Přímá volba starostů a reforma demokracie na lokální úrovni. ( , Hranice)

Sblíženi politikou - výchova k aktivnímu občanství a lokální demokracii CZ.1.07/3.1.00/37.0272

Přímá volba starostů a reforma demokracie na lokální úrovni (11. 6. 2013, Hranice) Moderátor: Pavel Šaradín Přednášející: Petr Gazdík (poslanec PS PČR), Jana Zwyrtek Hamplová (starostka obce Mohelnice), Daniel Klimovský (politolog, působí na FF UP v Olomouci a Technické univerzitě v Košicích), Tomáš Šulák (starosta obce Veselíčko).

Cílem workshopu bylo vytvořit prostor pro veřejnou diskusi k tématu, který se aktuálně týká návrhu reformy volebního systému na lokální úrovni. Účastníci byli seznámeni s aktuálním návrhem v ČR, ale i fungujícími modely v Evropě. Workshop se zabýval otázkami, v čem tkví problémy návrhu přímé volby starostů, jaké jsou možné výhody a nevýhody přímé volby a zda povede ke zvýšení kvality demokracie na místní úrovni.

V úvodní prezentaci moderátor představil postoje komunálních politiků, ministerstva vnitra a Svazu měst a obcí ČR k návrhu přímé volby starostů. Ukázalo se, že v obecné rovině podpora pro tento reformní krok existuje. Pakliže je však otázka specifikována (ministerstvo vnitra totiž víceméně akceptovalo slovenskou normu), tzn., že by starostové nebyli členy zastupitelstva, podpora návrhu u představitelů obcí klesá. První otázka směřovala k podpoře, či odmítnutí přímé volby starostů.

1


Debata trvala téměř dvě hodiny a nabízíme výňatek z ní, zejména pasáže, v nichž účastníci debatují a zdůvodňují zavedení přímé volby starostů. Přepis debaty není autorizován.

Petr Gazdík: Dobrý večer, děkuji za pozvání na debatu. Začnu zcela osobně. Jak se stavím k přímé volbě starostů? Pocházím z obce, která má velmi přátelské vztahy s partnerským regionem na Slovensku, kde jsou starostové voleni přímo od roku 1990. Debaty s nimi a jejich zkušenosti nás moravské starosty z regionu Východní Slovácko přesvědčily o tom, že přímá volba je lepší. V několika našich obcích jsme se setkali i s případy, kdy se starostou skutečně stal někdo, koho občané nezvolili ani do zastupitelstva. Stalo se to za těch dvanáct let, co to sleduji, na Východním Slovácku asi pětkrát. A to jen proto, že se politická strana takto rozhodla. Tento člověk bude starostou, nakonec někdo odstoupil z kandidátky, nezvolený zastupitel se stal zastupitelem a následně místostarostou a v několika případech starostou. Domníváme se, že je to špatně a také praxe v takovém případě ukázala, že tento jedinec, který má slabý mandát a občané si ho nevybrali ani do zastupitelstva a stal se starostou či místostarostou, nepřinesl nic dobrého a většinou ve své funkci dlouho nevydržel. Tyto situace byly počátkem toho, proč jsme se rozhodli zabývat tématem přímé volby starostů. Myslím si, že česká ústava potřebuje mnohem významnější změnu, než je pouze zavedení přímé volby starostů. Potřebuje po dvaceti letech důkladnou revizi a samotná přímá volba starostů je jen jeden kamínek z celé mozaiky, nad kterou by

2


politologové, ústavní právníci, politici a občané měli diskutovat. Byl jsem jedním z těch, kterému se podařilo téma přímé volby starostů prosadit do koaliční smlouvy a následně do programového prohlášení vlády, a to i přes značný odpor našich partnerů z ODS, kteří s touto reformou nesouhlasí. Tři roky ministerstvo vnitra téma zkoumalo, Svaz měst a obcí se k tomu vyjadřoval a výsledek nebyl žádný. Téma považuji za jeden z volebních slibů, které hnutí Starostové a nezávislí svým voličům dalo, proto jsme návrh na přímou volbu starostů podali. Ale snažili jsme se, aby byl součástí koaliční dohody. Není to tedy maximalistická varianta, není to slovenská varianta,

kdy

přímo

volený

starosta

není

součástí

zastupitelstva.

Je

to

nejminimalističtější varianta, která odstraňuje nebezpečí, že by se někdo stal starostou, aniž by se dostal do zastupitelstva. Nicméně nemění nic zásadně na současných pravomocích starosty, vyjma pravomoci vybrat si svého místostarostu, dalšího místostarostu by již vybíralo zastupitelstvo. Přímá volba se týká pouze obcí, kde není zřízena rada. S tímto minimalistickým návrhem přicházíme proto, abychom splnili slib daný voličům. Očekáváme, že rozproudíme diskuzi. Věřím, že koalice dodrží, co slíbila. I když koalice ve sněmovně de facto v tuto chvíli neexistuje a hlasování může dopadnout všelijak.

Jana Zwyrtek Hamplová: Jsem starostka asi sedm týdnů (od dubna 2013 – pozn. aut.) a mohu potvrdit, že někdy je vůle lidí odlišná proti tomu, co si pak strany dohodnou. V tomto smyslu mohu slova pana Gazdíka potvrdit, ale jinak budu poměrně kritická. Zmíněný minimalistický návrh nadělá více škody než užitku, a to jsem zastáncem přímé volby

3


starostů a jsem dokonce zastánce většinového volebního systému. Vycházím z dvacetileté zkušenosti, vstupovala jsem do komunální politiky jako naprosto neznámá zastupitelka, později se stala zastupitelkou, která od voličů obdržela nejvíce hlasů voličů. Současně se ve své profesi věnuji veřejné správě. Myslím si, že nyní je přímá volba starostů především volebním tématem, které nemá šanci projít. A pokud projde, bude to špatné. Rozdělovat obce a města na dvě kategorie, kde bude přímá volba a kde nebude, to je cesta do pekel. Všichni starostové i primátoři musejí být voleni stejným způsobem. Pozice starosty se odvíjí od přirozené autority. I na základě zkušeností kolegů starostů ze Slovenska jsem velký zastánce přímé volby starostů, dokonce i zastupitelů. Ať město zastupují ti, kteří obdrží nejvíce hlasů. Současný návrh je ale špatný, způsobí to hrozné věci. Je dobře, že se téma otevřelo, ale doufám, že v této podobě neprojde a že další sněmovna přijme mnohem lepší zákon o obcích, mnohem lepší volební zákon, který umožní přímou volbu za jiných podmínek. Uvítala bych i většinovou volbu zastupitelů, nikoliv poměrný systém, který komunální politiku v podstatě znásilňuje. Kdyby se volily známé osobnosti, do sněmovny by se nedostaly takové strany, jako jsou Věci veřejné či TOP 09.

Tomáš Šulák: Začnu tím, že způsob, jak byla přímá volba starostů původně navržena, tedy že starosta nebude členem zastupitelstva, se mi nelíbil. Vzniklo by velké riziko, které by stavělo starostu proti zastupitelstvu. Patrně by to v řadě obcí fungovalo, protože musíme vzít v úvahu, že obce jsou spravovány různě. I na vesnicích existují různé

4


systémy, a to jak volební, tak následně exekutivní. Tam, kde funguje jedna strana, dohoda na jedné kandidátce, je starosta přirozeně zvolen – viz například obec Pavlovice na Přerovsku. U nás v obci ovšem kandidovalo osm volebních stran na devět mandátů, takže soupeření bylo značné. Vím, že i v řadě sousedních obcí byl zájem stát se starostou velký a po volbách vznikaly koalice v poměru pět zastupitelů ku čtyřem, jako u nás. Nicméně když se pak hlasuje na schůzích, je to většinou devět nula nebo osm jedna. Jen ve vyloženě problematických záležitostech dá opozice o sobě vědět. U nás byly kandidátky většinou nestranické, ale třeba v Prosenicích mají koalici pět ku čtyřem, z toho jsou tři komunisté a jeden sociální demokrat, opozice se o slovo vždy výrazně přihlásí. Přímá volba by podle mne tomuto moc neprospěla, zejména tehdy, když bude starosta postaven proti zastupitelstvu. Riziko blokace by bylo velké. Nicméně když jsem si prostudoval v posledních dnech několik návrhů přímé volby, nelíbí se mi ani ta minimalistická varianta. Diskuze je dobrá, ale pokud by měla být zavedena přímá volba, měl by se zkvalitnit volební systém. Určitě by nebyla prospěšná jednokolová volba starosty. To by znamenalo zastoupení té největší menšiny v obci. Vhodnější by byla dvoukolová volba, kdy by do druhého kola postoupili dva kandidáti a mohly by se eliminovat extrémy typu Karla Gotta nebo populární osobnosti, která nemá vztah k řízení obce. Nabízela by se varianta absolutní většiny ve druhém kole. Ještě lepší by byl systém používaný ve Velké Británii, kdy jsou kandidáti na prvním a druhém místě a k nim se připočítávají hlasy kandidátů na dalších místech. Nebo je známý australský systém, kdy se naopak od nejslabšího kandidáta hlasy postupně odzadu připočítávají směrem ke konsenzuální

5


osobnosti. To je jednokolová volba. Dvoukolová volba by zároveň měla ten efekt, že by se mezi oběma koly vytvářely koalice pro zastupitelstvo. Stručně řečeno, existuje řada obcí, politika funguje dobře, starosta je přirozená autorita. Ale je i řada obcí, kde jsou patrné konflikty mezi zastupiteli a starostou.

Daniel Klimovský: Ještě jsem neslyšel, čeho chce Česká republika přímou volbou starostů dosáhnout. To je moje první otázka. Co vás vede ke změně zavedeného systému? Pokud chcete změnu, měl by být vytyčený nějaký cíl a očekávaný stav. To jsem tady neslyšel a přiznám se, že zmiňovaný minimalistický návrh zákona jsem neviděl. Například v Itálii zavedli v roce 1990 přímou volbu proto, aby oslabili moc politických stran na lokální úrovni. Nedávno jsem hovořil s jedním odborníkem z Itálie, který říkal, že se to podařilo. V Polsku zavedli přímou volbu v roce 2002 a od polských kolegů mám informace, že to naopak posílilo roli politických stran na lokální úrovni. Takže jeden nástroj v různých systémech a tradicích přinesl dva různé a diametrálně odlišné výsledky. Proto je důležité si říct, čeho chci dosáhnout, když zavedeme přímou volbu. Model používaný na Slovensku není vhodný pro Českou republiku, a to z více důvodů. Rovněž analýza, kterou udělalo ministerstvo vnitra a která se výrazně držela slovenského modelu, byla téměř od počátku odsouzená k neúspěchu. Už jen tím, že vzala v úvahu jen slovenský model. Pohled na legitimitu starosty, který je volený jednoduchou a relativní většinou, kdy na zvolení starosty Košic, které mají čtvrt milionu obyvatel, stačí hypoteticky jeden hlas. Jeden účastník – jeden hlas. Ale

6


při odvolání je potřeba, aby se referenda zúčastnila nadpoloviční většina oprávněných voličů a nadpoloviční většina zúčastněných se vyslovila pro odvolání. Vytváří se nepoměr mezi tím, jak snadno můžeme člověka zvolit, ale jak těžko ho dokážeme dostat z místa. Velké problémy vznikají v souvislosti s tím, že přímo volená osobnost dává velkou možnost obyvatelstvu, ale obyvatelstvo častokrát není nic jiného než pomyslná nízká lůza. Pak se starostou může stát i Mickey Mouse, koneckonců jsme naposledy měli starostu, který nebyl schopen přečíst slib a museli mu ho předčítávat. Ale podle ústavy je volitelný, protože má svůj věk, není psychicky narušený a byl zvolený dostatečným počtem hlasů. Dalším problémem je, že starostové se mohou skutečně dostat do sporu se zastupitelstvem a dokáží se vzájemně blokovat, na druhé straně se dokáží i domluvit, a to třeba i před volbami. Souhlasím s myšlenkou, že velmi záleží na osobnosti starosty. Když chce fungovat normálně, musí si cestu k zastupitelstvu najít. Na Slovensku si ve většině případů našli společnou cestu do půl roku, i když netvrdím, že je to vždy čisté.

Jana Zwyrtek Hamplová: Důvodem, proč je myšlenka přímé volby u občanů malých i velkých měst tolik populární, je podle mě to, že lidé nemají rádi obchody spřátelených „partiček“. U nás se velmi obchodovalo nejen s funkcemi, ale i při různých rozhodováních. Dělaly to strany se dvěma, třemi mandáty. Lidé to vidí a jsou z toho zoufalí. Nejde ani tak o to, že by tolik po přímé volbě tak toužili, ale chtějí zabránit obchodům.

7


Petr Gazdík: Pro mě osobně je důvodem pro zavedení přímé volby starostů krize politických stran, která u nás panuje. A právě obchody a kšefty, které se dějí při volbě starostů, tuto krizi prohlubují. Aby mohla politická strana fungovat, a já jsem stoupencem stranického systému, musí být zdravá na té nejnižší, regionální úrovni. Musí mít osobnosti, aby vygenerovaly ty nejlepší do vrcholové politiky. Pokud už i na komunální úrovni se dělají jakési obchody a do stranických buněk se do čela dostávají lidé ne kvůli svým schopnostem, ale kvůli těmto praktikám, narušuje to zásadním způsobem celý demokratický systém země. To je pro mě důvod pro přímou volbu starostů.

Moderátor: Důvody tedy známe. Cílem tohoto reformního kroku by mělo být zlepšení stávající situace. Vede vás ještě něco dalšího k podpoře přímé volby?

Jana Zwyrtek Hamplová: To, co řekl pan poslanec Gazdík, podepisuji. Domnívám se ovšem, že v malých obcích není těch obchodů tolik. Stýkám se zejména se starosty a starostkami menších měst a obcí, kde žije méně než pět tisíc obyvatel. A čím menší obec, tím je méně těchto obchodů. Pokud by mělo být hranicí pro zavedení přímé volby tisíc pět set obyvatel nebo se rozhodnutí, že se tak stane, když nebude mít obec radu, což je pro mě jako právníka nepřijatelné, vyjímáme z toho velká města, kde jsou ty obchody největší. Pokud přímou volbu zavedeme jen v malých obcích, posílíme tím už dosti

8


silnou pozici starostů. Zatímco v devadesátých letech se lidé styděli říct, že jsou starosta, dnes si všímám toho, že jsou to lidé s vyšší vážností. Ale nejsem si jistá, zda je to vnímáno s takovým respektem také ve velkých městech.

Petr Gazdík: Já s tím souhlasím. Ale řekli jsme si, že jde o ústavní zákon a musíme vnímat politickou realitu. Přiznávám, že bych si také přál, aby obce nebyly dělené na ty s přímou volbou a bez ní, nicméně politická realita hned po volbách v roce 2010 mě přesvědčila o tom, že abychom tu diskuzi mohli aspoň začít, museli jsme učinit tento kompromis. Osobně bych si přál, že pokud by tento kompromis prošel, bude otázkou několika měsíců či let, než se občasné těch obcí s radou budou také dožadovat přímé volby.

Tomáš Šulák: Myslím si, že změnu spíše potřebují města, ať malá či velká. Protože volební systém vede k tomu, že kandiduje velký počet stran, a když se pak dohodne opozice šesti stran z osmi, je situace zablokovaná na několik dalších let. Koalice se hádá mezi sebou, ale navenek tam nefunguje role koalice a opozice, což je špatně. To je podstatou systému mnoha stran, které si rozdělují nejrůznější posty. Snahu prosadit přímou volbu vidím jako velký symbol. Zároveň by se ale mělo tlačit i na změnu volebního systému v komunálních volbách. Například v Přerově je nyní v zastupitelstvu sedm stran. Sdružení místních samospráv navrhuje drobnou změnu, kdy by se při přepočtu mandátů používal dělitel 0,25, což by posílilo velké strany, ale

9


zároveň ponechalo zastoupení i jiným názorovým proudům. Došlo by k tomu, že třeba v Přerově by byly z nynějších sedmi stran čtyři. Koalice by se vytvářela jinak a bylo by to patrně průhlednější. Nahrávalo by to tomu, aby byly dvě strany v koalici a dvě v opozici. Například v Lipníku nad Bečvou, kde je strana Unie pro Lipník, má nyní sedm mandátů v jednadvacetičlenném zastupitelstvu. Kdyby se změnil dělitel, měla by 11 mandátů, opozice deset. Došlo by k posílení většiny.

Moderátor: Pokud je v České republice více než 6250 obcí, byl by optimální podrobný výzkum, zdali to nejsou jen ojedinělé úkazy, že vítězná politická strana nemá starostu či primátora. Víme, že tomu tak bylo třeba i v Olomouci či Praze. Ale pokud zavádíme změnu volebního zákona, může to fungovat za čtyři roky úplně jinak. Víme, jak dopadly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 a na základě stejných pravidel v roce 2010. Určitě existuje i v Evropě smíšený způsob, kdy v části obcí volíme starostu přímo a v části nepřímo.

Daniel Klimovský: Ještě se vrátím k politickým obchodům. Uvedu příklad z Bratislavy, která může být v tomto kontextu považovaná za extrém. Primátorem Bratislavy je nyní Milan Ftáčnik, který byl poslancem Národní rady SR i ministrem za levicové subjekty. V posledních komunálních volbách kandidoval jako nezávislý kandidát, ale hrdě se k němu hlásil SMER. Po volbách žádný novinář nenapsal nic jiného, než že SMER zvítězil v Bratislavě. A když se podíváte na složení jeho aparátu, ten obchod se tam

10


uskutečnil. Je tedy otázka, zda přímá volba dokázala zabránit těmto obchodům. Nedokázala. Samotná přímá volba to nedokáže. Zase záleží na odpovědnosti voličů, na tom jak vnímají kandidáty a jak se dokážou prosadit. On se sice prezentoval jako občanský kandidát, ale strana si ho koupila a nikdo nepochyboval o tom, že za ním stojí SMER. Takže jsem dost skeptický k tomu, zda je přímá volba ten správný nástroj, abychom odstranili politické kšefty. Tak jako si dokážu jako straník koupit hlas, dokáže si strana koupit i nezávislého kandidáta. Pokud jde o existenci smíšených systému, tak například v Norsku existuje od 90. let možnost vybrat si, zda chtějí přímo voleného starostu nebo ne. Dosud k tomu přistoupilo zhruba 12 procent obcí a ve Velké Británii už jsou dokonce případy, kdy obec přistoupila k přímé volbě, ale už se vrátila k nepřímé.

Jana Zwyrtek Hamplová: Potom by byla cesta změnit volební systém způsobem, aby přepočty hlasů byly jiné. Možná by pak vyhrálo více zdravého rozumu. Ještě bych se vrátila ke slovům pana Gazdíka, že minimalistický návrh vyplývá z politické reality. Úplně bych s tím nesouhlasila, protože víme, že do voleb se to nestihne. Pokud strana půjde do voleb s tímto tématem, může to vztáhnout i na města.

Na obcích je stranických starostů velmi málo, tam vyhrávají nezávislá

uskupení. Takoví starostové většinou mají autoritu, nepotřebují přímou volbu pro přirozený respekt. Ale u velkých měst by se s tím mělo něco udělat.

11


Moderátor: Lze to stihnout do parlamentních voleb, nebo ne?

Petr Gazdík: Myslím si, že ano. My jsme to nedělali jako politický návrh, z něhož bychom chtěli udělat předvolební téma. Vzniklo to asi tak, že někdy v únoru ministerstvo vnitra oznámilo, že se přímá volba nestihne. My jsme návrh sepsali a podali na začátku května. Nevím, proč by tento návrh neměl projít parlamentem do konce roku. Teoreticky by u něj ani nemusela být ústavní většina, v ústavě se měnilo jedno slovo.

12

Přímá volba starostů a reforma demokracie na lokální úrovni. ( , Hranice)

Recommend Documents