PÍSNIČKY PRO POTĚCHU DUŠE

číslo 9

únor 2013 1

Rok 2013 je tu. Proběhly volby nového prezidenta. Keltoviny se na facebooku distancovaly od jakékoli propagace jednoho či druhého kandidáta, protože nám přišla kampaň obou protagonistů nezajímavá a hlavně pomlouvačná. Proto jsme zaujali stanovisko nepodporovat ani jednoho z kandidátů. Přeci jenom jsme zde pro zábavu a ne kvůli politice . V únorovém čísle se podíváme na stránky www.kidsland.cz, kde o nás mimo jiné také vyšel článek. V dalším článku nahlédnete do zákulisí házení šipek, představíme Rodeo corral a začtete se do naší sportovní přílohy, která je připravováno ve spolupráci s časopisem Sporťák. Novinkou v nabídce sdružení Keltoviny je slevový poukaz na vystoupení pistolnická show v hodnotě až 50 %. První kdo tuto možnost využil, byla třída ze Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické z Českých Budějovic. Slečny využily dva naše poukazy do tomboly. Naše nová rubrika vzpomíná na Jindřicha Šťáhlavského, který nás opustil 5. února. Doufáme, že další příspěvek v této rubrice bude již pozitivnější. Martin Štulla TITULNÍ STRANA SLOVO ŠÉFREDAKTORA SPEKTRUM POMÁHÁME… PÍSNIČKY PRO POTĚCHU DUŠE PONY EXPRESS PŘEDSTAVUJEME SPORTEM KE ZDRAVÍ Z MÍSTA AKCE SERIÁLOVÁ SKLIZEŇ FOTOKOLÁŽ

Redakce časopisu: šéfredaktor Martin Štulla

kidsland.cz – co to je? Klokánek Starý mlýn 8. díl Rodeo corral Aby kolo nezrezivělo MS juniorů v klasickém lyžování Comeback Vzpomínky na Afriku

1 2 3 4 7 8 9 11 13 15 16

korektura Pavla Stejskalová

redaktoři, dopisovatelé Lidka Tošovská, Pavla Stejskalová, Martin Štulla, Karel Halberštádt, Tomáš Fiala, Zuzana Rottová, Ivan Vaněk a team Bioblogusu, Frank Nykl, Veronika Janurová

Použitý obrazový materiál: titulní strana: archiv Ivana Celikovská, Poslední strana: archiv Mirka Vazačová archiv: Keltoviny, Martin Štulla, Pony Express, Jan Skoumal, www.liberec2013.cz, Rodeo corral

2

kidsland.cz – co to je? Veronika Janurová (autorský článek, autorka je šéfredaktorka dětského internetového serveru)

Kidsland.cz – web pro děti a mladé od 8 - X let. Kidsland.cz – Internet pro děti, místo, kde se setkávají děti a mladí lidé. Místo, kde si mohou přečíst různé zajímavosti z oblasti vědy, přírody, sportu, medicíny, hudby, filmu, počítačů, zasoutěžit si o hezké ceny, vyrobit si podle návodu dárky pro své blízké či uvařit si něco dobrého a v neposlední řadě zeptat se poradny na všechny otázky co je trápí a co jim nedají spát. Na dětském internetovém serveru Kidsland se redakce snaží o maximální spolupráci se čtenáři, děti spolupracují na tvorbě webu nejen přímo v redakci, ale rovněž jako čtenáři prostřednictvím svých povídek, básniček či zajímavých tipů na akce, které do redakce posílají. Čtenáři se rovněž svými nápady podílejí na tvorbě webu (prostřednictvím Úkolníčku či knihy Přání a stížností). Celá redakce se rovněž snaží, aby se děti vrátily ke čtení knih. Kidsland se pravidelně účastní akce „Noc s Andersenem“ (www.nocsandersenem.cz), mediálně byl ze strany Kidslandu podporován rovněž festival „Děti čtěte!“ a pravidelně jsou na web vkládány i literární soutěže o různé zajímavé knihy. Na webu fungují i nástěnky, kde se mohou čtenáři svobodně vyjadřovat k různým tématům. Konají se i chaty s redaktory, kteří čtenářům zodpovídají on-line dotazy. Na Kidslandu je mnoho článků v různých rubrikách, mezi nejzajímavější patří Pozvánky, ve kterých jsou tipy na zajímavé akce, Kudy nudy pak obsahuje tipy na hry venku, doma či v přírodě, v rubrice Muzika a Film jsou zajímavé tipy a recenze na různé nové filmy a hudbu. Oblíbená je rovněž rubrika Vyrob si sám, kde čtenáři najdou nejrůznější návody a mohou z nich čerpat i tipy na výrobu různých dárků. V oblasti různých zajímavostí se na Kidslandu čtenáři mohou dočíst informace z oblasti medicíny, přírody, sportu, internetu, počítačů. V sekci Soutěže pak mohou čtenáři soutěžit o zajímavé a hezké ceny. Největší předností celého Kidslandu je pak Loriho poradna, kde se redakce snaží pomoci a poradit svým čtenářům. Prostřednictvím odpovědí se snaží redakce podat pomocnou ruku a naučit čtenáře, že mají věřit zejména sami sobě a že jen oni jsou originál a svůj život si prostřednictvím svých rozhodnutí řídí a ovlivňují sami. V poradně pracují odborníci s pedagogickým či psychologickým vzděláním. Pokud tě Kidsland zaujal, budeme rádi, když nás budeš navštěvovat. Kidsland.cz podporuje dětský Internet - bezpečný obsah pro děti rozvíjející jejich obzory. 3

Klokánek – rodinná alternativní ústavní péče Pavla Stejskalová (http://www.fod.cz/klokanek.htm)

Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět do své rodiny, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče. Klokánky mají pověření MPSV jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, proto mohou přijímat děti na základě žádosti rodičů, soudního rozhodnutí (předběžné opatření nebo rozsudek), žádosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí i na základě žádosti samotného dítěte či osoby, která malé dítě nalezne opuštěné nebo v jiné krizové situaci. V těchto případech mohou děti v Klokánku zůstat i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření. Většina přijatých dětí má stejnou anamnézu jako děti přijímané do ústavní výchovy – zanedbávání, domácí násilí, neschopnost zajistit řádnou péči, týrání, zneužívání, bytové důvody, a někdy i hospitalizace osamělého rodiče či svěření dítěte za účelem zajištění náhradní rodinné péče. Klokánky mají nepřetržitý provoz, proto mohou kdykoli přijmout i novorozence, jejichž matky tají těhotenství a porodí mimo zdravotnické zařízení. První Klokánek byl otevřen v Žatci v září 2000. V současné době již existuje šestnáct Klokánků na území celé republiky, s celkovým počtem tři sta dvacet míst. Klokánky provozujeme jednak jako klasickou rodinnou péči v bytech našich „klokaních“ tet a strýců, kteří jsou našimi zaměstnanci (tady máme 20 míst), anebo v našich objektech se služebními byty, kde o děti nepřetržitě střídavě po týdnu pečují po všech stránkách tak jako v rodině dvě stabilní tety (t. č. 300 míst). Snažíme se, aby se děti mohly co nejdříve vrátit po zlepšení situace domů, nebo není-li to možné, aby byly svěřeny do trvalé náhradní rodinné péče příbuzných či cizích osob. Průměrná doba pobytu dětí v Klokánku je půl roku. Kolem šedesáti procent dětí se vrací k rodičům, asi třicet procent přechází do trvalé náhradní rodinné péče. Zbývajících deset procent zahrnuje ukončení pobytu v Klokánku zletilostí či umístěním do jiného zařízení (nemocnice, psychiatrie nebo ústavní výchova). Od otevření prvního Klokánku jsme přijali již přes tři tisíce dětí různého věku, včetně novorozenců, kojenců a batolat. Velkou výhodou oproti ústavní výchově je, že Klokánky mohou přijímat sourozence bez ohledu na věk, takže nedochází k jejich další traumatizaci jejich rozdělením do různých zařízení podle věku (do tří let kojenecké ústavy a zdravotnické dětské domovy, od tří let diagnostické ústavy a školské dětské domovy a výchovné ústavy). Vysoké nároky máme na osobnost „klokaních“ tet a strýců, všichni samozřejmě musí podstoupit psychologické vyšetření. Pro péči ve vlastních bytech požadujeme dále kromě vhodných bytových podmínek i zkušenosti s výchovou vlastních či přijatých dětí. Důležitá je také osobní znalost zájemců, o jejichž schopnostech jsme se mohli přesvědčit buď na našich poradensko-relaxačních pobytech pro náhradní rodiny, nebo při péči o děti v týdenním střídavém cyklu v našich domech, kde je zajištěna přítomnost sociálních pracovníků a psychologa, příp. i pediatra. 4

Principy péče v Klokánku * O tři až čtyři děti pečují po všech stránkách obdobně jako v rodině zaměstnanci FOD – manželský pár, „teta“ nebo střídavě po týdnu dvě „tety“ (kromě péče o děti vaří, nakupují, pečují o domácnost, mají čas si s dětmi hrát, mazlit se s nimi, chodit s nimi na vycházky). * Klokánky přijímají děti bez ohledu na věk, proto sourozence není třeba rozdělovat. * Děti se přijímají přímo „z terénu“, bez pobytu v diagnostickém ústavu, kde jsou společně diagnostikovány děti bez poruch chování s dětmi výrazně narušenými. * Děti přijímáme nejen na základě soudního rozhodnutí a na žádost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, ale i na žádost rodičů nebo samotného dítěte. * V Klokánku je „teta“ (příp. i „strýc“) s dětmi v bytě i v noci a svou přítomností jim dodává pocit jistoty a bezpečí. V dětských domovech je často jeden noční vychovatel na patro. * Při návštěvě cizích osob se děti v Klokánku chovají tak jako děti v rodině – jsou zprvu nedůvěřivé a vyhledávají blízkost „tety“ nebo „strýce“. Batolata a předškolní děti z dětských domovů se většinou na cizí lidi „pověsí“ a jsou ochotny s nimi odejít. Samy tím dávají nejlépe najevo, kde je jim lépe, kde cítí bezpečí a jistotu. * Průměrná doba pobytu dítěte v Klokánku je šest měsíců. * Kolem 60 % dětí se z Klokánků vrací domů a 30 % odchází do náhradní rodinné péče. Požadavky na "klokaní rodiče" tety a strýcové v Klokáncích musí splňovat následující požadavky: * morální a trestní bezúhonnost * zkušenosti s péčí o děti (vlastní, přijaté, event. profesionální) * min. středoškolské (vč. vyučení) vzdělání * vhodná osobností struktura – dostatek empatie, schopnost vytvořit svěřeným útulné a citově vřelé prostředí dětem, schopnost řádného vedení domácnosti, včetně vaření, odolnost vůči psychické a fyzické zátěži (psychologické vyšetření zajišťuje FOD) Povinnosti "klokaních" tet a strýců: A) * osobně zajišťovat celkovou osobní péči o svěřené děti namísto jejich rodičů, a to na principech náhradní rodinné péče, * dbát o zdraví a řádný tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj svěřených dětí, * důsledně chránit zájmy svěřených dětí, usměrňovat jejich jednání a vykonávat nad nimi dohled odpovídající stupni jejich vývoje, * vytvořit svěřeným dětem bezpečné, citově vřelé a vlídné rodinné prostředí, * vyvarovat se používání fyzických či jiných ponižujících trestů nebo jednání, jímž by se dotkl cti nebo důstojnosti dítěte či jeho rodinných příslušníků, * osobně zajišťovat vhodnou stravu pro svěřené děti, včetně vaření, * dbát na řádnou školní přípravu dětí a být v pravidelném kontaktu se školou, * udržovat svěřenou rodinnou buňku, společnou kuchyň, společné sociální zařízení, (event. svůj dům, byt, zahradu) jakož i prádlo a ošacení v čistotě a pořádku, * k pořádku a čistotě vést i děti a vhodně je podle jejich věku a schopností zapojovat do domácích prací, zabraňovat vzniku škod na majetku FOD a dětí a chránit jej před ztrátou, odcizením, poškozením či zničením, * obdobně přistupovat i k ostatním dětem v Klokánku, B) * vést denní záznamy o chování, projevech a zdravotním stavu svěřených dětí i o návštěvách jejich rodinných příslušníků a o propustkách domů či do jiného výchovného prostředí, * vést pokladní knihu a provádět měsíční vyúčtování svěřených finančních prostředků, * účastnit se pracovních porad, školení a supervizí, * zúčastňovat se spolu se svěřenými dětmi poradensko-relaxačních pobytů pro náhradní rodiny nebo prázdninových pobytů pro děti z Klokánků, účastnit se práce s rodinami svěřených dětí, * dodržovat bezpečnostní a požární předpisy, dbát pokynů odborných a nadřízených pracovníků FOD. 5

Výhody Klokánků oproti ústavnímu systému: * děti lze přijímat nejen na základě předběžného opatření nebo rozsudku, ale i bez soudního rozhodnutí na žádost rodičů (zák. zástupců) nebo na žádost OSPOD s následným souhlasem rodičů – lze tedy pomoci rychle, kdy je to právě zapotřebí. Zlepší-li se podmínky v rodině, lze pobyt rychle ukončit a dítě vrátit domů, * děti lze přijímat i na základě jejich vlastní žádosti a poskytovat jim péči i proti vůli rodičů až do té doby, než soud rozhodne o předběžném opatření. Je tak možno zajistit rychlou pomoc dětem na útěku z rodiny, často jde o děti týrané, zanedbávané a zneužívané, * lze přijímat celé skupiny sourozenců bez ohledu na věk, nedochází tedy k jejich další traumatizaci v důsledku rozdělování do různých zařízení zdravotnických (děti do tří let) či školských (děti starší tří let), * děti se přijímají přímo „z terénu“, bez zbytečného pobytu v diagnostickém ústavu, kde jsou společně ve stejném režimu děti bez poruch chování s dětmi výrazně narušenými, agresivními, s anamnézou prostituce, trestné činnosti, toxikománie, * Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc lze provozovat jako rodinnou péči, a to buď přímo v rodinách zaměstnanců provozovatele, nebo v objektech se služebními byty na bázi nepřetržité týdenní střídavé péči dvou stabilních „tet“ po všech stránkách tak jako v rodině (zák. o rodině umožňuje i střídavou péči rodičů, kdy dítě navíc mění bydliště) – nedochází tedy k opožďování dětí ani k jejich psychické deprivaci – mají stejné množství podnětů a citové saturace jako např. dítě vyrůstající u příbuzných. * péče o děti v Klokáncích je průměrně o padesát tisíc korun na dítě a rok lacinější než ústavní výchova (v ústavní výchově 250 až 550 tisíc korun na dítě ročně), přestože v jednom bytě je poskytována péče mnohem menšímu počtu dětí než v dětských domovech a jiných ústavech (zpravidla dvěma až čtyřem). V dětských domovech bude i po snížení počtu dětí ve výchovné skupině počet dětí vyšší (minimálně šest, maximálně osm oproti současným až dvanácti dětem ve výchovné skupině). Po snížení počtu dětí skupinách, které zákon o ústavní výchově ukládá již od 1. 7. 2004, vzrostou náklady na ústavní výchovu o další desetitisíce korun na dítě a rok v důsledku zvýšených mzdových nákladů.

6

Starý mlýn – Jindřich Šťáhlavský (http://www.velkyzpevnik.cz/zpevnik/stahlavsky-jindrich/stary-mlyn)

Rec.: Do toho starého, opuštěného mlýna jsme si chodívali hrát už jako děti a pokaždé nás v tichu rozbořených stěn přepadával strach, jakoby jakési zvláštní, děsivé napětí umocňovalo smutek a ponurost tohoto místa. Až jednou, bylo to už k večeru, kdy nás nedaleko odtud zastihla strašlivá bouře. Před deštěm a vichřicí jsme se schovali do bývalé stáje, nebo lépe do toho, co z ní ještě zbývalo. Blesky křižovaly oblohu a v jednu chvíli ozářily také zadní část našeho úkrytu. Strnuli jsme. Tam, opřený o kamenný kvádr seděl člověk - a po čase, když jsme překonali rozpaky nám začal vyprávět příběh, který se stal téměř před třemi stovkami let. Bylo to právě v takové bouři, kdy zaklepal na okované dveře mlýna mladý muž, jeho tvář byla zarostlá plnovousem a jeho oči, jeho oči ty se smály, když žádal nerudného mlynáře o nocleh. Ten se nejdříve dlouho rozpakoval, ale když cizinec vytáhl z objemného váčku několik zlaťáků, snad až příliš ochotně ho zval dál. V kuchyni pak své ženě šeptal, že mladík má u sebe takové bohatství, které by pro ně znamenalo zbavit se už navždy té proklaté dřiny a dopřát si do sytosti všeho po čem kdy toužili. Od slov nebylo daleko k činům a jen noc byla svědkem jejich krutosti a starý, léta nepoužívaný náhon ukryl oběť jejich zločinu. Ráno vyšlo Slunce jako každý den a první sedlák, který přijel s nákladem obilí musel dlouho bouchat a křičet než se objevil brunátný obličej mlynáře a ještě než se stačil nadechnout k nadávce sedlák vykřikl: "Tak co jste tomu říkali?" "A čemu jako?", opatrně se zeptal mlynář. "No přeci, přeci syn se vám po letech vrátil a nechtěl ani přespat u nás ve vesnici!" Mlynář prý zešílel. Jeho žena se utopila nedaleko místa, kde ležel její syn. A vypravěč, ten té noci zmizel stejně tajemně, jako se objevil.

7

Pony Express – 8. díl Lidka Tošovská (archiv Pony Expressu)

Historie ČsXP čím se každý ročník této jízdy vyznačoval určitou charakteristikou: Od 1. - 15. ročníku 1985 1. ročník – vznik jízdy ČsXP (Československý Pony Express) První jízda se uskutečnila 13. září 1985 a vedla ze Stříbrné Lhoty u Mníšku pod Brdy do moravského Suchdolu nad Odrou. Od té doby se vždy v srpnu koná každoročně. Toto pravidelné pořádání jízdy Československého Pony Expressu (zkratka ČsXP) je oceňováno i v kolébce hnutí westerners. 1986 2. ročník – ČsXP rychlejší než telegram 1987 3. ročník – vytvoření jižní větve 1988 4. ročník – vytvoření západní větve 1989 5. ročník – založení a připojení XP v NDR 1990 6. ročník – propojení ČsXP s XP USA, jízda čs. jezdců v USA Poté, co jezdci ČsXP předvedli své umění v USA, je 2. červen v Nevadě dnem Československého Pony Expressu a guvernér jej vyhlásil za významný den státu Nevada. 1991 7. ročník – hvězdicová jízda, sestavení Charty ČsXP Od roku 1991 organizuje jízdu Pony Express Corral při Westerners International CZ. Mění se označeni na XPC WI-CZ. 1992 8. ročník – návrat místa průjezdu z Mníšku do Stříbrné Lhoty 1993 9. ročník – po rozdělení státu název zůstává Čs XPC 1994 10. ročník – poslední hvězdicová jízda k 10. výročí Čs XPC 1995 11. ročník – vytvoření přípojky do Beaver City 1996 12. ročník – zřízení instituce “greenhorn” 1997 13. ročník – podpis mezinárodní smlouvy o výměně jezdců 1998 14. ročník – převoz dolarů do Beaver City, Rakousko nultý ročník 1999 15. ročník – připojením Slovenska byla naplněna myšlenka v názvu i slovem Československý Pony Express 8

V roce 1999 však byl ČsXPC oficiálně požádán organizátory akce Kocába 99 – Mistrovství světa v rýžování zlata o odvoz pošty z místa zlatokopeckého tábora na státní poštu v nedaleké Lečici. Akce probíhala od 26. do 29. srpna. Této mohutné mezinárodní záležitosti se zúčastnilo cca 3000 lidí z 24 zemí světa. Dá se říci, že pořadatelé předem nedocenili význam odvozu pošty a plánovali jezdce XPC pouze jako vložku do zlatokopeckého programu. Ale realita byla jiná. V podstatě to byla jediná možnost, jak dopravit denně zhruba 400 ks zásilek na státní poštu z rozbahněného údolí Kocáby. Několikrát za den vyjížděli jezdci z poštovního úřadu ČsXPC s naplněnou mochillou, takže objem přepravené pošty čítal celkem 2000 zásilek. Odvedená služba jezdců a postmasterů byla v průběhu akce spontánně oceňována samotnými zlatokopy a pořadatelé po ukončení tohoto zlatokopeckého klání vyslovili oficiální poděkování celému ČsXPC. Tímto XPC prezentoval, že jeho jedinou akcí v roce nemusí být pouze srpnová jízda, ale může na požádání zajišťovat přepravu pošty na různých seriozních akcích (např. odvoz pošty z Beaver City při akcích WCC). pokračování příště…

Rodeo corral Martin Štulla (čerpáno z www.ceskerodeo.cz, konzultováno se zástupcem jezdců Janem Veselým)

Již několik měsíců se Vás snažíme v rámci jedné z našich rubrik přenést mezi drsné kovboje na Divoký západ, mezi jezdce Pony Expressu. Z části z historických pramenů a z části jak to je s Pony Expressem v Československu – tedy přesněji v Evropě. Dnes si představíme kovboje trochu jiné. Také jsou v době závodů celý den v sedle a s lasem dokážou divy, to když se snaží chytit nějaké to tele do lasa či dokonce vlastním tělem. Řeč je o jezdcích rodea. Pokud si myslíte, že rodeo jezdí pouze drsní chlapy, opak je pravdou. V některých disciplínách si něžné pohlaví nezavdají s chlapy. Rodeo Corral WI-CZ(RC) je samostatnou organizační jednotkou neziskové organizace Westerners International-CZ. Už více než dvacet let – od roku 1993, organizuje rodeové závody nejen v České republice, ale také v Polsku. Je první organizací v ČR, která měla schválený tzv. „Řád na ochranu zvířat při veřejném vystoupení a svodu zvířat“. Členové RC vypracovali také Pravidla a Soutěžní řád v souladu se zákony České republiky. Celý model soutěží se časem vypracoval do současné podoby. Soutěží ve dvou rychlostních disciplínách a dvou dobytkářských disciplínách. Soutěž je pro juniory do 18 let. Celý model soutěží se časem vypracoval do současné podoby.    

Mistra České republiky v rodeu Rychlostní pohár WI-CZ (nad 18let) Pohár Dyka Krchova juniorů All Around Championa (dále A.Á.Ch.) daného dne se započítávají body pouze z dobytkářských disciplín. 9

KALENDÁŘ ZÁVODŮ V ROCE 2013 04. 05. 2013 - Radotín 15. 06. 2013 - Hoslovice 29. 06. 2013 - Kozohlody – rodeo speciál 13. 07. 2013 - Kostelany 20. 07. 2013 - ranč Patriot - Plástovice u ČB 27. 07. 2013 - Roupov – Galloway 10. 08. 2013 - Šiklův mlýn, Bystřice nad Perštejnem 24. 08. 2013 – Malenice 05. 10. 2013 – Hoslovice

O Mistra ČR:              

Alley – vedení dobytčete uličkou Team Penning – oddělování tří kusů ze stáda Cattle Penning – zahánění Cattle Branding – značkování telete Team Sorting – třídění dobytka Calf Roping – lasování telete Ranch Roping – pracovní rančerské lasování Trailer loading – nakládání telete Steer Wrestling – kácení telete Modifikace Steer Wrestling – stuha Barrel Race – barelový závod okolo tří barelů Pole Bending – slalom kolem tyčí Hats – klobouky Ribbon Race – stuhový závod

O Poháru Dyka Krchova:       

Barrel Race – barelový závod Pole Bending – slalom kolem tyčí Team Penning – oddělování tří kusů ze stáda Cattle Penning – zahánění Cattle Branding – značkování telete Team Sorting – třídění dobytka Trailer loading

Aktuální informace naleznete na www.ceskerodeo.cz 10

Aby kolo nezrezivělo… Martin Štulla (upraveno z http://www.vitalia.cz/specialy/desatero-cyklistiky/3-aby-kolo-nezrezivelo/)

O prospěšnosti údržby kola po každé jízdě není třeba pochybovat. Jenže málokomu se chce po namáhavém výletu kolo ještě čistit a promazat. Čekat však na údržbu do chvíle, kdy řetěz začne skřípat, je chybou. Následující rady shrnují základní péči a kontrolu, jež je potřebná pro zajištění bezporuchové a tím bezpečné jízdy. Jak čistit kolo Jedna z cyklistických pravd říká: „Co je čisté, není rozbité“. Zaschlá hlína na rámu i jinde brání vizuální kontrole celého kola, může způsobit zadrhávání pohyblivých částí. Na rám, řídítka, sedlo, vnější části všech komponentů stačí voda a hadr. Co by mělo být čisté v každém případě, jsou převodové mechanismy, hlavně řetěz. Ten musí být vždy dobře promazaný hlavně zevnitř, na zubech pastorků a převodníků ani na vodících kolečkách přehazovačky by neměla být mazlavá vrstva prachu a oleje. Jeho chod by měl být olejově měkký a tichý. Hustší oleje víc vydrží, ale také vytvářejí zmíněnou mazlovou hmotu, která řetěz obrušuje. Řidší teflonové oleje jsou proto vhodnější, i když pak je třeba olej nanášet třeba i každých 100 kilometrů. Řetěz lze čistit „ručně“, nechat ho projet několikrát po celém obvodu v sevřené ruce s hadrem. Řetěz se také po čase vytahá, v poslední fázi při silnějším záběru přeskakuje. Někdo mění řetěz po 2 000 kilometrech, někdo po 5 000 – záleží na tom, jak agresivně jezdíte, resp. řadíte. Správně nafouknutá duše Před každou jízdou by se měl cyklista přesvědčit o správném nahuštění pneumatik (nejčastější bývají podhuštěné) a pevném uchycení kol ve vidlicích. V případě brzd je potřeba průběžně kontrolovat, zda páka nezabírá až v poslední části chodu, zda nedochází k uvolnění či trhání lanek a zda nejsou opotřebované špalíky nebo brzdové destičky. U nekotoučových brzd se vyplatí podívat se i na ráfky v místech vzájemného dotyku se špalíkem. Ráfky mohou být i naražené či prohnuté do stran, lze je srovnat vycentrováním. U pláštů kol záleží na tom, zda není vzorek příliš sjetý. Pokud má plášť malé povrchové praskliny, dá se s ním jezdit, pokud došlo k jeho perforaci, nezbývá než výměna. Přehazování rychlostí musí mít snadný a přesný chod. Kvůli tomu se čistí čepy přehazovačky či přesmykače, kontroluje průchodnost lanek v bovdenech. Co se vyplatí občas vysunout a vyčistit, je sedlovka (trubka se sedlem). Právě na ni a na její uchycení v rámu často stříká bláto a voda, proto trubka a vnitřek rámu rezaví a závity šroubu či rychloupínáku se zanášejí. Kolo je dobré „poslouchat“ – prvním příznakem poruchy bývá dosud neznámý zvuk, vrzání či klepání. Kromě pohyblivých částí má na kole vše pevně držet – řídítka, představec, sedlo, brzdy atd. Zprvu jemná vůle se může při prudším tlaku změnit v naprosté uvolnění a vše může skončit havárií. Při údržbě kola mají výhodu ti, kteří vlastní domek se zahradou, garáží, kde lze kolo pohodlně umývat. Ti, kteří kolo skladují doma v bytě, nemusí zoufat. Těsně před koncem výletu je možné kolo u zdrojů vody omýt z nejhoršího (vodu lze nabírat i do lahve na pití), doma pak přijde jen dočistění a promazání. 11

Pro čištění se vyplatí koupit si železný či umělohmotný stojánek – kolo v něm sedí tak, že přední kolo se dotýká země a zadní se může volně točit. Mnohem snadněji se tak ošetřují hnací části. Jednou ročně do servisu Zhruba jednou za rok by měl dát cyklista kolo do servisu k zevrubnější prohlídce. Při ní by mělo dojít ke kontrole skrytých částí kola: středového složení, nábojů, vedení lanek v bovdenech atd. Každoroční odborný servis by měl určitě vyhledat majitel kola s odpruženou vidlicí či celoodpruženého kola. Také hydraulické brzdy vyžadují odbornější servis, je potřeba většinou vyměnit brzdovou kapalinu. Do servisu je nejlepší dát kolo v zimních měsících, oprava bývá vyřízena rychle. Během jara a hlavně léta jsou servisy zahlceny aktuálními opravami a někdy nové zakázky ani neberou. Jak kolo doma ukládat? Záleží na individuálních možnostech. Výhodu mají opět majitelé rodinných domků, v garážích či kůlnách se místo vždy najde, i když během zimy tu hrozí zatuhnutí některých částí a také pravděpodobnost odcizení je větší. Proto i zde se vyplatí kolo zamykat. Kdo má velký byt, ten má kolo doma v pokoji, což je ideální – kolo je v suchu, relativně zajištěno, vždy po ruce. Obyvatel menšího bytu může vyřešit situaci tím, že kolo pověsí na stěnu či ke stropu (např. na dvě tyče vedoucí kolmo ze zdi, nebo svisle za přední kolo). Kolo na balkóně tak trochu signalizuje zlodějům, že je co vzít. Kolo v panelákové kolárně, sklepní kóji, je ohroženým druhem, i tady je nutné ho zamykat, a to na dobrý řetěz. Ve vztahu k údržbě kola a jeho životnosti je potřeba si uvědomit, že časy nerozbitných kol s „torpédem“, která vydržela celý život, jsou pryč. Dnešní silniční a především horská kola jsou složena z mnohem více dílů, ovládací mechanismy jsou složitější a preciznější, použité materiály lehčí a tím i křehčí. Má se tu co rozbít a je k tomu při jízdě v terénu i víc příležitostí. Nemělo by tedy být překvapením, že některé části kola, např. řetěz či pláště, je nutné po čase vyměnit. Pravidelná kontrola a údržba ale výrazně zvyšuje životnost kola a tím šetří i uživatelovu peněženku.

12

Jaké bylo Mistrovství světa juniorů v Liberci 2013 Karel Halberštádt (vlastní reportáž z místa akce)

Jaké bylo Mistrovství světa juniorů v Liberci? Na konci ledna se v Liberci uskutečnilo Mistrovství světa juniorů v klasickém lyžování. Tato akce tak navázala na předešlé Mistrovství světa v klasickém lyžování a Evropský olympijský festival mládeže. Bezesporu jedna z největší sportovních akcí na území České republiky v tomto roce dopadla celkem dobře a já jsem mohl být alespoň na pár dní jejím svědkem. Druhý novinářský výjezd – poprvé mezi profesionály Do Liberce jsem nejel pouze jako divák, ale také jako novinář. Byl to pro mě druhý výjezd. Poprvé jsem jel na Mistrovství České republiky ve skocích na lyžích ve Frenštátě, ale k profesionální novinářské akci to mělo daleko a to i přesto, že jsem absolvoval interview s Jakubem Jandou a Janem Mazochem. To v Liberci to vypadlo zcela jinak. Pro novináře bylo připraveno nádherné tiskové středisko. Měl jsem možnost navštívit jen skokanský areál na Ještědu, takže se v tomto článku spíše omezíme pouze na jednu část šampionátu a to skoky na lyžích. Město Liberec nabídlo řadu nedostatků, pozitiva však převažovala Přípravu na velkou akci pojalo město Liberec zodpovědně, i když se pár nedostatků našlo. Pohyb po městě komplikoval nedostatek přechodů. Sám jsem mohl spatřit, jak japonský skokan téměř 5 minut čekal, než mohl pokračovat v rozběhání se před odjezdem na můstek. Navíc chůzi, nemluvě o běhu, komplikovaly špatně upravené chodníky, i když na obranu zaměstnanců města Liberec musím říct, že matka příroda nebyla moc spolupracující. Sněžilo a teploty se pohybovaly kolem minus desítky. Nechme záporů, pojďme ke kladům. Tím největším byla bezesporu MHD. Nebyl problém se dostat kdykoliv zdarma na poslední stanici pod můstkem a dostat se odtud do 15 minut pěšky 13

k můstku. V centru Liberce šlo také najít levné a slušné ubytování. Všechno bylo po ruce. A kdo si chtěl užít i jinou zábavu než sledování závodů, tak mohl navštívit centrum šampionátu – Babylon. Zde byla přichystána řada atrakcí včetně velkolepého aquaparku. Liberec si pořádání této akce vážila to podtrhávala i ochota místních lidí. Pod můstky moc lidí nezavítalo, ale závody měly dobrou úroveň Atmosféra pod můstky nebyla ideální. Místní speakeři se sice snažili a to hned v 5 jazycích, ale mluvili spíše pro sebe než pro diváky. Těch se během všech skokanských soutěží sešlo maximálně několik stovek a to povětšinou cizinců, sportovců nebo členů týmů. Jinak předvedli organizátoři dobrou práci. Můstek HS 100 připravili takřka dokonale a přálo jim celkem i počasí, když mrzlo a během závodů se umoudřil i vítr a sněžení. Skokanskými králi šampionátu se stali Japonka Sara Takanashiová a Slovinec Jaka Hvala. Obě jména budou jistě patřit k favoritům Zimních olympijských her v Soči, které se uskuteční za rok. Ale své naděje bude mít i Česká republika. V ženské kategorii obsadila skvělé osmé místo Míša Doleželová a mezi juniory se dobře vedlo šestnáctému Vojtěch Štursovi. Velké akce bude jistě Liberec hostit i nadále, takže neváhejte a vydejte se do města pod Ještědem, které může lákat také na známý vysílač, velké množství sjezdovek s prvotřídními parametry, zábavní Centrum Babylon nebo Zoologickou zahradu s bílými tygry.

14

Comeback Martin Štulla (upraveno z http://comeback.nova.cz/rubrika/oporadu)

Comeback je původní sitkom televize Nova. Díky neotřelému humoru si získal srdce nejednoho diváka. Za jeho úspěchem stojí do té doby nevídaný styl přípravy nového seriálu. Nova dala dohromady scénáristy, herce, textaře, novináře, spisovatele a blogem s jediným cílem, vyčlenit z nich talenty, kteří neotřelým způsobem dokážou vdechnout život nezapomenutelným postavám. Posléze americký odborník na slovo vzaté složil scénáristický tým, pod jeho perem vznikl Comeback online. Jeho všechny díly ke zhlédnutí svým neotřelým způsobem dokáže zvednout náladu v pochmurném dnu. Hrdinou sitcomu Comeback je bývalý discozpěvák TOMÁŠ PACOVSKÝ (uměleckým jménem Tomi Paci), který prožil vrchol slávy před dvaceti lety, pak pověsil uměleckou kariéru na hřebík a pokouší se uživit coby majitel obchodu s CD. Plány na normální život mu ale hatí jeho svérázný bratr OZZÁK, zapřisáhlý metalista a zaměstnanec zmíněného obchodu. Ten odmítá hudbu prodávat buď proto, že jde o jeho oblíbený žánr (rock, metal) a pak nemůže být předmětem kšeftu, nebo proto, že ji nesnáší (pop, dechovka a vlastně všechno ostatní) a zájemce o ni z obchodu vyhazuje. Když do obchodu přijde nová pracovní síla - MARCELKA - zdá se, že si Tomáš konečně oddychne. Opak je však pravdou – jak by si mohla tato bývalá fanynka Tomiho Paciho rozumět s vyznavačem Sepultury? Naštěstí se může Tomáš spolehnout na svou krásnou a chytrou dceru IVU, která z něj má sice trochu legraci, ale stará se o domácnost a když je potřeba, jedná dospěleji než Tomáš i strýc Ozzák dohromady. Ivinou nejlepší přítelkyní je její vrstevnice ze sousedství SAŠA a úhlavním nepřítelem Sašino dvojče LEXA, který Ivu neskutečně vytáčí tím, že je do ní zamilovaný. Jejich matka SIMONA čepuje v Ozzákově oblíbené hospodě U jezevce a dvojčata vychovává podle vzoru Sáry Connorové z filmu Terminátor. Přípravné práce na Comebacku začaly v květnu 2007, kdy televize Nova uspořádala ojedinělý workshop nazvaný Sitcom Projekt. Několik jeho absolventů pak vytvořilo základ scenáristického týmu, který začal pod vedením Tomáše Baldýnského připravovat seriál Comeback. V průběhu času se složení týmu mění a rozšiřuje. Comeback přivítali diváci vlídně už v jeho počátcích a postupně se stal fenoménem žijícím po svém, jak dokazují rozmanité internetové odkazy. Prostřednictvím internetu spolupracují na přípravě sitcomu i diváci – do akce Lexa hledá holku se například přihlásilo 1700 dívek ochotných se s tímto podivným týpkem blíže seznámit. Úspěch Comebacku završilo v únoru 2009 třetí místo v divácké anketě TV Nova ANNO 2008. Martina Dejdara vynesla role Ozzáka v této anketě k titulu Muž roku. 15

16