Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka – odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Studánka Machle – odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Studánka Staviště – odtok (Jaitnerová, září 2015) Obr. 4: Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech - 33. týden 2015 (chmi.cz, 2015) Obr. 5: Územní srážky kraje Vysočina za rok 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek (chmi.cz, 2016) Obr. 6: Grafické znázornění změny územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teploty vzduchu (19611990) (chmi.cz, 2016) Obr. 7: Umístění lokality v České republice (Mapy.cz, 2016) Obr. 8: I. vojenské mapování, 17801783 (Oldmaps.cz, 2016) Obr. 9: II. vojenské mapování, 18361852 (Mapy.cz, 2016) Obr. 10: III. vojenské mapování, 18761878 (Oldmaps.cz, 2016) Obr. 11: Současná mapa okolí zájmového území (Mapy.cz, 2016) Obr. 12: Návrh informační tabule u Košťálovy studánka Obr. 13: Návrh úpravy Košťálovy studánky (Jaitnerová, 2016)
Tab. 1: Staniční data z meteorologické stanice Svratouch (čhmi.cz, 2016) Tab. 2: Hodnoty pH měřených studánek Tab. 3: Teplota vody měřených studánek Tab. 4: Rozpustnost kyslíku ve vodě u měřených studánek Tab. 5: Vydatnost pramene u měřených studánek Tab. 6: Konduktivita vody měřených studánek
Obr. 1: Košťálova studánka – odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015)
Obr. 2: Studánka Machle – odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015)
Obr. 3: Studánka Staviště – odtok (Jaitnerová, září 2015)
Obr. 4: Stav hladiny podzemních vod v mělkých vrtech - 33. týden 2015 (chmi.cz, 2015)
srážky (mm)
Územní srážky kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5
úhrn srážek
dlouhodobý srážkový normál (1961-1990)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc Obr. 5: Územní srážky kraje Vysočina za rok 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem srážek (chmi.cz, 2016)
Územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teplot vzduchu 22 20 18 16 teplota vzduchu
14
t (°C)
12 10
dlouhodobý normál teploty vzduchu (1961-1990)
8 6 4 2 0 -2
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
-4
měsíc Obr. 6: Grafické znázornění změny územní teploty kraje Vysočina roku 2015 ve srovnání s dlouhodobým normálem teploty vzduchu (19611990) (chmi.cz, 2016)
Tab. 1: Staniční data z meteorologické stanice Svratouch (čhmi.cz, 2016)
Měsíční staniční data únor 2015 - únor 2016 z meteorologické stanice Svratouch průměrná měsíční teplota t (°C)
srážky (mm)
únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad
- 1,7 2,5 6,3 10,7 14,7 19,2 20,6 11,8 6,6 4,7
8,1 53,0 25,9 64,3 29,4 40,4 86,7 23,2 41,3 112,0
prosinec
2,7
24,8
-2,7 1,2
29,4 69,3
7,4
46,8
měsíc
leden únor PRŮMĚR za sledované období
Tab. 2: Hodnoty pH měřených studánek
pH Datum měření 21. 2. 2015 21. 3. 2015 18. 4. 2015 25. 5. 2015 27. 6. 2015 25. 7. 2015 27. 8. 2015 17. 9. 2015 31. 10. 2015 11. 11. 2015 6. 12. 2015 24. 1. 2016 26. 2. 2016 PRŮMĚR za sledované období
Studánka Staviště
Studánka u silnice
Košťálova studánka
Studánka Marchle
5,80 5,22 5,07 5,40 5,42 5,39 5,48 5,48 5,42 5,32 5,36 5,65 6,20
5,12 5,40 5,20 5,73 5,52 5,34 5,59 5,42 5,33 5,28 5,10 5,46 5,86
4,85 4,66 4,86 5,25 5,04 5,26 5,14 5,98 5,14 4,98 4,98 5,26 5,68
4,50 4,17 4,37 4,50 5,02 4,60 4,51 4,94 4,69 3,79 4,31 4,66 5,00
5,48
5,41
5,16
4,54
Tab. 3: Teplota vody měřených studánek
Teplota vody (°C) Datum měření 21. 2. 2015 21. 3. 2015 18. 4. 2015 25. 5. 2015 27. 6. 2015 25. 7. 2015 27. 8. 2015 17. 9. 2015 31. 10. 2015 11. 11. 2015 6. 12. 2015 24. 1. 2016 26. 2. 2016 PRŮMĚR za sledované období
Studánka Staviště
Studánka u silnice
Košťálova studánka
Studánka Marchle
6,2 7,6 6,9 9,5 10,8 12,2 12,8 13,8 11,9 11,1 9,3 7,6 7,8
7,8 6,8 7,2 12,1 12,0 14,0 15,3 15,5 12,1 8,9 7,9 5,4 6,0
6,1 6,3 6,2 9,5 10,4 13,9 12,3 13,9 10,3 7,2 8,5 2,6 5,9
6,0 6,9 6,5 11,8 11,7 9,6 14,2 15,2 12,5 9,3 7,8 4,6 5,9
10,0
10,4
8,9
9,7
Tab. 4: Rozpustnost kyslíku ve vodě u měřených studánek
O2 (mg/l) Datum měření 21. 2. 2015 21. 3. 2015 18. 4. 2015 25. 5. 2015 27. 6. 2015 25. 7. 2015 27. 8. 2015 17. 9. 2015 31. 10. 2015 11. 11. 2015 6. 12. 2015 24. 1. 2016 26. 2. 2016 PRŮMĚR za sledované období
Studánka Staviště 9,63 3,86 2,52 1,51 2,36 1,89 1,56 3,91 3,78 5,44 6,12 5,74 6,42
Studánka u silnice 9,00 4,02 2,40 1,29 1,87 2,06 2,58 3,60 6,12 6,27 8,15 7,37 6,80
Košťálova studánka 8,50 2,92 2,42 2,20 2,53 2,15 2,23 3,96 3,02 6,01 5,53 2,22 5,66
Studánka Marchle 9,30 3,54 2,40 1,22 1,69 1,54 1,96 2,15 3,28 9,04 7,63 7,59 6,91
4,21
4,73
3,80
4,48
Tab. 5: Vydatnost pramene u měřených studánek
Q (l/s) Datum měření 21. 2. 2015 21. 3. 2015 18. 4. 2015 25. 5. 2015 27. 6. 2015 25. 7. 2015 27. 8. 2015 17. 9. 2015 31. 10. 2015 11. 11. 2015 6. 12. 2015 24. 1. 2016 26. 2. 2016 PRŮMĚR za sledované období
Studánka Staviště
Studánka u silnice
Košťálova studánka
Studánka Marchle
0,254 0,420 0,591 0,338 0,283 0,265 0,167 0,195 0,231 0,284 0,381 0,216 0,696
0,090 0,065 0,077 0,017 0,012 0,009 0,034 0,006 0,010 0,014 0,066 0,034 0,027
0,022 0,024 0,048 0,030 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 0,003
0,010 0,012 0,044 0,004 0,003 0,000 0,000 0,000 0,000 0,030 0,052 0,011 0,095
0,332
0,036
0,010
0,020
Tab. 6: Konduktivita vody měřených studánek
listopad prosinec leden
Konduktivita vody (µS/cm) 243 264 130 154 287 214 121 135 314 317 210 155
PRŮMĚR
281
Měsíce
Obr. 7: Umístění lokality v České republice (Mapy.cz, 2016)
265
154
148
Obr. 8: I. vojenské mapování, 17801783 (Oldmaps.cz, 2016)
Obr. 9: II. vojenské mapování, 18361852 (Mapy.cz, 2016)
Plíčky
Obr. 10: III. vojenské mapování, 18761878 (Oldmaps.cz, 2016)
Obr. 11: Současná mapa okolí zájmového území (Mapy.cz, 2016)
Zdroj: prohlížecí služba WMS – Ortofoto (cuzk.cz)
Plíčky - Krčálova studánka (608 m n. m.) Pramen této studánky byl pravděpodobně upraven již na začátku 18. století, přesné datum však není známo. Sloužila jako pitný zdroj pro přilehlou samotu.
Historie území V letech 18201835 zde byla založena skupina stavení nazývaná U Krčálů. Později zdomácnělo pomístní jméno Plíčky. Nacházel se zde mlýn s dřevěnou tvrzí, po kterém se dochovalo torzo náhonu. Náhon začínal u modře značené turistické cesty přes potok Staviště a pokračoval po levém břehu uvedeného toku v délce asi 300 m směrem k dnešní přehradě Staviště. V roce 1844 byl v trati v Plíčkách otevřen důl Sv. Jan Nepomucký, ale po několika letech byly důlní práce z důvodu vyčerpání železné rudy ukončeny.
Zajímavosti v okolí Potok Staviště
pramení severovýchodně od obce Lhotka, vtéká do vodní nádrže Staviště a následně se vlévá do řeky Sázavy. Přirozeně meandrující potok Staviště protéká na tomto území vlhkými nivními loutkami a je zařazen do programu NATURA 2000. Jedná se o jednu ze dvou evropsky významnou lokalitu s výskytem vranky obecné v CHKO Žďárské vrchy. Do toku byl uměle vysazen i pstruh obecný, ale v okolí se vyskytují i další vzácní a ohrožené druhy rostlin a živočichů.
pstruh obecný (Salmo trutta)
vranka obecná (Cottus geobio)
V okolí potoka můžeme vidět růst kritický ohroženou orchidej prstnatec májový. Mezi silně ohrožené druhy této lokality patří tolije bahenní a všivec bahenní. Potok je lemován olší lepkavou a vrbovými nálety.
Košťálova studánka leží na území CHKO Žďárské vrchy, východně od města Žďár nad Sázavou. Pramen studánky je jedním z přítoků potoka Staviště. Nachází se zde půdy ovlivněné vodou. Oblast patří do chladnějšího, vlhčího a větrného území Žďárských vrchů. Průměrná roční teplota je zde kolem 6 °C a roční úhrn srážek je 650875 mm. Voda ve studánce je celoročně čistá, roční průměrná vydatnost pramene je 10,5 ml/s v letních měsících průtok studánky klesá. Její průměrná roční teplota vody je 8,7 °C. Hodnota pH se pohybuje kolem 5,16. Okolí studánky dominují jehličnaté dřeviny. Hlavní dřevinou je zde zastoupen smrk ztepilý, v menší míře se zde vyskytuje i borovici lesní a modřín opadavý. Bylinné patro je chudé a vyskytuje se zde například borůvka černá, přeslička lesní.
Obr. 12: Návrh informační tabule u Košťálovy studánka
prastnatec májový (Dactyloriza majalis)
Tůně pro obojživelníky
Na podzim roku 2015 byly na levé straně potoka pod samotou Plíčky vybudovány tři nové tůně. Tyto tůně poskytují domov populacím ohrožených druhů obojživelníků, obohacují prostředí a zvyšují retenční kapacitu území. Z obojživelníků zde můžete spatřit rosničku zelenou nebo skokana hnědého.
skokan hnědý (Rana temporaria)
rosnička zelená (Hyla arborea )
Obr. 13: Návrh úpravy Košťálovy studánky (Jaitnerová, 2016)
