Projev Adama Bartoše na sněmu Národní demokracie Vážení hosté, vážení přátelé, spolupracovníci, spolubojovníci, Národní demokraté, dámy a pánové, Dovolte, abych Vás i já osobně přivítal na tomto sněmu, který je - po lednovém ustavujícím - teprve II. sněmem Národní demokracie. Ve srovnáním s tím předchozím, nutně spíše komorním, je ale vůbec prvním větším sněmem v historii naší strany. I to o nás něco říká. V lednu jsme se sešli v desíti lidech na uzavřené schůzi. Dnes máme členů několik desítek a scházíme se veřejně, s mnoha hosty, které mám tu čest mezi námi přivítat. Vznikli jsme v lednu. Vědět jsme o sobě dali v únoru. Kampaň jsme začali v březnu. Mluvit se o nás začalo v květnu a v květnu byly volby. Získali jsme půl procenta hlasů, což vzhledem k malé známosti strany, vzhledem k finančním omezením a vzhledem k mediální blokádě, nebylo nikterak málo. Za sebou jsme nechali strany se známými tvářemi a desetimilionovými kampaněmi. Ale nevyhráli jsme. Onou výhrou myslím prolomení hranice potřebné pro zvolení. I když - opravdu jsme nevyhráli? Konzervativní a národovečtí voliči neměli poslední roky koho volit. Nyní mají a všemožně nám radost z toho, že tu jsme a že říkáme přesně to, co si myslíme (a co si myslí oni), dávají znát. Vědět, že jsme mnoha lidem dali naději, je vítězství. Naši nepřátelé ovládli skoro všechny politické strany v parlamentu a ty mimoparlamentní, které mohly být symbolem změny, zašlapali a zadupali. Mysleli si, že je už nic nemůže překvapit, že národovecké síly jsou už nadobro poraženy. Nejsou poraženy, povstaly. Znovu se zde zformovala strana, která nese prapor národovectví a které se musejí právem obávat. Tedy - nezašlapali nás a nezašlapou. A kdyby to zkoušeli, jen nás to posílí. Vědět, že jsme jim způsobili vztek a vrásky na tvářích, je vítězství. Víme dobře, co je řízená opozice a jak často naši nepřátelé sahají k tomu, že uměle vytvoří stranu, naoko třebas i líbivou, ale ve skutečnosti jimi ovládanou a sloužící k odvedení pozornosti. Kdybychom se úkolu založení nové národovecké strany nechopili my, vznikla by tu taková strana z popudu našich protivníků, protože ve vzduchu je po takové straně poptávka. Naštěstí to nestihli, byli jsme rychlejší. Neupadli jsme do letargie po sněmovních volbách, rychle jsme se otřepali a sešikovali pod novým praporem. Ale nejen my, kteří jsme už nějakými stranami prošli, ale přidává se k nám mnoho těch, pro které jsme první stranou, kteří se stranictvím neměli zkušenosti, které jsme k angažování v 1/5
www.rodon.cz
politické straně přesvědčili silou našich idejí a odvahou, s jakou je říkáme nahlas a otevřeně. Vědět, že jsme překazili nepřítelovy plány a že s námi naopak musí do budoucna počítat, to je vítězství. Zformovat se do bojového šiku před evropskými volbami byl velký úkol, ale bylo to fascinující a dobrodružné. Podařilo se to a já všem, kteří se toho zápasu účastnili, děkuji. Ale nevzdat to a vytrvat, i když je jasné, že cesta bude dlouhá a že podobného šikování zažijeme ještě mnoho (a než se chopíme moci, ještě více), ono vytrvat s vědomím všeho toho, co nás na cestě k obnově tohoto národa čeká - je také vítězství. To, že tu stojíme před dalšími volbami, že se nám podařilo sestavit kandidátky do komunálu i do některých senátních obvodů, to, že jsme to nevzdali po do jisté míry hubeném volebním výsledku z jara, je úspěch. Je to vítězství. Zkrátka - vyhráli jsme. Vyhráli jsme sami nad sebou, nad svojí pasivitou, leností, nad pocity marnosti a zmaru, nad zastrašováním nepřítele. A vyhráli jsme i nad nimi, protože tu jsme a budeme, protože bojujeme a bojovat budeme, protože jsme se rozhodli a ve svém rozhodnutí vytrváme. Kandidujeme do 16 obecních zastupitelstev. Kandidujeme v Praze, Brně, Plzni, Havířově, Kladně, Děčíně, Jirkově, Chomutově, Čáslavi, Hronově, Velkém Poříčí a na dalších místech republiky. Do boje o senátorské křeslo vysíláme čtyři silné, nezávislé a renomované osobnosti - známého a oblíbeného spisovatele a bojovníka proti feminismu Josefa Hausmanna, zahraničního experta a politologa Daniela Solise, zakladatele a dlouholetého a jediného šéfeditora vůbec prvního nezávislého webu v ČR - Zvědavce.org - Vladimíra Stworu. Naši nabídku kandidatury také přijal ústavní právník Jaroslav Kuba. Probojovat se do Senátu bude však i přes jejich renomé těžké a já jim za jejich odhodlání, za jejich odvahu a za jejich nasazení už dopředu děkuji a přeji jim úspěch. Smysl těchto voleb pro stranu naší velikosti je spíše dát o sobě vědět. I tam, kde by se nám podařilo probojovat do obecních zastupitelstev, zmůžeme nakonec asi jen velmi málo. Víme, jak to chodí, nejsme naivní. Neslibujeme nemožné - jen našim voličům, ale i těm váhajícím, dokonce i našim protivníkům vzkazujeme - jsme tu, nevzdali jsme to, máme plán, máme vizi. Účastníme se voleb, protože věříme v klasickou politickou stranu a v to, že strana má kandidovat a voleb se účastnit. To je to - účastníme se. Jsme připraveni se utkat. Ale nemyslete si (a teď se obracím k našim pomyslným nepřátelům), nemyslete si, že jsme tak hloupí, že bychom s vámi stále hráli podle vašich pravidel, na vašem hřišti, s vašimi ciknutými kartami. Ne. Víme dobře, o co se hraje. Víme, kdo je náš nepřítel, víme, jaké metody používá. Jsme připraveni na boj i na dalších hřištích. A vymýšlíme i naše vlastní hřiště a naše vlastní pravidla, na kterých se s vámi - pořád mluvím k našim nepřátelům - utkáme a kde vás nakonec porazíme. Protože kdybychom si mysleli, že porazit Zlo se nedá, nebyli bychom tady, nezakládali bychom stranu, zůstali bychom sedět doma se založenýma rukama. My jsme ale přesvědčeni, že Zlu se čelit má, že Zlo je nutné porazit a že ho společnými silami - jedno po jak dlouhém boji - nakonec porazíme. Ne nějaké mizivé procento zisku ve volbách, ale právě ztráta tohoto přesvědčení, že se Zlo porazit dá a že je to náš úkol, by bylo naší prohrou. Dokud ale věříme, že bojovat máme, pak vítězíme - bez ohledu na čísla, která nám přisuzuje současný systém. Současný systém je v koncích. Ztrácí svoji legitimitu. Lidé nechodí k volbám. Lidé přestávají věřit médiím. Parlament přestává vyjadřovat názory většiny. Tento systém nebude trvat dlouho a my začneme brzy hrát podle svých vlastních pravidel. Není to ale jen pozvolný rozklad společnosti, který nás děsí a který nás motivuje do boje a kvůli kterému jsme připraveni i my použít prostředky, které ještě před několika lety nebyly potřeba, 2/5
www.rodon.cz
protože síly toužící zničit tento národ, zde ještě nebyly tak silné. Je to ale také velice aktuální, blízké, téměř hmatatelné nebezpečí války, které jsme dříve jen tušili a cítili ve vzduchu, ale o kterém se s každým dalším týdnem začíná stále více veřejně mluvit. Pakliže elity Nového světového řádu podlamovaly jednotlivé národy do nedávna ještě postupně, takřka nepozorovaně, pak nyní sledujeme tyto válekchtivé síly doslova utržené ze řetězu, běsnící, toužící po světovém konfliktu, který by - jak věří - uspíšil jejich plány. V těchto plánech není místo pro svobodnou Českou republiku, dost možná v něm není místo ani pro tento národ jako takový a proto tím spíše musíme povstat k jeho obraně. Časy se mění a jestliže jsme v lednu měli pocit, že tato země protřebuje národoveckou stranu, aby tato korigovala největší zhůvěřilosti pravdoláskařů a dalších pátých kolon imperialistického Západu, pak dnes je před námi výzva mnohem větší a naléhavější. Stojíme před válkou a hraje se o samotnou existenci naší země. Komunální a senátní volby jsou tímto prizmatem viděno, pouze zábavnou kratochvílí. Zatímco se zde totiž připravujeme na volební kampaň či někteří jiní jsou na svých chalupách, někde se baví nebo sedí před televizními obrazovkami, nějakých tisíc a něco kilometrů vzdušnou čarou od nás dopadají bomby na města, ve kterých žijí lidé jako my, lidé, v jejichž žilách koluje slovanská krev, lidé, kteří jsou našimi bratry. Jen malý kousek za hranicemi našich sousedů zabíjejí židozednáři ovládané loutkové vlády ve velkém, surově a nelidsky, genocidně, naše slovanské přátele. A my můžeme být další na řadě. Válka už zuří, aniž by byla oficiálně vyhlášena, ale zuří. Říkám to proto, aby naši voliči věděli, že podobně jako oni vnímáme, co se děje a co je skutečně důležité. Vnímáme, že byl před pár dny zvolen za prezidenta Evropské unie proválečný polský jestřáb Donald Tusk, aby EU, která je od počátku americkým zpravodajským projektem, byla více povolnější k válce proti Rusku. My všichni, kteří tu sedíme, sledujeme alternativní zpravodajství, protože nevěříme tomu, které je nám předkládáno oficiálně. Víme tedy, kdo je padouch a kdo hrdina, kdo zaútočil a kdo se pouze brání, víme, jaká zvěrstva koná ta strana, která je mainstreamem líčená jako ta čistá a nevinná. A nevíme to jen my, ale mnoho dalších lidí v této zemi, kterým se postupně otevírají oči. Těmto lidem chceme dát naději - nejde jen o komunální a podzimní volby a o nějaká čísla, která nám přisoudí kýmsi ovládaný Statistický úřad. Jde o naši budoucnost a my tu před vámi stojíme jako strana, která - právě proto, že rozumí tomu, co se děje a má odvahu to říci - slibuje, že bude hájit Vaše zájmy a zájmy tohoto národa nejen v době míru, ale ještě více i v době války. Jsme na to připraveni. Elity zamlčují, že nás ženou do války, ale lidé to tuší. Bude válka a ve válce je vše jinak. Ve válce se mění priority, ve válce se lidé probouzejí, z některých se ve válce stávají zbabělci, z jiných naopak hrdinové, někteří se ve válce přidávají na stranu okupanta, jiní raději přinesou nejvyšší oběti, než by svoji zemi zradili. Na tuto těměř paradigmatickou změnu je třeba být připraven a my se na ni připravujeme. Jsme připraveni položit nejvyšší oběti za náš národ. Tak jako šest členů Národní demokracie pokojně zablokovalo sedmitisícový průvod oplzlosti (a já jim za to děkuji), jsme připraveni se tváří v tvář, tentokrát už ne v sedě, ale vestoje, postavit i tomu velkému válečnému zlu, které se na náš stát řítí. Jako jediná strana, která před válkou varuje a o nebezpečí války otevřeně mluví, vyzýváme nejen naše voliče, ale všechny obyvatele České republiky: podpořte naše kandidáty do Senátu, protože hlas pro ně bude hlasem pro rozum (proti nerozumu), 3/5
www.rodon.cz
hlasem pro mír (naproti válečnému běsnění konkurenčních stran). Hlas pro ně bude hlasem pro zachování tohoto národa. Podpořte také naše kandidáty do obecních zastupitelstev, protože rozum budeme potřebovat i na té nejnižší správní úrovni – v našich obcích, v našich domovech. A hlas pro naše kandidáty v komunálních volbách je hlasem pro zachování našich domovů. Ale stojím-li tu dnes před vámi a - skrze kameru se obracím i na ty, kteří tu nejsou a budou tento projev sledovat ze záznamu - s žádostí o hlas pro naše kandidáty, je to jen část našeho boje, část naší práce. Budeme vám vděční, když naše kandidáty podpoříte, ale o co nám jde především, je získat vaši důvěru do budoucna. Obracím se i na ty, kteří nevolí a volit nechtějí: Pokud nechcete chodit k volbám, pokud je považujete za zbytečné, zmanipulované, za podvod, pokud jste demokracii prohlédli a chodit k volbám vám za to nestojí, nechoďte k volbám. Nenutíme vás k tomu. Částečně vám i rozumíme. Máte pravdu - zvláště tyto volby a zvláště v kontextu toho, co se na nás valí, nejsou zase až tak důležité. Ale naléhavě vás prosím - buďte ostražití a bdělí, nevěřte válečné propagandě, věřte vlastnímu úsudku a až uvidíte první příznaky blížící se války, vzpomeňte si, že tu je strana, která na toto upozorňovala a pojďte s námi bránit naši zemi. Tehdy to bude obzvláště důležité, tehdy to bude naléhavě nutné. Tehdy bude potřeba spojit síly nalevo i napravo, možná vzít do ruky zbraň, bojovat veřejně či ilegálně. Jsme tu jako politická síla, která je připravena ve chvíli války vytvořit alternativní centrum rozhodování a řízení - vedle našeho zkorumpovaného parlamentu a z ciziny řízené vlády. Nechceme válku, naopak ji důrazně odmítáme a před ní varujeme. Ale jsme realisté a víme, že pokud se mezinárodní bankovní kabala pro válku rozhodla, nejspíše ji neodvrátíme. Tak jako nepřátelé vidí ve válce příležitost, jak prosadit své plány, i my musíme být na tuto eventualitu připraveni, nesmíme se vývojem nechat zaskočit a musíme naopak přemýšlet, jak ve válce zajistit zachování tohoto národa. Ve své nové knize “Zpověď“ jsem napsal: Příští válka bude katalyzátorem změn – buď urychlí náš konec a přijdeme i o to poslední, co máme, nebo se probereme, povstaneme a znovu si vybojujeme své místo na slunci. To ale znamená pustit se už nyní do práce, připravovat takovou koncepci, jak naší zemi suverenitu vrátit. Světová válka změní tento svět a jistojistě přepíše hranice i ve střední Evropě. Je jen na nás, jak se na to připravíme. My se na to připravujeme. Třebaže je před komunálními a senátním volbami a my do nich vysíláme své kandidáty, ve skutečnosti uvažujeme o několik kroků dopředu. Chystáme zásadní změny současného systému. Nejsou to změny revoluční, je to naopak zařazení zpětného chodu - zpět k osvědčeným hodnotám. Program, který dnes budeme v odpolední části sněmu schvalovat a který brzy zveřejníme, je jeden z nejodvážnějších politických programů ze všech stran u nás. Přesto v něm neříkáme vše, protože vše má svůj čas. Na některé věci je ještě příliš brzy. Možná jsou volby, které jsou před námi, poslední “mírové“ volby. Je to hrozné, ale ještě horší by bylo nechat se tím zaskočit. Jsme strana, která nechce lidem lhát a která se nebojí říci otevřeně, co si myslí. A co si myslíme? Že naše syny i naše otce budou chtít posílat do dalšího americko-izraelského vojenského dobrodružství tentokrát ale ne na nějakém druhém konci země, ale velmi blízko našich hranic. Budou je verbovat do boje proti Rusku. Opatrně nás už na válku připravují – naši kandidáti do Senátu by vám mohli říci, 4/5
www.rodon.cz
jaké dostávají v Českém rozhlase otázky – například zda jsou pro obnovení povinné vojenské služby. Je to evidentní známka toho, že i naše elity a jimi ovládaná média mají ze zahraničí jasné úkoly. Na druhou stranu budou do poslední chvíle skrývat své skutečné záměry a budou nás konejšit, že je vše v nejlepším pořádku. Nevěřte jim. Připravujte se na válku. Dělejte si zásoby. Plánujte s tímto vědomím své další aktivity. Připravujte se každý sám za sebe, ale počítejme zároveň s tím, že přežít můžeme jedině tak, když se spojíme. Přežít můžeme jedině jako jedna velká rodina, která je solidární se všemi svými členy. Přežít můžeme jen jako klan, který drží pospolu a pomáhá si. Zároveň mějme na paměti, že ten, proti kterému nás Západ žene do války, je náš bratr. Jsou to slovanské národy, které musí držet pospolu, pokud mají obstát. Slovanstvo jako takové přežije jedině tehdy, když bude jednotné. Nenechme se tedy vyprovokovat k nenávisti vůči Rusům. Tak jako naši předkové za první světové války odmítáme i my pozdvihnout své zbraně proti svým slovanským bratřím na východě. A pokud se nemýlím a válka je skutečně přede dveřmi, vzpomeňme také na to, že jen díky nadšenému a obětavém úsilí našich předků a díky jejich lásce k vlasti tento národ přežil první i druhou světovou válku nezlomen. A že bude potřeba stejně odhodlaných a vlast stejně milujících lidí dnešní generace, aby přežil i tu současnou, která se na nás ze Západu chystá. Buďme připraveni bránit náš národ, vybojovat mu zpět ztracenou suverenitu a svobodu. V míru, ale i ve válce. Je to ohromný úkol. Je to jediný náš úkol. Je to jediný smysl této strany. A věřím, že se na tom shodneme i se zástupci dalších, zde přítomných politických subjektů. Zakončím heslem, o jehož pravdivosti jsem přesvědčen několik posledních let, ale které se mi jeví stále více naléhavějším: Ani doprava, ani doleva. Ale pro národ. Děkuji za pozornost. hlavní projev na II. celorepublikovém sněmu Národní demokracie, Praha, 6. září 2014 Zdroj: nebruselu.cz Autor: Adam B. Bartoš
5/5
www.rodon.cz
