PŘÍLOHY
Příloha 1: Seznam účastníků výzkumu
Pěstitelé (uvedené množství hektarů představuje plochu, na které respondenti pěstují jablka): Bobek Karel, Pomona Těšetice a.s., Těšetice, Jihomoravský kraj, 71 ha. Demo Mikuláš, ZD Podlipan, Vitice, Středočeský kraj, 105ha. Fišer Jiří, ZD Dolany, Zájezd, Královéhradecký kraj, 250 ha. Fryčová Hana, LoPe 2000 s.r.o., Šepetely, Ústecký kraj, 147ha. Kratochvíl František, ZD Liběšice, Soběnice, Ústecký kraj, 70ha. Loskot Roman, SADY CZ, Velké Němčice, Jihomoravský kraj, 209ha. Mrňák Miroslav, Sady Tuchoraz s.r.o., Tuchoraz, Středočeský kraj, 300ha. Polívka Petr, ZD Libčany, Libčany, Královéhradecký kraj, 125ha. Schwarz Richard, Sady Schwarz Vranov s.r.o, Břasy, Plzeňský kraj, 50ha. Zikmundová Jana, Lukrena a.s., Nebílovy, Plzeňský kraj, 15ha.
Další respondenti: Bártová Alena, referentka SZIF v oddělení pro cukr, ovoce a zeleninu, Praha. Hejzlar Pavel, Portfolio Manager Fruits, Nutricia Deva a.s., Nové Město nad Metují. Ludvík Martin, předseda Ovocnářské unie ČR, Praha. Macháčková Eva, importní a exportní společnost Hortim, Praha. Šrajbr Jan, ředitel odbytového družstva CZ FRUIT, Praha.
Příloha 2: Otázky pokládané pěstitelům 1. Jak dlouho se již věnujete pěstování jablek? 2. Jak se toto odvětví proměňovalo v průběhu času (poptávka po odrůdách, technologie, způsoby skladování a pěstování)? 3. Na kolika hektarech sadů pěstujete jablka? 4. Jaký je původ (zahraničí versus Česká republika) vašich vstupů a technologií (stromky, hnojiva, chemické postřiky, stroje)? 5. Jaká je struktura vašich pracovníků (sezónní versus stálí zaměstnanci)? a. Najímáte pracovní sílu ze zahraničí? Pokud ano, jakým způsobem? 6. Jste členy odbytového družstva? a. Pokud ano, proč jste se pro toto členství rozhodli a jaké to má pro vás výhody a nevýhody? 7. Kam odchází největší část vaší produkce? a. Kolik vyprodukujete pro čerstvou spotřebu a kolik jde na zpracování? 8. Jaké máte certifikáty a jak je náročné plnit jejich podmínky ? a. V čem pro vás v praxi znamená dodržování principů SISPO a proč je pro vás důležité mít tuto ochrannou známku? b. Pokud pěstujete jablka pro zpracování na dětskou výživu, jaká opatření musíte přijmout? 9. Kdo podle vás řídí celý hodnotový řetězec? a. Kdo nejvíce diktuje pravidla a komu se nejvíce podřizujete? b. V čem konkrétně to spočívá? 10. Jaká je role státu a EU pro vaše podnikání? a. Jak vám pomáhají dotace od státu či Evropské unie? b. Je pro vás komplikované o tyto dotace žádat a získat je? c. Jaká zlepšení byste v této oblasti navrhoval/a? 11. Jaké si myslíte, že jsou největší bariéry, nebo problémy pro české ovocnáře? 12. Jaké jsou příležitosti pro inovace v tomto odvětví? 13. Co vnímáte jako největší ohrožení pro vaše odvětví? 14. Myslíte, že dosahujeme úrovně západních evropských států, co se týče technologií? 15. Myslíte si, že jsou zahraniční producenti oproti těm českým nějakým způsobem zvýhodněni? 16. Myslíte, že jsou současné výkupní ceny jablek adekvátní? a. Jak se ceny vyvíjely po příchodu obchodních řetězců na trh?
17. Je zapotřebí tak velkého dovozu ze zahraničí?
Příloha 3: Typologie řízení globálního hodnotového řetězce
Zdroj: Gereffi, Humphrey, Sturgeon 2005
Příloha 4: Druhy ovoce, na které se při dovozu ze třetích zemí do EU vztahují vstupní ceny (2012)
Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce 2012. Nařízení Komise (EU) č. 1006/2011, příloha 2. * celní kvóta WTO
Příloha 5: Přehled celních kvót WTO při dovozu ovoce a ovocných výrobků do zemí EU (2012)
Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce 2012. Nařízení Komise (EU) č. 1006/2011, příloha 7.
Příloha 6: Ceny výrobců jablek ve vybraných státech EU v období 2011/2012 (€/100 kg) Belgie
Nizozemsko Maďarsko
Polsko
80,03 53,22 60,01 29,4 Srpen 46,31 49,61 23,65 59,34 Září 48,88 37,91 49,14 24,12 Říjen 53,57 39,06 47,92 24,69 Listopad 47,35 40,38 45,24 28,32 Prosinec 55,79 38,65 44,81 31,67 Leden 48,62 37,41 49,25 37,76 Únor 56,91 44,13 52,38 40,97 Březen 72,46 46,01 51,61 40,98 Duben 59,88 50,16 55,5 40,74 Květen 75,4 53,22 53,17 51,46 Červen 77,34 67,7 54,24 x Červenec Zdroj: vlastní zpracování (data: Evropská komise 2012 – Jablka) (x = chybějící data).
Česká republika 47,56 50,14 50,03 48,66 48,42 46,82 47,13 49,41 48,03 47,99 49,29 45,44
Příloha 7: Podíl jednotlivých krajů na ploše osázené jabloněmi v Česku (%)
Hl. m. Praha a Středočeský Jihočeský 4% 6%
Plzeňský
22% 9%
Karlovarský Ústecký 13%
7%
4%
1%
1%
2% 14%
12%
Liberecký Královéhradecký Pardubický
5%
Vysočina Z droj: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ
Příloha 8: Top 7 obchodních skupin (s převahou rychloobrátkového zboží) v Česku v roce 2010 Pořadí 1.
Skupina/Firma
Tržby (mld.Kč, vč. DPH)
Celkový počet prodejen
63,2 316 Schwarz ČR 40 95 Kaufland 23,2 221 Lidl ČR 2. 51,1 520 Rewe ČR 22,2 196 Billa 28,9 324 Penny Market 3. 47,5 149 Tesco Stores ČR 71 Tesco hypermarket 6 Tesco obchodní dům 47 Tesco supermarket 25 Tesco Expres 4. 42,3 279 Ahold Czech Republic 55 Albert hypermarket 224 Albert supermarket 5. 33,1 13 Makro Cash&Carry ČR 6. 26,1 14 Globus ČR x 26 COOP 7. 13 37 SPAR ČR 33 Interspar 4 Spar supermarket 276,3 1328 TOP 7 Celkem bez COOP 302,3 TOP 7 + 1 Celkem vč. COOP Zdroj: Incoma Gfk 2012a, 2011 – vlastní úprava x = systém Coop nemá jednotnou vlastnickou strukturu, takže jeho pořadí není číslováno
