biotopy silně ohrožená
Keříčková vegetace okrajů skal
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Vysoká návštěvnost tělesa Pravčické brány způsobovala v minulosti extrémní zatížení skalního oblouku a zvýšenou erozi jeho svrchní partie. Zavedená ochranná opatření: Od roku 1982 není povolen vstup na Pravčickou bránu z důvodu nadměrné eroze pískovcového oblouku a jeho poškození způsobeného pohybem turistů. Vstup na těleso brány byl zakázán z podnětu okresního konzervátora SOP Severina Jungbauera a MNV Hřensko. Důvodem bylo zjištění několika prasklin na spodní straně skalního mostu. Rovněž bylo zjištěno, že za přibližně 100 let využívání Pravčické brány došlo na horní straně tělesa ke značnému poškození – vlivem extrémní návštěvnosti bylo z povrchu denudováno více než 60 – 80 cm pískovcového materiálu, což způsobilo výrazné ztenčení samotného oblouku. b) lesní hospodářství Území NPP Pravčická brána bylo v minulosti lesnicky využíváno, a to formou výsadby okrasných dřevin pro zvýšení turistické atraktivnosti a okrajově také intenzivním pěstováním hospodářského lesa. Tím zde došlo ke změnám druhové skladby lesa. Zásadními změnami byly především výsadby geograficky nepůvodních druhů dřevin, zejména kaštanovníku setého (Castanea sativa), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii) a jírovce maďalu (Aesculus hipposacteneum). Na území ZCHÚ se kaštanovník setý dobře přirozeně zmlazoval. Kaštanovník setý a douglaska tisolistá byly v období platnosti předchozího plánu péče odstraněny. Dlouhodobě probíhá monitoring výskytu nepůvodních druhů. Celé území spadá do kategorie lesů ochranných s velmi problematickou dostupností s omezenou stanovištní produkcí pro běžné lesnické hospodaření. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření se v NPP neprovádí. d) rybníkářství Rybníkářství se v NPP neprovádí. e) myslivost Vzhledem k extrémní poloze území ZCHÚ, jeho malé ploše a velké členitosti zde není provozována myslivost. f) rybářství Rybářství se v NPP neprovádí. g) rekreace a sport Historické rekreační a turistické využití ZCHÚ: Koncem 18. Století se postupně měnil význam Pravčické brány. Hospodářsky nevyužívaný skalní útvar k sobě připoutal pozornost mnoha návštěvníků Českosaského Švýcarska. První občerstvovna zde vyrostla roku 1826 a během dalšího desetiletí byla upravena promenádní stezka z Hřenska na Pravčickou bránu. V 70. letech 20. století zde vznikla naučná stezka, původně nazývána „Naučná stezka přátelství ČSSR – NDR“, později přejmenována na „Naučnou stezku Okolím Hřenska“ a v současnosti nesoucí název „Naučná stezka Okolím Pravčické brány“, která zvýšila atraktivitu této oblasti pro návštěvníky. Další zásahy související s nárůstem turistického ruchu jsou stavební úpravy původního hostince; vybudování hotelu „Sokolí hnízdo“ v roce 1881, dvou vedlejších budov a skalních sklepů, stavební úpravy a postupné rozšiřování objektů průběžná údržba a obnova přístupových cest, výroba a opravy zábradlí, informačních stojanů a panelů, mostků a schodů. 9
Obrázek 3: Oblouk Pravčické brány s restaurací, pohled od vnějšího pilíře směrem k severu (foto V.Sojka)
Problémy se zásobováním objektu pitnou vodou a následnou likvidací splaškových odpadních vod byly řešeny až po roce 1999. Na stavbu vodovodu a ČOV byla udělena výjimka MŽP ČR (Č.j.: 100042/01-OOP/189/02) dle § 43 a § 56 zákona č. 114/92 Sb. ze základních ochranných podmínek národních parků a zvláště chráněných živočichů a § 50 odst. 2 a dle § 3 odst. 4 zákona č. 161/99 Sb. Realizace stavby proběhla v roce 2003 - vrtaná studna o hloubce 70 m je umístěna na pozemku p.p.č. 331/1 v k.ú. Mezná u Hřenska, trasa výtlačného potrubí je vedena v pásu pod lanovkou, od první podpěry lanovky dál lesem. Potrubí je uloženo 0,4 m pod terénem. Čistírna odpadních vod je dimenzována na 80 EO a je umístěna v objektu Sokolího hnízda. Způsob čištění vod je mechanicko-biologický, odpadní vody jsou vedeny kanalizačním potrubím do tří dvojic vsakovacích vrtů hlubokých 5 m. Horolezectví: MŽP ČR vydalo dne 10. července 1995 rozhodnutí o udělení výjimky pro ČHS na provozování horolezecké činnosti na již dříve využívaných horolezeckých terénech v NPP Pravčická brána – Stará Václavská stěna, Malý Pravčický kužel, Václavská věž a Křížová věž (podle ustanovení § 43 zákona z ochranných podmínek národních památek uvedených v § 35 odst. 2 zákona). Po vyhlášení NP České Švýcarsko v roce 2000 byly podmínky pro provozování horolezecké činnosti na celém území NP upraveny Návštěvním řádem NP (vyhláška č.1/2001 ze dne 26.6.2001) vydaným dle § 19 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v tehdejším znění). Návštěvní řád definuje pravidla pro provozování horolezectví na území NP České Švýcarsko takto: „Horolezectví je možno provozovat pouze při dodržování závazných „Pravidel sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách“ vydaných Českým horolezeckým svazem dne 1.3.1988 a platných v novelizovaném znění ze dne 1.7.1998“. Návštěvní řád stanovil seznam horolezeckých objektů, kde je možné provozovat horolezeckou činnost, včetně období, ve kterém je možné tuto činnost provozovat. Na území 10
NPP Pravčická brána bylo povoleno provozovat horolezeckou činnost celoročně na objektech Malý Pravčický kužel, Křížová věž, Václavská stěna, Václavská vež, Erichova věž. Návštěvní řád dále specifikuje i ostatní podmínky pro provozování horolezecké činnosti na území NP České Švýcarsko (dočasné uzavření horolezeckých objektů správou NP z důvodu ochrany přírody, tvorba prvovýstupů jen na základě předchozího povolení správy NP apod.). Horolezci jsou při přístupu k horolezeckým objektům povinni používat vyznačené přístupové cesty. Hlavní negativní vlivy vyplývající z existence turistického ruchu na území ZCHÚ, jež měly v minulosti za následek narušení či poškození předmětu ochrany: - vysoká historická návštěvnost tělesa Pravčické brány zapříčinila extrémní zatížení skalního oblouku a zvýšenou erozi jeho svrchní partie; - vysoká návštěvnost vyhlídek způsobila zvýšenou erozi okolních pískovcových masivů; - úpravy terénu ZCHÚ – zejména tesání cest do pískovce, budování železných můstků, zábradlí, sekání do pilíře apod.; - nevhodná likvidace odpadů (vyvážení tuhých odpadů na černou skládku a vypouštění splaškových vod do prostoru Jelení rokle), vandalismus a úmyslné ničení skalního masivu (formou lámání částí pískovce, tesání či rytí). Současná vysoká návštěvnost území ZCHÚ: Již dávno před vyhlášením ZCHÚ byla Pravčická brána díky své jedinečnosti největší turistickou atrakcí pro návštěvníky Českého Švýcarska, a samotná lokalita je tak dlouhodobě zasažena masivním turistickým ruchem. Od roku 2000 se správa NP systematicky věnuje monitoringu návštěvnosti a zabývá se také sledováním vlivu turistického ruchu na zdejší ekosystémy. V letech 2000 a 2010 proběhl v oblasti Pravčické brány jednorázový monitoring návštěvnosti sledující jak kvantitativní („ruční“ sčítání návštěvníků), tak kvantitativní (dotazníkové šetření). 1400 1200
1201 1054 974
1000 800
842
833
731
733
920
818
400
445 396
506 477
549 464 396
923 849
712
677
600 440 384
891
839 770
624 568
429 326 304
Tři prameny, IV - XII Tři prameny, VII - VIII Gabriel. St., IV - XII
413 355
460 406
Gabriel. St., VII - VIII 386 377
200 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Graf 1: Průměrná denní návštěvnost přístupových cest k Pravčické bráně v letech 2005 až 2013.
Od roku 2005 probíhá v této oblasti automatický monitoring návštěvnosti (do července 2008 pomocí tzv. infrazávory, od srpna 2008 pomocí pyrpsenzorů reagujících na změnu teploty). Výše uvedené výzkumy ukazují, že průměrná denní návštěvnost obou přístupových cest k Pravčické brány (od Třech pramenů a od Mezní Louky) se pohybuje v rozmezí 300 až 550 průchodů (průměrně 398 průchodů na cestě Pravčická brána – Mezní Louka, resp. 437
11
průchodů na cestě Pravčická brána – Tři prameny za sledované období 2005 - 2013). Ve vrcholné turistické sezóně (červenec, srpen) návštěvnost výrazně narůstá a dosahuje hodnot od 570 až po 1200 průchodů denně (767 průchodů na cestě Pravčická brána – Mezní Louka, resp. 895 průchodů na cestě Pravčická brána – Tři prameny za sledované období 2005 - 2013). Za sledované období (2005 – 2013) nelze potvrdit předpoklad o masivním nárůstu návštěvnosti Pravčické brány, nelze však vyloučit výrazný nárůst návštěvnosti v období těsně po vyhlášení národního parku, relevantní data z tohoto období však nejsou k dispozici. Získaná data ukazují kolísání návštěvnosti a výrazný vliv mediálních kampaní a počasí na počet návštěvníků. Nejvyšší zaznamenaná návštěvnost v roce 2009 se kryje s výraznou celorepublikovou kampaní podporující zápis Pravčické brány na seznam novodobých sedmi divů světa, naopak propad návštěvnosti v roce 2010 souvisí s deštivým počasím, bleskovými povodněmi a negativní mediální kampaní po povodních. V letech 2006 až 2007 probíhal v této lokalitě výzkum zaměřený na sledování vlivu turistického ruchu na zdejší ekosystémy. V rámci tohoto projektu bylo prokázáno výrazné poškození přístupové turistické cesty k Pravčické bráně sešlapem a dešťovou erozí (úbytek půdního krytu 7 cm za období srpen 2006 – září 2007). Podrobnější výsledky jsou uvedeny v závěrečné zprávě projektu „Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního a turistického ruchu na ekosystémy národního parku České Švýcarsko“. Negativní vlivy vlivem současného vysokého turistického ruchu: - eroze vlivem vysoké návštěvnosti na ostatní ploše ZCHÚ, tento pohyb je však omezen zábradlím; - úmyslné ničení skalních masivů a geomorfologických útvarů na nich vyvinutých vandaly; - provozování horolezectví mimo výjimkou stanovených horolezeckých terénů či provozování této činnosti v rozporu s návštěvním řádem NP České Švýcarsko; - možnost nešetrných zásahů do přirozeného vývoje pískovcových skal a jejich poškození v souvislosti s opravami staveb a technického zázemí. Potenciální negativní vlivy turistického ruchu: - při nekontrolovaném pohybu osob na tělese brány by mohlo dojít k jejímu poškození; - vzhledem k faktu, že část pozemků na území ZCHÚ je od roku 1992 v soukromém vlastnictví, mohou být rovněž v souvislosti s provozem restaurace Sokolí hnízdo řešeny přestupky týkající se porušení stanovených ochranných podmínek. Těleso Pravčické brány není vlastním provozem restaurace ohroženo, ale potencionálnímu nebezpečí kontaminace je vystaveno okolní prostředí, především podzemní voda. Z tohoto důvodu je nutné monitorovat stav nakládání s vodami resp. likvidaci splaškových vod a zajistit funkčnost ČOV ze strany majitele objektu; - vlivem provozu turistických objektů a vysoké návštěvnosti, dle zkušeností z minulých let, nelze vyloučit vznik požáru. h) těžba nerostných surovin Těžba nerostných surovin se v NPP neprovádí. i) jiné způsoby využívání Oblast NPP není jinak využívána 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy -
Výjimka MŽP ČR dle § 43 zákona č. 114/92 Sb. z ochranných podmínek národních památek (10. července 1995) pro Český horolezecký svaz (provozování horolezecké činnosti na existujících a již dříve využívaných horolezeckých terénech v NPP Pravčická brána – Stará Václavská stěna, Malý Pravčický kužel, Václavská věž a Křížová věž).
12
-
-
Výjimka MŽP ČR dle § 43 a § 56 zákona č. 114/92 Sb. ze základních ochranných podmínek národních parků a zvláště chráněných živočichů a § 50 odst. 2 a dle § 3 odst. 4 zákona č. 161/99 Sb. (Č.j.: 100042/01-OOP/189/02, výstavba vodovodu a ČOV). Pro porosty v NPP jsou zpracovány LHP na období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2016.
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka Lesní pozemky PP ( z toho bezlesí)
19 - Lužická pískovcová vrchovina NP České Švýcarsko 7 666,27 1.1.2007 – 31.12.2016 Odbor péče o ekosystémy - Lesní správa Jetřichovice Odbor koncepcí, monitoringu, výzkumu a mezinárodní spolupráce - Oddělení plánu péče a ochrany přírody Revír 3 – Pravčická brána 1,7752 ha (0,7576 ha)
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 19a Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 0Z Reliktní bor 3Z Zakrslá dubová bučina 4Y Skalnatá bučina s borovicí 4N Kamenitá kyselá bučina Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT BO 9, BR1, DBZ BK 6, DBZ 3, BR, JR, BO BK 6, DBZ 2, BO 1, BR 1, JD BK 7, JD 2, DBZ 1, LP
Výměra (ha) 1,2762 0,1594 0,3013 0,0356 1,7723
Podíl (%) 72 % 9% 17 % 2% 100 %
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka
Název dřeviny
Jehličnany borovice lesní BO smrk ztepilý SM jedle JD bělokorá Listnáče buk lesní BK dub zimní DBZ bříza BR bělokorá lípa srdčitá LP javor klen KL jeřáb ptačí JR jírovec maďal KS bezlesí Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,8118 0,0202 0
80 % 2% 0
0,7103 0 +
70 % 0 +
0,0507 0,0304 0,1015
5% 3% 10 %
0,0507 0,0811 0,1015
9% 8% 10 %
0 0 + + 0,7576 1,7723
0 0 + +
+ + 0,0304 0
+ + 3% 0
100 %
-----
-----
Přirozená dřevinná skladba – Charakteristiky lesních typů, OPRL PLO 19a, Jiří Smejkal (2005) 13
Příloha M4: Lesnická mapa typologická – předmětem ochrany je geologický útvar 2.4.2 Základní údaje o rybnících Na území NPP Pravčická brána se nevyskytují aktivní toky ani vodní plochy. 2.4.3. Základní údaje o útvarech neživé přírody Těleso Pravčické brány a okolní skalní masivy – popis současného stavu: Vlastní oblouk skalní brány je bez vizuálních známek posuvu bloků, drcení či dalších čerstvých indikátorů rizikových pohybů. Průběžným monitoringem byl zaznamenán trend deformací tělesa, který však v současné době není definován jako bezprostředně ohrožující těleso brány. Skalní stěny i samotné těleso Pravčické brány vykazuje aktuální projevy zvětrávání a eroze, které jsou patrné zejména ve spodní části pilířů brány, kde vyvětrávají a následně opadávají tmavě zbarvené opálové krusty s bílými solnými výkvěty. Technické objekty: Na hřbetu Pravčické brány se nacházejí tři můstky (dva betonové vyztužené železnými traverzami a jeden kovový) a do pískovcového masivu vestavěné schody jako pozůstatek zpřístupnění Pravčické brány. Dva betonové můstky a schody jsou pouze estetickým problémem a na vlastní těleso Pravčické brány nemají negativní vliv. Vzhledem k náročnosti eventuálního odstranění a vzhledem k nepřístupnosti terénu doporučujeme tyto můstky zde ponechat. Můstek kovový, nemající v současnosti již žádný význam, navrhujeme odstranit. Na okolních skalních masivech s vyhlídkami byla v roce 2002 až 2003 provedena rekonstrukce turistických cest (zábradlí, schodiště, mostky ad.). Oprava turistické trasy v NPP Pravčická brána proběhla v období září 2002 až říjen 2003 ve finančních nákladech 7.376.250,-Kč. Opravu provedla firma TAXUS podle projektu uloženého na správě NP. Rozsah prací: odstranění původního zábradlí v celé délce trasy a instalace nového, oprava a doplnění pískovcových prvků na mostcích a opěrných zdí a odstranění náletových dřevin v těchto částech trasy, byla opravena schodiště – obroušení, dorovnání speciální hmotou a nátěrem. Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Zastavěné plochy v soukromém vlastnictví (spol. PALL s.r.o.): Stavba „Vodovod a úpravna čistírny odpadních vod pro restauraci Sokolí Hnízdo v obci Hřensko“ byla zkolaudována a její užívání bylo povoleno rozhodnutím vydaném Městským úřadem Děčín (Odbor životního prostředí – vodní hospodářství) dne 10.1.2005 (č.j. OŽP/3228/05/534/04235/VaV). Stav budovy Sokolího hnízda i ostatních budov je uspokojivý. Odpady vzniklé provozem Sokolího hnízda jsou vyváženy Technickými službami Děčín. Veškeré stavební zásahy musí respektovat úmístění do krajiny a původní vzhled budov v NPP. Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
14
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Turistické využití území: Dlouhodobá péče o zvláště chráněné území spočívala v nezbytné regulaci turistického ruchu, zahrnující usměrnění pohybu návštěvníků na území ZCHÚ pouze po značených cestách, a také vyhlášení zákazu vstupu na těleso Pravčické brány od roku 1982. Turistické stezky v okolí NPP vedoucí na blízké vyhlídky byly z důvodu bezpečnosti pohybu návštěvníků průběžně opravovány. Poslední rekonstrukce cest proběhla v letech 2002 – 2003. Od roku 2005 probíhá na přístupových cestách dlouhodobý monitoring návštěvnosti. Závěry pro další postup: správa NP zachová stávající ochranná opatření a zajistí jejich platnost a dodržování. Bude pokračovat monitoringu návštěvnost a systematický monitoring vlivu turistického ruchu na kvalitu přírodního prostředí; správa NP bude provádět průběžnou údržbu turistických cest, zábradlí a další doprovodné turistické infrastruktury, které leží na pozemcích patřících státu; dále bude řešit havarijní stav pískovcových mostků a opěrných zídek na přístupové cestě k Pravčické bráně; správa NP navrhne řešení otázky černé skládky Jelením dolu, která začala vznikat záhy po zprovoznění restaurace a hotelu v 80. letech 19. století. Horolezectví: Provozování horolezectví na území NPP je řešeno návštěvním řádem NP České Švýcarsko, který umožňuje celoroční využívání již dříve využívaných horolezeckých objektů (Malý Pravčický kužel, Křížová věž, Václavská stěna, Václavská vež, Erichova věž) a definuje bližší podmínky jejich horolezeckého využívání (viz kapitola 2.2). Za období trvání předchozího PP nebyl zjištěn negativní vliv horolezecké činnosti na předmět ochrany ZCHÚ. Závěry pro další postup: správa NP zachová stávající ochranná opatření. Povolené horolezecké činnosti na skalních věžích negativně neovlivní předmět ochrany NPP Pravčická brána ani okolního prostředí, za předpokladu dodržování návštěvního řádu NP České Švýcarsko. Vzdělávací využití ZCHÚ a zpřístupnění informací návštěvníkům: V NPP Pravčická brána se projevuje výrazné zatížení turistickým ruchem. Území ZCHÚ a jeho blízké okolí je díky své atraktivitě častým námětem odborných exkurzí pro školy i veřejnost. Kromě turistiky a horolezectví není území využíváno k jinému sportu, či jiné formě rekreace, která by měla negativní vliv na předmět ochrany. V oblasti ZCHÚ byl v roce 2010 na vyhlídce na Pravčickou bránu instalován dřevěný stojan s informační tabulí podávají návštěvníkům základní informace v českém a německém jazyce. Návštěvníkům je k dispozici také tištěný průvodce k naučné stezce Okolím Pravčické brány v českém jazyce pojednávající o přírodních a historických zajímavostech této lokality i širší oblasti (trasa naučné stezky začíná na Mezní Louce, pokračuje po Gabrielině stezce k Pravčické bráně a končí u Třech pramenů). Dále se na území NPP nachází mapa území NP,umístěna na nelesním pozemku v blízkosti restaurace Sokolí hnízdo. V podkroví restaurace Sokolí hnízdo se nachází prostor využívaný k výstavním účelům. Výstava instalovana v roce 2003 správou NP byla odstraněna z důvodu silného opotřebení (nečitelné texty, poškození exponátů) i morálního zastarání (absence interaktivních prvků). V současnosti zde probíhají výstavy pořádané majitelem objektu restaurace. V areálu NPP se nachází informační středisko provozované majitelem restaurace Sokolí hnízdo, které návštěvníkům poskytuje informace, nabízí regionální publikace, propagační předměty, informační letáky a podobně. Závěry pro další postup: V rámci zlepšení informovanosti návštěvníků instalovat na vybrané vyhlídkové terasy panoramatické výhledové tabule (připravuje se v roce 2014). Ve spolupráci s provozovatelem restaurace Sokolí hnízdo realizovat krátko- i dlouhodobé výstavy o národním parku a podporovat činnost informačního střediska dodáváním informačních materiálů, informováním o aktuální dění v NP a podobně. 15
Kontrolní sledování a průzkum tělesa Pravčické brány Těleso Pravčické brány prodělává dlouhodobý geomorfologický vývoj, který postupně vede k jeho pomalé destrukci způsobené přirozenými geologickými a klimatickými faktory. Vzhledem ke své pozici je těleso brány vystaveno extrémním klimatickým i povětrnostním vlivům. Vzhledem k atraktivnosti lokality a výrazným změnám chemismu ovzduší a srážek je Pravčická brána v posledních 200 letech vystavena výrazným antropogenním vlivům. Oba faktory urychlují zvětrávání a erozi pískovcového materiálu, čímž dochází k urychlení vývoje skalního objektu a vzniku nebezpečí jeho předčasného zřícení. Negativní antropogenní vlivy: - negativní působení zejména solného zvětrávání vlivem znečištěním ovzduší a antropogenně ovlivněným chemismem srážkových vod, následné porušení a denudace pískovcového materiálu z povrchových partií tělesa brány. Limitující přírodní faktory: - snižování pevnosti a změny způsobu namáhání brány vedoucí k nevratnému narušování její stability. Jedná se o změny iniciálních pevnostních a strukturních vlastností pískovcového masivu přirozeným zvětráváním a opakovaným dynamickým namáháním (tzv. stress erosion) v důsledku přirozených pohybových aktivit dílčích bloků brány, změny geometrie pískovcového tělesa brány odnosem hmot ať již zvětráváním, či drcením v místech nejvíce namáhaných koncentracemi napětí - to vše vede ke změnám geometrie tělesa, jeho pevnostních charakteristik a kinematiky přirozených pohybových aktivit; - relativní pohyby tělesa brány způsobené externími činiteli mohou způsobit rozestupování jednotlivých skalních masivů a pilířů vlivem přirozených přírodních procesů (expozice tělesa a vliv klimatických výkyvů, vodní a mrazová eroze i negativního působení kořenového systému vzrostlých stromů) způsobující další narušení stability skalní brány. Monitoring deformačního chování Systematický monitoring byl prováděn s ohledem na obavy o krátkodobou až střednědobou stabilitu tělesa, s využitím kombinace všech metod pozorování, aplikovaných na území NPČŠ v rámci prevence rizik skalního řícení: - v souladu s plánem péče pokračovalo v letech 2005–2014 pravidelné 14ti denní ruční dilatometrické sledování relativních pohybů tělesa brány na 6 měřících bodech, které začalo v roce 1993 (viz Vařilová 2014); - v provozu bylo rovněž automatizované, quasi-kontinuální kontrolní sledování pomoci aparatury se čtyřmi snímači posunu (dataloger PUI 03 s manuálním měsíčním vyčítáním údajů, snímače SM3); - od poloviny roku 2005 byl souběžně provozován systém automatického kontrolního monitoringu s dálkovým přenosem dat (typ PR1, s celkem 11 měřícími čidly), který byl na těleso instalován v rámci grantového projektu (GAČR T11019504). Vzhledem k problematické dlouhodobé udržitelnosti systému ve smyslu velmi časté poruchovosti systému zásahy externích vlivů, vysokých provozních nákladů i náročnosti zpracování velkých objemů dat, byl jeho provoz ukončen v polovině roku 2010; - soubor měřících metod byl do roku 2006 doplněn rovněž o náklonoměrné sledování. K hlavním zjištěním vyplývajícím z kontrolního monitoringu náleží: - potvrzení pokračování nevratné, pomalé deformace ve formě poklesů, dosahující rychlosti až -0,87 mm za 20,5 roku, průměrně 0,042 mm za rok na bodě PB5 v dolní části trámce na jeho západním straně. Narozdíl od východní strany trámce, kde na bodě PB4´výrazně převažuje šikmý pohyb směrem k jihu až -0,37 mm/20,5 roku, max. -0,018 mm/rok. Mírný nevratný trend pomalého uzavírání měřené spáry až -0,74mm za 20,5 let, průměrně 0,0361mm za rok byl prokázán na bodě PB3´; - rozpoznání rozdílného chování východní a západní strany trámce ve vratném i nevratném deformačním režimu;
16
popsání mnohonásobných sezónních a denních deformačně-napěťových pulsů souvisejících se změnami vnější teploty a s mírou oslunění; - prokázání nadřazených 10(11)ti, 15ti letých cyklů i přibližně 20ti letých cyklů, které pravděpodobně souvisí s cykly slunečních skvrn, a které mohou ovlivnit zdánlivý trend pohybu při hodnocení výsledků dilatometrických měření. Aplikovaný průzkum tělesa brány V souladu s PP byl v letech 2005-2010 realizován komplexní průzkum tělesa brány. Ke komplexnímu studiu bylo použito nedestruktivních metod, počínaje detailní terénní dokumentací, přes využití geofyzikálního průzkumu a sledování teplotního režimu tělesa brány. Provedeny byly laboratorní zkoušky pevnostních parametrů i analýzy chemického složení solných výkvětů a zvětráváním postižených pískovců. Souběžně byly sledovány hlavní působící faktory - zejména změny vnější teploty, míra oslunění a chemické složení srážkových vod. Při syntéze a interpretaci získaných dat byly využity zavedené i zcela nové postupy vyhodnocování, včetně znalostí nelineární dynamiky komplexních systémů. Realizovaný průzkum byl koncipován tak, aby plně respektoval ochranné podmínky dané lokality, bylo na něj možné v budoucnu navázat a sledovat případné negativní změny v horninovém masivu. Aktuální stav horninového masivu a jeho vnitřní stavba byl charakterizován několika nezávislými geofyzikálními parametry, doplňující výsledky pevnostních laboratorních zkoušek. Realizovaný geofyzikální průzkum byl zaměřen na potenciálně rizikové partie a místa nestability. Pozornost byla věnována blokové stavbě oblouku Pravčické brány s cílem ověřit průběh hlavních puklin, identifikace nových porušení či nehomogenit horninového masivu a dále jižnímu povrchově porušenému pilíři se zvláštním zřetelem na způsob odvodňování oblasti a projevy intenzivního solného zvětrávání. Byla zvolena kombinace geofyzikálních metod, opakovaného měření georadarem, seismického průzkumu, odporového profilování a dipólového elektromagnetického profilování DEMP (Vařilová et al. 2014). Vše s ohledem na zákonem stanovené ochranné podmínky Pravčické brány. Pro pochopení procesů zvětrávání, probíhajících v pískovcovém skalním masivu, byly studovány tři hlavní fáze chemických změn. Jako vnější vstup antropogenně ovlivněného zdroje bylo využito složení atmosférických srážek, které bylo dále porovnáváno se složením infiltrovaných a následně vykapávajících roztoků reprezentované průsakovými vodami a v rovněž chemickým složením pevné fáze, tedy solných výkvětů jako konečného produktu. Hlavní pozornost byla věnována porovnání pH, koncentraci hlavních vybraných sloučenin v roztocích (SO42-, NO3-, NH4+) a posouzení jejich vlivu na acidifikaci horninového prostředí i projevy chemického a fyzikálního zvětrávání, probíhající v přípovrchové zóně skalních masivů. Podrobná metodika odběrů vzorků a jejich analytického zpracování je uvedena v publikacích Vařilová et al. 2011a, Vařilová et al. 2011b. Skalní krusty a solné výkvěty byly studovány z pohledu jejich distribuce v závislosti na výškové a stranové expozici (Přikryl et al. 2007, Vařilová et al. 2011b). Vzorky solí a pískovce postiženého zvětráváním byly zkoumány metodami práškové RTG difrakce za účelem stanovení hlavních fází a chemického složení solných výkvětů, iontově-výměnné chromatografie pro stanovení vodorozpustných solí přítomných v pórovém prostředí pod povrchem a elektronové mikroskopie s mikroanalýzou SEM/EDS pro mikropopis strukturních znaků skalních krust a solných výkvětů. Souběžně se sledováním deformací bylo, ve spolupráci s Komenského universitou v Bratislavě, prováděno pravidelné měření teplotních změn v tělese Pravčické brány. Měření probíhalo s využitím teplotních snímačů ve třech hloubkách skalního masivu 10, 45 a 90 cm, instalovaných ze západní i východní strany v nejvyšším patře skalního hřbetu v úrovni trámce. Časový záznam teplot posloužil k numerickému modelování hloubkového dosahu a fázového posunu kvazi-periodických denních a ročních teplotních změn, a rovněž pak pro simulaci teplotních cyklů, kterým byly vystaveny vzorky pískovce v laboratorních podmínkách za účelem určení jejich základních tepelných vlastností (metodika a výsledky viz Brček 2010, -
17
Brček et al. 2010). Jako doplňující informace posloužily výsledky měření teploty na povrchu trámce brány a laboratorní zkoušky zahřívání hornin rozdílného zbarvení slunečním osvitem. Komplexním výzkumem byly upřesněny znalosti o vnitřní stavbě tělesa brány, o kinematice vratných i nevratných pohybů a jejich závislost na expozici a mikroklimatických podmínkách, o rozmístění partií postižených solným zvětráváním, včetně posouzení nárůstu míry zvětrávání v čase a uplatnění antropogenních vlivů. Byla objevena nová stabilitní rizika souvisejí s intenzivním tektonickým postižením skalního masivu a uplatněním epizodických zvodní. Na tělese Pravčické brány byl prokázán dosud neuvažovaný způsob selektivního zvětrávání, způsobující nejenom poškození přípovrchových partií, ale také oslabení pevnosti vnitřních partií masivu se zásadním vlivem na celkovou stabilitu objektu. V rámci studia byla získána data, objasňující časový a hloubkový průběh teplot uvnitř skalního masivu, mající zásadní vliv na probíhající deformace tělesa i procesy fyzikálního a chemického zvětrávání. Ze získaných informací byl vytvořen aktualizovaný strukturně-deformační model tělesa Pravčické brány, včetně popisu zjištěných způsobů porušování a posouzení míry uplatnění jednotlivých procesů a vlivů, který se stane základním podkladem pro navazující geomechanické modelování stability brány i jejího dalšího vývoje.
Obrázek 4: Schéma znázorňující metodický postup v rámci realizovaného komplexního studia tělesa Pravčické brány, od klasických metod průzkumu až po úzce tématicky pojaté nadstavby, jež umožnily vhodně doplnit původní základní výzkum a rozšířit pole pro stanovení vzájemných interakcí, včetně souborných interpretací.
Aktualizovaný strukturně-deformační model Na tělese Pravčické brány byly georadarovým měřením zjištěny zóny sekundárního porušení, které nebyly původně předpokládány. Nejintenzivnější tektonické postižení a silné rozvolnění horniny bylo identifikováno v oblasti jižního pilíře, v hloubce odpovídající kontaktu s trámcem. Zásadní je objevení subvertikálních trhlin v jižním pilíři i v samotném trámci. Jako nejvýznamnější byla vyhodnocena otevřená podélná spára procházející trámcem v jeho jižní polovině (T0), puklina oddělující trojúhelníkový blok v jižním pilíři (T2) a max. 6 let stará trhlina v trámci, která je navíc zónou infiltrace srážkových vod. Distribuce vlhkosti v tělese brány je celkově ovlivněna existencí subvertikálních trhlin a mikrotrhlin, sloužících jako preferenční dráhy gravitačního zasakování srážkových a tavných vod za postupného oslabování jejich okolí. Ty, spolu s velkým objemem propojených a
18
kapilárních pórů v hornině, umožňují intenzivní pohyb roztoků horninovým masivem rychlostí v řádech dnů až prvních týdnů. Největší vlhkost byla zjištěna uvnitř masivu na úpatí jižního pilíře brány, nad méně propustnou vrstvou jemnozrnného pískovce. Z litologického hlediska se jako stěžejní jeví méně odolná slepencová poloha, tvořící kontakt mezi trámcem brány a jižním pilířem (L0). Podél klenby brány byly seismickým měřením prokázány oblasti výrazného oslabení nitra horninového masivu, s hodnotou rychlosti seismických vln do 500 m/s, reprezentující dle standardů písky či jíly (např. Gruntorád et al. 1985). Trojúhelníková část jižního pilíře je nejenom samostatným blokem ohraničeným průběžnými trhlinami, ale též materiálově nejvíce oslabeným místem. Těleso brány celkově vykazuje relativně nízké hodnoty seismických rychlostí, nepřekračujících 2 500 m/s, což poukazuje na pískovec postižený zvětráváním, čemuž nasvědčovaly i nízké hodnoty pevnosti zjištěné laboratorními zkouškami. Geomorfologická odolnost tělesa je naopak pozitivně ovlivněna sekundární opálovou krustou, která tvoří povrchovou ochranu relativně rozpadavého pískovce. Funkce této „ochranné“ krusty je pak druhotně porušena v místech krystalizace solí.
Obrázek 5: Model blokové stavby tělesa Pravčické brány: 1a) pohled na těleso brány ze západní strany, 1b) pohled na Pravčickou bránu z V; 2a) půdorysný řez trámcem brány v hloubce 2,5 m od povrchu, 2b) půdorysný řez v oblasti kontaktu trámce s jižním pilířem brány v hloubce 5m od povrchu.
Původní model kvazi-cyklického zatěžování stropního trámce brány vzpěrem za jeho podélného vyklenování působením změny objemu ve směru S - J (Zvelebil et al. 2002) je třeba obohatit o další děje. Východní a západní část tělesa Pravčické brány se chová rozdílně jak ve vratném, tak v nevratném deformačním režimu. Působením vnější teploty dochází nejenom k obloukovitému, ale částečně i torznímu namáhání. Na západní straně trámce byla zjištěna vyšší sezónní amplituda pohybu oproti východní straně, což odpovídá interpretaci georadarových dat, prokazující pouze částečnou průběžnost kontaktní zóny. Tedy ne v celé ploše jak předpokládala původní interpretace (Zvelebil et al. 2002). Z prostorové asymetrie, projevující se v makro-měřítcích dlouhodobých sledování, vyplynulo, že západní strana trámce brány dlouhodobě nevratně poklesá, zatímco na východní straně převažuje pomalý subhorizontální posun směrem k jihu. Na západě je trámec brány zcela oddělen od jižního pilíře a v současnosti dochází k drcení, olamování nerovností povrchu při pohybu podél kontaktní plochy a intenzivnímu zvětrávání přípovrchových partií masivu. Na východě ještě k úplnému oddělení nedošlo, takže pohyby v uvedené zóně mají směsný, pružně-tvárný charakter. Zřejmě zde tedy dochází k velmi pomalému prořezávání a postupné tvorbě celoplošně průběžné 19
vodorovné ložní spáry. Tím roste význam subvertikální pukliny T0 (viz Vařilová 2014), která je velmi pravděpodobně sekundární, dodatečně vzniklá, podél které pravděpodobně dochází ke kompenzaci napětí mezi dvěma, odlišně se chovajícími boky trámce. Z hlediska budoucího vývoje brány je důležitá zejména orientace této osní pukliny a případné aktivity jejího rozšiřování vlivem smykového pohybu. Mnohonásobně opakované denní a sezónní deformačně-napěťové pulzy vedou k postupnému zmenšování pevnosti v namáhaných partiích pískovcového masivu a kumulativnímu skládání mikro-deformací. Extrémní denní výkyvy teploty zde mohou dokonce iniciovat taková teplotní napětí, která se přibližují se hodnotám nevratného porušení horniny (viz Brček 2010). Nevratným zužováním průchozí spáry a zejména poklesem trámce v místě převisu dochází k velmi pomalému zplošťování oblouku, což může v budoucnu způsobit snížení účinnosti klenbového efektu a vyšší zatížení v tahu za ohybu. S ohledem na zjištěná fakta se jako rizika z hlediska budoucího vývoje brány jeví: - vypadnutí trojúhelníkového bloku v jižním pilíři spolu s následnou aktivací relativně čerstvé svislé trhliny T5 či T8 (nebo jiných existujících subvertikálních trhlin) v trámci; - rozšíření osní pukliny T0 směrem k severu (tedy do středu trámce) či její progradace v jiném směru v závislosti na změnách napětí v masivu; - zvětrávání oslabených zón skalního masivu s namáháním a oslabením horninového masivu vlivem opakovaných cyklických deformací (příp. kombinace zmíněných jevů a procesů).
Obrázek 6: Pravčická brána z pohledu od západu s vyznačenými kritickými zónami a procesy významnými z hlediska možného ohrožení a budoucí stability tohoto skalního oblouku.
Péče o lesní porosty Předmětem ochrany NPP je geologický útvar Právčická brána a okolní skální masivy. Jedná se o edaficky blokovaná stanoviště, umožňující velmi omezený růst dřevin. Z celkové plochy lesních pozemků zaujímají 72 % (1,2762 ha) reliktní bory s velmi nízkým zakmeněním. Téměř polovinu plochy NPP tvoří bezlesí (skály bez dřevinné vegetace). Aktuální dřevinná skladba odpovídá přirozené dřevinné skladbě. Na celé ploše nejsou plánovány žádné úmyslné lesnické zásahy. Na celém území je monitorován výskyt geograficky nepůvodních dřevin, jejichž případný výskyt bude eliminován. Vzrostlé exempláře jírovce maďalu mohou být ponechány na lokalitě bez zásahu. 20
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Není kolize mezi různými zájmy ochrany území. Přílohy: Příloha M4: Lesnická mapa typologická
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesní porosty na území NPP jsou zařazeny dle Plánu péče o NP České Švýcarsko do typu managementu B1+ - lesy s plánovanými zásahy do 10 let. Aktuální porosty již nevyžadují žádný úmyslný lesnický zásah. V případě nutnosti mohou být odstraňovány stromy ohrožující budovy a turistické stezky a eradikovány geograficky nepůvodní dřeviny.
21
typ vývoje lesa: a –- RELIKTNÍ BORY, BUKOVÉ A DUBOVÉ BORY lesní typy: 0Z1, 0Z3, 0Y3, 0Y4, 0M2, 0M7, 0K4, 0G1, (0T3) cílová dřev. skladba:
výměra: kategorie lesa:
378 ha les zvláštního určení
BO 7-9, BR, DB, BK cílový stav Typ porostu: označení kriteria pro zařazení do typu porostu tvar lesa: obmýtí / obnovní doba: počátek obnovy: obnovní způsob: systém obnovy
minim. podíl MZD: MZD: Doba zajištění kultury od vzniku holiny: min. počty prostokoř. sadeb. mat.v tis. ks/ha: zalesnění:
Přirozeně se reprodukující jednovrstevné netvárné porosty s dominancí borovice. Rozvolněná společenstva skalních výchozů. vzdálené porosty přechodné porosty cílové porosty vejmutovkové porosty 3 2 1 4 Dřev. cíl. skladby < 40%, Dřev. cíl. skladby 40 – 95% Dřev. cíl. skladby VJ ≥30% (MD, VJ < 10%) ≥ 95%, (ne MD, VJ, DG) vysoký vysoký, střední vysoký, střední vysoký 110/50 přechodná doba 20 let 81 V,n odstranění geograficky nepůvodních dřevin, uvolnění dřevin přirozené dřevinné skladby, redukce podílu SM skupinovým výběrem s vnosem chybějících dřevin cílové skladby.
V,n výběr geograficky nepův. dřevin, uvolnění dospělých jedinců a uvolnění hloučků přirozeného zmlazení cílových dřevin, snížení podílu SM, do mezer doplnit chybějící dřeviny cíl. skl.
5 (10-40) BR, DB, BK, JD 2+5 let (MZD 2+6 let)
5 (10-40) BR, DB, BK, JD 2+5 let (MZD 2+6 let)
BO 8/7, BK 8/4, DB 8/4, JD 5/3, BR 6/3
BK 8/4, JD 5/3
Mezery dosadit BK, na volnou plochu možno vnést BO a DB. Možno použít síji BR.
přirozená obnova dřevin cílové skladby, doplňování BK, na volnou plochu BO a DB. Možno použít síji BR.
kultury:
mlaziny:
dospívající porosty:
diferencované porosty (věkově i prostorově) odumřelé dřevo: ohrožení: technologie:
redukce MD, VJ,DG, uvolňování přimíšených cílových dřevin, podpora strukturální diferenciace, podpora jen nadějných jedinců cílových dřevin, vyhnout se plošným zásahům pokračující uvolňování jedinců cílové dřevinné skladby, podpora strukturální diferenciace
samovolný vývoj -
-
-
poslední úpravy dřevinné skladby a prostorové výstavby samovolný vývoj
22
BO 8/7, BK 8/4, DB 8/4, JD 5/3, BR 6/3 Dosadba BK, na volnou plochu DB, případně síje BR. Využít ponechané jedince cílové dřevinné skladby k přirozené obnově. Případná individuální ochrana cenných jedinců.
cenné jedince individuálně chránit, Vylepšování dřevinami cílové skladby. výběr nevhodných dřevin (MD, VJ, DG), podpora jedinců cílové dřevinné skladby, podpora výškové a tloušťkové diferenciace,
ponechávat jednotlivé Ponechávat všechny odumřelé stromy cílových odumřelé stromy cílových dřevin dřevin eroze,sucho, kůrovec, zvěř eroze,sucho, kůrovec, zvěř ruční manipulace, kůň, případně lanovka
Ve všech fázích V,h Redukce VJ jednotlivým až skupinovým výběrem,, ponechat veškeré jedince cílové dřevinné skladby, Ochrana půdy - nebezpečí eroze. Přednostní likvidace jednotlivě vtroušených matečných stromů v por. 5 (10-40) BR, DB, BK, JD 2+5 let (MZD 2+6 let)
Ponechávat všechny odumřelé stromy eroze, sucho, zvěř,
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Na území NPP nejsou žádné rybníky, nádrže a vodní toky. c) péče o nelesní pozemky Vzhledem k majetkovým poměrům a charakteru nelesních pozemků nebudou plánována žádná konkrétní opatření. Bude sledována stavební činnost v lokalitě, zejména v objektech restaurace Sokolí hnízdo, s cílem dále nerozšiřovat současně zastavěnou plochu a zachovat původní charakter staveb a zasazení do krajiny. Nástrojem kontroly stavební činnosti je § 44 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění a § 4 odst. 1 písm. d), f) zákona č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko. d) péče o rostliny Na území NPP bude umožněn přirozený vývoj vegetace tam, kde to není v rozporu s požadavky zajištění bezpečnosti návštěvníků, údržbou vyhlídek a budov. Žádné cílené programy na ochranu jednotlivých druhů rostliny nejsou zapotřebí, bude však realizována likvidace těch nepůvodních druhů rostlin, které svým invazním chováním mění charakter přirozených společenstev (např. vejmutovka, kaštanovník). e) péče o živočichy Na území NPP byl zjištěn ojedinělý výskyt kriticky ohroženého roháčka (Ceruchus chrysomelinus) a ještěrky obecné (Lacerta agilis). Oba druhy jsou hojnější v okolí NPP, kde jsou lepší podmínky pro jejich vývoj. Z tohoto důvodu není nutné přijímat žádné zásady péče o zmíněný druh přímo na území NPP. f) péče o útvary neživé přírody Péče o útvary neživé přírody jsou řešeny v kapitolách 2.5 a .3.7. Stanovené podmínky ochrany území NPP Pravčická brána: Zásady péče o významné útvary: Na tělese Pravčické brány, v jejím bezprostředním okolí i na ostatních skalních masívech ZCHÚ bude zachován a ochrannými prostředky zabezpečen přirozený vývoj skalních forem a útvarů. Zvláštní pozornost bude věnována snaze minimalizovat možné negativní antropogenní vlivy. Nezbytnou součástí péče musí být pravidelný kontrolní monitoring stability tělesa brány a průběžné doplňování informací o možných negativních změnách jeho stavu. V případě zjištění výrazného narušení stability Pravčické brány a z něj vyplývající ohrožení majetku, zdraví a života návštěvníků, bude nutné těleso osadit varovným informačním systémem či část oblasti ZCHÚ zcela uzavřít (a zahájit kroky k případné sanaci). Důležitou součástí péče o hlavní předmět ochrany je průběžný výřez náletových dřevin přímo z tělesa Pravčické brány i jeho blízkého okolí z důvodu možného narušování skalního masívu kořenovým systémem rostlin. Cílem strážní služby je ochrana před nelegálním vstupem na Pravčickou bránu g) zásady jiných způsobů využívání území Od 1. ledna 2000 se NPP Pravčická brána nachází v NP České Švýcarsko a od 9. dubna 2002 v I. zóně národního parku, vyjma nelesního pozemku/zastavěné plochy – parcela č.90, která je ve II.zóně NP. Zásady využívání území vyplývají z ochranného režimu, který je dán zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a podle § 15 – 24 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.
23
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území b) rybníky (nádrže) c) útvary neživé přírody Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. d) nelesní pozemky Příloha T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu nebyla při vyhlášení ZCHÚ stanovena žádná specifická opatření ani nebyly vymezeny činnosti a zásahy vázané na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Režim ochranného pásma se tedy řídí dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Lesního hospodaření v ochranném pásmu se bude řídit platným lesním hospodářským plánem. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy na doplnění označení a vymezení hranic NPP Pravčická brána: Grafická podoba hranice vedená v Ústředním seznamu ochrany přírody má odlišný tvar a velikost ve srovnání se zákresem hranice v mapové příloze vyhlášení chráněného přírodního výtvoru „Pravčická brána“ (usnesení Rady ONV č. 242/63), rovněž samotné vymezení dle usnesení č. 242/63 neumožňuje objektivně stanovit a vyznačit skutečný průběh hranice NPP v terénu. Na základě analýzy těchto nejasností byl v roce 2008 pod odborným dohledem geologa správy NP v terénu určen a následně geodeticky zaměřen průběh hranice NPP. Geodetické zaměření bude podkladem pro nápravu stávajícího průběhu hranice a jejího vedení v ÚSOP. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Pro realizaci plánovaných zásahů a opatření – sledování stability a tepelného režimu tělesa Pravčické brány a její komplexní průzkum je potřebné udělení výjimky dle § 3 odst. 4 zákona č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko (zákaz zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů). 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Budou zachována stávající ochranná opatření za účelem minimalizace negativního antropogenního vlivu (tzn. regulace turistického ruchu – pohyb osob pouze po vyznačených cestách) a bude zajištěn dohled nad dodržováním těchto zákonných opatření (strážní služba). Dle potřeby, zejména pak s ohledem na aktuální stav turistické infrastruktury a s ohledem na zajištění bezpečnosti pohybu návštěvníků, bude správa NP provádět údržbu turistických cest, informačních panelů, zábradlí, vyhlídkových bodů i jejich značení. Vhodným způsobem bude rovněž doplněn turistický inventář (např. lavičky a stoly u turistického rozcestí a v prostoru vyhlídek).V součinnosti s provozovatelem areálu Sokolí hnízdo bude řešen úklid odpadků podél turistických cest a na vyhlídkách (např. pravidelná péče o odpadkový koš u turistického rozcestí na hranici NPP). 24
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na vyhlídkách budou umístěny horizontální panoramatické mapy s vyznačenými směry a vrcholy s údaji o nadmořské výšce, které je možno z vyhlídek spatřit. Bude připravena reedice průvodce po naučné stezce Okolím Pravčické brány v českém jazyce a budou vydány i cizojazyčné mutace tohoto průvodce (německá, anglická, případně též polská a ruská). V podkrovním prostoru restaurace Sokolí hnízdo budou, v případě dohody s majitelem restaurace, instalovány výstavy o NP. Bude pokračovat spolupráce s informačním střediskem (dodávání propagačních materiálů a aktuálních informací o dění v NP). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Výsledky komplexního průzkumu tělesa Pravčické brány a realizovaný monitoring vybraných jevů a procesů sice poskytly cenné informace o současném stavu skalního objektu a napomohly k rozpoznání možného ohrožení. V dalších letech je nezbytné pokračovat v systematickém sledování vybraných fenoménů, opakovat některá měření za účelem kontroly aktuálního stavu a rozpoznání negativních změn a stabilitních rizik, případně navázat dalším detailním studiem konkrétních jevů. Nadstavbou všech získaných informací by měla být prognóza dalšího vývoje skalní brány. V letech 2015 – 2026 doporučujeme provést následující odborné aktivity: - Nadále pokračovat v kontrolním dilatometrickém monitoringu na daných bodech ve stejné frekvenci s cílem poskytnout datový základ v čase neměnné kvantitativní podobě. Kontrolní sledování je jedinou možností jak ověřit předpoklady o aktivitě procesů porušování v časových měřítcích desítek let, které jsou základem PP. Stávající síť kontrolních bodů by měla být doplněna o nová místa stěžejní z hlediska modelace budoucího vývoje – tzn. osadit měřením trojúhelníkový blok jižního pilíře (za účelem sledování jeho případného poklesu či vyklánění) a podélnou osní puklinu v trámci brány ve směru předpokládaného smykového pohybu. - V rámci dlouhodobého sledování vývoje skalní brány opakovat geofyzikální měření vždy po 3 až 5 letech. Největší výpovědní hodnotu mají data získaná opakovaně georadarem, doplněná o výsledky seismické tomografie, případně DEMP (Vařilová 2011). Jde o nedestruktivní metody aplikované in-situ, které podávají informaci o celkové vnitřní stavbě tělesa, vybraných fyzikálně-mechanických paramentech horniny, a v dané lokalitě tak částečně nahrazují chybějící laboratorní údaje. Geofyzikální data se stala výchozími údaji pro sledování průběhu změn v časových měřítcích let až desítek let. Limitujícím faktorem je nestandardní geometrie skalního tělesa, kterou je nutné zohlednit při měření a interpretaci dat. Základním předpokladem pro navazující sledování je detailní geodetické zaměření povrchu trámce. V rámci opakovaného měření je nezbytné volit stejnou měřící aparaturu a dodržet nastavení identických parametrů. Pro následné numerické zpracování geofyzikálních dat je třeba využít stejné programové vybavení, z důvodu poskytnutí srovnatelného zobrazení výsledků. Při plánování dalších etap průzkumu je rovněž nutné zohlednit roční období a časový horizont prováděných měření z důvodu ovlivnění míry využitelnosti metod externími klimatickými vlivy (zejména srážkovými úhrny). - Velký potenciál má také započaté studium teplotního chování tělesa brány, které navíc vyplňuje mezeru ve znalostech závislosti mikroklimatických změn a teplot nitra pískovcového masivu, získaných měřením in-situ a řadí se tím k několika málo existujícím studiím podobného charakteru. Stávající výzkum je nutné doplnit o dosud neuvažovanou rozdílnou míru oslunění a změny tepelné vodivosti, ovlivněné okamžitou vlhkostí pískovce, specifický tvar skalního objektu a litologickou heterogenitu tělesa brány. Je třeba zaměřit se na dlouhodobé sledování míry nasycení skalního masivu roztoky, výsledky pak korelovat se změnami teplot i pevnostními vlastnostmi horniny. Z důvodu nemožnosti odebrat reprezentativní množství vzorků hornin se totiž prozatím nepodařilo ani 25
-
-
-
-
kvantifikovat nebezpečí postupu destrukce brány s využitím zkoušek fyzikálního porušování pískovce teplotními cykly (resp. modelovat oscilace napětí v trámci brány působením objemových změn v důsledku ohřívání a související poklesy pevnosti za vzniku nevratné deformace). Nadstavbou všech dosavadních znalostí by pak mělo být trojrozměrné analytické řešení, spočívající ve vytvoření teplotně-deformačního modelu, využívající prostorové zobrazení tělesa a jeho skutečnou blokovou stavbu a posouzení míry vlivu trvalé teplotní deformace na zjištěné nevratné pohyby tělesa brány. Probíhající procesy zvětrávání nelze z pohledu dlouhodobého účinku zastavit ani zmírnit přímým zásahem na studované lokalitě. Proces přirozené acidifikace byl na území NP České Švýcarsko umocněn v důsledku antropogenní činnosti a extrémní imisní zátěže. Desetiletí trvající neutralizace kyselých srážek způsobila extrémní produkci solí a jejich akumulaci v horninovém prostředí. Účinnou variantou řešení je minimalizace či úplné zastavení přísunu kontaminantů z ovzduší, které začalo v 80. letech minulého století odsířením hnědouhelných elektráren. I přes existující samozesilující zpětné vazby procesů zvětrávání je pravděpodobné, že se v současnosti nacházíme na počátku období postupného zmírňování jejich účinku. Vzhledem k přirozené setrvačnosti přítomnosti solí v hornině však bude, i přes realizovanou radikální redukci zdrojů, působit na Pravčické bráně i dalších podobných skalních útvarech pravděpodobně další roky až desetiletí. V souvislosti s nápadnými mikromorfologickými změnami, způsobenými povrchovým zvětráváním pískovce, zazněly v minulosti názory na záchranu tělesa – omývání povrchu horniny, impregnace speciálními látkami (např. syntetickými pryskyřicemi) či ochranný nátěr celého tělesa brány. Z dosud zjištěných informací i z analogického chování přírodního kamene na památkách, kde byly obdobné postupy využity (např. Přikryl et al. 2004, 2011) je zřejmé, že intenzivní krystalizaci solí v přípovrchové zóně skalních stěn by podobné zásahy nevyřešily, naopak spíše by situaci zhoršily. Při hodnocení zvětrávacích procesů je důležité odlišit přípovrchové procesy probíhající formou drolení pískovce, opadávání skalních krust, od pochodů porušení probíhajících v jeho nitru, které mohou mít mnohem větší účinek z hlediska ovlivnění celkové odolnosti a destabilizace větších skalních celků. Pozitivním krokem ke zmírnění procesů zvětrávání bylo proto i samotné uzavření vstupu na oblouk brány v roce 1982, jež se stalo nejenom zásadním krokem k pozastavení intenzivní mechanické eroze na vrcholu trámce, ale i předpokladem, kterým se nepřímo usnadnila obnova přirozené tvorby ochranné opálové krusty. Ta by, při neměnnosti stávajících ochranných podmínek, mohla přirozeným způsobem napomoci k poklesu propustnosti svrchní strany trámce, a tím ke snížení zasakování srážkových i tavných vod, které mají prokázaný vliv nejenom na postupné oslabování infiltračních „kanálů“ v hornině, ale i na probíhající procesy fyzikálního a chemického zvětrávání. Hlavním omezením sledování rychlosti zvětrávání v terénu bývá často metoda jeho stanovení. Původně navrhované, nejběžnější metody s využitím vážení materiálu opadaného z nadefinované plochy skalní stěny byly vzhledem k místním podmínkám a mnohým praktickým komplikacím zamítnuty. Metodika sledování mikromorfologických změn (Jánová & Liščák 2002) aplikovaná v areálu NPP Pravčická brána byla bohužel vyhodnocena jako nedostačující (Vařilová 2011). Pro podmínky lokality by bylo optimální zavedení pravidelného sledování s využitím fotogrammetrických metod za účelem stanovení statisticky zpracovatelného množství údajů souvisejících s procesy zvětrávání, zejména získání dat o opadech povrchových krust v jednotce plochy. Pro kvantitativní, v dlouhodobém měřítku využitelný monitoring relativní rychlosti úbytku materiálu v čase a souvisejících změn mikromorfologie, by bylo vhodné využití nedotykové, nejlépe laserové metody (např. Williams et al. 2000). Nadstavbou provedeného komplexního výzkumu by mělo být vytvoření aktuálního stabilitního geomechanického modelu. Stabilitou tělesa Pravčické brány je třeba se dále zabývat na základě shromážděných vstupních dat - skutečné blokovitosti masivu a stupně 26
zhoršení fyzikálně-mechanických vlastností. Pro podobnou analýzu, uvažující více způsobů porušení skalního masivu, složitou geometrii, komplikovanou vnitřní strukturu, hydrogeologické podmínky a proměnné pevnostní parametry, budou vyžadovány pokročilejší numerické metody. Míru nestability brány, resp. aktuálnost bezpečnostních opatření bude poté možné odvodit na základě parametrických citlivostních studií, ve kterých vstupní vlastností bude pevnost pískovce, definovaná tahovým a tlakovým namáháním (Hoek & Brown 1980) spolu s modelem rozložení osního tlaku (např. Heyman 1982 či Young et al. 2009), určujícím celkové pnutí podél otvoru brány. V případě Pravčické brány budou však rozhodující nejenom existující tektonické linie a zvětráváním oslabená místa, ale i předpokládané smykové zóny a zejména jejich orientace v trámci. Navržené varianty stabilitního vývoje brány lze například simulovat s využitím metod numerické analýzy (Ohnishi et al. 1993). Vzhledem k předmětu ochrany nebudou realizovány biologicky zaměřené výzkumy speciálně pro území NPP. Území NPP je však součástí botanických a zoologických výzkumů probíhajících na celém území NP České Švýcarsko.
27
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle druhů prací Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Instalace panoramatických informačních tabulí Likvidace železného můstku Údržba turistických cest, přístupů, zábradlí, … Likvidace náletových dřevin na Pravčické brány Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Monitoring opadu pískovce Automatický monitoring deformací Georadar a seismicka Sezónní a denní monitoring teploty povrchu Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
150.000,-Kč 100.000,-Kč 100.000,-Kč 50.000,-Kč 400.000,- Kč
150.000,-Kč 100.000,-Kč 100.000,-Kč 50.000,-Kč 400.000,-Kč
100.000,-Kč 150.000,-Kč 50.000,-Kč 500.000,-Kč 800.000,-Kč
1.200.000,-Kč 1.800.000,-Kč 600.000,-Kč 6.000.000,-Kč 9.600.00,-Kč
1.200.000,-Kč
10.000.000,-Kč
Vysvětlení výše nákladů Vzhledem k atraktivitě lokality se na zmíněných zásazích budou podílet vědecké a výzkumné instituce a univerzity. Rovněž budou čerpány finanční prostředky z v budoucnu vyhlášených dotačních titulů jako OPŽP a podobně. - Instalace panoramatických tabulí – hlavní část nákladů jde na výrobu těchto tabulí na zakázku; - Likvidace řelezného můstku – náklady jsou vyšší zejména kvůli nemožnosti dopravit na Pravčickou bránu těžkou stavební techniku a nutnosti provádět práce horolezecky; - Monitoring opadu pískovce – práce budou prováděny pomocí moderních technik DPZ (snímání fotogrammetrickými kamerami umístěnými na kvadrikoptéře, …) – tato cena je standardní; - Automatický monitoring deformací – cena je standardní a srovnatelná s jinými akcemi v NP České Švýcarsko; - Georadar a seismika – tyto práce bude nutno provádět horolezecky, akci je potřeba opakovat každé 3 až 5 let; - Sezónní a denní monitoring teploty povrchu - práce budou prováděny pomocí moderních technik DPZ (snímání termo-kamerami umístěnými na kvadrikoptéře, …). 4.2 Použité podklady a zdroje informací Belisová N., Vařilová Z. (eds.) (2010): Pravčická brána – velká kniha o velké bráně. – Správa NP ČŠ ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia, Praha.
28
Blažková M. (1986): Pravčická brána. - Inventarizační geologický průzkum chráněného přírodního výtvoru. – CHKO Labské pískovce, Děčín. Brček M. (2010): Vplyv teplotných cyklov na zvetrávanie hornín. – Disertačná práca, Katedra inžinierskej geológie, Universita Komenského v Bratislave, Prírodovedecká fakulta. Brček M., Vařilová Z., Greif V., Vlčko J. (2010): Stanovenie teplotného poľa pieskovcového masivu Pravčickej brány (ČR) na základe zhodnotenia denných a ročných teplotných cyklov. Mineralia Slovaca, 42: 205-216. Čeřovský J. (1975): Naučná stezka přátelství ČSSR – NDR. – MNV Hřensko ve spolupráci s KS státní památkové péče a ochrany přírody, Ústí nad Labem. Čihař M., Tomiková M., Tancošová Z. (2000): Základní ukazatele rekreačního a turistického využívání národního parku České Švýcarsko. – Ústav životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha. Čihař M. et al. (2010): Systém indikátorů a monitorovací program pro sledování a hodnocení dlouhodobých environmentálních, sociálních a ekonomických změn v národních parcích a biosférických rezervací České republiky“ (závěrečná zpráva projektu evid.č. SP/4i2/40/08). Ústav životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha. Cílek V., Langrová A. (1994): Skalní kůry a solné zvětrávání v CHKO Labské pískovce. – Ochrana přírody, 49, 8: 227-231. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. – AOPK ČR, Praha. Friml V. (1994): Plán péče na období 1995 – 2004, Pravčická brána: 1 – 3, 4 stran příloh – CHKO Labské pískovce, Děčín. Heyman J. (1982): The Masonry Arch. Chichester: Ellis Harwood. Hoek E., Brown E.T. (1980): Underground Excavations in Rocks. – London: Institute of Mining and Metallurgy. Jánová V., Liščák P. (2002): Monitorovanie procesov zvetrávania. – Geologické práce, Správy 106, Štátny geologický ústav D.Štúra, Bratislava: 53-60. Friml V. (1994): Plán péče na období 1995 – 2004, Pravčická brána: 1 – 3, 4 stran příloh. – CHKO Labské pískovce, Děčín. Kala L. (2010): Monitoring návštěvnosti NP České Švýcarsko (závěrečná zpráva projektu). – Partnerství o.p.s., Brno. Kolektiv autorů (2007): Kategorizace a zhodnocení vlivu rekreačního a turistického ruchu na ekosystémy národního parku České Švýcarsko (závěrečná zpráva projektu evid. č. VaV SM/2/134/05). – KOLPRON CZ, s.r.o., Praha. Kolektiv autorů (2006): Pronájem monitorovacího systému NP České Švýcarsko 2005 (celkové vyhodnocení) – NISA, o.p.s., Rychnov u Jablonce nad Nisou. Kolektiv autorů (2010): Průvodce naučnou stezkou Okolím Pravčické brány. – Správa NP České švýcarsko, Krásná Lípa.
29
Ohnishi Y., Katsuhiko A., Nakagawa M. (1993): Stability Analysis of a Natural Rock Arch. In: Assessment and Prevention of Failure Phenomena in Rock Engineering (International Symposium, Istanbul, April 1993), A. G. Pasamehmetoglu et al., Ed. Rotterdam: Balkema: 537-542. Přikryl R., Zvelebil J., Engel Z. (2001): Pravčice Brána Rock Arch. - In: Přikryl R. (ed.): Excursion Guide to the International Conference Stone Weathering and Atmospheric Pollution Network (SWAPNET) 2001: 35-36, Inst. Geochemistry, Mineralogy and Mineral resources, Faculty of Science, Charles University, Prague. Přikryl R., Svobodová J., Žák K., Hradil D. (2004): Anthropogenic origin of salt crusts on sandstone sculptures of Prague’s Charles Bridge (Czech Republic): Evidence of mineralogy and stable isotope geochemistry. European Journal of Mineralogy 16(4): 609-617. Přikryl R., Novotná M., Přikrylová J., Weishauptová Z., Šťastná A. (2011): Modern repairs of facing masonry of the Charles bridge in Prague and their effect on its long-term stability. Environmental Earth Science doi: 10.1007/s12665-010-0819-5 Přikryl R., Melounová L., Vařilová Z., Weishauptová Z. (2007): Spatial relationships of salt distribution and related physical changes of underlying rocks on naturally weathered sandstone exposures (Bohemian Switzerland National Park, Czech Republic) - Environmental Geology, 52: 409-420. Soukupová J., Hradil D., Přikryl R. (2001): Chemical weathering of sandstone matrix - controls and case studies – In: Přikryl R., Viles H.A. (eds.): Understanding and managing stone decay. The Karolinum Press, Prague. Stemberk J. (1993): Dokumenace Pravčické brány s ohledem na její stabilitní poměry. (Posudek vypracovaný na základě požadavku českého ústavu ochrany přírody v Praze). – CHKO Labské Pískovce, Děčín. Valečka J. ed. (1997): České Švýcarsko. Geologická a přírodovědná mapa 1 : 25 000. - Český geologický ústav, Praha. Vařilová Z. (2011): Komplexní studium porušování pískovcových skalních objektů (případová studie: Pravčická brána, Národní park České Švýcarsko). – Disertační práce, Přírodovědecká fakulta UK Praha. Vařilová Z. (2014): Monitoring pohybů Pravčické brány - hodnocení výsledků kontrolního sledování tělesa Pravčické brány za období 2003–2013 / 2.etapa. MS, Správa NP České Švýcarsko. Vařilová Z., Zvelebil J. (2010): Monitoring pohybů Pravčické brány - hodnocení výsledků kontrolního sledování tělesa Pravčické brány za období 2003 – 2009 / 1.etapa. MS, Správa NP České Švýcarsko. Vařilová Z., Navrátil T., Dobešová I. (2011a): Recent atmospheric deposition and its effects on sandstone cliffs in Bohemian Switzerland National Park, Czech Republic. – Water, Air & Soil Pollution, Vol. 220(1): 117-130. Vařilová Z., Přikryl R., Cílek V. (2011b): Pravčice Rock Arch (Bohemian Switzerland National Park, Czech Republic) deterioration due to natural and anthropogenic weathering. Environmental Earth Science doi: 10.1007/s12665-010-0881-z
30
Vařilová Z., Hubatka F., Beneš V., Frolka J. (2014): The application of non-destructive geophysical methods to assess the stability of the national nature monument of the Pravčická brána rock arch. - AUC Geographica, 1/2014: 49-59, Prague. Vařilová Z., Přikryl R., Zvelebil J. (in print): Factors and processes in deterioration of a sandstone rock form (Pravčická brána Arch, Bohemian Switzerland NP, Czech Republic). – ZFG. Williams R.B.G., Swantesson J.O.H., Robinson D.A. (2000): Measuring rates of surface downwearing and mapping microtopography: The use of micro-erosion meters and laser scanners in rock weathering studies. – Z.Geomorph. N.F., Suppl.-Bd. 120, Berlin – Stuttgart: 51-66. Young W., Wray A.L.,Young A.R.M. (2009): Chemical weathering. In: Sandstone landforms. Cambridge University Press, New York: 113-141. Zvelebil J., Cílek V., Stemberk J. (2002): Partial results of monitoring of stability deterioration on Pravčice Arch, NW Bohemia. – In: Prikryl R. Viles H.A. (eds.): Understanding and managing of stone decay (SWAPNET 2001): 243 - 261. The Karolinum Press, Prague. Zvelebil J., Vařilová Z. (2010): Třicet let bezpečnostního monitoringu pohybů v pískovcových stěnách Děčínské vrchoviny. Polní geotechnické metody 2010, Sborník 30. mezinárodní konference, Ústí n.L.: 65-80. Použité historické prameny: Státní oblastní archiv Litoměřice, pob. Děčín, Ústřední správa Clary, statek Bynovec, (kartony nelze uvést, fond se v současnosti pořádá), signatury: I – 1874/14, I – 1877/36, I – 1880/63, I – 1880/64, I – 1880/65, I – 1882/101, I – 1882/104, I – 1884/133, I – 1886/167, I – 1886/177, I – 1887/199, I – 1887/200, I – 1887/209, I – 1888/222, I – 1888/224, I – 1889/231, I – 1892/280, I – 1892/297, I – 1892/22, I – 1894/333, I – 1895/351, I – 1896/391, I – 1901/34, I – 1901/64, I – 1902/86, I – 1902/134, I – 1903/38, I – 1904/101, I – 1908/75, I – 1913/345, I – 1919/23, I – 1925/6, I – 1930/3, I – 1940/12. Elektronické podklady: Eco PC – elektronická data z automatického monitoringu návštěvnosti za období 1.8. 2008 – 31.12.2013 Kolektiv autorů (2007, 2008): Pronájem monitorovacího systému NP České Švýcarsko 2006 2008 (celkové vyhodnocení – CD nosiče). – NISA, o.p.s., Rychnov u Jablonce nad Nisou. Vítek O. (2003): U0127CY Pravčická brána, mapový list 02-23-05. Závěrečná zpráva z mapování biotopů soustavy Natura 2000. elektronická verze [depon in Správa NP České Švýcarsko]. Shapefile – vrstvy mapování biotopů soustavy Natura 2000 poskytnuté Ústředním pracovištěm AOPK ČR, Praha; vrstva lesnické typologie. 4.3 Seznam používaných zkratek ° ´ cm
stupně minuty centimetr 31
č. ČHS č.j. ČOV ČSSR DEMP DPZ EO et al. EVL GAČR ha IUCN J JZ Kč ks km k.ú. LHC LHO LHP m m n.m. MNV mm m/s MŽP ČR např. NDR NH4+ NO3NP NPČŠ NPP odst. ONV OP OPRL OPŽP PO PP p.p.č. prům. resp. RTG S Sb. SLT SOP SO42sp.
číslo Český horolezecký svaz číslo jednací čistička odpadních vod Československá socialistická republika dipólového elektromagnetické profilování dálkový průzkum země ekvivalentní obyvatel a kolektiv evropsky významná lokalita Grantová agentura České republiky hektar Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) jih jihozápad koruny české kusy kilometr katastrální území lesní hospodářský celek lesní hospodářská osnova lesní hospodářský plán metr metry nad mořem městský národní výbor milimetry metry za sekundu Ministerstvo životního prostředí České reoubliky například Německá demokratická republika kation amonný anion dusičnanový Národní park Národní park České Švýcarsko Národní přírodní památka odstavec okresní národní výbor ochranné pásmo oblastní plán rozvoje lesa Operační program Životní prostředí ptačí oblast plán péče pozemkové parcelní číslo průměrně respektive rentgen sever sbírky soubor lesních typů Správa ochrany přírody anion síranový species (blíže neurčený druh daného rodu)
32
SRN SV ÚSOP V ZCHÚ Z
Spolková republika Německo severovýchod Ústřední seznam ochrany přírody východ zvláště chráněné území západ
33
5. Obsah Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1
Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů
Příloha T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
Příloha M4
Lesnická mapa typologická
KONEC
34
Tabulka T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů označení JPRL
dílčí plocha
výměra dílčí plochy (0,00 ha)
SLT
zastoupení SLT (%)
406 Fa 12/02
12/02
0,97
0Z
100
číslo rám. směrnice / porostní typ* 01 / borovice
dřeviny
zastoupení dřevin ** (%)
věk ***
doporučený zásah ****
BO
75
111
výřez geograficky nepůvodních druhů
BR
20
(kaštanovník setý) po celé ploše (0,97 ha), 3x za
JR
5
období PP
naléhavost *****
poznámka
stupeň přirozenosti
2
Etáž 12 – věk 111, zakm. 4, zastoup.dř.:BO10 Etáž 2 – věk 16, zakm. 5, zastoupení dř.: BO6, BR3, JR1
2
Tabulka T2 Tab.2.1. - Popis dílčích ploch a objektů a výčet plánovaných zásahů označení plochy nebo objektu Útvary neživé přírody (lesní pozemky)
č., název 1. Pravčická brána
2. okolní pískovcové masívy Nelesní pozemky 3. zastavěná plocha
35
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Pískovcový skalní most (výška 16m, délka 26,5m), technické objekty: pozůstatky po zpřístupnění – železobetonové můstky na hřbetu tělesa Hlavní cíl - zachování přirozeného přírodního vývoje skalního objektu Zbylá přírodní plocha ZCHÚ (částečně sloužící jako vyhlídková místa), technické objekty: přístupové turistické cesty a vyhlídky Hlavní cíl – minimalizace negativního antropogenního vlivu (eroze, vandalismus) Restaurace „Sokolí hnízdo“, přilehlé budovy a prostranství: stavby - obytné budovy a sklepy, přístupové cesty, vyhlídková terasa, lanovka, vodovod Hlavní cíl – dodržování ochranných podm. ZCHÚ
doporučený zásah (v souvislosti s dlouhodobým cílem péče) -zákaz vstupu na těleso brány -odstraňování náletových dřevin z tělesa brány -komplexní průzkum a studium tělesa brány -sledování stability tělesa brány
naléhavost* 1. 2. 2. 1.
termín provedení provedeno dle potřeby probíhá probíhá
interval provádění stále průběžně průběžně stále
-účelná regulace turistického ruchu – pohyb osob pouze po vyznačených cestách -péče o turistické stezky a vyhlídkové body
1.
provedeno
stále
2.
dle potřeby
průběžně
-omezení a zákaz stavebních úprav či zásahů 1. poškozujících těleso brány, okolní skalní masivy či narušujících přirozené přírodní prostředí -omezení stavebních prací pouze na stávající objekty 2. a jejich nutnou údržbu, tzn. nerozšiřovat stávající zastavěnou plochu
dle potřeby (na základě konkrétních žádostí)
stále stále
Tab.2.2. - Podrobný výčet plánovaných zásahů a opatření pro útvary neživé přírody (Pravčická brána, okolní pískovcové masivy) Druh zásahu, opatření zákaz vstupu na těleso Pravčické brány odstraňování náletových dřevin z prostoru nad obloukem brány a blízkého okolí
Zdůvodnění
Pravčická brána
rozrušování skalního tělesa, negativní vliv kořenového systému na stabilitu objektu
pravidelná kontrola stavu náletového porostu, odstranění náletu z vybraných míst (včetně event. využití hotolezeckých technik)
Pravčická brána
kontrola deformačního chování, získání vstupních dat pro odhad střednědobých vývojových trendů
studium zvětrávacích procesů
povrchové fyzikálně-chemické zvětrávání pískovce poškozující povrchové patrie tělesa
sledování tepelného režimu a vlhkosti tělesa brány péče o cesty a vyhlídkové body lichenologický a bryologický průzkum odstranění černé skládky botanický průzkum entomologický průzkum zoologický průzkum
36
Lokalizace (dílčí plocha)
zachování současného stavu (bez přístupových cest na oblouk brány)
sledování stability tělesa brány
monitoring stavu a negativních změn v tělese brány
Popis - forma provádění
riziko zvýšené eroze, poškození tělesa a jeho následná destrukce
intenzivní zvětrávání vnitřních partií tělesa, identifikace nových trhlin a diskontinuit vytvoření teplotně-deformačního modelu a posouzení míry vlivu trvalé teplotní deformace na zjištěné nevratné pohyby tělesa brány turisticky atraktivní lokality, místo má evropský význam bezpečnost pohybu návštěvníků ZCHÚ tento typ výzkumu nebyl doposud v ZCHÚ proveden, pískovcové skalní stěny jsou především osídlovány lišejníky (bioindikace), zjištění stávajícího stavu ohrožení podzemních vod, ohrožení fauny, šíření invazních druhů rostlin sledování stavu vegetace po odstranění invazních druhů předpoklad významných druhů předpoklad významných druhů
pravidelný kontrolní monitoring deformačního chování objektu (dilatometrická měření, automatický kontrolní sledovací systém, Pravčická brána náklonoměr) kvantitativní dlouhodobý monitoring opadu písk.materiálu (s Pravčická brána, okolní pískovcové využitím nedotykových laserových metod/ fotogrammetrie, dronů pro masivy dálkové snímkování, …) využití geofyzikálních metod (georadar, seismika, příp. DEMP)
Pravčická brána
sledování tepelného režimu povrchu, teplotní zonace a distribuce vlhkosti uvnitř masivu (dosazení vlhkostními čidly)
Pravčická bránaa okolní pískovcové stěny
Instalace panoramatických výhledových tabulí, instalace nových odpočivných míst (stoly, lavice) oprava kamenných mostků a opěrných zdí, oprava a údržba turistických cest a vyhlídkových míst, zábradlí ap.
vyhlídky a přístupové cesty na vyhlídky
floristický průzkum, sběr lišejníků a mechorostů v minimálním množství nezbytném pro determinaci pomocí mikroskopu
celé území ZCHÚ
odvoz a likvidace skládky
Jelení rokle
floristický průzkum entomologický průzkum zoologický průzkum
celé území ZCHÚ celé území ZCHÚ celé území ZCHÚ
