Přílohy Příloha č. 1 – Rozhovor s psycholožkou Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně 1. Jakým způsobem a kým jste kontaktováni? Na Krajském ředitelství policie Jihomoravského kraje pracuje v týmu věnujícímu se systému psychologické pomoci obětem závažné trestné činnosti 6 psychologů, z toho jsou 3 civilní a 3 policejní. Členové týmu mají stanovené tzv, „dosahy“. Uvedené znamená, že vždy jeden z týmu je v pohotovosti mimo pracovní dobu prostřednictvím krizového mobilního telefonu. K oběti trestného činu nebo ohrožené osobě intervent vyjíždí na základě výzvy služby vykonávajícího operačního důstojníka. 2. Jakým způsobem se podílíte na pomoci oběti? Každý případ je jiný a musí se k němu přistupovat individuálně. Intervenční služba je prováděna ve stejném rozsahu. Intervent ale na místě posoudí závažnost situace, vyžaduje-li stav ohrožené osoby lékařskou péči, je přivolán i lékař. Vhodné je s ohroženou osobou, obětí zůstat tak dlouho, pokud péči o ni nepřevezme někdo z rodiny. Intervent zůstává i nadále v telefonním kontaktu, v případě potřeby poskytuje i další intervence.
3. Jak dlouho poskytujete psychologickou pomoc? Psychologickou pomoc obětem trestných činů neposkytuji dlouho, protože systém psychologické pomoci Policie České republiky obětem trestné činnosti vznikl oficiálně teprve od 1. července 2010, ale v Brně jsme tento systém začali aplikovat již od dubna téhož roku. Specifikum týmu Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje spočívá v tom, že ho tvoří pouze psychologové. V jiných krajích se na intervencích podílí i vyškolení interventi – policisté. Systém pomoci obětem trestné činnosti funguje ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí. 4. Zúčastnila jste se poskytnutí pomoci oběti domácího násilí? Psychologickou pomoc jezdíme poskytovat především k závažným trestným činům, např. k pozůstalým násilných trestných činů, k vraždám, loupežím, znásilněním,
k dětským obětem, seniorům, k rodinám pohřešovaných osob, zejména dětí, a nejvíce k obětem dopravních nehod s těžkou újmou na zdraví nebo pozůstalým po oběti nehody. Intervencí v souvislosti s oběťmi domácího násilí je málo. Osobně jsem intervenovala pouze v jednom případě. 5. Spolupracujete s jinými organizacemi, které se zabývají pomocí obětem násilných činů? Nejvíce spolupracujeme se zmíněným Bílým kruhem bezpečí. Informujeme oběti a ohrožené osoby o jeho činnosti, předáváme informační materiály a navštívenky. Dále máme k dispozici seznam dalších pomáhajících institucí, odborných psychologických a psychiatrických
pracovišť.
S uvedenými
možnostmi
opět
ohroženou
osobu
seznamujeme, v případě aktuální potřeby i zprostředkováváme návštěvu u odborného specialisty. 6. Zúčastňujete se nějakých školení, a kdo vás školí? V loňském roce byli pracovníky Bílého kruhu bezpečí proškoleni instruktoři, kteří následně školí členy svých týmů. Individuálně se zúčastňujeme různých seminářů týkajících se psychologické pomoci. Na pracovišti si předáváme vzájemně důležité informace a zkušenosti, rozebíráme postupy v případech, ve kterých jsme intervenovali a potom je vyhodnocujeme. Spolupracujeme i s externím supervizorem, který koriguje naše postupy a předává nám svoje odborné poznatky. 7. Evidujete si vaše výjezdy k obětem? Základní informace o realizovaných intervencích se evidují centrálně na skupině krizové intervence na Policejním prezidiu Policie ČR v Praze. Každý intervent si zpracovává svoje poznámky.
Příloha č. 2 - Rozhovor s policejním psychologem Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně
1. Jakým způsobem a kým jste kontaktováni, liší se práce policejního a občanského psychologa? K ohrožené osobě vyjíždíme převážně na základě telefonické výzvy od operačního důstojníka. Péče o oběti se prakticky neliší v přístupu psychologa ve služebním poměru nebo občanského zaměstnance. V ostatních krajích České republiky jsou různé modely ve složení týmu na pomoc obětem, někde je tým z větší části složený z policistů, tým Krajského ředitelství Policie Jihomoravského kraje v Brně je složen výlučně z psychologů, a to jak služebních, tak občanských. Členové týmu se střídají v pravidelných intervalech v pohotovosti mimo pracovní dobu. 2. Jakým způsobem se podílíte na pomoci oběti? Naše práce a tým jsou postaveny tak, aby služba byla prováděna ve stejném rozsahu kterýmkoliv z členů tohoto týmu, nemělo by se to zásadně lišit. Nerozlišuje se, zda k případu vyjíždí služební nebo občanský psycholog. V jednotlivých případech si sami určíme, s kým budeme spolupracovat, komu se budeme intenzivněji věnovat, a především v jakém pořadí, pokud se na místě nachází více potencionálních klientů. My jim můžeme poskytnout okamžitou psychologickou pomoc, a dále je případně odkázat na další specializované odborníky. Jsou případy, kdy spolupracujeme s některými lidmi dlouhodobě. Pro tuto opakovanou pomoc neexistují obecná kritéria ohrožené osoby, je to tedy velmi individuální. Ohrožené osobě můžeme dále také předat informace, kontakty na další odbornou pomoc, pokud to již nepředala zasahující hlídka. Všechno záleží na okolnostech každého jednotlivého případu.
3. Jak dlouho poskytujete psychologickou pomoc? Vloni začátkem července vyšel závazný pokyn policejního prezidenta 1, ale v Jihomoravském kraji systém psychologické pomoci obětem trestné činnosti funguje již od dubna, takže za měsíc to bude již rok, co tuto službu poskytujeme. Péče o oběti
1
Závazný pokyn policejního prezidenta 97/2010 o systému psychologické pomoci obětem trestné činnosti a obětem mimořádných událostí
trestných činů není mou hlavní a jedinou pracovní náplní. Já jsem předtím sloužil na Pohotovostním a eskortním oddělení (PEO) a jezdil jsem k případům na signál z linky 158 v rámci služby bez ohledu na to, o jaký případ se jednalo. V únoru letošního roku se konal v Praze na Policejním prezidiu ČR seminář nazvaný „Systém psychologické pomoci Policie České republiky obětem trestné činnosti“, kde jsem prezentoval výsledky, kterých jsme dosáhli ve druhém pololetí roku 2010. Tématem semináře bylo poskytování pomoci obětem trestných činů a mimořádných událostí, při nichž je potřeba pomoc psychologa. Se svými zkušenostmi z půlročního fungování systému pomoci obětem se podělili kolegové z Krajského ředitelství Policie hlavního města Prahy. Rozdíl mezi naším týmem a pražským spočívá v počtu lidí zabývajících se psychologickou pomocí a jiným rozpisem naplánovaných služeb. Také se lišíme skladbou případů, ke kterým jsme vyzváni. 4. Zúčastnil jste se poskytnutí pomoci oběti domácího násilí? K domácímu násilí jsem vyjížděl také, protože jsem asi měsíc sloužil na skupině Domácího násilí služby kriminální policie a vyšetřování Městského ředitelství v Brně. Za tu dobu, co existuje systém pomoci obětem, není mnoho případů domácího násilí, kdy bychom prováděli intervenci u obětí. Nevybavuji si, kdy jsem naposledy vyjížděl k intervenci v případu domácího násilí, ale minulý týden jsem poskytoval psychologickou pomoc oběti, a to seniorce, na které bylo pácháno domácí násilí, kdy násilným pachatelem byl syn a ohroženou osobou jeho matka. Tento případ poté převzala moje kolegyně. 5. Spolupracujete s jinými organizacemi, které se zabývají pomocí obětem násilných činů? Nejvíce spolupracujeme se Spondeou a Bílým kruhem bezpečí. Se spoluprací jsme vcelku spokojeni, nelze ji hodnotit jako špatnou, nevidím žádný problém. Někdy mohou nastat menší problémy, kdy nejsou schopni aktuálně reagovat na naše požadavky, vykrýt to personálně (např. nemají volného právníka k sepsání nějakého úkonu apod.). 6. Zúčastňujete se nějakých školení, a kdo vás školí? Já nemám žádné zvláštní školení, žádný speciální výcvik k domácímu násilí. Vzhledem k tomu, že jsem sloužil na skupině Domácího násilí, tak jsem byl proškolen jenom na útvaru v rámci služby vedoucí skupiny a dříve při službě na základním útvaru
pracovníky krajské správy Brno formou přednášky a předvedením modelové situace v rámci vzdělávacích programů. Konkrétní školení na domácí násilí zatím pro psychology není. Spolu s kolegyní jsem členem a lektorem týmu v systému psychologické pomoci Policie České republiky obětem trestných činů. Lektorský kurz vedli pracovníci policejního prezidia za účasti Bílého kruhu bezpečí, Riapsu (Regionální Institut Ambulantních Psychosociálních Služeb) a ještě dalších organizací. A my jako lektoři školíme další členy, interventy, našeho týmu psychologické pomoci obětem trestné činnosti. 7. Evidujete si vaše výjezdy k obětem? Ano, zapisujeme si všechny výjezdy, kde intervenujeme a získaná data předáváme do Prahy. Tam existuje jedna centrální evidence, kterou zabezpečuje policejní prezidium, konkrétně Skupina krizové intervence, a zde se evidují veškeré výjezdy všech týmů pro pomoc obětem.
Příloha č. 3 – Rozhovor se členem interdisciplinárního týmu za Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje v Brně a lektorem Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje na problematiku domácího násilí 1. Provádíte prevenci domácího násilí a odkdy? Já jsem lektorem na problematiku domácího násilí a provádím na toto téma proškolování policistů společně s kolegyní, také lektorkou, která slouží na Odboru pořádkové policie. Poskytujeme policistům metodickou podporu. Je důležité, aby dokázali identifikovat domácí násilí, byli schopni navázat první kontakt s ohroženou osobou a uměli využít správným způsobem své pravomoci k ochraně ohrožených osob. Pracovníci Bílého kruhu bezpečí vytvořili materiály a proškolili lektory, kteří na základě žádostí jednotlivých útvarů policie provádějí následně další proškolování. Policie České republiky nemá jednotnou strategii prevence domácího násilí, na jednotlivých krajských ředitelstvích probíhá prevence odlišně. 2. Jakým způsobem probíhá prevence a kdo ji provádí? Z iniciativy jihomoravských policistů vznikl celorepublikový projekt „Nebuďte slepí k domácímu násilí“ spojením dvou úspěšných projektů realizovaných na teritoriu Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Projekt „Nebuďme slepí, zastavme domácí násilí“ pocházel od autorů – policistů z kroměřížského regionu a seznamoval občany s informacemi umožňujícími identifikovat domácí násilí a jeho nebezpečnost, podával informace o institucích nabízejících pomoc s kontaktními údaji, obsahoval bezpečnostní plán. Druhý projekt vytvořený na Městském ředitelství policie Brno „Nepodceňujme domácí násilí“ představoval výraznou pomoc pro policisty vyjíždějící k incidentům se znaky domácího násilí. Byly to výjezdové desky, které obsahovaly potřebné
metodické
a
administrativní
pomůcky.
Materiály
jsou
předávány
prostřednictvím policistů formou plakátů (příloha č. 4), skládaček (příloha č. 5). Prevence neprobíhá způsobem, že by se skládačky rozdávaly na potkání, ale distribuce je cílená, u podezření na domácí násilí. 3. Jak často probíhají školení? Školení na téma domácí násilí se neprovádí pravidelně, koná se buď na základě požadavků policejních útvarů ve výkonu, anebo toto školení nabízíme sami v případech pochybení policistů v rámci vykázání, při zákroku, při chybném zpracování spisového
materiálu. Tyto různé nedostatky může zjistit metodik průběžnými kontrolami v interních záznamech anebo z oznámení z intervenčního centra. Na vzdálenější útvary jezdíme školit a brněnské útvary proškolujeme v prostorách Vyšší policejní školy Ministerstva vnitra v Brně. Zde mají na tuto výuku přizpůsobenou učebnu, která znázorňuje reálné prostředí bytu, kde se policisté učí, jak komunikovat s ohroženou i násilnou osobou, jak vystupovat, jaká opatření mají provést. 4. Je školení povinné, dostane policista nějaké osvědčení? Školení k domácímu násilí nejsou povinná, policisté nedostávají žádná osvědčení o absolvování školení na téma domácí násilí. O proškolených policistech si vedeme evidenci, podepisují se na prezenčních listinách. 5. Spolupracujete s jinými organizacemi věnujícími se problematice domácího násilí? Ano, policie se stala členem interdisciplinárního týmu, který má spojovat zdravotní, sociální a policejní pomoc při odhalování a stíhání případů domácího násilí. Policii v tomto týmu reprezentuji společně se dvěma kolegyněmi z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje. Interdisciplinární tým pracuje ve dvou úrovních. Všichni členové interdisciplinárního týmu se setkávají během roku 2 – 3 krát, kde si předávají informace, co je nového, se děje, jaké projekty jsou v běhu. Uvnitř tohoto týmu existuje řešitelská skupina, která probírá jednotlivé konkrétní případy a snaží se najít optimální řešení. V letošním roce chce město Brno s podporou interdisciplinární spolupráce realizovat projekt „ Domácí násilí v obrazech a povídkách“, který bude zaměřen na žáky základních škol, studenty středních škol a širokou veřejnost. Záměrem projektu je výstava fotografií a vybraných žákovských prací k tématu domácího násilí s cílem podpořit informovanost žáků základních škol, studentů středních škol, široké veřejnosti a přispět tak k prevenci domácího násilí. Součástí výstavy bude přehled dosavadní interdisciplinární spolupráce ve městě Brně a distribuce informačních materiálů k problematice domácího násilí.
Příloha č. 4 – Plakát „Nebuďte slepí k domácímu násilí“
Příloha č. 5 - Skládačka „Nebuďte slepí k domácímu násilí (přední strana)
Příloha č. 5 - Skládačka „Nebuďte slepí k domácímu násilí (zadní strana)
