PIVNÍ MAGAZÍN Mûsíãník vûnovan pivu Roãník 1. Prosinec 2003 Cena 20,- Kã

PIVNÍ MAGAZÍN Mûsíãník vûnovan˘ pivu

•

Roãník 1.

•

•

Svûtové studie o vlivu piva na zdraví •

Nejlep‰í pták do Ïaludku - p‰tros •

Evropsk˘ trh s pivem •

Hospody Jaroslava Ha‰ka •

Lexikon kofialek •

Skythské marihuanové pivo

3.

Pr o s i n e c 2 0 0 3

•

Cena 20,- Kã

EDITORIAL POHÁDKOVù VÁNOâNÍ PROSINEC a bezva cel˘ nov˘ rok pfiejeme vám v‰em, kdo budete mít chuÈ ãíst tyhle fiádky a samozfiejmû v‰em ostatním, kdo k tomu odvahu nesebrali. Dûkujeme za morální podporu, které se nám dostává ze v‰ech stran. Prosincov˘m ãíslem skonãí také doufejme poporodní bolesti Pivního magazínu. Od ledna by mûl mít pevnou strukturu a definitivní pravidelné rubriky. Své místo tu budou mít velké a malé pivovary a jejich produkty. Chystáme se víc zamûfiit na hospody a restaurace, a ãekáme proto také va‰e hlasy a názory. Pi‰te a volejte, kde se vám líbí, kde vám pivo chutná a taky kde kradou a kde to pivo stojí za starou belu. Pokraãovat budou Nechutné rozhovory Ale‰e Hámy, které z technick˘ch dÛvodÛ vypadly z tohohle ãísla. Ale‰ sice rozhovor natoãil s Mí‰ou Dolinovou, ale nezdafiilo se nám ho v termínu pfiepsat. Pfiibyde UpírÛv Zlat˘ a Such˘ lok. Ten nám dá moÏnost ocenit cokoli a kohokoli. Nûkdy se to mÛÏe hodit. V prosinci jsme koneãnû Pivní magazín pokfitili a velk˘ dík za to patfií v‰em, kdo s tím pomohli. Pivovary Bene‰ov, HavlíãkÛv Brod, Litovel, Náchod, Pivovarsk˘ dÛm Praha, Poliãka, grafiãka Jarka Valeãková, p‰trosí farma Studánka, muzikanti Honza Riedelbauch, Milo‰ Wichterle, Yveta Rames, Tri ãutory, Zdenûk Hofman, kmotra v˘borná Lucka V˘borná, sumista a novináfi Jarda Pofiíz, Va‰ek Upír Krejãí, Standa Berkovec a skladatel Petr Hannig. Moc nás potû‰ila úãast poslancÛ zemûdûlského v˘boru napfiíã stranami, vãetnû pfiedsedy Ládi Skopala a Jirky PapeÏe, kter˘ celou tu partu pfiivlekl. V‰ichni se samozfiejmû vyjmenovat nedají tfieba kuchafii z restaurace u Pe‰kÛ: BoÏenka, Petr, Bohou‰ a také vrchní Pepa s v˘ãepním Frantou. Tedy tûm, na které jsem teì zrovna zapomnûl, dûkujeme taky. Vlastnû na nûco bych zapomenout nemûl. Kfitili jsme mal˘mi pivy v plzeÀské restauraci U Pe‰kÛ v Praze. Za velkorysou toleranci Prazdroji patfií taky dík. Na Va‰e zdraví

TOMIO OKAMURA vydavatel

JAROSLAV NOVÁK ‰éfredaktor

OBSAH 4-7 ...........................................Zpravodajství 8 ..........................Hospody Jaroslava Ha‰ka 9................................................Pivní hobby 10-11 ...............................................ReportáÏ 12..............................Encyklopedie pivovarÛ 13 ............................................Na‰e hospoda 14-15 .........................Ilustrované dûjiny piva 16.......................................................Názory 18-20 ...................................................Zdraví 22 .......................................Zoufalá poradna 23 .............................................Hororoskopy 24-25 ....................................Kreslen˘ humor 26-27 .......................................Pivní receptáfi 28-29 .................................................Stalo se 30 .......................................Kulturní recenze 31 .......................................UpírÛv Zlat˘ lok 32-33 .................................................Barman 34 ..................................................Automoto

PIVNÍ MAGAZZÍN Národní 25, Praha 1, 110 00, tel.: 221 085 279 www.pivnimagazin.cz ‰éfredaktor: Jaroslav Novák [email protected] tajemnice redakce a pfiíjem inzerce: Jitka ·etková [email protected] ‰éfgrafik: Jaromíra Valeãková 1. roãník evidenãní ãíslo MK âR E 14608 ISSN 1214-4177 vydavatel: Mebius s.r.o. Spoleãná 6, Praha 8, 180 00 ião: 256 43 461 jednatel Tomio Okamura

3

AKTUÁLNÍ ZPRÁVY Z âE ROSTE ZÁJEM O NEALKOHOLICKÉ PIVO

BUDVAR KONTRA BUDùJOVICK¯ Mù·ËANSK¯ PIVOVAR VídeÀsk˘ obchodní soud nevyhovûl návrhu Budvaru na vydání pfiedbûÏného opatfiení, které by Budûjovickému mû‰Èanskému pivovaru (BMP) znemoÏnilo v Rakousku prodávat své pivo pod oznaãením Budweiser Bürgerbräu. Rakousk˘ soud neuznal argumenty Budvaru s tím, Ïe uÏívání znaãky Budweiser Ïalovan˘m Budûjovick˘m mû‰Èansk˘m pivovarem není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku ani s dobr˘mi mravy, protoÏe Budûjovick˘ mû‰Èansk˘ pivovar vyrábûl pivo v Budûjovicích dávno pfied právním pfiedchÛdcem Ïalobce (Budvarem), exportoval do ciziny a uÏíval k oznaãení sv˘ch piv Budweiser. Proti rozhodnutí soudu se Budvar okamÏitû odvolal. Aktuální rakousk˘ pfiípad je obdobn˘ jako v loÀském roce ukonãen˘ soudní spor v Nûmecku, kde po tfiech letech soudních jednání rozhodl Nejvy‰‰í spolkov˘ soud, Ïe Budûjovick˘ mû‰Èansk˘ pivovar musí upustit od nekalého soutûÏního jednání a parazitování na obchodní znaãce Budweiser Budvar. Budvar se snaÏí dosáhnou podobného rozhodnutí i v Rakousku.

4

Spotfieba nealkoholického piva v âesku vytrvale roste. Za rostoucí oblibou nealko piv stojí fakt, Ïe lidé tráví hodnû ãasu v práci, ale pivo k jídlu si odepfiít nechtûjí. Volí proto nealkoholické, aby mûli ãistou hlavu. Navíc jezdí stále více automobily. Je‰tû pfied tfiemi lety vyrobily pivovary 117 000 hl, loni uÏ 152 000 hl. Také kvalita tohoto druhu piva se podstatnû zv˘‰ila. Rostoucí zájem o nealko piva zaznamenává i fiada hostinsk˘ch. Do v˘roby nealko piv se uÏ pou‰tûjí i malí producenti. Napfiíklad Pivovar Strakonice zaãal s v˘robou nealkoholického piva zhruba pfied pÛl rokem, nealkoholické pivo produkují také v Opavû, Bene‰ovû, Pardubicích ãi Náchodû. Pivovary vidí v nealko pivu jednu z ‰ancí, jak zv˘‰it prodej piva, kter˘ v tuzemsku dlouhodobû stagnuje a ani se vût‰í rÛst jiÏ nepfiedpokládá. Témûfi stoprocentní nárÛst prodeje nealko piva Radegast Birell v porovnání se stejn˘m obdobím loÀského roku byl zaznamenán v ãervnu 2003. Birell vykazuje stabilní nárÛst poptávky v prÛmûru o ãtvrtinu, a to jak u lahví a plechovek, tak i u ãepovaného nealkoholického piva. Kromû Birellu je jednou z nejznámûj‰ích, i kdyÏ dováÏen˘ch znaãek Clausthaler. Toto nealkoholické pivo prodává bez vût‰í marketingové podpory pivovar Kru‰ovice. Od svého uvedení zaãátkem devadesát˘ch let vykazuje Clausthaler geometrick˘ rÛst. Proti loÀsku to bude o 30 %. Bez nealko piva v nabídce se neobe‰el ani Budûjovick˘ Budvar. Nealkoholické pivo je v pfiípadû tohoto pivovaru urãeno pfiedev‰ím pro gastronomii. Letos zde roz‰ífii-

li nabídku nealkoholického piva o nov˘ obal - vratné tfietinkové lahve. Tato nabídka se setkala s úspûchem, za mûsíce ãerven aÏ srpen 2003 v tuzemsku zaznamenali nárÛst prodeje nealkoholického piva Budvar Free o 8 %. Jako doplnûk sortimentu má nealko pivo Rallye s maximálnû 0,5 % alkoholu i praÏsk˘ Staropramen. Rallye v loÀském roce získalo Zlatou pivní peãeÈ v kategorii nealkoholické pivo.

JIHLAVSK¯ PIVOVAR PROVOZUJE V PLZNI RESTAURACI Po úspûchu lahvového piva zkusil jihlavsk˘ pivovar nabídnout PlzeÀanÛm také pivo pfiímo z ãepu. A tak se na jednom domû nedaleko vlakového nádraÏí JiÏní pfiedmûstí objevilo logo jihlavského JeÏka. Jihlavsk˘ pivovar si pronajal prostory, vybudoval novou restauraci a pfied nûkolika t˘dny uÏ mohli JeÏka ochutnat první hosté. Pivo si uÏ pr˘ získalo své ‰tamgasty. Jihlav‰tí mají novou restauraci jako v˘vûsní ‰tít svého pivovaru.

SKÉHO PIVOVARNICTVÍ V¯ROBCI PIVA ZA DEVùT MùSÍCÒ ROKU ZV¯·ILI V¯STAV

STRAKONICE DO KONCE ROKU 2003 PIVOVAR ASI NEKOUPÍ Mûsto Strakonice má v úmyslu koupit místní pivovar je‰tû do konce leto‰ního roku. Zastupitelstvo obce uÏ schválilo pfiijetí investiãního úvûru do v˘‰e 50 miliónÛ korun od âSOB a souãasnû zaloÏení mûstské akciové spoleãnosti, která by pivovar provozovala. Podle ministerstva financí je v‰ak tento termín nereáln˘. Problém je v tom, Ïe pÛvodní ocenûní majetku bylo podle úfiedníkÛ pfiíli‰ nízké. Ministerstvo zemûdûlství musí pfiedloÏit nové ocenûní, a to do konce roku. Teprve potom bude moÏné pokraãovat v dal‰ích krocích. Strakonice chtûjí získat pivovar formou pfiímého prodeje, pfiiãemÏ z dfiívûj‰ího vyjádfiení ministra financí Bohuslava Sobotky (âSSD) by Strakonice mûly zaplatit najednou celou kupní cenu jako jak˘koli jin˘ nabyvatel. Stát si pak chce ponechat pfiedkupní právo v pfiípadû, Ïe by mûsto chtûlo pivovar prodat. Strakoniãtí podali návrh na zpÛsob privatizace pfiím˘m prodejem mûstu a oba ministfii, kter˘ch se prodej t˘ká, tedy ministr financí Sobotka a ministr zemûdûlství Jaroslav Palas (âSSD), pfiislíbili svou podporu. Nyní je otázkou, kdy se návrh na prodej dostane vládû na stÛl. Podle ministersk˘ch úfiedníkÛ v‰ak mûsto pivovar jist˘ nemá. Ve hfie jsou totiÏ v‰echny varianty, tedy napfiíklad i vefiejná soutûÏ.

Tuzemské pivovary vyrobily za tfii ãtvrtletí roku 14 030 000 hl piva, coÏ bylo o 2,4 % více neÏ ve stejném období pfiedchozího roku. Je‰tû v pololetí se produkce pohybovala na loÀské úrovni, ale bûhem tfietího ãtvrtletí se pivovarÛm podafiilo loÀsk˘ objem pfiekroãit.

Prodej chmelového moku nepochybnû podpofiilo teplé léto. Mezi nejúspû‰nûj‰í mûsíce patfiily srpen a záfií. Bûhem devátého mûsíce produkce piva meziroãnû vzrostla o 8 %. Srovnání v‰ak zkresluje sníÏení loÀské letní spotfieby v dÛsledku povodní. KvÛli omezením v dopravû se totiÏ zlatav˘ mok obtíÏnû dostával ke konzumentÛm. I celoroãní tuzemská produkce piva by mohla b˘t zhruba o 2 % vy‰‰í neÏ loni. V˘voz by mohl pfiekroãit rekordní dva miliony hektolitrÛ. V roce 2002 export nedosáhl na dvoumilionovou hranici o 25 tisíc hektolitrÛ. V souãasnosti pfiib˘vá pivovarÛ, které se orientují na export, coÏ je cesta, jak zv˘‰it v˘robu a vyhnout se hranici domácí spotfieby. V˘znamn˘m faktorem je také to, Ïe velkopivovary mají strategické zahraniãní vlastníky. Ti pak pomáhají s uvedením ãeského piva

na dal‰ích trzích, kde pÛsobí. Dá se oãekávat, Ïe v pfií‰tích letech export ãeského piva dál v˘raznû poroste. Po zaãlenûní do EU budou totiÏ muset zru‰it omezení na dovoz tohoto nápoje Polsko a Maìarsko. Polsko b˘valo pro domácí pivovary zaãátkem 90. let jednou z nejv˘znamnûj‰ích v˘vozních oblastí, coÏ pozdûji zmûnila silná ochranáfiská opatfiení na tamním trhu.

STUDENTI SOUTùÎILI V âEPOVÁNÍ Na III. roãníku Gastro festivalu konaného v Ostravû soutûÏili studenti v ãepování piva. „Dovednostní soutûÏ v ãepování piva“ pro studenty hotelov˘ch ‰kol pofiádá v rámci festivalu kaÏdoroãnû pivovar Radegast. Pûtiãlenná porota hodnotila první dojem, pevnost pûny, stav a formu „pivní ãepice“, mnoÏství piva, zpÛsob servírování pfied porotou a celkov˘ dojem. 15 studentÛ, z toho ãtyfii dívky, mûlo za úkol bûhem 4 minut naãepovat pÛllitr nealkoholického piva Radegast Birell. Zvítûzil Daniel Kuãera ze SO· Ahol v Ostravû.

5

ZPRÁVY Z âESKÉHO A ZAHRANIâNÍHO PIVOVARNICTVÍ

POST¤IÎINSKÉ PIVO POPLUJE DO AUSTRÁLIE PostfiiÏinské pivo se bude vyváÏet do Austrálie a na Nov˘ Zéland. O dodávkách uÏ byla uzavfiena smlouva. Distribuci nyní brzdí v˘robce kartonÛ, kter˘ je dodá na zaãátku listopadu. Do nich pak pfiijde dvanáctistupÀov˘ leÏák v tfietinkov˘ch lahvích, v sixpacku. Trvanlivost nymburského piva musí b˘t minimálnû dvanáctimûsíãní, jelikoÏ jen 40 dní pivo poplave na lodi na opaãnou stranu zemûkoule. Odbûratel si pivovar vybral je‰tû se dvûma v˘robci. Je pfiesvûdãen, Ïe ãeské pivo je nejlep‰í. V souãasné dobû pivovar vyváÏí PostfiiÏinské pivo do ·védska, Itálie, ·panûlska a Nûmecka. Právû do Nûmecka se letos vyveze nejvíc piva v historii. Pfied ãasem vyvezli ãtyfii aÏ ‰est tisíc hektolitrÛ za rok. Letos by mûli vyvézt deset tisíc. S PostfiiÏinsk˘m pivem chtûjí nymbur‰tí expandovat také do Francie. Pro klienta v Nymburku pfiipravili nûkolik vzorkÛ, ze kter˘ch si vybral. Jde o pivo se speciální pfiíchutí. Pfiece jenom FrancouzÛm nevyhovuje tak hofiké pivo, na jaké jsme zvyklí u nás.

SABMILLERU POMOHL K ZISKU I PRAZDROJ Na prudkém nárÛstu pololetního zisku druhého nejvût‰ího pivovaru na svûtû SABMiller Plc se podílel

6

také PlzeÀsk˘ Prazdroj. V Evropû, kde má skupina dcefiiné firmy v âR, Maìarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Itálii, na Slovensku a na Kanársk˘ch ostrovech, zv˘‰il SABMiller meziroãnû prodej piva o osm procent. Hrub˘ zisk skupiny SABMiller se od leto‰ního dubna do konce záfií zv˘‰il o 78 procent na 666 milionÛ dolarÛ. Generální fieditel SABMiller Graham Mackay zdÛraznil znaãn˘ nárÛst prodeje prémiového piva Pilsner Urquell, kter˘ pfiispívá k pozitivnímu v˘voji marÏí. Znovu pfiipomnûl, Ïe tato znaãka hraje úlohu vlajkové lodi a byla uÏ úspû‰nû uvedena na trhu v jiÏní Africe a v˘raznû se prosazuje ve Spojen˘ch státech.

·KOLÁCI, PIVO A DVù BLOND¯NY Ameriãtí v˘robci alkoholu si zakázali inzerovat v médiích, jejichÏ cílovou skupinu netvofií alespoÀ ze 70 % dospûlí. Po cigaretách se do centra pozornosti vládních úfiedníkÛ dostává reklama na alkohol a potraviny. V˘robci z tûchto oblastí se proto spojují a zakládají samoregulaãní orgány, jeÏ mají v˘tkám a následn˘m omezením ze strany státu pfiedcházet. Zatímco pfied nûkolika t˘dny oficiálnû zaloÏené sdruÏení domácích dovozcÛ a v˘robcÛ tvrdého alkoholu âeské fórum pro zodpovûdnou konzumaci alkoholick˘ch nápojÛ (Fórum PSR) nejde ve svém etickém kodexu pfiíli‰ daleko za omezení, kter˘mi propagaci alkoholu reguluje stávající zákon, americká samoregulaãní lobby pfiednedávnem ohlásila, Ïe její ãlenové budou inzerovat pouze v médiích, která zasahují minimálnû ze

70 % jen dospûlou populaci. Obãanské organizace v USA bojující proti propagaci alkoholu nyní sledují kaÏdé ‰lápnutí vedle, jehoÏ se signatáfii prohlá‰ení dopustí. Naposledy obvinilo sdruÏení Marin Institut v˘robce piva Coors, Ïe poru‰il dohodu angaÏmá své znaãky ve tfietím pokraãování filmového trháku Scary Movie, jenÏ paroduje tradiãní zabijácké horory. Nenápadné vloÏení propagace piva Coors pfiímo do pfiíbûhu filmu je souãástí tfiíleté smlouvy mezi pivovarem a studiem Miramax o "product placementu" znaãky Coors v 15 filmech, jeÏ v tomto období natoãí. V˘robce piva Coors finanãnû pfiispûl uÏ na dva pfiechozí díly Scary Movie, ov‰em teì organizaci Marin Institute vadí, Ïe tfietí pokraãování dostalo od Americké filmové asociace oznaãení PG - 13, takÏe bude pfiístupné náv‰tûvníkÛm hluboko pod hranicí legálního poÏívání alkoholick˘ch nápojÛ. ihned.cz

SOUâASNÁ SITUACE NA EVROPSKÉM TRHU

V evropském pivovarnickém prÛmyslu probûhla v posledních desetiletích prostfiednictvím fúzí a likvidací silná koncentrace. Hnací silou byla klesající spotfieba piva, která vedla v nûkter˘ch pfiípadech k drastickému propadu obratu. Ke tfiem hlavním "pivním" zemím z hlediska spotfieby na obyvatele patfií âR (159 l), Irsko (125 l) a Nûmecko (123 l). Podle údajÛ SdruÏení evropsk˘ch pivovarÛ se v západní Evropû v roce 2001 vyrobilo zhruba 315,7 miliónÛ hektolitrÛ, coÏ v porovnání s 322,4 milióny v roce 1991 odpovídá poklesu pfiibliÏnû o 2,1 %.

kvidovala firmy, jejichÏ nákladová struktura nedosáhla efektivní úrovnû. Napfiíklad Holsten se koncem roku 2001 musel se ztrátou 27 miliónÛ DEM stáhnout z polského trhu.

BOJ O TRH Firmy, které získaly silnou pozici pro strategickou hospodáfiskou soutûÏ, mohou potenciální konkurenty zatlaãit jen do malého segmentu. Takovéto signály v souãasnosti vysílají v Rusku spoleãnosti BBH a Interbrew, jejichÏ reklamní rozpoãty v letech 2000 aÏ 2002 vzrostly

svetpiva.cz

PIVNÍ ·PERK Pro milovníky piva i jejich blízké milá pozornost

PIJE SE MÉNù Spotfieba piva v západní Evropû v prÛbûhu 10 let klesla o 5,2 %, pfiiãemÏ nejvíc ve ·v˘carsku, v Dánsku, Rakousku a Nûmecku. Naproti tomu na v˘chodû Evropy zaznamenávají stále nové rekordy. Napfiíklad Polsko. V roce 1993 dosahovala spotfieba na obyvatele 22 litrÛ, 58 l v roce 1999 a vloni 65 litrÛ. PrÛmûrná roãní míra rÛstu spotfieby tak dosáhla 12,8 %. Razantnûj‰í rozvoj zaznamenal rusk˘ trh, kde se spotfieba na obyvatele v posledních 4 letech zdvojnásobila na 48 l. Z anal˘zy struktury trhu vypl˘vá, Ïe v˘chodoevropskému pivnímu trhu dominuje nûkolik nadnárodních spoleãností. Taková situace naznaãuje vysok˘ potenciál pro strategicky vedenou hospodáfiskou soutûÏ. Pivovarnick˘ prÛmysl je znám˘ vysok˘mi fixními náklady (stroje, logistika, reklama) a nízk˘mi v˘robními náklady. Velké mezinárodní pivovary nejdfiíve akvizicemi eliminovaly nezávislou konkurenci a zv˘‰ily objem produkce. Vzhledem k rostoucímu nasycení trhu do‰lo na agresivní cenovou válku. Ta zli-

rakouského pivovaru Brau und Brunnen AG zv˘‰il trhové podíly v Polsku a Maìarsku nad 30 %. To by mohlo vyvolat obavy z dominantního postavení. KdyÏ v‰ak existuje konkurenãní tlak ostatních velk˘ch hráãÛ a Heineken získal trhové podíly jen v tûch zemích, kde není pfiítomn˘ jen sám, nebyl potfiebn˘ souhlas protimonopolních úfiadÛ. Zda Evropská komise po roz‰ífiení zaujme mírn˘ nebo pfiísn˘ postoj, zatím není jasné. Zku‰enosti Nûmecka s obnovou v˘chodní ãásti zemû ukazují, Ïe regionálnû-politické argumenty mohou zmírnit kritéria protimonopolních úfiadÛ.

t

z 3,7 na 6,4 %, resp. ze 14,1 na 29,2 %. Dal‰ím faktorem je koncentrace v dodavatelském fietûzci. Studie uvedla jako extremní pfiíklad ãinnost Heinekenu na Slovensku, kde pfievzal hurbanovskou sladovnu a její kapacitu zv˘‰il z 80-tisíc na 135-tisíc tun. Heineken Slovensko se tak stal nejen nejvût‰ím v˘robcem sladu v Evropû, ale odvodíme-li objem koneãného produktu od v˘robní kapacity sladovny, tak kapacita Heinekenu Slovensko je skoro o 100 % vy‰‰í neÏ cel˘ pivní trh SR. Heineken má tak dostatek kapacit, aby pfii cenové válce anebo pokrytí prudkého nárÛstu poptávky mohl krátkodobû zvednout v˘robní náklady na hranici únosnosti. Z hlediska v˘hod budoucích akvizic má velk˘ v˘znam anal˘za rozhodovacího procesu protimonopolních úfiadÛ. Ty ve v˘chodní Evropû zatím stále víc pouÏívají evropská kritéria pfii hodnocení akviziãního zámûru a ostatních dÛleÏit˘ch aspektÛ. Napfiíklad Heineken si akvizicí

Zlat˘ a stfiíbrn˘ chmel a jiné motivy s moÏností vloÏení mûsíãního kamene t

Pro sbûratele: atypická v˘roba emblémÛ na sklenice s následn˘m odlitím do rÛzn˘ch kovÛ (cín, Ag, Au)

ZLATNICKÉ A RYTECKÉ PRÁCE ZASAZOVÁNÍ DRAH¯CH KAMENÒ

Francouzská 11, (u Nám. Míru), Praha 2 Tel.: 222 518 222 t

Atypická v˘roba na zakázku: konzultace, v˘tvar. návrhy: 605 24 29 04 [email protected]

7

HOSPODY JAROSLAVA HA·KA (2.) slu‰n˘ho pána z Jihlavy takovou pfies hubu, Ïe kavárník ráno, kdyÏ vymetli ty zuby, zavolal svou dceru‰ku, která chodila do pát˘ vobecn˘ ‰koly, a zeptal se jí, kolik má dospûl˘ ãlovûk v hubû zubÛ. PonûvadÏ to nevûdûla, tak jí vyrazil dva zuby, a na tfietí den dostal pfiípis vod toho sklepmistra, ve kter˘m se mu ten omlouval za v‰echny nepfiíjemnosti, kter˘ mu zpÛsobil, Ïe nechtûl nic fiíct sprost˘ho, ale Ïe ho vefiejnost nepochopuje, ponûvadÏ vono je to vlastnû tak: My se na vás, vy se na nás hnûváte?“

NECHUTNÁ SOUâASNOST

RESTAURACE U BREJ·KÒ Rakouské úfiady povolily zaãátkem kvûtna 1895 studentu medicíny Jaroslavu Hausmanovi ustavení "Sportovního klubu Slavia" na základû pfiedloÏen˘ch stanov. Ustavující schÛze se uskuteãnila v restauraci u Brej‰kÛ, která stojí dodnes vedle obchodního domu Tesco, v praÏské Spálené ulici. To Ïe jeden z nejznámûj‰ích sportovních klubÛ vznikl U Brej‰kÛ, nebylo náhodou. Sportovci se tady, ale i v ostatních hospodách okolo Ferdinandovy, dnes Národní tfiídy, scházeli od nepamûti. UÏ ze dne 17. fiíjna roku 1885 máme zmínku, Ïe se ve vinárnû U Brej‰kÛ ve Spálené ulici se‰li zástupci âeského veslafiského a bruslafiského klubu a VK Triton. Oblíben˘mi restauracemi sportovních svazÛ byly také Pinkasovi, Bubeníãkovi, restaurace u ChodûrÛ na dne‰ní Národní tfiídû a restaurant Louvre.

NOVINÁ¤SKÁ BURZA K Brej‰kÛm nechodili jen sportovci, ale i novináfii, spisovatelé a dal‰í umûlci. Lákala je sem proslulá Brej‰kova kuchynû. Star˘ Brej‰ka, majitel restaurace, tu na poãátku 20. století provozoval rodinnou kuchafiskou ‰kolu. Mladé nevûsty se tu uãily vafiit. Kuchynû tu byla v˘teãná a velmi levná. Jíst sem chodil obãas i velk˘ pivafi, jedlík a gourmet, novináfi a básník Jan Neruda, kter˘ jinak nejradûji sedával naproti v hostinci U JeÏí‰kÛ (na místû dne‰ního Tesca). I proto se naãas U Brej‰kÛ samovolnû utvofiila tzv. novináfiská burza. Scházeli se tu novináfii ze v‰ech praÏsk˘ch redakcí a vymû-

8

Àovali si tu zprávy. Brej‰kovi byly takov˘m pfiedchÛdcem âTK, Reuters a Internetu. Jaroslav Ha‰ek byl U Brej‰kÛ ãast˘m hostem. Dostával tu na dluh pivo, ale mûl tu na novináfiské burze moÏnost si na nûjaké to pivo i vydûlat. Senzacechtiv˘m kolegÛm tu Ha‰ek prodával zaruãené zprávy. Napfiíklad „zjevení záhadného stra‰idla v Ko‰ífiích“ apod. Zdenek Matûj Kudûj popisuje ve vzpomínkové knize Ve dvou se to lépe táhne, jak se Brej‰ka jednou v zimû v dobû stávky tiskafiÛ ujal bezdomovcÛ Ha‰ka a Kudûje. Dal jim najíst, napít a ubytoval je. Za to spisovatelé spisovali jídelní lístky a jednou i „ledovali“, tahali led k chlazení piva do sklepa.

POMNÍK VE ·VEJKOVI Ha‰ek na Brej‰kovu restauraci pamatoval ve ·vejkovi. V prvním dílu: „Sarajevsk˘ atentát naplnil policejní fieditelství ãetn˘mi obûÈmi. V˘jimku dûlal neobyãejnû tlust˘ pán s br˘lemi, s uplakan˘ma oãima, kter˘ byl zatãen doma ve svém bytû, ponûvadÏ dva dny pfied atentátem v Sarajevu platil u Brej‰ky za dva srbské studenty, techniky, útratu a detektivem Brixim byl spatfien v jejich spoleãnosti opil˘ v Montmartru v ¤etûzové ulici, kde, jak jiÏ v protokole potvrdil sv˘m podpisem, téÏ za nû platil.“ Na Brej‰kovi pak narazíme je‰tû jednou: „Má se vÏdycky mluvit jasnû a zfietelnû, a ne v Ïádn˘ch takov˘ch oklikách. ,U Brej‰kÛ' byl pfied léty jeden sklepmistr a ten mûl ve zvyku, kdyÏ byl v ráÏi a ‰el po práci domÛ, stavût se pfiitom v jedn˘ noãní kavárnû a pfiipíjet si s cizími hosty a vÏdycky pfii pfiípitku fiíkat: ,My se na vás, vy se na nás...' Za to dostal jednou od nûjak˘ho

Restaurace U Brej‰kÛ jako jedna z mála z tûch stovek ha‰kovsk˘ch hospod pfieÏila do dne‰ních dnÛ, byÈ pouze v prostorách pÛvodního sklepa. To je ale jediná dobrá zpráva. Po pÛvodní rodinné atmosféfie je dávno veta. Z hospody se stal skanzen pro turisty. Stûny jsou obloÏeny fotografiemi a relikviemi s ha‰kovskou tématikou a mezi stoly vyrÛstají pravé umûlohmotné rostliny. Jedl jsem tu pouze jednou a to v den, kdy jsem chtûl domluvit mezi Pivním magazínem a Brej‰kov˘mi nûjakou spolupráci. Pfii prvním pokusu ukrojit knedlík jsem ohnul vidliãku a pfii druhém v knedlíku sly‰itelnû prasklo. Vedle sedící Nûmci se smíchy nemohli udrÏet. Pokusil jsem se zachovat váÏnou tváfi, ale vzápûtí mi knedlík zpod noÏe vylétl znovu a cinknul o popelník. Bylo zfiejmé, Ïe civilizace dorazila i sem a U Brej‰kÛ chytré hlavy, líné napafiovat knedlíky v hrnci, opékají je v mikrovlnce. Pokusil jsem se je‰tû vypít pfiechlazen˘ a pfiekysliãen˘ Budvar, ale i to bylo nad lidské síly. Není tfieba lamentovat nad zmizením jedné krásné legendy a jejím znetvofiením v turistickou bezpohlavní a sterilní prodejnu europiva a jídla. Ostatnû Ha‰ek sám nebyl nijak vybírav˘. „Je mi jedno, co chlastám,“ fiíkal, „hlavnû, Ïe se motám,“ a byl ochoten pít kdekoli a s k˘mkoli, jestliÏe to nûkdo zaplatil. Na druhou stranu, pokud mûl na v˘bûr on sám, chodil tam, kde mu bylo nejlíp, mezi ty nejobyãejnûj‰í lidi a do nejsprost‰ích kofialen. Nesná‰el pokrytce a snoby, pfiestoÏe jejich povrchní touhu po efektu a nûãem nóbl umûl vÏdycky vyuÏít. Jak fiíká nestor svitavské galérky Martin Sekanina: KdyÏ ví‰ jak na blbeãky, tak se neztratí‰. Fotek Jaroslava Ha‰ka si u Brej‰kÛ mÛÏou vyvûsit je‰tû dal‰í tucet, ale jeho duch je dávno jinde. Ostatnû, kdo by v takovém restaurantu na úrovni stál o rozedraného bezdomovce. K dobrému k‰eftu staãí jen jeho ikony na stûnû. Jaroslav N. Veãerníãek

PIVNÍ HOBBY PIVNÍ TÁCKY PORCELÁNOVÉ ÚâTENKY KaÏd˘ si jistû vzpomene na dobu nedávno minulou, kdyÏ ve vût‰inû hospod slouÏily pod pivo tácky kruhové porcelánové bílé, s mnoha tvary kvûtÛ. âí‰ník konzumaci piva, eventuelnû i dal‰í objednávky hosta psal na okraj tácku, takÏe tácek mûl i vyuÏití coby úãtenka. Porcelánové tácky z hospod vymizely. Nahradily je tácky z kartonu.

REKLAMNÍ TÁCKY Papírové tácky nejsou tak finanãnû nároãné pro hospodu jako ty porcelánové a také se nemusí um˘vat. A proã tácky nevyuÏít k reklamû? A tak se na lícovou stranu táckÛ nebo na obû strany tisknou nejrÛznûj‰í sdûlení a námûty. Neustál˘m zkvalitÀováním papírensk˘ch a tiskafisk˘ch strojÛ do‰lo v poslední dobû i k v˘raznému zlep‰ení kvality tûchto mal˘ch grafick˘ch dílek. Pivní tácky proÏívají nyní u nás a prakticky ve v‰ech postkomunistick˘ch zemích renesanci. Je zfiejmé, Ïe reklama je v nov˘ch podmínkách velmi dÛleÏitá a tácky se staly Ïivoucí potfiebou pro podniky i jednotlivce, ktefií si je nechají vyrobit. A sbûratelé to jen vítají.

TÁCKY ZE D¤EVA, PLASTU, KORÁLKÒ Tácky dle materiálu nejsou jen porcelánové a papírové, ale i ze dfieva, plastu, korálkÛ, kameniny, plechu. Nejvíce se v‰ak sbírají papírové. Podle námûtu je rozdûlujeme na pivovarské a ostatní. Ty ostatní mÛÏeme dûlit na tácky restaurací a hospod, hotelÛ, organizací, sportovních jednot, nákup. stfiedisek a ostatní bez názvu. Dal‰í dÛleÏitou vûcí je zemû pÛvodu. NejÏádanûj‰í jsou tácky pivovarské, jejichÏ námût je vázán k urãitému pivovaru. Na‰e tácky je‰tû dûlíme na star, to jsou tácky vyrobené v období Rakouska-Uherska a I. âSR, pak tácky “nové“ - jsou po r. 1948. Tácky fiadíme v krabicích podle zemí,

pak abecednû podle mûst, eventuelnû podle krajÛ. První tácky vznikly koncem 19. století. Dal‰í rozkvût zaznamenaly v dobû hospodáfiské krize ve 20. aÏ 30. letech minulého století, kdy pivovary hledaly nová odbyti‰tû. Po 2. svût. válce a po znárodnûní do‰lo ke zru‰ení mnoha pivovarÛ a útlumu v˘roby pivních táckÛ. Reklama v celostátním mûfiítku upadala. Nebyla potfieba se nabízet. Pivní tácky se sice tiskly dál, ale jejich koneãn˘ vzhled byl ‰patn˘. Málokter˘ tácek by snesl srovnání s táckem z I. âSR. V I. âSR se tácky vyrábûly pfieváÏnû ve firmû OSTHUSHENRICH ãi STROBACH ve PstruÏí u Karlov˘ch VarÛ, Velkém ·enovû a ve firmû Bayer v Kolínû. Po válce, do doby nedávné, byly monopolním dodavatelem táckÛ Západoãeské papírny. Tácky nejsou jen kulaté, ale mají nejrozmanitûj‰í tvary. Nûkteré pivovary vydávají tácky v sériích mal˘ch i velk˘ch, jinde nabádají k rÛzn˘m soutûÏím. Tácky se sbírají zpravidla ãisté, na které nebyla poloÏena pivní sklenice. V dobû, kdy moÏnosti cestování byly omezené, se tácky zahraniãní i obtíÏnû shánûly. V poslední dobû mají na‰i sbûratelé vût‰í zájem o tácky domácí. Je to dáno tím, Ïe tuzemská produkce snese srovnání i s tûmi nejhezãími zahraniãními. Tácky tisknou rÛzní v˘robci, takÏe neexistuje dokonal˘ pfiehled, kolik a které jsou roãnû vydávány.

BIERDECKEL Pfiesto velk˘m pomocníkem pro sbûratele je 5x roãnû vydávan˘ Bierdeckel Magazín mezinárodního klubu sbûratelÛ FvB z Nûmecka, kter˘ mapuje novinky pivních táckÛ z celého svûta. U nás se tohoto úkolu ujal moravsk˘ sbûratel p. ·tûrba, kter˘ za pfiispûní ‰piãkov˘ch sbûratelÛ vydal Katalogy pivních táckÛ podle krajÛ po r. 1948 v âechách a Slovensku se stále aktualizovan˘mi dodatky do souãasnosti. Jeho práce je velmi nároãná, nákladná a o to víc zásluÏná. Sbírám tácky 38 let. Za tuto dobu jsem nashromáÏdil pfies 35 tisíc kusÛ z celého svûta. Nejvíce si cením táckÛ z I. âSR, a pak z pro nás exotick˘ch zemí bez pivovarsk˘ch tradic, a to z JiÏní Ameriky, Tichomofií, Afriky a Asie. Zajímav˘ je tácek z ost-

rova Belize, unikátní je pro mne kolekce táckÛ pro ‰védskou královskou rodinu, vlastní tácek s pozdravem a podpisem krále pivních táckÛ p. Wilhelma Thelena z Nûmecka (100 tisíc kusÛ), z na‰ich pak tácek Právováreãného mû‰Èanstva v âeském Brodû.

NEJVùT·Í SBùRATEL JE Z VÍDNù Nejvût‰ím sbûratelem na svûtû je zfiejmû Leo Pisker z Vídnû, kter˘ má sbírku pfies 160 tisíc kusÛ. U nás je asi 5 velk˘ch sbûratelÛ, z nichÏ nejvíce pfies 68 tisíc má p. arch. M. Kabát, pak následuje p. J. ·tûrba (40 tisíc). Ve v˘ãtu jmen bych chtûl vzpomenout na velké sbûratele, ktefií zasvûtili velkou ãást svého Ïivota tomuto oboru a jiÏ nejsou mezi námi jako pánové P. Prágl, M. ¤ezníãek, Ant. Hanzálek, Ch. Lazarov a J. DaÀhelka. Sbûratelé jsou pfieváÏnû organizováni ve sbûratelsk˘ch klubech, z nichÏ nejdel‰í tradici má Klub sbûratelÛ pivních etiket a táckÛ v Plzni a Klub sbûratelÛ kuriozit v Praze. Vladimír Linhart

INZERCE Hledám - vymûním - koupím pivní sklenice s logy ãesk˘ch pivovarÛ (hlavnû star‰í) a ze zru‰en˘ch pivopvarÛ, napfi. Kralupy, Bílina, StaÀkov, Teplice, Stod, Letovice, ale i jiné. Tvar a objem nerozhoduje. Poradím, pomohu zaãáteãníkÛm. Du‰an Mitáãek Dr. E. Bene‰e 1028 765 02 Otrokovice tel.: 777 113 470

9

REPORTÁÎ

PIVO POD OSMITISÍCOVKOU Jaké to je, zalyÏovat si na osmitisícovce a jaká jsou piva ve stínu velehor? Vladimír SmrÏ se zúãastnil vÛbec prvního pokusu v ãeské historii o sjezd z v˘‰ky osmi tisíc metrÛ nad mofiem a byl úspû‰n˘. Vladimír SmrÏ, kter˘ se v roce 2000 jako ãlen ãesko kanadsko - americké v˘pravy vydal splnit si svÛj sen na vrchol tyrkysové hory - âho Oyu (8 201 m), se stal prvním âechem, kter˘ sjel osmitisícovku na lyÏích... V na‰ich zemûpisn˘ch ‰ífikách nelze zaãít jinak, neÏ o pivu. S jak˘mi druhy piv jste se na sv˘ch cestách setkal? V Nepálu svoje pivo nemají, a tak jsou k dostání pouze piva dovozová, a to pfiedev‰ím belgická (Tuborg, St.Michel). Jedná se vût‰inou o kvalitní znaãky. Ceny se pohybují okolo jednoho dolaru a stoupají úmûrnû s nadmofiskou v˘‰kou. V âínû jsme mûli moÏnost ochutnat ãínská piva, kter˘ch bychom se u nás asi ani nedotkli, ale pokud jste nuceni pít neustále pouze ãaj, vezmete zavdûk i jimi. Tam jsem se pfiesvûdãil, Ïe kolikrát opravdu nejde ani tak o kvalitu piva, jako spí‰ o chuÈ na nûj. KdyÏ jsme se po 30 dnech vraceli, zdálo se nám i ono nekvalitní ãínské pivo úÏasné. Nejvût‰í v˘bûr "zlatavého moku" byl v Kyrgyzstánu, kde pfiesto, Ïe

10

svoji znaãku nemají, nabízí trh piva ruská a kaza‰ská . Kvalitou se podobala na‰im - na‰la se lep‰í i hor‰í, ale nikde jsme se nesetkali s Ïádn˘m r˘Ïov˘m pivem nebo nûãím podobn˘m. Jednoznaãnû nejlep‰ím pivem zde byla ruská Baltica. Údajnû existuje 13 druhÛ, které se li‰í barvou vinûty a pfiedev‰ím procentem alkoholu v pivu. Napfi. 1 byla nealkoholické pivo, 2 ãerné pivo, 3 jako na‰e jedenáctistupÀové pivo. Na trhu byla nejvíc zastoupena ãísla 3, 5, 7 a 13. Nejvy‰‰í ãíslo oznaãovalo nejsilnûj‰í pivo, takÏe 13 mûla 8,5 % obj., coÏ je ve srovnání s na‰ím pivem, které má 4,5 % obj. témûfi dvojnásobek. Na severu Kyrgyzstánu jsme okusili i klasické toãené pivo. I kdyÏ nás o svojí kvalitû pfiíli‰ nepfiesvûdãilo, ãas od ãasu jsme se rozhodli radûji pro hor‰í toãené neÏ lahvové. Zde

jsme také narazili snad na první ãerné pivo a ochutnali nejsilnûj‰í pivo, které jsme kdy pili - "Krásnyj vostok" ( âerven˘ v˘chod ), které mûlo 8,9 % obj., coÏ je hodnota, které dosahuje na‰e stolní víno. Pamatujete si na nûjaké zajímavosti z oblasti podávání piva? Tím se tam nikdo moc nezab˘vá. V âínû se podává v lahvi a vût‰inou se z ní rovnou i pije. MÛÏete si samozfiejmû fiíct o hrnek, ale dostanete buì nûjak˘ plastov˘ nebo keramick˘. V Kyrgyzstánu je to o poznání lep‰í. Tam b˘vá samozfiejmostí uÏ i skleniãka.

Tak, jako je u nás tradiãním nápojem pivo, je Kyrgyzstán, pfiedev‰ím díky RusÛm, proslul˘ vodkou. Konzumuje se tam skuteãnû v tak hojném mnoÏství? V Kyrgyzstánu mají, stejnû jako u nás, obchody specializované na prodej nápojÛ. My jsme tam ‰li pro jednu vodku a nûjaké balené vody, ale oni bûÏnû nakupují basu nebo karton vodky po patnácti kusech. Na druhou stranu se není ãemu divit, protoÏe tam vodka stojí stejnû, jako u nás pivo. PÛl litru nejlevnûj‰í vodky tam koupíte v pfiepoãtu za 12,- Kã a za nejdraωí Carskou vodku zaplatíte 42,- Kã. Jak je to tam s pitím na vefiejnosti? Není tam prohibice? V Kyrgyzstánu prohibice sice není, ale vût‰ina lidí pije spí‰ doma. Do restaurací se, na rozdíl od EvropanÛ, chodí skuteãnû jenom najíst. âíÀané alkoholu pfiíli‰ neholdují. Na diskotékách pfiedev‰ím zpívají

a tanãí, pití je pro nûj jen okrajová záleÏitost. Nejzajímavûj‰í je to ov‰em v Nepálu. Tam se po osmé hodinû veãerní nesmí pít na vefiejnosti, jinak vás policisté mají právo zbít bambusovou holí, pokutovat nebo zavfiít. Pokud se jedná o cizince, odnese to osoba, která mu nalévá. I kdyÏ se nám tento postup mÛÏe zdát tvrd˘, úãinek dozajista má, protoÏe opilce tam na ulici skuteãnû nepotkáte. Teì na chvíli od pití k jídlu. Vzpomenete si na nûjakou zvlá‰tnost z této oblasti? V Kyrgyzstánu pfievládá, díky rusk˘m obyvatelÛm, evropská kuchynû. Na talífii se objevují pfiedev‰ím pokrmy z brambor, r˘Ïe, masa a zeleniny. V âínû a Nepálu je kuchynû ovlivnûna pfiedev‰ím náboÏenstvím a finanãními prostfiedky, takÏe na stole dominuje r˘Ïe se zeleninou na rÛzné zpÛsoby.

Nepálskou specialitou je tzv. Dalbát, coÏ je r˘Ïe s ãoãkovou polévkou a k tomu maso a zelenina jako pfiíloha. Katefiina Paroubková - svetpiva.cz

INZERUJTE v PIVNÍM MAGAZÍNU, OSLOVÍTE P¤ESNù CÍLENOU SPOT¤EBITELSKOU SKUPINU! âasopis je distribuován do prodejní sítû v celé âR a také do ãesk˘ch a moravsk˘ch restaurací. Vበinzerát mÛÏeme podpofiit tématick˘mi redakãními ãlánky a je moÏné dohodnout adresnou distribuci magazínu do Vámi vytipovan˘ch míst. Va‰e reklama bude k vidûní také na www.pivnimagazin.cz a na partnersk˘ch stránkách www.svetpiva.cz Nabízíme sponzoring pfiipravovaného rozhlasového pofiadu Pivní radiomagazín.

ORIENTAâNÍ CENÍK INZERCE: Celostránková plnobarevná inzerce Zadní strana obálky 90 000 Kã Vnitfiní strany obálky á 50 000 Kã Vnitfiní strany á 40 000 Kã 1/4 á 14 000 Kã, 1/8 á 7 000 Kã Pfii pravidelném opakování mnoÏstevní slevy aÏ 25 %. Rabat pro agentury. Podrobné informace na tel. 605 359 285. [email protected]

11

ENCYKOLOPEDIE âESK¯CH A MORAVSK¯CH PIVOVARÒ

STAROBRNO SOUBOJ S MORAVIÍ

STAROBRNO - TAJEMSTVÍ DOBRÉ NÁLADY Pivovarské umûní má v Brnû dlouhou tradici. V roce 1243 byla mûstu Václavem I. udûlena královská privilegia, mezi kter˘mi bylo také právo vafiit pivo. V mû‰Èansk˘ch domech se pak zaãalo vafiit pivo pro vlastní potfiebu. Stoupající ÏízeÀ brnûnsk˘ch obyvatel v‰ak vedla k tomu, Ïe se jednotlivci sdruÏovali do rÛzn˘ch spoleãností, které zaãaly budovat první pivovary. V roce 1323 zaloÏila královna Eli‰ka Rejãka na Starém Brnû cisterciáck˘ klá‰ter. O dva roky pozdûji se souãástí klá‰tera stal pivovar. V následujících stoletích byl klá‰terní pivovar dvakrát pobofien a vypálen, ale po ãase vÏdy znovu obnoven. S pfiíchodem nov˘ch obyvatel, augustiniánÛ od sv. Tomá‰e, nastal v roce 1782 soumrak klá‰tera a celého jeho hospodáfiství.

ZROD “STAROBRNùNSKÉHO” V druhé polovinû 19. století, kdy dochází v na‰ich zemích k rozmachu pivovarnického prÛmyslu, se poslední majitelé klá‰terního pivovaru, Josef Mandel a Herrmann Hayek, rozhodli ke stavbû nového moderního pivovaru. Tato stavba byla zahájena v roce 1872 a jiÏ tehdy se jí fiíkalo "Starobrnûnsk˘ pivovar" a pivo bylo známé jako "starobrnûnské". V roce 1888 byla zfiízena akciová spoleãnost "První brnûnsk˘ akciov˘ pivovar a sladovna v Nennowitz" (dne‰ní Ivanovice) s roãním v˘stavem 50 000 hl. Tato spoleãnost potom o rok pozdûji koupila pivovar firmy Mandel a Hayek. Nov˘ název spoleãnosti byl "První brnûnsk˘ akciov˘ pivovar a sladovna v Brnû". V roce 1891 byla v˘roba piva soustfiedûna do polohou v˘hodnûj‰ího pivovaru ve Starém Brnû a provoz ivanovického pivovaru byl zastaven. Pfiesto produkce dosahovala témûfi 120 000 hl, na konci století dokonce pfiesáhla 230 000 hl. UÏ pfied první svûtovou válkou, kdy v˘stav dosahoval 248 000 hl, vafiil starobrnûnsk˘ pivovar svûtlé a ãerné pivo 10 %, leÏák 11 %, bfiezÀák 12 %, svûtlé a ãerné 14 % a dokonce i pivo Porter 20 %. Pivo se v té dobû vyváÏelo do Polska, tehdej‰ích Uher a do Rakous.

12

Po skonãení první svûtové války nastává konjunktura a pivovar se roz‰ifiuje a modernizuje. ZároveÀ se vystupÀoval konkureãní boj s pivovarem Moravia, kter˘ v‰ak, na rozdíl od starobrnûnského, nepfieÏil hospodáfiskou krizi poãátkem 30. let a První brnûnsk˘ akciov˘ pivovar se tak sv˘m roãním v˘stavem stal nejvût‰ím pivovarem na Moravû. Se zaãátkem druhé svûtové války bylo do pivovaru dosazeno nûmecké vedení. V˘roba byla postupnû omezována a místo kvalitních piv se vyrábûlo jen pivo 4 %. Pfii náletu na Brno 20. 11. 1944 byl pivovar znaãnû po‰kozen a pfied boji o Brno v˘stav piva ustal zcela. Po skonãení války byl pivovar znárodnûn a stal se z nûj "Starobrnûnsk˘ pivovar a sladovna, národní podnik". Po vyfie‰ení nedostatku surovin, materiálu, vozidel a dal‰ích prostfiedkÛ pak pivovar mohl znovu zaãít vyrábût tradiãní piva, k 12 % se v‰ak vrátil aÏ v roce 1957. V následujících desetiletích pro‰el pivovar nûkolika modernizacemi, z nichÏ ta poslední, stavba cylindrokónick˘ch tankÛ, zaãala v prosinci 1995 a je tak souãástí historie novodobé. Ta se zaãala psát v roce 1994, kdy do‰lo ke zmûnám vlastnické struktury a STAROBRNO, a.s. se stalo souãástí rakouského koncernu Österreichische Braubeteiligungs - Aktiengesellschaft. V roce 2002 probûhla úspû‰ná fúze spo-

leãností HOSTAN s.r.o. se spoleãností STAROBRNO, a.s. Znaãka Hostan byla tímto krokem zahrnuta do portfolia znaãek spoleãnosti. V souãasné dobû je roãní v˘stav STAROBRNA, a.s. cca 800 000 hektolitrÛ piva, coÏ ho fiadí mezi 5 nejvût‰ích

pivovarÛ v âeské republice. Celostátní podíl na trhu se pohybuje okolo 5 % a znaãka Starobrno je vedoucí znaãkou pfiedev‰ím na jiÏní Moravû. Starobrno se v‰ak pije také na Slovensku, v Nûmecku, Rakousku, Itálii, ·védsku, Chorvatsku, v USA a dal‰ích státech.

SORTIMENT svûtl˘ leÏák STAROBRNO LeÏák svûtlá v˘ãepní piva STAROBRNO Osma a STAROBRNO Tradiãní tmavé v˘ãepní pivo STAROBRNO âerné fiezané v˘ãepní pivo STAROBRNO ¤ezák jedenáctistupÀové svûtlé v˘ãepní pivo Svatováclavské jedenáctistupÀov˘ leÏák MEDIUM bezalkoholové Fríí speciály: ãtrnáctistupÀové pivo Baron Trenck patnáctistupÀové ãervené pivo âerven˘ drak tfiináctistupÀové tmavé pivo Black Drak Hostan: svûtlé v˘ãepní pivo Na‰e pivko tmavé v˘ãepní Granát jedenáctistupÀov˘ svûtl˘ leÏák Hradní dvanáctistupÀov˘ svûtl˘ leÏák PREMIUM Sortiment pivovaru STAROBRNO obohacují importovaná rakouská piva: bezalkoholov˘ Schlossgold, dále svûtl˘ leÏák Zipfer.

STAROBRNO, a.s. Hlinky 160/12 661 47 Brno

telefon: +420 543 516 111 [email protected] www.starobrno.com

NA·E HOSPODA RESTAURACE NA B¤EÎANCE

„A bude hÛfi,” tvrdí Lubor MaÈa.

Dnes by bylo bláhové hledat na praÏsk˘ch Vinohradech v okolí LublaÀské ulice bfiezov˘ háj. A pfiece tu ‰umûl vlastnû je‰tû nedávno – bratru pfied nûjak˘mi sto dvaceti lety. Právû v té dobû vyrÛstaly v LublaÀské ulici ãinÏáky namísto mûstsk˘ch hradeb a v jednom z nich – na rohu dne‰ní LublaÀské a Rumunské ulice – postavil pan majitel restauraci. Jméno díky blízkému hájku bylo nabíledni, a tak restaurace Na BfieÏance mohla pfiivítat první hosty. Na blízkém dne‰ním Tylovû námûstí v té dobû fungoval vyhlá‰en˘ bramborov˘ trh a jeho rytmu podfiídila nová hospoda svÛj Ïivot. UÏ od ãtvrté hodiny ranní podávala polévky pfiespolním trhovcÛm. Historii restaurace psal i slovensk˘ spisovatel Martin Kukuãín (vlastním jménem Matej Bencúr), kter˘ v domû bydlel a restauraci pilnû nav‰tûvoval. Dodnes nároÏí domu zdobí jeho busta. A navíc: pro dne‰ní ‰tamgasty z „Bfiízy“ svoji matefiskou restauraci dokonce zachránil – a to pfiesto, Ïe uÏ byl pûkn˘ch pár let po smrti. DÛm i s hospodou mûl ustoupit stavebnímu budování pfiedchozího reÏimu a navÏdy zmizet. Proti tomuto zámûru se zásadnû postavila Matice slovenská – právû ve jménu na Slovensku velmi uznávaného romanopisce – a dÛm s restaurací byl zachránûn pro dal‰í generace hostÛ. Martine, na zdraví! I souãasná epocha restaurace Na

BfieÏance vychází z dávné tradice – s hostem se tu hraje na rovinu: jednoduch˘, ale útuln˘ interiér a jistota, Ïe tu vÏdy najde kvalitní ãeskou kuchyni a v˘bornou dvanáctku – gambáã. To v‰e za pfiijatelné ceny. Ano, nájemci restaurace Dana Hradecká a Josef Îemla tu postavili strategii jediného piva. Host tedy nemusí mít obavy, Ïe dvanáctku mu personál fiízne desítkou, a navíc ani po konzumaci vût‰ího mnoÏství piveãka se odtud nebude vzná‰et jako balón naplnûn˘ kysliãníkem uhliãit˘m. Sudy jsou uloÏeny v chladicím boxu a pivo je k pípû dopravováno bezolejnat˘m kompresorem a tedy vzduchem! Kombinace fiízné dvanáctky za jednadvacet korun s letním posezením na zahrádce ve stínu a tichu zeleného vnitrobloku a pfiece v samém centru hlavního mûsta nemá chybu. ·tamgasti mají také o‰etfieny klíãové dny, ve kter˘ch jídelní lístek pfiiná‰í záchytné body. V pondûlí je to napfiíklad vyhlá‰en˘ ptáãek, ve ãtvrtek kachniãka a pak pfiichází páteãní vrchol t˘dne: rostbíf. S bramborem a tatarkou za pfiijateln˘ch pûta‰edesát korun, pfiitom s chuÈov˘m vjemem nevyãíslitelné hodnoty. V‰ak také tvÛrce receptu studoval i svého ãasu nejvyhlá‰enûj‰í rostbíf v Praze, kdy na nûj k Zelené Ïábû jezdila celá britská ambasáda. Teì Pepa Îemla se skromností sobû vlastní tvrdí: „Teì jsem rostbífov˘m králem já!“ Atmosféru restaurace dotváfií i silná klika ‰tamgastÛ. Zpívající bubeník VíÈa Vávra postává s nepostradateln˘m piveãkem ve svém rÛÏku a na otázku, co mu pobyt na „Bfiíze“ dává, s úsmûvem odpovídá: „Krásnej Ïivot!“ S poÏitkem sobû vlastním si zapaluje „tyã“ (v chacharském dialektu, kter˘ rád pouÏívá, je to v˘raz pro cigaretu) a pfiipíjí Martinovi Kukuãínovi, kter˘ mu jeho zamilovanou hospÛdku uchránil pfied demolicí. Nonkonformní nakladatel Lubor MaÈa pravidelnû sedává se svojí literární spoleãností v jiném rohu, jedná

s autory, organizuje rockov˘ Ïivot v ãesk˘ch zemích. V jeho spoleãnosti b˘vá vidûn i spisovatel a vydavatel Pivního magazínu J. N. Veãerníãek ãi literát Jan Pelc. To pak stojí za to, neboÈ organizátofii literárního Ïivota u nás se pfiedhánûjí v ‰ílen˘ch nápadech, Ïe závistí bledne i Ivan „Magor“ Jirous, kter˘ v MaÈovû nakladatelství vydal své literární poãiny. Na otázku, proã Magor nebyl na Bfiíze del‰í dobu vidûn, odpovídá Lubor MaÈa jednodu‰e: „Má deprese!“ Restaurace Na BfieÏance disponuje dvûma salónky, které vyuÏívají ‰tamgasti i dal‰í hosté k rodinn˘m oslavám, a aby se nehrálo jen na jednu branku, dokáÏí i majitelé restaurace uspofiádat mejdan pro své hosty – jako napfiíklad k desetiletému v˘roãí nejnovûj‰í historie restaurace. Jde o solidní, zabûhlou restauraci, ve které je host vlídnû opeãován, napojen a nasycen, aniÏ by si pfied náv‰tûvou restaurace musel u finanãního ústavu vyfiídit pÛjãku. Provozovatelé restaurace Na BfieÏance slibují, Ïe to tak zÛstane i do budoucna.

„Krásnej Ïivot“ Víti Vávry.

13

ILUSTROVANÉ DùJINY PIVA PIVO V ANTICE Iónové, Achájové a Dórové pivo znali uÏ v dobách, kdy zaãali osidlovat egejskou oblast. To by mimo jiné znamenalo, Ïe pivo znali dfiíve neÏ víno. A to z prost˘ch dÛvodÛ. Vyrobit víno je pro koãovníky daleko technicky obtíÏnûj‰í a zdlouhavûj‰í neÏ pivo.

VÍNO JAKO SYMBOL ÚSPùCHU

Stafií ¤ekové pivo znali uÏ od nejstar‰ích dob, hojnû ho pili, ale nikdy si ho pfiíli‰ neváÏili. Nápojem bohÛ pro nû bylo révové víno. „Ojnon krythinon“, málo alkoholické jeãmenné víno, nepovaÏovali za nápoj prav˘ch muÏÛ. Jeden z nejstar‰ích fieck˘ch lyrikÛ Archilochos pí‰e uÏ v 7. stol. pfied na‰ím letopoãtem o nápoji z jeãmene a kofiení. O pivu se ve sv˘ch dílech pozdûji zmiÀovali i Sofoklés, Hecateus, Triptolemus, Aristotelés a dal‰í. Tito autofii také uÏ znali nûkolik druhÛ piv. V Alexandrii napfi. podle uãence Strabóna vafiili dvojí pivo z jeãmene. Slab‰í sitos a jak název napoví-

14

dá silnûj‰í dvojité, tuplované disitos. V Thrákii dokonce vafiili tak silné pivo, „Ïe v nûm i slonovina zmûkla“. Jmenovalo se Zythos a vafiilo se z jeãmene, kofiení a s pfiídavkem hofik˘ch bylin.

PÒVODNÍ TRADIâNÍ ¤ECK¯ NÁPOJ Pivo ¤ekové vafiili z praÏeného obilí, podobnû jako stafií Izraelité. To podle Josefa StaÀka vyluãuje domnûnku historikÛ, Ïe se ¤ekové nauãili vafiit pivo od EgypÈanÛ. Ti ov‰em k jeho v˘robû pouÏívali pivní chleby. PraÏené obilí ukazuje spí‰ na koãovnick˘ pÛvod, takÏe je pravdûpodobné, Ïe helénské kmeny

Odtud, alespoÀ podle mého soudu, pramení jejich obdivné vzhlíÏení k vínu, které pro tyto pastevce a koãovníky muselo b˘t symbolem stability, hojnosti a moci. VzpomeÀme si v této souvislosti i na starovûké Hebrejce. Zatímco EgypÈané nebo BabyloÀané, po tisíce let bohaté a mocné národy, povaÏovali víno za kaÏdodenní bûÏn˘ nápoj, oblíben˘ ale vût‰inou ménû neÏ pivo. Pro Îidy i ¤eky je v‰ak víno nápoj ve srovnání s pivem o nûkolik tfiíd v˘‰e, je to nápoj rituální, boÏsk˘. To vypovídá o jistém druhu snobství, vypl˘vající z komplexu ménûcennosti, kdy jak pro Îidy, tak pro koãovné ¤eky bylo pivo kaÏdodenním nápojem, ale víno nûco extra a jehoÏ pitím se chtûli vyrovnat starobyl˘m a mocn˘m národÛm Malé Asie. Tyto primitivní kmeny se k vínu na úsvitu své historie dostaly obvykle jen tehdy, kdyÏ dobyli nûjaké starousedlé mûsto.

STAR¯ ¤ÍM Prakticky ve‰kerou kulturu pfievzali ¤ímané od ¤ekÛ. Je tfieba fiíct, Ïe byli o nûco ménû snob‰tí a ve v‰em co dûlali, byli oproti HelénÛm praktiãtûj‰í a ménû afektovaní. Milovali mladé chlapce, ale nepovy‰ovali pederastii na rozdíl od ¤ekÛ na boÏskou lásku a váÏili si i lásky Ïen. Znali a pili vinum cerevisia, obilné víno, a pili ho na poãest bohynû úrody a obilí Ceres. Víno v‰ak vût‰inû ¤ímanÛ chutnalo daleko víc, a tak mu dávali obvykle pfiednost. Historik Plinius poprvé pojmenoval pivo cerevisia a zaznamenal, Ïe nápoj z obilí vafieného ve vodû má pûnu, kterou pouÏívají ¤ímanky ke kosmetick˘m úãelÛm. Chytré Ïeny zfiejmû brzy pfii‰ly na to, Ïe pivo plné vitamínÛ skupiny B bájeãnû regeneruje pleÈ a má dobr˘ úãinek i na vlasy a nehty.

¤ÍM, K¤IÎOVATKA ANTICK¯CH PIV

O Skythech a jejich pivu pí‰e fieck˘ zemûpisec Skylax: „Jakmile k nim nûkdo pfiijde, pfiinesou chléb a sÛl na misce, pfiedfiíkají modlitbu, zazpívají písnû a podají ve dÏbánech opojn˘ nápoj, kter˘ jmenují sytho.” Jako lék pouÏívali Skythové hofik˘ kva‰en˘ nápoj jaky. Podle fieck˘ch uãencÛ Hippokrata a Hérodota do jeãmenného nápoje sytha pfiidávali i konopné semeno. To obsahuje známé kanabinoidy, psychotropní látky úãinné ve známé marihuanû a ha‰i‰i. Pivo s pfiídavkem konopn˘ch látek se vyrábí dodnes. V âR ho napfi. vafiil pivovar Svitavy. Pfiedkové FrancouzÛ i pfied dvûma tisíci lety byli milovníci vína, které tu bylo nápojem bohat˘ch. Prostí lidé v‰ak pili pivo z jeãmene korma a dokonce uÏ s pfiídavkem chmele a také kmínu. Velmi cenûné bylo galské pivo s medem.

POSILA V BOJI U KeltÛ bylo pivo prvním a nejcennûj‰ím nápojem. Vafiili ho z jeãmene i p‰enice a letopisci pí‰í, Ïe bylo velmi trvanlivé. Pí‰í také, Ïe se Keltové pfied bojem posilÀovali masem a nápojem z obilí zvan˘m caelia. Není divu, Ïe Scipio mlad‰í rozvrátil po patnáctimûsíãním obléhání centrum povstání ibersk˘ch KeltÛ Numatii. Patnáct mûsícÛ se ládovat masem a pivem, to musí skolit i toho nejsilnûj‰ího váleãníka. Jak ve své knize Blahoslaven˘ sládek pí‰e Josef Stanûk, je pozoruhodné, Ïe keltská piva se v b˘val˘ch keltsk˘ch zemích vafií dodnes. Známé jsou napfiíklad belgické znaãky p‰eniãn˘ch piv Lambic a Peeterman, pfii jejichÏ v˘robû se vyuÏívá samovolné zakva‰ování. Kvasnice se tu do piva nedávají, ale mladina sama zkva‰uje pomocí volnû Ïijících kvasnic v pivovarském sklepû. jnv

Starovûk˘ ¤ím bylo nejen veliké mocenské, ale i obchodní centrum a Ïily v nûm národy celého svûta, Keltové, Galové, Germáni, Îidé, Skythové, EgypÈané. Z celého známého svûta se sem proto také pivo vozilo a pilo. Pivo tu v‰ak zÛstávalo nápojem cizozemcÛ, barbarÛ a otrokÛ.

SKYTHOVÉ A GALOVÉ Antika, to ov‰em není jenom ¤ím. Co se piva t˘ãe, známe z té doby piva skythská zvaná damum, egyptská zythum a piva keltská. A samozfiejmû v té dobû uÏ pivo dávno znali Slované, Galové a Keltové na ostrovu Pretanike, coÏ je dne‰ní Británie, Ligurové v Janovském zálivu, Iberové ve ·panûlsku a také Belgové, Aquitové i Helvétové.

SKYTSKÉ MARIHUANOVÉ PIVO Ve starém ¤ímû bylo bûÏnû k dostání skythské jeãné pivo camum. Bylo velmi populární a rozlévalo se u nejvybranûj‰ích tabulí. Otázkou zÛstává, zda ho v ¤ímû Skythové vafiili, anebo se dováÏelo.

15

N Á Z O R Y - A N K E TA JAK¯ PIVO TI CHUTNÁ? Jifií PapeÏ, poslanec ODS z Plznû: Pfiece PlzeÀ, ale vût‰ina piv je dobrejch. Upír Krejãí, herec: Kolik piv vypije‰, tolikrát jsi ãlovûkem. Piju v‰echno a rád. Zkus to taky. Chlastej, ale zÛstaÀ ãlovûkem. Jifií Velebn˘, ekonomick˘ novináfi âT: Nejradûji mám Kru‰ovice, ale mÛÏu i Prazdroj, nechutnal mi Daãick˘ z Kutné Hory. Miroslav Mouãka, svitavská legenda: Poliãka. A napi‰ tam nûco vo tûch Kru‰ovicích, co dûlaj za sraãky a pak tím lidem vymejvaj mozky.

Josef Mouãka, dvojãe Miroslava: Poliãka. Ale na ÏízeÀ je dobrej i Kozel nebo Braník. To vo tûch Kru‰ovicách

psát nemusí‰, to snad kaÏdej vidí, co to je za chcanky. Jifií Kvapil, alias Mal˘ Pupek, Svitavy: Mበna jedno? Ty vole sem v pasti. Deme do toho. Musíme se voÏrat. Stfiízlivej se na tu tvoji drÏku dívat nebudu. Ani chvíle bez promile. Milan ¤íha, gangster, Svitavy: Je mi jedno, co chlastám. Hlavnû, Ïe se motám. Ale teì sem na antabusu. Nadporuãík Miroslav Sivák, agent s povolením zabíjet a chlastat: Poliãka, ty vole Poliãka, to je snad jasn˘! Martin Adamec, zvlá‰tní KomorousÛv agent, nadporuãík, Poliãka: Jasnû, Ïe Poliãka, Witz by nás zastfielil, kdybysme fiekli nûco jin˘ho. (Karel Witz je fieditel pivovaru Poliãka). Nûjak˘ ‰patn˘? To je blbá otázka, Kru‰ovice sou pfiece nejznámûj‰í sraãka. Jinak Ïádn˘ ‰patn˘ pivo neznám. Pokud se samozfiejmû bavíme o pivu a ne o eurosraãkách. NadstráÏmistr Petr Novotn˘, ≈Ûmen z Chlumu u Tfiebonû: Se‰ Àákej zvûdavej hele, abysme si tû neprolustrovali. Napi‰ dvanáctka TfieboÀsk˘ Regent a Budvar. Monika Absolonová, zpûvaãka, Praha: Mû chutná kaÏd˘, ale uÏ jsem ti fiíkala, Ïe mi chutná pivo U tygra a U PinkasÛ (Prazdroj).

Slávek Janda, zpûvák: Prazdroj v‰ech piv. Tomio Okamura, vydavatel: Já piju Prazdroj a ty Kru‰ovice taky nûkdy nejsou ‰patn˘. To záleÏí spí‰ na hospodû. U MedvídkÛ nebo v ·umavû je Budvar skvûlej a vzpomeÀ si na tu jednu restauraci, kde jsme byli s Jirkou Velebn˘m, tam to byl hnus. Martin Nezval, spisovatel, Praha: Budvar U MedvídkÛ je dobrej, to pfiece ví‰ sám nejlíp. Autor ankety: U MedvídkÛ mi chutná nejvíc granát z âerné Hory, Na BfieÏance dvanáctka Gambrinus, U tygra a U Pe‰kÛ PlzeÀ, v ·umavû Budvar a svitavsk˘ Doktor je prostû doktor, ale faktem je, Ïe kdyÏ se napiju Poliãky, uÏ po nûm Ïádn˘ jin˘ pít nemÛÏu. To není pivo, ale zázrak. Trochu se mu je‰tû pfiibliÏuje pfierovsk˘ Zubr, Klá‰ter a Primátor z Náchoda. Pivo je v‰ude dobr˘. Do téhle kategorie samozfiejmû nepatfií Kru‰ovice, ale i ty v posledním roce udûlaly kus práce na svém polid‰tûní. Petr Hannig, skladatel a zpûvák: PlzeÀ ze sudu a docela ten svitavskej Doktor mi vãera chutnal a ãlovûãe taky ta Litovel. Standa Berkovec, moderátor TV Nova, rádio Hey a motorkáfi: Ví‰, Ïe já sem dobrák, kaÏd˘ pivo je dobr˘. UÏ jenom proto, Ïe to je pivo. /jnv/

zzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzz PIVNÍ SBÍRKA TAK TROCHU NA NIC ANEB JEDEN DEL·Í INZERÁT Jestli nûco sami intenzivnû sbíráte, jistû i Vy ten problém znáte. Kam s tím? A je vlastnû úplnû jedno, jestli Vበsbûratelsk˘ pfiedmût doliãn˘ je úplnû mal˘ a nebo naopak velk˘. Jednoho dne ho zkrátka nemáte kam dát. Abych byl pfiesnûj‰í, nemáte ho kam vystavit. Pfiichází tedy na fiadu nûkolik zoufal˘ch pokusÛ co s tím. První a nejménû úspû‰n˘ je pokusit se pfiesvûdãit Va‰i Ïenu (zámûrnû fiíkám Ïenu a ne drahou poloviãku, protoÏe, a to si v‰imnûte, z jakéhosi dÛvodu Ïeny s v˘jimkou penûz nikdy nic nesbírají), Ïe ty malinkaté lahviãky od whisky se budou úplnû krásnû vyjímat i v kuchyni, ãi vedle manÏelské fotografie ve Va‰í loÏnici. Nic nepomÛÏe ani slib, Ïe budete m˘t cel˘ rok nádobí a prkénko na záchodû budete dávat dolÛ. Tudy cesta vût‰inou opravdu nevede. Dal‰í moÏností co s tím, je specializace. Ale to uÏ je první sebezniãující úkrok stranou. Zaãnete tedy sbírat tfieba lahviãky vyrobené jen v urãitém státû. Va‰e sbírka se tak zcela urãitû zmen‰í, otázka je, zda v‰ak ne pouze doãasnû a jednoho dne neskonãíte tím, Ïe

16

budete sbírat jen ty vyrobené v pondûlí 4. 8. 1931 od jednoho v˘robce z jednoho mûsta. Co tedy zb˘vá? Buì toho v‰eho nechat a nebo najít nûjak˘ ten prostor pro Va‰i sbírku. Vût‰inou ho najdete za souhlasného pfiikyvování Va‰í Ïeny a jejího úsmûvu, jenÏ Vám fiíká, jak tolerantní vlastnû je na ty Va‰e koníãky, kde jinde, neÏ v garáÏi, kÛlnû, pÛdû apod. Na sbírku tam pozvolna usedá prach, v nepfiehledném chaosu ztrácíte pfiehled, kde co máte a kolik toho máte, a v‰e Vám jak kvûtina uvadá pfied oãima. VÏdyÈ, co je to za sbírku, která není vidût a nemÛÏete se jí kochat tak nûjak pohromadû. A nemÛÏe jí vidût ani soused, ani nikdo jin˘ z Va‰ich znám˘ch ãi blízk˘ch, natoÏ cizích. Nikdo se nepokochá tou krásou, nikdo neocení Va‰e sbûratelské úsilí a Vám nezb˘vá, neÏ doufat v zázrak. Je‰tû pomûrnû dobfie jsou na tom sbûratelé etiket, známek, vinût apod. neboÈ ty jiÏ od zaãátku tak nûjak pfiijímají fakt, Ïe celou svoji sbírku (vedle sebe) nikdy neuvidí. Spokojí se nûkolika desítkami pln˘ch alb a se‰itÛ a jen tak pro radost si v nich kdykoliv listují a ãtou jako kníÏku tfieba s jin˘mi kolegy sbûrateli. Pfiehlednost je zachována a není problém celou sbírku bez obav vzít s sebou. (Jsou-li ve va‰em okolí kapesní i ménû kapesní zlodûji, pak samozfiejmû s obavami. To je ale zcela jiná

kategorie „sbûratelÛ“.) Tak a proã to vlastnû v‰echno pí‰u? ProtoÏe sám jsem podobn˘m peripetiím se svojí sbírkou procházel. Sbírám pivní lahve. Zpoãátku to ‰lo, ale ãasem jsem musel vyklidit k mému pfiekvapení napfi. dûtsk˘ pokojíãek (nechápu proã, dûtem se pfiece obrázky líbí), pak i v‰echny ostatní místnosti a dnes mi dvû tisícovky lahví spí pod vrstvou prachu v ohromné naskládané fÛfie na pÛdû. TakÏe teì hledám ty dal‰í prostory Vím, Ïe se na mne mnoh˘ sbûratel nyní skrze prsty podívá, neboÈ nesbírám ani historické pivní lahve ani pouze etikety, ale zÛstal jsem tak nûjak na pÛli cesty a sbírám etikety na lahvích. Není to sice tak cenné nebo tak rozsáhlé, ale zase je to pûkné. A kvÛli tomu to sbíráme. Nebo alespoÀ já. A protoÏe vím, Ïe tento ãlánek i dopis si pfieãte celá fiada stávajících (ale i budoucích) majitelÛ hospod a restaurací, mám pro Vás jednu nabídku. Nechcete zdarma do interiéru Va‰í restaurace tuto sbírku? Jako dekorace skvûlá vûc. PomÛÏete tím mnû (také mojí manÏelce) a vûfiím, Ïe i sobû. P.S.: Jen poãítejte s tím, Ïe aÏ se sbírka zase ponûkud rozroste, budete muset pfiistavovat). TomበErlich SdruÏení pfiátel piva

PIVNÍ GALERIE VÁNOCE S PIVNÍ GALERIÍ: Pfiipravujeme ochutnávky vícestupÀov˘ch piv od 13 do 24 stupÀÛ. Piva se budeme snaÏit nasazovat podle stupÀovitosti. To znamená tfiináctku tfiináctého, ãtrnáctku ãtrnáctého, ãtyfiiadvacítku ãtyfiiadvacátého. âekat mÛÏete tyto stupnû: 13° 7 kulí 14° Perla 15° Rychtáfi 16° Vald‰tejn 18° Jihlavsk˘ Grand 19° Porter 21° Rytífi Primátor 24° Double Primátor

PIVNÍ KURIOZITY Nabízíme nepfieberné mnoÏství originálních packÛ v provedení dfievo, palety, vozíky. Novinka: ko‰e piva v rÛzn˘ch skladbách piva. Mraky pivního skla. V prÛmûru devadesát druhÛ lahvového piva v‰ech mal˘ch pivovarÛ, nûkter˘ch stfiedních pivovarÛ v âechách a na Moravû.

zit, literatury, pivních suven˘rÛ: pÛllitry, triãka, plakáty, tácky apod. Praha 7 - Hole‰ovice, U PrÛhonu 9 Otevfieno mají: Po-Pá, od 10.00 do 20.00 hod. v sobotu od 10.00 do 13.00 hod. a v nedûli je zavfieno. e- mailová adresa: [email protected] telefon: 220870613

Vedle nabídky v lahvích jsou zde k ochutnání také vÏdy dvû znaãky v ãepované podobû. V prodeji tu je spousta pivních zajímavostí, kurio-

DEJ BÒH ·TùSTÍ NENÍ JEN PIVOVARSK¯ POZDRAV - KOSTELEC NAD âERN¯MI LESY

V poslední dobû dostal tradiãní pivovarsk˘ pozdrav nov˘ v˘znam pfiesnû tak se totiÏ jmenuje spoleãnost s ruãením omezen˘m, která se rozhodla vrátit na pivovarskou mapu âeské republiky jeden ze zru‰en˘ch pivovarÛ. Kostelec nad âern˘mi lesy leÏí v utû‰ené krajinû na v˘chod od Prahy nedaleko Jevan, v minulosti oblíbeného letoviska praÏské smetánky. Pfiímo na hlavní silnici smûrem na Kutnou Horu stojí od zaãátku 19. století pÛvodnû barokní, v industriálním stylu konce 19. století pfiestavûná budova pivovaru,

kter˘ ve sv˘ch nejlep‰ích ãasech produkoval aÏ 70 000 hl piva a 500 tun sladu roãnû. Po zastavení stáãení v sedmdesát˘ch letech a zastavení vafiení piva v osmdesát˘ch letech slouÏil objekt pouze jako sladovna, spilka a sklep pro velkopopovick˘ pivovar s definitivním ukonãením produkce v roce 1994. Od té doby pivovar chátral a vnitfiní zafiízení slouÏilo jako oblíben˘ cíl lovcÛ sbûrn˘ch surovin. V leto‰ním roce se Kostelec nad âern˘mi lesy vrátil na mapu pivovarsk˘ch mûst. Spoleãnost Dej BÛh ‰tûstí, s. r. o., reprezentovaná

Ing. Milanem Starcem a Tomá‰em Vodochodsk˘m, pfiímo v pÛvodním areálu instalovala a 15. 3. 2003 spustila zku‰ební provoz mikropivovaru o varu 100 litrÛ horké mladiny. Spoleãnost dále pfiipravuje provoz minipivovaru o varu 10 hl horké mladiny pfiibliÏnû do dvou let. Ve star‰ích ãástech pivovaru a sladovny je postupnû budováno muzeum, jehoÏ v˘stavní plocha bude v koneãné podobû pfiesahovat 4000 m2! Expozici bude tvofiit autentické technologické zafiízení z pfielomu 19. a 20. století, hostinec ve stylu první republiky, sbûratelské a dal‰í artefakty, a pfiedev‰ím komplexní zmapování míst, kde se na na‰em území vafiilo pivo. Pfiedpokládá se tempo zhruba 500 m2 instalované v˘stavní plochy roãnû s postupn˘m otevíráním expozic historie pivovarnictví po regionech. Dej BÛh ‰tûstí!

17