Příručka o ECTS pro studenty VOŠ a VŠ, aneb Jak neusnout na vavřínech!
Tento dokument vznikl jako výstup projektu OP VK s názvem Zvýšení prostupnosti studentů mezi VOŠ SOKRATES a VŠ pod registračním číslem CZ.1.07/2.1.00/32.0079.
Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky SOKRATES
2014
Úvodní slovo Vážení studenti, do rukou se Vám dostává příručka, která Vás provede problematikou Systému evropských přenosných kreditů (ECTS), včetně názorných příkladů. Tato publikace byla zpracována v rámci projektu OP VK CZ.1.07/2.1.00/32.0079 proto, aby Vám pomohla se v tomto systému snadno zorientovat, a tím Vám umožnila bezpečně projít studiem, ať už na VOŠ SOKRATES, či později na vysoké škole. Jak jistě sami pochopíte, ECTS je systémem, který Vám může studium velice usnadnit, ale také skýtá mnohá úskalí, kterých se, jak doufáme, díky naší brožuře vyvarujete a jak napovídá podtitul tohoto textu - neusnete při studiu na vavřínech. ECTS je jedním z nástrojů, který umožňuje připravit, specifikovat a poskytovat studijní programy vysokých/vyšších odborných škol. Využití kreditového systému a jeho propojení s klasifikační stupnicí tvoří studijní programy transparentnější a usnadňuje rozlišování kvalifikace. Výhodou tohoto systému je, že umožňuje komparaci vyššího a vysokoškolského vzdělání
v rámci
jednotlivých
vzdělávacích
institucí
napříč
Evropou,
napomáhá
transparentnímu a snadnému transferu studentů mezi jednotlivými institucemi a jejich větší mobilitě. Další pozitivum představuje možnost využít tento systém pro nejrůznější vzdělávací programy, typy studia (prezenční, kombinované, distanční) či typy učení (formální, neformální, informální). ECTS představuje jeden z pilířů Boloňského procesu1, který si klade za cíl vypracovat systém kreditů jako vhodného prostředku podpory všestranné studentské mobility. Kromě toho napomáhá také vzdělávacím institucím kupř. při zabezpečování kvality vzdělání. Milí studenti, mnoho úspěchů při studiu s ECTS Vám přeje Váš SOKRATES 1
Boloňská deklarace iniciovala Boloňský proces. Tento proces má zavést systém akademických titulů, které jsou snadno rozeznatelné a srovnatelné, podporují mobilitu studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, zajišťují vysokou kvalitu výuky a začleňují do vysokoškolského vzdělávání evropský rozměr. Boloňský proces má v současné době 47 signatářských zemí.
1 Historie ECTS Systém evropských přenosných kreditů byl vyvinut v roce 1989, aby umožnil zjednodušit uznávání studia vykonaného na zahraniční vysoké škole v rámci programu Erasmus. Nejprve byl testován asi na 100 vysokých školách a následně byl několikrát modifikován, přičemž do roku 1999 byl využíván zejména pro program Erasmus. V roce 1999 se stal součástí Boloňského procesu. Kromě funkce přenosu kreditů, nezbytné pro uznávání vzdělání dosaženého na zahraniční škole, byl ECTS systém postupně upravován, aby mohl být využíván i pro akumulaci získávaných kreditů. Mnoho zemí kreditový systém ECTS zahrnulo do svých právních předpisů. V rámci Boloňského procesu prošel kreditový systém nejednoznačným vývojem. Boloňská deklarace původně předpokládala, že bude vytvořen samostatný kreditový systém Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který bude podobný (a kompatibilní) s Evropským systémem převodu kreditů (ECTS) vzniklým pro potřeby programu Sokrates/Erasmus, avšak nebude s ním identický. Pražské komuniké z roku 2001 však poukázalo na nezbytnost podstatné míry shody mezi tímto zamýšleným kreditovým systémem a ECTS. V roce 2003 se pak na Berlínském komuniké signatáři domluvili, že kreditový systém Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání bude identický s ECTS. V návaznosti na toto rozhodnutí vydala v roce 2004 Evropská komise první příručku pro uživatele – Průvodce ECTS, 2004, v rámci které definovala základní používané pojmy. Kredity byly spojeny s jednotlivými kurzy, předměty, moduly a staly se jednotkou studijní zátěže, kterou musí k absolvování dané komponenty studijního programu vynaložit průměrný student. V roce 2005 byla na Bergenském komuniké zdůrazněna důležitost kreditového systému ve vazbě na rámce pro vysokoškolské kvalifikace. Obrázek č. 2.1 znázorňuje, v jaké fází se nachází aplikace systému ECTS v jednotlivých signatářských zemích.
Obrázek 2.1: Stav kreditového systému ECTS, 2012.
Zdroj: EHEA (2012). Kredity ECTS jsou zavedeny ve všech vysokoškolských oborech, je umožněn jejich přenos a akumulace. Kredity ECTS jsou jasně propojeny s výstupy učení. Kredity ECTS jsou zavedeny ve více než 75 % vysokoškolských oborů, je umožněn jejich přenos a akumulace a jsou jasně propojeny s výstupy učení. Kredity jsou zavedeny do všech částí všech vysokoškolských oborů a je využívána plná kompatibilita s kreditovým systémem ECTS přičemž je umožněna akumulace a přenos kreditů a kredity jsou jasně propojeny s výstupy učení. Kredity ECTS jsou zavedeny v 50 – 75 % všech vysokoškolských studijních oborů a jsou jasně propojeny se studijními výstupy. Kredity ECTS jsou zavedeny ve všech součástech více než 75 % vysokoškolských studijních oborů a umožňují jejich transfer a akumulaci, nicméně nejsou jasně propojeny se studijními výstupy. Kredity ECTS jsou zavedeny alespoň v 49 % všech vysokoškolských studijních oborů. Je využíván národní kreditní systém, který není plně kompatibilní se systémem ECTS. Kredity ECTS jsou zavedeny v méně než 49 % všech vysokoškolských studijních oborů. Kredity ECTS jsou využity ve všech oborech, avšak pouze pro transfer kreditů. Česká republika patří mezi ty státy zúčastněné na Boloňském procesu, které v podstatě všeobecně zavedly kreditový systém ECTS pro potřebu vysokých škol nebo to přinejmenším deklarují. Od roku 2001 (v důsledku změny zákona o vysokých školách provedené zákonem č. 147/2001 Sb.) má existence kreditového systému v akreditovaných studijních programech
vysokých škol také legální podklad, byť dosti omezený a jen parciálně upravený. Ustanovení § 49 odst. 1 věty druhé zákona o vysokých školách nicméně stanoví podstatu kreditového systému (kompatibilní se zásadami ECTS): Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Řada vysokých škol také již upravuje existenci kreditového systému ve svých vnitřních předpisech (studijních a zkušebních řádech), ať již podobě odkazu na zásady / metodiku ECTS, nebo v dalších ustanoveních.
2 Systém fungování ECTS Hlavní jednotkou ECTS jsou kredity. Ty jsou založeny na pracovní zátěži, kterou musí student vynaložit, aby dosáhl očekávaných výsledků učení, tedy aby získal požadované znalosti a porozuměl zadané problematice. Pojem pracovní zátěž představuje čas, který student průměrně potřebuje k dokončení všech činností, potřebných k učení. Jedná se tedy zejména o navštěvování přednášek, seminářů, vypracování projektů, účasti na praktických stážích, samostudiu a složení zkoušky. Tato zátěž je obvykle odhadována na 1500 – 1800 hodin ročně. Za splnění pracovní zátěže, vykonané v rámci jednoho akademického roku prezenčního studia, je studentovi uděleno 60 kreditů ECTS; jeden kredit tedy odpovídá přibližně 25 až 30 hodinám práce studenta. Kredity získané za jednotlivé moduly nevyjadřují, s jakou úrovní znalostí student daný modul absolvoval, neboť počet kreditů za jednotlivé moduly je fixní. Pokud si student Martin zvolil předmět Základy ekonomie s dotací 5 kreditů, znamená to, že pro úspěšné absolvování tohoto předmětu bude potřebovat přibližně 125-150 hodin práce, aby předmět úspěšně absolvoval. Do tohoto času je započítáno navštěvování přednášek a cvičení, samostudium, příprava na zkoušku, ale také zpracování nejrůznějších úkolů, které přednášející/cvičící vyžaduje (viz dále). Těchto pět získaných kreditů zároveň nespecifikuje, na jaké úrovni byly Martinovy znalosti – zda vynikající, či zda předmět absolvoval s „odřenýma ušima“. Běžný student obvykle potřebuje získat 60 kreditů za akademický rok. Studijní programy v rámci Evropy by tedy měly být hodnoceny následnou výší kreditů: -
bakalářský stupeň studia (první cyklus) 180 - 240 ECTS (dle délky studia, 3-4 roky)
-
magisterský stupeň studia (druhý cyklus) 60 - 120 ECTS (dle délky studia, 1-2 roky)
-
doktorské studium (třetí cyklus) nemá pevně stanoven rozsah ECTS kreditů.
2.1.
Přiznávání kreditů
Student může jednotlivé kredity získat jak za kompletní kvalifikace či studijní programy, tak za jeho dílčí vzdělávací složky. Ty mohou být představovány moduly, jednotlivými kurzy, pracovní stáží, prací v laboratoři, absolventskou prací, bakalářskou prací, diplomovou prací či dizertační prací. Kredity, které jsou těmto jednotkám přiděleny, jsou odvozeny od pracovní zátěže nutné k dosažení požadovaného výsledku. Kredity jsou zároveň studentovi uděleny až po úspěšném dokončení všech aktivit, požadovaných pro získání kreditů. Pokud má tedy předmět dotaci X kreditů a pro úspěšné ukončení je požadování vypracování seminární práce a složení zkoušky, nemůže student získat poměrnou část kreditů, pokud zpracuje seminární práci, avšak nesloží zkoušku. Kredity získané za jednotlivé části studia nevyjadřují, s jakou úrovní znalostí student daný modul absolvoval, neboť počet kreditů za jednotlivé moduly je fixní. Student také může během akademického roku získat více/méně kreditů ECTS než 60, a to pokud úspěšně absolvuje více/méně může vzdělávacích složek, než jak je určeno studijním plánem. Vyučující předmětu Základy ekonomie stanovil pro úspěšné získání 5 kreditů tyto požadavky: vypracování seminární práce na zadané téma a úspěšné složení ústní zkoušky. Tento předmět pro Martina těžší, než se domníval. Úspěšně se mu podařilo napsat seminární práci, avšak u ústní zkoušky mu chyběly základní znalosti a byl neúspěšný. Když poté požádal vyučujícího o udělení 2,5 kreditů za zpracování seminární práce, zjistil, že na tyto kredity nemá nárok a za předmět získá 0 kreditů. Pro získání požadovaných 5 kreditů musí Martin předmět Základy ekonomie absolvovat celý znovu a úspěšně napsat jak seminární práci tak úspěšně absolvovat ústní zkoušku, aby dosáhl na plný počet 5 kreditů.
2.2.
Akumulace kreditů
Během studia na zvolené vzdělávací instituci student akumuluje získané kredity. Pro možnost přechodu z prvního do druhého cyklu, tedy z bakalářského do magisterského studijního programu, je potřeba získat minimálně 180-240 kreditů. V případě tříletého bakalářského studia se jedná o alespoň 180 kreditů, pro čtyřletý bakalářský program je zapotřebí dosáhnout alespoň na 240 kreditů. Jana studuje na škole, která nemá stanovené podmínky pro přechod mezi jednotlivými semestry. Jana tedy ví, že pokud bude v zimním semestru neúspěšná a nesloží všechny zápočty/zkoušky, může si chybějící předměty doplnit v letním semestru tak, aby měla ke dni kontroly výuky požadovaných 60 kreditů. Zároveň si však uvědomuje, že pokud bude v letním semestru absolvovat předměty patřící do zimního semestru, bude muset v tomto semestru vynaložit větší pracovní úsilí. Jednotlivé vzdělávací instituce mohou kromě toho stanovit také minimální počet kreditů, nutný pro přechod mezi jednotlivými semestry či ročníky. Kromě toho mohou být také stanová podrobná pravidla, jaké vzdělávací složky musí či mohou být absolvovány v dané fázi studia, a na jaké úrovni (kupř. povinné předměty, volitelné předměty, vstupní požadavky). Získané kredity jsou studentovi zaznamenány do oficiálního výpisu studijních výsledků (kupř. index). Martin studuje ekonomicko-právní školu. Pro přechod mezi prvním a druhým ročníkem musí dle předpisu školy získat alespoň 40 kreditů. Zároveň pro přechod mezi 1. a 2. semestrem prvního ročníku musí získat alespoň 16 kreditů. Jeho studijní plán je složen ze skupiny povinných předmětů, které absolvovat musí, a ze skupiny volitelných předmětů, v rámci které si může předměty navolit (seznam předmětů pro první ročník je znázorněn v Tabulce 2.1).
Tabulka 2.1: Studijní plán 1. Semestr Typ povinnosti: Povinný Název
Ročník
Zakončení
Rozsah výuky
Kredity
Makroekonomie A
1 ZaZk
2+1
5
Nepřímé daně A
1 Zk
3+0
4
Daňové teorie
1 ZaZk
2+1
5
Právo EU pro ekonomy A
1 Za
2+0
3
Statistika A
1 ZaZk
2+2
5
Matematika v ekonomii
1 Za
2+2
5
Typ povinnosti: Povinně volitelný Název
Ročník
Zakončení
Rozsah výuky
Kredity
Dějiny ekonomických teorií
1 Zk
3+0
4
Fiskální teorie a politika
1 KlZap
2+1
4
Správa společností
1 ZaZk
2+1
4
Bankovnictví a kapitálové trhy
1 Za
3+0
3
Ekonometrie
1 ZaZk
2+2
5
Odborná praxe v zahraničí
1 Za
0+10
10
Firemní angličtina I
1 Za
0+2
2
2. Semestr Typ povinnosti: Povinný Název
Ročník
Zakončení
Rozsah výuky
Kredity
Mikroekonomie A
1 ZaZk
2+1
5
Přímé daně A
1 ZaZk
2+1
5
Účetnictví vybraných účetních jednotek
1 ZaZk
2+2
5
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
1 ZaZk
3+1
5
Speciální seminář
1 Za
0+2
3
Právo EU pro ekonomy A
1 Zk
2+0
3
Typ povinnosti: Povinně volitelný Název
Ročník
Zakončení
Rozsah výuky
Kredity
Obchodní operace se zahraničím
1 ZaZk
2+1
4
Účetnictví bank a pojišťoven
1 Za
2+1
4
Daně, mzdy a pojistné
1 Za
2+1
4
Finanční právo
1 Za
4+0
4
Základy finančního poradenství
1 Zk
2+0
3
Zahraničně-obchodní politika
1 Za
2+0
3
V rámci povinných předmětů prvního semestru Martin jejich úspěšném složení získá celkem 27 kreditů, v druhém semestru pak 26 kreditů. Do celkového součtu 60 kreditů mu tedy chybí 7 kreditů, na které může dosáhnout na základě úspěšného absolvování libovolné kombinace volitelných předmětů. Tyto kredity může získat již během prvního semestru, kupř. absolvováním předmětů Ekonometrie (5 kreditů) a Firemní angličtina I (2 kredity). Jeho kreditový zisk po úspěšném absolvování prvního semestru bude tedy 34 kreditů. Další možností je získat požadovaný počet kreditů až v druhém semestru, a to kupř. absolvováním předmětů Účetnictví bank a pojišťoven (4 kredity) a Zahraničně-obchodní politika (3 kredity). Martin může také svou zátěž rozložit rovnoměrně, a to absolvováním volitelných předmětů jak v 1. semestru (např. předmět Právo EU pro ekonomy A, 3 kredity), tak v 2. semestru (např. předmět Dějiny ekonomických teorií, 4 kredity). Martin byl v průběhu svého studia neúspěšný a podařilo se mu po prvním semestru získat pouze 18 kreditů. Přesto může pokračovat ve svém studiu, neboť dle studijního řádu musí mít kreditů alespoň 16. Přesto si však své studium neulehčil – chybějící kredity musí získat buď v druhém semestru prvního ročníku, nebo během studia druhého ročníku, a to úspěšným absolvováním chybějících předmětů prvního semestru prvního ročníku. Pokud tedy nebyl úspěšný v předmětech Nepřímé daně A a Makroekonomie A, může pokračovat do druhého semestru, avšak jejich absolvování se nevyhne. Obdobně, pokud Martin bude chtít po absolvování prvního ročníku pokračovat ve studiu druhého ročníku, musí získat alespoň 40 kreditů. Zbývajících 20 kreditů musí Martin získat během druhého ročníku, a to úspěšným absolvováním chybějících předmětů prvního ročníku. Jeho pracovní zátěž tedy bude vyšší než u studenta, který plní všechny své studijní povinnosti průběžně. Oproti tomu Jirka rád studuje a chtěl by navštěvovat více předmětů, než je nezbytně nutné. Proto si dobrovolně zapsal také další volitelné předměty, takže celkem po prvním ročníku získá více než 60 kreditů. Jirka si jako volitelné předměty zvolil Správa společností (4 kredity), Finanční právo (4 kredity) a Daně, mzdy a pojistné (4 kredity). Jirka tedy na konci prvního ročníku získá po úspěšném absolvování všech předmětů 65 kreditů. Přesto však musí v druhém ročníku absolvovat předměty s celkovým součtem alespoň 60 kreditů, 5 kreditů získaných navíc v prvním ročníku nesníží požadavek na získání alespoň 60 kreditů v druhém ročníku.
2.3.
Přenos kreditů
Kredity, které student získá v rámci studia na vybrané vyšší odborné/vysoké škole, mohou být přeneseny do jiného studijního programu, který nabízí stejná či další instituce. Tento proces však není automatický. Dochází k němu pouze za předpokladu, že nově zvolená instituce uzná kredity a s nimi spojené výsledky učení předchozí školy. Tímto uznáním dává najevo, že výstupy z učení, dosažené a ohodnocené původní institucí, splňují požadavky některého z jejích programů. V praxi se může vyskytnout situace, kdy přijímací instituce uzná daný předmět, avšak jeho kreditové ohodnocení je na původní škole jiné. V takovémto případě je počet kreditů původně přiznaných za daný předmět nahrazen počtem kreditů, kterými je ohodnocen na nové instituci. Před změnou studijního programu či vzdělávací instituce je tedy vhodné se dopředu informovat, zda budou studentovi získané kredity skutečně uznány. Protože Sandru baví studium a zároveň ráda cestuje a chtěla by se zlepšit v angličtině, rozhodla se studovat jeden semestr na anglické vysoké škole. Po úspěšném složení všech nezbytných testů začala zjišťovat, zda bude muset předměty, které vystuduje v Anglii, opět absolvovat i na své české škole. Zjistila, že předměty Makroekonomie A a Mikroekonomie A jsou jak v české, tak anglické škole ohodnoceny 5 kredity, a že tyto předměty jí česká škola po návratu domů uzná. Oproti tomu předmět Pracovní právo, který absolvuje v Anglii, česká škola nenabízí, a proto jí ho ani neuzná. Dále se rozhodla v Anglii navštěvovat předmět Fiskální teorie a politika, přičemž anglická škola jej ohodnotila celkem 4 kredity, avšak česká škola pouze 3 kredity. Po návratu do ČR bude Sandře uznán i tento předmět, avšak dostane za něj od české školy pouze 3 kredity. Chybějící kredit bude Sandra muset získat absolvováním dalšího předmětu. Přenos a akumulaci jednotlivých získaných kreditů zjednodušují studentovi klíčové dokumenty ECTS, kterými je katalog kurzů, formulář přihlášky pro studenta, studijní smlouva a výpis studijních výsledků, dále také dodatek k diplomu.
Katalog kurzů (viz Obrázek 3.1) poskytuje studentovi základní a přehledné informace o dané vzdělávací instituci, kreditovém systému, studijních programech a další informace, spojené se studiem na daném typu školy. Katalog kurzů mimo jiné poskytuje odkazy na jednotlivé předměty nabízené v rámci zvoleného studia, jejich obsah, kreditovou náročnost či požadavky na ukončení.
Obrázek 3.1: Základní vzhled katalogu kurzů
Formulářem přihlášky studenta (vzor viz Příloha 1) student dává najevo svůj zájem studovat na partnerské škole. Tento formulář má obsahovat všechny nezbytné informace o studentovi. Mimo jiné uvádí základní osobní údaje, dosažené vzdělání, předpokládanou délku studia na této škole či jazyk, ve kterém bude na zvolené škole studovat. Studijní smlouva pak upravuje smluvní podmínky, má studentovi garantovat studium předmětů uvedených ve smlouvě a předejít případným konfliktům (vzor viz Příloha 2). Smlouva je podepisována domovskou institucí, hostitelskou institucí a studentem. Výpis studijních výsledků představuje souhrnný seznam absolvovaných předmětů a jejich kreditové hodnocení, potvrzení zahraniční institucí (vzor viz Příloha 3). Výpis studijních výsledků poskytuje přesný a aktuální přehled o pokroku studenta, absolvovaných vzdělávacích složkách a získaných ECTS kreditech.
2.4.
Klasifikace ECTS
Vzdělávací a klasifikační systémy jednotlivých zemí se značně odlišují, přičemž tyto rozdíly jsou patrné také v rámci vysokých/vyšších odborných škol v rámci jednotlivých zemí. S nárůstem mobility studentů, a to jak mezi státy, tak mezi školami v rámci jedné země, byla identifikována potřeba vytvořit klasifikační systém, který by transparentně a srozumitelně umožnil jednotlivé systémy porovnávat a studijní výsledky převádět. Po vzniku kreditního systému ECTS byla vytvořena klasifikační stupnice, která existovala souběžně s národními systémy a umožňovala převod výsledků do různých systémů. Tato stupnice je založena na statistickém rozdělení známek označujících úspěšné složení předmětu, přičemž je dělí na pět skupin (A, B, C, D, E), v případě neúspěšného zakončení předmětu je využíváno písmeno F. Hodnocení A získává v tomto systému 10 % studentů s nejlepším výsledkem, známku B dalších 25 % studentů, známku C následujících 35 %, D 25 % a E 10 % studentů s nejhoršími výsledky. Pokud tedy daná škola využívá klasifikační systém známek 1-15, přičemž známka 1 značí nejhorší výsledek a 15 nejlepší výsledek, a jestliže 10 % nejlepších studentů získá známy 14 a 15, pak tito studenti v klasifikačním systému ECTS obdrží klasifikaci A.
Jirka studuje na škole, která využívá hodnocení 1-20, přičemž známka 20 je nejlepší. Pouze 10 % studentů dosáhne na známky 18-20, mezi nimi je i Jirka. Pokud by Jirka chtěl vyjádřit svůj výsledek pomocí klasifikační stupnice ECTS, získal by známku A.
2.5.
Zabezpečení kvality
Zavedení a využívání systému ECTS na škole automaticky neznamená, že tato instituce nabízí kvalitní vzdělávací program. Zodpovědnost za zabezpečení kvality nabízených studijních programů je v gesci každé instituce, která je poskytuje. Ta by měla zajistit, aby kvalita nabízených programů a kvalifikací odpovídala specifikacím a požadavkům samotné instituce, ale také požadavkům jiných subjektů, které mají ze zákona oprávnění tyto požadavky stanovovat. Jednotlivé instituce také mohou být předmětem externích přezkumů kvality prováděných agenturami pro zabezpečení kvality. Používání systému ECTS by mělo naplnit zejména tyto standardy: -
zabezpečení formálních mechanismů pro schvalování, pravidelný přezku a sledování programů a udělování diplomů, a to včetně (i) vypracování a zveřejnění jednoznačně formulovaných očekávaných výsledků učení a (ii) věnování pozornosti studijnímu plánu a přípravě a obsahu vzdělávacích programů,
-
pravidelné zveřejňování nestranných a objektivních informací, týkajících se kvalitativních a kvantitativních nabízených programů a udělovaných titulů.
ECTS Label je osvědčení, které vydává Evropská komise těm vysokým školám, které správně implementují systém ECTS. Poprvé tomu tak bylo v období 2003–2006, po několikaleté přestávce udělování certifikátu pokračuje od r. 2009. V letech 2003-2006 jej získalo 21 institucí, žádná nebyla z České republiky. V r. 2009 uspělo 23 institucí, z České republiky jej získaly pouze dvě vysoké školy.
V r. 2010 bylo podáno 38 žádostí ze strany českých
vysokých škol, ve kterých uspělo 5 vysokých škol. Základním a nejdůležitějším požadavkem je důsledné a správné používání ECTS ve všech bakalářských a magisterských studijních programech. Vysoká škola musí zveřejnit informační balíček a katalog předmětů na svých webových stránkách. Její dokumenty musí být snadno dostupné, zpracovány v anglickém jazyce a obsahovat informace pro zahraniční studenty v předepsané struktuře. Při mezinárodních mobilitách studentů, pak vysoká škola musí důsledně používat dokumenty ECTS. Martina chce v rámci programu Erasmus studovat na zahraniční škole. Poté, co si našla instituci, která jí nabízí vhodné předměty, zajímá se také, zda tato škola nabízí kvalitní vzdělávací program. Proto navštíví stránku http://eacea.ec.europa.eu/llp/support_measures_and_network/ects_dsl_en.php a ověří si, zda je tato jí zvolená škola na seznamu.
2.6.
Výhody a nevýhody kreditního systému
Kreditní systém přináší studentovi řadu výhod, (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu a možnost přerušování studia), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu. Neřídí-li se doporučeným standardním studijním (vzdělávacím) programem, může si být vědom určitých rizik na větších školách se složitější organizací studia. 1. Nemá zajištěn rozvrh. Výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době. 2. Musí mnohem více než dosud promýšlet dopředu další program svého studia, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost dalšího postupu (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit podmínky pro absolutorium).
3. Má možnost regulovat si sám rychlost plnění podmínek studia, ale při překročení přesně vymezených hranic je mu bez jakéhokoliv předchozího varování studium ukončeno pro neprospěch. Důvodem pro takové ukončení je např.:
nesplnění podmínek stanovených pro 1. semestr (období),
získání méně než 40 kreditů za první rok studia.
4. Volí-li student standardní postup studiem (tj. podle standardního studijního plánu) a zná-li dobře studijní a zkušební řád, jsou uvedená rizika minimální.
3 Závěr Úspěšné absolvování studia na vyšší odborné či vysoké škole předpokládá kromě jiného také orientaci v systému hodnocení studia, který daná škola využívá. Jednou z velmi často využívaných možností je Systém evropských přenosných kreditů. Tento systém vznikl již v roce 1989, avšak pro potřeby Boloňského procesu začal být oficiálně využíván až v roce 2003. Předkládaná příručka pro studenty VOŠ a VŠ přibližuje základní principy fungování systému ECTS. Jejím cílem je poskytnout studentovi přehled, jakým způsobem tento systém funguje a jak s ním pracovat. Zaměřuje se zejména na to, jak může student kredity získat, jak akumulovat kredity v průběhu studia a poukazuje na případné nástrahy. V následující části se publikace zaměřuje na možnost přenosu kreditů při studijním pobytu. Poslední část popisuje provázanost mezi systémem ECTS a klasifikací výsledků. Text je doplněn řadou praktických příkladů a snaží se poskytnout snadný manuál, jak se vyhnout některým nástrahám studia na zvolené škole tak, aby studentům usnadnil studium s ECTS a zároveň jej motivoval k výborným studijním výsledkům.
Příloha 1: Vzor formulář přihlášky pro studenta
ERASMUS programme Application form for exchange students ACADEMIC YEAR OF REALIZATION: HOME UNIVERSITY: FACULTY/DEPARTMENT:
photograph
PERSONAL DATA (Please fill in the form in your PC!)
Family name
First name(s)
Date of birth
Sex
M / F
Nationality: Address where you want us to send letters:
Permanent address (if different)
Tel.: Current address is valid until:
E-mail:
EXCHANGE PERIOD Level of higher education :
Period of study: year
months
□ Undergraduate
Autumn semester
University (College, Institution) where you will study : Mother tongue:
□ Magistral
Spring semester
□ Doctoral
Full
academic
Příloha 2: Vzor studijní smlouvy
LEARNING AGREEMENT I.
DETAILS OF STUDENT
Name of student: Student´s email address: Field of study: Sending institution: Academic year:
Country: Study period from:
to:
II. DETAILS OF THE PROPOSED STUDY PROGRAMME ABROAD/LEARNING AGREEMENT Receiving institution: Country Course unit code (if any) and page no. Of the course catalogue
Course unit title (as indicated in the course catalogue)
Number of ECTS credits
Semestr W: winter S: summer
If necessary, continue this list on a separate sheet Fair translation of grades must be ensured and the student has been informed about the methodology
III. COMMITMENT OF THE THREE PARTIES STUDENT: Student´s signature:
Date:
SENDING INSTITUTION We confirm that the learning agreement is approved. Departmental coordinator´s signature: Date:
Institutional coordinator´s signature: Date:
RECEIVING INSTITUTION We confirm that the learning agreement is approved. Departmental coordinator´s signature: Date:
Institutional coordinator´s signature: Date:
CHANGES TO ORIGINAL LEARNING AGREEMENT (to be filled in ONLY if appropriate) Name of student: Student´s email address: Sending institution: Course unit code (if any) and page no. Of the course catalogue
Country: Course unit title (as indicated in the course catalogue)
Number of ECTS credits
Semestr W: winter S: summer
If necessary, continue this list on a separate sheet
STUDENT: Student´s signature:
Date:
SENDING INSTITUTION We confirm that the above-listed changes to the initially accepted learning agreement are approved. Departmental coordinator´s signature: Date:
Institutional coordinator´s signature: Date:
RECEIVING INSTITUTION We confirm that the above-listed changes to the initially accepted learning agreement are approved. Departmental coordinator´s signature: Date:
Institutional coordinator´s signature: Date:
Příloha 3: Vzor přehledu studijních výsledků
Přehled studijních výsledků získaných v rámci studia v zahraničí/Academic recognition of study results from abroad Jméno studenta/Student´s name: Číslo studenta/Student´s number: Akademický rok/Academic year: Semestr/Semester: Fakulta/Faculty: Ročník studia/Year of study: Obor studia/Study field: Zahraniční univerzita/Foreign university: ID kód zahraniční univerzity/ID code of the foreign university: Výsledky studia na zahraniční univerzitě jsou tímto uznány jakou součást řádného studijního programu na …. Study results from the foreign university are herewith recognised as part of the regular study programme at… PŘEDMĚTY STUDOVANÉ NA ZAHRANIČNÍ UNIVERZITĚ/ COURSES STUDIED AT THE FOREIGN UNIVERSITY Název předmětu/Title of course unit
PŘEDMĚTY UZNANÉ NA DOMÁCÍ FAKULTĚ/ COURSES RECOGNISED AT HOME FACULTY
Délka trvání Místní ECTS Hodnocení/ známka/ kredity/ Assessment předmětu/ Duration of Local ECTS course unit Grade Credits Zde vyplňte název předmětu studovaného v zahraničí
Délka trvání Místní ECTS Hodnocení/ známka/ kredity/ Assessment předmětu/ Duration of Local ECTS course unit Grade Credits Zde vyplňte název předmětu studovaného v zahraničí
Celkový počet ECTS kreditů Total number of ECTS Credits:
Celkový počet ECTS kreditů Total number of ECTS Credits:
Garant studijního oboru/Director of study branch:
Datum/Date:
Fakultní koordinátor/Faculty coordinator:
Datum/Date:
Schvaluji uznání studijních výsledků na zahraniční univerzitě v uvedeném rozsahu a s uvedeným kreditovým hodnocením/I approve recognition of the study results from the foreign university in above given extent and with above given credit clasification. Student řádně ukončil studijní pobyt na zahraniční univerzitě a splnil všechny administrativní podmínky pro uznání zahraničního studijního pobytu/Student properly finished study stay at the foreign university and fulfiled all administrative conditions for recognition of foreign study stay. Za oddělení Mobility studentů/On behalf of the Students´s Mobility Department:
Datum/Date:
Zaevidováno do informačního systému university/Inserted into the university information system. Pracovník studijního oddělení fakulty/Employee of the Office for Study Affairs at the Faculty: Datum/Date:
