Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Příspěvek k sociologii vybrané vesnice případová studie Dolních Bojanovic Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Brno 2012
Ing. Anna Bábíková
Děkuji doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za odborné vedení a konzultace při tvorbě této diplomové práce, dále děkuji vedení obce Dolní Bojanovice za poskytnutí údajů a pomoc při tvorbě práce. Touto cestou chci také poděkovat svým blízkým, zejména rodičům a sestrám za inspiraci a pomoc při tvorbě této práce a také za podporu během mých studií.
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Příspěvek k sociologii vybrané vesnice - případová studie Dolních Bojanovic zpracovala samostatně s použitím výhradně těch zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.
Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne ………………………………………. Podpis diplomanta ……………………….
Abstract Bábíková, A. Contribution to the sociology of the selected village – case study of Dolní Bojanovice. Diploma thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2012. This diploma thesis is focused on rural sociology, observes selected areas of this science, first using available literature and later with the use of empiricism. Also gives overview about the situation in the contemporary countryside through the model of the village in South Moravia. Next part is directed on research chosen issues in the village Dolní Bojanovice, by questionnaires and interviews is made a survey of leisure time for young people living in this village. The result of this diploma thesis is authentication of hypotheses using statistical methods and the identification of recommendations for future development. Keywords Countryside, people, folklore, community, leisure time.
Abstrakt Bábíková, A. Příspěvek k sociologii vybrané vesnice - případová studie Dolních Bojanovic. Diplomová práce. Brno: MENDELU v Brně, 2012. Diplomová práce se zabývá sociologií venkova, sleduje vybrané oblasti této vědy nejprve pomocí dostupné literatury a později s využitím empirie. Práce podává přehled o situaci na současném venkově pomocí modelové obce Jihomoravského kraje. Další část je zaměřena na zkoumání vybrané problematiky v obci Dolní Bojanovice, prostřednictvím dotazníkového šetření a rozhovorů je proveden průzkum využití volného času mladých lidí žijících v této obci. Výsledkem práce je ověření stanovených hypotéz s využitím statistických metod a také stanovení doporučení pro budoucí vývoj. Klíčová slova Venkov, lidé, folklor, společenství, volný čas.
Obsah
9
Obsah 1.
Úvod
15
2.
Cíl práce a metodika
16
2.1. Cíl práce
16
2.2. Metodika
16
3.
Literární přehled
20
3.1. Sociologie
20
3.2. Sociologie venkova
21
3.3. Obec
25
3.4. Zemědělství
29
3.5. Lidé a způsob života
30
3.6. Náboženství
32
3.7. Volný čas
33
3.8. Folklor
34
3.9. Vinařství
39
3.10.Současný venkov
40
4.
Případová studie - Dolní Bojanovice
44
4.1. Historie
44
4.2. Socio-demografická charakteristika obce
46
4.2.1.
Základní charakteristika
46
4.2.2.
Poloha a regionální vztahy
47
4.2.3.
Přírodní podmínky
48
4.2.4.
Zemědělství
51
10
Obsah
4.2.5.
Vinařství
52
4.2.6.
Obyvatelstvo
53
4.2.7.
Struktura obyvatelstva
54
4.2.8.
Trh práce
56
4.2.9.
Ekonomická základna
57
4.2.10.
Infrastruktura
57
4.3. Obec
59
4.3.1.
Obec a její instituce
59
4.3.2.
Obec a její obyvatelé
63
4.3.3.
Starousedlíci a přistěhovalci
65
4.3.4.
Důvody stěhování
66
4.3.5.
Problémy v obci
66
4.3.6.
Společenský život
68
4.3.7.
Spolkový život v obci
72
4.4. Rodina a domácnost
73
4.4.1.
Volný čas
74
4.4.2.
Osobní hospodářství
75
4.5. Hodnoty a očekávání
75
5.
Dotazníkové šetření
77
6.
SWOT analýza
85
7.
Návrhy
88
8.
Diskuze
90
9.
Závěr
92
10. Literatura
94
Obsah
11
98
A
Tradicionalita obcí Čech a Moravy podle velikostní struktury sídel
B
Mapa Dolních Bojanovic a okolí
100
C
Dotazník – analýza způsobu trávení volného času mladých v obci Dolní Bojanovice
101
12
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura podle věku ................................................................................................ 17 Obrázek 2: Struktura podle pohlaví ........................................................................................... 17 Obrázek 3: Zaměstnání respondentů......................................................................................... 18 Obrázek 4: Skupiny podle vzdělání ............................................................................................ 18 Obrázek 5: Každodenní život ........................................................................................................ 30 Obrázek 6: Zadělávání buchet ...................................................................................................... 31 Obrázek 7: Práce na vinici .............................................................................................................. 33 Obrázek 8: Dřívější kroj v Dolních Bojanovicích a okolí .................................................... 35 Obrázek 9: Etnografické oblasti ČR ............................................................................................ 36 Obrázek 10: Slovácko (Moravské Slovensko) ........................................................................ 37 Obrázek 11: Slovácko podle nářečí............................................................................................. 38 Obrázek 12: Krojovaný pár ............................................................................................................ 38 Obrázek 13: Vinobraní .................................................................................................................... 39 Obrázek 14: Sbírání hroznů v minulosti ................................................................................... 39 Obrázek 15: Život skutečných obyvatel venkova.................................................................. 42 Obrázek 16: Sochy svatého Cyrila a Metoděje ....................................................................... 44 Obrázek 17: Dřívější podoba kostela ......................................................................................... 44 Obrázek 19: Etikety bojanovského ryzlinku ........................................................................... 45 Obrázek 18: Kříž na kraji obce ..................................................................................................... 45 Obrázek 21: Letecký snímek obce .............................................................................................. 46 Obrázek 20: Znak obce .................................................................................................................... 46 Obrázek 22: Umístění Dolních Bojanovic v rámci regionu................................................ 48 Obrázek 23: Potok Prušánka ......................................................................................................... 49 Obrázek 24: Hodonínská Doubrava ........................................................................................... 50 Obrázek 25: Chovný rybník ........................................................................................................... 52 Obrázek 26: Bojanovské „búdy“ .................................................................................................. 52 Obrázek 27: Dřívější obyvatelé .................................................................................................... 53 Obrázek 28: Věková struktura obyvatel ................................................................................... 54 Obrázek 29: Vzdělanostní struktura .......................................................................................... 55 Obrázek 30: Třídění odpadu ......................................................................................................... 58 Obrázek 31: Středisko ..................................................................................................................... 59 Obrázek 32: Obecní úřad ................................................................................................................ 59 Obrázek 33: Dům pro seniory....................................................................................................... 59 Obrázek 34: Slovácká chalupa ...................................................................................................... 60 Obrázek 35: Soukromý chov koní ............................................................................................... 62 Obrázek 36: Obchodní dům KVART ........................................................................................... 62 Obrázek 37: Zásobník plynu.......................................................................................................... 63 Obrázek 38: Lavičky jako místa setkávání............................................................................... 64 Obrázek 39: Rodinné domy ........................................................................................................... 65 Obrázek 40: Místní "tetičky" na plese........................................................................................ 67
13
Obrázek 41: Průvod na krojový výlet (2007) ......................................................................... 67 Obrázek 42: Hlásiče v zahradách ................................................................................................ 68 Obrázek 43: Svatováclavský sbor a orchestr .......................................................................... 69 Obrázek 44: Slavnost Božského srdce Páně ........................................................................... 69 Obrázek 45: Burčáková šestka ..................................................................................................... 70 Obrázek 46: Kroj pro nejmenší .................................................................................................... 70 Obrázek 47: Děti na Smrtnou neděli .......................................................................................... 70 Obrázek 48: Orelský ples................................................................................................................ 72 Obrázek 49: Krojovaní v čele se stárky ..................................................................................... 72 Obrázek 50: Rodina při práci ........................................................................................................ 74 Obrázek 51: Hospodář svážející balíky slámy ........................................................................ 75 Obrázek 52: Pouť Žarošice ............................................................................................................ 75 Obrázek 53: Chátrající budova ..................................................................................................... 76 Obrázek 54: Struktura využití volného času mladých lidí ................................................ 77 Obrázek 55: Nově vybudovaná cyklostezka ........................................................................... 87
14
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání města a venkova ....................................................................................... 23 Tabulka 2: Velikostní struktura obcí v ČR k 1. 1. 2010 ....................................................... 27 Tabulka 3: Land use .......................................................................................................................... 51 Tabulka 4: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity .......................................................... 56 Tabulka 5: Struktura domovního a bytového fondu ............................................................ 58 Tabulka 6: Krojovaní podle věku................................................................................................. 78 Tabulka 7: Krojovaní podle vzdělání ......................................................................................... 78 Tabulka 8: Kontingenční tabulka 1 ............................................................................................. 79 Tabulka 9: Volný čas o víkendech a v pracovní dny............................................................. 80 Tabulka 10: Navštěvování mší a jiných církevních akcí ..................................................... 81 Tabulka 11: Kontingenční tabulka 2 .......................................................................................... 82 Tabulka 12: Vyhodnocení místa pro volný čas ...................................................................... 82 Tabulka 13: Vzdělanostní struktura mladých lidí navštěvujících ZUŠ ......................... 83 Tabulka 14: Závislost mezi vzděláním a způsobem trávení volného času.................. 83
Seznam grafů Graf 1: Typologie krajů ČR z hlediska chování jejich obyvatel ........................................ 41 Graf 2: Vývoj obyvatelstva v Dolních Bojanovicích .............................................................. 53 Graf 3: Národnostní struktura a struktura podle vyznání ................................................. 55 Graf 4: Obyvatelstvo dojíždějící do zaměstnání nebo škol ................................................ 56 Graf 5: Ekonomické subjekty obce.............................................................................................. 57 Graf 6: Spokojenost občanů s občanským vybavením ........................................................ 60 Graf 7: Obyvatelstvo podle rodinného stavu .......................................................................... 73 Graf 8: Velikost domácností .......................................................................................................... 74 Graf 9: Společnost pro volný čas.................................................................................................. 77 Graf 10: Mladí jako členové spolků ............................................................................................. 77 Graf 11: Věkové skupiny zem. obyvatel…… ............................................................................. 79 Graf 12: Vzdělání zem. obyvatel................................................................................................... 79 Graf 13: Vyhodnocení hypotézy ................................................................................................... 81
Úvod
15
1. Úvod Česká republika je rozdělována podle různých kritérií na kraje, regiony, NUTS a další. Všechna tato vymezení mají určitý přesně definovaný význam a hranice. Jinak je tomu u rozdělení na území měst a území venkova. Přestože má mít venkovská obec do 2 000 obyvatel nebo hustotu do 150 obyvatel/km2, může se ukázat, že toto vymezení není jednoznačné a lze jej doplnit značně subjektivními prvky. Český venkov a zejména ten jihomoravský je v mnohém velice specifický a jedinečný prostor. Kromě stále ještě přežívajícího zemědělství i vinařství, zde má velmi bohatou tradici folklór, lidové kroje a s tím související tradice. Důležitá je také povaha místních lidí, jejich předávání dřívějšího způsobu života ústní formou mladým lidem. Stejným způsobem dochází k uchovávání dávných příběhů, písní i jednoduchých říkadel a her. Význam této kultury vystupuje do popředí z hlediska uchování výše uvedených tradic vázaných na specifické územní společenství existující zejména na venkově. S problematikou venkova souvisí také společenství, které tvoří občané. Jde většinou o jakousi uzavřenou skupinu původních obyvatel, jež si vzájemně vypomáhají, baví se a jednoduše drží spolu. Přestože v diskuzích o existenci či neexistenci tohoto společenství převládá spíše negativní názor, ukazuje tato práce přesný opak. Zkoumaná obec Dolní Bojanovice nespadá do žádných charakteristik venkova, její obyvatelé dosahují počtu téměř 3 000, hustota je 149 obyvatel/km2, i tak mají přesně takovou atmosféru i společenství lidí všech věkových skupin, které dělá venkov venkovem a ukazuje nám, že nelze definovat venkov jednotnou definicí, ale je třeba jej pořádně prozkoumat, poznat a v neposlední řadě také udržovat, aby se tento způsob života nevytratil spolu s posledními krojovanými.
16
Cíl práce a metodika
2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Tato diplomová práce se zaměřuje na sociologii venkova, na příklad konkrétní obce Dolní Bojanovice. Cílem práce je provést sociologický průzkum vybraných oblastí, zjistit způsob využití volného času mladých lidí a pomocí statistických metod vyhodnotit hypotézy týkající se dotazníkového šetření. Práce také zjišťuje informace od místních autorit prostřednictvím rozhovorů. Dále je použita metoda pozorování, celou práci dotváří historické i současné fotografie.
2.2. Metodika Práce je rozdělena na dvě části – literární rešerši a případovou studii obce Dolní Bojanovice. První část vznikla na podkladě tištěné i elektronické literatury, byly využity všechny dostupné současné i historické zdroje související s danou problematikou. V této části jsou definovány nejdůležitější pojmy, je zde vysvětlena podstata sociologie i sociologie venkova, jakož i její jednotlivé části, které jsou potřebné pro pochopení další části této práce. Zde jsem se věnovala zejména následujícím oblastem: Obec, zemědělství, lidé a způsob života na venkově, náboženství, volný čas, folklor, vinařství, současný venkov. Další část se již zabývala konkrétní obcí Dolní Bojanovice, nejprve nezbytnou charakteristikou z hlediska polohy, přírodních podmínek, obyvatel, infrastruktury, služeb, kultury a dalších oblastí. Celou práci ilustrují fotografie, které pochází většinou ze dvou zdrojů, historické fotografie pochází z archivu Ladislava Turka (žil v období 1905 – 2003), ostatní tvoří vlastní fotografie. Následuje průzkum využití volného času mládeže, jehož hlavním cílem bylo zjistit, jak tráví čas mládež ve sledované obci, dílčím cílem bylo ověřit hypotézy: Většina mladých chodí v kroji. Alespoň třetina z dotázaných se ve volném čase věnuje práci na zemědělské půdě.
Metodika
17
Muži navštěvují pohostinská zařízení častěji než ženy. Většina respondentů odlišně tráví volný čas o víkendu a v pracovní dny. 40 % dotázaných ve svém volném čase navštěvuje mše svaté a další církevní akce. Muži sportují více než ženy. Nad 50 % volného času tráví respondenti v obci. Základní uměleckou školu někdy navštěvovalo nad 70 % dotázaných. Způsob trávení volného času je závislý na vzdělání. Výzkum byl zaměřen na mládež v obci Dolní Bojanovice, která byla vybrána na základě věku (věková hranice byla 15 – 30 let) a místa bydliště. Tyto kritéria byla zabezpečena prostřednictvím kontrolních otázek v dotazníku. Věkové skupiny byly celkem tři, nejčastěji odpovídali respondenti ve věku 21 – 25 let. V případě pohlaví převažovaly ženy o 11 %. Obrázek 1: Struktura podle věku
Obrázek 2: Struktura podle pohlaví
Struktura dotázaných podle zaměstnání ukázala, že nejvíce obyvatel Dolních Bojanovic v tomto věku studuje, další velká část pracuje ve službách a průmyslu, dále následuje zemědělství. Vzdělání je také různorodé – převažuje střední odborná škola, před vzděláním základním a vysokoškolským, což je pochopitelné vzhledem k věkové skupině.
18
Metodika
Obrázek 3: Zaměstnání respondentů
Obrázek 4: Skupiny podle vzdělání
Distribuce dotazníku probíhala elektronicky v rámci systému ReLa - Research Laboratory, jedná se o virtuální laboratoř pro sběr primárních dat dotazovacích sestav, jde o prostředí pro podporu tvorby a komunikace vědecko-výzkumných pracovníků na poli e-výzkumů. Tento systém byl vytvořen Mendelovou univerzitou v Brně a je běžně dostupný jejím studentům na internetové adrese http://rela.mendelu.cz/. Tímto způsobem se mi podařilo nasbírat celkem 103 vyplněných dotazníku, které jsem vyhodnocovala nejen pomocí tabulek a grafů, ale i použitím statistických metod. Mezi použité metody patří: Analýza kontingence – měří závislost mezi kvalitativními znaky, k čemuž využívá kontingenční tabulky. V rámci této metody byly použity dva způsoby testování: o Testování nezávislosti kvalitativních znaků (2 x 2) – ověřuje statisticky významnou závislost mezi dvěma kvalitativními znaky. o Testování nezávislosti kvalitativních znaků (k x m) – je zobecněním předchozího testu, zde je nutné pro každé políčko kontingenční tabulky vypočítat teoretickou četnost. Test významnosti změn – kdy se ověřuje hypotéza o shodě podílu jednotek základního souboru, které ukázaly dvě určité alternativy, v tomto případě srovnáváme volnočasové aktivity o víkendu a v pracovní dny. Šetření musí probíhat ve stejných jednotkách a na stejných respondentech. Při testování statistických hypotéz byla použita hladina významnosti α=0,05 %, která vyjadřuje pravděpodobnost chybného zamítnutí hypotézy pravdivé hypotézy. Hodnota kvantilu pak rozděluje soubor testového kritéria na obor zamítnutí a obor nezamítnutí. Další použitou metodou byl rozhovor, kdy jsem vedla polostandardizovaný rozhovor s vybranými obyvateli obce – se starostou, místním farářem a stárkem. Stárek je organizátor krojových akcí pro daný rok a zároveň vůdce krojovaných na stejné období. Každoročně se volí na svátek svatého Štěpána čtyři stárci kolektivem krojovaných chlapců.
Metodika
19
Otázky k těmto autoritám byly směřovány do současnosti a budoucnosti obce a jejich obyvatel. Zjištěné poznatky jsou sumarizovány a zpracovány do SWOT analýzy, což je analýza vnější (příležitosti a hrozby) a vnitřní (silné a slabé stránky). V závěru práce hodnotím zjištěné skutečnosti a také stanovuji doporučení s ohledem na možné budoucí vlivy.
20
Literární přehled
3. Literární přehled 3.1. Sociologie Sociologie se zabývá studiem sociálního života, skupin a společností. Jejím předmětem je zkoumání chování člověka jako společenského tvora. Sociologie je velmi široký obor, provázaný s dalšími vědami (psychologie, demografie, ekonomie, atd.), zabývá se od běžných každodenních interakcí po globální společenské procesy. (Giddens, 1999) Sociologie se zajímá o vše kolem člověka – od jednotlivce přes člověka jako člena různých společenství až po lidskou společnost. Ústředním tématem sociologie je vznik, fungování a zánik těchto pospolitostí, hledá, jaké jsou podmínky, při nichž vznikají, mění se a zanikají. Zároveň zkoumá vazbu a vzájemné ovlivňování těchto seskupení a člověka. Sociologie je také chápána jako nástroj, který umožňuje člověku vidět reálně sebe a svou pozici mezi ostatními (např. v rámci rodiny, pracovního kolektivu, mezi přáteli). (Šindlářová, 1997) Slovo sociologie pochází z latinského socius, což je druh nebo societas – společnost a z řeckého logos – slovo, řeč, věda. Jedná se o vědu o společnosti, společenských jevech, strukturách a procesech a vzájemných vztazích. Na rozdíl od ostatních věd není jednotně definován předmět a základní metody sociologie, na druhou stranu je zde věnováno hodně času a prostoru právě sporu o tyto základních charakteristiky. (Majerová, 1996) Již ve starověku a středověku můžeme zachytit kořeny sociologie, kdy existovala její obdoba, zvaná sociální filozofie, důležité tehdy bylo spojování sociální filozofie s poznatky náboženskými, ekonomickými, morálními a politickými. Nebyl zde vůbec žádný pokus o vybudování definitivního a vyváženého systému sociální filozofie. (Barnes, 1967) Sociologie se začala vyvíjet od počátku 19. století, důležitým krokem bylo její nahrazení náboženství jako klíče k pochopení světa. V této souvislosti hráli zásadní roli následující autoři (Giddens, 1999): Auguste Comte – vymyslel pojem sociologie, byl přesvědčen, že zkoumání společnosti dokáže postavit na vědecký základ. Sociologie byla podle něj sice nejmladší, ale nejvýznamnější a nejkomplexnější vědou, měla být přínosem pro lidstvo, protože vědecky chápe, předvídá a ovlivňuje chování lidí. Později navrhl řadu plánů k přestavbě zejména francouzské společnosti podle sociologických názorů. Émile Durkheim – domníval se, že je potřeba zkoumat sociální fakta (sociální aspekty života), které mají vliv na jednání jednotlivců (např. vliv náboženství, financí) k tomu, aby se sociologie stala skutečnou vědou. Zabýval se změnou společnosti ve své době, důležitá byla objektivita – jeho zásadou bylo zkoumat sociální fakta jako věci. Jeho nejslavnější studie byla vytvořena v roce 1897 a zabývala se analýzou sebevraždy.
Sociologie venkova
21
Karel Marx – vycházel z materialistického pojetí historie, za hlavní zdroje společenské změny považoval ekonomické podmínky a jako hnací sílu vývoje uváděl konflikty mezi třídami. Nejdůležitější změny v jeho době byly způsobeny rozvojem kapitalismu. Navrhoval nahrazení společnosti kapitalismu takovou společností, kde nebudou existovat třídy, takže vznikne společné vlastnictví, které bude mít za následek větší rovnost. Max Weber – zabýval se také vývojem moderního kapitalismu a porozuměním sociální změně. Studoval západní společnost ve srovnání s jinými civilizacemi, zabýval se i náboženstvím (zjistil, že křesťanské názory měly významný vliv na rozvoj kapitalismu prostřednictvím představ a hodnot). Sledoval vliv byrokracie jako jediný efektivní způsob organizování velkého počtu lidí. Dalších sociologů byla celá řada např. Michel Foucault a Jürgen Habermas. Záběr sociologie je poměrně široký, kromě vývoje společnosti a jejími změnami se zabývá také kulturou, demografií, náboženstvím, rodinou, městem, venkovem a dalšími tématy. Pro účely této práce je zásadní odvětví sociologie venkova a s tím související náboženství, zemědělství a další.
3.2. Sociologie venkova Sociologie venkova se zabývá vývojem demografické struktury venkova, jejich sociálními vztahy, různými institucemi – např. rodinou, obcí, zajímá se o vztah sídelní sítě a souvisejících sociálních problémů, vztahem mezi způsobem života a bydlením na venkově a dalšími významnými otázkami, které přináší venkovské prostředí. (Šindlářová, 1997) Velký sociologický slovník definuje sociologii venkova (rurální sociologii) jako studium vztahu vesnických komunit, odlišností od komunit městských. Předmět této disciplíny se postupem času rozšiřoval na studium širšího venkovského území, na krajinu a její spojení s ekologií. Toto pojetí je širší než ekologie vesnice, která se zabývá pouze procesy uvnitř vesnice. Dále dochází k překrývání se sociologií zemědělství, která studuje více ekonomickou a pracovní oblast moderní zemědělské výroby. Jako první použil název sociologie venkova Ch. R. Henderson v roce 1894, o 16 let později započalo systematické studování sociologických problémů venkova ve vazbě na osídlování v USA. Mezi první autory v oblasti sociologie venkova patřili W. H. Wilson, Ch. J. Galpin, J. M. Gillete, P. L. Vogt, H. B. Hawthorne a další. (Majerová, 1996) V českých zemích se touto problematikou zabývají: Věra Dvořáková – kromě sociologie se věnuje podnikové ekonomice a managementu na Západočeské univerzitě v Plzni.
22
Sociologie venkova
Věra Majerová – socioložka a ekonomka, zabývá se především sociologií venkova a zemědělství, dále studuje socio-ekonomické analýzy venkovského prostoru, sociální jevy a procesy na českém venkově. (Ženy a věda [online], 2004) Helena Hudečková – zabývá se zemědělstvím, regionálním rozvojem a dalšími souvisejícími problémy. Na evropské úrovni je též celá řada autorů zabývajících se tímto oborem, např. (Česká akademie zemědělských věd [online], 2006): Charles B. Hennon – profesor na univerzitě v Oxfordu, studuje venkovskou rodinu, její úlohu a náboženství. T. Valuh – zabývá se historií venkova a jeho rozvojem ve 20. století. G. Nemes – se zaměřuje na problematiku evropské integrace a proces venkovského rozvoje se zaměřením na východoevropské země. V celosvětovém měřítku existuje mnoho dalších autorů jako je Bogusaw Gaeski, Jan Douwe van der Ploeg, Elizabeth Long, Elaine Howard Ecklund a další. Sociologie venkova se zabývá následujícími problémy (Bakša, 1991): Struktura a funkce venkovských obcí, společenská a kulturní aktivita obyvatel, spolupráce společenství s jinými obcemi, popř. organizacemi a institucemi, důsledky proměn v oblasti sociální, ekonomické, sociálně-strukturální a v oblasti infrastruktury, město a úloha venkova a zemědělství při vytváření ekologického vědomí (hlavně v otázkách rekreace, zachování kultury a tradice venkova, uchování estetických hodnot krajiny a vesnice), další specifické oblasti – postavení zemědělství v obci, struktura venkovských rodin, dojížďka za prací, role chatařů a chalupářů. Pojem venkov je protikladem pro město, pochází z latinského slova rural. Původní význam venkova je území před hradbami (vně) – tedy mimo město. (Majerová, 2009) Neodmyslitelnou součástí venkova je volná krajina – zahrnuje vodní plochy, lesy a zemědělskou půdu. Definic venkova existuje celá řada, v zásadě má venkov následující znaky (Šindlářová, 1997): Určitý maximální počet obyvatel (zde bývá uváděna hodnota 2 000 obyvatel obce) a hustotou (podle OECD do 150 obyvatel/km2),
Sociologie venkova
23
charakter a vývoj sídla, funkce, které sídlo zastává vzhledem k okolí, převaha zemědělských činností, přímý kontakt člověka s přírodou, nízká mobilita. Venkov se vyznačuje odlišným způsobem života, je zde menší hustota sítě kontaktů. Jedná se především o primární, osobní, dlouhodobé, ale méně formalizované kontakty na rozdíl od města. Venkov plní i rozsáhlé funkce, začínají u zemědělství (hlavně krajinotvorná funkce), pokračují bydlením, rekreací a odpočinkem, v současné době je zdůrazňován význam kvality životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. V zásadě má venkov následující rysy: Neměstský prostor – mimo zázemí města (viz následující tabulka), krajina – otevřený prostor venkova, zemědělství – zejména údržba krajiny, patří sem ale i vodohospodářské funkce, ekologické, rekreační a speciální funkce (sport, vojenská cvičiště), životní styl – obyvatelé venkova žijí odlišným způsobem od městského obyvatelstva, prostor pro rekreaci a odpočinek – tato funkce je relativně nová, byla přisouzena venkovu s rozvojem turistiky, chataření a chalupaření. (Majerová, 2009) Rozdíl města a venkova můžeme spatřovat téměř ve všech oblastech, ty nejdůležitější jsou definovány v níže uvedené tabulce. Tabulka 1: Srovnání města a venkova
Znak Prostředí Velikost lokality (počet obyvatel) Sociální heterogenita/homogenita Hustota obyv. Sociální diferenciace Migrace Vzájemné vztahy
Venkov Převážně přírodní, člověk ve styku s přírodou Malá, negativní korelace s realizací Větší homogenita populace podle psychosociálních a sociálních znaků Negativní korelace s realizací Menší Málo intenzivní migrace teritoriální, pracovní, větší míra migrace do měst Menší síť kontaktů, převažují primární, osobní a dlouhodobé kontakty
(Zdroj: Bakša, 1991)
Město Převážně antropogenní izolace člověka od přírody Větší, pozitivní korelace s urbanizací Větší heterogenita populace podle psychosociálních a sociálních znaků Pozitivní korelace s urbanizací Pozitivní korelace s urbanizací Intenzivnější migrace v pozitivní korelaci s urbanizací Větší síť i frekvence kontaktů, převažují krátkodobé, formalizované kontakty
24
Sociologie venkova
Venkov je prostor v krajině nacházející se nejen mimo městskou zástavbu, ale i mimo průmyslové zóny, kde probíhá zemědělská výroba a kde jsou sídelní jednotky vesnické komunity (vesnice). Vesnice je též nazývána venkovskou obcí, venkovským sídlem, vsí, pokud se jedná o menší území, používá se pojem venkovská osada. U oddělených stavení se vyskytuje označení venkovská samota. Vesnici můžeme charakterizovat jako sídlo venkovské komunity a také jednotku s vlastní subkulturou a sociálními funkcemi. Přestože se vesnice tohoto typu vyskytují, dle mého soudu, jen ojediněle, stále se najde několik vesnic představujících odlišný způsob života, postojů, myšlení a vědomí (na rozdíl od města). Ve srovnání s městem je na vesnici vyšší míra sociální kontroly, vyšší je i zaměstnanost obyvatel v zemědělství, naopak zde není velká sociální diferenciace. Stále zde přežívají tradice a zvyky, často bývají respektovány přirozené autority. Obyvatelé vnímají čas jako cyklický, což je dáno tradičním sepjetím venkovského života s přírodou a také závislostí na ní. (Lapka, 2000) Život na vesnici má svá specifika (Veselá, 1998): Specifické prostředí, druh zástavby a obydlí (např. bývalé zemědělské usedlosti, rodinné domky, nízkopodlažní bytové domy), velikost domácnosti a počet dětí, postavení v pracovním procesu ekonomicky aktivních členů rodiny, sociální klima a vliv tradic, rozsah a kvalita sociální infrastruktury, volný čas, vícegenerační bydlení, přímý kontakt s přírodou, malá domácí hospodářství, postavení ženy, problematika starých lidí. Jako sídelní jednotka vznikla vesnice v neolitu - přechodem z lovu na pěstování plodin v příznivých oblastech Asie, Střední Ameriky a Dálného východu. Tento přechod si vynutil novou organizaci dříve lovecké komunity, velkou a nezbytnou změnou tak bylo vytvoření stálých sídlišť. (Lapka, 2000) Některá sídla se stala centry světské a duchovní správy, navíc zde byla rozvinuta dělba práce. Další sídla si zachovala zemědělský charakter, jejich růst závisel na zemědělské výrobě. Oba tyto druhy sídel se dále vyvíjely. Do 70. let 20. století byly většinou město a venkov definovány jako protiklady, také společnost byla podle sociologů rozdělena na
Obec
25
městkou a venkovskou. V dalším období1 vnikla nová koncepce kontinuity města a venkova, která byla významná z hlediska výzkumu (empirie), ale nedokázala překonat dřívější pohled. Od 70. let 20. století začal být venkov spojován se zdravým životním prostředím, vzniknul koncept konvergence a divergence města a venkova. Venkov a město byly v tomto pojetí charakterizovány jako rovnocenní partneři se svébytnou existencí, byly uznány hodnoty venkovského sociálního prostoru s ohledem na udržování a rozvoj venkovské subkultury, ale byly vnímány ekonomické aspekty zemědělské výroby. (Majerová, 2009)
3.3. Obec Obec je, podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, základním územním společenstvím občanů, má své území, které je vymezeno hranicemi. Je též správní jednotkou s přenesenou a samostatnou působností. V rámci 2. etapy reformy veřejné správy byly obce rozčleněny na obce I., II. a III. typu a to podle rozsahu výkonu přenesené působnosti. Pokud obec dosáhne počtu 3 000 obyvatel, může se stát městem na vlastní návrh, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec je také územním společenstvím, ve kterém dochází k interakcím místních obyvatel a institucí, při dosahování cílů. Život obcí podmiňuje společnost jako celek, důležité je uspokojování základních každodenních potřeb. Sociologicky se obce zkoumají jako sídelní společenství s důrazem na samosprávný charakter. (Majerová, 1996) Obec lze členit několika způsoby: Podle přirozeného velikostního řádu2 na: o Dvory (do 15 obyvatel), o skupiny samot a dvorů (15 – 70 obyvatel), o malé vesnice (70 – 200 obyvatel), o školní vesnice (200 – 600 obyvatel), o kostelní vesnice (600 – 1 600 obyvatel), o tržní vesnice (1 600 – 4 500 obyvatel), o městské vesnice (nad 4500 obyvatel). Podle Mezinárodního statistického úřadu3 na:
1
Jedná se o období 60-70. let. Uvedené členění se liší v kategorií podle jednotlivých autorů, členění zde uvedené je podle W. Christallera, přičemž je důležité přihlédnout k období vzniku tohoto rozdělení (1936). 3 Tato klasifikace byla vytvořena před mnoha lety a není vhodná pro naše podmínky. 2
26
Obec
o Venkovské obyvatelstvo – souhrn všech obyvatel všech venkovských obcí, o obce – rozděleny podle podílu nezemědělského obyvatelstva: Obce venkovské (nad 60 % zemědělského obyvatelstva), obce smíšené (40 – 60 % zemědělského obyvatelstva), obce městské (pod 40 % zemědělského obyvatelstva). o v zemích, kde není možné rozdělit obce výše uvedeným způsobem, by mělo být použito členění na: Obce, s více než 2 000 obyvateli, obce, s méně než 2 000 obyvateli. Členění vzniklé ve vazbě na československé sčítání lidu (1950): o Města: Všechna města krajská i okresní, obce nad 5 000 obyvatel, města s počtem obyvatel 2 000 – 5 000. o lázeňské obce – obce byly považovány za lázeňské, pokud se počet návštěvníků během jednoho roku dostal alespoň na polovinu počtu obyvatel, o dělnické obce – obce nad 500 obyvatel, z kterých nejméně 65 % nepracuje v zemědělství, o venkovské obce – všechny ostatní obce. Klasifikace podle Blažka (Blažek, 1951): o Města: Sídla krajského a okresního úřadu, obce nad 5 000 obyvatel a současně s více než 100 obyvateli/ha zastavěné plochy, obce s odbornou nebo dvanáctiletou školou, s alespoň 15 % domy disponujícími nejméně 3 byty, současně musela mít část obce vodovod a kanalizaci, polikliniku nebo 5 stálých lékařů a další podmínky. o malá města - obce nad 2 000 obyvatel, jejichž hustota dosahuje 70 obyvatel/ha zastavěné plochy, dalšími podmínkami byl bytový fond s nejméně 10 % domů s 3 a více bytů, s částečnou kanalizací a vodovodem, s devítiletou školou a větším počtem tříd, v obci nesmí chybět kino, lékárna, 2 lékařská místa atd., o aglomerované obce – tvoří obce, které jsou součástí městské aglomerace, většinou mají více než 2 000 obyvatel a další znaky malých měst, naroz-
Obec
27
díl od malých měst zde chybí některé znaky, jedná se např. o služby zabezpečované sousedními městy, o venkovské obce – všechny ostatní obce. Idenburg a Schmitz zformulovali členění v souvislosti se zasedáním Mezinárodního statistického ústavu v Tokiu (1960): o Obce s převažujícím venkovským charakterem, o obce přechodného charakteru (urbanizovaný venkov), o obce s převažujícím městským charakterem. (Majerová, 2009) Obce lze členit i podle dalších kritérií – podle střediskovosti, hospodářské základny, druhů staveb, podle rozvoje nebo rozvojového potenciálu se obce člení na nejúspěšnější obce, nadprůměrné obce, obce s horšími předpoklady pro rozvoj a obce s nejhoršími vývojovými předpoklady. (Perlín, 2001) Nejjednodušší členění je podle počtu obyvatel, podle čehož lze dospět k následujícímu členění: Tabulka 2: Velikostní struktura obcí v ČR k 1. 1. 2010
Počet obyvatel
Počet obcí Počet obcí Celkový počet Počet obyvatel v% v% obyvatel 1 543 24,7 191 139 1,8 Do 199 1 982 31,7 648 331 6,2 200-499 1 346 21,5 947 429 9,0 500-999 710 11,4 989 476 9,4 1 000-1 999 395 6,3 1 198 772 11,4 2 000-4 999 142 2,3 970 204 9,2 5 000-9 999 69 1,1 969 037 9,2 10 000-19 999 42 0,7 1 238 144 11,8 20 000-49 999 15 0,2 1 055 958 10,1 50 000-99 999 6 0,1 2 298 353 21,9 Nad 100 000 6 250 100,0 10 506 643 100,0 ČR celkem (Zdroj: Peková, 2011) Na našem území se nachází několik tisíc malých venkovských obcí (6 331). V menších obcích žijí téměř 3 miliony obyvatel (tzn. v obcích do 2 000 obyvatel). Když z tohoto počtu odečteme obce vzniklé na okrajích měst, vyjde nám číslo 4 600 obcí s více než 2 mil. obyvateli - více než pětina obyvatel ČR. Venkovské obce jsou důležité pro své obyvatele tím, že v nich bydlí, tráví svůj volný čas, spotřebovávají různé služby i vytvářejí sociální vazby mezi sebou navzájem. Pro některé obyvatele také dále vytvářejí pracovní příležitosti a vytvářejí řadu dalších funkcí. Malé obce na venkově bývají často součástí většího geografického celku, od něhož se také odvozují z velké části příležitosti k rozvoji (regionální charakteristiky). Jsou to
28
Obec
samosprávné celky, takže mohou ve svých záležitostech rozhodovat sami, což se týká např. rozpočtu, majetku, péče o všestranný rozvoj území a dále zejména rozvojových potenciálů. V rámci rozvoje venkovské obce jsou rozlišovány dva klíčové faktory, těmi jsou lidé neboli lidské zdroje a jejich iniciativa - jako druhý faktor. Současná debata o této problematice se věnuje otázce obnovení lokálního společenství a jejího vlivu na místní dění. Toto společenství bylo významné v 90. letech 20. století, naopak další vývoj přinesl postupný úpadek těchto komunit. Tato komunita je charakterizována jako sociální kolektiv s členy, kteří jsou schopni identifikovat společné cíle a problémy, jednat kolektivně a organizovat se. (Bernard, ed., 2010) Lokální společenství se působením tradice navenek zdají být dosti homogenní jednotkou – určitou sociální skupinou městského nebo venkovského charakteru. V rámci nich fungují další různé společenské skupiny, diferencované podle kultury, struktury, vztahu k jiným skupinám atd. Lokální společenství i sociální skupiny se skládají z jednotlivců s různým postavením ekonomickým, sociálním, společenským i kulturním. U lidové společnosti nevyplývají práva a povinnosti z dohody, ale jsou aspektem individuí – osob podle pohlaví a věkových skupin. (Frolec, 1990) Zmiňované místní společenství je základem zdravého venkova. Tradiční venkovské společenství je relativně uzavřenou a soběstačnou jednotkou, jejími znaky jsou: Izolovanost od jiných sociálních skupin, důraz na tradici a místní autority, multifunkčnost komunity, silný akcent na rodinu. Podle Blažka došlo na venkově k narušování místních autorit, které všichni osobně znají. Přesto každý občan bezděčně považuje za autority reprezentanty obce. Kolik kdo nebo co má autority, lze stanovit podle míry očekávání splnění jeho rozhodnutí bez toho, aby musela být použita jakákoliv forma donucení. (Blažek, 1998) V případě obce jsou však velmi důležití neformální (přirození) vůdcové, což je termín používaný v sociologii pro osobu, která disponuje schopností vést určitou skupinu lidí. Autoritou je zde myšlena autorita jeho osoby – poslušnost a věrnost přímo jemu. (Němcová, 1966) Dalším důležitým rysem společenství venkova jsou sousedské vztahy. Už samotné uspořádání vesnice má velký význam právě na tyto vztahy. Dnes již tento faktor není tak důležitý, dříve spočíval v blízké vzájemné komunikaci, vzájemném přátelství (někdy i nepřátelství) s tím souvisí důležitý prvek – sousedské pomoci za všech okolností. (Bakša, 1991)
Zemědělství
29
3.4. Zemědělství Zemědělství je dle Velkého sociologického slovníku odvětvím ekonomiky zabývající se rostlinnou a živočišnou výrobou a zároveň tradiční způsob obživy a oblast lidské práce poznamenávající výrazně způsob života i sociální strukturu společnosti. V nejširším vymezení zahrnuje lesnictví, rybářství, včelařství, hedvábnictví atd. V úzkém vymezení obsahuje pouze rostlinnou výrobu, zatímco výroba živočišná je považována za druh zpracovatelského průmyslu. Zemědělství je odvětvím, které patří do primární lidské činnosti (primárního hospodářského sektoru), od ostatních primárních aktivit se liší získáváním obnovitelných přírodních zdrojů prostřednictvím využíváni biologických procesů v přírodě. Základním zdrojem pro zemědělství je půda. Výrobní proces je zde přímo zasazen do přírodní reprodukce, je součástí přírodního ekosystému, svou činností je ovlivňuje a přetváří. Zemědělství je jednou z nejstarších ekonomických činností člověka, přechod od sběru a lovu k zemědělství zasahuje do mladší doby kamenné (přibližně 10 000 let před naším letopočtem) – čímž poprvé došlo ke společenské dělbě práce v takovém rozsahu (neolitická revoluce). (Majerová, 1996) Zemědělství je typickou prací na venkově, k níž se váže rozsáhlý soubor znalostí (bývají označovány jako rurální znalosti). (Lapka, 2000) Jedná se o tradiční práci, zemědělství bývá označováno jako jedna z nejpodstatnějších a nejpůvodnějších činností zajišťující přežití a populační růst společnosti. Sociologie zemědělství zkoumá společenské vazby člověka při jeho činnosti a organizaci – např. rodina, velkostatek, družstvo, svépomoci. Zabývá se společenskými seskupeními vznikajícími v souvislosti se zemědělstvím, sociální prestiží, pozicemi a dalším. Všechny moderní společnosti řešily vztah k zemědělství – určitým způsobem formovaly agrární politiku. V historii najdeme řadu důležitých situací, kdy byly významné postoje lidí pracujících v zemědělství pro celospolečenský vývoj. Příkladem jsou pozemkové reformy za 1. republiky, které vedly k posílení agrární strany, důležité bylo i získání voličů – rolníků komunistickou stranou před volbami 1948. Dále po tomto období byla politicky významná kolektivizace zemědělství a privatizace spolu s hledáním efektivních způsobů pro hospodaření na půdě. (Šindlářová, 1997) Práce v zemědělství má své pozitivní i negativní stránky, dle Veselé jsou nejdůležitější mi klady práce v zemědělství (ve srovnání s průmyslem): Práce doma, bydlení a práce v jednom místě, rozmanitost práce, možnost chovat domácí zvířata, dobré platové podmínky (tato pozitivní vlastnost platila spíše v minulosti).
30
Lidé a způsob života
Hlavní zápory: Sezónnost, fyzické a duševní vypětí v období sezóny, velký rozsah práce přesčas ve volných dnech, práce v každém počasí, u živočišné výroby – monotónní práce a zápach. (Veselá, 1998) Na našem území je poměrně vyspělé zemědělství, které spolu s dovozem pokrývá potřeby obyvatel, pokud jde o potraviny živočišného i rostlinného původu. Nejčastěji se zde pěstuje pšenice, cukrová řepa, brambory, chmel, vinná réva, kukuřice, řepka a len. (Czech Republic, 1996)
3.5. Lidé a způsob života Velmi významným faktorem zkoumaným v sociologii jsou lidé, v tomto případě obyvatele venkova. Charakter venkovského života vždy vytvářejí zejména oni, utváří se i z tradice daného místa, ze společného Obrázek 5: Každodenní život působení přírodních podmínek a místní kulturní jedinečnosti. (Klvač, ed., 2011) Všechny tyto prvky společně s charakterem obyvatel vytvářejí specifického ducha místa (genia loci). Specifický ráz venkovského prostoru doplňuje místní společenství neboli venkovská komunita (neboli sousedství) složená většinou výhradně z původních místních obyvatel. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka) Díky tomuto uskupení mají k sobě venkované blíž než je tomu u obyvatel města. Třebaže se někteří vědci domnívají, že společenství venkova již zaniklo, viz např. ekolog a básník Jiří Sádlo, dle něhož jsou i samotné vesnice takovými menšími městy, na vsi dnes žijí měšťáci, akorát že mají vlastní rajčata. (Klvač, ed., 2010) Další se domnívají, že už ani tyto rajčata nemají a namísto pěstování zeleniny podnikají výlet do supermarketu, skutečnost není úplně taková, ale k určitému přizpůsobení dnešní době došlo i v tomto ohledu. Na venkov se částečně začala dostávat městská anonymita, ale i tak se při procházce obcí zavlní nejedna záclona u okna. Stále existuje určitá sociální kontrola, která ale mizí s růstem počtu obyvatel. Místní lavičky jako tradiční místo setkávání už pomalu mizí a ustupují místům na parkování aut. Na druhou stranu se mladí pořád schází na zastávkách autobusů, starší v hospodách, které zůstaly tradičními místy spolu s kostely. Stále jsou na vesnicích lidé, jež zorgani-
Lidé a způsob života
31
zují zábavu, ples, hody nebo masopust aniž by požadovali odměnu – společenství venkova žije nebo alespoň přežívá. (Klvač, ed., 2010) Venkovská komunita se vyznačuje těmito znaky: Vyšší sociální závislostí, menší variabilitou pracovních možností, menší mírou sociální diferenciace, přetrvávajícím vlivem tradic a menší ochotou k sociálním změnám, vazba na životní prostředí. (Majerová, 2009) Venkovskou společnost lze charakterizovat posvátností, mechanickou solidaritou, statusem, lidovostí a tradicionalismem. (Majerová, 1996) Dodržování tradičních zvyků a oslav odráží nejen tradicionalitu rezidentů, ale i míru jejich lokální nebo regionální identifikace a vazby k území. Mezi dodnes udržované tradiční obyčeje patří masopustní zábava, karnevalový průvod s maskami, vynášení Morany, velikonoční koleda, pálení čarodějnic, stavění májky, Mikulášská nadílka a další. Tyto zvyky plní významnou sociální funkci. Základní přehled o nynější situaci v oblasti dodržování těchto obyčejů podává tabulka (Příloha A), která demonstruje rozdíly v tradicionalitě českých a moravských obcích v kontextu velikostní struktury (tyto údaje jsou výsledkem výzkum prováděného v roce 1999). (Patočka, 2008) Nejvýznamnější hodnotou pro venkovské obyvatele stále zůstává rodina, dalšími jsou pak způsob práce (zemědělství), kultura, životní zkušenosti a vliv skupin. Obecnější hodnotové systémy u těchto lidí můžeme označit jako sdílené generační hodnoty. Mezi často jmenované tradiční hodnoty patří zejména úcta k práci, šetrnost, úcta k hospodaření a jejímu výsledku, k majetku, ke spořádanému životu v rodině, k dobrým sousedským vztahům. Významnou hodnotou dřívější doby bylo také udržení a rozvoj majetku (statku, polí). Tyto hodnoty prošly velkými změnami souvisejícími se změnami ve společnosti, významnou hodnotou se stalo získání práce a také vzdělání. Některé hodnoty z velké části přetrvaly na venkově – např. rodina, úcta k práci. Do budoucnosti je možné znovu navrácení se k původním hodnotám. (Šindlářová, 1997) Obrázek 6: Zadělávání buchet
(Zdroj: Archiv Ladislava Turka)
Každodenní rodinný život souvisí s vesnicí a blízkým okolím, důležité jsou vztahy příbuzenské a sousedské. Z hlediska fungování domácností je zde velká role zahrady, rodinného hospodářství a starostí okolo domu. Na venkově je více domácích – ženských prací – příprava jídla a úprava vlastních potravin (čištění, konzervování), méně jsou používány polotovary a hotová jídla.
32
Náboženství
Dále jsou zde odlišnosti v topení. Vaření, ohřev vody tuhými palivy v místních topidlech atd. Je zde větší časová náročnost fungování domácnosti, méně služeb (bývají hůře dostupné a někdy i dražší). Většinu oprav a úprav bydlení, aut a spotřebičů provádějí svépomocí, někdy se sousedy a příbuznými. Běžný život na vesnici je složen z činností, které lze zajistit přímo v obci a z dalších, za kterými se dojíždí. (Majerová, 2001) Z hlediska bydlení je venkovský sídelní útvar charakterizován specifickým půdorysem ovlivněným zemědělskou výrobou, s převážně 1 - 2 podlažním zastavěním. Velká část obyvatel dojíždí za prací a občanským vybavením do měst, zaměstnání v zemědělství má přibližně 3 - 5 % z ekonomicky aktivních obyvatel. (Smrčinová, 2007) Zvláštností venkova je i jeho specifická architektura, mezi oceňované prvky této lidové architektury patří typické vnitřní uspořádání zemědělských usedlostí a také venkovských obydlí, používané stavební materiály a jejich vzájemná kombinace, charakteristický tvar a pokryv střechy, (ne)existence zápraží, výška a funkční členění domů, velikost a tvar oken včetně jejich výzdoby, orientace domů a hlavních dveří vzhledem k nejbližší komunikaci, uspořádání domů v rámci sídla, typické půdorysy sídel a další. Převažující způsob života je faktorem utvářejícím podobu místní kultury, ale zároveň i jejím důsledkem. Obecný způsob života a vzorce lidského chování tak lze chápat jako podmnožinu místní kultury. Jednotlivé lokální kultury se pak mohou odlišovat různou schopností přijímat cizí prvky, nové myšlenky nebo postupy, různou mírou sociální kontroly a s ní spojené (ne)anonymity. (Patočka, 2008)
3.6. Náboženství Velmi úzký vztah k venkovu má také náboženství, viz případová studie. Vzhledem k pestré a komplexní povaze náboženství neexistuje univerzálně přijatá interpretace náboženství. Náboženství je spontánně vyjádřený, trvalý a univerzální rys člověka, který se pomalu vytrácí v moderní době. (Barron, 1964) Náboženství lze definovat několika způsoby. Podle křesťanství – víra v jednoho boha, v posmrtný život a s tím je spjato dodržováni určitých pravidel. Další víry jsou monoteistické (víra v jednoho boha) – sem patří židovství, křesťanství, islám a další, nebo polyteistické (mnohobožství) – hinduismus, konfucianismus a taoismus. Dřívější sociologové považovali náboženství spíše za iluzi, očekávali jeho úpadek se vznikem moderní společnosti. Tento názor byl ovlivněn i tím, že ani jeden z předních sociologů (Marx, Durkheim, Weber) nebyli věřící, jejich názor se však ukazuje v současné době jako správný. Podle nich má náboženství ideologickou povahu (legitimizuje zájmy mocnějších na úkor ostatních), upozorňovali na sugestivní charakter náboženských rituálů, který někdy přerůstal až v revoluci.
Volný čas
33
Další autor poukazoval na schopnost náboženství sjednocovat, kladl důraz na rituály a ceremoniály, na setkávání související s životními zlomy jako je křest, svatba, smrt. (Giddens, 1999) Celkově je sociologie náboženství jednou z mnoha sociologických disciplín, zkoumá empiricky a teoreticky vysvětluje společenské podmínky a působení náboženských a společenských fenoménů. V současné době jsou náboženství a církev spoluurčovány ve svém postavení a možnostech svého působení do velké míry společenskými silami současnosti, jsou tak součástí nenáboženských společenských procesů. Sociologie náboženství se dnes nejčastěji zabývá průzkumem souvislostí a vztahů mezi vývojem náboženství a obecným vývojem celé společnosti. Hledá spojnice mezi náboženským jednáním a jinými formami lidského společenského chování, mezi formami religiozity a případnými proměnami obsahů víry v různých sociálních vrstvách, mezi popisem sociální struktury náboženských organizací a skupin, dále srovnává sociální, politické, kulturní a ekonomické projevy. Vztah k náboženství je odlišný v různých částech naší republiky, např. Jižní Morava x Východní Čechy. Tyto rozdíly jsou určeny historickým působením odlišných společenských faktorů, jedná se o změnu v sociálním rozvrstvení obyvatel, v jejich mobilitě a životním způsobu atd. (Weber, 1998)
3.7. Volný čas Dalším důležitým odvětvím sociologie je trávení volného času. Volný čas je doba, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních, biofyziologických nebo rodinných závazků. Aristoteles zdůrazňoval jeho význam (jedinci přináší vnitřní blaho) a sociální roli (veřejná činnost). (Majerová, 2009) Volný čas je nedílnou součástí způsobu života. Pro obyvatele venkova (zejména zemědělce) ustupuje volný čas před předměty Obrázek 7: Práce na vinici dlouhodobé spotřeby - auta, bytové zařízení, výstavba. Jednotný názor na volný čas se na venkově nevyskytuje, pro starší je obvyklé, že volný čas nepodceňují, ale nemá pro ně velkou hodnotu. Pro mladší je volný čas důležitý hlavně na konci týdne, kdy plánují, jak jej co nejlépe využít nejčastěji pro práci. (Veselá, 1998) Lidé na venkově tráví více času zemědělskými pracemi, z tohoto důvodu mají méně volného času než ostatní. Podle výzkumu prováděného v roce 1978 by venkovské obyvatelstvo nejraději trávilo volný čas cestováním a zájezdy, sledováním televize a návštěvou filmů, sportovním vyžitím a prací na zahradě. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka)
34
Folklor
U dotazu jak skutečně svůj volný čas tráví, odpověděli nejčastěji – prací v domácnosti, na zahradě, sledováním televize, což se v zásadě liší hlavně v přání cestovat. (Šindlářová, 1997) Významný prostor zaujímá na venkově pasivní odpočinek. Z důvodu nižšího množství kulturních a zábavných zařízení se vesničtí obyvatelé orientují na domov a sousedské vztahy, díky tomu se utužují nejen sousedské, ale také rodinné pospolitosti. Hlavně pro starší generace obyvatel, znamená volný čas práci v domácím hospodářství a domácí práce. Rozsah a náplň volného času je značně diskriminační pro ženy (v této souvislosti se používá pojem zemědělské ženy). (Veselá, 1998)
3.8. Folklor Jedním ze způsobů využití času na venkově je i folklor. Folklor je soubor kulturních činností vytvářených spontánně a kolektivně, realizovaných ústně, hudebně, dále hrou, tancem a dramaticky. Folklor můžeme dělit na ústní, hudební, taneční, dětský a divadelní. Většina folklorních děl vznikala anonymně, uchovávala se v pamětích lidí a předávala se ústní formou. (Vaishar, 2011) Folklor je přirozeným projevem skupiny, která je charakteristická přímou, neformální komunikační vazbou, společnou dlouhodobě vytvářenou sociální zkušeností a také prostředím, jež je společné pro členy. Bývá spjat s lokálním společenstvím a spojuje se s místními zvyky a obyčeji. Folklor je součástí místní kultury, jedná se o soubor činností vytvářených neprofesionálně, předávaných a přijímaných každodenností nositelů. (Majerová, 1996) Folklor a také vinařství mají na území Jižní Moravy dlouholetou tradici, která sahá daleko do historie, kdy naši předkové nosívali kroj každý den, práci si zpestřovali lidovými písničkami a ty dále předávali ústně další generaci. Krojů jako lidových oděvů bylo velké množství podle oblastí. Kroj i řeč (nářečí) jsou tak znakem místní příslušnosti ke kraji nebo obci. Nositelé tak pociťují určitou sounáležitost s okolím i své zvláštní postavení. Lokální příslušnost lze rozpoznat podle barevnosti, střihu, délky i tvaru jednotlivých částí, podle výšivek, motivů, počtu stužek aj. Charakter kroje z velké části závisí na vztahu samotných obyvatel ke kroji. V moravských obcích převažují bohaté formy tohoto tradičního oděvu, přijímají se nové podněty, rozvíjí se. Na opačné straně jsou obyvatelé chudých horských vesnic se starobylým krojem, za některé části se styděli - což vedlo k jejich zatajování, aby tak nevzbuzovali pozornost mezi ostatními. Tyto okolnosti měli vliv i na další vývoj a životnost kroje v jednotlivých oblastech. Tento tradiční oděv plnil zejména praktickou funkci, další byly funkce stavovská, estetická, sváteční, obřadní, atd. Byl a je i v současné době výrazem místní příslušnosti nositelů a jednou ze stránek uchování tradic lidové kultury. V podmínkách jihomoravské vesnice byl vnějším vyjádřením některých sociálních a kulturních situací, při čemž byla významná i tradice, jejíž projevy se různou mírou pro-
Folklor
35
mítají i do současnosti a stávají se fenoménem lokálního společenského a kulturního života. Podle průzkumu, provedeného Václavem Frolcem v roce 1980, byl nejoblíbenější kroj na Jižní Moravě vždy domácí kroj, dále je to kroj z oblasti Kyjovska a Podluží. Tato obliba dokonce vedla v některých případech k zániku původního kroje - mutěnskohovoranského a jeho nahrazením krojem podlužáckým v Dolních Bojanovicích, Starém Poddvorově, v Lužicích. Dalším faktorem bylo i pronikání prvků podlužáckého kroje na Kyjovsko. (Frolec, 1980) Obrázek 8: Dřívější kroj v Dolních Bojanovicích a okolí
(Zdroj: Archiv Ladislava Turka) S lidovým krojem (znakem místní příslušnosti) souvisí i dnešní reprezentační funkce, kroj je brán jako sváteční oblečení. Některé druhy kroje se na venkově omezují jen na část obyvatelstva, kroj bývá nejčastěji užíván starší generací žen, v menší míře potom i střední generací žen. Některé druhy již zanikly - mužský pracovní kroj nebo se využívají jen výjimečně - obřadní kroj. Přesto je v současnosti trend znovuobnovování krojů, které jsou pořizovány hlavně mladší a nejmladší generací, nošení je hlavně u tradičních příležitostí (nejčastěji hody), dále pak k reprezentativním účelům a slavnostem a to jak ve vesnici, tak i mimo ni. (Frolec, 1980) Celá Česká republika je rozdělena na etnografické regiony podle charakteristických znaků (podle kroje, nářečí, oblasti). Najdeme tady celkem 17 těchto oblastí - regionů (Folklorní sdružení České republiky [online], 1998-2012): Etnografický region Brněnsko (Okres Brno - město) Etnografický region Haná (Okres Prostějov)
36
Folklor
Etnografický region Hanácké Slovácko (Okres Břeclav) Etnografický region Horácko (Okres Jihlava) Etnografický region Kraj Pražský (Praha) Etnografický region Lašsko (Okres Ostrava) Etnografický region Podhorácko (Okres Znojmo) Etnografický region Podkrkonoší (Okres Náchod) Etnografický region Pojizeří (Okres Semily) Etnografický region Polabí (Okres Pardubice) Etnografický region Posázaví (Okres Benešov) Etnografický region Povltaví (Okres České Budějovice) Etnografický region Pošumaví (Okres Klatovy) Etnografický region Slezsko (Okres Opava) Etnografický region Slovácko (Okres Uherské Hradiště) Etnografický region Valašsko (Okres Vsetín) Etnografický region Západní Čechy (Okres Karlovy Vary) Obrázek 9: Etnografické oblasti ČR
(Zdroj: Patočka, 2008) Na začátku 20. století bylo podle národopisce Josefa Klvaňa celé území Jižní Moravy rozděleno na 28 krojových okrsků odlišujících se od sebe většinou nápadně, další detaily si předělávaly často i obce, takže tyto odlišnosti byly známy jen místním a byly pro ně důležité. Tím vznikla regionální funkce lidového kroje, která je podle
Folklor
37
Bogatyreva zaměřena na odlišení kraje od ostatních bez ohledu na praktičnost nebo estetičnost. (Frolec, 1980) Obec Dolní Bojanovice, které se týká další zkoumání, se nachází v regionu Slovácko (neboli Moravské Slovensko). Pro tuto oblast jsou významné přírodní krásy jako Pálava, Chřiby, Bílé Karpaty, dále zámky v Lednici, Mikulově, Milovicích, Buchlovicích a Bojkovcích. Kromě toho se zde vyskytují i pevnosti, velkomoravská hradiště, poutní místa nebo místa spjata s významnými osobnostmi našeho státu jako byl Komenský nebo Masaryk. Navíc jsou pro tuto oblast příznačné akce – jízda králů, krojované hody, folklorní festivaly, košty vín a další. Slovácko je také kraj vinic a vína, téměř každá obec má vinice a vinné sklepy, všude se konají košty a vinařské slavnosti. Nachází se zde osm z celkově deseti moravských vinařských oblastí. Tento region se dále člení na etnografické subregiony - Horňácko, Podluží4, Moravské Kopanice, Luhačovské Zálesí a Dolňácko. (Folklorní sdružení České republiky [online], 1998-2012). Obrázek 10: Slovácko (Moravské Slovensko)
(Zdroj: Patočka, 2008) Slovácko se člení na okresy, ale i podle nářečí a krojů. Nářečí se člení na slovenské, dolské a ostatní, nejčastěji se vyskytuje právě slovenské nářečí (pomoravské, pomoravské – Podluží, záhorské, uherskoslovenské a zlínské nářečí.
4
V tomto subregionu se nachází sledovaná obec Dolní Bojanovice.
38
Folklor
Obrázek 11: Slovácko podle nářečí
(Zdroj: Patočka, 2008) Území naší republiky se dále člení podle folkloru na folklorní regiony, jejich názvy se v několika případech shodují s názvy etnografických subregionů. Jako příklad za všechny oblasti je folklorní region Podluží (nejjižnější část Slovácka). Pro tento kraj jsou typické stojaté vody, rybníky a lužní lesy. Pojmenování vzniklo podle vodních ploch – nazývaných "luže". V současnosti se zde nachází 18 vesnic a malých měst na Moravě, během 2. poloviny 19. století patřilo k Podluží i několik osad Dolního Rakouska, ty se ale později odtrhly. Stejně jako v ostatních rovinatých částech Slovácka, i zde jsou Obrázek 12: Krojovaný pár základem vesnice dva souvislé rovnoběžné pásy domů, jež jsou obráceny delší stranou k návsi nebo k silnici. Podlužácké kroje, typické pro sledovanou oblast, jsou zvláštní krojovou skupinou5. Ještě v nedávné době byl kroj součástí každodenního odívání (zejména u starších žen, které nosily tmavé látkové sukně, plátěné zástěry, jupky a v chladnějším období také vlňáky). Kroj jako pracovní oděv odložili nejdříve muži z důvodu dojíždění za prací do měst, ženy nosily všední kroj při práci doma a na poli mnohem déle. Dalším druhem kroje je kroj sváteční, který má hlavně estetickou funkci (více výšivek, krajek). Charakteristickým prvkem mužského kroje (pro svobodné) jsou bohatě zdobené červené nohavice, dále kordula z barevného hedvábí a klobouk ozdoben 5
Podlužácké kroje splývaly s okolními kroji do konce 18. století, od poloviny následujícího století se odlišily výrazně červenými mužskými nohavicemi.
Vinařství
39
"kosárkem" z peří. Jako obuv se používají kožené boty se střapci. Pro svobodné ženy se sváteční kroj skládá z několika "kasanic" (naškrobených sukní), na tom tmavé nebo světlé barevné sukně, dále fěrtoch, rukávce z jemného plátna, kordulka, obojek. Na hlavě upravené typickým způsobem jsou umístěny "rožky", v některých případech věnec. Další typická vlastnost této oblasti jsou táhlé písně, zpěv se zde vyznačuje velkým hlasovým fondem zvláště u mužů. Jedním z nejznámějších tvůrců Podlužáckých písní byl Fanoš Mikulecký (vlastním jménem František Hřebačka) autor kolem 300 písní, z nichž mnohé zlidověly, např. Vínečko bílé, V širém poli studánečka. Z hlediska tance jsou významné – vrtěná, hošije a verbuňk. (Folklorní sdružení České republiky [online], 1998-2012)
3.9. Vinařství S folklorem úzce souvisí i vinařství, podle některých autorů přispělo vinařství ke vzniku a vývoji folkloru. Samotné pěstování vína na Moravě souvisí Obrázek 13: Vinobraní s vinařstvím v římské Pannonii, tato oblast dosáhla na Hodonínsku rozvoje v období třicetileté války a to zejména v Mutěnicích, Hovoranech, Dubňanech, Prušánkách a Dolních Bojanovicích. Díky válce byla spousta vinic zpustošena, došlo k velkému útlumu v pěstování vína. Změna nastala na začátku 19. století, kdy se rolníci vzdělávali v oblasti zemědělství i vinařství. Druhá polovina tohoto století znamenala opět úpadek z několika důvodů, r. 1866 byly kruté mrazy, později se objevil révokaz. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka) Také samotní vinaři považovali vinařství za Obrázek 14: Sbírání hroznů v minulosti příliš nákladné, což vedlo ke snižování počtu vinic a navyšování polí. Tato situace trvala až do 20. let 20. století, kdy se zastavilo rušení vinic, vinná réva se začala pěstovat ve všech obcích, i tam kde dříve nebyla vůbec. (Frolec, 1960) Současné vinařství je ovlivněno přírodními podmínka, na tomto území je výnosnější pěstování vinné révy způsobeno vhodnou vápenitou, jílovitou půdou a také dobrou polohou kraje s teplým podnebím. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka)
40
Současný venkov
Většina vinic se nachází na svahu - nejlépe obrácené jihozápadně či jižně, jen zřídka na rovině. Vinice se dříve nacházely v jedné trati, místně zvané hora, odděleny hlubokým příkopem ("rúnou"). Vinaři zde pěstovali ušlechtilé druhy vína - ryzlink, cinyfádl (sylvánské), muškatel, burgunské, frankovku, tramín, salvon (veltlinské červené), aj. Ke zpracování vína v minulosti i současnosti slouží "búdy", ty byly vystavovány na kraji vinic a tvořily tak podélnou řadu nebo shluky. Velký význam mělo vinařství i na tvorbu folkloru, při posezení u vína vznikaly lidové písně. (Frolec, 1960) Jednou z těchto písní vztahující se ke zkoumané oblasti je i tato: Bojanovské búdy staré, v nich je vínko ryzlinkové, z dobrého je koreňa, ej, hej, sadila ho má miuá. Pijme chlapci vínko pijme, dokáď máme bečky plné, až budeme rukovat, ej, hej, budem si naň zpomínat.
3.10. Současný venkov Pro osídlení České republiky je charakteristická rozdrobená sídelní síť – je zde více než 6 000 samostatných obcí. Pro naše území jsou příznačná malá kompaktní sídla a to zejména ve středních, jižních a východních Čechách. Na jižní Moravě naopak převažují větší sídla, a dále na severovýchodní Moravě a v podhůří se objevuje spíše rozptýlená zástavba. Přestože se v ČR nevyskytují oblasti vylidněné nebo přelidněné, jsou mezi jednotlivými kraji velké rozdíly. Např. u kraje Vysočina se průměrná velikost obce pohybuje okolo 711 obyvatel, Moravskoslezský kraj má průměrně 4 204 obyvatel v obci. Příčin je několik – přírodní podmínky, nerostné bohatství, poloha a další faktory, které formulovaly sídelní strukturu už v minulosti. (Majerová, 2009) Český venkov byl ještě v nedávné době vnímán jako zemědělský zaostalý prostor, což se začíná měnit díky urbanistickým procesům. Podíl osob zaměstnaných v zemědělství a lesnictví již klesl pod 4 %, i přesto je přibližně 80 % plochy Jihomoravského kraje obhospodařováno (významný je zejména mimoprodukční potenciál). Rozvoj dopravní infrastruktury umožnil dojíždění i do vzdálených míst, díky tomu se zvyšuje počet obyvatel venkova. Bydlení na venkově se stává stále populárnějším, velká část městského obyvatelstva zde tráví volný čas. Na venkově se objevují výrobní, logistické a komerční aktivity. Negativa se sem přenáší z městského způsobu života, jedná se o problémy životního prostředí, sociálně patologické jevy a další. (Vaishar, 2011)
Současný venkov
41
Z hlediska životního prostředí jsou hlavními problémy (Bakša, 1991): Zvýšená koncentrace obyvatel, techniky a energie, ničení území těžbou, výrobou, oslabení jejich biologické podstaty pod hranici únosnosti, urbanizace (další růst center, vznik nových měst – rozpad vesnic), neustálé zvětšování a dehumanizace pracovního i obytného prostředí bez dostatečného prozkoumání psychických a fyziologických adaptačních možností člověka. Dalšími problémy jsou nižší mzdy a vzdělání, nedostatek služeb, nedostatečné možnosti k navázání nových sociálních kontaktů a obvykle také nižší životní úroveň, která doprovází výše zmíněné charakteristiky. Tato situace se zhoršuje díky nerovnému ekonomickému vývoji, rozložením obyvatelstva a zdroji, očekávaným demografickým vývojem. (Orwin, 1945) Tyto problémy nejsou ve všech oblastech stejné, závisí i na charakteru jednotlivých krajů, jež lze vyhodnotit, tzn. určit typologii krajů podle chování jejich obyvatel. Pomocí odlišností v politickém, sociálním, demografickém a ekonomickém chování. Tyto různorodosti mezi regiony jsou vysvětlovány objektivními podmínkami pro rozvoj uvnitř regionů. Například historicky vzniklá struktura ekonomiky regionu a její nynější konkurenceschopnost, atraktivita pro cestovní ruch atd. Další vliv zde mají měkké faktory – meziregionální rozdíly v hodnotových orientacích a hierarchiích preferovaných hodnot (rozdíly v postojích i v chování obyvatel). Tyto měkké faktory tvoří projevy regionálně odlišných mentalit, jejichž součástí je také míra regionální identity. (Zdroj: Patočka, 2008) Graf 1: Typologie krajů ČR z hlediska chování jejich obyvatel
Abstraktní polohu jednotlivých krajů v grafu dostaneme, pokud zohledníme míru tradicionality nebo modernismu (konzervatismus versus inovativnost v chování obyvatel) a na druhé straně paternalismus či liberalismus. Zároveň bylo prokázáno, že velká část sledové diferenciace území souvisí s regionální sociokulturní mentalitou. Konkrétní "polohu" krajů z výše uvedených hledisek zobrazuje graf. Zkratka BR zde znázorňuje Jihomoravských kraj, CB znamená kraj Jihočesky a OV – Moravskoslezský kraj. (Zdroj: Patočka, 2008) (Zdroj: Patočka, 2008)
42
Současný venkov
Venkov byl vždy zobrazován v nejrůznějších souvislostech, např. zvyky. Dřívější představa o venkovu byla popisována jako harmonický obraz odkazující k tradici a zvykům, toto pojetí je v současnosti ve většině případů značně idealistické. Reálný současný venkov má k tomuto obrazu dosti daleko. Modernizace přiblížila venkov městu a jeho dřívější podobu můžeme spatřit většinou jen v muzeu či skanzenu. Životaschopnost venkova se nedá udržovat památkovou péčí ani naplánovat z kanceláře. Venkovský ráz je nevratně formován sociálními, ekonomickými a kulturními podmínkami nynější doby, ale také charakterem regionu, v kterém se nachází. Za venkovský způsob života bývá považováno těšné sepjetí s přírodou, ale i v používání místních materiálů. Venkovan je, ve snaze využít domácí zdroje, postaven do role kutila. Z takovýchto kreativních činností je vytvářena pestrost estetiky venkova a jeho originalita ve srovnání se strojově produkovanými výrobky města. (Klvač, ed., 2006) Co se týče obyvatel venkova v současné době, je nutné uvést, že ne každý obyvatel venkova je zároveň venkovan. Většina lidí, které můžeme označit, jako venkované jsou starší lidé, kteří ještě pamatují na dřívější podobu venObrázek 15: Život skutečných kova. Jejich život byl těsně spjat s prací na půdě, obyvatel venkova
v blízkosti hospodářských zvířat a v nedostatku, jenž je naučil využívat věci do posledního zbytku. Tito lidé prožili část svého života bez moderních vymožeností – bez elektřiny, televizoru, internetu, tempo jejich života udávala příroda. Jednou z charakteristických vlastností těchto obyvatel je i láska ke vsi, kde prožili většinu života a pokud byli nuceni opustit toto místo, vraceli se zpět, jak jen to bylo možné. Celkově má život ve venkovském prostředí řadu specifických prvků, které ovlivňují jeho přitažlivost. Jedná se např. o přírodu, o soužití obyvatel. Důležitým faktorem jsou zde dobrovolné aktivity osob (příkladů najdeme mnoho – kronikáře, knihovníka, faráře atd.), kdy míra jejich zainteresovanosti přesahuje jejich povinnosti. (Klvač, ed., 2011) (Zdroj: Archiv Ladislava Turka) Z hlediska chovu hospodářských zvířat se také v současnosti projevuje úpadek, ve většině domácností již přestali být samozřejmostí kachny, husy, králíci a slepice. Členská základna Českého svazu chovatelů výrazně poklesla a zestárla, pokud vůbec ještě funguje. Dřívější prostory dvorů s multifunkčním využitím se dnes mění na rekreační a oddychový prostor. Místo, pro venkov tradičního, hnojiště se dnes spíše objevuje bazén, stodola nahradila garáž a skladiště různých věcí se proměnilo v posezení s grilem. Sady a vůbec zemědělské plochy pustnou. (Klvač, ed., 2007) Tradice a modernita ale nemusí vždy jít proti sobě. Na venkově se podle zvyku přebírají dřívější zvyky a rituály, ale zároveň jsou i upravovány tak, aby vyhovovaly současnosti.
Současný venkov
43
Venkov sice pomalu přejímá a spojuje také městské kulturní trendy a tím ztrácí část své dřívější svébytnosti, ale na druhou stranu tím také posiluje svou životaschopnost. (Klvač, ed., 2010) Venkov je stále prostředím, které má potenciál svými lidskými smysly uchopitelným rozměrem duchovně živit osobnosti, jejichž mentalita se bytostně vymyká masovému vzoru, třebaže by byly v dnešním jarmarečně-halasném mediálním světě jaksi méně nápadné a hlučné. (Klvač, ed., 2011)
44
Případová studie - Dolní Bojanovice
4. Případová studie - Dolní Bojanovice 4.1. Historie Založení obce Dolní Bojanovice nelze přesně určit, nejstarší nálezy slovanského hradiště v nedalekých Mikulčicích pocházejí z období okolo roku 500 n. l. Nejstarší písemná zmínka o obci je v latině a pochází z roku 1196 (byla součástí darovací listiny, kdy olomoucký kníže Vladimír věnoval ves Bojanovice kláštěru Hradisko u Olomouce). Původními majiteli obce byli páni z Kunštátu. Podle archeologických nálezů lze soudit, že byla obec osídlena nejprve Kelty (4 století př. n. l.), kteří byli později vytlačeni germánskými kmeny Markomanů, v 6. století se objevili Obrázek 16: Sochy svatého CyriSlované. la a Metoděje Předpokládá se, že svatý Cyril a svatý Metoděj putovali právě přes toto území z Mikulčic do Kyjova. (Dolní Bojanovice, 2001) Základní návesní jádro bylo zpočátku na severovýchodě uzavřeno chalupami okolo kostela, na jihu byla vesnice obklopena močálem. Další rozšiřování se soustřeďovalo kolem potoka Prušánka a podél cesty k současné obci Starý Poddvorov. Tento útvar byl uzavřen shlukem chalup ("búd"), vinné sklepy stály na severozápadním konci obce již od roku 1656, uzavíraly tak půdorys vesnice do tvaru podkovy. Postupem času se přidávaly další domy, v průběhu komunistického režimu přibyly řadové domky. (Esterka, 1996) Hluboko zakořeněno je v této vesnici zemědělství, jež bylo důležitým zdrojem příjmu dřívější vrchnosti (zejména rybníkářství a vinařství). Obec a její okolí bylo často válečně napadáno, zaniklo zde několik Obrázek 17: Dřívější podoba kostela osad např. Rupersdorf, Roztrhanice, Kapanice, Kuničky, Vsisko, Kukvice a Potvorovice. Hodonínské panství patřilo k nejvíce zpustošeným panstvím na Moravě, i tak se ale počet domů trvale zvyšoval. Změny v sociální struktuře způsobila tzv. domkařská revoluce (17.-19. stol.) spojená s budováním vlastních domů bezzemky (časem začali získávat i půdu). Dominantou obce jak v minulosti, tak v současnosti je barokní kostel svatého Václava vzniklý roku 1734. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka)
Historie
45
Nynější podoba je dána rekonstrukcí po požáru v roce 1863. Dalšími památkami jsou kaple svatého Floriána, kaple svatého Jana Nepomuckého a Obrázek 18: Kříž na kraji obce další dřevěné a malované kříže nacházející se u hřbitova, u kostela a další drobné sakrální stavby umístěné po celé obci a jejím okolí. (Dolní Bojanovice [online], 2007) Významným rokem pro obec je rok 1905, kdy bylo zřízeno první rolnicko-vinařské družstvo (Zádruha) v Českých zemích. Toto družstvo bylo zaměřeno na pokroky ve způsobu pěstování vinné révy, nákup a prodej hroznů i vína. Špatná situace pro zemědělství nastala během první světové války, protože na práci na polích zůstaly ženy, děti a starci. Další ránou bylo v období první republiky - překupnictví, předražování potravin a nedostatek orné půdy, který vedl k první pozemkové reformě. Co se týče vinné révy, lze doložit její pěstování od roku 1257. Nejstarší dochovaný lis na Hodonínsku pochází právě z této obce. Z vín byl v historii velmi významný bojanovský ryzlink rýnský, který se dodával do Vídně na císařský dvůr. V roce 1738 vznikla listina o zákazu padělání Bojanovského ryzlinku. V průběhu 17. století byly vybudovány jedny z největších sklepů v Českých zemích. Zajímavostí je vybudování podzemních chodeb k propojení vinný sklepů (jejich konec vedl do obce Čejkovice, což je přibližně 10 km), tyto prostory byly využívány i v průběhu světových válek. (Esterka, 1996) Obrázek 19: Etikety bojanovského ryzlinku
(Zdroj: Dolní Bojanovice [online], 2007) Dolní Bojanovice mají jeden historický primát, od roku 1920 tady získávala lidová strana více než dvě třetiny volebních hlasů. V roce 1946 tato strana obdržela téměř 82 % hlasů (komunistická strana pouze 12 %), pokud by celá země postupovala jako tato obec, mohla být zachována demokracie. V prvních komunistických volbách o dva roky později navíc volilo 67 % občanů bílým lístkem – na protest, jež v celém státě použilo jen asi 10 %. (Lidové noviny, 2010)
46
Socio-demografická charakteristika obce
4.2. Socio-demografická charakteristika obce 4.2.1. Základní charakteristika
Obrázek 20: Znak obce
Dolní Bojanovice jsou úrodnou krajinou uvnitř Jihomoravského kraje. Velmi významnou roli zde hrají tradice a folklór, který je stále udržován a podporován. (Zdroj: Dolní Bojanovice [online], 2007) Celkem 2 975 obyvatel této obce žije na celkové ploše 1 991 ha, v nichž je zahrnut nejen intravilán obce, ale i mnohahektarové lány sadů, polí a zejména vinohradů, jimiž je toto území proslulé. Celková hustota je tak 149 obyv/km2. Obec se nachází v Jihomoravském kraji v oblasti zvané Podluží, nejbližším městem je Hodonín, velmi blízko se také nachází hranice se Slovenskou republikou. Obrázek 21: Letecký snímek obce
(Zdroj: Dolní Bojanovice [online], 2007)
Poloha a regionální vztahy
47
Jak ukazuje výše uvedený obrázek, většinu obce tvoří rodinné domky, jen velmi málo se vyskytují bytové domy, na východě je patrná průmyslová zóna, která se pomalu rozrůstá6. Asi uprostřed katastrálního území obce jsou dobývací prostory (zasahují i pod část intravilánu obce), kde se těží ropa a zemní plyn. Hranice uhelného pilíře tak těsně obepíná intravilán obce, důsledkem je nemožnost rozrůstání obce na západní straně.
4.2.2. Poloha a regionální vztahy Obec Dolní Bojanovice leží na Jižní Moravě ve vínorodém Dolnomoravském úvalu 8 km západně od města Hodonín (obec leží na 17° 03' východní délky a 48° 52' severní šířky). Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 178 m n. m. Lokalizace (Ústav územního rozvoje [online], 2010) Stát - NUTS I - Česká republika Region - NUTS II - Jihovýchod Kraj - NUTS III - Jihomoravský Okres - NUTS IV – Hodonín Statistický kód obce: ZUJ 586137 Správní obvod 2: Hodonín Správní obvod 3: Hodonín Turistická oblast: 35 Slovácko Turistický region: Jižní Morava Střediskem a spádovým městem je Hodonín, kam dojíždí občané Dolních Bojanovic nejen kvůli práci, ale i např. na finanční úřad, katastrální úřad, úřad práce. Vesnicí procházející silnice slouží jako spojnice s městem Hodonín, s obcemi Starý Poddvorov, Čejkovice, Čejč a nyní nově využívané spojení přes Josefov, Prušánky (spojení na Břeclav), Velké Bílovice, Moravský Žižkov do Podivína (a dále na Brno). Obec sousedí s Lužicemi, Mutěnicemi, Starým Poddvorovem a Josefovem.
6
V současnosti je v obci 62 ulic.
48
Přírodní podmínky
Obrázek 22: Umístění Dolních Bojanovic v rámci regionu
(Zdroj: Ústav územního rozvoje [online], 2010) Obec se nachází v několika spolcích: Region Podluží – dobrovolný svazek obcí vzniklý hlavně za účelem spolupráce při získávání dotací z fondů EU. Mikroregion Hodonínsko – koordinuje, prosazuje a také chrání společné zájmy členských obcí z okresu Hodonín. Místní akční skupina Dolní Morava – spolupráce soukromého a veřejného sektoru za účelem celkového rozvoje oblasti. Energetické sdružení obcí a měst – zastupuje zájmy obcí Jihomoravského kraje při řešení energetické problematiky. Svaz měst a obcí – jde o zájmové sdružení právnických osob (obcí a měst), které spolupracuje při tvorbě legislativních i jiných dokumentů s vládou a parlamentem.
4.2.3. Přírodní podmínky Strukturu sídla i okolní krajiny zobrazuje Příloha B - Mapa Dolních Bojanovic a okolí. Obec je na severu, západě a východě obklopena lesem, směrem na východ od obce se nacházejí chovné rybníky s poměrně pravidelným tvarem (pochází z 16. století) a v jejich blízkosti úložiště popílků z tepelné elektrárny v Hodoníně.
Přírodní podmínky
49
Katastrální území obce je geologicky součástí flyšového pásma Karpatského oblouku, který vznikl ve třetihorách alpinským vrásněním. Usazeniny neogenního moře jsou složeny z mořských braktických i sladkovodních usazenin a většinou je tvoří jíly, písky a pískovce, slepence, štěrky, vápence a další. Neogén úzce souvisí s neogénovou pánví Vídeňskou. Nejstarší vrstvy neogénu leží nad kamenouhelnými vrstvami ostravskými. Jedná se o pestré jíly a pískovce uložené vodorovně, dále o vrstvy slínu, úlomky a valouny žuly, rudy, uhelného pískovce v šedém jílu a znovu pískovce. (Klvaňa, 1897) Geomorfologický vývoj oblastí souvisí s vývojem reliéfů vnějšího karpatského flyšového pásma. Ve starších čtvrtohorách došlo k silnému mechanickému zvětrávání, k odnosu materiálů. Údolí byla zaplňována říčními nánosy humusovitého charakteru, které vytvářely údolní roviny, jejichž vrstvy jsou mladočtvrtohorního stáří. Kromě říčních (fluviálních) usazenin je bojanovská oblast bohatá na větrné usazeniny (spraše, váté písky – vyskytují se na východě a severovýchodě obce). Ve Vídeňské pánvi (i v části, kde leží Dolní Bojanovice) se nachází ložiska ropy a zemního plynu, v její západní části jsou písčité a jílovité usazeni tortonského a sarmatského souvrství (hloubka 1 000 – 2 000 m), kde se nalézá nafta. V okolí se také nachází panonské souvrství (v hloubce 0 – 300 m), které obsahuje sloje lignitu. (Esterka, 1996) Je zde několik druhů zemědělských půd – černozemě, hnědé a drnové půdy, lužní půdy glejové, glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh. Z hydrologického hlediska mají Dolní Bojanovice nepatrnou říční síť, vesnicí protéká potok Prušánka, který pramení pod vesnicí Vrbice a dále se Obrázek 23: Potok Prušánka vlévá do Kyjovky. Kromě toho jsou zde dva menší potůčky – Žižlatka a Hrabínkova stružka. Nedaleko vyvěrá přírodní artézský pramen zvaný "Kohútek", který pramení v hloubce okolo 140 m pod povrchem, jeho kvalita je každé 3 měsíce kontrolována zdravotním ústavem a je doporučován i pro kojence. Jde o vrt, vzniklý při hledání ropy a zemního plynu. Obec patří k teplé oblasti Hodonínska7 (průměrná teplota se pohybuje kolem 9,5 °C a je tak nejteplejším místem Moravy). Vysoké teploty společně s dlouhým slunečním svitem vytvářejí vhodné podmínky pro pěstování teplomilných rostlin, které jsou zde zastoupeny zejména vinnou révou a ovocnými sady. V průběhu roku napadne průměrně 500 mm srážek, nejméně v únoru, naproti tomu nejvíce v červenci. Květena je na tomto území velmi pestrá a rozmanitá. Největší část katastru patří do oblasti květeny západokarpatské, teplomilné květeny panonské a oblasti lužního lesa, převažuje listnatý les. (Esterka, 1996)
7
Ve vegetačním období toto území vykazuje 1400 – 1500 hodin slunečního svitu.
50
Přírodní podmínky
Chráněná území Lesní komplex na severovýchodě Dolních Bojanovic s názvem Hodonínská Doubrava spadá do území Natura 2000 - Evropsky významné lokality v České republice. Má rozlohu přes 3 000 ha, nachází se v nadmořské výšce 164 - 226 m n. m. Jedná se o jedinečné území Obrázek 24: Hodonínská Doubrava z hlediska velikosti i charakterem stanovišť, je zde mimořádně vysoká druhová diverzita. Významný je podíl velmi zachovalých a reprezentativních porostů teplomilných doubrav na písku (ty byly v minulosti poškozeny v důsledku špatného lesního hospodaření). Mezi zvláště chráněné druhy v této oblasti patří hlavně mečík bahenní (Gladiolus palustris). (Zdroj: Evropsky významné lokality v České republice [online], 2006) Z nelesních biotopů jsou zde zachovalé porosty s charakteristickými prvky. Také flóra je pestrá, tvoří ji rozmanité fytochorotypy, přítomné jsou též exklávní prvky. Popisované území je součástí seznamu mokřadních lokalit České republiky s nadregionálním významem, uznaného v rámci Ramsarské konvence8. Z živočichů lze jmenovat kuňku ohnivou (Bombina bombina), netopýra černého (Barbastella barbastellus), netopýra dlouhouchého (Myotis bechsteinii), roháče velkého (Lucanus cervus) a přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria). Další evropsky významnou lokalitou nacházející se na severu Dolních Bojanovic je Kapánsko. Rozloha tohoto celku je více než 700 ha, nadmořská výška 170 - 254 m n. m. V území se vyskytují cenné porosty panonských a karpatských dubohabřin a také panonských teplomilných doubrav na spraši. I toto území je ohroženo lesním hospodařením. Do porostů byly vneseny nevhodné a nepůvodní druhy, které jsou postupně měněny za porosty původní. Patrný je také negativní vliv přemnožení zvěře. Na území probíhá těžba ropy a zemního plynu, rozmístění vrtů způsobuje fragmentaci porostů, územím prochází související komunikace, elektrovody a produktovody. (Evropsky významné lokality v České republice [online], 2006) Na území Bojanovic se také vyskytuje několik významných krajinných prvků: Široká alej, Kalová alej,
8
Ramsarská úmluva slouží k ochraně mokřadů, které jsou významné v celosvětovém měřítku pro ochranu ptactva.
Zemědělství
51
U hraniční aleje, Úzká alej, Hanácká alej, Díly nad Zámčiskem I a II, Prostřední Kapánsko, Pískovna u Stupavy.
4.2.4. Zemědělství Zemědělská krajina je rozčleněna, jak na mnohahektarové lány místního zemědělského družstva, tak i na malá políčka drobných zemědělců. Nejvíce se pěstuje obilí, pšenice, z okopanin pak brambory a kukuřice. Toto území je vhodné i pro zeleninu – okurky, cibuli, hrách, rajčata a dále zejména vinnou révu, která zde má vhodné podmínky v půdách bohatých na vápencové sloučeniny. Z ovocných stromů se vyskytují broskve, třešně, višně, meruňky, jablka, ořechy a další. Výskyt polní zvěře se dosti snížil ve srovnání s minulostí (nejvíce u zajíců, srnčí i vysoké zvěře), zvýšil se pouze nežádoucí výskyt divoké zvěře. Půda ve zdejším katastru se podle bonity řadí k II. až IV. třídě – je bohatá na humusovité sloučeniny, porézní a úrodná. V severovýchodní části katastru se nachází méně kvalitní písčité půdy. Přehled o land-use sledované oblasti podává Tabulka 3. Tabulka 3: Land use
Druh půdy Rozloha v ha Orná půda 1 018 Chmelnice 0 Vinice 94 Zahrady 29 Ovocné sady 3 Trvalé travní porosty 1 Zemědělská půda 1 145 Lesní půda 708 Vodní plochy 7 Zastavěné plochy 41 Ostatní plochy 89 Celková výměra pozemku 1 991 (Zdroj: Regionální informační servis, 2010 – 2011) Jak ukazuje tabulka, obec stále využívá svou půdu k zemědělství (z celkové výměry je to více než polovina). Tradičně je zde rozšířeno vinařství a s tím související pěstování vinné révy. Většina ovocných sadů je ve vlastnictví místní zemědělské společnosti (Lukrom, spol. s r. o.). Trvalé travní porosty jsou tvořeny pouze zelenými parky uvnitř
52
Obrázek 25: Chovný rybník
Vinařství
obce, na spásání se vůbec TTP nepoužívají. Vodní plochou je rybník na jihovýchodu katastru, v současnosti využívaný jako chovný, a dále vodní toky – Prušánka, Hrabínkova stružka a Žižlatka. V ostatních plochách jsou zahrnuty ropné vrty. Lesy jsou většinou dubohabrové, jen zřídka doplněny smrčinami.
4.2.5. Vinařství Dolní Bojanovice patří do vinařské oblasti Morava, podoblast Slovácká. V obci působí v současnosti na 230 vinařů. Většina z nich umění výroby vína zdědila či převzala od svých předků a vyrábí je buď pro vlastní potřebu, nebo i pro prodej, najdeme tady několik vinařství např. Vinařství Lekavý, Vinacz, Regnum vini atd. Zajímavé jsou názvy viničních tratí Haluzky, Hora holčická, Ochoze, Zvolence, Vrance, Myšince, U Kyjovské cesty. Mezi oblíbené odrůdy patří Rýnský a Vlašský ryzlink, Rulandské bílé Obrázek 26: Bojanovské „búdy“ i šedé, z červených vín jsou to Svatovavřinecké, velmi oblíbené Zweigeltrebe, Frankovka. Pro výrobu a skladování vína slouží vinné sklepy, neboli "búdy", které jsou chloubou každého vinaře. Významným prvkem jsou lidové ornamenty umístěné většinou kolem vchodových dveří i oken. S vinařství jsou spjaty místní zvyklosti –"zarážání hory" a vinobraní, které souvisí s otvíráním a zavíráním hory, tzn. při zavřené hoře, nesměl nikdo vstoupit do vinohradu (v době dozrávání hroznů). Slavnost vinobraní je součástí krojových hodků probíhajících týden po hodech. Na vinařství v poslední době také navazuje moderní produkt vinařské turistiky a tím jsou vinařské stezky. Obec se nachází ve vinařské oblasti Podluží. Nachází se zde vinařská stezka Podluží dlouhá 4,5 km a cyklotrasa č. 5115 Horní Kapánsko – Nový Poddvorov o celkové délce 14,5 km.
Obyvatelstvo
53
4.2.6. Obyvatelstvo Obyvatelé Dolních Bojanovic patří k podlužáckému lidu, jsou povahy ohnivé, bystrého ducha, dodnes si udrželi velkou míru konzervatismu, Obrázek 27: Dřívější obyvatelé bohatý selský kroj, starobylé nářečí, zvyky obyčeje, pracovitost i lidové písně. S tím také dále souvisí vysoká religiozita. Tato charakteristika má původ v minulosti, od hrdých selských rodů (nositelů lidových tradic). (Esterka, 1996) Obec má celkem 2 975 obyvatel, z toho je v produktivním věku 2 057 obyvatel. Průměrný věk se v současné době pohybuje kolem 38,4 let. (Zdroj: Archiv Ladislava Turka) Celkově počet obyvatel spíše roste, od roku 2005 vykazuje obyvatelstvo trvalý nárůst až do současnosti. Za celé toto období se počet obyvatel pohybuje mezi 2 800 až 3 000 obyvateli, nejvyšší počet je právě v letošním roce. Graf 2: Vývoj obyvatelstva v Dolních Bojanovicích
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011) Téměř celé sledovaného období v obci převažují narození. Jenom v roce 2001 můžeme registrovat výrazný převis zemřelých. Jiná situace je u migračního přírůstku, který se neustále střídá s úbytkem. Má to hned několik důvodů – obec je velmi atraktivní klidnou lokalitou a tak má mnoho mladých párů tendenci zůstat bydlet tady, zároveň je to i oblíbená oblast pro přistěhovalce zejména z okolních vesnic. Negativem je tady nedostatek stavebních pozemků a volných bytů i domů, což má za následek stěhování ven z obce, jakož i nedostatek pracovních příležitostí jak přímo v obci, tak v jejím nejbližším okolí.
54
Struktura obyvatelstva
4.2.7. Struktura obyvatelstva Dle následujících grafů je příznivá struktura obyvatel, trvale nejvíce je osob v produktivním věku. Za sledované období se snižoval počet dětí a mladistvých (do 15 let), od roku 2008 nastal i v této kategorii mírný nárůst. Obrázek 28: Věková struktura obyvatel
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011) Prognóza stárnutí populace se ovšem nevyhnula ani této obci, kdy je sice nejnižší podíl lidí v poproduktivním věku, ale tento podíl se pomalu navyšuje už od počátku sledovaného období (rok 1991). Průměrný věk je v Dolních Bojanovicích 38,4 let, v rámci Jihomoravského kraje je to 40,9 a na Hodonínsku 40,55 let. Tento jev je způsoben sounáležitostí obyvatel, díky tomu mladí neodchází do měst, ale naopak stále více roste poptávka po stavebních pozemcích, bytech a domech, takže se obydlená část obce neustále rozšiřuje nebo by alespoň další rozšíření bylo žádoucí. V souvislosti se změnou legislativy byl totiž navýšen poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Koeficient vynětí ze zemědělského půdního fondu se u nás znásobil na 45 násobek původního kvůli chráněnému ložiskovému území lignitu, které zabřemeňuje veškeré území zastavitelného obvodu obce Dolní Bojanovice. Cena za vynětí 1 m2 tak činí téměř 700 Kč. Struktura obyvatel podle národnosti, náboženství a vzdělání Při posledním sčítání lidu se nejvíce obyvatel obce přihlásilo k české národnosti, další byla národnost moravská a slovenská, ostatní pak tvoří Poláci, Němci, ostatní a nezjištěno (tato skupina netvoří ani 1 % obyvatel). Další významnou charakteristikou je vysoká religiozita, u sčítání lidu prováděného minulý rok se jako věřící označilo celkem 1 161 obyvatel (tato hodnota je o 100 menší než při předchozím sčítání lidu), největší podíl tvoří tradičně římskokatolická církev, která
Struktura obyvatelstva
55
má v obci hluboké kořeny a hraje tu velmi důležitou roli tím, že všechny folklorní akce souvisí s církevními svátky, např. největší folklorní slavností jsou krojované hody, které se konají nejbližší neděli svátku patrona místního kostela (svatý Václav). Také kroj byl vytvořen a měl by být využíván přednostně pro církevní akce, tzn. duchovní poutě, slavnostní mše svaté. Graf 3: Národnostní struktura a struktura podle vyznání
(Zdroj: Statistické informace [online], 2012; Český statistický úřad [online], 2011) Vzdělanostní struktuře se věnuje další graf. Úroveň vzdělanosti roste v souladu s celorepublikovým trendem. Výrazně se také zvýšil podíl lidí bez vzdělání (ve srovnání s předcházejícím sčítání), tuto změnu nepřičítám zvýšení absolutního počtu lidí bez vzdělání, ale spíše se zvýšila ochota odpovídat pravdivě na kladené otázky. V Dolních Bojanovicích se nachází základní škola, mateřská škola a základní umělecká škola, možností vyššího vzdělání jsou v nedalekém městě Hodoníně, kde je více možností pro studium středních škol a učilišť, je zde také jedna soukromá vysoká škola. Ostatní možnosti vzdělání jsou nejblíže v Břeclavě nebo v Brně. Obrázek 29: Vzdělanostní struktura
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011)
56
Trh práce
4.2.8. Trh práce Tabulka 4: Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity
Obyvatelstvo celkem 2 975 Ekonomicky aktivní 1 428 zaměstnaní 1 205 zaměstnanci 940 zaměstnavatelé 42 v tom z toho osoby pracující 145 na vlastní účet nezaměstnaní 223 Ekonomicky neaktivní 1 433 (Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011) Celkově je v obci 1428 obyvatel ekonomicky aktivních, z toho je zaměstnaných 1205 (což představuje necelých 85 %), nezaměstnaní tvoří zbývajících asi 15 % (223 lidí). Neaktivních je celkově 1433, takže přibližně stejně jako aktivních, největší kategorie tvoří obyvatelé nad 50 let s mírnou převahou mužů nad ženami. Nejvíce nezaměstnaných podle vzdělání je vyučených obyvatel, kde přibližně 2/3 tvoří muži. Šokující je celková registrovaná míra nezaměstnanosti 20,89 % (z toho muži 20,95 % a ženy 20,82 %). Přitom nezaměstnanost na Hodonínsku je 12 %. (Regionální informační servis [online], 2010 – 2011) Tato skutečnost souvisí s nedostatkem pracovních příležitostí v obci, velkou část obyvatel dříve zaměstnávalo bývalé JZD, které nedávno jako Kratina, a. s., bylo odkoupeno firmou Lukrom, jež propustila až na 3 zaměstnance všechny a také rozprodává svůj majetek včetně budov. Od nového majitele se očekává právě jak navýšení pracovních možností, tak rozsáhlé investice v souvislosti s podnikatelskou aktivitou. V oblasti dojíždění převažuje dojíždění za prací, tvoří dvojnásobek dojíždění do škol. Z toho je nejvyšší podíl dojíždění uvnitř bývalého okresu Hodonín, naopak žáci většinou využívají možnosti základní školy přímo v obci. Doba cesty se nejčastěji pohybuje u obou skupin stejně, mezi 15 – 30 minutami. Graf 4: Obyvatelstvo dojíždějící do zaměstnání nebo škol
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011)
Ekonomická základna
57
4.2.9. Ekonomická základna Graf 5: Ekonomické subjekty obce
(Zdroj: Regionální informační servis [online], 2010 – 2011) V obci jsou nejvíce zastoupeny fyzické osoby (téměř 500), dále jsou právnické osoby v počtu 57 a nejméně je obchodních společností – celkem 28, uváděné údaje jsou platné za rok 2009, novější údaje se nepodařilo získat. Živnostníků je 424 a 22 zemědělských podnikatelů pocházejících z Dolních Bojanovic. Co se týče převažující činnosti, je tato obec nejvíce zaměřena na stavebnictví, které je těsně před obchodem, prodejem a opravou motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Podle regionálního informačního servisu se v obci vyskytuje 34 mikropodniků, 13 malých podniků a jeden střední podnik (tento údaj je z roku 2010, kdy středním podnikem byla akciová společnost Kratina). Celkově je na Hodonínsku 222 ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel. Do budoucna je plánováno rozšíření průmyslové zóny a s tím související také posílení podnikatelské aktivity, zaměstnanosti a investic do rozvoje obce, měla by vzniknout lokalita druhé náměstí se čtyřmi živnostenskými domy.
4.2.10.
Infrastruktura
Technická infrastruktura Na území obce se nachází vodovod, kanalizace, plynovod, veřejné osvětlení a zároveň se neustále pracuje na jejich další výstavbě kvůli stavění nových rodinných domů. Internet je téměř v každé domácnost, kabelová televize se vůbec nevyskytuje z důvodu nezájmu obyvatel, kterým vystačí místní rozhlas.
58
Infrastruktura
V obci se dále nachází skládka komunálního odpadu (v sou- Obrázek 30: Třídění odpadu časné době se rekultivuje), čistírna odpadních vod i nedávno vybudovaný sběrný dvůr. Hospodaření s odpady dále dokresluje množství kontejnerů hojně využívaných místními občany. Nachází se zde i pošta a hasičská zbrojnice, která disponuje zásahovým vozem a jednotkou dobrovolných hasičů. Vlaková stanice ani koleje se v obci nenachází, přestože je mají téměř všechny okolní obce. V posledních letech vzniklo nové autobusové spojení, jež se napojuje na vlak v Podivíně, odkud pokračuje do Brna. Autobusová doprava je poměrně rozvinutá, v obci jsou 3 zastávky, nejčastěji se jezdí do Hodonína, Podivína a Čejče. V dopravní špičce jsou spoje v půlhodinovém intervalu, jinak obvykle jednou za 1-2 hodiny. U bydlení převažují rodinné domy. Kapacita a počet bytů je nedostatečný, což také zhoršuje startovací pozici mladým rodinám v obci. Tabulka 5: Struktura domovního a bytového fondu
Počet 898 790 8
Domy celkem Rodinné domy Bytové domy Počet osob v domech 2975 Počet osob v RD 2774 (Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011) Podíl bytů k rodinným domům tvoří asi 6 %. Plochy u domů ve všech sledovaných kategoriích (celková plocha, obytná plocha, plocha na osobu) značně převyšují plochy u bytů. Na území obce se také nachází neobydlené domy, jejich celkový počet je 96 (všechny jsou rodinné domy). Nejčastějším důvodem, proč jsou domy neobydlené je jejich rekreační využívání a nezpůsobilost k bydlení, jedná se zejména o staré domy ve špatném stavu (řešením je většinou úplná rekonstrukce nebo demolice), dalšími důvody jsou přestavba a rekonstrukce. Průměrné stáří obydlených domů se pohybuje kolem 35 let, u neobydlených domů je to až 103. Co se týče průměrného počtu osob v rodinném domku, se hodnota pohybuje okolo 3,67 a u bytů je to samozřejmě méně – 2,18. U rodinných domů bývají průměrně čtyři místnosti, u bytů většinou dvě. Celkově žije v obci 2 975 obyvatel na celkové ploše 1 991 ha. Takže průměrně má každý občan 0,68 ha (v ploše jsou zahrnuty také přilehlé vinice, sady a pole).
Obec
59
4.3. Obec 4.3.1. Obec a její instituce Veřejný sektor V obci jsou zastoupeny následující veřejné instituce: Obecní úřad, zdravotnictví, základní škola, základní umělecká škola, česká pošta, římskokatolická farnost, farní charita, červený kříž. Z hlediska občanské vybavenosti se v obci nachází: Obecní úřad – zajišťuje výkon veřejné správy na svém území, případně státní správy v územním obvodu a za podmínek stanovených zákony, jeho součástí je i obřadní síň. Obecní dům – slouží ke všem kulturním akcím v obci. Kostel sv. Václava, hřbitov. Zdravotní středisko s lékárnou - ve zdravotním středisku se nachází praktický lékař, dětský lékař, zubař a lékárna. Další možnosti lékařské péče jsou zejména v Hodoníně, kde je i nemocnice. Základní a mateřská škola – od roku 2004 vystupující jako jeden subjekt, do budoucna se uvažuje o zrušení druhého stupně základní školy. Základní umělecká škola – vyučující kromě hudebních oborů také obory výtvarné a taneční. Další – knihovna, česká pošta, dům s pečovatelskou službou, Slovácká chalupa, fotbalové hřiště, tenisové kurty, kynologické cvičiště, malé hřiště (zde se konají hody), a další objekty. Obrázek 31: Středisko
Obrázek 33: Dům pro seniory
Obrázek 32: Obecní úřad
60
Obec a její instituce
Dříve zde byl ještě starý sál, sloužil hlavně mladým lidem – členům krojované chasy (pořádaly se zde každý týden "hopsáky", kde se mladí navzájem učili tancovat a také zpívat lidové písně). Obec tento prostor pronajala, takže teď je využíván jako skladovací prostor. Významná je Slovácká chalupa (původní stavení Fran- Obrázek 34: Slovácká chalupa tiška Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře), která nyní slouží jako muzeum a je chráněna památkovou péčí. Dalším muzeem je budova v bývalém JZD, kde jsou uloženy historické zemědělské stroje. V roce 2007 byl v obci proveden průzkum spokojenosti občanů, který sloužil ke zmapování problematických oblastí občanského života. Prostřednictvím dotazníků byly zjištěny největší nedostatky. Což jsou podle níže uvedeného grafu zejména – úroveň výuky na základní škole (ZŠ se už delší dobu potýkala s několika problémovými učiteli) a dále se jako problém ukázala ordinace dětské lékařky. Bohužel, uvedený průzkum nevedl k žádným konkrétním opatřením. Graf 6: Spokojenost občanů s občanským vybavením
(Zdroj: Zpravodaj obecního úřadu, 2007) Samotná obec má 15 členů obecního zastupitelstva a 5 radních včetně starosty a místostarostky, dále je zde zřízen podle zákona kontrolní i finanční výbor, další výbory a
Obec a její instituce
61
komise jsou vytvořeny dobrovolně nad rámec zákona. Jedná se o komisi stavební, komisi pro projednávání přestupků, komisi pro občanské záležitosti a školskou radu. Rozpočet sestavený vedením obce na letošní rok činí přibližně 55 mil. Kč - příjmy, což je asi o 2,3 mil. nižší částka než výdaje, obec má ale našetřeno z předchozích let, takže tento rozdíl hravě pokryje z prostředků uložených na běžném účtu. Obrovská částka (téměř polovina z plánovaných výdajů) jde na rekultivaci místní skládky. Tento stav se ještě bude měnit, protože každoročně obec získá nemalé prostředky z fondů EU. Sportovní a rekreační zařízení Pro sportovní aktivity je v obci dostatek prostoru, mezi obyvateli se vyskytuje poměrně hodně sportovně založených jednotlivců i skupin. Jako počátek sportovní činnosti jsou uváděna 20. léta 20. století, kdy byla kopaná jako hlavní sport. Díky tomu byla vybudována dvě travnatá hřiště spolu se sportovním areálem, dále hřiště s umělým povrchem se nachází v blízkosti orlovny, menší hřiště je u fary (vybudováno díky iniciativě místního kněze), posledním sportovním areálem je tělocvična umístěna v areálu místní základní školy. Tento prostor bude v nejbližší době rekonstruován. Sportovní využití pro nejmenší je v obci řešeno jako velké množství pískovišť, prolézaček a houpaček. Postupem času vznikala další sportovní seskupení - oddíl stolního tenisu, oddíl házené, tenis a další. V historii byly významné dvě organizace - Tělovýchovná jednota a Orel, což postupem času začalo upadat. V současnosti je v Dolních Bojanovicích pouze Orel a to jen okrajově. Orel disponuje budovou – Orlovnou, kde je jak stravování, tak ubytování (dále je zde posilovna, herna a bowling), podobný prostor pro ubytování a stravování je v penzionu Václav. Dalšími možnostmi jsou Penzion Pod Čaganovem, Rekreační domek Pod Čaganovem, Chalupa s vinným sklepem, atd. Je zde také řada příležitostí ke stravováním, v obci se nachází 7 hospod, vinárna, obyvatelé mají možnost objednat si oběd z místní ZŠ nebo z domova pro seniory. Pro nejstarší obyvatele tady funguje rozvoz obědů zprostředkovávaný charitou. Pro turisty zde není možnost vodní rekreace, na tomto území leží pouze chovný rybník (v blízkosti lze navštívit soustavu rybníků). Zajímavostí je artézský pramen nedaleko obce s vysokou kvalitou vody. Obyvatelé i sousedních obcí si sem jezdívají pravidelně pro vodu. Obcí protéká potok Prušánka, nazývaný jednoduše "struha", jež byla dříve využívána k zalévání zeleniny. Soukromý sektor Zemědělská výroba se čím dál více snižuje, většina lidí si stále pěstuje nejběžnější ovoce a zeleninu pro vlastní potřebu, ziskový motiv se zde vyskytuje velmi omezeně. Bývalé JZD, dnešní Lukrom, zeje prázdnotou, budovy jsou připraveny a nabídnuty k pronájmu, zdejší pole jsou z velké míry osety obilím, kukuřicí nebo řepkou. Jediné zachovalé je stále vinařství, s tím souvisí rozsáhlé vinice v okolí.
62
Obec a její instituce
Chov hospodářských zvířat je v současnosti zastoupen chovem koní, které vlastní několik obyvatel spíše pro potěšení. Ostatní obyvaObrázek 35: Soukromý chov koní telé ještě většinou vlastní slepice, králíky, případně jinou drůbež a také je ještě poměrně dost rozšířen chov prasat. Rozsáhlý chov skotu v družstvu byl bohužel nedávno úplně zrušen. Co ale zůstalo, jsou rozsáhlé sady jak ve vlastnictví této firmy, tak v rukou místních lidí. Zelenina je ve větší míře pěstována jedním soukromým zemědělcem, ale většina obyvatel disponuje vlastními poli nebo zahradami, kde si pěstuje vlastní suroviny, takže takovýto druh potravin není moc nakupován. V obci se provozuje několik stolařství a truhlářství. Udržela se výroba lidových krojů, také zde najdeme několik lidových malířů a řezbářů. Většina průmyslné, řemeslné a potravinářské výroby je zastoupena v nedalekém městě Hodoníně, kam taky dojíždí za prací velká část místního obyvatelstva. Z průmyslové výroby je zde nahrávací studio, dále tiskárna, výrobna vzduchotechniky a elektromotorů, grafické studio a výrobna technických plynů. V obci se nachází: Prodejna smíšeného zboží, restaurace, hospoda, vinárna, bar,
Obrázek 36: Obchodní dům KVART
drogerie a papírnictví, prodejna elektroniky, řeznictví, kadeřnictví, květinářství, autoopravny, prodejna oblečení (těch je v obci několik včetně vietnamské prodejny), truhlářství. Navíc je přesně dán den v týdnu, kdy se na náměstí sjíždí vietnamští prodavači, čistírna peří nebo soukromý prodejce vajec a dalších věcí. I přesto, že Dolní Bojanovice nejsou městem, nachází se zde široké spektrum dostupných služeb. Jsou to zejména restaurace a hospody, které se dají využít i pro kulturní nebo soukromé akce. Dále jsou zde vinotéky, kavárny a vinárny. Z dalších služeb můžeme narazit např. na autoopravnu, kadeřnictví, manikúru a pedikúru, stavební práce, lyžařské centrum, malířské a natěračské práce, prodejnu výpočetní techniky. Mimořád-
Obec a její obyvatelé
63
nou službou je nahrávací studio v obci, které vytvořilo několik nahrávek místních skupin a sborů, aby tak napomohlo zvýšení atraktivity území. Co také neodmyslitelně patří k této oblasti je šití a vyšívání Obrázek 37: Zásobník plynu krojů, které je stále v obci zastoupeno, dále samozřejmě vinařské potřeby a tiskárna. A také podzemní zásobník plynu, který sehrál významnou roli při zastavení dodávek z Ruska v roce 2009. Další služby a obchody je možné navštívit v nedalekém městě Hodoníně.
4.3.2. Obec a její obyvatelé Z této obce pocházejí lidé nejrůznějších povah a charakteristik, od finalistky soutěže Miss s patrně největším silikonovým poprsím v ČR přes uznávané hudebníky po pomocného biskupa brněnské diecéze. Z Dolních Bojanovic pocházejí například tyto významné osobnosti (Esterka, 1996): Petr Esterka - římskokatolický pomocný biskup pro Brno a českou komunitu žijící mimo naši republiku. Michal a Růžena Komosní - tvůrci podlužáckých krojů. František Vymyslický - lidový řezbář a autor vyřezávaných křížů umístěných po celém území obce. František Esterka - vědecký pracovník zabývající se problematikou vrtně výplachového inženýrství v naftovém průmyslu. Pavel Janeček - učitel hudby, regenschori, pracovník kultury, vydavatel učebnic hudby. Jan Pospíšil - akademický malíř a sochař. Jan Nohám – prozaik, národopisný a vlastivědný pracovník. Podle slov místního kněze společenství obce stojí spíše na obyčejných lidech, jež jsou dobrými rodiči nebo vychovateli, i na starších lidech, kteří jsou věrní a vytrvalí ve víře a ve své práci, více než na jakýchkoliv jednotlivcích. Nelze přesně zjistit proč právě tato obec je tak silně věřící, přestože se již i tento kněz pokoušel zjistit příčinu, nejpravděpodobnější příčinou je hustá koncentrace výše uvedených lidí, kteří vytvořili silný základ. Neodmyslitelnou součástí místních obyvatel jsou místní postavičky známé spíše pod různými přezdívkami jako Hektor, Brouk, Patáč, Tydýt. Každý z nich má určité specifické chování, pro něž je známý v celé vesnici. Důležitou vlastností místních obyvatel je i specifické nářečí, do něhož patří slova jako "protfan" – plech na pečení, "opasit sa" – spadnout do vody, "barco" – cokoliv, "turkyň" – kukuřice. Ve srovnání s jinými obcemi je zde obrovská koncentrace studentů konzervatoře, hudebnost v obci dokazuje nejen existence mnoha souborů, sborů a dalších seskupení, ale
64
Obec a její obyvatelé
také skutečná hudba, která proniká přes otevřená okna nebo přímo z úst místních při práci. Další zvláštnost souvisí se zemědělským obyvatelstvem, kdy je zde velmi mnoho zemědělských strojů (včetně různě vyrobených domácích traktorů, ale i starších přístrojů – secích strojů, oradel). Při procházce obcí nejspíš každého zaskočí upravené kvetoucí zahrady, ale možná ještě více neustálé dotazy místních starších obyvatel. Nejčastější dotaz od nich se týká tématu - kam jdete, případně kde jste byl. Tato sociální kontrola je doplněna staršími ženami (tetičkami), jež často uvidíte stát za oknem, za zatáhnutou záclonou. Tento pro mnohé otravný zvyk je ale velmi cenný pro cizince, protože se s nimi hned dají do řeči a vysvětlí mu mnohem více, než původně chtěli. Všechny zjištěné poznatky si místní předávají mezi sebou (toto platí nejen pro starší ženy), problémem je hlavně modifikace, kterou si projede většina takových informací. Obrázek 38: Lavičky jako místa setkávání
Pro setkávání zůstaly pro muže důležité hospody a vinné sklepy, pro ženy jsou to obchody nebo v mnoha případech postačí vyjít před dům v době hlášení místního rozhlasu nebo i mimo něj. Pro starší obyvatele jsou významným místem setkávání s ostatními obyvateli lavičky, které si svou důležitou funkci v menší míře ponechaly z minulosti.
Pro tuto oblast je příznačná přetrvávající vysoká míra religiozity projevující se v charakteru obyvatelstva. Existuje také legenda, podle níž byl v obci před mnoha lety mor, který se místní rozhodli zastavit tím, že poprosí Matku Boží v Žarošicích. Vydali se tam pěšky a podle legendy od chvíle, kdy vykročili, přestalo hromadné umírání a než se vrátili, byl mor zastaven. Na této pouti slíbili, že bude z každého domu alespoň jeden člověk pěšky každoročně putovat do Žarošic. Přestože tento slib může mít několik stovek let, přece se mezi místními najde kolem stovky lidí, kteří opravdu tuto pouť vykonávají každý rok. Lokální společenství V případě obce Dolní Bojanovice, zůstaly v popředí stále stejné autority – starosta a kněz. Jelikož obec je silně věřící, kněz byl vždy velmi výraznou osobností – nejen církevní. Naproti tomu starosta se do pozice výrazné osobnosti dostal po několika letech a to díky obměně vlivem voleb. V současnosti je ve funkci druhé volební období a za tu dobu je zde nový obecní úřad, opravená škola a školka, několik nových silnic, nový most, nové náměstí a mnoho dalších, také se podařilo získat významné finanční částky do obecního rozpočtu z fondů Evropské unie (byly investovány zejména do infrastruktury – sběrný dvůr, kanalizace, most, rekultivace skládky, škola, byty, sportoviště). V této souvislosti lze konstatovat, že dřívější osobnosti obce se opět dostávají do původní pozice.
Starousedlíci a přistěhovalci
65
Dalším důležitým rysem společenství venkova jsou sousedské vztahy. Přestože ještě poměrně nedávno byste v obci velmi snadno rozeznali sedlácké rodiny od ostatních, v současnosti je rozdělení zcela jiné. Nejvíce patrné je rozdělení na věřící (kteří chodí do místního kostela) a na ty ostatní. Další velké rozlišení je mezi krojovanými a nekrojovanými. Také velmi důležité je oddělení rodáků od přistěhovalých. Tato vesnice je poměrně uzavřeným společenstvem, takže přistěhovalí to zde mají velmi těžké, zvláště pokud se přistěhuje celá rodina a nikoho zde nemá (většina místních lidí je ani nezná a velmi často vůbec nezapadnou). Sousedské vztahy na vesnici jsou velmi specifické, společenská kontrola hraje velkou roli. Společenství zde převažuje spíše zájmové, většinu lidí máme v povědomí jako – hasiče, fotbalistu, házenkáře atd. Jedním z atributů společenství vesnice je soudržnost, která může být měřena pomocí celé řady indikátorů, dle mého soudu je nejvíc směrodatný názor občanů. V nedávno vytvořené anketě obyvatelé jako respondenti prokázali velkou míru soudržnosti a patriotismu k obci, tvoří tak opravdu silné společenství a díky tomu se udržuje zdravé prostředí vesnice.
4.3.3.
Starousedlíci a přistěhovalci
Vztah původních obyvatel a imigrantů je značně problematický. Přistěhovalci jsou vnímáni různě, záleží na počtu přistěhovalých (pokud se přistěhuje pouze jednotlivec – přižení/přivdá je jeho začlenění mnohem jednodušší), dále jednodušší postavení mají krojovaní, kteří zapadnou rychleji. Nejhorší variantou je přistěhování nové rodiny, ve velké části případů nejsou přijati řadu let – obyvatelé o jejich existenci vůbec nevědí, bezděčně je stále považují za cizince. Obrázek 39: Rodinné domy Zářným příkladem přistěhovalců jsou původní obyvatelé českého města, kteří se prostřednictvím duchovní poutě v Římě seznámili s několika občany Bojanovic, a proto se rozhodli trávit zde svůj volný čas v důchodovém věku. Za tímto účelem si postavili rodinný dům (viz obrázek – druhý dům z pravé strany), jež nezapadá do zdejšího prostředí. Dokonce byl v době, kdy byl budován, atrakcí pro místní obyvatele. Tento jev je ovšem jediný v celé obci, další přistěhovalí obyvatelé ve většině případů zdědí nebo koupí dům, který pouze renovují. Dle místního kněze je obec vnímána přistěhovalci jako velmi rozdílná od ostatních, největším rozdílem je silná přetrvávající náboženská i folklorní tradice, dále je významné vinařství, ale i vnější upravenost obce (obyvatelé se pečlivě starají o své předzahrádky, chodníky i o okolí domu). Přičemž očekávají, že tradice bude jen povrchní záležitostí,
66
Důvody stěhování
po čase ale zjišťují, že jde o vnitřní přesvědčení velké části místních. Zajímavý je názor současného starosty, jež se také před lety do obce přistěhoval. Podle něj vnímají přistěhovalí specifického genia loci, vkořeněné i duchovní hodnoty, u lidí je patrná sounáležitost a společenství, ale také závist. Návštěvníky je obec viděna z vnějšího pohledu velmi pozitivně. Na tomto území obce nejsou žádné chalupy nebo chaty, občas se zde vyskytne někdo, kdo si pronajme pokoj nebo celý objekt v obci. Dále jsou zde časté návštěvy příbuzných, např. sem často jezdí vnoučata k prarodičům i na celé prázdniny, tito dočasní obyvatelé se většinou dobře začlení do party svých vrstevníků v Dolních Bojanovicích. Zajímavá situace nastává, když se rozhodnou nosit kroj, většina místních obyvatel totiž zastává názor, že bojanovský kroj je pouze pro místní rodáky a tudíž bývají přijati velmi nevraživě.
4.3.4.
Důvody stěhování
Častým důvodem bývá stěhování se za prací, zejména u mladých lidí, kteří se stěhují do měst. Další důvod je nemožnost postavit si vlastní dům na katastrálním území obce, pozemky si nechávají starší obyvatelé pro své potomky, pro případ, že by se někdy rozhodli stavět nebo je cena velmi vysoká, že by už jednoduše nezbyly žádné prostředky na vlastní stavbu. Velká část obecní rady tyto pozemky zdědila nebo jinak získala, a proto nevidí tento problém, o to je situace v této oblasti horší. Mladí jsou nuceni odcházet do okolních obcí, kde je cena pozemků několikanásobně nižší. Nejčastěji se stěhují obyvatelé, kteří nemají takové vazby na obec. Dalo by se říci, že všechny je možné rozdělit do dvou skupin na ty, co chodí v kroji a ostatní. Z těchto se stěhují spíše ostatní, protože s krojem je spjata i sounáležitost s obcí, folklorní a církevní akce, mnoho místních nadšenců a také místní společenství obce Dolní Bojanovice. Část obyvatel se ožení nebo vdá do jiných obcí, ve stáří se pak vracejí ke svým dětem, zahrádce, políčku nebo se jednoduše nastěhují do místního domova pro seniory. V neposlední řadě se stěhují mladí z důvodu znechucení nad místními vztahy, jelikož míra sociální kontroly je v některých případech velmi vysoká.
4.3.5.
Problémy v obci
Jedním z hojně diskutovaných problémů je právě nemožnost postavit si vlastní dům, jak již bylo výše uvedeno, podle slov místního stárka se finance z obecního rozpočtu ve zbytečně velké míře nahrnuly jen na některé projekty, zatímco by mohly být využity právě na výkup, zasíťování a vůbec zpřístupnění pozemků pro stavební účely. Další je také poměrně vysoká míra sociální kontroly, které jsou obyvatelé vystaveni spolu s konzervatismem místních, např. u starších lidí vzbuzuje velké pohoršení, pokud spolu mladí lidé bydlí před svatbou nebo mají děti a tuto nevoli také dávají najevo. Kromě toho je zde stejný problém sociální kontroly mezi mladými lidmi, jež se také
Problémy v obci
67
navzájem velmi dobře znají. Sociální kontrola ovšem slábne se zvyšujícím se počtem přistěhovaných lidí, stále je však poměrně Obrázek 40: Místní "tetičky" na plese vysoká v pozitivním i negativním slova smyslu. Obyvatelé, kteří chodí do kostela, jsou dosti oddělenou skupinou, což bývá často kritizováno. Jen zřídka se vytváří těsné kontakty mezi nimi a ostatními. Podobná situace je i mezi mladými, dle místního stárka je zde několik skupin, vázne komunikace napříč těmito skupinami (zvlášť u dívek). (Zdroj: Zpravodaj obecního úřadu, 2007) Hodně lidí se v poslední době přistěhovalo do obce, tím se objevily další potíže v tom, že přistěhovalí často nechápou místní zvyky a také je kazí. Příkladem je místní zvyk, kdy chlapci chodí v noci zpívat děvčatům pod okna, což je pro cizince podnět pro volání policie, podobně tomu bývá i při folklorObrázek 41: Průvod na krojový výlet (2007) ních akcích. Co se týče kultury, je zde problém s financováním, nedostatek finančních prostředků vedl ke zrušení celé řady akcí (fašaňk, štěpánská zábava, krojový výlet a mnoho dalších). Řešení by mohlo být velmi jednoduché – oslovení sponzorů či po vzoru vedlejších obcí podat projekt a získat tak prostředky z fondů EU (případně využít obecní rozpočet – ten by ale vyžadoval dát spolku krojovaným právní formu, což je složité, jelikož celou chasu tradičně vedou každoročně zvolení stárci a stárky). U financí na tyto akce je zaveden velmi neprůhledný systém, který je nutno, podle místního stárka, předělat. Nedostatek financí trápí také samotný obecní rozpočet, který letos hospodaří s výrazně nižší částkou, do budoucna navíc hrozí zrušení druhého stupně ZŠ. Podle slov starosty jde o běžný problém – daňové příjmy klesají, ale roste rozsah veřejné správy. Řešením by bylo zvýšit příjmy nebo omezit některé služby. Další výrazné negativum spjaté s vinařstvím je alkoholismus, podle místního kněze došlo k obrovskému nárůstu úmrtnosti v této souvislosti. Potíže způsobila i nedávno provedená digitalizace, část obyvatel tak zjistila, že jejich zahrádka před domem jim nepatří. Největší debaty se v této souvislosti vedou mezi sousedy o řádky ve vinici i o cesty a hranice pozemků.
68
Společenský život
Jako většina obcí je i tady problém s vandalismem, je s podivem, že si lidé ničí i tak posvátné místo jako je místní hřbitov, z tohoto důvodu bylo nutno začít zamykat brány každou noc. Na čistotu obce dbají nejen místní tím, že si udržují zahrádky, ale také zametáním a jednoduše neodhazují odpadky, ale odkládají je do koše. Přesto se v okolí občas objeví pohozené elektrospotřebiče nebo stavební odpad na cestách, na okrajích silnic. Tento jev naštěstí pomalu začíná ustupovat v souvislosti se zřízením sběrného dvora, umístěním nádob na tříděný odpad, včetně nádoby na elektroodpad. Navíc je i skládka, která vznikla zavezením staré cihelny, nyní v rekultivaci. V současnosti je plánován projekt na zlepšení vodního režimu v obci – úprava a revitalizace toku Prušánka, vytvoření retenční protipovodňové víceúčelové nádrže Rybníčky na Prušánce a vytvoření suchého poldru Zvolence (retenční nádrž pro zadržení prudkých srážek). Vodní tok protékající obcí je ale v majetku povodí Moravy, takže se opět objevuje otázka vlastnických vztahů a zároveň chráněného ložiskového území. Do budoucna zůstává otevřena otázka podnikatelské aktivity, která je v obci poměrně nízká, bylo by žádoucí její navýšení zejména v oblasti vinařství. Toto území má velký nevyužitý potenciál ve vinařství i cestovním ruchu, jde totiž o jednu z vlastností bojanovských obyvatel, že co mají, neumí "prodat". Na druhou stranu by asi nebylo vhodné postavit obchodní dům nebo průmyslový závod, přestože by oba snížily vysokou míru nezaměstnanosti, ale zároveň by tak změnily unikátní venkovský ráz této obce. Nevyřešeno zůstává využití areálu dřívějšího JZD, které zabírá velké pozemky určené k podnikání.
4.3.6.
Společenský život
O dění v obci je velký zájem, občané jej sledují pomocí obecního zpravodaje vydávaného čtyřikrát ročně, dále prostřednictvím místního rozhla- Obrázek 42: Hlásiče v zahradách su, který hlásí pravidelně dvakrát denně ve všední dny, jednou v sobotu (velmi rozšířené je i čtení místního hlášení na internetu). Kromě toho je dostupná úřední deska (elektronicky i papírově – před obecním úřadem) a další důležité informace se občané dozvědí od ostatních obyvatel třeba jenom tak, že vyjdou před dům nebo zajdou do obchodu. Dalším zdrojem informací je farní časopis Cesta vycházející čtvrtletně. Společenský život v obci je velmi bohatý, v popředí je folklor, stále se zachovávají lidové zvyky a ne zřídka zde můžete potkat na ulici krojované obyvatele. Dle slov místního kněze je zde tato tradice více zakořeněna než u okolních obcí. Na největší církevní slavnost v roce – Svatováclavské hody se zde vyskytuje kolem 60 krojovaných párů
Společenský život
69
mladých, hojně jsou zastoupeny i ostatní věkové generace v kroji, včetně přespolních. Kromě množství krojovaných všeho věku se na velkém množství kulturních akcí podílejí místní skupiny – dechové hudby (Liduška, Bojané, Šohajka, Dechová hudba ZUŠ), cimbálové muziky (Grajcar, Zádruha, Ryzlink, Morava), ale i moderní skupiny (Modrá pečeť, Propolis, Želví nervy, Větší polovina, Šroti), různé sbory (Musica Magnifica, Ženský sbor, Čtyřbab), soubory (Mladé víno), zastoupena je též duchovní hudba (Schola, Nobims, Svatováclavský sbor a orchestr) a další hudební tělesa spjata se Základní uměleckou školou v obci. Obrázek 43: Svatováclavský sbor a orchestr
(Zdroj: Dolní Bojanovice [online], 2007) Společenský život je zpestřen celou řadou akcí – na začátku roku se konají plesy, těch je přibližně 10 ročně. Během roku se konají pravidelně 2 výstavy uměleckých děl – převážně obrazů, 2 festivaly vážné hudby (Jarní hudební festival, Hudební slavnosti svaté Cecílie). Dále je zde velké množství Obrázek 44: Slavnost Božského srdce Páně folklorních a duchovních akcí. Nejvýznamnější jsou Svatováclavské hody a hodky s vinobraním. Velmi zajímavá a ojedinělá je také církevní pouť na svátek Božského srdce Páně – krojovaná mládež nese v průvodu nástroje umučení Ježíše Krista. Průvod je doprovázen zpěvem s dechovou hudbou a prochází vesnicí, která je vyzdobena prapory. Podobně je tomu u slavnosti Božího těla – průvod prochází obcí a navštěvuje postupně 4 oltáře. Dalšími akcemi jsou například košt vín, srpnové "zarážání" hory a říjnové hodky s vinobraním. Při těchto akcích oblékají kroj všechny věkové kategorie. I pro děti vznikly kulturní akce, jako je dětský krojový ples a karneval, navíc mají možnost navštěvovat různé akce pořádané farním úřadem.
70
Společenský život
Další akce, které bývají v obci, jsou letní kino, žně našich předků (demonstrují žně stejObrázek 45: Burčáková šestka ným způsobem, jak byly konány dříve), setkání harmonikářů, koncerty ZUŠ, Dívčí vínek, Pálení čarodějnic, obecní zabijačka a další i sportovní akce (turnaj ve střelbě prakem, fotbalová utkání, utkání házenkářů, turnaje ve stolním tenise atd.). Ojedinělou sportovní akcí je běh Burčáková šestka, konající se v neděli předcházející hodům. Největší folklorní slavností v obci jsou každoroční krojované hody, k této slavnosti dále patří zahrávání hodů a hodky. Hody se konají nejbližší neděli svátku svatého Václava (patrona místního kostela). Tato slavnost začíná dopolední mší svatou v místním kostele, pokračuje odpoledne požehnáním a dále průvodem krojovaných, kterému předchází hraní dechové hudby u kostela a chla- Obrázek 46: Kroj pro nejmenší pecký tanec "verbuňk". Všechny věkové generace jsou přitom oděny do tradičních podlužáckých krojů, jež jsou zde udržovány a děděny z generace na generaci. Kroje se liší nejen podle pohlaví a věku (stavu), ale také podle příležitosti, na nichž je kroj oblékán. Např. na Nový rok si děvčata obléknout slovácké šaty, na dívčí vínek červenice, na hody "plný" kroj a další. Jedinečné jsou i krojové svatby, které už pomalu mizí, s propracovanými rituály jako je odprošování rodičů, děkováním, církevní obřad v kostele, taneční zábava a druhý den průvod po vesnici –"maškary". Zajímavostí je, že většina těchto zvyků se stále udržuje i při civilních svatbách. Kromě výše uvedených akcí, je zde ještě několik dalších zvyků, jež už tak známé nejsou. Příkladem může být "břinkačka", kdy většinou děti odpoledne a večer před svátkem svatého Josefa chodí po vesnici a "břinkají" před domem, kde bydlí Josef. Josef nebo někdo z rodiny otevře a nabídne jim něja- Obrázek 47: Děti na Smrtnou neděli kou sladkost. "Břinkání" spočívá v dělání pořádného rámusu, nejčastěji se používá plechová krabička s hřebíky nebo poklička, do které se bouchá kovovou lžičkou. Nezáleží vlastně na nástrojích, to je na fantazii každého, musí je být hlavně slyšet, aby jim bylo otevřeno. Podobný zvyk je na Smrtnou neděli dopoledne (dva týdny před velikonocemi), symbolizuje příchod jara a týká se většinou dětí, jež chodí tentokrát po jakýchkoliv domácnostech, mají krátký jehličnatý
Spolkový život v obci
71
stromek, obvykle borovici, na níž jsou různé ručně vyrobené ozdoby např. obrázky svatých, papírové holubičky nebo vyfouklé vajíčka. Před každým domem zazpívají a zase dostanou nějakou sladkost. Pro tento zvyk existuje tato zvláštní píseň: Smrtná neděla kams klíč poděla, dala, sem ho dala, svatému Jiří, svatý Jiří stál, pole odmykal, aby tráva růstla, tráva zelená, fiala modrá. A vy kočiši širujte biče, koně zapřahejte, vozy obracejte, pro pány jeďte. Když páni jeli, všecí hleděli, co to za panenku, co to za hraběnku, v kočáře sedí. Vyletěl orel, nad panáčkův dvůr, a tam libě zpíval, až se dvůr rozléhal, Nanynku volal. Nanynko milá, posel tě volá, abys k němu přišla a nebyla pyšná sama jediná. Ona nepřišla, poslala posla, a ty milý posle vzkazuj všecko dobře, tak jak já sama.
72
Spolkový život v obci
4.3.7. Spolkový život v obci V obci působí celá řada spolků: Sbor dobrovolných hasičů – funguje už více než 100 let. Hasiči disponují několika hasičskými vozy, s nimiž často vyjíždění na pomoc v případě ohně, záplav nebo i pokud je potřeba umýt silnici. Orel jednota Dolní Bojanovice – jedná se Obrázek 48: Orelský ples o křesťanskou organizaci zaměřenou zejména na děti a mládež. Mezi její činnost patří vedení kroužků a pořádání kulturních a sportovních akcí (letní stanový tábor, Mikulášská besídka, Orelský Valentýnský ples). Fotokroužek – dokumentuje důležité události i akce v obci, součástí je také každoroční Velikonoční a Vánoční výstava tohoto spolku. Myslivecké sdružení – sjednocuje myslivce, sledují chov, ochranu a lov zvěře. Český svaz chovatelů – věnují se chovu zvířat, zároveň pořádají odborné přednášky a výstavy těchto zvířat. Svaz seniorů – soustřeďuje obyvatele obce důchodového věku a organizuje pro ně různé volnočasové aktivity. Rodičovské centrum Sluníčko – vzniklo z iniciativy místních žen, v současnosti je součástí oblastních charity Hodonín. Sluníčko pořádá nejrůznější akce zaměřené na rodiče a jejich děti – burzy dětského oblečení, různé přednášky, táboráky, výlety, sportovní odpoledne a další. Klub maminek – velmi podobné seskupení jako Rodičovské centrum Sluníčko, vzniklé při farnosti. Český zahrádkářský svaz – věnuje se problematice hospodaření na půdě. Vinařský spolek – ústředním tématem je zde vinařství, víno a vinná réva. Fotbalový klub Handball klub Stolní tenis Tenisový klub Hokejbal Chasa Dolní Bojanovice – neformální seskupení mladých, kteří nosí kroj. V čele stojí celkem 4 stárci a 2 stárky, volení
Obrázek 49: Krojovaní v čele se stárky
Rodina a domácnost
73
každoročně znovu. Ochotnické divadlo – je v obci zastoupeno hned několikrát, vyskytuje se zde skupina hrající výhradně díla Járy Cimrmana, další skupina má již dlouholetou tradici a hraje hlavně komedie, také se objevuje uskupení zpěváků hrající unikátní hru – Cesta zarúbaná, což je velmi významné a ojedinělé dílo. Velkou předností je zde i vedení obce, jež si dle slov starosty uvědomuje, že pokračování a zachování kulturního dědictví v různých směrech je potřebné a nutné, proto na jejich popud vznikl dětský soubor, podporují i mladé hudebníky, podporují akce pořádané chasou atd. V poslední době byl obcí hojně podporován muzejní spolek a oprava Slovácké chalupy, do budoucnosti navrhují vznik dalších seskupení souvisejících s charakterem obce (např. hudebního seskupeni mužů - "Mužáků"). Další spolky tvoří různá hudební seskupení, o nichž již bylo pojednáno výše.
4.4. Rodina a domácnost Graf 7: Obyvatelstvo podle rodinného stavu
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011) V Dolních Bojanovicích trvale převažují osoby žijící v manželském soužití, velkou skupinou jsou i svobodní a to z důvodu velkého počtu mladých lidí žijících zde. V rozporu s celosvětovým trendem je tady malý podíl rozvedených díky většímu počtu věřících osob i vysokému stupni společenské kontroly. Celkem je zde 803 domácností, nejvíce domácností (246) se nachází v kategorii 4 členové. Je to důsledek předchozí doby, kdy bylo normální mít více dětí, kvůli obhospodařování půdy, takže se běžně vyskytují 4 děti v rodině. Extrémem v obci je i 7 dětí na jednu matku.
74
Volný čas
Graf 8: Velikost domácností
(Zdroj: Český statistický úřad [online], 2011)
4.4.1.
Volný čas
Využití volného času je zde i přesto, že se jedná o venkovskou obec, velmi pestré. Kromě výše uvedený spolků, hudebních, sportovních i dalších je zde ve srovnání s městem velké množství práce okolo domu i domácího hospodářství. Pro děti vzniklo množství kroužků na ZŠ i na ZUŠ (hudební, výtvarné či taneční). Navíc se děti i mládež často setkávají a hrají společně hry i přímo na ulici (na silnici) nebo na náměstí, také si pro sebe navzájem pořádají různé oslavy (nejčastěji u příležitosti narozenin). Mezi oblíbené hry dětí patří krvavé koleno, vyhazovaná, na schovávanou, na honěnou nebo jednoduše využívají místní hřiště, pískoviště nebo prolézačky. Starší děti hrávají na silnici fotbal, vybíjenou a další, u mládeže je v poslední době oblíbený baseball. Co se týče dospělých, také se pravidelně setkávají v různých seskupeních k hraní většinou míčových her - volejbal, fotbal, hokejbal. Pro všechny věkové kategorie existují duchovní společenství (včetně modlitebních společenství). Část volného času tráví obyvatelé na mších svatých Obrázek 50: Rodina při práci nebo i duchovních obnovách, různých křesťanských přednáškách. Pro většinu je samozřejmostí nedělní mše svatá a také mše svatá ve významné svátky. Někteří obyvatelé pomáhají ve svém volném čase na faře i v kostele např. s úklidem, při různých brigádách. Další volný čas bývá využíván na kulturní akce, pro setkání s kamarády nebo s rodinou, dále též na zemědělské práce, které jsou předávány spolu s úctou k práci dalším generacím. Celá rodina se tak setkává a tráví spolu čas tímto způsobem. Přitom jsou si místní stále vědomy důležitosti vzdělání a snaží se podporovat mladší generace, aby se dostaly dál a mohly se tak mít co nejlépe. Velká část mladých je proto
Osobní hospodářství
75
na vysoké škole, rodiče je podporují, přestože jejich finanční situace nebývá nijak příznivá.
4.4.2.
Osobní hospodářství
Kromě bytových domů snad není ve vesnici dům bez dvora, dvorku nebo bez zahrady (a to jak okrasné zahrady před domem, tak užitkové zahrady za domem). I když pěstování vlastního ovoce a zeleniny dosti ustupuje, jelikož je v obchodech k dostání dostatečné Obrázek 51: Hospodář svážející balíky slámy množství v přijatelné ceně, i tak se více než polovina obyvatel nespokojí s touto nabídkou a vypěstuje si každoročně vlastní. Navíc většina ještě vlastní pole, vinohrad nebo sad, kde získává další suroviny, s tím je samozřejmě spojeno velké množství práce. Od jara do podzimu je tak k vidění velké množství různých i podomácku vyrobených zemědělských strojů. K ukládání získaných surovin jsou používány sklepy vybudované pod domem, dále také stodoly, jež stojí většinou na konci zahrady za domem (vyskytují se spíše u starších domů) – slouží i k uskladňování zemědělských strojů nebo jakýchkoliv nepotřebných věcí. Plody si mezi sebou lidé prodávají nebo darují, pro některé věci sem přijíždějí lidé z okolí nebo i z velké dálky (většinou maloobchodníci). Na dvorcích jsou nejčastěji chovány slepice, dále také králíci, velmi často kačeny a husy, už méně se vyskytují prasata a velmi málo lze vidět také koně, krůty a další. Většinu dvorů také obývá alespoň jeden pes nebo kočka. Jednou za čas přijíždí do obce soukromí prodejci, kteří prodávají vejce, med nebo také slepice, kohouty a další. V souvislosti s růstem ceny vajec se velmi zvýšil chov slepic, problém ale způsobil jejich nedostatečný počet nabízený firmami.
4.5. Hodnoty a očekávání Obrázek 52: Pouť Žarošice
Velmi významnou hodnotou je zde rodina, proto i nesezdaná soužití jsou ve velké míře odsuzována a mladí tak raději, pokud chtějí bydlet společně, volí město. Starší obyvatelé uchovávají stále velkou míru konzervatismu, a tak je pro ně nepředstavitelné např. mít dítě za svobodna, své názory obhajují řádem, jež by měl ve světě existovat. Další hodnotou je úcta k předkům, ke starším občanům a víra, která je zde předávána z generace na generaci, s tím
76
Hodnoty a očekávání
jsou spojeny různé slavnosti, duchovní písně a také autorita v podobě místního kněze. Pro velkou část obyvatel je také důležité zemědělství a úcta k práci, většina má své vlastní pole, vinohrad, sad, kde hospodaří. Veškerý život je těsně spjat s přírodou, která jej také z velké části ovlivňuje. Životní úroveň tady není nijak vysoká, v mnohém zaostává za městem, což však není vnímáno jako nedostatek, přesně naopak. Lidé nechtějí měnit venkovský charakter obce, nemají zájem o další obchody nebo obchodní domy, není totiž problém si pro další zboží nebo služby jet do 8 km vzdáleného města Hodonína, kam stejně velká část obyvatel denně dojíždí za prací. Dokonce tady nebyl zájem ani o kabelovou televizi. S životní úrovní úzce souvisí i mzdy, ty tady nejsou nijak závratné, většina obyvatel má přibližně polovinu průměrné mzdy, ale tato suma jim vystačí, jelikož jednou z vlastností bojanovského lidu je umění šetřit, vyjít i s málem a využít věci na maximum. Využívají produkty z vlastních zahrádek, polí, sadů, ty také konzervují. Lidé si dokážou vyrobit neuvěřitelné věci z mnohdy obyčejných a nepotřebných surovin, kterých mají často plné dvory a domy, protože hodně věcí schovávají, kdyby se někdy na něco hodily. Do budoucna se očekává příznivý demografický vývoj spolu s celkovým rozvojem obce, obyvatelé počítají s růstem cen, a tak chtějí mít co nejvíce vlastních potravin včetně masa. Také někteří věří, že dojde k přechodu od služeb a průmyslu, zpět k zemědělství. Otázkou zůstávají prázdné budovy v areálu bývalého JZD, které chce současný vlastník prodat. Obec zvažovala možnost jejich Obrázek 53: Chátrající budova odkoupení, aby tak mohla rozhodovat o tom, kdo zde bude podnikat. Jelikož se ale jednalo o velmi vysokou částku, která by zatížila rozpočet obce na několik příštích let, nechala hlasovat v místním referendu. Tato možnost vyjádřit svůj názor nebyla bohužel občany využita, a tak bylo referendum prohlášeno za neplatné.
Dotazníkové šetření
77
5. Dotazníkové šetření V této části se zabývám výsledky prováděného průzkumu, prováděného v obci Dolní Bojanovice v průběhu letních prázdnin 2011. Zjišťuji informace ohledně trávení volného času sledovaného vzorku mladých (věkové rozpětí 15 – 30 let). Mladí lidé v obci Dolní Bojanovice v dotazníkovém šetření vypověděli, že nejčastěji tráví svůj volný čas nošením kroje, tuto aktivitu provádějí častěji ve srovnání s navštěvováním folklorních akcí. Což lze vysvětlit tím, že část mladých se obléká do kroje, aby potěšila prarodiče a to pouze na církevní svátky za účelem návštěvy kostela. Na druhém místě nejčastějších aktivit se objevují zemědělské práce spolu s folklorními akcemi. V rámci možnosti vyjádřit jinou odpověď se nejčastěji objevoval sport, méně často již četba nebo určitý spolek. Obrázek 54: Struktura využití volného času mladých lidí
Sledovaná skupina je nejvíce aktivní v divadelních spolcích, jež předcházejí skupině krojovaných a různým hudebním tělesům, významný podíl má ještě fotbalový klub Dolní Bojanovice a tělovýchovná jednota Orel. Graf 10: Mladí jako členové spolků
Graf 9: Společnost pro volný čas
78
Dotazníkové šetření
Největší skupinu přestavují respondenti trávící volný čas ve skupině přátel, méně často se jedná o rodinu, o samotě obvykle tráví čas 25 dotazovaných. Dotazovaní měli také možnost vyjádřit svůj názor, co se týče nabídky aktivit - 83 % z nich považuje nabídku volnočasových aktivit za dostatečnou, ostatním většinou chybí bazén či koupaliště, taneční a moderní sportové aktivity. Často se také vyskytovala odpověď chybějící trasy pro kolečkové brusle, jež byla mezitím dobudována. V další části této práce ověřuji hypotézy stanovené před započetím výzkumu, v rámci nich jsou v některých případech stanoveny pracovní hypotézy s ohledem na testová kritéria. Hypotéza č. 1 - Většina mladých lidí chodí v kroji. Tuto hypotézu jsem vyhodnotila pomocí jednoduchých tabulek, kdy celkově 69 lidí odpovědělo, že kroj nosí. Tím vzniklo procento téměř 68 lidí, což potvrzuje první hypotézu. Z toho bylo 32 mužů a 36 žen, jejich další charakteristiky ukazují následující tabulky. Tabulka 6: Krojovaní podle věku
Věk
Střed třídy xi
16 - 20 21 – 25 26 - 30 Součet
18 23 28 ×
Absolutní četnost ni 29 34 6 69
Relativní četnost pi 0.42 0.49 0.09 1.00
Kumulativní četnost kn kp 29 63 69 ×
0.42 0.91 1.00 ×
Téměř 50 % krojovaných je ve věku od 21 – 25 let, tzn. po střední škole, případně studují na vysoké škole (jejich dokončené vzdělání je nejčastěji středoškolské). Naopak nejméně je v nejstarší skupině 26 – 30 let, vzdělání nejméně časté u krojovaných je vyučen, gymnázium nebo úplné vysokoškolské. Z toho je nejvíce studentů, dále zaměstnaných ve službách a v průmyslu. Tabulka 7: Krojovaní podle vzdělání
Vzdělání
Absolutní četnost ni 14 2 2 39
Základní Vyučen Gymnázium Střední odborná škola Vysokoškolské 9 (Bc.) Vysokoškolské 3 (Mgr., Ing.) Součet 69
Relativní četnost pi 0.20 0.03 0.03 0.57
Kumulativní četnost kn kp 14 16 18 57
0.20 0.23 0.26 0.83
0.13
66
0.96
0.04
69
1.00
1.00
×
×
Dotazníkové šetření
79
Hypotéza č. 2 – Alespoň třetina dotázaných se ve volném čase věnuje práci na zemědělské půdě. Na toto tvrzení odpovědělo kladně 65 respondentů, což je přibližně 64 % pro bližší charakteristiku jsem využila polygon, který graficky znázorňuje skupinové rozdělení četností. Na ose x je nejvyšší dosažené vzdělání a věk, osa y ukazuje četnost obyvatel, kteří se věnují práci v zemědělství ve volném čase (rozdělení podle pohlaví). Graf 11: Věkové skupiny zem. obyvatel
Graf 12: Vzdělání zem. obyvatel
Grafy znázorňují modře muže a červeně ženy. U věkového rozdělení je patrný velký rozdíl mezi pohlavími, kdy nejvíce pracují na zemědělských půdách muži do 20 let, nejméně pak ženy nad 26 let (v tomto období obvykle studují na vysoké škole, což je spojeno s dojížděním do vzdálenějších měst, případně přechodný pobyt v těchto městech). Shoda mezi oběma pohlavími nastává ve střední skupině, kdy vykonávají zemědělské práce přibližně ve stejné míře. U vzdělání je již shoda vyšší, výjimkou je skupina, jež vystudovala gymnázium (muži totiž v této skupině nejsou zastoupeni v tomto výzkumu) a dále s vysokoškolským vzděláním – to může být způsobeno velkou mírou studentů (mužů) studujících vinařství nebo přírodní vědy, pro ně je pak pomáhání v této oblasti samozřejmé, kdežto ženy se obvykle od těchto prací raději distancují. Hypotéza č. 3 – Muži navštěvují pohostinská zařízení častěji než ženy. V tomto případě jsem testovala závislost mezi návštěvou pohostinských zařízení a pohlavím pomocí testování nezávislosti kvalitativních znaků, k čemuž mi pomohla následující tabulka. Tabulka 8: Kontingenční tabulka 1
Pohlaví Muž Žena Celkem 2 (1)
Odpověď ano 24 23 47
(nab n na n
na
n b )2 n
nb n
Odpověď ne 22 34 56
Celkem 46 57 103
80
2 (1)
Dotazníkové šetření
(24 34 22 23) 2 103 46 57 47 56
(816 506) 2 103 6901104
96100 103 6901104
14,32 2 tab( 0, 05;1)
3,84 Vypočítanou hodnotu 14,32 jsem porovnala s tabulkovou hodnotou , jelikož vypočítaná hodnota > tabulková hodnota tzn., H0 se zamítá = je závislost mezi příslušností k pohlaví a návštěvou pohostinských zařízení. Třebaže rozdíl mezi muži a ženami je v tomto případě pouze o 1, je nutno přihlížet na celkový počet mužů - ve výzkumu je jich o 9 méně než žen. Po převedení kladných odpovědí na procenta je patrný významnější rozdíl – 40,4 % žen navštěvuje pohostinská zařízení, u mužů se jedná o 52,2 %. Hypotéza č. 4 - Většina respondentů odlišně tráví volný čas o víkendu a v pracovní dny. Pro tuto hypotézu jsem zvolila test významnosti změn, ověřuji tak tvrzení o shodě podílu jednotek základního souboru, jež vykázaly určitou kladnou nebo zápornou možnost v pracovních dnech a o víkendech, přitom je důležité, že tento test probíhal na identických respondentech. Tabulka 9: Volný čas o víkendech a v pracovní dny
Způsob trávení volného času Sport (1) Pohostinská zařízení (2) Vinný sklep (3) Diskotéka (4) PC, televize (5) Příroda (6) Hudba (7)
Pracovní den Ano (a) Ne (b) 58 45 47 56 20 83 33 70 45 58 49 54 56 47
Víkend Ano (c) Ne (d) 61 42 46 57 49 54 30 73 40 63 47 56 62 41
Hypotézou je zde předpoklad, že nedošlo ke změně. Testovým kritériem je: (b c) 2 16 2 q1 2,42 b c 106 (b c) 2 10 2 q2 0,98 b c 102 (b c) 2 34 2 q3 8,76 b c 132 (b c) 2 40 2 q4 16 b c 100 (b c) 2 18 2 q5 3,31 b c 98 (b c) 2 72 q6 0,49 b c 101
Dotazníkové šetření
81
(b c) 2 15 2 2,06 b c 109 Kritické hodnoty jsou 3,84 a 7,88. Jak znázorňuje níže uvedený graf, mezi kritickými hodnotami je prostor pro nezamítnutí hypotézy, naopak na krajích hypotézu zamítáme. Z toho vyplývá, že hypotéza se ve všech případech zamítá, tzn. došlo ke změnám. Tvrzení – většina respondentů tráví odlišně volný čas o víkendech a v pracovní dny je platné. q7
Graf 13: Vyhodnocení hypotézy
Hypotéza č. 5 - 40 % dotázaných ve svém volném čase navštěvuje mše svaté a další církevní akce. Z celkového počtu dotazovaných více jak 60 % přiznalo pravidelnou účast na církevních akcích, z toho byl větší podíl žen – 54 %. Dále jsem vyhodnotila rozdíly mezi účastí a neúčastí mezi jednotlivými věkovými skupinami, největší rozdíl je v nejmladší věkové skupině (nejvíce mladých lidí chodí na mše svaté právě v této věkové kategorii). Tabulka 10: Navštěvování mší a jiných církevních akcí
82
Dotazníkové šetření
Hypotéza č. 6 - Muži sportují více než ženy. I pro tento případ jsem použila kontingenční tabulku, přičemž jsem zjišťovala nezávislost kvalitativních znaků. Použila jsem souhrnné ukazatele jak za pracovní dny, tak za víkend. Tabulka 11: Kontingenční tabulka 2
Pohlaví Muž Žena Celkem 2 (1)
2 (1)
Ano 53 62 115
(nab n na n
na
Ne 39 52 91
Celkem 92 114 206
n b )2 n
nb n
(53 52 39 62) 2 206 92 114 115 91
(2756 2418) 2 206 109756920
0,214
Stejně jako u hypotézy č. 3 jsem porovnala vypočítanou a tabulkovou hodnotu, jelikož 3,84>0,214 – tabulková hodnota převyšuje hodnotu vypočítanou, zamítám hypotézu na hladině významnosti α=0,05. Tudíž existuje závislost mezi pohlavím a sportem. Kladně u této otázky odpovědělo 57,6 % z celkového počtu mužů, u žen tomu bylo 54,4 %, proto je i tato hypotéza potvrzena. Hypotéza č. 7 - Nad 50 % volného času tráví respondenti v obci. Byla ověřena pomocí jednoduché tabulky, která prokázala její pravdivost. Jelikož 87 % mladých lidí dotázaných v tomto výzkumu odpovědělo, že svůj volný čas tráví převážně ve sledované obci Dolní Bojanovice. Ze 13 lidí, jež přiznali, že svůj volný čas tráví mimo obec je 11 studentů, 9 patří do věkové skupiny 21 – 25 let (ostatní jsou v nejmladší kategorii). Tabulka 12: Vyhodnocení místa pro volný čas
Místo trávení volného času Dolní Bojanovice Jinde
Počet odpovědí 89 13
Hypotéza č. 8 – Navštěvování Základní umělecké školy nezávisí na vzdělání. I toto tvrzení bylo vyhodnoceno jako správné, více než 75 % respondentů vypovědělo, že v současnosti nebo minulosti navštěvovali místní ZUŠ. Z toho je opět větší podíl žen přibližně o 10 %.
Dotazníkové šetření
83
Tabulka 13: Vzdělanostní struktura mladých lidí navštěvujících ZUŠ
Hypotéza č. 9 – Způsob trávení volného času je závislý na vzdělání. Pro ověření této hypotézy jsem zvolila test nezávislosti kvalitativních znaků, kde také používám kontingenční tabulku. Tabulka 14: Závislost mezi vzděláním a způsobem trávení volného času
Způsob trávení volného času Vzdělání
Práce ve vinohradě, na poli
Základní
12
Vyučen
4
Gymnázium
2
Střední odborné
35
Vysokoškolské (Bc.) Vysokoškolské (Mgr., Ing.) Celkem
8
Mše svaté (církevní akce)
18 (13,76)
(1,84) 2
(2,37)
(2,30) 1
(1,42)
(1,38) 31
(35,35)
(34,26) 9
(8,30) 4
(8,05) 2
(3,80) 65
(3,68) 63
Kroj
Folklórní akce
14 (14,61) 2 (2,52) 2 (1,51) 39 (37,52) 9 (8,81) 3 (4,03) 69
14 (13,76) 2 (2,37) 1 (1,42) 35 (35,35) 9 (8,30) 4 (3,80) 65
Jiná odpověď
0
Celkem 58
(2,54) 0
10 (0,44)
0
6 (0,26)
9
149 (6,53)
0
35 (1,53)
3
16 (0,70)
12
274
V závorce je vždy uvedena teoretická četnost získaná podílem součinu sumy řádku a sloupce s celkovou sumou což je 274. Pro další postup je nutné vypočítat testové kritérium (25, 4) pomocí následujícího vzorce.
84
Dotazníkové šetření
k
m
2 ( 5, 4 ) i 1 j 1
(nij
oij ) 2 oij
(12 13,76) 2 13,76
(18 1,84) 2 1,84
(14 14,61) 2 14,61
(2 2,52) 2 2,52
(2 2,37) 2 2,370
(0 0,44) 2 0,44
(4 2,37) 2 2,37
(2 2,30) 2 2,30
(2 1,51) 2 1,51
(1 1,42) 2 1,42
(9 6,53) 2 6,53
(8 8,30) 2 8,30
(9 8,05) 2 8,05
(9 8,81) 2 8,81
(2 3,68) 2 3,68
(3 4,03) 2 4,03
(4 3,80) 2 3,80
(3 0,70) 2 159 0,70
(0 0,26) 2 0,26
(35 35,35) 2 35,35
(14 13,76) 2 13,76 (2 1,42) 2 1,42
(31 34,26) 2 34,26 (9 8,30) 2 8,30
(1 1,38) 2 1,38
(39 37,52) 2 37,52
(0 1,53) 2 1,53
(0 2,54) 2 2,54
(35 35,35) 2 35,35
(4 3,80) 2 3,80
Kritická hodnota je v tomto případě 31,410, což je hodnota menší než vypočtené číslo. Výsledkem je závislost mezi vzděláním a způsobem trávení volného času.
SWOT analýza
85
6. SWOT analýza KRAJINNÉ PROSTŘEDÍ A RÁZ OBCE
NEZAMĚSTNANOST
ŽIVÉ TRADICE
NEDOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
SPOLEČENSKÝ ŽIVOT, SPOLKY
SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY
VINAŘSTVÍ, VINOHRADNICTVÍ
STAVEBNÍ POZEMKY
ZEMĚDĚLSTVÍ
VELKÝ POČET IMIGRANTŮ
VYSOKÁ RELIGIOZITA
OMEZENÍ ROZVOJE
LIDÉ
SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI HROZBY PODPORA ROZVOJE PODNIKÁNÍ
STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA
VYUŽITÍ AREÁLU BÝVALÉHO JZD
ZTRÁTA JEDINEČNOSTI, ZÁNIK TRADIC
ZVÝŠENÍ CESTOVNÍHO RUCHU VYUŽITÍ OBLASTI PRO AGROTURISTIKU VINAŘSTVÍ A VINAŘSKÁ TRADICE, FOLKLÓR VYUŽITÍ FONDŮ EU
PASIVITA, NEZÁJEM, LHOSTEJNOST, ZÁVIST ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ RŮST POČTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ
PODPORA OBČANSKÝCH AKTIVIT ZVÝŠENÍ KOMUNIKACE, INFORMOVANOST PRÁCE S MLADÝMI LIDMI
Silné stránky V obci je specifické významné prostředí a ráz, který neodmyslitelně patří k venkovskému prostoru. Lidé zde vždy měli blízko k přírodě a nestavěli přespříliš na materiálních věcech. Proto je zde také velmi důležité zemědělství a vinohradnictví (včetně vinařství), jež má v obci hluboké kořeny stejně jako místní tradice spolu s folklorem, bez něhož by zdejší vesnice snad ani nemohla fungovat. Neméně důležitý je společenský život a spolky různého zaměření, všechny tyto činnosti stmelují obyvatele v jeden soudržný celek.
86
SWOT analýza
Jednou ze silných stránek je vysoká religiozita a s tím souvisí i lidé, díky náboženství zde fungují nepsaná pravidla typu – pomáhat si navzájem, nedělat si naschvály, žít podle desatera. Tímto se předchází velkému množství konfliktů. Pod pojmem lidé, uvedeným v analýze mám dále na mysli jejich sounáležitost s obcí, jejich pracovitost a identitu (tzn. jakýsi vnitřní pocit příslušnosti k určitému území a skupině lidí). Také demografická struktura je velmi pozitivní, stejný vývoj je očekáván i do budoucna. Slabé stránky Nejvýraznější slabou stránkou v obci je nezaměstnanost, jež je opravdu velmi vysoká. Bezesporu by bylo vhodné její snížení využitím příležitosti – rozvoj podnikání (strategie mini-maxi - minimalizování slabých stránek a maximalizování příležitostí). Obecní rozpočet a vůbec lidé zde nemají vysokou životní úroveň, na obou těchto úrovních se projevuje nedostatek financí. Obec pro letošní rok dostala přibližně o 4 mil. Kč méně ze státního rozpočtu. Jak již bylo zmíněno výše, je zde problémem velký počet přistěhovalých lidí a dále problém trápící zejména mladé lidi – nedostatek stavebních pozemků, který se v současnosti dosti projevuje. V neposlední řadě obec trápí sociálně patologické jevy – vysoká míra alkoholismu, dále vandalismus a drogy (v minulosti zde byla objevena drogová laboratoř). Stejně tak jsou problémem různá omezení rozvoje daná ze zákona, podle starosty jsou to zejména podzemní zásobník plynu, chráněná ložisková území, transfery (sítě). Což se promítá do omezení pro stavební místa, ceny pozemků, bydlení, podnikání a vůbec celé ekonomiky obce Dolní Bojanovice. Příležitosti Příležitost je hlavně v rozvoji podnikání, nejlépe v cestovním ruchu, aby tak bylo využito vinařství a také folkloru, tím by mohl být alespoň částečně vyřešen problém nedostatku financí nebo tento nedostatek pokrýt využití fondů EU. Tím by opět vznikla strategie mini-maxi. V souvislosti se zemědělstvím by bylo vhodné využít toto území pro agroturistiku a také zvýšit informovanost o tomto území, nabídnout je potenciálním turistům. Dle starosty obce je pro budoucí rozvoj obce nezbytné rozhýbat místní ekonomiku, v této souvislosti očekávám podporu hlavně ze strany vedení obce, jež by mohlo rozhodujícím způsobem ovlivnit podnikatelskou aktivitu. Rozvoji obce by prospěla podpora občanským aktivitám, jak místních spolků, tak i neformálních seskupení vzniklých jenom pro jednu akci, např. existuje skupina běžců, která dobrovolně organizuje běh v Dolních Bojanovicích, jíž dříve zabezpečovala místní jednota Orla. Ta ale v současnosti ztratila zájem o tuto aktivitu, běžci se rozhodli ji zachovat a kolem sebe shromáždili skupinu dobrovolníků. Obec sice částečně dotuje tuto sportovní akci, ale její financování pokryje jenom část nákladů a tak, jestliže chce skupina složená z místních obyvatel tuto aktivitu zachovat, musí leckdy poskytnout i své finanční prostředky. Pro zachování a podporu lokálních zvyků a tradic je důležitá spolupráce s mladými lidmi a jejich podpora, protože co se týká např. slavnosti hodů, jsou to právě oni, kdo vše
SWOT analýza
87
organizují a zařizují. Jejich absence či nárazové snížení počtu by mohlo být pro obec neblahé následky. Také pro snížení sociálně-patologických jevů nyní i v budoucnosti je potřeba dále pracovat právě s touto věkovou skupinou. Hrozby Zhoršování životního prostředí je v této oblasti spjato s těžbou, často se zde vyskytují vrty ničící krajinný ráz. Krajinný ráz ale ničí také nová cyklostezka, jelikož je z asfaltu a je položena mezi poli a lesíky, kam by se mnohem více hodila polní cesta. Možnou hrozbou do budoucna je ztráta jedinečnosti, místních tradic pod vlivem globalizace a odchodu místních. Také negativní změna společenství místních, kdy by se díky vyšší míře anonymity mohli stát vůči sobě lhostejnými, pasivními a další. Tato hrozba je velmi reálná neboť podle místního starosty se už začíná dostavovat problém nedostatku lidí zapálených pro určitou aktivitu v obci. Stejně tak by mohlo dojít ke stárnutí obyvatelstva, dalším negativním scénářem je zvýšení sociálně patologických jevů (krádeže). Obrázek 55: Nově vybudovaná cyklostezka
88
Návrhy
7. Návrhy V souvislosti s využíváním zemědělské půdy pro pěstování ovoce a zeleniny by bylo vhodné, aby si tyto plodiny obyvatelstvo nějakým způsobem přeprodávalo ve větší míře – např. dát tyto potraviny do místního obchodu Bojanka, kde by byly k přístupné pro všechny. Obchod by si mohl naúčtovat i přiměřenou marži, takže by z toho měl také zisk. Nebo dalším řešením by mohlo být zorganizovat trh regionálních potravin nejen pro tuto obec. V nedalekém městě Hodoníně bývá zvykem čas od času pořádat jarmark, kam se sjíždí lidé z dalekého okolí. V tomto případě by Dolní Bojanovice měly předlohu, stačilo by zorganizovat prodávající a vhodným způsobem upozornit kupující z okolí, časem by se z toho mohla stát tradiční záležitost. Na pomoc místním zemědělcům by mohla obec vytvořit nějaký cyklus přednášek nebo nechat vyškolit pracovníka pro poskytování metodické pomoci pro příjemce dotací. Velká část soukromých zemědělců se totiž potýká s finančními problémy. Nejinak je tomu u financování folklorních akcí, jež by také mohly být financovány z tohoto zdroje (zejména z fondů EU) – stejný systém financování hodů používají okolní obce, v některých případech obec dokonce oslovuje sponzory. Dalším návrhem je využití venkovského prostředí k agroturistice. V mnoha případech zde lidé žijí postaru, mají selská stavení, velké dvory, na nich hospodářská zvířata, dále disponují sady, poli a vinohrady. V neposlední řadě je zde i možnost vinařské turistiky. Často se v obci stává, že přijedou známí nebo rodina pomoci právě se zemědělskými pracemi, pro lidi, kteří žijí v městě je to jakýsi druh relaxace, což by šlo využít. Sledovaná obec má dle mého názoru velký potenciál nejen v agroturistice, ale celkově v cestovním ruchu, jež neumí využít. Např. v Rakousku existuje něco jako "služba" – kdy se domluví vinaři, jak se budou střídat ve vinných sklepech tak, aby pokud se objeví nějaký turista, mohli ho vždy pozvat do sklepa k případné ochutnávce či koupi vína. Zde v Dolních Bojanovicích je problémem, že sice přes lokalitu vinných sklepů vede vinařská stezka, ale pokud cyklista pouze projede, nemají z toho místní žádný užitek. V souvislosti s cestovním ruchem je v této lokalitě mnoho co vidět, např. Slováckou chalupu, muzeum zemědělských strojů, historické vinařské sklepy, nejstarší lis na Moravě a ve vhodném období je tady množství duchovních, kulturních a folklorních akcí, které místní neumí nabídnout okolí. Stačilo by více informovat a také vhodným způsobem označit tato místa, aby si jich mohl všimnout i náhodně projíždějící turista. Také by bylo možné využít Slováckou chalupu jako turistického známkovacího místa, k tomu by však musela splnit i jiná kritéria, pro návštěvníky by se tím zvýšila atraktivita (měly by jakýsi cíl cesty nebo důvod proč toto území navštívit). Na poslední návrh mě přivedlo občanské sdružení Drnka, z jehož publikací v této práci čerpám. Také obec Dolní Bojanovice má řadu historických událostí, pamětníků a také muzea, jež by mohla prezentovat veřejnosti pomocí různých projektů, např. sepsáním publikace. Podobně jako u tohoto sdružení by obec potřebovala oživovat společenské i kulturní dění, znovu zavést folklorní akce, které již zanikly např. fašaňk, štěpánskou
Návrhy
89
zábavu, krojový výlet. Žije zde mnoho výtvarníků a hudebníků, vznikla zde řada uměleckých děl - některá zejména řezbářská díla jsou k vidění okolo celé obce. Na což by mohla být navázána naučná stezka pro okolní obyvatele i turisty. Všechny tyto uvedené možnosti by bezpochyby byly realizovatelné se zapojením veřejného i soukromého sektoru. Ale zároveň by bylo nutné zapojení právě místních nadšenců, kterých je v současné době v obci nedostatek. Myslím si, že právě tyto projekty by byly vhodné ke zvýšení životní úrovně obyvatel a zachování zdejších zvyků a vzpomínek na dřívější dobu.
90
Diskuze
8. Diskuze V diplomové práci bylo použito několik metod, základem bylo pozorování, kdy jsem využila svých znalostí místních lidí, vztahů a odlišností od ostatních obcí. Na další informace vztahující se k tématu jsem se ještě dotazovala místních lidí. Pomocí statistického úřadu, regionálních statistik a dalších údajů byly zpracovány grafy a tabulky přibližující nejen bojanovský lid, ale i další např. majetkové vztahy. Byly použity i polostrukturované rozhovory s vůdčími osobnostmi (tyto osobnosti nejsou brány jako oficiální autority, ale v názorech na ně převažuje názor přirozeného respektu) – se starostou obce, místním knězem a stárkem. Nejprve jsem se ptala na stejné otázky (např. názor na bojanovské obyvatele, na místní společenství, zjišťovala jsem problémy v obci, přijetí těchto osobností při počátku vykonávání funkce atd.), jež jsem následně rozvinula podle potřeby. Od těchto dotazovaných jsem se dozvěděla mnoho informací zasahujících napříč celou prací. Nejdůležitější metodou použitou k zjištění volnočasových aktivit mladých lidí byl dotazník. Ten vyplnilo více než 100 respondentů pocházejících ze sledované obce ve věku od 15 do 30 let, což bylo zabezpečeno kontrolními otázkami. Pokud vezmeme v úvahu počet obyvatel v produktivním věku (přibližně 2 000), který pro zjednodušení rozdělíme na polovinu (jelikož produktivní věk je brán 15 – 64 let) – dostaneme číslo 1 000, takže náš vzorek je přibližně 10 % obyvatel ve vymezeném věku. Pro sledování charakteristik byly využity statistické metody, jež dle mého soudu objektivně hodnotí zjištěné skutečnosti. Při aplikaci těchto metod je nutno počítat s výskytem chyby I. typu – α, tzn. že bude chybně zamítnuta pravdivá hypotéza a dále s chybami II. typu – β, že chybně přijmeme hypotézu nepravdivou. Z tohoto důvodu jsem počítala s α = 0,05 %. Celkově se mladí obyvatelé Dolních Bojanovic zabývají ve svém volném čase nejvíce zemědělskými pracemi, folklorními a církevními akcemi, jakož i nošení kroje. Svůj volný čas nejvíce tráví v kruhu přátel, ale také ve spolcích nejčastěji v divadelních spolcích či chase. Přesto, že se jedná o obec, velká většina je spokojena s nabídkou využití volného času, jako chybějící uvádění často bazén či koupaliště. Pomocí grafů, tabulek i statistických metod byly postupně ověřovány hypotézy, jež se ve všech případech ukázaly jako pravdivé. U tabulky Tabulka 7: Krojovaní podle vzdělání lze namítnout, že se jedná o nejvyšší zatím ukončené vzdělání, jež se bude postupně měnit a kde se očekává postupný přechod osob s nižším vzděláním do vyššího. V tomto případě je nutné si uvědomit, že také nižší vzdělání bude neustále obnovováno – osoby mladší 15 let nezahrnuté v tomto průzkumu se zase posunou na tyto pozice. Což je velmi pravděpodobné vzhledem ke stabilní věkové struktuře obyvatel, stejně tomu bude v případě věku. Ve druhé hypotéze jsem použila polygon, který je v jednom případě nespojitý, tato skutečnost vznikla z důvodu neexistence mužů v tomto výzkumu s vystudovaným gymnáziem.
Diskuze
91
U kontingenčních tabulek byl použit rozdílný přístup, u první z nich jsem vyhodnocovala pouze návštěvu pohostinských zařízení v pracovní dny. Tento přístup byl možný z důvodu velmi malé odlišnosti ve srovnání s víkendem – pouze o 1 osobu. Naproti tomu jsem u druhé kontingenční tabulky využila součet sportovních aktivit za pracovní čas i víkend, protože rozdíl zde vyskytující se byl již markantnější. U obou však došlo k prokázání stanovené hypotézy. Dále se objevuje test významnosti změn, kde je nutno přihlížet k sice dostatečně velkému vzorku respondentů, pokud vezmeme v úvahu, že se jedná o přibližně desetinu obyvatel v tomto věku žijících v obci, ale v absolutním počtu se jedná o velmi nízká čísla. Přesto je patrný rozdíl, který byl prokázán i tímto testem. Poslední použitou metodou byla kontingenční tabulka (k x m), jež byla pro tento účel nejvhodnější, pomocí teoretické četnosti jsem dospěla k testovému kritériu, které potvrdilo správnost hypotézy o závislosti vzdělání a volného času. Následně byla zpracována SWOT analýza k hodnocení silných i slabých stránek, příležitostí a hrozeb zkoumané obce. Nevýhodou této metody je vysoká míra subjektivity a též její statický charakter. Pro tuto práci to ovšem není překážkou. Na základě všech zjištěných doporučení byly formulovány následující návrhy směřující zejména k rozvoji obce, ke zvýšení životní úrovně obce a její atraktivity.
92
Závěr
9. Závěr V části literární rešerše byly vysvětleny pojmy sociologie, venkov, sociologie venkova, náboženství, folklor a další. K tomu byla použita historická i současná literatura, významnou součást tvoří regionální zdroje, zejména kniha vydaná k výročí 500 let od založení Dolních Bojanovic. Další část se již zaměřuje na venkov z etnologického pohledu, podle etnologických oblastí, případně podoblastí, nářečí a dalších charakteristik. Následuje popis obce z různých hledisek – historie, demografie, její polohy atd. Byly vymezeny přírodní podmínky, v rámci nich i chráněná území. Také jsem se věnovala zemědělství (včetně vinařství), jež je v obci velmi významné. Z hlediska obyvatelstva podává tato práce přehled o jeho pozitivním vývoji, obec se neustále rozrůstá nejen co do počtu obyvatel, ale i do rozlohy (zde je významné omezení v podobě chráněných ložiskových území). Struktura obyvatel je též velmi příznivá, trvale převyšuje obyvatelstvo v produktivním věku nad ostatními. Nelze opomenout ani vysoký počet věřících osob, náboženství, zejména křesťanství, hraje v obci velmi důležitou roli. Z ekonomického pohledu lze vyhodnotit největší problémy obce jako vysoká míra nezaměstnanosti, velmi nízká podnikatelská aktivita místních a nevyužitý potenciál pro cestovní ruch. Infrastruktura je neustále obnovována, soukromé instituce jsou považovány za dostatečné, opak je u veřejných institucí, kde měli obyvatelé možnost vyjádřit svůj názor už v roce 1997, který ovšem nevedl k žádné změně. Práce pokračuje definováním místního společenství a jeho nejdůležitějších součástí, jimiž jsou nejen obyvatelé jako celek, ale také přesně definované autority – např. místní kněz a současný starosta. V této souvislosti jsem identifikovala jako důležité i sousedské vztahy, rozdělení do skupin podle různých charakteristik a hlavně soudržnost, která je v této vesnici velmi výrazná. Dále jsem prozkoumala vztah starousedlíků a imigrantů, důvody pro stěhování z obce, zjistila jsem, jaké problémy se vyskytují v obci, jak je vyřešeno informování o dění v obci, také jsem prozkoumala společenský život složený zejména z folklorních akcí. Přestože se jedná o vesnické prostředí, objevuje se zde velké množství akcí různého charakteru (kromě folklorních jsou to i duchovní a kulturní). Existuje tady velké množství spolků, asi největší část je spojena s hudbou, což souvisí s místní ZUŠ. Z dřívějších dob si toto území zachovalo velkou míru konzervatismu, což se projevuje i na tradičních hodnotách, ale i další pozůstatky z minulosti mají vliv na současný život např. zemědělské využití půdy, proto je velká část volného času stále věnována této aktivitě. V práci bylo použito několik metod, základní metodou byl dotazník zaměřený na volný čas mladých lidí žijících v obci. Byla zjištěna struktura volnočasových aktivit, hlavní spolky i společnost jakou si obvykle respondenti vybírají. Dále jsem zjišťovala charakteristiky krojovaných, jejichž největší počet byl ve věkové skupině 21 – 25 let se vzděláním SOŠ. Bylo zjištěno, že velká část dotazovaných ve volném čase vykonává zemědělské práce.
Závěr
93
Pomocí kontingenčních tabulek se podařilo prokázat tvrzení o návštěvě pohostinských zařízení a sportování, obě tak závisí na pohlaví. Test významnosti změn ukázal existující rozdíly mezi činnostmi v pracovní dny a o víkendu. Také poznatek tvrzený od začátku práce o velkém počtu věřících byl potvrzen stejně jako hypotézy - o Dolních Bojanovicích jako místu pro nejčastější volnočasové aktivity a vysoké míře návštěvnosti místní základní umělecké školy. Poslední tvrzení o závislosti mezi vzděláním a způsobem trávení volného času, se též potvrdilo. Jako další metoda byly použity polostrukturované rozhovory s přirozenými autoritami v rámci obce – se starostou, s knězem a se stárkem. Pomocí nich jsem zjistila poznatky prolínající celou prací. Zjištěné poznatky jsem zpracovala do SWOT analýzy, jako silné stránky se ukázaly – krajinné prostředí a ráz obce, živé tradice, společenský život, spolky, vinařství, lidé atd. Mezi slabé stránky se zařadila nezaměstnanost, nedostatek financí, sociálně patologické jevy, stavební pozemky i velký počet přistěhovaného obyvatelstva. Příležitosti byly identifikovány hlavně v rozvoji podnikání, využití areálu dřívějšího JZD, rozvoji agroturistiky a cestovního ruchu vůbec, využití vinařství, tradic, folklorních akcí, dále v podpoře občanským aktivitám a v práci s mladými lidmi. Naopak hrozbou se ukázala být možná ztráta jedinečnosti, zánik tradic, stárnutí obyvatel, zhoršování životního prostředí i hrozby ze strany obyvatelstva – jejich nezájem, závist, pasivita. Jednotlivé identifikované prvky zde mají odlišnou váhu a vzájemně na sebe působí. Nejvíce patrno je to u vysoké religiozity, kdy náboženství působí na místní obyvatele velmi výraznou mírou a tím i na snižování sociálně patologických jevů, jež se v obci sice vyskytují, ale ve velmi malé míře. Proto je tato skutečnost zařazena i do hrozeb, snižující se počet věřících by se mohl promítnout ve zvýšení kriminality (proto je žádoucí pracovat s mladými lidmi, k potlačení těchto negativních činností). Významné jsou i prostředí, tradice a společenský život, které působí na zvýšený přísun imigrantů na toto území, jež není úplně žádoucí. Z vnějších charakteristik jsou významné ty příležitosti, jež zvyšují atraktivitu pro současné obyvatele (podpora občanských aktivit, podpora rozvoje, vinařství a folkloru), aby se tak předešlo stárnutí obyvatel, pasivitě a dalším negativním charakteristikám místních občanů a zejména zániku tradic této obce. Všechny tyto skutečnosti by po čase mohly vést k zániku místního společenství. V další části jsem stanovila několik možných cest k odstranění problémů, například co se týká finančních prostředků nebo dalšího rozvoje obce a zachování jejich zvyků, pamětihodností a historických artefaktů. Kromě možností nastíněných výše je zde celá řada dalších, jak pozvednout toto území nejen ekonomicky, k tomu je ovšem potřeba zejména lidí nadšených pro tuto lokalitu. Celá tato práce pojednává o jedné, ne ve všech ohledech, vzorové obci jihomoravského venkova, která svou existencí vyvrací tvrzení o zaniklém společenství venkova a zároveň ukazuje smysl současného venkova, jenž je ukryt v soudržnosti místních obyvatel.
94
Literatura
10. Literatura Archiv Ladislava Turka. Dolní Bojanovice, 1905-2003. BAKŠA, Ján a Irena HEROVÁ. Sociológia poľnohospodárstva a vidieka: II. svazek PZ. Vyd. 1. Nitra: [Vysoká škola poľnohospodárska], 1991, 126 s. Studie Slon, sv. 22. ISBN 80-713-7001-0. BARNES, Harry Elmer. An introduction to the history of sociology. Chicago: University of Chicago Press, 1967. BARRON, Milton L.. Contemporary sociology. New York, 1964. BLAŽEK, Bohuslav. Venkov, města, média. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakl. (Slon), 1998, 362 s. Studie Slon, sv. 16. ISBN 80-858-5059-1. Czech Republic: country profile. Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1996. Dolní Bojanovice: orientační průvodce obcí. Dolní Bojanovice: Obecní úřad, 2001, 16 s. Endogenní rozvojové potenciály malých obcí a místní samospráva. 1. vyd. Editor Josef Bernard. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2010, 126 s. ISBN 978-80-7330-187-3. ESTERKA, František a Vladimír ONDRUŠ. Dolní Bojanovice. Dolní Bojanovice: Tiskárna Lelka, 1996. FROLEC, Václav. Lidový kroj jako znak lokální příslušnosti obyvatel současné jihomoravské vesnice. Strážnice: Ústav lidového umění, 1980. FROLEC, Václav. Mikrostruktura tradičního lokálního společenství v Čechách a na Moravě v 19. století. Bratislava: Veda, 1990. FROLEC, Václav. Vinařství na Hodonínsku. Gottwaldov: Krajské nakladatelství, 1960. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999, 594 s. ISBN 80-720-31244. KLVAŇA, Josef. Geologie Moravy. Brno: Muzejní spolek, 1897. Kulisy venkovského života: Rural dwellers. Editor Pavel Klvač. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, 2006, 61 s. ISBN 80-239-7956-6. LAPKA, Miloslav a Miroslav GOTTLIEB. Rolník a krajina: kapitoly ze života soukromých rolníků. Vyd. 1. Praha: Argo, 2000, 594 s. ISBN 80-858-5083-4. Lidé na venkově: Rural dwellers. Editor Pavel Klvač. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, c2011, 73 s. ISBN 9788090459120. Lidové noviny. Praha: Lidové noviny, 2010, 3/2010. MAJEROVÁ, Věra a Irena HEROVÁ. Český venkov 2008: proměny venkova. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2009, 187 s. Studie Slon, sv. 22. ISBN 978-8021319-110. MAJEROVÁ, Věra. Tři české vesnice: (srovnání). Vyd. 1. Editor Pavel Klvač. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2001, 171 s. ISBN 80-213-0848-6. MAJEROVÁ, Věra a Irena HEROVÁ. Velký sociologický slovník: I. svazek A-O. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. Studie Slon, sv. 22. ISBN 80-718-4164-1. MAJEROVÁ, Věra a Irena HEROVÁ. Velký sociologický slovník: II. svazek P-Z. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. Studie Slon, sv. 22. ISBN 80-718-4310-5. Na tom našem dvoře: in our back yard. Editor Pavel Klvač. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, 2007, 73 s. ISBN 978-802-5408-827.
Literatura
95
NĚMCOVÁ, Eva, Jiří ŠÍMA a Petr VANĚČEK. Sociologie a zemědělec. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1966. ORWIN, Clifford. Problems of the countryside. Cambridge: University Press, 1945. PATOČKA, Jiří a Eva HEŘMANOVÁ. Lokální a regionální kultura v České republice: kulturní prostor, kulturní politika a kulturní dědictví. Vyd. 1. Překlad Jan J Škoda. Praha: ASPI, 2008, 199 s. ISBN 978-807-3573-478. PEKOVÁ, Jitka. Finance územní samosprávy: teorie a praxe v ČR. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 587 s. ISBN 978-807-3576-141. PERLÍN, Radim. Typologie venkovského prostoru na příkladu obcí Středočeského kraje, Sborník OSF. Sociologická laboratoř, ČZU Praha, 2001. Pospolitosti nikdy dosti = Closeness never to close: Rural dwellers. Editor Pavel Klvač. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, 2010, 71 s. ISBN 978-809-0459-106. SMRČINOVÁ, Dagmar. Udržitelný management venkovských sídel v České republice: Sustainable management in rural areas in Czech Republic. Vyd. 1. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 2007, 56 s. ISBN 978-80-01-03721-8. ŠINDLÁŘOVÁ, Jana a Miroslav GOTTLIEB. Sociologie venkova a zemědělství: úvod do problematiky. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1997, 64 s. Studie Slon, sv. 22. ISBN 80-715-7067-2. VAISHAR, Antonín, Milada ŠŤASTNÁ a kol. Současný stav a vývojové tendence jihomoravského venkova. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 166 s. ISBN 978-80-7375-537-9. VESELÁ, Jana, Jiří ŠÍMA a Petr VANĚČEK. Sociologie obcí a regionů. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 1998, 77 s. ISBN 80-719-4129-8. WEBER, Max a Miloš HAVELKA. Sociologie náboženství. Vyd. 1. Překlad Jan J Škoda. Praha: Vyšehrad, 1998, 367 s. ISBN 80-702-1240-3. Zpravodaj obecního úřadu: Dolní Bojanovice. Dolní Bojanovice: Tiskárna Lelka, 2007, 2/2007.
96
Literatura
Elektronické zdroje Česká akademie zemědělských věd [online]. 2006 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z WWW:
. Dolní Bojanovice [online]. 2007 [cit. 2011-10-19]. Dostupné z WWW:
. Dolní Bojanovice. Statistické informace [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: . Evropsky významné lokality v České republice [online]. 2006 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z WWW: . Folklorní sdružení České republiky [online]. 1998-2012 [cit. 2012-02-29]. Dostupné z WWW: . Mapy.cz. [online]. 2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z WWW: . Regionální informační servis [online]. 2010 - 2011 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z WWW: . Ústav územního rozvoje [online]. 2010 [cit. 2012-01-13]. Dostupné z WWW: . Sčítání lidu domů a bytů. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupné z WWW: . Ženy a věda [online]. 2004 [cit. 2012-02-13]. Dostupné z WWW: .
Přílohy
97
Přílohy
98
A
Literatura
Tradicionalita obcí Čech a Moravy podle velikostní struktury sídel9
Velikostní kategorie obce dle Dodržování počtu obyvatel, tradic, zvyků Čechy a oslav nad 0-1000 10 000 Masopustní 26 35 zábava Masopustní 10 10 karneval s maskami Průvod 13 17 masek Dětský 20 28 karneval Vynášení 4 13 Morany Velikonoční dětské 22 3 obchůzky s řehtačkam i Velikonoční koledy 95 94 s pomlázka mi Jarní či 65 letní pálení 76 ohňů Stavění 52 38 máje Slavnost na počátku léta 3 15 (např. Jízda králů) 62 45 Pouť 14 3 Dožínky
9
Velikostní kategorie obce dle Čechy počtu obyvatel, Morava nad 0-1000 Celkem 10 000
Morava
ČR
Celkem
Celkem
38
44
28
40
32
13
16
11
14
12
33
13
14
30
19
24
24
23
26
24
8
22
5
9
7
49
22
20
45
28
97
95
95
97
96
44
33
76
39
64
53
45
52
55
53
3
13
3
5
4
60 11
47 7
62 13
61 11
62 12
Jedná se o údaje v % kladných odpovědí týkajících se dodržování jednotlivých zvyků v obci.
Přílohy
Vinobraní, dočesná Posvícení Obchůzky Mikuláše, čerta a anděla Adventní zvyky (např. obchůzky Lucek a Barbor) Vánoční vystavování jesliček Společný vánoční stromek na návsi Obchůzka Tří králů po domech
99
2
6
3
5
2
5
3
57
27
31
13
54
30
46
93
95
95
95
94
95
95
11
45
8
36
13
12
12
18
83
37
84
26
48
34
43
92
48
91
50
56
52
8
24
19
36
10
23
14
(Zdroj: Patočka, 2008)
100
B Mapa Dolních Bojanovic a okolí
(Zdroj: Mapy.cz, 2012)
Literatura
Dotazník – analýza způsobu trávení volného času mladých v obci Dolní Bojanovice
C Dotazník – analýza způsobu trávení volného času mladých v obci Dolní Bojanovice Vážená respondentko, vážený respondente, jsem studentkou 1. ročníku magisterského stupně studia studijního oboru Rozvoj venkova na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tento dotazník je vytvořen pro účely mé diplomové práce, která se zabývá obcí Dolní Bojanovice. Všechny poskytnuté údaje zůstanou anonymní. Za vyplnění dotazníku Vám předem velmi děkuji. Anna Bábíková 1. Ve svém volném čase pravidelně: (možno více odpovědí) a. chodím v kroji b. zúčastňuji se folklórních akcí c. věnuji se práci ve vinohradě, na poli d. zúčastňuji se mše svaté (církevních akcí) e. jiná odpověď 2. Svůj volný čas v pracovní dny využívám na: (možno více odpovědí) a. sport b. pohostinská zařízení c. vinný sklep d. diskotéka e. PC, televize f. příroda g. hudba h. jiná odpověď 3. Víkend obvykle využiji na: (možno více odpovědí) a. sport b. pohostinská zařízení c. vinný sklep d. diskotéka e. PC, televize f. příroda g. hudba h. jiná odpověď 4. Jsem členem ve skupinách/zájmových organizacích: (možno více odpovědí)
101
102
Dotazník – analýza způsobu trávení volného času mladých v obci Dolní Bojanovice
a. Orel b. fotokroužek c. dobrovolní hasiči d. modeláři e. vinaři f. fotbalový klub g. chasa h. divadelní spolek i. orchestr, sbor, jiné hudební těleso j. jinak, … 5. Svůj volný čas obvykle trávím: a. sám b. s rodinou c. s přáteli 6. Chodil(a) jste nebo chodíte do ZUŠ? a. ano b. ne 7. Svůj volný čas většinou trávím: a. v obci Dolní Bojanovice b. jinde 8. Považujete nabídku volnočasových aktivit v obci za dostatečnou? a. ano b. ne, chybí … 9. Bydliště a. Dolní Bojanovice b. jiné 10. Pohlaví a. žena b. muž 11. Věk a. do 15 b. 16 – 20 c. 21 – 25 d. 26 – 30 e. nad 30 12. Nejvyšší dokončené vzdělání a. základní b. středoškolské (včetně výučního listu) c. vysokoškolské – bakalářské d. vysokoškolské - magisterské 13. Zaměstnání a. student b. nezaměstnaný c. zemědělství d. průmysl
Dotazník – analýza způsobu trávení volného času mladých v obci Dolní Bojanovice
e. služby f. jiné
103
