Přírodní charakteristika vybraných lokalit přírodního parku Střední Pojihlaví

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Přírodní charakteristika vybraných lokalit přírodního parku Střední Pojihlaví Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Dr. Jaroslav Knotek, Ph. D.

Vypracovala: Pavlína Kadaňková

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Přírodní charakteristika vybraných lokalit přírodního parku Střední Pojihlaví vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá přírodní charakteristikou vybraných lokalit přírodního parku Střední Pojihlaví. Na vybraných lokalitách se vyskytují teplomilné trávníky umožňující přežití silně ohroženým druhům rostlin. Obsahem diplomové práce je popis flóry, fauny a historického vývoje studovaných území. Nedílnou součástí je zjištění provedených managementových zásahů se záměrem záchrany významných zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. nebo druhů uvedených v červeném seznamu. Výstupem diplomové práce je návrh vhodné následné péče o řešená území, která by udržela nebo zlepšila současný stav lokalit.

Klíčová slova: Střední Pojihlaví, přírodní park, teplomilné trávníky, historie lokality, managementové zásahy

Abstract

This thesis deals with the natural characteristics of selected sites of natural park Střední Pojihlaví. On selected sites are found thermophilous grasslands enabling survival an endangered plant species. The thesis contains a description of the flora, fauna and historical development of the studied areas. An integral part of the findings made by management interventions with the intention of saving significant specially plant species protected under Decree No. 359/1992. or species listed in the red list. The outcome of the thesis is the most appropriate after-care in the studied areas that would maintain or enhance the current condition of the sites.

Keywords: Střední Pojihlaví, natural park, thermophilous grasslands, history sites, management interventions

Poděkování:

Poděkovat bych chtěla všem, kteří přispěli k napsání této bakalářské práce. Především jsem vděčná za cenné informace poskytnuté od Ing. Janky Čejkové, Mgr. Vlasty Škorpíkové a Mgr. Petra Slavíka. Dále mé poděkování patří Františku Mašovi, který je pamětníkem z Jamolic, panu Chaloupkovi ze Lhánic a Jiřímu Volfíkovi. Také bych chtěla v neposlední řadě poděkovat Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi, Ph.D.

OBSAH:

1 ÚVOD .............................................................................................................. 8 2 CÍL PRÁCE .................................................................................................. 10 3 METODIKA ................................................................................................. 11 4 PŘÍRODNÍ PARK ...................................................................................... 12 5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍHO PARKU …............ ........... 14 5.1 Základní charakteristika přírodního parku ..................................... 14 5.2 Geomorfologické poměry ................................................................... 14 5.3 Geologické poměry .............................................................................. 15 5.4 Pedologické poměry.............................................................................. 15 5.5 Klimatické poměry ............................................................................... 15 5.6 Biogeografické začlenění .................................................................... 16 5.7 Vegetace .................................................................................................. 16 6 VYMEZENÍ VYBRANÝCH LOKALIT ............................................18 7 VYBRANÉ LOKALITY PŘÍRODNÍHO PARKU …..................... 19 7.1 Přírodní rezervace Nad řekami .......................................................... 19 7.1.1 Popis lokality ....................................................................................... 19 7.1.2 Geologické a mineralogické poměry ...................................................20 7.1.3 Biota .................................................................................................... 20 7.1.3.1 Floristická charakteristika .......................................................... 20 7.1.3.2 Výskyt sysla obecného ................................................................. 22 7.1.3.3 Ostatní živočichové ...................................................................... 23 7.1.4 Historie lokality ................................................................................... 24 7.1.5 Historický vývoj vegetačního pokryvu .............................................. 25 7.1.6 Současný stav lokality ......................................................................... 27 7.1.7 Managementové zásahy ...................................................................... 28 7.1.7.1 Současný management .................................................................28

7.1.7.2 Navrhovaný management ............................................................ 29

7.2 Přírodní památka Kozének ................................................................. 30 7.2.1 Popis lokality ....................................................................................... 30 7.2.2 Biota .................................................................................................... 31 7.2.2.1 Floristická charakteristika .......................................................... 31 7.2.2.2 Živočichové .................................................................................. 33 7.2.3 Historie lokality ................................................................................... 33 7.2.4 Historický vývoj vegetačního pokryvu ............................................... 37 7.2.5 Současný stav lokality ......................................................................... 39 7.2.6 Managementové zásahy ...................................................................... 40 7.2.6.1 Současný management .................................................................40 7.2.6.2 Navrhovaný management ............................................................ 42

7.3 Významný krajinný prvek Hadcová stráň ...................................... 43 7.3.1 Popis lokality ....................................................................................... 43 7.3.2 Biota .................................................................................................... 44 7.3.2.1 Floristická charakteristika .......................................................... 44 7.3.2.2 Živočichové ................................................................................... 45 7.3.3 Historie lokality ................................................................................... 46 7.3.4 Vývoj vegetačního pokryvu ................................................................ 47 7.3.5 Současný stav lokality ......................................................................... 48 7.3.6 Managementové zásahy ...................................................................... 49 7.3.6.1 Současný management .................................................................49 7.3.6.2 Navrhovaný management ............................................................ 50

7.4 Lokalita Syslí louka ..............................................................................52 7.4.1 Popis lokality ....................................................................................... 52 7.4.2 Biota .................................................................................................... 52 7.4.2.1 Výskyt sysla obecného ................................................................. 52 7.4.2.2 Floristická charakteristika .......................................................... 53 7.4.3 Historie a historický vývoj vegetačního pokryvu lokality .................. 54 7.4.4 Současný stav lokality ......................................................................... 55 7.4.5 Managementové zásahy ...................................................................... 56

7.4.5.1 Současný management .................................................................56 7.4.5.2 Navrhovaný management ............................................................ 57

7.5 Lokalita Černice .................................................................................... 59 7.5.1 Popis lokality ....................................................................................... 59 7.5.2 Biota .................................................................................................... 60 7.5.2.1 Floristická charakteristika .......................................................... 60 7.5.2.2 Živočichové .................................................................................. 62 7.5.3 Historie lokality ................................................................................... 66 7.5.4 Historický vývoj vegetačního pokryvu ............................................... 68 7.5.5 Současný stav lokality ......................................................................... 70 7.5.6 Managementové zásahy ...................................................................... 71 7.5.6.1 Současný management .................................................................71 7.5.6.2 Navrhovaný management ............................................................ 72

7.6 Lokalita Polánka ................................................................................... 76 7.6.1 Popis lokality ....................................................................................... 76 7.6.2 Flóra .................................................................................................... 76 7.6.3 Historie lokality ................................................................................... 78 7.6.4 Historický vývoj vegetačního pokryvu …........................................... 79 7.6.5 Současný stav lokality ......................................................................... 81 7.6.6 Managementové zásahy ...................................................................... 81 7.6.6.1 Současný management .................................................................81 7.6.6.2 Navrhovaný management ............................................................ 82

8 DISKUZE ...................................................................................................... 83 9 ZÁVĚR ........................................................................................................... 88 10 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................... 89 11 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................. 95 12 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................. 97

PŘÍLOHY

1 ÚVOD Přírodní park Střední Pojihlaví jsem zvolila pro svoji diplomovou práci z důvodu, že se nalézá v blízkosti mého bydliště. Spoustu překrásných míst přírodního parku znám již od dětství a dokonce od té doby některé lokality prošly mým velmi důkladným terénním průzkumem. Rozlehlé území přírodního parku rozkládající se podél řeky Jihlavy s harmonicky utvářenou krajinou odjakživa přitahovalo pozornost lidí z blízkého okolí, především díky zřícenině hradu Templštejna, ale jen málo kdo si uvědomí, že to pravé bohatství je i v přírodě rozprostírající se nejen v zaříznutém údolí řeky Jihlavy. Zachovalá příroda se zde ukazuje v plné kráse a poskytuje lidem klidné útočiště před výdobytky civilizace, což dokazuje i vysoká návštěvnost z řad obyvatelstva. Návštěvníci přijíždějí nejčastěji na kolech a objevují tajuplná místa stepních pastvin sklánějících se k hlubokému údolí. Také mají možnost zhlédnout původní zachovalé borové lesy nebo masivní granulitové skalní útvary tyčící se nad řekou Jihlavou, která dotváří půvabnou krajinnou scenérii se svými četnými meandry. Zvlášť okouzlující pohled na celé údolí je na vyhlídce Na Babách u obce Lhánice, kde nám rozlehlé údolí doslova leží jako na dlani a je cílem nejednoho poutníka hledajícího krásy zachovalé přírody. Malebné údolí je zachyceno na obrazech od kuroslepského malíře M. Bábuňka, kde je zobrazen úchvatný pohled z vyhlídky na široké údolí. Malíř také umělecky zachytil lokalitu Polánka nad obcí Lhánice. Obrazy od M. Bábuňka jsou pověšeny ve starobylém Hostinci u Macků ve Lhánicích. V údolí maloval i Svatopluk Bobeš (vlastním jménem Josef Svoboda), který zasvětil padesát pět let svého života tvůrčí práci v Pojihlaví a Pooslaví. Z rozlehlého území parku jsem si vybrala šest míst, kterým se budu v této práci blíže věnovat. Jedná se o lokality bezlesého charakteru nebo s rozvolněným lesním porostem vyžadující specifický způsob obhospodařování. Na téměř všech vybraných lokalitách jsem měla možnost provádět managementové zásahy spočívající z velké části v udržování pastvou ovcí. Vymezená území se vyznačují bohatou floristickou skladbou a některé z nich také bohatou historií, což naznačuje, že lokality jsou úzce vázány na různé aktivity člověka s jeho negativními nebo pozitivními činnostmi ovlivňujícími jejich vzhled. Dvě vybrané lokality dokonce hostí populace zvláště chráněného sysla obecného, které se zachovaly až do dnešní doby pouze díky cílené ochraně. Ochrana

8

tohoto kriticky ohroženého živočicha je podpořena záchranným programem s cílem zachování sysla obecného jako volně žijícího druhu na území České republiky. Ve své práci se blíže věnuji údržbě vybraných území spočívající v provádění managementových zásahů a také navrhuji další aktivity, které by pomohly udržet nebo zlepšit jejich stávající stav.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce byla literární rešerše provedená z veškerých shromážděných literárních zdrojů a informací zaměřených na vybrané lokality přírodního parku Střední Pojihlaví. Cílem bylo taktéž popsání přírodních charakteristik těchto vymezených lokalit a dále také monitoring významných druhů rostlin a živočichů. Nedílnou součástí práce bylo zmapování historického využití řešených území člověkem. Pro shromáždění historických podkladů týkajících se vybraných lokalit bylo nutné studovat archivní prameny, historické mapy, historické fotografie a rovněž bylo nezbytné navázat komunikaci s pamětníky z obcí nalézajících se v blízkosti řešených území. Ke zjištění či potvrzení výskytu všech významných druhů rostlin a živočichů byla vedle vlastního pozorování důležitá rovněž i komunikace s příslušnými orgány ochrany přírody a odborníky z praxe. Stěžejním bodem mé práce byl popis již realizovaných managementových zásahů. Následně byly výstupem práce i návrhy optimálního využívání pro zachování příznivého stavu vybraných hodnotných lokalit.

10

3 METODIKA Při zpracovávání své diplomové práce jsem nejdříve shromáždila literaturu týkající se vybraných lokalit a přírodního parku Střední Pojihlaví. Zabývala jsem se také literaturou pojednávající o historii vymezených území. Při zjišťování historického využívání a historického vývoje vegetace na vymezených územích jsem používala mapy Stabilního katastru a mapy z II. vojenského mapování, které jsem porovnávala se současnými ortofotosnímky. Při určování historických změn na vybraných lokalitách mi pomohly také ortofotosnímky z 50. let 20. století. Na lokalitách jsem provedla velmi pečlivý terénní průzkum, který jsem měla možnost realizovat díky své účasti na prováděných managementových zásazích již od roku 2007. Avšak s lokalitou Černice jsem se blíže seznámila až v roce 2011, jelikož na ní doposud nebyly prováděny žádné managementové aktivity. Při pohybu na řešených lokalitách jsem sledovala a sepisovala výskyt vzácných, invazivních i ostatních běžných druhů rostlin. Při pochůzkách jsem také pozorovala zástupce živočišné říše. Dále jsem problematiku údržby řešených území konzultovala s realizátorem managementových zásahů na těchto lokalitách a na základě také těchto informací jsem navrhla další jejich využívání a následnou péči o ně. Ve své práci se u lokality Černice zabývám pouze bývalým vojenským areálem a to bezlesou částí s rozsáhlými suchomilnými trávníky. K tomuto bývalému vojenskému cvičišti ale patří taktéž plocha polního letiště, která je situovaná jižně od lokality Černice. Všechny české i latinské názvy použité v diplomové práci jsem použila v souladu s nomenklaturou Klíče ke květeně České republiky od Kubáta z roku 2002. Potřebné informace pro moji práci jsem také získala od pracovníků orgánů veřejné správy a ochrany přírody. Důležité informace byly poskytnuty pracovníky Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Krajského úřadu kraje Vysočina, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a obecních úřadů obcí Jamolice, Lhánice, Biskoupky. Taktéž pamětníci z těchto obcí byli nápomocni při shromažďování historických informací.

11

4 PŘÍRODNÍ PARK Přírodní park je obecně chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a slouží k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Přírodní park může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem a stanovit omezení, která by vylučovala ničení, poškození nebo rušení na území přírodního parku.1 Orgán ochrany přírody zřídil roku 1989 přírodní park Střední Pojihlaví k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Přírodní park byl vyhlášen vyhláškami okresních národních výborů Brno-venkov, Znojmo a Třebíč, protože se nachází na území více okresů. Dne 2. února 2012 bylo vydáno nařízení Jihomoravského kraje o zřízení přírodního parku Střední Pojihlaví. Nařízení nevyhlašuje nový přírodní park, ale především nahrazuje již zastaralé zřizovací předpisy vydané okresním národním výborem Brno – venkov a okresním národním výborem Znojmo. Nicméně se ve vydaném nařízení také upravují hranice a upřesňují chráněné hodnoty přírodního parku Střední Pojihlaví nacházejícího se na území Jihomoravského kraje. Dle tohoto nařízení Jihomoravského kraje byla také nově stanovena omezení využití daného území. Nařízení upřesňuje činnosti, ke kterým je nutný předchozí souhlas příslušného orgánu ochrany přírody. Mezi aktivity vyžadující souhlas patří: a) umisťování nebo povolování staveb či zařízení b) zřizování sportovních a rekreačních ploch, zejména se vylučují motokrosové dráhy, tábořiště, kempy c) stavební úpravy polních a lesních cest d) setrvávání obytných automobilů, přívěsů a jiných podobných obytných zařízení mimo vyhrazená místa e) výstavba zařízení pro intenzivní chov hospodářských zvířat (přístřešky, ohrazení, apod.) f) vysazování plantáží energetických nebo nepůvodních dřevin g) kácení extenzivních ovocných sadů, alejí, skupin dřevin rostoucích mimo les, solitérů a likvidace břehových porostů h) činnosti týkající se vodohospodářských děl a vodních toků 1

MIKO, Ladislav, BOROVIČKOVÁ, Hana a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář, 2007, str. 128

12

i) změny ve využití a plošné snižování přírodně cennějších ploch trvalých travních porostů, ostatních ploch a lesní půdy j) činnosti snižující hodnotu krajinného rázu v přírodním parku 2

2

http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=168818&TypeId=2

13

5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍHO PARKU 5.1 Základní charakteristika přírodního parku Přírodní park Střední Pojihlaví s rozlohou 1500 ha rozprostřený na území 3 okresů (Brno-venkov, Znojmo a Třebíč) byl vyhlášen v roce 1989. Středem přírodního parku zaříznutým údolím protéká meandrující řeka Jihlava. Přírodní park se nalézá ve výškovém rozpětí od 210 m n. m. do 396 m n. m. Tento park je nejcennějším územím Jihomoravského kraje z hlediska biologické rozmanitosti, z části pak leží i na území kraje Vysočina. V hranicích přírodního parku se nachází hned několik zvláště chráněných území, jako například přírodní památka (dále jen PP) Kozének a přírodní rezervace (dále jen PR) Nad řekami, kterými se ve své práci zabývám. Mezi další zvláště chráněná území patří PR Mohelnička, PR Velká skála, PP Biskoupská hadcová step, PR Biskoupský kopec a PP Bílá skála. Na území přírodního parku nalezneme komplexy přirozených až přírodě blízkých lesů. Na skalních ostrožnách se rozkládají i reliktní bory. Dále se zde setkáme s rozsáhlými plochami tvořenými pastvinami a travinobylinnými lady. Na pravém břehu řeky Jihlavy se nachází zřícenina mohutného hradu Templštejna založeného kolem roku 1298, který dotváří zdejší úchvatnou krajinnou scenérii. 3

5.2 Geomorfologické poměry V rámci geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina spadá řešené území do geomorfologického celku Jevišovická pahorkatina a do podcelku Znojemská pahorkatina. Geomorfologické jednotky: Provincie: Česká Vysočina Soustava: Česko-Moravská Podsoustava: Českomoravská vrchovina Celek: Jevišovická pahorkatina Podcelek: Znojemská pahorkatina Okrsek: Mohelenská vrchovina 4

3 4

MARTIŠKO, Josef. Přírodní parky Jihomoravského kraje, 2007, str. 68 DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR, 1987, str. 27 – 33

14

5.3 Geologické poměry Horninový podklad studovaného území tvoří metamorfované horniny moldanubika. Převládají zde granulity a biotitické pararuly. Místy se vyskytují fluviální písčité štěrky. Na plošinách a v úvalech jsou ojediněle překryty sprašemi a sprašovými hlínami.5 V údolních částech přírodního parku jsou hojně zastoupeny hadce, jejichž vegetační kryt patří u nás k těm nejzajímavějším.6

5.4 Pedologické poměry Půdní pokryv je tvořen z větší míry kambizeměmi na hlubších zvětralinách plošin a mírnějších svahů. Na aluviálních náplavech v nivách jsou vytvořeny fluvizemě. Často zastoupené jsou rankery nalézající se v extrémnějších polohách suťových svahů s vysokým podílem hrubého skeletu, přecházející na skalních výchozech v mělké litozemě. Na spraších a sprašových hlínách se místy objevují luvizemě.7

5.5 Klimatické poměry Zájmové území je zařazeno do oblasti mírně teplé. Pro zdejší klimatickou oblast MT 11 je tedy charakteristické dlouhé, teplé a suché léto. Má krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou, tedy i krátké trvání sněhové pokrývky.8 Další klimatické charakteristiky viz Tab. č. 1.

5, 7

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000071054 MARTIŠKO, Josef. Přírodní parky Jihomoravského kraje, 2007, str. 68 8 QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa, 1971, str. 13 6

15

Tab. č. 1.: Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 11 (QUITT, 1971) Počet letních dnů (Tmax = 25 °C)

40 - 50

Počet dnů s prům. t. ≥ 10,0 °C

140 - 160

Počet mrazových dnů (Tmin = 0,1 °C)

110 - 130

Počet ledových dnů (Tmax = 0,1 °C)

30 - 40

Prům. teplota vzduchu v lednu (°C)

-2 - -3

Prům. teplota vzduchu v červenci (°C)

17 - 18

Prům. teplota vzduchu v dubnu (°C)

7-8

Prům. teplota vzduchu v říjnu (°C)

7-8

Srážkový úhrn v zimním období (mm)

200 - 250

Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm)

350 - 400

5.6 Biogeografické začlenění Zájmové území leží v panonské biogeografické provincii v přechodné okrajové zóně na

styku

s

hercynskou

biogeografickou

podprovincií.

Podle

regionálně

fytogeografického členění České republiky patří území na rozhraní Panonského termofytika do okresu 16 Znojemsko – brněnská pahorkatina. Řešené území spadá dle biogeografického členění do jednotky 1.23. Jevišovický bioregion. Přírodní park patří do buko - dubového vegetačního stupně (výškové rozpětí je do 400 m n. m.). Vegetační stupeň je kolinní až suprakolinní. Největší část pokrývají hercynské dubohabřiny. Přirozená náhradní vegetace je zastoupena xerotermními trávníky především ze svazů Festucion valesiaceae a Koelerio - Phleion phleoidis.9

5.7 Vegetace Přírodní park zahrnuje tři vegetační pásma:

1) ÚDOLÍ STŘEDOEVROPSKÉ NIVY Zahrnuje druhy, jako je orsej jarní, snědek chocholičnatý, sněženka podsněžník, aj. Dále z dřevin se v tomto vegetačním pásmu vyskytují olše, vrby, jilmy, brsleny a svídy.

9

CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky, 1996, str. 108

16

2) OBLAST PONTICKÁ – STEPNÍ Patří do ní pastvinné, pustinné stepi mnohdy i s lesostepí. Lokality, které jsem si vybrala pro studium, náleží do tohoto vegetačního pásma a mohou se chlubit těmito druhy: křivatec český, kručinka chlupatá nebo hvězdnice chlumní. 3) OBLAST STŘEDOEVROPSKÉHO HERCYNSKÉHO LESNÍHO ÚZEMÍ 10

10

LYSÁK, Jiří. Pooslaví a Pojihlaví: vlastivědné vycházky, str. 10

17

5 VYMEZENÍ VYBRANÝCH LOKALIT Do Jihomoravského kraje náleží PR Nad řekami ležící v k. ú Hrubšice, lokalita Syslí louka v k. ú. Biskoupky, významný krajinný prvek (dále jen VKP) Hadcová stráň v k. ú. Biskoupky a lokalita Černice v k. ú. Jamolice. Do kraje Vysočina spadá PP Kozének a lokalita Polánka nalézající se v k. ú. Lhánice.

Obr. č. 1.: Územní vymezení všech studovaných lokalit (www.mapy.cz)

1 – PR Nad řekami s ochranným pásmem 2 – PP Kozének a přilehlé travní porosty 3 – VKP Hadcová stráň 4 – lokalita Syslí louka 5 – lokalita Černice s polním letištěm 6 – lokalita Polánka

18

7 VYBRANÉ LOKALITY PŘÍRODNÍHO PARKU 7.1 Přírodní rezervace Nad řekami 7.1.1 Popis lokality

Jedná se o stepní ladu rozloženou ve výšce 230 – 272 m n. m. nad pravým břehem Jihlavy s rozvolněným borovým lesem v západní části nalézající se v k. ú. Hrubšice. Lokalita je rozložená na severním až severozápadním svahu s členitým terénem, ve kterém dominují rokle a strže. V roce 1979 bylo území vyhlášeno za chráněné a při rozšiřování soustavy evropský významných lokalit (dále jen EVL) Natura 2000 se stalo součástí EVL CZ 0614134 Údolí Jihlavy.11 Lokalita se vyznačuje výraznou biodiverzitou s významným výskytem suchomilných rostlinných druhů a má funkci lokálního biocentra.12 Výměra přírodní rezervace je 7,78 ha, ochranné pásmo rezervace má rozlohu 3,53 ha a plocha celého studovaného území zaujímá celkem cca 12 ha.

Obr. č. 2.: PR Nad řekami s ochranným pásmem a přilehlými travními porosty (www.mapy.cz)

11

MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami, 2011, str. 4 PAVLÍKOVÁ, Tereza. Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví, 2004, str. 68 12

19

7.1.2 Geologické a mineralogické poměry Studované území je tvořeno jedním z největších serpentinitových masívů, který je součástí hornin náměšťsko - krumlovského granulitového tělesa.13 Svah přírodní rezervace tvoří hadce moravského moldanubika, které obklopují granulity. Horní plošina svahu se skládá z fluviálních písčitých štěrků vytvářející akumulační říční terasy.14 PR Nad řekami je vyhledávaným cílem mineralogů. Nalezneme zde opál a chalcedon. Avšak svůj věhlas získala především kvůli výskytu zelené plazmy (varieta křemene a chalcedonu), někdy až drahokamové kvality. Kromě plazmy zelené se zde nalézá také plazma očková.15

7.1.3 Biota

6.1.3.1 Floristická charakteristika

Území je z velké části tvořeno komplexem stepních trávníků svazu Festucion valesiacae.16 Květena je v této přírodní rezervaci velmi pestrá a skládá se z druhů, kde dominuje bělozářka

větevnatá

(Anthericum

ramosum),

písečnice

douškolistá

(Arenaria

serpyllifolia), sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), ovsíř luční (Avenula pratensis), zdravínek jarní (Odontites vernus), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), zvonek moravský (Campanula moravica), ostřice nízká (Carex humilis), třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), čilimník řezeňský (Chamaecytisus ratisbonensis), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kostřava walliská (Festuca valesiaca), kručinka chlupatá (Genista pilosa), violka písečná (Viola rupestris), len tenkolistý (Linum tenuifolium), modřenec chocholatý (Muscari comosum), vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides), trávnička obecná (Armeria vulgaris), mochna písečná (Potentilla arenaria), 13

DEMEK, Jaromír a kol. Mohelno in Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část, 1997, str. 60 - 61 14, 16 MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko, 2008, str. 322 15 MRÁZEK, Ivan a a Luboš REJL. Drahé kameny Českomoravské vrchoviny, 1991, str. 88 - 135

20

černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), sesel roční (Seseli annuum), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), sesel sivý (Seseli osseum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), silenka ouškatá (Silene otites), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), tořice japonská (Torilis japonica), jetel horský (Trifolium montanum), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), divizna černá (Verbascum nigrum), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata),17 rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), bílojetel pětilistý (Dorycnium pentaphyllum), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), vousatka prstnatá (Botriochloa ischaemum), tařinka horská (Alyssum montanum), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), zlatovlásek obecný (Aster linosyris),18 česnek žlutý (Allium flavum)19 nebo vratička měsíční (Botrychium lunaria).20 Ve východní části za ochranným pásmem roste početná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) čítající 314 trsů a hvězdnice zlatovlásku (Aster linosyris) v odhadovaném počtu 928 kusů.21 Do zástupců expanzivních a problematických druhů na této lokalitě patří jehlice trnitá (Ononis spinosa), třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), pýr plazivý (Elytrigia repens) a bodlák obecný (Carduus acanthoides). Velmi rozšířená je máčka ladní (Eryngium campestre). Mezi dřeviny nalézající se v zájmové lokalitě patří borovice lesní (Pinus sylvestris), hrušeň obecná (Pyrus communis), třešeň ptačí (Prunus avium), dub zimní (Quercus petraea), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), jalovec obecný (Juniperus communis),22 trnovník akát (Robinia pseudoacacia), javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Keřový porost je tvořen růží šípkovou (Rosa canina), růží sivou (Rosa glauca), hlohem (Crataegus sp.), trnkou obecnou (Prunus spinosa), řešetlákem počistým

17

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 27 18, 22 MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami, 2011, str. 6 – 37 19 MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko, 2008, str. 323 20 ČECHOVÁ, Jana. Aktualizace botanického inventarizačního průzkumu v PR Nad Řekami, 1997 21 SEDLÁČEK, Vojtěch. Inventarizační průzkum přírodní rezervace Nad řekami, 2012

21

(Rhamnus cathartica), kalinou obecnou (Viburnum opulus), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) nebo bezem černým (Sambucus nigra).23 Taktéž z mykologického hlediska patří území rezervace mezi nejvýznamnější lokality. Významné druhy jsou např. kyjanka srpovitá (Clavaria acuta), kyjovečka vřetenovitá

(Clavulinopsis

fusiformis),

voskovka

constrictospora), strmělka bělavá (Gerronema prescotii), aj.

zaškrcená

(Hygrocybe

24

6.1.3.2 Výskyt sysla obecného

Před 6 lety se na zájmové území navrátil sysel obecný (Spermophilus citellus). Sysli se na řešené území dostali z nedaleké lokality Syslí louky u Biskoupek. Přitom byli sysli nuceni přejít most přes řeku Jihlavu. První 3 roky se vyskytovali pouze na první plošině studovaného území náležející do východního ochranného pásma přírodní rezervace. Sysli se posléze postupně rozšířili téměř po celém území vybrané lokality. Syslí nory nalezneme i u horní plošiny, také u zdejších lomů nebo roklí. Nově jsem několik jedinců objevila ve východní části za ochranným pásmem, hned za cestou táhnoucí se od mostu. Tito sysli si často chodí pro potravu na pole ležící hned vedle východního ochranného pásma. Sysli takto při putování za potravou na polích urazí často velké vzdálenosti. Odhadovaný počet syslů obecných na studovaném území k roku 2007 byl 10 jedinců, v roce 2008 byl odhadnutý počet 20 jedinců, v roce 2009 byl odhadnutý počet 35 jedinců. Při pozorování v roce 2010 bylo spatřeno 28 syslů a jejich odhadovaná početnost na sledované lokalitě byla 55 jedinců.25 Dále v roce 2011 se daná populace odhadovala na 50 jedinců.26 Syslí populace neustále stoupala na početnosti, avšak podle údajů z vyhodnocení pro rok 2012 byl zaznamenán pokles počtu jedinců na 35 kusů.27 Na podporu ochrany sysla obecného byl vytvořen Záchranný program sysla obecného iniciovaný v roce 2005 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR). Záchranný program byl v roce 2008 schválený Ministerstvem životního 23

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 27 24 MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko, 2008, str. 323 25 Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2010 – závěrečná zpráva 26 Zpráva o realizaci Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR, 2011 27 Vyhodnocení realizačního projektu záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2012

22

prostředí. Úkolem tohoto záchranného programu je naplánování opatření k zachování biotopů umožňujících přežití sysla obecného.28 Lokality s vyšším výskytem syslů obecných jsou udržovány za pomocí dotačních programů: Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Program péče o krajinu, Majetek státu.29 O početnosti sysla obecného před několika desetiletími si můžeme udělat představu při náhledu do přílohy č. 4.

Tab. č. 2.: Odhadovaný počet jedinců sysla obecného v PR Nad řekami Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet

10

20

35

28

50

35

7.1.3.3 Ostatní živočichové

Mezi zástupce drobných savců patří vzácná bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon). Studované území dále obývá ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca). V přírodním parku se místy vyskytuje ještěrka zelená (Lacerta viridis), ale na studovaném území jsem ji nezahlédla. Vzhledem k tomu, že se jedná o severní svah, tak lokalita neposkytuje zřejmě ideální podmínky pro její výskyt. Z ornitofauny je na řešené lokalitě zastoupena pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), linduška lesní (Anthus trivialis),30 koroptev polní (Perdix perdix), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krahujec obecný (Accipiter nisus) nebo krutihlav obecný (Jynx torquilla).31 Z entomofauny můžeme nalézt řadu zajímavých druhů, jako jsou kudlanka nábožná (Mantis religiosa), otákárek ovocný (Iphiclides podalirius), okáč voňavkový (Brintesia circe), přástevník kostivalový (Euglagia quadripunctaria), běloskvrnáč pampeliškový (Amata phegea), okáč kostřavový (Arethusana arethusa), okáč ovsový (Minois dryas), okáč třeslicový

28

UHLÍKOVÁ, Jitka, MATĚJŮ, Jan, NOVÁ, Petra a Vladimír VOHRALÍK. Sysel obecný – hlodavec, který nesyslí, 2009, str. 13 29 Zpráva o realizaci Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR, 2011 30 MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami, 2011, str. 38 31 MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko, 2008, str. 323

23

(Coenonympha glycerion), saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens),32 nesytka jehlicová (Bembecia albanensis), pabourovec jestřábníkový (Lemonia dumi), aj.33

7.1.4 Historie lokality

Název Nad řekami je zřejmě velmi dlouho používaný. Již v mapě stabilního katastru je lokalita uvedená pod názvem Nad řekama. Zřejmé je, že PR Nad řekami byla v minulosti až do současné doby využívaná jako pastvina. Pastva ovcí zde probíhala až do roku 1990, kdy se na lokalitě páslo přibližně 400 kusů ovcí, jenž byly ustájené v nedalekých Hrubšicích.

Obr. č. 3.: Lokalita Nad řekami – rok 1980 – 1990 (foto: neznámý)

Z reliéfu lokality můžeme vyčíst, že v krajině byla provozována drobná těžební činnost. Byl zde otevřen menší lom na těžbu hadce, ke kterému vedla cesta zaříznutá do svahu. Tato cesta je dobře viditelná v terénu i v současné době. Hadec, který se zde těžil, se používal na dekorační účely. V letech 1996 - 2002 zde byly provedeny rozsáhlé rekonstrukční zásahy v podobě prořezávky borových náletů na ploše cca 5 ha, převážně v západní části území.34 Od roku 2003 se zde obnovila pastva ovcí prováděná na ploše 10 ha, která byla ze začátku málo efektivní, protože ovcí bylo jen 70 kusů a trávu tak spíše pouze ,,pošlapaly“. 32

MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami, 2011, str. 38 - 40 MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko, 2008, str. 323 34 MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami, 2011, str. 5 33

24

Následně se stádo ovcí udržujících studovanou lokalitu postupně rozšiřovalo až na dostatečný počet zvířat, což je okolo 250 kusů.

Obr. č. 4.: Pohled na lokalitu Nad řekami – rok 1980 – 1990 (foto: neznámý)

7.1.5 Historický vývoj vegetačního pokryvu

Z mapy stabilního katastru můžeme zjistit, že studovaná lokalita byla v době začátku 19. století vymezena jako obecní pastvina, které chybělo stromové patro. V roce 1925 se v horní části ve východní polovině současné PR Nad řekami nalézala pole a drobná políčka. Do zájmového území se zařezávalo jedno větší pole patřící do krumlovského panského velkostatku, díky kterému měla lokalita v dnes bezlesé části podstatně menší rozlohu. Na první plošině u dnešního mostu a na výše položené plošině byla taktéž obdělávaná políčka a to ještě i v roce 1953. Vyskytovaly se zde hned tři drobné potůčky tekoucí hlubokými zářezy v reliéfu vymezeného území, z nichž jeden na lokalitě pramenil. Území oplývalo pravděpodobně ve větší míře vlhkomilnými společenstvy rostlin nalézajícími se právě v těchto podlouhlých roklinách. Z leteckého snímku pořízeného rokem 1953 lze vidět velmi narušený povrch způsobený povrchovou těžbou hadce a cestami vytvořenými odvážením kamene. I když zde působilo velké stádo ovcí až do roku 1990, tak i přes tyto okolnosti západní polovina rezervace byla postupně zaplavována nálety borovice lesní. Důvodem byl zřejmě příliš strmý svah, kde se žádnému ovčákovi hlídajícího stádo ovcí nechtělo zvířata držet, když mohl zvířata pohodlně napást na přístupnějších místech. Z vlastních 25

zkušeností vím, že při pohybu zvířat se ze svahu uvolňují kameny a ohrožují auta na spodní silnici. Ještě v 50. letech se přesto borovice nacházela na území rezervace pouze sporadicky.

Obr. č. 5.: Stabilní katastr lokality PR Nad řekami z roku 1825 (www.mza.cz)

Velkému množství pasoucích se zvířat ale řešená lokalita neposkytovala dostatek trávy, proto ovce přecházely v jihozápadní části vymezeného území na nedaleké rozlehlé louky a tímto se vytvořil v důsledku přehánění zvířat podlouhlý pás travních porostů. Úzký nezarostlý pás se dochoval až do současné doby a je situovaný hned u elektrovodu, kde končí hranice přírodní rezervace. Dnes se na tomto úzkém pásu, jenž je nyní ale mnohem menší než v minulosti, vyskytují cenná společenstva rostlin.

Obr. č. 6.: Letecký snímek lokality PR Nad řekami z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz) 26

7.1.6 Současný stav lokality

V severní části na úzkém pásu vybraného území je znatelná ruderalizace, kde převládá ovsík vyvýšený a pýr plazivý. Tyto negativní změny ve struktuře rostlinných společenstev jsou zapříčiněné intenzivním zemědělstvím na okolních polích. Na území probíhá každoročně někdy až intenzivní pastva ovcí, při které ovce často rozrušují travní drn, a to nejčastěji v severovýchodním okraji zájmového území, kde ovce vstupují na plochu ochranného pásma. V jiných místech jsem významnější narušení povrchu nezaznamenala. Na studované lokalitě došlo v posledních letech k významnému úbytku bodláku obecného. Znatelný ústup jsem také zaznamenala v populaci jehlice trnité. Sledovaný pozitivní trend spočívající v ústupu těchto místně problematických rostlin je zapříčiněný pravidelným kosením nedopasků v letních měsících, kdy ještě bodlák nebo jehlice nestačí vysemenit. Za východním ochranným pásmem rezervace, hned za cestou, se nachází plocha s úzkolistými trávníky (tj. na pozemcích p. č. 418, 419 a 423), kde rostou rostlinná společenstva velmi identická s rostlinnou biotou přírodní rezervace. Navíc je tato plocha bohatší o významné rostlinné druhy, jako je koniklec velkokvětý nebo hvězdnice zlatovlásek. Východní plocha postrádající jakoukoliv oficiální ochranu území, je velmi zvrásněná po bývalé těžební činnosti, což utváří její charakteristický vzhled. Plocha je taktéž udržována pastvou stádem ovcí a netrpí nedostatkem náležité péče. Jediným problémem jsou návyky místních obyvatel, kteří si rádi dělají na ploše složiště stavební sutě. Naštěstí povrch této poměrně velké plochy je dostatečně členitý a neumožňuje přístup žádným vozidlům, proto se tyto navážky se objevují pouze u cesty. Další navážky stavebního odpadu můžeme nalézt v roklině u cesty rozdělující rozlehlé stepní trávníky a již zmiňovanou zvrásněnou plochu. Také v přírodní rezervaci, v horní části její nejhlubší rokle se nachází navážky nejrůznějšího odpadu, jelikož tato část je dobře přístupná ze zdejšího pole.

27

Obr. č. 7.: Pohled na PR Nad řekami – říjen 2011 (foto: autor)

7.1.7 Managementové zásahy

7.1.7.1 Současný management

Od roku 2003 byla na sledované lokalitě zavedena pastva ovcí. Zpočátku bylo stádo ovcí v nedostatečném počtu, ale s postupem času při rozšiřování stáda se zvyšoval i přínos spojený s obnovením pastvy na této lokalitě. Travní porost totiž již nepřerůstal, jak tomu bylo zvykem ze začátku při zavádění stávajícího managementu. Postupně se počet ovcí udržujících lokalitu zvedl na 400 kusů a tím se snížila i doba působení zvířat na vybraném území. Každoročně je prováděna na sledovaném území jarní pastva. Potom s určitým přerušením je realizována letní pastva. Následně je uskutečňována intenzivnější podzimní pastva, při které je tráva zcela vypasena. Travní porost má po těchto managementových zásazích vzhled jako golfový trávník. Vše se přitom odvíjí od rychlosti růstu travního porostu, podle něj se upravuje délka a četnost pastvy. Při provádění managementového zásahu se nespásá jen plocha přírodní rezervace, ale spolu s ní se obhospodařují i přilehlé travní porosty, jako například východní plocha za ochranným pásem nebo západní úzký pás travních porostů směřující k rozsáhlým loukám. Přitom dochází občas k místnímu narušování travního drnu, nejčastěji v částech, kde zvířata vstupují na studované území nebo také na svazích, kde si vyšlapávají cestičky. Nadměrně zatěžovaná místa se však rychle regenerují a umožňují uchycení vzácným druhům rostlin na nových stanovištích. Když už na lokalitě není 28

žádná travní hmota využitelná k nasycení zvířat, tak se ovce na zájmovém území zbytečně nedrží, ale naopak se přemístí na lokalitu s dostatkem potravy. Každoročně se především na plošinách náležících do ochranného pásma provádí kosení jehlice trnité a bodláku obecného, které je realizováno, ještě než rostliny stačí vysemenit. Tyto aktivity výrazně napomáhají k rozrůstání populace syslů obecných, protože po odstranění těchto nedopasků sysli získávají větší přehled o situaci kolem sebe a mohou tak snadněji uniknout predátorům. Jehlice trnitá je na vybrané lokalitě expanzivním druhem, i když je všude jinde jen těžko k zastižení. V posledních pár letech se její početnost, především pak na obou plošinách, snížila. Také bodlák obecný byl na zájmovém území téměř úplně vymýcen.

Obr. č. 8.: Pastva ovcí v ochranném pásmu přírodní rezervace – listopad 2011 (foto: autor)

7.1.7.2 Navrhovaný management

Současné managementové zásahy jsou plně vyhovující, jak z hlediska prosperity teplomilné květeny, tak výskytu sysla obecného na sledované lokalitě. Navrhla bych pouze dočasné omezení managementových aktivit spočívajících v pastvě ovcí při nadměrně deštivém počasí. Při nadprůměrných srážkách by totiž mohly ovce svými kopýtky zájmové území téměř až devastovat. Porost jehlice a bodláků ve spodní i horní části přírodní rezervace je nutné i nadále redukovat.

29

7.2 Přírodní památka Kozének 7.2.1 Popis lokality

Vybraná lokalita se nalézá přibližně 1 km východně od obce Lhánice ve výškovém rozpětí od 356 - 387 m n. m. PP Kozének a přilehlé travní porosty jsou po staletí člověkem tvarované území s několika travními společenstvy rozkládajícími se kolem dvora Kozínek. Reliéf studované lokality se skládá z nevýrazného hřbetu a mírných jihozápadně až severně orientovaných svahů. Řešené území bylo vyhlášeno za chráněné v roce 1988. Lokalita je věhlasná svými nejrozsáhlejšími a nejzachovalejšími krátkostébelnými pastvinami v okrese Třebíč. Ke specifickému druhovému složení místních trávníků přispívá podloží z rul a granulitů.35 Oblast kolem malého lomu plní funkci biocentra s regionálním významem.36 Lokalita Kozének je vymezena také jako EVL CZ0614133 na téměř 20 ha.37 Samotná přírodní památka má rozlohu pouze 10,18 ha.38 Avšak území lokality Kozének s přilehlými travními porosty, které jsem si vybrala pro studium, zaujímá plochu 32 ha.

Obr. č. 9.: PP Kozének s přilehlými travními porosty (www.mapy.cz) 35, 38

MACKOVČIN, Peter, SEDLÁČEK, Miroslav a kol. Chráněná území ČR. Jihlavsko, 2002, str. 283 BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, str. 41 - 42 37 http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000071053 36

30

7.2.2 Biota 7.2.2.1 Floristická charakteristika

Na výskytu teplomilné květeny se podílí umístění řešeného území, jenž je situované na teplém okraji panonské oblasti, a tak lokalita zajišťuje útočiště pro mnohé významné suchomilné druhy rostlin. Nejvýznamnější je střední část lokality v okolí drobného lomu poblíž kóty 381 a kolem cesty ke stavení Kozínek, kde převládá svaz Kolerio – Phleion. V menší míře se na zájmovém území nachází svaz Festucion valesiacae a na zdejší oblast neobvyklý svaz Nardo – Callunion, který diagnostikuje druh smilka tuhá (Nardus stricta).39 Nalezneme zde i společenstva ze svazu Hyperico perforati Scleranthion perennis 40 nebo pionýrská společenstva třídy Sedo - Scleranthetea. Je zde obvyklé časté střídání acidofilních, eutrofních, i mokřadních druhů.41 Na zájmovém území je velmi početná stále se rozrůstající populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis). V roce 2006 bylo napočítáno 670 trsů kvetoucích konikleců, v roce 2008 se zaznamenalo 600 trsů, v roce 2010 se napočítalo 893 trsů a k roku 2012 byl zaznamenán výskyt 946 kvetoucích trsů. U konikleců velkokvětých je zřejmé, že rok od roku pomalu přibývá kvetoucích rostlin, a to jednak na vyvýšeném pahorku, tj. na severním okraji střední části pozemku p. č. 1293/2, a potom i jižně kolem lomu na pozemku p. č. 1293/4. Podle přírodovědeckého sborníku Západomoravského muzea by se na studovaném území měl nacházet i koniklec luční (Pulsatilla pratensis), avšak při terénních průzkumech jsem rostlinu nenalezla. Dalším významnějším druhem je vstavač kukačka (Orchis morio), jehož počet v dané lokalitě lze odhadnout na více než 500 kusů rostlin. Avšak v některých letech se stává, že ne všechny orchideje vykvetou. Tento stav nastal v roce 2012, kdy jsem odhadovala celkový počet na 300 kusů. Nepřehlédnutelnou jarní efemerou, jenž se zde vyskytuje v uspokojivém počtu je křivatec český (Gagea bohemica) a současně s křivatci zde kvete i osívka jarní (Erophila verna). Mezi další významné druhy patří pampeliška červenoplodá

(Taraxacum

erythrospermum),

chmerek

vytrvalý

(Scleranthus

perennis),42 ovsíř luční (Avenula pratensis), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), zvonek moravský (Campanula moravica), ostřice jarní (Carex 39, 41

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 15 40, 42 MACKOVČIN, Peter, SEDLÁČEK, Miroslav a kol. Chráněná území ČR. Jihlavsko, 2002, str. 283

31

caryophyllea), ostřice časná (Carex praecox), čilimník řezeňský (Chamaecytisus ratisbonensis), kostřava walliská (Festuca valesiaca), svízel nízký (Galium pumilum), smělek jehlancovitý (Koeleria pyramidata) svízel moravský (Galium valdepilosum), kručinka chlupatá (Genista pilosa), len počistný (Linum catharticum), tolice srpovitá (Medicago falcata), pomněnka řídkokvětá (Myosotis sparsiflora), smilka tuhá (Nardus stricta), zdravínek jarní (Odontites vernus), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), sesel sivý (Seseli osseum), jetel horský (Trifolium montanum), rozrazil Dilenův (Veronica dillenii), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil jarní (Veronica verna), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), vřes obecný (Calluna vulgaris), modřenec

chocholatý

(Muscari

comosum),

hvozdík

kartouzek

(Dianthus

carthusianorum),43 smil písečný (Helichrysum arenarium),44 růže polní (Rosa agrestis), jetel alpínský (Trifolium alpestre) aj. Ve vlhčích částech lokality u rybníka se nalézá ostřice srstnatá (Carex hirta), ostřice obecná (Carex nigra)45 nebo ostřice prosová (Carex panicea). Dle floristického průzkumu z roku 1991 byl zde nalezen vzácný křivatec rolní (Gagea villosa). Údajně byl na zájmové lokalitě pozorován hořec křížatý (Gentiana cruciata), jeho údajný výskyt mi potvrdil pan Ing. Jan Pokorný a Jiří Volfík. Na většině plochy je patrná degradace porostů expanzivními druhy, mezi které spadá třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), svízel syřišťový (Galium verum), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) a pýr plazivý (Elytrigia repens).46 V současnosti se velmi rozmáhá máčka ladní (Eryngium campestre). Keře jsou zastoupeny bezem černým (Sambucus nigra), růží šípkovou (Rosa canina) a trnkou obecnou (Prunus spinosa), které lemují okraje řešené lokality při styku s polní krajinou. Setkat se můžeme na studovaném území i se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus). Stromové patro je zastoupeno břízou bělokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula), vrbou jívou (Salix caprea) nebo borovicí lesní (Pinus sylvestris). Velmi působivé jsou staré exempláře jeřábů ptačích (Sorbus 43, 45, 46

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 15 44 BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, str. 41 - 42

32

aucuparia). Historický ráz lokality je dán také přítomností vzrostlých stromů lípy srdčité (Tilia cordata), lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), dubů zimních (Quercus petraea) a javoru mléče (Acer platanoides) dosahujících stáří přibližně i více než 80 let. Při okrajových částech přírodní památky roste jalovec obecný (Juniperus communis), který se vyskytoval na řešené lokalitě v minulosti podle údajů od pamětníků v mnohem větším počtu.

7.2.2.2 Živočichové

U rybníčku nalézajícího se pod stavením Kozínek se vyskytují skokani zelení (Pelophylax esculentus), ropuchy obecné (Bufo bufo) a užovky podplamaté (Natrix tessellata). Na řešeném území byla několikrát spatřena ještěrka zelená (Lacerta viridis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis). Na okraji lesa, sousedícím s lokalitou Kozének pobývá často datel černý (Dryocopus martius). Ovocný sad hostí spoustu pěvců např. dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) nebo brhlíka lesního (Sitta europaea). Při troše štěstí můžeme zahlédnout i dudka chocholatého (Upupa epops).


Po staletí byla lokalita využívaná dlouhodobě jako pastvina, která mohla být obhospodařovaná již od neolitu. Tento způsob využívání daného místa společně s kosením travních porostů umožnil výskyt teplomilných trávníků. Historické osídlení dokazují archeologické nálezy pod zájmovým územím v místech, kde je situovaná lokalita Polánka. Z doby mladšího paleolitu se nalezly 200 m severovýchodně od stavení Kozínek kamenné artefakty.47 Území dostalo svůj název podle hospodářského zvířete kozy a tak vznikl název Kozýnek. V minulosti byl také užíván název Kosinek uváděný v mapě stabilního katastru. Současný název Kozínek označuje pouze historické stavení na řešeném území, jehož název je zmiňován již ve Vlastivědě moravské z roku 1908. Jinak je celá zájmová lokalita i s přírodní památkou označována jako Kozének. Drobná změna názvu vznikla z místního nářečí. Z názvu vyplývá, že se na studovaném území v minulosti pásly především kozy.

47

KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska, 1986, str. 210

33

První stavbou na lokalitě Kozének byla hájenka, která zde byla postavena již na začátku 19. století, někdy v letech kolem 1820 - 1830. Ve stejných letech byly dále postaveny i přilehlé stodoly. V období první republiky na řešeném území místní zemědělec údajně pásl krávy. Již rokem 1920 byl směrem na Biskoupky na pravé straně od cesty vysázen třešňový sad, jenž je dnes významným krajinotvorným prvkem studované lokality. Až do roku 1919 patřila celá lokalita Kozének i s panským dvorem hraběti Haugwitzovi, který vysázel do tohoto roku na sledované lokalitě ,,anglický park“. V roce 1919 přišla pozemková reforma a pozemky dvoru Kozínek s výměrou 264 ha byly rozparcelovány.48 Hrabě Haugwitz nechal zbudovat pravděpodobně i místní rybníček nalézající se pod hájenkou. Za dob hraběte na území sledované lokality nebyly ovce, ale chovalo se zde 6 párů volů využívaných na práci. Za období působení rodu Haugwitzů obdělávali lidé na vybraných místech studované lokality drobná políčka, kde pěstovali hlavně brambory, které vozili do mohelenského lihovaru. Hrabě také navážel vytěžený kámen z místního lomu do obce Lhánice na stavbu cest. V té době zde žilo 6 rodin, které byly u hraběte Haugwitze zaměstnané. Do lhánické školy v tu chvíli docházelo z panského stavení na výuku 25 dětí. Mezi tyto děti patřil i můj praděda František Hudeček, jenž se na dvoře Kozínku narodil a pracoval na panském dvoře jako čeledín. Dalším majitelem řešeného území byl pan Rous, který ho vlastnil a hospodařil na něm do roku 1948. Pan Rous zde také pásl menší stádo krav. Po válce byli ve dvoře Kozínek půl roku zadržováni váleční zajatci. Dále v roce 1947 byla na lokalitě Kozének velká svatba, na které bylo 12 povozů s koňmi. Rokem 1948 přešlo vlastnictví vybrané lokality na Státní statky, které zde působily do roku 1957 a zavedly chov ovcí. Mezi těmito lety byl vysázen i rozlehlý višňový sad nacházející se po levé straně cesty na Biskoupský kopec V roce 1957 Kozének přešel pod družstvo Senorady, které zde mělo přibližně 50 kusů jalovic pasoucích se v ohradnících.

48

http://www.obeclhanice.cz/historie.html

34

Obr. č. 10.: Louka pod hájenkou – rok 1970 (foto: manželé Kratochvílovi)

V období od roku 1970 až do roku 1990 (1991) hospodařilo na území zájmové lokality JZD Lhánice, vlastnící stádo o počtu 300 - 400 kusů ovcí ovládané pomocí ovčáckého psa. Takový počet zvířat ale nebyla schopná lokalita Kozének uživit, proto se ovce musely přehánět na další pastviny do Senorad a na louky u řeky Jihlavy, kde býval také ovčín.

Obr. č. 11.: Pohled na území pod hájenkou – rok 1970 (foto: manželé Kratochvílovi)

35

V sedmdesátých letech se na lokalitě prováděla vojenská cvičení. Vojáci měli na zájmové lokalitě umístěné stany a přejížděli po řešeném území vojenskými vozidly.

Obr. č. 12.: Stádo ovcí s ovčáckým psem – rok 1970 (foto: manželé Kratochvílovi)

V roce 1992 kdy zanikala družstva, byla lokalita Kozének opět v soukromém držení. Následně se pár let na vybraném území nehospodařilo. Lokalita se začala opět obhospodařovat od roku 1995, kdy se započalo s pravidelným kosením trávy.

Obr. č. 13.: Starobylá usedlost Kozínek – rok 1981 (foto: manželé Kratochvílovi)

36

Obr. č. 14.: Pohled na hájenku – rok 1983 (foto: manželé Kratochvílovi)


Mapa z roku 1825 ukazuje, že velká část území lokality Kozének byla vedená jako lesní plocha. V místech lesní plochy se vyskytuje dnes rozmanitá vzácná květena s vysokými nároky na světlo. Výskyt dnešních teplomilných trávníků řešené lokality by měl být podmíněn dlouhodobým udržováním travních porostů pastvou zvířat nebo kosením trávy trvajícím i několik stovek let. Avšak mapa stabilního katastru tuto teorii zcela vyvrací, jelikož je na ploše v současnosti nejhodnotnější části lokality Kozének evidován les. Nicméně les pokrývající většinu území lokality byl pravděpodobně dostatečně rozvolněný, aby umožnil výskyt dnešním druhům rostlin. Je navíc možné či dokonce velmi pravděpodobné, že v tomto lesním porostu byla realizována lesní pastva umožňující přežití dnes ohroženým druhům rostlin, která je ale oficiálně od doby vlády Marie Terezie zakázaná. V místě malého lomu na studované lokalitě je dnes část lokality porostlá rozvolněným borovým remízkem, jenž nám může napovědět, jak lokalita vypadala v minulosti. Koniklec velkokvětý, křivatec český nebo lomikámeny byly bezpochyby i v takových stanovištních podmínkách, kde převládaly stromy borovice lesní, schopny přežít a dochovat se až do současnosti. Po odlesnění lokality Kozének pak měly dnes ohrožené rostliny možnost dalšího rozvoje.

37

Obr. č. 15.: Stabilní katastr lokality Kozének z roku 1825 (www.mza.cz)

Pouze na části vymezeného území pod dvorem Kozínek a na několika menších částech řešeného území se nalézaly travní porosty. Avšak mimo současně vymezenou lokalitu se rozkládalo několik desítek hektarů travních porostů s výskytem jednotlivých jehličnatých stromů. Současná rozloha studované lokality je daleko větší, než tomu bylo před téměř 190 lety, kdy se do území zařezávaly pole ve vlastnictví Jindřicha Viléma Haugwitze.

Obr. č. 16.: III. vojenské mapování lokality Kozének a Polánka (1869–1885) (www.mapy.cz) 38

V severní části řešeného území lze z terénu a ze starých leteckých snímků vyčíst, že se zde před několika desetiletími nacházela pole. Z leteckého snímku z roku 1953 jsou okrajová políčka dobře zřetelná. Také ze snímku můžeme zjistit, že se pod hájenkou rozkládalo jedno větší pole. Plocha dnešního švestkového sadu byla taktéž polem. Jinak se vzhled řešené lokality v roce 1953 přibližoval tomu současnému.

Obr. č. 17.: Letecký snímek lokality Kozének stráň z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz) 7.2.5 Současný stav lokality

Krajinný ráz vybraného území výrazně ovlivňují mohutné stromy, které utváří harmonický vzhled celé lokality. Vzhledově vytváří tato lokalita dojem anglického parku umístěného na rozlehlé pastvině. Důležitým krajinným prvkem vymezené lokality je také starý třešňový a mladší višňový sad, méně působivý je pak zanedbaný nedávno vysázený švestkový sad v severovýchodní části vymezené lokality. Pod stavením Kozínek se také nalézá rozvolněný sad s jedlou odrůdou jeřábu ptačího. Na lokalitě se vyskytují velmi staré exempláře jeřábů. Z některých jeřábů ptačích však zbyly již jen odumřelá torza.

39

Od roku 1992 kdy ustala pastva ovcí, se začala společenstva lokality pozvolna přeměňovat, od té doby se zde ve zvýšené míře také objevuje ovsík vyvýšený. Vyskytuje se především v okrajových částech lokality, kde se území pravidelně nekosí a v místech kde kosení není možné. V těchto částech dochází také k rozšiřování křovinných náletů. Současný stav je však podle mého názoru poměrně uspokojivý. Z chráněných druhů lze v posledních letech sledovat postupné posilování populace koniklece velkokvětého. Na lokalitě se bohužel začínají v posledních několika letech objevovat i škody způsobené černou zvěří, avšak vegetaci studované lokality zatím výrazně neohrožují. V současnosti se zde velmi rozšiřuje rostlina máčka ladní. Vlastníkem ½ podílu z pozemků na Kozénku je pan Jaromír Drtílek, který si na zájmovém území udělal navážku biologicky rozložitelného odpadu situovanou mezi višňovým a švestkovým sadem. Na řešené lokalitě odhazuje různé věci, jako např. pneumatiky nebo zbytky z poraženého zvířete.

Obr. č. 18.: Pohled na PP Kozének – říjen 2011 (foto: autor)



Z hlediska managementu provádí vlastník pozemků 2x ročně kosení převážné části území. Kosení se provádí zhruba od roku 1995. Posledních 6 let se travní porost kosí s ponecháním cca 10 - 15 % nepokoseného území pro hmyz. Travní porost na zájmové lokalitě je udržován panem Drtílkem velmi ledabyle a také neplní zadávané práce v 40

požadovaném rozsahu. Stává se, že uloženou práci, za kterou převezme finanční prostředky na údržbu lokality, má vůbec problém vykonat. Na lokalitě Kozének se již 5 let provádí podzimní přepasení až do stavu, kdy není na sledovaném území pro stádo ovcí obživa. V roce 2011 byla na lokalitě realizována prořezávka dřevin. Byla provedena pod místním rybníčkem na pozemku p. č. 1312/5. Byly prořezány topoly osiky, ovocné stromy a vrby. Vrby lemující potůček vytékající z rybníčku byly pouze zaříznuté do typických hlavových tvarů. Na přelomu zimy v roce 2012 a 2013 byla realizována další prořezávka ve švestkovém sadu na pozemku p. č. 1293/3. Staré exempláře ovocných stromů zde byly ponechány pro svoji významnou estetickou a biologickou hodnotu.

Obr. č. 19.: Pohled na lokalitu Kozének při pastvě ovcí – říjen 2011 (foto: autor)

Obr. č. 20.: Plocha po redukci náletových dřevin – listopad 2011 (foto: autor) 41


Na vybraném území bych navrhovala výsadbu stromů s lípami, duby nebo jeřáby, aby se charakteristický ráz lokality zachoval i do budoucnosti. Jejich umístění je třeba věnovat zvýšenou pozornost, aby příliš neomezovaly teplomilnou vegetaci. Pouze jeřáby lze umístit prakticky kamkoliv. Nejlepším řešením je místo současného kosení travního porostu zavést výhradně pastvu ovcí, při které by byla vypasena úplně celá plocha lokality. Při kosení pomocí zemědělské techniky totiž není možné vysekat trávu mezi stromy nebo pod nimi. Potom je nutné na nedosečené plochy použít křovinořez, což je pro současného vlastníka ½ lokality udržujícího tyto plochy nepředstavitelný a téměř neproveditelný úkol. Ovce naopak dovedou stromy ve spodní části do jednoho metru nad zemí svým okusováním úhledně zarovnat. Navíc i majitel stáda ovcí udržujících významné lokality v daném přírodním parku by měl zájem na lokalitě pást nejen na podzim, ale i v průběhu vegetační sezóny.

42

7.3 Významný krajinný prvek Hadcová stráň 7.3.1 Popis lokality VKP Hadcová stráň nalézající se nad levým břehem Jihlavy o rozloze 8,10 ha49 se rozkládá nad chatovou oblastí Dolní Biskoupky v podobě podlouhlého pásu bezlesých dosti příkrých svahů s jižní expozicí, táhnoucích se od silnice z východní části až téměř po konec chatové kolonie v nadmořské výšce 230 – 274 m n. m. Skládá se ze 3 vzájemně souvisejících ploch, které jsou rozdělené zaříznutými a křovinami zarostlými roklemi.50 Geologické podloží tvoří hadce. Na svazích se rozkládá teplomilná hadcová květena s výskytem mnoha ohrožených druhů rostlin. Řešené území hostí silnou populaci jalovce obecného. Lokalita je ekologicky významným krajinným prvkem s funkcí lokálního biocentra.51 Daná lokalita bude v brzké době vyhlášená za přírodní památku Pustý mlýn. Byl již zpracován návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a vybrané území se tak připojí k současnému VKP U pustého mlýna. Navrhovaná podoba hranic budoucího zvláště chráněného území je uvedena v příloze č. 3.52

Obr. č. 21.: VKP Hadcová stráň (www.mapy.cz)

49

MARTIŠKO, Josef. Příroda okresu Brno-venkov. 1.6 Významné krajinné prvky. Ivančicko, 1997, str. 15 ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 18 51 BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, str. 36 52 http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=40048&TypeID=2 50

43

7.3.2 Biota


Vymezené území je význačné bohatou flórou, kterou zastupuje trýzel rozkladitý (Erysimum repandum), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), tařice horská (Alyssum montanum), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), dvojštítek

hladkoplodý

(Biscutella

leavigata),

zvonek

moravský

(Campanula

moravica), ostřice nízká (Carex humilis), ostřice drobná (Carex supina), čilimník řezeňský (Chamaecytisus ratisbonensis), bílojetel pětilistý (Dorycnium pentaphyllum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), kostřava ovčí vestfálská (Festuca ovina subsp. guestfalica), kostřava sivá (Festuca pallens), kostřava walliská (Festuca valesiaca), ovsíř luční (Avenula pratensis), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), svízel sivý (Galium glaucum), kručinka chlupatá (Genista pilosa), mák polní (Papaver argemone), kozinec vičencový (Astragalus onobrychis), tolice nejmenší (Medicago minima), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), locika prutnatá (Lactuca viminea), modřenec chocholatý (Muscari comosum), psineček tuhý (Agrostis vinealis), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), silenka ouškatá (Silene otites), mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), jetel alpínský (Trifolium alpestre), rozrazil Dilenův (Veronica dillenii), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil jarní (Veronica verna), violka písečná (Viola rupestris), strdivka brvitá (Melica ciliata) nebo rozchodník bílý (Sedum album).53 Dále zde roste jarní efemera křivatec český (Gagea bohemica). Při průzkumu území jsem našla na západním okraji lokality populaci koniklece lučního (Pulsatilla pratensis). Podle pana Radomíra Řepky by měl na zájmovém území růst koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), avšak při podrobném průzkumu jsem danou rostlinu nenalezla. Na svazích této lokality dříve také hojně rostl vstavač kukačka (Orchis morio). V dnešní době bychom na této lokalitě vstavače kukačku stěží našli.54 53

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 18 54 http://www.ped.muni.cz/wbio/studium/Ter_mat/exkurze/pojihlavi/pojihlavi.htm

44

Také díky splachované půdě z výše položeného pole se daří ve východní horní části Hadcové stráně rostlinám, jako jsou ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) a pýr plazivý (Elytrigia repens). V menším měřítku se na studovaném území vyskytuje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Hadcová stráň je ohrožována zarůstáním keři zastoupenými růží šípkovou (Rosa canina), ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare) a trnkou obecnou (Prunus spinosa). Relativně hojnou dřevinou na Hadcové stráni je vzácný jalovec obecný (Juniperus communis). Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) představuje pro zájmové území největší nebezpečí, protože vytváří nálety na cenných specifických rostlinných společenstvech a území by v následujících letech spolu s borovicí lesní (Pinus sylvestris) zcela zaplavil.

Obr. č. 22.: Křivatec český – březen 2012 (foto: autor)


Na Hadcové stráni jsem několikrát zahlédla ještěrku zelenou (Lacerta viridis), která je na řešené lokalitě poměrně početná. Ještěrku zelenou jsem například nikdy nezahlédla v PR Nad řekami, která je jinak fauně na Hadcové stráni velmi podobná. Řešené území umožňuje přežití také množství motýlů závislých na prosluněných skalnatých místech. Vedle otakárků, perleťovců, ohniváčků lokalita hostí i velké množství druhů modrásků. Vytváří vhodné podmínky pro výskyt modráska

45

rozchodníkového (Scolitantides orion) vázaného právě na rozchodníky, které mu studovaná lokalita v hojném počtu nabízí. Modrásek rozchodníkový byl zaznamenán na téměř sousední lokalitě PP Biskoupské hadcové stepi.


Vzhledem k blízkosti obce Biskoupky, nevhodnému podloží a příliš strmému svahu znemožňujícímu téměř veškeré zemědělské obhospodařování, byla VKP Hadcová stráň od nepaměti využívána k pastvě hospodářských zvířat vyháněných z Biskoupek. Hadcová stráň tedy sloužila jako obecní pastvina, přes kterou se hospodářská zvířata často přeháněla až na území nalézající se hned za Hadcovou strání se současným názvem U pustého mlýna nebo na vzdálenější Biskoupský kopec. Podle údajů od pamětníků se v řešeném území ještě před 30. lety pásly jalovice, které byly ustájené v dnešním Čarodějnickém dvoře. Jalovice také chodily za lepší pastvou přes Hadcovou stráň až téměř k hradu Templštejn.

Obr. č. 23.: Pohled na západní část VKP Hadcová stráň – rok 1991 (foto: Jitka Kadaňková) Ve spodní části Hadcové stráně byly před 20. lety zbudovány rekreační chaty, které zabraly podlouhlý pás teplomilných trávníků.

46

Obr. č. 24.: Pohled na východní část VKP Hadcová stráň – rok 1991 (foto: Jitka Kadaňková) 7.3.4 Historický vývoj vegetačního pokryvu

Kvůli nepříznivému sklonu svahu a vystupujícímu hadcovému podloží, lokalita neumožňovala vytváření polí na jejím povrchu. V době před 190 lety se na ní nevyskytovaly taktéž téměř žádné stromy. Oproti současné rozloze teplomilných trávníku, byla jejich výměra v minulosti poněkud větší.

Obr. č. 25.: Stabilní katastr lokality VKP Hadcová stráň z roku 1825 (www.mza.cz)

47

Ze snímku z 50. let lze spatřit část území zjizvenou těžební činností vykonávanou v důsledku dobývání hadce. V tomto období nebylo řešené území porostlé nálety trnovníku akátu a borovice lesní, které se následně na zájmové lokalitě postupně rozmáhaly po ukončení veškeré pastvy hospodářských zvířat.

Obr. č. 26.: Letecký snímek lokality VKP Hadcová stráň z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz) 7.3.5 Současný stav lokality

V části kde se setkává teplomilný trávník s rozlehlými poli ve východní části území je zjevná ruderalizace. U dvou západněji umístěných ploch je zřejmé, že trnovník akát se pozvolna rozšiřuje v podobě náletů. Ve východní části se poslední dobou rozmáhá borovice lesní, kterou by bylo potřeba alespoň částečně redukovat. Avšak zde nastává konflikt mezi zájmy vlastníků rekreačních objektů a realizátorů managementových zásahů, kteří by měli zájem odstranit nálety borovice lesní na daném území. Vlastníci chatek zpravidla nemají rádi jakékoliv zásahy v jejich bezprostředním okolí a případné redukce borových náletů by nejradši zcela vyloučili. Naopak rekreanti by raději výše položené stepní trávníky posázeli dalšími třeba i nepůvodními druhy dřevin.

48

Obr. č. 27.: Pohled na Hadcovou stráň – červen 2012 (foto: autor)

Obr. č. 28.: Jalovce nad chatami – červen 2012 (foto: autor)



Managementové aktivity spočívaly ve vypásání sledovaného území stádem ovcí, které se přihánělo až od obce Hrubšice. Lokalita byla tedy udržovaná v období přibližně

49

od roku 2007 až do roku 2011, kdy byla pastva ovcí finančně podpořená prostřednictvím dotačních titulů zprostředkovaných AOPK ČR. Rokem 2012 se již žádné managementové zásahy v podobě pastvy ovcí nerealizovaly, avšak v roce 2013 bude opět zajištěna pastva na zájmové lokalitě, navíc se uskuteční i na sousedním VKP U pustého mlýna. V roce 2010 byla na řešeném území provedena prořezávka náletových dřevin na západní ploše. Nálety složené z trnovníku akátu, ptačího zobu, růže šípkové byly prořezány, ale bohužel ne všechna dřevní hmota byla odklizena. Nevyužitelné zbytky byly naházeny do rokle, kde rostou jalovce nebo byly odházené na okrajové části lokality. Některé jalovce byly zcela zaházené vyřezanými dřevinami. Z lokality byla odvezena pouze hodnotnější dřevní hmota zužitkovatelná k zimnímu topení. V říjnu v roce 2012 byla na sledovaném území realizována redukce náletových dřevin na střední ploše lokality financovaná Nadací OKD (Ostravsko – karvinské doly). Při tomto zásahu byly odstraněny nálety trnovníku akátu. Na uříznuté kmínky byl bezprostředně po zásahu aplikován neředěný herbicid Roudup. Poté byly kmínky ještě opětovně zatřené Roundupem, pouze tak lze vyloučit nebo omezit zmlazování akátů. Odstraněná dřevní hmota byla následně naštěpkovaná a odvezena z lokality. V roce 2013 bude nejspíš provedena další redukce náletových dřevin. Tyto zásahy mají za cíl propojit všechny tři plochy, aby byla umožněna interakce mezi zástupci hmyzí říše na těchto plochách.


Nejvhodnější údržbou pro zmiňovanou lokalitu je pastva ovcí, která se již realizovala v předcházejících letech. Nehostinné podloží Hadcové stráně neumožňuje zvýšený nárůst biomasy, proto je dostačující vypásání prováděné jedenkrát ročně ještě ve vegetačním období v měsíci duben, květen nebo červen. Pastva vykonávaná na vybrané lokalitě v červenci není také na škodu, ale přerostlý seschlý travní porost není pro zvířata natolik atraktivní a hrozí, že se pouze sešlape. Lokalita se nachází na velmi vysychavých kamenitých půdách, proto na nich trávní porost rychle usychá. Vše také závisí na srážkových úhrnech v daném období. Navrhuji tedy údržbu pastvou ovcí praktikovat na lokalitě i v následujících letech.

50

V případě náletů dřevin je třeba se zaměřit na stále se rozšiřující trnovník akát, který pro vybranou lokalitu představuje největší nebezpečí, protože v přírodním parku prakticky již zničil nejednu pastevní lokalitu. Redukcí těchto náletů je nutné pověřit osoby, které tuto činnost vykonávají svědomitě a mají ji dokonce jako poslání. Právě u dřevin akátu zasahujících do bezlesé plochy je dobré koncem vegetačního období provést jejich odstranění po celé vymezené ploše s aplikací herbicidu Roundup na uříznutý kmínek. Na západní ploše lokality je bohužel spousta kořenových výmladků vyrostlých po redukci dřevin provedené před 3 lety. U těchto výmladků je již zapotřebí ručního individuálního odstranění zahradnickými nůžkami nebo pilkou, aby řezná plocha nebyla roztřepená. V případě použití křovinořezu jsou kmínky roztříštěné, následná aplikace herbicidu je pak problematická. Vhodné by bylo redukovat porost borovice lesní ve východní části lokality. Zde hrozí, že se bude borovice zapojovat a bude tak vytlačovat světlomilné druhy rostlin. Navrhuji ponechat pouze vzrostlé esteticky hodnotné exempláře borovice lesní.

51

7.4 Lokalita Syslí louka 7.4.1 Popis lokality

Lokalita se nachází na levém břehu řeky Jihlavy, naproti PP Nad řekami pod obcí Biskoupky ve výšce 234 – 264 m n. m. Jedná se o prudší svah s jižní expozicí a výměrou 6,9 ha. Geologické podloží je tvořeno hadci. Syslí louka je ekologicky významným segmentem krajiny, který je lokálním biocentrem s výskytem sysla obecného.55 Studované území je pokryto travinobylinnými společenstvy s přirozenými druhy vytvářejícími vysokou biodiverzitu.

Obr. č. 29.: Lokalita Syslí louka (www.mapy.cz)

7.4.2 Biota

7.4.2.1 Výskyt sysla obecného

Rokem 2005 započal monitoring sysla obecného na zájmovém území, kdy byl počet místní populace odhadnutý na 50 jedinců, dále v roce 2006 na 70 jedinců, v roce 2007 na 90 jedinců,56 v roce 2008 na 110 jedinců, rokem 2009 se stav odhadl na 230 jedinců a v roce 2010 bylo pozorováno na řešeném území 40 jedinců a odhadovaná početnost 55

PAVLÍKOVÁ, Tereza. Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví, 2004, str. 89 56 Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2010 – závěrečná zpráva

52

byla 140 jedinců. Avšak v roce 2011 byl stav odhadnut pouze na 25 jedinců sysla obecného.57 Nárůst populace byl zaznamenán v roce 2012, kdy bylo odhadnuto 50 jedinců.58 Výrazný pokles v roce 2011 je až zarážející, údajně je způsobený nadměrnou predací koček. Lokalitu pravidelně navštěvuji a při vhodném počasí jsem jen ve východní části lokality v roce 2012 zaznamenala 13 jedinců a oproti jiným rokům jsem v početnosti syslů nezaznamenala žádnou změnu. Při mých dlouhodobých a častých pochůzkách v řešeném území jsem zahlédla jednu kočku. Pravidelně zde loví sysly poštolka obecná.

Tab. č. 3.: Odhadovaný počet jedinců sysla obecného na lokalitě Syslí louka Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet

50

70

90

110

230

140

25

50


Travinobylinná společenstva jsou zastoupena druhy, jako je mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), zvonek moravský (Campanula moravica), čistec německý (Stachys germanica), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), krvavec menší (Sanquisorba minor),59 sesel sivý (Galium glaucum), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), chrastavec rolní (Knautia arvensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), růže šípková (Rosa canina), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), máčka ladní (Eryngium campestre), mateřídouška časná (Thymus praecox), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jehlice trnitá (Ononis spinosa), svízel syřišťový (Galium verum), hadinec obecný (Echium vulgare), čičorka pestrá (Securigera varia), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), mrkev obecná (Daucus carota), šalvěj luční (Salvia pratensis), tolice setá (Medicago sativa), jestřábník chlupáček (Hieracium pillosella), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii

57

Zpráva o realizaci Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR, 2011 Vyhodnocení realizačního projektu záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2012 59 PAVLÍKOVÁ, Tereza. Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví, 2004, str. 89 58

53

subsp. austriacum), jetel rolní (Trifolium arvense), lnice květel (Linaria vulgaris), pipla osmahlá (Nonea pulla), aj.

7.4.3 Historie a historický vývoj vegetačního pokryvu lokality

Současný travní porost na území Syslí louky nemá dlouhého trvání, jelikož v minulosti byla lokalita pokryta úzkými podlouhlými políčky.

Obr. č. 30.: Stabilní katastr lokality Syslí louka z roku 1825 (www.mza.cz)

Ještě v roce 1953 bylo řešené území rozdrobené na spoustu drobných pozemků a oproti době před téměř 190 lety se vzhled a využití lokality téměř nezměnil. Některé pásy pozemků byly zatravněné, poseté jetelem lučním nebo se na nich pěstovaly okopaniny. V těchto letech se syslům očividně velmi dařilo a působili zemědělcům velké škody, avšak o pár let později při provádění scelování pozemků a aplikování chemických postřiků v zemědělství došlo k razantnímu úbytku syslů obecných. Na Syslí louce mělo scelování z hlediska syslí populace spíše pozitivní vliv. Po velkém scelování pozemků byl totiž na Syslí louce ponechán travní porost, který byl spásán až do roku 1990 ovcemi z blízké obce Hrubšice. Od té doby se vzhled Syslí louky až do dnešní doby nezměnil.

54

Obr. č. 31.: Letecký snímek lokality Syslí louka z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz) Řešená lokalita oplývá výraznou druhovou rozmanitostí z hlediska rostlinné bioty i přes to, že se na studovaném území v minulosti vyskytovala políčka. V době kdy se ustalo s pěstováním polních plodin, tak se na území začaly rozšiřovat druhy, které jsou přítomné v bezprostředním okolí Syslí louky a tvoří současný vegetační pokryv území. V poslední době se na lokalitě pozvolna rozšiřuje kavyl vláskovitý. Dle mého názoru je tento jev zapříčiněný ukončením pravidelného kosení trávy a zavedením údržby realizované pouze pastvou ovcí. Rozšíření kavylu vláskovitého je dáno tím, že jeho kvetoucí části nebyly pokoseny a rostlina tak dostala větší šanci se na studovaném území rozvinout. Díky této změně managementu na zájmovém území se rozšířila i vousatka prstnatá.


Území je v současné době v poměrně uspokojivém stavu, který je příznivý pro výskyt syslů obecných. Nad Syslí loukou je situované pole, jež díky velkému množství kamenů neumožňuje pěstování kukuřice, obilí nebo dalších plodin vyžadujících určité zpracování půdy nebo chemické postřiky. Již několik let zde roste jetelotráva a díky tomu sysly obývající louku pod výše položeným polem neohrožují chemické látky používané na ochranu rostlin.

55

Řešenou lokalitu ve spodní části protíná cesta vedoucí od silnice ve východní části ve stejném směru jako řeka Jihlava, na které se rovněž nalézají obydlené syslí nory. Pod cestou je umístěná ,,pojízdná chata“ vybavená nefunkčními koly, která se zde očividně nemá nalézat, jelikož k umisťování staveb nebo jiných zařízení je potřeba souhlas orgánu ochrany přírody. Další chata je umístěná na konci západního konce území a hned vedle této chaty je situovaná maringotka. Ale téměř jako ve všech lokalitách, jsou i na Syslí louce drobné problémy. V severozápadní části území na hranici s akátovým remízkem se šíří na okraj syslí louky nálety trnovníku akátu. Na řešeném území dochází k častému pojezdu svahu čtyřkolkami. Občas se louku rozhodne někdo vyjet i s automobilem. V důsledku této činnosti jsou zde zanechávány stopy, které jsou viditelné již z velké dálky.

Obr. č. 32.: Ranní svítání na Syslí louce – říjen 2011 (foto: autor)



Zájmová lokalita byla až do roku 2011 udržována zemědělským podnikem Nová Ves, který prováděl na této ploše kosení trávního porostu 1 - 2 x ročně. Někdy se však nechávala tráva přerůst, než byla opět pokosena, což syslům rozhodně nevyhovovalo. Od roku 2007 do roku 2011 se sledovaná lokalita velmi časně z jara a na podzim využívala mimo jiné pro nakrmení stáda ovcí působícího v tomto území za účelem

56

údržby významných lokalit. Sledovaná lokalita byla v roce 2012 následně pronajata od zemědělského podniku vlastníkovi stáda ovcí a byla obhospodařována pouze pastvou ovcí. Veškeré nedopasky zahrnující jehlici trnitou, bodlák obecný či nálety akátu, byly pak křovinořezem odstraněny. Stádo ovcí se odstěhovalo, až když na Syslí louce nezbylo doslova ani stéblo trávy. Management v podobě pastvy ovcí bude vykonávaný s jistotou ještě v roce 2013 a 2014.

Obr. č. 33.: Pastva ovcí na Syslí louce – říjen 2011 (foto: autor)


Údržba lokality spočívající pouze v intenzivní pastvě ovcí prováděná v roce 2012 byla pro populaci sysla obecného ideální a navrhla bych tento způsob udržování lokality i do budoucna. Při kosení nedopasků bych jen doporučila, aby se nekosily i cenné rostliny, jako je vousatka prstnatá nebo kavyl vláskovitý. Zvýšená pozornost by se měla věnovat poli, které je umístěné nad Syslí loukou. Syslí populaci by mohlo uškodit případné používání chemických hnojiv, jako je například ledek. Nebylo by rovněž od věci zamezit nadměrnému pojezdu motorových vozidel. Navrhovala bych, aby se na horní části lokality postavily zábrany. Postačila by i drobná překážka. Tento zásah by ocenil také majitel výše položeného pole, přes které čtyřkolky taktéž jezdí. Doporučila bych dřevěný ohradník zamezující vstup ovcí do pole a

57

především

projíždějících

vozidel.

Tyto

opatření

managemetových zásahů na sledované lokalitě.

58

by

mohl

udělat

realizátor

7.5 Lokalita Černice 7.5.1 Popis lokality

Zájmová lokalita se nalézá přibližně 2 kilometry od obce Jamolice ve výšce okolo 370 m n. m. Ve své práci se zabývám pouze bývalým vojenským areálem a také zdejším polním letištěm, protože letiště v minulosti náleželo k tomuto areálu. Lokalita Černice se rozkládá na rozlehlé plošině při pravém břehu Jihlavy. Podloží lokality Černice je tvořeno hadci s pomístním překryvem spraší.60 Právě toto podloží umožňuje výskyt specifické

teplomilné

květeně

a

znemožňuje

téměř

veškeré

zemědělské

obhospodařování. Teplomilné trávníky, které se na lokalitě Černice nalézají, umožňují výskyt množství významných druhů rostlin zajišťujících výraznou biologickou diverzitu lokality. Vymezená lokalita Černice nemá žádnou zvláštní ochranu a ani není registrovaná jako významný krajinný prvek. Do budoucna je velmi reálné, že toto území bude vyhlášeno za přírodní památku. Část studovaného území má funkci lokálního biocentra.61 Plocha vymezeného území pro moji diplomovou práci bez plochy polního letiště zaujímá cca 18 ha. Pro danou oblast je to opravdu velká rozloha, pouze nedaleký Velký Kopec u Horních Dubňan se může chlubit ještě rozlehlejší plochou s travními porosty. Polní letiště je umístěné těsně za okrajem přírodního parku Střední Pojihlaví a bylo vyhlášeno v roce 1998 za přechodně chráněnou plochu na dobu 10 let. Následně v roce 2009 pak Městský úřad Moravský Krumlov registroval polní letiště jako významný krajinný prvek. Polní letiště je významné pouze výskytem vzácného sysla obecného (Spermophilus citellus), jinak však neoplývá žádnou specifickou květenou. Plocha chráněné části letiště je cca 7 hektarů.

60

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 26 61 BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, str. 43

59

Obr. č. 34.: Lokalita Černice a polní letiště (www.mapy.cz)

7.5.2 Biota


Uprostřed léta na Černicích můžeme spatřit zde velmi početný hořec křížatý (Gentiana cruciata), který je nepravidelně roztroušený na celé lokalitě, avšak největších počtů dosahuje v blízkosti borových náletů. Byl zde zaznamenán panem Mgr. Petrem Slavíkem také hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), který ale bohužel nebyl za posledních 5 let na lokalitě pozorován. V přírodovědeckém sborníku uvádí pan Jaroslav Koblížek, že se koncem devadesátých let vyskytoval na zájmovém území vstavač kukačka (Orchis morio), ale při terénních průzkumech jsem danou rostlinu nenalezla. Ve sborníku je také uveden výskyt koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), který se však jen výjimečně nalézá na ultrabazickém hadci a taktéž nemohu potvrdit jeho nález. Mezi další významné druhy, jenž jsou součástí místních teplomilných trávníků, patří smil písečný (Helichrysum arenarium), řebříček štětinolistý (Achillea setacea), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), hvězdnice chlumní (Aster amellus), starček roketolistý (Senecio erucifolius), vřes obecný (Calluna vulgaris), zvonek moravský (Campanula moravica), ostřice jarní (Carex caryophyllea), 60

ostřice nízká (Carex humilis), ostřice drobná (Carex supina), čilimník řezeňský (Chamaecytisus ratisbonensis), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), bílojetel pětilistý (Dorycnium pentaphyllum), kostřava ovčí vestfálská (Festuca ovina subsp. guestfalica), kostřava ovčí (Festuca ovina), kostřava walliská (Festuca valesiaca), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), svízel moravský (Galium valdepilosum), kručinka chlupatá (Genista pilosa), len počistivý (Linum catharticum), bělolist rolní (Filago arvensis), modřenec chocholatý (Muscari comosum), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), zdravínek jarní (Odontites vernus), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), mochna písečná (Potentilla arenaria), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), růže podhorská (Rosa dumalis), chmerek roční (Scleranthus annuus), chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), sesel roční (Seseli annuum), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), silenka ouškatá (Silene otites), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), mateřídouška časná (Thymus praecox), jetel horský (Trifolium montanum), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), světlík tuhý (Eupharasia stricta), rozrazil Dilenův (Veronica dillenii), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), rozrazil vídeňský (Veronica vindobonensis), psineček tuhý (Agrostis vinealis), rožec obecný (Cerastium holosteoides), mrkev obecná (Daucus carota), vikev panonská (Vicia pannonica),62 zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) nebo černýš rolní (Melampyrum arvense). Pan Mgr. Jiří Koptík na vybraném území provedl floristický inventarizační průzkum, při kterém potvrdil výskyt středoevropského endemita trávničky obecné (Armeria vulgaris subsp. serpentini) hadcové vázané právě na horninu hadec. Dále zaznamenal výskyt ovsíře lučního (Avenula pratensis), bílojetele německého (Dorycnium germanicum), hlaváče šedavého (Scabiosa canescens) a jiných významných již výše uvedených druhů rostlin. K nežádoucím druhům rostlin patří ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) vytvářející místy souvislé plochy na řešené lokalitě téměř bez účasti jiných druhů rostlin. Je však udivující, že lze spatřit jedince hořce křížatého i uprostřed třtinové plochy, kde by jiné rostliny konkurenci ze strany třtiny křovištní neodolaly. 62

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 26

61

Do zástupců dřevin na studovaném území spadá topol osika (Populus tremula), trnka obecná (Prunus spinosa), hrušeň obecná (Pyrus pyraster), dub zimní (Quercus petraea) a trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Převládající dřevinou je borovice lesní (Pinus sylvestris).

Obr. č. 35.: Hořec křížatý – červenec 2012 (foto: autor)


Ptactvo Na lokalitě Černice byl realizován průzkum celorepublikového projektu zaměřeného na bývalé vojenské areály, při kterém byli monitorováni ptáci. Tento monitoring provedla paní Mgr. Vlasta Škorpíková. Na vybrané lokalitě se podle monitoringu vyskytuje ostříž lesní (Falco subbuteo), kukačka obecná (Cuculus canorus), kalous ušatý (Asio otus), strakapoud velký (Dendrocopos major), skřivan polní (Alauda arvensis), linduška lesní (Anthus trivialis), červenka obecná (Erithacus rubecula), drozd brávník (Turdus viscivorus), drozd zpěvný (Turdus philomelos), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), budníček menší (Phylloscopus collybita), budníček větší (Phylloscopus trochilus), sýkorka babka (Parus palustris), sýkorka modřinka (Parus caeruleus), sýkorka parukářka (Parus cristatus), brhlík lesní (Sitta europaea), ťuhýk obecný (Lanius collurio), špaček obecný (Sturnus vulgaris), pěnkava obecná (Fringilla coelebs), zvonohlík obecný (Serinus serinus), strnad obecný (Emberiza citrinella), aj. Na vybraném území se nalézá také specializovaný druh skřivan lesní (Lullula arborea), 62

který se ve zvýšené míře vyskytuje na opuštěných vojenských výcvikových lokalitách. Dalšími specializovanými ptáky vyžadujícími otevřená stanoviště jsou bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) a strnad luční (Emberiza calandra), jenž nebyli na zájmovém území při monitorování objeveni, ale přitom se jedná o pravděpodobné obyvatele bývalého vojenského areálu. Z výsledku monitorování můžeme usoudit, že lokalita poskytuje útočiště a také místo k rozmnožování mnoha rozmanitým druhům ptáků. Před 40 lety byl spatřen u Jamolic ťuhýk menší (Lanius minor) a počátkem 20. stol. pochází z Jamolic zpráva o hnízdění ťuhýka rudohlavého (Lanius senator). Svá hnízdiště u Jamolic opustil v 60. letech mandelík hajní (Coracias garrulus) a stejný osud potkal i lindušku úhorní (Anthus campestris).63 Výsledky průzkumu z roku 2009 zaměřeného na 42 opuštěných vojenských areálů, byly zpracovány a vyhodnoceny. Byly zjištěny skutečnosti, že strnad luční (Emberiza calandra), skřivan lesní (Lullula arborea), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) nebo bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) jsou početnější v bývalých vojenských areálech než kdekoli jinde v krajině České republiky. Z toho vyplývá, že bývalé vojenské aktivity jsou přínosné pro ptáky vázané na otevřená stanoviště. Bývalá vojenská cvičiště mají vysoký potenciál pro zachování chráněných a ohrožených druhů ptáků otevřených stanovišť. Je prokázáno, že pravidelné rušení způsobené vojenskými činnostmi brání sukcesi vegetace a druhy ptáků obývající louky a pastviny jsou takto zvýhodněny. Více zalesněné vojenské areály mají nižší hodnotu pro zachování těchto specializovaných druhů ptáků, na rozdíl od areálů pouze řídce porostlých keřovým nebo stromovým patrem.64

Hmyz Na řešené lokalitě Černice byl provedený 5. srpna roku 2008 průzkum zaměřený na motýly, který provedl pan Michal Zapletal. Mezi jejich zástupce na řešené lokalitě patří noční motýli, které na vybraném území reprezentuje hřbetozubec břekový (Ptilodon cucullina), lišejníkovec hlínožlutý (Eilema lutarellum), lišejníkovec vroubený (Eilema complanum), běloskvrnka lísková (Colocasia coryli), přástevník chrastavcový (Diacrisia sannio) nebo muřice očkovaná (Thyatira batis). Mezi můrovité na lokalitě 63

REITER, Antonín a Vladimír ANTONÍN. Přírodovědné zajímavosti Znojemska, 2008, str. 164 - 169 REIF, Jiří, MARHOUL, Pavel a kol. Abandoned military training sites are an overlooked refuge for at – risk open habitat bird species. Biodiversity and Convervation, 2011 64

63

Černice patří šedavka dřišťálová (Auchmis detersa), plavokřídlec stepní (Mythimna pallens), plavokřídlec bělotečný (Mythimna albipuncta), osenice černolemá (Noctua janthina), osenice půvabná (Actinotia polyodon), osenice žlutavá (Axylia putris), osenice žlutošedá (Epilecta linogrisea), osenice rulíková (Xestia baja), osenice zemáková (Noctua fimbriata), blýskavka travní (Thalpophila matura), blýskavka pampelišková (Hoplodrina blanda), blýskavka obecná (Amphipyra tragopoginis), blýskavka ptačincová (Hoplodrina octogenaria), jasnobarvec květelový (Calophasia lunula), travařík kostřavový (Tyta luctuosa), šípověnka hojná (Acronicta rumicis), pestroskvrnka ozdobná (Polymixis gemmea), travařka luční (Amphipoea fucosa), travařka zelená (Calamia tridens), plavokřídlec bledoskvrnný (Mythimna ferrago), můra (Acronicta ligustri), aj. Zástupce píďalkovitých na řešené lokalitě je vlnočárník janovcový (Scotopteryx moeniata), vlnočárník ožankový (Scotopteryx bipunctaria), píďalka jednozubá (Euphyia unangulata), píďalka hnědoskvrnná (Catarhoe cuculata), píďalka očkovaná (Cosmorhoe ocellata), píďalka mochnová (Pelurga comitata), píďalka (Therapis flavicaria), píďalička vratičová (Eupithecia icterata), očkovec dubový (Cyclophora punctaria), žlutokřídlec kručinkový (Idaea aversata), kropenatec žlutavý (Heliomata glarearia), kropenatec březový (Macaria notata),

kropenatec

sosnový (Macaria liturata), vlnopásník šerokřídlý (Phibalapteryx virgata), vlnopásník kostkovaný (Scopula immorata) a různorožec pelyňkový (Ascotis selenaria). Denní motýli jsou na lokalitě Černice zastoupeny druhy, jako jsou okáč voňavkový (Brintesia circe), okáč kostřavový (Arethusana arethusa), žluťásek čilimníkový (Colias crocea), bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), perleťovec nejmenší (Boloria dia) a soumračník čárkovaný (Hesperia comma). Nejpůsobivějšími zástupci denních motýlů na řešeném území jsou otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Druhy vázané výhradně na teplomilné trávníky a vyskytující se na vybrané lokalitě, jsou ohrožený hnědásek květelový (Melitaea didyma), zranitelný modrásek jetelový (Polyommatus bellargus) a modrásek vikvicový (Polyommatus coridon). Nejrozšířenějším druhem modrásků s těžištěm v teplých oblastech je modrásek černolemý (Plebejus argus) nalézající se v hojném počtu na studovaném území. Mezi vřetenušky vyskytujícími se na zkoumaném území patří vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica), vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae) a vřetenuška pozdní (Zygaena laeta). Při svých terénních průzkumech jsem zaznamenala několik jedinců modráska hořcového (Maculinea alcon rebeli) vázaného právě na existenci rostlin hořce křížatého a na mravence rodu Myrmica, daný modrásek však nebyl nalezen při provedeném 64

inventarizačním průzkumu. Dále jsem potvrdila výskyt hnědáska květelového. Při určování motýlích exemplářů mi pomohl prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Spousta z těchto jmenovaných druhů motýlů jsou druhy významné. Významnými druhy jsou například modrásek jetelový, vřetenuška ligrusová, okáč kostřavový, modrásek černolemý, aj. Tyto druhy vyžadují lokality obhospodařované kosením, pastvou, či jinak narušovaným povrchem. Potenciální nebezpečí pro ně představují sukcesní změny směrem ke křovinatým porostům nebo k lesním společenstvům. Pan Mgr. Pavel Marhoul provedl na řešeném území inventarizaci rovnokřídlého hmyzu. Mezi významné zástupce rovnokřídlých, kteří byli při inventarizačním průzkumu nalezeni, patří vzácná kobylka révová (Ephippiger ephippiger) vyskytující se v nejteplejších oblastech jižní Moravy nebo cvrčivec révový (Oecanthus pellucens) vázaný na teplomilná stanoviště. Dalším nalezeným suchomilným druhem je saranče vlašská (Calliptamus italicus) zařazená dle červeného seznamu do skupiny téměř ohrožených druhů. Vyskytuje se zde také saranče menší (Stenobothrus crassipes), saranče (Omocestus haemorrhoidalis), aj.

Obr. č. 36.: Modrásek hořcový a hnědásek květelový - červenec 2012 (foto: autor) Sysel obecný na polním letišti Přítomnost syslů obecných na polním letišti byla zaznamenána v roce 1989. Rokem 2000 byla poprvé odhadována početnost sysla na zájmové lokalitě v počtu 50 jedinců při prvním pozorování a při druhém pozorování ve stejném roce byla odhadovaná početnost 200 jedinců včetně mláďat. Dále v roce 2001 bylo v měsíci červenci zaznamenáno 111 vchodů do nor a odhadovaná početnost byla 50 jedinců. Rokem 2003 byla odhadovaná početnost 20 jedinců a v roce 2004 byla jejich odhadovaná početnost 35 jedinců. V roce 2005 a 2006 byla odhadnuta populace na cca 40 kusů. Dále rokem 65

2007 byla odhadovaná početnost 60 jedinců. Jedná se tedy o středně velkou kolonii s rostoucím až stagnujícím počtem jedinců.65 V roce 2008 bylo odhadnuto množství jedinců na letištní ploše v počtu 100 syslů obecných, v roce 2009 se odhadovalo množství na 150 jedinců. Dále v roce 2010 bylo pozorováno 17 jedinců, ale podle velké hustoty syslích nor na celé ploše je odhadovaná početnost 150 jedinců 66 a rokem 2011 a 2012 byla odhadnuta nižší početnost sysla obecného s počtem 130 jedinců.67 Nedaleko od letiště na lokalitě situované v katastrálním území obce Hrubšice, kde jsou rozlehlé pravidelně kosené louky, byly v roce 2010 objeveny nory syslů obecných Bernardem Mackem. Odhadovaná početnost byla v roce 2011 přibližně 5 syslů obecných, dále v roce 2012 se odhadovalo množství na 10 kusů. Tito sysli se přistěhovali z 1 km vzdálené letištní plochy.

Tab. č. 4.: Odhadovaný počet jedinců sysla obecného na polním letišti Rok

2000 2001 2003 2004 2005 2006

Počet

50

50

20

35

40

60

2007

2008

2009

2010

2011

2012

60

100

150

150

130

130


Na lokalitě Černice se již od dávné minulosti provádělo pravidelné kosení trávy a lokalita také sloužila k pastvě hospodářských zvířat. Do let 1955 - 1960 se na vybraném území pásly krávy až do doby, kdy se započalo se zakládáním zemědělských družstev s kravíny. Na zájmové lokalitě se také do konce 60. let vyskytovala drobná úzká a velmi podlouhlá políčka. Začátkem padesátých let byly vyvlastněny lidem z obce Jamolice jejich pozemky, aby se mohla vyměřit letištní plocha, která se následně srovnala do roviny. I na Černicích se plocha částečně srovnala. Letiště bylo 2,3 km dlouhé a 17,5 m široké. Polní letiště bylo údajně naposledy použito v létě 1971, následně byla plocha udržována jako záložní letiště pro nouzové přistání. Severně od letištní plochy, na lokalitě Černice se v té době každoročně od května prováděl výcvik vojáků, kteří zde měli vojenskou techniku až do září. Vojáci byli 65

Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus)v České republice Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2010 – závěrečná zpráva 67 Vyhodnocení realizačního projektu záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2012 66

66

ubytováni ve stanech a v maringotkách, až v 80. letech se zde postavily i budovy ze dřeva. Tento prostor také využívala protiletadlová raketová brigáda do roku 1988 jako svůj výcvikový prostor. Ve vojenském areálu vojáci pravidelně kosili trávu. V 80. letech byla vojáky provedena výsadba borovice lesní. V druhé polovině 90. let se vše zdemolovalo a armáda navrátila plochu obci. V dnešní době tak místní historie neznalý člověk již ani nepozná, že v řešeném území někdy působili vojáci.

Obr. č. 37.: Výcvik jednotek na lokalitě Černice – rok 1970 – 1988 (www.forum.presscont.eu)

Obr. č. 38.: Protiletadlová obrana – rok 1970 – 1988 (www.forum.presscont.eu)

67

V druhé polovině 90. let se pozemky letiště převáděly na své pravé vlastníky. Vlastníci však dávali své pozemky pozvolna do družstva, které je následně postupně rozorávalo. Dnes je z letiště zachovaná pouze polovina jeho původní výměry. Naštěstí se zbylé pozemky letištní plochy začaly vykupovat z důvodu ochrany populace sysla obecného, avšak s vykupováním pozemků byly velké problémy. Rokem 2009 bylo zjištěno, že zemědělské družstvo neoprávněně obhospodařuje 1,5 ha z celkových 7 ha letiště. V roce 2010 byly pozemky letiště geodeticky vytyčeny a část rozorané bývalé letištní plochy se zatravnila.

Obr. č. 39.: Polní letiště u Jamolic při leteckém dni – 1992 (foto: Vratislav Friedrich)


Podle mapy stabilního katastru do lokality zasahovala drobná úzká políčka. Jinak zbytek zájmového území tvořily travní porosty. Území bylo rozparcelované do úzkých podlouhlých pozemků, na kterých lidé pěstovali na části zájmového území nenáročné plodiny z důvodu nehostinného hadcového podloží. Komplikovaná struktura těchto pozemků se zachovala až do dnes. Na lokalitu Černice vedla směrem od obce Jamolice široká zatravněná cesta, po které se vyháněla hospodářská zvířata z obce přes území vybrané lokality až na obecní pastvinu situovanou hned za současně vymezenou plochu lokality. Parcely s travními porosty na řešeném území si pravděpodobně obhospodařovali samotní vlastníci a nebyly přístupné pro obživu všech hospodářských zvířat z obce. 68

Obr. č. 40.: Stabilní katastr lokality Černice z roku 1825 (www.mza.cz) Pozn.: V současnosti nezalesněné území lokality se nachází uvnitř vyznačené červené hranice Z historických mapových podkladů je zřejmé, že pastviny a louky se rozkládaly téměř až k řece Jihlavě, a měly rozlohu okolo 80 hektarů. V současnosti bezlesá travnatá plocha má velikost pouze cca 18 hektarů. Nastal tedy razantní ústup teplomilných trávníků v důsledku postupného zalesňování člověkem, úbytku počtu pastevních zvířat a následného rozšiřování náletů dřevin. Tento výrazný ústup suchomilných trávníků započal až ve 20. století.

Obr. č. 41.: III. vojenské mapování lokality Černice (1869–1885) (www.mapy.cz)

69

Ještě v období kolem 50. let můžeme v mapě spatřit zbytky původních pastvin v minulosti přidružených k území lokality Černice, ale již pozvolna zarůstajícími nálety dřevin. V době před 60 lety se na Černicích aktivně zemědělsky hospodařilo. Na plošině byla vytvořena četná políčka s tvarem, který se od začátku 19. století nezměnil. Políček bylo pouze o něco více především v okrajových částech lokality.

Obr. č. 42.: Letecký snímek lokality Černice z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz) 7.5.5 Současný stav lokality

V současnosti je studované území atraktivní pro výsadbu stromů druhu borovice lesní, kterým se zde velmi daří. Jeden vlastník již tuto možnost využil a na lokalitě Černice vysázel podlouhlý lesní pás složený pouze z borovic. Naštěstí úzký zalesněný pás je umístěný v botanicky méně hodnotné části lokality, kde dřív bývala políčka. Další takový pokus o vysázení borového pásu byl proveden ve východněji orientované části lokality, naštěstí veškeré zasazené borovice uschly a majitel je byl nucen odstranit. Na lokalitě se nalézají roztroušené skupiny borovic, u kterých se často soustřeďují shluky rostlin hořce křížatého. Hořce se vyskytují také velmi často na hranici borového lesa se suchým trávníkem. Na otevřené planině studovaného území se výrazně kvetoucí hořec vyskytuje spíše sporadicky a převážně vyhledává přítomnost borovice lesní. Pár jedinců hořce křížatého jsem dokonce nalezla přímo v hustém borovém lese. Borovice se směrem od lesa rozšiřují na planinu studovaného území v podobě náletů z důvodu absence tradičního zemědělského hospodaření. Borové nálety vytlačují ostatní rostliny 70

závislé na dostatku slunečního světla, které vytvářejí souvislý teplomilný trávník. Nastupující borový les by byl schopen v budoucnosti vytlačit silně ohrožený hořec křížatý. Lokalita Černice je známá v širokém okolí pro hojný výskyt ryzce pravého (Lactarius deliciosus). I moje rodina se každoročně vydávala na lokalitu hledat tuto výtečnou jedlou houbu. Vojenská posádka nezanechala v krajině téměř žádné stopy po své činnosti, avšak v rozvolněných částech borového lesa můžeme objevit bývalé cesty od vojenských vozidel. V západní části a také i na jiných místech vymezeného území nalezneme typické půdorysy po základech od vojenských budov. Z minulosti se bohužel zachovaly velmi rozparcelované pozemky a komplikované vlastnické vztahy, jelikož neproběhly v dané oblasti pozemkové úpravy. Jednotlivé parcely jsou dokonce v katastru nemovitostí evidované jako lesní pozemky, i když se na nich ve skutečnosti vyskytují teplomilné trávníky.

Obr. č. 43.: Rozsáhlé bezlesé plochy lokality Černice – listopad 2011 (foto: autor)



Na území bývalého výcvikového cvičiště lokality Černice nejsou prováděné žádné managementové zásahy. Tato situace zde trvá již více než 20 let.

71

Na letišti se dlouho žádné managementové aktivity nerealizovaly, protože letiště bylo situované na velkém množství rozdrobených pozemků, takže se s jejich vlastníky nebylo možné po nějakou dobu domluvit. Současný management na ploše letiště spočívá v pravidelném kosení trávy. S údržbou polního letiště na celé jeho ploše se započalo již při vyhlášení lokality za přechodně chráněnou plochu v roce 1998. Z počátku bylo letiště koseno místními zemědělci a myslivci. Od té doby je letiště koseno podle nabízené finanční podpory, když finance chyběly, tak se na lokalitě kosení neprovádělo. Pouze někdy se travní porost kosil i přes to, že údržba lokality nebyla finančně podpořená. Vegetace se zde tedy nechává občas přerůst nebo se vůbec neposeče, jako například v roce 2006. Od roku 2009 jsou peněžní prostředky na údržbu letiště čerpány z Programu péče o krajinu (PPK) nebo z Podpory obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK).

Obr. č. 44.: Posekaná plocha polního letiště – duben 2012 (foto: autor)


Kvůli komplikovaným vlastnickým vztahům a vysokému počtu rozdrobených pozemků není možné prozatím žádné managementové aktivity provádět, protože k odsouhlasení plánovaných zásahů na lokalitě je nutný souhlas vlastníků pozemků. Tento problém je možné vyřešit vyhlášením lokality za přírodní památku, tím by se mohly omezit práva vlastníků dotčených nemovitostí a bylo by pak reálné začít konečně s navrhovanou údržbou lokality.

72

Navržení optimálního managementu na lokalitě Černice je velmi problematické, jelikož se zde vedle cenných rostlinných společenstev s výskytem kriticky ohrožených druhů rostlin nalézají i významní bezobratlí živočichové. Ať už se jedná o intenzitu, načasování nebo délku případného managementového zásahu, bude vše vyžadovat dobré naplánování. Vzhledem k tomu, že ani nikdo zcela neví, jaké mají nároky a potřeby někteří významní zástupci hmyzí říše vyskytující se na lokalitě, tak je taky logicky těžké navrhnout nejvhodnější variantu na udržování lokality Černice. Velmi podstatné při návrhu nejvhodnějších aktivit zajišťujících příznivý stav lokality je, aby nedošlo v závěru k destrukci populace některého z vzácných druhů motýlů, rovnokřídlých nebo dalších bezobratlých vyskytujících se na vybrané lokalitě. I když nemám žádné zkušenosti s ekologickými nároky vzácných druhů hmyzu nalézajících se na řešeném území, tak se pokusím navrhnout optimální řešení, které by vyhovovalo květeně i bezobratlým. První navrhovanou variantou údržby daného území je extenzivní pastva ovcí. Zajištění stáda ovcí pro vykonávání managementu na lokalitě by nebyl problém. Lokalita by se mohla být pasena bez oplůtků po celé své ploše. Rostlinám hořce křížatého se při pastvě ovcí stejně nelze vyhnout, protože jsou roztroušené po celé lokalitě. Není však jasné, jestli by si ovce hořec zařadily do svého jídelníčku. Pozorovala jsem, že někteří jedinci ze stáda ovcí neměli problém zkonzumovat i jedovaté kriticky ohrožené rostliny. Hořec by měl být, jak už napovídá jeho název hořký a pro zvířata neatraktivní, jinak by se také nemohl zachovat na pastevních lokalitách. Zřejmě by nemělo tedy dojít k požírání rostlin hořce. Na základě těchto faktů by bylo možné praktikovat pastvu ovcí již v nejsilnějším vegetačním období. Kdyby však docházelo ke spásání hořce křížatého ovcemi, tak by vyvstala nutnost posunout pastvu ovcí do doby, až tato rostlina vysemení. Je třeba si uvědomit, že s početností této rostliny je úzce propojený i motýlek modrásek hořcový, proto je nutné ochraně hořce křížatého věnovat náležitou pozornost. Pastva zvířat by měla být pouze krátkodobá a prováděná 1 x ročně s počtem zvířat okolo 200 kusů. Při použití menšího počtu zvířat držených například v ohradníku je třeba zajistit, co největší jeho plochu. Ovce by nesměly na jednom místě v ohradníku setrvávat delší dobu, aby zvířata nebyly nuceny vypást veškerou květenu. Ohrazené plochy by se měly situovat do částí s vyšším travním porostem, kde hrozí nadměrné hromadění stařiny. V žádném případě by se neměla celá plocha lokality zcela vypást. Při vypásání v ohradnících je třeba ponechat i nedotčené plochy. Významní bezobratlí živočichové by jinak mohli přijít o potravu 73

získávanou z květin. Vzhledem k tomu, že ovce nekonzumují třtinu křovištní, tak bude nutné zdejší třtinové plochy alespoň 2x ročně kosit. Další variantou možné údržby je kosení travního porostu. Jedná se o méně nákladný zásah než je tomu tak u údržby pomocí pastvy ovcí, proto je i finanční podpora této činnosti menší. Plocha je v některých místech narušená bývalými vojenskými aktivitami a velmi obtížně by se kosila. Pokud by se uvažovalo o managementu zaměřeném na kosení travních porostů, tak by nebylo od věci tyto narušené plochy srovnat. Na srovnání povrchu v některých částech lokality by postačilo smykování. Srovnání by bylo především potřeba na plochách porostlých třtinou křovištní. Následně by se měly třtinové plochy opět minimálně 2x ročně kosit. Avšak u celé lokality bude optimální mozaikové kosení prováděné 1x ročně. Sečení je potřeba provádět s ohledem na produkci semen hořce křížatého v pozdním létě, proto bude nejvhodnější plochy částečně pokosit až po dozrání jeho semen. Při tomto druhu managementu by nemělo nikdy dojít k vysečení celé plochy na vybraném území, vždy se musí zachovat nedotčená místa s ponechaným travním porostem, z důvodu ochrany bezobratlých živočichů. Vhodné by bylo na hodnotných místech lokality provést redukci náletových dřevin. Jednalo by se například o nálety vyrostlé na pozemku p. č. 2823/2, kde byl před 5 lety nalezen hořeček brvitý. Bohužel v posledních letech zde nebyl hořeček pozorován, protože ho zřejmě vytlačily nálety borovice lesní. Ovšem jeho výskyt nelze na tomto pozemku zcela vyloučit. Další redukce náletových dřevin by se mohly provést na pozemcích p. č. 4430/2, 4430/3 a 4410/1, kde se borovice velmi rozpínají a může z nich vzniknout zapojený lesní porost, který by vytlačoval i hořce křížatého. Jinak bych nějaké rozsáhlé vyřezávání a odstraňování náletových dřevin neprováděla, jelikož plocha lokality poskytuje dostatečný prostor pro unikátní rostlinná společenstva a hmyzí populace. Pouze by se nemělo umožnit další rozšiřování náletových dřevin na sledované lokalitě, aby se bezlesá plocha již nezmenšovala. Na polním letišti se vyskytuje v současnosti početná populace sysla obecného, která by se mohla stát místem, odkud by se sysli rozšiřovali do potenciálně vhodných lokalit. O rozšiřování syslů do vhodných lokalit usiluje Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice. Cílem záchranného programu je zavést vhodný management na lokalitách potenciálně vhodných pro sysla, kde se sysel v současnosti nevyskytuje. Podle studie zaměřené na potencionálně vhodné lokality pro sysla obecného je lokalita Černice po zavedení vhodného managementu perspektivní 74

pro kolonizaci sysly. Pro podporu rozšíření populace sysla obecného na polním letišti by se mohla na lokalitě Černic vymezit plocha, která by byla 2 - 3x ročně kosena. Plocha určená pro rozvoj syslí kolonie by mohla být umístěná po levé straně u panelové cesty v jižní části lokality. Vybraná plocha není tak botanicky hodnotná jako většina lokality, protože se na ní před několika desítkami let nacházela políčka. Po vytyčení plochy a náležité údržbě travního porostu lze očekávat postupné osídlování syslem. Podle studie zaměřené na vhodné lokality pro sysla, jsou ale daleko vhodnějším místem pro rozšíření syslů nedaleké rozsáhlé louky u obce Hrubšice, které jsou pravidelně kosené a nabízí dostatek prostoru pro početnou kolonii syslů. U polního letiště navrhuji, aby se pravidelně kosilo pouze bubnovou sekačkou taženou traktorem, která vytvoří opravdu velmi nízké strniště. Přitom je nutné často kontrolovat, zda je na bubnu dostatečný počet nožů, protože jen tak je možné zajistit kvalitní pokosení trávního porostu letiště.

75

7.6 Lokalita Polánka v k. ú. Lhánice 7.6.1 Popis lokality

Lokalita Polánka s rozlohou 7,1 ha se rozkládá na oblém hřbetu jihovýchodně od obce Lhánice ve výškovém rozpětí 325 - 360 m n. m. Území se skládá z rozsáhlé jižněji situované sečené louky navazující na botanicky cennou část území poblíž drobných lomů. Podloží je tvořeno biotitickou ortorulou a granulitem s ostrůvkem hadce.68 Řešené území je svou rostlinnou skladbou podobné přírodní památce Kozének a existence těchto rostlinných společenstev je také od minulosti až do teď závislá na pastvě hospodářských zvířat nebo kosení trávy.

Obr. č. 45.: Lokalita Polánka (www.mapy.cz)

7.6.2 Flóra

I přes malou rozlohu řešeného území můžeme na lokalitě objevit velké množství významných druhů vyskytujících se především poblíž drobných lomů a kolem hlavních cest. Pravidelně sečená louka je z hlediska druhové rozmanitosti daleko chudší, než 68

BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, str. 41

76

plocha u drobných lomů. Avšak i na ní se nalézají ohrožené druhy rostlin především v místech vystouplého horninového podloží. Řešená lokalita umožňuje výskyt suchomilným druhům rostlin, mezi které se řadí tařinka kališní (Alyssum alyssoides), písečnice douškolistá (Arenaria serpyllifolia), ovsíř luční (Avenula pratensis), zvonek moravský (Campanula moravica), ostřice jarní (Carex caryophyllea), ostřice vřesovištní (Carex ericetorum), ostřice nízká (Carex humilis), ostřice časná (Carex praecox),

čilimník řezeňský (Chamaecytisus ratisbonensis), bílojetel pětilistý

(Dorycnium pentaphyllum), kostřava ovčí vestfálská (Festuca ovina subsp. guestfalica), kostřava walliská (Festuca valesiaca), kručinka chlupatá (Genista pilosa), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum), len počistný (Linium catharticum), sesel roční (Seseli annuum), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta), tolice srpovitá (Medicago falcata) vítod chocholatý (Polygala comosa), černohlávek velkokvětý (Prunella granidiflora), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), lomikámen cibulkatý (Saxifraga bulbifera), hadí mor rakouský (Scorzonera austriaca), rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), silenka ušnice (Silene otites), mateřídouška časná (Thymus praecox), rozrazil rozprostřený (Veronica prostata), rozrazil jarní (Veronica verna), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), máčka ladní (Eryngium campestre), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), bika ladní (Luzula campestris), jehlice trnitá (Ononis spinosa), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), rozchodník ostrý (Sedum acre), smolnička obecná (Lychnis viscaria),69 jetel alpínský (Trifolium alpestre) nebo kokrhel menší (Rhinanthus minor). U složiště palivového dříví a u cesty na vyhlídku po levé straně nalezneme časně z jara vzácný křivatec český (Gagea bohemica). V minulosti poměrně rozšířená orchidej vstavač kukačka (Orchis morio) se vyskytovala i na lokalitě Polánka. Existuje záznam o jejím výskytu na této lokalitě z roku 1952.70 U cesty vedoucí ze Lhánic na Kozének a u bývalých lomů stojí vzrostlé 60 až 70 let staré stromy borovice lesní (Pinus sylvestris), které na lokalitě vyrostly ze samovolných náletů. Poblíž malého lomu roste růže šípková (Rosa canina). Nalézá se zde třtina křovištní (Calamagrostis epigeios) vytvářející rozsáhlejší jednodruhové plochy, jenž se 69

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, 1998, str. 15 70 JATIOVÁ, Matilda a Jindřich ŠMITÁK. Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku, 1996, str. 431

77

2x ročně kosí. Při okrajové části v sousedství s rozlehlými poli, se vyskytuje ve zvýšené míře ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) nebo pýr plazivý (Elytrigia repens).


,,Na malém návrší hned u osady byly roku 1907 nalezeny popelnice, kamenné mlaty, a železný klíč“.71 Malé návrší hned za osadou jak uvádí Vlastivěda moravská, byla pravděpodobně lokalita Polánka nebo místa v jejím bezprostředním okolí nalézající se na vyvýšenině hned za obcí a odpovídající výše zmíněnému popisu. Na lokalitě Polánka byly objeveny nálezy broušené a štípané kamenné industrie z doby neolitické.72 Na poli Ladislava Kostelníka, které bylo umístěné v místě posledního domu ve Lhánicích hned naproti lokalitě Polánka, byl nalezen kostrový hrob. Byly zde objeveny i hroby žárové, keramika z doby bronzové a pohřebiště z období popelnicových polí.73 Tyto nálezy dokládají skutečně historické osídlení obce Lhánice. Z toho lze usoudit, že člověk ovlivňoval lokalitu již v dávných časech, kdy se začal živit zemědělstvím. Na řešeném území byl popraven partyzány německý voják, který si musel před svou smrtí vykopat hrob, než ho vrahové zabili v místě, kde rostou dnes borovice umístěné napravo při cestě na vyhlídku. Dne 8. května 1945 bombardovali Lhánice ruská letadla a toho dne na Polánkách byla zabita při bombardování Anna Mutlová, které byl na studovaném území postaven pomník. Na zájmovém území byla pohřbívána uhynulá zvířata z obce. Místo k tomu určené bylo nazýváno mrchoviště. Lokalita Polánka sloužila v minulosti jako obecní pastvina a od nepaměti se na ní pásly krávy a ovce z obce Lhánice. Hospodářská zvířata z obce se na studovaném území pásla až do roku 1970. Pastva probíhala především v místech kolem strží. Ostatní části řešené lokality byly využívané k sušení sena. Ovce chované na Kozénku JZD Lhánice mezi lety 1970 - 1991 se na vybrané lokalitě nikdy nepásly, protože louky na Polánkách byly využívány k produkci sena. Tento způsob využívání se až do dnešní doby nezměnil, proto také plocha u lomů a další místa nepřístupná pro zemědělskou techniku nebyla od té doby udržována.

71

DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská, 1908, str. 236 KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska, 1986, str. 211 73 http://www.obeclhanice.cz/historie.html 72

78

Kolem roku 1975 se ze svahu u cesty těžil kámen. Vytěžený kámen používalo JZD Mohelno na zpevnění polních cest, také cesta vedoucí na lokalitu Kozének byla zpevněna z tohoto kamene. Následně byly lomy zavážené stavebním odpadem z obce.

Obr. č. 46.: Malířské ztvárnění obce Lhánice z lokality Polánka z roku 1994 (autor: M. Bábuněk)

Obr. č. 47.: Letecký snímek lokality Polánka – rok 1995 (www.obeclhanice.cz)


Dle mapy z roku 1825 k současné ploše lokality přiléhala téměř stejně rozlehlá pastvina rozkládající se u potoka Mohelničky, ještě v 50. letech jsou viditelné pozůstatky této pastviny. Plocha lokality Polánka je podle mapy stabilního katastru vedená jako obecní pastvina, zajišťující výskyt významným společenstvům rostlin.

79

Obr. č. 48.: Stabilní katastr lokality Polánka z roku 1825 (www.mza.cz)

Z mapy z 50. let je zřetelné narušení vegetačního pokryvu v důsledku těžební činnosti zaměřené na dobývání lomového kamene, která se realizovala především na pravé straně u cesty vedoucí na lokalitu Kozének. Další drobný lom se nalézal v dnes zalesněné části lokality u cesty směřující k vyhlídce Na Babách. V té době ve východní části řešeného území byla lokalita pouze v menší míře porostlá dřevinnými nálety, avšak později byl tento pás travních porostů zalesněn. V místě kolem drobných lomů bylo jen několik borových náletů, které postupně expandovaly až do současného stavu.

Obr. č. 49.: Letecký snímek lokality Polánka z roku 1953 (www.kontaminace.cenia.cz)

80


Studované území je hned nad drobnými lomy, doslova zabarikádované palivovým dřívím. Zdejší prohlubně a drobné strže lidé ze Lhánic s oblibou využívali ještě v roce 2011 pro vyvážení stavebního odpadu. Naštěstí se v roce 2012 místní divoké skládky zrekultivovaly a zatím se výhledově jeví, že navážení dalšího odpadu ustane. Momentálně na zrekultivovaných ploškách rostou nitrofilní rostliny, ale do budoucna se tato část při stávajícím managementu zcela zregeneruje. Problémy působí motorová vozidla nerespektující hranice cesty a ničící povrch louky, zvlášť za deštivého počasí. V horní části sečené louky každoročně probíhají hasičská cvičení nebo soutěže, při kterých se cvičná plocha vždy důkladně vyseče.

Obr. č. 50.: Pohled na lokalitu Polánka – červenec 2012 (foto: autor)



Současný management je od roku 2000 založený na pastvě ovcí probíhající v posledních letech v oblasti kolem hlavní cesty a zdejších drobných lomů v měsíci červen. První pastva stáda ovcí v měsíci květen - červen je vždy extenzivní. Další pastva ovcí bývá realizována až v pozdním létě a na podzim, kdy je intenzivně spásána již celá plocha lokality Polánka. Rozlehlá louka rozkládající se za borovým remízkem 81

se kosí 1 – 2x ročně podle množství narostlého vegetačního pokryvu. Na podzim je celá lokalita vždy vypasena doslova až ke kořenům trávy. Každým rokem je prováděno kosení třtiny křovištní, která se nalézá na lokalitě ve velkých souvislých plochách dobře přístupných pro zemědělskou techniku. Třtina křovištní na řešeném území nerozšiřuje, ale ani nezmenšuje svoji zabranou plochu.

Obr. č. 51.: Pastva ovcí na lokalitě Polánka – říjen 2012 (foto: autor)


Na okrajové části lokality v sousedství s polem by bylo vhodné zabudovat natrvalo zábrany proti vniknutí ovcí do polních plodin. Těmto okrajovým částem je potřeba věnovat zvýšenou péči, protože se zde nalézá ve větší míře ovsík vyvýšený a pýr plazivý. Nejčastěji pěstovaná kukuřice a řepka velmi přitahuje ovce a ty se potom musí od těchto plodin držet v dostatečné vzdálenosti, proto na závěr nejsou okrajové části lokality sousedící s polem dostatečně vypaseny. Vytvoření například dřevěného ohradníku by tento drobný problém vyřešilo, protože by se ovce mohly pustit až na samý okraj vybrané lokality. Jinak je současný management podle mého názoru plně vyhovující a umožňuje zachovat lokalitu v příznivém stavu i po následující roky.

82

8 DISKUZE Všechny vybrané lokality spojuje závislost na určitých vykonávaných lidských aktivitách, protože se jedná o území vytvořená v souvislosti s pastevním obhospodařováním prováděným v průběhu až celých staletí. Po velmi dlouhou dobu se tedy formovala květena na těchto v současnosti hodnotných ostrůvcích teplomilných trávníků různě roztříštěných v agrární krajině. Když pozorujeme naši intenzivně využívanou krajinu v jihozápadní části Moravy, tak nemohou bystrému oku uniknout drobné fragmenty travních porostů v polích, na okrajích lesů, u obcí, u kterých se člověk sám sebe ptá, jak se tam tyto bezlesé ostrůvky mohly objevit. Často stojí za těmito útvary v polní krajině historické využívání k pastevním účelům v dávných dobách, kdy všechny tyto ostrůvky nebyly roztříštěné, ale naopak byly spojené v jednolitý celek tvořící rozsáhlá bezlesá území pastvin používaných k obživě zvířat vyháněných z blízkých obcí. Sledované lokality jsou pozůstatky již pradávné lidské zemědělské činnosti, a proto se na nich v žádném případě nenalézá divoká příroda. Vybrané lokality lze přirovnat k anglickému parku, který je také závislý na aktivní údržbě ze strany člověka, aby se zachovala jeho krása. Tyto poslední fragmenty s neskutečnou biodiverzitou v intenzivně obhospodařované krajině jsou doslova zbytky naší historie, na kterých můžeme vidět, jak byla v minulosti naše krajina rozmanitá. Od historického využívání se tedy odvíjí současný management, který však z důvodů společenských změn již ani nemůže být shodný s pradávným obhospodařováním vybraných lokalit. Zájmové lokality byly v minulosti velmi intenzivně využívány, což omezovalo výskyt v současnosti ohrožených druhů rostlin. Proto je nutné každoroční údržbu těchto významných lokalit přizpůsobit současným podmínkám, kdy je teplomilných trávníků nedostatek a je cílem zachovat na nich co nejrozmanitější biotu. Takového stavu nedosáhneme velmi intenzivním managementem, kdy by se všechno keřové a stromové patro zlikvidovalo, neúměrně často kosilo nebo páslo. Proto nejsou hospodářská zvířata držena na většině vybraných lokalitách celoročně, ale pouze nárazově, kdy zvládnou během několika týdnů lokalitu vypást. V minulosti byly tyto lokality zatěžovány při celém vegetačním období a proto ani nebylo možné, aby se na nich vyskytovaly dnešní chráněné druhy rostlin ve stejném rozšíření, jako můžeme spatřit v současné době. Na některých pastevních lokalitách byla realizována i zimní pastva. Zimní pastva ovcí byla například prováděna rodinou Němcovou ještě rokem

83

1915 také na dnes známé Mohelenské hadcové stepi. Poslední dochované stepní trávníky dnes hostí i kriticky ohroženého sysla obecného vyžadujícího velmi nízký porost. Dlouhodobě nízký travní porost můžeme zajistit intenzivní pastvou ovcí, aby tráva nepřerůstala, avšak velmi intenzivní management nemusí prospívat rozmanité květeně, která se následně může stát druhově méně pestrou. Tento konflikt mezi úchvatnými rostlinnými společenstvy a populací sysla obecného nastává v přírodní rezervaci Nad řekami, kdy lidé preferující ochranu sysla obecného by nejraději nechali spásat lokalitu ještě daleko intenzivněji a častěji v roce, než bylo doposud prováděno. Tvrzení dokazuje údaj ze Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice na straně č. 76, kdy u přírodní rezervace Nad řekami je popsán problematický management: ,,Výrazné přerůstání vegetace, pozdní načasování pastvy a zarůstání náletem.“ V přírodní rezervaci Nad řekami v současné době, ale i tak probíhá někdy až intenzivní pastva ovcí. Mnohým lidem zaměřeným na botaniku by se tak mohlo zdát, že takový management květeně přírodní rezervace neprospívá. Podle mého názoru avšak ještě není natolik zatěžující, aby neumožňoval výskyt významným rostlinným společenstvům. Zkoumané území znám velmi dobře a při svých terénních průzkumech jsem zpozorovala, že i u velmi narušených travních drnů nalézajících se v místech, kde ovce nejčastěji vstupují na pastvinu rezervace, se uchytila zeměžluč lékařská, kterou jsem na jiných ne tak zatěžovaných místech rezervace nenalezla. Navíc se narušený travní drn po krátkodobém přerušení pastvy velmi rychle zregeneroval. Před více než 20 lety, kdy se na lokalitě páslo přibližně 400 kusů ovcí, docházelo bezpochyby k podobnému narušování povrchu lokality a i přes tento způsob hospodaření se téměř veškeré rostlinné druhy na zkoumané lokalitě zachovaly až do dnešní doby. Proto se podle mého názoru není třeba obávat o vegetaci této přírodní rezervace kvůli někdy nadměrnému spásání ovcemi, pouze je vhodné při nadprůměrně deštivém počasí pastvu ovcí přerušit. Na lokalitách s extrémními podmínkami a s velmi seschlým travním porostem zvlášť při pozdní pastvě dochází u ovcí někdy ke zhoršení kondice zvířat. Pokud jsou ovce na těchto extrémních místech drženy více než 3 týdny, tak často ztrácí svoji hmotnost a snižuje se jim jejich plodnost. Ovce používané na vypásání teplomilných trávníků nedosahují takové plodnosti, jako u zvířat držených na běžných loukách. Nemyslitelné je na tyto specifická stanoviště dávat jehňata, často se u nich zastaví růst a již nikdy nedosáhnou normální velikosti daného plemene. Z těchto důvodů zemědělci nebudou nikdy na lokality, které jsou nehostinné pro většinu konvenčních rostlin, dávat 84

zvířata dobrovolně, ale pouze za podpory dotačních programů. Například lokalita Černice se svým hadcovým podložím hostí suchomilné trávníky, které jsou pro pastevní zvířata nevýživné. Tento problém nabývá daleko většího rozměru, pokud je na těchto vysychavých stanovištích praktikována až pozdní pastva, která je preferována pouze na některých lokalitách z důvodů vysemenění cenných rostlin. Proto je nutné, aby byla pastva ovcí finančně podpořená, jinak by majitelé ovcí nebo koz na tyto bývalé pastevní lokality s významnou květenou těžko svá zvířata dávali. Podle platné směrnice je stanovena částka za provedenou pastvu ovcí a koz s max. sazbou do 23 000 Kč/ha bez DPH při péči o zvláště chráněné území a u lokalit s výskytem druhů uvedených v černém a červeném seznamu nebo u významných krajinných prvků je dána sazba s max. hranicí 18 000 Kč/ha. Při ztížených podmínkách může být max. sazba zvýšena až o 50 %. V současnosti jsou tyto finanční prostředky někdy i podstatně menší než je uvedená horní hranice. Nyní se maximální sazba téměř neproplácí. Některé vyplacené částky ani nepokryjí náklady, které vzniknou v důsledku chovu ovcí. Situace na trhu v případě ovcí je taková, že výroba masa a vlny je ztrátová. Přitom náklady na chov ovcí přes zimní období velmi rostou. V případě, že vyplácené finanční prostředky se rozpočítají na období zimy a na provoz firmy při vypásání, tak tyto poskytované částky nepokrývají veškeré náklady. Zoufalá situace je dána také tím, že ve směrnici je napsáno do výše a ne ve výši. V realitě pak nastává často situace jako v dětské pohádce Vařila myšička kašičku, kde vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku, tomu dala, tomu nedala, tomu dala a tomu ne. Navrhuji, aby byly finanční prostředky dodavatelům propláceny v plné výši a objednatelé kladli důraz na 100 % kvalitu vykonané práce. Obávám se, že činnost zaměřená na údržbu krajiny pomocí pastvy ovcí zanikne z důvodu nedostatku financí. Jestliže tato činnost zanikne, pak se už těžko budou hledat lidé, kteří budou chtít chov ovcí pouze pro vypásání začít realizovat, protože člověk je při této práci zaměstnaný 365 dní v roce. Práce se zvířaty při vypásání lokalit přináší i spoustu jiných negativ, jako jsou vysoké náklady na přepravu zvířat na vybrané lokality a nemalé náklady na veterinární ošetřování. Další nezáviděníhodnou věcí je, že veškeré nejkrásnější počasí v roce se stráví přípravou krmiva na zimní období. Domnívám se, že by tuto práci ve větším rozměru nechtěl nikdo dělat, kdyby věděl, co všechno obnáší. Na realizaci chovu ovcí a při vypásání krajiny jsou prostě příliš vysoké vstupy. V současné době osobám vlastnícím větší stádo pastevních zvířat držených za účelem údržby významných lokalit nezbývá nic jiného než pokračovat a bojovat o každou korunu, aby mohly udržet tuto činnost i nadále. Je škoda, že situace v této zemi 85

nepreferuje činnosti spočívající v údržbě krajiny hospodářskými zvířaty a tak do budoucna údržba hodnotných lokalit pastvou ovcí možná zanikne. Podle inventarizačního průzkumu provedeného ve zvláště chráněném území Nad řekami a vydaného v roce 1987, je uváděn historický výskyt třemdavy bílé a lýkovce vonného s odkazem na knihu Xerothermní květena podkladů serpentinových na dolním toku Jihlavky Jindřicha Suzy z roku 1921. Tento údaj je chybný, jelikož pan Jindřich Suza popisuje květenu vyskytující se u Hrubšic na granulitech, kde zmínil již výše uvedené rostliny. PR Nad řekami se však nalézá na podloží tvořeném hadci. Nesouhlasím s názorem pana Radomíra Řepky, kdy u lokality Černice v Přírodovědeckém sborníku Západomoravského muzea v Třebíči - svazek 37, strana č. 26, poukazuje na negativní vlivy v podobě využívání území jako pastviny a vojenské cvičiště. Kdyby travní porosty lokality nebyly v minulosti udržované hospodářskými zvířaty, tak by se dnes vyskytující druhy rostlin a bezobratlých živočichů na této lokalitě již neobjevovaly. Zásluhu na tom, že lokalita nezarostla borovými nálety, mají nepochybně i vojáci, kteří suché trávníky na Černicích kosili, a také krajinu při své činnosti tvarovali. Na lokalitě Černice je velké množství pozemků ve východní části studovaného území vedené v katastru nemovitostí jako lesní plocha, ovšem místo lesa na nich rostou významná rostlinná společenstva zahrnující ohrožené druhy teplomilných rostlin. Podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů by mělo být území vedené jako pozemek k plnění funkcí lesa zalesněno (dále jen PUPFL) a následné zalesnění by způsobilo zánik unikátních suchomilných trávníků na daných parcelách. Tohle pravidlo ale neplatí u lesních pastvin, které jsou řazeny do PUPFL a je možné na nich zachovat bezlesou plochu pro potřeby lesní zvěře. Existuje tedy možnost, že by se při vypracovávání lesního hospodářského plánu tyto pozemky vedly v hospodářské knize jako lesní pastviny pro zachování bezlesého charakteru lokality. Možností může být také vyjmutí těchto pozemků z PUPFL a jejich převedení buď na ostatní plochu, nebo na trvalý travní porost. Problém je ovšem v komplikovaných vlastnických vztazích a v nadměrném počtu rozdrobených parcel na sledované lokalitě. Spousta majitelů pozemků na zájmovém území nemá ani svoji parcelu napsanou na listu vlastnictví. Vlastníky by bylo nutné přesvědčit, aby si podali žádost o změnu kultury na jejich parcelách. To by však bylo velmi problematické, když jsou jednotliví vlastníci těžko dohledatelní. Situaci by pomohlo vyřešit provedení pozemkových úprav, avšak řízení o pozemkových úpravách 86

je možné zahájit, pokud by se pro to vyslovili vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v k. ú. obce Jamolice. Vypořádání se s problémem vyvstávajícím z absence veškerého managementu, pro který je nejdřív nutný souhlas vlastníků pozemků na vybrané lokalitě, by mohlo pomoct plánované vyhlášení za přírodní památku. Na území nově vyhlášeného zvláště chráněného území by se pak mohla omezit některá vlastnická práva. Zamezilo by se tak i dalším výsadbám borovice lesní vlastníky pozemků nebo by bylo možné provádět redukce dřevin v hodnotných místech lokality. V přírodní památce Kozének provádí také mimo jiné managementové zásahy velmi problematický vlastník ½ pozemků na vybraném území pan Jaroslav Drtílek. Tento vlastník obhospodařující studovanou plochu někdy na lokalitě opomene odstranit pokosenou biomasu nebo někdy naopak působí problémy při pastvě stáda ovcí na sledované lokalitě, jelikož nechce, aby z ,,jeho trávy“ měl prospěch někdo jiný. Nakonec velmi často dojde k závěru, že stejně není schopný např. posekaný travní porost odklidit a nechá ho svému osudu. Pan Drtílek si také občas nechává zaplatit z finančních prostředků vyhrazených pro údržbu sledované lokality a následně požadované práce neprovede. Jedná se například neprovedený o úklid dřevní hmoty z vyvrácené lípy nebo neprovedené prořezávky náletových dřevin na zájmovém území. Na lokalitě Syslí louka byl k roku 2011 odhadovaný stav populace sysla obecného 25 jedinců, který klesl z původních 140 kusů odhadnutých v roce 2010. Jak je možné, že k takovému poklesu v populaci mohlo dojít? Podle zpráv o monitoringu sysla obecného vydávaných každoročně, je tento pokles způsobený predací koček. Při svých častých pochůzkách řešeným územím jsem viděla před 2 lety pouze jednu kočku lovící sysly. Spíš jsem na Syslí louce pozorovala často lovit poštolku obecnou. V okolí této lokality pobývám přes vegetační sezónu 10 hodin denně i po několik dnů a zvýšené predace koček bych si všimla. Navíc se kočky v roce 2011 neměly možnost ukrýt v travním porostu, protože nebyl přerostlý a sysli je tak snadno mohli zpozorovat. Rokem 2012 byl odhadovaný počet 50 jedinců, tento vzestup početnosti je připisován redukci lovících koček prostřednictvím myslivecké činnosti. V tomto roce jsem pozorovala 13 jedinců jen ve východní části lokality a jinak jsem v každoroční početnosti nezaznamenala žádnou změnu. Jestliže je údaj z monitoringu sysla pravdivý, tak podle mého názoru není zaznamenaný úbytek způsobený predací koček. Úbytek v populaci mohlo způsobit napadení nějakou nemocí. Ve většině v současné době přežívajících izolovaných syslích kolonií jsou totiž sysli navzájem velmi příbuzní, což jim snižuje jejich odolnost vůči nemocem. 87

9 ZÁVĚR Po shromáždění veškerých informací o vybraných lokalitách jsem navrhla vhodnou péči zajišťující příznivý stav těchto významných území i po následující roky, kterou jsem již rozepsala v předcházejících kapitolách. Výsledky své práce bych stručně shrnula v níže uvedených krocích: - u PR Nad řekami navrhuji přidružení ploch nalézajících se na pozemcích p. č. 409/1, 410/4, 414, 415, 418, 419 a 423 k této přírodní rezervaci. Na těchto plochách se vyskytují stejná společenstva rostlin jako v přírodní rezervaci a navíc pozemky na p. č. 418 a 423 hostí populaci koniklece velkokvětého a hvězdnice zlatovlásku. - lokalita Černice by si díky své bohaté květeně a také populaci modráska hořcového zasloužila vyhlášení za zvláště chráněné území. Následně by se mohly podle plánu péče provádět potřebné zásahy, které by zabraňovaly zarůstání nálety dřevin a podporovaly by místní stepní společenstva rostlin a živočichů. - návrh na vyhlášení přírodní památky Pustý mlýn je již projednáván, tak se v blízké době dočká současný VKP Hadcová stráň vyhlášení za zvláště chráněné území, a zajistí se tak na této lokalitě s dominujícími jalovci v budoucnosti snad lepší péče. - na většině vybraných lokalit bych stávající management zaměřený na pastvu ovcí neměnila. Pouze u PP Kozének by bylo potřeba provést v současné údržbě lokality drobné změny, kde opět navrhuji využívat výhradně pastvu s velkým stádem ovcí, protože zvířata jsou k dispozici a pro lokalitu se jeví tato údržba jako nejvhodnější. Taktéž u lokality Černice je nejvhodnějším způsobem údržby pastva ovcí, kterou je však potřeba realizovat s obezřetností z důvodu výskytu spousty cenných zástupců z hmyzí říše. - na PP Kozének by se měla provést výsadba nových solitérních stromů, aby se zachoval charakteristický malebný vzhled lokality se starými exempláři lip, javorů a dubů i pro další generace. - navrhuji, aby finanční prostředky poskytované dodavatelům vykonávajících managementové zásahy byly propláceny v plné výši a objednatelé zadávající požadované práce kladli důraz na 100 % kvalitu vykonané práce.

88

10 POUŽITÁ LITERATURA Literární prameny:

BUČEK, Antonín a Jan LACINA. Kostra ekologické stability širší oblasti energetické soustavy Dukovany – Dalešice, Přírodovědný sborník Západomoravského muzea v Třebíči, svazek 29. Třebíč: Západomoravské muzeum v Třebíči, 1997, 146 s.

CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s.

ČECHOVÁ, Jana. Aktualizace botanického inventarizačního průzkumu v PR Nad Řekami. Brno: AOPK ČR, 1997.

DEMEK, Jaromír. Hory a nížiny: zeměpisný lexikon ČSR. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 580 s.

DEMEK, Jaromír a kol. Mohelno in Průvodce ke geologickým exkurzím. Morava – střední a jižní část. Olomouc: Univerzita Palackého, 1997, 601 s.

DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. Brno: Musejní spolek, 1908, 342 s.

HETEŠOVÁ, Zuzana. Inventarizační průzkum chráněného území Nad Řekami. Ivančice, 1987.

JATIOVÁ, Matilda a Jindřich ŠMITÁK. Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Třebíč: Arca JiMfa, 1996, 539 s.

KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986, 282 s.

KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 927 s.

89

LYSÁK, Jiří. Pooslaví a Pojihlaví: vlastivědné vycházky. Vyd. 3., dopl. Březník: Areál u Lamberka, 2005, 266 s.

MACKOVČIN, Peter, JATIOVÁ, Matilda, DEMEK, Jaromír, SLAVÍK, Petr a kol. Chráněná území ČR. Brněnsko. Svazek IX. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2008, 932 s.

MACKOVČIN, Peter, SEDLÁČEK, Miroslav a kol. Chráněná území ČR. Jihlavsko. Svazek VII. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum, 2002, 528 s.

MARHOUL, Pavel, DUŠEK, Jan a Juliana VONDRUŠKOVÁ. Katalog lokalit potencionálně vhodných pro sysla obecného (Spermophilus citellus) na jihozápadní Moravě. Závěrečná zpráva. DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie, 2010, 78 s.

MARTIŠKO, Josef. Management významných přírodních lokalit: s popisem optimálních metod a postupů při péči o přírodní prostředí. Brno: Český svaz ochránců přírody, 2005. 138 s.

MARTIŠKO, Josef, MARTIŠKOVÁ, Karla a Vlastimil MARTIŠKO. Pestrý svět teplomilných trávníků Jihomoravského kraje. Brno: Jihomoravský kraj, 2011, 205 s.

MARTIŠKO, Josef. Příroda okresu Brno-venkov. 1.6 Významné krajinné prvky. Ivančicko. Brno, 1997, 69 s.

MARTIŠKO, Josef. Přírodní parky Jihomoravského kraje. Brno: Jihomoravský kraj, 2007, 103 s.

MARTIŠKO, Josef a Karla MARTIŠKOVÁ, Nad řekami. Jihomoravský kraj, 2011, 43 s.

MIKO, Ladislav, BOROVIČKOVÁ, Hana a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2007, 590 s.

90

Monitoring sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2010 – závěrečná zpráva (dostupné na www.zachranneprogramy.cz)

MRÁZEK, Ivan a Luboš REJL. Drahé kameny Českomoravské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991, 135 s.

PAVLÍKOVÁ, Tereza. Geobiocenologické podklady a návrh péče o významné přírodní a historické prvky krajiny středního Pojihlaví. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2004.

PETŘÍČEK, Václav. Péče o chráněná území.: I. Nelesní společenstva. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999, 451 s.

QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Brno, 1971.

REITER, Antonín a Vladimír ANTONÍN. Přírodovědné zajímavosti Znojemska. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2008, 199 s.

REIF, Jiří, MARHOUL, Pavel a kol. Abandoned military training sites are an overlooked refuge for at – risk open habitat bird species. Biodiversity and Convervation. Netherland, 2011.

ŘEPKA, Radomír a Jaroslav KOBLÍŽEK. Společenské a přírodní složky krajiny v širší oblasti

energetické

soustavy

Dukovany

–

Dalešice.

Přírodovědný

sborník

Západomoravského muzea v Třebíči. Svazek 37. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1998, 99 s.

SEDLÁČEK, Vojtěch. Inventarizační průzkum přírodní rezervace Nad řekami. Jihomoravský kraj, 2012.

SUZA, Jindřich. Xerothermní květena podkladů serpentinových na dolním toku Jihlavky. Brno: Moravské muzeum zemské, 1921, 32 s.

91

Směrnice MŽP č. 6/2012 pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v letech 2012 - 2014

UHLÍKOVÁ, Jitka, MATĚJŮ, Jan, NOVÁ, Petra a Vladimír VOHRALÍK. Sysel obecný – hlodavec, který nesyslí. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2009, 16 s.

Vyhodnocení

realizačního

projektu

záchranného

programu

sysla

obecného

(Spermophilus citellus) v ČR pro rok 2012 (dostupné na www.zachranneprogramy.cz)

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Záchranný program sysla obecného (Spermophilus citellus) v České republice (dostupné na www.zachranneprogramy.cz)

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zpráva o realizaci Záchranného programu sysla obecného (Spermophilus citellus) v ČR v roce 2011 (dostupné na www.zachranneprogramy.cz)

92

Elektronické zdroje:

Drusop.nature.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] Evropsky významné lokality. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/evl/index.php?frame

Forum.presscont.eu [online].[cit. 29. 1.2013] Výcvikový polygon Jamolice. Dostupné z: http://forum.presscont.eu/forum/viewtopic.php?f=12&t=306#p2298

Geology.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] Geologická mapa. Dostupné z: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=62853 8&x=1166482&s=1

Kontaminace.cenia.cz [online].[cit. 26. 2. 2013] Letecké snímky z roku 1953. Dostupné z: http://kontaminace.cenia.cz/

Kr-jihomoravsky.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] Nařízení Jihomoravského kraje ze dne 2. 2. 2012, o zřízení Přírodního parku Střední Pojihlaví. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=167718&TypeID=2

Mapy.cz [online].[cit. 26. 2. 2013] Letecká a historická mapa. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#x=15.622011&y=49.410817&z=8&l=5

Mza.cz [online].[cit. 26. 2. 2013] Stabilní katastr. Dostupné z: http://www.mza.cz/indikacniskici/

Nature.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] EVL Údolí Jihlavy. Dostupné z: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000071054

Nahlizenidokn.cuzk.cz [online].[cit. 6. 3. 2013] Katastrální mapa. Dostupné z: http://sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz/marushka/default.aspx?themeid=3&&MarQueryId=6D 2BCEB5&MarQParam0=656674&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushk

Obeclhanice.cz [online].[cit. 18. 2. 2013] Historie obce Lhánice. Dostupné z: 93

http://www.obeclhanice.cz/historie.html

Ped.muni.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] Exkurze Středním Pojihlavím. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/wbio/studium/Ter_mat/exkurze/pojihlavi/pojihlavi.htm

Vesmir.cz [online].[cit. 29. 1. 2013] Sysel obecný. Dostupné z: http://www.vesmir.cz/files/file/fid/1955/aid/546

Zachranneprogramy.cz [online].[cit. 6. 3. 2013] Záchranný program. Dostupné z: http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223

94

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1.: Územní vymezení všech studovaných lokalit Obr. č. 2.: PR Nad řekami s ochranným pásmem a přilehlými travními porosty Obr. č. 3.: Lokalita Nad řekami Obr. č. 4.: Pohled na lokalitu Nad řekami Obr. č. 5.: Stabilní katastr lokality PR Nad řekami z roku 1825 Obr. č. 6.: Letecký snímek lokality PR Nad řekami z roku 1953 Obr. č. 7.: Pohled na PR Nad řekami Obr. č. 8.: Pastva ovcí v ochranném pásmu přírodní rezervace Obr. č. 9.: PP Kozének s přilehlými travními porosty Obr. č. 10.: Louka pod hájenkou Obr. č. 11.: Pohled na území pod hájenkou Obr. č. 12.: Stádo ovcí s ovčáckým psem Obr. č. 13.: Starobylá usedlost Kozínek Obr. č. 14.: Pohled na hájenku Obr. č. 15.: Stabilní katastr lokality Kozének z roku 1825 Obr. č. 16.: III. vojenské mapování lokality Kozének a Polánka (1869–1885) Obr. č. 17.: Letecký snímek lokality Kozének stráň z roku 1953 Obr. č. 18.: Pohled na PP Kozének Obr. č. 19.: Pohled na lokalitu Kozének při pastvě ovcí Obr. č. 20.: Plocha po redukci náletových dřevin Obr. č. 21.: VKP Hadcová Obr. č. 22.: Křivatec český Obr. č. 23.: Pohled na západní část VKP Hadcová stráň Obr. č. 24.: Pohled na východní část VKP Hadcová stráň Obr. č. 25.: Stabilní katastr lokality VKP Hadcová stráň z roku 1825 Obr. č. 26.: Letecký snímek lokality VKP Hadcová stráň z roku 1953 Obr. č. 27.: Pohled na Hadcovou stráň Obr. č. 28.: Jalovce nad chatami Obr. č. 29.: Lokalita Syslí louka Obr. č. 30.: Stabilní katastr lokality Syslí louka z roku 1825 Obr. č. 31.: Letecký snímek lokality Syslí louka z roku 1953 Obr. č. 32.: Ranní svítání na Syslí louce Obr. č. 33.: Pastva ovcí na Syslí louce Obr. č. 34.: Lokalita Černice a polní letiště Obr. č. 35.: Hořec křížatý Obr. č. 36.: Modrásek hořcový a hnědásek květelový Obr. č. 37.: Výcvik jednotek na lokalitě Černice Obr. č. 38.: Protiletadlová obrana Obr. č. 39.: Polní letiště u Jamolic při leteckém dni Obr. č. 40.: Stabilní katastr lokality Černice z roku 1825 Obr. č. 41.: III. vojenské mapování lokality Černice (1869–1885) Obr. č. 42.: Letecký snímek lokality Černice z roku 1953 Obr. č. 43.: Rozsáhlé bezlesé plochy lokality Černice Obr. č. 44.: Posekaná plocha polního letiště Obr. č. 45.: Lokalita Polánka Obr. č. 46.: Malířské ztvárnění obce Lhánice z lokality Polánka z roku 1994 Obr. č. 47.: Letecký snímek lokality Polánka 95

18 19 24 25 26 26 28 29 30 35 35 36 36 37 38 38 39 40 41 41 43 45 46 47 47 48 49 49 52 54 55 56 57 60 62 65 67 67 68 69 69 70 71 72 76 79 79

Obr. č. 48.: Stabilní katastr lokality Polánka z roku 1825 Obr. č. 49.: Letecký snímek lokality Polánka z roku 1953 Obr. č. 50.: Pohled na lokalitu Polánka Obr. č. 51.: Pastva ovcí na lokalitě Polánka

96

80 80 81 82

12 SEZNAM ZKRATEK

AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

EVL

evropsky významná lokalita

JZD

jednotné zemědělské družstvo

KN

katastr nemovitostí

PR

přírodní rezervace

PP

přírodní památka

PUPFL

pozemek k plnění funkcí lesa

VKP

významný krajinný prvek

TTP

trvalý travní porost

ZCHÚ

zvláště chráněné území

97

PŘÍLOHY

Příloha č. 1.: Vymezené hranice přírodního parku Střední Pojihlaví

Příloha č. 2.: Majetkoprávní vztahy vybraných lokalit (www.nahlizenidokn.cuzk.cz) PR Nad řekami Číslo parcely

Výměra 2 parcely (m )

Druh pozemku dle KN a způsob ochrany nemovitosti

Skutečný stav

409/1 410/2

13680

ostatní plocha

úzký pás travního porostu

273

ostatní plocha; chráněné území

travní porost

410/3

1278

TTP; ochranné pásmo

travní porost

410/4

6728

ostatní plocha

travní porost

413/1

101527

ostatní plocha; chráněné území

travní porost, rozvolněný borový les

414

5979

TTP; ochranné pásmo

travní porost

415

6060

ostatní plocha

travní porost s křovinami

Město Ivančice

418

5261

ostatní plocha

travní porost

Město Ivančice

419

314

ostatní plocha

travní porost

Město Ivančice

423

23188

TTP

travní porost

Město Ivančice

98

Vlastník

Město Ivančice

PP Kozének Číslo parcely



Skutečný stav

503

32053

TTP

starý třešňový sad

599/5

1762

zahrada

travní porost s vysázenými smrky

Volfík Jiří

599/6

2651

TTP

zahrada

Volfík Jiří

1293/2

51146

TTP; přírodní památka

travní porost, sad s jeřábem ptačím, stromy lípy srdčité

Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor

1293/3

7704

ovocný sad

starý jabloňový sad

1293/4

45637

TTP; přírodní památka

travní porost, porosty dřevin

1293/15

1293/15

orná půda

travní porost

1312/1

45091

ovocný sad

višňový sad

1312/2

46550

TTP

travní porost

1312/3

24141

TTP

travní porost, sad s jeřábem ptačím, stromy lípy srdčité

1312/5

6789

TTP

travní porost se dřevinami

1312/4

811

vodní plocha

rybníček

1312/6

5867

ostatní plocha; přírodní památka

travní porost se vzrostlými stromy

Vlastník

Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Hana Volfíková; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Hana Volfíková; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor Drtílek Jaroslav; Ležátková Jana; Nováková Kristýna; Volfíková Hana; Rous Viktor

VKP Hadcová stráň Číslo parcely



Skutečný stav

Vlastník

189/1

199591

ostatní plocha; významný krajinný prvek

travní porosty a porosty dřevin

Obec Biskoupky

99

Lokalita Syslí louka Číslo parcely

Výměra parcely 2 (m )


Skutečný stav

193/2

43810

TTP

travní porost

194

214

ostatní plocha

keřový porost

199/1

23042

orná půda; ochranné pásmo jiného ZCHÚ

travní porost

199/3

615


travní porost

Kozel Václav; Kozlová Ludmila

199/4

1196


travní porost

Grossová Olga

199/5

3370


travní porost

Vlastník

Lokalita Černice Číslo parcely

Výměra Druh pozemku parcely dle KN 2 (m )

Skutečný stav

Vlastník

2785/3

1344

lesní pozemek

travní porost

2785/13

4906

lesní pozemek

travní porost

2823/2

10912

lesní pozemek

travní porost, pár jedinců borovice lesní

2823/29

1524

lesní pozemek

travní porost

2823/30

1245

lesní pozemek


2823/31

2228

lesní pozemek


2823/33

2076

lesní pozemek


2823/34

947

lesní pozemek

travní porost

Otoupal Miroslav; Otoupalová Bohunka Smejkal Petr

2823/35

779

lesní pozemek

travní porost

Smejkal Petr

2823/36

982

lesní pozemek

travní porost

2823/37

972

lesní pozemek

travní porost

2823/38

1147

lesní pozemek

travní porost

2823/39

1153

lesní pozemek

travní porost

2823/40

1208

lesní pozemek

travní porost

2823/41

1143

lesní pozemek

travní porost

2823/42

1216

lesní pozemek

travní porost

Žampachová Eva Benda Josef; Bendová Jarmila Benda Josef; Bendová Jarmila Štefan Dalibor Novák Vladimír; Nováková Anna Dvořák jan; Dvořáková Libuše Pislcajtová Marie

2823/43

804

lesní pozemek

travní porost

2956/3

868

lesní pozemek

travní porost

3009/2 3009/22

12807 3471

ostatní plocha ostatní plocha

travní porost

3009/23

1205

ostatní plocha

travní porost travní porost s dřevinami

100

Široká Jiřina; Široký Milan

Smejkal Jaroslav

Danková Marie; Kudláčková Jaroslava

Danková Marie; Kudláčková Jaroslava Danková Marie; Kudláčková Jaroslava

3009/24

1619

ostatní plocha

travní porost

3009/25

161

ostatní plocha

travní porost

3055/27

4026

lesní pozemek

3057/2

4402

lesní pozemek

přechod mezi travním porostem a borovým lesem travní porost s roztroušenými dřevinami

3057/34

1728

lesní pozemek

na části parcely je travní porost

3057/35

3314

lesní pozemek


Matějková Anna

3057/36

2929

lesní pozemek


Otoupal Miroslav; Otoupalová Bohunka

3057/38

1404

lesní pozemek


Smejkal Petr

3057/40

1148

lesní pozemek


Smejkal Petr

3057/42

1331

lesní pozemek


3057/44

1378

lesní pozemek


3057/46

1564

lesní pozemek


Žampachová Eva Benda Josef; Bendová Jarmila Benda Josef; Bendová Jarmila

3080/2

3483

ostatní plocha

travní porost

3103/2

29176

ostatní plocha

travní porost

3103/30

118

ostatní plocha

travní porost

3103/31

774

ostatní plocha

travní porost

3103/32

4270

ostatní plocha

travní porost s výskytem borovice lesní

3103/34

2219

ostatní plocha

travní porost

3137

741

ostatní plocha

travní porost

3140

680

ostatní plocha

travní porost

3163/2

3996

lesní pozemek

travní porost s roztroušenými dřevinami

3176/1

1547

lesní pozemek


3185

2003

lesní pozemek


3213/2

35053

ostatní plocha

travní porost s pásem tvořeným borovicí lesní

3213/40

2842

ostatní plocha


3213/41

2319

ostatní plocha


3213/42

1782

ostatní plocha


3213/43

1862

ostatní plocha


3220/29

10631

ostatní plocha

travní porost s pásem tvořeným borovicí lesní

3241/2

5423

lesní pozemek

travní porost na části parcely

3231/2

4022

ostatní plocha

travní porost na části parcely

3517/2

1262

lesní pozemek


3519/1

382

ostatní plocha

travní porost

3519/16

1353

ostatní plocha


3519/17

403

ostatní plocha

travní porost

3519/2

8218

ostatní plocha

travní porost

101

Nováková Marie

Dvořák Jan; Dvořáková Libuše Danková Marie; Kudláčková Jaroslava

Danková Marie; Kudláčková Jaroslava Dvořák Jan; Dvořáková Libuše Danková Marie; Kudláčková Jaroslava

3519/18

1353

ostatní plocha

travní porost

Danková Marie; Kudláčková Jaroslava

4132/10

322

ostatní plocha

travní porost

Obec Jamolice

4132/5

4356

ostatní plocha


Obec Jamolice

4430/2

1725

ostatní plocha

travní porost s borovým remízkem

4430/3

891

ostatní plocha


4430/4

2192

ostatní plocha

travní porost

4134/1

10491

ostatní plocha


Obec Jamolice

4134/3

450

ostatní plocha

travní porost

Obec Jamolice

4424

3173

ostatní plocha


4410/1

8780

ostatní plocha


4410/4

398

ostatní plocha

travní porost

Dvořák Jan; Dvořáková Libuše

5729/3

1150

ostatní plocha

travní porost s výskytem borovice lesní

Obec Jamolice

Pozn.: parcely nalézající se na polním letišti nelze v katastru nemovitostí dohledat

Lokalita Polánka

714/4

Výměra parcely 2 (m ) 14580

715/1

10168

ostatní plocha

travní porost, stromy borovice lesní

715/4

40045

TTP

travní porost

715/5 715/13

9114 1728

ostatní plocha ostatní plocha

na části parcely je travní porost travní porost, stromy borovice lesní

Obec Lhánice Bernard Macek

716/6

2189

ostatní plocha

travní porost

Obec Lhánice

1534

1750

ostatní plocha

travní porost

Obec Lhánice

Číslo parcely

Druh pozemku dle KN

Skutečný stav

Vlastník

ostatní plocha

travní porost, ovocné stromy

Obec Lhánice Obec Lhánice

102

Příloha č. 3.: Grafické znázornění hranic přírodní památky Pustý mlýn podle návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území (www.kr-jihomoravsky.cz)

Příloha č. 4.: Likvidace syslů obecných v padesátých letech (www.vesmir.cz)

103

Příloha č. 5.: Fotodokumentace

Obr. č. 1.: Řeka Jihlava u mostu pod Mohelnem – rok 1960 (foto: Vratislav Friedrich)

Obr. č. 2.: Velká louka před PR Nad řekami – říjen 2011 (foto: autor)

104

105

106

107

Přírodní charakteristika vybraných lokalit přírodního parku Střední Pojihlaví

Recommend Documents