)
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Program Iniciativy Společ enství EQUAL
Př íručka pro př íjemce pro Akci 3
Verze 1.2 Účinnost od 19. 5. 2008
Tato př íručka je určena pro př íjemce Programu Iniciativy Společ enství EQUAL
1
OBSAH 1 ÚVOD .....................................................................................................................................4 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮPOUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍRUČCE ....................................4 1.2 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH ZKRATEK POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍRUČCE ................................5 1.3 ROZDÍL VERZE 1.2 OD VERZE 1.1 .......................................................................................6 2 VYMEZENÍ AKCE 3 CIP EQUAL ....................................................................................7 2.1 ČASOVÉ VYMEZENÍ AKCE 3 CIP EQUAL .........................................................................7 2.1.1 Zahájení Akce 3 CIP EQUAL....................................................................................7 2.1.2 vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace .....................................................................7 2.1.3 Př ijetí podmínek rozhodnutí ze strany př íjemce .......................................................8 2.1.4 Administrace zálohové platby př íjemcům .................................................................8 2.1.5 Ukončení Akce 3 CIP EQUAL ..................................................................................8 3 PRŮBĚH AKCE 3 CIP EQUAL..........................................................................................9 3.1 HLAVNÍ CÍL CIP EQUAL ..................................................................................................9 3.2 PRINCIPY INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL ..................................................................9 3.2.1 Princip partnerství ..................................................................................................10 3.2.2 Princip inovativnost ................................................................................................11 3.2.3 Společ né rozhodování .............................................................................................11 3.2.4 Mainstreaming ........................................................................................................12 3.2.5 Tématický př ístup ....................................................................................................13 3.2.6 Gender mainstreaming ............................................................................................13 3.2.7. Mezinárodní spolupráce .........................................................................................14 3.3 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ..................................................................................................14 3.3.1 Rovné př ílež itosti.....................................................................................................14 3.3.2 Udrž itelný rozvoj .....................................................................................................14 3.3.3 Informač ní společ nost .............................................................................................15 3.3.4 Místní iniciativy .......................................................................................................15 3.4 NÁRODNÍ TÉMATICKÉ SÍTĚ(NTS) A EVROPSKÉ TÉMATICKÉ SKUPINY (ETS) ...................15 3.5 TECHNICKÁ REALIZACE AKCE 3 ......................................................................................17 3.5.1 Realizace projektových aktivit .................................................................................17 3.5.2 Administrace změ n v rámci Akce 3 .........................................................................17 3.5.3 Dodávky zbož í a služ eb ...........................................................................................20 3.5.4 Sledování pokroku realizace projektu ze strany NPS a ŘO ....................................30 3.6 FINANČNÍ REALIZACE AKCE 3 .........................................................................................30 3.6.1 Výdaje projektu .......................................................................................................30 3.6.1.5 Př íjmy z projektu ..................................................................................................40 3.6.2 Úč etnictví, doklady a vztahy mezi partnery ............................................................40 3.6.3 Rozpočet projektu ....................................................................................................43 3.7 NPS PRO AKCI 3 A ZÁKLADNÍ PRINCIPY KOMUNIKACE MEZI PŘÍJEMCI A NPS .................48 4 FINANCOVÁNÍ AKCE 3 ..................................................................................................49 4.1 MECHANISMUS FINANCOVÁNÍ AKCE 3 ............................................................................49 4.2 SAMOSTATNÝ ÚČET PROJEKTU ........................................................................................49 4.3 ZPŮSOBY A PERIODICITA PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O PLATBY ............................................50 4.3.1 Zálohová platba.......................................................................................................50 4.3.2 Průběž né Žádosti o platbu.......................................................................................50 4.3.3 Závěreč ná ž ádost o platbu.......................................................................................51 4.4 VEŘEJNÁ PODPORA ..........................................................................................................51 2
4.4.1 Vzdělávací projekty (vzdě lávání pracovníků)..........................................................52 4.4.2 Podpora „de minimis‘‘............................................................................................53 4.4.3 Vytvář ení pracovních míst .......................................................................................54 4.4.4 Zachování pracovních míst .....................................................................................55 4.4.5 Konzultač ní a poradenské služ by ............................................................................55 5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY VYUŽÍVANÉ RP V PRŮBĚHU AKCE 3 CIP EQUAL 57 6 MONITOROVÁNÍ A KONTROLY V PRŮBĚHU AKCE 3 .........................................59 6.1 MONITOROVACÍ ZPRÁVY .................................................................................................59 6.1.1 Průběž né technické monitorovací zprávy ................................................................59 6.1.2 Závěreč ná technická monitorovací zpráva .............................................................61 6.1.3 Průběž né finanční monitorovací zprávy..................................................................62 6.1.4 Závěreč ná finanč ní monitorovací zpráva................................................................64 6.1.5 Periodicita př edkládání průbě ž ných technických a finanč ních monitorovacích zpráv .................................................................................................................................64 6.1.6 Termín př edlož ení závě reč né technické a finanč ní monitorovací zprávy ...............65 6.1.7 Vyúč tování dotace ...................................................................................................65 6.2 MONITOROVACÍ INDIKÁTORY ..........................................................................................66 6.3 KONTROLY NA MÍSTĚ......................................................................................................66 7 EVALUACE CIP EQUAL .................................................................................................67 8 PUBLICITA .........................................................................................................................68 9 UKLÁDÁNÍ A ARCHIVACE DOKUMENTACE ..........................................................70 9.1 Vedení dokumentace ...................................................................................................71 10 PŘÍLOHY PŘÍRUČKY PRO PŘÍJEMCE PRO AKCE 3 ...........................................72 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................72
3
1 ÚVOD Tato př íručka byla zpracována ř ídícím orgánem Programu Iniciativy Společenství EQUAL za spolupráce s Národní podpůrnou strukturou CIP EQUAL společností PricewaterhouseCoopers jako základní metodický materiál upravující detailní postupy a principy realizace Akce 3 CIP EQUAL v České republice. Proto je tato př íručka určena zejména př íjemcům finančních prostř edkůz tohoto programu, a to těm, kteř í jsou zapojeni pouze do Akce 3 CIP EQUAL (jinými slovy ř ečeno, nebyli či nejsou zapojeni do Akci 1 a Akce 2 CIP EQUAL). V př ípadě, že by v průběhu realizace Akce 3 vznikla potř eba některé zde popisované okruhy dále zpř esnit, můž eř ídící orgán či NPS vydávat ještěpodrobnější metodické pokyny upravující postupy realizace aktivit v rámci daných oblastí.
1.1 Vymezení základních pojmůpouž ívaných v této př íručce Termín Akce 1
Vymezení termínu Př ípravná fáze realizace hlavních projektových aktivit CIP EQUAL, během které př íjemci upevňují svá rozvojová partnerství na národní úrovni a navazují mezinárodní partnerství s jinými př íjemci podporovanými z CIP EQUAL v jiných členských zemích EU. Hlavní realizační fáze CIP EQUAL, v níž př íjemci realizují aktivity vymezené v pracovních programech svých smluv o národní a mezinárodní spolupráci. Samostatná fáze realizace všech projektů podporovaných z CIP EQUAL zaměř ená na výměnu zkušeností získaných př i realizaci projektu i mimo ni mezi nejrůznějšími zainteresovanými subjekty a na prosazování inovací do politiky a praxe. Národní podpůrná struktura CIP EQUAL je instituce poskytující metodickou podporu př íjemcům př i všech jejich činnostech, zajišť ující komunikaci mezi ŘO a př íjemci, kontrolu všech náležitostí př edkládaných př íjemci ke schválení ŘO a další aktivity nezbytné pro zajištění realizace tohoto programu. Od července 2005 je výkonem činností NPS pověř ena společnost PricewaterhouseCoopers. Oznámení ŘO o schválení smluv o národní a mezinárodní spolupráci je
Akce 2
Akce 3
Národní podpůrná struktura
Oznámení
4
vydáváno ze strany ŘO po schválení smluv o národní a mezinárodní spolupráci př edložených ze strany př íjemce. Datem vydání tohoto oznámení začíná období způsobilosti výdajů pro Akci 3 daného př íjemce, a tedy i celá Akce 3. Podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace př esně upravují podmínky, za nichžje možné finanční prostř edky z CIP EQUAL čerpat. Podmínky “Rozhodnutí“ vyplývají z obecných podmínek stanovených pro strukturální fondy a dále z podmínek účasti v CIP EQUAL. Poskytovatelem prostř edkůAkce 3 CIP EQUAL je MPSV ČR Př íjemcem se rozumí př íjemce finančních prostř edků CIP EQUAL čerpající tyto prostř edky v průběhu Akce 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace je právním aktem, na jehožzákladědostává většina př íjemcůCIP EQUAL prostř edky na Akci 3. Označení „Rozhodnutí“ v textu nahrazuje nejen Rozhodnutí o poskytnutí dotace, ale pro zjednodušení i jiné právní akty, na jejichž základě mohou být prostř edky na na Akce 3 některým př íjemcům poskytovány. Řídícím orgánem CIP EQUAL bylo na základě usnesení vlády určeno MPSV ČR, v rámci jehožorganizační struktury byl výkonem povinností ŘO pověř en odbor ř ízení pomoci z ESF
Podmínky
Poskytovatel Př íjemce
Rozhodnutí
Řídící orgán
1.2 Vymezení základních zkratek používaných v této př íruč ce CIP EQUAL ČR
Program Iniciativy Společenství EQUAL Česká republika
ECDB
společná evropská databáze obsahující základní informace o všech podporovaných RP na úrovni EU Evropská společenství evropské tématické skupiny Evropská unie Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Národní podpůrná struktura národní tématické sítě rozvojové partnerství / rozvojová
ES ETS EU MPSV NPS NTS RP
5
partnerství ř ídící orgán Rozhodnutí o změněrozhodnutí smlouva o mezinárodní spolupráci
ŘO ROZ TCA
1.3 Rozdíl verze 1.2 od verze 1.1 Hlavní rozdíly verze 1.2 této př íručky od verze 1.1 spočívají v následujících kapitolách př íručky: 6.1.2 Závěrečná technická monitorovací zpráva Specifikace povinnosti zajistit volnou šiř itelnost vyvinutých produktů. Podlicenční smlouvy budou povinnou př ílohou závěrečných technických monitorovacích zpráv. 6.1.6 Termín př edložení závěrečné technické a finanční monitorovací zprávy Prodloužení termínu uznatelnosti Nová vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypoř ádání vztahůse státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (zrušena vyhláška 551/2004) ŘO CIP EQUAL věř í, že úpravy, které byly v př edkládané verzi př íručky provedeny, př ispějí ke zjednodušení administrace spojené s ř ízením projektů realizovaných v rámci Akce 3 CIP EQUAL.
6
2 VYMEZENÍ AKCE 3 CIP EQUAL Cílem této kapitoly je vymezit náplňAkce 3 CIP EQUAL v České republice, a to jak z hlediska časového, tak i věcného.
2.1 Časové vymezení Akce 3 CIP EQUAL Akce 3 je zaměř ena na šíř ení dobrých zkušeností a dosahování vlivu na národní, resp. regionální politiku a v konečném důsledku promítnutí nejlepších dosažených praxí na úrovni politiky EU ve vazběna národní tématické sítěa evropské tématické skupiny a platformy. U projektůCIP EQUAL realizovaných od roku 2004, resp. 2005 navazuje Akce 3 na Akci 1 a je realizovaná paralelněs Akcí 1. U nových projektůCIP EQUAL vybraných v rámci dodatečných výzev v průběhu roku 2007 se jedná o samostatnou projektovou etapu. 2.1.1 ZAHÁJENÍ AKCE 3 CIP EQUAL Akce 3 CIP EQUAL byla pro konkrétního př íjemce zahájena datem vydání Oznámení ř ídícího orgánu o výběru žádosti o finanční podporu z CIP EQUAL (dále jen „oznámení“) danému př íjemci CIP EQUAL. Datem vydání tohoto oznámení tak pro daného př íjemce v př ípaděsplnění všech podmínek způsobilosti začalo jiži období způsobilosti jeho výdajůpro Akci 3. Př ed samotným zahájením čerpání prostř edkůz Akce 3 je však nezbytné ze strany ř ídícího orgánu nejprve vydat “Rozhodnutí“, resp. jiný právní akt, na jehožzákladě budou danému př íjemci prostř edky z Akce 3 CIP EQUAL dále uvolňovány, a dále ze strany př íjemce př evzít podmínky tohoto “Rozhodnutí“ a své př evzetí těchto podmínek potvrdit podpisem oprávněného zástupce. Př ed samotným vydáním “Rozhodnutí“ musí př íjemce doložit podklady, které jsou k vydání “Rozhodnutí“ nezbytné. Tyto doklady byly specifikovány v „oznámení“, kde byli všichni př íjemci požádáni, aby pro účely vydání “Rozhodnutí“, resp. jiného právního aktu, na jehožzákladějim budou prostř edky CIP EQUAL dále uvolňovány, ř ídícímu orgánu prostř ednictvím NPS, resp. jiným způsobem př edložili následující podklady: ověř enou kopii o zř ízení bankovního účtu CZK pro účely projektu; 3x kopie Žádosti o finanční podporu v Akci 3 včetně všech prohlášení a odsouhlaseného rozpočtu z ŘO; jmenný seznam expertůzapojených do Vašeho projektu a jejich CV; jmenný seznam administrativních pracovníkůzapojených do Vašeho projektu (bez CV). 2.1.2 VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ O POSKYTNUTÍ DOTACE Po obdržení „oznámení“ a dodání všech pož adovaných podkladů obdrží každý př íjemce “Rozhodnutí“ ze státního rozpočtu ČR na Akci 3 projektu Programu Iniciativy Společenství EQUAL spolufinancovaného ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu. Některým subjektům mohou být na základě jejich 7
právní formy poskytnuty prostř edky i jiným způsobem, nežprostř ednictvím dotace, avšak pro všechny subjekty platí stejná pravidla pro realizaci jejich aktivit financovaných z prostř edkůtohoto programu. Pro účely této př íručky se však bude pro zjednodušení dále užívat pro označení “Rozhodnutí“ nebo jiných právních aktů, na jejichžzákladějsou př íjemcům prostř edky programy poskytovány, jen výrazu „Rozhodnutí“. „Rozhodnutí“ obsahující výčet podmínek poskytnutí dotace je závazný právní dokument, jehožpř edmětem je podrobné vymezení všech podmínek financování aktivit jednotlivých projektů realizovaných v průběhu Akce 3 a financovaných z prostř edkůCIP EQUAL. Součástí „Rozhodnutí“ jsou vždy podmínky poskytnutí dotace. 2.1.3 PŘIJETÍ PODMÍNEK ROZHODNUTÍ ZE STRANY PŘÍJEMCE Podmínky jsou součástí „Rozhodnutí“ a poskytují právní rámec pro poskytnutí finančních prostř edků, povinnosti př íjemce, dále finanč ní podmínky a další povinnosti př íjemce, vč. možných sankcí za nedodržení těchto podmínek. Na potvrzení svého souhlasu s podmínkami poskytnutí finančních prostř edků oprávněný zástupce př íjemce tyto podmínky podepíše. 2.1.4 ADMINISTRACE ZÁLOHOVÉ PLATBY PŘÍJEMCŮM V průběhu realizace projektu v rámci Akce 3 je př íjemce oprávněn obdržet zálohovou platbu. Zálohovou platbu (30 % ze schválené výše rozpočtu) v CZK obdrží př íjemce automaticky na speciální účet projektu po vydání „Rozhodnutí“ a př ijetí jeho podmínek. Platba bude zpracována po obdržení podepsaných podmínek na ŘO, a to zpravidla do 10 pracovních dnůtak, aby daná platba mohla být po potř ebném bankovním př evodu př ipsána př íjemci na úč et zpravidla jiždo 15 pracovních dní po př edání př evzatých podmínek na ŘO. Číslo účtu, na který má být zálohová platba stejně jako jakákoli další platba v průběhu realizace Akce 3 daného projektu zasílána, bude uvedeno př ímo v textu „Rozhodnutí“. 2.1.5 UKONČENÍ AKCE 3 CIP EQUAL Termín ukončení Akce 3 je tak pro každého konkrétního př íjemce stanoven př ímo v žádosti o finanční podporu pro Akci 3, resp. v „Rozhodnutí“. Nejpozdější termín pro ukončení projektův Akci 3 CIP EQUAL je stanoven v dané výzvě. Další povinností vyplývající př íjemci z ukončení projektu je dle podmínky č. 5 obecných povinností př íjemce “Rozhodnutí“ na Akci 3 př edložit podrobné vyúčtování poskytnutých prostř edkův souladu s vyhláškou nejpozději do 31. ledna př íslušného kalendář ního roku, a to prostř ednictvím NPS. Požadavky na podrobné vyúčtování dotace jsou uvedeny ve vyhlášce č. 52/2008 Sb. Tento požadavek souvisí se skutečností, že prostř edky CIP EQUAL jsou př íjemcům zpravidla uvolňovány prostř ednictvím “Rozhodnutí“, a proto je nezbytné př ijatou dotaci pro potř eby státního rozpočtu ještěstandardním způsobem vyúčtovat.
8
3 PRŮBĚH AKCE 3 CIP EQUAL Akce 3 je hlavní fází realizace jednotlivých projektůpodporovaných v rámci CIP EQUAL. Pracovní programy Akce 3 byly pro národní i mezinárodní aktivity vyvinuty jižv průběhu př ípravné fáze realizace jednotlivých projektů.
3.1 Hlavní cíl CIP EQUAL Hlavním cílem Programu Iniciativy Společenství EQUAL je rozvoj mezinárodní spolupráce př i vývoji a prosazování nových nástrojů boje s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce. Pokud jde o zaměř ení tohoto programu, jeho celoevropskou působnost a nástroje, které jsou př i jeho realizaci uplatňovány ze strany Evropské komise i jednotlivých ř ídících orgánů, nemá tento program v EU obdoby. Mezi jedinečné výhody programu tak nepatř í pouze možnost vzájemné výměny zkušeností s nejrůznějšími nástroji užívanými na trhu práce, jejich efektivitou a dopady na cílové skupiny, ale hlavněmožnost vyzkoušet si nové způsoby ř ešení dlouhotrvajících problémůnaš eho trhu práce, a to i za využití metod a technik uplatňovaných v jiných členských státech EU. CIP EQUAL tak ve velké míř e př ispívá ke zdokonalování vlastních př ístupůk ř ešení daných problémů, a tak i k dosahování lepších výsledkůpůsobení těchto nástrojůna zástupce cílových skupin. K dosažení těchto cílůbyly za úzké spolupráce mezi Evropskou komisí a jednotlivými členskými státy EU formulovány základní principy Iniciativy Společenství EQUAL, které musí být př i všech činnostech realizovaných př íjemci průběžněnaplňovány. O průběžném naplňování všech principůIniciativy Společenství EQUAL pak př íjemci poskytují pravidelně informace NPS i ŘO, a to zejména prostř ednictvím svých technických monitorovacích zpráv. (Podrobné informace o obsahu, způsobu a periodicitěpř edkládání jednotlivých technických monitorovacích zpráv jsou uvedeny v kapitole Monitorování a kontrola v průběhu Akce 3 této př íručky).
3.2 Principy Iniciativy Společenství EQUAL Př íjemci CIP EQUAL mají povinnost ve všech fázích realizace tohoto programu naplňovat sedm základních principůIniciativy Společenství EQUAL. Těmito principy jsou:
Partnerství; Inovativnost; Společné rozhodování; Mainstreaming; Tématický př ístup; Gender mainstreaming Mezinárodní spolupráce
Podrobné informace ohledněimplementace principůvčetněmetodických př íruček jsou k dispozici na www.equalcr.cz.
9
3.2.1 PRINCIP PARTNERSTVÍ Na úrovni jednotlivých projektů je princip partnerství naplňován prostř ednictvím cíleného seskupování veř ejných, neziskových nebo soukromých organizací do celků, které nazýváme rozvojovými partnerstvími (RP). Partneř i každého RP spolu vzájemněspolupracují s cílem vypracovat a realizovat integrovaný př ístup k ř ešení existujících problémůna trhu práce, a to v rámci konkrétního tématického opatř ení CIP EQUAL. Rozvojové partnerství vystupuje jako celek a má společnou zodpovědnost za výslednou kvalitu projektu. Zároveňmá však každé partnerství určeného jednoho partnera (tzv. hlavního partnera, hlavní partnerskou organizaci či př íjemce), který nese nejen celkovou odpovědnost za správné a efektivní využívání př idělených finančních prostř edků, ale má také právní a finanční odpovědnost vůči poskytovateli dotace tj. ř ídicímu orgánu. Vzájemné vztahy mezi partnery RP a podmínky jejich působení v rámci RP budou upraveny ve smlouvě. Smlouva o partnerství, respektive smlouvy o partnerství musí být partnery RP uzavř eny do tř í měsícůod př evzetí „Rozhodnutí“. Takovou smlouvou může být smlouva o sdružení podle §829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vícestranná nepojmenovaná smlouva, nebo několik dvoustranných smluv nepojmenovaných (jejichžpočet odpovídá počtu partnerů) uzavř ených vždy mezi př íjemcem a jedním z jeho partnerů, př ípadnějiná obdobná smlouva. Další informace ke smlouvám naleznete na www.equalcr.cz. U již podporovaných rozvojových partnerství v př ípadě, že nedojde ke změněve složení RP, není nutné př ikládat nové smlouvy o partnerství. Bez ohledu na zvolený smluvní typ, musí taková smlouva jednoznačněupravovat či potvrzovat tyto skutečnosti: Partneř i se př ímo podílejí na př ípravěa realizaci projektu; Role a odpovědnost jednotlivých parterů s uvedením činností, jimiž se př íjemce a partneř i podílejí na realizaci projektu (účelu dotace); Podíl jednotlivých partnerůna prostř edcích z obdržené dotace (či prostř edcích př evedených formou rozpočtového opatř ení); Vzájemná práva a povinnosti partnerůpř i realizaci projektu; Projekt má neziskový charakter a všem partnerům, včetně př íjemce jsou v rámci projektu hrazeny pouze náklady uznatelné podle pravidel CIP EQUAL. V ojedinělých př ípadech může dojít v průběhu Akce 3 k potř eběprovedení změn v RP. Jde však jižo tak závažné změny, že v takovém př ípaděje nezbytné okamžitě informovat NPS a ŘO a postupovat př esně dle vydaných pokynů. Na povolení jakýchkoli změn v rolích jednotlivých partnerůči ve složení RP ze strany ŘO však neexistuje ze strany RP ž ádný nárok. Vždy záleží na individuálním posouzení daného př ípadu a je mož né, že takto významné změny v konkrétním projektu mohou vést i k jeho ukončení. Př íjemce je povinen zajistit, aby po celou dobu projektu vztahy mezi partnery a jimi prováděné činnosti odpovídaly podmínkám a principům partnerství stanoveným pravidly Programu Iniciativy Společenství EQUAL.
10
3.2.2 PRINCIP INOVATIVNOST Program Iniciativy Společenství EQUAL poskytuje podporu průkopnickým způsobům ř ešení nerovností a diskriminace v práci a v př ístupu k zaměstnání. Princip inovativnosti v rámci CIP EQUAL znamená vnesení, vytvoř ení a následné ověř ení nových př ístupůa v př ípadě, ž e se tyto osvědčí, jejich využ ití i v rámci standardních programůČR a EU. Princip inovativnosti lze charakterizovat mnoha způsoby, v rámci Iniciativy Společenství EQUAL jsou používány tyto definice: jiný, nezvyklý, nový nebo nevyzkoušený př ístup nebo postup; jiný způsob provádění aktivit; nověpř idaná hodnota ke stávajícím službám nebo produktům. Jiným způsobem členění inovací může být jejich následující rozdělení: Inovace zaměř ené na postup – jedná se zejména o vytvář ení nových metod, nástrojůa př ístupů, ale také zlepšování stávajících metod, např . vytvář ení nových technologií, nových způsobůpodpory integrace apod. Tento typ je v praxi nejčastější. Inovace zaměř ené na cíl – jedná se př edevším o formulaci nových cílůa může zahrnovat také různá pojetí identifikace nových a perspektivních míst a otevírání nových oblastí s pracovními př íležitostmi na trhu práce, např . zaměř ení se na nové cílové skupiny, nové kvalifikace. Inovace zaměř ené na kontext – souvisí s politickými a institucionálními strukturami. Tento typ se zabývá př edevším vytvář ením systému na trhu práce, např . vytvář ením nových strategií a politik na trhu práce, založením nových lokálních a regionálních sdružení a organizací. Udržitelnost principu inovativnosti znamená stálé sledování nejnovějšího vývoje a zároveň pružné reagování na možné změny, nové směry atd. tak, aby projekt „neustrnul“ na jednom místě. Inovativní prvky je také tř eba umět měř it, a to jak kvalitativně, tak i kvantitativně(tam, kde to je možné). Měř ení inovativnosti je proto potř eba věnovat pozornost př i formulaci vlastních indikátorůvyužívaných pro účely sebehodnocení jednotlivých RP i př i výběru relevantních indikátorů programu (další informace k problematice indikátorůjsou uvedeny v kapitole Monitorování a kontrola v průběhu Akce 3 této př íručky). 3.2.3 SPOLEČNÉ ROZHODOVÁNÍ Uplatňování principu společného rozhodování jednotlivými RP znamená, že v rámci daného RP musejí mít možnost spolurozhodovat všechny zapojené partnerské organizace, a navíc – na ř ešení problematiky daného RP by se měly podílet kromě zástupcůjednotlivých organizací v RP i osoby s př ímou zkušeností s diskriminací či nerovnostmi na trhu práce (ze zvolených cílových skupin). V tom nejširším pojetí bude společ né rozhodování znamenat, že zamýšlené cílové skupiny se zapojí do projektových aktivit – lidé čelící znevýhodnění na pracovním trhu se zapojí do práce RP a do rozhodování na všech úrovních.
11
3.2.4 MAINSTREAMING Princip označovaný jako mainstreaming má za cíl podporovat identifikaci, př enos a prosazení úspěšných nástrojů(produktů) nověvyvinutých rozvojovými partnerstvími a to nejenom do stávající praxe na trhu práce, ale i do regionálních a národních politik ČR a do politik evropských. Tento princip je uskutečňován př edevším v Akci 3 CIP EQUAL. Klíčovým nástrojem mainstreamingu jsou tzv. národní tématické sítěa na mezinárodní úrovni evropské tématické skupiny a jiná platformy pro spolupráci. Popis práce NTS a ETS je př edmětem kapitoly 3.4 této př íručky. Povinnými součástmi Akce 3, která je sama o soběpro RP povinná, jsou: Aktivní zapojení do NTS a v př ípaděpotř eby také do ETS; Vlastní diseminace (šíř ení) projektových výsledků; Zajišť ování mainstreamingu (prosazování osvědčených otestovaných inovací do politiky a praxe). Zatímco obvyklý proces diseminace (šíř ení výstupůa zkušeností) v sobězahrnuje šíř ení projektových výsledků, způsobů jejich dosažení a ověř ení v co možná nejširším smyslu, proces mainstreamingu je pro tento program v porovnání s jinými programy realizovanými na území ČR ojedinělý. Důležitou součástí mainstreamingu je validace, neboli ověř ování kvality inovativního produktu. Mainstreaming na úrovni RP může být členěn na dva základní typy, které se liší i způsobem celkového př ístupu a realizovanými aktivitami. Prvním typem je mainstreaming horizontální a druhým je mainstreaming vertikální.
3.2.4.1 HORIZONTÁLNÍ MAINSTREAMING Horizontální mainstreaming se používá hlavně mezi podobnými typy organizací, nebo mezi organizacemi, které se podílejí na ř ešení stejné nebo podobné problematiky. Tento způsob mainstreamingu by měl vést ke změně v postupech/strategiích v partnerských organizacích. 3.2.4.2 VERTIKÁLNÍ MAINSTREAMING Slouží k př enášení zkušeností a dobrých praxí směrem od RP k relevantním zodpovědným osobám/organizacím/uskupením, které mají na starosti vytvář ení politik, strategií a zákonů. Tyto osoby/organizace/uskupení mohou být zastoupeny na lokální, regionální, národní nebo evropské úrovni. Vertikální mainstreaming by měl vést ke změnám zejména v národní politice a také ve všech relevantních postupech/strategiích a metodách/metodikách. Celkovou koordinací a oficiálním zastř ešením vertikálního mainstreamingu je pověř en ŘO. Pokud chtějí RP mainstreamovat své výstupy s podporou ŘO, musí být tyto výstupy validované či jinak musí být ověř ena jejich kvalita. RP ale mohou provádět vertikální mainstreaming i bez oficiální podpory ŘO. RP by zejména v rámci Akce 3 měla vyvíjet takové aktivity a činnosti, jejichž výsledkem bude dosažení výše popsaných cílů.
12
Detailnější informace k mainstreamingu uvádíme v kapitole 3.4 této př íručky. 3.2.5 TÉMATICKÝ PŘÍSTUP Tématický př ístup, dle kterého musí být v CIP EQUAL každého členského státu EU vybrány podporované oblasti ze společného seznamu tématických oblastí vyhlášeného EK, umožňuje nalézt RP zabývající se obdobnou problematikou v jiné zemi, vytvoř it mezinárodní partnerství a takto i využít stávajících zkušeností dané zeměs ř ešením obdobných problémů. Celkem bylo vyhlášeno devět tématických opatř ení – osm vyhlášených tématických opatř ení navazuje na č tyř i původní pilíř e Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) a deváté téma je vyhlášeno ve vazběna specifické potř eby žadatelůo azyl. RP může realizovat své národní aktivity vždy jen pod jedním zvoleným tématickým opatř ením. Výběrem jediného tématického opatř ení a př ípravou žádosti o grant a pracovních programů RP v souladu s popisem tohoto opatř ení uvedeným v Programu Iniciativy Společenství EQUAL se považuje tento princip na úrovni jednotlivých RP za naplněný. 3.2.6 GENDER MAINSTREAMING Základním principem, tentokrát společným pro všechny programy podporované ze strukturálních fondů Evropské unie, je „gender mainstreaming“. Gender mainstreaming je obecněmetoda, pomocí nížlze účinněodstraňovat nerovnosti mezi pohlavími s cílem dosáhnout rovnosti mužů a ž en neboli genderové rovnosti. Rovnosti mužůa žen lze dosahovat změnou norem a př erozdělováním moci a zdrojů v oblasti př íslušné činnosti. O dosažení rovných př íležitostí pro muž e a ženy hovoř íme tehdy, pokud se nevyskytují žádné př ekážky pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životěna základěpohlaví. Metoda gender mainstreamingu zahrnuje ucelenou strategií integrování genderového hlediska do běžných každodenních záležitostí RP na všech úrovních rozhodování a v rámci hodnocení, ale i ve všech plánovaných i realizovaných aktivitách RP. To znamená, že i všechny návrhy hledaných ř ešení je nutné zvažovat ve světle možností, potř eb a př íležitostí žen a muž ů. Aktivity zaměř ené př ímo na př edcházení či odstraňování znevýhodnění na základě genderu (pohlaví), dostávají zvláštní podporu v rámci tématické priority rovných př íležitostí mužůa žen (jde o tématickou prioritu č. 4). Navíc je ale v rámci CIP EQUAL gender mainstreaming vyčleněn jako jeden ze základních principů, jehožnaplňování musí být obsaženo v každém projektu bez ohledu na tématické opatř ení. Naplňování tohoto principu tak bude průběž ně sledováno a hodnoceno v rámci aktivit RP vyvíjených během Akce 3. Gender mainstreaming na úrovni RP Př i samotné realizaci konkrétních pracovních programůRP se doporučuje provádět aktivity zaměř ené na zavádění legislativních změn v oblasti rovnosti mužůa žen a jejich prosazování, zpracovat analýzy a výzkumy v daných oblastech vyúsť ující v konkrétní doporučení, opatř ení či návrhy a jejich následné provádění, zavádět inovativní př ístupy ř ešení problematiky (např . zavádět a uplatňovat politiku rovných př íležitostí žen a mužův souladu s legislativou a praxí běžnou v zemích Evropské
13
unie, zavádět a uplatňovat kvótní systém v českém prostř edí aj.), provádět osvětovou a preventivní činnost a další aktivity směř ující k prosazování rovnosti mužůa žen. Dále je potř eba uplatňovat gender mainstreaming i v dalších fázích projektu, zejména př i monitorování, zpracovávání závěrečných zpráv RP a př i sebehodnocení. 3.2.7. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Princip mezinárodní spolupráce je založen na vytvář ení mezinárodních partnerství RP vybraných k podpoř e v rámci CIP EQUAL v jednotlivých zemích a na jejich společném ř ešení vybrané problematiky CIP EQUAL v rámci těchto mezinárodních uskupení. Další dimenzi mezinárodní spolupráce př edstavuje participace RP na činnostech evropských tématických skupin (ETS). Projektům vybraným na základědodatečných výzev pro Akci 3 ale jižnení mož né financovat vytvář ení a aktivity v rámci mezinárodních partnerství (TCA) jako je tomu u RP v Akci 2 a 3. V rámci aktivit RP v Akci 3 se lze však popř ípadě(zpravidla na adhoc vyžádání ŘO) zapojit do činnosti evropských tématických skupin (ETS), resp. evropských tématických aktivit organizovaných jednotlivými členskými státy ve spolupráci s EK (např . policy fora, sítě, konference, seminář e, community of practice organizované na evropské úrovni). Evropské tématické skupiny a aktivity jsou podrobněji popsány v části př íručky týkající se národních tématických sítí a evropských tématických skupin.
3.3 Horizontální témata Kroměř ešení jednoho tématického opatř ení CIP EQUAL může rozvojové partnerství v rámci svého pracovního programu ř ešit i tzv. horizontální témata společná všem programům podporovaným ze strukturálních fondů– a všechny projekty by měly v rámci svých aktivit tato témata respektovat. Mezi tato horizontální témata patř í rovné př íležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a místní iniciativy. 3.3.1 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI Zabezpečení rovných př íležitostí se zaměř uje na odstraňování možné diskriminace na základěpohlaví, rasovém nebo etnickém původu, náboženství nebo vyznání, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci. Povinnost zapracovat hledisko rovných př íležitostí vychází z negativních zkušeností různých sociálních skupin na trhu práce (např . etnických minorit, osob se zdravotním postižením, vyšších věkových skupin občanů). Kromě tématické priority č. 4 zaměř ené na rovné př íležitosti mužůa žen na trhu práce, je nutné, aby princip rovných př íležitostí byl respektován i v dalších tématických prioritách a opatř eních. 3.3.2 UDRŽITELNÝ ROZVOJ Principy udržitelného rozvoje je tř eba zohledňovat v oblasti rozvoje ekonomiky, životního prostř edí, dopravy, cestovního ruchu, zdraví obyvatelstva, vzdělávání, zaměstnanosti i sociálního začleňování. Udržitelný rozvoj je založen na hledání kompromisůmezi aktuálními potř ebami a možnostmi budoucích generací uspokojit jejich vlastní potř eby. V projektech by měl být otevř en prostor pro lepší porozumění principůudrž itelného rozvoje a pro osvětu a šíř ení dobrých praktik pro udržitelný rozvoj.
14
3.3.3 INFORMAČNÍ SPOLEČNOST Informační a komunikační technologie vytvář ejí globální informační společnost, která zakládá své bohatství na lidském kapitálu. Úspěch společnosti je dán schopnostmi jedince určit relevantní informační zdroje, informace z nich získat, analyzovat a využívat pro rozhodování, ř ešení úkolů a problémůke zvýšení efektivity práce i soukromého života. Rozvoj informační společnosti vyžaduje nové př ístupy ke vzdělávání a k dalším oblastem. Projekty by proto měly zahrnovat př ístup k prostř edkům podporujícím širší využívání informačních technologií ve společnosti př i respektování specifických potř eb konkrétních skupin i jedinců. Tato oblast je v rámci CIP EQUAL částečněnaplňována prostř ednictvím tématických opatř ení 3.3 a 3.4. 3.3.4 MÍSTNÍ INICIATIVY V oblasti boje proti sociálnímu vyloučení se nejlépe osvědčují místní iniciativy, které jsou založeny na dobré znalosti prostř edí a specifických problémůcílových skupin př íjemcůpomoci. Zahrnutí místních iniciativ do projektůdává dobrou záruku toho, že aktivity pro cílové skupiny projektu budou pokračovat i po skončení financování z CIP EQUAL a tím podpoř í udržitelnost naplňování strategie a cílůprogramů. CIP EQUAL jako takový př ispívá k rozvoji místních iniciativ prostř ednictvím naplňování principu partnerství.
3.4 Národní tématické sítě (NTS) a evropské tématické skupiny (ETS) NTS a ETS mohou sdružovat na základětématického zaměř ení dané sítěči skupiny jednak zástupce RP, tak i externí odborníky ze státní správy, soukromého sektoru a sektoru neziskového, sociální partnery a tvůrce politik v dané oblasti. Základní cíle práce NTS na národní úrovni a ETS na mezinárodní úrovni zahrnují identifikaci hlavních faktorůvedoucích k nerovnostem a diskriminaci na trhu práce, identifikaci a validaci nejlepších zkušeností, praxí a výstupůdosažených jednotlivými RP a jejich následnou diseminaci (šíř ení) a mainstreaming (prosazování do politiky a praxe). Dále mohou zahrnovat např . průběžné hodnocení a monitoring práce jednotlivých RP. Zapojená RP a mezinárodní partnerství zde získávají možnost výměny informací, zkušeností a názorůa dále možnost prezentovat vývoj svých projektůa dosažené výsledky. Př ítomní odborníci a politikové napomáhají prosazení odzkoušených inovativních nástrojůdo praxe i výsledkůdo evropských, celostátních či regionálních programůa politik. NTS by př i tom měly úzce spolupracovat na evropské úrovni v ETS podle jednotlivých tématických priorit či vyhlášených společných témat. Mainstreamingové aktivity na evropské úrovni jsou organizovány ve spolupráci jednotlivých členských států, ETS a Evropské komise na základě různých typů platforem (např . policy fora, sítě, konference, seminář e, community of practice organizované na evropské úrovni). Detailní informace k těmto platformám jsou k dispozici na stránkách EQUAL EK (http://ec.europa.eu/employment_social/equal/activities/life_en.cfm). V České republice bylo ustanoveno 6 národních tématických sítí, k jejichžsetkání dochází minimálně2x ročně. Jsou to tyto sítě:
15
NTS A – Zlepšování př ístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížněintegrovatelné NTS B – Proces zakládání podnikůa rozvoj individuálního podnikání NTS C – Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služ eb NTS D – Podpora adaptability a celož ivotního učení NTS E – Rovné př íležitosti mužůa žen NTS F – Integrace na trhu práce pro cizince Detailní informace k činnosti jednotlivých sítí jsou uvedeny na www.equalcr.cz v záložkách k jednotlivým sítím. V jednotlivých NTS RP spolupracují i na validaci svých produktů. Validace znamená formalizované ověř ení kvality produktůdle metodologie ŘO. Validace pro RP není v zásaděpovinná, ale je ŘO doporučovaná, a to z mnoha různých důvodů. Validace je pro RP povinná jen tehdy pokud RP požadují součinnost ŘO př i vertikálním mainstreamingu svých produktů(tj. př edávání zásadních výstupůna národní úrovni). Validace je ze strany ŘO orgánu vyžadována ažna výjimky v př ípaděproduktů, které jsou prezentovány na konferencích CIP EQUAL, v př ípaděžádosti umístění produkt do databáze EK apod. RP, která chtějí mainstreamovat své produkty s podporou ŘO musí na NPS př edat př íslušný podklad zpracovaný dle pokynůŘO. Př i př ípravěmainstreamingu svých výstupůmohou NTS a RP využívat konzultací dlouhodobých expertůNTS. Detailní informace a pokyny pro RP k činnosti a fungování NTS, validaci, vertikálnímu mainstreamingu, činnosti dlouhodobých expertů NTS atd. jsou k dispozici na www.equalcr.cz v dokumentech „Národní mainstreamingová strategie CIP EQUAL v ČR“ a „Úvodní dokument NTS“ a „Metodologie validace produktu CIP EQUAL“ a v př íslušných číslovaných informacích pro RP. Obecnější postupy a různá doporučení pro tuto oblast jsou uvedeny také v dokumentech „Jak prosadit změnu – průvodce praktický mainstreamingem“ a „Př íručka mainstreaming“ umístěných rovněžna www.equalcr.cz .
1) Využití nevyčerpaných prostř edkůz projektových rozpočtů Postup v tomto př ípaděje následující: a) projekt si zažádá o př evod př ebytečných finančních prostř edkůdo kapitoly 5 do nové položky "aktivity NTS" a to podáním ž ádosti o změnu. V popisu polož ky budou uvedeny veškeré aktivity, které RP pod pojmem „aktivity NTS“ plánuje (např . Aktivity NTS – seminář e, cesty, placení experti, propagace apod.). O tom zda se bude jednat o změnu podstatnou či nepodstatnou bude rozhodovat skutečnost, zda tímto př esun dojde k př ekroč ení 15% omezení pro kapitolu 5. b) pro uznatelnost nákladůplatí stávající pravidla Prostř edky, o které byla pátá kapitola navýšena, mohou být vynaloženy jen na účel uvedený v žádosti o nepodstatnou nebo podstatnou změnu.
16
Př íklad: NTS X se rozhodne uspoř ádat společnou konferenci. Př edpokládané náklady na uspoř ádání jsou ve výši 80 000 Kč. Projekt Y, který byl určen odpovědným za př ípravu konference, identifikuje nevyčerpaných 30 000 Kčv lidských zdrojích vzhledem k pozdějšímu začátku projektu a př ebytečných 50 000 Kčv cestovních nákladech. Zažádá si o př evedení 50 000 Kč a 30 000 Kč do nové polož ky "aktivity NTS" v páté kapitole formou žádosti o nepodstatnou nebo podstatnou změnu. V žádosti bude uvedeno ř ádné odůvodnění změny. Jakmile je změna schválena, lze tyto náklady vynaložit a vykázat v př íslušné finanční zprávě daného projektu. Tento způsob doporučujeme pro financování menších akcí nebo u projektůs velkou rezervou pro čerpání.
2) Úhrada z rozpočtu technické asistence programu Postup v tomto př ípaděje následující: a) NTS př ipraví záměr aktivity (např . informační brožuru se zajímavými výstupy dané sítě) a rozpracovaný jej zašle e-mailem NPS k posouzení. NPS př edá záměr s doporučením k realizaci ŘO. b) V př ípadě, že ŘO schválí př edložený záměr, je daná NTS požádána o detailní informace pro vystavení objednávky (obchodní vztah bude mezi ŘO a dodavatelem služby). c) Faktura bude následněuhrazena ŘO. Tento způsob doporučujeme pro financování větších akcí, na které není dostatek finančních prostř edkůve stávajících rozpočtech a které jsou v souladu s plánem technické asistence. Mimo jiné to znamená, že musí být na aktivity k dispozici volné finanční prostř edky, stejná či podobná aktivita není realizována z iniciativy ŘO a náklady na aktivity splňují podmínku uznatelnosti. V rámci projektů technické asistence je možné hradit pronájem prostor a občerstvení k jednání / konferenci, zpracování metodických materiálů k mainstreamingu, tisk publikací, výrobu propagačních materiálůa další podobné aktivity související s mainstreamingem a publicitou.
3.5 Technická realizace Akce 3 V této části př íručky jsou obsaženy základní informace týkající se vlastní realizace projektových aktivit, administrace př ípadných změn projektů, pravidel pro výběrová ř ízení realizovaná v rámci projektu a sledování pokroku realizace projektu v průběhu Akce 3 ze strany NPS a ŘO. 3.5.1 REALIZACE PROJEKTOVÝCH AKTIVIT Dojde-li u konkrétního př íjemce v průběhu Akce 3 k potř ebě upravit pracovní program, rozpočet projektu či jiné nálež itosti, musí př íjemce o dané změněobdobně jako je tomu i u jiných typůzměn bezprostř edněinformovat NPS a ŘO, a to v souladu s upravenými mechanismy pro administraci změn v rámci Akce 3. 3.5.2 ADMINISTRACE ZMĚN V RÁMCI AKCE 3 Př íjemce je povinen bezodkladně nahlásit jakoukoliv změnu údajů obsažených v žádosti o dotaci, resp. v jiných částech „Rozhodnutí“ ř ídícímu orgánu CIP EQUAL. 17
Změna se ř ídícímu orgánu oznamuje prostř ednictvím NPS, a to na vyplněném formulář i Žádost o změnu (viz Př íloha č. 1 této př íručky). Př íjemce př edkládá žádost o změnu projektu ve 2 paré, v př ípaděnepodstatné změny lze změnu nahlásit na př edepsaném formulář i elektronicky. Totéž platí pro plánované změny ve schváleném rozpočtu. Př íjemce je proto u těchto změn povinen je bezodkladně nahlásit prostř ednictvím NPS ř ídícímu orgánu CIP EQUAL a počkat na jejich schválení. V př ípadě změn, které nevyžadují vydání Rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace (ROZ) NPS buď změnu schválí k určitému datu nebo změnu zamítne. V př ípadě změn, které vyžadují ROZ ŘO změnu buď zamítne a ROZ nevydá nebo změnu schválí a zároveňvydá ROZ. V př ípadě, že budou změny realizovány bez souhlasu NPS, resp. ŘO, nemusí být výdaje spojené s touto změnou uznány jako způsobilé a ŘO může př istoupit i k dalším postihům podle podmínek uvedených v „Rozhodnutí“. V př ípadě oznamování změn či žádání o změnu rozpočtu musí být splněny následující podmínky: změnou nesmí být narušen charakter a hlavní záměr projektu, změna musí být NPS/poskytovateli neprodleněoznámena, změna musí být schválena ŘO CIP EQUAL (dále viz podmínky „Rozhodnutí“). Zároveňje nutné k těmto změnám př iložit veškeré relevantní př ílohy včetněnapř . nové verze rozpočtu. V př ípaděž ádostí o změnu v projektu, ve kterých dochází k úpravám v kapitole č. 1 rozpočtu jako je změna jednotky, jednotkové sazby či nástup nového pracovníka (tedy změny v rámci kterých dochází k vytvorení ci zmene pracovní smlouvy) se spolu se změnou př edkládají rovněžpracovní smlouvy (ZS, DPC, DPP) popř ípadějejich návrhy. V Akci 3 jsou rozlišovány změny podstatné a změny nepodstatné. U obou typůzměn je nutné, aby byla př íjemcem změna ř ádnězdůvodněna. V př ípadězměny rozpočtu, kdy vzniká nová položka, je nutno zdůvodnit, pročje tato důležitá pro projekt (např . vzniká nová aktivita), a zároveňje nutno uvést pročlze finanční prostř edky v jiných položkách snížit (př ičemžnesmí dojít k narušení projektových aktivit), aby mohla tato nová položka vzniknout (např . bylo narozpočtováno vyšší měsíční nájemné, než které odpovídá skutečným nákladům na nájem). Konkrétněuvádíme tyto př íklady: v př ípadězměn v lidských zdrojích, kdy k projektu př istupuje nový expert / administrativní pracovník, je nutno zdůvodnit, pročnové pracovníky př ijímáme a zda má nový pracovník dostatečnou kvalifikaci na danou pozici; pokud dochází k př erozdělování finančních prostř edkůmezi pracovníky, je nutno zdůvodnit, pročk tomuto dochází (např . první pracovník je zapojen do dalších projektůči aktivit, a proto bude část jeho aktivit vykonávat jiný pracovník – opět je zde nutné uvést, že pracovník, který př ebírá činnosti od jiného pracovníka je pro danou činnost dostatečněkvalifikovaný); aj. V př ípadě nepodstatných změn vydává souhlas se změnou NPS, která zašle schválenou žádost o změnu elektronicky RP a ŘO CIP EQUAL. Není-li určeno jinak, datem účinnosti změny je zpravidla datum doručení žádosti na adresu NPS. Nejsou-li v př edložené žádosti o změnu ze strany NPS shledány žádné nedostatky, budou 18
jednotlivé změny hlášené tímto způsobem schváleny zpravidla nejpozději do 5 pracovních dní od jejich doručení na adresu NPS. Tímto způsobem bude možné administrovat zejména tyto typy změn: drobné změny harmonogramu realizace aktivit (plánu pracovního programu), které nebudou mít vliv na dosažení cílůprojektu, změny v harmonogramu čerpání finančních prostř edkův př ípadě, že neohrozí dodržení závazných ročních limitůčerpání, změna rozpočtu, která nevede ke změněaktivit, v rámci těchto změn nesmí být př ekročena pevně stanovená % omezení, tj. př esun prostř edků mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu je možný jen do výše 15 % původní částky př íslušné zdrojové kapitoly, a dále režijní náklady nesmí př ekročit 7% z celkových způsobilých nákladůprojektu. K těmto změnám je vždy nutné př iložit i novou verzi rozpočtu, agregaci jednotlivých rozpočtových polož ek v kapitole 2 a 4, v tomto př ípaděv rámci jedné rozpočtové kapitoly neplatí žádná % omezení pro př evod mezi rozpočtovými položkami.; v kapitole Cestovné je možné jednotlivé částky agregovat do 2 podkapitol a to místní cestovné a zahraniční cestovné, v kapitole Provozní a režijní náklady je možné jednotlivé částky agregovat do 2 podkapitol a to provozní výdaje a režijní výdaje (definice režijních a provozních výdajůje uvedena v kapitole 3.6.1.3.), změna expertůa administrativních pracovníků(u novězapojených expertůje tř eba spolu s žádostí o změnu př edložit i jejich životopis), změna adresy sídla nebo kontaktní adresy určené pro veškerou oficiální komunikaci s př íjemcem, změna určení statutárních zástupců, jednatelů, změna majetkoprávního postavení jako je např . př eměna společnosti podle § 69 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších př edpisů, snížení základního kapitálu, změna názvu společnosti, pokud nedojde k př erušení právní kontinuity, vstup do likvidace, prohlášení konkurzu apod., stejnějako o všech takových změnách u svých partnerů, K podstatným změnám bude př íjemci poskytovatelem dotace vydáno na základě schválené žádosti Rozhodnutí o změně„Rozhodnutí“. Pro př íjemce však platí, že i v tomto př ípaděo danou změnu žádá prostř ednictvím formulář e uvedeného v Př íloze č. 1 této př íručky. Změna mu jižale není schválena pouze NPS, ale i ŘO. NPS navíc v př ípadě, že se změnou souhlasí, př ipraví pro daného př íjemce celkem čtyř i paré Rozhodnutí o změně„Rozhodnutí“, které jižspolu s žádostí př edá ke schválení a vydání ze strany ŘO. Nebudou-li v př edlož ených žádostech shledány ze strany NPS, ani ze strany ŘO nedostatky, budou jednotlivé změny tohoto charakteru schváleny a Rozhodnutí o změně„Rozhodnutí“ vydána zpravidla nejpozději do 20 pracovních dní ode dne doručení žádosti o danou změnu na NPS. V tomto př ípaděse jedná o změny výrazněměnící podmínky „Rozhodnutí“, zejména tedy o změny týkající se: čísla bankovního účtu př íjemce, který je využíván pro projektové účely, odstoupení partnera či jakékoli jiné změny ve slož ení RP, změna názvu společnosti, pokud dojde k př erušení právní kontinuity, délky trvání projektu, změna rozpočtu nad stanovené % omezení. Kontrola procentních omezení př esunu mezi kapitolami rozpočtu je prováděna k původnímu rozpočtu, tedy k
19
rozpočtu, který je součástí „Rozhodnutí“ (resp. Oznámení o podmínkách realizace projektu). U těch projektů, kde došlo ke změně celkové výše rozpočtu, je kontrola prováděna k rozpočtu, který je součástí př íslušného Rozhodnutí o změně„Rozhodnutí“ (resp. Oznámení o změněoznámení o podmínkách realizace projektu). Z tohoto postupu také vyplývá, že pokud je kapitola jižjednou snížena o více než15 %, je nutno kaž dé další snížení této kapitoly ř ešit ž ádostí o podstatnou změnu (pokud nedošlo k opětovnému navýšení př íslušné kapitoly na úroveň, kdy její další sníž ení nepř esáhne stanovené procentní omezení). změna celkové výše rozpočtu Př íjemce plněodpovídá za realizaci plánovaných aktivit v souladu s dohodnutými pracovními programy a v rozsahu schváleného rozpočtu. Př estože neexistuje u žádné změny, aťužpodstatné nebo nepodstatné, žádný automatický nárok př íjemce na schválení změny ze strany NPS či ŘO, bude NPS i ŘO vždy př istupovat ke schvalování změn tak, aby podpoř ilo úsilí RP o naplnění stanovených cílů. Př íjemci by k změnovým ř ízením měli př istupovat pouze jako k nástroji vedoucímu ke zefektivnění ř ízení daného projektu, nikoli však jako k automatickému nástroji nahrazujícímu odpovědnost př íjemce za realizaci aktivit v odsouhlaseném rozsahu a způsobem stanoveným př íjemcem jižv žádosti o poskytnutí dotace pro Akci 3. U každé žádosti o změnu bude pečlivěposuzována nutnost provedení dané změny a její ř ádné zdůvodnění. V př ípadě, že nebude daná změna shledána nezbytnou pro realizaci daného projetu, resp. bude u jednoho a téhožpř íjemce docházet k př íliš častým změnovým ř ízením v důsledku nedostatečného ř ízení vlastního projektu, nemusí být tyto změny ze strany NPS a ŘO vůbec schváleny. 3.5.3 DODÁVKY ZBOŽÍ A SLUŽEB Nákup zboží a služeb, jejichžzajištění je v rámci realizace projektůnezbytné pro dosažení projektových cílů, lze v rámci Akce 3 realizovat prostř ednictvím dodávek zboží a služeb. Takové dodávky však nesmí být zajišť ovány ani př íjemcem, ani žádným z jeho partnerů. Řádné dodržování dále uvedených podmínek pro zajišť ování dodávek zboží a služeb i podmínky, dle které se daných ř ízení nesmí účastnit ani žádný člen RP, budou prověř ovány na kontrolách na místě. Všichni př íjemci i partneř i daných RP jsou proto povinni kontrolním orgánům poskytnout maximální součinnost př i prověř ování těchto podmínek. Nákup zboží a služeb, který je roven nebo vyšší než100 000,- Kčbez DPH (v době uzavírání smlouvy o dodání) smí být v rámci projektu realizován pouze na základě uzavř ené písemné smlouvy, ve které bude mimo jiné jasněspecifikován: • druh dodávaného zboží nebo služeb; • cena; • lhůta dodání; • sankce pro př ípad neplnění jednotlivých bodůsmlouvy aj. Tato specifikace musí být dodržena, není př ípustné, aby bylo dodáno jiné zboží či služba, nebo aby byla zakázka realizována za jinou cenu, nežkterá je specifikována v nabídce, resp. ve smlouvě. Smlouva uzavř ená s dodavateli služeb musí, kromě specifikace služeb a jejich rozsahu, obsahovat př ehled způsobilých výdajů s poskytovanými službami
20
spojených. Dodavatelé zboží nebo služeb jsou povinni poskytnout doklady o průběhu realizace té části projektu, na které se podílejí, zadavateli (př íjemci dotace nebo jeho partnerovi) jako podklad pro monitorovací zprávu. Zadavatel je vždy povinen zváž it hospodárnost, efektivnost a účelnost uvažované zakázky, včetněnákladůspojených s procesem její realizace. Nakupované zboží a služby musí být nezbytné pro realizaci projektu. Pokud nebude prokázána nezbytnost pro realizaci projektu (např . neodůvodněný nákup př ed koncem projektu) nebude takový výdaj uznán jako způsobilý. Výdaje na dodávky zbož í nesmí př ekročit 15 % celkových způsobilých nákladů projektu. Výdaje na dodávky služeb nesmí také př ekročit 15 % celkových způsobilých výdajůprojektu. Př íjemce dotace v rámci CIP EQUAL je př i výběru dodavatele zboží nebo služ eb nezbytných pro realizaci projektu povinen vž dy dodrž et princip transparentních a nediskriminačních postupů. Tento princip se vztahuje na všechny zakázky, bez ohledu na jejich výši (platí tedy i pro zakázky pod 100 000,- Kč ). Průběh výběru dodavatele musí být navíc vždy náležitědokladován. 3.5.3.1 Základní principy Základními principy, které je př íjemce povinen dodržet př i výběru vhodného dodavatele, jsou princip transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. a) Podstata principu transparentnosti spočívá v tom, že zadavatel zakázky musí zajistit, aby zakázka byla zadána transparentním způsobem. Základním účelem zásady je zajištění co největší průhlednosti ř ízení, která podstatnou měrou př ispívá k př ezkoumatelnosti celého ř ízení a k možnosti kontroly postupu v ř ízení. Naplnění této zásady lze spatř ovat zejména v povinnosti: o všech významných úkonech souvisejících s výběrem dodavatele poř izovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který umožní úkony zadavatele nezávisle př ezkoumat jasněvymezit kritéria, dle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů vždy v dostatečném př edstihu př ed samotným vypracováním nabídek opatř it všechna rozhodnutí ř ádným odůvodněním b) Zásada rovného zacházení spočívá v tom, ž e každý zadavatel je v průběhu zadávání zakázky, resp. jižod okamžiku př ípravy ř ízení, povinen př istupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteř í mohou podat či podávají nabídky. K dodržení této zásady ze strany zadavatele dochází zejména tím, že v souvislosti s př ípravou ř ízení definuje jeho př esné podmínky tak, aby všichni uchazeči př edem věděli, jak bude ř ízení probíhat (tedy např . bude-li omezován počet zájemců, jaké jsou př esné podmínky pro toto omezování, které musí dodavatel splnit, př ípadnějakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek, atp.).
21
c) Princip nediskriminace spočívá v tom, že zadavatel je povinen v průběhu zadávání zakázky postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. To znamená, že podmínky pro zadání zakázky musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby zároveňumožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale na druhé straně neuzavíraly př ístup jinému dodavateli do ř ízení, např . z důvodů, které nesouvisejí s př edmětem veř ejné zakázky. 3.5.3.2 Obecný postup př i výběru dodavatele Př i výběru vhodného dodavatele zboží nebo služby je př íjemce povinen dodrž et níže uvedený postup. Výjimkou je nájem existujících nemovitostí či nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv. To znamená, že pokud si př íjemce bude potř ebovat pronajmout kancelář ské nebo školící prostory, může př ímo vstoupit do jednání s pronajimatelem nemovitosti, kterou si zvolil, a není povinen provádět výběr z více dodavatelůdle níž e uvedených postupů. To ovšem neplatí, jedná-li se o krátkodobý jednorázový pronájem prostor např . pro účely konference, kdy součástí takové zakázky budou catering a další doprovodné služby. V tomto př ípaděje tř eba provést výběr dle níže uvedených postupů. Pro výběr dodavatele jsou stanoveny čtyř i postupy. K určení postupu je tř eba vycházet z př edpokládané hodnoty zakázky: 1. 2. 3. 4.
0 – 100 000 Kč 100 001 – 500 000 Kč 500 001 – 1 999 999 Kč 2 000 000 Kč– výše
Př i stanovení př edpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez DPH, a to cena ke dni odeslání či uveř ejnění výzvy k podání nabídky. Pokyny pro výběr dodavatelůjsou zveř ejněny na www.equalcr.cz. Př i určování př edpokládané hodnoty zakázky je zadavatel povinen postupovat hospodárněa zboží a služby poř izovat za cenu obvyklou v místěplnění zakázky. Př i určování př edpokládané hodnoty je př íjemce povinen vycházet z ceny zakázek s obdobným plněním. Pokud př íjemce v minulosti nerealizoval obdobnou zakázku a ani není schopen si zjistit cenu jiným způsobem, musí si př ed zahájením výběru dodavatele provést průzkum cen v místěplnění zakázky. Př íjemce tedy nemůže ve výzvě k podání nabídky automaticky uvést částku, kterou uvedl př i sestavování rozpočtu v žádosti, pokud tato cena nebyla vytvoř ena výše uvedeným způsobem. Dále je př íjemce povinen vzít v úvahu všechna obdobná, spolu související plnění, která zamýšlí poř ídit v průběhu projektu, nebo alespoňv průběhu jednoho účetního období a tato plnění sečíst. Také by měl posoudit, zda je vhodné zadat př edmět zakázky jako jednu zakázku, a to s ohledem na věcné hledisko př edmětu zakázky (tj. věcný obsah služ by) a hledisko geografické (tj. dostupnost dodavatelů v daném místěplnění zakázky). Dále je př íjemce povinen postupovat tak, aby nedocházelo k dělení př edmětu zakázky na menší zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené limity pro jednotlivé postupy. 22
3.5.3.3 Postup př i hodnotězakázky do 100 000 Kčbez DPH U zakázek, kde př edpokládaná hodnota plnění nepř esáhne 100 000 Kčbez DPH, nemusí být prováděno výběrové ř ízení a bude dostačující zaslat př ímo objednávku jednomu vhodnému dodavateli nebo písemně vyzvat takového dodavatele k podání nabídky. S vybraným dodavatelem tudížnemusí být nutně uzavř ena písemná smlouva s podpisy na jedné listině. Objednávka a výzva k podání nabídky musí být zaslána dopisem nebo elektronicky. I v tomto př ípaděplatí, že př íjemce musí př i poř izování zboží a služeb postupovat hospodárně. V př ípaděnákupu drobných položek v obchoděstačí doložit paragon z obchodu (tj. stvrzenka o nákupu) s doplněnými náležitostmi účetního dokladu dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví nebo paragon z obchodu a výdajový pokladní doklad př íjemce, které spolu tvoř í jeden účetní doklad. 3.5.3.4 Postup př i hodnotězakázky od 100 001 Kčdo 500 000 Kčbez DPH U zakázek, kde př edpokládaná hodnota plnění př esáhne 100 000 Kč, tj. u zakázek od 100 001 do 500 000 Kčbez DPH včetně, je př íjemce povinen písemněvyzvat k podání nabídky alespoň3 dodavatele. Tato výzva musí být zaslána dopisem nebo elektronicky. Výběr musí provádět osoba, která je vzhledem k zakázce nestranná, cožpotvrdí písemným prohlášení. Doporučující vzor takového prohlášení je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. O provedení výběru musí př íjemce sepsat zápis. S vybraným dodavatelem musí být uzavř ena písemná smlouva s podpisy na jedné listině nebo musí být na plnění vydána alespoň písemná objednávka písemněpotvrzená dodavatelem. O výsledku výběru musí být všichni oslovení dodavatelé písemněinformováni. Informace o výsledku musí být zaslána dopisem nebo elektronicky. Zápis z provedeného výběrového ř ízení př íjemce př iloží k pravidelné finanční monitorovací zprávěpro př íslušné sledované období. Př íjemce je dále povinen o výběru a udělení zakázky informovat v pravidelné technické monitorovací zprávě. 3.5.3.5 Postup př i hodnotězakázky od 500 001 Kčdo 1 999 999 Kčbez DPH U zakázek, kde př edpokládaná hodnota plnění př esáhne 500 000 Kč, tj. u zakázek od 500 001 do 1 999 999 Kčbez DPH, je př íjemce povinen uveř ejnit výzvu k podání nabídek na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz. Výzva musí být uveř ejněna po dobu alespoň15 dnů. Formulářpro uveř ejnění výzvy je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. Př íjemce je oprávněn uveř ejnit výzvu také na jiných všeobecně dostupných místech, např . v tisku, na dalších webových stránkách apod. S vybraným dodavatelem musí být uzavř ena písemná smlouva s podpisy na jedné listině. 23
Výsledek výběru musí být písemně sdělen všem zúčastněným dodavatelům. Informace o výsledku musí být zaslána dopisem nebo elektronicky. Po uzavř ení smlouvy s vybraným dodavatelem musí být informace o výsledku ř ízení uveř ejněna také na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz. Pro uveř ejnění výsledku se použije formulář , který je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. Zápis z provedeného výběrového ř ízení př íjemce př iloží k pravidelné finanční monitorovací zprávěpro př íslušné sledované období. Př íjemce je dále povinen o výběru a udělení zakázky informovat v pravidelné technické monitorovací zprávě. 3.5.3.6 Postup př i hodnotězakázky od 2 000 000 Kčbez DPH a) Př íjemce není veř ejným zadavatelem U veř ejných zakázek, kde př edpokládaná hodnota plnění dosáhne 2 000 000 Kč bez DPH včetně, budou př i výběru dodavatele použita obdobná pravidla a postupy jako jsou pravidla pro zadávání veř ejných zakázek veř ejným zadavatelem ve zjednodušeném podlimitním ř ízení dle § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách. Výzva k podání nabídek musí být kromězaslání dodavatelům současně uveř ejněna na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz, a to po dobu alespoň15 dnů. Formulářpro uveř ejnění výzvy je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. Př íjemce může uveř ejnit výzvu také na jiných všeobecně dostupných místech, např . v tisku, na dalších webových stránkách apod.. Výsledek výběru musí být písemně sdělen nejen všem zúčastněným dodavatelům, ale i současně uveř ejněn na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz. Pro uveř ejnění výsledku se použije formulář , který je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. b) Př íjemce je veř ejným zadavatelem V př ípadě, že se př íjemce ř adí do některé z kategorií zadavatelůdle § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách, tj. zejména do kategorie tzv. veř ejného zadavatele (např . př íspěvkové organizace, obce, kraje), je povinen postupovat podle zákona č . 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách. Oznámení o zahájení zadávacího ř ízení musí být uveř ejněno na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz. Formulářpro uveř ejnění oznámení je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. Výsledek zadávacího ř ízení musí být uveř ejněn na webových stránkách www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz. Pro uveř ejnění výsledku se použije formulář , který je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v zálož ce „Zadávací ř ízení“. 24
Informace k novému zákonu o veř ejných zakázkách č. 137/2006 Sb. je možné získat např . na webových stránkách www.verejna-zakazka.cz nebo www.portal-vz.cz. Výzva k př edložení nabídky u zakázek v hodnotěod 100 001 Kčdo 1 999 999 Kč bez DPH Součástí výzvy k podání nabídek musejí být požadavky na př edmět zakázky a podmínky plnění. Výzva musí obsahovat alespoňtyto údaje:
Název / obchodní firma př íjemce Sídlo př íjemce Osoba oprávněná jednat jménem př íjemce IČ, DIČpř íjemce Kontaktní osoba př íjemce, její telefon a e-mailová adresa Lhůta pro podání nabídky Popis př edmětu zakázky Požadavky na prokázání kvalifikace dodavatele (výpis z obchodního rejstř íku nebo jiný obdobný doklad o právní subjektivitě, čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči finančnímu úř adu a př íslušnému úř adu sociálního zabezpečení) Př edpokládaná cena bez DPH Lhůta dodání / časový harmonogram plnění / doba trvání zakázky Místo dodání / př evzetí plnění Hodnotící kritéria, z nichžjedním kritériem musí být vždy cena Povinnost dodavatele umožnit osobám oprávněným k výkonu kontroly projektu, z něhož je zakázka hrazena, provést kontrolu dokladů souvisejících s plněním zakázky, a to po dobu 10 let po skončení plnění zakázky Logo ESF a vlajka EU
Př íjemce může dále do výzvy uvést např .: Platební podmínky Povinnost dodavatele př edložit návrh smlouvy včetněobchodních podmínek Výše smluvní pokuty, která bude uložena v př ípadě nesplnění nebo porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy Formální požadavky na formu nabídky (znění v českém jazyce, požadovaný počet kopií, podání nabídky na elektronickém médiu atd.) Právo př íjemce jakož to zadavatele na zrušení ř ízení bez udání důvodu. Podrobná specifikace údajůuvedených ve výzvěnebo další podmínky pro plnění zakázky mohou být uvedeny také v samostatné zadávací dokumentaci. Smlouva s dodavatelem Smlouva nebo potvrzená objednávka musí obsahovat alespoňtyto náležitosti: Př edmět plnění (poř izovaného zboží nebo služby) Cena 25
Lhůta dodání nebo harmonogram plnění Místo dodání / př evzetí zboží nebo výstupu plnění Povinnost dodavatele umožnit osobám oprávněným k výkonu kontroly projektu, z něhož je zakázka hrazena, provést kontrolu dokladů souvisejících s plněním zakázky, a to po dobu 10 let po skonč ení plnění zakázky Dále je možné ve smlouvěpř íp. v objednávce upravit např . smluvní pokutu, platební podmínky, povinnost poskytnout zadavateli podklady pro zpracování monitorovací zprávy, povinnost mlčenlivosti, atd. 3.5.3.7. Způsob hodnocení Hodnocení se provádí pomocí hodnotících kritérií, kterým jsou př iř azeny váhy vyjádř ené v procentech podle jejich důlež itosti, př ičemžsoučet vah musí tvoř it 100. Hodnocení může být prováděno buďpouze pomocí jednoho kritéria, kterým je cena, nebo pomocí více kritérií. Použití ceny jako jednoho kritéria je vhodné zejména u poř izování zboží. Pokyny pro výběr dodavatelůjsou zveř ejněny na www.equalcr.cz. Pokud je použito jedno hodnotící kritérium, tj. cena, je tř eba ve výzvěnebo zadávací dokumentaci př esněvymezit požadované zboží s uvedením potř ebných parametrůa požadavků na charakter a kvalitu požadovaného zboží. Pokud nabízené zboží nesplní stanovené požadavky, nabídka nebude př edmětem hodnocení. Př i vymezování požadavkůna dodávané zboží není možné uvádět odkazy na obchodní firmy, specifické označení zboží typické pro určitou osobu, ochranné známky apod. tak, aby nedocházelo ke zvýhodňování určitých dodavatelů. Pokud je použito více kritérií, jedním z nich musí být vž dy cena. Dalšími kritérii může být např . kvalita realizačního týmu, způsob poskytování požadované služby, metodologie, délka záruky apod. Hodnotící komise U zakázek, kde př edpokládaná hodnota plnění př esáhne 500 000 Kč, tj. u zakázek od 500 001 do 1 999 999 Kčbez DPH provádí výběr z došlých nabídek hodnotící komise. Hodnotící komisi jmenuje př íjemce. Hodnotící komise musí mít alespoňtř i členy. Alespoňjeden z členůmusí mít odbornou kvalifikaci nebo odborné zkušenosti odpovídající povaze př edmětu zakázky. K zasedání hodnotící komise je zadavatel povinen př izvat jako pozorovatele i zástupce ŘO a NPS. Pozvání na zasedání hodnotící komise zadavatel odesílá na emailovou adresu
[email protected] a
[email protected] nejméněpět pracovních dní př ed jejím uskutečněním. Členové hodnotící komise musejí být vzhledem k zakázce nestranní. Každý člen proto př ed zahájením výběru musí potvrdit svoji nestrannost formou čestného prohlášení. Doporučující vzor takového prohlášení je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. O průběhu ř ízení a hodnocení musí být sepsán zápis. Zápis je poté př edložen osobě oprávněné jednat jménem př íjemce, př ípadně osobě oprávněné jednat jménem př íjemce ve věci zakázky. Podpisem oprávněné osoby na zápisu je rozhodnuto o 26
výběru dodavatele. Pokud tato osoba neschválí výběr provedený komisí, zdůvodní své rozhodnutí v zápisu o hodnocení. Zápis z provedeného výběrového ř ízení př íjemce př iloží k pravidelné finanční monitorovací zprávěpro př íslušné sledované období. Př íjemce je dále povinen o výběru a udělení zakázky informovat v pravidelné technické monitorovací zprávě. 3.5.3.8 Informace o výsledku ř ízení O výsledku ř ízení musejí být písemněinformováni všichni oslovení dodavatelé. Tato informace musí být zaslána dopisem nebo elektronicky. V př ípadě, ž e výzva k podání nabídky byla uveř ejněna na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz, informace o výsledku musí být uveř ejněna i na těchto webových stránkách. Pro uveř ejnění výsledku se použije formulář , který je k dispozici ke stažení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz v záložce „Zadávací ř ízení“. 3.5.3.9. Postupy př i výběru dodavatele ve specifických situacích - Pokud poptávané plnění může z technických nebo uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv, práva duševního vlastnictví k poptávanému plnění nebo z důvodu vyplývajícího ze zvláštního právního př edpisu poskytnout pouze jeden určitý dodavatel, př íjemce může oslovit tohoto jediného dodavatele. Př ed tím nežprovede oslovení, je však nutné, aby př íjemce zažádal o výjimku z postupů. V písemné žádosti podrobněodůvodní zvolený postup a doloží, že poptávané plnění může být dodáno pouze jedním dodavatelem (např . pomocí analýzy průzkumu trhu nebo jiného dokladu prokazujícího tuto skutečnost). Žádost zašle na NPS, která ji posoudí a následnědoporučí/nedoporučí ke schválení ŘO. Po schválení ze strany ŘO, může př íjemce př istoupit k oslovení pouze jednoho dodavatele. Náklady vztahující se k specifickým zakázkám popsaným výše, u kterých nebyla ze strany ŘO schválena výjimka z postupů, nejsou uznatelnými náklady. - V př ípadě, že př íjemce sice osloví více dodavatelůnebo ř ádněuveř ejní výzvu k podání nabídek, ale nabídku obdrží pouze od jednoho dodavatele, může buď prodlouž it lhůtu k podání nabídky, nebo zahájit nové ř ízení. Může také s dodavatelem, který př edložil tuto jednu nabídku, uzavř ít smlouvu, to ovšem pouze za př edpokladu, že tato nabídka je vyhovující. Pokud př íjemce prodlouží lhůtu k podání nabídek, musí tuto informaci písemně sdělit všem již osloveným dodavatelům a současněoslovit další dodavatele, př íp. upravenou výzvu uveř ejnit na všeobecnědostupném místě, tj. v tisku, na webových stránkách apod. - Pokud se během lhůty k podání nabídek změní podmínky výzvy, např . změní se termín dodání, změní se parametr požadovaného plnění apod., př íjemce musí tuto změnu sdělit všem osloveným dodavatelům. Pokud výzva byla uveř ejněna na webových stránkách, musí být informace uveř ejněna i na těchto stránkách. V př ípadě že se jedná o tak závažnou změnu výzvy, která by vyž adovala zásadní př epracování nabídky, je tř eba prodlouž it lhůtu k podání nabídky. - V př ípadě, že během lhůty k podání nabídek dojde ke zrušení ř ízení a jedná se o zakázku v hodnotěplnění př esahující 500 000 Kčbez DPH, i v tomto př ípaděje př íjemce povinen uveř ejnit tuto informaci na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz pomocí formulář e pro uveř ejnění výsledku, př ičemžv poli „Název / obchodní firma dodavatele“ musí být uveden důvod zrušení. 27
- Pokud vítězný uchazeč, odmítne uzavř ít se zadavatelem smlouvu o dodávce, př ikročí zadavatel k jednání o uzavř ení smlouvy s uchazečem, jehožnabídka se umístila na druhém místě. Zadavatel v tomto př ípadě sepíše nové rozhodnutí o př idělení zakázky a sdělí toto všem uchazečům o zakázku. Pokud byly výsledky ř ízení uveř ejněny na webových stránkách, musí být tamtéžuveř ejněna i tato nová informace.
28
Př ehled postupůpř i výběru dodavatele Př edpokládaná hodnota zakázky od 2 000 000 Kčbez DPH výzva k podání nabídek dodavatelům a uveř ejnění výzvy k podání nabídek na www.equalcr.cz nebo wwww.esfcr.cz po dobu alespoň15 dnů hodnocení nabídek v rámci hodnotící komise zpráva o hodnocení a posouzení nabídek hodnotící komise rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky oznámení výsledku všem uchazečům, kteř í nebyli vyloučeni ze zadávacího ř ízení uzavř ení smlouvy s vybraným uchazečem uveř ejnění výsledku na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz
Př edpokládaná hodnota zakázky od 500 001 Kčdo 1 999 999 Kčbez DPH uveř ejnění výzvy k podání nabídky na www.equalcr.cz nebo wwww.esfcr.cz po dobu alespoň15 dnů. hodnocení nabídek v rámci hodnotící komise zápis komise o výběru nejvhodnější nabídky sdělení výsledku všem dodavatelům, kteř í podali nabídku uzavř ení smlouvy s vybraným dodavatelem uveř ejnění výsledku na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz
Př edpokládaná hodnota zakázky od 100 001 Kčdo 500 000 Kčbez DPH písemná výzva alespoň3 dodavatelům k podání nabídky sdělení výsledku všem dodavatelům, kteř í podali nabídku uzavř ení smlouvy s vybraným dodavatelem, př ípadněpotvrzení objednávky
Př edpokládaná hodnota zakázky do 100 000 Kčbez DPH písemná výzva k př edložení nabídky nebo př ímá objednávka plnění př i dodržení pravidla hospodárnosti
V př ípadě, ž e se př íjemce ř adí do některé z kategorií zadavatelůdle § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách, tj. zejména do kategorie tzv. veř ejného zadavatele (např . př íspěvkové organizace, obce, kraje), je povinen postupovat podle tohoto zákona. Současněje povinen uveř ejnit oznámení o zahájení zadávacího ř ízení a výsledek zadávacího ř ízení na www.equalcr.cz nebo www.esfcr.cz
Na www.equalcr.cz a na www.esfcr.cz bude ke stažení formulářse žádostí o uveř ejnění informací o zadání zakázky, na základě kterého bude zveř ejnění provedeno pracovníky ŘO. Tento formulářzadavatel zašle e-mailem na adresu
[email protected]. 29
Ukládání související dokumentace Zadavatel zakázky zajišť uje uložení a následnou archivaci veškeré dokumentace, která se vztahuje k výběrovému procesu, v souladu s platnými evropskými a českými př edpisy. Uložené podklady musí dokumentovat celý postup výběru dodavatele – musí v nich být uvedeny a patř ičně doloženy informace o způsobu a termínu oslovení dodavatelů, termínu a místu pro podání nabídky, návrhu výzvy k podání nabídek včetněspecifikace výběrových kritérií a př ípadného bodového ohodnocení u dodávky služeb, limitní ceně, technické specifikaci dodávky, o personálním složení hodnotící komise, musí obsahovat zprávu z otevírání obálek a vyhodnocení nabídek, informace o tom, jak byly zájemci vyrozuměni o výsledku výběrového ř ízení aj. Př íjemce musí zajistit, aby tato dokumentace byla k dispozici pro př ípadné oprávněné kontroly projektu. Více informací o ukládání dokumentace a archivaci je uvedeno v samostatné kapitole této př íručky zaměř ené př ímo na tuto problematiku. 3.5.4 SLEDOVÁNÍ POKROKU REALIZACE PROJEKTU ZE STRANY NPS A ŘO Sledování pokroku v realizaci jednotlivých projektů, včetně sledování souladu realizovaných aktivit s popisem aktivit odsouhlasených v žádosti o dotaci patř í v průběhu Akce 3 mezi jedny z hlavních úkolůNPS a ŘO. Pro účely sledování tohoto pokroku a vyhodnocování adekvátnosti realizovaných činností budou ze strany NPS a ŘO využívány zejména průběžné a závěrečné technické monitorovací zprávy př íjemců. Závazný formát těchto zpráv tvoř í př ílohu č. 4 – 11. Pokyny k jejich vyplnění a periodicitě jejich př edkládání NPS a ŘO jsou uvedeny v kapitole Monitorování a kontroly v průběhu Akce 3.
3.6 Finanční realizace Akce 3 V této části př íručky jsou podrobněupravena pravidla pro finanční ř ízení jednotlivých projektů, tj. zásady pro určení způsobilosti výdajů, pro vedení účetnictví projektu, i pro práci s rozpočtem projektu. Dále jsou zde uvedeny základní informace o sledování pokroku př i čerpání prostř edkůpř íjemcem ze strany NPS a ŘO. 3.6.1 VÝDAJE PROJEKTU 3.6.1.1 ČASOVÉ VYMEZENÍ Jako způsobilé do Akce 3 budou uznány výdaje, které vznikly nejdř íve v den podpisu Oznámení ze strany poskytovatele dotace, tj. ŘO CIP EQUAL a nejpozději v den ukončení projektu. Závazné datum ukončení projektu je uvedeno v “Rozhodnutí“. 3.6.1.2 VĚCNÉ VYMEZENÍ Způsobilé výdaje jsou definovány v nař ízení Komise (ES) č. 1685/2000, kterým se stanoví podrobná pravidla k provedení nař ízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkajícího se způsobilosti výdajů vznikajících u činností, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů. Nař ízením Komise (ES) č. 448/2004 ze dne 10. bř ezna 2004 byla novelizována př íloha nař ízení Komise (ES) č. 1685/2000.
30
Nař ízení ES jsou právní př edpisy př ímo aplikovatelné v rámci legislativy jednotlivých členských zemí. Pro způsobilé výdaje se použijí př íslušná vnitrostátní ustanovení, kromě př ípadů, kdy Komise stanoví pro způsobilost výdajů společná pravidla. Jednotlivé členské země př i aplikaci způsobilých výdajů postupují v souladu s vnitrostátními př edpisy, nemohou však př ijmout vnitrostátní úpravu, která by smysl nař ízení měnila či omezovala. V př ípaděčeské legislativní úpravy se pro ř ešení problematiky způsobilých výdajů použijí zejména následující obecněplatné právní normy: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z př íjmů, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z př idané hodnoty, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách, zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších př edpisů, vyhláška MF č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypoř ádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změněněkterých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších př edpisů Z prostř edkůCIP EQUAL mohou být financovány pouze způsobilé výdaje. Rozpočet projektu musí být kalkulován na základěreálného odhadu nákladů(reálných cen a mezd v místěa čase obvyklých). V rámci aktivit projektu nesmí př íjemce ani jeho partneř i realizovat zisk. Veškeré př íjmy, které mohou v souvislosti s projektem vzniknout, musí být zahrnuty zpět do projektu (viz odstavec D. Př íjmy z projektu). Všechny výdaje projektu musí být vynakládány účelně, efektivněa hospodárně. Základní podmínky podle nař ízení Komise (ES) č. 448/2004, které je nutné naplnit, aby byly výdaje označeny za způsobilé k čerpání z prostř edkůCIP EQUAL (ESF) jsou tyto: a) Soulad s cílem CIP EQUAL Za způsobilý výdaj je považován pouze výdaj vynaložený v souladu s cílem CIP EQUAL. Dle článku 30 obecného nař ízení č. 1260/1999 jsou výdaje spojené s akcemi způsobilé pro př íspěvek z CIP EQUAL tedy jen v př ípadech, kdy tyto akce tvoř í součást pomoci, která má být z těchto prostř edkůfinancována. Akcí se rozumí vybraný projekt, který je realizován př ímo př íjemcem (resp. partnery) nebo z jeho podnětu, na jeho odpovědnost a účet. Zdůrazňujeme, že výdaje uvedené v této př íručce jako způsobilé jsou skutečně způsobilými pro čerpání z CIP EQUAL pouze př i splnění všech stanovených podmínek. b) Řádné dokladování a zaúčtování způsobilého výdaje Dalším základním př edpokladem k tomu, aby byl daný výdaj uznán za způsobilý, je 31
jeho doložení ř ádným účetním dokladem a současně jeho správné zachycení v účetnictví př íjemce/partnerů. Náležitosti účetního dokladu stanovuje § 11 zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších př edpisů. Účetním dokladem je pouze originální písemnost, která obsahuje následující náležitosti: a) označení účetního dokladu, b) popis obsahu účetního př ípadu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z účetního dokladu alespoňnepř ímo, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádř ení množství, d) datum vyhotovení účetního dokladu, e) datum uskutečnění účetního př ípadu, není-li shodné s datem podle písmene d), f) podpis osoby odpovědné za účetní př ípad a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem. Za průkazný způsob je např . považ ováno potvrzení razítkem organizace nebo osoby bez vlastního podpisu oprávněné osoby. Účetním dokladem nebo podkladem pro vyhotovení účetního dokladu jsou zejména faktury (včetněinterních dokladů, kupní smlouvy, pokladních dokladůapod.). V př ípadě, ž e z dokladu nebude zř ejmý účel výdaje, doporučujeme fyzicky doplnit komentářo nezbytnosti výdaje (např . př i nákupu občerstvení na realizaci partnerské schůzky rozvojového partnerství doplnit, že se jedná o tento účel a př iložit prezenční listinu účastníků). Pro zajištění věrohodnosti a správnosti údajůo skutečnostech, které jsou zachyceny na úč etních dokladech, má nezastupitelný význam př ezkušování účetních dokladů. Př ezkušováním účetních dokladůse rozumí prověř ování jejich formální a věcné správnosti. Věcnou správnost zpravidla ověř ují účastníci hospodář ské operace, formální správnost pak kontrolují pracovníci účtárny. Je-li účetní doklad formálněa věcněsprávný, je doplněn účtovým př edpisem. Ten je výrazem rozhodnutí, na které účty a strany účtů(Má dáti, Dal) se operace zaúčtuje. Ke správnému zapsání a vykázání dané operace se využívají relevantní účetní knihy. Účetní knihy jsou definovány v § 13 až§ 16 zákona o účetnictví. Pro účetní jednotky účtující v soustavěpodvojného úč etnictví se používají následující účetní knihy: a) deník, resp. deníky, b) hlavní kniha, c) knihy analytické evidence. V některých př ípadech je potř eba způsobilý výdaj doložit také daňovým dokladem (náležitosti daňového dokladu stanovuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z př idané hodnot). c) Způsobilý výdaj je vždy uhrazen ze strany př íjemce/partnerů
32
V doběpodání Žádosti o proplacení výdajůvzniklých v rámci realizace projektu musí být výdaj, aby mohl být způsobilý, jižuhrazen. Způsobilým výdajem je pouze výdaj, který byl prokazatelněuhrazen př íjemcem nebo jeho partnery a tuto skutečnost lze doložit např . bankovním výpisem, pokladními doklady nebo jinými doklady ekvivalentní průkazné hodnoty. d) Vynaložení výdajůpo dni vystavení Oznámení o výběru žádosti Způsobilým výdajem je výdaj, který byl realizován a proplacen nejdř íve v den vystavení Oznámen. Výdaj tedy nesmí být považován za způsobilý pro financování z CIP EQUAL, jestliže byl př íjemcem/partnery zaplacen jižpř ed tímto datem. Datum vystavení oznámení tak př edstavuje výchozí bod pro posouzení způsobilosti výdaje. Mezní datum způsobilosti výdaje je stanoveno v “Rozhodnutí“. 3.6.1.3 ZPŮSOBILÉ VÝDAJE Za způsobilé výdaje budou považovány nezbytné výdaje spojené s realizací projektu, které byly př i splnění definovaných podmínek skutečně vynaloženy. Způsobilými výdaji Programu Iniciativy Společenství EQUAL mohou být: Výdaje na lidské zdroje o které však musí odpovídat reálným mzdám v místěobvyklým, výdajům na sociální a zdravotní pojištění a daňz př íjmu FO, a př ípadné další zákonné odvody (např . dle vyhlášky MF č.114/2002 Sb., nebo vyhlášky MF č.125/1993 Sb.); o osobní výdaje jsou v účetnictví dokladovány výplatními páskami/mzdovými listy nebo zúčtovacími a výplatními listinami (VZL) př íp. rekapitulací mezd; výplatní a zúčtovací listina je vyhotovována za období jednoho měsíce a př edstavuje analytický účet k účtu „521Mzdové náklady“; vedle identifikace pracovníka obsahuje i následující skutečnosti: hrubou mzdu a její složky, př íspěvky na sociální a zdravotní pojištění, srážky daněz př íjmu apod. Mimo kopií výplatních pásek/mzdových listůnebo VZL jsou povinnou př ílohou k finanční zprávě rovněž výkazy práce jednotlivých zaměstnancůdokladující skutečný čas strávený realizací projektu a doklady o úhradě mzdy (výdajový pokladní doklad nebo kopie bankovního výpisu organizace); o pokud se zaměstnanec podílí na projektu pouze částí svého pracovního úvazku, musí být výdaje související s jeho pracovní činností rozděleny na základěprokazatelného kritéria na výdaje související s projektem a na výdaje s projektem nesouvisející; o výdaje na zaměstnance, které svým charakterem mají zejména stabilizační funkci (př íspěvky na penzijní př ipojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, př íspěvky na rekreaci apod.), nejsou výdaji způsobilými ke spolufinancování ze strukturálních fondů; o stravenky jsou uznatelné ve výši, kterou př ispívá na stravenku organizace (pozor na možnou duplicitu, pokud již zaměstnavatel př ispívá na stravenky v rámci FKSP). o motivační složky mzdy, jako např . prémie a osobní ohodnocení jsou uznatelné pouze za př edpokladu, že př íjemce doloží interním mzdovým př edpisem, že je upraveno pro všechny zaměstnance organizace (nebo 33
pro zaměstnance na obdobných pracovních pozicích v př ípadě managementu), že obvyklá mzda v organizaci se skládá z pevné a pohyblivé složky mzdy, které vyplácí zaměstnavatel pravidelně ve forměpeněžitého plnění za práci (dle zákona o mzdě) a jsou zahrnuty do základu mzdy pro výpočet zákonných odvodů(zdravotní, sociální). V př edpisu je také uvedeno, za jakých podmínek na ni mají jednotliví zaměstnanci nárok. Tuto skutečnost dále dolož í př i kontrole pracovní smlouvou nebo platovým výměrem, který je nedílnou součástí pracovní smlouvy jednotlivých zaměstnancůpracujících na projektu. V průběhu prováděných kontrol na místěbude tato skutečnost posuzována v rámci celé organizace. o zákoník práce umož ňuje celkem tř i typy pracovně právního vztahu: pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Ostatní typy smluv či dohod nebudou akceptovány jako způsobilé pro čerpání mzdových prostř edkůz projektu. o V rámci kapitoly č. 1 nelze v žádném př ípadě za práci expertů a administrativních pracovníkůfakturovat. Cestovní náhrady (jízdné, stravné, nocležné a kapesné) o výše cestovného je limitována zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce; o sazby náhrady za používání vozidel a průměrná cena pohonných hmot je stanovena vyhláškou č.357/2007 Sb. s účinností od 1. 1. 2008; o výše kapesného je limitována zákonem č . 262/2006 Sb., zákoník práce; o z rozhodnutí ŘO jsou limity pro náhrady cestovného pro nestátní zaměstnance stejné jako limity stanovené zákonem č. 262/2006 Sb. pro státní zaměstnance. o z rozhodnutí ŘO je uznatelné jízdné (včetně př edplatních jízdenek) všemi druhy veř ejných dopravních prostř edků II. tř ídy, od 200 km (jedním směrem) je mož né použít vlak I. tř ídy nebo II. tř ídu ve vlaku vyšší kategorie (EC, IC) či vlak Manažer. Taxislužby lze použít jen ve zcela výjimečných a odůvodněných př ípadech, kdy nelze př epravu zajistit služ ebním vozidlem, vlastním vozidlem zaměstnance ani veř ejným hromadným dopravním prostř edkem. V př ípadězahraničních cest i výdaje na zdravotní př ipojištění je možné považ ovat za způsobilé; o př i použití soukromého nebo služ ebního automobilu pro aktivity v rámci projektu CIP EQUAL je nutné k finanční zprávěpř iložit velký technický průkaz. U TP, kde je spotř eba PHM uvedena dle evropských směrnic, se pro výpočet cestovného použije poslední hodnota př edstavující spotř ebu pro kombinovaný provoz. o u služebních cest realizovaných v rámci projektu musí být př íjemce schopen na požádání doložit písemnou pozvánku, resp. program daného jednání či navštívené akce, popř ípadězápis z jednání a tím prokázat, že se daná cesta skutečně vztahovala k realizovaným aktivitám. Tyto pozvánky, resp. programy a zápisy z jednání není nutné dokládat v průběžných technických či finančních zprávách, nicméně mohou být př i kontrole finančních zpráv dodatečněvyžádány a mohou být požadovány př i kontrolách na místě. Výdaje spojené se služebními cestami proto mohou být považovány za skutečnězpůsobilé pouze v př ípadě, že je k nim př íjemce schopen obdobný doklad dolož it.
34
Zař ízení a vybavení (běžné náklady projektu, drobný hmotný majetek – investice hradit nelze); o Zař ízení a vybavení nakoupené v rámci projektu by mělo primárně sloužit k využití cílovými skupinami. Př ípadný nákup zař ízení a vybavení, které bude sloužit př íjemci nebo partnerům pro jejich aktivity v projektu bude ze strany ŘO schválen jen v ojedinělých, zvlášť odůvodněných př ípadech (u specifických aktivit projektu), kdy je tento výdaj nezbytný pro realizaci projektu. Proto doporučujeme takovýto nákup nejdř íve zkonzultovat s pověř eným pracovníkem NPS. Ani v př ípadě, že máte ve schváleném rozpočtu do Akce 3 kalkulovány náklady na poř ízení vybavení a zař ízení, které neslouží cílovým skupinám, ale pro účely projektového managementu, tj. př íjemce a partnerů, nemůžete automaticky počítat s tím, že budou tyto výdaje uznány jako způsobilé, ale budete muset vždy adekvátnězdůvodnit jejich účel a nezbytnost. o Totéžse týká pronájmu nebo splátek operativního leasingu, ani tato položka není automaticky způsobilým výdajem a je nezbytné tento výdaj ř ádně odůvodnit ve vztahu k aktivitám projektu, jinak nebude uznán jako způsobilý. o Odpisy mohou být způsobilým výdajem za př edpokladů, ž e: se týkají dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který je používán př ímo v souvislosti se schváleným projektem, poř ízení tohoto majetku nebylo dř íve financováno za podpory žádné státní dotace nebo podpory Společenství, amortizační náklady byly určeny v souladu s př íslušnými zákonnými př edpisy, odpisy se vztahují pouze na období realizace projektu, resp. na období, v nichžje daná činnost spolufinancována. konečný př íjemce/konečný uživatel, který uplatňuje odpisy jako způsobilý výdaj musí doložit poř izovací cenu majetku, který bude odepisovat. Také v př ípaděodpisůupozorňujeme, že nejde o výdaje, které by byly automaticky způsobilé pro výdaje z ESF. Proto je nutné všechny odpisy, které mají být z CIP EQUAL hrazeny ř ádnězdůvodnit vzhledem k efektivitědaného projektu a ekonomičnosti, a proto doporučujeme problematiku odpisůkonzultovat s pracovníky NPS. Provozní výdaje o Patř í sem např . telefon/fax, poštovné a př ípadně výdaje spojené s pronájmem vozidla a administrativní výdaje (spotř ební a provozní materiál – kancelář ské potř eby). Režijní výdaje o Např . nájem kancelář e, paliva a energie, vodné/stočné, internet aj. výše neuvedené výdaje jako tř eba úklid a údrž ba). o Režijní náklady projektu nesmí př ekročit 7 % z celkových způsobilých nákladůprojektu. U provozních i režijních nákladůje nutné, aby př íjemce př edložil ke schválení ŘO metodiku výpočtu alikvotního podílu za celé rozvojové partnerství. Závazný formulář 35
metodiky a podrobné www.equalcr.cz.
instrukce
k jejímu
zpracování
jsou
k dispozici
na
Nákup služeb o Výdaje spojené se subdodavatelskými smlouvami a objednávkami na služby. Výdaje vyplývající př ímo ze smlouvy o Např . šíř ení informací, bankovní poplatky za založ ení a vedení samostatného účtu projektu (poplatky z jiných bankovních účtů př íjemce nebo partnerůnejsou způsobilé), aj. stanovené výdaje. Výdaje na vedení účetnictví projektu a výdaje spojené s auditem projektu Výdaje na obč erstvení o Př i kratších jednáních a schůzkách např . mezi partnery v rámci rozvojového partnerství, apod. bude jako způsobilé uznáno pouze drobné občerstvení typu káva, čaj, voda, sušenky, a to max. do výše úhrady stravného dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který stanoví aktuální výši náhrad. Občerstvení na akce typu školení a seminář e, které jsou poř ádány v souladu s cíli projektu, konference a jednání s mezinárodními partnery, jednání NTS, apod. musí být se zohledněním charakteru jednání a složení účastníků zajištěno hospodárněza ceny v místěa čase obvyklé. Př eklady a tlumočení, tisk a další služby o A dále výdaje na právní poradenství, pokud př ímo souvisejí s aktivitami projektu. Výdaje na př ímou podporu jednotlivců o Cestovní náhrady (jízdné, stravné a nocležné účastníků školení). Stravné lze hradit pouze v naturálních dávkách. o Př ímé náklady na cílové skupiny jako zdravotní průkazy, vízové kolky, které jsou v souladu s cíly projektu a pro projekt nezbytné. o Mzdové náklady a př íspěvky na mzdy nejsou uznatelným nákladem projektu. DPH o Je uznatelným výdajem v př ípadě, že není možné uplatnit nárok na odpočet daněna vstupu. Odpovídající položky rozpočtu projektu, u kterých není možné uplatňovat odpočet, budou vyplněny včetněDPH. o DPH není uznatelným výdajem v př ípadě, že existuje nárok na odpočet daně na vstupu. Odpovídající polož ky rozpočtu projektu budou vyplněny bez DPH. o nárok na odpočet daně má plátce, pokud př ijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. o DPH není uznatelným výdajem projektu ani v př ípadě, že plátce DPH neuplatní nárok na odpočet daněna vstupu z vlastního rozhodnutí. o Př íjemce, který není plátcem DPH nebo nemá dle zákona nárok na odpočet DPH na vstupu uvede vždy tuto skutečnost ve finanční 36
monitorovací zprávě. o Př íjemce, který je plátcem DPH Nemá nárok na uplatnění odpočtu daněu př ijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daněbez nároku na odpočet daněuvedených v § 511 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z př idané hodnoty, a to včetněuskutečnění plnění osvobozených od daněbez nároku na odpočet daněv rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko. Dále nemá nárok na odpočet daněu př ijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního př edpisu2 uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení př íjmů. Pokud plátce př ijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění s nárokem na odpočet daněna vstupu3, tak i k plnění, u kterých nárok na odpočet daněnení4, stanoví se poměrná část nároku na odpočet jako součin daněna vstupu u takovýchto plnění za př íslušné zdaňovací období a koeficientu 5. Uznatelným výdajem je pak jen ta část DPH na vstupu, která byla koeficientem zkrácena a o jejížodpočet není možné žádat. Další výdaje o Které ve schváleném rozpočtu splňují výše uvedené podmínky pro způsobilost výdajů; 3.6.1.4 NEZPŮSOBILÉ VÝDAJE Výdaje, které zpravidla nejsou způsobilými výdaji, jsou v návaznosti na obvyklé účetní č lenění výdajůzejména tyto: výdaje na reprezentaci, s výjimkou výše specifikovaných výdajů na občerstvení, odměny členům statutárních orgánů, ostatní sociální výdaje na zaměstnance, ke kterým nejsou zaměstnavatelé povinni dle zvláštních právních př edpisů(jedná se zejména o př íspěvky na 1 Plnění osvobozená od daněbez nároku na odpočet daně– např íklad výchova a vzdělávání (§ 57) nebo
sociální pomoc (§59) 2 § 25 odst. 1 písm. t zákona č . 586/1992 Sb., ve znění zákona č . 492/2000 Sb. 3 § 72 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění 4 § 75 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. v aktuálním znění 5 Koeficient – dle § 76 zákona č . 235/2004 Sb. v aktuálním znění. Ve zdaňovacím období běž ného kalendář ního
roku provede plátce krácení odpoč tu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období př edcházejícího kalendář ního roku př i vypoř ádání odpoč tu daně(dále jen "zálohový koeficient"). Pokud údaje pro výpočet koeficientu za př edcházející kalendář ní rok neexistují, stanoví si výši zálohového koeficientu plátce podle př edběžného odhadu.
37
penzijní př ipojištění a životní pojištění), daněz př íjmů, daňdarovací, daňdědická, daňz př evodu nemovitostí, daň silniční, ostatní správní, soudní a místní poplatky, dary, pokuty a penále, př ípadnědalší sankční výdaje, aťužsjednané ve smlouvách nebo vznikající z jiných př íčin, např . smluvní pokuty a úroky vyúčtované v souladu s obchodním zákoníkem, smluvní pokuty za porušení hospodář ských smluv a platných př edpisůo fakturování a placení, odstupné dle § 355 obchodního zákoníku, odpis pohledávek, tj. v př ípadech, kdy je prokázána nedobytnost odpisované pohledávky. Toto nastane v okamžiku jejího bezvýsledného vymáhání soudem na dlužníkovi i na jiných osobách, na nichžmohla být vymáhána (např . z důvodu neznámého místa pobytu dluž níka), manka a škody, např . na dlouhodobém majetku nebo jeho části ve výši jeho zůstatkové ceny, zaviněná manka a škody, jakoži nezaviněná nad stanovené normy př irozených úbytků, tvorba rezerv a opravných položek: o Opravné položky se vytvář ejí pouze k účtům majetku, tedy zejména k dlouhodobému majetku, zásobám, finanč nímu majetku a pohledávkám př i snížení jeho ocenění v účetnictví prokázaném na základěinventarizace majetku, a to jen v př ípadě, je-li toto snížení ocenění př echodného charakteru a není-li vyjádř eno jiným způsobem, např . reálnou hodnotou. Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek a nelze je tvoř it na zvýšení hodnoty majetku. o Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazkůnebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Zůstatky rezerv se př evádějí do následujícího účetního období. Rezervy není mož né používat k úpravám výše ocenění aktiv. zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku, kurzové ztráty, úroky z úvěru a půjček, debetní úroky, výdaje směnečné a jiné čistěfinanční výdaje, pokud nejsou př edmětem podpory, výdaje odpovídající svým vymezením účetní kategorii mimoř ádných nákladůmezi tyto výdaje patř í výdaje, které lze vzhledem k běžné činnosti účetní jednotky považovat za neobvyklé, tedy např . oprava nákladů minulých účetních období, vyúčtování nároku zaměstnanců na odstupné př i reorganizaci, odškodnění př i pracovních úrazech, výdaje, kterými nájemce 38
podle smlouvy uvádí po skončení nájmu najatou věc do př edešlého stavu, výdaje na nákup zař ízení, budov a mobilní infrastruktury - kapitálové výdaje (téžnapř . pozemky, výdaje na poř ízení počítačové sítě, serverů, aj.), tyto výdaje nebo jejich poměrnou část však lze zahrnout do odpisů, které mohou být uznatelným výdajem projektu, provozní vybavení projektové kancelář e jako telefon/fax/mobil ad., finanční leasing, výdaje spojené s běžným nesouvisí s projektem,
provozním
financováním
organizace,
které
výdaje na zaměstnance, kteř í se na projektu př ímo nepodílejí (běžný každodenní personální provoz organizace), výdaje vzniklé př ed oficiálním dnem zahájení a po dni ukončení projektu, finanční tresty, správní a soudní poplatky související s právními spory, výdaje na právní zastoupení v př ípaděsporu, a pod., vedení běžného (ne projektového) účtu organizace a bankovní poplatky, DPH, v př ípadech kdy může př íjemce/partner uplatnit odpočet na vstupu (organizace, které se z vlastní vůle rozhodnou nepož adovat vrácení DPH, nemohou DPH vykazovat jako způsobilý výdaj), správní poplatky (výpis z katastru nemovitostí, výpis z obchodního rejstř íku apod.), výdaje, které vzniknou v souvislosti s likvidací společ nosti, odstupné, platby př íspěvkůdo soukromých penzijních fondů, peněžitá pomoc v mateř ství, výdaje na zaměstnance, které svým charakterem mají zejména stabilizační a motivační funkci (prémie a osobní př íplatky závislé na výkonu, v př ípadě, že nejsou upraveny v souladu s př íslušným ustanovením kapitoly 3.6.1.3 “Výdaje na lidské zdroje“), př íspěvky na penzijní př ipojištění, životní pojištění, dary k životním jubileím, př íspěvky na rekreaci a jakékoliv jiné motivační výdaje), spekulativní nájemné, kdy je žadatel vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma, smlouvy o splátkovém prodeji,
39
smlouvy s dodavateli, které jsou více neždvojúrovňové (např . smlouvy o zprostř edkování), smlouvy uzavř ené s konzultanty nebo zprostř edkovateli, v nichžje platba definována jako procentní sazba z celkových nákladůprojektu, pokud tato platba není potvrzena př íjemcem grantu odkazem na skutečnou hodnotu poskytnuté práce či služby, rezervy na mož né budoucí ztráty a dluhy, další výdaje související se smlouvou operativního leasingu (daň, marže pronajímatele, výdaje na refinancování, režijní výdaje, pojišť ovací výlohy), výdaje na práce prováděné jakož to povinné ze zákona, výdaje na školení personálu, které je povinné ze zákona, jakýkoli výdaj, který zcela zř etelněnesouvisí s činností spolufinancovanou z Programu Iniciativy Společenství EQUAL, nebo který není mož no doložit účetními doklady, výdaje na činnosti, které jižv rámci jiných programůči iniciativ financovaných ze strukturálních fondůEU či z jakýchkoli jiných veř ejných zdrojů podporu dostávají. 3.6.1.5 PŘÍJMY Z PROJEKTU V př ípadějakýchkoliv projektových př íjmů, tj. vlastních př íjmůzískaných z prodeje, pronájmu, služeb, zápisného, motivačních poplatkůapod., je př íjemce povinen tyto př íjmy využ ít (a vyúčtovat) ve prospěch projektu, nebo o něsnížit žádost platbu. Př íjemce je povinen o nich informovat v pravidelných finančních a technických monitorovacích zprávách. Tyto př íjmy musí být zúčtovány nejpozději k datu př edložení závěrečné finanční zprávy. Př íjmy projektu se rozumí úroky z projektového účtu a ostatní projektové př íjmy. V př ípadědotazůdoporučujeme obrátit se na pracovníky NPS. 3.6.2 ÚČETNICTVÍ, DOKLADY A VZTAHY MEZI PARTNERY V rámci projektu musí př íjemce dotace i jeho partneř i vést oddělené, př esné, průhledné a pravidelné záznamy o realizaci projektu, tzn. že je př íjemce povinen vést oddělenou analytickou účetní evidenci prostř edků určených k realizaci projektu. Př íjemce je odpovědný za správnost a úplnost všech účetních dokladůa záznamů sám za sebe i za své partnery (viz „Rozhodnutí“). Př íjemce proto musí vést pro projekt účetnictví ve smyslu zákona o úč etnictví jako součást nebo př ídavek svého vlastního účetnictví (oddělený analytický účet projektu). Pro každý projekt musí být veden zvláštní samostatný bankovní účet (s výjimkou organizačních složek státu, které vedou analytickou evidenci), ke kterému musí být detailněuvedeny všechny př íjmové a výdajové položky. Př íjemce podpory nesmí zvláštní bankovní účet projektu zrušit dř íve neždojde k proplacení závěrečné platby 40
projektu. Účetní doklady musí být vystaveny v souladu se zákonem o účetnictví a musí obsahovat všechny požadované náležitosti. Účetní a daňové doklady musí obsahovat specifikaci poř izovaného zboží, služ eb nebo prací, popř ípaděi specifikaci toho kdo zboží nebo služby nakoupil (pokud se nejedná o zjednodušený daňový doklad). Obecněformulované doklady typu „občerstvení“, „kancelář ské potř eby“, faktury se zněním „fakturuji za tlumočení“ atd. nejsou vyhovující. Je nezbytné, aby byl na dokladech uveden účel/specifikace výdaje ve vztahu k aktivitám projektu. 3.6.2.1 ÚČETNÍ DOKLADY Jednotlivé účetní a daňové doklady 6 v rámci celého projektu je nutno číslovat tak, aby byly jednoznačněidentifikovatelné ve všech základních skupinách dokladůdané účetní jednotky. Pro jednoznačné prokázání uhrazených výdajů z prostř edkůCIP EQUAL je mož né účetní doklady označovat také např . pomocí razítka „Uhrazeno z CIP EQUAL“ apod. a současněčíslovat dle interního př edpisu. Účetnictví musí rovněž obsahovat podrobné údaje o úrocích vztahujících se k finančním prostř edkům na účtu projektu. Doporučujeme, aby bylo účetnictví projektu vedeno v elektronické podoběs využitím účetního software umožňujícího oddělené vedení účetních záznamů o realizaci projektu (oddělený analytický účet). Jednotlivé účetní a daňové doklady v rámci celého projektu doporučujeme číslovat následujícím způsobem: F00x – účetní doklad, faktura V00x – výdajový pokladní doklad (stvrzenky) I00x – interní doklad, pro výpočet metodiky výpočtu alikvotního podílu (mezd, nájemného, energie), interní př evod Upozorňujeme, ž e v př ípaděnedoložení dokladu (ztráty) účetního nebo daňového dokladu (např . jízdenky apod.), nelze jiné ekvivalentní doklady či čestná prohlášení uznávat jako způsobilé výdaje k proplacení. 3.6.2.2 FAKTURY A ZÁLOHOVÉ FAKTURY Všechny faktury v rámci projektu musí být vystaveny na př íjemce dotace nebo na jeho partnery v rámci daného projektu. Originály dokladůpř íjemce dotace a kopie dokladůvšech partnerůza celý projekt musí být k dispozici u př íjemce dotace (nejen v průběhu implementace projektu, ale rovněžbudou archivovány ještěminimálně15 let po obdržení závěrečné platby projektu). Faktury musí být podloženy objednávkami nebo smlouvami o dodávce služeb nebo zboží. U menších nákupůdo 10.000,- Kčbez DPH je postačujícím dokladem faktura, ze které je zř ejmý obsah 6
ú četní doklad - průkazný účetní záznam dle Zákona o účetnictví č.563/1991 Sb., §11,odst.1 ve znění pozdějších př edpisů , daň ový doklad viz Zákon o dani z př idané hodnoty č . 235/2004 v platném zně ní.
41
nákupu. Dokladování nákladů prostř ednictvím zálohových faktur dodavatelů je př ípustné pouze v př ípadě, kdyžbudou tyto faktury nejpozději do data ukončení projektu vyúčtovány. V okamžiku vyúčtování platby (v průběhu, popř ípaděna konci projektu) doloží př íjemce toto vyúčtování ve finanční zprávě. V př ípaděpř eplatku zálohové platby, je př íjemce povinen snížit nárokovanou částku v rámci finanč ní zprávy. V ojedinělých a odůvodněných př ípadech budou moci být zálohové faktury hrazeny z projektu i v př ípadě, kdy nedojde ke konci projektu k jejich vyúčtování, a to za podmínky, že bude jasně doloženo, ž e do vyúčtování projektu nelze získat jiný daňový doklad nežzálohovou fakturu (mohlo by se jednat např . o platby za energie, kde nebude k dispozici roční vyúčtování, apod.). 3.6.2.3 BANKOVNÍ ÚČET, ÚROKY A POPLATKY Př íjemce nesmí s finančními prostř edky zaslanými poskytovatelem k realizaci projektu provádět ž ádné operace, které nesouvisí př ímo s realizací projektu. Úroky z částek vyplacených př íjemci, které jsou uloženy na bankovním účtu projektu, je nutné považovat za př íjem, který musí být využit (a vyúčtován) ve prospěch projektu. Doporučujeme všechny úroky z projektového účtu vyúčtovat v rámci závěrečné finanční zprávy, kdy postup bude obdobný viz část 3.6.1.5 Př íjmy projektu. Bankovní poplatky spojené s vedením účtu projektu (včetněpoplatku za založení popř . zrušení účtu) jsou způsobilými výdaji. Počáteční vklad vložený př íjemcem na bankovní účet př ed př ijetím první platby bude zohledněn (odečten) v průběhu realizace projektu nebo př i konečném vyúčtování projektu. 3.6.2.4 POKLADNA V př ípaděpotř eby pokladny na drobné výdaje musí být v rámci projektu vedena pokladna na drobné výdaje samostatně, nebo pokladní doklady související s realizací projektu musí být jednoznačněidentifikovatelné (např . s použitím razítka) a nesmí být využity pro vyúčtování v rámci jiného projektu. Všechny pokladní doklady musí být evidovány v seznamech účetních dokladůa doloženy kopiemi v př ílohách těchto seznamů. 3.6.2.5 VZTAHY S PARTNERY Partnerství je vzájemný vztah mezi dvěma či více organizacemi, který je postaven na sdílené odpovědnosti př i realizaci projektu financovaného poskytovatelem dotace. Př íjemce je proto povinen uzavř ít s partnery smlouvu o spolupráci na projektu, která bude specifikovat roli, odpovědnost partnerů, zapojení a ohodnocení expertův rámci projektu, př edávání práce a vyplácení prostř edků, a do stanoveného termínu ji př edložit ŘO prostř ednictvím NPS (viz část 3.2.1 této př íručky). Př íjemce by měl na základěprincipůCIP EQUAL naplňovat princip RP a spolupráce a pravidelněkomunikovat se svými partnery a měl by je plněinformovat o postupu
42
projektu. Všichni partneř i by se měli podílet na vypracovávání podávaných průběžných technických a finančních monitorovacích zpráv, které se jich týkají, a měli by od př íjemce dostávat kopie veškerých zpráv – technických i finančních monitorovacích – vypracovávaných pro poskytovatele dotace. ŘO, resp. NPS bude také průběžněmonitorovat, zda náklady partnerů na jimi prováděné činnosti skutečně odpovídají principu partnerství a zda se nejedná o dodávky služeb ve smyslu zákona o veř ejných zakázkách. V takových př ípadech by totiž př íslušné náklady nemohly být považovány za způsobilé pro financování z tohoto programu. Podstatné navrhované změny projektu mají být odsouhlaseny partnery ještěpř ed podáním př íslušných návrhůzměn poskytovateli dotace. 3.6.2.6 ZÁLOHY POSKYTOVANÉ PARTNERŮM Př íjemce dotace může partnerovi projektu poskytnout zálohu na realizaci aktivit, které partner provádí v rámci projektu. Př íjemce dotace musí doložit oprávněnost poskytnuté výše zálohy partnerovi (smlouva o partnerství, interní př edpis stanovující objem a ohodnocení práce partnerův projektu). Další záloha může být partnerovi poskytnuta teprve poté, kdyždojde ke schválení aktuální průběž né finanční zprávy a platběpř íjemci. 3.6.3 ROZPOČET PROJEKTU Schválený rozpočet, který je součástí „Rozhodnutí“ do Akce 3, je odhadem celkových nákladůprojektu. Z prostř edkůCIP EQUAL mohou být financovány pouze způsobilé výdaje. Skutečný objem finančních prostř edkůna úhradu způsobilých výdajů, bude stanoven ažv rámci schvalování závěrečné finanční monitorovací zprávy a žádosti o závěrečnou platbu, maximálněvšak jen do výše celkových nákladů. Z prostř edků CIP EQUAL mohou být financovány pouze způsobilé výdaje (viz kapitola Způsobilé výdaje). Byl-li rozpočet Akce 3 se souhlasem poskytovatele upraven, platí vždy jeho aktuální verze. 3.6.3.1 KAPITOLY, PODKAPITOLY A POLOŽKY ROZPOČTU Pro porozumění rozpočtu, definujeme jednotlivé názvy. Kapitolou rozpočtu se rozumí: lidské zdroje, cestovné, vybavení, zař ízení a dodávky zboží, provozní a režijní náklady, ostatní náklady a služby, př ímá podpora. Podkapitolou se rozumí dílčí náklady jednotlivé kapitoly, tj. např . 2.1. místní cestovné př íjemce, 2.2. zahraniční cestovné př íjemce, 4.1. provozní náklady nebo 4.2 režijní náklady apod. 43
Položkou se rozumí např . mzda/plat experta, mzda/plat administrativního pracovníka, zahraniční cesta, pronájem kancelář e za kalendář ní měsíc, telefonní poplatky za jeden měsíc, tlumočení na konferenci aj. Dále je rozpočet členěn na: způsobilé náklady – jsou náklady, které lze hradit z veř ejných prostř edkůa o jejichž úhradu může př íjemce žádat. Způsobilé náklady nemohou být stanoveny jako paušální částka (více viz kapitola Způsobilé výdaje), nezpůsobilé náklady – jsou náklady, které nelze hradit z veř ejných prostř edků. Tyto náklady hradí př íjemce, resp. partner sám, ze svých prostř edků, celkové náklady projektu – tvoř í součet celkových způsobilých nákladůa celkových nezpůsobilých nákladů, př ímé výnosy projektu – ty mohou být tvoř eny např . z prodeje, pronájmu, poskytovaných služeb, zápisného apod. Výnosy nejsou v př edpisu rozpočtu explicitněuvedeny, nicméně př íjemce je povinen, pokud mu z takovýchto výnosů vznikne př íjem, o těchto př íjmech referovat v pravidelných monitorovacích zprávách. Výše podílu z Programu Iniciativy Společenství EQUAL požadovaného na projekt se následněo tyto př íjmy snižuje. Př íjmy musí být ze způsobilých nákladůodečteny nejpozději v závěrečné zprávě projektu. 3.6.3.2 SPECIFIKACE JEDNOTLIVÝCH KAPITOL, PODKAPITOL A POLOŽEK ROZPOČTU Kapitola č. 1 Lidské zdroje Jedná se o náklady na personál, který je př ímo zapojen do aktivit (realizace) projektu. náklady na mzdy/platy zaměstnancůmusí odpovídat skutečným mzdám a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění hrazeným zaměstnavatelem (pokud si př íjemce nárokuje i jiné zákonné odvody, musí být tato skuteč nost a jejich výše př i vykazování výdajůvždy explicitněuvedena), náklady na zaměstnance, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních př edpisů(např . dovolená, nemocenská, př ejde-li její hrazení na zaměstnavatele), experti, školitelé, administrativní pracovníci aj. pracovníci zapojení do realizace projektu nesmí být za odvedenou práci odměňováni zároveň z dalších zdrojů. Kapitola č. 2 Cestovné Zahrnuje náklady na jízdné, stravné a nocležné (tzv. cestovní náhrady) personálu, který je př ímo zapojen do realizace projektu. Cestovní náhrady se stanovují v souladu s platnou českou legislativou – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhláška č.357/2007 Sb. náhrady za používání vozidel a průměrná cena pohonných hmot. 44
Kapitola č. 3 Vybavení, zař ízení a dodávky zboží Z prostř edků Programu Iniciativy Společenství EQUAL lze hradit pouze běžné náklady projektu. Investice hradit nelze. Položkami v této kapitole se rozumí: náklady spojené s nákupem nového, resp. použitého vybavení a zař ízení u projektů, jejichž součástí je výzkum, vývoj, nebo odborný výcvik (např . počítačové vybavení, př ipojení k síti pro př enos informací a počítačů ve školících, výcvikových či výzkumných centrech, vybavení k výuce, strojní zař ízení pro výuku či zlepšení odborných dovedností a dále nezbytné př edměty, které jsou př ímo a výhradněspojené s účelem projektu, jak je dohodnuto ve schváleném rozpočtu). Zakoupené vybavení slouží výhradně cílovým skupinám. Pro nákup vybavení platí následující limity: o náklady na nákup jedné položky nového vybavení či zař ízení hmotného majetku (u PC se jednou položkou rozumí celá PC sestava, tj. počítač, monitor, klávesnice, myš) nesmí př esáhnout částku 40 000 Kč; o náklady na nákup jedné položky nehmotného majetku nesmí př esáhnout částku 60 000 Kč; o nákup použitého zař ízení je možný, př i dodržení následujících podmínek: toto zař ízení nebylo v průběhu uplynulých sedmi let zakoupeno s př ispěním veř ejných zdrojůČR nebo ES (tato skutečnost může být doložena písemným prohlášením prodejce); zař ízení musí mít technické parametry požadované pro danou činnost a musí splňovat platné normy a standardy; kupní cena použitého zař ízení nesmí být vyšší nežcena určená znaleckým posudkem (ne starším než 3 měsíce), nesmí př esáhnout jeho tržní cenu a zároveňmusí být nižší nežvýdaje na obdobné, avšak nové zař ízení; náklady na nákup jedné polož ky použitého zař ízení nesmí př esáhnout částku 40 000 Kč.; náklady na nákup drobného hmotného majetku, který je pro realizaci projektu nezbytný; ve zvláštěodůvodněných př ípadech (u specifických aktivit projektu) může být způsobilým nákladem pronájem, př ípadně splátky operativního leasingu zař ízení a budov za těchto př edpokladů: o splátky operativního leasingu mohou být uznatelné pouze, prokáže-li nájemce, ž e leasingová smlouva byla nejhospodárnější metodou k získání př edmětu nájmu (pokud bude zjištěno, ž e např . náklady za pronájem by byly nižší, nadbytečné výdaje budou ze způsobilých výdajůodečteny), o z výpočtu částky za nájem (splátky) operativního leasingu musí být zř ejmá skutečná roční výše nájemného (splátek) operativního leasingu př íjemce, doba, po kterou byl př edmět v nájmu (leasingu) pro projekt využíván a výsledné uznatelné výdaje na nájemné (splátky) operativního leasingu, o budova musí být využívána pro daný projekt, o pokud je budova nebo zař ízení využíváno i k jiným účelům, které př ímo 45
s cíli projektu nesouvisí, způsobilá bude pouze poměrná (alikvotní) část těchto nákladů. Př íjemce zpracuje metodiku pro celou dobu trvání projektu, resp. pro dobu, kdy budou tyto výdaje nárokovány. Metodika musí být uložena a archivována společně s ostatními dokumenty programu po dobu nejméně10 let od proplacení závěrečné platby. vybavení, zař ízení a DHM zakoupený pro realizaci projektu musí do ukončení projektu zůstat v majetkové evidenci př íjemce dotace nebo jeho partnerů, odpisy (amortizace) vlastního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, jehožvyužívání je nezbytné pro realizaci projektu a př ímo souvisí s jeho cíli, jsou možné pouze př i splnění níž e uvedených podmínek: o K nákupu tohoto majetku nedošlo za př ispění veř ejných zdrojůČR nebo ES. o Tyto odpisy byly vypočteny podle účetního odpisového plánu účetní jednotky, ale maximálnědo hodnoty rovnoměrných odpisůpo dobu životnosti majetku (životnost majetku se určí podle Př ílohy č. 1 k zákonu 586/1992 a § 30 tohoto zákona). Pro jejich výpočet je tř eba doložit poř izovací cenu odpisovaného majetku či zař ízení účetním dokladem. Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. o Pokud je majetek využíván i k jiným účelům, které př ímo nesouvisí s cíli projektu, způsobilá bude pouze poměrná část těchto nákladů, metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu projektu (vč. závěrečného vyúčtování a př ípadného auditu). Z výpočtu částky za odpisy by měla být zř ejmá skutečná roční výše odpisůpř íslušného majetku, doba, po kterou byl daný majetek pro projekt využíván (stanovená s př esností na dny) a dále výsledné způsobilé náklady za odpisy. Výdaje na nákup nového a použitého vybavení a zař ízení a výdaje na splátky leasingových smluv a odpisy celkem nesmí př esáhnout 15 % celkových způsobilých výdajůprojektu. Kapitola č. 4 Provozní a režijní náklady Př edstavují nezbytné náklady spojené s realizací projektu. Mohou zahrnovat: nájem kancelář e (pouze v př ípadě, že je kancelářv pronájmu) a náklady spojené s režií kancelář e (internet, energie a paliva, vodné a stočné, úklid), telefon, fax, poštovné, náklady na spotř ební a provozní materiál, náklady spojené s provozem vozidla (pronájem vozidla), jiné výše neuvedené, avšak nezbytné náklady. Tyto náklady musí př ímo souviset s realizací projektu. Př íjemce musí prokázat, že jsou pro efektivní realizaci projektu nezbytné. Př íjemce u poplatkůza telefon/fax musí na vyžádání umožnit provedení položkové kontroly. Režijní náklady jsou způsobilé za podmínky, že jejich základem jsou skutečné náklady př ímo související s realizací projektu spolufinancovaného z Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Musí být určeny za pomoci oprávněné metody (např . rozpočet spotř ebované elektrické energie na jednotlivé spotř ebiče, rozpočet spotř ebovaného tepla podle vytápěné plochy kancelář í, dílen apod.). Metodika 46
výpočtu musí být zpracována nejlépe souhrnně za celé DP a pro celou dobu realizace projektu, resp. pro období, kdy bude výdaj nárokován. Z výpočtu částky za nájem by měla být zř ejmá skutečná roční výše nájemného př íjemce/partnerů, doba, po kterou byla kancelář /část budovy pro projekt využ ívána a výsledné oprávněné náklady na nájemné. Poplatky za nákup vody, paliv a energie, internet, úklid a údržbu by měly být stanoveny obdobně. Metodika bude zpracována na formulář i „Metodika výpočtu alikvotního podílu“ (formulářje uveden v př íloze č. 2 tohoto manuálu) a př edlož ena nejpozději s finanční monitorovací zprávou, ve které je výdaj nárokován, a to ve tř ech paré. Metodika je kontrolována NPS a podléhá schválení ze strany ŘO, schválenou metodiku obdrží př íjemce zpět společně s finanční monitorovací zprávou. Režijní náklady projektu nesmí př ekročit 7 % z celkových způsobilých nákladů projektu. Kapitola č. 5 Ostatní náklady a služby náklady spojené s dodávkami služeb Náklady plynoucí z uzavř ených smluv s dodavateli a z plnění vystavených objednávek nesmí př evýšit 15 % celkových nákladů projektu. V odůvodněných př ípadech lze pož ádat o podstatnou změnu, kterou by se navýšil i celkový objem této kapitoly. Postup pro výběr dodavatelůa uzavírání smluv s nimi se bude ř ídit zákonem č. 137/2006 Sb., o veř ejných zakázkách. Postup pro výběr zakázek pro př íjemce/partnery, kteř í nejsou veř ejným zadavatelem a pro zakázky jejichžobjem je menší než2 mil. Kčje upraven v kapitole Dodávky zboží a služeb. Do kapitoly č. 5 dále patř í: náklady vyplývající př ímo z “Rozhodnutí“, např . náklady spojené se šíř ením informací, pojištěním, bankovními poplatky za založení a vedení oddělených samostatných účtů(určených pro projekt) aj.; jiné náklady, např . náklady na právní poradenství, notář ské poplatky, náklady na odborné posudky a ostatní náklady jinde neuvedené, pokud př ímo souvisejí s aktivitami projektu. Kapitola č. 6 Př ímá podpora Náklady na př ímou podporu jednotlivcům zahrnují náklady na jízdné, stravné a nocležné cílových skupin/účastníkůškolení. Výše cestovného je limitována zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Obecněplatí stejné podmínky jako u cestovného pracovníkůpodílejících se na realizaci projektu (viz kapitola č. 3). Použ ití osobního automobilu v sazbách podle nař ízení vlády lze uznat jako př ímou podporu jen pro úseky bez veř ejné dopravy. Stravné lze hradit pouze v naturálních dávkách. Ostatní př ímé náklady na cílové skupiny – zdravotní průkazy, vízové kolky, které jsou v souladu s cíly projektu a pro projekt nezbytné. Mzdové náklady a př íspěvky na mzdy nejsou uznatelným nákladem projektu.
47
3.7 NPS pro Akci 3 a základní principy komunikace mezi př íjemci a NPS Národní podpůrnou strukturou CIP EQUAL pro Akce 3 je na základě smlouvy s MPSV jako Řídicím orgánem CIP EQUAL společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Tato společnost bude v období realizace Akce 3 spolu sř ídícím orgánem CIP EQUAL dohlíž et na realizaci jednotlivých projektů, poskytovat jim metodickou podporu a zajišť ovat ř ádnou administraci celého programu. Za účelem poskytování metodické podpory př íjemcům budou NPS CIP EQUAL spolu s ŘO CIP EQUAL organizovány informační seminář e, konference a další setkání, na nichž budou př íjemcům podrobně vysvětlovány jednotlivé aspekty realizace jednotlivých projektův průběhu Akce 3. Kdykoli v průběhu Akce 3 je možné zasílat návrhy na realizaci dalších seminář ůna e-mailovou adresu
[email protected]. V př ípaděspecifických potř eb př íjemcůtak budou vždy uspoř ádány další seminář e zaměř ené př esněna oblast, která je pro př íjemce v dané fázi realizace jejich projektů nejzásadnější. Podrobnosti o chystaných seminář ích jsou uveř ejňovány na webových stránkách programu (www.equalcr.cz). Nad rámec informací, které budou poskytovány na jednotlivých seminář ích a dalších informačních akcích, je možné zasílat jakékoli dotazy týkající se Akce 3 na emailovou adresu
[email protected]. Všichni př íjemci by se rovněžměli v zájmu své vlastní lepší informovanosti průběžněseznamovat s dotazy a odpověďmi na ně na webových stránkách CIP EQUAL. Dalším způsobem podpory př íjemcůposkytované ze strany NPS CIP EQUAL je zř ízení tzv. equal helpline. Jde o telefonní linku, na nížse mohou př íjemci obracet každý pracovní den od 8,30 do 11,30 hod. Pouze v př ípadě, že by se jednalo o velmi specifické dotazy, u nichžse nedá př edpokládat možnost jejich využ ití i pro jiné př íjemce, je možné, že daný dotaz bude e-mailem či telefonicky zodpovězen max. do 5 pracovních dní pouze př íjemci, který daný dotaz vznesl. Kontaktní adresa pro poštovní styk s NPS CIP EQUAL: NPS EQUAL PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Kateř inská 40/466 120 00 Praha 2 Elektronická adresa NPS CIP EQUAL:
[email protected] Telefonní linka equal helpline: +420 251 152 252
48
4 FINANCOVÁNÍ AKCE 3 V této kapitole jsou uvedeny podrobné informace o celkovém mechanismu financování Akce 3 CIP EQUAL, samostatném úč tu projektu, o způsobech a periodicitěpř edkládání žádostí o platbu a dále o pravidlech veř ejné podpory.
4.1 Mechanismus financování Akce 3 Všechny prostř edky jsou př íjemcům poskytovány formou národního spolufinancování a tzv. př edfinancování, jehožzavedení umožňuje využití zálohových plateb v rámci financování CIP EQUAL. Prostř edky poskytované formou národního spolufinancování a př edfinancování musí vždy odpovídat míř e národního a ESF spolufinancování stanoveného zvlášťpro každé opatř ení CIP EQUAL. V opatř eních realizovaných v rámci tzv. Cíle 1 (na území celé ČR s výjimkou hl. m. Prahy) odpovídá tato míra 25 % národnímu spolufinancování a 75 % prostř edkům ESF financovaným formou př edfinancování, v opatř eních realizovaných v rámci tzv. Cíle 3 (tj. na území hl. m. Prahy) pak tato míra odpovídá 50 % u národního spolufinancování i u financování ESF). První platbou realizovanou v průběhu Akce 3 je platba zálohová, která bude jednotlivým př íjemcům uvolněna ihned po př evzetí podmínek „Rozhodnutí“ ze strany př íjemce, resp. po vydání oznámení těm př íjemcům, jejichžprávní forma neumožňuje př ijmout prostř edky CIP EQUAL formou dotace. Všechny ostatní platby jsou již realizovány na základě žádostí o platby vystavovaných př íjemci po schválení př íslušných technických a finančních monitorovacích zpráv. Upozorňujeme př íjemce, že př i administraci žádostí o platby se může stát, že právěv jeho žádosti o platbu, resp. v jím zpracovaných a př edložených monitorovacích zprávách budou ze strany NPS, resp. ŘO shledány závažné nedostatky znemožňující danou zprávu zcela či alespoňčástečněschválit. Proto je nezbytné, aby každý př íjemce věnoval zvýšenou pozornost př edkládání monitorovacích zpráv a důsledněplánoval své činnosti a jejich finanční náročnost tak, aby se ani v př ípadě, že bude muset př ekládané zprávy, resp. žádosti o platby na základěžádosti NPS či ŘO př epracovávat, on ani žádní z jeho partnerůnedostali do finančních potíží. K usnadnění tohoto plánování je možné př i zpracování a př edkládání monitorovacích zpráv využít i zkrácení periodicity jejich př edkládání (viz kapitola Monitorování a kontroly na místě).
4.2 Samostatný úč et projektu Tato kapitola se týká jen těch př íjemců, na které se vztahuje povinnost založit samostatný účet projektu podle platných vnitrostátních př edpisů. Tímto ustanovením není nijak dotčena povinnost všech př íjemcůvést samostatné a oddělené analytické účetnictví projektu. Pro účely finančního ř ízení jakéhokoli projektu financovaného ze strukturálních fondů EU je nezbytné zakládat samostatné účty projektu (umožňuje-li to právní forma př íjemce). Bankovní účet může být založen u jakékoli banky oprávněné působit v ČR a musí být veden výhradněv měněCZK (česká koruna). Dispoziční právo k účtu smí mít pouze pověř ení pracovníci př íjemce. Osoby s dispozičním právem k účtu musí být uvedeny jmenovitěve smlouvěo založení účtu. V př ípadězměny dispozičního práva k účtu musí být tato změna oznámena ŘO (viz administrace změn projektu). Pro účely finančního výkaznictví projektu je př íjemce povinen vyžádat si měsíční
49
zasílání výpisůz bankovního účtu. Obecněplatí, že př íjemce je povinen zachovat samostatný účet i po ukončení projektu aždo doby, nežobdrží závěrečnou platbu. Př íjemci jsou povinni společněs finančními zprávami př edkládat i výpisy z účtu, kdy součástí kontroly je i sledování pohybůna účtu. Každý neoprávněný pohyb na projektovém účtu je porušením rozpočtové káznědle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších př edpisů. Projektový účet může být uzavř en ažpo celkovém vyúčtování dotace. Př ípadné vratky musí být odečteny z projektového účtu viz kapitola 6.1.4.
4.3 Způsoby a periodicita př edkládání ž ádostí o platby Všechny platby realizované v průběhu Akce 3 lze obecně rozdělit na platbu zálohovou a platby průběžné. 4.3.1 ZÁLOHOVÁ PLATBA Podrobné informace o zálohové platbějsou uvedeny v kapitole Vymezení Akce 3 CIP EQUAL. 4.3.2 PRŮBĚŽNÉ ŽÁDOSTI O PLATBU Žádost o průběžnou platbu se bude podávat na NPS ažpo schválení technické a finanční monitorovací zprávy zpracované za sledované období. Technická i finanční monitorovací zpráva zpracovaná za sledované období musí být schválena jak NPS, tak i ř ídícím orgánem CIP EQUAL. (Požadavky na zpracování technických a finančních zpráv jsou uvedeny v kapitole Monitorování a kontroly v průběhu Akce 3). O schválení monitorovacích zpráv budou všichni př íjemci vždy informováni prostř ednictvím oznámení o schválení finanční a technické monitorovací zprávy odesílaného NPS. V tomto oznámení jižbude uvedena výše uznatelných výdajů, o kterou může daný př íjemce ve své ž ádosti o platbu ž ádat. Z výše uvedeného vyplývá, že periodicita př ekládání průběžných žádostí o platby odpovídá periodicitě př edkládání odpovídajících technických a finančních monitorovacích zpráv. Př íjemce je povinen v jednotlivých letech a fázích realizace projektu vždy k určitému datu vyčerpat určitou část plánovaných prostř edkůa to následovně: Do 4 měsícůod data vydání „oznámení“ je tř eba vyčerpat 30 % rozpočtu Akce 3. Do konce projektu (tj. do data ukončení uvedeného na „Rozhodnutí“) je tř eba vyčerpat 100% rozpočtu Akce 3. Plnění tohoto povinného čerpání bude u všech projektůvž dy vyhodnoceno, a to podle obdržených žádostí o platbu. Žádost o platbu se generuje v aplikaci MSSF-Benefit. Údaje, které se v rámci aplikace Benefit vyplňují, jsou podrobně popsány v kapitole Informační systémy využívané v průběhu Akce 3 CIP EQUAL a také na stránkách www.equalcr.cz. Po ověř ení a schválení žádosti o platbu ji NPS zašle ř ídícímu orgánu k proplacení. Nejsou-li u žádosti o platbu zjištěny ze strany NPS žádné nedostatky, ověř ení žádostí o platbu ze strany NPS zpravidla nepř esáhne 5 pracovních dní od př ijetí dané žádosti ze strany př íjemce. Následné ověř ení a schválení ž ádosti o platbu ze strany ŘO také zpravidla nepř esáhne 5 pracovních dní od př ijetí ž ádosti o platbu ze strany 50
NPS. Žádosti o platbu jsou splatné do 30 kalendář ních dnůod jejich schválení ze strany ŘO. V př ípadě, že žádost o platbu vykazuje nedostatky, zjištěné v průběhu administrace platby, tato lhůta se pozastavuje a začíná opět běžet ažpo splnění všech podmínek pro platbu. 4.3.3 ZÁVĚREČNÁ ŽÁDOST O PLATBU Pravidla pro př edkládání závěrečné žádosti o platbu odpovídají pravidlům uplatňovaným jižv průběhu př edkládání průběžných žádostí o platbu realizace Akce 3. Celková výše finančních prostř edkůproplacená formou zálohové, průběžných a závěrečné platby nemůže př esáhnout celkovou výši schváleného rozpočtu, a to ani v př ípadě, kdyby vynalož ené výdaje projektu na některé z projektových aktivit byly vyšší nežje schválená výše př íslušné rozpočtové kapitoly. Více viz. Kapitola 6.1.4 Závěrečná finanční zpráva.
4.4 Veř ejná podpora Veř ejnou podporou se rozumí jakákoli forma podpory, včetněprogramů veř ejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veř ejných prostř edků. Veř ejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušením soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míř e, jížmůže být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. Zákaz veř ejné podpory platí (pokud zákon nestanoví jinak), pokud Úř ad pro ochranu hospodář ské soutěže (ÚOHS) nepovolil výjimku ze zákazu veř ejné podpory. Úř ad pro ochranu hospodář ské soutěže tuto výjimku však pro CIP EQUAL povolil svým rozhodnutím, které tvoř í př ílohu kaž dého „Rozhodnutí“. Pro CIP EQUAL byly tímto rozhodnutím stanoveny čtyř i možné mechanizmy poskytování veř ejné podpory: -
Podpora na vzdělávací projekty (vzdělávání pracovníků); Podpora „de minimis‘‘; Podpora na vytvář ení pracovních míst; Podpora na konzultační a poradenské služ by.
51
4.4.1 VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY (VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ) Pro vzdělávací projekty jsou stanoveny limity veř ejné podpory v uvedené tabulce. Míra veř ejné podpory pro vzdělávací projekty Specifické kurzy7 Subjekty CÍL 1 CÍL 3 Velké podniky v ČR 35% 30% 9 45% 40% Malé a stř ední podniky Velké podniky v ČR – vzdělávání pro znevýhodněné pracovníky 45% 40% Malé a stř ední podniky – vzdělávání pro znevýhodněné 55% 50% 10 pracovníky
Obecné kurzy8 CÍL 1 CÍL 3 60% 55% 80% 75% 70%
65%
90%
85%
Hodnoty uvedené v rámci Cíle 1 se vztahují na podnikatelské subjekty se sídlem mimo region NUTS II hl. m. Praha a hodnoty uvedené v rámci Cíle 3 se naopak vztahují na podnikatelské subjekty se sídlem v regionu NUTS II hl. m. Praha. Maximální míra veř ejné podpory uvedená v tabulce nesmí být př ekročena ani př i kumulaci finančních prostř edkůz různých veř ejných zdrojů.
7 Specifické vzdělávání (školení) – teoretická a praktická výuka př ímo uplatnitelná na souč asné nebo budoucí
pozici zaměstnancůve společnosti, ježje př íjemcem veř ejné podpory. Využ itelnost dovedností získaných v rámci tohoto vzdělávání je u jiných společ ností či v jiných pracovních oblastech velmi sníž ená. 8 Obecné vzdělávání (š kolení) - výuka, která není uplatnitelná pouze na souč asné nebo budoucí pracovní pozici zaměstnance podnikatelského subjektu, jenžje př íjemcem veř ejné podpory. Dovednosti získané v rámci takového š kolení lze využít i u jiných podnikatelských subjektůnebo v pracovních oblastech, čímžse zvyš ují mož nosti pracovního uplatnění pracovníků (např . společ ně organizované školení různými nezávislými subjekty, nebo školení, kterého se zaměstnanci různých podnikůmohou účastnit individuálněa nezávisle, nebo je uznáno, osvědčeno a schváleno orgánem veř ejné správy nebo jinými orgány č i institucemi, kterým stát pro tento účel udělil př ísluš né pravomoci). 9 Malý a stř ední podnik – (ve smyslu př ílohy I Nař ízení Komise ES č. 70/2001) má méněnež250 zaměstnanců, má č istý obrat za poslední úč etněuzavř ený kalendář ní rok nepř esahující 40 mil. EUR v př epoč tu kurzem devizového trhu vyhláš eným ke dni p ř edlož ení návrhu projektu poskytovateli nebo celková aktiva př esahující 27 mil EUR v př epočtu kurzem devizového trhu vyhláš eným ke dni př edložení návrhu projektu poskytovateli, a který splňuje podmínky nezávislosti. Pro výpočet výš e uvedených hranic je nezbytné kumulovat relevantní hodnoty ovládané na základěvlastnictví 25 a více % obchodního kapitálu není drž eno jiným podnikatelským subjektem nebo společ něvíce subjekty, které nelze vymezit jako malé a stř ední podniky. Pokud celková aktivita podniku v okamž iku závěru 12-měsíčního zúč tovacího období př ekrač ují nebo nedosahují stanovenou hranici poč tu zaměstnancůnebo stanovených finanč ních kritérií, vede to k získání nebo ztrátě statutu „malý a stř ední podnik“ pouze v př ípadě, opakuje-li se tato situace ve dvou po soběnásledujících zúč tovacích obdobích. 10 Znevýhodněný pracovník: (1) osoba mladš í 25 let, která dosud nebyla zaměstnána v trvalém pracovním poměru, (2) osoba starší 45 let, která neabsolvovala maturitní stadium, (3) se změněnou pracovní schopností, (4) dlouhodobě nezaměstnaná osoba (tj. osoba, která byla př ed nástupem do zaměstnání nezaměstnaná nepř etržitěpo dobu 12 měsíců), a to po dobu prvních 6 měsícůpo nástupu do zaměstnání ad. viz text rozhodnutí.
52
Míra veř ejné podpory v př ípadech kombinace specifického a obecného školení se ř ídí mírou veř ejné podpory aplikovanou pro specifické školení. Náklady vhodné na poskytnutí podpory jsou tvoř eny osobními náklady vyučujících osob, cestovními náklady vyučujících a školených osob, dalšími náklady jako např . materiály a pomůcky, hodnotou opotř ebení nástrojůa vybavení, za př edpokladu, že jsou užívány výhradněpro vzdělávací projekt, náklady na organizaci vzdělávání a na poradenské služby související se vzdělávacím projektem, osobními náklady školených osob aždo výše ostatních výše uvedených vhodných nákladů(mohou být započteny pouze hodiny, kde se školené osoby skutečněúčastnily školení). Z těchto nákladůse bude počítat jednotková cena na jednoho účastníka. Veř ejná podpora na vzdělávací projekty navíc nesmí být poskytnuta do odvětví uhelného průmyslu. 4.4.2 PODPORA „DE MINIMIS‘‘ Podpora „de minimis‘‘ 11 př edstavuje takovou podporu, která nesmí spolu s ostatními podporami ,,de minimis‘‘ poskytnutými jednomu př íjemci za dobu př edchozích tř í let 12 př esáhnout výši odpovídající částce 200 000 EUR. Pokud splní tyto podmínky, je považována za slučitelnou se společ ným trhem a nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Komisi. . Za tř íleté období se nověpovažují fiskální roky, používané k daňovým účelům v př íslušném členském státě, nikoliv již tedy kalendář ní roky. Př íslušné období tř í let by mělo být posuzováno v postupných krocích tak, že př i každém novém př idělení podpory de minimis je potř ebné určit celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném fiskálním roce i během př edchozích dvou fiskálních let. Podporu de minimis nelze kumulovat s podporou týkající se stejných způsobilých nákladů, pokud by tím míra podpory př evyšovala míru stanovenou pro specifické okolnosti každého př ípadu v nař ízení nebo rozhodnutí Komise o blokové výjimce. Finanční strop 200 000 EUR platí bez ohledu na formu či účel podpory „de minimis“ poskytnuté v př edchozím tř íletém období Př ekročí-li celková částka podpory strop 200 000 EUR ve sledovaném období (v silniční dopravě100 000 EUR), nelze ji v doběposkytnutí podpory ani v pozdějším období považovat za podpora de minimis a tím plynoucí výhody toho, že není považována za veř ejnou podporu. Limit 200 000EUR (a v silniční dopravě100 000 EUR) se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečněfinancovaná za zdrojůSpolečenství. Poskytovatel podpory je povinen informovat př íjemce podpory o tom, ž e mu poskytl podporu v režimu de minimis, její částku, upozornit jej na charakter podpory de minimis s výlučným odvoláním na toto nař ízení, citací jeho názvu a jeho zveř ejnění 11 Veř ejná podpora „de minimis“ (tzv. drobná) podpora dle nař ízení Komise ES č . 1998/2006 ze dne 1. 1. 2007, o
aplikaci č lánků87 a 88 Smlouvy o založ ení ES na veř ejnou podporu „de minimis“.
12 Pro účely zjiš tění odpovídající částky v Kčse použ ije kurz devizového trhu vyhláš ený Českou národní bankou platný ke dni prvního poskytnutí dané veř ejné podpory.
53
v Úř edním věstníku Evropské unie. Kromě toho je povinen vyžádat si př ed poskytnutím podpory de minimis prohlášení v písemné či elektronické podoběo jiných podporách de minimis poskytnutých v daném fiskálním roce a jemu př edcházejících fiskálních let. Poskytovatel poskytne novou podporu de minimis až po př ezkoumání, zda celková výše podpory de minimis, kterou př íjemce obdržel v rozhodném období, nepř esáhne maximální stropy. Záznamy týkající se individuální podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne jejího udělení. Nař ízení o podpoř e de minimis lze použít pouze na transparentní typy podpor, popř . na takové typy opatř ení, u nichžje mož né př esně vyčíslit výši podpory. Za transparentní podporu lze považovat podporu, pro nižlze př esněvypočíst hrubý ekvivalent grantu ex ante bez potř eby provádět hodnocení rizik. Podporu „de minimis“ nelze poskytnout v oblasti akvakultury, rybolovu a prvovýroby, nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu poskytovanou podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potř ebu (pro odvětví silniční dopravy je maximální částka podpory za tř íleté období stanovena na 100 000 EUR), v odvětví uhlí, exportu (do tř etích zemí nebo členských států) a podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží, podnikům v obtížích. 4.4.3 VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST Míra veř ejné podpory určené na vytvář ení pracovních míst nemůž e př ekročit níže uvedené podíly celkové hodnoty mzdových nákladůza období dvou let vztahujících se k vytvoř eným pracovním místům. Finanční spoluúčast malých a stř edních podnikůje požadována minimálně25 %. Př ípustná míra regionální podpory NUTS II Moravskoslezsko, Stř ední Čechy Severozápad, Stř ední Morava Severovýchod, Jihovýchod Jihozápad Praha
Velké podniky ČR 50 % 49 % 48 % 46 % 20 %
Malé a stř ední podniky 65 % 64 % 63 % 61 % 30 %
V př ípadězměn tzv. regionální mapy intenzity veř ejné podpory platné pro území České republiky13 musí být míra veř ejné podpory upravena v souladu s jejím aktuálním zněním.
13 Intenzita veř ejné podpory platná v roce 2004 byla stanovena usnesením vlády České republiky ze dne 10.12.2001 č . 1315.
54
Každý region se skládá z 1 až3 krajů: Regiony soudržnosti v ČR NUTS II (region soudržnosti) Severovýchod Severozápad Jihozápad Jihovýchod Stř ední Morava Moravskoslezsko Stř ední Čechy
NUTS III (kraj) Liberecký, Královehradecký, Pardubický Ústecký, Karlovarský Plzeňský, Jihočeský Vysočina, Jihomoravský Olomoucký, Zlínský Moravskoslezský Stř edočeský
Podpora na vytvář ení pracovních míst můž e být poskytnuta pouze za podmínky, že př íjemce př edložil žádost o podporu př ed vytvoř ením pracovních míst. Vytvoř ená pracovní místa musí: př edstavovat čistý nárůst v počtu zaměstnancův porovnání s průměrem za uplynulých 12 měsíců, být zachována po dobu nejméně3 let (v př ípaděmalých a stř edních podniků po dobu 2 let), být obsazena zaměstnanci, kteř í nebyli nikdy př edtím zaměstnáni nebo jsou nezaměstnaní nebo právěrozvázali pracovní poměr. Podpora na vytvář ení pracovních míst nesmí být kumulována s jakoukoliv veř ejnou podporou ve vztahu k nákladům na investici, s nížsouvisejí vytvoř ená pracovní místa a která ještěnebyla ukončena v době, kdy byla vytvoř ena pracovní místa, nebo která byla ukončena ne později než 3 roky př ed vytvoř ením pracovních míst, nebo jakoukoliv veř ejnou podporu ve vztahu ke stejným mzdovým nákladům nebo k jiným pracovním místům, která souvisejí se stejnou investicí, pokud by touto kumulací došlo k př ekročení výše uvedené míry veř ejné podpory. Veř ejná podpora na vytvář ení pracovních míst nesmí být poskytnuta do odvětví uhelného průmyslu, průmyslu stavby lodí a dopravy. V př ípaděocelář ského průmyslu lze veř ejnou podporu na vytvář ení pracovních míst, s výjimkou podpory „de minimis“, poskytnout pouze malým a stř edním podnikům, př ičemžmíra veř ejné podpory nesmí př ekročit u malých podniků15 % a u stř edních podniků7,5 % celkové hodnoty mzdových nákladůza dobu dvou let vztahujících se k vytvoř eným pracovním místům. 4.4.4 ZACHOVÁNÍ PRACOVNÍCH MÍST Veř ejná podpora na zachování pracovních míst poskytnuta být nesmí. 4.4.5 KONZULTAČNÍ A PORADENSKÉ SLUŽBY Veř ejnou podporu vztahující se k nákladům na konzultační a poradenské služby, poskytované externími konzultanty, s výjimkou podpory „de minimis“, je možné poskytnout pouze malým a stř edním podnikatelům, a to do výše 50 % nákladů vynaložených na zajištění těchto služeb.
55
Tyto služby nesmí mít formu trvalých nebo pravidelných činností a nesmí se vztahovat k běž ným provozním výdajům podnikatele, jako je např . běžné daňové poradenství, pravidelné právní poradenství nebo reklama. Veř ejná podpora vztahující se k nákladům na poradenské služby, s výjimkou podpory „de minimis“, pro malé či stř ední podnikatele nesmí být poskytnuta do odvětví uhelného průmyslu, na vývoz a na př ednostní použ ívání domácího zboží na úkor zboží importovaného. Závěrem této kapitoly sdělujeme, že za př edpokladu, že př íjemce a jeho partneř i budou dodržovat po celou dobu realizace projektu všechny stanovené podmínky a kritéria a projekt naplní všechny principy Programu Iniciativy Společenství EQUAL (zejména princip inovativnosti), neměl by projekt př estavovat poskytování veř ejné podpory. Za dodržování výše uvedených limitů v př ípadě, že by se o veř ejnou podporu jednalo, je však odpovědný př íjemce. Doporučujeme proto všem př íjemcům ř ádné prostudování výše uvedeného rozhodnutí.
56
5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY VYUŽÍVANÉ RP V PRŮBĚHU AKCE 3 CIP EQUAL V průběhu Akce 3 budou všichni př íjemci využívat aplikaci MSSF-Benefit. Systém MSSF – Benefit je část monitorovacího systému strukturálních fondů, do které vstupují př ímo př íjemci. V rámci Akce 3 pracuje př íjemce s Benefitem v následujících př ípadech: př i vyplňování žádosti o poskytnutí dotace pro Akci 3; př i vyplňování žádosti o platbu; př i př edání plánovaných a aktuálních dosažených hodnot monitorovacích indikátorůCIP EQUAL; a v dalších př ípadech pouze na vyžádání ŘO nebo NPS. Žádost o poskytnutí dotace pro Akci 3 Elektronická verze Žádosti o poskytnutí dotace pro Akci 3 je př íjemci př edkládána již jako jeden z povinných podkladůpro vydání “Rozhodnutí“ pro Akci 3, resp. jiných právních aktů, na jejichžzákladějsou př íjemci finanční prostř edky na Akce 3 CIP EQUAL poskytovány. Elektronická žádost o platbu (neboli tzv. zjednodušená žádost o platbu) Žádost o průběžnou platbu se bude podávat na NPS ažpo schválení technické a finanční monitorovací zprávy zpracované za sledované období. Technická i finanční monitorovací zpráva zpracovaná za sledované období musí být schválena jak NPS, tak i ř ídícím orgánem CIP EQUAL. O schválení monitorovacích zpráv budou všichni př íjemci vždy informováni prostř ednictvím oznámení o schválení finanční a technické monitorovací zprávy odesílaného NPS. V tomto oznámení jižbude uvedena výše uznatelných výdajů, o kterou může daný př íjemce ve své žádosti o platbu žádat. Žádost o platbu se generuje v aplikaci MSSF-Benefit. Žádost o platbu je v systému MSSF Benefit nutno vygenerovat pro projekt v Akci 3. V žádosti o platbu se vyplňují tyto údaje: Číslo smlouvy je shodné s číslem „Rozhodnutí“ pro Akci 3, s tím rozdílem, že je odstraněno lomítko po prvním čísle. Př íklad: číslo rozhodnutí: EQUAL/3/24číslo smlouvy v žádosti o platbu: EQUAL/324 Číslo žádosti: poř adové číslo žádosti o platbu Datum podání žádosti: datum, kdy žádost podáváte Název banky: název banky Kód banky: najdete v čísle účtu za lomítkem př . 0300 pro ČSOB Číslo účtu: číslo účtu ve formátu ABO (viz dále) Konstantní symbol*: bude doplněn ažv účtárněMPSV, př íjemce proto políčko proškrtne znakem Variabilní symbol*: variabilní symbol bude každému př íjemci vž dy sdělen v oznámení o schválení technické a finanční monitorovací zprávy (kód je generován ze strany MPSV, jedná se o 10 místní kód ve struktuř e: na 1. místě je identifikace PJ, 2. a 3. místo je vyhrazeno č. programu, 4. místo je označení 57
priority, 5. místo označení opatř ení, 6. - 9. místo je pro číslo projektu a poslední 10. místo je č íslo finančního nástroje EU (SF nebo CF)) Specifický symbol*: nevyplňuje se, př íjemce políčko proškrtne znakem K úhradě: částka způsobilých nákladůschválených v dané finanční zprávě(viz částka uvedená v Oznámení o schválení průběžné technické a finanční monitorovací zprávy) Zdůvodnění platby: stručné zdůvodnění platby Př ílohy: zmínit př ílohy, které jsou př ílohou ž ádosti o platbu (povinnou př ílohou je čestné prohlášení př íjemce o bezdlužnosti)
Políčka označená hvězdičkou je z hlediska př enosůdat z aplikace Benefit do IS Monitu nutno vyplnit pomocí znaku – . Podepsanou žádost o platbu je nezbytné na NPS př edkládat ve 2 tištěných originálech a jednou elektronicky (finálněulož ený soubor s koncovkou xml). Jedinou povinnou př ílohou k žádosti o platbu bude podepsané aktuální čestné prohlášení př íjemce o bezdlužnosti. Formulářtohoto prohlášení je k dispozici na webových stránkách MPSV zř ízených k CIP EQUAL (www.equalcr.cz). Elektronickou verzi finálněuložené ž ádosti o platbu budou př íjemci zasílat na NPS. Podrobný průvodce pro práci s aplikací MSSF-Benefit je k dispozici na webových stránkách MPSV www.equalcr.cz. Číslo účtu př íjemce je v žádosti o platbu nutno uvádět ve formátu ABO, dále proto uvádíme dva ilustrativní př íklady, jak př evést číslo účtu do formátu ABO. Ilustrativní př íklady př evodu: Bě ž ný zápis
Vlastní číslo úč tu
Formát ABO
19-2000145399/0800
19-2000145399 000019-2000145399
145254386/2400
145254386 000000-0145254386
Pozn. finálněuloženou ž ádost o platbu jižnelze dodatečnězměnit. Pokud chcete př edejít př ípadnému opravování ž ádosti je mož né se domluvit s odpovědným pracovníkem NPS na tom, že př ekontroluje žádost, která ještěnení finálněuložená. Uděláte to následujícím způsobem: zmáčknete mož nost Tisk a otevř e se vám náhled tiskové sestavy. Pak zvolíte možnost Ulož it sestavu a do kolonky Save as type zvolíte možnost Adobe Akrobat Dokument (pdf). Tento soubor pošlete ke kontrole př íslušnému pracovníku NPS a po jeho odsouhlasení ž ádost finálněuložíte a dle dohodnutých postupůji př edlož íte NPS.
58
6 MONITOROVÁNÍ A KONTROLY V PRŮBĚHU AKCE 3 Základním nástrojem pro monitorování pokroku v realizaci jednotlivých projektůje průběžné vyhodnocování technických a finančních monitorovacích zpráv př edkládaných př íjemci na adresu NPS. Tato kapitola proto poskytuje podrobné informace o požadavcích kladených na př ípravu technických i finančních monitorovacích zpráv, sledování monitorovacích indikátorůjako nezbytné součásti technických monitorovacích zpráv a neposlednětaké o kontrolách na místě, které budou u jednotlivých př íjemců (popř ípaděi u partnerů) v rámci Akce 3 probíhat minimálnějednou roč ně.
6.1 Monitorovací zprávy Př íjemce musí dát k dispozici poskytovateli kompletní informace o realizaci projektu. Z toho důvodu musí př íjemce pravidelněvypracovávat průběžné monitorovací zprávy a na závěr projektu ještě zprávy závěrečné. Vš echny monitorovací zprávy vyhotovované př íjemci v průběhu Akce 3 se budou týkat vž dy aktivit, resp. výdajů realizovaných v souvislosti s aktivitami Akce 3. Zároveňbudou ve všech zprávách poskytovány jak informace o realizaci aktivit, resp. výdajů na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Nad rámec informací poskytovaných v průběžných a závěrečných monitorovacích zprávách si poskytovatel vyhrazuje právo požadovat dodatečné informace ke způsobu implementace projektu a k jeho výsledkům. Toto právo se vztahuje i na organizace pověř ené monitoringem a kontrolou realizace projektových aktivit či na externí hodnotitele programu. Pož adované informace musí být dodány do 15 pracovních dnů od doručení komentář e ke zprávě nebo konkrétního dalšího požadavku na doplnění. 6.1.1 PRŮBĚŽNÉ TECHNICKÉ MONITOROVACÍ ZPRÁVY Závazný formát průběžných technických monitorovacích zpráv (PTMZ) je uveden v př íloze č. 4 př íručky a v aktualizované podoběna www.equalcr.cz. S ohledem na zjednodušení vykazování plnění indikátorůna úrovni programu, bude vždy k PTMZ př iložená tisková sestava z aplikace MSSF Benefit pro monitorování, která bude obsahovat seznam indikátorůa aktuální dosažené hodnoty, př ípadně plánované hodnoty, př ičemžtato př íloha nahradí údaje uváděné v kapitole 4. Průběžné technické monitorovací zprávy se př edkládají na adrese NPS v tištěné podobě, a to ve tř ech podepsaných originálech. Př i př edkládání každé technické monitorovací zprávy je na NPS elektronicky př edán soubor ve formátu xml obsahující hodnoty indikátorů CIP EQUAL vygenerovaný z aplikace MSSF Benefit pro monitorování. Každá monitorovací zpráva má sledovat všechny aspekty technické stránky realizace projektu za sledované období. První sledované období začíná dnem vystavení Oznámení ze strany ŘO. Další sledovaná období začínají vždy prvním kalendář ním dnem měsíce následujícího po ukončení sledovaného období př edchozího. Průběžné technické monitorovací zprávy budou zpravidla př edkládány alespoň 59
jednou za tř i měsíce. Bude-li to však pro RP výhodnější, je mož né př edkládat průběžné technické monitorovací zprávy i za kratší než3 měsíční období. První sledované období by však mělo pokrývat minimálně1 celý kalendář ní měsíc a zbytek dní z př edchozího měsíce (více informací v části 6.1.5 Periodicita př edkládání monitorovacích zpráv této kapitoly). Každá průběžná technická monitorovací zpráva musí být vyhotovena tak, aby poskytovateli finančních prostř edků z CIP EQUAL poskytovala plné a věrné informace o stavu realizace jednotlivých plánovaných aktivit. V průběžných monitorovacích zprávách je nutné uvádět konkrétní údaje a skutečnosti, na základě kterých je možné zhodnotit pokrok v realizaci pracovních programů a dosažení cílůprojektu a které lze doložit. Každá průběžná technická zpráva projektu proto musí obsahovat min. následující údaje: Základní identifikační údaje v př edepsaném rozsahu a struktuř e; Stručný popis průběhu realizace projektu za dané období podle jednotlivých aktivit. V rámci popisu realizace aktivit je nutné uvádět konkrétní údaje, které lze doložit. V př ípadě vytvoř ení publikace, př íručky, školícího materiálu, analýzy, zprávy apod. je nutné do zprávy uvést webové linky na tyto materiály, př ípadnějiným způsobem umožnit bezprostř ední př ístup NPS a ŘO k těmto dokumentům; Plnění indikátorů, a to formou uvedení plánovaných a aktuálních dosažených hodnot (kumulativně) jednotlivých indikátorů. Př ehled dosažených hodnot bude uveden na výstupní sestavěvygenerované z aplikace MSSF Benefit pro monitorování a v tištěné forměpř iložen k PTMZ (tím je splněn požadavek na uvedení údajův kapitole 4 PTMZ). Plánované hodnoty indikátorůjsou ve formětištěné sestavy z MSSF Benefit př iloženy k PTMZ př i každé aktualizaci těchto hodnot. Plánované a dosaž ené monitorovací indikátory budou též př edány v elektronické formě, vyplněním elektronického formulář e MSSF Benefit pro monitorování a zasláním e-mailem na NPS. V př ípadě, že př íjemce sleduje indikátory, které nejsou v seznamu indikátorůstanovených ŘO, uvede tyto indikátory do tabulky v kapitole 4 PTMZ. Hodnoty těchto indikátorů nebudou př edávány elektronicky prostř ednictvím aplikace Benefit. Popis průběhu plnění indikátorůbude obsažen v kapitolách 2 a 3 PMTZ. Jmenné seznamy administrativních pracovníků a expertů zapojených do činností projektu ve sledovaném období, a to zvlášťza př íjemce a za každého dalšího zapojeného partnera; Př ehled změn v projektu hlášených ve sledovaném období NPS (v př ípadě, že ve sledovaném období nedošlo k hlášení žádných změn v projektu, stačí uvést „ve sledovaném období nebyly žádné změny NPS hlášeny“); Stručný popis naplňování těch principůIniciativy Společenství EQUAL, jejichž naplňování není realizováno jižsamotným zapojením do tohoto programu (tedy popis naplňování principů inovativnosti, společného rozhodování a mainstreamingu) za dané období, a to dohromady za př íjemce a partnery, u principu gender mainstreaming se popíše jeho naplňování zvlášťza každého partnera. Podpůrné materiály k jednotlivým principům (př íručky, metodologické pokyny, podklady ze seminář ů) jsou k dispozici na www.equalcr.cz. ŘO a NPS bude provádět kontrolu plnění principů dle pokynů vymezených v těchto podpůrných materiálech; 60
Stručný popis naplňování horizontálních témat; Popis vlivu projektu na životní prostř edí (v př ípadě, že realizované aktivity nemají na životní prostř edí žádný vliv, stačí do zprávy vyplnit "ve sledovaném období nebyly realizovány žádné aktivity, které by měly jakýkoli vliv na životní prostř edí"); Př ehled provedených kontrol projektu na místě, včetně uvedení subjektů kontroly provádějících a nejdůlež itějších závěrůvyplývajících z těchto kontrol (v př ípadě, ž e v daném období nebyly u projektu ž ádné kontroly na místě provedeny, stačí do př íslušné části zprávy uvést "ve sledovaném období nebyly žádné kontroly projektu na místěrealizovány"); Př ehled provedených hodnocení projektu ze strany externích hodnotitelů najatých ze strany ŘO, EK či jiných externích subjektů, včetně uvedení subjektů dané hodnocení provádějících a nejdůležitějších závěrů z těchto evaluací vyplývajících (v př ípadě, ž e v daném období nebyly u projektu žádné evaluace ze strany externích subjektůprovedeny, stačí do př íslušné části zprávy uvést "ve sledovaném období nebyly žádné evaluace projektu realizovány"); Př ehled provedených sebehodnocení v rámci RP, včetněurčení subjektů, které se na sebehodnocení v rámci RP podílely a včetně nejdůlež itějších závěrů (v př ípadě, že v daném období nebylo zatím u projektu žádné sebehodnocení ze strany RP provedeny, stačí do př íslušné části zprávy uvést "ve sledovaném období nebylo zatím sebehodnocení RP provedeno“ a dále uvést př edpokládaný termín jeho provedení), naopak v př ípadě, že jižbylo sebehodnocení provedeno a je k dispozici již oficiální zpráva z tohoto provedeného sebehodnocení, bude tato zpráva tvoř it př ílohu dané technické monitorovací zprávy; Stručný př ehled výběrových ř ízení, které byly ve sledovaném období vyhlášeny či realizovány (v př ípadě, ž e v daném období nebyla u projektu žádná výběrová ř ízení vyhlašována ani realizována, stačí do př íslušné části zprávy uvést "ve sledovaném období nebyla zatím žádná výběrová ř ízení vyhlášena ani realizována"), v opačném př ípadě bude konečná zpráva podrobněpopisující celý průběh výběrového ř ízení i jeho výsledek př iložena k finanční monitorovací zprávězpracovávané za př íslušné období. 6.1.2 ZÁVĚREČNÁ TECHNICKÁ MONITOROVACÍ ZPRÁVA Závěrečná technická monitorovací zpráva zhodnotí úspěšnost celého projektu z hlediska dosažení hlavního cíle projektu, bude informovat o dosažených výsledcích a výstupech projektu a splnění aktivit. Závazný formát závěrečné technické monitorovací zprávy je uveden v př íloze č. 9. V závěrečné zprávěmusí být informace soustř eděny na popis vyvinutého produktu na informace o šíř ení a prosazení produktu do politiky a praxe (jeho př enos vertikálněa horizontálně) – výstup Akce 3. Ve zprávě musí být uvedeny důkazy o př idané hodnotě produktu a dalších charakteristikách jeho kvality (viz metodologie validace produktůCIP EQUAL ČR), př ípadněmusí být uveden odkaz na jiždř íve př edané dokumenty NPS a ŘO. Spolu se závěrečnou zprávou budou př edány všechny vyvinuté produkty jak ve fyzické podobě, tak v podoběelektronické, pokud produkty ve finální podoběnebyly př edány dř íve. Další povinnou př ílohou závěrečné technické monitorovací zprávy je mj.
61
podlicenční smlouva na vyvinuté produkty, pokud jižnebyla uzavř ena dř íve.14 Závěrečná technická monitorovací zpráva bude obsahovat zejména tyto informace: základní identifikační údaje v př edepsaném rozsahu a struktuř e. za poslední monitorovací období: Shrnutí průběhu realizace projektu bodově dle aktivit uvedených v projektové žádosti (plnění cílůprojektu, soulad s plánem); Stručný př ehled provedených výběrových ř ízení. souhrnněza celé období projektu: Shrnutí průběhu realizace projektu a popis výstupůprojektu; Plnění cílůpodle navržených indikátorůstanovených na úrovni projektu (v př ípadě, kdy byly stanoveny); Plnění indikátorůstanovených na úrovni programu; Stručný popis plnění jednotlivých principů; Stručný popis naplňování horizontálních témat; Stručný popis vlivu na životní prostř edí; Př ehled auditůa kontrol projektu; Př ehled provedených hodnocení (evaluací) projektu ze strany externích realizátorů; Př ehled provedených sebehodnocení v rámci RP; Stručný př ehled provedené publicity. Př edkládá se také ve tř ech tištěných vyhotoveních na adrese NPS. Zároveňse zasílá v elektronické podoběna adresu
[email protected]. Závazný formát závěrečné technické monitorovací zprávy pro Akce 2 a 3 (resp. pro Akci 3) obsahující pokyny pro vyplnění jednotlivých částí je ke stažení na www.equalcr.cz. 6.1.3 PRŮBĚŽNÉ FINANČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVY Formát průběžné finanční monitorovací zprávy pro Akce 3 je uveden v př íloze př íručky č. 7 a 8. V souladu s tímto stanoveným formátem musí každá tato zpráva obsahovat: Základní identifikační údaje, zdůvodnění změn/oprav, stručný popis plánu čerpání, př ehled plátců/neplátcůDPH, př ehled o veř ejné podpoř e (tam, kde je to relevantní), př ehled kontrol projektu na místě; Stručný popis k jednotlivým tabulkám a tabulky; 14 V souladu s principy Iniciativy Společ enství EQUAL byl podmínkou k poskytnutí podpory z CIP EQUAL
závazek k volné š iř itelnosti produktů, které byly v jeho rámci jednotlivých projektůCIP EQUAL vyvinuty. Proto bylo povinností vš ech žadatelůo podporu z CIP EQUAL a jejich projektových partnerůpodepsat Prohlášení o využití projektových výstupů, které je př ílohou Žádosti o poskytnutí grantu pro Akci 1 i př ílohou Smlouvy o národní spolupráci v rámci rozvojového partnerství uzavř ené za účelem realizace projektu CIP EQUAL. Povinnost zajistit mož nost volného nakládání s právy duš evního vlastnictví dále vyplývá z bodu II. B 10. „Rozhodnutí“. Př íjemce i partneř i jsou takto zavázáni „na vyžádání bezplatněposkytnout poskytovateli grantu právo už ívat svobodněa podle jeho vlastního uvážení všechny projektové výstupy, a to bez ohledu na jejich formu“. Tento krok bude realizován výzvou k uzavř ení nevýhradní podlicenč ní smlouvy ke vš em vytvoř eným produktům, a to v rámci administrace závěrečné technické monitorovací zprávy projektu. Technické podrobnosti budou upraveny v Metodickém pokynu k uzavírání projektu.
62
Př ílohy tabulek: výkazy práce a VZL, doklady ad. k tabulce č. 2 a kopie účetních a daňových dokladůk tabulce č. 3; Kopie výpisůz účtu projektu k poslednímu datu monitorovaného období; A další př ílohy, např . zprávy z realizovaných výběrových ř ízení. Povinnými př ílohami finanční zprávy jsou: kopie všech účetních dokladůtýkajících se mzdových výdajů(výkaz práce, výplatnice/VZL, doklad o zaplacení mzdy a zákonných finančních odvodů, výpis z bankovního účtu projektu, kterým bude doložena úhrada mezd z prostř edkůprojektu); kopie všech účetních dokladů týkajících se alikvotních podílů (metodika, faktura, doklad o zaplacení); kopie všech účetních dokladůtýkajících se zboží a služeb poř ízených ve výběrovém ř ízení; kopie všech účetních dokladůs nárokovanou částkou větší než5 000,- Kč. K finanční zprávěnemusí být př ikládány kopie účetních dokladůna cestovné, nákup materiálu, zboží a služeb, apod., které jsou nárokovány v částce 5 000,- Kča nižší a nejsou uvedeny výše. Řídící orgán, resp. NPS si ponechává možnost vyžádat si př edložení jakéhokoliv účetního dokladu v př ípadě pochybností zjištěných př i administraci finanční zprávy. K finanční zprávě bude dále př iložen originál čestného prohlášení př íjemce (viz př íloha č. 3), které stvrzuje totožnost ve zprávěuváděných dokladůs uloženými originály, a dále skutečnost, ž e účetní doklady splňují požadavky na formální správnost stanovené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších př edpisů, skutečnost, že náklady byly opravdu uhrazeny apod. Čestné prohlášení bude podepsáno zpracovatelem finanční zprávy a statutárním zástupcem organizace. Př íjemci a partneř i mají povinnost archivovat veškeré doklady vztahující se k projektu CIP EQUAL (tedy i např . účetní doklady s nárokovanou č ástkou 5 000,- Kča nižší) a tyto mít k dispozici pro kontroly na místě, tak jak vyplývá z “Rozhodnutí“. Každou průběžnou finanční monitorovací zprávu je nezbytné př ekládat podepsanou oprávněným zástupcem RP, a to ve stanovených termínech na adrese NPS ve tř ech vyhotoveních, př ičemžjen jedno z těchto vyhotovení musí obsahovat kopie všech relevantních účetních dokladů, výkazy práce a výplatní pásky/mzdové listy nebo VZL dokládající údaje uváděné v jednotlivých tabulkách. Pro urychlení proplácení prostř edkůz Akce 3 CIP EQUAL bude mož né př edložené průběžné finanční zprávy schválit ze strany NPS a ŘO i jen částečně. Dojde-li tedy př i kontrole těchto zpráv ke zjištění, že zprávy obsahují nedostatky v popisu či doložení některých výdajůzatímco jiné jsou zcela v poř ádku, bude mož né schválit danou zprávu částečně, a to do výše výdajů reportovaných ve zprávě zcela v souladu s př edepsanými požadavky. Na tuto část uznaných výdajůtak bude moci př íjemce okamžitěvystavit žádost o platbu prostř ednictvím aplikace Benefit. Zbývající část výdajů, kterou zatím nebylo možné uznat, může př íjemce, v př ípadě, ž e odstraní původní nedostatky, znovu nárokovat v další průběžné finanční zprávě.
63
6.1.4 ZÁVĚREČNÁ FINANČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA Souhrn př edchozích finančních zpráv a vyúčtování posledního období budou tvoř it jednu závěrečnou finanční zprávu. Formát závěrečné finanční monitorovací zprávy pro Akce 3 je uveden v př íloze př íručky č. 10 a 11. V souladu s tímto stanoveným formátem musí tato monitorovací zpráva obsahovat: Základní identifikační údaje, zdůvodnění změn/oprav, př ehled plátců/neplátců DPH, př ehled o veř ejné podpoř e (tam kde je relevantní), př ehled kontrol projektu na místě; Popis k jednotlivým tabulkám a tabulky; Př ílohy tabulek (př ehled o uzavř ených smlouvách k tabulce č. 2); Kopie výpisůz účtu za sledované období; Čestné prohlášení př íjemce jako podklad pro doložení nárokovaných výdajů do 5 000,- Kč; Tabulka č . 5 „Souhrnný př ehled“ k závěrečné finanční monitorovací zprávě.
I v př ípadězávěrečné finanční monitorovací zprávy je nezbytné ji v př edepsaném termínu př edložit ve tř ech podepsaných tištěných vyhotoveních na adrese NPS. Př íjemce odpovídá za to, že nejpozději v rámci závěrečné finanční zprávy dojde k vyúčtování př ípadných projektových př íjmů/zisků, úrokůz projektového bankovního účtu, zálohových faktur a poskytnutých zálohových plateb partnerům. K vyúčtování př íjmů projektu a úroků z projektového účtu je nutné k závěrečné finanční zprávěpř iložit bankovní výpisy, které budou dokladovat dané př íjmy a úroky. Úroky z projektového účtu a projektové př íjmy budou uvedeny v tabulce č. 3. O tyto částky musí být ponížena celková výše uznatelných nákladů. K projektovým př íjmům bude v textové části finanční zprávy př iložen krátký popis aktivity (1–2 věty), ze které tyto vykazované př íjmy plynou. V př ípadě, ž e př íjmy projektu př evýší nárokovanou částku za poslední monitorovací období, bude mít částka celkových uznatelných nákladůzápornou hodnotu. V rámci souhrnného př ehledu př edložené závěrečné finanční monitorovací zprávy dojde k vyúčtování zálohové platby. Výše závěrečné platby, která bude zaslána na projektový účet RP (maximálněvšak do výše 100 % celkových uznatelných nákladů projektu), bude vypočtena z celkových skutečných uznatelných výdajůprojektu po odečtení př íjemci jižproplacených zálohových a průběžných plateb. V př ípadě, že př íjemce nevyčerpá jižzískané finanční prostř edky, bude po schválení závěrečné finanční monitorovací zprávy ze strany ŘO písemně vyzván k vrácení těchto nevyčerpaných prostř edkůresp. vratek do stanoveného termínu na účet MPSV. Podrobněji je problematika ukončování projektůupravena v Metodickém pokynu pro ukončení projektůvčetněvyúčtování dotace dle Vyhlášky Ministerstva financí č. 52/2008 Sb. Ke staž ení na www.equalcr.cz. 6.1.5 PERIODICITA PŘEDKLÁDÁNÍ PRŮBĚŽNÝCH TECHNICKÝCH A FINANČNÍCH MONITOROVACÍCH ZPRÁV Průběžná technická monitorovací zpráva se zasílá na adresu NPS (společnost PricewaterhouseCoopers) vždy alespoňjednou za tř i kalendář ní měsíce, a to 7 dní po skončení dané tř íměsíční periody. V př ípadě první průběžné technické 64
monitorovací zprávy bude sledované období pro většinu př íjemcůještědelší nežtř i měsíce, neboťvětšina oznámení o schválení smluv o národní a mezinárodní spolupráci nebyla vydána hned 1. den kalendář ního měsíce ale ažv průběhu daného měsíce, a proto bude první sledované období u těchto př íjemcůčinit tř i kalendář ní měsíce a zbytek dní měsíce př edchozího. Průběžná finanční monitorovací zpráva se zasílá na NPS (společnost PwC) opět alespoň jednou za tř i kalendář ní měsíce, a to 3 týdny po skončení daného monitorovaného období. Pro stanovení př esné délky prvního monitorovacího období však platí obdobné principy jako v př ípadězpráv technických. Technické i finanční monitorovací zprávy musí být vždy zpracovány za shodné monitorovací období. Bude-li to však pro RP výhodnější, je možné př edkládat průběžné technické, resp. finanční monitorovací zprávy i za kratší než3 měsíční období, pokud o to RP projeví zájem. První sledované období by však mělo pokrývat minimálně1 celý kalendář ní měsíc a zbytek dní z př edchozího měsíce (viz více informací v části Periodicita př edkládání monitorovacích zpráv této kapitoly). U ostatních průběž ných monitorovacích zpráv by pak sledované období mělo pokrývat min. 1 kalendář ní měsíc. 6.1.6 TERMÍN PŘEDLOŽENÍ ZÁVĚREČNÉ TECHNICKÉ A FINANČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVY Závěrečnou technickou i finanční monitorovací zprávu musí př íjemce poskytovateli poskytnout prostř ednictvím NPS nejpozději do 1 měsíce po ukončení projektu. Termín ukončení projektu je stanoven individuálně pro každého př íjemce zvlášť v jeho „Rozhodnutí“. Jakýkoli výdaj, který vznikne nebo bude uhrazen po datu ukončení projektu, nebude uznatelným výdajem. Výjimku z tohoto ustanovení př edstavují výdaje z kapitoly 1 – Lidské zdroje vzniklé v dobětrvání projektu, avšak uhrazené maximálnědo jednoho měsíce po skončení projektu. Podmínkou pro uznatelnost těchto výdajůi nadále zůstává doložení výplatní pásky, výkazu práce, dokladu o uhrazení mzdy zaměstnanci a všech zákonných odvodů (sociální a zdravotní pojištění, zálohová daň) v závěrečné finanční monitorovací zprávě.
6.1.7 VYÚČTOVÁNÍ DOTACE Vyúčtování bude probíhat dle vyhlášky Ministerstva financí č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypoř ádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Zpracování vyúčtování proběhne ažpo schválení závěrečné FZ. Z rozhodnutí ŘO by mělo být vyúčtování na NPS př edloženo nejpozději do 31. 1. 2009 s ohledem na př ípadné opravy. Problematika vyúčtování dotace je součástí Metodického pokynu pro ukončení projektů, který je ke stažení na stránkách www.equalcr.cz.
65
6.2 Monitorovací indikátory Za účelem kvalitního monitorování pokroku v realizaci jednotlivých projektů, ale i celých opatř ení, priorit i celého projektu, stejnějako pro monitorování naplňování jednotlivých principůIniciativy Společenství EQUAL ze strany jednotlivých př íjemců slouží pravidelné sledování a vyhodnocování monitorovacích indikátorů. RP o vývoji dosažených hodnot budou pravidelně poskytovat informace NPS a ŘO prostř ednictvím technických monitorovacích zpráv. Indikátory mimo jiné poskytují každému RP základní informace nezbytné pro ř ízení a sebehodnocení RP. Monitorovací indikátory CIP EQUAL jsou stanoveny ŘO na základě indikátorů uvedených v Programovém dodatku CIP EQUAL (viz www.equalcr.cz). Každé RP se k relevantním indikátorům stanoveným na úrovni celého programu př ihlásilo v žádosti o finanční podporu, kde jsou uvedeny i plánované hodnoty jednotlivých indikátorů. Nad rámec indikátorů stanovených ŘO si RP mohli stanovit sledování dalších (vlastních) indikátorů. V př ípadě, že dojde ke změněmonitorovacích indikátorůna úrovni programu, budou př íjemci vyzváni ke stanovení plánovaných hodnot u nově definovaných indikátorů. V každé průběžné, resp. závěrečné technické monitorovací zprávě pak budou př íjemci o vývoji průběžných hodnot indikátorůposkytovat aktuální informace NPS a ŘO. Vzhledem k povinnosti sledovat vývoj jednotlivých průběžných hodnot monitorovacích indikátorůze strany NPS, ŘO a Monitorovacího výboru CIP EQUAL, bude muset být nedostatečné zpracování částí technických monitorovacích zpráv týkajících se monitorovacích indikátorů považováno za důvod pro vrácení dané zprávy k př epracování. Proto by všichni př íjemci měli problematice indikátorůvěnovat dostatečnou pozornost v průběhu celé realizace svých projektů, neboťv opačném př ípadě může mít nedostatečná práce s indikátory negativní dopad na rychlost projednávání technických zpráv, a tedy i na schvalování př íslušných ž ádostí o platby.
6.3 Kontroly na místě Ve kterékoli fázi realizace projektu, resp. i po jeho skončení mohou u př íjemce či kteréhokoli jeho partnera proběhnout různé typy kontrol na místě. Př íjemce bude o takové kontrole zpravidla př edem informován a bude mu sdělen účel kontroly (účetní, finanční, věcný, ověř ení souladu skutečnosti s údaji uváděnými v monitorovacích zprávách apod.). Př íjemce i všichni partneř i mají povinnost s osobami provádějícími kontrolu plněspolupracovat, umožnit jim př ístup na místo realizace projektu včetně př ístupu k počítačovým systémům a veškeré dokumentaci týkající se finančního a technického ř ízení projektu, a dále o provedených kontrolách daného projektu informovat národní podpůrnou strukturu a ř ídící orgán v technických monitorovacích zprávách vztahujících se ke sledovanému období. Kontroly na místě mohou být prováděny zejména ze strany NPS, MPSV a jím pověř enými osobami, místněpř íslušným finančním úř adem, Centrální harmonizační jednotkou MF ČR, Nejvyšším kontrolním úř adem, Evropskou komisí a Evropským účetním dvorem, př ípadněve spolupráci více výše uvedených orgánů.
66
7 EVALUACE CIP EQUAL Evaluace neboli hodnocení je součástí každého programu spolufinancovaného ze strukturálních fondůEU. Cílem evaluace je v jednotlivých fázích realizace daného programu zhodnotit, zda jeho zaměř ení, způsob realizace a dopady př ináší výsledky, které byly od programu očekávány jižv průběhu jeho př ípravy. Dále evaluace př ináší odpovědným orgánům podněty na zefektivnění a zlepšení stávajících postupů s systémůtak, aby program dosahoval ještělepších výsledků. Jednotlivé výstupy dílčích evaluačních studií tak poskytují cenné informační zdroje nejen pro ř ídící orgán, NPS či Monitorovací výbor CIP EQUAL, ale také pro samotné př íjemce i pro laickou a odbornou veř ejnost. Evaluace na úrovni programu je zajišť ována ř ídícím orgánem CIP EQUAL prostř ednictvím dílčích evaluačních projektůř ešených nezávislými hodnotitelskými týmy. V průběhu ř ešení jednotlivých evaluačních projektůje velmi pravděpodobné, že se některé hodnotitelské týmy budou obracet formou dotazníků, žádostí o schůzku či jiným př iměř eným způsobem i na zástupce RP za účelem zohlednění jejich zkušeností s realizací CIP EQUAL ve svých výstupech. V takovém př ípadě je nezbytné hodnotitelům poskytnout požadovanou součinnost tak, aby daná evaluační studie mohla být zdárnědokončena. O spolupráci na jednotlivých hodnotících studií a o spolupráci s jednotlivými hodnotitelskými týmy (jak domácími, tak i př ípadně evropskými) pak budou př íjemci pravidelněpodávat informaci ve svých technických monitorovacích zprávách. Prvními výstupy evaluace CIP EQUAL bylo formulování strategie hodnocení CIP EQUAL, vytvoř ení monitorovacích indikátorů CIP EQUAL a vytvoř ení metodické př íručky pro RP k problematice evaluace. Během let 2005 a 2006 proběhly jiždvě etapy průběžného hodnocení CIP EQUAL, další etapa je plánována na léta 2007 2008. Závěrečné zprávy z evaluace CIP EQUAL obsahují závěry a doporučení relevantní pro všechny subjekty zapojené do implementace CIP EQUAL, včetně př íjemcůdotace z CIP EQUAL. Je tedy vhodné, aby se př íjemci seznámili s těmito evaluačními zprávami a jejich doporučení př ípadně zohlednili př i realizaci svých pracovních programů. Všechny tyto podklady jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách ř ídícího orgánu CIP EQUAL zř ízených k problematice tohoto programu www.equalcr.cz. Více informací k problematice evaluací CIP EQUAL je proto možné získat právě v těchto podkladech a dále v Programu Iniciativy Společenství EQUAL.
67
8 PUBLICITA Na základě nař ízení Evropské komise č. 1159/2000 je každý př íjemce povinen informovat všechny subjekty zapojené do daného projektu a laickou i odbornou veř ejnost o tom, ž e daný projekt je spolufinancován z Evropské unie (EU), resp. Evropského sociálního fondu (ESF). Skutečnost, ž e je daný projekt či konkrétní výstup projektu spolufinancován z Evropské unie, musí být na každém takovém výstupu zvýrazněna prostř ednictvím vlajky EU. Vlajka EU musí být na daném materiálu zobrazena v př edepsaných barvách a v př edepsaném tvaru a velikosti. Jakákoli modifikace vlajky EU jižnení institucemi provádějícími kontroly u př íjemce považována za dostatečný doklad o dodržení ustanovení př edepisujících využívání evropské vlajky na všech podkladech vzniklých v rámci projektůspolufinancovaných z prostř edkůEU. Dalším povinným označením každého výstupu projektu je společné logo ESF a Programu Iniciativy Společenství EQUAL ČR. Finanční spoluúčast EU, resp. ESF musí být pomocí evropské vlajky a loga ESF-CIP EQUAL zdůrazněna během všech činností realizace projektu, př i jeho zahájení, v průběhu realizace i př i prezentaci projektu např . v médiích, na Internetu, v interních a výročních zprávách o realizaci projektu, během konferencí a seminář ůapod. Volba vhodných prostř edkůa opatř ení pro zajištění publicity projektu a jejich věcné a organizační zajištění závisí na rozhodnutí realizátora projektu. Obsah dokumentůje plněv kompetenci realizátora projektu a nelze jej v žádném př ípaděpovažovat za oficiální stanovisko Evropské unie, České republiky či ŘO. K propagaci projektu se doporučuje použití zejména následujících prostř edků (př iměř eněpodle velikosti projektu): Internet – průběžná aktualizace informací týkajících se realizovaných projektů, na všech internetových stránkách týkajících se projektůfinancovaných z CIP EQUAL však musí být umístěn odkaz na oficiální webové stránky CIP EQUAL v ČR (www.equalcr.cz); Tiskové zprávy; Tiskové konference př i zahájení projektu, v jeho průběhu, popř . př i jeho ukončení; Články a tématické př ílohy v tisku, inzerce v tisku; Publikace, školící a informační materiály (vydávané za účelem informování o projektu); Letáky, plakáty. Pokud jde o každý z výše uvedených nástrojůpublicity, účast EU na financování projektu musí dále být vyjádř ena alespoňza použití následujícího sdělení (standardní text): TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
68
Společné logo ESF a CIP EQUAL spolu s vlajkou EU a standardní text musí být umístěn na titulní straněvšech př íslušných informačních, školících a propagačních materiálech. Př íjemce finančních prostř edkůz ESF je povinen ř ídit se př i používání vlajky EU a loga ESF a CIP EQUAL nař ízením Evropské komise (ES) č. 1159/2000, Manuálem vizuální identity Iniciativy Společenství EQUAL v ČR (obsahuje pokyny pro používání log, závaznou podobu, barevnost a umístění log atd.), př ípadně dalšími požadavky ze strany ŘO a NPS. Zvláštní pozornost je tř eba věnovat správnému použití barevné nebo černobílé verze vlajky EU a log ESF a CIP EQUAL v závislosti na provedení daného materiálu, tj. v př ípadě černobílého provedení materiálu je nutné použ ít černobílou verzi vlajky a log, v př ípadě barevného provedení materiálůje nutné použít barevnou verzi vlajky a log. Vlajka EU, loga ESF-CIP EQUAL, Manuál vizuální identity a další informace k publicitějsou ke staž ení na webové stránce www.equalcr.cz a www.esfcr.cz. Náklady spojené se zajištěním publicity projektu jsou způsobilým výdajem pro financování z CIP EQUAL.
69
9 UKLÁDÁNÍ A ARCHIVACE DOKUMENTACE Pro účely kontroly musí př íjemce v průběhu realizace svého projektu i po jeho ukončení ukládat a archivovat veškerou dokumentaci vztahující se k administrování ař ízení svého projektu. Př edepsané lhůty ukládání a archivace konkrétních typůdokumentůjsou stanoveny evropskou i národní legislativou ČR. Evropská legislativa k délce období ukládání a archivace veškeré relevantní dokumentace uvádí, ž e všechna tato dokumentace musí být př íjemcem ukládána nejméněpo dobu tř í let po zaslání platby konečného zůstatku na účet platebního orgánu. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou komisi není legislativou ES určen termín pro proplacení koneč ného zůstatku jednotlivým členským státům, cožse v praxi obvykle projevuje tím, že platba konečného zůstatku bývá členskému státu zaslána ažnapř . po 12 či ještěvíce letech po uzavř ení programu, platí pro ukládání a archivaci veškeré dokumentace týkající se realizace jakéhokoli projektu spolufinancovaného ze strukturálních fondůEU v ČR doporučení Ministerstva pro místní rozvoj uchovávat veškerou relevantní dokumentaci ještěalespoňpo dobu 10 – 15 let od ukončení jednotlivých projektů. Nicméněvzhledem k velmi těžko odhadnutelnému datu proplacení konečné platby na účet platebního orgánu ze strany EK navíc př íjemcům doporučujeme, aby v období 10 – 15 let od ukončení daného projektu průběžně sledovali webové stránky MPSV, kde budou informace o proplacení konečného zůstatku programu na účet platebního orgánu zveř ejněny. Tímto ustanovením však není dotčena povinnost př íjemce a partnerů ukládat a archivovat dokumenty podle závazných právních př edpisůČR. Ukládání a archivace se ř ídí zejména těmito právními př edpisy: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších př edpisů, zákon 235/2004 Sb., o dani z př idané hodnoty, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a př íspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších př edpisů, zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších př edpisů. Na základělegislativy ČR je nutné některé typy dokumentůukládat a archivovat déle nežje stanoveno evropskou legislativou, např . mzdové listy ažpo dobu 30 let. Vzhledem k tomu, že jsou veškeré relevantní dokumenty důležitým průkazním materiálem, musí př íjemce př i jejich ukládání postupovat velmi obezř etněa musí zajistit, aby př i jakékoli př ípadné kontrole mohly být dokumenty použity jako důkazní prostř edek.
70
9.1 VEDENÍ DOKUMENTACE Dokumentace musí být vedena př ehledněa musí být lehce dosažitelná. Obdobně musí být k archivaci potř ebných dokumentů zavázáni ve smlouvách s př íjemcem podpory př ípadní partneř i a dodavatelé relevantních služeb. Př i zániku př íjemce, partnerůnebo dotčených dodavatelův období př ed uplynutím lhůty pro archivaci musí být s územně př íslušným státním oblastním archivem projednáno zabezpečení archivu. O tomto jednání musí být informován poskytovatel dotace. Pokud dokumenty zanikajícího subjektu nepř ebírá jeho právní nástupce, musí být umožněn výběr důležitých dokumentůposkytovateli podpory. Archivována musí být př edevším následující dokumentace: 1. Oznámení o schválení žádosti o dotaci, „Rozhodnutí“, včetněpodmínek, jejich změn a dodatků; 2. Texty smluv uzavíraných v rámci RP s jednotlivými partnery, jejich změny a dodatky; 3. Dokumentace prokazující dodržení všech př edepsaných krokův rámci jednotlivých realizovaných výběrových ř ízení (včetněkopií inzerátůči vyhlášení výběrových ř ízení na webových stránkách, zadávací dokumentace, nabídek od dodavatelů, písemného záznamu z jejich vyhodnocení a uzavř ených smluv nebo vystavených objednávek); 4. Doklady o prováděných externích výdajích z prostř edkůprojektu (včetněfaktur a dokladůo platbách či úhradách faktur); 5. Doklady o prováděných interních výdajích z prostř edků projektu (např . výkaz výdajůza místní pracovníky a experty na základěpracovních smluv s uvedením podrobností o vyplacených odměnách, kde položky budou rozčleněny na hrubou mzdu, výdaje na sociální a zdravotní pojištění a čistou mzdu, dále cestovní doklady, knihy jízd s vyznačením jízdy v rámci projektu (pro doložení spotř eby paliva souhrnný př ehled ujetých kilometrů, náklady na pohonné hmoty), interní doklady, prvotní doklady režijních nákladůúčtovaných v rámci projektu, faktury a doklady o platbách či úhradách faktur, v př ípadězaložení pokladny, evidenci př íjmůa výdajů finančních prostř edků, resp. výdajové a př íjmové pokladní doklady; 6. Ostatní doklady, které mají zásadní vztah k realizaci a financování projektu (např . technické a finanční zprávy, žádosti o platbu, písemná komunikace s ŘO a NPS, rozvrhy vzdělávacích kurzůa programů, vč. prezenčních listin, zápisůz jednání, př ehledy poskytnutého poradenství, materiální výstupy projektu (tiskoviny, audionahrávky, videonahrávky).
71
10 PŘÍLOHY PŘÍRUČKY PRO PŘÍJEMCE PRO AKCE 3
Seznam př íloh Př íloha č. 1 – formulářŽádost o změnu Př íloha č. 2 – formulářMetodika výpočtu alikvotního podílu Př íloha č. 3 – formulářČestného prohlášení Př íloha č. 4 – formulářPrůběžné technické monitorovací zprávy* (soubor PTMZ_Akce 3.rtf) Př íloha č. 5 – formulářVýkazu práce* (soubor PFMZ_vykaz_2_Akce 3.xls) Př íloha č. 6 – formulářVýkazu práce - vyplněný vzor* (soubor PFMZ_vykaz_2_priklad _Akce 3.xls) Př íloha č. 7 – Tabulky k Průběžné finanční monitorovací zprávě* (soubor PFMZ_prilohy_Akce 3.xls) Př íloha č. 8 – Komentářk Průběžné finanční monitorovací zprávě* (soubor PFMZ_Akce 3.rtf) Př íloha č. 9– Závěrečná technická monitorovací zpráva* (soubor zaverecna_zprava_Akce 3.rtf) Př íloha č. 10 – Závěrečná finanční monitorovací zpráva* (soubor ZFMZ_Akce 3.rtf) Př íloha č. 11 – Tabulky k Závěrečné finanční monitorovací zprávě* (soubor ZFMZ_Akce 3.xls)
*
V elektronické verzi př íručky nejsou tyto př ílohy obsaž eny. Tvoř í samostatný soubor.
72
Př íloha č .1
Žádost o změnu projektu A. Část vyplňovaná př íjemcem 1. Základní identifikač ní údaje Číslo projektu: EQUAL/2/XX, CZ.0X.X… Název př íjemce: Název projektu: Název rozvojového partnerství: Zač átek Akce 3: dd/mm/rrrr
2. Typ změ ny: 3. Podrobný popis změ ny vč etněvýč tu př íloh:
4. Odůvodně ní
(Podstatná i nepodstatná změna musí být ř ádnězdůvodněna.) (V př ípaděpodstatné změny, popište, pročje změna podmínek „Rozhodnutí“ nutná a př ípadnědoložte další požadovanou dokumentaci.)
Datum: Razítko organizace a podpis statutárního zástupce:
1
Př íloha č .2
METODIKA VÝPOČTU ALIKVOTNÍHO PODÍLU Číslo projektu: Př íjemce dotace: Název projektu: Název rozvojového partnerství: Úč innost metodiky od data: Popis metodiky:
1
A) výpočet nájmu kancelář e př íjemce partner č. 1 partner č. 2 Př ílohy: * B) výpočet vodné/stoč né př íjemce partner č. 1 partner č. 2 Př ílohy: C) výpočet energie př íjemce partner č. 1 partner č. 2 Př ílohy: D) výpočet internetu př íjemce partner č. 1 Př ílohy: E) výpočet nákladůna topení př íjemce partner č. 1 partner č. 2 Př ílohy:
př ílohami se rozumí doklady (smlouvy o pronájmu, faktury aj.). Metodika výpočtu musí být zachována po celou dobu trvání Akce 3. Současně musí být metodika schválena ze strany ŘO (viz Př íruč ka pro př íjemce pro Akci 3). *
2
jednotka/
př íjemce/
celkové náklady v
náklady na projekt
náklady na projekt EQUAL v
náklad, služ ba
partneř i
Kč /mě síc
EQUAL v %
Kč /mě síc
A) nájem kanceláře
př íjemce partner č .1 partner č .2 partner č .3
Celkem B) vodné/stoč né
př íjemce partner č .1 partner č .2 partner č .3
Celkem C) energie
př íjemce partner č .1 partner č .2 partner č .3
Celkem …….
3
Vypracoval: Dne: Podpis:
Schválil: Dne: Podpis:
Za ŘO schválil: Dne: Podpis:
4
Př íloha č .3
Čestné prohlášení
Finanční monitorovací zpráva na uznatelné náklady je založena na výdajích skutečněprovedených a průkaznědoložených a tyto výdaje byly uskutečněny v souladu s ustanoveními Rozhodnutí o poskytnutí dotace/jiného smluvního vztahu. Všechny ve finanční zprávěuvedené účetní doklady splňují požadavky na formální správnost stanovené zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších př edpisů. Všechny transakce jsou věrně zobrazeny v účetnictví, dolož ené doklady jsou transparentní a výdaje na nich jsou rozepsány na jednotlivé položky. Kopie úč etních dokladů, které jsou uvedeny ve zprávěa ke zprávěpř iložené i údaje o účetních dokladech na cestovné, nákup materiálu, zboží a služeb v částce 5 000,- Kča nižší, jejichžkopie nemusí být společněse zprávou př edkládány, odpovídají originálům účetních dokladů, které jsou k dispozici a př ístupné pro účely kontroly u př íjemce/partnera.
Jméno zpracovatele finanční zprávy: ………………………………………………. Datum a podpis:
……………………………………………….
Jméno statutárního zástupce:
………………………………………………..
Datum a podpis:
………………………………………………..
Razítko
………………………………………………..
1
