PŘÍRUČKA PRO UČITELE

PŘÍRUČKA PRO UČITELE

PŘÍRUČKA PRO UČITELE

Příručku vytvořily: Jitka Schneiderová, Marie Krausová, Soňa Chlebničanová Návrhy příručky připomínkovali: tým Ekoškoly a učitelé: Andrea Tláskalová, ZŠ Zbiroh; Zděněk Dosedla, ZŠ Měcholupy; Ilona Zapletalová, ZŠ U Říčanského lesa Graficky zpracoval: Richard Hofer

Vydalo ©Sdružení TEREZA v rámci projektu Síť Ekoškol v ČR. Praha 2012.

OBSAH

Úvod

4

Seznamte žáky s Ekoškolou

11

Krok 1 Ekotým

14

Krok 2 Analýza

24

Krok 3 Plán činností

34

Jak získat pro naše plány celou školu

43

Krok 4 Monitorování a vyhodnocování

46

Krok 5 Environmentální výchova ve výuce

50

Témata Ekoškoly

54

Krok 6 Informování a spolupráce

62

Krok 7 Ekokodex

70

Milí koordinátoři programu Ekoškola, do rukou se vám dostává Příručka pro učitele. Tato příručka je určena všem koordinátorům na základních i středních školách a bude vaším pomocníkem, rádcem i průvodcem při realizaci tohoto programu.

Příručka pro učitele obsahuje základní informace potřebné k tomu, abyste mohli koordinovat program Ekoškola. Navazuje na Příručku pro žáky, která programem provází zábavnou a zjednodušenou formou. Obě příručky obsahují nabídku aktivit, které vám pomohou zvládnout metodiku 7 kroků Ekoškoly.

1. Ekotým

Motto: „Nejlepší učitel je takový, který vám pomůže udělat, co nedokážete sami, ale neudělá to za vás.“ (Robert Fischer)

2. Analýza 3. Plán činností 4. Monitorování a vyhodnocování 5. Environmentální výchova ve výuce 6. Informování a spolupráce

Cílem programu Ekoškola je vybavit žáky takovými kompetencemi 1, které využijí při snižování ekologického dopadu školy a svého jednání na životní prostředí a zlepšování prostředí ve škole i jejím okolí. Žáci následně aplikují získané zkušenosti v rodinách a ve svém okolí. Jedinečnost tohoto mezinárodního programu spočívá v tom, že metodika 7 kroků umožnuje žákům skutečně získat takové kompetence, které použijí ve svém každodenním životě a využijí je v mnoha povoláních, až opustí školní lavice. Samostatná aktivita žáků je dobrým předpokladem k učení pro život. Z tohoto důvodu je také program koncipován tak, aby ohnisko činnosti bylo postaveno na žácích – s ohledem na jejich věk a zkušenosti –, nikoliv na učitelích.

7. Ekokodex

Jedině, když jsou žáci sami původci změny, osvojí si potřebné dovednosti a přesvědčení, že mohou sami něco změnit. Naším společným cílem je, abychom jim k tomu vytvořili co nejvhodnější prostředí. Víme, že přenášet odpovědnost na žáky není jednoduché a změny nepřicházejí ze dne na den. Na to jsme mysleli při sestavování této příručky i Příručky pro žáky a věříme, že vám v tomto budou obě dvě dobrými pomocníky.

1

Pojem kompetence shrnuje znalosti, dovednosti a postoje do jedné složky tak, jak k sobě v životě patří: něco opravdu vědět

znamená, že také víme, jak takové znalosti použít, a že je také dokážeme použít. Mít k něčemu kompetence znamená „být mocen něco udělat“.(FISCHER, R.: Učíme děti myslet a učit se. Praha : Portál, 2004. 174 s. ISBN 80-7178-966-6.)

4

Víte, kdo jsem? Mé jméno je Garby a jsem průvodce Příručkou pro žáky. Hodně toho o Ekoškole vím, proto si troufám občas přijít s radou, tipem nebo vysvětlením. Více se o mě dozvíte v on-line Příručce pro žáky.

Jak pracovat s Příručkou pro žáky? Jakou roli má koordinátor programu na škole? Proč je důležité dodržovat metodiku 7 kroků? Jak žákům přenechat odpovědnost za plnění úkolů? Jaká jsou kritéria pro získání titulu Ekoškola? Na tyto a na další otázky se pokusíme v této příručce odpovědět. Věříme, že se vám s ní bude dobře pracovat a realizace programu bude vás i vaše žáky bavit a rozvíjet.

Jakou má příručka strukturu a jak s ní pracovat? Příručka pro učitele je spolu s Příručkou pro žáky základní metodický materiál programu Ekoškola. Na obrázku najdete další materiály, které Příručku doplňují.

Ekoškola ve výuce - učební celky (na CD) jsou návody, jak začlenit témata Ekoškoly přímo do výuky.

Příklady dobré praxe (WEB) ukazují, co se na školách podařilo.

Příručka pro žáky (WEB) a Příručka pro učitele (TIŠTĚNÁ) obsahují základní informace, provází metodikou 7 kroků.

Kritéria a podmínky získání titulu (WEB) popisují, jak získat titul Ekoškola.

Ekoprovoz na školách (na CD) obsahuje tipy na opatření k šetrnějšímu provozu školy v tématech Odpady, Voda, Energie, Prostředí školy, Doprava, Šetrný spotřebitel.

Příručka pro učitele je úzce propojena s Příručkou pro žáky. Interaktivní on-line Příručka pro žáky je určena primárně členům Ekotýmu a umožňuje, aby ji používali samostatně bez pomoci učitele. Zároveň předpokládáme, že v některých částech budou žáci potřebovat podporu učitele, a proto zde najdete metodický návod, jak s žáky pracovat s on-line příručkou.

5

Příručka je členěna do kapitol 1–7 podle metodiky 7 kroků. Úvodní kapitola představuje program Ekoškola jako celek. V každé kapitole naleznete: Cíle kroku – jaký má daný krok význam a co si pod ním představit Co se žáci naučí – vzdělávací cíle daného kroku Co si odnesou do života – přesah do jejich reálného života Přehled kritérií – názvy kritérií a informace, na co se v programu zaměřit Metodika – metodická doporučení pro práci s on-line Příručkou pro žáky a další tipy pro jednotlivé kroky Inspirace ze škol – ověřené tipy ze škol, kde program probíhá

Výstupy do žádosti – co je potřeba předložit k žádosti o titul Podněty pro obhajující školy – nápady, jak pokračovat v programu po získání titulu

Jak začít a čím pokračovat? 1. Projděte si Příručku pro pedagogy, v jednotlivých kapitolách se zároveň podívejte na úkoly v Příručce pro žáky. 2. Seznamte se se základní metodikou programu (7 kroků) a připravte aktivity pro Ekotým, aby všichni rozuměli logice postupu – aktivity najdete v interaktivní Příručce pro žáky nebo ve výukových programech Sdružení TEREZA. 3. Projděte si kritéria programu pro získání titulu Ekoškola, která zároveň ukazují cestu, jak s žáky postupovat. Aktuální verze kritérií je vždy ke stažení na www.ekoskola.cz. Kritéria jsou také uvedena v Příručce pro žáky. 4. Rozmyslete, jakým způsobem budete s Ekotýmem pracovat, které aktivity využijete pro podporu zvládnutí 7 kroků. Žáci mohou aktivity v on-line příručce řešit samostatně, některé z nich můžete přizpůsobit pro použití mimo počítač, další aktivity a postupy najdete v této příručce. 5. Jako doplňující zdroje informací slouží materiály na webu – příklady dobré praxe, články a aktuality, vč. Facebooku, aktuální materiály v sekci Ke stažení. 6. Pokud vám příručky ani web neposkytnou odpovědi na otázky, které hledáte, obraťte se na koordinátory Ekoškoly, rádi vám pomohou.

6

Jaké jsou cíle programu Ekoškola? Hlavní cíl: Žáci snižují ekologický dopad školy a svého jednání na životní prostředí a zlepšují prostředí ve škole i jejím okolí. Dílčí cíle:2 Sensitivita Žáci mají pozitivní vztah k prostředí školy a jejímu okolí a chtějí je měnit, aby bylo příjemné a ekologické. Zákonitosti Žáci porozumí tomu, jak jejich činnost ve škole (např. zacházení s vodou, energií, odpady…) ovlivňuje přirozené procesy v životním prostředí. Problémy a konflikty Žáci identifikují environmentální problémy v oblastech energie, vody, odpadů, prostředí školy, dopravy a spotřebitelství, které se projevují ve škole a jejím okolí. Analyzují příčiny, důsledky těchto problémů a konflikty vznikající při jejich řešení. Žáci jsou přesvědčeni o tom, že má smysl tyto problémy řešit, že je mohou ovlivnit a že se mohou do jejich řešení zapojit. Výzkumné dovednosti Žáci zkoumají efektivitu navrhovaných a realizovaných opatření k ekologizaci provozu školy. Akční strategie Žáci analyzují stav školy ve stanovených oblastech, plánují zlepšení současného stavu. Navrhují opatření, která realizují, monitorují a vyhodnocují jejich fungování a dopad. Svým každodenním chováním přispívají k naplňování těchto opatření. Žáci informují o výsledcích této práce celou školu a šíří informace i mimo ni (do obce apod.). Prezentací svých úspěchů motivují a inspirují ostatní (rodiče, veřejnost). Kooperativní dovednosti Žáci partnersky spolupracují v týmu s ostatními žáky a dospělými ve škole a v obci.

Jaké je pozadí programu? Program Ekoškola (Eco-Schools) byl vyhlášen v roce 1995 jako reakce na Summit Země v Rio de Janeiro s cílem zapojovat mladé lidi do řešení problémů životního prostředí a udržitelného rozvoje na místní úrovni (více na www.eco-schools.org). Česká republika se do tohoto programu zapojila v roce 2005.

2

Dílčí cíle vychází z dokumentu Doporučené očekávané výstupy pro základní školy a pro gymnázia, publikovaného NÚV, divize VÚP

(Národní ústav pro vzdělávání, divize Výzkumný ústav pedagogický). Tento dokument byl vydán jako metodická podpora pro realizaci průřezových témat, kam patří také environmentální výchova. Celý dokument je k dispozici na stránkách www.nuv.cz nebo zde: http://digifolio.rvp.cz v sekci Tématické vstupy.

7

Program Ekoškola probíhá v dalších 53 zemích světa a celosvětově se ho účastní přes 11 milionů žáků a 600 000 učitelů (stav k červnu 2012). Je to program mezinárodní neziskové organizace FEE (Foundation for Environmental Education). V České republice program probíhá pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Jakou má program metodiku? Program je specifický tím, že jej provází ucelená metodika 7 kroků. Školy, které úspěšně naplní stanovená kritéria, získávají na dvouleté období mezinárodní titul Ekoškola. Metodika 7 kroků vychází obecně z principů projektového vyučování. Hlavní aktivita v programu je na žácích, učitel je v roli koordinátora a kouče. Více se o projektovém vyučování dočtete například v příručce Projekt jako součást výuky, vydané Sdružením TEREZA v roce 2010. Najdete ji na www.ekoskola.cz v sekci Ke stažení. Sestavení jednotlivých 7 kroků není náhodné, ale sleduje přirozenou posloupnost, ve které se dají uskutečňovat změny. Metodika Ekoškoly vychází z přístupů ekologického managementu firem a institucí, jako je EMAS nebo ISO 14001. Tato metodika byla nejprve navržena pro ekologický management podniků na základě požadavku, aby v podnicích docházelo k zlepšování environmentálního profilu firmy. Model uskutečňování změn byl přejat, avšak zjednodušen a přizpůsoben školnímu prostředí. Metodika 7 kroků je jednoduchým, ověřeným a účinným nástrojem k tomu, aby se z vaší školy stala skutečná Ekoškola. Nejprve na škole vznikne Ekotým, který se o celý proces změny stará a je jeho hlavním motorem. Ekotým provede analýzu ekologického stavu školy. Na základě zjištěných skutečností sestaví plán a uskutečňuje změny vedoucí k ekologizaci provozu a k celkovému zlepšení životního prostředí školy. Svou činnost pravidelně vyhodnocuje a monitoruje. Ekotým o všech změnách také aktivně informuje ostatní na škole a do jednotlivých kroků je zapojuje. V neposlední řadě sestaví společně s ostatními soubor hodnot, kterými se řídí a chce je v podobě pravidel dodržovat - Ekokodex. Všechny tyto činnosti jsou podpořeny výukou v hodinách jednotlivých předmětů a v projektech školy. Hlavními tématy, kterými se zabýváme, jsou odpady, energie, voda, prostředí školy; dále je doplňují doprava, šetrná spotřeba, klimatické změny a biodiverzita.

1. ANALÝZA

EKOKODEX

INFORMOVÁNÍ A SPOLUPRÁCE

EKOTÝM

3. MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ

EV VE VÝUCE

2. PLÁN ČINNOSTÍ

Ekotým je srdcem i mozkem celé Ekoškoly. Kroky Analýza, Plán činností a Monitorování a vyhodnocování na sebe logicky navazují a neustále se opakují. Kroky Informování a spolupráce, EV ve výuce a Ekokodex probíhají průběžně.

8

Jakou roli má učitel a jakou žáci? Učitel žáky provází na jejich cestě 7 kroky. Pomáhá jim rozvíjet potřebné dovednosti a přebírat odpovědnost. Nejtěžší na jeho roli je, aby zůstal průvodcem, nikoli hlavním strůjcem nápadů a změn. Žáci mají v programu hlavní roli a jsou zodpovědni za realizaci všech kroků.

Jak program Ekoškola navázat na oficiální dokumenty školy? Cíle programu Ekoškola vycházejí z doporučených očekávaných výstupů pro průřezové téma Environmentální výchova (viz výše). Program tedy nabízí jednu z možností, jak naplňovat toto průřezové téma, konkrétně začleňováním jednotlivých témat Ekoškoly do výuky a pravidelnou aktivitou Ekotýmu. Program Ekoškola je možné a užitečné začlenit jak do Školního programu EVVO (pokud je na škole zpracován), tak do Školního vzdělávacího programu. Začlenění do dokumentů poskytne oporu pro činnost Ekotýmu a pomůže rozšíření programu na celou školu.

Jaká jsou kritéria programu a jak získat titul Ekoškola? Ocenění prestižním mezinárodním titulem Ekoškola je završením vaší práce a práce žáků. O titul škola žádá v okamžiku, kdy se jí podaří dosáhnout stanovených kritérií. Doba naplnění kritérií je individuální, záleží na výchozích podmínkách školy. Titul Ekoškola je udělován na 2 roky, po dvou letech žádá škola o obhajobu titulu. Kritéria jsou formulována jako popis cílového stavu a popis cesty, jak se k cílovému stavu dostat. Kritéria vám tedy pomáhají po celou dobu realizace programu, nejen v okamžiku žádosti o titul. Škola postupuje jednak podle kritérií pro 7 kroků, jednak pro ekologický provoz školy. Na našich webových stránkách www.ekoskola.cz najdete kritéria pro získání titulu a také aktuální informace o tom, jakým způsobem o titul zažádat.

foto: Gymnázium Jeseník

9

Mýty o Ekoškole Vymezení toho, co Ekoškola není, nám lépe odpoví také na to, co Ekoškola je. Mýtus 1: Ekoškola je soutěž. Program Ekoškola je vzdělávací program, do kterého může být zapojena každá základní nebo střední škola v ČR. Mezinárodní titul Ekoškola je škole udělen na základě splnění předem stanovených kriterií: ta jsou nastavena tak, aby jich mohla dosáhnout každá škola bez ohledu na různé podmínky. Nemůže jít tedy o soutěž, školy mezi sebou neporovnáváme.

Mýtus 2: Metodika 7 kroků je něčím navíc, v programu jsou nejdůležitější témata. Metodika 7 kroků je promyšlenou a na sebe navazující cestou, po které se vydáváme, pokud chceme mít naši školu šetrnější k životnímu prostředí. Nejprve zjistíme skutečný stav věcí, pak si naplánujeme, co chceme a můžeme změnit. Svou činnost průběžně vyhodnocujeme a přizpůsobujeme aktuálnímu stavu. Koordinaci má na starosti Ekotým. Témata poskytují teoretický i praktický rámec, ve kterém dané změny uskutečňujeme.

Mýtus 3: Do programu Ekoškola musí být zapojeni úplně všichni na škole. Realizace programu nemůže být v rukou jednoho jedince, na druhou stranu na většině škol není možné, aby se programu všichni aktivně účastnili. Ideální je, pokud je do programu zapojena většina žáků školy a pedagogického sboru, alespoň prostřednictvím různých akcí v rámci naplňování kritérií programu v jednotlivých krocích (Analýza, Plán činností, Monitorování atd.). Všichni na škole by měli být o realizaci tohoto programu informováni.

Mýtus 4: Program Ekoškola je zbytečné papírování. V průběhu programu vytváříte řadu dokumentů: například zápisy ze schůzek, plán činností, články, materiály na nástěnku. Tvorba a uchovávání těchto dokumentů pomáhá především samotné škole udržovat informovanost o tom, co jste v programu udělali nebo se chystáte udělat. Program pak může fungovat i v okamžiku, kdy se změní koordinátor nebo Ekotým – je snadné si materiály o průběhu programu předat. Archivace dokumentů a získané zkušenosti mohou posloužit škole při psaní a administraci různých ekologických projektů.

Mýtus 5: Audit je nepříjemná kontrola. Audit není kontrola, ale poskytnutí zpětné vazby k průběhu programu Ekoškola. Na vaši školu přijede dvoučlenná návštěva, která společně s vámi a s Ekotýmem zhodnotí kritéria programu pro udělení titulu, poskytne vám pohled zvenčí a zpětnou vazbu k realizaci programu. Společně s vámi vyhodnotíme, co již děláte v programu dobře a kam dál se můžete u vás posunout. Návštěvu můžete také vnímat jako pomoc na cestě. Vaší snahou je splnit kritéria programu, naší snahou je vám v tom co nejvíce pomoci.

Mýtus 6: Žáci nedokáží sami navrhovat změny při realizaci programu. Hlavy žáků jsou plné nápadů. Některé jsou bláznivé, jiné jsou realizovatelné jen z části. A mnohé jsou zajímavé a použitelné. Pokud žákům zajistíme takové prostředí, ve kterém se nebudou bát své nápady říkat nahlas, a budeme je podporovat, jistě se dozvíme řadu zajímavých myšlenek, které mohou být dobrými podklady pro skutečné plány. Společnými silami plány převedeme do skutečnosti.

Mýtus 7: Každý rok platíme zbytečný poplatek za zapojení do sítě Ekoškol. Program Ekoškola je mezinárodní a zahrnuje rozsáhlou síť Ekoškol po celém světě. Za zapojení do této sítě se platí členský poplatek mezinárodní organizaci FEE, která je mezinárodním koordinátorem programu. V rámci programu jsou dále vytvářeny vzdělávací materiály a také je školám poskytován servis (semináře, konzultace, audity, propagace zapojených škol apod.), který je financován z dalších zdrojů. Poplatky od škol ročně přispívají méně než 10 % k financování celého programu.

10



Jako koordinátor máte už o Ekoškole základní přehled z předcházející kapitoly, nyní pomůžeme žákům, aby se o programu také dozvěděli. Co se žáci naučí? Srozumitelně popíší nezúčastněné osobě, co to znamená být Ekoškolou. Vysvětlí postup, jakým se škola stává Ekoškolou a jakou roli při tom mají žáci. Co si žáci odnesou do života? Jednoduše dokáží komukoli popsat, co dělají.

Až bude mít váš žák ve svém budoucím zaměstnání 5 minut na prezentaci, zvládne vše v krátkém čase vysvětlit jasně a srozumitelně. Až se bude váš žák snažit na rautu získat potenciálního sponzora, bude mu stačit chvíle, aby jej zaujal.

Metodika – Příručka pro žáky


Jak funguje on-line Příručka pro žáky? Do příručky se dostaneme z www.ekoskola.cz nebo přímým odkazem www.ekoprirucka.cz. Úvodní kapitola je přístupná bez registrace, do dalších je třeba se registrovat. Příručka je řazená podle 7 kroků Ekoškoly , v každém kroku jsou za sebou řazeny různé úkoly doplněné obrázky a videem. Postup v příručce zvládnou žáci intuitivně, případně jim pomůže nápověda průvodce Garbyho. Pokud chceme, aby fungovalo hodnocení úkolů nebo vzájemné propojování, je třeba jednotlivá řešení ukládat. V příručce také funguje obdoba facebookové zdi – Ekostěna, kam mohou žáci nahrávat vzkazy, zápisy ze schůzek, fotografie a videa. V příručce je možné ukládat si výstupy práce Ekotýmu – např. vyplněné pracovní listy z Analýzy nebo Plán činností.

11


Kapitola U1 – Co je to Ekoškola Úkol č. 1 Nejprve necháme žáky, aby si sami zkusili vybavit, co si představí pod pojmem Ekoškola. Nápady budou zapisovat do bublin. Jistě je něco napadne. Jako nápověda jim mohou pomoci 3 příběhy ze škol, které jsou Ekoškolami. Po přečtení doplníme další bubliny a odpovíme na otázky. Bude lepší, pokud necháme žáky pracovat samostatně a ne ve skupině – aby se každý pokusil vybavit si něco o Ekoškole sám. Kapitola U2 – Obsah 7 kroků Úkol č. 1 V příbězích se žáci mohli dozvědět pojmy, které s Ekoškolou souvisejí. Nyní se jim pokusíme přiřadit logickou posloupnost. Poté se pokusíme seřadit jednotlivé kroky programu – obrázek, popisek a název kroku – tak, jak k sobě patří. Jednotlivé kroky jsou zde stručně popsány, aby žáci pochopili, co je v programu čeká.


Nápověda nám prozradí, jestli jsme kroky s obrázky a popisky spojili správně. Kapitola U3 – Pořadí 7 kroků Úkol č. 1 Nyní už víme, jaké kroky v programu jsou. Některé mohou jít libovolně za sebou, u jiných je potřeba dodržet pořadí. Pokusme se na základě informací z textu sestavit kroky za sebou tak, jak následují. Některé činnosti můžeme vykonávat i souběžně. K těmto základním informacím o programu se můžeme kdykoliv vracet – pomůže nás to ukotvit, v jaké fázi se zrovna nacházíme a kolik nám toho ještě chybí, abychom splnili kritéria programu. foto: ZŠ Údlice

12

KROK 1

EKOTÝM

EKOTÝM

KROK 1 EKOTÝM Cíle kroku Cílem sestavení Ekotýmu je vytvoření pracovního, akčního týmu, který koordinuje, organizuje a řídí aktivity programu Ekoškola ve škole. Ekotým je hnacím motorem na cestě ke snižování ekologické stopy a vytváření příjemného prostředí školy, protože získává a zpracovává nejen potřebné informace a fakta, ale i názory a vize všech žáků a zaměstnanců školy. Co se žáci naučí? Pojmenují ostatní členy týmu. Pojmenují si vlastní roli v Ekoškole ve vztahu ke svým schopnostem. Vytvoří společnou dohodu o pravidlech komunikace v Ekotýmu. Rozdělí si role v Ekotýmu. Vytvoří pravidla fungování Ekotýmu (vč. schůzek a zápisů). Vyhodnotí dosavadní fungování ekotýmu a navrhnou možné změny do budoucna. Vytipují si další možné externí pomocníky, kteří jim mohou být užiteční (např. své zástupce ve třídě v případě nepřítomnosti). Co si žáci odnesou do života? Budou dobří„týmoví hráči“.

Přehled kritérií Oblast

Až bude váš žák řešit s kolegou v budoucí práci, jak zvládnout týmový úkol, bude vědět, jak si práci rozdělit a společně ji zvládnout.

Přesný popis kritérií najdete na www.ekoskola.cz v sekci Ke stažení.

Proč a na co je kladen důraz?

Složení Ekotýmu

Cílem je, aby v Ekotýmu bylo zastoupeno co nejvíce různých skupin ze školy, aby se co největší měrou podílely na změnách ve škole.

Zastoupení tříd v Ekotýmu

Členové Ekotýmu jsou zástupci více ročníků/tříd, jednak aby mohli šířit informace po celé škole, jednak aby byla přijatá rozhodnutí přijatelná pro co nejvíce lidí. Vytvoří se tak tým různých lidí s různými znalostmi a dovednostmi. Pro starší i pro mladší žáky vznikne oboustranně výhodná spolupráce.

Role v Ekotýmu

Role (př. role – zapisovatel, svolávač schůzek, vedoucí schůzek, fotograf atd.) pomáhají naplňovat cíl Ekotýmu a pomáhají přebrat zodpovědnost jednotlivců za činnost Ekotýmu. Role v týmu jsou rozdělovány podle znalostí a dovedností žáků – žáci by si měli být vědomi svých předností. Rozdělení rolí předchází zjištění schopností a zájmů žáků.

Posilování týmové spolupráce v Ekotýmu

Posilování týmové spolupráce pomáhá zlepšit atmosféru v týmu a následně usnadnit a zefektivnit spolupráci žáků v Ekotýmu.

Pravidla fungování v Ekotýmu

Pravidla pomáhají předcházet případným problémům v týmu a řešit je, zefektivňují komunikaci a týmovou spolupráci.

14


Vedení schůzek Ekotýmu

Žáci se při přenechání zodpovědnosti za vedení schůzek učí řadu dovedností – např. trénování řečnických dovedností, odpovědnost za vedení schůzek, dovednosti facilitátora apod. Učitel vedoucího žáka podporuje, pomáhá mu a na schůzky se společně připravují. Předání zodpovědnosti je postupné.

Intenzita schůzek Ekotýmu

Pravidelné schůzky umožňují průběžně pracovat na dohodnutých úkolech, informovat se o tom, jak se je daří plnit a hodnotit činnost Ekotýmu, také slouží jako motivace pro členy týmu. Z důvodu náročnosti řešení úkolů je nezbytné scházet se minimálně v uvedeném rozsahu. Novému Ekotýmu doporučujeme schůzky častější.

Obsah schůzek Ekotýmu

Schůzky slouží k realizaci programu Ekoškola, zhodnocení a plánování další činnosti.

Struktura zápisů

Zápis slouží k tomu, aby si kdokoliv (i lidé mimo Ekotým) a kdykoliv mohl přečíst, co se na schůzce dělo, na čem se členové Ekotýmu dohodli. V případě, že se na něco zapomene, je kam se podívat na původní dohodu.

Odpovědnost za psaní zápisů

Tím, že odpovědnost za psaní zápisů necháme na žácích, učíme je dovednosti, kterou pak využijí ve svém pracovním životě. Zároveň jim tak vyjádříme důvěru v jejich schopnosti a umožníme získat vyšší míru zodpovědnosti za práci Ekotýmu.

Práce se zápisy

Pomáhá nám průběžně monitorovat činnost Ekotýmu.

Přístupnost zápisů

Zápis by měl být dostupný taky pro ty, co nemohli přijít na schůzku (aby věděli, co se řešilo), a pro informování ostatních, kteří se schůzek neúčastní (ostatní žáky a zaměstnance školy).

Metodika Jak sestavit Ekotým? Složení pracovního týmu Ekoškoly bývá obvykle různé a závisí na podmínkách školy – velikost a typ školy, stáří žáků, již fungující struktury ve škole (zájmové kroužky, školní parlament, studentská rada apod.). Ideální je, pokud je z každého ročníku přítomen alespoň jeden žák. Při sestavování Ekotýmu dbáme o to, aby v něm měli své zástupce všichni členové školní komunity (žáci, učitelé, provozní zaměstnanci, rodiče, zástupci obce…). Co se týče počtu členů, ten není pevně stanoven, odvíjí se od velikosti školy, celkového počtu žáků a nastavení komunikace ve škole. Pokud má Ekotým velký počet členů, osvědčilo se členit je na menší funkční skupiny. Každá škola si vytváří Ekotým podle svých podmínek. Žáci chodí do Ekotýmu většinou raději ve dvojicích z jedné třídy než samostatně. Základním pravidlem při sestavování týmu je především dobrovolnost. Žáky by neměl do týmu vybírat a určovat učitel/koordinátor, ale měli by se hlásit dobrovolně. Obvykle mají tito žáci zájem o ekologii, přírodu, jsou nějakým způsobem aktivní. Velice důležitým faktorem je tady motivace. Je dobré, když žáci v Ekotýmu opravdu chtějí pracovat a neberou to jen jako další z řady školních povinností. Můžeme se inspirovat zkušenostmi z jiných škol (viz dále v části Inspirace ze škol) a do Ekotýmu např. vyhlásit "výběrové řízení", žáky pak vybíráme na základě jejich zájmu o práci v Ekotýmu. Snažíme se dát prostor i žákům, kteří sice nevynikají studijními výsledky, mohou však mít jiné přednosti, které se projeví až při práci v Ekotýmu.

15

EKOTÝM

Oblast

EKOTÝM

TIP: Informace o sestavování Ekotýmu můžeme zveřejnit na nástěnce, ve školním časopise, webu školy nebo vyhlásit ve školním rozhlase. Nezapomeňme uvést, kde a do kdy se mohou zájemci o práci v Ekotýmu přihlásit. Také můžeme umístit ve škole schránku, kde se mohou zájemci přihlašovat, anebo uspořádat celoškolské volby do Ekotýmu. Co dělat na první schůzce? Na první schůzce vysvětlíme členům týmu význam této pracovní skupiny a celého programu Ekoškola. Všechny členy týmu seznámíme s kritérii programu Ekoškola a vysvětlíme metodikou 7 kroků. Na prvních schůzkách je důležité zaměřit se na seznámení nových žáků v Ekotýmu nebo stmelování už zaběhnutého týmu, a to prostřednictvím různých seznamovacích a týmových aktivit. Využít k tomu můžeme třeba nabídku výukových programů Sdružení TEREZA přímo pro žákovské Ekotýmy, nebo se můžeme inspirovat následujícími aktivitami (doporučujeme je pouze pro práci s žákovským Ekotýmem): Seznamovací aktivity: Pravda nebo lež?

Stavíme z LEGA

Délka: 10 minut

Délka: 10 – 15 minut (dle počtu žáků)

Postup: Žáci dostanou několik minut na přípravu. Mají si připravit tři „údaje“ o sobě, dva z nich jsou nepravdivé, jeden pravdivý. Žák, na kterém je řada, pak řekne svoje jméno a první údaj. Pak znovu své jméno a druhý údaj a nakonec naposledy zopakuje své jméno a sdělí třetí údaj. Ostatní žáci musejí poznat, který údaj byl pravdivý (jeden po druhém vyjádří svůj názor, nebo společně hlasují). Pak se teprve dozvědí správnou odpověď. Takto o sobě uvede tři údaje každý z hráčů. Všichni si zároveň počítají, kolikrát uhodli, který údaj byl pravdivý. Nakonec vyhodnotíme, který z hráčů získal nejvíce bodů za správné uhodnutí pravdivého údaje.

Pomůcky: kostky stavebnice Lego, jednoduchá stavba z Lega, která bude sloužit jako předloha, šátky na zavázání očí, nejméně 2 místnosti

Tato hra umožní, aby si všichni žáci / členové Ekotýmu zapamatovali svá jména, protože je uslyší několikrát. Zajímavé mohou být také údaje, které o sobě jednotliví žáci uvádějí. (Zdroj: GLEGG, B., BIRCH, P. Teamwork – 70 her a cvičení, s. 16. ISBN 80-7226-670-5)

Postup: Cílem této aktivity je postavit podle předlohy stavbu z Lega. Rozdělíme žáky do družstev: jeden žák představuje oči, druhý ústa, třetí ruce, čtvrtý nohy (můžeme hrát i s družstvy o třech žácích – staví jen jeden – ruce i nohy). Oči vidí předlohu, kterou má družstvo napodobit, ale nemůže mluvit a nevidí, jak si družstvo při napodobování vede. Ústa mohou mluvit a vidí, jak družstvo staví, ale nevidí předlohu. Ruce a nohy nevidí nic (mají zavázané oči). V jedné místnosti jsou oči, které se dívají na původní předlohu a potom předají pokyny ústům. Ústa řídí ruce a nohy během stavby podle pokynů. Ústa se nemohou dotknout kostek Lega ani spoluhráčů v družstvu. První družstvo, které postaví stavbu přesně podle originálu, vítězí. Pokud máte málo času, nemusí barva kostek originálu a jeho napodobenin přesně souhlasit. Po skončení této hry rozhodně nezapomeňme rozebrat s žáky, jak se cítili v jednotlivých rolích a jak mezi sebou komunikovali. (V některých rolích v této hře, stejně jako v životě, se žáci mohou cítit vyloučeni z hry. Když je člověk pod tlakem, soustřeďuje se více na sebe a na svůj úkol a méně myslí na své spoluhráče.) (Zdroj: GLEGG, B., BIRCH, P. Teamwork – 70 her a cvičení, s. 85. ISBN 80-7226-670-5)

16

Délka: 10–15 minut (dle počtu žáků)

Tyto, ale i mnoho dalších aktivit najdete v následujících publikacích a webových odkazech:

Pomůcky: nalepovací štítky, pera/fixy, předem připravená tabulka na bingo pro každého žáka

GLEGG, B., BIRCH, P. Teamwork - 70 her a cvičení. Praha : Computer Press, 2002. 104 s. ISBN 80-7226-670-5.

Postup: Předem si připravíme papíry velikosti A4 s předtištěnou tabulkou, která obsahuje minimálně tolik políček, kolik máme v Ekotýmu žáků. Do jednotlivých políček vepíšeme sdělovací věty týkající se životního prostředí (do jednoho políčka jednu větu), např.: Třídí odpad. Nemyje nádobí pod tekoucí vodou. Kompostuje. Na nákupy si s sebou nosí plátěnou tašku. Ještě nikdy neletěl/a letadlem. Je vegetarián/ka apod. Nejdříve žákům rozdáme nalepovací štítky, kde si napíší své jméno a přilepí si ho na sebe tak, aby ho bylo dobře vidět. Pak jim rozdáme připravené tabulky a jejich úkolem bude chodit mezi ostatními, ptát se jich na údaje v tabulce a snažit se do každého políčka v tabulce zapsat jedno jméno. Jméno jednoho žáka se však může v tabulce objevit maximálně 2x! Kdo bude mít první vyplněnou celou tabulku, vyhrává. Tento žák pak přečte nějaký údaj tabulky, např.: Honza po odchodu z místnosti vždy zhasne všechna světla. Ostatní žáci pak mohou přečíst, koho mají při dané větě zapsaného oni. Takto postupně projdeme všechna políčka tabulky.

ČINČERA, J., CAHA, M. Výchova a budoucnost Hry a techniky o životním prostředí a společnosti. Brno : Paido, 2005. 167 s. ISBN 80-7315-099-9.

EKOTÝM

Ekobingo

EVANGELU, J. E., FRIDRICH, O. 133 her pro motivaci a rozvoj týmů. Praha : Grada, 2011. 2. vyd. 176 s. ISBN 978-80-247-3927-4. BEERMANN, S., SCHUBACH, M. Hry na semináře a workshopy - 66 kreativních her. Praha : Grada, 2009. 112 s. ISBN 978-80-247-2964-0. http://www.hranostaj.cz http://hryhryahry.wz.cz

1 Metodika – Příručka pro žáky Kapitola E1 – Jak se pozná dobrý tým

EKOTÝM www.ekoprirucka.cz

Úkol č. 1 Žáci k jednotlivým fotografiím týmů připisují, čím je podle nich jedinečný a co z něj dělá dobrý tým. Například na prvním obrázku můžeme vidět úspěšný tým složený ze dvou lidí, kteří spolu zdolali náročnou úlohu – vylezli na vysokou horu. K tomu určitě potřebovali velkou dávku empatie – schopnosti vcítit se do toho druhého, museli jeden druhému věřit a spoléhat se na něj. Také si museli předem určit pravidla, kterými se při výstupu budou řídit, a během celé cesty spolu jasně komunikovat, aby předešli případným nedorozuměním, která by je v tomto případě mohla stát i život. Také se museli naučit jeden druhého tolerovat, přizpůsobit své schopnosti a možnosti schopnostem toho druhého. S žáky si můžeme postupně projít všech šest obrázků a tímto způsobem je nechat okomentovat. Po tomto úkolu jim můžeme položit otázku: Co můžete udělat vy, abyste byli dobrým týmem? Úkol č. 2 Žáci si do příručky nahrají fotku jejich Ekotýmu, pojmenují jednotlivé členy a napíšou, čím jsou jedineční oni. Nakonec si ještě zopakují zásady, které dělají dobrý tým.

17


V úvodní kapitole o Ekotýmu je žákům zdůrazněn rozdíl mezi týmem a skupinou.

EKOTÝM

Kapitola E2 – Role v Ekotýmu V téhle kapitole je úkolem žáků zamyslet se nad tím, co všechno v Ekotýmu dělají nebo budou dělat. Představí si, že můžou pro každou činnost najít někoho, kdo ji zvládne opravdu výborně. Jak takový ideální„pracant“ pro každou činnost vypadá? Jaký je a co dovede? Úkol č. 1 Úkolem žáků je zapsat, co v Ekotýmu dělají, a přiradit k tomu jejich představy člověka, kterého na to potřebují. Úkol č. 2 V tomto úkolu mají žáci sepsat, co všechno umějí oni sami a ostatní členové jejich Ekotýmu. Můžou to dělat společně, nebo také individuálně.


Úkol č. 3 Zde se žáci podívají na oba úkoly najednou a spojí jednotlivé členy svého týmu s ideálními parťáky a s činnostmi tak, aby vznikly trojice (Činnost - Ideální člen týmu - Náš člen Ekotýmu).

TIP: Jednou z možností, jak mohou žáci sepsat, v čem jsou dobří a čím mohou být pro Ekotým prospěšní, je ta, že své schopnosti nepíší oni sami, ale dáme jim kolovat jeden nebo více papírů se jmény všech žáků v Ekotýmu, na který všichni dopisují schopnosti ostatních členů. Papír také můžeme připevnit žákům na záda. Tuto aktivitu je vhodné zařadit, až se budou žáci více znát, aby si měli vzájemně co psát.

Úkol č. 4 Pustíme žákům video ze schůzky Ekotýmu jiné školy. Pozorně sledujeme, co Ekotým plánuje a kdo se hlásí o úkoly. Pak si jednotlivě nebo společně zodpovědí otázky: Jak schůzka probíhala? Inspirovalo tě video v něčem? Zdá se ti, že na někoho zapomněli? Schází ti člen Ekotýmu pro konkrétní úkol? Koho bys ve škole mohl/a oslovit?

Kapitola E3 – Test týmových rolí Úkol č. 1 Žáci si udělají krátký test týmových rolí a odhalí, kterými svými znalostmi a schopnostmi mohou přispět k úspěšnému fungování týmu. Na schůzce Ekotýmu pak zjistí také výsledek všech ostatních členů týmu a rozdělí si, co bude kdo v Ekotýmu dělat. Úkol č. 2 V tomto úkolu žáci zhodnotí, jestli se jim rozdělení rolí povedlo, a to zodpovězením a následným rozborem čtyř otázek. Jsi spokojený/á se svou rolí? Odpovídá role tvým schopnostem? Má každý v týmu svou roli? Jsou podle tebe role rozdělené tak, aby každý dělal to, co opravdu umí?

18

EKOTÝM

TIP: Při rozdělování rolí vždy bereme v úvahu preference samotných žáků s přihlédnutím k jejich schopnostem a dovednostem. Žáci by měli mít možnost sami se rozhodnout, kterou roli by v Ekotýmu chtěli zastávat, aby se s danou rolí co nejvíce ztotožnili a práce v týmu je bavila a naplňovala. Musíme však myslet i na to, že pokud už jsme do programu zapojeni delší dobu, je vhodné, aby si členové vyzkoušeli i jiné role a funkce a rozvíjeli u sebe i nové schopnosti a dovednosti. Kapitola E4 – Pravidla fungování Ve čtvrté kapitole si žáci společně vytvoří určitá pravidla pro fungování a setkávání Ekotýmu a uvědomí si jejich důležitost při předcházení a řešení případných problémů v týmu. Úkol č. 1 Každý žák má za úkol navrhnout 3 pravidla a přinést je na schůzku Ekotýmu. Na schůzce postupujeme metodou řeky, kdy se postupně ve dvojici, čtveřici a následně osmici mají žáci shodnout na šesti pravidlech. Nakonec v celém týmu vyberou pravidla, která chtějí dodržovat. Jednou z možností je vybrat taková pravidla, která se objevují nejčastěji.

Pro tvorbu pravidel můžete však použít i jiné metody bez použití on-line příručky: Např. prostřednictvím brainstormingu můžeme od žáků shromáždit co největší množství nápadů a návrhů pravidel. Pokud tuto metodu neznáte, můžete si o ní také přečíst na http://cs.wikipedia.org pod heslem brainstorming. Návrhy pravidel mohou členové Ekotýmu zapisovat na tabuli, flipchart nebo je anonymně zapisovat na papírky, které vysbíráme např. do klobouku nebo obálky a pak se všechny spolu sepíší na jeden papír/tabuli.Tímto způsobem získáme velké množství pravidel. Aby se o nich dalo dále diskutovat, počet nápadů je třeba zmenšit a vybrat ty nejzajímavější. Na zúžení počtu nápadů slouží třídící metody. Jednou z nich je: N/3 (en lomeno třemi) – metoda pro třídění nápadů. Je to druh hlasovací metody, jejímž cílem je snížit počet nápadů jedním hlasováním až o dvě třetiny. Každý hlasující dostane počet hlasů rovný N/3. N je počet nápadů, o kterých se hlasuje. Každý rozdělí svých x hlasů k různým námětům (hlasy může rozdělit jakkoli – pro jeden nápad jeden hlas, nebo taky může dát všechny hlasy jednomu z nápadů). Vypadávají ty náměty, které nezískaly žádné hlasy nebo dvě třetiny námětů s nejnižším počtem hlasů.

Kapitola E5 – Zápisy ze schůzek Úkol č. 1 Žáci si v této kapitole vytvoří zápis ze schůzky Ekotýmu. Jejich úkolem je připomenout si nějakou schůzku Ekotýmu, co na ní řešili a zodpovědět otázky jako: Kdo byl na schůzce? Kdy schůzka proběhla? O čem jste diskutovali? K jakému závěru jste došli (co se rozhodlo, co má kdo udělat apod.)? Vhodné je tuto aktivitu dělat přímo na aktuální schůzce nebo těsně po ní, aby měli žáci tyto informace ještě v čerstvé paměti. Odpovědi žáci vpisují přímo do elektronické příručky a později se k zápisu mohou vrátit.

19


Úkol č. 2 Žáci si vybraná pravidla zhodnotí dle zadaných kritérií (otázek). Pokud si na všechny otázky neodpoví ano, mohou pravidla upravit a vytvořit finální verzi.

EKOTÝM

K pravidelnému zapisování schůzek mohou žáci využít také Ekostěnu (www.ekoprirucka.cz), kde si zápisy mohou ukládat a později použít při žádosti o titul. Zápisy na Ekostěně jsou přístupné pro všechny a Ekotýmy z různých škol se jimi mohou navzájem inspirovat. Kapitola E6 – Hodnocení činnosti Tato kapitola je určená zejména pokračujícím školám a žáci se v ní zabývají hodnocením dosavadní práce svého týmu. Žáci se dozvědí, že hodnocení jim pomáhá ujasnit si, čeho dosáhli (co zvládli dobře, co se jim nepodařilo) a také kam se ještě můžou posunout. Hodnotit můžeme práci jednotlivce, ale i Ekotýmu jako celku. Úkol č. 1 a Úkol č. 2 S žáky si pustíme video a vyzveme je, ať se společně zamyslí nad ukázkou, kterou zhlédli. Prodiskutujeme následující otázky:


Co se v ukázce odehrálo? Ve které fázi proběhlo hodnocení? Jak hodnocení vypadalo? Vedlo hodnocení k nějakému konkrétnímu řešení? Podařilo se klukům z Ekotýmu ve všech případech dospět k jasnému závěru? Nakonec se žáků zeptáme, jak by situaci řešili oni. TIP: S žáky si můžeme nahrát podobné video z hodnocení jejich Ekotýmu a pak si ho pomocí stejných dotazů rozebrat a zhodnotit.

Kapitola E7 – Hodnocení pomocí metod Úkol č. 1 Žáci mají k dispozici schéma s určitými výroky o jejich Ekotýmu. Jejich úkolem je vybrat si určitou oblast, resp. jeden z výroků v daném schématu, a zhodnotit jej pomocí jedné verbální a jedné neverbální metody. Seznam těchto metod je k dispozici ke stažení přímo v příručce, ale je dobré, když si před realizací této úlohy stáhneme a vytiskneme pro každého člena týmu jednu kopii. Před samotným zadáním si tak s žáky projdeme a postupně vysvětlíme všechny metody. Pokud máme dostatek času, můžeme si takto postupně zhodnotit všechny oblasti, resp. výroky. Můžeme si také vyzkoušet více různých metod. Úkol č. 2 Žáci pracují s předcházejícím schématem. Ke každému políčku připíšou konkrétní příklad, jak danou oblast naplňují v jejich Ekotýmu. Podle popisu zhodnotí, jestli se jim daří naplňovat cíle v dané oblasti. Úkol č. 3 Nakonec vyzveme žáky, ať se každý sám za sebe zamyslí nad tím, co může osobně udělat pro to, aby jejich tým dobře fungoval. Vyzveme je, ať napíšou krátké shrnutí a podělí se o svůj názor s ostatními. Mohou to zapisovat přímo do elektronické příručky na Ekostěnu, nebo také můžeme pro žáky předem připravit lepicí štítky nebo větší papírky, které postupně přilepují na předem určené místo, třeba na místo, kde mají sepsána pravidla fungování Ekotýmu.

20

EKOTÝM

Inspirace ze škol

foto: ZŠ Domamil

ZŠ Edvarda Beneše, Čakovice Při vybírání žáků jsme postupovali takto: oslovili jsme žáky třetích až devátých tříd. Každá třída vybrala alespoň dva členy. Pokud ze třídy projevilo zájem více žáků, přivítali jsme je také. Plánovali jsme postupné doplňování za odešlé deváťáky tak, že na začátku každého školního roku oslovíme nové třeťáky, nějakým pásmem jim představíme naši práci a oni se pak přihlásí. Později, když jsme sledovali práci třeťáků, jsme se rozhodli doplňovat Ekotým od čtvrtých tříd. Tento školní rok tedy oslovíme čtvrťáky. Natočíme film, který, jak doufáme, zábavně představí práci Ekotýmu.

ZŠ Údlice Výběr žáků probíhal převážně volbou mezi žáky samotnými. Žáci, kteří chtěli kandidovat, museli splňovat dvě podmínky: a) zájem o přírodu a práci v týmu, b) komunikativnost a částečná schopnost reprodukovat výstupy ze setkání budoucího Ekotýmu. Každý zájemce vystoupil před třídou a řekl ostatním, proč chce v Ekotýmu pracovat a důvody, proč zrovna jeho mají ostatní volit. Ve třídě se spontánně objevilo několik improvizovaných plakátů, na kterých spolužáci podporovali své kandidáty. Potom proběhla klasická volba, kdy každý napsal dva své kandidáty. Společně jsme hlasy sečetli a vyhlásili dva vítěze – budoucí členy Ekotýmu.

ZŠ Svitavy Především nám šlo při výběru členů Ekotýmu naší školy o to, aby se zapojili ti žáci, kterým bude projekt Ekoškola blízký a budou se chtít aktivně zapojit do všech činností. Ekotým naší školy je tvořen vždy dvěma zástupci z jednotlivých tříd, včetně prvních tříd. Tito zástupci byli voleni každou třídou takto: žáci, kteří měli zájem aktivně se zapojit do činnosti Ekotýmu školy, se přihlásili třídnímu učiteli, poté proběhla tajná volba navržených kandidátů.

TSOŠ veterinární Kroměříž V pracovním týmu Ekoškoly TSOŠ veterinární Kroměříž jsou zastoupeni žáci, vedení školy, učitelé a provozní zaměstnanci školy. Ve školním roce 2009/2010 byla třídní samospráva každé třídy rozšířena o novou pozici – ekologického referenta. Z těchto 12 žáků, zástupců ze všech tříd, byl založen prvotní žákovský Ekotým. Po zahájení plnění programu Ekoškola bylo potřebné rozšíření žákovského Ekotýmu o dalších 12 žáků, zástupců všech tříd. Ve spolupráci zapojených žáků a třídních učitelů byli vytipováni další vhodní žáci pro rozšíření členské základny žákovského Ekotýmu. Přínosem byla u některých žáků vlastní aktivita a ochota zapojení ke spolupráci. Někteří z nich měli vlastní zkušenosti s programem Ekoškola ze ZŠ. Školní Ekotým se podílí na plnění všech kroků programu Ekoškola. Na pracovních schůzkách Ekotýmu jsou schvalovány jednotlivé úkoly, termíny plnění a konkrétní zodpovědnost jednotlivých členů. Hlavní iniciativa je přenechána především na žácích.

21

EKOTÝM

Výstupy do žádosti o titul K žádosti o titul přikládáme: seznam členů Ekotýmu, role a pravidla, na kterých jsme se společně dohodli a která dodržujeme, zápisy ze schůzek Ekotýmu (předpokládá se minimálně 5 zápisů za školní rok), popis toho, jakým způsobem náš Ekotým vznikal a jak funguje.

Podněty pro obhajující školy Na školách, které jsou v programu zapojeny déle, se soustředíme i na zapojování nových žáků do Ekotýmu. Zároveň jim však věnujeme náležitou pozornost a do programu a jeho pravidel a metodiky je zasvěcujeme, třeba i prostřednictvím výukových programů určených pro žákovské Ekotýmy. Zaměřujeme se také na mladší žáky, aby byli schopni převzít odpovědnost za chod programu na škole, když starší a zkušenější žáci odejdou dále na střední a vysoké školy. Kritéria a metodiku programu je vhodné si s žáky každoročně zopakovat, i když se složení Ekotýmu nezměnilo. Pokud se nám to navíc podaří udělat zábavnou formou (např. již zmíněný výukový program, hra, kvíz apod.), žáky to motivuje v Ekotýmu zůstat i nadále a vytvoříme tak tým z nadšených žáků, kteří na programu Ekoškola pracují rádi a zároveň vědí, o čem program ve skutečnosti je. U žáků máme díky dlouhodobé práci prostor rozvíjet různé kompetence (např. efektivní komunikace, kooperace (spolupráce), kreativita, samostatnost, odpovědnost, aktivní přístup, schopnost přemýšlet a učit se, plánování a organizování práce, řešení problémů a konfliktů, …), které pak mohou využít nejen v programu Ekoškola. Nápady a inspirace najdeme např. v publikaci: BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry. Praha : Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. Kompetence ve vzdělávání. Praha : Grada, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-1770-8.

foto: ZŠ Český Těšín

22

KROK 2

ANALÝZA

ANALÝZA

KROK 2 ANALÝZA Cíle kroku Analýza ekologického stavu školy je základním krokem z hlediska uskutečňování změn na vaší škole. Jednoduše řečeno – analýza znamená zjištění současného stavu. S analýzou se setkáváme každý den – aniž bychom o tom věděli. Například než jdeme nakoupit, prozkoumáme, co doma máme a co nám naopak chybí. Analýza nám pomůže prozkoumat výchozí stav školy. Tímto postupem zjistíme, v jaké činnosti jsme silní a můžeme v ní pokračovat. Také zjistíme, v čem máme rezervy, a můžeme se věnovat jejich nápravě. Analýza předchází plánu – aby se nám nestalo, že měníme věci, které ani nejsou potřeba. Naopak na něco podstatného bychom mohli zapomenout.

Analýza je metoda zkoumání. Používá se ve vědách, ale i v běžném životě. Cílem této metody je systematické rozložení složitějších věcí na jednoduché a jejich detailní prozkoumání. Analyticky postupuje finančník, dobrý vyšetřovatel nebo chemik analytik.

Co se žáci naučí? Vyjmenují témata Ekoškoly. Uvedou důvody, proč se zabývat každým z témat ve škole. Vysvětlí na konkrétním příkladě, k čemu slouží Analýza školy. Navrhnou postup, jak udělat vlastní Analýzu ve své škole vč. návrhu zpracování výstupu z Analýzy. Správně používají pracovní listy k Analýze. Prezentují výsledky Analýzy ostatním ve škole. Co si žáci odnesou do života? Zjistí současný stav věcí předtím, než začnou něco dělat nebo než se pro něco rozhodnou.

Až bude váš žák řešit vysoký účet za elektřinu, zjistí nejdřív, proč platí tolik peněz, než začne vymýšlet řešení. Až bude váš žák vybírat bydlení, nejdříve si udělá analýzu, co se nabízí a jaké má možnosti, než si vybere konkrétní nemovitost.

24

Oblast


Realizace Analýzy ve škole

Do realizace Analýzy zapojujeme co nejvíce žáků i zaměstnanců školy, získají tak větší povědomí o programu a stavu školy a také zjistíme všechny potřebné informace.

Zpracování výsledků Analýzy

Do zpracování výsledků je zapojen především Ekotým – vychází to z jeho činnosti. Ostatní se snažíme zapojit v co největší míře.

Realizace Analýzy ve výuce

Program Ekoškola je součástí výuky – realizaci zapojujeme do výuky. Ušetříme tím čas a získáme připravenou náplň hodin.

Rozsah Analýzy

Zaměřujeme se na všechna témata a používáme pracovní listy. Otázky v pracovních listech nám jsou inspirací, s žáky můžeme vymyslet vlastní, díky kterým zjistíme, jak si naše škola stojí v jednotlivých oblastech.

Výstup z Analýzy

Výstupem Analýzy je přehled silných a slabých stránek v jednotlivých tématech. Ty nám poslouží jako podklad pro Plán činností, abychom věděli, na co se máme zaměřovat a co na škole chceme měnit. Výstupem Analýzy nejsou pouze vypracované pracovní listy.

Seznámení s Analýzou

Do procesu zjišťování výchozího stavu školy jsme zapojili co nejvíce účastníků, proto je také seznámíme s výsledky. Když se dozvědí, jak škola dopadla, mohou nám pomoci.

Dotazníky

Dotazníky nám pomáhají zapojit do programu více účastníků. Díky průzkumu můžeme dostat přesnější odpověď na otázky, které se týkají všech.

2


ANALÝZA

Kapitola A1 – Proč dělat analýzu

www.ekoprirucka.cz

Analýzu provádíme v jednotlivých tématech. Informaci o tématech Ekoškoly nalezneme v Úvodu a v kapitole Témata Ekoškoly. Pro inspiraci si zahrajeme s žáky on-line hru (úkol č. 1). Webová hra nás zábavnou formou provede jednotlivými tématy. Úkol č. 2 V Příručce pro žáky je popsáno zadání úkolu: žáci budou zjišťovat, jak mohou rodiče řešit situaci s vysokým účtem za elektřinu. Zadaní si přečteme s žáky dohromady nebo každý žák zvlášť. Nejprve s žáky můžeme diskutovat, jestli se i u nich doma něco podobného přihodilo. Dále necháme žáky rozhodnout, jaký zvolí postup, pokud by chtěli realizovat nějakou změnu. Svůj výběr každý označí na počítači. Můžeme se také domluvit na jednom společném výběru. O důvodu jejich výběru s žáky diskutujeme. Dokáží popsat, co jejich volba bude znamenat? Jakmile označíme jednu možnost, v textu pod úkolem se objeví popis, co přesně zvolený výběr znamená a co se jim může podařit změnit. Kapitola A2 – Co je to analýza Blíže se podíváme na možnost b) – nejprve zjistíme, proč k problému došlo.

25


Metodika

ANALÝZA


Přehled kritérií

ANALÝZA

Úkol č. 1 Pojem Analýza je pro žáky těžký, proto se budeme nejprve podrobně věnovat vysvětlení významu tohoto slova. V Příručce pro žáky zhlédneme video Rodinné křižovatky – Experiment Z. Ve filmu se rodiny známých osobností spisovatele Michala Viewegha a herce Davida Matáska rozhodly zlepšit ekologický stav domácnosti, a z tohoto důvodu provádějí Analýzu domácností. Rozebereme s žáky video, co přesně rodiny zjišťují a proč. Můžeme se jich ptát na následující otázky, ale určitě nás napadne řada dalších. O co se rodiny snažily? Jaké konkrétní činnosti obě rodiny prováděly? Kdo jim pomáhal a kdo jim ještě mohl pomoci? Na jaké otázky musely odpovídat? Co všechno se u nich v domácnosti měnilo? Jaká konkrétní opatření zaváděly?


Odpovědi žáků zapisujeme na tabuli nebo na flip. Pojmy, které označují Analýzu, barevně zvýrazníme. Společně s žáky shrňme, že Analýza obnáší řadu různých aktivit (např. měření, průzkum, dotazování, odečítání dat). Pro ujasnění si pojmu Analýza žákům také pomůže následující aktivita. Žáci mají možnost vyplnit v příručce pětilístek. Je možné s žáky tuto metodu vyzkoušet nejprve na nějakém snazším slově, které znají (např. škola atd.). Pětilístek3 je pětiřádkové vyjádření, které po pisateli vyžaduje, aby shrnul informace a názory do výrazů, které námět vystihují (popisují). V prvním řádku je jednoslovné téma, námět (obvykle podstatné jméno). Ve druhém řádku je dvouslovný popis námětu, jeho podstatných vlastností, jak je vidí pisatel. Třetí řádek je sestaven ze tří slov vyjadřujících dějovou složku námětu – tedy co dělá nebo co se s ním děje. Čtvrtý řádek je věta o čtyřech slovech vztahující se k námětu. Poslední řádek je jednoslovné synonymum, které rekapituluje podstatu námětu.

Dovednosti, které rozvíjíte metodou pětilístku: Žák se rozpomíná na známé informace a klade je do souvislostí k tématu pětilístku, vybírá nejpřesnější pojmenování, která vystihují podstatu tématu, jak ji sám vnímá. Žáci mohou při vyplňování pětilístku spolupracovat. Nejprve každý dostane čas na napsání svého pětilístku. Potom společně se sousedem nebo ve dvojici vytvoří z obou pětilístků jeden. Žáci budou debatovat, proč napsali právě ten či onen výraz, navzájem se obohatí, ujasní si své chápání tématu a rozvinou si slovní zásobu. Také budou trénovat dovednost dohodnout se.

3

Metoda Pětilístek (Cinquans) je převzata z publikace: STEELOVÁ J. a kol. Příručka

programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Praha : Kritické myšlení, o.s., 2007

26

Ukázka vyplněného pětilístku z Příručky pro žáky, jak jej vyplnil Garby: Analýza

ANALÝZA

Šmátravá Pátravá Hledá Najde Zaznamená Nevynechá ani jediný koutek Mise

Kapitola A3 – Jak Analýzu provést a zapojit ostatní

Úkol č. 2 V Příručce pro žáky je vyjmenována řada činností (měření teplot ve třídách, odečty z elektorměrů,…), které budeme s žáky při Analýze také provádět. Necháme žáky, aby si vybrali, které z uvedených činností jim připadají nejvíce zábavné a které se asi budou nejvíce líbit ostatním. Jednou z možností, jak učinit výběr, je, že necháme žáky k jednotlivým činnostem nakreslit smajlík . Oblíbenost činnosti tak jednoduše poznáme. Úkol č. 3 Výběr nejzábavnějších činností nám pomůže při samotné Analýze u nás na škole. Pomocí nich připravíme pro ostatní žáky školy výzvu, která je motivuje k účasti na Analýze. Ukázku jedné takové výzvy nalezneme s žáky v příručce. Můžeme se touto výzvou inspirovat nebo vytvořit jinou, originální. Necháme žáky, aby sami přicházeli s nápady. Tvorbu výzvy můžeme spojit s motivací – viz kapitola A4, úkol č.2. Kromě výzvy budeme také potřebovat konkrétní postup, jak si Analýzu na škole zorganizujeme. V Příručce pro žáky nalezneme návodné otázky, které nám pomohou při organizaci. Společně s žáky si je přečteme a odpovědi na ně zaznamenáme. Nezapomeňme z odpovědí vytvořit časový plán. Výsledkem bude konkrétní harmonogram, ke kterému se budeme moci kdykoliv vrátit. Pro inspiraci se můžeme podívat na jeden takový harmonogram ze ZŠ Zbiroh. 1. Třída byla rozdělena do 4 skupin (např. losováním stejně barevných víček). 2. Každá skupina dostala pracovní listy pro jednu oblast – na tu se stala expertem. Čas na jejich vyplnění byl 20 minut (pokud žáci neznali odpověď, označili ji otazníkem). 3. Jednotlivé skupiny seznámily ostatní s otázkami a svými odpověďmi, ostatní žáci mohli jejich odpovědi doplňovat. 4. Všechny pracovní listy z jednotlivých tříd vybrali žáci z Ekotýmu. 5. Na schůzce Ekotýmu se žáci rozdělili podle zájmu do jednotlivých expertních skupin. 6. Každá expertní skupina prošla odpovědi na každou otázku z jednotlivých tříd a shrnula odpověď, u nezodpovězených otázek navrhla možnost zjištění odpovědi – 45 minut.

27


Úkol č. 1 Vraťme se s žáky ještě jednou k filmové ukázce. Písemným způsobem každý žák zaznamená činnosti, které účastníci experimentu prováděli. U této aktivity je vhodné, aby ji vyplňoval každý žák sám za sebe. Lépe si tak uvědomí, jakými činnostmi se účastníci zabývali. Mladší žáci nemusejí psát, ale mohou kreslit.

ANALÝZA

7. Jednotlivé expertní skupiny zjistily nezodpovězené otázky i u paní účetní, paní vedoucí jídelny a pana školníka a seznámily s tím ostatní – 45 minut. 8. Ekotým na Ekosněmu (schůzce všech žáků a učitelů školy v tělocvičně) seznámil ostatní s výsledky Analýzy a umístil je na nástěnku. 9. Na základě Analýzy Ekotým sestavil Plán činností.

Kapitola A4 – Motivace a provedení Analýzy Úkol č. 1 Ještě před tím, než vyrazíme do terénu, zamysleme se nad silnými a slabými stránkami v jednotlivých tématech Ekoškoly. Je to jen prvotní odhad. Tento prvotní odhad nám pomůže podívat se na naše problémy tak, jak je vnímáme„od stolu“. Možná nás napadne něco, co už bychom později v terénu neviděli. Nechme přemýšlet každého žáka zvlášť. Pokud by bylo u jednoho počítače příliš mnoho žáků, budeme pracovat u počítačů ve skupinkách.


Úkol č. 2 Nyní přichází na řadu nejdůležitější moment: motivovat žáky, aby Analýzu ve škole provedli. Způsobů, jak žáky motivovat, je mnoho. Uvádíme jednu z možných variant. Necháme žáky, aby se pohodlně usadili a zavřeli si oči, a nahlas jim přečteme ukázku z knihy Astrid Lindgrenové: Pipi dlouhá punčocha. „Co budeme dělat?“ zeptal se Tomy. „To já nevím, co budete dělat,“ řekla Pipi. „Já mám práce nad hlavu. Jsem totiž píditel, takže nemám času nazbyt.“ „Cože jsi?“ ptala se Anika. „Píditel.“ „Co to je?“ divil se Tomy. „No přeci ten, kdo se pídí! Co by to bylo jiného,“ vysvětlovala Pipi a zametala zbylou mouku na hromádku.„ Všude na světě se válí plno věcí. Někdo se po nich pídit musí. A to je právě úkol píditelů.“ „Jaké věci?“ zeptala se Anika. „Všechno je možné,“ řekla Pipi.„Hroudy zlata a pštrosí péra a mrtvé myši a šroubky a matice a tak.“ To se Tomymu a Anice líbilo a chtěli se také stát píditeli. Tomy ovšem prohlásil, že by se radši pídil po hroudách zlata než po maticích. „Uvidíme, co se najde,“ řekla Pipi. „Něčeho se vždycky dopídíme. Ale teď si pospěšme, jinak přijdou jiní píditelé a vyfouknou nám všechny hroudy zlata, co jich tu v okolí je.“ Ukázkou můžeme motivovat žáky k tomu, aby se z nich stali píditelé. Jak jsme slyšeli, být píditelem je velmi zábavné – píditel objeví spoustu nových věcí. My se teď budeme pídit po naší škole a zjistíme o ní spoustu nových věcí, které by nás předtím možná ani nenapadly. Další možností, jak se dozvědět o naší škole podstatné věci, je vytvořit tzv. pocitovou mapu. Jak takovou mapu můžeme vytvořit? Velmi jednoduše. Vezmeme plán školy a vymyslíme, jaké poznatky chceme o škole zjistit – např. kde se nám líbí, kde se bojíme, kde se nám nelíbí, kde bychom se chtěli potkávat atd. Jednotlivé pocity barevně odlišíme a pak už jen plánek školy umístíme na veřejné prostranství školy, nachystáme barevné papírky s pocity a popisem a necháme ostatní ze školy, aby vytvořili pocitovou mapu školy. Tuto mapu pak vezmeme na další schůzku a promítneme do Plánu činností. Pro inspiraci můžeme s žáky shlédnout video „Pocitová mapa Afrodity Vodňanské“ na: www.youtube.com.

28

Případně se těmito listy můžeme jen inspirovat a vytvořit si vlastní otázky. Listy si můžeme vytisknout a vyplnit je při pídění po škole. Jinou možnost navrhují na ZŠ M. Alše ve Zlíně (viz. Inspirace z jiných škol). Úkol č. 3 Důležitým výstupem z Analýzy je sestavení silných a slabých stránek k jednotlivým tématům Ekoškoly. Na silných stránkách budeme stavět a slabé stránky se budeme snažit posilovat. Podívejme se s žáky na instruktážní video, které nám pomůže při sestavování výstupu z Analýzy. U silných i slabých stránek si stanovme priority, v jakém pořadí se jim budeme chtít věnovat – nejdůležitějším problémům dejme 1, méně důležitým 3. průměrným dáme 2.

ANALÝZA

Nyní si připravíme pracovní listy k Analýze z Příručky pro žáky (pracovní listy jsou také na www.ekoskola.cz v sekci Ke stažení).

Výstup z Analýzy ještě porovnejme s odhadem, který jsme vytvářeli před odchodem do „terénu“. Zapišme finální výsledek Analýzy – silné a slabé stránky v jednotlivých oblastech seřazené podle priorit a s prvními návrhy na řešení. Toto bude náš hlavní výstup z Analýzy, se kterým budeme pracovat i nadále.

Úkol č. 1 První úkol nám pomůže zjistit, co znamená slovo „srovnání“. Společně s žáky si prohlížíme obrázky a snažíme se přijít na to, v čem se jednotlivé dvojice obrázků liší. Garby nám poradí, že všichni srovnávají něco starého s něčím novým. To stejné nám umožní i srovnávací Analýza – porovnání, co se na naší škole změnilo od doby, kdy jsme naposled dělali Analýzu. Úkol č. 2 Každý žák vyplní jednoduchou tabulku z oblasti třídění odpadů. Tabulka nám umožní vidět rozdíl mezi předchozím a současným stavem. To je přesně cíl srovnávací Analýzy – najít rozdíly, které se během dvou let odehrály. Srovnávací Analýzu můžeme provést tak, že projdeme Analýzu od začátku stejně. Až budeme mít výstup, obě Analýzy dáme vedle sebe a najdeme rozdíly. Druhá možnost je, že se zaměříme pouze na to, v čem jsme měli problém. Opět najdeme rozdíly a uvidíme srovnání.

Výstup do žádosti o titul Do žádosti přikládáme: Ukázku vyplněných pracovních listů. Hlavním výstupem je přehledně sestavený výstup z Analýzy – přehled silných a slabých stránek k jednotlivým tématům Ekoškoly a stanovené priority, co budeme řešit v budoucnu. Můžeme přiložit výzvu a harmonogram uskutečnění Analýzy.

29


Kapitola A5 – Srovnávací Analýza

Inspirace ze škol

ANALÝZA

První analýza ZŠ Opava – Vávrovice Žáci nejprve získávali prvotní představu: „K analýze jsme přistoupili nejdříve metodou brainstormingu, při němž bylo našim cílem získat nezkreslené informace od samotných žáků, jak vidí ze svého pohledu ekologickou činnost školy v jejím každodenním životě. Dostalo se nám následujícího zjištění:

foto: ZŠ Opava - Vávrovice ZŠ M. Alše ve Zlíně Žáci byli rozděleni do celkem 5 týmů. Jednotlivé týmy byly ještě rozděleny na indoor a outdoor členy. Indoor členové byli v počítačové učebně a outdoor členové chodili po škole a prováděli analýzu. Následně zjištěné údaje zasílali přes chat indoor členům, kteří je zaznamenávali do pracovních listů. Každý tým prováděl svou analýzu a vypracovával své pracovní listy. Tak se dalo zjistit, zda byla analýza prováděna správně. Tato analýza byla prováděna jako projektový den Ekostopy naší školy a trvala celkem 6 hodin. Na ZŠ Zbiroh zjistili, že Analýzou se mohou dozvědět celou řadu zajímavostí o své škole. PERLIČKY z EKOANALÝZY Odpovědi žáků Nakupuje škola věci ve větších baleních? Myslím si, že ano, protože při PČ jsme viděli spoustu velikých krabic. Kde končí zbytky a odpadky z kuchyně? U p. uč. Brzkový a někde vyhozený nebo vylitý. Co dělá škola pro šetření energie? Nesvítí nám (a pak se diví, že blbě vidíme). Jakým způsobem jste teplotu zjišťovali? Vlastním tělem. Tipnul jsem si . Kdo a jak se o rostliny stará? Urban, že zalévá i umělé.

30

foto: Sdružení TEREZA

Podněty pro obhajující školy

Srovnávací Analýza nám ukáže, jak se na naší škole mění věci v čase. Co se nám již podařilo a v čem ještě musíme pokračovat. Také se nám v Ekotýmu mění žáci, takže je možné, že někteří nevědí, jaký byl výchozí stav školy.

Inspirace ze škol Srovnávací Analýza ZŠ Svitavy Zde srovnávali silné a slabé stránky od původního stavu po současný. Ze srovnání vidíme, že se na škole podařilo odstranit plýtvání vodou na toaletách. Klasické splachování na toaletách vyřešili dvojím splachováním v obou patrech, plastovými lahvemi ve splachovačích a na toaletách u chlapců splachováním na fotobuňku. Stále se nepodařilo odstranit nedostatek pákových baterií. PŮVODNÍ ANALÝZA: Silné stránky

Slabé stránky

WC školka – dvojí splachování – v jednom patře

Nedostatek pákových baterií

Pisoáry – splachování na fotobuňku

Plýtvání vodou na toaletách

Pákové baterie v 1. třídě

Klasické splachování na WC

Pitný režim – školní čaj

Nejímání dešťové vody

Ekologicky šetrné čisticí prostředky

SOUČASNÁ ANALÝZA: Silné stránky

Slabé stránky

WC na odloučeném pracovišti – dvojí splachování – v obou patrech

Nedostatek pákových baterií v hlavní budově školy

WC chlapci – splachování na fotobuňku Plastové lahve ve splachovačích Odloučené pracoviště – pákové baterie Školní čaj – pitný režim Ekologicky šetrné čisticí prostředky Tabulky upozorňující na šetření vodou

31

ANALÝZA

Z jakého důvodu provádíme Analýzu znovu, když jsme ji již jednou udělali? Dozvíme se ještě něco nového? Proč ji máme každý druhý rok dělat znovu? Možná nás napadají podobné otázky.

ANALÝZA

ZŠ Bezno Tady žáci srovnávali rozdílnost v odpovědích na jednotlivé otázky. Z odpovědí vyčteme, že na škole rozšířili druhy odpadů, které se na škole třídí. Zrušili nápojový automat. Také se jim povedlo pořídit si nádoby na tříděný odpad do každé třídy.

Otázka

Rok 2008

Využíváte někde ve škole odpady pro další činnosti?

ANO, využíváme novinový papír, již použitý papír, PET láhve, papírové obaly.

Máte ve škole nápojový či jídelní automat?

ANO

Třídíte ve škole odpady?

ANO, plasty a organický odpad

Máte ve škole dostatek košů na tříděný odpad?

NE

ANO, rozšířili jsme sortiment využívaných druhů odp. materiálů např. o tetrapak, použitá CD, papírové ruličky, materiál ze skartovačky (vyplývá z ankety).

NE, zrušili jsme ho.

ANO, rozšířili jsme druhy tříděného odpadu o sklo, kovy, papír, vybité baterie, elektroodpad.

ANO, nádoby na plasty a papír máme v každé třídě, na chodbách na plasty a v pavilonu P4 Koutek tříděného odpadu s dalšími druhy. Ve sběrové soutěži jsme získali další krabice na tříděný odpad. O nádoby ve třídách se starají třídní služby, o nádoby na chodbách žáci o PvČ.

ZŠ Údlice Ze srovnávací Analýzy v Údlicích na první pohled vidíme, v čem se od minule posunuli a jaké úkoly na žáky ještě čekají. Například se jim podařilo zavést na škole kompostování. K tomu, co se ještě musí zlepšit, hned přicházejí s návrhy, jak na to.

foto: ZŠ Údlice

32

Rok 2011

KROK 3

PLÁN ČINNOSTÍ

KROK 3 PLÁN ČINNOSTÍ

PLÁN ČINNOSTÍ

Motto: „Mám plán. Je hodně složitý a možná nevyjde, ale aspoň je to plán.“

Cíle kroku Plánovat znamená myslet dopředu. Plánování ve své nejjednodušší formě znamená, že máme promyšleno, co uděláme. Jedná se o klíčovou činnost pro úspěšné učení a řešení problémů. Proč bychom měli naše žáky učit myslet dopředu? V Ekoškole se snažíme, aby žáci nejen plnili úkoly, ale aby se také naučili dovednosti plánování. Plán je řada kroků, o nichž jsme přesvědčeni, že povedou k úspěšnému splnění úkolu. Nemusí obsahovat pevně dané pořadí kroků. V plánu bychom stále měli nechat prostor pro aktuální změny, kterými zareagujeme na novou situaci. Než začneme plánovat, pečlivě si promyslíme, jaké jsou naše cíle.

1. Rozhodnutí: Jaký je náš cíl?

2. Plán činností: Jak nejlépe cíle dosáhneme?

4. Vyhodnocení činnosti Dosáhli jsme svého cíle? Chceme cíl měnit?

3. Činnost Uskutečnění plánu

Obrázek převzat z publikace PETTY, G.: Moderní vyučování. Praha : Portál, 2004. 380 s. ISBN 978-80-7367-427-4

Co se žáci naučí? Vysvětlí na konkrétním příkladu, proč je potřeba sestavovat plán činnosti. Na základě výstupů z analýzy určí cíle, konkrétní kroky k jejich dosažení, výstupy a finanční náročnost. Posoudí reálnost navržených cílů, příp. cíle pozmění. K cílům a krokům přiřadí termíny, zodpovědné osoby a návrh na způsob vyhodnocování.

34

Co si žáci odnesou do života? Umí si naplánovat konkrétní akci a vědí, čeho chtějí v životě dosáhnout.


Přehled kritérií


Obsah Plánu činností

Plán činností navazuje na zjištění z Analýzy. Plán obsahuje všechny informace potřebné k tomu, abychom jej mohli uskutečnit.

Charakteristika úkolů v Plánu činností

V Plánu činností se potřebujeme společně s žáky jednoduše orientovat. Odpovědnost necháváme na žácích.

Realizace úkolů v Plánu činností

Do plnění úkolů zapojujeme i další žáky – pokud budou zapojeni, budou do programu více vtaženi.

Tvorba cílů a úkolů v Plánu činností

Cíle a úkoly si navrhují a formulují sami žáci, učí se tak důležité dovednosti a lépe se s cíli ztotožňují.

Seznámení s Plánem činností

Ostatní seznamujeme s tím, co chceme udělat. Pokud o tom budou vědět, mohou nám lépe pomoci.

Počet témat v Plánu činností

Na začátku se věnujeme vybraným tématům, abychom je obsáhli do hloubky, postupně přidáváme další témata.

Metodika Metodika – Příručka pro žáky Kapitola P1 – K čemu je plánování dobré

3 PLÁN ČINNOSTÍ

www.ekoprirucka.cz

Úkol č. 1 Na příkladu ukázky z filmu Dannyho parťáci si ukážeme, k čemu nám může být plánování dobré. Pokud s žáky film neznáme, můžeme se na něj nejprve podívat. Ve filmu zazní klíčová věta: „Tohle je naprostá bomba. Chce to plán a velkou partu.“ S žáky si prohlédneme jednotlivé obrázky a dohromady se pokusíme odpovědět si na otázky: Proč plánují tuto akci? Co je jejím cílem? Kdy má proběhnout? V čem jim plánování pomůže?

35


Oblast

PLÁN ČINNOSTÍ

Až bude váš žák plánovat, čím chce být a jakou školu zvolit, bude si umět stanovit reálné cíle a postupné kroky, jak jich dosáhnout.

Dále se s žáky pokusme vyhodnotit, proč se jim akce vydařila a hlavně, co všechno museli udělat pro to, aby všechno klaplo. Žáci v příručce zaškrtnou, které zásady považují za důležité, aby se i jim podařilo dosáhnout jejich plánů.

PLÁN ČINNOSTÍ

Dále s žáky můžeme diskutovat o následujících otázkách: Jaké výhody mělo všechno si nejprve naplánovat? Podařilo by se akci dotáhnout do konce, pokud by neměli akci naplánovanou do nejmenších detailů? Měla by akce stejný výsledek, kdyby si jí nenaplánovali?

Kapitola P2 – Plánování pomocí Dílny budoucnosti Úkol č. 1 K zapojení žáků do plánování a stanovení cílů nám může pomoci jednoduchá metoda, tzv. Dílna budoucnosti. Pomocí metody si žáci definují základní cíle a postup, který vede k jejich dosažení. Podívejte se s žáky společně na video o tom, jakým způsobem můžeme postupovat při řešení problémů.


Kromě videonávodu zde uvádíme zkrácený popis metody, takže ji můžete vyzkoušet s žáky přímo v praxi. Kompletní nezkrácenou metodiku najdete na www.ekoskola.cz v sekci Ke stažení. Nezapomeňte hned na úvod nastavit příjemnou atmosféru tak, aby se žáci cítili příjemně a spolupracovali.

Žáci od 5. do 9. třídy sedí v kruhu a usilovně píší na drobné lístečky. Dohadují se, kter ý problém je nejpalčivější, hlasují, ve skupinách vymýšlejí fantazijní řešení, plánují skutečné kroky. Tak nějak může vypadat v praxi použití plánovací metody „Dílna budoucnosti“. Ústřední schéma metody Dílna budoucnosti tvoří třífázový model: 1. Fáze kritiky 2. Fáze fantazie 3. Fáze realizace. 1. Fáze kritiky Nejdříve potřebujeme pojmenovat problém, který chceme řešit. Problém nám vyplyne z analýzy školy. Poté přichází první fáze, která nás možná překvapí – nezačneme plánovat, jak problém vyřešit, ale naopak vybouříme své emoce v tzv. FÁZI KRITIKY. Cílem této fáze je pojmenovat, co nás všechno na problému trápí a proč stále nejde vyřešit. Posbíráme všechno, co nás zatěžuje ve vztahu k danému tématu, tj. hněv, stížnosti, obavy, kritiku, stísněnost, frustraci a problémy a co nejpodrobněji je formulujeme. Nejprve se seznámíme s pravidly fáze kritiky.

36

Popis doplní zkušenosti ze ZŠ Zbiroh a ZŠ Hulín, které metodu vyzkoušely s Ekotýmem v praxi.

„Vzácně jsme se shodli na nutných úpravách WC (bude to tím, že jsou opravdu v hrozném stavu a všechny to trápí),“ uvedla koordinátorka Ekoškoly Andrea Tláskalová ze ZŠ Zbiroh. Dana Hozová ze ZŠ Hulín nám zase napsala: „Dohodli jsme se, že nás nejvíc trápí naše školní zahrada, která zatím nedává užitek ani stín, protože jsme ji začali rekonstruovat teprve nedávno.“

Vyslovte slušně hněv, nespokojenost, kritiku. Kritiku pojmenujte heslovitě (krátce, kriticky, konkrétně). Žádné návrhy na realizaci. Žádné diskuse (pouze případné vyjasnění). Vizualizace všech vyjádření (na lístečcích). Ve skupinkách uskutečníme fázi kritiky. Dále prezentujeme výsledky skupin – lístečky s kritickými výroky. Na závěr vybereme několik kritických výroků (do výběru můžeme zapojit mnohem větší okruh žáků z celé školy), na kterých se bude dále pracovat přidělením bodů (viz metoda rozhodování podle bodů v metodice). Vybrané výroky se stanou základem pro následující fázi fantazie.

„Děti se rozdělily do skupin samy, takže nám vznikly tři skupiny, ve kterých byly skoro stejně staré děti. Bylo zajímavé sledovat, jak kritizují mladší a jak starší a také co kritizují“ (ZŠ Hulín). Díky tomu, že je fáze kritiky na začátku, zbavíme se negativních emocí a můžeme pak dále plánovat s pozitivní myslí.

PLÁN ČINNOSTÍ

Pravidla hry pro fázi kritiky:

2. Fáze fantazie

Ve fázi fantazie svůj pohled zaměříme na budoucnost. Tato fáze je nejdůležitější. Potřebujeme vymyslet řešení hodné námahy, navrhnout požadované situace v budoucnosti, ukázat svoje sny a vize. Osvobodit se od faktů a ohraničené reality, dát křídla kreativitě a fantazii, objevit ideální svět. Nejprve se seznámíme s pravidly fáze fantazie: Pravidla hry pro fázi fantazie: Přijít s nápady podle motta "všechno se dá". Nesmyslné nápady jsou vítané. Vyjadřovat se v heslech. Žádná kritika. Žádná diskuse. Žádné návrhy na realizaci.

„Fantazie už byla různorodá – od barevných záchodů, přes barevná okna a světla, diskolustry, roboty-žáky, roboučitele, alarmy na kouř, až po hezké vztahy mezi žáky. Holky říkaly, že to úplně viděly!“ popisuje fázi fantazie Andrea Tláskalová.

Vybrané výroky z fáze kritiky přeformulujeme do pozitivních výroků. Tím vlastně získáme popis cílového stavu. Můžeme provést cvičení na podporu fantazie:

Rozvázání uzlu (5–10 minut) Žáci utvoří kruh, všichni předpaží ruce. Na povel všichni zavřou oči a udělají jeden krok vpřed a chytnou něčí ruku. Je potřeba dávat pozor, aby nechytili obě ruce jedné osobě. Vzniklý uzel je třeba rozvázat, aniž by se účastníci pustili. Cvičení skončí, když všichni účastníci stojí opět v kruhu.

37


Nyní přecházíme do nejzábavnější fáze, FÁZE FANTAZIE.

Cesta fantazií (10 minut)

PLÁN ČINNOSTÍ

Žáci se pohodlně usadí nebo si lehnou, zavřou oči a ve svých představách se vydají na cestu, na které je bude provázet moderátor. Učitel čte text (text uveden v Příručce pro žáky). Na konci účastníci otevřou oči a mohou sdělit své dojmy. Je možné četbu podbarvit hudbou. Vytvoříme malé skupiny. Ve fázi fantazie neexistují žádná omezení, žáci píší na obláčky (mají evokovat snění v oblacích) a do obláčků mohou napsat cokoli, co je napadne jako řešení vybraných kritických bodů. Skupiny zapisují nápady a poté prezentují výsledky ostatním. Nápady ostatních nemá nikdo hodnotit. 3. Fáze realizace


V poslední FÁZI REALIZACE si účastníci naplánují kroky k řešení a píší je do lístečků se stopami (má připomínat kroky k řešení). Ve fázi realizace na základě vizí formulujeme konkrétní cíle a plánujeme první kroky k dosažení cílů. Ústřední otázka zní: Jak se přiblížíme k našim vizím? Cílem je vrátit se z myšlenkového výletu zpět na zem do reality a zjistit: Co se dá uskutečnit? Co je možné? Při ověřování návrhů a při výběru projektů se doporučuje zaměřit se nejdříve na ty, které mají šanci na realizaci. Realizační a plánovací práce v rámci konkrétního záměru mohou nést náladu z fáze fantazie. Nejprve rozhodneme o výběru nápadu. Každá skupina by se měla rozhodnout jen pro jeden nápad, který představí ostatním. Pomocí přidělování bodů společně vybereme nápady, na kterých se bude dále pracovat. Hlavní otázka: Který z těchto nápadů bychom měli dále rozvíjet a rozpracovat? Vytvoříme malé skupiny. Objasníme pravidla pro fázi realizace. Pravidla hry pro fázi realizace: Zasadit utopické představy do reálných podmínek. Změnit na praktické a konkrétní. Dbát na propojení s problémem/tématem. Poukázat na kroky vedoucí k realizaci. Připravit pozdější aktivity (plán činnosti). Rozpracujeme návrhy jednotlivých aktivit do plánu. Vybrané nápady se rozpracují na projektové návrhy, případně se navrhne konkrétní akční plán (tj. kdo, co a kdy udělá, s kým, na co je třeba dát pozor).

38

Na ZŠ Zbiroh žáky metoda motivovala k okamžité akci: „Realizace byla příjemná, s ohledem na finanční možnosti jsme se domluvili na úpravách záchodů. Druhý den děti přinesly návrhy otázek pro dotazník, přes neděli dotazník připravily, ekospojky jej roznesly po třídách a sedmáci vyhodnotili.“

Prezentujeme výsledky. Projektové návrhy se prezentují v plénu. Hlavní otázka: Daly by se tyto návrhy a myšlenky prosadit? 4. Ukončení Dílny budoucnosti.

PLÁN ČINNOSTÍ

Dílnu budoucnosti ukončuje učitel. Díky Dílně budoucnosti se nám podařilo získat řadu nápadů, které můžeme zrealizovat. Nezapomeňme si nápady uchovat a poté je využít při tvorbě Plánu činností. Jak by mohly vypadat příklady lístečků (nápadů) z jednotlivých fází?:

Úkol č. 2 Od cíle k jeho splnění může být dlouhá cesta. K naplnění cíle navrhujeme úkoly a k nim případně konkrétní, menší kroky. Necháme žáky navrhnout postup, jakým způsobem by se vypořádali s plněním cíle „snížit spotřebu vody“. Cílem této aktivity je seřadit dané výroky za sebe tak, jak by logicky měly jednotlivé činnosti následovat za sebou. Kapitola P3 – Obsah Plánu činností V příručce se můžeme podívat na jednoduchou šablonu, co by měl všechno náš plán obsahovat, abychom na nic důležitého nezapomněli. S žáky prodiskutujeme popis jednotlivých kategorií, aby lépe rozuměli tomu, proč náš Plán činností tyto kategorie obsahuje. TIP: Nemusíte mít v Plánu činností mnoho úkolů. Pokuste se třeba jeden propracovat do úplných detailů. Žáci se tak učí dovednosti plánovat.

Např. úkol: Vytvoření školního arboreta – školního pozemku Myšlenková představa, jak by mělo arboretum vypadat – nákres, co vše má obsahovat, diskuze Ekotýmu s panem ředitelem – promyšlená představa, hledání možností získání prostředků na výstavbu (např. dny určené pro veřejnost pod názvem – Den Země, Stromů – sázení stromů, dřevin apod., finance ze sběrů papíru, hliníku apod.), uskutečnění cílů, výstavba arboreta Monitorování – časopis, web, starosta – pozvání na otevření školního arboreta.

39


Vybraný problém k řešení: Zahrada neposkytuje stín. Fáze kritiky (proč to nejde řešit, co tomu brání, co je na tom špatně), kritický bod: Nemáme finance na nákup stromů. Přeformulovaný kritický bod (cílový stav): Máme zajištěné finance na nákup stromů. Fáze fantazie (jak by to fungovalo ve světě fantazie): Peníze budou sami nosit lidé z obce, až se o tom dozvědí. Fáze realizace (postupné kroky, jak řešení provedeme reálně): Uspořádáme školní slavnost pro obec, upečeme koláče a výtěžek z prodeje použijeme na nákup stromů.

V poslední části kapitoly se zaměříme na finanční náročnost. Některá opatření šetrná k životnímu prostředí nás nemusí stát nic, jiná velmi málo a další hodně. V příručce Ekoprovoz ve školách se dozvíme tipy na beznákladová, nízkonákladová i vysokonákladová opatření.

PLÁN ČINNOSTÍ

Kapitola P4 - Vzor pro tvorbu Plánu V Příručce pro žáky najdeme tabulku, která nám pomůže sestavit funkční plán. Stačí, když ji společně s žáky vyplníme. Dále s ní můžeme pracovat podle potřeby. Vyplňování plánu do tabulky není povinné. Pokud nám vyhovuje jiná varianta, můžeme ji využít. Pro plánování nám také může posloužit plánovací magnetická tabule či nástěnka s možností rychlého přesunu úkolů.

foto: ZŠ Černovice

40

Kámen úrazu

Plakát „Co se stane pak“

Doba trvání: podle náročnosti tématu 30–45 min

Doba trvání: podle tématu 20–30 min

Materiál: krabice v dostatečném množství polepené listy papíru, na který je možné psát, psací potřeby

Materiál: připravený plakát (balicí papír) na každý problém, lístečky papíru nebo kartičky v dostatečném množství, lepicí pásky nebo špendlíky, psací potřeby

Tato metoda je vhodná na pojmenování a zobrazení problémů, které řešíme při tvorbě a naplňování Plánu činností. „Kamenem úrazu“ jsou věci, které nám vadí nebo překáží. Nejprve skupinu naladíme na dané téma. Témata mohou být následující: kámen úrazu v našem plánu, kámen úrazu v informování, kámen úrazu v zapojení ostatních žáků atd. Žáci sedí v kruhu. Ve středu kruhu leží mnoho krabic (např. krabic od bot), které představují kameny úrazu. Na krabicích jsou přilepeny listy papíru. Každý dostane něco na psaní. Učitel požádá žáky, aby vstali a přecházeli z místa na místo. Žáci si mají představit, že krabice jsou kameny úrazu. Vždy, když zakopnou o kámen (volnou krabici), mají přemýšlet, o jaký kámen úrazu se jedná, o jaký problém právě zakopli a napsat jej na papír. Když žáky už nic víc nenapadá a všechny kameny jsou pojmenovány, vrátí se zpět. Potom problémy představí a vytřídí ty, které budou řešit. S problémy dále pracujeme a hledáme jejich řešení.

Tato metoda je vhodná na to, aby se v přípravném stadiu rozhodování o výběru problému/otázky zjistilo, co mohou a chtějí udělat jednotliví účastníci. Pro tento účel připravíme plakát na všechny problémy, ze kterých si můžeme vybírat. V záhlaví bude nadpis: „Když si vybereme tento problém, pak…“. Následně dostane každý účastník lístky papíru nebo kartičky a psací potřeby. Učitel položí maximálně 4 otázky, účastníci napíší odpovědi na kartičky a následně je učitel napíše na plakáty. Otázky musí být zformulované jasně a jednoznačně, aby bylo možné odpovědět konkrétně. Příklady otázek: „Co udělám, až se zapojím do Ekotýmu?“ „Co udělám pro naplnění našeho cíle?“ „Co se na naší škole změní?“ „Kolik času jsem ochotný věnovat našemu záměru?“ atd. Je důležité dbát na to, aby se na jednom lístečku objevila jen jedna myšlenka. Když jsou účastníci hotoví, seznámí ostatní se svojí odpovědí a nalepí ji na plakát vedle příslušné otázky. Potom se skupina pokusí rozhodnout pro jeden problém. Stojí za zvážení, který nápad by přinesl největší pozitivní změny nebo dlouhodobý dopad, který má ve skupině největší podporu, do kterého se chtějí všichni zapojit nejvíc, který má nejlepší vyhlídky na úspěch.

Výstupy do žádosti o titul K žádosti o titul přikládáme sestavený Plán činností.

41

PLÁN ČINNOSTÍ

Další metody, které můžeme použít při plánování (upraveno dle materiálu: Podpora participácie žiakov v programe Zelená škola. Vydala Živica a DG, 2011):

PLÁN ČINNOSTÍ

Podněty pro obhajující školy Do Plánu činností přidáváme témata Ekoškoly tak, jak je popsáno v kritériích a v kapitole Témata Ekoškoly. Tématům je věnovaná samostatná kapitola. V některých tématech už možná budeme mít pocit, že jsme na škole všechno udělali – rozmístili jsme koše na tříděný odpad, umístili jsme cedulky… ale co dál? Tématům se můžeme věnovat i z hlediska vzdělávacího – můžeme se snažit zapojovat veřejnost (rodiče) nebo další spolužáky a zaměstnance školy. V kapitole věnované EV ve výuce najdeme příklad toho, jak si společně s žáky můžeme naplánovat učební celek. Věnujme se také barierám, které brání ostatním chovat se ekologicky – tomuto tématu je věnovaná kapitola Jak získat pro naše plány celou školu.

foto: ZŠ Přerov, Trávník

42

Jedním z našich cílů na škole je změna chování žáků, kolegů nebo provozních zaměstnanců. Změna chování vyžaduje mnoho času, energie, trpělivosti a především motivaci. Pro zodpovědné environmentální chování může existovat řada zábran. Udělejme na naší škole nejprve malý průzkum, díky kterému odhalíme, jaké bariéry brání určitému chování. Bariéry mohou být vnitřní a vnější. Jako příklad chování si můžeme vzít třídění odpadu. Co může jednotlivci bránit, aby třídil odpady? Co ho může naopak motivovat, pobízet, podporovat? Odpovědi od ostatních můžeme zjistit pomocí jednoduchých otázek. Otázky formulujme tak, abychom dostali co nejkonkrétnější odpovědi. Odpovědi vyhodnotíme a zaměříme se na překážky, které se pokusíme společnými silami následně překonat. Jako příklad vnější bariéry můžeme uvést nedostatek košů. Jako vnitřní bariéru můžeme uvést přesvědčení, že se všechen odpad nakonec stejně zase smíchá. Jak můžeme jednotlivé bariéry překonávat? 1. Poskytování informací Poskytování informací má význam pouze tehdy, pokud je jedinou barierou nedostatek informací. Informace musejí být důvěryhodné, předány atraktivním způsobem a musejí korespondovat s hodnotami a postoji jedince. Je efektivní upozorňovat spíše na ztráty plynoucí z dosavadního způsobu chování než poukazovat na potenciální zisky doporučovaného chování. 2. Výzvy Výzvy překonávají některé naše vnitřní bariéry – například pohodlnost, zapomínání. Jak výzvy naformulovat, aby byla účinné? Jsou specifické: místo „šetříme energií“ použijeme konkrétní formulaci, např. „Zhasni světlo, když odcházíš.“ Jsou dobře načasované a umístěné: aby byla výzva efektivní, musí být v prostoru i čase co nejblíže danému chování – např. cedulky„zhasínejte“ na vypínačích. Výzvy se snažme formulovat zdvořile a bez nátlaku. Výzva nemusí být vždy podobu cedule nebo nápisu – příkladem mohou být vhodně umístěné koše na tříděný odpad jako výzva ke třídění odpadu. 3. Modelování Tj. poskytnutí modelů. Pokud budou naši žáci pozorovat chování žáků nebo učitelů, mají možnost si vše potřebné lépe zapamatovat, než když o něm jen slyší nebo čtou. Příkladem modelování může být také kampaň založená na vysílání videospotů. 4. Odměny a tresty? Výsledky zahraničních studií ukázaly, že odměny za environmentálně odpovědné chování mají účinek, nicméně jen krátkodobý. Poté, co je vydávání odměn ukončeno, žáci se vracejí k původnímu chování. Krátkodobý efekt je způsoben tím, že odměny samy o sobě neodstraňují ostatní bariéry. Motivací takového chování je odměna, nikoliv přesvědčení o potřebnosti environmentálně odpovědného chování. Důležité je, že je efektivnější posilovat žádoucí chování než trestat nežádoucí. Zatímco odměna vede k opakování žádoucího chování, je obtížné předpovídat, jaké chování bude následovat po trestu:

43



Trest sděluje poměrně jasně, co nedělat – neříká však již, co dělat. Žáci nebudou obvykle opakovat potrestané chování, ale mohou vyhledávat situace, kdy je nikdo„nechytí“. Tresty zvyšují nepřátelství vůči trestající skupině (tedy Ekotýmu).


Jako příklad trestů můžeme uvést například udělování černých bodů, trestání a hlídkování Ekohlídek. Než použijeme odměnu nebo trest, uvážíme vždy, jakého výsledku tím dosáhneme. Text byl upraven podle publikace: KRAJHANZL J., ZAHRADNÍKOVÁ Š., RUT O. Možnosti spolupráce s veřejností (nejen) při ochraně životního prostředí. Praha : Zelený kruh, 2010. 56 s. ISBN 978-8087417-00-3. Celou publikaci můžete nalézt na: www.zelenykruh.cz v sekci Publikace.

foto: ZŠ Bezno

44

KROK 4

MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ

KROK 4 MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ Cíle kroku


Plán je jedna věc a skutečnost je věc druhá. I když si nějakou věc sebelépe naplánujeme, někdy se změní okolnosti, které dopředu nemůžeme očekávat, a všechno je nakonec jinak. Z tohoto důvodu je dobré se po čase na naše plány podívat, zjistit, co se nám povedlo, co jsme udělali jinak, co navíc ještě můžeme udělat a co naopak už dělat nechceme. K tomu nám slouží monitorování a vyhodnocování.

Co se žáci naučí? Průběžně sledují, jakým způsobem se daří naplňovat cíle, a případně je přehodnocují. Zaznamenávají plnění cílů. Sbírají relevantní data, která jim pomohou vyhodnotit dosažení cílů (včetně ekostopy školy v aplikaci Stopy mé Ekoškoly). Analyzují důvody, proč byly některé úkoly nesplněné, a navrhují řešení,„nápravná“ opatření. Shromažďují dokumentaci k průběhu plnění plánu.

Co si žáci odnesou do života? Umí se podívat zpět a vyhodnotit, jak se jim dařilo a co z toho vyplývá pro budoucnost. Až si váš žák vezme půjčku, bude si umět pohlídat, aby stále dokázal splácet dluh.




Vyhodnocování úkolů

Každému úkolu, který jsme si stanovili, věnujeme pozornost. Jedině tak můžeme vyhodnocovat naši činnost. Důvody nesplnění s žáky probereme, abychom věděli, proč se nám úkolu nepodařilo dosáhnout.

Vyhodnocování cílů

Cíle stojí nad úkoly. Prostřednictvím naplnění úkolů sledujeme, zda se nám podařilo splnit cíl. Úkoly, které z cíle vyplynou, se mohou měnit, ale cíl má dlouhodobější charakter. Každému cíli, který jsme si stanovili, věnujeme pozornost. Jedině tak můžeme vyhodnocovat naši činnost. Důvody nesplnění s žáky probereme, abychom věděli, proč se nám cíle nepodařilo dosáhnout.

Průběh Monitorování a vyhodnocování

Monitorování a vyhodnocování naší činnosti se věnujeme cíleně. Napomáhá nám to ke splnění našich cílů.

46

Oblast

Ostatní seznamujeme s tím, jak dopadly výsledky vyhodnocování. Pokud o tom budou vědět, mohou nám lépe pomoci.

Kapitola M1 – Co znamená monitorovat a proč to dělat

3 MONITOROVÁNÍ A VYHODNOCOVÁNÍ www.ekoprirucka.cz

Úkol č. 1 Každý žák si na svém počítači vybere, jakého by zvolil hlídače. Každý hlídač je popsán vlastnostmi. Žáky rozdělíme do skupin, ve kterých diskutují o výběru svého hlídače. Snažíme se, aby žáci uváděli důvody, proč si hlídače vybrali. Úkol č. 2 Nyní se s žáky zaměříme na to, jakého „hlídače“ by bylo dobré mít v Ekoškole. Nezapomeňme zohlednit informace v úvodu kapitoly. Společně si definujme vlastnosti, jaké by měl mít náš „ekoškolí hlídač“. Úkol č. 3 Společně se podívejme na webové stránky s příklady dobré praxe a inspirujme se od jiných škol. Některá škola měla možná dobrý nápad, jak si pohlídat, aby se všechny úkoly podařilo plnit.

Kapitola M2 – Jak poznáme splnění cílů Úkol č. 1 Pro monitorování je důležité umět rozpoznat, jestli se nám podařilo splnit cíl, který jsme si stanovili. Každý žák nebo skupinka žáků se pokusí poznat, jestli se na obrázku podařilo splnit cíl. O výsledcích s žáky diskutujme. Úkol č. 2 Další úkol je kreativní. Vezmeme si náš Plán činností a vybereme si z něj nějaké úkoly, které se dají zaznamenat fotograficky. K fotkám vytvoříme popisky: Jaký jsme si stanovili cíl? Jaké jsme měli k cíli úkoly? Fotky společně s popisem nahrajeme na Ekostěnu. Tato činnost nám pomůže, až budeme zase hodnotit naše cíle a úkoly. Jak poznáme, že se nám našeho cíle podařilo dosáhnout?

47




Prezentace Monitorování a vyhodnocování



Kapitola M3 – Řešení nesplněných úkolů Je krásné, pokud se nám daří plnit všechny úkoly z našeho Plánu činností. Normální ale je, pokud se některý úkol z různých důvodů nepodaří splnit. Pojďme se společně podívat na řešení, jak si s takovou situací poradit. Úkol č. 1 Garby a jeho tým také řeší situaci, kdy se jim nepodařilo splnit úkol. Projdeme společně s žáky jednotlivé obrázky a vyhodnotíme, co se Garbymu nepodařilo. Nakonec se společně zamyslíme, jakým způsobem vyhodnocujeme svoje úkoly, a pokusíme se vymyslet, co bychom mohli změnit k lepšímu.


Kapitola M4 – Práce s kritérii Ekoškoly Úkol č. 1 V programu Ekoškola usilujeme o získání mezinárodního titulu Ekoškola. Kritéria popisují, jak má na škole vypadat cílový stav, abychom tento prestižní titul získali, také popisují cestu, po které se k cílovému stavu můžeme dostat. S kritérii pracujeme průběžně, abychom si dokázali naši práci naplánovat a mohli ji plnit postupně. Společně s žáky se podíváme na video z jedné školy a na základě videa se pokusíme školu ohodnotit v jednotlivých kritériích (u některých to nepůjde – všechno se o škole z videa nedozvíme). Na závěr se pokusíme podle kritérií ohodnotit, jak je na tom naše škola.

Inspirace ze škol Základní škola a praktická škola Český Brod Vyhodnocování plánu činností probíhá vždy na pravidelných schůzkách. Pravidelný rytmus vyhodnocování dává žákům dobrý návyk – zvyknou si tak sami kontrolovat plnění úkolů při každé schůzce. ZŠ Prostějov, ul. E. Valenty V rámci třídění odpadů ve škole máme zřízeny ve třídách koše na PET lahve + papír a na směsný odpad. Přemýšleli jsme, že bychom třídili papíry zvlášť, tak jsme zjišťovali, zda budeme potřebovat další sběrnou nádobu. Nebo zda bude pokračovat dosavadní praxe házení PET lahví společně s papírem do jedné nádoby, kterou následně třídily paní uklízečky. Na schůzce Ekotýmu školy jsme si v rámci plánování stanovili postup. Realizátory byli členové Ekotýmu (máme zástupce v každé třídě). Žáci měli za úkol změřit, kolik PET lahví v různých třídách vyhodíme, a vysvětlit to i svým třídním učitelům. Vše řešili samostatně, koordinátor shodou okolností onemocněl. Žáci získali představu o množství vyhazovaných PET lahví, výsledky zpracovali v hodinách informatiky do grafu, pro srovnání budeme tuto akci několikrát opakovat. foto: ZŠ Černovice

Výstupy do žádosti o titul Plán činností obsahuje i speciální kolonku, která se věnuje monitorování.

48

KROK 5

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA VE VÝUCE

KROK 5 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA VE VÝUCE

Cíle kroku Program Ekoškola je účinným nástrojem při realizaci průřezového tématu Environmentální výchova. Aktivní zapojení žáků do programu umožňuje rozvoj prakticky všech klíčových kompetencí stanovených Rámcovým vzdělávacím programem. Realizace programu ve škole napomáhá mezioborové spolupráci různých učitelů, propojuje teoretickou výuku environmentální výchovy s praktickými kroky vedoucími k ekologicky šetrnému provozu školy. Díky této návaznosti konkrétních činností na výuku přestává být environmentální výchova něčím, o čem se žáci ve škole sice učí, ale brzy na to zase zapomenou.

EV VE VÝUCE

Inspirací a pomocí pro zařazení témat environmentální výchovy do vyučování jsou Učební celky k jednotlivým tématům Ekoškoly s metodikou pro učitele . S kapitolou Environmentální výchova ve výuce je velmi propojena kapitola Témata Ekoškoly, proto doporučujeme tyto kapitoly studovat současně. Co se žáci naučí? Uvědomují si propojení výuky s praxí v programu. Podporují učitele v propojování výuky s praxí v programu. Předávají získané informace dalším spolužákům.




Začlenění témat Ekoškoly

Tématům, která jsme si vybrali v Plánu činností, se snažíme věnovat i v rámci výuky, abychom posílili provázanost ekologizace provozu školy s výchovně-vzdělávacím procesem. Oslovíme tak větší počet žáků, ti pak na základě nově nabytých znalostí a motivace mohou aktivněji přispět k realizaci aktivit, které jsme si naplánovali.

Vzdělávání učitelů

V oblasti týkající se programu Ekoškola si pravidelně rozšiřuje své znalosti a různé kompetence nejen koordinátor programu, ale i ostatní pedagogičtí pracovníci, aby byli i oni schopni začleňovat aktuální témata Ekoškoly do osnov svých vyučovacích předmětů. Na žáky tak budou schopni působit mnohem komplexněji.

Znalost témat Ekoškoly

Žákům pomáháme získat znalosti a dovednosti týkající se vybraných environmentálních problémů, protože jen když opravdu porozumí příčinám těchto problémů a jejich důsledkům, mohou se aktivně podílet na jejich řešení, a to nejen ve škole, ale i mimo školu.

50

Oblast Vzájemné vzdělávání žáků

Proč a na co je kladen důraz? Význam vzájemného vzdělávání žáků spočívá v tom, že žák-lektor je mezi svými vrstevníky často mnohem více akceptován než dospělý učitel. Vzájemné vzdělávání významně zlepšuje komunikační a organizační dovednosti žáků. Když žáci někoho učí, učí zároveň i sami sebe, a to přispívá k upevňování jejich znalostí z dané oblasti.


Kapitola EV1 – Co už víme o tématech

5 EV VE VÝUCE www.ekoprirucka.cz

EV VE VÝUCE

V kapitole EV ve výuce v Příručce pro žáky se setkáme s tématy Ekoškoly, se kterými už možná pracujeme déle, nebo se s nimi zatím jen blíže seznamujeme, pokud jsme začínající škola.

Úkol č. 1 Nejdříve si vyplníme malý kvíz, vybereme si otázky pouze v tématech, která jsme již ve škole řešili. Pokud jsme v programu Ekoškola již delší dobu a zabývali jsme se více tématy, můžeme si projít postupně kvíz pro všechny oblasti.

TIP: Žákům můžeme navrhnout, aby si podobný kvíz připravili i pro ostatní žáky ze školy a dozvěděli se tak celkovou úroveň znalostí a dovedností žáků jejich školy v dané oblasti (příp. ve více oblastech). Mohou použít kvíz, který je k dispozici v příručce, nebo si mohou vytvořit vlastní kvíz. Výsledky průzkumu pak mohou statisticky zpracovat a vyhodnotit na hodině matematiky a prezentovat je celé škole, např. ve školním časopise nebo na nástěnce Ekoškoly.

Po vyhodnocení kvízu uvidíme, v které oblasti jsme opravdu dobří a kde ještě máme mezery. Na tuto oblast se pak s žáky více zaměříme a věnujeme se jí i při přípravě lekcí pro ostatní žáky. Kapitola EV2 – Příprava aktivity pro spolužáky V druhé kapitole pracujeme s žáky s jejich výsledky z kvízu. Na schůzce Ekotýmu s nimi probereme, kdo je v čem opravdu dobrý. Společně pak vybereme jedno téma, ve kterém se dobře orientují a o kterém si myslí (nebo to zjistili v anketě/celoškolním kvízu), že v něm jejich spolužáci ještě pořád mají mezery.

51

Metodika –Příručka pro žáky

V první kapitole se s žáky společně podíváme na to, co už o tématech Ekoškoly (odpady, voda, energie, prostředí, doprava, šetrný spotřebitel, biodiverzita, klimatické změny) ví a co ještě potřebují vědět.

Úkol č. 1 Úkolem žáků je s naší pomocí připravit aktivitu do hodiny pro své (mladší) spolužáky. Při sestavování hodiny jim pomáhá Garby, nejprve se vždycky podívají na ukázku v příručce a pak navrhnou, jak pojmou téma, které si zvolili. S žáky si postupně odpovíme na osm otázek, které nás dovedou k plánu vyučovací hodiny.

Metodika –Příručka pro žáky

EV VE VÝUCE

Otázka

Plán hodiny

Jaké máme téma?

Téma hodiny (souvisí s Ekoškolou)

Koho budeme učit?

Cílová skupina

Kolik máme času?

Časové rozmezí

Co budou naší žáci umět, až hodina skončí?

Vzdělávací cíle

Co je baví? Jak rádi pracují?

Použité metody a techniky

Jak bude hodina probíhat?

Scénář

Jaké aktivity připravíme?

Podrobný popis jednotlivých aktivit

Jak si rozdělíme přípravu a role na místě?

Organizační zajištění

Když máme plán hotový, domluvíme se s žáky, kdy hodinu uskutečníme. Nezapomeňme na akci fotit a podělit se o dojmy na Ekostěně, na školním webu nebo třeba v novinách. Pokud jsou žáci při tvorbě lekce úspěšní a baví je to, můžeme s nimi vytvořit soubor výukových hodin (příp. pracovních listů), které dále využijeme při realizaci programu Ekoškola. Také je můžeme využít k propagaci a dokonce nabízet „žákovské výukové programy“ i jiným školám. Kromě vlastních hodin můžeme také využít nabídky výukových programů TEREZY, krajských koordinátorů Ekoškoly či jiného střediska ekologické výchovy v našem regionu. TIP: Poznatky, zjištění a zkušenosti, které jedna třída získá při výuce témat EV, by neměly zůstat pouze majetkem třídy – použijme je pro informování celé školy a pro realizaci z nich vyplývajících praktických činností.

Inspirace ze škol Purkyňovo gymnázium Strážnice Cílem projektu „Ekolečko v rámci programu Ekoškola“ je zábavnou formou předávání znalostí z oblasti ekologie spolužákům. Pomocí několika aktivit (znalostní, dovednostní) se studenti zamýšlejí nad tím, zda se v běžném životě chovají ekologicky. Studenti jsou vtaženi do problematiky pomocí motivačních filmů a videí (ABCD Ekologie) o třídění odpadů, šetření energie a vody a poté plní nejrůznější úkoly. Tento projekt je přínosem jak pro žáky – účastníky, kteří mají možnost si uvědomit spoustu souvislostí a rozvinout vlastní tvořivost jak přispívat ke zlepšení životního prostředí, tak pro žáky – organizátory, kteří zase mohou aktivně prohloubit vlastní dovednosti a znalosti. Součástí programu byly i tvořivé dílny, v nichž si studenti mohli vyrobit užitečné a dekorativní předměty za využití odpadů či namalovat květináče apod. Díky tomuto dílčímu projektu se žáci seznámili s dlouhodobým programem Ekoškola a s ekologickými tématy.

52

EV VE VÝUCE

foto: ZŠ Tišňov

Výstupy do žádosti o titul Přímo do žádosti v souvislosti s krokem EV ve výuce sice povinně nepřikládáme žádné materiály, nezapomínejme však, že při samotném auditu budeme muset prokázat splnění kritérií. Proto se už v průběhu školního roku snažíme o archivaci dokumentů, které nám k tomu mohou pomoci, např.: Školní program EVVO (pokud ho škola má, nejlépe vypracovaný dle Metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty), pracovní listy k jednotlivým tématům Ekoškoly vyplněné žáky, plán vyučovacích hodin různých předmětů, ve kterých jsme se věnovali tématům Ekoškoly, seznam kurzů, seminářů, školení, souvisejících s Ekoškolou nebo celkově s tématem EVVO, kterých se zúčastnil koordinátor nebo jiný pedagog, scénář hodiny pro spolužáky (případně jeho foto nebo videodokumentace) apod.

Podněty pro obhajující školy Pokud jsme škola, která už titul získala, a v programu Ekoškola se chceme zlepšit, snažíme se zaměřovat i na nová témata a prohloubit realizaci stávajících témat. Prosazujeme vytvoření Školního programu EVVO (pokud ho ještě nemáme) a dbáme na to, aby žáci sami navrhli, připravili a vedli hodiny pro žáky z jiných tříd/ročníků související s Ekoškolou. Usilujeme o začlenění environmentální výchovy do co největšího počtu předmětů a snažíme se zapojovat a vzdělávat i jiné pedagogy ze školy.

53

TÉMATA EKOŠKOLY

V průběhu programu Ekoškola na škole se setkáváme s různými tématy, která se prolínají celou naší prací na ekologizaci školy. Základními tématy Ekoškoly jsou: odpady, voda, energie a prostředí školy. Postupně se pak věnujeme dalším tématům: doprava, šetrný spotřebitel, biodiverzita a klimatické změny. Všemi tématy můžeme obohatit výuku a realizaci celého programu.

Realizace témat:

TÉMATA EKOŠKOLY

Tématům se věnujeme ve výuce a zajistíme, aby se s nimi během své školní docházky dostatečně seznámili všichni žáci. K tomu nám mohou pomoci navržené učební celky (metodika a pracovní listy pro žáky): - učební celky jsou vypracovány k jednotlivým tématům vždy pro 1. i 2. st. ZŠ a také pro SŠ, - je možné je zařadit do výuky různých předmětů. Témata představují oblasti, které bychom měli pokrýt v Analýze ekologického stavu školy: - analýzu školy vždy provádíme ve 4 základních tématech a postupně ji rozšiřujeme o další témata, - pro analýzu jsou připraveny pracovní listy s otázkami. Jednotlivá témata jsou obsažena v Plánu činností a věnujeme se jim při praktické ekologizaci provozu: - v plánu činností pak pracujeme s těmi tématy, která jsme si na dané období vybrali. U každého tématu můžeme ve škole a v jejím okolí realizovat množství praktických činností a projektů, od osvěty až po náročné investice. Tipy na různá opatření najdeme v publikaci Ekoprovoz ve školách.

Postup krok za krokem, kolika a jakými tématy se škola zabývá v Analýze a Plánu: Žádost o titul

Analýza

Plán

1.

4 (voda, odpady, energie, prostředí)

2 vybraná ze 4

2.

4 (voda, odpady, energie, prostředí)

3 vybraná ze 4

3.

5 (4 srovnávací) (voda, odpady, energie, prostředí, doprava včetně rozšíření o šetrného spotřebitele nebo biodiverzitu)

4 vybraná z 5 (vč. rozšíření)

4.

5 (voda, odpady, energie, prostředí, doprava, včetně rozšíření o šetrného spotřebitele, klimatické změny nebo biodiverzitu)

4 vybraná z 5 (vč. rozšíření)

54

Škola postupně přidává témata do Analýzy i do Plánu, pro zisk třetího titulu přidává i nové téma a rozšíření. Voda, energie, prostředí, odpady: Škola s nimi pracuje od začátku v Analýze a se 2 vybranými v Plánu. Doprava: Škola přibírá téma povinně do Analýzy v době, kdy žádá o 3. titul. Může ho přidat do Plánu. Šetrný spotřebitel, Biodiverzita: V Analýze jsou rozšiřující otázky, v provozních kritériích jsou přidaná kritéria. Škola se rozšíření věnuje v době, kdy žádá o 3. titul. Klimatické změny: V Analýze jsou rozšiřující otázky, v provozních kritériích jsou přidaná kritéria. Škola se rozšíření věnuje v době, kdy žádá o 4. titul.

Příklad prolínání tématu celým programem:

V Analýze žáci zjistili z odpovědí na otázky týkající se třídění odpadů (tříděných druhů, dostupnosti košů, kvality třídění apod.), že na škole se třídí pouze PET lahve, nikoli další plasty, a kvalita třídění není příliš dobrá. Protože vyhodnotili, že je to jedna z důležitých slabých stránek, navrhli do Plánu činností cíl zlepšit třídění plastů na škole. V publikaci Ekoprovoz ve školách a na webu v sekci Příklady dobré praxe se inspirovali, co je k naplnění cíle třeba udělat. Poté navrhl Ekotým řadu činností: zjišťování, zda a jak lze všechny plasty třídit; monitoring kvality třídění; výběr a pořízení košů; osvětu ve třídách a mezi pedagogy a dalšími zaměstnanci školy. Koordinátorka programu a ostatní kolegové zařadili do výuky Učební celek „Plasty všude kolem nás“. Na základě výuky a výzkumu pak starší žáci z Ekotýmu připravili výukový program zaměřený na třídění plastů pro mladší spolužáky. Po půlroce provedli členové Ekotýmu Monitorování a vyhodnocování nově zavedených košů na všechny plasty, aby vyhodnotili, jak se třídění daří. Zároveň udělali na škole anketu mezi spolužáky, aby zjistili, zda vědí, proč a jak plasty třídit.

Co najdeme v příručce Ekoprovoz ve školách: Odpady: informace od odborníka na odpadové hospodářství Ivo Kropáčka, jak je to s podmínkami odběru vytříděného odpadu; internetové por tály, na kter ých nalezneme užitečné informace z oblasti odpadů; tipy na konkrétní opatření pro předcházení vzniku odpadu; využití vzniklého odpadu, recyklace; často kladené dotazy.

Voda: názor na balenou a kohoutkovou vodu Věry Soukupové internetové portály, na kterých nalezneme užitečné informace; tipy na konkrétní opatření pro úsporu vody ve škole a předcházení znečištění vody; ekologicky šetrné úklidové a mycí prostředky dostupné na našem trhu.

55

TÉMATA EKOŠKOLY

V rámci tématu Odpady:

Prostředí školy: informace o možnostech zachování biodiverzity ve škole od Heleny Vlašínové, internetové portály, na kterých nalezneme užitečné informace; tipy na konkrétní opatření pro vnitřní a vnější prostředí školy.

Doprava: názory Jarmily Johnové a Jany Pírkové na současnou situaci v dopravě, bezpečné cesty do škol i udržitelnost dopravy; internetové portály, na kterých nalezneme užitečné informace z oblasti dopravy; tipy na opatření pro udržitelnou dopravu v okolí školy.

Šetrný spotřebitel: informace o farmářích i biopotravinách a jejich potenciálu pro školy od Petra Ledviny; internetové portály, na kterých nalezneme užitečné informace o šetrném spotřebitelství; tipy na konkrétní opatření pro šetrnou spotřebu ve škole.

TÉMATA EKOŠKOLY

Energie: informace o klasických a úsporných žárovkách od Michala Medka; internetové portály, na kterých nalezneme užitečné informace z oblasti energie; tipy na konkrétní opatření pro úspory energie ve školách; často kladené dotazy.

foto: ZŠ Přerov, Trávník

Co najdeme v publikaci (na CD) Ekoškola ve výuce – učební celky: Učební celky včetně jejich přehledu jsou uloženy na www.ekoskola.cz v sekci Ke stažení. Za nejpřínosnější způsob práce se žáky nejen v programu Ekoškola považujeme promyšlený a jasně strukturovaný učební celek, v němž se žáci učí vlastní aktivitou. Proto jsme pro každé téma připravili několik učebních celků pro jednotlivé věkové skupiny. Každý učební celek má jasně stanovené cíle, které vychází z Doporučených očekávaných výstupů pro EV, a popis jednotlivých fází a činností, ke kterým jsou připraveny či popsány všechny pomůcky, včetně pracovních listů tam, kde je náplň učebního celku vyžadovala. Ukázka z učebního celku pro žáky prvního stupně k tématu Klimatické změny:

56

57

58

Inspirace ze škol Biodiverzita Máme vizi – hotel hmyzí – G, SOŠE a SOU Kaplice Ekotým Gymnázia Kaplice vybudoval na školním pozemku hmyzí hotel. Proč se Ekotým rozhodl právě pro hmyzí hotel, popisuje Adéla Ficherová, členka Ekotýmu: „V dnešní době jsou odstraňovány škvíry a spáry z domů, lidé na svém pozemku nesnesou sebemenší křovíčko, svět zachvátila posedlost milimetrovými trávníky... Chudák hmyz nemá kde složit křídla. Říkali jsme si – azylů pro lidi bez domova je málo, pro hmyz ještě míň. A proto alespoň jeden přibyde.“ Studenti začali nosit materiál na plnění hotelu, vytvářet konstrukci, chystat informační plakáty. Tercie na hodinách biologie zpracovávala ohrožené druhy hmyzu jižních Čech. 2. ročník obchodní akademie se v hodinách ekologie zase zaměřil na příčiny ubývání hmyzu v jednotlivých prostředích a možnosti jeho ochrany. Pozadu ovšem nezůstala ani estetická výchova, kde žáci několika tříd vytvářeli jednak linoryty hmyzu a jednak křídové kresby. O světovém dni Ekoškol 7. 11. 2012 pak své dílo dokončili, přidali i broukoviště a představili obojí veřejnosti i s vernisáží výstavy vytvořených linorytů a křídových kreseb. Hotel bude mít využití v hodinách biologie: „Nebudeme muset sedět v lavicích a dívat se na obrázky, místo toho uvidíme všechno na vlastní oči.“

TÉMATA EKOŠKOLY

foto: Gymnázium, SOŠE a SOU Kaplice

Odpady Co s odpady? – ZŠ Úprkova, Hradec Králové Při analýze stavu školy jsme uskutečnili anketu o třídění odpadů a informovanosti o této problematice mezi žáky, učiteli a rodiči. Zjistili jsme, že informovanost není velká a rozhodli jsme se s tím něco udělat. Jako vzor nám posloužil výukový program střediska SEVER „Co s odpady?“. Cílem tedy bylo zvýšit povědomí a informovanost žáků o třídění odpadů. Program si připravili žáci 9. ročníku pro mladší spolužáky, takže dalším cílem byla spolupráce a pomoc mezi různě starými dětmi. Žáci deváté třídy se na podzim zúčastnili výukového programu „Co s odpady?“ a v podobném duchu si zjednodušeně připravili program o odpadech pro své mladší spolužáky. Tento program jsme připravovali při biologických prakticích, upravili jsme ho pro naše potřeby. Z hromady odpadků na zelené louce děti vybíraly tu skupinu odpadů, které k nim po vylosování patřily, a potom jim starší žáci pomohli vyhodnotit, co je dobře roztříděné a co ne, a doplnili další informace. Na závěr vyplnili pracovní list, jak dlouho se který odpad v přírodě rozkládá. Program byl realizován v rámci projektového Dne Země. Starší žáci si sami program upravili, sehnali čisté odpadky a další materiál. Z popelnic na tříděný odpad si opsali a připravili tahák, co kam patří a nepatří, vyzkoušeli si roli učitele – moderátora akce, což pro ně bylo velkým poučením. Mladší děti zase samostatně odpady třídily, radily se ve skupinách.

59

Voda Výměna vodovodních baterií – ZŠ Zbiroh Podle množství finančních prostředků se v této škole rozhodli vyměnit úsporné vodovodní baterie na všech toaletách po jednom kusu. Při hodině fyziky žáci provedli rozbor vody z vodovodu a vody ze studánky (tu přinesli žáci z prvního stupně, zároveň okolí studánky vyčistili). Protože žáci po instalaci úsporné tlačítkové vodovodní baterie měřením zjistili, že voda teče dlouho, velkým proudem a vyteče jí více než při mytí klasickou baterií, řešili neočekávaný problém, jak se zachovat. Žáci 9. ročníku napsali dopis p. instalatérovi, ve kterém ho žádali o upravení průtoku vody. Pan instalatér přijel, zadarmo přidal do hlavic baterií těsnicí kroužky s menším průměrem a zkrátil dobu průtoku. Děti získaly nové zkušenosti při plánování i průběhu projektu, vyzdobily si záchody podle svého přání. Škola získala nové úsporné vodovodní baterie, díky kterým došlo k úspoře vody na toaletách. Dalšími kroky byla výměna splachovadel na všech záchodech a přidání litrových sklenic do nádrží. Škola chce získat další finanční prostředky na výměnu i ostatních úsporných baterií.

Energie

TÉMATA EKOŠKOLY

Život svítidel – ZŠ Hranice V rámci tohoto projektu žáci 9. třídy společně s Ekotýmem provedli ve škole průzkum, kde jsou klasické žárovky a kde by bylo vhodné je nahradit úspornými. Pak žáci 9. třídy natočili film, ve kterém zdůvodnili své rozhodnutí a nutnost akce. Na internetu si žáci zjistili informace o tom, jaké žárovky jsou vhodné, na co si dát pozor při jejich výběru a podle čeho je vybírat. Dne 7. 11. 2012 na Mezinárodní den Ekoškol vyměnili vybrané žárovky pod dohledem pana školníka a holky si připravily krátké povídání pro žáky nižších tříd, ve kterém vysvětlily, proč tuto změnu provádí. „Již řadu let sledujeme spotřebu elektřiny na škole, tak doufáme, že se provedené změny alespoň nepatrně projeví na naší spotřebě. Dalším důležitým cílem bylo, aby si žáci uvědomili nutnost a potřebu provádění takových opatření jak ve škole, tak u nich doma, zjistili si důležité informace o kompaktních žárovkách a jejich vhodném výběru. Tento cíl byl jistě naplněn, “ říká o projektu školní koordinátorka Radka Benešová.

Šetrný spotřebitel Šetrný spotřebitel – ZŠ Chmelnice, Praha ZŠ Chmelnice se vrhla do projektu Šetrný spotřebitel. Skládal se ze 3 částí: ekostopa, ekoznačky a šetrné nakupování. V části o nakupování si žáci prohlédli svoje svačiny a zamýšleli se, co vše se stalo před tím, než si tuto svačinu mohli přinést do školy. Hned nato pracovali s kartami, na kterých byly jednotlivé činnosti řetězce nakresleny a bylo třeba k nim najít slovní komentář a seřadit je ve správném pořadí. Při této práci si žáci uvědomili, kolik energie a lidské práce je potřeba i k takovéto téměř banální věci, jako je svačina. V další části hodiny se žáci zamýšleli nad tím, jaká svačina by zatížila životní prostředí méně. Slíbili si, že při příštím nákupu se pokusí nakupovat jen to, co skutečně potřebují a budou myslet na to, aby jejich spotřeba nadměrně nezatěžovala planetu ani peněženku. Projekt Šetrný spotřebitel zakončili zhlédnutím krátkého filmu o rozumném nakupování.

foto: ZŠ Údlice

60

KROK 6


KROK 6 INFORMOVÁNÍ A SPOLUPRÁCE Cíle kroku Ekotým jako hybatel programu Ekoškola se neustále snaží informovat své okolí o probíhajících činnostech v programu a zapojovat do nich celou školu i širší veřejnost.


Informování o vašich plánech a akcích vám může pomoci získat pro ně podporu. Spolupráce s různými subjekty (rodiči, místní samosprávou, jinými školami, podnikateli nebo osobnostmi) pak může sloužit jako zdroj informací, rad, pomoci. Díky informování a spolupráci můžete také získat finanční i materiální prostředky pro realizaci cílů stanovených v Plánu činností. Co se žáci naučí? Zmapují možnosti informování ve škole i mimo školu. Rozliší charakteristiky kvalitní zprávy o Ekoškole a zohlední zde specifika různých médií (web x tisk x nástěnka). Vytvoří zprávu o své dosavadní práci v Ekoškole pro vybrané médium. Využijí pro informování o Ekoškole moderní média. Zjednodušeně vysvětlí nezúčastněné osobě ve své škole, co dělají v Ekoškole a proč. Nabídnou ostatním možnosti, jak se zapojit. Naplánují akci (informační, resp. vzdělávací) pro školu nebo širší veřejnost. Vytipují a osloví další osoby/organizace vně Ekotýmu uvnitř školy i vně školy, se kterými mohou spolupracovat na realizaci Ekoškoly. Co si odnesou do života? Žáci si uvědomují potřebu zviditelnění své činnosti a umí k tomu používat různé mediální nástroje.

Až bude váš žák chtít změnit něco ve své obci, bude umět informovat a přesvědčit ostatní, aby mu pomohli změnu prosadit.




Umístění nástěnky

Dobré umístění nástěnky nám umožní zasáhnout informacemi i lidi, kteří se o Ekoškole běžně nedozví – nejsou členy Ekotýmu nebo jsou ve škole jen na návštěvě.

Kvalita informací

Informace se snažíme předávat v co nejsrozumitelnější formě a také je často aktualizovat. Jen tak zajistíme, že se u naší nástěnky nebo časopisu zastaví kolemjdoucí pravidelně a budou se zajímat, co jsme v Ekoškole udělali.

62

Informace ve veřejných médiích

Informování směřujeme nejen ke spolužákům a zaměstnancům školy, ale také navenek, abychom zajistili větší povědomí o Ekoškole u svých rodičů, v naší obci nebo dokonce v celém kraji nebo v ČR.

Školní média

Na webu školy je pravidelně aktualizovaná rubrika věnovaná Ekoškole nebo ve škole vychází školní časopis, kde je sekce vyhrazená Ekoškole. Informace o programu ve škole jsou tak dostupnější pro všechny žáky i širokou veřejnost.

Autorství článků

Články píší žáci (učitel může konzultovat), a to nejen členové Ekotýmu. Tím se žáci učí, jak články psát, a podílí se na realizaci programu větší měrou.

Spolupráce

Škola v rámci programu Ekoškola spolupracuje s dalšími organizacemi a skupinami (místní zastupitelstvo, různé podniky, další školy, místní organizace, rodiče). Jejich zapojení přináší pomoc zvenčí a umožňuje dosáhnout i toho, na co bychom sami nestačili.

Akce školy

Škola pořádá „Den činu“ nebo jinou celoškolní akci. Akce je určena také pro veřejnost, aby se mohla dozvědět o činnostech školy, případně se do nich rovnou zapojit.

Získávání financí

Škola oslovuje veřejnost, rodiče, sponzory, zřizovatele či obec nebo podává projekty do grantových řízení, aby získala materiální či finanční podporu na činnosti související s Ekoškolou.

OBHAJUJÍCÍ ŠKOLA

Škola spolupracuje s další Ekoškolou v ČR nebo v zahraničí, sdílí informace a zkušenosti, případně uskutečňuje společné projekty.

Spolupráce s další školou

Metodika – Příručka pro žáky Kapitola I1 – Proč informovat



6 INFORMOVÁNÍ A SPOLUPRÁCE www.ekoprirucka.cz

Můžeme se žáků zeptat: Proč by měl vlastně někdo vědět, co děláme v Ekoškole? Jaké pocity můžeme u ostatních lidí vzbudit, když jim sdělíme, co jsme v Ekotýmu uskutečnili nebo plánujeme realizovat? Úkol č. 1 Nyní se společně s žáky podíváme na krátké ukázky prezentace aktivit různých Ekoškol, které se snaží o svých akcích okolí informovat. Jaké pocity ve vás videa vzbudila? Co vás napadá, když jste prezentace Ekoškol viděli?

63


Oblast

Kapitola I2 – Jakými způsoby lze informovat Úkol č. 1 Než si povíme, jak se vlastně takové informování dělá, zmapujeme spolu, jakými způsoby můžeme ostatním sdělit, co všechno se nám povedlo udělat nebo co všechno ještě plánujeme. Můžeme nechat jednoho žáka, aby odpovědi zaznamenával přímo do Příručky pro žáky, nebo nechat jednotlivce či skupinky, aby si zkusili odpovědi zapisovat na papír, společně pak jejich odpovědi sdílet a teprve poté je zapsat do Příručky pro žáky. Úkol č. 2 Je mnoho způsobů a míst, kde můžeme ostatním sdělit, co všechno náš Ekotým dělá. Zkusíme se nyní blíže podívat na tabulku s předem vybranými třemi místy pro informování – facebookový profil, místní noviny a betonová stěna u školy – a zapsat, jak by na nich mělo vypadat správné a účelné šíření informací, aby se o našich akcích dozvěděl co největší počet lidí. Jako nápovědu či možnosti vyplnění použijeme předem připravené charakteristiky, které nalezneme pod tabulkou.



Pokud budou žáci chtít, můžeme s nimi tímto způsobem na papír vyplnit tabulku i pro ostatní formy informování, o kterých se v předešlé aktivitě dozvěděli. A to proto, abychom si udělali přehled o možnostech, které nám tyto způsoby nabízejí.

foto: ZŠ Zlín Kapitola I3 – Psaní zprávy Nyní už víme, kde a jakým způsobem bychom mohli své okolí informovat o naší činnosti. Zprávy však musí být dobře napsány, aby v ostatních vzbudily zájem, zvědavost, radost apod. Úkol č. 1 Nechme nyní žáky, ať každý z nich zkusí napsat velmi krátkou zprávu o Ekoškole. Žáci mohou pracovat samostatně nebo ve dvojicích a zapisovat postupně všechny zprávy do Příručky pro žáky. Jednotlivé krátké zprávy žáků můžeme také nechat kolovat mezi členy Ekotýmu a nechat je zhodnotit a ocenit. Úkol č. 2 Nyní se podíváme podrobněji na to, jak by taková zpráva měla vypadat. Společně s žáky se můžeme pokusit najít správná slova, která chybí v jednotlivých charakteristikách kvalitní zprávy (slova, která mají být doplněna, jsou: mířit, zajímavé, titulek, gramaticky, fotografií, rozuzlení, dnes, jedno).

64

Úkol č. 3 Přečtěte si nyní ukázkovou zprávu, kterou naleznete v Příručce pro žáky, a pokuste se s žáky zhodnotit, zda splňuje všechna kritéria kvalitní zprávy, popřípadě co by se dalo napsat jinak či lépe. Ke každé otázce přiřaďte hodnocení 1–5 (1 znamená„naprosto souhlasí“ a 5„vůbec nesouhlasí“). Úkol č. 4 Pokud mají žáci ještě nějaké pochybnosti o tom, zda správně pochopili, jak mohou napsat kvalitní zprávu, nebo by chtěli získat další informace, v Příručce pro žáky nalezneme podrobnější návod jak psát články. Úkol č. 5 Všechny informace, které ostatním sdělujeme písemně, vždy obsahují nějaký úvodní titulek – ať už je to předmět při psaní e-mailu či nadpis článku v novinách apod. Základem dobrého titulku jsou vhodně zvolená zajímavá slova, abychom čtenáře zaujali ještě před vlastním přečtením textu. Příklady těchto slov můžeme nalézt v Příručce pro žáky, kde mají žáci za úkol pochytat běžící slova a mít tak zásobu pro titulky ke svým budoucím článkům o činnostech Ekotýmu. Zkusme se nyní vrátit s žáky k jejich krátkým zprávám, které sepisovali pro své kamarády, a napsat k nim titulky tak, aby v nich použili některá z těchto slov.

Úkol č. 1 Úkolem žáků je nyní zkusit si vytvořit podobný fotopříběh, ve kterém vysvětlí, co v Ekoškole dělají. Pokud ještě nemáme k dispozici vlastní fotky z akcí či průběhu programu na škole, můžeme použít fotky z Příručky pro žáky nebo nechme žáky, aby si obrázky k příběhu sami nakreslili či vystřihli z předem přinesených novin a časopisů. Další možností je pak tvorba fotopříběhu na počítačích, kdy mohou žáci použít obrázky z internetu – upozorněme však žáky na problematiku autorských práv. Příběh můžeme nechat i otevřený, prezentovat jej žákům, kteří nejsou členové Ekotýmu, a vyzvat je, aby vymysleli, jak by mohl pokračovat. Jestli je příběh zaujme, můžeme je pozvat do Ekotýmu.

Veškeré články či videa, které ke svým akcím vytvoříme, můžeme také zaslat Sdružení TEREZA, na jejichž webových stránkách budou uveřejněny v sekci Aktuality nebo v sekci Příklady dobré praxe pro inspiraci ostatním Ekoškolám.

Kapitola I5 – Plánování osvětové akce Doposud jsme se s žáky bavili o tom, jak o jejich činnostech informovat. Nyní bychom si mohli zkusit naplánovat nějakou ekoškolí akci. Úkol č. 1 Každá akce, kterou chceme realizovat, potřebuje pro svou úspěšnost konkrétní plán. Jeho tvorbu nám může ulehčit návod, který nalezneme v Příručce pro žáky. Když je akce naplánována, je třeba o ní dát vědět, aby se o ní dozvědělo co největší množství lidí, kteří by se jí mohli zúčastnit nebo by ji mohli nějakým způsobem podpořit.

65


I z vlastní zkušenosti víme, že lidé neradi čtou dlouhé texty, když se něco chtějí rychle dozvědět. Naopak se rádi dívají na fotografie a obrázky. Většinu čtenářů také zaujme, když je součástí zprávy nějaký příběh. Budeme tedy tvořit zprávu vizuálně zajímavou a s příběhem. Podívejme se nyní spolu s žáky na dva fotopříběhy, které nalezneme v Příručce pro žáky. Oba jsou stručné, vtipné a jednoduše popisují nějaký děj.


Kapitola I4 – Příběhy o Ekoškole


Úkol č. 2 Nechme nyní žáky přemýšlet, jakým způsobem bychom na akci mohli spolužáky, učitele, rodiče či širokou veřejnost pozvat – např. formou brainstormingu. Na akci můžeme pozvat plakátem nebo pozvánkou. Abychom nezapomněli na žádné důležité informace, které by v pozvánce či plakátu měly být, může nám s jejich tvorbou pomoci Editor pozvánek/plakátů v Příručce pro žáky. Úkol č. 3 Každá akce je výbornou příležitostí oslovit nové lidi, ukázat jim výsledky své práce a navázat s nimi spolupráci. Nezapomeňme tedy vždy pozvat všechny, kdo by nám mohli s Ekoškolou pomoci. Nechme žáky, ať pracují ve skupinách a vymýšlejí, koho by na akci mohli pozvat a jak by nás v našich plánech a činnostech mohli tito lidé podpořit. Úkol č. 4 Po každé akci je čas si vydechnout, načerpat nové síly, ale také informovat o jejím průběhu, aby všichni kolem nás věděli, jaké úspěchy a činnosti má náš Ekotým za sebou. Nezapomeňme tedy o akci, která proběhla, napsat zprávu, vytvořit fotopříběh nebo natočit video a uveřejnit je na webových stránkách školy a na facebookové stránce či youtubové stránce programu Ekoškola.

Inspirace ze škol


Den pro veřejnost SŠ, ZŠ a MŠ Hanácká, Šumperk Ekoden byl realizován v prostorách školy formou stanovišť, která se věnovala jednotlivým ekosystémům. Nově bylo zařazeno také stanoviště, které bylo zaměřeno na Ekoškolu. Všechna stanoviště byla zajímavě výtvarně pojatá. Na stanovištích byly připraveny informace a úkoly pro účastníky. Stanoviště byla jeden den otevřena pro žáky školy a druhý den pro další školy a veřejnost. V průběhu obou dnů vedli jednotlivá stanoviště samostatně žáci školy. Jedna z pozvaných škol (ZŠ Vrchlického Šumperk) po absolvování tohoto dne vstoupila do programu Ekoškola. Přispělo k tomu nejen ekoškolí stanoviště, ale také celková atmosféra a fakt, že viděli v praxi, jak program na škole funguje.

Informování pana starosty o programu Ekoškola ZŠ a MŠ Kostelec na Hané Na schůzce Ekotýmu žáci s koordinátorkou promýšleli, jakými různými způsoby podpořit realizaci programu Ekoškola na své škole. Rozhodli, že se zástupci Ekotýmu vypraví na obecní úřad a představí panu starostovi program Ekoškola a co všechno realizace tohoto programu zahrnuje právě na škole v Kostelci na Hané. Pro tuto příležitost si žáci sami připravili prezentaci. Po vystoupení na úřadě informovali svoje spolužáky z Ekotýmu a ze školy o průběhu návštěvy.

Informování o Ekoškole s využitím školního rozhlasu a mladých ekoreportérů ZŠ Jungmannova, Litovel Ekotým chtěl, aby všichni ve škole věděli, co právě probíhá, a měli se tedy také možnost do činnosti Ekotýmu zapojit. Na schůzce Ekotýmu se žáci rozhodli zařadit do své činnosti pravidelné informování o novinkách a akcích v programu Ekoškola. Po konzultaci s paní ředitelkou se rozhodli, že jednou z možností je tzv. Ekookénko – aktuality žáků Ekotýmu ve školním rozhlase. Ekotým připravuje obsah jednotlivých zpráv a žáci to následně prezentují ve školním rozhlase. Příklad zajímavých webových stránek škol o programu Ekoškola ZŠ T. G. Masaryka, Praha - www.zstgm-praha.cz Gymnázium, SOŠ ekonomická a SOU Kaplice - http://ekoskola.webnode.cz/

66

Výstupy do žádosti o titul Výstupem do žádosti v oblasti Informování jsou články, fotografie a videa, které jsme vytvořili o činnostech souvisejících s Ekoškolou a prezentovali ve škole, na webu školy, v novinách apod.

Podněty pro obhajující školy Na škole již své okolí o akcích, které realizujeme, informujeme. Jsme tedy škola, která titul Ekoškola již získala, a můžeme se v rámci informování pokusit o další možné způsoby propagace našich činností spjatých s Ekoškolou. Můžeme např. natočit film nebo reportáž, vytvořit vzdělávací hru pro spolužáky, projektový den apod. TIP: Na webu www.adra.cz najdete tipy, jak natočit film nebo rozhovor, konkrétně hledejte projekt Dobrovolnictví kamerou v sekci Projekty – Projekty v ČR.

67


foto: SŠ Český Těšín

foto: ZŠ Bystřice nad Pernštejnem


foto: ZŠ Zelená, Havířov

foto: ZŠ Bezno

68

KROK 7

EKOKODEX

KROK 7 EKOKODEX Cíle kroku Školní Ekokodex je společným vyznáním hodnot a návodem k ohleduplnému chování k životnímu prostředí pro všechny, kdo školu navštěvují. Nemělo by jít ani tak o seznam obecných prohlášení, ale spíše o popis konkrétních jednání, která mohou vykonávat všichni žáci a zaměstnanci školy. Cílem této kapitoly je objasnit žákům smysl i důležitost pravidel a hodnot a vytvořit návod k ohleduplnému chování k životnímu prostředí pro každého ve škole, a to takovým způsobem, aby s ním většina souhlasila, rozuměla jeho smyslu a chtěla jej dodržovat. Co se žáci naučí? Vysvětlí, co je Ekokodex, jakou má roli. Navrhují, jak se Ekokodex bude vytvářet/vymýšlet. Zapojují ostatní ve škole do návrhu/ tvorby/připomínkování Ekokodexu. Zveřejní Ekokodex ve škole a informují ostatní. Vrací se k Ekokodexu a vyhodnocují jeho funkčnost/vzhled, případně jej mění. Co si odnesou do života? Umí vyjádřit a respektovat společné hodnoty určité skupiny lidí.

EKOKODEX

Až bude váš žák vychovávat vlastní děti, zapojí je do tvorby pravidel, která pak budou snadněji respektovat. Až bude váš žák jednou kandidovat na starostu obce nebo poslance, dokáže veřejnosti vysvětlit, jaké hodnoty bude ve společnosti prosazovat.



Proč sledujeme toto kritérium?

Tvorba

Většina žáků by měla mít možnost ovlivnit konečnou verzi Ekokodexu, je pak pravděpodobnější, že k němu bude mít osobní vztah a bude jej chtít dodržovat.

Umístění

Umístění napomáhá tomu, aby se s Ekokodexem mohli seznámit i ti žáci, učitelé či návštěvníci školy, kteří nebyli do tvorby Ekokodexu zapojeni. Pro všechny bude dobře umístěný Ekokodex připomenutím jeho obsahu.

Obsah

V Ekokodexu žáci vyjadřují svoji představu, jakou chtějí mít Ekoškolu a co pro to chtějí udělat. Pokud se při jeho tvorbě zaměří na to, co je jim blízké, na jejich vlastní školu, nestane se souborem obecných hesel, které je těžké naplnit.

Povědomí o Ekokodexu

Žáci by měli vědět, kde ve škole Ekokodex najdou a k čemu jim slouží. Měli by dokázat vysvětlit jeho obsah, aby se nejednalo jen o soubor sepsaných pravidel, která pro ně nic neznamenají.

70

Metodika Nejprve se budeme zabývat motivací, aby si žáci uvědomili smysl a důvod tvorby Ekokodexu a brali jej jako soubor hodnot a pravidel, kterými se ve svém životě chtějí řídit. Možným příkladem motivace žáků k tvorbě Ekokodexu je např. následující metoda: Cesta do budoucnosti Doba trvání: 30 min Materiál: jedno velké chodidlo pro každého účastníka z formátu A3, fixy, pastelky Žáci namalují nebo napíší svoje nápady, vize, přání a sny na velká chodidla, která rozloží na podlahu jako „cestu do budoucnosti“. Tato metoda je využitelná v mnoha situacích. Zachycuje nápady, přání, sny a vize. My ji využijeme pro naladění před tvorbou Ekokodexu: 1.

2.

Učitel rozdá všem účastníkům velké papíry, na kterých jsou nakreslená chodidla (stejný počet levého i pravého chodidla).

Žáci dostanou zadání, aby napsali, namalovali nebo nakreslili svoje nápady, přání, sny a vize týkající se daného tématu – „Naše Ekoškola snů“. Vybídneme žáky, aby se při své představivosti nesvazovali tím, co je ve skutečnosti ani podobou jejich školy, a vyjádřili svou představu ideální Ekoškoly snů. Můžeme pomoci otázkami: Jak taková škola vypadá? Co v ní najdeme? Co se v ní děje? Jak se chovají její žáci, učitelé, zaměstnanci? Jak se tam tito lidé cítí?

Žáci začnou se psaním nebo kreslením a když jsou hotoví, vytvoří si ze svých děl dlouhou cestu budoucnosti.

4. Sdílíme, co se v chodidlech objevuje, co charakterizuje Ekoškolu snů. Dále zkusíme v chodidlech najít a označit konkrétní hodnoty a chování lidí. Pokud se tam přímo neobjevují, ptáme se, jak se lidé (žáci, učitelé, zaměstnanci) v takové škole chovají a co je pro ně důležité (jaké mají hodnoty). Dále se ptáme, v čem je takové chování lidí a jejich hodnoty pro Ekoškolu snů důležité. Možným závěrem je, že na chování lidí Ekoškola snů vlastně stojí. Je tedy důležité si společně definovat, jaké jsou hodnoty a chování, které Ekoškolu snů podporují, shodnout se na tom a řídit se tím.

Metodika – Příručka pro žáky Kapitola EK1 – Význam slova Ekokodex

7 EKOKODEX www.ekoprirucka.cz

V první kapitole si zkusíme vysvětlit význam slova Ekokodex a co si pod tímto slovem žáci mohou představit.

71

EKOKODEX

3.

Úkol č. 1 Napišme na tabuli tajemné slovo Ekokodex a nechme nejprve žáky vymýšlet slova, která je napadnou, když toto slovo uslyší. Nakonec si s žáky sdělíme, co kdo vymyslel. Pro pochopení významu slova EKOKODEX si můžeme s žáky na tabuli slovo rozdělit na dvě části. Rozdělme si ho na EKO a KODEX. Můžeme žákům vysvětlit, že eko znamená, že se bude týkat ekologie, a kodex je zapsaný soubor nějakých pravidel, hodnot. Dohromady tedy Ekokodex popisuje společné vyznání hodnot a je návodem k ohleduplnému chování k životnímu prostředí pro každého ve škole. Neplatí tedy pouze pro členy Ekotýmu, ale měl by se stát každodenním vzorem chování i pro ostatní žáky, učitele, zaměstnance či návštěvníky školy. Nemělo by jít ani tak o seznam obecných prohlášení typu „budeme pečovat o životní prostředí“, ale spíše o popis konkrétních jednání, která mohou vykonávat všichni žáci a zaměstnanci školy – např. cesta vede po chodníku, ne po trávníku; v topné sezóně větráme jen krátce apod. Kapitola EK2 - Formulace Ekokodexu Kapitola 2 nám dává možnost podívat se na prostředí, ve kterém se žáci ve škole nacházejí a formulovat pravidla šetrného chování k životnímu prostředí pro každého, kdo školu navštěvuje.

Dlouhé větrání poté, co je ve třídě příliš horko – věta formulovaná pozitivně pak zní: Budeme větrat jen krátkodobě a udržovat tak stabilní teplotu ve třídě. Ve třídě neustále svítí světla – věta formulovaná pozitivně pak zní: Není-li potřeba svítit, zhasneme – šetříme tím energii. Žáci mohou nyní pracovat např. ve dvojicích nebo větších skupinách (viz nápady na dělení), sdílet svoje nápady a vybrat z nich ty, které jsou podle jejich názoru pro jejich školu nejdůležitější. Pokud máme možnost, projděme s žáky celou školu a pokusme se najít další věci, které se žákům ve škole nelíbí a chtěli by je změnit. Jednotlivé skupinky žáků si zapisují své postřehy na papír. Tato aktivita může připomínat analýzu, je tedy důležité hledat pouze věci, které nějak souvisí s hodnotami a chováním žáků.


EKOKODEX

Úkol č. 1 Žáci se podívají na obrázek z Příručky pro žáky nebo se porozhlédnou po třídě, ve které se nachází, a najdou věci, které se jim nelíbí, zdají se jim nesmyslné, zbytečné a které by chtěli změnit s ohledem na životní prostředí. Každý žák ať si pak ze svého seznamu vybere jednu věc a zkusí ji pozitivně formulovat tak, aby všichni ostatní věděli, jak to mají dělat správně. Např.

TIP: Možné nápady na rozdělení žáků do skupin: Dělení pomocí kartiček Připravme si sadu kartiček a nechme žáky, ať si vylosují svoji kartičku a potom naleznou zbývající členy skupinky. Varianta: ukryjme různé kartičky po místnosti a vyzvěme žáky, aby nejprve kartičky našli a poté se dělili do skupin. Co může být na kartičkách – čísla, obrázky, postavy z filmů, témata apod. Dělení pomocí vlastnosti Vyberme nějaké kritérium, podle něhož rozdělíme skupinu – výška, datum narození apod. Nejprve necháme žáky seřadit se podle nějaké vlastnosti do řady a potom necháme pracovat prvního s posledním, druhého s předposledním apod. Tímto způsobem snadno zajistíme, aby spolu nespolupracovali stále stejní žáci.

72

Každá skupina žáků ze všech návrhů, které sepsala, vybere 3 pro ni nejdůležitější, představí je ostatním a vysvětlí důvod svého výběru. Všechny skupiny pak vystaví svoje vybraná pravidla chování vedle sebe na lavici, aby si je mohli prohlédnout všichni ostatní. O návrzích skupin diskutujeme, např. pomocí následujících otázek: Volily všechny skupinky stejná pravidla? Byla nějaká věc, kterou jste nevybrali jako nejdůležitější, ale když vám ji představila jiná skupina žáků, tak s ní souhlasíte? Vyskytly se návrhy jiných skupin, se kterými nesouhlasíte? Kolik pravidel bychom dali dohromady, kdybychom se na schůzce sešli jenom 3 a ne celý Ekotým? Cílem této aktivity je žákům ukázat, že pokud o nějakém rozhodnutí diskutujeme s více lidmi s různými názory a pohledy na věc, může to být pro výsledek naší práce velkým přínosem. Jen pomocí společné diskuze můžeme dojít k vytvoření souboru pravidel, která budou smysluplná a přijatelná pro všechny. Na závěr se se žáky podíváme, zda navržená pravidla zahrnují opravdu vše, co je pro nás a ohleduplné chování k životnímu prostředí důležité. Ekokodex není totiž jen souborem pravidel, ale též vyznáním hodnot, které zastáváme. Kapitola EK3 – Tvorba Ekokodexu v celé škole

Kapitola 4 nám ukáže jednu z cest, jak dát příležitost všem žákům školy k tomu, aby se k souhrnu pravidel a hodnot vyjádřili a vybrali ta hesla, která chtějí mít ve finální verzi Ekokodexu. Je možné, že se nám sešlo mnoho hesel a nevíme, která máme vybrat: udělejme školní hlasování. Každý dostane 3 body, které může rozdělit některému heslu. Buď dá danému heslu všechny tři body, nebo je rovnoměrně rozdělí. Hesla, která získají nejvíce bodů, jste si hlasováním vybrali. Další příklady metod výběru: Metoda řeky (jiný název sněhová koule) – při výběru v menší skupině Každá dvojice, která vybrala své 3–4 nápady, vytvoří skupinu s další dvojicí. Společně by měli dát dohromady 6–8 nápadů. Ve čtveřici se pokusí dohodnout na pouze 3–4 společných nápadech. Potom vytvoří osmičlennou skupinku a opět se zkusí shodnout na 3–4 nápadech. Nakonec se v rámci celého týmu domluvíme, kolik výsledných pravidel budeme dodržovat.

Posouvání nahoru – při výběru ve větší skupině Všechna navržená pravidla Ekokodexu umístíme na startovní čáru a každý žák může posunout 3 z nich o stupeň výš. Posouvání můžeme provést v několika kolech. V závěru již jen vybereme, která pravidla se umístila nejvýše a jsou tedy žáky nejžádanější.

73


Kapitola EK4 – Výběr formulací do Ekokodexu

EKOKODEX

Úkol č. 1 Necháme žáky navrhovat, jak zorganizovat tvorbu Ekokodexu v naší škole, abychom do ní zapojili co nejvíce žáků. Případně se s nimi podíváme na příklady z jiných škol, které nalezneme v Příručce pro žáky. Na základě návrhů žáků a příkladů z jiných škol zvolíme, jakým způsobem zapojíme do tvorby našich pravidel co nejvíce těch, kdo školu navštěvují, s cílem, aby je všichni mohli přijmout za vlastní – např. sesbíráme návrhy z jednotlivých tříd a následně vybereme ty, co se opakují apod.

Úkol č. 1 Na závěr se žáci vrací ke kapitole Informování a zamýšlí se, jak dají o výsledném Ekokodexu vědět ostatním.

Inspirace ze škol ZŠ a MŠ Povrly V rámci programu Ekoškola, do kterého jsme se zapojili, byla na naší škole vyhlášena soutěž o nejlepší ztvárnění Ekokodexu. Práce byla zadána třídám, skupinkám i jednotlivcům. Fantazii se nekladly žádné meze. Úkolem bylo vytvořit pro školu pravidla, kterými by se zlepšovalo naše prostředí. Nakonec vyhrál Ekokodex, který byl vytvořen batikováním. V současné době Ekokodex visí ve škole a všichni se podle něj snažíme řídit.

ZŠ Sokolov, Běžecká Žáci jednotlivých tříd byli požádáni členy Ekotýmu o pomoc při tvorbě Ekokodexu. Většina tříd za pomoci učitelů vymyslela a výtvarně ztvárnila svůj Ekokodex. Ekotým pak po prezentaci jednotlivých Ekokodexů hlasováním vybral nejhezčí návrh a vybral nejčastěji se opakující body v Ekokodexech. Tak byl vytvořen společný Ekokodex pro celou školu. Máme vytvořeny i zmenšené verze Ekokodexu, které si mohou žáci vybarvit, tím si ho osvojují. Žáci pracovali na obsahu Ekokodexu pod vedením učitelů, většinou byla zvolena metoda brainstormingu. Výtvarné návrhy vymysleli a vytvořili zcela samostatně.

Purkyňovo gymnázium Strážnice Písmena slova„Ekoškola“ jsme brali jako počáteční písmena našich sloganů.

EKOKODEX

Gymnázium Jeseník Nápad na způsob vytvoření Ekokodexu vyšel od členů Ekotýmu, který je tvořen studenty nižšího i vyššího stupně gymnázia. Návrhy vzešly z několika tříd a vznikaly v průběhu dvou měsíců. Na výtvarné stránce se podílelo několik tříd. Realizace spočívala v obkreslení postavy nejmenší členky Ekotýmu na velké papíry, následné vybarvení a vytvoření "bublin" k vepsání textu. V bublinách jsou jednotlivé body Ekokodexu. Ekokodex je kromě tohoto zpracování ještě umístěn pouze v textové podobě ve všech třídách a na některých dalších místech školy.

foto: Gymnázium Jeseník foto: ZŠ Příbor

74

Výstupy do žádosti o titul Do žádosti přiložíme: konkrétní výstup, což je samotný výtvarně zpracovaný Ekokodex školy (jeho kopie, fotografie apod.), komentář s popisem, jak vznikal a kde se ve škole nachází.

Podněty pro obhajující školy Ekokodex na škole již máme vytvořen a výtvarně zpracován. Je však otázkou, jestli skutečně většina žáků a zaměstnanců školy ví, co Ekokodex znamená, kde je umístěn, proč byl vytvořen nebo zda se s ním ztotožňují. Zjistit, zda žáci vědí, kde se Ekokodex nachází a co obsahuje, můžeme například dotazníkem. Pokud dojde k situaci, že na škole mnoho žáků o Ekokodexu neví, projdeme opět tvorbou Ekokodexu od začátku. Pokud většina žáků ve škole ví, kde je Ekokodex umístěn, co znamená, proč byl vytvořen, a souhlasí s jeho zněním, je možné se soustředit na propagaci Ekokodexu širšímu okolí (viz Krok 4 Informování a spolupráce). Snažíme se, aby Ekokodex zůstával živým dokumentem a aby se s ním ztotožnila větší část žáků a zaměstnanců školy i poté, co je již delší dobu vytvořen. Pokud většina členů Ekotýmu a dalších žáků a učitelů ve škole souhlasí se zněním Ekokodexu i po delší době, uvažujeme o aktualizaci výtvarného zpracování.

EKOKODEX

Neustále ovšem mějme na paměti, že nejde jen o soubor hodnot a pravidel, která všichni žáci a učitelé musí dodržovat, ale že jde o soubor hodnot a pravidel, které žáci a učitelé dodržovat chtějí. Proto je vždy při tvorbě Ekokodexu vhodné žáky motivovat a usilovat, aby plně pochopili důvod jeho tvorby.

foto: ZŠ Gorkého, Havířov

75

Milí pedagogové, jsme rádi, že jste v příručce dočetli až na poslední stranu. Věříme, že vám bude nápomocna při realizaci 4 programu a že pro vás bude Ekoškola radostí, stejně jako pro učitele a žáky ve 303 zapojených školách. „Program Ekoškola nám všem dospělým pomohl více naslouchat dětem. Pomáhá jim plnit jejich sny a plány, jak by měla vypadat škola podle nich, a uvést je ve skutečnost.“ (Jana Mikešová a Dagmar Bouchalová, koordinátorky Ekoškoly v ZŠ Trávník Přerov) „Stále se dětem snažím zdůrazňovat, že všechny činnosti každého z nich zanechají nějakou stopu na životním prostředí, v němž všichni žijeme. Jak je tato stopa velká, může právě ovlivnit každý svým způsobem života. Ekoškola ukazuje, které počínání je zodpovědné a šetrnější k životnímu prostředí. V tom spatřuji smysl celého programu.“ (Kateřina Krištůfková, koordinátorka Ekoškoly v ZŠ Jílové u Prahy) „Práce v programu Ekoškola je pro učitele příležitostí realizovat v přemíře současného teoretického vyučování více prakticky zaměřené aktivity, narušit tradiční bariéru student-učitel a také jednou z nemnoha možností vidět konkrétní (hmatatelné, měřitelné) výsledky práce nás i žáků samotných.“ (Stanislav Jurník, koordinátor Ekoškoly v Gymnáziu Jeseník) „Příručka pro učitele i Příručka pro žáky jsou pro mě výborným pomocníkem, jen mě mrzí, že jsem je nemohla používat již při vstupu naší školy do programu Ekoškola. Je to přehledný, strukturovaný průvodce celým programem, ve kterém i já s žáky po čtyřech letech práce v programu nalézám spoustu námětů a doporučení, která nám ušetří čas a zároveň obohatí výuku EVVO na naší škole.“ (Andrea Tláskalová, koordinátorka Ekoškoly v ZŠ Zbiroh) Text příručky se může stát časem místy neaktuální, sledujte proto stále aktualizovaný web, facebook a e-maily kanceláře Ekoškoly. www.ekoskola.cz

facebook Ekoškoly

youtube Ekoškoly

Máte-li jakoukoli otázku nebo komentář k programu Ekoškola, napište nám na: [email protected]

4

303 zapojených škol je údaj ze dne 17. 3. 2013. Aktualizovaný údaj a přehled zapojených

škol hledejte na www.ekoskola.cz.

76

Generálním partnerem programu je společnost Provident Finacial s.r.o. Hlavním partnerem programu je Nadační fond Tesco Partnerem programu je společnost EKOLAMP s.r.o. Generálním partnerem Sdružení TEREZA je společnost KPMG Česká republika, s.r.o. Hlavním partnerem Sdružení TEREZA je společnost Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o. a partnery jsou společnosti Unilever ČR, s.r.o., Kofola a.s., YASHICA s.r.o. a ABB s.r.o.

PŘÍRUČKA PRO UČITELE

Recommend Documents