Přírodní park Bobrava

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Přírodní park Bobrava Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph.D.

Kamenická Tereza

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Přírodní park Bobrava vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury a internetových zdrojů. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………... podpis autora………………………………

PODĚKOVÁNÍ Především děkuji Mgr. Dr. Jaroslavovi Knotkovi Ph.D. za odborné vedení této práce, dále pak pracovníkům Krajského úřadu Jihomoravského kraje za poskytnutí cenných informací a dokumentů, a všem ostatním, kteří mi byli nějakým způsobem nápomocni.

Abstrakt

Tato bakalářská práce se zabývá přírodním parkem Bobrava, který je situován v okrese Brno-venkov. Zaměřuje se na základní informace o přírodních podmínkách v přírodním parku (geologii, geomorfologii, hydrologii atd.), historii, ochranu krajinného rázu území, na vyhodnocení aktuálního stavu určitých částí přírodního parku, a také na turistické a rekreační využití. Na významných místech přírodního parku je popsán výskyt chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Součástí práce je také vypracování zásad ochrany v ohrožených významných územích. Dále je zde uveden vztah území k soustavě Natura 2000. Cílem této práce je vymezení přírodně nejcennějších ploch a to na základě mapování určitých významných území, a poskytnutí ucelené informace o této lokalitě a poukázat na zajímavosti, které se zde nacházejí. Klíčová slova: krajinný ráz, zvláště chráněná území, Natura 2000

Abstract

This bachelor thesis is about Bobrava nature park which is situated in the region Brnoprovince. It addresses the basic informations about natural conditions in nature park (geology, geomorphology, hydrology etc.), history, protection of landscape character, evaluation of actual state of some parts of nature park, as well as tourist and recreational usages. The presence of the preserved and endangered species of plants and animals is described at important places of the nature park. Part of this thesis is elaboration of principles of protection in endangered important areas. Then there is introduced relation of landscape to Natura 2000 system. The main aim of this thesis is determination of naturaly the most valuable areas, namely by means of mapping of specific

and

significant areas, and giving the survey about this area and point to interests which we can find there is the aim of this thesis. Key words: landscape character, specially protected area, Natura 2000|

Obsah 1 ÚVOD

7

2 CÍL PRÁCE

8

3 VYMEZENÍ PŘÍRODNÍHO PARKU BOBRAVA

9

4 PŘÍRODNÍ POMĚRY

11

4.1 Geomorfologické poměry

11

4.2 Geologické poměry

11

4.3 Hydrologické poměry

11

4.4 Klimatické poměry

12

4.5 Pedologie

13

4.6 Flóra

13

4.6.1 Památný strom

15

4.7 Fauna

16

5 HISTORIE

17

6 POSLÁNÍ PŘÍRODNÍHO PARKU

20

7 PŘÍRODNĚ VÝZNAMNÉ LOKALITY

22

7.1 Zvláště chráněná území 7.1.1 PP Střelická bažinka 7.1.1.1 Natura 2000 a zásady managamentu stanovišť druhů v EVL 7.1.2 PP Střelický les 7.2 Významné krajinné prvky

22 22 28 29 31

7.2.1 Lesní evidované cenné části VKP ze zákona

32

7.2.2 Mokřadní evidované cenné části VKP ze zákona

33

8 KULTURNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

34

8.1 Landcover

34

8.2 Rekreace

35

9 PŘÍPADNÁ OHROŽENÍ KRAJINNÉHO RÁZU

38

10 DISKUSE

40

11 ZÁVĚR

42

12 POUŽITÉ PRAMENY

45

13 SEZNAM PŘÍLOH

48

PŘÍLOHY

49

1 ÚVOD

Bakalářská práce se zabývá charakteristikou přírodního parku Bobrava, který se nachází v okrese Brno-venkov. Pojem „přírodní park“, který se zařazuje mezi nižší stupeň ochrany krajiny, byl poprvé uveden v zákoně č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a slouží k ochraně krajinného rázu. Dříve se mluvilo o tzv. oblasti klidu, která měla sloužit hlavně k relaxaci lidí. Byla vyhlašována okresním národním výborem dané oblasti. Posláním klidových oblastí bylo zachovávat lokality s málo narušeným přírodním prostředím. Po definování pojmu „přírodní park“ se však kladl větší důraz na ochranu přírody a krajinného rázu. Význam a hodnota tohoto území spočívá především ve stávajícím charakteru a struktuře tohoto území. Přírodní park Bobrava je velmi zachovalé území lesního komplexu s minimem zástavby, proto je zde kladen důraz na udržení stávajícího charakteru této oblasti. Nachází se zde několik zvláště chráněných území (dále jen ZCHÚ) a evidovaných zvláště cenných částí významných krajinných prvků ze zákona (dále jen VKP), o které je třeba pečovat, a to z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dominantou přírodního parku je říčka Bobrava, která pramení u obce Rudka a vlévá se do řeky Svratky. V blízkosti říčky Bobravy je postaveno několik mlýnů, které si však zachovávají takový charakter, že zapadají do krajiny a nehyzdí okolí. Tato oblast je zajímavá i z historického hlediska, z mnoha archeologických nálezů můžeme usuzovat, že území přírodního parku a jeho okolí bylo osídleno již pravěkými kulturami. Přírodní park je také velmi vyhledávaným místem k odpočinku. Územím prochází několik cyklostezek, turistických cest a naučných stezek. Téma přírodní park Bobrava jsem si vybrala z tohoto důvodu, že bydlím nedaleko tohoto území a často jej navštěvuji na kole, a proto jsem se rozhodla o tomto místě zjistit víc.

7

2 CÍL PRÁCE

Cíl této práce spočívá v popisu historického vývoje území přírodního parku Bobrava a ve vymezení jeho přírodně nejcennějších ploch, včetně vztahu daného území k soustavě Natura 2000. Součástí práce bude rovněž i problematika ochrany krajinného rázu na území přírodního parku. Pozornost se přitom zaměří na hledání a identifikaci všech reálně či potencionálně problematických a sporných záměrů na území přírodního parku, které by mohly negativně ovlivnit krajinný ráz tohoto území. Výsledkem práce by mělo být zhodnocení stávajícího stavu přírodního parku Bobrava z hlediska cílů jeho ochrany. Základem pro zpracování bude provedení literární rešerše ze shromážděných pramenů k dané problematice. Další informace budou získávány hledáním v archivech, knihovnách, s využitím stávajících i historických map a fotografií. Důležitým pramenem bude rovněž komunikace s pracovníky orgánů státní správy, orgánů samosprávy, dotčených státních organizací a institucí, stejně jako i s regionálními a místními znalci.

8

3 VYMEZENÍ PŘÍRODNÍHO PARKU BOBRAVA

Přírodní park Bobrava je situován v Jihomoravském kraji v okrese Brno – venkov, ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností - Ivančice, Rosice a Šlapanice, v katastrálních územích (dále jen k. ú.) Hlína, Moravské Bránice, Neslovice, Omice, Ořechov, Popůvky, Prštice, Radostice, Silůvky, Střelice, Tetčice a Troubsko. Rozloha území činí zhruba 3100 ha. Dle Nařízení Jihomoravského kraje o zřízení Přírodního parku Bobrava, které vydala Rada Jihomoravského kraje 14. 4. 2010 podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se hranice přírodního parku Bobrava vymezují následovně: Hranice vede od přemostění říčky Bobravy na silnici III. třídy mezi obcemi Radostice a Tetčice na východoseverovýchod až k hranici katastrálního území Střelice. Po této katastrální hranici postupuje hranice k severnímu okraji lesa. Hranice sleduje okraj lesa až k silnici III. třídy a vede dál na východ. Hranice se po cca 1,5 km odpojuje od silnice a pokračuje po okraji lesa, dále vede na jihozápad k cestě, která kopíruje hranici katastrálního území Střelice. Po této hranici katastrálního území pokračuje severozápadně a potom vede na jihozápad až k lesní cestě, kterou kopíruje jihovýchodním směrem až k výškové kótě 367 m, zde se lomí, a přes tuto kótu postupuje na jih až k okraji lesa a vede k Omickému potoku. Hranice sleduje Omický potok přes železniční trať Brno – Jihlava a silnici a pokračuje k železniční trati Brno – Moravské Bránice. Poté hranice pokračuje podél této trati až k silnici III. třídy, po které pokračuje ve směru Střelice k oplocenému areálu, od kterého pokračuje na jih podél oplocení a dál k jižnímu okraji lesa. Okraj lesa hranice sleduje po silnici III. třídy mezi obcemi Střelice a Ořechov, po které pokračuje jižním směrem a dále vede na západ a pokračuje k okraji lesa. Po okraji lesa hranice vede až k lesnímu průseku nad vedení plynovodu, kterým pokračuje v cestě, která směřuje k Radostickému mlýnu a dále k silnici III. třídy vedoucí přes Radostice. Potom hranice pokračuje podél okraje lesa kolem Radostic a dál vede až po hranici katastrálního území Prštice. Za tunelem na trati Brno – Moravské bránice postupuje po lesní cestě. Dále hranice pokračuje po okraji lesa až k cestě procházející po hrázi rybníku Fialská a dále po ní k silnici III. třídy, která spojuje obce Hlína a Prštice. Hranice po této silnici pokračuje dál a následně po 9

železniční trati Brno – Moravské Bránice, ze které odbočuje na západ k okraji lesa. Ten hranice kopíruje k výškové kótě 335 m, od této kóty jde na jihozápadojih a vede ke křižovatce lesních cest, odkud pokračuje po okraji lesa až k silnici II. třídy, kterou sleduje k obci Hlína a dále pokračuje po hranici lesa. Okraj lesa hranice sleduje kolem obce Hlína až k výškové kótě 436 m, odkud pokračuje po lesní cestě k hranici lesa, která leží na východ od obce Neslovice. Poté hranice pokračuje za obec Tetčice, kde navazuje na silnici III. třídy, která leží mezi obcemi Tetčice a Radostice až k přemostění řeky Bobravy, kde se hranice uzavírá. V roce 1988 byl požadavek na změnu hranic v tehdejší oblasti klidu Bobrava. Oblasti klidu Bobrava nevyhovovaly 4 ha území. Tento požadavek byl projednán a nakonec schválen.

10

4 PŘÍRODNÍ POMĚRY

4.1 Geomorfologické poměry Z geomorfologického hlediska leží přírodní park v severovýchodní části provincie Česká vysočina a v subprovincii Českomoravské. Území je tvořeno střední částí Bobravské vrchoviny. Bobravská vrchovina má velmi pestrý a členitý reliéf a je tvořená hlubinnými vyvřelinami brněnského masivu. Bobravská vrchovina je pokrytá lesy se zaříznutým údolím středního toku říčky Bobravy. Hlavní částí Bobravské vrchoviny je Lipovská vrchovina, která je zároveň součástí přírodního parku. (Hudec a kol., 1995) Nejnižším bodem území je dno údolí Bobravy u Anenského mlýna, které má výšku 250 m n. m. Nejvyšší vrcholy dosahují výšky až kolem 450 m n. m. (Mackovčin a kol., 2008)

4.2 Geologické poměry Geologické poměry přírodního parku jsou tvořeny Brněnským masívem. Brněnský masív vystupuje mezi Miroslaví a Boskovicemi na ploše cca 550 km2 východně od Boskovické brázdy. (http://www.geology.cz) Na složení Brněnského masívu se podílejí z největší části granodiority, granity – tyto horniny jsou hlavní součástí Střelické kotliny. Mezi další horniny vyskytující se na území přírodního parku patří bazické a ultrabazické horniny (gabra), aplity atd. V údolí Bobravy je možné se setkat s vystupujícími skalnatými stráněmi, na plošinách a stráních je možno nalézt porůznu roztroušené balvany, a to především na území přírodní památky (dále jen PP) Střelický les (viz obr. č. 15). (Slavík, 1897)

4.3 Hydrologické poměry Přírodním parkem Bobrava protéká říčka Bobrava (viz obr. č. 2, 5), která je dominantním tokem v tomto území. Bobrava pramení v blízkosti obce Rudka v nadmořské výšce 495 m n. m. Je dlouhá 36 km a vlévá se do ní několik větších a menších přítoků. (Sukop, 2008) Pravostranným přítokem je Hajanský potok, Zlaté potoky, Bílá voda, Tetčický potok. Z levostranných přítoků je to Troubský potok a Omický potok. Říčka Bobrava je pravostranným přítokem Svratky, do které se vlévá u Popovic. (Vačkář, 2000) 11

Bylo zjištěno znečištění říčky, a to hlavně po průtoku obcemi Omice, Radostice, Rosice, kdy se voda nachází ve stádiu alfa - mezosabrobity a beta - mezosaprobity, tedy ve stádiu slabě a silně znečištěné vody. (Sukop, 2008) Nejhorší kvalita vody se vykazuje při soutoku Svratky a Bobravy, kdy se voda nachází ve stádiu polysaprobity, tedy vody velmi silně znečištěné. Nejčistší voda se nachází v horním úseku říčky. (Hudec a kol., 1995) Součástí přírodního parku jsou také dva mokřady – Bobravský mokřad, který je řazen mezi evidované zvláště cenné části VKP Bobravský mokřad a PP Střelická bažinka, což je důležitá oblast pro rozmnožování obojživelníků. Dále pak se zde nachází rybník Fialská, který je součástí evidované zvláště cenné části VKP Fialská. Kromě rybníku Fialská zde můžeme najít další menší rybníčky. Na okraji lesa v k. ú. Tetčice, u silnice vedoucí z Radostic do Tetčic, se nachází studánka s názvem Svatoplukova.

4.4 Klimatické poměry Toto území spadá do teplé oblasti s mírnými zimami a s nižším výskytem srážek, které jsou nerovnoměrně rozložené během roku. Projevuje se zde suché klima, které je způsobeno polohou Bobravské vrchoviny v mírném stínu Českomoravské vrchoviny. (Vačkář, 2000) Přírodní park Bobrava je součástí k. ú. obcí Hlína a Neslovice, které spadají do Mikroregionu Ivančicko. Mikroregion Ivančicko patří dle Quitta do teplé oblasti T 4. Tato teplá oblast přechází do teplé oblasti T2, která v přírodním parku Bobrava převažuje. Přívalové deště se vyskytují při častém jihovýchodním proudění. V létě proudí západní a jihovýchodní větry, díky kterým bývá v letním období sucho. (http://mr.ivancice.cz) Charakteristické hodnoty pro tyto oblasti jsou uvedeny v tabulce Charakteristiky klimatických oblastí T2 a T4.

12

Tab. č. 1: Charakteristiky klimatických oblastí T2 a T4 (Quitt, 1971)

Klimatická oblast – teplá

T2 50 – 60

Počet letních dnů Počet dnů s teplotou alespoň 10°C

T4 60 – 70

160 – 170 170 – 180 100 – 110

Počet mrazových dnů Počet ledových dnů

30 – 40

Průměrné teploty - leden (°C )

–2 – –3

Průměrné teploty - duben (°C) Průměrné teploty - červenec (°C) Průměrné teploty - září (°C) Srážky – vegetační období (mm) Srážky – zimní období (mm)

8–9

9 – 10

18 – 19

19 – 20

7–9

9 – 10

350 – 400 300 – 350 200 – 300

4.5 Pedologie Převažujícím půdním typem jsou zde hnědozemě a půdní druh zastupují půdy převážně hlinité. Dále se zde nacházejí nivní půdy. Nivní půdy se vyskytují na místech, kde dochází ke kolísání hladiny podzemní vody během roku, proto se nacházejí v aluviálních nivách podél toků. Patří k půdám středně hlubokým až hlubokým a řadíme je k hlinitým a jílovitohlinitým dle zrnitostního složení. (Hudec a kol., 1995)

4.6 Flóra Dle fytogeografického členění se přírodní park Bobrava řadí do panonského termofytika s výskytem teplomilné flóry. (Martiško, 1997). Území přírodního parku Bobrava je zastoupeno několika chráněnými druhy rostlin. V přírodním parku Bobrava jsem našla a zároveň potvrdila výskyt těchto zvláště chráněných

rostlin:

vemeník

dvoulistý

(Platanthera

bifolia),

okrotice

bílá

(Cephalanthera damasonium), oměj vlčí (Aconitum vulparia), hvězdnice chlumní (Aster amellus), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), třemdava bílá (Dictamnus albus), která roste v PP Střelický les ve velmi hojném počtu. Objevila jsem nové místo výskytu bledule jarní (Leucojum vernum) a sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis), a to v lese mezi Tetčicemi a Neslovicemi. 13

Dále jsem našla koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) rostoucí u Neslovic v PP Patočkova hora, která se nachází cca 200 m od hranic přírodního parku. Výskyt této rostliny jsem bohužel nepotvrdila v evidované zvláště cenné části VKP Frédy. Všechny Tyto rostliny jsou chráněné dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Další zvláště chráněná rostlina, kterou zde můžeme najít je árón plamatý (Arum maculatum) nebo plamének přímý (Clematis recta). Zároveň jsou všechny tyto rostliny zapsané v Červeném seznamu. Našla jsem zde rovněž i další rostliny zařazené do Červeného seznamu: hořec křížatý (Gentiana cruciata), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyleum), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), prvosenka jarní (Primula veris). řeřišnice luční velkokvětá (Cardamine pratensis subsp. major), kterou jsem objevila ve velmi hojném počtu v PP Střelická bažinka (viz obr. č. 14). Dále se zde vyskytuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Na louce v blízkosti přírodního parku směrem na Želešice a dále v údolí Bobravy u Radostic, jsem objevila modřenec chocholatý (Muscaria comosum). Našla jsem zde také rostliny, které nejsou zvláště chráněné ani ohrožené dle Červeného seznamu: blatouch bahenní (Caltha palustris), orsej jarní (Ficaria verna), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), plícník lékařský (Pulmonaria officinalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), máta dlouholistá (Mentha longifolia), orobinec (Typha), rákos obecný (Phragmites australis), jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), dymnivka plná (Corydalis solida), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), česnek medvědí (Allium ursinum), devětsil lékařský (Petasites hybridus), křivatec luční (Gagea pratensis), věsenka nachová (Prenanthes purpurea). Mezi nejčastější dřeviny, které se zde nacházejí, patří: dub zimní (Quercus petraea), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), jeřáb břek (Sorbus torminalis), lípa velkolistá (Tillia platyphyllos), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor). Na některých místech se vyskytuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol černý (Populus nigra), topol bílý (Populus alba), vrba bílá (Salix alba), vrba křehká (Salix fragilis) a invazní trnovník 14

akát (Robinia pseudoacacia). Pro větší přehlednost je níže uvedena tabulka č. 2: Seznam zvláště chráněných druhů a druhů kategorie ochrany dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR

Tab. č. 2: Seznam zvláště chráněných druhů a druhů kategorie ochrany dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR Název rostliny árón plamatý (Arum maculatum ) bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum ) bledule jarní (Leucojum vernum ) hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis ) hořec křížatý (Gentiana cruciata ) hvězdnice chlumní (Aster amellus ) kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum ) kruštík širolistý (Epipactis helleborine ) kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos ) lilie zlatohlavá (Lilium martagon ) lýkovec jedovatý (Daphne mezereum ) medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyleum) modřenec chocholatý (Muscari comosum ) oměj vlčí (Aconitum vulparia ) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium ) plamének přímý (Clematis recta ) prvosenka jarní (Primula veris ) řeřišnice luční velkokvětá (Cardamine pratensis subsp. major ) sněženka podsněžník (Galanthus nivalis ) střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus ) třemdava bílá (Dictamnus albus ) vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia )

Kategorie ochrany C3 §3 C3 C3 §3 C4a C2 C3 §3 C3 C4a §3 C4a C4a §3 C4a C3 C3 C4a §3 C3 §3 C3 §3 C4a C4b C3 §3 C3 §3 C3 §3 C3 §3

4.6.1 Památný strom Památným stromem v přírodním parku Bobrava je buk lesní (Fagus sylvatica), s oficiálním názvem „buk u Tetčic.“ Tento strom se nachází v k. ú. Tetčice. Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí je 583 cm, výška je 36 m, stáří stromu je zhruba 250 – 300 let. Vlastníkem pozemku, na kterém strom roste, jsou Lesy České republiky. Památným stromem byl vyhlášen v roce 2009 Městským úřadem Rosice (viz obr. č. 19). (Martiško a kol., 2010)

15

4.7 Fauna Na území přírodního parku Bobrava se vyskytuje mnoho druhů živočichů. Z obojživelníků lze zmínit: ropuchu obecnou (Bufo bufo), skokana hnědého (Rana temporaria), skokana štíhlého (Rana dalmatina), rosničku zelenou (Hyla arboea), čolka velkého (Triturus cristatus), čolka obecného (Triturus vulgaris). S těmito obojživelníky se lze setkat zejména na jaře v PP Střelická bažinka. Bohatým trdlištěm žab je také rybník Fialská, kam byl vysazen rak říční (Astacus astacus). Vzácně se můžeme setkat s mlokem skvrnitým (Salamandra salamandra), který se vyskytuje v oblasti Bučína. V současnosti se na území přírodního parku vyskytuje 98 druhů ptáků. Proto vyjmenuji jen některé: krkavec velký (Corvus corax), sluka lesní (Scolopax rusticola), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), včelojed lesní (Pernis apivorus), (Martiško, 2007) bramboříček černohlavý (Saxicola torquata), chřástal kropenatý (Porzana porzana), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), žluva hajní (Oriolus oriolus). Všechna tato zvířena je chráněna dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud prostřední (Dendrocopus medius), strnad rákosní (Emberiza schoeniculus), (Martiško, 1997) potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kachna březňačka (Anas Platyrhynchos), rákosník obecný (Acrosephalus scirpaceus), rákosník proužkovaný (Acrosephalus schoenobaeus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus). (Mackovčin a kol., 2008) Dříve se zde vyskytoval: bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), čírka modrá (Anas querquedula), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Zejména v hlínsko – bučínské části lze pozorovat všechny běžné lesní savce. Mezi léty 1956 – 1992 se v bučínské části lesního komplexu zdržoval 1 medvěd hnědý (Ursus arctos), los evropský (Alces alces) a rys ostrovid (Lynx lynx). Z plazů je možno zmínit například užovku obojkovou (Natrix natrix). (Vačkář, 2000)

16

5 HISTORIE

Území současného přírodního parku Bobrava bylo zřízeno jako oblast klidu v roce 1982. Okolí přírodního parku Bobrava má bohatou minulost. Najdeme zde známky osídlení už z doby pravěku. V mladší době kamenné (neolitu) se tu nacházela kultura s moravskou malovanou keramikou. Naleziště se nachází zhruba třičtvrtě kilometru od Spáleného mlýna, kromě malované keramiky zde byla nalezena štípaná kamenná industrie, přesněji západně nad Radostickým mlýnem a nad soutokem Troubského a Střelického potoka. (Belcredi, 1989) Dále se v místě, kterému se říká Čihadlo, v blízkosti nynější hranice přírodního parku Bobrava u Radostic, našla kamenná sekyra. (Slavík, 1879) Období neolitu se vyznačuje nástupem zemědělství a razantní změnou vzhledu krajiny. Byly objeveny nové plodiny (divoce rostoucí druhy pšenice, ječmen), které sloužily člověku jako potrava. Docházelo také k domestikaci zvířat. Člověk si zakládal tábořiště u vodních toků, blízko obilních ploch, jejichž rozloha se stále zvětšovala. (Popelka, Válková, 2001) Po neolitu následuje eneolit, tedy pozdní doba kamenná. V eneolitu na tomto území sídlila jevišovická kultura. Archeologické nálezy se našly v Líchách, které se nacházejí jihozápadně od obce Střelice. (Belcredi, 1989) V tomto období došlo k zdokonalení zemědělské techniky. K zpracování půdy bylo použito oradlo, které bylo tažené dobytkem. Tím se zvětšila efektivita zemědělské práce, a tím rostl počet políček. (Popelka, Válková, 2001) V době bronzové se stala Morava střediskem únětické kultury. V roce 1957 se na jihovýchodním svahu nad řekou Bobravou našel materiál z této kultury. (Belcredi, 1989) V této době se začaly vyrábět nástroje z nového materiálu – bronzu. Vedle zbraní to byly např. ozdoby, pracovní nástroje. (Popelka, Válková, 2001) Z doby laténské (mladší doba železná) se jihovýchodně od obce Střelice našel meč, šperky, bronzový opasek a nějaké nádoby. To znamená, že se v této oblasti zřejmě usídlili Keltové, kteří se dostali na Moravu v 5. st. př. n. l. (Belcredi, 1989) Z období středověku jsou dodnes uchovány známky využívání území dnešního přírodního parku Bobrava. V Brahovickém údolí (v blízkosti Tetčic) prý stávalo středověké hradisko, které je znázorněno na mapě z III. vojenského mapování (1876 – 1878). (http://oldmaps.geolab.cz) Jedná se však o omyl, zapříčiněný chybou Památkové 17

správy. Sice se východně od tohoto území skutečně nacházejí dva ochranné valy, avšak dle Dr. Ungra, brněnského archeologa, by se mohlo jednat o hlásku, která mohla být dřevěná, a proto nezanechala žádné stopy. (Mejzlík, 2005) Dokonce tudy vedla středověká obchodní cesta vedoucí do Ivančic, která je znázorněna na mapě z II. vojenského mapování, které probíhalo v letech 1836 – 1852. (http://oldmaps.geolab.cz) Oblast s názvem Haneka, která se nachází v okolí Omic, cca 200 m od hranice přírodního parku Bobrava, ve středověku pokrývaly vinice. V této době také docházelo k větší spotřebě dřeva, proto se lze domnívat, že struktura území přírodního parku, které se dnes z větší části skládá z lesa (cca 91 %), mohla vypadat jinak. (Slavík, 1879) Část přírodního parku Bobrava patří do k. ú. Tetčice. Tetčice jsou součástí Mikroregionu Kahan, kam patří mimo jiné tyto obce: Babice u Rosic, Lukovany, Příbram, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbýšov a Rosice. Mikroregion Kahan je proslaven těžbou uhlí, které se začalo těžit koncem 18. století, avšak největší rozmach nastal v 19. století. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991. Uhlí se těžilo v Rosicko – oslavanském uhelném revíru, který zahrnuje obce: Rosice, Zastávka, Babice u Rosic, Zbýšov, Oslavany. Důvodem pro těžbu uhlí se stal nedostatek dřeva – jediného tehdejšího paliva, který byl způsoben rozvojem železáren a cihelen. Proto roku 1757 vydala Marie Terezie písemné rozhodnutí o vyhledávání a těžbě kamenného uhlí. Rozmach těžby uhlí tedy započal. To znamenalo také rozvoj okolních obcí, nevyjímaje ani Tetčice. Mezi léty 1852 - 1855 se totiž do dolů postavila železnice z Brna. Trať vedoucí údolím Bobravy od Střelic přinesla obci jak pracovní příležitosti, tak dobré spojení až do Brna, ale i podstatné změny ve vzhledu obce. (Horký a kol., 2008) Nyní se dostáváme k nedávné minulosti, zhruba do 1. poloviny 20. století. V kronice obce Hlína se píše, že většinu hlínského katastru tvořily lesy, jen malou část tvořily pole, kde se pěstovaly plodiny pro vlastní spotřebu. Obdělávání polí bylo prý nesnadné, protože ležela ve svahu, a také odvoz úrody do obce, která ležela výše, než pole, byl problematický. V katastru Hlíny se rovněž nacházely pozemky s vinicemi. Později, za doby okupace, však došlo ke změnám v zemědělství. Zemědělcům bylo nařízeno, jak velkou plochu mají osít, a taky co mají sít, a to se jim samozřejmě nelíbilo. (http://www.obec-hlina.cz) Okolí přírodního parku Bobrava se stalo významné na konci II. světové války. V dubnu 1945 se totiž uskutečnila tanková bitva u Ořechova. Sovětská armáda měla

18

v plánu osvobodit Brno. Útok na Ořechov, což bylo velmi dobré strategické místo pro dělostřeleckou palbu na německou brněnskou pevnost, začal 18. dubna. Němečtí vojáci dostali rozkaz, aby si vydobyli lepší postavení v Ořechově, a tak německý pluk vybavený tanky směřoval do lesů k říčce Bobravě, do blízkosti Anenského mlýna. Odtud plánovali zaútočit na sovětské vojsko. Pod palbou postupovali dál, až se dostali do obce. Sovětská armáda ztratila mnoho vojáků, zbytek nakonec ustoupil z Ořechova. Němcům se tedy podařilo získat další území. Postupovali lesem v Omicích, přebrodili říčku Bobravu, po které dále postupovali k Radosticím. Dále dobyli Rosice, Dolní Kounice, Ořechovičky. V plánu měli také zneškodnění vojsk ve Střelicích. Boje trvaly několik dní, během nichž se Němcům několikrát podařilo zatlačit Rusy zpět, i když sovětské vojsko bylo v převaze. Nakonec však sovětská armáda vyhrála a jižní Morava byla osvobozená. (Dostál a kol., 2006) V témž roce se našlo v lese Bučíně sedm bronzových podkov, které byly zalité do desky z betonu, na které bylo napsáno, že tyto podkovy byly na tomto místě zakopány v roce 1939 v době okupace, aby přinesly svobodu. (Vašulín, 2009) V minulosti velkou část území nynější přírodního parku tvořily lesy. Z map pocházejících z 19. st. lze vyvodit, že lesnatost přírodního parku je podobná té dnešní. Oproti minulosti se však na území přírodního parku Bobrava zmenšil výskyt původních přirozených luk. Část luk byla přeměněna na pole nebo na kulturní travní porosty. Zbytek přirozených lučních společenstev nyní zarůstá, protože nejsou posečeny. (Vačkář, 2000) Na obecních úřadech některých obcí, do jejichž katastru přírodní park Bobrava spadá, a také v pamětních knihách, jsem se snažila najít nějaké historické fotografie nebo pohlednice, na kterých by byla zobrazena krajina přírodního parku, ale bohužel jsem nic nesehnala. Také jsem nahlédla do soukromých sbírek fotografií pana starosty Tetčic, ale ani tam jsem nenašla fotografie vhodné pro tuto bakalářskou práci. Pan starosta mi poskytl kontakt na místního občana, který se zabývá historií, ale ani on mi bohužel nemohl pomoci.

19

6 POSLÁNÍ PŘÍRODNÍHO PARKU Obecná ochrana přírody a krajiny slouží k ochraně krajiny, biodiverzity, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody. Týká se nejširších zájmů, největší plochy území státu a největšího okruhu subjektů.

Obecnou ochranu přírody a krajiny je možné

rozčlenit na tři okruhy: obecnou ochranu územní, obecnou ochranu druhovou a obecnou ochranu neživých částí přírody a krajiny. Nástrojem obecné ochrany územní, vedle územního systému ekologické stability, přechodně chráněné plochy, VKP a krajinného rázu, je přírodní park. Pokud dané území není zvláště chráněno, tak kraj může vydat nařízení o zřízení přírodního parku, a to z důvodu omezení využití území, které by ničilo, poškozovalo nebo rušilo stav daného území. Přírodní park slouží tedy k ochraně krajinného rázu s významnými estetickými a přírodními hodnotami. V § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se krajinný ráz definuje následovně: „Krajinným rázem je přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti.“ Krajinný ráz je chráněn před aktivitami, které by mohly snižovat jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu (tj. zejména umisťování a povolování staveb) mohou být uskutečněny pouze s ohledem na zachování významných krajinných

prvků,

zvláště

chráněných

území,

kulturních

dominant

krajiny,

harmonického měřítka a vztahů v krajině. Přírodní charakteristika krajinného rázu je dána přírodními podmínkami (vliv reliéfu, geologický podklad, klimatu, půdy, hydrologickými podmínkami atd.). Kulturní charakteristika je dána způsobem využívání krajiny člověkem (zemědělství, lesnictví, rekreace atd.) Historickou charakteristikou se myslí vývoj kulturních a přírodních charakteristik v časové posloupnosti. Tento vývoj má souvislost se současnou podobou krajinného rázu dané oblasti. Ochranu krajinného rázu lze zařadit do několika stupňů. Přírodní park je formou 2. stupně ochrany. Do téhož stupně patří i registrované významné krajinné prvky. Vyšší ochrana by měla být v místech, kde je krajinný ráz dobře dochován. Ochrana krajinného rázu v přírodním parku je zmíněna ve zřizovacím předpise ve formě různých omezení. (Löw, Míchal, 2003)

20

Přírodní park Bobrava byl původně zřízen vyhláškou Okresního národního výboru v roce 1982 jako oblast klidu. Ve vyhlášce byly zároveň uvedeny opatření, které sloužily k zachování účelu této oblasti klidu. Stará vyhláška byla však nedostatečná, jelikož nepřesně vymezovala přírodní a estetické hodnoty a hranice tohoto území. Rada Jihomoravského kraje proto vydala podle § 12 odst. 3 a § 77a odst. 2, zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Jihomoravského kraje ze dne 14. 4. 2010 o zřízení přírodního parku Bobrava. Zároveň byly také vyměněny staré tabule na hranicích přírodního parku za nové. Hospodářská činnost na území přírodního parku Bobrava není zakázána, ale měla by být realizována v takové míře, aby negativně neovlivňovala jeho krajinný ráz a poslání. Zásahy v lesnictví by se měly týkat spíše obnovy lesních porostů. Dále by se v lesnictví, ale i v zemědělství, měly minimalizovat zásahy pomocí toxických chemických látek. Předchozí souhlas příslušného orgánu je nutný k: umisťování nebo povolování staveb, jejich změnám, zřizování ploch k sportovnímu a rekreačnímu využití, zejména tábořišť, kempů a motokrosových drah, setrvávání obytných automobilů a přívěsů, zřizování zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat, k likvidaci extenzivních vysokokmenných ovocných sadů a alejí kolem cest, a rovněž i všem jiným činnostem, které by mohly ohrozit krajinný ráz přírodního parku. (http://www.kr-jihomoravsky.cz) Posláním oblasti přírodního parku Bobrava je tedy zachovat část téměř nenarušeného území pro jeho estetickou, krajinnou a rekreační hodnotu. Veškeré činnosti na tomto území se podřizují tomuto poslání.

21

7 PŘÍRODNĚ VÝZNAMNÉ LOKALITY Na území přírodního parku Bobrava se nachází 2 ZCHÚ: PP Střelická bažinka a PP Střelický les. Součástí přírodního parku je také 61 evidovaných zvláště cenných částí VKP ze zákona.

7.1 Zvláště chráněná území ZCHÚ se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlašují na přírodovědecky či esteticky významných nebo jedinečných územích. Mezi tyto území patří takové lokality, které se považují za jedinečné díky své biologické diverzitě, výskytu ohrožených druhů živočichů a rostlin nebo díky své geologické stavbě. Jednou z kategorií ZCHÚ je přírodní památka. PP se řadí mezi maloplošná chráněná území, a podle zákona č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny, je to přírodní, geologický nebo geomorfologický útvar, dále to může být naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů. Přírodní památka může mít regionální ekologický, vědecký nebo estetický význam. V přírodním parku Bobrava jsou vyhlášena 2 ZCHÚ o celkové rozloze 18,66 ha, a to PP Střelická bažinka a PP Střelický les. 7.1.1 PP Střelická bažinka PP Střelická bažinka je situována jihozápadně od Střelic, v okrese Brno – venkov. Nachází se v aluviu Bobravy v nadmořské výšce 272,5 m n. m. Rozloha této lokality je 4,10 ha (z toho je 1,2 ha ochranné pásmo). (Mackovčin a kol., 2008) První zmínka o této lokalitě je z roku 1885, kdy se V. Čapek z Oslavan zmiňuje o této lokalitě jako o rákosině „pod náspem dráhy Krumlovské.“ (Vačkář, 2000) Kolem roku 1953 ještě tuto lokalitu pokrývaly vlhké louky s porostem vysokých ostřic, později z původních luk vznikla oblast pokrytá rákosinou. Potom došlo k vodohospodářským úpravám, které měly špatný vliv na vodní režim. Vznik Střelické bažinky byl následkem narušení odvodňovacího systému a pozdějšímu podmáčení aluvia při výstavbě plynovodu a ropovodu podél říčky Bobravy, což mělo za následek vznik mokřadu. V roce 1980 byla tato oblast vyhlášená za chráněné území. (Mackovčin a kol., 2008)

22

PP Střelická bažinka je zajímavá hlavně díky výskytu chráněných živočichů a rostlin: V této lokalitě byla z pavouků nalezena vzácná pavučinka (Panamomops fasi), skákavka (Marpissa musea), dále můra rákosnice ostřicová (Phragmatiphila nexa), z obojživelníků ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria), skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arboea), čolek obecný (Triturus vulagris), čolek velký (Triturus cristatus). Vidět můžeme savce jako je např. ondatra pižmová (Ondatra Zibethica) nebo myška drobná (Micromys minutus). (Mackovčin a kol., 2008) Z flóry za zmínku stojí především: ostřice latnatá (Carex paniculata), která tvoří trsy zvané bulty, ostřice dvoumužná (Carex sandra), ostřice štíhlá (Carex gracilis), ostřice trsnatá (Carex caespitosa), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Výskyt vzácných druhů jako je všivec bahenní (Pedicularis palustris) a bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) nebyl potvrzen. (Mackovčin a kol., 2008)

Ropná havárie Přírodní památkou Střelická bažinka byl jižním okrajem položen ropovod Družba, který měl armaturní šachtu v tělese mokřadu. (Vačkář, 2000) Výstavba ropovodu měla na jednu stranu negativní vliv na krajinný ráz, protože došlo k zániku některých vzácných druhů rostlin a většina druhů ptáků opustila toto území. Postupně se ale lokalita začala regenerovat. Paradoxně, kdyby se ale ropovod nepostavil, mokřad by zřejmě nevznikl, protože výstavbou došlo k přerušení odvodňovacího systému. Bohužel později došlo k technické poruše, která způsobila ropnou havárii. K úniku ropy došlo v lednu 1993. Příčinou byla technická porucha ventilu ropovodu. Kontaminací ropy bylo zasaženo cca 6000 m2. Díky včasnému zásahu však nedošlo ke kontaminaci povrchového toku. Následkem havárie se ropa rozlila po okolním terénu. (Šebela, 1998) Likvidační práce postupovaly v několika etapách. Do první etapy patří práce na těžbě kontaminované zeminy v místě úniku ropy. Byly vyhloubeny šachtice sloužící k zjištění rozsahu kontaminace, a také k zjištění směru šíření ropy. Dále bylo vytvořeno několik monitorovacích vrtů, potom pak v kontaminovaných úsecích byl vytvořen drenážní systém, který byl veden až 2,6 m pod terénem. Byl dlouhý 247,5 m a sloužil k odčerpání podzemní vody a uniklé ropy. Potom díky výsledkům z vrtů byly sestaveny vsakovací šachtice do úrovně kontaminované propustné vrstvy, aby se mohl použít biopreparát, živiny a okysličené voda. (Šebela, 1998) 23

Na jaře 1993 byl započat záchranný výzkum obojživelníků, kteří byli ohroženi únikem ropy. (Šebela, 2008) Na jaře totiž dochází u obojživelníků k migracím kvůli reprodukci. Dochází tedy k tzv. jarnímu tahu, kdy dochází k přesunu živočichů z místa zimoviště do místa, kde se narodili. Nakladou vajíčka a asi po dvou týdnech odcházejí na souš, kde se rozptýlí. Jarní tah probíhá masově, proto v tomto případě to bylo velmi nebezpečné. I když je voda znečištěná, tak nehledají náhradní trdliště. K záchrannému výzkumu migrujících obojživelníků byly použité odchytové stěny z PVC, které byly postaveny těsně před jarní migrací kolem trdlišť. Podél stěn byly v určitých intervalech postaveny nádoby, které byly naplněny vodou jen trochu, aby chycení obojživelníci nevylezli. Nádoby musely být pravidelně kontrolovány. Chycení živočichové byli následně vypouštěni do nově vybagrovaných náhradních tůní, které se umístily do míst Střelické bažinky, kde se neočekával výskyt a šíření ropy. (Šebela, 1998) Současně docházelo k odstranění kontaminované zeminy (viz obr. č. 8) ze dna tůní a k odvodňování lokality. Díky odvodňování však docházelo k rozšiřování náletů z olší, a tím pádem k zarůstání lokality. V roce 1995 se však odvodňování zastavilo a došlo k obnovování mokřadu, který byl postupně zavodňován, proto obojživelníci, kteří byli odchyceni později, nebyli přenášeni do náhradních tůní, ale do té původní tůně. Na odbagrovaných plochách poté docházelo k přirozené obnově vegetace. I když se v tůni později objevily ropné skvrny, nepříznivý vliv na okolní společenstva nebyl zpozorován. (Šebela, 1998) Myslím si, že se nyní PP Střelická bažinka nachází v lepším stavu, než byla před havárií, a to z důvodů vytěženého náletu dřevin, prohloubení a zvětšení tůně, vybudování podchodu pro obojživelníky, jelikož se PP Střelická bažinka nachází blízko komunikace. Díky havárii se totiž projevil větší zájem o tuto lokalitu ze strany ochránců přírody. Samozřejmě další únik ropy nelze nikdy vyloučit, zatím však aktuální negativní vliv, který by byl zapříčiněn ropovodem, není znám.

Plán péče - PP Střelická bažinka Plán péče o PP Střelická bažinka mně poskytla Ing. Janka Čejková z Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Plán péče v PP Střelická bažinka byl sestaven pro léta 2003 – 2013. Cílem toho plánu je udržet předmět ochrany, kterým je slatinný mokřad s porosty ostřic a s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, v takovém stavu, aby docházelo 24

k rozvoji ostřicového porostu a k rozmnožování chráněných druhů živočichů a došlo k udržení krajinného rázu území. Vyskytuje se zde mnoho problémů, které omezují život jak živočišným, tak i rostlinným druhům, které obývají toto území. Mezi tyto problémy patří:

1) Rozrůstání náletových dřevin, zejména olší a vrb, které ohrožují některé plochy chráněného území 2) Je tu rozvoj rákosu obecného (viz obr. č. 12), který negativně postihuje porosty ostřic a který má špatný vliv na hnízdění ptáků, díky svému hustému porostu 3) Plochy, na kterých se vyskytuje chráněná rostlina prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), jsou postiženy rozvojem nežádoucího porostu 4) Zazemňování a bujně rostoucí vegetace ničí tůně, které slouží k rozmnožování obojživelníků 5) Podchod pro obojživelníky je negativně ovlivňován znečištěním z provozu na komunikaci Další negativní problémy by mohly nastat např. z přikrmování vodních živočichů, což může způsobit eutrofizaci, dále pak z činností, které mohou ohrozit obojživelníky v době jejich aktivity atd. Aby se předešlo problémům, které by mohly negativně ovlivnit krajinný ráz PP Střelická bažinka, platí zde zákaz výsadby a kácení dřevin, rozdělávání ohně, vstup do vodních ploch a rákosin, a to od 1. dubna do 30. srpna z důvodu rušení hnízdících ptáků, dále pak platí zákaz přikrmování zvěře. V místech, kudy prochází ropovod a plynovod, by se měla realizovat údržba, aby se zamezilo možné havárii. Koryto Bobravy by se mělo udržovat v prostoru chráněného území tak, aby nemohlo docházet k výstupům migrujících obojživelníků mimo zajištěný úsek komunikace. (Martiško, 2003) V následující tabulce č. 3 je popsán seznam činností, které jsou součástí plánu péče a které byly nebo budou realizovány, následně pod tabulkou je podrobně popsána činnost údržby na území Střelické bažinky.

25

Tabulka č. 3: Popis činností v jednotlivých letech realizace plánu péče (Martiško, 2003)

ROK

ČINNOST

2003

odborné sledování a dokumentace péče, údržba značení

2004

odborné sledování a dokumentace péče, výroba a instalace informačního panelu, údržba označení, redukce náletových dřevin, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, regenerace tůní odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, instalace zařízení na ochranu migrujících obojživelníků odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, běžná údržba, regenerace tůní odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, běžná údržba

2005 2006 2007

2008 2009 2010

2011 2012 2013

odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, běžná údržba, regenerace tůní odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, běžná údržba odborné sledování a dokumentace péče, údržba označení a informačního panelu, kosení rákosu, dvojnásobné kosení, údržba podchodu, běžná údržba, regenerace tůní

Jednou z činností, která probíhá v této lokalitě je redukce náletových dřevin (olše lepkavá, vrba). Provádí se ručně v době zámrazu (viz obr. č. 11). Následně dochází k bodové aplikaci herbicidu (Roundup), který se nanáší ve 40 % koncentraci na řezné plochy. Koncem vegetačního období se odstraňují dřeviny rostoucí na souši. Dále dochází ke kosení porostu rákosu. To by se mělo vykonávat v období mrazů, a to na ploše 1 ha. Pokosené rostliny je nutno shrabat a spálit. Tato činnost by se měla provádět každý rok, a to ve stejném rozsahu. Dále by mělo dojít vždy dvakrát za rok k likvidaci travobylinných porostů. Jedná se o plochu 0,15 ha, a toto opatření se provádí proto, že na této ploše se vyskytuje prstnatec májový (Dactilorhiza majalis), který je negativně ovlivněn zarůstáním. Ke kosení by mělo dojít koncem května a koncem července. Poté samozřejmě by mělo dojít k likvidaci pokosené biomasy. (Martiško, 2003) Letos došlo opět k redukci náletových dřevin a také rákosin, a to na ploše podél

26

silnice. Dále pak bylo zredukováno rákosí na ploše u cesty, která vede podél bažinky do lesa. Nedílnou součástí lokality PP Střelická bažinka je podchod pro obojživelníky (viz obr. č. 13). Podchod pro obojživelníky je velmi důležitá stavba, která se staví za účelem ochrany obojživelníků. Jeho úkolem je bezpečně dostat obojživelníky přes komunikaci, která brání obojživelníkům dostat se do míst, kde by se mohli rozmnožovat. Podchod je z vnější strany opatřen mříží. Podchod je proto vzdušný a světlý, proto se obojživelníci neobávají do něj vstoupit. Při realizaci opatření, které má sloužit k údržbě podchodu, dochází ke kosení porostu, hlavně náletových dřevin, ke kterému dochází před jarní migrací a v druhé polovině vegetačního období. Součástí údržby o podchod je i udržování přístupového příkopu od říčky k podchodu, pro snadnější navádění obojživelníků. Dále se čistí i samotný podchod. Na jaře se také staví igelitové bariéry. Část těchto bariér je na levém břehu říčky Bobravy, na které potom navazují betonové zábrany, které přímo navádí obojživelníky při migraci do podchodu. Další část igelitových bariér je rozestavena kolem bažinky a navazují opět na betonové zábrany, které potom pokračují podél silnice až k říčce. Tyto bariéry spolu s podchodem jsou velmi důležitým opatřením proti usmrcování obojživelníků na silnici. Toto patření však není 100 %. Minulý rok jsem při jarní migraci našla cca 16 zajetých žab, letos zatím 12. Pro srovnání: u rybníku Fialská jsem letos našla cca 52 přejetých žab. Poslední činností je tzv. speciální opatření. Toto opatření spočívá v prohlubování tůní, které slouží k rozmnožování obojživelníků a které jsou ohroženy zazemňováním. K tomuto opatření by mělo docházet každé tři roky. Mezi další speciální opatření (dle potřeby) patří další zařízení, která by chránila obojživelníky při migraci. Např. dopravní značení, sběr obojživelníků nebo dopravní obchvat, ale to je nouzové řešení, které se spíše využívá při větších migracích a u frekventovanějších silnicí. Realizaci plánu péče má na starosti odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, vlastníci nebo nájemci dotčeného pozemku. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje také spolu s Českou inspekcí životního prostředí v Brně a odborem životního prostředí Městského úřadu Šlapanice má na starosti kontrolu realizace péče. Kontrola probíhá každý rok, kdy se vyhodnocuje aktuální stav a vývoj území.

27

7.1.1.1 Natura 2000 a Zásady managementu stanovišť druhů v EVL PP Střelická bažinka zároveň patří do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita (dále jen EVL). Natura 2000 je soustava chráněných lokalit evropského významu, kterou státy Evropské unie budují na svém území. Vytvoření soustavy Natura 2000, což je síť ptačích oblastí (dále jen PO) a EVL (názvy platné v ČR), je povinné pro každý členský stát Evropské unie. V územích, která spadají pod tuto soustavu, je nutné hospodařit tak, aby nedocházelo k ohrožení předmětu ochrany. Soustava Natura 2000 slouží k ochraně daných stanovišť a různých rostlinných nebo živočišných druhů. Tvorba soustavy Natura 2000 vyplývá ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. Listopadu 2009 EU o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích) a směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Aby díky soustavě Natura 2000 fungovala ochrana jednotlivých druhů živočichů a rostlin, popřípadě ochrana jednotlivých stanovišť, a aby docházelo k zlepšování stavu v EVL, byly vytvořeny zásady managamentu stanovišť. V roce 2004 vyšla první příručka zabývající se právě tímto ochranářským managementem v EVL. Aktivity, které by měly udržet nebo zlepšit stav daného prostředí, by se měly řídit těmito odbornými zásadami. Z právního hlediska tyto zásady nejsou nijak závazné. Zásady ochranářského managementu stanovišť byly sepsány pro všechny druhy, které jsou předmětem ochrany alespoň v jedné EVL. Celkem je zpracováno 63 živočišných a 40 rostlinných druhů. (http://www.mzp.cz) Níže se budu věnovat managamentu čolka velkého, jehož lokalitou jeho výskytu je právě Střelická bažinka.

Zásady managementu čolka velkého a lokality jeho výskytu Čolek velký žije v rybnících, tůních, jezírkách, pískovnách, i v zatopených příkopech podél cest. Na jaře žije ve vodě. Tam dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci setrvávají ve vodě až pět měsíců. Přezimují např. v opuštěných norách, část populace zůstává zahrabaná ve vodních nádržích v bahně a detritu. (http://www.mzp.cz) Příčinou úbytku tohoto druhu v České republice jsou změny vodního režimu v krajině odvodňování luk a jejich proměna v pole, chemizace v zemědělství, rekultivace lomů, doprava, intenzivní rybářství atd. Jelikož součástí PP Střelické bažinky je tůně, zásady managementu jsou v této práci zaměřené právě na tento biotop.

28

Při nedostatečné údržbě tůní dochází k zarůstání a následnému zazemňování. Proto se doporučuje likvidovat litorální porost jako je například orobinec nebo rákos. Tůňka by měla být částečně zastíněná břehovými porosty. Při přílišném zastínění je potřeba dřeviny redukovat. V tůni by se měla udržovat ponořená vegetace. Dalším negativem, které zhoršuje podmínky v tůních, je napadané listí, které snižuje obsah kyslíku ve vodě. K záchranným pracím při ropné havárii v lokalitě Střelická bažinka patřilo založení nových tůní, kam se přenášeli právě migrující obojživelníci. Vhodné jsou prosluněné mělké a nevysychavé tůňky. Při budování soustavy tůní se doporučuje vytvořit jednu větší (např. o rozměrech 10 × 5 m) s hloubkou kolem 1,5 m, kde by měla být podporována taková vegetace, kde by se čolek mohl skrýt. Dále se např. doporučuje vytvořit kombinaci tůní, kde jedna by byla zastíněná a druhá prosluněná. (http://www.mzp.cz) Stávající stav v PP Střelická bažinka je z hlediska údržby tůní v pořádku. Dle plánu péče dochází k regeneraci tůní i k likvidaci rákosu a orobince.

7.1.2 PP Střelický les PP Střelický les patří do k. ú. Střelice u Brna, nachází se asi 2 km jihovýchodně od obce Střelice. Nadmořská výška na území PP Střelického lesa se pohybuje od 243 – 304 m n. m. Rozloha tohoto chráněného území, které bylo vyhlášeno roku 1980, je 14,56 ha. (Mackovčin, 2008) Geologické podloží tvoří biotitický granodiorit, který místy vystupuje na povrch v podobě skalky. Nejvyšší útvar je vysoký cca 4 m. Vyskytuje se ve střední svažité části v jihozápadní expozici. (Pištěk, 2006) Z půd se tu vyskytují kambizemě, litozemě a rankery. (Mackovčin, 2008) Les je teplomilná doubrava, proto zde dominuje dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), dále zde můžeme najít: javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa velkolistá (Tillia platyphyllos), jilm habrolistý (Ulmus minor). Vzácně můžeme najít dub pýřitý (Quercus pubescens), dřín jarní (Cornus mas). Mezi keře, které zde rostou, patří: brslen evropský (Euonymus europaeus), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), růže šípková (Rosa canina), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hloh obecný (Crataegus laevigata).

29

Pro upřesnění toto ZCHÚ tvoří: ze 71 % buková doubrava, z 16 % lipová buková doubrava, z 12 % javorová doubrava s ptačím zobem a z 1 % tvoří babyková javořina. (Pištěk, 2006) PP Střelický les je významný také výskytem chráněných a ohrožených rostlin. Mezi zákonem chráněné rostliny, které jsem zde našla, patří: třemdava bílá (Dictamnus albus) - a to ve velice hojném počtu (viz obr. č. 17), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), oměj vlčí (Aconitum vulparia) (viz obr. č. 18). Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, řadíme tyto rostliny mezi ohrožené a nalezneme je i v Červeném seznamu. Dále jsem našla rostliny zařazené jen v Červeném seznamu: medovník meduňkolistý (Mellitis melissophyleum) (viz obr. č. 16), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). Mezi vzácnou faunu, která zde byla zjištěna, patří např. pavouk skákavka mravenčí (Myrmachne formicaria). Z ptáků zde má zastoupení např. žluva hajní (Oriolus oriolus) nebo lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). (Mackovčin, 2008)

Plán péče o PP Střelický les Plán péče pro PP Střelický les mně poskytl pan Ing. Jaroslav Možný z Oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Plán péče je schválen na období 2006 - 2012. Cílem plánu péče je uchovat přírodě blízké lesní společenstvo s hojným výskytem třemdavy bílé (Dictamnus albus) a se zastoupením dubu letního (Quercus robur). Péče zahrnuje odstranění přimíšené nepůvodní dřeviny trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), jak z plochy chráněného území, tak i z ochranného pásma. Dále by se mělo docílit věkové a prostorové rozrůzněnosti, a to pomocí slabé probírky v místech předpokládané (již existující) přirozené obnovy dřevin cílové (přirozené) dřevinné skladby. Aby se zachoval předmět ochrany, území se nemůže ponechat samovolnému vývoji. Dále by se mělo zabránit zmlazení akátu a v ochranném pásmu, pařezy by se měly ošetřit Roundupem (herbicid). Další činností je ošetřování náletů nebo výsadeb pomocí repelentního nátěru, aby se zabránilo okusu zvěře. Na zimu se doporučuje zvěř přikrmovat, avšak mimo ZCHÚ, aby se zamezilo poškození už zmíněných náletů a výsadeb. V ochranném pásmu tohoto ZCHÚ je třeba upřednostňovat dřeviny přirozené (odpovídající) druhové skladby, realizovat pouze maloplošné holoseče (do 0,30 ha) 30

nebo porosty obnovovat výběrným způsobem a neměly by se zde umísťovat myslivecká přikrmovací ani jiná zařízení. (Pištěk, 2006) Les na území PP Střelický les je podle zákona 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, řazen do lesů zvláštního určení. Je pro něj v platnosti lesní hospodářský plán (dále jen LHP), a to na období 2003 – 2012. LHP obsahuje ustanovení závazná a doporučující. Mezi závazná ustanovení patří: maximální celková výše těžeb, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je závazným ustanovením minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku. V tomto plánu je doporučeno, aby se porosty v ochranném pásmu podél severovýchodní hranice ZCHÚ obnovovaly jednotlivým výběrným způsobem. Je třeba zajistit péči o skupinky přirozené obnovy, nárostu a mlazin směrem k cílové dřevinné skladbě, a příp. je podsazovat tak, aby stávající porost byl postupně nahrazován mladším porostem s vhodnou dřevinnou skladbou. Mělo by docházet k výchovným zásahům (prořezávka, probírka…) proti invazním dřevinám. Dále 20 m v okolí holiny, by se měl nechat tento úsek lesa bez pěstebních zásahů, popř. redukovat invazní druhy stromů (zejména trnovník akát), protože existuje nebezpečí rozšíření akátu pomocí oddenkových výmladků vlivem větší přístupnosti světla k půdě. V jihovýchodní části lesa by se měla uskutečnit slabá probírka náletů a obsek semenných stromů. (Pištěk, 2006) V budoucnu by mohl však nastat možný střet zájmů týkající se předmětu ochrany a využívání lesa k hospodářským účelům. Těžba či pěstební zásahy by proto měly být předem projednány s orgánem ochrany přírody.

7.2 Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která pomáhá udržet její stabilitu a udává jí její typický vzhled. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Zásahy mohou být povolovány orgánem ochrany přírody, pokud by nepoškozovaly nebo nezničily významný krajinný prvek. Mezi takové zásahy

31

patří např. umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Evidované zvláště cenné části VKP ze zákona jsou lokality s větší hodnotou, které nejsou registrované, protože části krajiny, které jsou VKP ze zákona, není už možné registrovat. Např. vodní tok nemá po celé své délce stejný charakter, podobně i les má v určitých úsecích jinou hodnotu. Proto docházelo v minulosti k evidenci cennějších ploch. V přírodním parku Bobrava najdeme evidovaných zvláště cenných částí ze zákona celkem 61. Evidované zvláště cenné části významných krajinných prvků můžeme rozdělit v tomto území na 2 typy: mokřadní a lesní.

7.2.1 Lesní evidované zvláště cenné části VKP ze zákona Některé části lesa přírodního parku přísluší k lesním evidovaným zvláště cenným částem VKP. Podrobněji budu popisovat jen ty, které jsem navštívila a které mně přišly zajímavé. Jejich základní údaje spolu s ostatními evidovanými zvláště cennými částmi VKP jsou zmíněny v přílohách. Níže uvedené lesní evidované zvláště cenné části VKP ze zákona jsem navštívila proto, že se v některých z nich vyskytují zvláště chráněné rostliny, a také proto, že byly snadněji přístupné než ostatní. Ve VKP Bučínská baba rostou dřeviny jako: dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Setkáváme se zde s vlhkomilnými rostlinami, jako je česnek medvědí (Allium ursinum), který roste na vlhkých, mírně kyselých půdách. Na Ukrajině je zapsán v Červené knize jako ohrožený a chráněný druh. Dále zde roste bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Našla jsem zde také kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), která je řazena do kategorie C4a. VKP U mlynářky je významné výskytem chráněného kruštíku modrofialového (Epipactis purpurata) nebo kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos). V malé části tohoto VKP byl vykácen úsek lesa, kde rostlo společenstvo česneku medvědího (Allium ursinum). Stromy vytvářely stinné a vlhké stanoviště, které je potřeba pro růst této rostliny. To je jedno z negativ, které lokalitu postihuje. Péče v rámci tohoto VKP by měla

spočívat

zejména

v odstranění

invazní

netýkavky

žláznaté

(Impatiens

glandulifera). Tato rostlina se vyskytuje u břehu potoka, a mohla by se zde v budoucnosti vyskytovat v takovém množství, které by bylo nežádoucí. 32

VKP Frédy je doubrava s příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris) a trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia). Mezi chráněné rostliny na tomto území patří hvězdnice chlumní (Aster amellus). Měl by zde růst i koniklec velký (Pulsatilla grandis), ale nenašla jsem ho.

7.2.2 Mokřadní evidované zvláště cenné části VKP ze zákona Mezi mokřadní evidované zvláště cenné části VKP, které jsem navštívila, patří VKP Fialská a VKP Bobravský mokřad. Součástí VKP Fialská je rybník (viz obr. č. 6). Můžeme zde najít rosničku zelenou (Hyla arboea), ropuchu obecnou (Bufo bufo), užovku obojkovou (Natrix natrix), raka říčního (Astacus astacus). Z rostlinných společenstev tu roste např. orobinec (Typha), v blízkosti rybníčku dále najdeme devětsil lékařský (Petasites hybridus), křivatec luční (Gagea pratensis). Péče o toto území by měla spočívat v částečně ponechaných břehových porostech, dále by mělo dojít ale k jejich údržbě, aby nedocházelo k přílišnému zarůstání, kromě toho by se neměli přikrmovat vodní živočichové, aby nedošlo k eutrofizaci. Kolem rybníčku vede zpevněná cesta, na které při migracích přichází o život mnoho žabích jedinců. Letos na jaře jsem našla cca 52 přejetých jedinců. Proto bych zde navrhovala umístit značení, které by upozorňovalo projíždějící cyklisty nebo auta na žabí tah. VKP Bobravský mokřad o rozloze (viz obr. č. 20) vznikl po opakovatelném odvodňování slatinných luk. V trvale zamokřené části vznikly podmínky pro vytvoření mokřadních společenstev. Je to tedy trvale podmáčená část údolní nivy. Rostou zde ostřice a rákosí. Z živočichů zde žije chřástal kropenatý (Porzana porzana). Mokřad najdeme v k. ú. Střelice, u křižovatky silnic vedoucí do Radostic a Tetčic a v blízkosti PP Střelická bažinka. Péče by měla spočívat v částečné redukci rákosí, aby nedocházelo k velkému zarůstání. Letos došlo k redukci menšího množství náletů.

33

8 KULTURNÍ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

Kulturní charakteristikou území rozumíme využívání krajiny člověkem. To znamená např. hospodářské využití půdy nebo rekreační využití.

8.1 Landcover Lesy Rozhodující část území tvoří lesy (cca 91 %). Po celém území najdeme zbytky přirozených lesních společenstev. Primární lesní společenstvo bylo tvořeno dřevinným patrem, které se skládalo zhruba z 30 druhů, z toho byly 1 – 2 druhy jehličnaté. Dnes se zde vyskytuje asi 55 druhů, složení lesa je tedy bohatší o 25 druhů, které jsou však nepůvodní. Výskyt jehličnanů se pohybuje mezi 12 – 62 % (dle jednotlivých lesních částí). Nejčastějším typem složení lesů jsou dubohabřiny, které jsou nejvíce zachovalé na Bučíně, v Střelickém lese a na jižních svazích Brahovického údolí. Na jižních svazích se můžeme setkat s teplomilnými doubravami (mezi Silůvkami a Moravskými Bránicemi). Podél vodních toků nalezneme olšiny. Místo, kde dominantním stromem je buk, se nazývá Bučín. Toto místo je významné tím, že tyto bučiny jsou přirozeným a velmi zachovalým společenstvem, lze tu najít až 200 let staré buky, avšak v posledních letech došlo k vytěžení větší části bučin, což znamenalo velký zásah do krajinného rázu. Lužní společenstva dna údolí Bobravy a částí některých přítoků mají dnes jiný charakter, než v minulosti. Tato území jdou dnes obhospodařována jako zemědělská půda. Lužní společenstva zůstala zachována pouze na malých plochách, například krajní část Brahovického údolí. (Vačkář, 2000) Na území přírodního parku, přesněji v revíru Bučín, dochází k záchraně genofondu jeřábu břeku, a to pomocí klonového archivu, který byl zde založen v roce 2005. Klonový archiv byl založen na území o 432 ha. Bylo použito 120 roubovanců ze 40 klonů. Archiv slouží jako reprodukční materiál pro přírodní lesní oblast 33 Předhoří Českomoravské vrchoviny (viz obr. č. 21). (Benedíková, Kyseláková, 2005) Mezi léty 1990 – 2000 nedošlo na území přírodnímu parku k úbytkům lesní plochy, naopak došlo k nárůstu listnatého a smíšeného lesního porostu. Dnes je snaha redukovat jehličnaté porosty a nahrazovat je listnatými (viz obr. č. 27). (http://geoportal.cenia.cz)

34

Vodní plochy Přírodním parkem protéká říčka Bobrava, dále pak drobné vodní toky Zlaté potoky a Šatava. Najdeme zde i mokřady a soustavu rybníčků. Jedním z nich je rybník Fialská u Prštic.

Zemědělská půda Menší část přírodního parku zabírají polokulturní louky, orná půda se nachází při okrajích přírodního parku.

Lidská sídla V přírodním parku najdeme několik chat a mlýnů. Chatová zástavba se nachází hlavně Na Bučíně v k.ú. Tetčice, v údolí říčky Bobravy najdeme 3 mlýny.

Krajinný pokryv území přírodního parku Bobrava podle CORINE k roku 1990 je zobrazen na obr. č. 25, k roku 2006 je na obr. č. 26.

8.2 Rekreace Přírodní park Bobrava a jeho blízké okolí je velmi vyhledávaným místem k provozování pěší turistiky či cyklistiky. Po rozmluvě s některými obyvateli, kteří bydlí v blízkém okolí přírodního parku, jsem zjistila, že navštěvují toto území často, i když se mezi nimi najdou tací, kteří o přírodním parku nevědí nic. Přírodní park je přístupný jak autobusem, tak i železniční dopravou, a to zejména z Tetčic či Omic, nebo ze Silůvek nebo Radostic. Další možností je integrovaná autobusová doprava, která zastavuje u Anenského mlýna, u cesty, která vede podél říčky Bobravy do Želešic. Na území přírodního parku můžeme najít několik vyznačených turistických cest (červená, žlutá, modrá značka) nebo vyznačené cyklostrasy 5171 a 5172, naučnou cyklotrasu a v neposlední řadě také naučnou stezku. Žlutá značka vede z Omic přes komplex Bučín s původními bukovými porosty, lze tu najít až 250 let starý buk, který se stal památným stromem. Bučín je cenné území jak po botanické, tak i po zoologické stránce. V místě nazvaném Na Bučině, se na žlutou 35

značku napojuje modrá značka. Dále žlutá značka vede do Tetčic, pokračuje do přírodního parku Podkomorské lesy. V komplexu Bučína se na žlutou značku napojuje cyklotrasa 5171, která vede do obce Hlína, kde můžeme najít Menšíkovu rozhlednu. Další cyklotrasa, která prochází přírodním parkem Bobrava, nese číslo 5172, a vede kolem PP Střelická bažinka, která patří do k.ú. Střelice u Brna. Cyklotrasa vede do Radostic, Prštic a dále. V Pršticích je z ní možno odbočit na asfaltovou cestu do lesa, která vede k hájovně s rybníčkem. Tato část přírodního parku Bobravy patří do evidované zvláště cenné části VKP Fialská, kde se vyskytují živočišné druhy jako: rosnička zelená (Hyla arboea), ropucha obecná (Bufo bufo), rak říční (Astacus Astacus). Touto cestou projíždíme kolem dalších evidovaných zvláště cenných částí VKP (VKP Bučínská baba, VKP U mlynářky). V Radosticích se na cyklotrasu 5172 napojuje naučná cyklotrasa „Přírodním parkem Bobrava“, kterou kopíruje modrá značka, která se v Želešicích, před nimiž se nachází velký lom, odpojuje, a pokračuje do Modřic. Na informačních panelech této naučné cyklotrasy se dozvíme nějaké informace o přilehlých obcích a starých mlýnech. Naučná cyklotrasa vede přes několik vodních mlýnů, které dnes slouží k rekreaci. První z nich je Radostický mlýn z roku 1936 (viz obr. č. 4). Dnes je však nefunkční. Za Radostickým mlýnem se nachází Spálený mlýn. Spálený mlýn je zmíněn v Zemských deskách brněnských, kde je označován jako „mlýn ležící na Doubravě“, který koupil rytíř Řehoř Vácha z Ořechoviček roku 1536. Později mlýn dostal přízvisko „Spálený“, protože vyhořel. (Dostál a kol., 2006) Další mlýn se nazývá Šafránkův. Dříve se tento mlýn nazýval Kartouzský. Dlouhou dobu byl mlýn nefunkční. Jeho majitel František Šafránek zemřel v roce 1982 při zneškodňování požáru v údolí Bobravy, který z neopatrnosti založili návštěvníci údolí. (Dostál a kol., 2006) Dnes v jeho okolí probíhá chov ovcí. Dalšími mlýny, které se nachází u říčky Bobravy (neleží však už v přírodním parku ale v jeho blízkosti) jsou: Anenský mlýn, Nový mlýn a Želešický mlýn. I když jsem se snažila zjistit něco víc o historii některých z těchto mlýnů, popřípadě získat staré fotografie od jejich vlastníků, nikdo mi nedokázal poskytnout informace. V roce 2010 byla dokončena naučná stezka „Bučín“. Tato naučná stezka je dlouhá cca 3 km, má 9 informačních panelů a vede podél drobného vodního toku Zlaté potoky. Začíná mezi Tetčicemi a Střelicemi a končí v Kopaninách, kde se nachází rozcestník. 36

Na této stezce jsem se seznámila s faunou a flórou, historií, lesnickým hospodařením a myslivostí revíru Bučín, který spadá pod Lesní správu Náměšt nad Oslavou.

37

9 PŘÍPADNÁ OHROŽENÍ KRAJINNÉHO RÁZU Území, na kterém se rozkládá přírodní park Bobrava, je jedinečné zachovanou přírodou, téměř beze stop činností člověka. Vyskytují se tu různé druhy chráněných rostlin a živočichů. Najdeme zde pouze několik chat a mlýnů, dnes už však nefunkčních, u jednoho z nich dokonce probíhá chov ovcí. Bylo by vhodné stávající mlýny v přírodním parku nemodernizovat, protože jejich nynější vzhled velmi dobře zapadá do krajinného rázu parku. Na Krajském úřadě Jihomoravského kraje jsem od pracovníků Oddělení ochrany přírody zjistila, že v minulosti, zhruba na konci 70. let, vznikl záměr vystavět nádrž a návazné závlahy v rozsahu 3500 ha v oblasti Ořechov – Želešice – Syrovice. Měla jsem možnost nahlédnout do dokumentů s vyjádřením Oblastní státní meliorační správy, Povodí Moravy a Lesního závodu Náměšť nad Oslavou, který nesouhlasil s vybudováním vodní nádrže, současně však požadoval, aby nebyla vyhlášena stavební uzávěra na rekreační lokalitu v k. ú. Střelice z důvodu dostavby několika rekreačních objektů. Naštěstí tenhle požadavek nebyl vyslyšen. O záměru výstavby vodního díla se sice několik let jednalo, ale nakonec bylo od něj upuštěno. Dle mého názoru by tento záměr, pokud by tedy došlo k jeho schválení a následné výstavbě, měl velký vliv na krajinný ráz celého území. Musely by se zřídit přístupové cesty, zvýšilo by se významně rekreační využití této oblasti a v neposlední řadě by se změnila okolní krajina, což by s jistotou mělo negativní vliv na živočichy a rostliny žijící v této oblasti. Technickou a ekonomickou studii prováděl Hydroprojekt Brno. Profil hráze nádrže měl být zhruba 200 m nad silnicí Ořechov – Střelice. Konec zátopy měl dosahovat pod Radostice. Navržený objem nádrže měl být 12,5 mil3. Nádrž měla sloužit průmyslovým účelům, k rekreaci a jako zásobárna vody. Začátek stavby byl plánován až po roce 2000, pokud by se nenašel jiný investor. (Oblastní státní meliorační správa, 1981) Bohužel jiná dokumentace, která se týkala tohoto problému, není dostupná. Dříve tuto dokumentaci vlastnil Krajský úřad Jihomoravského kraje, který ji později předal Městskému úřadu Šlapanice. Tam ale není k dohledání. Po návštěvě Městského úřadu v Rosicích a Městského úřadu Šlapanice jsem nezjistila žádné záměry, které by ohrozily přírodní park Bobrava. Došla jsem tedy k závěru, že nyní přírodnímu parku nehrozí žádný negativní záměr, protože zde platí stavební uzávěra, která se vztahuje na výstavbu rekreačních objektů a dále vylučuje 38

zřizování či rozšiřování průmyslových objektů. V budoucnu má sice pod kopcem Bučínem v

k. ú. Tetčice vést teplovodní napáječ, který má zásobovat Brno teplem

vyrobeným v Jaderné elektrárně Dukovany, ale podle písemných vyjádření dotčených správních úřadů, dotčených územních samosprávných celků a veřejnosti a zjišťovacího řízení nemá teplovodní napáječ významný vliv na životní prostředí.

39

10 DISKUSE Abych získala podklady k této práci, shromažďovala jsem různé informace z vybraných literárních a internetových pramenů a následně prováděla rešerši. V kapitole věnované historii, bylo nutné vycházet z kronik, pamětních knih a historických map. Díky těmto zdrojům jsem se dozvěděla něco víc o vývoji tohoto území. Nutné bylo také komunikovat s pracovníky veřejné správy. Potřebné informace jsem získala např. na obecních úřadech, Krajském úřadu Jihomoravského kraje a na Městském úřadě Šlapanice a Městském úřadě Rosice. Dále jsem se soustředila na současný stav dané oblasti. Zaměřila jsem se zejména na stav dvou maloplošných zvláště chráněných území - PP Střelický les a PP Střelická bažinka, na stav některých evidovaných zvláště cenných částí VKP, tak i stav území přírodního parku jako celku. Nezbytné bylo proto vycházet jak z plánů péče o výše uvedená maloplošná území, tak i z pohybu v terénu, který byl stěžejní pro tuto práci. Mapovala jsem i výskyt významných a chráněných druhů rostlin na mnou vybraných lokalitách evidovaných zvláště cenných částí VKP a PP. S územím jsem se seznámila v roce 2009. Od té doby jsem navštěvovala přírodní park Bobrava nepravidelně až do roku 2011, kdy jsem zároveň prováděla fotodokumentaci. Zaměřila jsem se hlavně na lokality, které jsou řazeny do kategorie PP nebo evidovaných zvláště cenných částí VKP, které byly zajímavé různými přírodními úkazy nebo výskytem chráněných rostlin. Názvy rostlin, jak české, tak i latinské, jsem určovala podle Klíče květeny České republiky (Kubát, 2002). Území, kde se nachází PP Střelická bažinka, bylo před lety postiženo únikem ropy. Od roku 2003 do roku 2013 je realizován plán péče, který pomáhá zlepšit stav postiženého území. I když před lety byly zaznamenány ropné skvrny na vodní hladině, po podrobnějším šetření nebylo zjištěno, že by ohrožovaly život obojživelníků. Dnes se toto území jeví jako stabilní. V současné době bych viděla problém v komunikaci, která se nachází v těsné blízkosti této lokality. Dochází zde k úhynu obojživelníků, i když ne ve velkém množství, protože jsou zde vybudovány zábrany a podchod pro obojživelníky, které mají za úkol omezit problém s úhynem obojživelníků. Dle mého názoru mezi větší problémy patří především rozvoj rákosin a náletů z olší a vrb. Tyto problémy zapříčiňují zarůstání lokality, což negativně působí na rostliny i živočichy.

40

V létě bývá PP Střelická bažinka tak zarostlá, že se tudy nedá téměř projít. Každoročně dle plánu péče, je tato nežádoucí expanze odstraňována. V PP Střelický les je současný stav na velmi dobré úrovni. Nepůsobí na něj jiný negativní vliv, vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů živočichů a rostlin, předmět ochrany je zachován. Jako v PP Střelická bažinka, tak i zde se realizuje plán péče, a to mezi léty 2006 – 2012, který doporučuje především redukci trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Redukce akátu je prováděna postupně, byla realizována především v severozápadní části ochranného pásma v rozsahu 0,41 ha, dále v jihovýchodní části lesa a v okolí centrální holiny. Možný střet zájmů by mohl plynout z rozporu předmětu ochrany a využívání lesa k hospodářské těžbě. Intenzita, rozsah pěstebních a těžebních zásahů v ZCHÚ a v jeho ochranném pásmu by měly být předem projednány s orgánem ochrany přírody. Následně by se tyto zásahy mohly realizovat, a to samozřejmě s ohledem na zachování předmětu ochrany, tj. lesních geobiocenóz s třemdavou bílou.

41

11 ZÁVĚR

V této práci najdeme kapitoly věnované vymezení hranic tohoto území, přírodním podmínkám a historii území přírodního parku Bobrava. Historie území přírodního parku Bobrava je velmi významnou složkou pro vytvoření si představ, jak se toto území vyvíjelo od minulých dob do současnosti. I když se přírodní park Bobrava vyznačuje zachovanou přírodou a výskytem chráněných druhů, je třeba o toto území neustále pečovat a dodržovat zásady ochrany krajinného rázu tak, aby nebyl negativně ovlivněn. Proto je součástí práce také kapitola věnovaná poslání přírodního parku. Po této kapitole následuje kapitola o přírodně významných lokalitách, které jsou cenné především výskytem chráněných živočichů a rostlin. Soustředila jsem se hlavně na PP a některé evidované zvláště cenné části VKP. Můžeme zde najít zásady péče a navrhovaná opatření pro ZCHÚ ležící na území přírodního parku. Dále zde najdeme popis a doporučená opatření pro zlepšení stavu v evidovaných zvláště cenných částí VKP, které jsem navštívila. Dále se v práci zmiňuji o kulturní charakteristice území, kde popisuji hospodářské a rekreační využití území. V práci jsou také popsány záměry, které mohly v minulosti negativně ovlivnit krajinný ráz území, nicméně tyto záměry nebyly nikdy uskutečněny. Ke splnění cílů této práce bylo potřeba komunikovat s pracovníky veřejné správy. Navštívila jsem postupně Krajský úřad Jihomoravského kraje, obecní úřady obcí Střelice, Tetčice, Městský úřad Rosice, Městský úřad Šlapanice, dále jsem komunikovala elektronickou formou s obecními úřady Omice a Radostice a s ekologickým institutem Veronica. Snažila jsem se také získat různé informace od místních obyvatel. Informace jsem získala také z literárních a internetových pramenů. Nezbytný byl také pohyb v terénu. Zaměřila jsem se při něm hlavně na přírodně významné a cenné lokality tohoto přírodního parku. Předkládaná bakalářská práce by měla poskytnout ucelené informace o této oblasti. Doufám, že tento stanovený cíl byl naplněn a že tato práce bude přínosem alespoň pro obyvatele blízkého okolí, protože přírodní park Bobrava je ideální místo pro odpočinek a jeho součástí je také několik zajímavých a zvláště cenných lokalit, na které je třeba upozornit. Na následující stránce najdeme tabulku č. 4, kde shrnuji současný stav přírodního parku Bobrava. 42

Tab. č. 4 Zhodnocení současného stavu v přírodním parku Bobrava

Významné lokality

PP Střelická bažinka, PP Střelický

les, evidované

zvláště cenné části VKP (61) Významné druhy rostlin

vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), třemdava bílá (Dictamnus

albus),

okrotice

bílá

(Cephalanthera

damasonium), oměj vlčí (Aconitum vulparia), hvězdnice chlumní

(Aster

(Cypripedium

amellus),

calceolus),

střevíčník lilie

pantoflíček

zlatohlavá

(Lilium

martagon) … Významné

rosnička zelená (Hyla arboea), ropucha obecná (Bufo

druhy živočichů

bufo), čolek velký (Triturus cristatus) čolek obecný (Triturus vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), užovka obojková (Natrix natrix) …

Invazivní

trnovník akát (Robinia pseudoacacia) – vyskytuje se

a expanzivní rostliny

zejména v PP Střelický les, ale díky plánu péče je redukován netýkavka

žláznatá

(Impatiens

glandulifera)

–

v evidované zvláště cenné části VKP U mlynářky – zatím v malém množství rákos (Phragmites) -

velmi hojně v PP Střelická

bažinka, ale díky plánu péče ročně redukován, evidovaná zvláště cenná část VKP Bobravský mokřad a VKP Fialská Skládky a jiný odpad

V přírodním parku jsem nezjistila žádné skládky, jen místy vyhozený odpad (u silnice Střelice – Ořechov), PET lahve v říčce Bobravě (naproti PP Střelická bažinka)

Jiné negativní vlivy

Komunikace v blízkosti PP Střelická bažinka – ohrožení v době migrace obojživelníků, i když je zde pro ně postaven podchod. Rekreace by možná v budoucnu představovala ohrožení – kdyby se zvýšil počet turistů a cyklistů
nové cesty, rozšiřování cest, sešlapávání rostlin…

Ochrana krajinného rázu

Platí zde stavební uzávěra, žádné plánované negativní záměry z pohledu krajinného rázu nejsou známy 43

Vysvětlivky

C2 – silně ohrožené taxony podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR C3 – ohrožené taxony podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR C4a – vzácnější taxony vyžadující pozornost – méně ohrožené podle Červeného Seznamu cévnatých rostlin ČR C4b – vzácnější taxony vyžadující pozornost – nedostatečně prostudované podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR §3 – ohrožené druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. EVL – evropsky významná lokalita LHP – lesní hospodářský plán PP – přírodní památka VKP – významný krajinný prvek k. ú. – katastrální území PO – ptačí oblast ZCHÚ – zvláště chráněné území

44

12 POUŽITÉ PRAMENY

Literární zdroje: BELCREDI, L., 1989: Archeologické lokality a nálezy v okresu Brno-venkov, Brno: Okresní muzeum Brno-venkov BENEDÍKOVÁ, M., KYSELÁKOVÁ J., 2005: Záchrana genofondu jeřábu břeku a oskeruše, Lesnická práce, časopis pro lesnickou vědu a praxi, roč. 84, č. 9 Dostupné na: http://lesprace.silvarium.cz/content/blogcategory/85/128/ DOSTÁL, M., POLEDŇA J., SCHILDBERGER V., 2006: Ořechovská kronika, Ořechov HORKÝ M., HOTAŘ M., KOLOČAVA D., 2008: Historie hornictví v mikroregionu Kahan Dostupné na: http://www.mikroregionkahan.cz/files/zk_files_52_11_2dbcb9f5.pdf HUDEC, K., HUSÁK, Š., JATIOVÁ, M. a kol., 1995: Průvodce brněnskou přírodou, Brno: Regionální sdružení ČSOP KUBÁT, K. (ed)., 2002: Klíč ke květeně České republiky, Praha: Academia LÖW, J., MÍCHAL, I., 2003: Krajinný ráz, Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s.r.o. MACKOVČIN, P., JATIOVÁ, M.. DEMEK, J., SLAVÍK, P. a kol. 2008: Brněnsko. In: Mackovčin P. (ed.): Chráněná území ČR, sv. 9. Praha: AOPK ČR a EkoCentrum Brno MARTIŠKO, J., 1997: Přírodní parky, Brno: Okresní úřad Brno-venkov MARTIŠKO, J., MARTIŠKO V., MARTIŠKOVÁ K., 2010: Významné stromy Jihomoravského kraje, Brno: Jihomoravský kraj MARTIŠKO J., 2003: Přírodní památka Střelická bažinka - plán péče v období 2003 2013, Brno: Český svaz ochránců přírody MARTIŠKO, J., 2007: Přírodní parky Jihomoravského kraje, Brno: Jihomoravský kraj MEJZLÍK, K., 2005: Paměti Tetčic, Tetčice

45

Nařízení Jihomoravského kraje o zřízení Přírodního parku Bobrava, Věstník právních předpisů Jihomoravského kraje, 2010. částka 2, 47-51s. Dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=131856&TypeID=1 PIŠTĚK, J., 2005: PP Střelický les - plán péče na období 2006 - 2012, Brno POPELKA, M., VÁLKOVÁ, V., 2001: Dějepis I., pravěk a starověk, Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s. PROCHÁZKA, F.(ed.), 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000), Praha: Příroda a.s. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa, Brno: Academia SLAVÍK, A., 1897: Vlastivěda moravská, díl 2, část 1, Brněnský okres, Brno: Musejní spolek SUKOP, I., 2008: Hydrobiologická studie říčky Bobravy, Acta Univ. Agric. Silvic. Mendel. Brun, Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, sv. 56, č. 2, 175-180 s. ŠEBELA, M., 1998: Střelická bažinka - oáza žabího bratrstva: stručná historie lokality a průběh záchranného výzkumu po ropné havárii v letech 1993 až 1998, Brno: Moravské zemské muzeum VAČKÁŘ, J., 2000: Přírodní parky - Bobrava, Veronica, roč. 24, č. 4, 20-21 s. VAŠULÍN, J., 2009: Stával poblíž Hlíny kdysi hrad?, Hlínské rozhledy, roč. 1, č. 1, 14 s. Dostupné na: http://www.obec-hlina.cz/hlinske-rozhledy/?cap=47584 Vyhláška oblasti klidu Bobrava, Okresní národní výbor Brno – venkov, 1. 1. 1982 Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

46

Odstraněno:

Internetové zdroje: II. vojenské (Františkovo) mapování – Morava. Databáze online [cit. 2010 – 11 – 25] Dostupné na: http://oldmaps.geolab.cz III. vojenské mapování. Databáze online [cit. 2010 – 11 – 25] Dostupné na: http://oldmaps.geolab.cz MIKROREGION IVANČICKO, Charakteristiky Mikroregionu Ivančicko. Databáze online [cit. 2011 – 02 – 10] Dostupné na: http://mr.ivancice.cz/view.php?cisloclanku=2007010013 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, Zásady managamentu stanovišť. Databáze online [cit. 2010 – 09 – 20] Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/zasady_managementu_stanovist NÁRODNÍ GEOPORTÁL INSPIRE, CORINE Land Cover 1990, 2006. Databáze online [cit. 2011 – 4 – 2] Dostupné na: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?ows=http:// NEUŽIL V., Pamětní kniha obce Hlíny, 1940 - 1947 Dostupné na: http://www.obec-hlina.cz/43321/leta-1933-1965-/ PETRÁNEK, J., 2010: Brněnský masív, Geologická encyklopedie. Databáze online [cit. 2010 – 10 – 14] Dostupné na: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?brnensky_masiv__(pluton) PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY, Lesní plochy a jejich změny podle CORINE Land Cover mezi roky 1990 – 2000. Databáze online [cit. 2010 – 10 – 15] Dostupné na: http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs Mapy.cz. Databáze online [cit. 2011 – 01 – 02] Dostupné na: http://www.mapy.cz/#mm=TTtTcP@sa=s@st=s@ssq=st%C5%99elice@sss=1@ssp=1 20446060_126856908_150133868_150007500@x=137805824@y=132602880@z=11 Ostatní zdroje: OBLASTNÍ STÁTNÍ MELIORAČNÍ SPRÁVA, 1981: Oblast klidu Bobrava – vyjádření, Brno (získáno z Krajského úřadu Jihomoravského kraje) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, 2010: Závěr zjišťovacího řízení, Praha (získáno z Obecního úřadu Tetčice) 47

13 SEZNAM PŘÍLOH Obr. č. 1 údolí Bobravy, směr Radostice (foto: autor) Obr. č. 2 říčka Bobrava (foto: autor) Obr. č. 3 most u Spáleného mlýna (foto: autor) Obr. č. 4 Radostický mlýn (foto: autor) Obr. č. 5 říčka Bobrava (foto: autor) Obr. č. 6 evidovaná zvláště cenná část VKP Fialská (foto: autor) Obr. č. 7 Střelická bažinka kolem roku 1960 (foto: Šebela) Obr. č. 8 I po odbagrování kontaminované zeminy prolínala z podloží ropa, PP Střelická bažinka, 1993 (foto: Šebela) Obr. č. 9 PP Střelická bažinka, 2009 (foto: autor) Obr. č. 10 PP Střelická bažinka, 2009 (foto: autor) Obr. č. 11 redukce olšového náletu, PP Střelická bažinka, 2010 (foto: autor) Obr. č. 12 problém zarůstání rákosím (foto: autor) Obr. č. 13 podchod pro obojživelníky (foto: autor) Obr. č. 14 PP Střelická bažinka, řeřišnice velkokvětá pravá (foto: autor) Obr. č. 15 PP Střelický les (foto: autor) Obr. č. 16 medovník meduňkolistý (foto: autor) Obr. č. 17 třemdava bílá, PP Střelický les (foto: autor) Obr. č. 18 oměj vlčí, PP Střelický les (foto: autor) Obr. č. 19 památný strom, k. ú. Tetčice (foto: autor) Obr. č. 20 evidovaná zvláště cenná část VKP Bobravský mokřad (foto: autor) Obr. č. 21 genofond jeřábu břeku (foto: autor) Obr. č. 22 odpad na okraji přírodního parku u silnice Střelice – Ořechov (foto: autor) Obr. č. 23 ortofomapa přírodní park Bobrava (www.mapy.cz) Obr. č. 24 turistická mapa přírodního parku Bobrava (www.mapy.cz) Obr. č. 25 krajinný pokryv podle CORINE (stav v roce 1990) (http://geoportal.gov.cz) Obr. č. 26 krajinný pokryv podle CORINE (stav v roce 2006) (http://geoportal.gov.cz) Obr. č. 27 mapa změn ploch lesních porostů (http://geoportal.cenia.cz) Obr. č. 28 mapa evidovaných zvláště cenných částí VKP ze zákona (Martiško, 1997) Tab. č. 1 Seznam evidovaných zvláště cenných části VKP ze zákona 48

PŘÍLOHY

49

Obr. č. 1 údolí Bobravy, směr Radostice, 2009 (foto: autor) Obr. č. 2 říčka Bobrava (foto: autor)

Obr. č. 3 most u Spáleného mlýna

Obr. č. 4 Radostický mlýn

(foto: autor)

(foto: autor)

Obr.č. 5 říčka Bobrava (foto:autor)

Obr.č. 6 evidovaná zvláště cenná část VKP Fialská (foto: autor) 50

Obr. č. 7 Střelická bažinka, 1960 (foto: Šebela)

Obr. č .8 I po odbagrování kontaminované zeminy prolínala z podloží ropa, PP Střelická bažinka, 1993 (foto: Šebela)

Obr. č. 9 PP Střelická bažinka, 2009 (foto: autor) Obr.č. 10 PP Střelická bažinka, 2009 (foto: autor)

Obr. č. 11 redukce olšového náletu, PP Střelická bažinka, 2010 (foto: autor) 51

Obr. č. 13 podchod Obr. č. 12 problém se zarůstáním rákosím

pro obojživelníky (foto: autor)

(foto: autor)

Obr. č. 14 PP Střelická bažinka, řeřišnice velkokvětá pravá (foto: autor)

Obr.č. 15 PP Střelický les (foto: autor) Obr.č. 16 medovník meduňkolistý (foto: autor) 52

Obr.č. 17 třemdava bílá, PP Střelický les (foto: autor)

Obr. č. 18 oměj vlčí PP Střelický les (foto: autor)

Obr. č. 19 památný strom k. ú. Tečice, (foto: autor)

Obr.č. 21 genofond jeřábu břeku Obr. č . 20 evidovaná zvláště cenná část VKP Bobravský mokřad (foto: autor)

Obr. č. 22 odpad na okraji přírodního parku u silnice Střelice – Ořechov (foto: autor) 53

(foto: autor)

Obr. č. 23 ortofomapa přírodního parku Bobrava (www.mapy.cz)

Obr. č. 24 turistická mapa přírodního parku Bobrava (http://www.mapy.cz)

54

Obr. č. 25 krajinný pokryv podle CORINE (stav v roce 1990) (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map)

Obr. č. 26 krajinný pokryv podle klasifikace CORINE (stav v roce 2006) (http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?ows=http://) 55

Obr. č. 27 mapa změn ploch lesních porostů (http://geoportal.cenia.cz)

56

Obr. č. 28 mapa s evidovanými zvláště cennými částmi VKP ze zákona (Martiško, 1997)

57

Tab. č. 1: Seznam evidovaných zvláště cenných části VKP ze zákona

Název evidované zvláště cenné části VKP Mokřadní Brahovické údolí Za Radostickým mlýnem V cejpu Fialská Bobravský mokřad U Anenského mlýna Pod Maksovkou Lesní Nad tetčickým sv. Janem Kozí rynk Srnec Vidlínek U hájovny Nad včelínem Na Bučíně V káni Tmavý žlíbek Lišky V Brahovickém údolí U Panenky Marie U Mlynářky Ceblovské údolí U Žežulky Jezevec Teplý potok Zlatá jáma Jeřábek Vlčí kopec Zlatý potok U skály Bučínská baba U tunelu Souděnec Nad Radostickým mlýnem Vysoká hora Nad mlýny Střelické líchy Skařiny II Skařiny I Skařiny Ve Zmolkách Za hardalíny Kučerova seč

k.ú.

rozloha (plocha, délka)

Tetčice, Radostice Radostice, Střelice Prštice Střelice Střelice, Nebovidy Střelice

9 ha 2,30 ha 1,90 ha 1,25 ha 7,60 ha 1 ha 6,20 ha

Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Tetčice Popůvky Střelice Střelice Střelice Střelice Střelice, Omice Střelice, Omice Omice Troubsko Neslovice Neslovice

9,90 ha 5,20 ha 4,80 ha 15,80 ha 34,50 ha 8,50 ha 3,10 ha 6,40 ha 11,50 ha 7,50 ha 5,10 ha 15,00 ha 8,00 ha dl. 1300 m 17,50 ha 15,00 ha dl. 950 m 20,00 ha 12,40 ha 30,50 ha dl. 450 m 2,80 ha 8,10 ha 11,20 ha 4,80 ha 23,50 ha 32,00 ha 57,00 ha 10,20 ha 12,50 ha 45,00 ha 1 ha 53,00 ha 7,10 ha 4,17 ha

58

Zadní potok Zajíček V prodeji U obrázku Okrouhlíček Kozí horky V dobrých dřevech Dlouhá leč V kroužku Údolí pod habrem Pod vlčím kopcem Šašovka U Prštické hájenky Kajmonka Frédy Rež Radostický kopec U zámku V Sysličkách

Neslovice, Tetčice Hlína Hlína Hlína Hlína Hlína Hlína,Prštice Hlína,Prštice Hlína,Prštice Hlína,Prštice Prštice Prštice Prštice Silůvky, Prštice Silůvky Radostice Radostice Radostice Ořechov

59

dl. 1800 m 6,80 ha 8,20 ha 18,00 ha 5,10 ha 8,20 ha 3,80 ha 3,30 ha 11,00 ha dl. 2200 m 10,50 ha 5,40 ha 0,40 ha 69,00 ha 4,10 ha 12,70 ha 12,70 ha 13,00 ha 2,20 ha