Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

10.12.2015

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016 Jan Klír Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Tel.: 603 520 684

E-mail: [email protected]

Web: www.vurv.cz

Nitrátová směrnice • Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů („nitrátová směrnice“) • Implementace nitrátové směrnice v ČR (do roku 2012): – § 33 vodního zákona (čtyřleté intervaly pro revize ZOD a AP) – nařízení vlády č. 103/2003 Sb. • vymezení zranitelných oblastí (ZOD) • 1. akční program (AP) na období 2004 – 2008 – novely nařízení vlády č. 103/2003 Sb. • 1. revize zranitelných oblastí • 2. akční program na období 2008 – 2012

• Implementace nitrátové směrnice v ČR (od roku 2012): – nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu • 2. revize zranitelných oblastí v roce 2012 • 3. akční program na období 2012 – 2016 – mimořádná novela v roce 2014 (nařízením č. 117/2014 Sb.) • úprava 3. akčního programu (na základě jednání s EK) (v roce 2014, tedy v polovině trvání 3. akčního programu) – příprava novely NV č. 262/2012 Sb., s účinností od 01.07.2016 • 3. revize zranitelných oblastí v roce 2016 • 4. akční program na období 2016 – 2020

Zranitelné oblasti

Institut vzdělávání v zemědělství o.p.s.

Oblast 9 – oblast povodí levostranných přítoků Moravy – Rusavy a Žabínku

Oblast 10 – dolní povodí Lubně a Strhance, levostranných přítoků Bečvy

Oblast 11 – povodí Heraltického potoka a jeho přítoků Herličky a Horeckého potoka

Oblast 12 – pramenní část povodí Kladské Nisy

Akční program nitrátové směrnice • Průběžný monitoring účinnosti akčního programu – šetření v podnicích (250 podniků) – detailní monitoring ve vybraných rizikových oblastech – analýza výnosů plodin a spotřeby hnojiv – bilance živin – půdně-klimatické podmínky (teploty a srážky v 356 povodích)

• Úpravy opatření akčního programu – vyhodnocení vědeckých poznatků (Nmin v půdě, polní pokusy) – uplatnění nových technologií a hnojiv – jednání s EK (odborné konzultace, vědecké oponentury)

• Vzdělávání, osvěta (metodiky, semináře, školení , web, …)

140

Bilance N v ČR (1985 - 2014) kg N/ha

Minerální hnojiva, MH

93

Organická hnojiva, OH (hlavně digestát)

12

Statková hnojiva, SH (= produkce dusíku hospodářskými zvířaty, bez odpočtu ztrát)

32

Vstup statkových hnojiv do BPS

-6

Symbiotická biologická fixace dusíku

10

Atmosférické depozice

22

Osivo, sadba celkem 220 kg N/ha 200 180

2 165

produkce N zvířaty

120

biologická fixace N

100 80 60 40 20 0 19 85 19 87 19 89 19 91 19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05 20 07 20 09 20 11 20 13

VSTUPY N v roce 2014

minerální hnojiva

kg N/ha

vstupy

výstupy bilance

160 140

VÝPOČET BILANCE N v roce 2014

120

Vstupy (nejsou započteny zapravené

100

vedlejší produkty, ani stelivo ve hnoji)

80 60 40 20

19 85 19 87 19 89 19 91 19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05 20 07 20 09 20 11 20 13

0

Výstupy (z vedlejších produktů započtena pouze sláma ke krmení a do spaloven)

Hrubý přebytek dusíku Vypočtené emise (ztráty N ve stájích a skladech SH, ztráty po aplikaci hnojiv)

Čistý přebytek dusíku (= další ztráty do ovzduší, ztráty do vod)

kg N/ha 165 101 64 17 47

Průměrný přívod živin do půdy v ČR hnojením

(v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: 3,5 mil. ha v kalendářním roce 2014) 110

hospodářský rok 2014/15

N P2O5 K2O

Minerální hnojiva

100 90 80 70 60 50 40

Statková hnojiva živočišného původu + digestát z BPS

30 20 10 0 1980

1982

1984

1986

1988

1990

1992

1994

1996 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

2012

2014

Zdroj: MZe (minerální hnojiva); ČSÚ, VÚRV, v.v.i. (statková hnojiva – živiny v exkrementech)

kg/ha

Sl Lit v ov a en sk o Ře ck o Ky Šv pr éd sk o It á Š p li an e ěl Ra sk o ko u B u sk lh o ar s Es ko to ns Lo ko P o t yš rt sko ug a Ru lsko m un sk o

Ně Ni me c zo k ze o m sk Če sk P o o á re lsko pu bl ik a Fr an ci Dá e ns Sp ko oj en é Ir s kr k ál o ov st ví Fi M n sk aď o ar sk o

Průměrná spotřeba minerálních hnojiv

160

Údaje za rok 2011 (EUROSTAT) N P2O5 K2O

140

120

ČR

100

80

60

40

20

0

ár ep

Bu

ub l

ik lh a Ni ars zo ko ze m Sl ov sko en sk Šv o é M ds k aď o ar sk Dá o n Ně sko m ec ko F in Sp s oj e n Fr k o é an kr c i ál e ov st ví Ru Irsk m o un s L o ko ty šs ko Itá li e P o Ře rtu ck ga o l sk o L Ra itva ko u Es sko to ns ko Po Šp lsk an o ěl sk o Ky pr

Če sk

Zastoupení živin v minerálních hnojivech

90 % ČR 80

Údaje za rok 2011 (EUROSTAT) N P2O5 K2O

70

60

50

40

30

20

10

0

Stavy hospodářských zvířat (skot + prasata) DJ/ha 3,0

Údaje za rok 2013 (EUROSTAT)

2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0

o e ie e a r o e o sk elgi r sko sko sko eck yp sko nci tán táli sko lsko lsko sko ČR lsko sko sko sko itv r sko eck sko rsko n š n i n m u d I é L a Ř un ha K o ra r I án v i m ě ton ty e o ga Fi e B n P z B v v F k ě a D o aď o Š p Es Lo Slo um Bul N rtu Sl Ra ká iz M Š R o l N P Ve

Vývoj stavů hospodářských zvířat v ČR

Zdroj: ČSÚ, 2014 (publikace 270142-14 „Soupis hospodářských zvířat“, www.czso.cz)

Produkce dusíku ve statkových hnojivech

Statková hnojiva Změna produkce statkových hnojiv (v porovnání s 80. lety) hnůj:

25 mil. t → 10 mil. t

kejda:

12-15 mil. t → 4–5 mil. t

Část kejdy a hnoje - vstupní surovina pro výrobu bioplynu, odhadem 4 mil. t (= 50 % vyprodukovaného digestátu) Místo močůvky - technologické vody z dojíren ap. (pomocné látky) odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok)

N

Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.)

15,3

Organická hnojiva Obsah živin v organické, částečně i v minerální formě (podobně jako statková hnojiva) Na rozdíl od statkových hnojiv jsou organická hnojiva výrobky, spojenými s určitou technologií, na které se vztahují povinnosti stejné jako na minerální hnojiva: registrace nebo ohlášení (u typových hnojiv) před uvedením do oběhu označování skladové evidence

Organická hnojiva Registr hnojiv (ÚKZÚZ): organická hnojiva organominerální hnojiva

531 položek 148 položek

Netypová organická a organominerální hnojiva: tuhý digestát z výroby bioplynu „suchou“ cestou živočišné, kostní a masokostní moučky cukrovarské řízky lihovarské výpalky sušený či peletovaný hnůj rybí emulze rohovina

Organická hnojiva Typová organická a organominerální hnojiva (vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva): 18.1.b, 18.1.c „komposty“ 18.1.d „melasové výpalky zahuštěné“ 18.2 „melasové výpalky zahuštěné obohacené“ 18.1.e „digestát“ (3 - 13 % sušiny, min. 0,3 % N ve hnojivu) 18.1.f „digestát – fugát“ (do 3 % sušiny, min. 0,1 % N ve hnojivu) 18.1.g „separovaný digestát“ (nad 13 % sušiny, min. 0,5 % N ve hnojivu)

Organické hnojivo - kompost Komunální kompostárny v souvislosti s vyhláškou č. 341/2008 Sb. (BRO) a novelou vyhlášky č. 294/2005 Sb. (skladování odpadů) převážně za podpory ze Státního fondu životního prostředí většinou nejsou využity, kompost nekončí v zemědělství provozovatelé kompostáren (většinou obce) nesmějí podle podmínek poskytnuté dotace kompost prodávat, ale pouze využívat na svých pozemcích

Organické hnojivo - kompost Kompostárny pro zemědělství 114 kompostáren (2014) celková kapacita roční produkce kompostu z toho využito v zemědělství

1,0 mil. tun 0,5 mil. tun 0,1 mil. tun (= 20 %)

Zdroj: Plíva, P., Vlášková, M., VÚZT, v.v.i. (2014)

odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok)

N

Průměrný obsah živin (% ve hnojivu)*

0,55

Přívod živin celkem (t)

550

Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.)

0,15 Zdroj: *Vyhláška č. 377/2013 Sb.

Organické hnojivo - digestát Vstupní suroviny pro zemědělské bioplynové stanice: krmiva (rostlinná biomasa) statková hnojiva

Kejda, hnůj apod. ke zpracování na organická hnojiva (BPS, kompostárna) nebo ke hnojení (ve vlastním či jiném podniku) nejsou odpadem, ale statkovým hnojivem (č. 156/1998 Sb.): dohoda MŽP a MZe (2007, metod. pokyny MŽP 2008, 2014) příprava novely Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb., příloha č. 1 vyhlášky č. 341/2008 Sb.): 02 01 06 „Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku“ – snaha o doplnění výjimky pro statková hnojiva, ve znění výše uvedených metodických pokynů MŽP

Organické hnojivo - digestát Odhad produkce digestátu v zemědělských BPS: 378 stanic, instalovaný výkon 319 MW (k 01.01.2014)* měrná roční produkce digestátu = 25 tis. t/MW** produkce digestátu 8 mil. tun Zdroj: *Česká bioplynová asociace, **Dostál, J. (2014)

odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok)

N

Průměrný obsah živin (% ve hnojivu)*

0,53

Přívod živin celkem (t) Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.)

42 400 12,0 Zdroj: *Vyhláška č. 377/2013 Sb.

Upravený kal z ČOV Použití upravených kalů na zemědělské půdě: § 33 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě § 9 zákona o hnojivech (č. 156/1998 Sb.) § 9, § 10 a přílohy č. 2 a 5 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv Příprava novely vyhlášky č. 382/2001 Sb.: možnost uložení kalů na z.p. před použitím (nad 18 % sušiny, nejdéle 30 dní), na místech schválených v havarijním plánu zatím ale stále platí, že „nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy“

Upravený kal z ČOV Produkci kalů sleduje MŽP, prostřednictvím organizace CENIA Vyhodnocení se provádí v tzv. čistých kalech Část kalů se využívá při výrobě kompostů Produkce kalů v roce 2014 (v přepočtu na sušinu): celková produkce 0,161 mil. tun využito v zemědělství 0,041 mil. tun (= 25,5 %) odhad přívodu dusíku do půdy: Údaje za rok 2014 (kalendářní rok) Průměrný obsah živin (% v sušině)* Přívod živin celkem (t) Průměrný přívod živin (kg/ha z.p.)

N 3,7 1 517 0,43 Zdroj: *Černý et al. (2009)

Průměrný přívod dusíku do půdy v organických hnojivech, statkových hnojivech, upravených kalech a minerálních hnojivech (kg/ha z.p.) Údaje za rok 2014 (kalendářní rok)

N

Kompost

0,2

Digestát

12,1

Upravený kal

0,4

Organická hnojiva a upravený kal

12,6

Statková hnojiva (uvedeny živiny ve výkalech a moči hosp. zvířat, bez započtení živin ve stelivu, po odpočtu ztrát)*

15,3

Minerální hnojiva**

92,6

Celkem

120,5 Zdroj: *VÚRV, v.v.i. (2015), **MZe (2015)

Poznámka: údaje v prezentaci jsou dle dohody MZe a ČSÚ přepočítány na 3 516 tis. ha využívané zemědělské půdy v ČR v roce 2014

Nitrátová směrnice a dotace • Povinné požadavky na hospodaření (PPH 1): – 8 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb. – platí pouze ve zranitelných oblastech

• Dobrý zemědělský a environmentální stav (DZES 1): – 1 vybraný bod z NV č. 262/2012 Sb. (nehnojené pásy okolo útvarů povrchových vod), doplněný o POR – platí i mimo zranitelné oblasti, pro všechny žadatele o přímé platby, platby PRV a další vybrané platby

• Minimální požadavky pro použití hnojiv: – 5 vybraných bodů z NV č. 262/2012 Sb. – platí i mimo zranitelné oblasti, pro žadatele o dotace na AEO a AEKO (v rámci nového PRV, od roku 2015)

Minimální požadavky pro použití hnojiv (AEKO) 1 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? 2 Byl dodržen zákaz pěstování erozně nebezpečných plodin (kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok) na pozemcích se sklonitostí převyšující 7°, jejichž jakákoliv část se nachází ve vzdálenosti menší než 25 m od útvaru povrchových vod? 3 Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? 4 Je při hnojení dusíkatými hnojivými látkami zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? 5 Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě a travním porostu se svažitostí nad 10°, s výjimkou tuhých statkových a tuhých organických hnojiv, v případě orné půdy zapravených do 24 hodin po jejich použití?

Změny v nitrátové směrnici v roce 2014 • Opatření s odloženou účinností (přechodné období vyhlášené již v roce 2008; účinnost změn od 01.01.2014): – sklady na statková hnojiva minimálně na 6 měsíců (neplatí pro hnůj, který je možný uložit na poli) – meziskladování hnoje minimálně 3 měsíce před jeho uložením na zemědělské půdě (neplatí pro hlubokou podestýlku; slamnatý hnůj skotu; hnůj koní, ovcí, koz a drůbeže)

Změny v nitrátové směrnici v roce 2014 • Změny na základě požadavků Evropské komise (mimořádná novela nařízení vlády č. 262/2012 Sb., provedená nařízením vlády č. 117/2014 Sb.; účinnost změn od 01.07.2014): – úprava období zákazu hnojení přes zimu – úprava limitů hnojení a doplnění referenčních výnosů k zelenině, doplnění limitu hnojení pro hořčici, snížení zápočtu N ze hnoje – zákaz hnojení na sníh a promrzlou půdu – odkazy na tabulky produkce N v nové vyhlášce č. 377/2013 Sb. – zvýšení kapacity skladů na hnojůvku na 5 měsíců – požadavek na udržování skladů statkových hnojiv v dobrém technickém stavu – rozšíření zákazu hnojení na pozemcích se sklonitostí nad 10° i na trvalé travní porosty

Na koho se nitrátová směrnice vztahuje? • Požadavky akčního programu se vztahují na všechny zemědělské podnikatele (dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství) provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. • Z hlediska zaměření se akční program týká pouze zemědělské půdy (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty - louky a pastviny) a vybraných objektů (sklady statkových hnojiv). Nevztahuje se tedy na jiné součásti zemědělského půdního fondu, např. rybníky.

Na koho se nitrátová směrnice vztahuje? • Z pohledu nitrátové směrnice jsou opatření vztahující se k zemědělské půdě platná pouze na zemědělských pozemcích nacházejících se ve zranitelných oblastech. • Výjimka je jen při hodnocení limitu 170 kg organického dusíku (živočišného původu) na 1 ha zemědělské půdy podniku. K tomuto výpočtu se použije veškerá výměra půdy vhodné ke hnojení, tedy i výměra mimo zranitelné oblasti. • Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva se hodnotí na území celého zemědělského podniku, i když hospodaří ve zranitelných oblastech jen částečně.

Kde naleznu informace k nitrátové směrnici? • Základní informace, navazující předpisy: – webová stránka nitrátové směrnice na www.nitrat.cz • Podrobné informace k opatřením na dílech půdních bloků (DPB): – Portál farmáře na www.eagri.cz – informace o období zákazu hnojení, omezení hnojení, sklonitosti DPB, zařazení do aplikačních pásem, nutnosti provádět protierozní opatření na jednotlivých DPB atd. (informační okna, mapy, tisky) – pomůcka „Uložení statkových hnojiv“ – evidence o použití hnojiv a pesticidů (modul EPH)

Zemědělský pozemek • Zemědělský pozemek je souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy s jednou plodinou nebo směsí. • Pro zemědělce zařazené v LPIS je to většinou díl půdního bloku (DPB). • Opatření akčního programu se nemusí týkat celého půdního bloku, může se vztahovat jen k jeho části. • Vymezenou část DPB s jednou plodinou si zemědělec může v rámci on-line podpory na Portálu farmáře zaevidovat v LPIS jako „zemědělskou parcelu“, ke které si pak samostatně vede různé evidence.

Dusíkaté hnojivé látky • Minerální dusíkatá hnojiva – jednosložková nebo vícesložková hnojiva s obsahem N

• Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem – statková hnojiva, jako je např.: • • • •

kejda a tekutý podíl po její mechanické separaci (fugát kejdy) hnojůvka, močůvka, silážní šťávy trus drůbeže s podestýlkou nebo bez podestýlky výkaly a moč zvířat při pastvě nebo jiném pobytu na z.p.

– organická nebo organominerální hnojiva, s C : N pod 10: • digestát z BPS a tekutý podíl po jeho mechanické separaci (fugát digestátu) • některé melasové výpalky apod.

Dusíkaté hnojivé látky • Hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem – statková hnojiva, jako je např.: • hnůj • tuhý podíl kejdy po její mechanické separaci (separát kejdy)

– organická nebo organominerální hnojiva, v nichž je poměr C : N roven nebo je vyšší než 10, např.: • kompost • tuhý podíl digestátu z BPS po jeho mechanické separaci (separát digestátu) • některé melasové výpalky

Dusíkaté hnojivé látky • Skliditelné rostlinné zbytky (statková hnojiva) – – – –

sláma chrást plodina na zelené hnojení tráva apod.

• Upravené kaly, vhodné k využití na zemědělské půdě (neřadí se mezi hnojiva, je to samostatná kategorie).

Opatření nitrátové směrnice • • • • • • • • •

Období zákazu hnojení Limity hnojení k plodinám Letní a podzimní hnojení na orné půdě Hnojení trvalých travních porostů Způsoby používání hnojiv Limit přívodu organického dusíku do půdy Skladování statkových hnojiv Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích Hospodaření u útvarů povrchových vod

Období zákazu hnojení Klimatický Minerální dusíkatá Hnojiva s rychle Hnojiva s pomalu region hnojiva uvolnitelným dusíkem uvolnitelným dusíkem

0–5

6–9

01.11. – 31.01. (ozimé plodiny)

15.11. – 31.01. (ozimé plodiny)

15.10. – 15.02. (ostatní)

15.11. – 15.02. (ostatní)

15.10. – 15.02. (ozimé plodiny)

05.11. – 15.02. (ozimé plodiny)

01.10. – 28.02. (ostatní)

05.11. – 28.02. (ostatní)

01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 15.02. 01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 28.02.

Změny platné od zimy 2014/2015: - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit: → nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (ozimy), 16. únor (vše ostatní) → vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 16. únor (ozimy), 1. březen (vše ostatní) - dříve avizované prodloužení období zákazu hnojení na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem o 2 – 3 týdny, které mělo nastat od 2014, nebylo uplatněno

Období zákazu hnojení (návrh změn od 2016/17) Klimatický Minerální dusíkatá Hnojiva s rychle Hnojiva s pomalu region hnojiva uvolnitelným dusíkem uvolnitelným dusíkem

0–5

6–9

01.11. – 31.01. (ozimé plodiny)

(15.11.) 01.11.– 31.01. (ozimé plodiny)

15.10. – 15.02. (ostatní)

15.11. – 15.02. (ostatní)

15.10. – 15.02. (ozimé plodiny)

(05.11.) 15.10.– 15.02. (ozimé plodiny)

01.10. – 28.02. (ostatní)

05.11. – 28.02. (ostatní)

01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 15.02. 01.06. – 31.07. (bez další plodiny) a 15.12. – 28.02.

Změny platné od zimy 2014/2015: - sjednocení termínů, od kdy je možné hnojit: → nižší polohy (klimaregiony 0 až 5): 1. únor (ozimy), 16. únor (vše ostatní) → vyšší polohy (klimaregiony 6 až 9): 16. únor (ozimy), 1. březen (vše ostatní) - dříve avizované prodloužení období zákazu hnojení na podzim pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem o 2 – 3 týdny, které mělo nastat od 2014, nebylo uplatněno

Limity hnojení k plodinám • K jednotlivým plodinám byly stanoveny maximální limity přívodu dusíku hnojením a odpovídající průměrné výnosy hlavního produktu. • Limity se u většiny plodin hodnotí za hospodářský rok. • Započítává se tedy např. i letní předseťové hnojení nebo podzimní přihnojení k ozimé řepce. • Při pěstování více plodin po sobě, např. zelenin s krátkým vegetačním obdobím, se limity jednotlivých plodin hodnotí samostatně.

Limity hnojení k plodinám • Dusík použitý k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se nezapočítává do limitu přívodu dusíku pro následně pěstovanou plodinu. • Zápočet dusíku z jeho celkového přívodu u různých druhů hnojiv, pro účely hodnocení limitu hnojení: – minerální hnojiva …………………………………………………….. 100 % – hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem a uprav. kaly .. 30 % – hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem • kejda prasat a digestát z bioplynové stanice (příp. jejich tekuté podíly po mechanické separaci, tzv. fugát) ………………….. 70 % • ostatní hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem …….…….… 60 %

Limity hnojení k plodinám • Limity se vztahují k jednotlivým pozemkům. • Při pěstování plodin ve směsích je limit určen nejvyšším limitem plodiny ve směsi. • Plodiny v tabulce neuvedené limit nemají, hnojí se podle jejich potřeby na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. • Výnosy víceletých pícnin na orné půdě a trvalých travních porostů jsou uvedeny v přepočtu na seno. • Limity hnojení pro pěstování zeleniny se nevztahují na její pěstování ve sklenících a fóliovnících.

Limity hnojení k plodinám Plodina pšenice ozimá ječmen ozimý ječmen jarní kukuřice na zrno cukrovka řepka ozimá kukuřice na siláž jetel, vojtěška trávy na orné půdě trvalé travní porosty hořčice bílá zelí hlávkové …

Limit hnojení (kg N/ha) 190 140 110 230 210 230 230 40 200 160 80 250 …

Výnos hlavního produktu (t/ha) 7,7 6,7 6,0 11,0 70,0 4,5 60,0 10,0 10,0 8,0 1,2 70,0 …

Návrh na diferenciaci limitů hnojení - od roku 2016 Výnosová hladina 1 – nízké výnosy (17 % o.p. v ČR) Klimatický region*

Hlavní půdní jednotka

8, 9

18, 20, 22, 34 -36, 48 – 50, 54 – 58, 64

0-9

21, 37 – 41, 65 – 78

4-7

51, 54

7-8

52, 53

Výnosová hladina 2 – střední výnosy (51 % o.p. v ČR) Klimatický region*


ostatní bonitované půdně ekologické jednotky, které nepatří do výnosové hladiny 1 ani 3

Výnosová hladina 3 – vysoké výnosy (32 % o.p. v ČR) Klimatický region*


0-5

01 - 03, 06 – 15

2, 3

19, 24, 25, 42, 43

0-3

56, 57, 60 - 61

3

58 - 59

Limity hnojení k plodinám (návrh od hosp. roku 2016/17) Plodina

VH 1 (nízké výnosy)

Výnosové hladiny VH 2 (střední výnosy)

VH 3 (vysoké výnosy)

t/ha

kg N/ha

t/ha

kg N/ha

t/ha

kg N/ha

Pšenice ozimá

do 5,5

140

5,5 - 7,5

180

nad 7,5

210

Ječmen ozimý

do 5,0

110

5,0 - 6,5

140

nad 6,5

160

Triticale

do 4,0

110

4,0 - 6,0

140

nad 6,0

160

Pšenice jarní

do 4,0

100

4,0 - 6,0

120

nad 6,0

140

Ječmen jarní

do 5,0

100

5,0 - 6,5

120

nad 6,5

140

Žito

do 4,5

100

4,5 - 6,0

120

nad 6,0

140

Oves

do 3,5

80

3,5 - 5,0

100

nad 5,0

120

Kukuřice na zrno

do 7,5

130

7,5 - 10

180

nad 10,0

210

Kukuřice na siláž

do 30

130

30 - 50

180

nad 50

210

Brambory rané a sadbové

do 20

100

20 - 25

120

nad 25

140

Brambory ostatní

do 30

120

30 - 40

150

nad 40

170

Cukrovka

do 60

120

60 - 75

150

nad 75

170

Krmná řepa

do 35

100

35 - 50

130

nad 50

150

Řepka

do 3,5

160

3,5 - 4,5

200

nad 4,5

220

Mák

do 0,7

60

0,7 - 1,1

90

nad 1,1

110

Slunečnice

do 2,0

60

2,0 - 3,0

80

nad 3,0

100

Len

do 1,5

60

1,5 - 1,7

75

nad 1,7

90

Hořčice

do 0,9

60

0,9 - 1,2

75

nad 1,2

90

Příklad limitů hnojení – Rakousko (závazná metodika hnojení) Plodiny

nízký výnos t/ha

střední výnos

kg N/ha

t/ha

vysoký výnos

kg N/ha

t/ha

kg N/ha

Pšenice ozimá

2,6

88

6,0

130

10,4

182

Žito

2,6

64

5,5

100

9,8

140

Ječmen ozimý

2,6

80

6,0

120

10,4

168

Ječmen jarní

2,6

64

5,5

100

9,8

140

Oves

2,6

56

5,0

90

9,3

126

Tritikale

2,6

72

6,0

110

10,4

154

Kukuřice na zrno

4,5

96

10,0

140

14,4

196

Brambory rané

11,3

72

20,0

110

28,9

154

Brambory sadbové

11,3

72

20,0

110

28,9

154

Brambory ostatní

18,8

88

35,0

130

63,9

182

Cukrovka

33,8

72

60,0

110

89,6

154

Krmná řepa

45,0

96

100,0

140

144,5

196

Řepka

1,5

96

3,0

140

5,9

196

Slunečnice

1,5

32

3,0

60

5,9

84

Mák

0,5

40

0,8

80

1,1

112

30,0

112

50,0

160

72,2

224


Výnosy 2001 – 2014 (ČSÚ) Hlavní plodiny

kraje

ČR

3 podniky

Šetření VÚRV (podniky)

Šetření ÚZEI (BPEJ)

prům.

min.

max.

min.

max.

prům.

max.

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

t/ha

kg N

t/ha

kg N

Pšenice ozimá

5,5

4,3

6,6

3,3

7,0

8,0

9,6

5,4

154

6,2

167

Pšenice jarní

4,0

3,2

4,9

2,2

5,1

6,4

7,5

4,4

98

Žito

4,6

3,7

5,3

2,2

5,4

6,5

7,3

4,6

95

3,9

92

Ječmen ozimý

4,7

4,0

5,7

3,4

6,0

6,9

8,3

4,9

125

5,9

130

Ječmen jarní

4,5

3,8

5,6

2,7

6,0

6,9

8,0

4,4

76

4,8

98

Oves

3,3

2,6

3,9

2,1

4,0

6,0

6,9

3,4

80

4,1

81

Tritikale

4,4

3,7

5,0

3,0

5,7

6,7

7,7

4,1

122

5,5

148

Kukuřice na zrno

7,5

6,1

8,8

2,0

9,5

11,6

12,9

8,0

178

7,6

175

Brambory rané

17,6

13,9

21,0

11,6

22,4

23,6

27,9

Brambory sadbové

22,2

19,4

23,8

17,1

28,9

27,9

30,9

Brambory ostatní

27,0

21,6

32,5

14,7

34,8

39,1

45,7

27,4

140

27

Cukrovka

58,4

45,4

70,3

41,1

72,5

72,8

88,4

56,5

124

65

156

Řepka

3,1

2,8

3,9

2,3

4,0

4,5

5,2

3,1

192

3,4

201

Slunečnice

2,3

2,0

2,5

1,0

2,6

2,8

3,1

2,4

94

Mák

0,7

0,5

0,9

0,4

1,0

1,2

1,4

0,6

85

0,8

87

Len

1,3

0,9

1,6

0,1

1,9

1,5

1,8

1,2

65

0,8

80

34,8

169

41

177

1,1

Hořčice Kukuřice na siláž

36,1

30,3

41,8

1,2 24,5

44,6

63,9

73,0

7,0

t/ha

Pšenice ozimá

6,5 6,0

10,0

5,5

9,0

5,0

8,0

4,5

7,0

4,0 8,5

6,0

120

140

160

180

200

220

120

140

160

180

200

220

4,0 120

140

160

180

200

220

8,0

5,0

7,5

4,0

7,0

3,0

6,5

2,0

6,0

1,0

5,5

0,0 0

50

100

150

kg N/ha 200 250

Šetření ve 250 podnicích v ZOD (VÚRV, v.v.i.)

5,0 4,5 4,0 8,5 8,0 7,5

Průzkum na úrovni pozemků (ÚZEI), rozdělení podle BPEJ: výnosová hladina 1 výnosová hladina 2 výnosová hladina 3

7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5

5,5

t/ha

Ječmen jarní

5,0 4,5

8,0

4,0

7,0

3,5

6,0

3,0

5,0

2,5 2,0 7,0

4,0

50

70

90

110

130

150

7,0 50

70

90

110

130

150

70

90

110

130

150

6,5

3,0

6,0 5,5

2,0

5,0

1,0

4,5

0,0

4,0

0

50

100

150

kg N/ha

200 3,5 3,0 2,5


2,0

6,5 6,0


5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 50

3,7

t/ha 5,0

Řepka ozimá

3,5 3,3 3,1

4,5 4,0

2,9 2,7

3,5

2,5 4,5 100

3,0 2,5

150

200

250

300

150

200

250

300

200

250

300

4,3 4,1

2,0

3,9

1,5

3,7

1,0 0,5

3,5 3,3 3,1

0,0 0

100

200

300

kg N/ha

2,9

400


2,7 2,5 100 4,5

4,3 4,1


3,9 3,7 3,5 3,3 3,1 2,9 2,7 2,5 100

150

45,0

t/ha


40,0

90,0

35,0

80,0 30,0

70,0 60,0

25,0

50,0 100

50,0 40,0

150

200

250

150

200

250

200

250

45,0

30,0 40,0

20,0 35,0

10,0 0,0 0

100

200

kg N/ha

30,0

300


25,0 50,0 100

45,0


40,0

35,0

30,0 100

150

Pokles výnosů a nutriční hodnoty silážní kukuřice vlivem sucha v roce 2015 Šetření v podnicích a vyhodnocení výnosů kukuřice 15. – 25.09.2015 zpracovány vyplněné dotazníky z 370 podniků 680 tis. ha z.p., 560 tis. ha o.p., 75 tis. ha silážní kukuřice snížení výnosu o 31 %, podílu palic o 37 %, vyvin. zrn o 37 % snížení nutriční hodnoty o 67 % (rozmezí v krajích: 44 až 79 %) Průměrný výnos (t suš./ha)

Produkce škrobu (t/ha)

2010-14

2015

rozdíl

2010-14

2015

rozdíl

11,9

8,2

-31%

3,6

1,2

-67%

Zdroj: Klír, J., VÚRV, v.v.i., Loučka, R., VÚŽV, v.v.i. (2015)

Zdroj: Klír, J., Haberle, J., VÚRV, v.v.i. (2015)

Obsah nitrátového a amonného dusíku v půdách na podzim 2015, po kukuřici hnojené digestátem (Mühlbachová, G., VÚRV, v.v.i., 2015)

Obsah nitrátového a amonného dusíku v půdách na podzim 2015, po bramborách (Káš, M., VÚRV, v.v.i., 2015)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 jařin a p o bramb o rách

jařin a po cukrovce

O P p o ku k po ní SH

OP p o kuk k ní SH

OP p o kuku řici

O P p o m áku

OP p o OŘ +dig estát

OP po OŘ

mez ipl. po ob iln .+SH

jařin a po ob iln ině+SH

jařin a p o ob iln ině

NO3-N kg/ha

OŘ po legu m inó ze

O Ř po o b. +S H

OŘ p o o b. +MinH

O Ř po ob iln ině

Obsah nitrátového dusíku v půdě na podzim 2014 a na jaře 2015 po různých předplodinách (Růžek, P. a kol., VÚRV, v.v.i., 2015) podzim 2014 - jaro 2015

0-0,3m

0,3-0,6m

Letní a podzimní hnojení na orné půdě • Pro účely upřesnění hnojení je zemědělská půda rozčleněna do tří aplikačních pásem, a to podle skupin BPEJ a na základě rizika ztrát dusičnanů do vod. • Půdy ve III. aplikačním pásmu jsou navíc ještě rozděleny podle rizika infiltrace, tedy průsaku vody, na pásma III a, III b. • Systém BPEJ je průběžně aktualizován, hlavními důvody pro změnu zařazení půd na konkrétních pozemcích jsou degradační procesy nebo zásadní změny hydromorfizmu půdy; o aktualizaci lze i žádat.

Letní a podzimní hnojení na orné půdě • Hnojit by se mělo jen ve zdůvodněných případech, např. po nevhodné předplodině, k meziplodině nebo k podpoře rozkladu slámy. • Hnojení kejdou je vhodné zejména k podpoře rozkladu slámy obilnin (vyrovnání nepříznivého poměru C:N) a ke hnojení před setím ozimých plodin. • Při používání kejdy pro časně seté jarní plodiny je vhodná pozdější podzimní aplikace (nižší teploty půdě) a využití inhibitorů nitrifikace.

Letní a podzimní hnojení na orné půdě • Omezení hnojení se vztahuje jen na hnojení: – – – – –

minerálními dusíkatými hnojivy hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v termínu od 15. června do doby zákazu hnojení k plodinám (i meziplodinám) vysetým až po tomto datu na podporu rozkladu slámy

• Omezení se tedy nevztahuje na hnojení: – hnojivy s pomalu uvolnitelným dusíkem – k plodinám již pěstovaným na pozemcích k rozhodnému datu 15. června, např. k jarním plodinám (kukuřice, mák)

Letní a podzimní hnojení na orné půdě • V rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení dávek hnojiv. • Dělení dávek a jejich kombinování mezi různými způsoby hnojení je možné pouze u způsobů hnojení se stejnými limity nebo případně mezi hnojivy typu A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 2. • Jednotlivé limity uvedené v tabulce nelze sčítat. • Pouze v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít nejvýše 20 kg N/ha ke hnojení ozimých plodin následujících po obilnině.

Letní a podzimní hnojení na orné půdě • Hnojení na podporu rozkladu slámy: – se nezapočítává do limitu následné plodiny – je přímé i následné hnojení do doby předseťové přípravy pro ozimou plodinu nebo do doby zákazu hnojení – za slámu se obecně považují stonky a stébla polních plodin sklizených za účelem produkce semen nebo zrna; sláma tedy vzniká např. i po sklizni trav na semeno – slámou jsou i zbytky po sklizni kukuřice na zrno, příp. na siláž s vysokým podílem zrna, kdy se rostliny sklízí pod palicemi, při výši strniště nad 40 cm

Hnojení v létě a na podzim Podmínka hnojení

III. aplikační pásmo I. II. a) půdy se aplikační aplikační b) půdy s vysokým středním rizikem pásmo pásmo rizikem infiltrace infiltrace A

B

A

B

A

B

A

B

k ozimé plodině po obilnině

60 120

50 100

40

80

20

0

k ozimé plodině po jiné předplodině než je obilnina

40

30

60

15

0

15

0

•k meziplodinám (mimo jetelovin a luskovin) nebo •k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na semeno)

60 120

50 100

40

80

0

80

80

pro následné jarní plodiny* 0 120 0 100 0 100** 0 A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha * použití hnojiv s rychle uvolnitelným N je možné až od 1. října ** pouze s inhibitorem nitrifikace

0

Hnojení v létě a na podzim (návrh změn od 2016/17) III. aplikační pásmo

Podmínka hnojení

II. I. aplikační a) půdy se aplikační b) půdy s vysokým pásmo středním rizikem pásmo rizikem infiltrace infiltrace A

B

A

B

k ozimé plodině po obilnině

60

120

50

100

40

80

20

0

k ozimé plodině po jiné předplodině než je obilnina

40

80

30

60

15

0

15

0

•k meziplodinám (mimo jetelovin a luskovin) nebo •k podpoře rozkladu slámy (mimo slámu luskovin, olejnin, jetelovin na semeno)

60

120

50

100

40

80

(0) 40

80

pro následné jarní plodiny*

0

(120) 100

0

(100) 80

0

(100) 80**

0

0

A. B. * **

A

B

A

B

max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivech, v kg N/ha max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N/ha použití hnojiv s rychle uvolnitelným N je možné až od 1. října pouze s inhibitorem nitrifikace

Hnojení trvalých travních porostů • Zákaz hnojení trvalých travních porostů: – zamokřené půdy (HPJ 65-76), neodvodněné meliorací

• Omezení jednorázové dávky N („deficitní půdy“): – zamokřené půdy (HPJ 65-76), pokud byly odvodněny – mělké půdy, půdy s nevyvinutým profilem (HPJ 37-39) – půdy se sklonitostí nad 7°

• Max. 80 kg N/ha ve hnojivech s rychle uvolnitelným N nebo 40 kg N/ha v minerálních hnojivech. • Omezení se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku.

Způsoby používání hnojiv • Zákaz hnojení za nepříznivých podmínek: – dusíkaté hnojivé látky (mimo skliditelných rostlinných zbytků a pastvy či jiného pobytu zvířat), nelze používat na půdě: • • • •

zaplavené přesycené vodou promrzlé (teplota půdy v hloubce 4 – 6 cm pod 0 °C) pokryté sněhem (bez ohledu na výšku sněhové pokrývky)

– původní podmínky vyplývaly z dosud platných obecných požadavků § 9 zákona o hnojivech, kde je i nadále mimo zranitelné oblasti umožněno: • hnojení až do výšky sněhové pokrývky 5 cm • hnojení na zamrzlou půdu, pokud je předpoklad že přes den její povrch rozmrzne alespoň do hloubky 5 cm

Kontrola hnojení na promrzlé půdě (ÚKZÚZ) • Posuzování požadavku je ověřováno v terénu pomocí exaktního měření teploty půdy půdními teploměry (kalibrovanými) v hloubce výskytu kořenů hnojených plodin (cca 4-6 cm) v době samotné aplikace hnojiva (popř. v době prováděné kontroly). • Zemědělské pozemky nesmí být hnojeny v případě, že jsou v době prováděné aplikace hnojiv v této hloubce (cca 4-6 cm) promrzlé (teplota pod 0°C). Tuto podmínku je nutné dodržet v době prováděné aplikace dusíkaté hnojivé látky. • Zjištěný stav bude současně porovnán s vedenou evidencí hnojení, popř. s knihou jízd nebo výkazy práce, s možným využitím záznamů nejbližších meteorologických stanic.

Způsoby používání hnojiv • Požadavek na rovnoměrné hnojení: – za porušení se nepovažuje: • zachování nehnojených pásů (ochrana vod, dotace) • diferencovaném hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu

Limit přívodu organického dusíku do půdy • Roční limit 170 kg organického N/ha z.p. podniku: – se vztahuje pouze na organický dusík živočišného původu (statková, organická, organominerální hnojiva, uprav. kaly) – se hodnotí v průměru celého podniku, hospodařícího ve zranitelné oblasti (bez ohledu na to, jakou částí), ale do výpočtu se zahrnou pouze pozemky vhodné k aplikaci uvedených hnojivých látek – je možné na jednotlivých pozemcích překročit, musí ale být dodržena rovnováha mezi potřebou a dodávkou dusíku, limity hnojení k plodinám i jiná omezení

Limit přívodu organického dusíku do půdy • Přívod dusíku lze vypočítat podle údajů v přílohách vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. • Výpočet je možný dvěma různými způsoby: – podle evidence hnojení – podle produkce dusíku v exkrementech zvířat

• Prvním krokem je vždy přepočet průměrného počtu zvířat na dobytčí jednotky, a to: – s využitím koeficientů z vyhlášky (příloha č. 1, tabulka C, zkráceně „tab. 1C“) nebo – podle vlastních údajů o hmotnosti zvířat

Limit přívodu organického dusíku do půdy • Způsob 1 - podle evidence hnojení, na základě následujících údajů: – produkci statkových hnojiv a dusíku, podle vlastních údajů nebo údajů z vyhlášky (tab. 1A a 3A) – prodeji, nákupu, zpracování, meziročním skladovém obratu – aplikaci statkových, organických a organominerálních hnojiv, přívodu dusíku (rozbory hnojiv, údaje z tab. 3A nebo údaje z etiket, příbalových letáků či dodacích listů hnojiv) – přívodu dusíku při pastvě zvířat (tab. 3B nebo tab. 4 – jen pro žadatele o dotace AEO) – použití upravených kalů na zemědělské půdě

Limit přívodu organického dusíku do půdy • Způsob 2 - podle produkce N v exkrementech zvířat, na základě následujících údajů: – způsoby ustájení a pastvy – produkce dusíku zvířaty, po odpočtu ztrát ve stájích a skladech (tab. 3C) – prodej nebo nákup statkových hnojiv živočišného původu, jejich zpracování v podniku (bioplynová stanice, kompostárna), meziroční skladový obrat – přívod dusíku do půdy v aplikovaných organických, příp. organominerálních hnojivech a upravených kalech (evidence hnojení)

Limit přívodu organického dusíku do půdy Druh a kategorie zvířat

Produkce N ve výkalech a moči

Produkce dusíku po odpočtu ztrát ve stájích a při skladování statkových hnojiv 1) Hnůj Kejda

pravidelný hluboká produkce odkliz chlév. podestýlka močůvky mrvy kg N/DJ za rok

Telata

90

88

86

83

77

Jalovice, býci

69

60

77

72

66

Krávy dojené

84

76

91

85

74

Skot bez tržní prod. mléka

69

64 (Zdroj: tab. 3C vyhlášky )

1)

Ve hnoji jsou navíc obsaženy i živiny dodané ve stelivu (průměrný obsah dusíku v 1 t obilní slámy je 5 kg N). V hodnotě produkce dusíku je započítán i dusík obsažený v technologických vodách, skladovaných samostatně

Skladování statkových hnojiv • Skladovací kapacity minimálně na 6 měsíců, pro: – tekutá statková hnojiva, s výjimkou hnojůvky (na 5 měsíců, upřesněno k 01.07.2014; 01.07.2014 výpočet produkce hnojůvky v rámci projektu pro výstavbu hnojiště, podle ČSN 75 6190), – tuhá statková hnojiva, která nelze ukládat na zemědělské půdě (nízký obsah sušiny, nedostatečné množství steliva, nevhodné půdní podmínky, velký rozsah meliorací apod.).

• Technický stav skladů statkových hnojiv musí splňovat kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod (provázání s požadavky § 39 vodního zákona; nesleduje se tedy pouze velikost skladů, ale i jejich stav).

Skladování statkových hnojiv • Uložení tuhých statkových a organických hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím: – hnůj skotu, prasat, drůbeže může být uložen na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech na místech k tomu vhodných, avšak až po tříměsíčním skladování na hnojišti – meziskladování se nevyžaduje pro: • hnůj z hluboké podestýlky (skot, prasata), který se shromažďoval ve stáji nejméně 3 týdny • hnůj skotu ze stelivových provozů bez produkce močůvky, který vzniká při denní spotřebě steliva nad 6 kg/DJ • statková hnojiva od jiných druhů zvířat (koně, ovce, kozy, drůbež)

– uložení do 12 měsíců (při meziskladování do 9 měsíců), opakování nejdříve po 4 letech

Skladování statkových hnojiv • Výběr míst vhodných k uložení, způsoby ošetřování: – dostatečná vzdálenost od vodního toku (min. 50 m, min. 100 (200) m při sklonitosti pozemku nad 5 ° (příp. úplný zákaz uložení na půdě nad 5°) – mimo půdy meliorované, erozně ohrožené, písčité, s velmi propustným podložím nebo zamokřené (mapa v LPIS) – řádné ošetřování skládky – zabránění odtoku hnojůvky (záchytné brázdy, přihrnutí zeminy, přidání slámy apod.) – péče o celkový vzhled skládky (minimální výše 1,5 m, orientace po spádnici)

• Schválení míst vhodných k uložení v havarijním plánu.

Hospodaření na svazích • Požadavky akčního programu na plnění protierozních opatření ve zranitelných oblastech jsou plně v souladu s požadavky GAEC 2 (2014), nově DZES 5 (2015). • Akční program stejně jako DZES 5 ukládá provádět na půdách označených v LPIS jako SEO nebo MEO stanovená protierozní opatření. • Navíc akční program NS zakazuje pěstovat erozně nebezpečné plodiny na pozemcích se sklonitostí nad 7°, přímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti do 25 m.

Hospodaření na svazích • Zákaz používání hnojiv na svažitých pozemcích, se sklonitostí nad 10°: – dusíkaté hnojivé látky nelze používat ani na zemědělských pozemcích s trvalým travním porostem (původně se podmínka vztahovala pouze na ornou půdu) – zákaz hnojení se nevztahuje na: • skliditelné rostlinné zbytky • pastvu zvířat nebo jejich jiný pobyt na zemědělské půdě • tuhá statková nebo organická hnojiva, zapravená na orné půdě do 24 hodin po aplikaci (mimo zranitelné oblasti platí lhůta na zapravení do půdy do 48 hodin); na trvalých travních porostech se zapravení samozřejmě nevyžaduje

Hospodaření u útvarů povrchových vod • Zachování ochranného 3-metrového nehnojeného pásu (od břehové čáry) – platí pro všechna hnojiva. • Zachování ochranného 25-metrového pásu na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 7° - platí pro tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, močůvka, digestát,…). • Zabránit samovolnému přístupu zvířat do trvalého vodního toku, poškození koryt a údolních niv, zničení břehových porostů a znečištění vod. • Ochranné pásy (3 m a 25 m) se nevztahují na: – statková hnojiva rostlinného původu, tedy skliditelné rostlinné zbytky (ochranný pás 3 m) – výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo jiném pobytu na pozemku (ochranné pásy 3 a 25 m)

Co je to „břehová čára“?

3m

možné hnojení

hranice PB

břehová čára

hranice PB

3m

možné hnojení

§ 49 vodního zákona: „…břehová čára je určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat korytem vodního toku, aniž se vylévá do přilehlého území.“

Děkuji za pozornost! Kontakty (konzultace, poradenství) J. Klír

603 520 684

[email protected]

L. Kozlovská

733 375 632

[email protected]

Přednášky ke stažení, další informace www.vurv.cz www.nitrat.cz

Příprava změn v nitrátové směrnici od roku 2016

Recommend Documents