PŘÍPAD JUDR. LUDMILA BROŽOVÁ-POLEDNOVÁ

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ

Film

Aktivita

PŘÍPAD JUDR. LUDMILA BROŽOVÁ-POLEDNOVÁ Odsouzení zločinů justiční zvůle

ANOTACE: Aktivita žákům poskytuje materiály, které je vedou k přemýšlení o osobní vině L. Brožové-Polednové na justiční vraždě Milady Horákové a o právním a morálním významu jejího odsouzení. Prostřednictvím inscenování soudního stání si žáci procvičují řečnické techniky a schopnost argumentace. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBSAHOVÉ VZDĚLÁVACÍ OKRUHY: ZV a GV: člověk a společnost, jazyk a jazyková komunikace OV: společenskovědní vzdělávání (občanský vzdělávací základ), jazykové vzdělávání PRŮŘEZOVÁ TÉMATA: ZV a GV: OSV, VDO (ZV), VMEGS OV: OVDS KLÍČOVÉ KOMPETENCE: ZV a GV: k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské OV: k řešení problémů, komunikativní, personální a sociální, občanské kompetence a kulturní povědomí DOPORUČEÝ VĚK:

13+

CÍLE: Žáci: – přemýšlí o zločinných praktikách totalitních režimů a o vyrovnání se s minulostí; – rozvíjí řečnické dovednosti a schopnost argumentace. DÉLKA:

45 min.

POMŮCKY: Pro 2 skupiny: – MATERIÁL 1 (zákon na ochranu lidově demokratické republiky) – MATERIÁL 2A–B (informace z tisku o procesu s L. Brožovou-Polednovou) – papír a psací potřeby POSTUP: 1. Po projekci filmu seznámíme žáky s tím, že následující aktivita se bude týkat procesu s prokurátorkou L. Brožovou-Polednovou, která je dnes jediným žijícím účastníkem procesu s M. Horákovou (červen 2012). 2. Žáci se rozdělí do 2 skupin (můžeme je nechat vybrat si, do které skupiny chtějí patřit, nebo je rozdělíme losem): 1. skupina – experti ze státního zastupitelství vznášející žalobu na L. Brožovou-Polednovou. 2. skupina – advokátní špičky soukromé firmy zaměřené na trestní právo, právní zástupci L. Brožové-Polednové. 3. Každá skupina si vybere svého mluvčího a obdrží MATERIÁL 1 a MATERIÁL 2. Skupiny mají za úkol hledat argumenty, které budou u soudu hovořit ve prospěch jejich strany. Každá skupina si připraví úvodní řeč.

[  1  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA Film

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ Aktivita

4. Mluvčí každé skupiny přednese úvodní řeč (hlavní body) své žaloby či obhajoby. 5. Dále vždy hovoří (rozvíjí svou žalobu) nejprve státní zástupce a na něj reaguje obhajoba. 6. Po vyčerpání argumentů aktivitu ukončíme. REFLEXE: V reflexi společně diskutujeme o tom, jak se žáci cítili ve svých skupinách, zda změnili v průběhu aktivity názor na odsouzení prokurátorky. Rozvíjíme téma spojené s otázkou viny a potrestání viníků, hovoříme o tom, jak důležité je odhalit pravdu. Na závěr žáky informujeme, že soud s L. Brožovou-Polednovou (*1921) již proběhl. Za podíl na justiční vraždě Milady Horákové byla odsouzena k šesti letům vězení. K výkonu trestu nastoupila do věznice pro starobní a invalidní vězeňkyně ve Světlé nad Sázavou. Roku 2010 jí prezident Václav Klaus udělil milost s ohledem na její vysoký věk a zdravotní stav. L. Brožová-Polednová si odpykala necelý jeden rok trestu, svých činů nikdy veřejně nelitovala. Podrobnější informace k průběhu procesu s L. Brožovou-Polednovou naleznete v informačních textech k lekci. POZNÁMKA: Aktivita je založena na metodě hraní rolí. Pokud chceme využít spontánní reakce, kterou četba článků vyvolá, můžeme zvolit metodu řízeného rozhovoru s uvedením argumentů se strukturovaným zápisem tezí pro odsouzení prokurátorky a proti němu. Teze zaznamenáme na tabuli. ZKUŠENOSTI Z PRAXE: Aktivita je dle mé zkušenosti vhodná spíše pro starší žáky, kteří mají základní přehled o tématice politických procesů 50. let, jejich motivech, inscenovaném průběhu a manipulativní a propagandistické roli KSČ. Zároveň je vhodné, aby měli alespoň základní představu o obecných rysech trestního práva procesního, roli obhajoby a státního zastupitelství. V případě, že toto povědomí nemají, je dobré před zahájením celé aktivity žáky s těmito skutečnostmi seznámit. Úvod aktivity samotné lze zpestřit tím, že rozhovor Lidových novin s Ludmilou Brožovou-Polednovou bude přečten veřejně dvěma žáky v rolích novináře a Brožové-Polednové. Výňatek se zák. č. 231/1948 Sb. potom může ocitovat učitel či také některý ze žáků. S ohledem na celkovou délku rozhovoru je možné předem vybrat jen některé otázky, které jsou podstatné pro rozhodování a hledání argumentů ve skupinách. To vyžaduje pečlivou přípravu ze strany učitele. Doporučuji také skupiny určit rozhodnutím učitele, žáci měli tendenci volit pozici státního zástupce, protože většinově byli naladěni směrem k potrestání Brožové-Polednové. Obhajobě je nutno vysvětlit smysl její role a princip hledání argumentů proti obžalobě. Za důležité považuji zařadit na konec aktivity po argumentaci státního zástupce a obhajoby reflexi celé aktivity a seznámit žáky s dalším průběhem celé kauzy a udělením milosti ze strany prezidenta republiky Václava Klause. Podstatným sdělením by měl být fakt morální důležitosti rozsudku (čili rozhodnutí o  vině a  trestu) a v zásadě „druhotné“ skutečnosti výkonu samotného trestu i s ohledem na věk Ludmily Brožové-Polednové. Marek Výborný, Gymnázium, Mozartova ul., Pardubice

[  2  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA FilmFilm

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ MATERIÁL 1

Zákon č. 231 Sb. ze dne 6. října 1948 na ochranu lidově demokratické republiky (výňatek)

Velezrada (1)  Kdo se pokusí: a)  zničit samostatnost nebo ústavní jednotnost republiky, b)  odtrhnout od republiky část jejího území, c)  zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení nebo společenskou nebo hospodářskou soustavu republiky, zaručené ústavou, nebo d)  násilím znemožnit ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců). (2)  Stejně bude potrestán, kdo se k činu uvedenému v odstavci 1 s někým spolčí nebo vejde v přímý nebo nepřímý styk s cizí mocí nebo s cizími činiteli. (3)  Smrtí bude vinník potrestán: a)  dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 nebo 2 za branné pohotovosti státu nebo v době ozbrojeného napadení republiky, b)  byly-li takovým činem zvláštní měrou ohroženy samostatnost, ústavní jednotnost nebo územní celistvost republiky, její lidově demokratické zřízení, společenská nebo hospodářská soustava, zaručené ústavou, nebo byla-li znemožněna ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, zákonodárného sboru nebo vlády (sboru pověřenců), c)  bylo-li k takovému činu užito branné moci nebo ozbrojeného nebo na vojenský způsob organisovaného sboru nebo byly-li k takovému činu sbírány nebo organisovány branné nebo pomocné síly nebo hromaděny zbraně neb střelivo, d)  byl-li při takovém činu kladen násilný odpor branné moci nebo ozbrojenému sboru, nebo e)  je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. Zdroj: Sbírka zákonů republiky Československé, 1948

[  3  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA Film

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ MATERIÁL 2A

Polednová: A kdo říká, že je nevinná? Brožová-Polednová je dnes (červen 2012) jediným žijícím účastníkem nejznámější české justiční vraždy z dob komunistické totality. Kromě Horákové byli v roce 1950 k smrti odsouzeni další tři lidé. Ještě loni žil také další z prokurátorů, Antonín Havelka. Ten ale v říjnu zemřel. Nyní šestaosmdesátiletá Brožová-Polednová poskytla LN rozhovor mezi pootevřenými dveřmi svého plzeňského bytu. S médii jinak nekomunikuje. Během celého rozhovoru trvala na tom, že se necítí vinna.

LN Jak jste se tedy stala prokurátorkou v procesu s Horákovou? Mě  tam najmenovali – já jsem  tam ani nechtěla –, abych se učila. Jeden vysokoškolský profesor mi  tehdy dokonce řekl,  to máte štěstí,  to se  naučíte  tolik věcí od  takových renomovaných právníků. Vždyť já jsem byla úplné střevo. Ještě jsem ani nesměla sama vystupovat, jen s  někým, s  nějakým renomovaným prokurátorem. 

LN Jak jste se dostala k tomu, že jste dělala prokurátorku v procesu s Miladou Horákovou? Já jsem se totiž dobře učila a měla jsem i hlasovou průpravu. V  letech 1945 a  46 jsem byla členkou souboru Václava Vaňátka. Divadlo bylo moje láska. Také noviny. Řekla jsem si, půjdu to zkusit do novin. Tam mě přemluvili, abych šla dělat na Ústřední výbor KSČ, že tam nutně potřebují písařku. Dostala jsem se do právního oddělení. Po  roce 1948, když dělali nábor, mě vybrali na právnickou školu. Měla jsem totiž hrozně vysoké IQ, i když teď už mám sklerózu.

LN Nebála jste se, že to je politický proces, že nepůjde o spravedlnost? Z toho jsem neměla strach, proč bych měla strach. My jsme byli přece svéprávná země a museli jsme se také bránit. 

LN Proč jste vstoupila do komunistické strany? Dneska se první republika líčí jako ohromná sláva, ale žádná sláva  to nebyla. Já jsem měla vždycky odpor k tomu, aby byli chudí a bohatí, aby mezi nimi byl tak velký rozdíl. LN Jste z chudé rodiny? Nepocházím z  žádné dělnické rodiny, jsem ze  středních vrstev. Nikdy jsem se neměla špatně. LN Rodiče byli živnostníci? Ne, táta byl státní zaměstnanec, takže jsme nikdy nebyli nezaměstnaní. Všem mladým bych doporučovala přečíst si třeba Karla Čapka, jeho fejetony a jeho týdenní rozhlásek. Tam se dozví, kolik nezaměstnaných a  jaké všelijaké věci byly. Já myslím, že  Čapkovi by se  věřit mohlo, mně byste věřit nemuseli. A  teď si představte, že jste mladá holka a najednou přijde okupace. Zradí vás západní mocnosti a  já říkám – když jednou někdo zradí, zradí vždycky. 

LN Horáková byla přece nevinná. Kdo to říká, že je nevinná? Vždyť to není dlouho, co nějaký univerzitní profesor říkal v televizi, že jí odevzdával nějaké fotografie. Měl to být nějaký materiál, který si v roce 1949 nechali udělat proti Zápotockému. Horáková doznávala trestnou činnost.  LN Jakou? Zejména to bylo zakládání – já už si to ani nepamatuji – nějakých těch trojek. (Myslí zřejmě trojice členů národně socialistické strany, kteří byli vždy v  užším kontaktu – pozn. red.)   LN Asi to jinak nešlo. No jinak to nešlo, ale taky si musel být každý vědom, že  dělá něco, co nemá. Uznávám jediné – že  to byly moc přísné tresty. Mohli třeba dostat milost, Nejvyšší soud to mohl zmírnit...  LN Horáková přece nechtěla nic jiného než návrat k demokratické společnosti. Oni chtěli demokratickou společnost? Teď je  taky demokratická společnost – ale – svoboda je tehdy, když máte peníze. 

[  4  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA Film

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ MATERIÁL 2A

LN Politická činnost přece není něco, čím by si člověk měl vysloužit popravu. Copak to byla politická činnost? Když zakládáte nějaké trojky, aby se bojovalo proti státu?   LN Jaká byla Horáková? Velice sebevědomá.  LN Vzpomenete si na něco z procesu, co vám dodnes utkvělo v paměti? Že  Horáková řekla, že  by i  válku chtěla, aby se  změnil ten režim.  LN Z dnešního pohledu je jasné, že jste se podílela na odsouzení někoho, kdo se ničím neprovinil. To tvrdí?   LN To je dneska už i v učebnicích. Vždyť byla studená válka, životy padaly na obou stranách.  LN Ani na chvíli jste neměla pochybnost, zda to bylo v pořádku? Já jsem neměla pochybnosti vůbec.  LN Kdybyste to měla dnes shrnout, čeho se Milada Horáková dopustila? Já vám nebudu... Už jsem to zapomněla, máte možnost se podívat do spisu.  LN Ale podle vás? Podle mě všichni odsouzení dělali protistátní činnost, na tehdejší poměry, činnost proti nám. Podívejte, studená válka začala prakticky koncem války. Vy nevíte, že se rozbombardovala plzeňská Škodovka 25. dubna 1945? Že jsme pět let vyzbrojovali Hitlera nikomu nevadilo. Začalo se  bombardovat, až když se  velmoci dohodly, že budeme patřit pod sféru vlivu Sovětského svazu. Já nikdy, nikdy nezapomenu, že  nás Sovětský svaz osvobodil. Žádali, abychom nedopustili návrat poměrů první republiky  LN Jak proces probíhal? Já jsem si počínala podle pokynů. Dali mi pokyn, že mám udělat závěrečnou zprávu. Co mi řekli, to jsem udělala. Především tam mluvil prokurátor Urválek. 

LN V závěrečné řeči před vyhlášením rozsudku jste mj. řekla: (Zatímco textilačka Herainová z Kotony Beroun zvyšovala svůj výkon na automatických stavech, aby co nejvíc pomohla budovat naši republiku, obžalovaná Horáková v podzemí dávala dohromady nepřátelské bandy ke zničení naší republiky.) Jak to vzniklo? Státní zástupce Urválek měl spousty dopisů – asi pět nebo šest – převážně od  žen, jen jeden byl od  muže. Lidé v nich žádali, abychom nedopustili návrat poměrů z první republiky. Možná v nich byla nějaká připomínka, že my pracujeme... Vždyť já jsem lítala na brigádu každou neděli.  LN Není vám po letech líto, že jste poslala na smrt, nebo se na tom aspoň podílela, nevinné lidi? Proč říkáte nevinné?   LN Protože mi není jasné, čím by se Horáková měla provinit. Poslechněte, kdybyste si  to přečetla, sakra,  ten vyše­ třovací spis, tak byste došla ke stejnému závěru. Došlo k němu tehdy i šest odborníků Nejvyššího soudu. Tak co jsem z toho měla já vědět jiného.  LN Horáková byla politička, chtěla demokratický stát, a ne vládu jedné strany. Chtěla, ale jiní to zase nechtěli.  LN Ale to přece není důvod k tomu ji pověsit. Ale on také není důvod, když chce někdo utéct za hranice, aby zabil několik lidí.  LN Nic takového ale Horáková neudělala. Ona ne, ale udělali to ti bratři Mašínové. A podívejte se teď na té Kubě, proč jim vyčítáme, že tam mají tři sta politických vězňů, když jich Američané měli na Guantánamu pět set?   LN To ale s Horákovou nijak nesouvisí. To není pravda, všechno je to spojené. Musíte myslet, jak to bylo. Tady v Plzni vám 25. dubna 1945 rozbombardují Škodovku, zemřelo čtyři sta lidí, v tom jedna celá třída i s učitelkou, proč to neudělali dřív? Říkám vám,  to byla prostě studená válka. My jsme  to měli v sobě, takový ten odpor. 

[  5  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA Film

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ MATERIÁL 2A

LN Horáková ale neměla nic společného se Škodovkou. Ale vždyť to všechno souvisí se vším. Já vám jenom říkám, že to je to, co vedlo k tomu, abychom se snažili o nějaký jiný režim, který by tohle všechno odboural. 

LN Ještě před procesem s Horákovou jste dělala prokurátorku v procesu s řádovými kněžími. Vzpomínáte si na něj? Bylo  to s  nějakými kněžími, ale už si  to nepamatuji. Kdoví, jestli jsem tam vůbec promluvila. 

LN Proces s Horákovou měl přispět k lepším zítřkům? Asi měl za  úkol, jako každý veřejný proces, odvrátit další dejme  tomu od  zapalování stohů a  přecházení hranic. 

LN To byl váš první politický proces? Ne, ještě předtím,  to byla vražda příslušníka Sboru národní bezpečnosti – od druhé strany. Tam jsem taky byla jen na čumendu. 

LN Měl lidi zastrašit? No. Prosím vás, co já můžu vědět. Ale zřejmě jo, protože když mi  to bylo dáváno, že  tam budu sedět,  tak mi bylo řečeno: Je  to veliká  trestná činnost a  musí se tomu udělat taky už přítrž, aby se to takhle nerozšiřovalo. Necítím se vůbec vinna. Tehdy jsem byla jen učedník, ale bojovala jsem za  republiku a  za  takový společenský řád, ve  kterém nebudou nezaměstnaní. Vy máte ten názor, že to bylo špatně. Já vás nepřesvědčím a vy zase nepřesvědčíte mě. Takovým jsme říkali ředkvičky. 

LN Kdo se té vraždy dopustil? No, nějaký mládenec.  LN Jaké měl motivy? To nevím, protistátní, no.  LN Co jste dělala později? V  roce 1952 jsem dodělala právnickou školu a  odešla na prokuraturu do Rokycan. Později jsem byla na kraji, tady v Plzni. Tam jsem dělala také první hlavu, protistátní činnost, pak mládež, a  nakonec civil. V  roce 1969 jsem dělala rehabilitace psala jsem asi pět nebo šest návrhů na obnovu řízení. 

LN Zapochybovala jste někdy LN To by ale byla ironie osudu, kdybyste dělala o komunistickém režimu? rehabilitace také v souvislosti s procesem Horákové. Já jsem byla věčný kritik. Ale řeknu vám, udělalo se pro lidi hodně, i když se všechno dneska zatracuje. Ale prosím vás, k její rehabilitaci tehdy nedošlo.  Po  roce 1989 se  měly převzít některé věci, které byly LN Co si myslíte o tom, že vás teď státní dobré –  třeba zdravotnictví nebo výstavba. Kdybyste zástupce obžaloval z účasti na vraždě? věděla, co já jsem jenom překátrovala písku na stavbu.  To je jeho možnost. Koukejte se, vyhrává ten, kdo má delší šavli. Jen mě mrzí, že k tomu došlo až teď, a ne LN Jste v komunistické straně? Byla jsem, ale už nejsem. Vystoupila jsem, když byl ta- před 17 nebo 18 lety, když jsem měla ještě něco v hlavě. jemníkem Svoboda asi v roce 1991 (režisér Jiří Svoboda Teď už jsem jednou nohou v krematoriu. Když mi dají patnáct roků – nevím tedy za co –, půjdu si sednout. vedl KSČM 1990–1993 – pozn. red.).  Ale nutí mě, abych byla do sta let živa.  LN Co vám na něm vadilo? LN Budete chodit k soudu? Vstoupil do  strany, i  když věděl  třeba zrovna o  tom procesu s  Horákovou, a  pak  tvrdil, že  nemůže být Já bych tam ráda šla. ve  straně s  lidmi, kteří se  na  něm podíleli. To se  mi nelíbilo, podle mě vlezl do  strany jen pro kariéru. Zdroj: Takovým lidem jsme říkali ředkvičky – navrch červe- www.lidovky.cz, 1. 8. 2007, Hana Čápová ní, vespod bílí. 

[  6  ] www.jsns.cz

MODERNÍ ČESKOSLOVENSKÉ DĚJINY / ÚNOR 1948 A 50. LÉTA Film

PŘÍPAD DR. HORÁKOVÁ MATERIÁL 2B

O žalobkyni z proce- Brožová k soudům su s Horákovou bude nedochází kvůli Nejvyšší soud jednat zdraví Právnička a  demokratická politička Horáková byla veřejně Nejvyšší soud se  rozhodl projednávat kauzu Ludmily Brožové-Polednové, prokurátorky v procesu s Miladou Horákovou, veřejně. Líčení o  dovolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké svolal soudce Petr Hrachovec na 6. června. Nejvyšší soud (NS) přitom drtivou většinu případů vyřeší v uzavřeném řízení a bez veřejného jednání. Vesecká žádá, aby soud zrušil verdikt Vrchního soudu v Praze. Pražští soudci počátkem února zastavili stíhání ženy kvůli promlčení skutku. S tím Vesecká nesouhlasí. Lze očekávat, že verdikt padne hned v den jednání. Brožovou-Polednovou nejprve potrestal Městský soud v Praze osmi lety vězení za podíl na vraždě při procesu s  Horákovou. Podle odvolacího vrchního soudu ale nebyla role bývalé prokurátorky natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu, ale jen jako napomáhání k  vraždě. A  podle  tehdejších zákonů se  podobný čin promlčuje za  pět let. Trestnost zločinu tak podle vrchního soudu zanikla pět let po pádu komunistického režimu, na  konci roku 1994. Do  promlčecí lhůty se  totiž nezapočítává období let 1948 až 1989, kdy z  politických důvodů nemohly být některé zločiny potrestány.

v roce 1949 zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke  kapitalismu, spolupracovala s  dalšími zrádci režimu a  agentům imperialistických mocností předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v  procesu odsouzeno dalších 12 lidí,  tři z  nich k  trestu smrti. Bývalá prokurátorka se nedávných soudních stání kvůli špatnému zdraví neúčastnila. Prostřednictvím své obhajoby  tvrdila, že  o  zmanipulování procesu s  Horákovou nevěděla a  věřila ve  vinu odsouzených. Bylo jí tehdy 29 let. Za sebou měla rok právnické školy pro pracující a studovala právnickou fakultu. Zdroj: www.idnes.cz, 8. 5. 2008

[  7  ] www.jsns.cz