PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

VZ „Dodávka spotřebního zdravotnického materiálu pro provádění hemodialýzy a on-line hemodiafiltrace včetně obnovy hemodialyzačních monitorů“

PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

ve veřejné zakázce zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s názvem

„Dodávka spotřebního zdravotnického materiálu pro provádění hemodialýzy a on-line hemodiafiltrace včetně obnovy hemodialyzačních monitorů“

(dále také „veřejná zakázka“)

nadlimitní významná veřejná zakázka na dodávky zadávaná v otevřeném řízení

Zadavatel: Název: Sídlo: Zastoupená:

IČO: DIČ: Kontaktní osoba: Telefon: E-mail:

Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o. Pospíšilova 365, Hradec Králové, PSČ: 500 03 Zdravotnický holding Královehradeckého kraje, a.s., jednatel, kterého při výkonu funkce zastupuje Ing. Zuzana Bartošová Milan Zápotocký, jednatel Jana Holanová, jednatel 281 81 662 CZ 281 81 662 AK ERHARTOVÁ VÍTEK & PARTNERS JUDr. Libor Pikna, advokát +420 224 409 920 [email protected]

Zadavatel tímto ve smyslu ustanovení § 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon“) podává tuto písemnou zprávu o veřejné zakázce. Písemnou zprávu zadavatele zadavatel uveřejní na svém profilu.

Písemná zpráva zadavatele Stránka 1 z 13


Uvedený zadavatel je centrálním zadavatelem a tato veřejná zakázka je zadávána v rámci centralizovaného zadávání ve smyslu § 3 zákona. Centrální zadavatel tak provádí centralizované zadávání dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v tom, že pro jiné zadavatele pořizuje dodávky, které jsou předmětem této veřejné zakázky, které následně prodává pověřujícím zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky pořízeny, a to na základě uzavřené smlouvy o centralizovaném zadávání na účet pověřujících zadavatelů. Pověřujícími zadavateli jsou: Oblastní nemocnice Trutnov a.s., IČO: 260 00 237, M. Gorkého 77, Trutnov, PSČ: 541 21; Oblastní nemocnice Náchod a.s., IČO: 260 00 202, Purkyňova 446, Náchod, PSČ: 547 69; Oblastní nemocnice Jičín a.s., IČO: 260 01 551, Bolzanova 512, Jičín, PSČ: 506 43. Předmět veřejné zakázky: Předmětem veřejné zakázky byla průběžná dodávka spotřebního zdravotnického materiálu pro hemodialýzu a on-line hemodiafiltraci a výpůjčka 35 ks hemodialyzačních přístrojů na období 5 let od uzavření smlouvy o veřejné zakázce včetně provádění bezplatného servisu. Spotřební materiál měl být jednotlivými nemocnicemi zadavatele odebírán průběžně, v objemu odpovídajícím vždy aktuální potřebě zadavatele. Vybraný uchazeč se měl zavázat dodat potřebné množství spotřebního materiálu vždy do 3 dnů ode dne doručení písemné výzvy zadavatele. Vybraný uchazeč se rovněž měl zavázat zajistit bezplatnou instalaci přístrojů a zaškolení obsluhy v místě instalace v českém jazyce a předat poskytovateli návody a potřebné postupy v českém jazyce a poskytnout minimálně po celou dobu výpůjčky v případě potřeby bezúplatný odborný a technický servis v místě plnění a to nejpozději do 24 hodin od oznámení jeho nutnosti vybranému uchazeči formou telefonické objednávky (která měla být následně potvrzena emailem či faxem). Vybraný uchazeč měl v rámci trvající záruky zajistit zejména jakékoli práce, prohlídky, údržbu, náhradní díly a dopravu, včetně pravidelných nutných procesů pro správnou funkci přístroje v požadovaných intervalech. Zjištěné vady se vybraný uchazeč měl zavázat odstranit ve lhůtě 5 dnů od nahlášení závady poskytovatelem. Pokud by součástí předmětu plnění měla být taktéž dodávka softwarových produktů, pak se vybraný uchazeč měl zavázat zajistit taková oprávnění, licence a podmínky pro to, aby zadavatel mohl tyto softwarové produkty na zboží, se kterým byly dodány, užívat v souladu s předmětem plnění této veřejné zakázky. Úplata za užívání softwarových produktů poskytnutých k předmětu plnění musela být plně obsažena v nabídkové ceně. Zadavatel nepřipustil nabídku na část plnění veřejné zakázky ani její variantní řešení. Podrobnější popis předmětu veřejné zakázky, včetně technických požadavků, byl obsažen v čl. 3 zadávací dokumentace, která byla uveřejněna na profilu zadavatele. Písemná zpráva zadavatele Stránka 2 z 13


Klasifikace předmětu veřejné zakázky dle číselníku Common Procurement Vocabulary (CPV) je: 33181100-3 33181300-5 33181200-4 33692800-5 33141324-7

Přístroje pro hemodialýzu Individuální monitory pro hemodialýzu Filtry pro dialýzu Dialyzační roztoky Dialyzační jehly

Cena sjednaná ve smlouvě: Zadávací řízení bylo zrušeno. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky tedy nebyla uzavřena. Zvolený druh zadávacího řízení: Otevřené nadlimitní řízení na dodávky. Identifikační údaje vybraného uchazeče: Zadávací řízení bylo zrušeno. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky nebyla uzavřena. Zadávací řízení bylo zrušeno před rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky. Odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky: Zadávací řízení bylo zrušeno. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky nebyla uzavřena. Zadávací řízení bylo zrušeno před rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky. Uvedení jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele: Zadávací řízení bylo zrušeno. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky nebyla uzavřena. Identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídková cena: Ve lhůtě pro podání nabídek byla zadavateli doručena pouze jedna nabídka, a to nabídka společnosti B. Braun Medical s.r.o., IČO: 485 86 285, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4, s nabídkovou cenou: 67.990.000,- Kč bez DPH. Identifikační údaje uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení: Zadávací řízení bylo zrušeno. Žádná z nabídek nebyla vyřazena, resp. žádný uchazeč nebyl vyloučen z účasti v zadávacím řízení.



Odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu: Zadávací řízení bylo zrušeno. Žádná z nabídek nebyla vyřazena, resp. žádný uchazeč nebyl vyloučen z účasti v zadávacím řízení. Důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění: Žádná z uvedených možností nebyla využita. Důvod zrušení zadávacího řízení: Dne 6. 11. 2015 byly zadavateli doručeny včasné a odůvodněné námitky proti zadávacím podmínkám. Ve svých námitkách stěžovatel namítal, že zadávací podmínky jsou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a neumožňují stěžovateli ani jiným kvalifikovaným uchazečům „získat předmět plnění veřejné zakázky“. Konkrétně stěžovatel namítal níže uvedené. 1.

Neurčitost místa plnění

V čl. 6 až 11 podaných námitek stěžovatel namítá, že zadavatel nevymezil dostatečně určitě místo plnění veřejné zakázky. Stěžovatel v této souvislosti uvádí, že zadavatel požaduje, aby byly součástí nabídkové ceny, která je po celou dobu plnění veřejné zakázky neměnnou, také náklady na dopravu, resp. dodání předmětu plnění veřejné zakázky. Zároveň si však zadavatel vyhradil oprávnění jednostranně změnit místo plnění veřejné zakázky, přičemž se zavázal, že toto místo plnění bude v maximální vzdálenosti 150 km od Hradce Králové, aniž by rozlišoval mezi vzdáleností tzv. vzdušnou čarou a vzdáleností dojezdovou. S ohledem na výše uvedené tedy stěžovatel namítá, že nelze kvalifikovaně na 5 let dopředu odhadnout náklady na dopravu předmětu plnění veřejné zakázky, a potažmo tedy ani určit nabídkovou cenu. Dle stěžovatele tak zadavatel nevymezil předmět plnění veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídkové ceny, čímž porušil ust. § 44 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách a zásadu transparentnosti zadávacího řízení. 2.

Netransparentní a nezákonné platební podmínky

V čl. 12 až 18 podaných námitek stěžovatel namítá, že zadavatel stanovil platební podmínky v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), když stanovil splatnost pro 15% kupní ceny 30 dnů od dodání předmětu plnění do jednotlivého zdravotnického zařízení a pro 85% kupní ceny splatnost 90 dnů od stejného okamžiku. Stěžovatel uvádí, že zadavatel je dle jeho názoru veřejnoprávní korporací ve smyslu ust. § 1963 odst. 2 občanského zákoníku, a není tak oprávněn stanovit splatnost delší než 60 dnů. Zároveň splatnost delší než 30 dnů je oprávněn stanovit pouze, pokud taková Písemná zpráva zadavatele Stránka 4 z 13


podmínka není vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. Dle názoru stěžovatele se jedná o hrubě nespravedlivé ujednání, jelikož první splátka činí pouze 15% kupní ceny, ačkoli povinnost dodavatele odvést daň z přidané hodnoty činí 21%, kdy okamžikem zdanitelného plnění je již dodání zboží. Dodavatel tak dle názoru stěžovatele v podstatě dotuje po určité období zadavatele. Zároveň se stěžovatel domnívá, že platební podmínky jsou stanoveny netransparentním způsobem, když pro splatnost kupní ceny není rozhodný okamžik dodání předmětu veřejné zakázky do konsignačního skladu, ale až do jednotlivého zdravotnického zařízení. 3.

Absence závazku k minimálnímu odběru

V čl. 19 až 26 podaných námitek stěžovatel dále namítá, že zadavatel zcela přenesl riziko aktuální potřeby dodávaného materiálu na uchazeče, když nestanovil žádný závazek zadavatele k minimálnímu odběru zboží a zároveň si vyhradil právo neodebrat maximální předpokládané množství předmětu plnění veřejné zakázky. Dle názoru stěžovatele je absence závazku k určitému minimálnímu odběru diskriminační, v rozporu se zásadou transparentnosti a s ohledem na nepřiměřené riziko neumožňuje uchazečům kalkulovat kvalifikovaně nabídkovou cenu. V neposlední řadě pak stěžovatel poukazuje na nejasnost ve stanovení maximálního předpokládaného odběru. 4.

Nezákonné odchýlení se od ust. § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ

V čl. 27 podaných námitek stěžovatel poukazuje na skutečnost, že se zadavatel odchýlil od ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, kdy namísto smlouvy s jinou osobou nebo dokladu o uskutečnění plnění dodavatele požaduje čestné prohlášení. Stěžovatel namítá, že se jedná o nedovolené odchýlení se od zákona. 5.

Neurčitost předmětu plnění

V čl. 29 podaných námitek stěžovatel namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky diskriminačním a netransparentním způsobem, když připustil v rámci dodatečné informace č. 18 zveřejněné dne 22. 10. 2015, jako „správné“ řešení nabídku jednoho z uchazečů, který namísto 3 přístrojů nabízí 1 přístroj s „kompletním“ vybavením. 6.

Ekonomická a kvalitativní nevyváženost

V čl. 30 a 31 podaných námitek pak stěžovatel namítá, že zadávací podmínky jsou kvalitativně a ekonomicky nevyvážené, když zadavatel požaduje dodání pouze základních přístrojů, které neodpovídají současnému nejmodernějšímu řešení, a zároveň případnou vyšší kvalitu nezohledňuje v rámci dílčích hodnotících kritérií. Z tohoto důvodu považuje stěžovatel zadávací podmínky za rozporné s ust. § 44 odst. 1 a ust. § 6 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách, když zadavatelem definovaný předmět plnění veřejné zakázky neumožňuje zpracovat a podat řádné vzájemně porovnatelné nabídky.



7.

Návrh

Konečně pak v čl. 32 a 33 stěžovatel navrhuje, aby zadavatel na základě podaných námitek rozhodl o zrušení zadávacího řízení a v případném opakovaném zadávacím řízení zohlednil obsah podaných námitek. Zadavatel po pečlivém přezkoumání námitek rozhodl dne 16. 11. 2015 v souladu s ust. § 111 odst. 1 zákona tak, že námitkám částečně vyhověl. ODŮVODNĚNÍ Zadavatel důkladně přezkoumal jednotlivé námitky stěžovatele samostatně z hlediska formálněprávního a ekonomického, ale taktéž v jejich vzájemných souvislostech a vzájemných ekonomických dopadech. Níže se zadavatel vyjadřuje postupně ke všem podaným námitkám stěžovatele dle výše popsaného pořadí. 1. Neurčitost místa plnění V čl. 8 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „místem plnění veřejné zakázky jsou jednotlivá zdravotnická zařízení v Královehradeckém kraji“ (str. 11). O která zdravotnická zařízení se jednalo, zadavatel uvedl v čl. 2 zadávací dokumentace, kde byli přesně vymezeni jednotliví pověřující zadavatelé, včetně uvedení přesné adresy jejich sídla. V tomto ohledu tedy zadavatel považuje podanou námitku stěžovatele za nedůvodnou. Pokud stěžovatelovy námitky ohledně místa plnění veřejné zakázky směřují k umístění konsignačního skladu, nelze jim vyhovět ani v tomto smyslu. Jak zadavatel výslovně zmiňuje v zadávacích podmínkách (a stěžovatel ve svých námitkách naopak pomíjí) plyne předpokládaná budoucí změna umístění konsignačního skladu dána skutečností, že v průběhu předpokládané doby plnění této veřejné zakázky smluvní vztah, který byl na dobu určitou sjednán se stávajícím poskytovatelem logistických služeb, resp. provozovatelem konsignačního skladu. Zadavatel tedy bude konat zadávací řízení na poskytování logistických služeb pro další období. Součástí plnění této veřejné zakázky bude rovněž zajištění provozu konsignačního skladu, a to ve vlastních prostorách dodavatele, neboť zadavatel vhodnými prostorami nedisponuje. S ohledem na nutnost stanovit kritéria budoucí veřejné zakázky na poskytovatele logistických služeb nediskriminačním způsobem nebude zadavatel moci stanovit uchazečům o tuto veřejnou zakázku přesné umístění konsignačního skladu. Povinností zadavatele naopak bude stanovit okruh možného umístění konsignačního skladu tak, aby nediskriminoval možné uchazeče na základě místa plnění. Z tohoto důvodu tedy zadavatel nemůže budoucí umístění konsignačního skladu znát. Aby byla zachována jednak zásada rovného zacházení (v zadávacím řízení na poskytovatele logistických služeb) a zároveň poskytnuto uchazečům dostatečné množství informací ke kvalifikovanému zpracování nabídkové ceny (v zadávacím řízení na dodávky spotřebního materiálu), nemohl ani zadavatel postupovat odlišným způsobem, než si vyhradit uvedené oprávnění. Naopak, pokud by tak zadavatel neučinil, nemohli by uchazeči s tímto kalkulovat a Písemná zpráva zadavatele Stránka 6 z 13


možnost budoucí změny ve své nabídkové ceně zohlednit. Zadavatel je současně přesvědčen, že plněním zákonných povinností v jednom zadávacím řízení se nemůže z povahy věci dostat do rozporu se zákonem v zadávacím řízení jiném. V této souvislosti si zadavatel dovoluje poukázat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2004, č.j. 2 A 6/2002 – OL – 96, na které odkazuje stěžovatel v podaných námitkách. Stěžovateli lze jistě přisvědčit, že se jedná o rozhodnutí, které tvoří základ dnešní rozhodovací praxe při posouzení otázek dostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky. V tomto rozhodnutí však Nejvyšší správní soud posuzoval situaci, kdy zadavatel požadoval po uchazečích stanovení jednotkové ceny za úkon, přičemž ale zcela pominul vymezení četnosti, maximálního nebo alespoň předpokládaného množství poptávaných služeb/úkonů. Uchazeči tak nebyli schopni kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu, resp. byli schopni určit pouze cenu jednotkovou, kterou však s celkovou nabídkovou cenou nelze zaměnit. V tomto ohledu tedy Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že „povinností žalobce (zadavatele) proto bylo stanovit pravděpodobný rozsahu předmětu plnění (např. stanovením předpokládaného množství úkonů…)“. Za situace, kdy zadavatel nemohl předpovědět výsledek navazujícího zadávacího řízení na poskytovatele logistických služeb, poskytl zadavatel uchazečům všechny v současnosti dostupné informace - informace o umístění současného konsignačního skladu (na území hlavního města Prahy) a zároveň uvedl, že při případné změně umístění konsignačního skladu musí uchazeči v nabídkové ceně zohlednit změnu adresy, přičemž nový konsignační sklad bude vždy umístěn do 150 km od Hradce Králové. V návaznosti na výše uvedené lze tedy konstatovat, že zadavatel přesně vyhověl požadavkům zmíněného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, když stanovil maximální a předpokládané množství odměru spotřebního materiálu a zároveň pro kalkulaci nákladů na dopravu uchazečům poskytl informace o současném umístění konsignačního skaldu a taktéž informace o pravděpodobném umístění skladu v budoucnu, a to v takovém rozsahu, v jakém to bylo maximálně možné. V návaznosti na výše uvedené tedy zadavatel nemůže přisvědčit námitce stěžovatele, že by porušil zásadu transparentnosti nebo nevymezil předmět plnění veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídkové ceny. Zadavatel tedy považuje uvedenou námitku za nedůvodnou. Zadavatel nicméně také přezkoumal možnosti ekonomického dopadu změny adresy konsignačního skladu na uchazeče. Ačkoli tedy zadavatel této námitce nevyhovuje z důvodu neurčitého místa plnění nebo z důvodu nedostatečného poskytnutí informací pro zpracování nabídkové ceny, rozhodl se upravit zadávací podmínky takovým způsobem, aby se ekonomické dopady případné změny adresy konsignačního skladu na vítězného uchazeče v maximálním rozsahu limitovaly. V tomto ohledu tedy zadavatel shledává námitku stěžovatele důvodnou z důvodů ekonomických. Budoucí zadávací podmínky budou v tomto ohledu upraveny.



2. Netransparentní a nezákonné platební podmínky V čl. 5.5 návrhu kupní smlouvy zadavatel stanovil, že úhrada kupní ceny bude rozložena na 2 splátky, kdy splatnost první splátky ve výši 15 % z ceny zboží bude 30 dnů od data dodání do příslušného zdravotnického zařízení a splatnost další splátky ve výši 85 % bude 90 dnů od stejného okamžiku. Co se týče délky doby splatnosti, stěžovatel odkazuje na ust. § 1963 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž namítá, že zadavatel není oprávněn stanovit dobu splatnosti delší než 60, popř. ani 30 dní. V tomto ohledu však zadavatel musí konstatovat, že není veřejnoprávní korporací ve smyslu tohoto ustanovení, ale pouze právnickou osobou založenou veřejnoprávní korporací. Z jazykového a systematického výkladu ust. § 1963 pak lze dovodit, že odstavec 1 tohoto ustanovení se vztahuje na veřejnoprávní korporace a právnické osoby těmito korporacemi založenými, kdežto odstavec 2 (druhá věta) se vztahuje již pouze na veřejnoprávní korporace. V ust. § 1963 odst. 2 občanského zákoníku totiž již nelze nalézt jakoukoli zmínku o tom, že by se 2. věta tohoto ustanovení na právnické osoby založené veřejnoprávními korporace vztahovala, naopak a contrario k odstavci 1, kde se o právnických osobách hovoří výslovně, lze dovodit, že tomu tak není. V tomto ohledu lze tedy konstatovat, že se na zadavatele nevztahuje obecný zákaz stanovení doby splatnosti nad 60 dnů. Ust. § 1963 odst. 2 (věta první) občanského zákoníku dále stanoví, že strany mohou ujednat dobu splatnosti delší 60 dnů, pouze pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V této souvislosti musí zadavatel upozornit na několik skutečností. První zcela stěžejní otázkou je způsob financování dodávek spotřebního materiálu, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V tomto ohledu jsou jednotlivá zdravotnická zařízení odkázána na poskytnutí prostředků ze strany zdravotních pojišťoven, kdy však okamžik této úhrady nelze přesně předpovědět. Jednotliví pověřující zadavatelé jsou tak při úhradě kupní ceny přímo závislí na fungování systému veřejného zdravotního pojištění a systému úhrad prostřednictvím zdravotních pojišťoven, na který však jednotliví pověřující zadavatelé nemají žádný vliv. Jedná se tedy o skutečnosti, které nastávají zcela objektivně mimo jejich sféru působnosti. Jednotlivá zdravotnická zařízení nemají bez příjmu z veřejného zdravotního pojištění jiné prostředky, ze kterých by dodávky spotřebního materiálu uhradila. Jelikož je tedy doba splatnosti nastavena v návaznosti na skutečnosti stojící vně zadavatele, není možné konstatovat, že by doba splatnosti 90 dnů byla vůči věřiteli hrubě nespravedlivá. Dále je nezbytné upozornit, že kupní cena je splatná ve dvou splátkách, což je otázka, kterou zmiňované ustanovení § 1963 neupravuje, a nelze jej tedy bez dalšího aplikovat na povinnosti zadavatele. V neposlední řadě je pak důležité, že nákup dodávek spotřebního materiálu probíhá prostřednictvím centrálního zadavatele dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, který pořízené zboží následně prodává za cenu nikoli vyšší jednotlivým pověřujícím zadavatelům. Sám centrální zadavatel nedisponuje finančními prostředky, kterými by mohl Písemná zpráva zadavatele Stránka 8 z 13


uhradit cenu za dodané zboží, jelikož je v tomto ohledu plně odkázán na úhrady ze strany pověřujících zadavatelů. Jelikož je zároveň zboží prodáváno pověřujícím zadavatelům za cenu nikoli vyšší (tj. bez zisku), nevytváří centrální zadavatel ani žádné rezervy, ze kterých by uvedené dodávky mohl alespoň provizorně uhradit. Centrální zadavatel na uvedených transakcích žádný způsobem neprofituje, resp. ani s ohledem na ust. § 3 odst. 1 písm. a) ZVZ nemůže. Na základě těchto argumentů tedy opět nelze konstatovat, že by ujednání o době splatnosti v délce 90 dnů bylo vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V této souvislosti je zároveň ještě nezbytné upozornit, že centrální zadavatel nepoptává uvedené dodávky spotřebního materiálu jménem a na účet pověřujících zadavatelů (dle ust. § 3 odst. 1 písm. b) ZVZ), ale tyto následně „přeprodává“ dle ust. § 3 odst. 1 písm a) ZVZ. Dochází tak prakticky ke dvěma transakcím, kdy má zadavatel za to, že by se vždy měla počítat přípustná doba splatnosti jako dvojnásobná, než vyplývá z ust. § 1963 občanského zákoníku, aby uvedená situace odrážela ekonomickou realitu takové transakce. S ohledem na výše uvedené tedy zadavatel považuje námitku stěžovatele za nedůvodnou. Konečně pak stěžovatel namítá, že platební podmínky jsou stanoveny netransparentním způsobem, když pro splatnost kupní ceny není rozhodný okamžik dodání předmětu veřejné zakázky do konsignačního skladu, ale až do jednotlivého zdravotnického zařízení. Zadavatel s touto námitkou nemůže souhlasit, jelikož ve svém důsledku v podstatě popírá princip fungování konsignačního skladu. Podstatou existence konsignačního skladu je přiblížit zboží blíže jednotlivým pověřujícím zadavatelům a zjednodušit způsob jejich zásobování. Zboží v konsignačním skladu je udržováno vždy v určité hladině, která neohrožuje provoz jednotlivých zdravotnických zařízení. Zároveň služby, které poskytuje poskytovatel logistických služeb, usnadňují zásobování zdravotnických zařízení. Zadavatel určitým a transparentním způsobem stanovil v čl. 11.1 kupní smlouvy, že vlastnické právo a nebezpečí škody na věci přechází až okamžikem dodání zboží do zdravotnického zařízení, která jsou místy dodání dle kupní smlouvy. Od tohoto okamžiku se pak dle čl. 5.5 kupní smlouvy odvíjí splatnosti kupní ceny. Toto ustanovení je zcela logickým vyústěním způsobu dodání prostřednictvím konsignačního skladu. Jelikož na pověřujícího zadavatele přechází vlastnické právo až okamžikem dodání do zdravotnického zařízení, což je mimo jiné i okamžik rozhodný pro uplatňování práv z vadného plnění, je pouze logické, aby se od tohoto okamžiku odvíjela i splatnost kupní ceny. Konkrétní požadavky na plnění jsou navíc požadavky, které stanovuje zadavatel v zadávacích podmínkách dle svých potřeb. Charakter a obsah těchto požadavků je zcela na vůli zadavatele, kterou limitují pouze ustanovení zákona o veřejných zakázkách, popř. kogentní ustanovení jiných zákonů. V této souvislosti zadavatel znovu uvádí, že výše uvedené podmínky byly stanoveny pro všechny uchazeče stejným a zcela transparentním způsobem. Nelze tedy ve stanovení zadávacích podmínek shledat jakékoli porušení zákona. Z výše uvedených důvodů tedy shledává zadavatel námitku stěžovatele nedůvodnou.



3. Absence závazku k minimálnímu odběru V souvislosti s námitkou absence minimálního odběru spotřebního materiálu zadavatel odkazuje na stěžovatelem zmíněné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2004, č.j. 2 A 6/2002 – OL – 96. V tomto rozhodnutí Nejvyšší správní soud uvádí, že zadavatel je povinen vymezit alespoň hypoteticky předpokládané množství, aby uchazeči byli schopni kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu. Vymezení zadávacích podmínek je v mezích zákona na uvážení zadavatele. Žádné zákonné ustanovení ani rozhodovací praxe nestanovuje zadavateli povinnost stanovit minimální množství odběru. Zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil maximální a předpokládané množství dodávek spotřebního materiálu, a to pro všechny uchazeče stejně, tedy zcela nediskriminačním a transparentním způsobem. V tomto ohledu tedy zadavatel shledává námitku stěžovatele jako zcela nedůvodnou. Co se týče tvrzené nejasnosti vymezení odebíraného množství, to bylo závazným způsobem předepsáno v čl. 3 zadávacích podmínek. Tabulka zveřejněná v rámci dodatečné informace č. 6 byla pouze doporučující tabulkou, která nepředstavovala změnu ani doplnění zadávacích podmínek, což bylo v této dodatečné informaci ostatně výslovně uvedeno. Chyba v psaní, na kterou upozornil stěžovatel je chybou v psaní, která nemá vliv na nabídkovou cenu, jelikož tato se odvíjela od jednotkového určení cen přepočítaného na celkové množství, které bylo dáno pro všechny uchazeče stejným a transparentním způsobem v čl. 3 zadávacích podmínek. Zadavatel tuto námitku tedy shledává nedůvodnou. V neposlední řadě se zadavatel zabýval námitkou přenesení nepřiměřeného rizika na dodavatele. Zadavatel má za to, že zadávací podmínky byly nastaveny rovnocenným a zcela transparentním způsobem pro všechny uchazeče. Jestliže stěžovatel vyhodnotil své podnikatelské riziko na natolik nevýhodné, aby nepodal do zadávacího řízení svou nabídku, jedná se o jeho rozhodnutí, které nicméně nemá vliv na zákonnost vymezení zadávacích podmínek. V tomto ohledu tedy zadavatel tuto námitku hodnotí taktéž jako nedůvodnou. Konečně se zadavatel zabýval taktéž kombinací námitek č. 1 a 3. Zadavatel jednotlivé námitky podané stěžovatelem hodnotí izolovaně jako nedůvodné, nicméně v jejich vzájemných souvislostech musí stěžovateli přisvědčit, že jejich kombinací je dosaženo poměrně výrazného přenesení rizika na dodavatele. V tomto směru vzal zadavatel v úvahu i zahraniční judikaturu, na kterou stěžovatel ve svých námitkách odkazuje. Zadavatel tuto judikaturu považuje za částečně relevantní, neboť se vztahuje k výkladu zásad zadávacího řízení, tedy k pravidlu, které je zcela shodné v právu tuzemském i v právu SRN. Nadměrný přenos rizika na dodavatele spatřuje zadavatel (na podkladě podaných námitek) především v požadavku na poskytnutí výpůjčky poptávaných přístrojů v kombinaci s absencí závazku zadavatele k minimálnímu odběru, kdy je dodavatel vystaven možnésituaci, že zadavatel zdarma získá od dodavatele v rámci plnění veřejné zakázky výpůjčku poptávaných přístrojů a sám neodebere ani jediný kus spotřebního materiálu, aby dodavateli výpůjčku kompenzoval. Písemná zpráva zadavatele Stránka 10 z 13


Ačkoli tedy vymezení těchto zadávacích podmínek zadavatel jednotlivě nepovažuje za rozporné se zákonem, lze konstatovat, že ve svém souhrnu na dodavatele skutečně přenáší nepřiměřené riziko. Tuto námitku stěžovatele tedy shledává zadavatel za důvodnou a tuto problematiku zohlední v upravených zadávacích podmínkách v rámci opakovaného zadávacího řízení. 4.

Nezákonné odchýlení se od ust. § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ

Zadavatel se v rámci zadávacích podmínek odchýlil od ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, kdy namísto smlouvy s jinou osobou nebo dokladu o uskutečnění plnění dodavatele požadoval pouze čestné prohlášení dle dřívějšího znění zákona. Po věcné stránce tedy zadavatel k prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu stanovil "mírnější" podmínky (tj. snáze dostupný doklad) než vyžaduje zákon. Zadavatel ve vztahu k této námitce uvádí, že stanovení technických kvalifikačních předpokladů je pouze možností, nikoliv povinností zadavatele. Pokud tedy není zadavatel povinen technické kvalifikační předpoklady vůbec požadovat, pak a maiori ad minus z toho vyplývá, že pokud technické kvalifikační předpoklady vyžaduje, může pro jejich prokázání stanovit i méně přísnou formu, než je uvedena v zákoně. Zadavatel tedy tuto námitku považuje za nedůvodnou. 5.

Neurčitost předmětu plnění

V čl. 3.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že požaduje dodání 35 ks hemodialyzačních přístrojů, přičemž u minimálně tří přístrojů pro každou z nemocnic zadavatel požadoval možnost měření recirkulace a průtoku krve cévním přístupem. Následně zadavatel obdržel žádost o dodatečné informace, ve které se jeden z uchazečů dotazovat na možnost dodání jediného kusu externího, nezávislého a přenosného přístroje pro každou z nemocnic, pokud by tento přístroj zaručoval během 1 hodiny výkonu HD/HDF proměření až 4 pacientů, a to bez jakéhokoli dalšího přídavného spotřebního materiálu. Po pečlivém uvážení zadavatel dospěl k názoru, že se jedná o technicky srovnatelné plnění, které je zadavatel v souladu s ust. § 46 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách povinen přijmout jako technicky rovnocenné řešení, které zajišťuje veškeré požadavky zadavatele na funkci a výkon poptávaných přístrojů. Z tohoto důvodu zadavatel uveřejnil dodatečnou informaci č. 18, ve které uvedl, že bude akceptovat toto nabízené plnění. V této souvislosti se zadavatel domnívá, že porušení zákona by se naopak dopustil v případě, pokud by postupoval opačně. Výše uvedenou námitku stěžovatele tedy zadavatel musí odmítnout jako nedůvodnou.



6.

Ekonomická a kvalitativní nevyváženost

Poslední z námitek stěžovatele se týká ekonomické a kvalitativní nevyváženosti zadávacích podmínek. K tomuto zadavatel sděluje, že tato obecná námitka, jak je vymezena v čl. 30 a 31 podaných námitek, nesplňuje požadavky ust. § 110 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách na zákonné náležitosti námitek, když zejména není přesně vymezeno, v čem stěžovatel spatřuje porušení zákona. V tomto ohledu tedy zadavatel takto obecnou námitku považuje za zcela neodůvodněnou, a tedy nedůvodnou. Nad rámec výše uvedeného zadavatel uvádí, že je pouze na jeho rozhodnutí, v jaké kvalitě poptává přístroje pro hemodialýzu a hemodiafiltraci. Dle názoru zadavatele poptávané přístroje umožňují plnění veškerých funkcí, které zdravotnická zařízení vyžadují. Zadavatel nevylučuje, že může existovat technologicky vyspělejší řešení, nicméně jím poptávané přístroje, jak jsou tyto prostřednictvím technických podmínek vymezeny v čl. 3 zadávací dokumentace, jsou zcela dostačující pro potřeby pověřujících zadavatelů. Zadavatelem stanovené technické podmínky představují minimální limit požadavků zadavatele. Jestliže má uchazeč k dispozici řešení modernější, nic mu nebrání, aby podal v rámci zadávacího řízení svou nabídku, nicméně již není oprávněným požadavek, aby tuto skutečnost zadavatel zvýhodnil v rámci hodnocení nabídek. Závěr Na základě shora uvedeného dospěl zadavatel k závěru, že námitky č. 1 a 3 podané stěžovatelem byly z části důvodné. V návaznosti na tento závěr pak zadavatel přijal dne 16. 11. 2015 opatření k nápravě – tedy rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky s názvem „Dodávka spotřebního zdravotnického materiálu pro provádění hemodialýzy a on-line hemodiafiltrace včetně obnovy hemodialyzačních monitorů“.

ODŮVODNĚNÍ V podaných námitkách stěžovatel navrhoval, aby zadavatel zrušil zadávací řízení a v případném opakovaném zadávacím řízení při tvorbě zadávacích podmínek zohlednil obsah námitek stěžovatele. S ohledem na fázi zadávacího řízení, kdy již uplynula lhůta pro podání nabídek, a nebylo již tedy možné provést nápravné opatření změnou zadávacích podmínek, připouští zákon o veřejných zakázkách jako jediné přípustné nápravné opatření zadavatele zrušení zadávacího řízení. Z tohoto důvodu tedy zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení.



Zadavatel zaslal ještě téhož dne, tedy 16. 11. 2015 své rozhodnutí stěžovateli a jedinému uchazeči, a to včetně poučení o možnosti podat proti tomuto rozhodnutí námitky.

V Hradci Králové dne 1. 12. 2015

Centrální zdravotnická zadavatelská s.r.o.


PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE

Recommend Documents