Přílohy Příloha i. Tabulky koronárního rizika Projekt SCORE je základem pro odhad celkového kardiovaskulárního rizika, který je použit v nových společných doporučeních evropských společností Prevence kardiovaskulárních onemocněni v klinické praxi. Stejný postup při odhadu celkového kardiovaskulárního rizika umožňují i nová evropská doporučení pro léčbu hypertenze. Obdobné barevné tabulky pro odhad koronárního rizika však byly použity i v našich dřívějších doporučeních pro prevenci ICHS i léčbu hypertenze. V čem je tedy rozdíl? 1. Předchozí tabulky koronárního rizika byly založeny na datech z Framinghamské populace, tzn. na datech americké bělošské populace evropského původu. Aplikace amerického Framinghamského modelu na evropské populace s nízkým a středním rizikem byla spojena s faktickým nadhodnocením rizika. Predikce rizika v projektu SCORE vychází z dlouhodobého sledování kohort dvanácti evropských populací. V současné době jsou k dispozici tabulky rizika fatálních kardiovaskulárních příhod pro populace s nízkým a vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění (tabulky č. 1 a 2). 2. Předchozí tabulky koronárního rizika umožňovaly odhad rizika fatálních i nefatálních koronárních příhod v následujících deseti letech. Definice fatálních a nefatálních koronárních příhod použita ve Framinghamské studii je jiná než definice užívaná ve většině kohortových studií a rovněž jiná než definice užívaná v klinických studiích. Výhodou kalkulace rizika projektu SCORE je odhad rizika všech fatálních kardiovaskulárních příhod. Podíl nekoronárních kardiovaskulárních onemocnění je více zastoupen v oblastech s nižším výskytem ischemické choroby srdeční. 3. Framinghamský model byl založen na malém počtu diabetiků v původní kohortě (237, tj. 4 %). Framinghamská studie navíc použila vlastní definici diabetu: náhodně stanovená glykémie > 9 mmol/l nebo léčba diabetu. Předchozí společná evropská doporučení obsahovala zvláštní tabulky pro diabetiky. Projekt SCORE doporučuje u diabetiků 2. typu odhadnuté celkové riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin vynásobit u mužů dvěma a zhruba čtyřmi u žen. 4. Při kalkulaci desetiletého absolutního rizika koronární příhody byla hodnota odečteného rizika ≥ 20 % považována za vysokou a hodnota ≥ 40 % za velmi vysokou.
Vzhledem k tomu, že projekt SCORE provádí odhad fatálních kardiovaskulárních příhod, je za vysoké riziko považována hodnota ≥ 5 %.
Na závěr je třeba zmínit, že každý odhad rizika má své určité limitace. V případě projektu SCORE je třeba přiznat, že všechny kalkulace jsou založeny na jednom měření rizikového faktoru, nikoli na hodnotách obvyklých pro danou vyšetřovanou osobu. Tabulka rizika v projektu SCORE, stejně jako Framinghamský model, pracuje pouze se základními rizikovými faktory (pohlaví, věk, kuřák/nekuřák, systolický krevní tlak a celkový cholesterol, nebo poměr celkový/HDL-cholesterol) (tabulky č. 3 a 4). V praxi by měly být také zvažovány ostatní rizikové faktory, které mohou mít modulující úlohu (např. předčasný výskyt kardiovaskulárních onemocnění v rodině, mírnější forma porušené glukózové tolerance, triglyceridy a fibrinogen) (Cífková, 2003, s. 14).
Tabulka 1 – desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na koncentraci celkového cholesterolu (Cífková, 2003, s. 15; Aschermann, 2004, s. 426)
Tabulka 2 – desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na koncentraci celkového cholesterolu (Cífková, 2003, s. 15; Aschermann, 2004, s. 426)
Tabulka 3 – desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s vysokým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na poměru celkového a HDL-cholesterolu (Cífková, 2003, s. 16)
Tabulka 4 – desetileté riziko fatálního kardiovaskulárního onemocnění v populacích s nízkým rizikem kardiovaskulárního onemocnění. Tabulka založená na poměru celkového a HDLcholesterolu (Cífková, 2003, s. 16)
Příloha ii. Statistiky kardiovaskulárních chorob Struktura zemřelých podle příčin smrti - muži nemoci oběhové soustavy 46.0% nemoci dýchací soustavy 5.0%
nemoci trávicí soustavy 4.8% poranění a otravy 8.4%
novotvary 30.0% ostatní 5.8%
Graf 1 – struktura zemřelých podle příčin smrti – muži (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 2)
Struktura zemřelých podle příčin smrti - ženy nemoci oběhové soustavy 56,8%
nemoci trávicí soustavy 3,7% poranění a otravy 4,6% nemoci dýchací soustavy 4,5%
ostatní 6,4%
novotvary 24,6%
Graf 2 – struktura zemřelých podle příčin smrti – ženy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 3)
Standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci - ženy
na 100 000 obyvatel
600
500
400
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
300
Roky Graf 3 – standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci – ženy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 4)
Standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci - muži
700
550
Graf 4 – standardizovaná úmrtnost na oběhové nemoci – muži (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 7)
2004
2002 2003
2000 2001
1997 1998 1999
Year
1994 1995 1996
1992 1993
1988 1989 1990 1991
1985 1986 1987
1983 1984
400 1980 1981 1982
na 100 000 obyvatel
850
Nejčastější příčiny smrti: • I20–I25 Ischemická choroba srdeční – I21–I22 Infarkt myokardu • I60–I69 Cévní nemoci mozku
Věkové složení hospitalizovaných na nemoci oběhové soustavy 75+ 65 - 74 55 - 64 45 - 54 35 - 44 25 - 34 15 - 24 5 - 14 1-4 0 60 000
40 000
20 000 muži
0
20 000
40 000
60 000
80 000
ženy
Graf 5 – věkové složení hospitalizovaných na nemoci oběhové soustavy (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 17)
Graf 6 – počet srdečních operací na 100 000 obyvatel (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 26)
Shrnutí: –
Úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy v EU i v ČR klesá jak u žen, tak u mužů, což je velmi pozitivní jev
–
Přesto úmrtnost na nemoci oběhové soustavy v ČR zůstává ve srovnání s EU-15 stále vysoká
–
Podíl jednotlivých příčin nejsou zcela jasné, ale doufejme, že pozitivní vývoj bude i nadále pokračovat (Kamberská, Kasalová Daňková, Holub, 2003, s. 29).
Příloha iii. Problematika kuřáctví Centra léčby závislosti na tabáku
Další centra specializovaná na tuto léčbu Tabulka 5 – Centra léčby závislosti na tabáku (http://www.slzt.cz, 2007) Brno:
Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno – Bohunice Jihlavská 20 Brno Tel.: 532 233 198
Interní kardiologická klinika FN Brno – Bohunice Jihlavská 20 625 00 Brno Tel.: 532 233173, 2
1. interní kardioangiologická klinika (1. IKAK) FN U Svaté Anny v Brně Pekařská 53 600 00 Brno Tel.: 543 182 391 České Budějovice: Centrum léčby závislosti na tabáku Nemocnice České Budějovice, a.s. B. Němcové 585/54 České Budějovice Tel.: 387 871 111 Česká Lípa Plicní ambulance Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Pukryňova 1849 470 77 Česká Lípa Tel.: 487 954 392
Liberec:
Centrum léčby závislosti na tabáku Krajská nemocnice Liberec Husova 10 Liberec Tel.: 485 312 871 Olomouc:
Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, Fakultní nemocnice Olomouc I. P. Pavlova 6 Olomouc Tel.: 588 443 561 Ostrava:
Centrum léčby závislosti na tabáku Plicní odd. při Vítkovické nemocnici, a.s. Zalužanského 1192/15 Ostrava Tel.: 595 633 402
Plicní ambulance Městská nemocnice Ostrava – Fifejdy Nemocniční 20 728 80 Ostrava 1 Tel.: 596 193 529 Plzeň:
Centrum léčby závislosti na tabáku Klinika TRN, Fakultní nemocnice Plzeň Třída Dr. E. Beneše 13 Plzeň Tel.: 377 402 969 Praha:
Referenční centrum léčby závislosti na tabáku III. interní klinika 1. LF UK a VFN Poliklinika VFN Karlovo náměstí 32 Praha 2 Tel.: 224 966 608 MUDr. Eva Králíková, CSc., MUDr. Lenka Štěpánková, MUDr. Kamila Zimová
Centrum léčby závislosti na tabáku Pneumologická klinika 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol V Úvalu 84 Praha 5 Tel.: 224 436 664
Centrum léčby závislosti na tabáku Fakultní nemocnice na Bulovce Klinika pneumologie a hrudní chirurgie 3. LF UK Pavilon 10 Budínova 2 Praha 8 Tel.: 266 082 081
Pneumologická klinika 1. LF UK a FTN s poliklinikou Thomayerova nemocnice Vídeňská 800 140 00 Praha 4 Tel.: 261083384 Strakonice Interní oddělení Nemocnice Strakonice Radomyšlská 32 386 01 Strakonice Tel.: 383 314 351 Zlín Plicní oddělení Krajská nemocnice Tomáše Bati Havlíčkovo nábřeží 600 760 01 Zlín Tel.: 577 552 621
Graf 7 – algoritmus intervence při odvykání kouření (Králíková, Býma, 2005, s. 331)
Tabulka 6 – definice závislosti Americké psychiatrické společnosti (1994) (Králíková, Býma, 2005, s. 329) ● Tolerance: potřeba výrazně vyšší dávky k dosažení žádoucího efektu NEBO výrazně nižší efekt při kontinuálním užívání. ● Abstinenční příznaky: charakteristický abstinenční syndrom NEBO stejná nebo velmi podobná látka je užívána ke zmírnění abstinenčního syndromu. ● Látka je užívána ve větších dávkách nebo déle než bylo předpokládáno. ● Dlouhodobá snaha nebo neúspěšné pokusy snížit nebo kontrolovat užívání látky. ● Mnoho času je věnováno aktivitám potřebným k získání/užívání látky nebo regeneraci z jejích účinků. ● Významné sociální, pracovní nebo relaxační aktivity jsou omezeny kvůli užívání látky. ● Užívání látky trvá přes uvědomění si trvalého/vratného fyzického či psychického problému, který je způsoben/vyvolán látkou.
● ● ● ● ● ● ● ●
Tabulka 7 – abstinenční tabákový syndrom podle DSM-IV (Králíková, Býma, 2005, s. 330) craving * – lačnění, bažení, touha po cigaretě špatná nálada/deprese podrážděnost/zlost úzkost poruchy spánku neschopnost soustředění neschopnost odpočívat zvětšená chuť k jídlu
*Craving byl uveden pouze v předchozí verzi DSM-III. Tabulka 8 – Fagerstömův test závislosti na nikotinu – FTND (Králíková, Býma, 2005, s. 330) 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte svou první cigaretu? do 5 minut za 6–30 minut za 31–60 minut po 60 minutách 2. Je pro vás obtížené nekouřit v místech, kde není kouření dovoleno? ano ne 3. Kterou cigaretu byste nerad postrádal? první kteroukoli jinou 4. Kolik cigaret denně kouříte? 0–10 11–20 21–30 31 a více 6. Kouříte častěji během dopoledne? ano ne Kouříte, i když jste nemocen a upoután na lůžko? ano ne
3 body 2 body 1 bod 0 bodů 1 bod 0 bodů 1 bod 0 bodů 0 bodů 1 bod 2 body 3 body 1 bod 0 bodů 1 bod 0 bodů
Orientační hodnocení: 0–1 bodů – žádná nebo velmi malá závislost na nikotinu 2–4 body – střední závislost na nikotinu 5–10 bodů – silná závislost na nikotinu Tabulka 9 – Modifikovaný Fagerstömův test závislosti pro adolescenty (Králíková, Býma, 2005, s. 330) 1. Kolik cigaret denně kouříš? Více než 25 3 body 6–25 2 body 1–15 1 bod méně než 1 0 bodů 2. Kouříš víc během prvních dvou hodin po probuzení než pak ve zbytku dne? ano 1 bod ne 0 bodů 3. Jak brzo po probuzení si zapaluješ první cigaretu? do 30 minut 2 body za déle než 30 minut, ale před polednem 1 bod odpoledne nebo večer 0 bodů 4. Které cigarety by ses nejméně rád vzdal/a (která je nejdůležitější, nejvíc si ji vychutnáš)? první ranní 2 body kterákoliv před polednem 1 bod kterákoli odpoledne nebo večer 0 bodů 5. Je pro tebe těžké nekouřit tam, kde to nejde ano 1 bod ne 0 bodů 6. Kouříš, i když jsi nemocný/á a většinu dne v posteli? ano 1 bod ne 0 bodů Orientační hodnocení: 0– 1 bod – žádná nebo slabá závislost 2– 4 body – střední závislost 5–10 bodů – silná závislost
Příloha iv. Dotazník pro pacienty s anginou pectoris (žlutě jsou označeny správné odpovědi na vědomostní otázky 27–35) Vážená paní, Vážený pane, jmenuji se Pavel Bělunek a jsem studentem 3. ročníku bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra na LF UP v Olomouci. Zpracovávám bakalářskou práci na téma „Edukovanost pacientů s anginou pectoris“. Dovoluji si Vás tímto požádat o spolupráci. Cílem práce je zjistit míru informovanosti a vědomostí pacientů trpících anginou pectoris, které byste měli získat, mimo jiné, ve zdravotnickém zařízení. Chci Vás proto poprosit o pravdivé vyplnění dotazníku bez pomoci druhých osob nebo pomocných materiálů. Na základě výsledků, které od Vás obdržím, se pokusím navrhnout řešení a vytvořím edukační brožuru, která by Vám měla pomoci se zorientovat v onemocnění, dietě, pohybovém režimu, užívání léků, přípravě na vyšetření a jiných náležitostech. Dotazník je anonymní a dobrovolný. Vyplněný dotazník prosím odevzdejte sestře. Předem děkuji za čas, který věnujete vyplnění tohoto dotazníku. Pavel Bělunek
Návod k vyplnění dotazníku U otázek, kde bude uvedeno v závorce „je možné označit více možností“, máte možnost více voleb, u ostatních otázek vyberte, prosím, pouze jednu odpověď. ☻ Zvolenou odpověď zakroužkujte, nebo zakřížkujte. Vzor: Jaké je Vaše pohlaví? a) mužské b) ženské
Fyzická náročnost Vašeho zaměstnání: fyzicky velmi náročné fyzicky středně náročné fyzicky málo náročné
☻ U otázek s vytečkovanými řádky dopište odpověď. 40 let Vzor: Kolik je Vám let? ……………
☻ U škálovaných otázek Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte. Vzor: kvalita edukace (oznámkujte jako ve škole): 1 2 3 4 5
Vysvětlivka: edukace = vyučování, vzdělávání, výchova
1) Jaké je Vaše pohlaví? a) mužské b) ženské 2) Kolik je Vám let? …………… 3) Jaká je Vaše výška? …………… (cm) 4) Jaká je Vaše hmotnost? …………… (kg)
5) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen(a) d) vyšší odborné e) vysokoškolské
c) středoškolské
6) Máte nějaké zdravotnické vzdělání? a) ano dopište………………………………………………………………………… b) ne 7) Vaše nynější zaměstnání je: a) fyzická náročnost Vašeho zaměstnání: fyzicky velmi náročné (lesní dělník, horník…) fyzicky středně náročné (soustružník, pekař, prodavačka…) fyzicky málo náročné (úředník, učitel, vědec…) b) psychická náročnost Vašeho zaměstnání: psychicky velmi náročné (podnikatel, záchranář, učitel…) psychicky středně náročné (prodavač, řidič…) psychicky málo náročné (dělník, kadeřnice…) c) nepracuji nebo mám pracovní omezení z důvodu: starobní důchod částečný invalidní důchod pro onemocnění ………………………........................... plný invalidní důchod pro onemocnění ……………………………………………. nezaměstnaný(á) jiná možnost (doplňte): …………………………………………………………….. 8) Před jakou dobou Vám lékař oznámil, že trpíte anginou pectoris – sdělil diagnózu? Doplňte prosím, kolik je to přibližně let, příp. měsíců. ………………………………………………………………………………………………… 9) V minulosti jste byl(a) pro svou srdeční chorobu vyšetřován(a) a léčen(a): a) pouze ambulantně b) někdy v životě jsem byl(a) hospitalizován(a) pro srdeční chorobu c) nepamatuji si 10) Pro svou srdeční chorobu jsem byl(a) po celý život léčen(a): (je možné označit více možností) a) pouze léky (např. nitroglycerin, léky na snížení krevního tlaku, léky na „ředění krve“, léky na snížení hladiny cholesterolu…), dietou a pohybem b) někdy jsem byl(a) podroben(a) katetrizační léčbě srdečního onemocnění (zavádění „hadiček“, „balónku“ a „drátů“ do srdce)
c) podrobil(a) jsem se operaci srdce (aortokoronární bypass) d) nepamatuji si 11) Trpíte ještě nějakou jinou chorobou nebo prodělal(a) jste v minulosti ještě jinou chorobu než angina pectoris? (např. cukrovka, vysoký krevní tlak, mozková mrtvice apod.) …………………………………………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………………... 12) Byla Vám zjištěna vysoká hladina cholesterolu? a) ano, kolik …………mmol/l. b) ne
c) nevím
13) Byl(a) jste někdy léčen(a) nitráty? (léky užívané při záchvatech bolestí na hrudi, ve formě tablet nebo spreje, např. Nitroglycerin, Iso-Mack, Mono-Mack, Sorbimon, Molsihexal a další)
a) ano
b) ne
c) nepamatuji si / neumím posoudit
14) Kouříte? (cigarety, doutníky, dýmku) a) ano denně kolik? ……… týdně kolik? ……… b) ne – pobýváte v zakouřeném prostředí déle než 1 hodinu denně? ano ne c) exkuřák (bývalý kuřák) – jak dlouho? ……………….. 15) Pijete alkohol? a) denně b) příležitostně (více než 1× za 3 týdny) c) zřídka (méně než 1× za 3 týdny) d) jsem abstinent 16) Jestliže pijete alkohol, dáváte přednost: a) nerozlišuji – kolik vypijete najednou?.............................................................................. b) pivu – kolik vypijete najednou?........................................................................................ c) vínu – kolik vypijete najednou?........................................................................................ d) tvrdému alkoholu – kolik vypijete najednou?................................................................... e) likérům – kolik vypijete najednou?................................................................................... 17) Jaké vidíte hlavní překážky a problémy při dodržování léčebného režimu (diety, pohybového režimu, užívání léků…)? (dopište prosím) …………………………………………………………………………………………...............
18) O čem, kým, kde a jak kvalitně jste byl(a) edukován(a) v rámci léčebného režimu u anginy pectoris? (doplňte do tabulky) téma edukace
nebyl(a) kvalita edukace kým jste byl(a) jsem (oznámkujte jako edukován(a) edukován(a) ve škole)
kde jste byl(a) edukován(a)
kdy jste byl(a) edukován(a)
Návod k vyplnění tabulky:
udělejte oznámkujte jako ve škole 1–5, jak dobře křížek (×), jste byl(a) v daném pokud jste tématu v daném edukován(a). Pokud tématu jste nebyl(a) nebyl(a) edukován(a) edukován(a), neznámkujte. a nechte kolonku volnou, pokud jste byl(a) edukován(a).
zakroužkujte 1–v kardiologické nebo interní ambulanci; 2 – v ordinaci praktického lékaře; 3 – za hospitalizace v nemocnici; 4 – v lázních; 5 – jinde. Můžete označit více možností.
zakroužkujte 1 – při stanovení diagnózy; 2 – s časovou prodlevou, dříve než došlo ke zhoršení choroby nebo komplikacím; 3 – při výskytu komplikací nebo zhoršení choroby (zhoršování bolestí na hrudi, srdeční infarkt apod.); 4 – průběžně; 5 – nepamatuji si. Můžete označit více možností.
Podstata Vaší choroby Dieta pohybový režim význam léků a jak je máte užívat význam stresu a ochrana před stresem Podstata vyšetření příprava na vyšetření a opatření po vyšetření
1 1 1 1
jak se zachovat při náhle vzniklých potížích (bolesti na hrudi, bušení srdce, dušnost atp.)
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
zakroužkujte osobu z týmu zdravotníků, která vás poučila o daném tématu: 1 – lékař; 2 – zdravotní sestra; 3 – dietní sestra; 4 – rehabilitační pracovník (fyzioterapeut). Můžete označit více možností.
5 5 5 5
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
1 2 3 4 5
1
2 3 4
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
1 1
2 3 4 2 3 4
1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
1 2 3 4 5 1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
1
2 3 4
1 2 3 4 5
1 2 3 4 5
19) Vyhledával(a) a studoval(a) jste informace o léčebném režimu formou samostudia (sám bez pomoci jiné osoby)? Můžete označit více možností a) ano z brožur a knih z letáků z internetu z televizních a rozhlasových pořadů b) ne 20) Postrádal(a) jste během edukace nějaké informace o Vašem onemocnění a záležitostech, které s ním souvisí? a) ano (dopište jaké) …………………………………………………………………......... b) ne
4 4 4 4
5 5 5 5
21) Myslíte si, že edukaci (výuce) byl věnován dostatek času? a) ano b) ne c) neumím posoudit 22) Kolik času bylo celkově věnováno edukaci ohledně Vašeho onemocnění za poslední rok? (uveďte prosím Váš odhad): …………………………………………….......(hodin, minut) 23) Byl zdravotnický personál ochoten odpovídat na Vaše případné otázky? a) vždy b) ve většině případů c) pouze někdy d) nebyl ochoten 24) Jakou formou si zdravotnický personál ověřil, zda jste podaným informacím porozuměl(a)? a) položením otázky „porozuměl(a) jste všemu?“ b) položením kontrolní otázky, na kterou jste sám (sama) musel(a) odpovědět c) písemným testem d) jinou formou (prosím dopište) ......................................................................................... e) nikdo nezjišťoval, zda jsem podaným informacím porozuměl(a) f) nepamatuji si 25) Existovala nebo existuje u Vás nějaká překážka, která bránila (brání) edukaci? Můžete označit více možností a) ano porucha zraku porucha sluchu bolest – dopište prosím jaká …………………………………………………………… dušnost stres, úzkost, deprese únava, spavost, vyčerpání léky, které zhoršují pozornost a komunikaci duchovní nebo kulturní překážka jiné – dopište prosím ………………………………………………………………… b) ne 26) Pokud u Vás existovala nějaká překážka edukace, brali na to zdravotníci ohled? a) ne b) ano, všichni c) ano, pouze někteří 27) Znáte vhodné potraviny pro dietu u anginy pectoris? (označte prosím všechny správné odpovědi) a) maso bílé, libové, bez kůže (kuřecí, krůtí, z králíka) b) červené maso, husí a kachní maso, uzeniny, konzervy, vnitřnosti c) ryby mořské a sladkovodní (losos, pstruh, sardinky, šproty, štika, kapr, sleď, makrela, tuňák) d) zelenina čerstvá, dušená, mražená, čerstvé ovoce e) celozrnné pečivo f) nevím 4 body
28) Jaký je vhodný způsob úpravy stravy při angině pectoris? (správná je pouze jedna možnost) a) smažení a pečení b) vaření a dušení c) grilování d) nevím 1 bod 29) Znáte vhodné pohybové a rekreační aktivity u anginy pectoris? (označte prosím všechny správné odpovědi) a) vytrvalostní jízda na kole nebo rotopedu, rychlá chůze v terénu b) skákání přes švihadlo c) sprint d) plavání e) saunování f) nevím 2 body 30) Jaké jsou zásady správného užívání nitrátů (označte jednu správnou odpověď) a) při záchvatu bolesti na hrudi si vložím tabletu/nebo aplikuji sprej pod jazyk a ihned zavřu ústa, po odeznění bolesti můžu zbytek tablety vyplivnout; pokud bolest neodezní (nejpozději do 20 min od aplikace léku a ukončení fyzické zátěže), musím neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Nesmím užít víc než 2 dávky denně. b) při záchvatu bolesti na hrudi vložím tabletu/nebo aplikuji sprej pod jazyk až po 10 minutách obtíží; pokud bolest neodezní asi do 1 hodiny od aplikace léku a ukončení fyzické zátěže, musím aplikovat další dávku. Nesmím užít více než 10 dávek denně, protože pak již ztrácí lék účinnost c) při záchvatu bolesti na hrudi spolknu tabletu/ nebo si aplikuji sprej pod jazyk a ihned vyhledám lékařskou pomoc, i když dojde k odeznění obtíží. Neužívám více než jednu dávku denně, protože pak již ztrácí lék účinnost d) nevím 1 bod 31) Jak se zachováte v případě, když pocítíte náhlou bolest na hrudi, která přetrvává déle než 20 minut i v klidu a nereaguje na žádné léky (správná je pouze jedna odpověď): a) půjdu/nechám se zavést k lékaři (internista, kardiolog, praktický lékař), který mne léčí pro srdeční chorobu b) setrvám v klidu ještě několik hodin a budu čekat, zda se potíže nepřestanou; budou-li přetrvávat, vyhledám lékařskou pomoc c) ihned přivolám lékaře/ záchrannou službu, do příjezdu pomoci setrvám v klidu d) nevím 1 bod; za odpověď a) 0,5 bodu 32) Jak se zachováte v případě, že pocítíte náhlou bolest na hrudi, která přetrvává déle než 20 minut i v klidu a nereaguje na žádné léky a víte, že v blízkosti (do 10 min cesty) je nemocnice, která není plně vybavená a specializovaná na léčbu srdečních chorob – podstatně dále (do 45 minut cesty) je nemocnice plně vybavená a specializovaná na léčbu srdečních chorob (správná je pouze jedna odpověď):
a) přivolám záchrannou službu, která mi poskytne akutní péči na místě a může reagovat na případné komplikace při převozu, předpokládám, že zdravotníci na základě zhodnocení mého stavu mne transportují do správné nemocnice b) pokusím se dopravit do specializované nemocnice vlastními silami a prostředky (nenechám to náhodě) i s rizikem, že mi bude poskytnuta péče později, ale kvalitnější c) nevím 1 bod 33) Znáte správnou hladinu HDL cholesterolu („hodný“ cholesterol), který působí příznivě na cévy? a) muži více než 1,0 mmol/l; ženy více než 1,2 mmol/l. b) muži více než 2,0 mmol/l, ženy více než 2,2 mmol/l c) muži méně než 1,0 mmol/l, ženy méně než 1,2 mmol/l d) nevím 1 bod 34) Jaké jsou doporučené nejvyšší hodnoty krevního tlaku u kompenzovaného pacienta s anginou pectoris? a) do 150/100 torrů b) do 139/89 torrů c) do 100/70 torrů d) nevím 1 bod 35) Znáte definici anginy pectoris? (správná je pouze jedna odpověď) a) u dospělého jedince hodnoty krevního tlaku větší nebo rovny 140/90 torrů, prokázané alespoň ve 2 ze 3 měření v průběhu několika týdnů b) bolest vyvolaná nedokrevností srdečního svalu, která vzniká při fyzické nebo psychické zátěži a ustupuje v klidu. c) ložiskové odumření srdeční svaloviny způsobené velkou nerovnováhou mezi přísunem živin včetně kyslíku a nároky látkové přeměny srdeční svaloviny. d) Nevím 1 bod Maximální možný počet bodů: 13
Příloha v. Zdraví pro všechny v 21. století. Cíl 11: Zdravější životní styl CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL
DO ROKU 2015 BY SI LIDÉ V CELÉ SPOLEČNOSTI MĚLI OSVOJIT ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL
Životní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Jeho vliv se uplatňuje v celé řadě oblastí života – v rodině, ve škole, na pracovišti, volnočasových aktivitách atd. Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výživy (nadměrný energetický přívod, převaha živočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i když v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je možno pokládat za pozitivní (zvýšená spotřeba zeleniny, ovoce, drůbežího masa, pokles spotřeby vepřového masa, trvanlivých salámů, másla, vajec, cukru). Přesto se vyskytuje příliš často nadváha až obezita u mužů i žen. Souvisí to i s nízkou pohybovou aktivitou populace. Na úseku výživy a nezávadnosti potravin je nutná těsná spolupráce při určování cílů přispívajících ke zdraví v rámci meziresortní potravinové politiky. Důležitost takové spolupráce narůstá. Vhodné potraviny dokáží snížit riziko mnoha chorob a jejich zemědělská a potravinářská produkce může navíc přispívat k trvale udržitelnému rozvoji a zdravému životnímu prostředí. Řada úkolů i v této oblasti je zapracována a řešena v Akčním plánu zdraví a životního prostředí ČR, v programech podpory zdraví a v materiálu „Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice“, který byl přijat vládou usnesením vlády ze dne 10.12.2001 č. 1320 a v Národním programu rozvoje sportu pro všechny přijetím usnesení vlády č. 17 ze dne 5. 1. 2000. Pro další zlepšování zdraví jsou pozitivní změny životního stylu jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších cílů.
Dílčí úkol č. 11. 1. Rozšířit zdravé chování ve výživě a zvýšit tělesnou aktivitu
Současný stav: V posledním desetiletí bylo v ČR vykonáno mnoho pro změnu životního stylu populace, jehož pozitivní ovlivňování je jednou z priorit Národního programu zdraví. Většina aktivit byla směřována do edukace veřejnosti, zdravotnických i jiných profesionálů a díky široce koncipovaným projektům podpory zdraví v rámci Národního programu zdraví bylo dosaženo výsledků, které se začínají odrážet v jednání a chování lidí. Důležitými předpoklady zdravého způsobu života jsou nadále změny ve výživě a zvýšení pohybové aktivity. Současný stav výživy populace v ČR není, přes některá zlepšení, uspokojivý. Pro zlepšení vlivu výživy na zdraví je nutno dosáhnout dalších změn ve spotřebě i úpravě potravin. Více než polovina české populace nesplňuje doporučovanou úroveň pohybové aktivity. Nedostatek středně intenzivní pohybové zátěže způsobuje časté vady držení těla, podílí se na vzniku mnoha chronických neinfekčních onemocněních (obezity, kardiovaskulárních nemocí, diabetu, osteoporózy aj.), které postihují značný počet lidí produktivního věku a jsou častou příčinou dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
11.1.1:
Zlepšit spotřebu potravin snížením příjmu celkové energie, tuků, soli a cukru a zvýšením příjmu zeleniny, ovoce, brambor, mléka, luštěnin, celozrnných obilných výrobků a ryb. - řídit se výživovými doporučeními WHO CINDI, - zvýšit četnost zařazování zeleniny v každodenním jídelníčku, - realizovat prevenci jódového deficitu a monitorovat situaci, - snižovat počet dětí a dospělých s nadváhou a obezitou a stabilizovat jejich optimální váhy na základě ozdravění stravovacích návyků, - zlepšovat přísun vápníku podporou spotřeby mléka a mléčných výrobků, podporou spotřeby mléka ve školách,
- zabezpečovat edukaci o potravních zdrojích kyseliny listové a suplementaci cílových skupin (těhotné ženy), - projednat otázku fortifikace obilovin kyselinou listovou a pyridoxinem odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MPSV, MZe, MŠMT, podnikatelé, Společnost pro výživu, VLA JEP, nevládní organizace, SZÚ, HS, těhotenské poradny, pediatři, odborné společnosti ČLS JEP
termíny:
11.1.2:
2005
Zabezpečit příjem zdravotně nezávadných potravin - zvyšováním úrovně znalostí populace o zdravotně žádoucích potravinách, zvyšováním nabídky a dostupnosti zdravotně žádoucích potravin a omezováním nabídky a dostupnosti potravin nežádoucích, - zvyšováním znalostí zaměstnanců v oblasti školního, společného a veřejného stravování, - kontrola a postih prodejců potravin při zjištěných závadách odpovědnost:
MZ, MŠMT, MZe
spolupráce:
MPSV, instituce řízené MZe, podnikatelé, Společnost pro výživu, VLA JEP, nevládní organizace, SZÚ, HS, ČZPI
termíny:
11.1.3:
průběžně a rok 2003
Zvýšit úroveň všestranné pohybové aktivity obyvatelstva: - vytvářením podmínek pro pohybovou aktivitu budováním veřejných a školních sportovišť, turistických a cyklistických stezek, podporou sportovních akcí pro širokou veřejnost, zejména všestranně podporovat rozvoj organizací pěstujících pobyt v přírodě a tělovýchovné a sportovní aktivity na úrovni rekreačního sportu i za cenu přechodného snížení podpory výkonnostního sportu; podporovat výuku a výchovu cvičitelů a učitelů takto zaměřených aktivit, - propagací významu a zdravotní prospěšnosti pohybové aktivity a ovlivňováním postojů dětí, rodičů, osob nad 65 let, učitelů, státních a zastupitelských orgánů, - sledováním tělesné zdatnosti mládeže a výskytu onemocnění pohybového aparátu
odpovědnost:
MZ, MŠMT
spolupráce:
MDS, SZÚ, HS, územně samosprávné celky, pediatři, VLA JEP, nevládní organizace
termíny:
11.1.4:
2003–2005
Prostřednictvím školy zlepšit stav pohybového aparátu dětí a za tím účelem: - v základních a středních školách zavést nové vzdělávací standardy Člověk a zdraví orientované na školní tělesnou výchovu - zvýšit úroveň informovanosti učitelů (pravidelné semináře, sledování nových trendů v prevenci poruch pohybového aparátu dětí), - propagovat a zavádět školní tělesnou výchovu zaměřenou především na všestranný a zdravý tělesný rozvoj a vychovávat příslušně vzdělané učitele, zavést osnovy, které by umožnily zapojení všech žáků do aktivního pohybu v průběhu celé vyučovací hodiny tělesné výchovy, - zlepšovat ergonomickou situaci ve školách (vybavovat školy vyhovujícím nábytkem), - zavádět prostřednictvím dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků cílené preventivní programy včetně možností psychické relaxace odpovědnost:
MŠMT, MMR
spolupráce:
MZ, SZÚ, HS, VLA JEP, nevládní organizace, územně samosprávné celky
termíny:
2003–2005
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - saturace obyvatelstva jódem, - výskyt obezity, - spotřeba potravin, - počet dispenzarizovaných dětí pro nemoci pohybového aparátu
Dílčí úkol č. 11. 2. Zvýšit nabídku, cenovou dostupnost a dosažitelnost biologicky hodnotných, hygienicky a zdravotně nezávadných potravin (tzv. bezpečných potravin)
Současný stav: Potraviny tvoří z hlediska životních nákladů stále vysoký podíl v rodinném rozpočtu. To vede nezřídka k jednostrannému nákupu levných druhů potravin, jejichž sortiment a nutriční složení nemusí být v některých obdobích roku plně ve shodě s výživovými doporučeními. Zatímco doporučené dávky potravin jsou v ČR prakticky dodrženy u cereálií, spotřeba zeleniny je pouze asi na 60 % doporučení, spotřeba ovoce asi na 65 % doporučení a mléka asi na 60 % doporučení. Spotřeba masa je asi o 20 % vyšší než je doporučení. Počet alimentárních onemocnění je v ČR stále vysoký, i když průmyslově vyráběné potraviny, či společné stravování netvoří převahu případů. Expozice chemickým látkám a přívod mikronutrientů je pravidelně sledován. I když se nabídka druhů potravin v posledním desetiletí mimořádně zvýšila (prakticky desetinásobně), problémem zůstává dostupnost některých druhů, především zeleniny, ovoce, mléka a mléčných výrobků, pro sociálně slabší vrstvy obyvatel. Svou roli stále ještě hrají i nevhodné stravovací návyky. Na trhu roste podíl potravin z tzv. organického zemědělství, ale tyto potraviny jsou většinou dostupné pouze za vyšší ceny. Nikdo zatím v ČR vědecky nedokázal, že jejich bezpečnost je obecně vyšší než u konvenčních potravin. Na trhu se postupně také objevují tzv. potraviny nového typu, včetně potravin vyrobených z geneticky modifikovaných surovin. Veřejnost k takovým potravinám často přistupuje s obavami, někdy s neodůvodněnou kritikou či optimizmem. Objevují se také potraviny ošetřené netradičními metodami, například konzervované ozářením, které mohou být i zdravotně bezpečnější, ale veřejnost se jich obává bez znalosti podstaty věci. I když se veřejná komunikace o bezpečnosti potravin prohlubuje, nedávné problémy s BSE, dioxiny, listeriemi, či jinými nebezpečnými agens, zvyšují psychologický tlak na konzumenty, kteří se cítí být často nedostatečně informováni nebo jsou i některými zájmovými skupinami dezinformováni. Programy podpory zdraví výchovně působí na různé cílové skupiny obyvatel, přesto u části populace převládá při výběru potravin především tlak ceny.
V těchto podmínkách je potřebné organizovat aktivity, do kterých jsou zapojeny všechny složky společnosti – státní instituce, nezávislé akademické instituce, zástupci spotřebitelů a výrobců potravin. Aktivity ke splnění dílčího úkolu:
11.2.1:
Podporovat komunikaci mezi státem, výrobci potravin a spotřebiteli s cílem nastolit trvalou spolupráci – vytvořit komunikační platformu pro všechny účastníky.
11.2.2:
11.2.3:
odpovědnost:
MZ, MZe
spolupráce:
MF, instituce řízené MZe, SZÚ, spotřebitelské svazy, výrobní svazy
termíny:
2004
Podporovat produkci bezpečných potravin odpovědnost:
MZe
spolupráce:
MZ, MF
termíny:
průběžně
Podporovat management zdravotních rizik a kontrolovat zavedení programů typu HACCP
11.2.4:
odpovědnost:
MZe
spolupráce:
MZ, svazy spotřebitelů, kontrolní organizace
termíny:
průběžně
Rozvíjet programy podpory zdraví s cílem zlepšit výchovu výrobců a konzumentů v dané oblasti
11.2.5:
odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MZe, MŠMT, spotřebitelské svazy, výrobní svazy, SZÚ, HS
termíny:
průběžně
Sledovat dietární expozici chemickým látkám odpovědnost:
MZ
spolupráce:
SZÚ, HS, ČZPI, SVS
termíny: 11.2.6:
průběžně
Sledovat spotřebu potravin odpovědnost:
MZ, MZe
spolupráce:
SZÚ, HS, ČSÚ
termíny:
průběžně
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - cenový index vybraných potravin, - hlášená alimentární onemocnění a incidence mikrobiální kontaminace potravin, - výskyt patogenních mikroorganizmů v potravinách na trhu v ČR, - počet potravin nového typu na trhu v ČR (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století)
Zdraví pro všechny v 21. století. Cíl 12: Snížit škody způsobené alkoholem, drogami a tabákem
CÍL 12: SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM
DO ROKU 2015 VÝRAZNĚ SNÍŽIT NEPŘÍZNIVÉ DŮSLEDKY NÁVYKOVÝCH LÁTEK, JAKO JE TABÁK, ALKOHOL A PSYCHOAKTIVNÍ DROGY
Kouření cigaret způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů. Nadměrný konzum alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv na riziko úrazů, na některé druhy zhoubného bujení a výskyt nervových a dalších nemocí. Drogy mají kromě toxických účinků vážné sociální dopady, vliv na psychické poruchy a zvyšují riziko některých závažných infekcí (AIDS, virové záněty jater atd.).
Všechny vyspělé státy mají v různém rozsahu vypracovány postupy na řešení těchto vážných zdravotních rizik. V roce 2002 MZ připravuje přepracované znění návrhu zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
Dílčí úkol č. 12. 1. Mezi osobami staršími než 15 let by mělo být 80 procent nekuřáků a mezi osobami mladšími než 15 let by nekuřáci měli představovat téměř 100 procent
Současný stav: V ČR neexistuje moderně pojatý zákon, který by poskytl komplexní legislativní rámec pro účinné snižování škod způsobených kouřením. Levné tabákové výrobky (včetně kusových cigaret) jsou velmi snadno dostupné. Přetrvává oficiální (reklama) i skrytá (mediální, chování veřejných osobností, propagace sponzorských darů) podpora tabákového průmyslu a kouření. Tabákové výrobky jsou stále zařazeny mezi potravinářské zboží, jsou nejdostupnější potravinářskou komoditou a jejich prodej je stále zdrojem značného zisku pro prodejce. Důsledkem je vysoká prevalence kuřáků především v populaci dospívajících a mladých dospělých do 34 let (20 % patnáctiletých, z toho 22 % chlapců a 18 % dívek, kouří alespoň jednu cigaretu týdně), nízká úroveň ochrany nekuřáků před tabákovým kouřem v prostředí, zejména dětí předškolního a školního věku, vysoká prevalence fatálních i nefatálních následků kouření, vyšší úroveň úmrtnosti na nádory související s kouřením v porovnání s ostatními státy. Současně narůstají aktivity nevládních organizací a vybraných skupin zdravotnických odborníků při tvorbě a realizaci programů primární prevence kouření a léčby závislosti farmakologické a behaviorální. V důsledku osvětového působení začíná veřejnost více vnímat kouření nejen jako vážné zdravotní riziko, ale také jako společensky nevhodné chování.
Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 12.1.1:
Pro zvrácení negativního trendu vývoje kuřáctví přijmout účinná legislativní opatření odpovědnost:
MZ, MZe
spolupráce:
všechny resorty, PLDD, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, nevládní organizace, např. EMASH (Asociace lékařů „Kouření nebo zdraví“), Koalice proti tabáku
termíny:
příprava zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky a do konce roku 2002 jeho předložení Parlamentu, pak kontrola dodržování tohoto zákona průběžně
12.1.2:
Cílenou daňovou politikou v oblasti zdanění tabákových výrobků přispět ke snižování škod na zdraví způsobených tabákem
12.1.3:
odpovědnost:
MF
spolupráce:
MZ, PLDD
termíny:
2005
Zákaz reklamy na tabákové výrobky, jejich propagace a sponzorství spojeného s reklamou tabákových společností
12.1.4:
odpovědnost:
MPO
spolupráce:
MZ, MŠMT, ČOI, nevládní organizace
termíny:
v roce 2003 příprava legislativního opatření, pak kontrola průběžně
Účinná ochrana nekuřáků, především dětí, před pasivním kouřením odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MŠMT, nevládní organizace, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření
termíny:
v roce 2002 příprava legislativního opatření. Do konce roku 2003 zavedení do praxe, pak kontrola průběžně
12.1.5:
Podpora účinných preventivních programů a podpora osvětových kampaní zaměřených na zvýšení informovanosti široké veřejnosti o rizicích kouření pro zdraví, na změnu postojů a chování ve prospěch zdravého způsobu života odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MŠMT, MF, MPSV, územní samosprávné celky, nevládní organizace, odborné společnosti ČLS JEP, poradní skupina SZÚ pro prevenci kouření, HS
termíny:
v roce 2002 vypracovat návrh mediální kampaně, využívat příležitosti
Světového
dne
bez
tabáku
SZO
(květen)
a Mezinárodního nekuřáckého dne (listopad) průběžně.
12.1.6:
Dostupnost léčby závislosti na tabáku a specializovaného poradenství v odvykání kouření odpovědnost:
MZ
spolupráce:
HS, IPVZ, ZP, územní samosprávné celky, nevládní organizace
termíny:
v roce 2002 mapování stávající sítě, do konce roku 2002 po konzultaci s odbornými společnostmi ČLS JEP definování cílového stavu. Do konce roku 2005 dosažení cílového stavu. Kontroly průběžně, po roce 2005 přizpůsobování sítě aktuálním potřebám a trendům průběžně.
12.1.7:
Zřízení koordinačního, monitorovacího a výzkumného pracoviště, které převezme odpovědnost za implementaci Evropského akčního plánu Evropa bez tabáku v ČR
12.1.8:
odpovědnost:
MZ
spolupráce:
MŠMT, MPSV, SZÚ
termíny:
leden 2003
Rozvinout preventivní programy a v příslušných legislativních návrzích řešit určení finanční spoluúčasti všech subjektů, které se na tvorbě a realizaci programů podílejí (týká se i dílčího úkolu č. 12.2.4). odpovědnost:
MZ
spolupráce:
ZP
termíny:
příprava legislativních opatření 2003
Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - prevalence kuřáctví ve vybraných skupinách populace, - počet zařízení poskytujících léčbu a poradenství osobám, které chtějí přestat kouřit, - spotřeba tabákových výrobků, - výskyt
onemocnění
vyvolaný
užíváním
tabákových
výrobků
(nádorová
onemocnění, onemocnění srdce a cév, chronická plicní onemocnění), úmrtnost, hospitalizovanost, pracovní neschopnost, - počet komunitních preventivních programů proti návykovým látkám (Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století)
Příloha vi. Madridská charta a deset strategií pro Evropu bez tabákového kouře. 1. Uznat a chránit právo člověka na společné nekuřácké prostředí. 2. Uzákonit právo na společné nekuřácké prostředí. 3. Postavit mimo zákon reklamu, propagaci tabákových výrobků a sponzorování tabákových firem. 4. Informovat každého občana o nebezpečí spotřeby tabákových výrobků a rozsahu dosavadních škod způsobených tabákem. 5. Ujistit ty, kteří chtějí s užíváním tabákových výrobků přestat, o pomoci a široké podpoře, které se jim dostane. 6. Stanovit, že nejméně jedno procento daňových výnosů z tabákových výrobků bude určeno na financování zdraví prospěšných aktivit a na zvládání problémů, které spotřeba tabáku přináší. 7. Zavést postupné zdražování tabákových výrobků. 8. Zakázat nové metody usnadňující dostupnost nikotinu a zablokovat budoucí marketingové strategie tabákového průmyslu. 9. Monitorovat škodlivé účinky a hodnotit účinnost ochranných opatření. 10. Vybudovat spojenectví mezi všemi skupinami společnosti, které mají zájem na posilování a rozvoji zdraví (Zdraví 21: Osnova programu Zdraví pro všechny v Evropském regionu Světové zdravotnické organizace: Madridská charta a deset strategií pro Evropu bez tabákového kouře.
Příloha vii. Přehled hlavních lázní zabývajících se kardiovaskulární problematikou Tabulka 10 – Přehled hlavních lázní zabývajících se kardiovaskulární problematikou (Špinar, Vítovec, 2003, s. 347) název indikace přírodní léčivé zdroje poloha (nadmořská výška) Teplice nad
choroby srdce a cév
Bečvou
hydrogenuhličitano-vápenatá
blízko Hranic na
kyselka s velkým obsahem
Moravě, v údolí
fluoridů
Bečvy
minerální voda Poděbradka
východně od Prahy
bohatá na oxid uhličitý
v Polabské nížině
vřídelní plyn CO2,
jihovýchodně od
hydrogenuhličitanová-
Mariánských Lázní
(254 m) Poděbrady
choroby srdce a cév
(185 m) Konstantinovy
choroby srdce a cév
Lázně
sodnohořečnatá kyselka (520 m) Libverda
choroby srdce a cév,
minerální prameny využívané
severně od Liberce
neurózy
ke koupelím i pití
mezi masivem
(424 m)
Smrku a svahy Jizerských hor
Františkovy
choroby srdce a cév,
minerální vody, 21 pramenů
severozápadně od
Lázně
gynekologické,
minerálních vod, sirnoželezitá
Chebu v ústí
pohybové ústrojí
slatina, vřídelní plyn CO2
Ašského výběžku
(445 m)
Příloha viii. Zajímavé kasuistiky z historie o infarktu myokardu Fejfar, Z. Srdce v labyrintu světa, 1997: »Až do 2. světové války bylo u nás poměrně málo nemocných s infarktem myokardu – ten byl rozpoznán u živého člověka až na začátku 20. století. V naší republice poprvé popsal zaživa rozpoznaný infarkt bratislavský profesor Jaroslav Sumbal v roce 1929. Když jej však o devět let později sám dostal, nepoznal ho, ačkoliv – jak napsal jeho žák a nástupce profesor Vlado Haviar – byl typicky klinicky i na EKG. „V klinice u něj převládal od prvního momentu strach a úzkost z infarktu. Tehdy to bylo ještě poměrně vzácné onemocnění. Ne tak časté jako dnes (otištěno v roce 1989). Strach prof. Sumbala byl motivován i tím, že právě v té době došlo na klinice k nucenému odchodu všech Čechů a na přechodný čas jsem zůstal na klinice sám spolu s dvěma mediky. Na EKG křivce byly změny typické pro akutní infarkt. Uvažoval jsem, co mám dělat. Rozhodl jsem se ukázat mu jiné EKG, bez jakýchkoliv chorobných změn. Podařilo se mi namluvit mu, že nemá infarkt, a on uvěřil! Po dvou-třech dnech se už cítil lépe až dobře a bral se z postele ven. Vzhledem k tomu, že jsem mu stále tvrdil, že to nebyl infarkt, neměl jsem jinou možnost, než tolerovat mu předčasné vstávání a ostatní pohybovou aktivitu. Ale hojení a změny na EKG ustupovaly poměrně rychle, a tak po pár týdnech byl oběhově v pořádku a začal zase normálně pracovat.“ V té době ještě platilo základní léčebné pravidlo pro nemocné s infarktem – přísný klid na lůžku několik neděl. O časném vstávání se začalo uvažovat až na začátku 50. let v USA. Haviarova vynucená zkušenost tuto možnost nabídla, ale bohužel jí nevyužil. Je to jeden z mnohých případů, kdy nové, neočekávané pozorování zastihne odborníka nepřipraveného takový poznatek dále doložit a zveřejnit« (Fejfar, Srdce v labyrintu světa, 1997, s. 23–24).
Haviar, V. Srdce tě varuje, 1989: »Osmačtyřicetiletý obtloustlý muž se přihlásil na jednoměsíční brigádu. Myslel, že těžká práce v kamenolomu mu může být jen prospěšná – ubude na hmotnosti a jeho zlenivělé svaly přijdou „do formy“. Ráno před odchodem vstal o něco dříve než obvykle. Chtěl se beze spěchu vypravit na cestu. Při holení se mu náhle udělalo nevolno, jako by mněl omdlít. Musel ulehnout, protože cítil, že ztrácí vědomí. Pomyslel si: „Tvrdě jsem spal, příliš prudce jsem se vzbudil, a z toho
to asi bude.“ Po chvíli potíže přešly. Muž odjel na brigádu. Tam celý měsíc tvrdě pracoval. Dělalo mu to celkem dobře, jen občas, zejména po prudším pohybu, pocítil bolest u srdce. Našel vysvětlení: bolest u srdce je zřejmě znamením, že si ještě nezvykl na práci, že srdce ještě neumí podat zvýšený výkon tak docela bez obtíží. O „správnosti“ této domněnky sám sebe přesvědčoval tím, že si už několikrát všiml, jak se mu srdce rozběhlo zdánlivě bez zjevné příčiny. Koncem měsíce však tyto příznaky ustupovaly. Muž se cítil opravdu výborně. Práce a pobyt na čerstvém vzduchu mu prospěly. Po návratu domů napadlo jednoho jeho přítele – lékaře zajímat se o příčinu oné mdloby tehdy před odjezdem. Přemluvil ho, aby se dal vyšetřit. Umíte si představit, jaké překvapení vyvolalo zjištění, že na srdci je infarkt ve stadiu hojení?! Pacient celé toto onemocnění překonal vlastně v plné práci, a to ještě tak těžké!« (Haviar, 1989, s. 91–92).
Fejfar, Z. Srdce a bolest. Eurorehab, 2000: »Před pěti lety dostal můj přítel profesor FE, mezinárodně uznávaný kardiovaskulární epidemiolog, bolesti do zad, které trvaly několik hodin. Ošetřující lékař souhlasil s diagnózou „pana profesora“, že se jedná o diskopatii a objednal ho na vyšetření CT. Diagnosa se mu zdála tak jasná, že ani nepotřebovat EKG. Večer doma dostal FE opět kruté bolesti mezi lopatkami, aby se mu ulevilo, lehl si na podlahu a asi za 60 minut náhle zemřel. Byla uzavřená pravá věnčitá tepna.« (Fejfar, Srdce a bolest, 2000, s. 145).
Příloha ix. Taxonomie vzdělávacích cílů Taxonomií rozumíme hierarchicky uspořádaný systém vzdělávacích cílů. Rozlišuje se taxonomie cílů v oblasti: 1. kognitivní (poznávací) – týká se osvojování si vědomostí a rozumových schopností, 2. psychomotorické – zahrnuje formování psychomotorických (pohybových, pracovních a jiných) dovedností, 3. afektivní (postojové, hodnotové) – týká se získávání názorů a postojů.
1 Klasifikace vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti Nejznámějším pokusem o klasifikaci vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti je Bloomova taxonomie. Zahrnuje šest hierarchicky uspořádaných kategorií cílů charakterizovaných takto: Tabulka 11 – klasifikace vzdělávacích cílů v kognitivní oblasti 1. Zapamatování Účastník bude po skončení vzdělávání schopen reprodukovat faktické údaje, 2. Porozumění 3. Aplikace
4. Analýza 5. Syntéza 6. Hodnotící posouzení
pravidla, postupy, zákony, vzorce, termíny, kritéria, teorie a jiné poznatkové struktury. Účastník bude po skončení vzdělávání schopen vysvětlit osvojené učivo ve formě pojmů, pouček, zákonů, pravidel, vzorců; ilustrovat učivo na konkrétním příkladě, pravidle, resp. formulovat poučku vlastními slovy apod. Účastník bude po skončení vzdělávání schopen aplikovat pochopené poznatky při řešení zadaného problému, navrhnout postup jeho řešení, použít vzorce při řešení příkladů, uvést vztah mezi pojmy a proměnnými, prokázat znalost pracovního postupu, plánovat postup řešení úkolu apod. Účastník bude po skončení vzdělávání schopen analyzovat problém na známé a neznámé prvky a nacházet vztahy mezi nimi. Účastník bude po skončení vzdělávání schopen vytvářet poznatkové struktury, kombinovat jejich jednotlivé prvky, vyhledávat prvky z mnoha pramenů a funkčně je integrovat v souladu se zadaným problémem apod. Účastník bude po skončení vzdělávání schopen posoudit hodnotu myšlenek, tvůrčích metod práce, zhodnotit efektivnost racionalizačních opatření a nových pracovních postupů, porovnat vyřešený problém s normou a vyvodit odpovídající závěry pro jeho další optimalizaci apod.
Je zřejmé, že důležitým znakem naznačené taxonomie v kognitivní oblasti je kumulativnost, tedy vyšší kategorie cílů zahrnuje kategorie nižší. Tak např., aby si účastníci osvojili učivo na úrovni aplikace, musí si nejdříve poznatky zapamatovat a porozumět jim.
2 Klasifikace vzdělávacích cílů v psychomotorické oblasti Nejpoužívanější taxonomií v psychomotorické oblasti je Daveova taxonomie. Obsahuje pět kategorií: Tabulka 12 – klasifikace vzdělávacích cílů v psychomotorické oblasti Účastník je schopen na této úrovni osvojit si psychomotorické dovednosti na základě 1. Imitace
pozorování, napodobit danou činnost při plné vědomé kontrole jejich jednotlivých úkonů. 2. Manipulace Účastník je schopen vykonat danou činnost na základě slovního návodu, činnost se postupně zdokonaluje. 3. Zpřesňování Účastník je schopen vykonat danou činnost skoro samostatně; činnost je stále přesnější. Účastník je schopen vykonat danou činnost celkem samostatně a plynule 4. Koordinace 5. Automatizace Účastník má již zautomatizované některé složky osvojované psychomotorické činnosti
3 Klasifikace vzdělávacích cílů v afektivní (postojové) oblasti D. R. Krathwohl se spolupracovníky vytvořili taxonomii cílů v afektivní (postojové) oblasti. V této taxonomii se rozlišuje pět základních kategorií: Tabulka 13 – klasifikace vzdělávacích cílů v afektivní (postojové) oblasti Účastník je citlivý na existenci určitých jevů nebo stimulů, je ochotný je vnímat, 1. Vnímavost 2. Reagování 3. Oceňování hodnoty 4. Integrování hodnot 5. Interiorizace hodnot v charakteru
případně je přijímat; na této úrovni se učení účastníků zaměřuje požadovaným směrem; postupně stimuly vnímají pozorněji a uvědoměleji. Účastník ochotně reaguje na dané stimuly a jevy; podrobuje se určitým pravidlům a normám; projevuje přitom určitou aktivitu a je spokojený s tímto reagováním. U účastníků dochází k interiorizaci (zvnitřnění) hodnoty prožitku, postoje apod.; pociťují závazek k hodnotě, uznávají ji, cení si ji; hodnota např. určitého postoje začíná ovlivňovat chování účastníka; vytváří se tak zájem anebo pozitivní postoj. Účastník při reagování na určité situace integruje hodnoty do soustavy; určuje pořadí hodnot; dominantní hodnoty; vytvářejí se základy hodnotového systému účastníka. Dotváří se hierarchie hodnot účastníka; jeho chování je už jasně vyhraněné.
(Kudlová b, 2005; Bastl, Švec, 1997, s. 8–9; Kalhous, 1995, s. 48–60)
4 Slovník aktivních sloves používaný k vymezování výukových cílů Tabulka 14 – slovník aktivních sloves používaný k vymezování výukových cílů podle Bloomovy taxonomie (kriteriem je jejich poznávací náročnost) Cílová kategorie Typická slovesa a jejich vazby, používané k vymezování cílů Definovat Doplnit Napsat Opakovat Terminologie, specifická fakta, klasifikace a Pojmenovat kategorizace, kritéria, obecné poznatky a Popsat generalizace v oboru teorie a struktur Dokázat 2. Pochopení (porozumění) Jinak formulovat Ilustrovat překlad z jednoho jazyka do druhého, převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá Interpretovat Objasnit interpretace, extrapolace (vysvětlení) Odhadnout Opravit Přeložit Aplikovat 3. aplikace Demonstrovat Diskutovat použít abstrakci a zobecnění (teorie, zákony, Interpretovat údaje principy, pravidla, metody, techniky, postupy, Načrtnout obecné myšlenky) v konkrétních situacích Navrhnout Plánovat Použít Analyzovat 4. analýza Provést rozbor rozbor komplexní informace (systému, procesu) na Rozhodnout prvky a části, stanovení hierarchie prvků, principu jejich organizace, vztahu a interakce mezi prvky Kategorizovat 5. syntéza Klasifikovat Kombinovat složení prvků a jejich částí do před tím Modifikovat neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo Napsat sdělení (zprávu) řada operací, nutných k vytvoření díla nebo projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů) Argumentovat 6. hodnotící posouzení Obhájit posouzení materiálů, podkladů metod a technik Ocenit z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána Oponovat nebo která si žák navrhne sám Podpořit (názory) Porovnat Provést kritiku 1. Zapamatování (znalost) specifických informací
Přiřadit Reprodukovat Seřadit Vybrat Vysvětlit Určit Převést Vyjádřit (vlastními slovy, jinou formou) Vysvětlit Vypočítat Zkontrolovat Změřit Prokázat Registrovat Řešit Uvést vztah mezi Uspořádat Vyčíslit Vyzkoušet Rozlišit Rozčlenit Specifikovat
Navrhnout Organizovat Reorganizovat Shrnout Vyvodit obecné závěry
Prověřit Srovnat s normou Vybrat Uvést klady a zápory Zdůvodnit Zhodnotit
(Kudlová b, 2005; Bastl, Švec, 1997, s. 9–10; Kalhous, 1995, s. 54)
Příloha x. Didaktické zásady Didaktické zásady ukazují, jak postupovat, aby bylo to, čemu se mají naučit druzí, srozumitelné a aby jim toho co nejvíc utkvělo v paměti, a také, aby získané poznatky uměli použít vždy, když je toho zapotřebí. Systém didaktických zásad bývá převážně prezentován tímto souborem: 1. Zásada komplexního rozvoje osobnosti žáka. V jakémkoliv předmětu, u každého tematického celku lze realizovat rozvoj všech tří základních struktur osobnosti žáka, tj. jak oblasti kognitivní, postojové, tak i oblasti psychomotorické. 2. Zásada vědeckosti vyžaduje, aby si žáci osvojovali poznatky na úrovni, která koresponduje se současnými ověřenými vědeckými poznatky a s postupným osobním vnímáním procesu vývoje každé vědní disciplíny. 3. Zásada individuálního přístupu zdůrazňuje požadavek přihlížet ve výuce k individuálním zvláštnostem jednotlivých žáků (např. vzhledem k jejich tělesnému a zdravotnímu stavu, citovým procesům, zájmům a sklonům, charakterovým vlastnostem, potřebám, zvláštnostem motivace učení, zvláštnostem domácího prostředí atd.). 4. Zásada názornosti. Jako pedagogové si musíme uvědomit, že 80 % informací jedinec vnímá zrakem, 12 % sluchem, 5 % hmatem a 3 % ostatními smysly. Současné výzkumy poukazují na to, že tradiční výuka uvedené údaje nerespektuje. Chceme-li opravdu něco poznat, potřebujeme se o tom co nejvíce dozvědět, důkladně si věci ze všech stran prohlédnout, vzít do ruky, ohmatat je, někdy očichat a ochutnat, zkusit si, jak a co se s nimi dá dělat. K tomu je nezbytné mít názorné pomůcky: obrázky, nákresy, modely, zvukové záznamy atd., také mít možnost s nimi manipulovat. 5. Zásada přístupnosti a přiměřenosti vyžaduje, aby učivo co do obsahu i rozsahu odpovídalo psychickému i somatickému rozvoji daného jedince. Postupovat od známého k neznámému, od snadného k méně snadnému, od blízkého ke vzdálenému. 6. Zásada soustavnosti vyžaduje, aby žáci pod vedením učitele postupovali při osvojování vědomostí a dovedností systematicky, aby se u žáka postupně upevňovaly dovednosti pracovat pravidelně a soustavně. 7. Zásada trvalosti a operativnosti předpokládá trvalé osvojení vědomostí a dovedností tak, aby pro každého jedince byly použitelné při dalším procesu sebevzdělávání i v praktických činnostech. Za trvalé a operativní pokládáme vědomosti a dovednosti, které:
–
uchovávají se dlouhodobě v paměti
–
v aktuálních situacích se vybavují ve slovech nebo činnostech bez větší námahy
–
podle potřeby umožňují řešit praktické nebo intelektuální úlohy (Kudlová b, 2005; Kalhous, 1995, s. 42–47).
8. Zásada uvědomělosti a aktivity předpokládá vytvoření aktivního a kladného vztahu k učení. Vědomosti a dovednosti žáků musí být výsledkem jejich samostatného myšlení, za přímé řídící účasti učitele nebo edukátora (Čadílek, Loveček, 2005, s. 33– 35). 9. Zásada spojení teorie s praxí. Jedná se o zásadu, která především vyžaduje, aby žáci a pacienti získané nové vědomosti a dovednosti ve výuce a edukaci mohli včas a na odpovídající úrovni uplatnit v praxi (Čadílek, Loveček, 2005, s. 39).
Příloha xi. Pedagogické principy Jedním z nejvýznamnějších atributů systému výchovy jsou pedagogické principy, které těsně souvisejí s výchovným cílem i s procesem jeho dosahování. Bývají někdy ztotožňovány s tzv. pedagogickými zásadami, jindy přísně rozlišovány. Výchozím principem každé úspěšné výchovně-vzdělávací činnosti je bezesporu princip cílevědomosti. Principem cílevědomosti rozumíme požadavek jasně stanovit finální (konečné, strategické) i etapové (dílčí, taktické) cíle každé výchovně vzdělávací práce. Princip soustavnosti (systematičnosti) představuje požadavek, aby všechno učivo bylo uspořádáno do logického systému a sledu tak, aby vyučování i žákovo učení – studium bylo co nejsoustavnější. Pojem soustavnost je odvozen od slova soustava, systém. Princip aktivnosti vyjadřuje základní pedagogickou potřebu opírat se při vyučování o činnost žáků, aktivizovat jejich poznávací, citové a volní procesy, opírat se o jejich zájem a stimulovat je vhodnou motivací. Princip názornosti znamená požadavek opírat proces učení o bezprostřední názor, tj. smyslové nazírání předmětů a jevů skutečnosti a jejich obrazů, nebo o názor zprostředkovaný, založený na vybavování představ žáků z paměti, jsou-li tyto dostatečně přesné, konkrétní a kvalitní. S názorností těsně souvisí princip uvědomělosti. Vyjadřuje logický požadavek organizovat celý výchovně vzdělávací proces tak, aby žák učivu, kladeným požadavkům a smyslu nebo významu jejich ovládnutí plně rozuměl a uvědoměle se s nimi ztotožňoval. Princip trvalosti vyžaduje, aby jednou osvojené vědomosti, dovednosti i zájmy a postoje se staly trvalým majetkem vychovávaného jedince. Princip přiměřenosti požaduje, aby obsah, formy a metody výchovy byly v souladu s věkovou vyspělostí jedince a s dosavadní úrovní, tj. s dosavadními znalostmi a schopnostmi vychovávaného jedince. Všeobecně uváděné principy obsahují i princip emocionálnosti, jímž se rozumí požadavek probouzet v žácích během pedagogického procesu i citové prožitky, opírat se o ně a udržovat radostnou tvůrčí pracovní náladu, při níž je zdolávání i náročných výukových úkolů snazší a méně únavné.
Princip všestrannosti je obrazem uceleného systému s vyváženými proporcemi teorie a praxe, duševního a fyzického, abstraktního a konkrétního, všeobecného a speciálního, nemluvě o informativním a formativním. Princip jednotnosti výchovného působení tvrdí, že úspěšná výchova předpokládá jednotu v požadavcích i v přístupech všech učitelů a vychovatelů, s nimiž se vychovávaný jedinec setkává (Kudlová b, 2005; Jůva, 1999, s. 68–73).
Příloha xii. EDUKAČNÍ LIST – ZÁZNAM (Kudlová a, 2005) Oddělení: Příjmení, jméno klienta: Medicínská diagnóza: Edukovaný je: Pa pacient RO rodina
OS ostatní
Používání pomůcek, závislost na přístroji: zubní protéza naslouchadlo berle/vozík dialýza inzulín respirační terapie stomie kardiostimulátor medikace jiné: Medikace ovlivňující edukaci: .................................................. Edukační potřeba v oblasti: 1. Podpora zdraví 2. Výživa 3. Vylučování 4. Aktivita – odpočinek 5. Vnímání – poznávání 6. Vnímání sebe sama 7. Vztahy 8. Sexualita 9. Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu 10. Životní principy 11. Bezpečnost – ochrana 12. Komfort 13. Růst/vývoj
Vztah klienta ke zdravotnickému zařízení: hospitalizovaný/ plánované propuštění: ambulantní účastník vzdělávací akce jiné:
Reakce na edukaci: DT VP OV NO Ne NP PD J
Dotazy Verbalizace pochopení Odmítnutí výuky Nutno opakovat Nezájem Neschopnost pochopit Prokázaná dovednost Jiné……
Plánované téma edukace: číslo, název: EP 1: EP 2: EP 3: EP 4: EP 5: EP 6: EP 7: EP 8: EP 9: EP 10: EP 11: EP 12: EP 13:
Edukace je zaměřena: Vstupní informace Jednorázové vzdělávání Průběžné vzdělávání Reedukace Informace při propuštění Jiné…… Forma edukace: U ukázka LE letáček VE verbálně AVTV Audio/Video/TV PÍ písemně I instrukce J jiné:……………
Existující komunikační bariéra: Smyslová: sluch zrak čich chuť hmat Fyzická: Jazyková: cizí jazyk: Řeč, čtení, psaní: afazie dysfazie apraxie dyslexie koktání Etnická: Duchovní: Psychická: stres úzkost deprese jiné: Neschopnost řeči: afázie: ..........jiné: Iatrogenní: lékař sestra léky jiné: Věk: .... let Biorytmus Bolest Akutní nemoc, prognóza: Jiné…..
Edukační anamnézu odebral/a, podpis:
Dne:
Zdroj informací:
EDUKAČNÍ ZÁZNAM – REALIZACE Datum: Od-do:
Téma (číslo) a forma (kód) výuky:
Reakce na edukaci: (kód)
Doporučení/řešení:
Příjemce edukace (vztah k nemocnému),
podpis:
Edukátor, podpis:
Příloha xiii. Povolení výzkumného šetření ve FN Olomouc
Příloha xiv. Povolení výzkumného šetření v Nemocnici ve Frýdku-Místku
