Pilotní sledování jakosti drenážních vod a vod v malých tocích na Skutečsku Milan Čmelík1, František Doležal2, Zbyněk Kulhavý3 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha pracoviště Skuteč, Sládkova 849, 539 73 Skuteč,
[email protected] 2 Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav,
[email protected] 3 pracoviště Pardubice, Boženy Němcové 231, 530 00 Pardubice,
[email protected] 1
ABSTRACT In 2001-2003, water in streams of several small catchments in the Skuteč region (East Bohemia), prevailingly with agricultural land use, most of them of the size of few km2, as well as in two tile drainage systems on agricultural lands in one of these catchments, was sampled once per month. The analyses comprised pH, electrical conductivity and concentrations of nitrate, nitrite, phosphate, ammonia, sulphate and chloride. This was a continuation of previous investigations made in the same region in 1985-1993. The results were processed as probability of exceedance graphs. Differences found between individual catchments and tile drainage systems are explainable. The catchments containing urbanised and production areas distinguish from the other by the occurrence of short-term organic pollution, typically indicated by nitrite, phosphate and ammonia. Some streams show permanently higher concentrations of phosphate and sulphate and higher conductivity. The tile drainage systems are important sources of pollution of streams with nitrate. The conductivity is not a suitable indicator of nitrate pollution. More frequent sampling (once per week if possible) would be necessary for the detection of short-term variations and seasonal trends of water quality indicators. ABSTRAKT V několika malých výzkumných povodích na Skutečsku ve východních Čechách, převážně využívaných zemědělsky a většinou o velikosti několika km2, a rovněž ve dvou drenážních systémech na zemědělských půdách v jednom z těchto povodí byly v letech 2001-2003 jednou měsíčně odebírány vzorky vod ke stanovení pH, elektrická vodivost a koncentrace dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů, amonných iontů, síranů a chloridů. Navázalo se tím na starší sledování jakosti vod v tomto území z let 1985-1993. Výsledky byly zpracovány zejména formou čar překročení. Mezi jednotlivými dílčími povodími a drenážními systémy jsou rozdíly, které lze vysvětlit. Povodí, která obsahují intravilán a výrobní provozy, se liší zejména vyšším krátkodobým organickým znečištěním, jehož typickými indikátory jsou dusitany, fosforečnany a amonné ionty. Některé toky mají trvale vysoké koncentrace fosforečnanů a síranů a trvale vyšší elektrickou vodivost. Drenážní systémy jsou výrazným zdrojem znečištění toků dusičnany. pH vody z drenáží je systematicky nižší než pH povrchových vod. Elektrická vodivost není dobrým indikátorem dusičnanového znečištění. K postižení krátkodobých variací a sezónních trendů vývoje ukazatelů jakosti je nutno odebírat vzorky častěji než jednou za měsíc (pokud možno jednou za týden). Úvod Jakost povrchových a drenážních vod je silně proměnlivá v čase i v prostoru a její pozorován jsou drahá obtížně zobecnitelná. Systematický monitoring jakosti drenážních vod zatím není prováděn vůbec, ačkoli drenáží je v České republice odvodněna přibližně čtvrtina veškeré zemědělské půdy. Obtížný je také výběr vhodných ukazatelů jakosti. Kromě toho je stále zřejmější, že pouhý monitoring enstačí, nýbrž že je nutno odhalit zákonistosti tvorby jakosti vody, které těsně souvisejí se zákonistomi
odtoku vody z povodí. Několik týmů ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) se tímto tématem zabývá a předkládaný článek je dílčím příspěvkem k jeho řešení. Informace o výzkumných stanovištích Výzkumné objekty na Skutečsku byly založeny už v letech 1981-82 s cílem sledovat vliv odvodnění zemědělských půd na průtokový režim v malých vodních tocích (viz např. zprávu Damaškové aj., 2003). Rozsah měření bylo postupně rozšiřováno tak, aby mohlo sloužit i dalším výzkumným projektům. Pokusná povodí se nacházejí jižně a jihovýchodně od města Skutče a výjimkou povodí potoka Svatá Anna jsou součástí povodí Žejbra. Povodí Svatá Anna přiléhá k pokusnému povodí Žejbra na severovýchodní straně a odvodňuje i část města Skutče. Základní charakteristiky těchto povodí podávají Doležal aj. (2002a), Kulhavý a Eichler (2003) a Burešová a kol. (2003). Tyto charakteristiky jsou rekapitulovány v tab. 1. Umístění povodí je znázorněno na mapce na obr. 1. Tab.1. Hlavní charakteristiky základních pokusných povodí VÚMOP Název povodí: Žejbro MrákotínDolský ský potok potok Průměrná zem. šířka 49o 48' N 49o 49' 49o 47' N Průměrná zem. délka 15o 59' 15o 57' 15o 59' E Nadm.výška (m): 355-676 375-638 456 - 676 min - max (průměr) (516) (507) (566) Plocha (km2) 48,3 6,98 4,78 Hydrologické pořadí 1-03-03-069 1-03-03-074 1-03-03-071 až 075a Nadřazené vodní toky Novohrad- Žejbro Ranná, ka, Novohrad- Žejbro, Chrudimka, ka NovohradLabe Chrudimka, ka, Labe Chrudimka, Labe % orné půdy 63 % 39 % 68 % % luk a pastvin 15 % 11 % 7% % lesů 16 % 35 % 1% % odvodněných půd 23 % 8% 22 %
Kotelský Svatá Anna Potok 49o 47' N 49o 51' o 15 59' E 16o 00' 438 - 663 335-490 (551) (413) 3,21 7,84 1-03-03-072 1-03-03-061 Ranná, Žejbro, Novohradka, Chrudimka, Labe 76 % 10 % 3% 38 %
Novohradka, Chrudimka, Labe
49 % 14 % 7% 36 %
Průměrné roční srážky na blízké srážkoměrné stanici Hamry za léta 1901-1950 činily 764 mm, průměrná roční teplota vzduchu na blízké stanici Hlinsko za totéž období byla 6,3 oC. Hlavními matečnými horninami půd ve výzkumných povodích jsou fylity svrateckého krystalinika a hlubinné vyvřeliny železnohorského plutonu, v dolní (severní) části povodí Žejbra též svrchnokřídové usazeniny. Pokryvnými útvary jsou zvětraliny a produkty eroze těchto hornin. Při Komplexním průzkumu zemědělských půd (Němeček a kol., 1967) byly půdy v oblasti charakterizovány jako hnědé půdy, hnědé půdy kyselé nebo oglejené, oglejené a drnoglejové půdy, což podle současného taxonomického systému (Němeček a kol., 2001) odpovídá kambizemím, pseudoglejům a glejům. Půdy jsou středně těžkého zrnitostního složení. Převažují půdy hydrologické skupiny C a B(C), na severním a jižním okraji zájmového území též půdy skupiny B (Janeček a kol., 2002, s. 63-67). Oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařována Pravidelné odběry vzorků vody z vodních toků na Skutečsku ke stanovení její jakosti se prováděly už v letech 1985-1993 (Černá aj., 1994). Měřené ukazatele zahrnovaly pH a koncentrace dusičnanů, dusitanů, amonných iontů a fosforečnanů. Interval mezi odběry byl měsíční (pouze ve vegetačním období), v letech 1991 až 1993 týdenní (celoročně). Tato data byla již dílčím způsobem zpracována (např. Ivanek a Kupka, 1995). Trendy vývoje koncentrací dusičnanů byly zpracovány Kvítkem aj.
(2002) a srovnány s ostatními výzkumnými povodími VÚMOP. Po několikaleté přestávce byly odběry vzorků obnoveny od října r. 2001 a konají se v měsíčních intervalech až dosud. Je stanovováno pH, elektrická vodivost a koncentrace dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů, amonných iontů, síranů a chloridů. Nově začaly být tímto způsobem výzkumně sledovány též dva drenážní systémy v povodí Dolského potoka , jeden u obce Kladno v horní (jižní) části povodí (odvodněná plocha 4,9 ha; rozchod sběrných drénů 12m, jmenovitá hloubka 1,0 m) a druhý u obce Pokřikov ve střední části povodí (plocha 5,5 ha; rozchod 9 až 14m, hloubky 0,9 a 1,0 m), s vyšším podílem zamokření podzemní vodou. Vedle jakosti vody jsou měřeny i průtoky vody v toku nebo v drenáži, a to buď přímo v odběrných místech nebo v jejich blízkosti, dále pak počasí a řada dalších veličin, které však nejsou v tomto článku použity.
Obr. 1 Lokalizace pokusných povodí VÚMOP na mapě České republiky
Metody zpracování dat Výsledky chemických rozborů byly vyneseny jako funkce času (grafy zde nejsou uvedeny). Malá frekvence odběrů ( jednou měsíčně) však neumožňuje systematicky sledovat krátkodobé kolísání jakosti vody. Tatáž příčina znesnadňuje i sledování sezónních trendů, neboť epizodický výkyv jakosti může být za této situace omylem snadno považován za projev systematického trendu. Proto jsme se rozhodli hodnotit jednotlivé ukazatele na základě čar překročení. Čárou překročení rozumíme závislost velikosti určitého ukazatele (koncentrace, pH, elektrické vodivosti) na pravděpodobnosti, že tato hodnota bude překročena. Pravděpodobnost překročení byla odhadnuta pomocí Hazenovy rovnice vynášecí polohy (Cunnane, 1989, s. A6.10):
P=
m − 0,5 n
(1)
kde P je pravděpodobnost překročení (zlomek jednotky) určité hodnoty analytického údaje (např. koncentrace), m je pořadové číslo této hodnoty analytického údaje v řadě všech pozorování seřazených sestupně podle velikosti a n je celkový počet pozorování.
Výsledky a diskuse Na obr. 2 až 9 jsou uvedeny čáry překročení hodnot sledovaných vlastností vod na Skutečsku. Čáry překročení obsahu chloridů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
60
1
2
3
5
6
7
4
50
mg Cl/l
40
30
20
10
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
Pravděpodobnost překročení
Obr. 2 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu chloridů ve vodách
Čáry překročení obsahu dusičnanů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
140
120
1
2
3
5
6
7
4
mg NO3/l
100
80
60
40
20
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
Pravděpodobnost překročení
Obr. 3 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu dusičnanů ve vodách
1
1
Čáry překročení obsahu dusitanů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
0.6
1
2
3
5
6
7
4
0.5
mg NO2/l
0.4
0.3
0.2
0.1
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
1
Pravděpodobnost překročení
Obr. 4 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu dusitanů ve vodách
Čáry překročení obsahu fosforečnanů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
2.5
1
2
3
5
6
7
4
2
mg PO4/l
1.5
1
0.5
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
Pravděpodobnost překročení
Obr. 5 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu fosforečnanů ve vodách
1
Čáry překročení obsahu amonných iontů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
1.8 1.6 1.4
1
2
3
5
6
7
4
mg NH4/l
1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
1
Pravděpodobnost překročení
Obr. 6 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu amonných iontů ve vodách
Čáry překročení pH, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
9.5
9
1
2
3
8.5
5
6
7
4
pH
8
7.5
7
6.5
6
5.5 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
Pravděpodobnost překročení
Obr. 7 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení pH ve vodách
0.8
0.9
1
Čáry překročení obsahu síranů, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
120
1
2
3
5
6
7
4
100
mg SO4/l
80
60
40
20
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
1
Pravděpodobnost překročení
Obr. 8 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení obsahu síranů ve vodách
Čáry překročení elektrické vodivosti, vodní toky a drenážní systémy, Skutečsko 2001-2003 1- Kotelský, 2 - Dolský, 3 - Mrákotínsý, 4 - Sv. Anna, 5 - Žejbro, 6 - drenáž Pokřikov, 7 - drenáž Kladno
600
1
2
3
5
6
7
4
Elektrická vodivost (uS/cm)
500
400
300
200
100
0 0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
1
Pravděpodobnost překročení
Obr. 9 Skutečsko 2001-2003, čáry překročení elektrické vodivosti vod Při pohledu na uvedené čáry překročení lze konstatovat: 1) Vysoké hodnoty koncentrací s malou pravděpodobností překročení (cca do 0,1 až 0,2) u veličin, které jinak nabývají po většinu času velmi nízkých hodnot, signalizují lokální znečištění ze sídlišť,
zemědělských, průmyslových nebo podobných bodových zdrojů. Takové znečištění rychle mizí a nemusí být pro dané území typické (zejména je-li řada pozorování krátká). V našem případě se toto konstatování hodí zejména na sírany v Žejbru, dusitany, fosforečnany, amonné ionty a elektrickou vodivost v Mrákotínském potoce, dusitany, amonné ionty a pH v Dolském potoce, dusitany v Kotelském potoce a chloridy a dusitany ve Svaté Anně. Do jisté míry se tento jev vyskytuje i v drenážních vodách (dusičnany u obou drenáží a dusitany a pH v drenáži Pokřikov), kde může jít o důsledek nadměrného hnojení pozemku (zejména organickými hnojivy) To patří v měřítku krajiny mezi plošné zdroje znečištění, ale v měřítku jednoho drenážního systému je to zdroj bodový (jedná se spíše o „bod“ v čase než v prostoru). 2) Většina indikátorů ukazuje, že povrchové vody jsou znečištěnější než vody drenážní. Nejčistší je drenáž Kladno v horní části povodí Dolského potoka, která odvodňuje území zamokřené povrchovou vodou (přesněji řečeno podzemní vodou s velmi krátkou dobou oběhu). Oba drenážní systémy vykazují zřetelně nejmenší znečištění chloridy, dusitany, fosforečnany a amonnými ionty. Drenážní systém Kladno je nejčistší i z hlediska obsahu síranů a elektrické vodivosti. Drenážní systém Pokřikov odvodňuje území zamokřené podzemní vodou s poněkud delší dobou oběhu, která už „měla dost času se znečistit“, mj. i kontaktem s podložními horninami. Proto má drenážní voda z Pokřikova zhruba stejný obsah síranů a elektrickou vodivost jako voda v typických okolních potocích. 3) Naproti tomu jsou drenážní vody z obou drenážních systémů zřetelně „nejšpinavější“ z hlediska obsahu dusičnanů. Odvodnění zemědělských půd drenáží totiž zkracuje dobu oběhu podzemních vod a zhoršuje podmínky pro denitrifikaci dusičnanů (Kvítek, 1994, 1999; Doležal a Kvítek, 2003). 4) Drenážní vody mají systematicky nižší pH než vody v tocích. To je důsledkem jejich dlouhodobého kontaktu s půdami, které jsou v dané oblasti (a na většině území České republiky vůbec) výrazně kyselé. 5) Mezi sledovanými povrchovými toky se vyděluje Kotelský potok jako jediné povodí, ve kterém nejsou žádná sídla ani výrobní objekty. Voda zde je výrazně čistší z hlediska obsahu chloridů, dusitanů, fosforečnanů a amonných iontů a má také poněkud nižší elektrickou vodivost než voda v ostatních sledovaných tocích. Je poněkud kyselejší, obsahuje však mnoho dusičnanů, což ukazuje na podobný režim oběhu podzemní vody jako u drenážních vod (toto povodí má nejvyšší plošné zastoupení odvodněných půd). Zvýšený obsah síranů je snad způsoben stykem s podložními horninami. 6) Dalšími trvalými anomáliemi jakosti vody v povrchových tocích jsou vysoké koncentrace fosforečnanů v Mrákotínském potoce (snad v důsledku činnosti kamenolomů v tomto povodí) a vysoké koncentrace síranů a vysoká elektrická vodivost v potoce Svatá Anna, což může být vlivem osídlení (města Skutče), ale také vlivem odlišného složení podložních hornin (cenomanských sedimentů). Svatoanenský a Mrákotínský potok vykazují o něco vyšší koncentrace chloridů než ostatní toky, Dolský a Kotelský potok mají o něco vyšší koncentrace dusičnanů, Dolský a Svatoanenský potok mají vyšší koncentrace dusitanů. Při globálním srovnání výše analyzovaných hodnot ukazatelů jakosti vody povrchových toků v letech 2001-2003 s obdobnými hodnotami z předchozích měření (z let 1985-1993) je vidět zřetelný pokles koncentrací dusičnanů, dusitanů, amonných iontů i pH. Trend vývoje koncentrací fosforečnanů je nejasný. Podrobné kvantitativní srovnání těchto dvou období bude provedeno v jiné práci. Zde jen pro ilustraci uvádíme vývoj koncentrací dusičnanů v Dolském potoce na obr. 10. Je vidět zřetelný nárůst koncentrací koncem 80. a začátkem 90. let a značně nižší koncentrace na začátku 21.století. Tento obrázek rovněž ilustruje nedostatečnost měsíčního intervalu mezi odběry (v letech 1985-1990 a 20012003) pro vystižení krátkodobých variací a sezónních trendů. Závěry Rozhodnutí obnovit sledování jakosti vod ve výzkumných povodích na Skutečsku bylo správné, neboť se podařilo vysledovat některé trendy, které předtím nebyly zřejmé. Mezi jednotlivými dílčími povodími a drenážními systémy jsou rozdíly, které lze vysvětlit. Částečné vysvětlení je podáno výše, vysvětlení některých dalších jevů však teprve bude muset být hledáno a hypotézy vyslovené výše
budou muset být doloženy nebo vyvráceny. Povodí, která obsahují intravilán a výrobní provozy, se liší zejména vyšším krátkodobým organickým znečištěním, jehož typickými indikátory jsou dusitany, fosforečnany a amonné ionty. Některé toky mají trvale vysoké koncentrace fosforečnanů a síranů a trvale vyšší elektrickou vodivost.Potvrzuje se, že závislost obsahu dusičnanů na průtocích je rostoucí pro malé a střední průtoky a klesající pro velké průtoky. Drenážní systémy jsou výrazným zdrojem znečištění toků dusičnany. pH vody z drenáží je systematicky nižší než pH povrchových vod. Elektrická vodivost není dobrým indikátorem dusičnanového znečištění. K postižení krátkodobých variací a sezónních trendů vývoje ukazatelů jakosti je nutno odebírat vzorky častěji než jednou za měsíc (pokud možno jednou za týden). Dlouhodobý vývoj koncentrací dusičnanů- Dolský potok
140.0
120.0
mg NO3
100.0
80.0
60.0
40.0
20.0
I-02
I-01
I-00
I-99
I-98
I-97
I-96
I-95
I-94
I-93
I-92
I-91
I-90
I-89
I-88
I-87
I-86
I-85
0.0
Obr. 10 Srovnání vývoje koncentrací dusičnanů v Dolském potoce v letech 1985-1993 a v letech 1995-1996 a 1998-2003. Poděkování Výsledky použité v tomto článku byly získány v rámci projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum č. EP 9154 „Využití retenčního potenciálu krajiny při snižování povodňových průtoků a návrh opatření na jejich neškodné odvádění.“ a QC 1294 „Návrh a využití územního informačního systému hydromelioračních staveb“, projektu Grantové agentury České republiky č. 103/99/1470 "Extrémní hydrologické jevy v povodích", výzkumného záměru VÚMOP č. MZe-M07-99-01 „Komplexní řešení problémů hospodaření s půdou, vodou a krajinou“, zejména jeho etapy č. 14 "Komplexní výzkum interakcí mezi půdou, vodou a krajinou v podmínkách malých povodí") a česko-slovenského projektu č. 12 (na české straně), resp. 39 (na slovenské straně) „Hydropedologické podklady pro vymezení zranitelných oblastí a zásad hospodaření na zemědělských půdách při aplikaci nitrátové směrnice EU“ v programu KONTAKT Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Autoři děkují Marku Nechvátalovi za postřeh o vlivu půdy na pH drenážních vod.
Literatura BUREŠOVÁ, Z., a kol., 2003: Informační zpracování databází experimentálního povodí Žejbro. Samostatná část výstupu etapy 14 výzkumného záměru MZE-M07-99-01, VÚMOP, Pardubice, listopad 2003. CUNNANE, C., 1989: Statistical distributions for flood frequency analysis. Operational Hydrology Report No. 33, WMO Publication no. 718, World Meteorology Organization, Geneva. ČERNÁ, L., ČMELÍK, M., KULHAVÝ, Z., 1994: Zpracovaná měření denních průtoků a laboratorních rozborů povrchových vod z povodí potoka Svatoanenského, Kotelského, Dolského a Mrákotínského za léta 1982-1993. Výzkumná zpráva. VÚMOP, Pardubice, listopad 1994, 11 s. + příl. DAMAŠKOVÁ, H., ŠVHLA, V., ZUNA, J., 1983: Efektivní způsoby odvodnění a úprav toků ve ztížených přírodních a ekonomických podmínkách. Syntetická zpráva úkolu C11-329-208-01/2, Výzkumný ústav pro zúrodnění zemědělských půd, Praha, 19 s. DOLEŽAL, F., ČMELÍK, M., KULHAVÝ, Z., KVÍTEK, T., PILNÁ, E., SOUKUP, M., TIPPL, M. , 2002a: Úvod. Základní charakteristika pokusných povodí. In: Pokusná zemědělsko-lesní povodí VÚMOP ve středočeském krystaliniku. Srovnání základních souborů dat. Sborník z workshopu, Nové Hrady, 16. října 2001. Praha: VÚMOP Praha., 2002, s. 5-12. DOLEŽAL, F., KULHAVÝ, Z., KVÍTEK, T., SOUKUP, M., TIPPL, M., 2002b: Methods of runoff separation applied to small stream and tile drainage runoff. In: „Interdsciplinary approaches in small catchment hydrology: monitoring and research” (25.-28.9.2002, Demänovská dolina, Slovensko), Volume of Abstracts, p. 66-70 and CD. Přijato k publikaci v Technical Documents in Hydrology, UNESCO, Paris. DOLEŽAL, F., ČMELÍK, M., KULHAVÝ, Z., 2003: Závěry ze sledování jakosti drenážních vod a vod v malých vodních tocích na Skutečsku a Rychnovsku. Workshop „Koordinace měření a výzkumů na pokusných povodích a plochách“, VÚMOP Praha a LF ČZU Praha (Praha-Suchdol, 21.10.2003). IVANEK, O., KUPKA, K., 1995: Kvalita vody a revitalizace malých povodí. Analýza dat (NO3-, průtok) ze 4 povodí. Zpráva VÚMOP s přílohou TriloByte s.r.o.. VÚMOP, Praha+Pardubice, listopad 1995, 11 s. + příl. JANEČEK, M. a kol., 2002: Ochrana zemědělské půdy před erozí. ISV, Praha, 201 s. KULHAVÝ, Z., EICHLER, J., 2003: Experimentální povodí [VÚMOP]. Prezentace na CD. In: Šír, M., Lichner, Ľ., Tesař, M. (ed.): Hydrologie půdy v malém povodí (Praha, 15.10.2003), sborník semináře na CD. KVÍTEK, T., 1994: Modelování vývoje koncentrací dusičnanů v malém zemědělském povodí. Rostlinná výroba 40(1), 45-51. KVÍTEK, T., 1999: Vývoj koncentrací dusičnanů a analýza stability zemědělských povodí vodárenské nádrže Švihov. Rostlinná výroba 45(3): 107-111. KVÍTEK, T., SOUKUP, M., KULHAVÝ, Z., TIPPL, M., 2002: Trendy vývoje koncentrací dusičnanů v povrchových a drenážních vodách experimentálních povodí VÚMOP. . In: Pokusná zemědělskolesní povodí VÚMOP ve středočeském krystaliniku. Srovnání základních souborů dat. Sborník z workshopu, Nové Hrady, 16. října 2001. Praha: VÚMOP Praha., 2002, s. 61-81.
NĚMEČEK, J. a kol. 1967: Průzkum zemědělských půd ČSSR. Souborná metodika, díl I. Ministerstvo zemědělství a výživy, Praha, 246 s. NĚMEČEK, J. a kol., 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Česká zemědělská univerzita, Praha, 80 s.
