PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE 2016-2025

OZNÁMENÍ KONCEPCE dle § 10c, přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Krajský úřad Středočeského Kraje březen 2015

1

Obsah

A. B. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. C. 1. 2. 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4. D. E. 1. 2. 3. 4.

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI ÚDAJE O KONCEPCI Název Obsahové zaměření (osnova) Charakter Zdůvodnění potřeby pořízení Základní principy a postupy (etapy) řešení Hlavní cíle Přehled uvažovaných variant řešení Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry Předpokládaný termín dokončení Navrhované období Způsob schvalování ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ Vymezení dotčeného území Výčet dotčených samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Stručný popis území Klimatické poměry Ovzduší Voda Ochrana přírody Odpady Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní Prostředí a veřejné zdraví Stanovisko orgánu ochrany přírody pokud je vyžadováno

3 4 4 4 7 7 8 9 10 10 10 11 11 12 12 12 14 14 14 17 21 23 26 32 34 35 35

PŘÍLOHY

2

A.

ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

1. Název organizace

Středočeský kraj

2. Identifikační číslo (IČ)

70891095

3. Sídlo

Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5

4. Jméno, příjmení, adresa, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele

Ing. Petera Miloš, Hejtman Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5 email:[email protected] tel: 257280111

5. Podpis

3

B. ÚDAJE O KONCEPCI Název

1.

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (dále také „Plán odpadového hospodářství“,„POH“ nebo „POH SK“) Obsahové zaměření (osnova)

2.

Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je základním strategickým dokumentem v oblasti odpadového hospodářství na území Středočeského kraje. POH SK stanoví cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Středočeského kraje. POH SK bude zpracován v souladu s § 41 a 43 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Bude obsahovat úvod, analytickou, závaznou a směrnou část. Obsah jednotlivých částí POH SK bude přibližně následující:

1.

Úvod a) Všeobecné údaje – základní informace o působnosti, struktuře a obsahu POH SK, stručná

územní

charakteristika

kraje,

geografické

a

klimatické

údaje,

demografické údaje, b) Odpovědné orgány – orgány kraje odpovědné za zpracování a plnění POH SK.

2.

Analytická část Analytická část POH SK bude obsahovat vyhodnocení stavu odpadového hospodářství kraje, zejména: c) výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, d) vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpady na území kraje minimálně pro komunální odpady, směsný komunální odpad, biologicky rozložitelné odpady, obalové odpady, nebezpečné odpady, stavební odpady, výrobky s ukončenou životností, odpady podle části čtvrté zákona, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů, e) vyhodnocení sítě zařízení pro nakládání s odpady podle písmene b) na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení 4

nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, f) podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné. 3.

Závazná část Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje obsahuje konkrétní cíle a konkrétní opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností b) nakládání s komunálními odpady c) Nakládání s vybranými odpady podle části čtvrté zákona o odpadech d) nakládání s dalšími odpady, zejména nebezpečnými, e) nakládání s odpady z obalů f)

využívání odpadů

g) snižování podílu odpadů ukládaných na skládku a podílu biologicky rozložitelné složky v nich obsažené h) vytváření integrovaného systému nakládání s odpady i)

plnění podmínek pro předcházení vzniku odpadů podle přílohy č. 13 k zákonu o odpadech ve smyslu následujících bodů :

1. Používat plánovacích opatření nebo jiných ekonomických nástrojů na podporu efektivního využívání zdrojů. 2. Podporovat výzkum a vývoj v oblasti dosahování čistších produktů a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadů a šíření a využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje. 3. Podporovat ekodesign (systematické začleňování aspektů ochrany životního prostředí do návrhu výrobku s cílem zlepšit vliv tohoto výrobku na životní prostředí během celého jeho životního cyklu). 4. Poskytovat informace o technikách předcházení vzniku odpadů s cílem usnadnit v průmyslu používání nejlepších dostupných technik. 5

5. Organizovat školení na úrovni příslušných orgánů, zaměřených na zařazování požadavků týkajících se předcházení vzniku odpadů do povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. 6. Zavádět opatření k předcházení vzniku odpadů v zařízeních, která nespadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění. Tato opatření by případně mohla zahrnovat posouzení nebo plány předcházení vzniku odpadů. 7. Zařazovat kritéria ochrany životního prostředí a předcházení vzniku odpadů do výzev k podávání nabídek v rámci veřejných a podnikových výběrových řízení a do smluv v souladu s příručkou o zadávání veřejných zakázek, kterou zveřejnila Komise Evropských společenství dne 29. října 2004. 8. Podporovat opětovné používání a přípravu k opětovnému používání vhodných vyřazených výrobků nebo jejich složek, zejména prostřednictvím vzdělávacích, ekonomických, logistických nebo jiných opatření (například podpora nebo zřízení akreditovaných středisek pro opravy a opětovné použití a rozšiřování jejich sítí zejména v hustě obydlených oblastech). 4.

Směrná část Směrná část POH SK bude minimálně obsahovat: a) výčet nástrojů pro splnění cílů POH SK, b) kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl POH SK zpracován, c) kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízení pro nakládání s odpady podporovaná z veřejných zdrojů, d) záměry na předpokládanou potřebu zařízení pro nakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.

6

3.

Charakter

Plán odpadového hospodářství SK je koncepční materiál s krajskou působností. Stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle, zásady a opatření pro nakládání s odpady na území Středočeského kraje. POH SK se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst. 1 písmena a) až j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“) a musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tento dokument je nástrojem pro řízení a realizaci dlouhodobé strategie rozvoje OH ve Středočeském kraji, v oblasti nakládání s odpady a

je zpracován na dobu 10 let tj. období

2015 až 2024. Závaznou část Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje schvaluje zastupitelstvo Středočeského kraje,

vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje a

následně se zveřejňuje ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje.

4.

Zdůvodnění potřeby pořízení

Povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství je uložena zákonem o odpadech a směrnicí o odpadech (směrnice EPR 2008/98/ES). POH SK se zpracovává za účelem: -

vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů,

-

vytváření podmínek pro nakládání s odpady podle zákona o odpadech a v souladu s hierarchií nakládání s odpady,

-

dosažení cílů stanovených rámcovou směrnicí o odpadech a dalších relevantních předpisů v oblasti odpadového hospodářství,

-

nastavení podmínek fungování odpadového hospodářství na území Středočeského kraje

7

Základní principy a postupy (etapy) řešení

5.

POH je zpracováván pro oblast odpadového hospodářství pro následující desetileté období. Strategie a priority dalšího rozvoje odpadového hospodářství jsou dány zákonnými normami (zákon o odpadech a nařízení vlády o POH ČR) a praktickými potřebami na území Středočeského hraje.

Hlavní priority odpadového hospodářství SK pro období 2015-2024: 1. Předcházení vzniku odpadů a snižování nebezpečných vlastností odpadů. 2. Opětovné použití výrobků s ukončenou životností. 3. Kvalitní recyklace a maximální využití vhodných odpadů (materiálové, energetické, biologické) a to především ve vazbě na průmyslové segmenty v regionech. 5.

Zásadní omezení skládkování na území.

6.

Vytvoření integrovaného systému nakládání s odpady ve Středočeském kraji

7.

Energetické využívání odpadů, komunálních odpadů, zejména směsného komunálního odpadu.

8.

Optimalizace veškeré činnosti v odpadovém hospodářství s ohledem na ochranu zdraví lidí a životního prostředí a vynaložené náklady a ekonomickou a sociální udržitelnost.

9.

Zajištění dlouhodobé stability a udržitelnosti odpadového hospodářství na území Středočeského kraje. Etapy řešení POH SK

Výběrové řízení na na zpracovatele POH SK

Souhlas Rady s vyhlášením výběrového řízení na zpracovatele POH Zpracování návrhu Zadávací dokumentace Výběrové řízení ( oddělení veřejných zakázek) Oslovení 3 firem a zveřejnění VZ na úřední desce po dobu 14 dnů- dle SFŽP) Otevření obálek a výběr dodavatele Podpis smlouvy s dodavatelem

15.12.2014 15.1.2015 2.2.2015

/ 1.2.2015 /

9.2.2015 2.3.2015 30.3.2015

23.2.2015 16.3.2015 /

30.3.2015

30.7.2015

Zpracování návrhu POH Středočeského kraje

Návrh POH SK Návrh bude vycházet ze zadávací dokumentace - soulad s POH ČR a zákonem Vnitřní připomínkové řízení , zapracování připomínek

8

dle stávající legislativy - zveřejnění zpracovaného POH Sk na dobu 30 dní vypořádání připomínek a zveřejnění vypořádání

1.8.2015 1.9.2015

1.9.2015 15.9.2015

2.2.2015 15.3.2015 30.3.2015 10.5.2015

14.3.2015 / 30.4.2015 /

2.3.2015

10.5.2015

Zjišťovací řízení SEA

Zpracování Oznámení Podání oznámení na MŽP ČR Zjišťovací řízení Závěr zjištovacího řízení Výběrové řízení na zpracovatele Vyhodnocení v rámci procesu SEA

Výběrové řízení na zpracovatele vyhodnocení Informování MŽP o "posuzovateli"

Zaslání informace o posuzovateli dle §10e zák.č.100/2001 Sb.

11.5.2015

/

11.5.2015 13.8.2015 31.8.2015 31.8.2015 15.9.2015 7.10.2015 12.10.2015 12.11.2015

11.8.2015 / / 31.9.2015 7.10.2015 / / /

13.8.2015 13.10.2015

/

vyjádření max 2 měsíce ( před vydáním stanoviska SEA) Úprava POH SK dle stanoviska MŽP

13.11.2015

20.11.2015

Zaslání upraveného POH v elekt. podobě na MŽP (odbor odpadů)

25.11.2015

30.11.2015

Schválení POH Radou SK

9.12.2015 cca 15.12.2015

Průběh posuzování vlivu koncepce SEA

Zpracování dokumentu Vyhodnocení Předložení dokumentu Vyhodnocení spolu s návrhem POH SK na MŽP posouzení úplnosti MŽP (10 dnů od doručení úplného návrhu se zveřejňuje) zveřejnění návrhu POH 30 dní

Zveřejnění informace o konání veřejného projednání návrhu POH Veřejné projednání Zápis z veřejného projednání a jeho předání na MŽP termín pro MŽP na vydání stanoviska - 30dní od zaslání zápisu Připomínky MŽP (dle novely zákona - není schváleno)

Zaslání POH SK na MŽP odbor odpadů

Schválení Zastupitelstvem SK ( materiál na stůl)

Vydání POK SK ve věstníku

30.1.2016

poznámka zastupitelstvo SK zasedá každé 3 měsíce, tj. v prosinci a následně až koncem února, nebo začátkem března.

9

6.

Hlavní cíle

Plán odpadového hospodářství je podkladem pro koncepční činnosti uskutečňované na území kraje a pro zpracování navazujících plánů odpadového hospodářství obcí. Závazná část řešení plánu odpadového hospodářství je závazným podkladem pro rozhodování a jiné činnosti příslušných správních úřadů – krajů v oblasti odpadového hospodářství. Konkrétní cíle pro Středočeský kraj budou stanoveny v POH SK. POH SK musí obsahovat opatření pro předcházení vzniku odpadů a stanoví cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje pro: a) Předcházet vzniku odpadů a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů. b) Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (např. energetické využití) a na posledním místě odstranění („bezpečné odstranění“), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Při uplatňování hierarchie podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů, a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí. c) Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny. d) Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu. e) Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů. f) Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů. g) U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním. h) Při uplatňování hierarchie reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí. i) Při

uplatňování

hierarchie

zohlednit

zásadu

udržitelnosti

včetně

technické

proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti.

10

j) j) Při uplatňování hierarchie zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady.

7.

Přehled uvažovaných variant řešení

Návrh Plánu odpadového hospodářství SK bude vycházet ze schválených koncepčních materiálů Středočeského kraje a současně musí být souladu s závaznou částí POH České republiky. S ohledem na stávající koncepční materiály v oblasti nakládání s odpady (Integrovaný systém nakládání s odpady, překládací stanice) bude

Plán odpadového

hospodářství SK zpracován v jedné variantě.

8.

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

Plán odpadového hospodářství bude mít vazby s následujícími koncepčními a rozvojovými dokumenty Středočeského kraje : -

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje

-

Územní energetická koncepce

-

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje

-

Povodňový plán Středočeského kraje

-

Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje

-

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje v letech 2006–2016

-

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2011–2020

-

Technickoekonomická analýza integrovaného systému nakládání s komunálními a dalšími odpady ve Středočeském kraji

-

Studie - Překládací stanice odpadů ve Středočeském kraji

Současně bude mít vazbu na celonárodní koncepční a strategické materiály: • Státní politika životního prostředí 2012-2020, • Program předcházení vzniku odpadů ČR, • Politika druhotných surovin, • Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014–2020, • Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti české republiky pro období 2012-2020, • Národní inovační strategie České republiky, • Národní program reforem pro rok 2013, • Státní energetická koncepce, 11

• Strategický rámec udržitelného rozvoje, • Politika územního rozvoje ČR, • Státní program ochrany přírody a krajiny, • Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR, • Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR, • Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, • Sdělení Evropské komise „Evropa 2020“, • Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (KOM(2011)571), • 7. Environmentální akční plán (rozhodnutí 1386/2013/EU), • Iniciativa v oblasti surovin (KOM(2008)699), • Ekoinovační akční plán EU

Protože cíle a zásady POH SK budou koordinovány s koncepčními a rozvojovými dokumenty Středočeského kraje nelze na úrovni stávajících podkladů očekávat při naplňování cílů POH SK nárůst negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.

9.

Předpokládaný termín dokončení

Rámcový termín dokončení procesu SEA je v období říjen/listopad 2015. Následně bude vyhotovený

Plán

odpadového

hospodářství

Středočeského

kraje

předložen

Radě

Středočeského kraje a následně Zastupitelstvu Středočeského kraje ke schválení. Po schválení bude závazná část POH SK vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje a následně zveřejněna ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje. Předpokládaný termín účinnosti nového Plánu odpadového hospodářství SK je od 1.3.2016. 10.

Navrhované období

Plán odpadového hospodářství SK je připravován pro období 2016 – 2025 tj. na 10 let.

11.

Způsob schvalování

Plán odpadového hospodářství musí být schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje. Závazná část POH SK bude vydána formou obecně závazné vyhlášky dle § 43 odst. 10 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech.

12

C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ 1.

Vymezení dotčeného území

Plán odpadového hospodářství je zpracovávám pro území Středočeského kraje. Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2 ) zabírá 14 % území ČR a je cca 1,9 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. K 31. 12. 2013 měl Středočeský kraj 1 302 336 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Nejvíce obyvatel žilo v okrese Kladno (160 767 obyvatel), přes 100 000 obyvatel žilo také v okrese Praha-východ, Praha-západ, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník. Naopak populačně nejmenším byl okres Rakovník s 55 329 obyvateli. Hustota zalidnění byla nejvyšší v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ, kde dosáhla hodnoty přes 200 obyvatel na km2. Naopak nejnižší hustota zalidnění je v okresech Rakovník, Benešov a Příbram, kde hustota zalidnění nepřesahovala 70 obyvatel na km2.

2.

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Administrativně se kraj dělí na 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které k 1. 1. 2003 nahradily bývalé okresní úřady. Rozlohou je největší správní obvod s rozšířenou působností Příbram (8,5 % rozlohy Středočeského kraje). Nejmenší je správní obvod s rozšířenou působností Neratovice (1 % rozlohy Středočeského kraje). V roce 2013 bylo na území kraje 1 145 obcí. Největší počet obcí je v okrese Příbram (121 obcí) a nejmenší počet obcí má okres Mělník (69 obcí). Kraj je charakteristický vysokým zastoupením obcí s počtem obyvatel do dvou tisíc (1 039 obcí), ve kterých žije 42 % obyvatel. Statut města je přidělen 83 obcím, Kladno a Mladá Boleslav jsou navíc statutárními městy. Podíl městského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel kraje byl 53 % a byl nejnižší v celé České republice. Středočeský kraj jako jediný kraj nemá své krajské město, krajský úřad sídlí v hlavním městě Praze.

13

Zdroj:www.czso.cz

Administrativní rozdělení Středočeského kraje na obce s rozšířenou působností (ORP): Benešov

Beroun

Brandýs nad Labem

Čáslav

Černošice

Český Brod

Dobříš

Hořovice

Kladno

Kolín

Kralupy n/Vl.

Kutná Hora

Lysá nad Labem

Mělník

Mladá Boleslav

Mnichovo Hradiště

Neratovice

Nymburk

Poděbrady

Příbram

Rakovník

Říčany

Sedlčany

Slaný

Vlašim

Votice

Předpokládá se ovlivnění území celého Středočeského kraje (území všech obcí).

14

3.

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

Popis stavu jednotlivých složek životního prostředí vychází zejména z dostupných publikací a informačních systémů státních institucí a veřejné správy. Prioritně se dále uvedený popis zaměřuje na složky životního prostředí a další aspekty, které souvisí s problematikou nakládání s odpady, která je hlavním předmětem Plánu odpadového hospodářství.

3.1 Stručný popis území Řešené území tvoří územní obvod Středočeského kraje. Území Středočeského kraje je z hlediska geologie, geomorfologie, hydrologie a biologie velmi pestré. Středočeská oblast je územím styku většiny biogeografických jednotek Čech. Horské a stepní druhy zde žijí v přímém sousedství, stejně jako prvky západní, východní i jižní. Střídají se zde území kultivovaná od počátků rolnictví s celými komplexy až překvapivě zachované přírody. Střední Čechy tak představují jedno z klíčových území středoevropské biogeografie. Střední Čechy oplývají bohatým přírodním bohatstvím. Hluboká říční a potoční údolí obnažila na mnoha místech horniny nejrůznějšího složení, kde vznikly rozdílné biotopy. Vodní toky se zde stékají ze všech částí země. Niva Labe ve středních Čechách představuje nejúplněji rozvinutý nivní ekosystém v rámci Čech s dosud největší plochou lužních hájů. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska. Lesní komplex Křivoklátska je nejzachovalejší a druhově nejbohatší velkoplošný lesní porost celé České republiky ve výškovém stupni pahorkatin až nižších vrchovin. Při hodnocení výskytu přírodních biotopů v rámci rozborové části Koncepce ochrany přírody a krajiny bylo zjištěno, že tvoří 10 % celkové rozlohy kraje. Na území kraje mimo chráněné krajinné oblasti je výskyt přírodních biotopů na 8,6 % území. Vysoký podíl přírodních biotopů (přes 60 %) mají maloplošná chráněná území. (Převzato z textu Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje).

3.2

Klimatické poměry

Na hodnoceném území převládá po větší část roku proudění západních směrů, které přináší na území vlhčí vzduchové hmoty. Střetávají se zde vlivy Atlantského oceánu od západu a

15

euroasijského kontinentu z východu, tedy vlhčího oceánického klimatu s klimatem kontinentálním. Vzhledem k rozsáhlosti území zde lze prakticky nalézt devět klimatických oblastí. Celkové klimatické podmínky zařazují Středočeský kraj mezi mírně teplé oblasti. Nejteplejší oblasti (T2) jsou vesměs v údolních nivách vodních toků, zejména v Polabí. Nejchladnější oblastí v kraji je CH7, vyskytující se spíše v hornatých územích (Příbramsko). Oblast T2 je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až 3 °C, v červenci 18 - 19 °C. Celkový srážkový úhrn činí 550 až 700 mm. Od nejchladnější jednotky CH7 k jednotce T2 se klima vyznačuje postupným prodlužováním léta a přechodem od vlhkého k teplému a suchému klimatu. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní oblasti (T2 a CH7) udává následující tabulka

Základní charakteristiky klimatických oblastí Středočeského kraje

16

Mapa 1. Středočeský kraj – zařazení do klimatických oblastí

Mapa 2: Průměrná roční teplota, ČR, 2013 [°C] Zdroj: ČHMÚ

17

Mapa 3: Roční srážkový úhrn, ČR, 2013 [mm] Zdroj: ČHMÚ

3.3

Ovzduší

Kvalita ovzduší je nejvíce ovlivňována energetickými a chemickými podniky, těžbou surovin a jejich zpracováním a intenzivní automobilovou dopravou. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Stav ovzduší v kraji monitoruje řada automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší v kraji a dle dřívější legislativy (zák. č. 86/2002 Sb.) byly vymezovány „Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (OZKO) Tyto byly vymezovány jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Imisní limity pro zásadní znečišťující látky v ovzduší jsou stanoveny přílohou 1 zákona č. 201/2012 Sb. v μg/m3. Na území Středočeského kraje je dle údajů za rok 2011 (Věstník MŽP, 2013) jednoznačně nejhorší situace v severní části kraje, kde je také nejzatíženější silniční síť (D8, R10, D11). Dochází zde jak k překročení denních limitů PM10, tak limitů benzo-a- pyrenu či 18

troposférického ozónu. Denní limity PM10 jsou překročeny na 37,84% plochy kraje, benzoapyren (roční limit) na 30,99 % Platné limity pro zněčišťující látky dle přílohy č.1 zákona č.201/2012 Sb.

Mapa oblastí s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví (se zahrnutím přízemního ozonu), ČR, 2013 Zdroj: ČHMÚ

19

Lze očekávat následující vývoj : 

v případě imisí suspendovaných částic se působení výše uvedených faktorů dlouhodobě projevuje převážně stagnací imisních hodnot a lze předpokládat, že (bez realizací důrazných opatření k zlepšení kvality ovzduší) bude obdobný vývoj trvat i nadále (největší podíl na znečišťování ovzduší ve SK vykazují lokální topeniště a automobilová doprava )



obdobná situace je i v případě imisí oxidu uhličitého, jakož i u koncentrací přízemního ozónu



u oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého se dlouhodobě projevuje pozvolné snižování emisních a imisních hodnot. Lze očekávat, že tento trend bude ještě po určitou dobu pokračovat, bude se však postupně zpomalovat.

3.4

Voda

Z hlediska hydrologického spadá území Středočeského kraje do úmoří Severního moře a současně do třech povodí, a to do povodí Labe, Vltavy a Ohře. Významnými vodními toky (vyhl. č. 178/2012 Sb.) kraje jsou zejména Labe a Vltava (obě splavné), které se u Mělníka stékají. Splavnost Vltavy umožňuje soustava zdymadel. Nejvýznamnějšími přítoky Labe na území kraje jsou kromě Vltavy Cidlina a Jizera. Z přítoků Vltavy jsou to především Sázava a Berounka. Povrchové vody jsou poměrně znečištěné, zejména část toku Litavky na Příbramsku, Rakovnický potok, Zákolanský potok a přítoky Labe Cidlina, Klejnárka a Výrovka. Středočeský kraj není typicky rybníkářskou oblastí, nicméně se na jeho území, zejména v jihozápadní, jižní a východní části, nachází množství rybníků a jezer vzniklých po těžbě štěrku, z nichž některé jsou vhodné pro rybaření i rekreaci. Příkladem vodních ploch mohou být na Rakovnicku rybníky na Mlýnském potoce a mezi Řevničovem a Loděnicí, v Brdech Lázský a Padrťské rybníky, většími rybníky jsou Podhrázský na Benešovsku, Vavřinecký na Kutnohorsku, Proudnický či Jevanský rybník na Kolínsku, Žehuňský rybník na Nymbursku, Vražda a Komárovský rybník na Mladoboleslavsku a další. Ve Středočeském kraji byla vybudována mnohá vodní díla. Na Vltavě jsou to údolní přehradní nádrže Vrané, Štěchovice, Slapy, Kamýk a Orlík, které jsou vhodné i pro rekreační

20

účely, sportovní vyžití či rybaření. Na Berounsku nedaleko Komárova slouží ke koupání přehrady Záskalská a Dráteník na Červeném potoce. V Českém krasu je přehrada Suchomasty. Pro vodárenské účely je určena soustava vodních děl na Želivce (přehrada Želivka – Švihov, na ni navazující vodní díla Němčice a Sedlice), u Kutné Hory vodní dílo Vrchlice, v Brdech jsou to vodní díla Láz, Pilská a Obecnice zásobující pitnou vodou příbramskou aglomeraci. Kladenská aglomerace je zásobována z vodního díla Klíčava, které se nachází nad Zbečnem. Jakost vody se pohybuje v rámci běžné meziroční variability. Zvýšené průtoky v letních měsících znamenají vždy silný vnos fosforu s potenciálem stimulace eutrofizačních projevů. Většina vodních nádrží reaguje zvýšenou přítomností řas a sinic a to zejména v srpnu, případně až v září. Na některých vodních nádržích nejsou překračovány meziroční variability vývoje biomasy fytoplanktonu (Klíčava, Slapy). Přítomnost humnových látek každoročně zhoršuje jakost vody v nádržích situovaných v povodích, kde ustoupila acidifikace tj. Pilská, Láz a Obecnice u Příbrami. V oblasti ohrožení jakosti vody pesticidními látkami je nepříznivá situace na vodárenské nádrži Švihov a zejména na jejích přítocích (triazinové herbicidy) – především v důsledku pěstování kukuřice a řepky. Eutrofizačními projevy je pravidelně ohrožená vodárenská nádrž Švihov a eutrofizací je zhoršována rekreační využitelnost Orlíku. Vyhodnocení celkového stavu povrchových vod ve Středočeském kraji

21

Vyhodnocení celkového stavu podzemních vod ve Středočeském kraji

3.5

Ochrana přírody

Na hodnoceném území Středočeského kraje se nachází celá řada velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ) a stejně tak území systému NATURA 2000. Jedná se o území podle legislativy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č.79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci ČR je síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO). Z dalších území tohoto charakteru lze uvést území dle Ramsarské úmluvy. Jedná se o první celosvětovou mezivládní úmluvu na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů, chránící určitý typ biotopu. Jako mokřad mezinárodního významu byl ve Středočeském kraji určen RS10: Mokřady Pšovky a Liběchovky s rozlohou 350 ha (zapsán v r. 1998). V rámci mezivládního programu UNESCO jsou vyhlašovány biosférické rezervace, jakožto samostatná velkoplošná chráněná území. Na území Středočeského kraje je biosférickou rezervací vyhlášena CHKO Křivoklátsko. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené 22

lesy. Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů. Jedinečnost Středočeského kraje je dána na jedné straně velmi různorodým geologickým podkladem a na straně druhé je tato výjimečnost podmíněna velkou členitostí terénu v podobě kaňonovitých údolí, nížinných oblastí velkých vodních toků až po pahorkatinu brdského hřebene. Neméně podstatnými přírodně krajinářskými prvky jsou oblasti pískovcových skal na Kokořínsku a v Českém ráji. Národní parky se zde nevyskytují. Počty a rozloha ZCHÚ ve Středočeském kraji k 30.3.2015

Podíl na území kraje v%

Počet

Výměra (ha)

5

88639.758

8.05

21

613.2465

0.06

13

4157.2859

0.38

159

2232.8921

0.20

81

6384.0992

0.58

274

13387.5237

1.22

59

6591.5131

0.60

279

95435.7686

8.67

5

39153.74

3.55

Smluvně chráněná území

10

142.0034

0.01

Evropsky významné lokality

174

33682.7253

3.06

Kategorie

CHKO Národní přírodní památky Národní přírodní rezervace Přírodní památky Přírodní rezervace PP, PR, NPP, NPR PP, PR, NPP, NPR na území NP, CHKO ZCHÚ celkem Ptačí oblasti

Památné stromy - objekty

1103

Památné stromy - jednotlivě

5251

23

CHKO na území kraje

1 –CHKO Křivoklátsko 2– CHKO Český kras 3– CHKO Blaník 4– CHKO Český ráj 5 –CHKO Kokořínsko

Území NATURA 2000 Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Objekty a způsob ochrany jsou určeny legislativou EU. Soustava Natura 2000 obsahuje dva základní typy lokalit: - ptačí oblasti (SPA – „Special Protection Areas“), které jsou rovnou vyhlašovány nařízeními vlády, - tzv. Evropsky významné lokality (EVL, SCI, SAC). Do Středočeského kraje zasahuje pět z celkového počtu 38 ptačích lokalit, přičemž SPA Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady zasahuje na území kraje pouze okrajově

24

Lokality SPA ve Středočeském kraji SITECODE

Název SPA

Plocha ha

CZ0211011

Žehuňský rybník – Žehuňská obora

1 964

CZ0511007

Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady

9 410

CZ0211010

Rožďalovické rybníky

6 116

CZ0211001

Křivoklátsko

31 932

CZ0311034

Údolí Otavy a Vltavy

18 381

Evropsky významné lokality Na území Středočeského kraje zasahuje celkem 174 evropsky významných lokalit zařazených do Národního seznamu. CHKO na území kraje Ptačí oblasti a evropsky významné lokality ve Středočeském kraji, zdroj: převzato z podkladů od CityPlan

ptačí oblasti evropsky významné oblasti

Lesy Středočeský kraj je svou rozlohou 1 101 552 ha největším krajem České republiky, avšak lesnatostí je v rámci krajů, shodně s Jihomoravským krajem, nejmenší. Ve Středočeském kraji je 298 304 ha lesa, což představuje průměrnou lesnatost kolem 27 %. 70% lesů náleží do kategorie hospodářské lesy, 3% tvoří lesy ochranné a 27% lesy zvláštního určení. Největší 25

lesnatost mají okresy Příbram (47 %) a Rakovník (40 %), naopak nejméně lesnaté jsou okresy Nymburk a Kolín (18 %). Lesnatost je vyšší v jižní až severozápadní části kraje. Nejvíce lesů ve Středočeském kraji je ve vlastnictví státu (47 0 %), a to ve správě Lesů České republiky, s.p., a v menší míře také ve správě Vojenských lesů a statků, s.p. (vojenský újezd Brdy). Ve Středočeském kraji je vysoký podíl lesa ve vlastnictví fyzických osob (23 %). Dle hodnocení poškození lesních porostů pomocí kosmických snímků Landsat-TM je mezi silně poškozené až odumírající porosty řazeno 11,6 % jehličnatých porostů a 15,5 % listnatých porostů. Půda Zemědělství je jedním z nejdůležitějších odvětví středních Čech. Ve Středočeském kraji je přibližně 670 tis. ha zemědělské půdy, z toho 556 tis. ha představuje půda orná. Zemědělská půda zaujímá přibližně 61 % celé rozlohy Středočeského kraje. Ve srovnání s ostatními kraji vyniká Středočeský kraj svojí vyvážeností ve vztahu k nadmořské výšce. Jsou zde zastoupeny všechny zemědělské oblasti, které se nacházejí v České republice. Středočeský kraj jako jediný v republice má v samotném středu samostatný kraj, a to Hlavní město Prahu. V jižní až jihovýchodní části kraje, směrem od Prahy, se vyskytují půdy s nejvyšším stupněm ochrany. Naopak půdy s nejnižším stupněm ochrany půdy se vyskytují v západní a jihozápadní části kraje Zdroj: VÚMOP.

26

Bilance půdy obdobně jako v předchozích letech zaznamenává plynulý, avšak velice pozvolný trend směřující k ekologicky příznivější skladbě. Pokles plochy orné půdy je však více důsledkem odnímání této půdy ze zemědělského půdního fondu pro účely poměrně rozsáhlé bytové výstavby v okolí hl. m. Prahy a skladových areálů podél hlavních komunikací, než převodem orné půdy na příznivější druhy bilancované půdy. Kontaminované půdy se rozkládají v územích s dlouhodobou depozicí škodlivých látek zejména v důsledku hutních a chemických výrob. Např. v okolí Kovohutí Příbram je kontaminováno cca 4 000 ha zemědělské půdy olovem, kadmiem a arsenem.

3.6

Odpady

Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Z pohledu práva přesně odpad definuje zákon

o odpadech, kde jsou uvedeny i příslušné

definice a povinnosti týkající se odpadů v České republice. Celková produkce odpadů v letech 2004 – 2013.

Rok Vyhodnocení Dle metodiky pro rok 2008

2004 2005 2006 2007 2008 2009

2009

Všechny odpady [1000 t/rok]

Nebezpečné odpady [1000 t/rok]

Ostatní odpady [1000 t/rok]

Komunální odpady [1000 t/rok]

5 410,84

171,46

5 239,37

490,11

2 328,47

143,31

2 185,16

454,90

3 000,91

203,61

2 797,31

494,26

3 905,37

351,21

3 554,19

491,61

3 906,62

288,15

3 618,89

482,01

3 523,37

308,56

3 214,81

479,24

4 003,37

406,61

3 596,76

546,82

3 983,52

384,59

3 598,93

636,60

3 460,85

254,58

3 206,27

633,27

4 073,50

219,48

3 854,02

682,50

4 073,61

191,17

3 882,44

704,15

Dle metodiky pro rok 2009

2010 Dle metodiky pro rok 2010



2013

27

Celkové produkce odpadů v letech 2004 – 2013.

5000

[1000 t/rok]

4000 3000 2000 1000 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok Všechny odpady

Ostatní odpady

Komunální odpady

Nebezpečné odpady

Podíl odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 – 2013.

Všechny odpady [%]

Nebezpečné odpady [%]

Ostatní odpady [%]

Komunální odpady [%]

100,00

3,17

96,83

9,06

2005

100,00

5,71

94,29

25,32

2006

100,00

6,78

93,22

16,47

2007

100,00

8,99

91,01

12,59

2008

100,00

7,38

92,63

12,34

2009

100,00

9,51

90,49

13,60

100,00

10,16

89,84

13,66

100,00

9,65

90,35

15,98

100,00

7,36

92,64

18,30

100,00

5,39

94,61

16,75

100,00

4,69

95,31

17,29

Rok


Vyhodnocení 2004






28

Podíl nebezpečných, ostatních a komunálních odpadů na celkové produkci odpadů v letech 2004 – 2013. 120 100

%

80 Nebezpečné odpady

60

Ostatní odpady

40

Komunální odpady 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok

Produkce odpadů na obyvatele v letech 2004 – 2013.

Všechny odpady [kg/obyv./rok]

Nebezpečné odpady [kg/obyv./rok]

4 396,58

139,32

4 257,26

398,24

2005

2 038,61

116,45

1 922,16

516,24

2006

2 438,40

165,44

2 272,96

401,61

2007

3 173,32

285,37

2 887,97

399,46

2008

3 174,33

234,14

2 940,54

391,66

2 842,17

270,26

2 571,91

386,59

3 229,38

328,00

2 901,38

463,98

3 168,58

305,91

2 862,67

506,37

2 718,46

199,97

2 518,48

497,43

3 167,71

170,68

2 997,03

530,74

3 140,29

147,37

2 992,92

542,82

Rok


Vyhodnocení 2004

2009

2009

Ostatní Komunální odpady odpady [kg/obyv./rok] [kg/obyv./rok]






29

Celková produkce komunálních odpadů na území kraje činí 704,15 tis. t (rok 2013). Za předpokladu, že veškerý směsný komunální odpad, odpady z tržišť, odpady z čištění kanalizací, uliční smetky a 75% objemných odpadů jsou odstraňovány skládkováním, zbývá cca 240 tis. tun komunálních odpadů, které mohou být materiálově využívány. Množství využitých komunálních odpadů na území Středočeského kraje v roce 2013 činilo 243,45 tis. t. Hlavní podíl na množství využitých komunálních odpadů zaujímají papír, lepenka a papírové obaly (cca 75 tis. t/rok; tj. 31 % z celkového množství), biologicky rozložitelné odpady (cca 63 tis. t/rok; tj. 26 % z celkového množství) a zemina a kamení (cca 32 tis t/rok, tj. 13 % z celkového množství). Na území kraje jsou provozována pouze 3 zařízení, která umožnují energetické využití komunálních odpadů (spalovna s využitím energie provozovaná Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje; linka na výrobu tuhých alternativních paliv provozovaná spol. .A.S.A., spol. s r.o. a MBÚ s vazbou na zařízení anaerobní digesce provozované spol. Bio Servis Benešov spol. s r.o.), ale tato zařízení mají spíše jen lokální charakter a využití komunálních odpadů v těchto zařízeních je v poměru k produkci na území kraje zanedbatelné. Množství energeticky využitých komunálních odpadů činilo v roce 2013 pouze 811,6 t, z celkového množství využitých komunálních odpadů zaujímá necelé 0,5 %. Podíl materiálově využitých odpadů v letech 2004 – 2013.

Rok


Vyhodnocení 2004

Všechny Nebezpečné odpady odpady [%] [%]

Ostatní odpady [%]


77,65

64,45

78,08

10,81

2005

112,26

90,02

113,61

10,96

2006

129,15

80,53

132,69

33,08

2007

131,16

52,18

138,96

14,65

2008

126,33

71,75

130,66

17,79

2009

104,04

54,99

109,19

32,31

89,73

45,39

94,75

29,50

92,11

45,51

97,09

33,37

113,08

76,85

115,96

35,43

105,78

78,12

107,35

30,02

105,39

96,55

105,83

34,46






30

Podíl materiálově využitých všech odpadů v letech 2004 – 2013.

Množství materiálově využitých odpadů na území Středočeského kraje přesáhlo celkové množství odpadů na území kraje vyprodukovaných, tudíž je podíl větší jak 100 %. Tato skutečnost je dána tím, že v roce 2013 bylo na území kraje materiálově využito cca 3 mil. tun stavebních a demoličních odpadů. Jedná se nejen o odpady vzniklé na území kraje v souvislosti s probíhajícími většími stavbami, ale také o odpady do Středočeského kraje dovezené za účelem jejich úpravy nebo využití. Převážnou část tvoří zeminy využité na terénní úpravy. Podíl odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2013.

Všechny odpady [%]

Nebezpečné odpady [%]

Ostatní odpady [%]


25,02

3,16

25,74

102,31

2005

45,30

2,72

47,88

61,86

2006

33,26

3,65

35,42

160,59

2007

26,03

2,61

28,35

118,62

2008

27,12

3,58

28,99

132,35

2009

30,59

2,57

33,54

138,07

26,52

2,16

29,27

121,02

24,33

1,85

26,74

96,60

24,62

2,76

26,36

93,99

23,52

2,93

24,69

82,44

20,99

3,52

21,85

79,29

Rok


Vyhodnocení 2004






31

Podíl všech odpadů odstraněných skládkováním v letech 2004 – 2013. Všechny odpady

50 40 30 [%] 20 10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Rok

V roce 2012 bylo uloženo na skládky ve Středočeském kraji 558,3 tis. t komunálních odpadů, ve kterých bylo obsaženo 243,6 tis. t BRKO, což je ve srovnání se srovnávací hodnotou z roku 1995 stanovenou POH SK o 45% více. Největší podíl vyprodukovaných BRKO je obsažen ve směsném komunálním odpadu, který obsahuje 48 % podíl BRKO. V roce 2013 bylo dle evidence na území kraje zaskládkováno 450,8 tis. t SKO, což činí 216,4 tis. t BRKO (uvažováno 48% podíl BRKO v SKO). Množství BRKO ukládaných na skládky v letech 2005 – 2013 350 300

Množství (tis. t/rok)

250 200 150 100 50 0

Srovnávací stav

Skutečný stav

Cílová hodnota

32

Ve Středočeském kraji je patrná zvyšující se míra využívání odpadů, zejména u recyklace stavebních odpadů. Další oblastí, která se na území Středočeského kraje daří od roku 2009 plnit, je postupné snižování odpadů ukládaných na skládky. Středočeský kraj je vzhledem k existenci několika větších skládek odpadů na svém území krajem, kam se odpady dováží i z okolních krajů za účelem skládkování. Tomuto stavu navíc ještě přitěžuje, že Středočeský zcela obklopuje hlavní město Prahu, která jako kraj eviduje nejvyšší produkci odpadů. Zcela prokazatelně končí část komunálních odpadů produkovaných na území hl. m. Prahy (i přes existenci ZEVO Malešice a několika skládek na území hl. m. Prahy) na skládkách Středočeského kraje. Se skládkováním odpadů se pojí dlouhodobě neplněný cíl, a to snižování podílu skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO). Středočeský kraj, tak jako většina krajů v ČR, nedokáže snížit množství BRKO ukládaného na skládky na cílové hodnoty stanovené v POH ČR. V roce 2013 byla cílová hodnota stanovená pro rok 2013 překročena o 77 %. Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

4.

Problémy životního prostředí byly zmíněny již v kapitole C.3. Za hlavní problémy ochrany životního prostředí v kraji lze považovat:  Imisní situace - na úseku ochrany ovzduší to je produkce emisí znečišťujících látek silniční dopravou a malými stacionárními zdroji a také plošné překračování koncentrací ozónu prakticky na území celého kraje - výstavba rozsáhlých komerčně obchodních zón s lokálními dopady na znečišťování ovzduší a hlukovou zátěž  Vodní hospodářství - nedostatečné napojení obcí na vodovody a kanalizaci - nezbytná je i realizace protipovodňových opatření  Krajina, půda, lesy -

šíření zástavby do volné krajiny jak pro trvalé, tak rekreační bydlení a s tím související další problémy např. velkokapacitní skladové haly

-

šíření nepůvodních druhů rostlin obecně , zejména v oblastech zasažených povodní, kde dochází k výraznějšímu šíření invazních druhů rostlin

-

odumírání některých druhů dřevin, zvláště topolů a olší 33

-

útlum zemědělského hospodaření, který má za následek šíření plevelovitých druhů z polí ponechaných ladem a snižování druhové diverzity nekosených luk, zvláště mokřadních

-

nedostatečná sanace a využívání starých průmyslových objektů a ploch po průmyslové činnosti



Odpady -

nedostatečné snižování podílu skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO)

-

vznik černých skládek

-

chybějící vybavenost území

-

nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady je skládkování.

34

D.

PŘEDPOKLÁDÁNÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM ÚZEMÍ

S ohledem na hlavní priority a cíle POH (předcházení vzniku odpadů, upřednostnění vyšších stupňů hierarchie nakládání s odpady, odklon odpadů od skládkování, zlepšení nakládání s nebezpečným odpadem a další) lze předpokládat, že POH SK nebude mít negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení vlivů Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje na životní prostředí a veřejné zdraví bude předmětem dalšího postupu procesu SEA.

35

E.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahujících hranice České republiky

U vlastní koncepce se vlivy, přesahující hranice státu nepředpokládají. Důvodem je vlastní poloha kraje, ve středu České republiky. Kraj nesousedí s žádným cizím státem a vlivy na životní prostředí či veřejné zdraví na území sousedního státu jsou tedy vyloučeny.

2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

Mapová dokumentace, ani jiná dokumentace, není přiložena. 3.

Další podstatné informace předkladatele o možných vlivech na životní prostředí a veřejné zdraví

Nejsou uvedeny.

4.

Stanovisko orgánu ochrany přírody pokud je vyžadováno

Vzhledem k tomu, že Krajský úřad středočeského kraje jako orgán ochrany přírody nevyloučil vliv koncepce na příznivý stav předmětu ochrany nebo územní celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bude Plán odpadového hospodářství SK podroben hodnocení důsledků koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. O vyjádření ostatních orgánu ochrany přírody (CHKO, MŽP, Vojenský újezd) na základě výše uvedeného nebylo požádáno.

Hodnocení koncepce ve vztahu k ptačím oblastem a evropsky významným lokalitám bude součástí procesu SEA Plánu odpadového hospodářství SK.

36

PŘÍLOHY 1. Stanovisko orgánu ochrany přírody

Datum zpracování koncepce: 25.3.2015

Oznámení zpracoval : Ing. Marie Stáňová, vedoucí oddělení nakládání s odpady Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, Praha5 email:[email protected] tel: 257280837

Podpis oprávněného zástupce zpracovatele ……………………………………………..

37

PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents