Plán péče na období 2016–2026 pro Přírodní rezervaci
Chvojnov Zpracovali : RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D.1 & Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D.2
2015
1 2
nám. Bratří Čapků 264, 588 56 Telč,
[email protected] Úvoz 23, 586 01 Jihlava,
[email protected]
1
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Kód ZCHÚ dle ÚSOP:
2031
Kategorie dle IUCN:
IV. - řízená rezervace
(Kategorie IV. - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů.)
1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ vydal: dne:
Nařízení OkÚ Jihlava č. 4/99 6. 5. 1999
1.3 Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností: obec a katastrální území:
- Kraj Vysočina - Jihlava - Milíčov, k.ú. Milíčov u Jihlavy
národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
- mimo NP - mimo CHKO - není
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
- není součástí - není součástí
1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Milíčov u Jihlavy (587524) Číslo parcely podle KN
2166 2167 2168 2170 2171 2173 2814 2815 2816 2817 2818 2819 2820 2821 2822 2823 2824 2825
Druh pozemku podle KN
Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
Neplodná půda Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha
7 70 66 111 90 47 9 28 28 52 151 73 49 128 40 141 7 7
3883 3873 9541 7949 4913 14407 2594 547 8540 3219 3151 7090 8438 8232 10841 9915 2124 1815
3883 3873 9541 7949 4913 14407 2594 547 8540 3219 3151 7090 8438 8232 10841 9915 2124 1815
Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha
2
Číslo parcely podle KN
2826 2827 2828 2829 2830 2831
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
70 205 205 207 207 208
3368 1970 101 14 118 106
3368 1970 101 14 118 106
Celkem
116749
1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Ochranné pásmo zahrnuje území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.6 Hlavní předmět ochrany 1.6.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Posláním přírodní rezervace je zachování a udržení cenných lučních, rašeliništních a mokřadních společenstev s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, zabezpečení podmínek pro trvalou existenci populací ohrožených taxonů a zamezení všech vlivů, negativně zasahujících do ekologické stability a druhové diverzity zvláště chráněného území. 1.6.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav Předmět ochrany na druhové úrovni i na úrovni rostlinných společenstev je stanoven na základě terénních průzkumů provedených v letech 2013–2014 zpracovateli plánu péče a týmem dalších odborníků v rámci projektu Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov. A. společenstva Tabulka 1: Předmět ochrany na úrovni rostlinných společenstev je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v r. 2014 (Ekrtová & Ekrt 2014). název společenstva
podíl plochy ZCHÚ (%)
Podhorské smilkové trávníky sv. Violion caninae
5
Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní (sv. Sphagno-Utricularion)
1
Rašelinné louky a mezotrofní rašeliniště (sv. Caricion canescenti-nigrae a sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis)
20
3
v popis biotopu společenstva Krátkostébelné trávníky na sušších místech převážně vázané na vyvýšená místa a okraje rašeliništních a mokřadních ploch. Vegetace s bublinatkou menší vázaná na vodní plochu nově vytvořených tůní a na drobné vodní plošky v rašeliništní vegetaci. Bázemi různě bohaté mokřadní porosty s významně vyvinutým mechovým patrem, jak s dominujícími rašeliníky, tak hnědými mechy.
B. druhy – rostliny Tabulka 2: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v letech 2013 – 2014 (Ekrtová et al. 2014). • Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožené; §2 = silně ohrožené; §3 = ohrožené • Taxony červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C2 = silně ohrožené; C3 = ohrožené; C4 = vzácnější taxony vyžadující pozornost, méně ohrožené • Taxony červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera et al. 2012): CR = kriticky ohrožené, VU = zranitelné, LR-nt = blízké ohrožení název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
Cévnaté rostliny bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora)
vzácně
C1/§2
bublinatka menší (Utricularia minor)
místy hojně
C2
hadí mord nízký (Scorzonera humilis)
roztroušeně
C4
porost o rozloze několika m2
C2/§1
ojediněle
C3
hojně
C4
vzácně (2014: 61 rostlin/2 fertilní)
C2/§2
ostřice blešní (Carex pulicaris)
roztroušeně
C2/§3
ostřice dvoumužná (Carex diandra)
místy hojně
C2
místy roztroušeně
C4
porost o několika m2
C3/§2
vzácně
C4
místy hojně
C3/§3
roztroušeně až místy hojně
C3/§2
místy hojně
C4
vzácně
C3
hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) hruštička menší (Pyrola minor) kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) kruštík bahenní (Epipactis palustris)
ostřice Hartmanova (Carex hartmanii) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) ostřice rusá (Carex flava) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rozrazil štíkovitý (Veronica scutellata) sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus)
4
Vzácně na dvou místech v zachovalé rašeliništní vegetaci. Místy hojně v drobných pramenných stružkách a zvodnělých ploškách v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. V r. 2014 se objevuje spontánně ve dvou nově vytvořených tůních. Vzácně až roztroušeně ve vegetaci podhorských smilkových trávníků sv. Violion caninae. Výskyt v okrajové zachovalé enklávě původních rašeliništních porostů. Ojedinělý porost na vyvýšeném místě pod smrkem na severním okraji PR. Ve vegetaci rašelinných a vlhkých luk. Na ploše 3 x 4 m desítky rostlin v zachovalé části rašeliniště. Roztroušeně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfiiTomentypnion nitentis, Caricion canescentinigrae). Hojně zastoupená v zachovalé rašeliništní vegetaci, jedna ze subdominant porostu, v degradovaných částech se objevuje ojediněle až vzácně. Ostrůvkovitě přítomná ve vegetaci zachovalých částí rašelinných luk. Porost v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. Vzácně v zachovalé rašeliništní vegetaci, ojediněle výskyt v místech regenerujících vlhkých až rašelinných luk po revitalizaci. Bohatá populace v zachovalé ploše rašeliništních porostů. Bohatá populace v zachovalé rašeliništní části lokality. Ostrůvkovitě hojně ve zvodnělé vegetaci rašelinných luk i degradovaných částí vlhkých luk a v ploše některých drobných tůní vytvořených při revitalizaci. Vzácně v zachovalé části rašeliniště.
název druhu
starček potoční (Tephroseris crispa) suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) tolije bahenní (Parnassia palustris) vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) vrba pětimužná (Salix pentandra) vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) vrbovka bahenní (Epilobium palustre) vrbovka tmavá (Epilobium obscurum) všivec bahenní (Pedicularis palistris)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
místy hojně
C4
Rašelinné a vlhké pcháčové louky (sv. Calthion palustris, Caricion canescentinigrae, Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis).
vzácně
C2
Vzácně v zachovalé části rašeliniště.
roztroušeně
C2/§2
roztroušeně až hojně
C2/§3
místy hojně
C3/§3
menší populace
C4
roztroušeně až vzácně
C3
hojně
C4
vzácně
C3
místy velmi hojně
C2/§1
místy hojně
C4
cca 3 m2
VU
roztroušeně až vzácně
LR-nt
cca 525 cm2
CR
několik desítek m2
LR-nt
nelze odhadnout
LR-nt
5 – 10 m2
VU
srpnatka prostřední (Scorpidium cossonii)
roztroušeně až vzácně
LR-nt
vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens)
desítky m2
LR-nt
zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum)
roztroušeně až místy hojně
LR-nt
zábělník bahenní (Comarum palustre) Mechorosty bařinatka obrovská (Calliergon giganteum) dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii) poparka třířadá (Meesia triquetra) rašeliník modřínový (Sphagnum contortum) rašeliník tupolistý (Sphagnum obtusum) srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus)
popis biotopu druhu
5
Ostrůvkovitý výskyt v zachovalé části rašeliniště. Hojně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfiiTomentypnion nitentis, Caricion canescentinigrae). Bohatá populace v celé zachovalé rašeliništní části. Porost podél zaneseného odvodňovacího kanálu na severním okraji PR. Několik polykormonů různého rozsahu na několika místech degradované, odvodněné části PR. Velmi hojně ve vegetaci vlhkých až rašelinných luk. Místy vzácně v prameništní vegetaci Místy velmi hojně na zachovalé části rašeliniště, díky revitalizaci se šíří do obnovených porostů vlhkých až rašelinných luk a kosených terestrických rákosin. Místy hojně v kyselejších částech rašelinných luk a pramenišť. Zvodnělé mikrostanovištní sníženiny v zachovalé části rašeliniště. Druh okrajových částí rašelinných luk, roste spíše na sušších mikrostanovištích. Konkurenčně velmi slabý rašeliništní mech, který roste v nejvlhčích rozvolněných částech s trvale vysokou hladinou spodní vody. Tvoří jednu z dominant nejvlhčích částí zachovalé plochy původního rašeliniště. Osidluje nejvlhčí části rašelinných lokalit. Trvale vlhké plochy v zachovalých částech rašeliništní vegetace. Roste na bázemi bohatších rašeliništích a slatiništích, kde osidluje trvale vlhká stanoviště. Výskyt na ploše ve vegetaci bázemi bohatších rašelinných luk sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis. Druh roste roztroušeně v nejvlhčích partiích zachovalé plochy rašeliniště, lokálně tvoří dominantu mechového patra.
C. druhy – houby Tabulka 3: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénního průzkumu provedeného v letech 2013–2014 (Brom 2014). • Taxony červeného seznamu makromycetů ČR (Holec & Beran 2006): CR = kriticky ohrožené, EN = ohrožené název druhu
Houby jazourek srstnatý (Trichoglossum hirsutum)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
desítky plodnic
EN
roztroušeně
EN
límcovka bílá (Stropharia albonitens)
velmi vzácně
EN
polnička bažinná (Agrocybe paludosa)
velmi vzácně
EN
voskovka bažinná (Hygrocybe helobia)
velmi vzácně
EN
voskovka jeřabinová (Hygrocybe phaeococcinea)
vzácně
-
voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata)
velmi hojně
EN
závojenka Mougeotova (Entoloma mougeotii)
hojně (stovky plodnic)
CR
kalichovka rašeliníková (Arrhenia sphagnicola)
popis biotopu druhu
Vázán na zachovalé části rašeliniště Roste v ostřicovo-rašeliníkových společenstvech v centrální zachovalé části původního rašeliniště. Roste v střídavě vlhkých krátkostébelných smilkových trávnících v severní části PR. Roste v ostřicových porostech s relativně dobře vyvinutým mechovým patrem v severní části PR. Roste v okrajové partii zachovalé části původního rašeliniště. V rámci ČR se jedná o nově zaznamenaný druh s velmi vzácným výskytem v celé střední Evropě nalezený v zachovalém rašeliništním porostu na jeho severním okraji. Roste v ostřicovo-rašeliníkových společenstvech v centrální zachovalé části původního rašeliniště. Vázána na zachovalé části rašeliniště.
D. druhy – živočichové Tabulka 4: Předmět ochrany na druhové úrovni je stanoven na základě terénních průzkumů provedených v letech 2013–2015 (Šumpich 2013, Baňař 2014, Bezděčka & Bezděčková 2014, Bezděčková & Bezděčka 2014, Jelínek 2014, Křivan 2014, Mrlík 2014, Myšák 2014, Tajovský et al. 2014, Kodet 2015). • Chráněné druhy podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 = kriticky ohrožené; §2 = silně ohrožené; §3 = ohrožené • Taxony červeného seznamu měkkýšů ČR (Beran et al. 2005), bezobratlých ČR (Farkač et al 2005) a obratlovců ČR (Plesník et al. 2003): CR = kriticky ohrožené, EN = ohrožené, NT = téměř ohrožené, VU = zranitelné název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
Měkkýši
vrkoč Geyerův (Vertigo geyeri)
vzácně
CR
6
Na lokalitě přežívá na velmi malé ploše (pouze několik málo čtverečních metrů) v nejzachovalejší části slatiniště s převahou hnědých mechů.
název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
Pavouci pavučenka bažinná (Erigonella ignobilis)
-
VU
pavučenka mechová (Silometopus elegans)
hojně
VU
skálovka mokřadní (Gnaphosa nigerrima)
hojně
EN
krytohlav (Cryptocephalus decemmaculatus)
-
EN
rákosníček (Plateumaris rustica)
-
-
vzácně
EN
-
NT
-
VU
-
-
Acidofilní druh osidlující zejména oligotrofní nádrže nebo tůně s hustou vegetací v rašeliništích nebo litorálech rybníků.
6 – 10 hnízd
CR/§3
Druh vázaný na rašeliniště a rašelinné louky.
-
EN/§1
Zvodnělé deprese v lučních porostech, tůně.
cca 2 hnízdící páry
EN/§2
Druh hnízdící na podmáčených pravidelně kosených loukách.
2015: 3 volající jedinci
VU/§2
Zvodnělé litorály a silně podmáčené vrbiny.
VU/§3
Vodní plochy s dostatečnou průhledností vody a s vodní vegetací. Hnízdění na velké tůni.
Lokální druh epigeonu mokřadních luk. Nehojný druh mechového patra zachovalých mokřadních luk a podmáčených okrajů rybníků převážně v oblasti mezofytika. Vzácný druh epigeonu mokřadních luk s mechovými bulty.
Brouci Lokální druh řídkých vrbových porostů na rašelinných biotopech. Preferuje dobře osluněné soliterní keře nebo výmladky vrb. Vzácný druh zachovalých pramenišť, rašelinných luk a slatin. Na ČMV vzácný druh s velmi lokálním výskytem.
Motýli hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) píďalka vachtová (Orthonama vittata)
Stenotopní druh úzce vázaný na vlhké louky. Široce rozšířený mokřadní druh, který se v posledních letech stává stále více ohroženým. Typický druh vlhkých luk a různých typů mokřadů. Na ČMV je široce rozšířený, housenka je monofágní na Galium pallustre.
Vážky vážka tmavá (Sympetruma dannae) Mravenci mravenec rašelinný (Formica picea) Obojživelníci skokan ostronosý (Rana arvalis) Ptáci bekasina otavní (Gallinago gallinago) chřástal vodní (Rallus aquaticus)
potápka malá (Tachybaptus 2015: 1 hnízdící pár ruficollis)
7
1.7 Dlouhodobý cíl péče Přírodní rezervaci Chvojnov tvoří komplex nelesních společenstev vázaných na pramenné mísy a mělká údolí drobných toků. Chvojnovské rašeliniště patří k lokalitám s nepřerušenou kontinuitou bezlesí. Jedná se o místo, které nikdy od dob ledových úplně nezarostlo lesem a mohly zde přežívat světlomilná společenstva rostlin a živočichů nesnášející lesní prostředí. Na tato rozvolněná místa v krajině navázali lidé ve středověku a území zcela odlesnili a začali ho využívat jako louky a pastviny. Stovky let trvající způsob tradičního hospodářského využití vytvořil unikátní soubor rašeliništních a lučních společenstev, která v sobě kombinují prvky původních primárních nelesních společenstev a druhotných luk vytvořených člověkem. Z uvedených důvodů je tedy zřejmé, že přežití významných, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů na lokalitě je závislé na pravidelném hospodaření. Způsob hospodaření by měl vycházet z tradičních postupů. Hlavním cílem péče o toto území by mělo být zachování cenných nenarušených částí rašeliniště a na ně vázaných druhů rostlin a živočichů. Zásadní je péče o území jako celek včetně degradovaných částí narušených v minulosti odvodněním a pokusem o zkulturnění. Díky revitalizaci, která zde proběhla v letech 2012–2015 se vytvořily podmínky pro alespoň částečnou obnovu cennějších společenstev a pro rozvoj populací významných druhů živočichů i rostlin na degradovaných plochách. Ovšem úspěch provedené revitalizace velmi úzce závisí na pravidelné údržbě lokality v následujících letech. Je proto klíčové zajistit pravidelnou péči na celém území PR. Zásadní je každoroční mozaikovité kosení luk s důrazem na potlačení expanzního rákosu, občasná redukce náletových dřevin, periodická obnova tůní a podpora vzácných druhů mechorostů speciálními zásahy. Cílem ochrany by měla být snaha o zachování vysoké biodiverzity území a podpora mikrostanovištní různorodosti.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecná charakteristika: Přírodní rezervace Chvojnov a její bezprostřední okolí představují typickou ukázku rašeliništní vegetace v mělkém údolí drobného toku v oblasti bohaté na vývěry spodních vod s vyšším obsahem bází. Zachovalá v původním stavu však zůstala jen nepatrná část rašelinných biotopů. Větší část území byla silně zasažená meliorací a následnou zemědělskou intenzifikací v polovině 80. let minulého století. Původní rašelinné a krátkostébelné louky se dle následného využívání změnily buď ve vegetaci pcháčových a mezofilních luk (strojově kosené louky), nebo v porosty náletů dřevin a ruderální vegetaci (plochy ponechané ladem). Území se nalézá ve fytogeografickém okresu (fytochorionu) 67 − Českomoravská vrchovina, fytogeografický obvod − Českomoravské mezofytikum (Skalický 1988), na rozhraní kvadrátů 6558c a 6558d středoevropského síťového mapování (Ehrendorfer & Hamann 1965). Potencionální přirozenou vegetaci krajiny v okolí rašeliniště Chvojnov tvořily acidofilní bučiny (Neuhäuslová 1998). Vlastní rašeliniště má reliktní charakter představující nelesní komplex ostřicovo-rašeliníkových společenstev minerotrofního typu. Nadmořská výška: 605–614 m n. m.
8
Geologie a hydrologie: Geologické podloží je tvořeno jednak vyvřelými horninami moldanubického plutonu, kontrétně jemně zrnitým granitem a dále metamorfovanými horninami moldanubika, konkrétně migmatity. Horninové podloží je však v ploše údolní nivy zcela překryto kvartérními sedimenty, konkrétně rašelinným ložiskem, nivními hlinitopísčitými a deluviálními hlinitokamenitými sedimenty (ČGS 2004). PR Chvojnov se nachází v mělkém údolí na horním toku Jedlovského potoka, který je levobřežním přítokem řeky Jihlavy. Zkoumaná lokalita je součástí významné pramenné oblasti odvodňované řekou Jihlavou. Flóra a vegetace: Území je ze současného pohledu výjimečnou ukázkou rašeliništní vegetace na bázemi bohatých místech. Lokalita Chvojnov je typickou ukázkou rašeliniště údolního typu v kombinaci s bočními svahovými prameništi. Je zde zcela jistě dlouhá kontinuita nelesních společenstev a současné vegetační typy mají spojitost s primárním rašelinným bezlesím. I přesto, že z původně rozsáhlého rašeliniště se do současnosti zachoval pouze nepatrný zbytek původní vegetace, představuje PR Chvojnov z vegetačního pohledu stále cenný soubor rašelinných a slatinných stanovišť s kalcikolními a kalcitolerantními druhy cévnatých rostlin a mechorostů (sv. Caricion canescenti-nigrae, sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis). Luční společenstva na odvodněných částech lokality reprezentují v různé míře degradované porosty vlhkých pcháčových luk (sv. Calthion palustris) a podhorských smilkových trávníků (sv. Violion caninae). Zachovalejší společenstva smilkových trávníků se zde vyskytují pouze omezeně na severním okraji území. Nedílnou složkou lokality je také vegetace sukcesně pokročilých fází narušených mokřadů s porosty terestrických rákosin a různě zapojených skupin náletových dřevin. V rámci revitalizace se však situace zcela změnila. Nálety byly na velké části plochy PR odstraněny a rákosiny pokoseny, na vybraných silně degradovaných plochách byl drn zcela stržen a vznikly plochy pouze se sporadickou vegetací, které v průběhu sezóny r. 2014 poměrně rychle zarůstaly a vytvořily se porosty s převládajícími prvky vlhkých až rašelinných luk. Byla vytvořena řada vodních ploch, v některých z nich se hned v první sezóně vyvinula zajímavá vodní a mokřadní vegetace (např. sv. Potamion, as. Potametum pusilli, porosty Utricularia minor blízké sv. SphagnoUtricularion). Lesní a křovinná vegetace je na území přírodní rezervace zastoupena omezeně a jedná se skupiny dřevin vzniklé náletem na původním rašelinném bezlesí (Picea abies, Betula pendula, Pinus sylvestris aj.), také vegetace mokřadních vrbin je zastoupená omezeně a tvoří ji především jednotlivé polykormony vrby ušaté (Salix aurita) nebo skupina vrby pětimužné (S. pentandra). Celkově je kvalita nelesních společenstev na ploše PR velmi různá. Vyskytují se zde výjimečně zachovalá a vzácná slatiništní společenstva s dominantním zastoupením „hnědých“ mechů. Ovšem značnou část lokality stále tvoří porosty silně druhově ochuzené, zasažené silnou expanzí rákosu (Phragmites australis), chrastice (Phalaris arundinacea) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Z floristického hlediska představuje PR Chvojnov jednu z nejcennějších rašelinných lokalit Českomoravské vrchoviny. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o místo s nepřerušenou kontinuitou bezlesí a navíc rašeliniště na bázemi bohatých vývěrech spodních vod, což vytváří podmínky pro výskyt pestré škály dnes extrémně vzácných rašeliništních druhů. Z těch nejvýznamnějších se jedná např. o Rhynchospora alba, Eleocharis quinqueflora, Trichophorum alpinum, Epipactis palustris, Pedicularis palustris a Eriophorum latifolium. Vedle těchto druhů vázaných výhradně na lokality s dlouhou kontinuitou bezlesí anebo přítomností bázemi bohatých vývěrů spodních vod, je zde také zachována početná skupina „běžnějších“ a méně náročných druhů vlhkých až rašelinných luk a rašelinišť (např. Carex
9
diandra, Carex pulicaris, Parnassia palustris, Carex lasiocarpa, Dactylorhiza majalis, Drosera rotundifolia, Epilobium obscurum, Juncus alpinoarticulatus, Menyanthes trifoliata, Salix rosmarinifolia, Carex flava, Carex hartmanii, Comarum palustre, Epilobium palustre, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Veronica scutellata a řada dalších druhů). Výše zmiňované rašeliništní druhy doplňuje skupina druhů krátkostébelných podhorských trávníků (Thymus pulegioides, Dianthus deltoides, Campanula rotundifolia, Calluna vulgaris, Pilosella officinarum, Carlina acaulis, Viola canina, Veronica officinalis, Scorzonera humilis aj.). Typicky lesní druhy se na lokalitě vyskytují okrajově a většinou jsou vázané na zapojenější porosty náletových dřevin nebo jejich okraje. Jedná se především o druhy olšin (Stachys sylvatica, Valeriana officinalis agg., Stellaria nemorum, Chrysosplenium alternifolium aj.) nebo ubikvitní lesní druhy (např. Oxalis acetosella, Moehringia trinervia, Luzula pilosa aj.). Lokalita je velmi významná z bryologického hlediska. Nacházíme zde populace řady velmi významných a ohrožených druhů mechů (Meesia triquetra, Hamatocaulis vernicosus, Calliergon giganteum, Scorpidium cossonii aj.). Pro podrobný přehled flóry a vegetace daného území byl vypracován botanický inventarizační průzkum (Ekrtová et al. 2014). Lokalita je také velmi zajímavá z mykologického hlediska, byla zde zaznamenána početná škála vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů hub vázaných na zachovalá rašeliništní společenstva. Populace některých z nich jsou velmi početné, podrobněji viz mykologický průzkum (Brom 2014). Fauna: Pro území jsou typické zejména druhy vázané na rašeliniště, ostřicové mokřady a vlhké louky. Nacházíme zde i řadu druhů výrazně reliktních a extrémně vzácných. Typickým příkladem je výskyt vrkoče Geyerova (Vertigo geyerii), drobného měkkýše vázaného na nejzachovalejší část rašeliniště s dominantním zastoupením „hnědých“ mechů (Myšák 2014). Podobně arachnofauna lokality hostí významné a vzácné rašeliništní druhy jako je skálovka mokřadní (Gnaphosa nigerrima), pavučenka mechová (Silometopus elegans), pavučenka bažinná (Erigonella ignobilis) aj., které indikují zachovalé a reliktní rašeliništní a mokřadní porosty (Jelínek 2014). Za výrazně reliktní se považuje i výskyt mravence rašelinného (Formica picea, Bezděčková & Bezděčka 2014). Z entomologického pohledu je lokalita také významná výskytem řady druhů motýlů vázaných na vlhké louky, rašeliniště a mokřady. Z významných druhů lze uvést například ohroženého hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina). Typický je zde v současnosti ustupující ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe) či pídalka vachtová (Orthonama vittata, Šumpich 2014). Z brouků zde byl zaznamenán např. výskyt ohroženého krytohlava (Cryptocephalus decemmaculatus) vázaného na osluněné mokřadní vrby a jejich výmladky na komplexech rašelinišť a vlhkých luk. Typickým vzácným druhem rašelinných a mokřadních biotopů je také nalezený rákosníček (Plateumaris rustica), jehož rozšíření je v rámci Českomoravské vrchoviny velmi lokální (Křivan 2014). Lokalita je významná také z ornitologického hlediska. Jedná se o pravidelné hnízdiště bekasiny otavní (Gallinago gallinago), která zde má ideální podmínky pro hnízdění. Po celkové revitalizaci lokality byl nově zaznamenán hnízdní výskyt chřástalů vodních (Rallus aquaticus) a v nově vybudované velké tůni bylo poprvé v r. 2015 na lokalitě prokázáno hnízdění potápky malé (Tachybaptus ruficollis) a slípky zelenonohé (Gallinula chloropus). Nově vytvořené mokřady jsou lovištěm vodouše kropenatého (Tringa ochropus). Zejména po vytvoření tůní se lokalita stala atraktivní i pro obojživelníky, z nichž nejvýznamnější je výskyt skokana ostronosého (Rana arvalis).
10
Podrobný faunistický přehled přináší série prací zpracovaných v rámci projektu revitalizace lokality: Šumpich 2013, Baňař 2014, Bezděčka & Bezděčková 2014, Bezděčková & Bezděčka 2014, Jelínek 2014, Křivan 2014, Mrlík 2014, Myšák 2014, Tajovský et al. 2014.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Tabulka 5: Výčet zvláště chráněných druhů vyšších rostlin název druhu
bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
vzácně
§2
hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba)
porost o rozloze několika m2
§1
kruštík bahenní (Epipactis palustris)
vzácně (2014: 61 rostlin/2 fertilní)
§2
roztroušeně
§3
porost o několika m2
§2
místy roztroušeně
§3
roztroušeně až místy hojně
§2
roztroušeně
§2
roztroušeně až hojně
§3
vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata)
místy hojně
§3
všivec bahenní (Pedicularis palistris)
místy velmi hojně
§1
ostřice blešní (Carex pulicaris) ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) tolije bahenní (Parnassia palustris)
popis biotopu druhu
Vzácně na dvou místech v zachovalé rašeliništní vegetaci. Výskyt v okrajové zachovalé enklávě původních rašeliništních porostů. Na ploše 3 x 4 m desítky rostlin v zachovalé části rašeliniště. Roztroušeně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, Caricion canescenti-nigrae) Porost v jižní části zachovalé plochy rašeliniště. Výskyt na dvou plochách ve vegetaci bázemi bohatších rašelinných luk sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis. Bohatá populace v zachovalé rašeliništní části lokality. Ostrůvkovitý výskyt v zachovalé části rašeliniště. Hojně v zachovalé rašeliništní části území (ve vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, Caricion canescenti-nigrae). Bohatá populace v celé zachovalé rašeliništní části. Místy velmi hojně na zachovalé části rašeliniště, díky revitalizaci se šíří do obnovených porostů vlhkých až rašelinných luk a kosených terestrických rákosin.
Tabulka 6: Výčet zvláště chráněných druhů živočichů. název druhu
Bezobratlí čmeláci (Bombus sp.) – zaznamenáno 11 druhů mravenci (Formica sp.) – zaznamenáno 7 druhů
aktuální kategorie popis biotopu druhu početnost nebo podle vyhlášky vitalita populace č. 395/1992 Sb. v ZCHÚ -
§3
Nelesní biotopy.
-
§3
Lesní i nelesní biotopy.
11
název druhu
Obojživelníci čolek horský (Mesotriton alpestris) ropucha obecná (Bufo bufo) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan hnědý (Rana temporaria) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) skokan ostronosý (Rana arvalis) Plazi ještěrka živorodá (Lacerta vivpara) užovka obojková (Natrix natrix) Ptáci bekasina otavní (Gallinago gallinago) bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) čáp černý (Ciconia nigra) chřástal kropenatý (Porzana porzana) chřástal vodní (Rallus aquaticus) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) krahujec obecný (Accipiter nisus) krkavec velký (Corvus corax) křepelka polní (Coturnix coturnix) moták pochop (Circus aeruginosus) ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) potápka malá (Tachybaptus ruficollis) sluka lesní (Scolopax rusticola) strnad luční (Miliaria calandra) ťuhýk obecný (Lanius collurio) ťuhýk šedý (Lanius excubitor) včelojed lesní (Pernis apivorus) vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
aktuální kategorie popis biotopu druhu početnost nebo podle vyhlášky vitalita populace č. 395/1992 Sb. v ZCHÚ Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních a terénních depresích, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních a terénních depresích, zimuje v terestrickém prostředí. Rozmnožuje se v tůních, zimuje v terestrickém prostředí i ve vodě.
-
§2
-
§3
-
§2
-
§2
-
§2
-
§1
-
§2
Nelesní biotopy.
-
§3
Nelesní biotopy.
cca 2 hnízdící páry
§2
jednotlivě
§3
jednotlivě
§2
jednotlivě
§2
2015: 3 volající jedinci
§2
Zvodnělé litorály a silně podmáčené vrbiny.
jednotlivě
§3
Příležitostné loviště.
jednotlivě
§2
Příležitostné loviště.
jednotlivě
§3
Příležitostné loviště.
jednotlivě
§2
Hnízdní výskyt na sušších loukách.
1 pár
§3
jednotlivě
§3
2015: 1 hnízdící pár
§3
jednotlivě
§3
jednotlivě
§1
jednotlivě
§3
jednotlivě
§3
jednotlivě
§2
Příležitostné loviště.
jednotlivě
§2
Hnízdní výskyt na lokalitě.
12
Druh hnízdící na podmáčených pravidelně kosených loukách. Druh otevřené krajiny preferující nesečené plochy. Pravidelný hnízdní výskyt. Příležitostné loviště. Druh silně podmáčených luk a rozsáhlejších mokřadů. V minulosti vzácný výskyt. Po revitalizaci lze očekávat opětovné záznamy.
Hnízdní výskyt, ale většinou hnízdí v bezprostředním okolí PR. Pravidelná pozorování, hnízdí v okolních lesích. Vodní plochy s dostatečnou průhledností vody a s vodní vegetací. Velká tůň. Lokalita představuje tokaniště, hnízdí v okolních lesích. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Nepravidelný hnízdní výskyt. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Pravidelný hnízdní výskyt. Druh otevřené krajiny s rozptýlenou zelení. Nepravidelný výskyt.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody Rašeliniště Chvojnov představuje lokalitu širší odborné i ochranářské veřejnosti dlouhodobě známou. Díky znalosti území se podařilo botanikovi Ivanu Růžičkovi (Muzeum Vysočiny Jihlava) v polovině 80. let 20. století zachránit nejcennější část rašeliniště před zničením při velkoplošném, drastickém odvodnění a zkulturnění této části údolí Jedlovského potoka. Přírodní rezervace zde byla vyhlášena až na konci 90. let minulého století. Rostlinná společenstva však bez pravidelného hospodaření silně degradovala především expanzí rákosu a náletových dřevin. Pravidelná seč byla na nejcennější části území obnovena v polovině 90. let 20. století a byla postupně rozšiřována. Poměry na zachovalých plochách lokality se postupně zlepšovaly a díky kvalitní péči se zde podařilo zachovat a obnovit většinu dříve udávaných významných druhů cévnatých rostlin i vzácných mechorostů. Dobrým příkladem je masové rozšíření kriticky ohroženého všivce bahenního (Pedicularis palustris), jehož populace stoupla za posledních deset let z desítek na tisíce jedinců. Velkým úspěchem bylo také znovunalezení kriticky ohroženého reliktního mechu poparky třířadé (Messia triquetra), který byl již na lokalitě považovaný za vymřelý. Zásadním zlomem v praktické ochraně lokality byla revitalizace rašeliniště realizovaná Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině v letech 2012 – 2015. Odstraněním části náletových dřevin byl obnoven otevřený bezlesý charakter území. Proběhla asanace silně degradovaných a ruderalizovaných ploch, zejména byly pokoseny a vyklizeny dlouhodobě nesečené plochy terestrických rákosin a na části ploch byl stržen drn. Došlo k částečné úpravě vodních poměrů na lokalitě. Byly zahrnuty staré odvodňovací kanály, přerušeny staré meliorace, obnovena prameniště a vybudována řada různě rozsáhlých tůní nejen na ploše PR, ale i na odvodněných a zkulturněných loukách na severní a jižní části luční enklávy původního rašeliniště. Realizaci projektu lze hodnotit velmi pozitivně. Degradované plochy PR, které tvořily více jak polovinu území se výrazně stanovištně diverzifikovaly. Hned v první sezóně po zásazích se na dříve silně degradovaných plochách začaly šířit a obnovovat populace cílových druhů (všivec bahenní, bublinatka menší). Vytvořením tůní a podporou rozlivů vody v lučních biotopech se významně podpořil cílový biotop pro bekasinu otavní a dalších významných druhů ptáků vázaných na vodní a mokřadní biotopy (chřástal vodní, vodouš kropenatý, potápka malá). Provedení speciálních zásahů na podporu vzácných druhů mechorostů významně zvedlo pokryvnosti některých výjimečně vzácných druhů (poparka třířadá, srpnatka fermežová, bařinatka obrovská aj.), ale také pomohlo obnovit populace některých významných druhů rostlin (bahnička chudokvětá, kruštík bahenní, bublinatka menší). Celkově lze činnost ochrany přírody v posledních letech označit za velice úspěšnou. b) lesní hospodářství Lesní hospodaření stav PR nijak zásadně neovlivnilo. Většina zapojených porostů dřevin na původním bezlesí zde vznikla spontánním náletem dřevin. c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření mělo na území zásadní vliv v minulosti. Právě díky pravidelnému hospodářskému využití se zde formovala společenstva s pestrým druhovým složením a výskytem významných druhů rostlin a živočichů, které zde v současnosti chráníme. Degradace lokality začala ústupem pravidelného hospodaření na obtížně kositelných plochách a byla dokonána drastickou meliorací většiny rozlohy původního území spojenou s regulací
13
Jedlovského potoka v polovině 80. let minulého století. Z původní rozlohy čítající přibližně 10 ha cenných rašeliništních a lučních společenstev zůstalo zachováno přibližně 1,4 ha. Zatímco odvodněné louky na levém břehu potoka a v severní polovině území byly pravidelně koseny zemědělskou technikou a díky absenci dalšího hnojení a zkulturnění jsou druhově celkem pestré a květnaté, zbytek původního rašeliniště a obtížněji přístupné odvodněné plochy v jižní části chráněného území zůstaly řadu let bez pravidelné péče. Degradaci této části území ještě zvyšovaly občasné splachy zeminy z pole západně od PR. Na cenné ploše se začal šířit rákos a značná část plochy zarostla náletem dřevin a dalších nežádoucích druhů. Na zachovalých plochách bylo hospodaření obnoveno až díky činnosti ochrany přírody.
Obr. 1. Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality v roce 2010 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). Na historickém snímku je jasně viditelný diametrálně odlišný charakter území, které bylo zcela prosté náletu dřevin, v náznacích je možné vidět i původní meandrování toku. Velmi nápadná je také mozaikovitost historických porostů daná do značné míry časově a prostorově diferenciovaným kosením lokality, což je zásadní pro přežití a rozvoj řady bezobratlých (např. denních motýlů). Z obrázku je patrné, že dnešní požadavky mozaikovité seče navazují na tradiční hospodaření na lokalitách.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče o PR Chvojnov (2006 – 2015)
14
2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Lesní hospodaření nemá v současnosti na stav PR významný negativní vliv. Jelikož většina lesních pozemků leží mimo vlastní formální hranici ZCHÚ. b) myslivost Je nežádoucí jakékoliv vypouštění nepůvodních druhů (bažanti, polodivoké kachny). Na lokalitě by neměla být instalována žádná myslivecká zařízení a neměla by zde být zvěř přikrmována. Bylo by žádoucí soustředit se v honitbě na redukci početnosti divokých prasat. c) jiné způsoby využívání (ochrana přírody) Pravidelné hospodaření na ploše PR má pozitivní vliv. Jak bylo uvedeno výše zásadní vliv na současnou podobu území měla realizace projektu Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov. Došlo k asanaci silně degradovaných ploch, obnově vodního režimu části území, vytvoření řady tůní a následovala pravidelná údržba území mozaikovitě provedenou sečí, která byla na degradovaných plochách se zastoupením expanzních druhů provedena opakovaně (2-3x/rok). 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Současný stav chráněného území je velmi pozitivní a území je spravováno nadstandardně dobře a efektivně. Všechny konkrétní návrhy na zachování stávajícího stavu a další vylepšení kvality péče o PR jsou uvedeny níže.
15
2.5.1 Základní údaje o nelesních pozemcích Tabulka 7: Přehled a charakteristika vymapovaných segmentů (dílčích ploch) reprezentující jednotlivé vegetační jednotky (biotopy) nebo jejich mozaiky. Kódy biotopů jsou převzaty podle Katalogu biotopů České republiky (Chytrý et al. 2010). Znaménkem (+) jsou spojeny jednotlivé biotopy, které na vyznačené ploše tvoří mozaiku, za šipkou (→) jsou uvedeny biotopy, ve které zaznamenané převládající biotopy přecházejí nebo jsou obohacené o jejich floristické prvky. Poloha jednotlivých dílčích ploch je znázorněna v Příloze 1, obr. 7. Druhy vyznačené tučně jsou druhy zahrnuté v červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012). Vegetační jednotka
Č.
Biotop
1
Plochy asanovaných terestrických rákosin, revitalizované plochy a tůněmi
2
Tůně
3
Podhorské smilkové trávníky
4
Rašelinné louky
R2.2
5
Rašelinné louky
R2.2
X7A (+X12) + V2
M1.7 + V2
T2.3 (→R2.2)
Charakteristika plochy a další poznámky Původně terestrická rákosina s monodominantním Phragmites australis a porosty Phalaris arundinacea (rozhrnuté deponie zeminy vzniklé při regulaci toku), ruderalizované Urtica dioica, Galium aparine, Rubus idaeus, Několik jedinců náletových dřevin (Salix aurita, Sambucus racemosa, Salix pentandra). Většina náletových dřevin vykácena při revitalizaci v r. 2013. Na většině plochy obnovena pravidelná seč (r. 2013). V zimě začátkem roku 2015 byl na části plochy stržen drn, zahrnuty příkopy, vytvořeny tůně a na plochu byl vyústěn nově obnovený luční potůček, díky čemuž je v minulosti odsušená plocha nyní celoročně silně zvodnělá. Původně se jednalo o částečně již zazemněný vodní kanál po okrajích s roztroušeným náletem dřevin (Salix aurita, Betula pendula), který zarůstal Carex rostrata, Cardamine amara aj., místy po okrajích ruderalizované Calamagrostis epigejos, Urtica dioica. V zimě začátkem roku 2015 byl kanál v rámci revitalizačních prací na několika místech zasypán a bylo zde vytvořeno několik drobných tůní. Porosty částečně ovlivněné odvodněním a dlouhodobou absencí hospodaření v minulosti, vegetace má střídavé dominanty, místy výrazně degradované expanzí Calamagrostis epigejos, ale díky pravidelné seči jsou porosty řídké, část podél kanálu je více méně typické T2.3 (Festuca rubra, Holcus lanatus, Potentilla erecta, Polygala vulgaris, Veronica officinalis, Dianthus deltoides, Thymus pulegioides, Briza media, Nardus stricta, Viola canina, Vaccinium myrtillus aj.) dále však nevyhraněné porosty s významným zastoupení Deschampsia cespitosa, Carex nigra a C. panicea, které představují spíše degradované odsušené R2.2. Degradace je prostorově různá, na místech s mineralizovanou rašelinnou výrazně druhově ochuzené, místy s expanzí Holcus mollis, vzácně vlhčí sníženiny s Tephroseris crispa, Comarum palustre. Ojediněle výskyt Salix rosmarinifolia (Juřička: 2013), v r. 2014 neověřen. V r. 2015 zde na několika místech v rámci zavezení kanálu stržen drn. Druhově ochuzené porosty v nevelké terénní sníženině s Carex nigra, C. rostrata, Agrostis canina, Viola palustris, Comarum palustre, Epilobium palustre, Cirsium palustre, Angelica sylvestris aj., E0 téměř chybí, kosené, řídce Phragmites australis. Druhově ochuzené porosty s dominantní Carex nigra, ostrůvkovitě sušší plošky s vegetací blízkou T2.3, místy bohatší zachovalejší porosty s Carex panicea, C. rostrata, Viola palustris, Eriophorum angustifolium, Epilobium palustre aj. Velmi vzácně Carex pulicaris. E0 vyvinuté místy, Degradace prostorově různá. Kosené.
16
Č.
Vegetační jednotka
6
Rašelinné louky
7
Nálet dřevin
8
Plochy asanovaných terestrických rákosin, revitalizované plochy a tůněmi
9
Mokřadní vrbiny
10
Rašelinné louky
11
Nálet dřevin
12
Rašelinné louky
Biotop
Charakteristika plochy a další poznámky
Velmi zachovalá část rašeliništních biotopů v mělké terénní sníženině s bohatě vyvinutým E0, z významných druhů výskyt Pedicularis palustris, Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, R2.2 + R2.4 Tephroseris crispa, Comarum palustre, Valeriana dioica, Carex diandra, Trichoforum alpinum, Rhynchospora alba (bohaté porosty), vzácně výskyt Carex pulicaris. Nálet dřevin (Betula pendula, Picea abies, Frangula alnus, Sambucus racemosa, Salix aurita) X12 v podrostu hojně Phragmites australis. Částečně rozdílné porosty, které spojuje výrazná expanze rákosu, místy třtiny křovištní. Jedná se v menší míře o porosty na vyvýšených valech, zřejmě starých deponiích mineralizované rašeliny, dále výrazné zastoupení mají porosty v rámci projektu revitalizace asanovaných terestrických rákosin a plochy po rozsáhlé likvidaci náletových dřevin, kde byl stržen drn, zavezeny staré odvodňovací příkopy a vybudována řada nových tůní. Díky revitalizaci a důkladné opakované seči porostů se stav řady ploch velmi zlepšil a dochází zde k obnově cílových společenstev a populací významných druhů (Comarum X7A+V3+V2+T2.3+T1.5 palustre, Pedicularis palustris, Valeriana dioica, Carex diandra). Ve dvou nově vytvořených tůních se (→R2.2) objevuje bohatá populace Utricularia minor. Z dalších vodních makrofyt zaznamenány porosty Potamogetun pusillus agg. Celkově je charakter tůní rozdílný, některé výrazně zarůstají rákosem a dalšími mokřadními druhy. Celkově je vegetace tvořena porosty běžných druhů vlhkých a rašelinných luk a mokřadů stále s výraznou dominancí rákosu, případně v menší míře expandující Calamagrostis epigejos. Expanzní druhy chybí v porostech pouze ostrůvkovitě. Přítomný je solitérní nálet dřevin. Nálet dřevin (Salix pentandra, Salix aurita, Betula pendula, Picea abies) podél odvodňovacího, částečně již ucpaného kanálu. Na zvodnělých místech s Viola palustris, Menyanthes trifoliata, Carex K1 (+X12) diandra, Tephroseris crispa, Veronica scutellata. Místy ruderalizace Urtica dioica na odsušených místech. Na vyvýšeném místě pod Picea abies porost Pyrola minor. Nejzachovalejší část lokality, bohatě vyvinuté E0, druhově velmi bohaté s početnými populacemi významných druhů (Carex diandra, C. pulicaris, C. lasiocarpa, C. flava, C. hartmanii, Pedicularis palustris, Dactylorhiza majalis, Parnassia palustris, Menyanthes trifoliata, Comarum palustre, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, Epilobium palustre, E. obscurum, Drosera rotundifolia, Juncus R2.2 alpinoarticulatis, Veronica scutellata). Vzácně výskyt Epipactis palustris (2014: cca 61 jedinců, 2 kvetoucí), dále vzácně Eleocharis quinqueflora a Utricularia minor. Vzácně výskyt Scorzonera humilis (J:2013). Plocha je zasažená expanzí Phragmites australis, ale díky pravidelné seči je porost řídký a společenstva výrazně nedegraduje. Různě zapojený nálet dřevin (Picea abies, Betula pendula, Pinus sylvestris, Pyrus communis), v E1 X12 dominuje Phragmites australis. Při západním okraji, na světlině Scorzonera humilis. Zachovalé rašeliništní porosty v nevýrazné terénní sníženině, vyvinuté E0, řídce přítomen Phragmites australis. Z významných druhů výskyt Menyanthes trifoliata, Tephroseris crispa, Valeriana dioica, R2.2 Comarum palustre, Dactylorhiza majalis, Carex diandra, Eleocharis quinqueflora, Epilobium palustre. Koseno.
17
Č.
Vegetační jednotka
Biotop
13
Podhorské smilkové trávníky s tůněmi
14
Mokřadní vrbiny
K1
15
Kulturní travní porosty
X5
16
Nálet dřevin
X12
17
Vodní nádrž bez vegetace
V1G
18
Vlhké pcháčové louky
19
Rašelinné louky
T2.3 (→T1.5) + V2
T1.5 (→T2.3) + V2
R2.2
Charakteristika plochy a další poznámky Část porostu tvoří silně degradované trávníky již od r. 2004 pravidelně kosené s významnou expanzí Holcus mollis, dále s druhy Hypericum maculatum, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa. Výskyt několika polykormonů Salix rosmarinifolia, které sem byly přesazeny z odvodněných částí při melioraci území v 80. letech. Severní část tvoří porosty, které zde regenerovaly po odstranění náletu dřevin (r. 2013). V rámci revitalizace bylo v této ploše vytvořeno několik drobných tůní, které zarůstají mokřadní vegetací, především orobincem. Pás Salix aurita podél odvodňovacího kanálu, v E1 ruderalizované Urtica dioica, Anthriscus sylvestris, Cirsium arvense. Zkulturněné a ruderalizované trávníky se střídavou dominancí, významně zastoupené Alopecurus pratensis, Aegopodium podagraria, Calamagrostis epigejos a Anthriscus sylvestris, místy Rumex obtusifolius, z druhů květnatých luk pouze řídce Festuca rubra, Veronica chamaedrys, Lychnis floscuculi, Ranunculus acris, Lathyrus pratensis, Cirsium palustre, Hypericum maculatum. Vzácně výskyt Scorzonera humilis. Kosené. Nálet dřevin (Picea abies, Betula pendula, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Salix aurita) na okraji lesního porostu, E1 má různorodý charakter, místy ruderalizované, místy acidofilní charakter s Vaccinium myrtillus. Nově vybudovaná velká tůň, zatím bez vegetace vodních makrofyt, zarůstá řídkým porostem rákosiny limnického typu. Voda má vysokou průhlednost. Odvodněné porosty s mozaikovitou strukturou, na sušších plochách expanduje Holcus mollis (zde blízké spíše T2.3), celkově však převládá charakter ochuzeného T1.5 se střídavými dominantami. Místy na eutrofních místech hojně Alopecurus pratensis, jinde dominuje Deschampsia cespitosa, vtroušeně Filipendula ulmaria, Holcus lanatus, Cardamine pratensis, Ranunculus repens, R. acris, R. auricomus, Lychnis flos-cuculi, při okraji místy Tephroseris crispa, Epilobium palustre. Místy různý stupeň ruderalizace Anthriscus sylvestris, Aegopodium podagraria, Rumex obtusifolius, pouze solitérní dřeviny v segmentu. Koseno. Vzácně výskyt Scorzonera humilis (J:2013), Aquilegia vulgaris a Salix rosmarinifolia. Ojediněle výskyt Narcissus sp. V okrajových částech vytvořeno několik drobných tůní zarůstajících mokřadní vegetací. Vlivem revitalizace místně stoupá podmáčení porostů. Porosty na zmineralizované rašelině, kosené, dominuje Deschampsia cespitosa, Holcus lanatus, Festuca rubra, druhově ochuzené, z dalších druhů Lychnis flos-cuculi, Tephroseris crispa, Potentilla erecta, Eriophorum angustifolium, Agrostis canina, Galium palustre, Comarum palustre, Carex echinata, řídce Phragmites australis.
18
2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Předchozí péči o přírodní rezervaci Chvojnov lze jednoznačně hodnotit pozitivně. Díky kvalitně prováděné seči nejcennějších částí lokality se podařilo zachovat většinu významných druhů na lokalitě. Seč se postupně rozšiřovala na další části lokality a od r. 2008 byla kosena i degradovaná jižní část, což významně ovlivnilo její regenerační potenciál. Zásadní pro celkovou obnovu území byla realizace revitalizačního projektu, jehož výsledky lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Došlo k velmi významnému obohacení stanovištní mozaiky lokality, řada silně degradovaných ploch ruderálního charakteru se díky obnově změnila v zajímavé, biologicky cenné plochy (podrobněji viz výše kap. 2.2a). Velmi důležité byly i zásahy v nejcennějších částech lokality, a to především realizace opatření pro podporu vzácných druhů mechorostů, která podpořila nejen cílové druhy mechorostů, ale i řadu druhů cévnatých rostlin. Bohužel se zatím nepodařilo obnovit populaci vzácného mechu Scorpidium scorpioides. Poslední lodyžky druhu byly v místě zarůstajících rašelinných tůněk naposledy zaznamenány v r. 2013, v r. 2014 už se druh ověřit nepodařilo. Byl proveden zásah na obnovu zvodnělých ploch, ale zatím se nepodařilo regeneraci druhu potvrdit. Na ploše se však rozšířil další z významných cílových druhů – Calliergon giganteum. Mulč získaný při speciálních zásazích v nejcennějších plochách se ukázal jako vhodný materiál pro podporu regenerace rašeliništních společenstev na ploše asanovaných terestrických rákosin. Velmi pozitivním výsledkem projektu bylo zavedení mozaikovité seče, která je velice důležitá pro podporu entomofauny a generativní reprodukce cílových druhů rostlin. Netradičním zásahem, který lze též hodnotit pozitivně bylo vyhrabání již polorozloženého opadu v části asanovaných rákosin až na humolit. Na vyhrabaných plochách se vytvořily mělké vodní rozlivy, které se ukázaly jako velmi atraktivní potravní biotop pro bekasinu otavní a při navrstvení mulče získaného při zásazích v cenných plochách zde velmi úspěšně regeneroval cílový rašelinný biotop včetně početného výskytu všivce bahenního (semenná banka v mulči). Zásadní pro další péči je pokračovat v pravidelné údržbě celé plochy PR včetně všech nově obnovených ploch. Péči provádět kvalitně a ve vhodných termínech. Úspěšnost provedené revitalizace je závislá na kvalitě následné péče o lokalitu jako celek. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritní zájmy ochrany přírody pro PR Chvojnov jsou následující: -
zachování pravidelné, mozaikovité seče celé plochy bezlesí
-
pokračování v maloplošné a mozaikovité realizaci zásahů na podporu významných druhů mechorostů a regeneraci rašeliništních společenstev
-
pravidelná postupná obnova nově vybudovaných tůní
-
pracovat z celým územím původního rašeliniště včetně částečně zkulturněných luk a nově vytvořených tůní ležících mimo vlastní PR
Způsob hospodaření na bezlesí je nutné sladit se zájmy ochrany všech významných fenoménů lokality (vegetace, flóra, mykobiota, entomofauna, avifauna ad.). Vzhledem k tomu, že nelesní pozemky na ploše PR jsou z větší části obtížně využitelné pro konvenční zemědělství lze snad předpokládat minimální kolize se zájmy ochrany přírody. Možná kolize může nastat v případě luk v údolí mimo vlastní PR, které jsou však pro celkovou druhovou i stanovištní diverzitu území důležité. Zde je zásadní zachovat pravidelné hospodaření a v případě kolize vždy hledat kompromisní řešení.
19
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Tabulka 8: Popis navrhovaných managementových opatření pro jednotlivé segmenty (dílčí plochy) uvedené v tabulce 7 a znázorněné v Příloze 1, obr. 7, 8. Opatření a zásady jejich provedení, které jsou obecně platné pro celé území PR jsou uvedeny v kap. 3.1.1 a nejsou zpravidla součástí popisu navrhovaných opatření v této tabulce. Č.
Biotop
Typ managementu
Popis navrhovaných opatření
1
X7A (+X12) + V2
2
M1.7 + V2
KOSENÍ I
3
T2.3 (→R2.2)
KOSENÍ I
4
R2.2
KOSENÍ II (časný termín)
5
R2.2
KOSENÍ I
6
R2.2 + R2.4
KOSENÍ I
7
X12
8
KOSENÍ II (časný termín)
BEZ ZÁSAHU
X7A+V3+V2+T2.3+T1.5 KOSENÍ II (časný termín) (→R2.2)
9
K1 (+X12)
10
R2.2
KOSENÍ I
11
X12
BEZ ZÁSAHU
12
13
R2.2
T2.3 (→T1.5) + V2
BEZ ZÁSAHU
Pokosení plochy provést vzhledem k převládajícímu zastoupení expanzních druhů v časném termínu od 20.6. – 10.7. Doporučená je zde druhá seč v pozdním létě (po 20.8.). Výhledově je doporučené na části podél toku potoka stržení drnu a navazujících starých deponií. Plochy mezi tůněmi pokosit v rámci kosení sousedních ploch, postačuje zde seč v termínu od 10.7. do 31.8. Neponechávat napadanou biomasu v ploše tůní, ihned po seči ji vždy vyhrabat. Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Pokosení plochy provést vzhledem k významnému zastoupení expanzního rákosu v časném termínu od 20.6. do 10.7. Doporučená je zde druhá seč v pozdním létě (po 20.8.). Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Doporučené provedení maloplošných zásahů na podporu vzácných mechorostů. V této fázi lze ponechat bez zásahu. Výhledově by bylo vhodné nálet dřevin odstranit, ponechat jen několik soliter a plochu zahrnout do pravidelné seče, důvodem zásahu je zde především bezprostřední sousedství nejcennějších ploch. Pokosení plochy provést vzhledem k převládajícímu zastoupení expanzních druhů v časném termínu od 20.6. do 10.7. Doporučená je zde druhá seč v pozdním létě (po 20.8.). Důsledně odstraňovat pokosenou biomasu napadanou do plochy tůní. V této fázi lze ponechat bez zásahu. Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Doporučené provedení maloplošných zásahů na podporu vzácných mechorostů. Důsledně vyhrabat pokosenou biomasu ze zvodněných ploch na jižním okraji ihned po seči. V této fázi lze ponechat bez zásahu.
KOSENÍ I
Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Doporučené provedení maloplošných zásahů na podporu vzácných mechorostů a odstranění polykormonů vrbin na jižní části plochy.
KOSENÍ I
Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Doporučené je vyfrézování pařezů na obnovené části plochy pro usnadnění seče. Důsledně odstraňovat pokosenou
20
biomasu napadanou do plochy tůní ihned po seči. Vytrhat orobinec z tůní. 14
K1
BEZ ZÁSAHU
15
X5
KOSENÍ II (časný termín)
16 17
X12 V1G
18
T1.5 (→T2.3) + V2
KOSENÍ I
19
R2.2
KOSENÍ I
BEZ ZÁSAHU BEZ ZÁSAHU
V této fázi lze ponechat bez zásahu. Pokosení plochy provést vzhledem k převládajícímu zastoupení expanzních druhů v časném termínu od 20.6. do 10.7. Doporučená je zde druhá seč v pozdním létě (po 20.8.). V této fázi lze ponechat bez zásahu. V této fázi lze ponechat bez zásahu. Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. Ponechávat nedosečky o různé velikosti (5–30 m2). Důsledně odstraňovat pokosenou biomasu napadanou do plochy tůní ihned po seči. Kosit 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8. ve stejném režimu jako v případě navazující plochy č. 10. Výhledově je doporučené stržení drnu včetně navazujících porostů na starých deponiích.
3.1.1 Zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o nelesní pozemky Druh managementu: KOSENÍ Zdůvodnění a popis: Kosení je tradiční způsob obhospodařování vlhkých, rašelinných luk a rašelinišť, které byly v minulosti využívány převážně jako stelivové louky. Zachovává bezlesý charakter území, udržuje druhovou pestrost a charakter ostřicovo-rašeliníkových společenstev (např. zachování mechového patra, potlačení konkurenčně silných druhů aj.). Termíny seče jsou rozděleny podle zasažení plochy nežádoucími expanzními druhy (viz Příloha 1, obr. 8). Časná a opakovaná seč tyto druhy dokáže účinně potlačovat a otvírá prostor pro regeneraci cílových druhů a rostlinných společenstev. Nekosit celou plochu PR v jednou termínu, ale kosit a vyklízet jednotlivé části postupně v rámci stanovených termínů. Tento způsob vytváří velmi pozitivní mozaikovitost v čase i prostoru, která má velmi pozitivní dopad na řadu populací významných druhů živočichů, ale i rostlin. Při vlastním provedení seče je nezbytné dodržovat následující zásady: ● Provádět seč mozaikovitě 1x ročně na vybrané ploše vždy v doporučeném termínu (viz tab. 8). Kosit je potřeba na nízké strniště. ● Na ploše s expanzními druhy silně degradovaných částí (viz tab. 8) je velmi vhodné opakovat seč na konci sezóny (od 20.8. do 30.9.) minimálně po dobu 5 let. ● Pokosenou trávu je potřeba důkladně vyhrabat, nejlépe v suchém stavu (pokud to okolnosti dovolují – vlhkost stanoviště, průběh počasí) a odstranit ji mimo lokalitu. ● Pokosenou biomasu (seno) nenechávat na ploše ležet déle jak 10 dní. ● Naprosto nežádoucí je mulčování, ponechávání posečené trávy na ploše po dobu delší než je 14 dní a vytváření kompostů biomasy na ploše přírodní rezervace. ● Je potřeba dodržovat ponechávání nepokosených ploch (cca 20 % rozlohy nelesních ploch). Výběr ploch může být náhodný. Zásadní je však podmínka, aby se poloha ploch meziročně vždy změnila a nedocházelo tak k systematickému nekosení jednoho místa. ● Velikost nedosečků by měla být různá (5 – 30 m2) a neměly by být umisťovány do ploch s dominantním zastoupením ruderálních a expanzních druhů. Do porostů s pouze řídkým
21
porostem rákosu je možné nedosečky umisťovat. ● Vzhledem k schopnosti všivce bahenního (poloparazitický druh) oslabovat vitalitu expanzního rákosu je doporučené ponechávat co nejvíce rostlin všivce bahenního vysemenit a při seči je pouze obsekat a jejich okolí důkladně vyhrabat (narušení povrchu drnu podporuje úspěšnost klíčení a regeneraci mladých rostlin). Zásadní opatření je to zejména v případě ploch s výrazně zapojeným porostem rákosu – především v plochách asanovaných terestrických rákosin. Druh managementu: STRŽENÍ MECHOVÉHO PATRA Zdůvodnění a popis: Stržení mechového patra je zásah, který je vhodné maloplošně provést v případě ploch, kde silně expandují konkurenčně silné rašeliníky, chybí zde jemná mikrostruktura terénu a mechové patro je druhově ochuzené, i když by mohlo být potenciálně bohaté a zajímavé (bázemi bohatší rašelinné louky a rašeliniště). Na zásah dobře reagují i některé konkurenčně slabé druhy jako je právě rosnatka okrouhlolistá, bahnička chudokvětá, všivec bahenní, kruštík bahenní, bublinatka menší aj., jejichž populace na lokalitě je možné tímto zásahem podpořit. Zásah je doporučené provádět v maximálním rozsahu několika m2 na jednom místě v plochách zachovalých rašeliništních společenstev. Každý rok může být provedena jedna ploška. Tímto způsobem se zajistí pravidelná obnova nejzachovalejších částí rašeliniště (viz Příloha 1, obr. 9) a na ploše budou přítomné porosty v různé sukcesní fázi po zásahu. Cílem je vytvořit mozaiku odrostlých bultovitých ploch s rašeliníky i plochy zvodnělé s dominantním zastoupením „hnědých“ mechů. Při vlastním provedení zásahu je nezbytné dodržovat následující zásady: ● Velikost plochy, kde bude zásah proveden, by neměla celkem přesahovat 10 m2. ● Přesné místo provedení zásahu by mělo být označeno v sezóně (kvůli přesné lokalizaci populací významných druhů), tak aby nedošlo k jejich případnému poškození a nebo naopak byl zásah směřován na jejich podporu. Vlastní zásah je nejvhodnější provádět na začátku či na konci vegetační sezóny. ● Jedná se o specializovaný zásah, který by měla provést osoba, která má s podobným zásahem nějaké zkušenosti. ● Vyhrabanou biomasu je velmi vhodné použít jako mulč na plochách asanovaných terestrických rákosin či jiných degradovaných ploch. Plochy musí být dostatečně zvodnělé (mulč by neměl na ploše uschnout) a musí být před mulčováním pokoseny a důkladně vyhrabány. Druh managementu: LIKVIDACE NÁLETOVÝCH DŘEVIN Zdůvodnění a popis: Likvidace náletových dřevin byla na území velkoplošně provedena v rámci realizovaného revitalizačního projektu. V následujících letech není další rozsáhlejší likvidace náletu nutná. Jedná se pouze o několik málo drobných opatření vyznačených v Příloze 1, obr. 9. Velmi žádoucí by bylo především odstranění rozsáhlých polykormonů vrbin v ostrůvku zachovalé rašeliništní vegetace v jižní části PR (segment č. 12), kde postupné rozrůstání polykormonů postupně zmenšuje velmi cenný biotop s výskytem řady ohrožených druhů. Navíc potenciál obnovy cenné rašeliništní vegetace na ploše odstraněných vrbin je velmi vysoký. Při vlastní realizaci redukce náletových dřevin je nezbytné dodržovat následující zásady: ● Likvidaci dřevin je vhodné provádět na konci vegetačního období a v zimě, vždy mimo hnízdní období, nejlépe v měsících (IX, X, XI, XII, I, II). ● Zejména v případě, že plochy budou dále obhospodařovány sečí je důležité plochy dobře uklidit od zbytků větví apod.
22
● Vzhledem k tomu, že na místě odstraněných vrbin je velký potenciál obnovy cenné vegetace, je důležité důkladně odstranit pařezy a nahromaděný opad (nejlépe vytrhat či vyfrézovat s velmi pečlivým vyhrabáním, piliny s opadem odstranit mino plochu PR). ● Likvidaci větví, klestu aj., případně jejich pálení je možné provádět pouze na ploše, která bude určena pracovníkem příslušného orgánu ochrany přírody. Pokud by musel být klest pálen na ploše PR, tak na vybraných plochách s méně cennou či degradovanou vegetací a veškerý popel po spálení odstranit mimo plochu PR. Druh managementu: ÚDRŽBA TŮNÍ Zdůvodnění a popis: Pro zachování optimálních podmínek pro vzácné a ohrožené druhy vyžadují tůně údržbu, kterou je potřeba zaměřit zejména na to, aby tůně nezarostly vysokými rákosinami nebo se nezazemnily hromaděním listového opadu či biomasy v tůních. Do budoucna je nutno počítat s údržbou tůní v případě jejich nadměrného zárůstu (pravděpodobně ve výhledu 10-20 let po vytvoření). Optimální situace je, když se na lokalitě vyskytují tůně v různé fázi sukcese – čerstvě obnovené, starší, zarostlé bohatou vegetací i tůně již krátce před zánikem. Některé vybrané tůně je možno ponechat bez údržby až do jejich úplného zárůstu a zániku. Jednotlivé tůně mohou fungovat dosti odlišně, proto je zapotřebí zhodnotit jednou za čas situaci podle aktuálního stavu, např. vždy při aktualizaci plánu péče. Při běžném managementu po dobu platnosti tohoto plánu péče je doporučené dodržovat následující zásady: ● Pokud tůně zarůstají rákosem, je potřeba rákos pravidelně (1x/rok) vysekat. Nejlépe v případě zaklesnutí hladiny v suchém období roku (pokud je to možné). Pokud dojde k přeplavení pokosených stébel, významně to růst rákosu oslabuje. Jestliže není možné rákos vykosit kvůli zvodnění tůně ve vegetační sezóně je doporučená zimní seč „na ledu“. ● Pokud tůně zarůstají orobincem (Typha latifolia) je potřeba rostliny pravidelně vytrhávat a odstranit. Tento zásah by měl být proveden v segmentu č. 13. ● Pokud dochází k nežádoucímu zanášení tůní listovým opadem je žádoucí vyhrabávat i listový opad. ● Do tůní nesmí padat posečená biomasa, případně je nutné ji z tůní vyhrabat okamžitě po pokosení. ● Pokud se přistoupí k obnově tůní, obnovujeme vždy jen malou část tůní a další tůně obnovujeme s odstupem cca 5 let. Druh managementu: STRŽENÍ DRNU, ODSTRANĚNÍ DEPONIÍ Zdůvodnění a popis: Bohužel v rámci revitalizačního projektu nebylo z důvodu nesouhlasu vlastníka provedeno odstranění deponie s porosty chrastice rákosovité na pravém břehu Jedlovského potoka, přímo přecházející v nejcennější plochy rašeliniště (viz Příloha 1, obr. 9). Pokud by došlo ke stržení tohoto porostu a odstranění staré deponie na úroveň povrchu navazujícího rašeliniště, byla by vytvořena plocha pro potenciálně velmi úspěšnou regeneraci cílového druhově pestrého mokřadního porostu. Při zásahu by bylo vhodné dodržet následující zásady a doporučení: ● Před provedením zásahu přesně kolíky označit prostor, který má být stržen, aby nedošlo nedopatřením k nežádoucímu zásahu do již cenných rašeliništních společenstev. Pokud by byl zásah proveden mimo vegetační období, je dobré označit plochu předem ve vegetačním období.
23
● Stržené plochy musí naprosto kontinuálně přecházet v navazující cenné rašelinné porosty, neměli by vzniknout žádné výrazné terénní nerovnosti. ● Stržený materiál by měl být z lokality odvezen. Tvorba nových deponií, či rozhrnutí materiálu na celé ploše původního rašeliniště (včetně luk mimo PR) není žádoucí. 3.1.2 Péče o rostliny Většině zastoupených vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin bude trvalé podmínky pro přežití na lokalitě vytvářet realizace navržených managementových zásahů. 3.1.3 Péče o živočichy Většině zastoupených vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů živočichů bude trvalé podmínky pro přežití na lokalitě vytvářet realizace navržených managementových zásahů. Důležitá je realizace mozaikovité seče a pro řadu více mobilních živočichů (např. motýli, ptáci aj.) je velmi důležité pracovat s lokalitou jako celek včetně luk mimo vlastní PR (podrobněji viz kap. 3.2). 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Bylo by velmi vhodné vymezit ochranné pásmo PR na celé ploše enklávy původního rašeliniště (viz Příloha 1, obr. 10). 3.2.1 Ochrana přírody Údržba nově vybudovaných tůní v jižní a severní části údolí V rámci revitalizace rašeliniště Chvojnov byla v místech pramenišť a prosakujících meliorací v jižní a severní části údolí (mimo vlastní PR) vybudována soustava různě rozsáhlých tůní (viz Příloha 1, obr. 10). Rozloha PR je příliš malá na to, aby dokázala vytvořit atraktivní prostředí pro druhy živočichů vyžadující rozsáhlejší rozlohy vhodných biotopů (např. ptáci). Vytvoření většího množství mělkých vodních ploch výrazně zvýšilo atraktivitu území např. pro cílový předmět ochrany – bekasinu otavní. Podobně jako v případě tůní na ploše PR, i zde je potřeba jejich pravidelná údržba a platí pro ni stejná doporučení (viz kap. 3.1.1). Tůně v kosených porostech jsou vždy atraktivnější pro širší škálu významných organismů než tůně zarostlé v neobhospodařovaných porostech. Proto je potřeba okolí tůní, které není možné kosit v rámci běžného zemědělského hospodaření, pravidelně 1x ročně pokosit a biomasu shrabat a odstranit stejně jako v případě plochy PR. Seč provádět mimo hnízdní období ptáků, nejlépe po 10.7. Obnova přirozeně meandrujícího toku Jedlovského potoka V případě rašeliniště Chvojnov se již delší dobu diskutuje možnost revitalizace regulovaného toku Jedlovského potoka. Do projektu obnovy PR ukončeného v r. 2015 nebyla úprava toku zařazena pro nesouhlas některých vlastníků pozemků. Pokud by se možnost obnovy přirozeného koryta v budoucnu ukázala jako reálná, je potřeba zvážit následující pozitivní i negativní stránky tohoto záměru.
24
Pozitiva: 1. Obnova meandrování toku má jednoznačně pozitivní dopad na udržení a zpomalení odtoku vody k krajiny, což je z pohledu ekologicko-stabilizační funkce velmi významné pozitivum. 2. Meandrující tok vytváří pestřejší a zajímavější škálu biotopů pro řadu druhů živočichů než zahloubené a regulované koryto. 3. Vhodná úprava toku potoka, může významně zvýšit zastoupení trvale nebo přechodně zvodnělých ploch na lokalitě a tím zvýšit atraktivitu území pro některé mokřadní druhy. Negativa: 1. Luční porosty mimo vlastní území PR jsou sice ovlivněné odvodněním a pokusy o intenzifikaci v minulosti. Ovšem díky kvalitně prováděnému zemědělskému hospodaření (pravidelná seč, absence hnojení, občasné bránování) je lze označit za biologicky zajímavé. Na většině rozlohy jsou louky druhově pestré a květnaté. Ostrůvkovitě se zde zachovaly původní vzácné a ohrožené druhy (ostřice blešní, tolije bahenní aj.), z nichž některé již na ploše PR nenajdeme (jestřábník myší ouško, světlík hajní - C2, viz Ekrtová et. al. 2014). Pokud dojde ke zvýšení podmáčení porostů, hrozí, že již nebudou obhospodařovatelné zemědělskou technikou. Nelze předpokládat, že ochrana přírody bude mít kapacitu udržovat tak rozsáhlé území ručně prováděnou sečí. 2. Předpoklad, že obnovou zvodnění odvodněných a zkulturněných pozemků nastartujeme obnovu cenných rašeliništních a mokřadních společenstev, se nezakládá na realitě. V této fázi stavu luk je již zpětná obnova rašelinných biotopů zřejmě nemožná. Závěrem lze říci, že v případě realizace obnovy meandrování toku je potřeba zásah projektovat a provést tak, aby umožňoval obhospodařování plochy luk konvenční zemědělskou technikou. 3.2.2 Zemědělství Jak již bylo řečeno výše, konvenčně obhospodařované plochy luk v údolí Jedlovského potoka jsou z biologického pohledu zajímavé a cenné. Současná péče o ně je velmi dobrá a bylo by ji velmi žádoucí zachovat v plném rozsahu. Níže jsou uvedena doporučení k zemědělskému hospodaření, která budou podporovat biologickou diverzitu území a dobrý stav rostlinných společenstev: ● Seč 2x ročně, kvalitní sebrání pokoseného sena. ● Velmi pozitivní změnou by bylo ponechání několika nepokosených pásů při sečích a jejich polohu vždy střídat. Opatření je směřováno k podpoře entomofauny a avifauny. Pozitivně na něj mohou reagovat krátkověké druhy rostlin závislé na generativním rozmnožování. ● Velmi prospěšné je pravidelné bránování porostů (provádět však v mimohnízdním období). ● Naprosto nepřípustné je mulčování, obnova drnu diskováním, dosevy a hnojením (zejména průmyslovými hnojivy). ● Pastvu dobytka lze považovat za možnou, ale muselo by se jednat pouze o doplňkový způsob hospodaření – např. přepasení otavy po seči. Území není vhodné pro zřízení trvalého pastevního areálu s kontinuální pastvou celoroční nebo přes celou vegetační sezónu. 3.2.3 Lesnictví V lesním provozu v ochranném pásmu ZCHÚ je vhodné vyloučit plošné postřiky chemickými látkami apod. Provádění těžeb v ochranném pásmu by mělo být prováděno tak, aby nedocházelo k nežádoucímu silnému narušení plochy PR a těžby nesmí blokovat pravidelnou údržbu PR. Jako příklad je možné uvést dlouhodobé ponechání ležících kmenů nebo klestu po
25
odvětvení v lučních porostech, dále také dlouhodobé skládkování vytěženého dřeva na nelesní ploše PR. Také je nevhodné silné narušení plochy PR pojezdy lesní techniky při těžbě v OP, protože nerovnost porostů značně komplikuje pravidelnou seč. Tyto zásahy je vhodné minimalizovat. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Je vhodné provést opravu a revizi vyznačení PR v terénu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Navrhujeme vymezení ochranného pásma PR na celé ploše enklávy původního rašeliniště (viz Příloha 1, obr. 10). 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nepřípustná je jakákoli činnost, která by znemožnila realizaci navrhovaných opatření či další činnosti, které mohou znamenat nežádoucí narušení anebo eutrofizaci území, neúmyslné (vyvážení zahradního odpadu) či úmyslné vnášení rostlin či vypouštění živočichů z kultury či geneticky nepůvodních zdrojů (jiných přírodních lokalit). Dále je naprosto nepřípustné zřizovaní krmelišť pro zvěř a výstavba objektů (posedy, krmelce apod.) užívaných k myslivosti. Nežádoucí je volné pobíhání psů v době hnízdění ptáků. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území je vhodné pro konání odborných i výukových exkurzí, ale i osvětových akcí pro laickou veřejnost. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Bylo by velmi vhodné provést s odstupem 3–5 let monitoring stavu populací vybraných skupin živočichů, stavu rostlinných společenstev a rozšíření významných druhů rostlin v reakci na zásahy provedené v rámci revitalizace lokality.
26
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Likvidace náletových dřevin Stržení drnu C e l k e m (Kč)
10 000, 20 000, 30 000, -
Opakované zásahy Kosení I Kosení II Speciální zásahy na podporu vzácných mechů Kosení v OP (okolí tůní) C e l k e m (Kč)
131 400, 127 700, 8 000, 10 000, 277 100, -
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
1 314 000, 1 277 000, 80 000, 100 000, 2 771 000, -
4.2 Použité podklady a další materiály Baňař P., 2014: Ploštice rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Bezděčka P. & Bezděčková K., 2014: Sekáči rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Bezděčková K. & Bezděčka P., 2014: Eusociální blanokřídlí rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Brom M., 2014: Makromycety rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. ČGS, 2004: GeoINFO – geovědní informace na území ČR [online]. – Česká geologická služba, Praha. Přístupné z www http://nts5.cgu.cz/website/geoinfo/. Ehrendorfer F. & Hamann U., 1965: Vorschlage zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Berichte des Deutschen Botanischen Gesselschaft, 78: 35–50. Ekrtová E., Ekrt L., Holá E. & Štechová T., 2014: Cévnaté rostliny a mechorosty rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Farkač J., Král D. & Škorpík M., 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – AOPK, Praha. Grulich V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645.
27
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. [eds.], 2010: Katalog biotopů České republiky. Druhé vydání. – AOPK, Praha. Jelínek A., 2014: Pavouci rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Kodet V., 2015: Avifauna rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Křivan V., 2014: Vážky, rovnokřídlí a brouci rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: update of the checklist and Red List and a brief analysis – Preslia 84(3): 631–645. Mrlík V., 2014: Obratlovci rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Myšák J., 2014: Měkkýši rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Neuhäuslová Z. et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Plesník J., Hanzal V. & Brejžková L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. Skalický V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: Hejný S. & Slavík B.[eds.], Květena ČR 1. – Academia, Praha: 103–121. Šumpich J., 2013: Motýli rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině]. Tajovský K., Starý J. & Pižl V., 2014: Půdní fauna rašeliniště Chvojnov. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině].
28
Příloha 1: Mapy, fotografie Obr. 1–6.: Situační fotografie lokality. Obr. 7.: Zákresy dílčích ploch (dle tab. 7, 8). Obr. 8.: Zákres navrhovaných zásahů (dle navrhovaných opatření viz tab. 8). Obr. 9.: Zákres navrhovaných speciálních zásahů a jednorázových opatření. Obr. 10.: Zákres navrhovaného rozsahu ochranného pásma včetně zakreslení polohy nově vybudovaných soustav tůní. Obr. 11.: Katastrální mapa ZCHÚ
29
Obr. 1: Pohled na zachovalou část původního rašeliniště na pravém břehu v SV části PR Chvojnov. V zadní části fotografie je vidět průhled do degradované jižní části PR, který byl obnoven v rámci revitalizace vykácením rozsáhlé plochy s porosty náletových dřevin. Zůstaly jen solitérní dřeviny a výrazně se zvětšilo oslunění nejzachovalejší části lokality.
Obr. 2: Jižní okraj zachovalé části rašeliniště s bohatou populací všivce bahenního, stav po revitalizaci – zahrnutí odvodňovacího kanálu a otevření směrem k jihu.
30
Obr. 3: Ukázka úspěšné přípravy a použití mulče z cenné části lokality k regeneraci malé části původní silně degradované terestrické rákosiny. Neočekávaným překvapením byl masivní výskyt všivce bahenního v r. 2015 pocházejícího ze semenné banky v mulči. Naopak plochy bez mulče regenerují velmi pomalu.
Obr. 4: Pohled na jižní část PR Chvojnov po provedené revitalizaci na konci května r. 2015. V popředí větší tůň s bohatým výskytem Utricularia minor a Potamogeton pusillus agg. Na snímku je dobře patrné mozaikovité provedení seče, které se soustředilo na pokosení ploch zasažených expanzními a ruderálními druhy (především rákosem a třtinou křovištní).
31
Obr. 5: Zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů jsou zaměřeny především na obnovu mikrostruktury rašeliništních společenstev a podporu vzácných druhů mechorostů (Messia triquetra, Hamatocoulis vernicosus, Calliergon giganteum aj.).
Obr. 6: Nově vytvořená soustava tůní v jižní části luk v údolí Jedlovského potoka v místě pramenišť a ucpaných prosakujících meliorací.
32
Obr. 7: Znázornění rozdělení jednotlivých segmentů (dílčích ploch). Popis jednotlivých ploch je uveden v Tabulce 7.
33
Obr. 8: Znázornění rozdělení jednotlivých navrhovaných typů managementu (viz tab. 8), koseno I – mozaikovité kosení 1x ročně v termínu od 10.7. do 31.8., koseno II – seč v časném termínu z důvodu omezení expanzních druhů, seč je doporučené opakovat v závěru vegetační sezóny (od 20.8. do 30.9.) minimálně po dobu 5 let. Plochy bez zásahu nejsou barevně označeny.
34
Obr. 9: Vyznačení ploch (oranžově), kde by měly být pravidelně na malých plochách provedeny speciální zásahy na podporu mechorostů (viz kap. 3.1.1). Dále vyznačení plochy redukce náletových dřevin (vrbin: zeleně) a doporučené stržení staré deponie na okraji nejcennějších ploch (fialově).
35
Obr. 10: Navržení rozsahu ochranného pásma zahrnujícího celou luční enklávu v údolí Jedlovského potoka s vyznačením polohy nově vybudovaných soustav tůní na severu a jihu území.
36
Obr. 11: Katastrální mapa území PR Chvojnov. Seznam parcelních čísel je uveden v kap. 1.4. (zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz).
37