Přímé určení polohy (souřadnice X,Y; souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální S – JTSK): X = -661 769 m, Y = -1 043 231 m.“ Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže a popis umístění zařízení (tabulka - hlavní výrobní objekty) se n a h r a z u j e: „ Chovné haly
Kategorie chované drůbeže
hala 1 hala 2 hala 3 hala 4 hala 5 hala 6 Celkem
nosnice nosnice nosnice nosnice nosnice nosnice
Kapacita chovu (maximální počet jedinců) 62 180 18 200 18 500 18 200 60 720 18 200 196 000 „
Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže a popis umístění zařízení, Výrobní program a technologie výroby a související zařízení se n a h r a z u j e: „Výrobní program (chovný cyklus) a technologie výroby Nosnice jsou chovány po dobu intenzivního snáškového období, které trvá 11-13 měsíců, za účelem snášky vajec. Po uplynutí intenzivního snáškového období je v halách prováděna cyklická obměna nosnic v souladu s plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe. Po vyskladnění nosnic a jejich odvozu na jatka se provádí mytí a desinfekce a haly jsou cca 14-21 dní bez chovných nosnic. Následně se haly naskladňují mladými nosnicemi. Ustájení – v halách je použit víceetážový klecový systém. Způsob ustájení je bezstelivový. Technologie chovu nosnic v halách č. 2, 3, 4 a 6 se skládá ze čtyřetážových klecových baterií v pěti řadách. Počet slepic v jedné sekci je 8 ks. Technologie chovu nosnic v hale č. 1 se skládá z celkem 8 řad - dvě řady pětietážové technologie a šest řad šestietážové technologie. Počet slepic v jedné sekci je 32 ks. Technologie chovu nosnic v hale č. 5 se skládá z celkem 8 řad - čtyři řady pětietážové technologie a čtyři řady šestietážové technologie. Počet slepic v jedné sekci je 60 ks. Technologie manipulace se zvířaty – nosnice jsou vyskladňovány z klecí ručně po jedné do černých přepravek a odváženy na porážku. Po umytí haly se přivážejí za 14 dní mladé nosnice v černých přepravních klecích a naskladňují se individuálně po jedné do klecí. Krmení – krmení je přiváženo výrobcem krmných směsí. Krmení je naváženo suché a sypké. Vedle každé haly č. 2, 3, 4 a 6 jsou umístěny 2 zásobníky o celkové kapacitě 2 x 120 q. Ze zásobníku u hal č. 2, 3, 4 a 6 je pomocí spirálového dopravníku krmení přiváděno do haly. Vedle haly č. 1 jsou umístěny 2 zásobníky o celkové kapacitě 2 x 180 q. Ze zásobníku u haly č. 1 je pomocí šnekového dopravníku krmení přiváděno do haly. Vedle haly č. 5 jsou umístěny 2 zásobníky o celkové kapacitě 2 x 180 q. Ze zásobníku u haly č. 5 je pomocí spirálového dopravníku krmení přiváděno do haly. V halách je krmení dopraveno k nosnicím pomocí řetězového dopravníku, který vede v krmném žlabu z nerezové oceli. Krmný žlab je umístěn
vedle klecí s nosnicemi. Řetěz je poháněn pomocí elektromotorů. Ovládání spouštění krmení je automatické, časově nastavitelné. Napájení – voda používaná k napájení nosnic je z vlastní studny. Je přiváděna do každé haly individuálně přes dávkovač. Dávkovač je zařízení, které sleduje spotřebu vody a umožňuje přidávat do vody další látky v nastavené koncentraci, např. vitamíny. Dále je přes regulátory tlaku voda přiváděna k nosnicím do každého patra a řady individuálně. Voda je v klecích distribuována plastovým potrubím o průměru 2 cm. Ve spodní části jsou otvory pro kapátkové napáječky z nerezové oceli. Počet napáječek u hal č. 2, 3, 4 a 6 na klec je 5 ks. Počet napáječek u haly č. 1 na klec je 6 ks. Počet napáječek u haly č. 5 na klec je 6 ks. Větrání – ventilace u hal č. 2, 3, 4 a 6 je podtlaková. Ovládání funkce ventilátorů je pomocí termostatu uprostřed haly, který při překročení požadované teploty sepne ventilátory a vypne je opět, jakmile dojde k poklesu teploty na hale pod požadovanou mez. Přísun vzduchu do haly je podtlakový, tzn. jakmile sepnou ventilátory, které nasávají vzduch z haly do haly, podtlakem se přisává vzduch pomocí nasávacích otvorů. Ventilátory jsou z nerezové oceli, nasávací otvory (klapky) jsou buď ze dřeva, plechu nebo z plastu. Systém větrání je na všech halách stejný. Při překročení nastavené teploty na hale jsou zapnuty automaticky ventilátory, které vzduch z hal odvětrávají. Po snížení teploty na požadovanou úroveň dojde k vypnutí ventilátoru. Ventilátory jsou umístěny na jedné straně haly a ve stropě haly. Na protější straně haly jsou nasávací otvory, kudy podtlakem vznikajícím činností ventilátorů přichází vzduch do haly. Ventilátory jsou na straně umístěny ve spodní a vrchní řadě. Výška výduchů ve spodní řadě je 1 m, výška výduchů ve vrchní řadě je 2 m. Havarijní větrání na halách je řešeno pomocí 3 náhradního zdroje, jehož celková kapacita je projektována tak, aby na všech halách mohla fungovat ventilace bez omezení výkonu. V případě výpadku sítě agregát do 30 sekund naskočí. Dále je zaveden systém sledování teploty na halách a při překročení hraniční teploty se okamžitě ozve alarm na vrátnici, který oznamuje, že mohlo dojít k poruše na elektroinstalaci, a tím poruše ventilace. Ventilace na halách č. 1 a 5 je podtlaková. Ovládání funkce ventilátorů je pomocí termostatu uprostřed haly, který při překročení požadované teploty sepne ventilátory a vypne je opět, jakmile dojde k poklesu teploty na hale pod požadovanou mez. Přísun vzduchu do haly je podtlakový, tzn. jakmile sepnou ventilátory, které nasávají vzduch z haly do haly, podtlakem se přisává vzduch pomocí nasávacích otvorů. Ventilátory jsou z nerezové oceli, nasávací otvory (klapky) jsou buď ze dřeva, plechu nebo z plastu. Systém větrání je na všech halách stejný. Při překročení nastavené teploty na hale jsou zapnuty automaticky ventilátory, které vzduch z hal odvětrávají. Po snížení teploty na požadovanou úroveň dojde k vypnutí ventilátoru. Na hale jsou podtlakové odvětrávací ventilátory umístěny ve stropě a na štítové jižní straně haly a vzduch je nasáván z nasávacích otvorů umístěných po stranách haly a na severní štítové straně haly. Nasávací otvory jsou po obou stranách haly v celé její délce a množství přisávaného vzduchu je řízen nasávacími klapkami. Havarijní větrání na halách je řešeno pomocí náhradního zdroje, jehož celková kapacita je projektována tak, aby na všech halách mohla fungovat ventilace bez omezení výkonu. V případě výpadku sítě agregát do 30 sekund naskočí. Dále je zaveden systém sledování teploty na halách a při překročení hraniční teploty se okamžitě ozve alarm na vrátnici, který oznamuje, že mohlo dojít k poruše na elektroinstalaci, a tím poruše ventilace, Osvětlení – jednotlivé haly č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 jsou osvětleny zářivkovými svítidly. Vytápění – v halách č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 není instalováno prostorové vytápění. Ohřev všech stájí je zajišťován přirozeným biologickým teplem jednotlivých zvířat. Odkliz drůbežího trusu – v halách č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 – pod každou řadou a etáží klecí je veden nekonečný trusný pás, na který nosnice kálí. Trus propadá mezi rošty klecí. Po dvou dnech se pás s trusem zapíná a odvádí trus na sběrný vůz. Na konci každé řady je škrabka, která trus z pásu seškrábne na příčný dopravník (pás), který přivede trus až ke sběrnému vozu, do kterého
2
trus padá. Trusné pásy a příčné dopravníky jsou z plastu, stojany se škrabkou jsou z nerezové oceli. Celková produkce statkových hnojiv je při plném využití kapacity stájí cca 15 t/rok. Trus propadává rošty na bílý nekonečný pás a bude pravidelně 2x - 3x týdně stahován z haly do sběrných vozů a odvážen ještě týž den z areálu podniku k externímu odběrateli. Hnojivo není v areálu skladováno jiným způsobem. Technologie mytí, desinfekce, deratizace – mytí hal je zajišťováno tlakovou vodou, popřípadě vysokotlakými mycími agregáty. Desinfekce hal je prováděna v závislosti na uvolnění částí hal či oddělení. Produkovaná oplachová voda z mytí hal č. 2, 3, 4 a 6 je odváděna do záchytných betonových žlabů. Tyto betonové žlaby se nacházejí bezprostředně u jednotlivých hal, každá hala má vlastní betonový žlab. Betonové žlaby jsou prostory otevřené a voda je okamžitě čerpána a odvážena mimo areál střediska. Produkovaná oplachová voda z mytí haly č. 1 a 5 je odváděna do vlastní jímky u haly, ze které se pak odváží. Deratizace areálu je prováděna vlastním personálem schválenými prostředky. Technologie sběru vajec z jednotlivých hal, třídění a skladování vajec – vejce jsou vykulována na pás sběru vajec, který přivádí vejce k samosběrům na halách a odtud jsou vejce automaticky překulována na centrální dopravník vedený mezi halami a ten přivádí vejce k třídičce. Centrální dopravník se skládá z železných nosných pilířů, nerezových plechů přikrývající dopravník v prostorách mezi halami (venkovní prostor) a železného laťkového pásu, po kterém jsou vejce přiváděny do třídírny. Přiváděná vejce jsou tříděna na nevyhovující (rozbitá, špinavá) a vyhovující s neporušenou skořápkou, která jsou dále třídičkou tříděna dle velikosti na hmotnost S, M, L, XL a balena do obalů a určena k expedici a prodeji. Vejce jsou po vytřídění okamžitě odvážena do skladu vajec. Ve skladu vajec je udržována požadovaná teplota 5 – 18 °C. Pokud se blíží teplota k 18°C je pomocí termostatu sepnuto chlazení, který celý prostor zchladí o 2 °C a zaručuje, že nedojde k překročení teploty. Ve skladu je také pomocí odvlhčovače udržována vlhkost do 75 %. Sklad je hermeticky uzavřen pro přístup vzduchu z venkovního prostředí, Technologie objektu pro výtluk vajec + melanžárna – do melanžárny jsou po skončení třídění vajec přiváženy do skladu vajíčka spožkozenou skořápkou (křapy). Výtluk se provádí 1x nebo 2x týdně dle množství křapek. Do prostoru výtlukárny jsou přiváženy křapy v kontejnerech. Pracovníci poté po jednom každou křapku roztlučou a zkontrolují vizuálně kvalitu a melanž dávají do kbelíků, následně ji vylévají do tanku, který udržuje melanž zchlazenou o teplotě 0 – 4 °C. Melanž je pak druhý den prodána a odvážena k pasteraci, Technologie nakládání s vodou – voda pro technologii mytí chovných hal, technologie a napájení zvířat je odebírána z vlastní studny. Voda pro třídírnu vajec, sklad vajec, soc. zařízení, melanžárnu a administrativní budovu je odebírána z veřejného vodovodu a vzniklé odpadní vody jsou svedeny kanalizací na čistírnu odpadních vod. Oplachové vody (vodou ředěný drůbeží trus) vzniklé při čištění chovných hal a technologie jsou jímány do záchytných betonových žlabů a jímek a odváženy ze zařízení. Související zařízení intenzivního chovu drůbeže: – administrativní provozní budova (kancelářské prostory, umývárna, kuchyň, jídelna, šatny, sklad úklidových prostředků, podniková prodejna, dílny), – studna na pozemku p. p. č. 378/2 a 378/3 v k.ú. Kosičky, – kafilerní box, – sklady krmiv, – třídírna a sklad vajec, – sklad obalů, – výtluk vajec a melanžárna,
3
– záložní zdroj el. energie do 200 kW (doba provozu nepřekročí 300 hod/rok).“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 1.1 písmeno a) se n a h r a z u j e: „a) provozovatel provozuje zemědělský zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem („provozní řád“) „Zařízení intenzivního chovu drůbeže za účelem produkce vajec - Kosičky“, který vypracoval Ing. Pavel Fajmon, v prosinci 2016,“ Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 se n a h r a z u j e: „4. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Havarijní plán 4.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), schvaluje plán opatření pro případ havárie (havarijní plán) „Zařízení intenzivního chovu drůbeže za účelem produkce vajec, výrobní provoz Kosičky“, který zpracoval Ing. Pavel Fajmon, v prosinci 2016 (dále jen „havarijní plán“), za podmínek a)
provozovatel postupuje při vzniku havárie v souladu se schváleným havarijním plánem,
b) provozovatel plán opatření pro případ havárie průběžně kontroluje a aktualizuje do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit jeho účinnost a použitelnost (aktualizaci plánu opatření pro případ havárie provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a předkládá krajskému úřadu ke schválení.“ Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny.
Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 8. prosince 2016 od provozovatele zařízení žádost o vydání změny integrovaného povolení postupem podle ustanovení § 19a zákona o integrované prevenci. Předmětem žádosti o změnu integrovaného povolení je změna v popisu umístění zařízení, v popisu používaných technologií a změně kapacit jednotlivých částí zařízení intenzivního chovu drůbeže (stávající celková kapacita se nezmění) a s tím související aktualizace provozního řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší - chov drůbeže a havarijního plánu pro případ havárie v ochraně vod. Krajský úřad následně dne 12. prosince 2016 pod č.j. KUKHK–40307/ZP/2016-3 oznámil zahájení řízení o změně integrovaného povolení s provozovatelem a v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 zákona o integrované prevenci postoupil žádost o změnu integrovaného povolení účastníkům řízení, dotčeným správním úřadům a České inspekci životního prostředí (ČIŽP). V rámci řízení o změně integrovaného povolení se krajský úřad zabýval dle ust. § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci, zda se jedná o podstatnou změnu zařízení, tj. změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské
4
zdraví nebo životní prostředí. S ohledem na charakter změny, krajský úřad dospěl k závěru, že se nejedná o změnu, která dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, ani o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami dle ust. § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, ani tato změna nevyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, zjistí-li úřad, že je znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení. Krajský úřad proto v rámci řízení o změně integrovaného povolení postupoval dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Krajský úřad následně dne 3. ledna 2017 pod č.j. KUKHK–40307/ZP/2016-7 oznámil ukončení shromažďování podkladů potřebných pro vydání rozhodnutí a stanovil lhůtu účastníkům řízení s možností vyjádřit se k podkladům řízení o změně integrovaného povolení do 10. ledna 2017. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání, ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení § 49 správního řádu, resp. dle ust. § 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. § 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Při vydání změny integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o změnu integrovaného povolení, - sdělení krajského úřadu k záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), č.j. l9804/ZP/2013-Po, ze dne 12. 11. 2013, ze závěrem, že záměr nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona EIA, - návrh havarijního plánu pro případ havárie v ochraně vod, - návrh provozního řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší – chov drůbeže, - obdržená vyjádření v průběhu řízení. Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. § 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení zaslat svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení, dotčené správní úřady a ČIŽP se mohly vyjádřit do 15 dnů ode dne obdržení oznámení o zahájení řízení. V souladu s ustanovením § 8 a § 9 zákona o integrované prevenci se k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: č.j. SZ - Magistrát Hradec Králové, odbor životního prostředí, MMHK/227638/2016/ŽP2/Dur, ze dne 20. 12. 2016 – bez připomínek, - Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, č.j. KHSHK 38869/2016/HOK.HK/Hr ze dne 21. 12. 2016 – bez připomínek, inspekce životního prostředí, č.j. ČIŽP/45/IPP/1512908.002/16/KDR, - Česká ze dne 22. 12. 2016, - Povodí Labe, s.p. č.j. PVZ/16/45663/Si/0, ze dne 29. 12. 2016, souhlasné stanovisko správce oblasti povodí a vodního toku Bystřice a Lhotecký potok k návrhu Havarijního plánu.
5
Magistrát Hradec Králové, odbor životního prostředí Z integrovaného povolení a přiložených dokladů vyplývá, že při provozu zařízení bude vznikat nemalé množství odpadů včetně odpadů kategorie nebezpečný odpad (např. odpady z údržby, zbytky dezinfekce a léčiv včetně jejich obalů.). Na základě výše uvedeného je třeba, aby v integrovaném povolení byl kladen důraz na nakládání s odpady (zejména nebezpečnými odpady) včetně prověření předávání odpadů oprávněným osobám a dodržování plnění povinností původců odpadů, dle ustanovení § 16 zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Připomínka nebyla zohledněna. Krajský úřad zrušil rozhodnutím č.j. 14068/ZP/2014-6 ze dne 8. prosince 2014 závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. § 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. § 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu) včetně evidence přijímaných a předávaných odpadů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Česká inspekce životního prostředí Oddělení ochrany ovzduší: ČIŽP, oddělení ochrany ovzduší, má k předloženému záměru následující připomínku: Provozovatel neuvádí, jakým způsobem dojde ke snížení kapacity hal č. 2, 3, 4, 6. Pokud nedojde k demontáži části technologie, nelze mluvit o snížení projektované kapacity hal. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Projektovaná kapacita zařízení je údaj podmíněný přinejmenším dvěma údaji současně - maximálně mezním množstvím chované drůbeže v zařízení a zároveň mezními možnostmi využití výrobních technologií. Musí být tedy naplněny tyto obě podmínky současně, tj. jednak využívání instalované technologie (napájení, krmení, ventilace, apod.) a za druhé množství chované drůbeže využívající tyto technologie. V případě zařízení Kosičky je splněna pouze jedna z podmínek (instalovaná technologie). Kapacita chovu drůbeže, jako zdroje znečišťování ovzduší, se nenavyšuje a zůstává beze změny. Provozovatel nesmí překročit stávající kapacitu chované drůbeže 196 000 ks drůbeže. Demontáž zařízení tak není nezbytným postupem pro prokazování kapacity zařízení. Důvody výroku rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele v plném rozsahu, doplnil a upřesnil popis kapacit jednotlivých chovných hal zařízení a popis umístění zařízení. Stávající výčet parcelních stavební a pozemkových čísel dle vyjádření provozovatele neodpovídal v platném integrovaném povolení současnému rozsahu zařízení. Nejedná se o rozšíření areálu zařízení, pouze o upřesnění a doplnění parcelních čísel. Popis využívaných kapacit jednotlivých hal zařízení a popis používaných technologií vyplývá z upřesnění kapacit a technologií chovu drůbeže na nově rekonstruované hale č. 1 a s tím související změny na stávající hale č. 5 (navýšení počtu chované drůbeže) a na stávajících halách chovu č. 2, 3, 4 a 6 (snížení počtu chované drůbeže):
6
Kategorie chované Chovné haly drůbeže hala 1 hala 2 hala 3 hala 4 hala 5 hala 6 Celkem
nosnice nosnice nosnice nosnice nosnice nosnice
Stávající kapacita chovu (maximální počet jedinců) 20 000 20 000 58 000 20 000 58 000 20 000 196 000
Nově schválená kapacita chovu (maximální počet jedinců) 62 180 zvýšení 18 200 snížení 18 500 snížení 18 200 snížení 60 720 zvýšení 18 200 snížení 196 000
Celková kapacita množství chované snáškové drůbeže v zařízení se nemění a zůstává na úrovni 196 000 ks. Zároveň s touto změnou popisu zařízení, využívaných kapacit a používaných technologií krajský úřad provozovateli schválil aktualizovaný provozního řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší - chov drůbeže a aktualizovaný havarijní plán pro případ havárie v ochraně vod.
Poučení účastníků řízení Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 81 a násl. správního řádu odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Rozhodovat o odvolání přísluší Ministerstvu životního prostředí ČR. -otisk úředního razítka-
z p. Ing. Mgr. Milan Hůla odborný referent na úseku integrované prevence Rozdělovník: Účastníci řízení: 1. Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách, s.r.o., Kosičky 127, 503 65 Kosičky v zastoupení na základě plné moci fyzickou osobou podnikající pod jménem Ing. Pavel Fajmon, Artura Krause 2367, 530 02 Pardubice Dotčené správní úřady: 1. Magistrát města Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové 2. Městský úřad Chlumec nad Cidlinou, Klicperovo náměstí 64, 503 51 Chlumec nad Cidlinou 3. Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové 4. Krajská veterinární správa SVS pro Královéhradecký kraj, Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové Na vědomí: 1. Obec Kosičky, Kosičky 1, 503 64 Kosičky 2. Obec Kosice, Kosice 66, 503 51 Kosice 3. Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 4. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Hradec Králové, Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové 5. Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s., Víta Nejedlého 893, 500 03 Hradec Králové 7
