EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.12.2013 COM(2013) 927 final ANNEX 1
PŘÍLOHA
Výroční zpráva unijního guvernéra EBRD Evropskémuparlamentu za rok 2012 ke sdělení Komise sdělení místopředsedy Rehna po dohodě s předsedou
CS
CS
Výroční zpráva unijního guvernéra EBRD Evropskému parlamentu za rok 2012
2
Obsah: Úvod ..................................................................................................................................4 1.1 Základní informace o Evropské bance pro obnovu a rozvoj.......................................4 1.2 Transparentnost operací ..............................................................................................5 2. Výsledky za rok 2012 .......................................................................................................6 2.1 Finanční situace...........................................................................................................6 2.2 Dopad na transformaci ................................................................................................6 2.3 Podstupovaná rizika ....................................................................................................7 2.4 Rozšíření zeměpisné působnosti .................................................................................8 2.5 Nový prezident ............................................................................................................8 3. Příspěvek k podpoře cílů Unie (viz příklady projektů v příloze 2) .............................9 3.1 Strategie a politiky EBRD...........................................................................................9 3.2 Strategie pro jednotlivé země....................................................................................10 3.3 Speciální opatření ve prospěch Řecka.......................................................................10 3.4 Evropa 2020 ..............................................................................................................11 4. Interinstitucionální spolupráce.....................................................................................12 4.1 Trojstranné memorandum o porozumění mezi EK, EBRD a EIB ............................12 4.2 Platforma EU pro slučování zdrojů ve vnější spolupráci..........................................12 4.3 Partnerství mezinárodních finančních institucí .........................................................12 4.4 Podpora ze strany dárců: ...........................................................................................13 4.5 Úřad EBRD pro operativní koordinaci v Bruselu .....................................................14 5. Příloha 1 – výsledky EBRD...........................................................................................15 6. Příloha 2 - příklady projektů ........................................................................................19 7. Příloha 3 - internetové odkazy ......................................................................................21 1.
3
1.
Úvod
Tato zpráva je reakcí na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011 a č. 602/2012/EU ze dne 4. července 2012, která unijnímu guvernérovi Evropské banky pro obnovu a rozvoj ukládají novou povinnost podávat každoročně zprávu Evropskému parlamentu „o prosazování cílů Unie, v níž bude zvláštní pozornost věnována vnější činnosti Unie, jak je uvedeno v článku 21 Smlouvy o Evropské unii […], strategii Evropa 2020 […] a podstatnému zvýšení transferu energie z obnovitelných zdrojů a energeticky úsporných technologií“, „o použití kapitálu, o opatřeních zajišťujících transparentnost operací EBRD prostřednictvím finančních zprostředkovatelů“, „o tom […] jaká rizika podstupuje, o schopnosti získávat další finanční prostředky ze soukromého sektoru a o tom, jak EBRD spolupracuje s Evropskou investiční bankou mimo Unii,“ a rovněž „o činnostech a operacích EBRD v jižním a východním Středomoří“. 1.1
Základní informace o Evropské bance pro obnovu a rozvoj
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla zřízena v roce 1990 po pádu komunistického režimu v Evropě a Sovětském svazu. Jejím posláním je napomáhat přechodu na otevřené tržní hospodářství a podporovat soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, Střední Asie a nejnověji také jižního a východního Středomoří. Banka v současné době působí ve 34 státech ve všech těchto regionech a podporuje projekty, jež nemohou být plně financovány trhem, především pak projekty v soukromém sektoru. Mezi její členy se řadí 64 zemí, Evropská unie a Evropská investiční banka. Evropská unie a její členské státy se společně podílejí na kapitálu EBRD přibližně 64 %. Rada ředitelů, tvořená řediteli těchto konstituencí, se pravidelně schází za účelem koordinace stanovisek k projektům, politikám a strategiím banky. Ne vždy jsou však výsledkem jednotné postoje, jelikož ředitelé zastupující jednotlivé členské státy EU hlasují jako nezávislí akcionáři s přihlédnutím k prioritám svých příslušných orgánů. Ke konci roku 2012 se EU podílela na schváleném základním kapitálu EBRD 3,04 % (900 miliony EUR z celkového kapitálu ve výši 30 miliard EUR), z nichž pouze něco málo nad 20 % bylo splaceno (188 milionů za EU) a zbývající kapitál má být splacen na požádání (712 milionů EUR za EU, které jsou podmíněným závazkem pro rozpočet EU). Všech 66 akcionářů EBRD je zastoupeno v její Radě guvernérů. Zástupce za EU je jmenován Komisí a v současné době je jím Olli Rehn, místopředseda Komise odpovědný za hospodářské a měnové záležitosti. Také alternát guvernéra, aktuálně generální ředitel GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti Marco Buti, je jmenován Komisí. Guvernéři volí Radu ředitelů o 23 členech, jejíž funkční období trvá tři roky a může být prodlouženo. Patnáct z těchto ředitelů připadá na členské státy EU, Evropskou unii a Evropskou investiční banku. Každý ředitel jmenuje svého zástupce, který má v jeho nepřítomnosti pravomoc jednat. Ředitelem za Evropskou unii je v současné době Vassili Lelakis (GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti) a jeho zástupcem pak Peter Basch (GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti).
4
Při vyjadřování oficiálních názorů a stanovisek EU přihlíží ředitel zastupující EU k názorům všech dotčených útvarů Komise, Evropské služby pro vnější činnost a dalších příslušných institucí EU, jakož i k většinovému názoru ředitelů zastupujících členské státy Unie. 1.2
Transparentnost operací
Banka publikuje několik veřejných výročních zpráv, aby zainteresované strany informovala o svých činnostech a o tom, jak při svých operacích dbala transparentnosti. K těmto zprávám patří výroční zpráva, výroční finanční zpráva, zpráva o tranzitivních ekonomikách, zpráva o udržitelnosti a zpráva o dárcovství (internetové odkazy viz příloha 3). Politika informování veřejnosti stanoví povinnosti EBRD, pokud jde o konzultování veřejnosti a zveřejňování informací. V roce 2012 konzultovala banka veřejnost ohledně devíti strategií pro státy a jedné strategie pro odvětví, publikovala souhrnné projektové dokumenty k 158 projektům v soukromém sektoru, provedla posouzení dopadů na životní prostředí a sociálních dopadů u všech projektů zařazených do environmentální kategorie „A“ a v souladu s požadavky zveřejnila informace o odpovědnosti a řízení. Banka vyhověla rovněž všem žádostem o informace, jen jednou bylo podáno odvolání proti zamítavému rozhodnutí. Klíčovým nástrojem v mechanismu odpovědnosti EBRD je mechanismus pro vyřizování stížností v souvislosti s projekty, v jehož rámci se přezkoumávají stížnosti na případy, kdy banka při schvalování konkrétního projektu možná nedodržela platné postupy. Tento mechanismus také nabízí dotčeným komunitám příležitost využít pomoci banky při řešení problému s garantem projektu. V roce 2012 bylo u banky registrováno více než 1 900 organizací občanské společnosti, přičemž více než 400 z těchto společností se zúčastnilo tematických schůzek s jejími zaměstnanci. Hlavní akcí, jež je projevem angažovanosti banky vůči občanské společnosti, je program pro občanskou společnost, který probíhá paralelně s výročním zasedáním a podnikatelským fórem EBRD. Tento program nabízí platformu na vysoké úrovni pro dialog mezi zástupci občanské společnosti na straně jedné a prezidentem, Radou ředitelů, vyšším vedením a zaměstnanci EBRD na straně druhé.
5
2.
Výsledky za rok 2012
2.1
Finanční situace
V roce 2012 se banka i nadále nacházela v dobré finanční kondici, držela si silnou kapitálovou pozici (odrazem je toho rating AAA a stabilní výhled) a vysokou úroveň likvidity a i nadále se těšila silné podpoře ze strany svých akcionářů. Banka vykázala roční obrat ve výši 8,9 miliardy EUR, a to prostřednictvím 393 individuálních projektů a 72 dosud nevypořádaných plateb v rámci programu pro usnadnění obchodu na rok 2012. Mezi ty patří šest závazků k financování ve výši 181 milionů EUR v jižním a východním Středomoří. Tyto projekty mobilizovaly v roce 2012 dodatečné prostředky ve výši 17,4 miliardy EUR (v roce 2011 to bylo 20,8 miliardy EUR), přičemž EBRD přímo mobilizovala 1,2 miliardy EUR v rámci syndikovaných úvěrů (v roce 2011 to bylo 1,0 miliardy EUR). Portfolio investičních operací EBRD vzrostlo do konce roku 2012 na 37,5 miliardy EUR (8% zvýšení oproti roku 2011). Banka vykázala v roce 2012 čistý zisk ve výši 1 miliardy EUR (v roce 2011 to bylo 173 milionů EUR), především díky nerealizovanému zisku z přecenění akcií na reálnou hodnotu, která se vzhledem k volatilitě akciových trhů do budoucna pravděpodobně výrazně změní. Rezervy EBRD se tak zvýšily ze 7,0 miliardy EUR v roce 2011 na 7,8 miliardy EUR na konci roku 2012. V rámci svého ročního programu získávání finančních prostředků obdržela banka v roce 2012 dlouhodobé financování ve výši 6,3 miliard EUR s průměrnou splatností v déle 4,1 roku. Dluhopisy byly vydány ve dvanácti měnách, přičemž 60 % ze všech těchto dluhopisů bylo vydáno v amerických dolarech. Provozní a finanční výsledky a také zeměpisné rozdělení akcí EBRD lze nalézt v příloze 1. 2.2
Dopad na transformaci
Banka ve všech zemích, kde působí, každý rok vyhodnocuje v patnácti odvětvích pokrok při transformaci a dosud nevyřešené problémy. Toto hodnocení „mezer v transformaci“ se soustředí na změny, které je nutno provést ve struktuře trhu, nebo na potřebné instituce pro podporu trhu tak, aby se dosáhlo standardů nejvyspělejších tržních ekonomik. V roce 2012 byl v některých částech regionu, kde EBRD působí, pozorován při provádění demokratických reforem velký pokrok, avšak jinde reformy stagnovaly. Reformní pokrok byl nejnápadnější v zemích, jež se nacházejí na začátku své cesty k demokracii, např. v Egyptě a Tunisku, ale v této oblasti panovaly nepokoje a je pravděpodobné, že proces transformace zůstane ve všech státech v regionu jižního a východního Středomoří nevyrovnaný. Země západního Balkánu se sice stále ubírají cestou demokratické reformy, na které se jim dostává podpory v rámci procesu integrace do EU a v rámci hlubší regionální spolupráce, nicméně demokratickou konsolidaci zde ztěžuje populismus a napětí mezi etniky. V Arménii, Gruzii a Moldavsku proběhly svobodné a řádné volby, které vedly k sestavení proreformních vlád, čímž se v těchto státech posílila jejich demokratická legitimita. Další pokrok k demokracii učinil i Kyrgyzstán a Mongolsko.
6
V jiných oblastech, kde EBRD působí, byly výsledky demokratických reforem spíše smíšené. V Rusku byl pokrok, pokud jde o určité demokratické reformy a otevřenější prezidentské volby v březnu roku 2012, částečně utlumen jinými opatřeními ze strany ruských orgánů. Na Ukrajině byl významný pokrok z předchozích let podrýván selektivním výkonem spravedlnosti a tlakem na nezávislé sdělovací prostředky. Ve většině ostatních zemí Společenství nezávislých států byl demokratický pokrok přinejmenším pomalý a pozorovány v nich byly problémy s rozbujelou korupcí, nedostatečným dodržováním zásad právního státu a porušováním lidských práv. Banka i nadále s velkými obavami sledovala nedostatečný reformní pokrok v demokratizaci Běloruska a Turkmenistánu, kde dále v operacích uplatňovala specifický strategický přístup, v jehož rámci se zaměřovala na projekty soukromého sektoru a na pokrok měřený pomocí dobře definovaných politických a hospodářských kritérií. V roce 2012 se do systému transformace začala zapracovávat problematika hospodářského začleňování, kterou banka v roce 2013 rozšířila o další tři otázky, a sice nerovnost žen a mužů, rozdíly mezi venkovem a městy a problémy mladých lidí. 2.3
Podstupovaná rizika
Aby mohla EBRD plnit své poslání v oblasti transformace, je koncipována k podstupování vyšších rizik než banky soukromého sektoru. Banka se nicméně snaží rizika podstupovat úměrně a otevřeně. Její vedení pravidelně podává informace Radě ředitelů a žádá ji o konzultace, především prostřednictvím čtvrtletních zpráv o rizicích, ale také v souvislosti s jednotlivými případy. Banka se snaží v co největší míře omezit rizika pro svou pokladnu tak, že dbá na vysokou likviditu a na krátkodobé investice do nejkvalitnějších nástrojů. Tyto operace se provádějí na základě pravomoci přenesené z Rady guvernérů a platí pro ně přísná pravidla, jež podléhají každoroční revizi. Na druhé straně portfolio banky je koncipováno k podstupování podstatně vyšších rizik, a to prostřednictvím střednědobých až dlouhodobých investic, které jsou často specifickými produkty či produkty šitými na míru, a jsou tudíž vysoce nelikvidní. Banka se však tato rizika snaží identifikovat, měřit a strukturovat tak, aby je omezila nebo se před nimi zajistila (např. konkrétními způsoby odstoupení, kontrolami vyplácení, smluvními klauzulemi, pomocí ručitelů apod.). Investice EBRD se oceňují tržními sazbami, aby byl zohledněn příslušný poměr rizika a výnosů (a zároveň se zajistilo, že EBRD nebude vytlačovat investice soukromého sektoru). Některé případy selhání lze očekávat, avšak EBRD se snaží takové ztráty co možná nejvíce omezit a zajistit se před nimi, aby si udržela zdravou kapitálovou základnu. Znehodnocené úvěry EBRD představovaly na konci roku 2012 pouze 3,4 % dluhových provozních aktiv (676 milionů EUR). Mezi ostatní rizika (kterým čelí všichni hráči na trhu) patří operační rizika (např. chyby, podvody atd.), reputační rizika spojená se solidností stávajících a budoucích klientů a systémová rizika (např. selhání některé klíčové západní banky nebo výrazná změna politiky Federálního rezervního systému USA).
7
2.4
Rozšíření zeměpisné působnosti
V roce 2011 začala EBRD postupně zavádět operace v regionu jižního a východního Středomoří, a to mimo jiné prostřednictvím fondů spolupráce, které jsou hrazeny z dárcovských příspěvků a jsou určeny na přípravu projektů. V roce 2012 však dostatečný počet akcionářů banky ratifikoval změny v článku 18 dohody o založení EBRD, na základě kterých smí být status potenciální přijímající země udělen pouze Egyptu, Jordánsku, Maroku a Tunisku. Banka tak mohla v tomto novém regionu prostřednictvím Speciálního fondu na investice od listopadu začít s realizací široké škály investičních operací (viz příloha 2). Obecně se očekávalo, že tyto země se v letech 2013–2014 stanou přijímajícími zeměmi v plném smyslu slova. Po rozsáhlých diskusích odhlasovali guvernéři EBRD v listopadu 2012 členství Kosova, jež se tak stalo 66. členem EBRD a 30. zemí, kde tato banka působí. Ve schválené rezoluci bylo zdůrazněno, že tímto rozhodnutím nejsou dotčeny postoje jednotlivých členů banky ke statusu Kosova. 2.5
Nový prezident
Na výročním zasedání v Londýně v květnu 2012 vyhrál Suma Chakrabarti ze Spojeného království historicky prvně zpochybněnou volbu prezidenta EBRD a v červenci ve funkci vystřídal Thomase Mirowa. Nový prezident zahájil po svém nástupu do úřadu „modernizaci“ banky, jež má změnit způsoby jejího vnitřního fungování a „maximalizovat efektivnost a zajistit co nejúčinnější využívání investic, politického dialogu, technické spolupráce a vedení“.
8
3.
Příspěvek k podpoře cílů Unie (viz příklady projektů v příloze 2)
Evropská banka pro obnovu a rozvoj se jakožto mnohostranná mezinárodní finanční instituce zodpovídá svým unijním i neunijním akcionářům, a jedná tudíž v souladu se svým vlastním specifickým rámcem pro správu, regulaci a politiku. Obecně však banka uplatňuje a podporuje normy a politické požadavky EU, a to nejen v zemích Unie, ve kterých působí, nýbrž i v přijímajících zemích mimo Unii, kde její projekty a politický dialog usilují v největší možné míře o naplnění požadavků EU nebo o to, aby se země naplnění těchto požadavků alespoň přiblížily. Ne všechny projekty EBRD jsou však schopny vyhovět normám EU od svého počátku, zejména kvůli omezením co do finanční dostupnosti a často také kvůli výrazným mezerám v transformaci. Rada ředitelů se v takových případech musí dohodnout na odchylce od příslušné politiky EBRD. Ať tak či onak EBRD přispívá k řadě vnějších cílů EU vytyčených v článku 21 Smlouvy o EU. Banka konkrétně nabízí technickou a finanční podporu, jež napomáhá udržitelnému rozvoji z ekonomického, sociálního a environmentálního hlediska, přispívá k integraci zemí do světové ekonomiky a napomáhá mnohostranné a řádné globální správě. Tím, že se banka angažuje pouze v zemích, které se zavázaly dodržovat zásady demokracie se systémem více politických stran a zásady pluralismu a tržního hospodářství, podílí se také na dosahování cíle v podobě rozvoje demokracie a právního státu. Při plnění svého mandátu, kterým je zasazovat se o přechod na tržně orientované hospodářství, pomáhá EBRD zemím provádět strukturální a odvětvové reformy (hospodářské, sociální, environmentální) za účelem modernizace a plného začlenění těchto zemí do globální ekonomiky, čímž banka podporuje také soukromé a podnikatelské iniciativy. 3.1
Strategie a politiky EBRD
V roce 2012 byla schválena nová politika pro těžební průmysl, která stanovuje cíle a zásady banky, pokud jde o podporu odpovědné těžby v souladu s nejlepšími mezinárodními normami po stránce environmentální, zdravotní, bezpečností a sociální (spotřebě uhlí a těžbě fosilních paliv se věnuje strategie pro energetiku konzultovaná během roku 2013). Tato politika byla pevně ukotvena v příslušných směrnicích EU a souvisejících environmentálních normách, v nichž se opakovaně odkazuje na unijní pravidla a právní předpisy v této oblasti. V roce 2012 byla rovněž schválena třetí fáze iniciativy pro udržitelnou energii na období 2012–2014, a EBRD tak může pokračovat v úspěšné podpoře hospodářské konkurenceschopnosti a růstu založených na energetické účinnosti a nízkých emisích uhlíku. S činnostmi v rámci iniciativy pro udržitelnou energii v roce 2012 přímo souviselo přibližně 2,3 miliardy EUR ročního obratu, což přispívá k cíli banky, kterým je, aby mělo 20 % investic prvek udržitelné energie. Díky třetí fázi iniciativy pro udržitelnou energii se dále rozvinou činnosti zaměřené na energetickou účinnost a na zmírňování změny klimatu a zvýší se také důraz na přizpůsobování. Cílem je dosáhnout financování ve výši 4,5–6,5 miliardy EUR a snížit emise CO2 o 26–32 milionů tun. Fáze 3 bude na žádost zastoupení EU dále sladěna a koordinována s plány, které mají v oblasti klimatu jiné mezinárodní finanční instituce. 9
Klíčovou růstovou oblastí je pro banku financování obnovitelné energie. Od roku 2006 uskutečnila EBRD na 57 investic do projektů na výrobu energie z větru, slunce, vody a biomasy a realizovala rovněž příspěvky do fondů pro obnovitelnou energii. Celkově vzato investovala banka více než 2 miliardy EUR do projektů o celkové hodnotě převyšující 5 miliard EUR a zároveň při tom mobilizovala investice z veřejného a soukromého sektoru, jejichž výše přesáhla 3 miliardy EUR. V roce 2012 byla přijata nová pětiletá strategie pro městskou a environmentální infrastrukturu založená na normách EU v oblasti životního prostředí. Městská a environmentální infrastruktura má pro mnohé z nejchudších přijímajících zemí EBRD velký význam a vzhledem k výrazným transformačním problémům je vnímána jako klíčová součást obchodní aktivity EBRD. Časté je v této oblasti financování z kombinovaných nástrojů EU. 3.2
Strategie pro jednotlivé země
EBRD vypracovala v roce 2012 nové tříleté individualizované strategie pro Albánii, Arménii, Estonsko, Litvu, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Tádžikistán a Turecko. Jelikož Turecko figurovalo v roce 2012 na seznamu zemí, které vykazují legislativní nedostatky, pokud jde o řešení problematiky praní peněz / financování terorismu, vypracovaném Finančním akčním výborem, zastoupení EU se zasloužilo o zajištění toho, že banka bude mimořádně důsledně kontrolovat všechny projekty, do nichž jsou zapojeni garanti z Turecka. V individualizovaných strategiích pro Estonsko, Litvu a Slovensko se odrážela skutečnost, že tyto státy se nacházejí v pokročilé fázi transformace, a byla v nich vytyčena jasná cesta k jejich graduaci z operací EBRD. Ve strategii pro Rumunsko bylo zdůrazněno, že EBRD napomáhá rumunským orgánům lépe čerpat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Strategie pro Rusko byla předmětem rozsáhlých jednání, jelikož na Rusko připadá více než třetina činnosti banky. Ředitel zastupující EU úspěšně argumentoval ve prospěch vhodného přístupu, pokud jde o potřebu, aby Rusko vzhledem ke svému členství ve WTO dodržovalo pravidla mezinárodního obchodu. Jelikož mezi EU s Ruskem probíhá několik obchodních sporů, považovalo se zásadní, aby byl ruským orgánům i EBRD vyslán důrazný signál s tím, že banka by se měla vyvarovat podpoře projektů, jež jsou v rozporu s dohodnutými pravidly obchodu, a že Rusko musí více zapracovat na reformách trhu a integraci do globální ekonomiky. U všech dokumentů vytyčujících strategie pro jednotlivé země vyjednalo zastoupení EU soubor standardních postupů pro řešení odchylek od environmentálních požadavků EU na úrovni projektů. Podle těchto postupů budou v případě odchylek zapotřebí jasná zdůvodnění a konkrétní doplňková opatření. 3.3
Speciální opatření ve prospěch Řecka
V návaznosti na žádost o podporu a spolupráci, kterou v srpnu 2012 předložily řecké orgány, zřídila EBRD pracovní skupinu, jejímž úkolem bylo prozkoumat, jak by bylo možné v Řecku a daném regionu podpořit růst prostřednictvím investic do přeshraniční infrastruktury, 10
prostřednictvím obchodní integrace a prostřednictvím regionálního rozvoje podnikání za účasti řeckých dceřiných společností působících v celé jihovýchodní Evropě. Po řadě informativních schůzek na vysoké úrovni mezi řeckými orgány, řeckými obchodními partnery, příslušnými útvary Evropské komise, pracovní skupinou pro Řecko a Evropskou investiční bankou pomohla EBRD Evropské investiční bance zavést v případě Řecka program pro usnadnění obchodu. Připraven byl také nový finanční balíček ve výši 711 milionů EUR pro devět dceřiných společností řeckých bank působících v Bulharsku, Rumunsku a Srbsku, aby se snížila jejich závislost na řeckých mateřských institucích. Banka podpořila v jihovýchodní Evropě rovněž velký počet projektů se zapojením řeckých podniků.
3.4
Evropa 2020
Transakce EBRD se zaměřují v prvé řadě na podporu systematické hospodářské transformace spíše než na růst. Protože ale transformace často růst umožňuje, investice EBRD mají v zemích dopad na vývoj hospodářské situace a nepřímo se promítají i do tvorby pracovních míst a omezování chudoby. Jako příklad lze uvést podporu malých a středních podniků, kterým banka nabízí úvěrové linky a technickou pomoc při podnikovém řízení. Projektů zaměřených na malé a střední podniky bylo v roce 2012 realizováno přibližně 1 500. Ve světle výše uvedeného lze říci, že EBRD přispívá k plnění hlavních cílů vytyčených v růstové strategii Evropa 2020 – investicemi do „znalostní ekonomiky“ a inovací podporuje inteligentní růst, investicemi do energetické účinnosti a projektů ve prospěch nízkých emisí uhlíku napomáhá udržitelnému růstu a ovlivňováním problémů, jako jsou nerovnost žen a mužů, rozdíly mezi venkovem a městy a vyloučení mladých lidí, se zasazuje o růst podporující začlenění.
11
4.
Interinstitucionální spolupráce
Kromě investic a podpory soustředěných na diverzifikaci hospodářství plní EBRD stále důležitější úlohu také v prosazování mnohostranné spolupráce a řádné správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku, což je v souladu s širšími cíli vnější politiky EU. Banka se snaží za svou oblast vystupovat na mezinárodních fórech a spolupracuje s vládami a vedením podniků, tak aby se podpořila dobrá správa a řízení podniků a politické a právní reformy. 4.1
Trojstranné memorandum o porozumění mezi EK, EBRD a EIB
Vzhledem k úloze, kterou zastávají EIB a EBRD v prosazování evropských cílů a hodnot v EU a jejím sousedství, Komise aktivně podporuje spolupráci v rámci memoranda o porozumění mezi EK, EBRD a EIB, jež bylo podepsáno v březnu 2011 (a v listopadu 2012 bylo revidováno, aby se zohlednilo rozšíření o region jižního a východního Středomoří). V memorandu o porozumění byla zřízena kontaktní skupina, která má dbát na pravidelnou výměnu informací a na společné hledání možností spolufinancování na základě komparativních výhod jednotlivých partnerů. Dne 13. prosince 2012 pak bylo mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost, EBRD a EIB podepsáno další memorandum o porozumění. V tomto memorandu jsou určeny příslušné investiční projekty v rámci partnerství pro modernizaci EU-Rusko. 4.2
Platforma EU pro slučování zdrojů ve vnější spolupráci
EBRD byla v průběhu roku 2012 zapojena do expertní skupiny, jejíž práce přivedla Komisi ke zřízení nové platformy EU pro slučování zdrojů ve vnější spolupráci. Platforma začala fungovat dne 14. prosince a jejím smyslem je posilovat komunikaci EU s různými finančními institucemi a využívat jejich rozsáhlých odborných poznatků a komparativních výhod ve prospěch koordinace vnějších činností EU, jakož i ve prospěch jejich většího dopadu a vyšší účinnosti. V této souvislosti se začalo pracovat na technické stránce – začaly se analyzovat mechanismy slučování, osvědčené postupy, struktury správy a řízení a způsoby měření a monitorování výsledků. 4.3
Partnerství mezinárodních finančních institucí
V listopadu 2012 se Evropská investiční banka, Skupina Světové banky a EBRD dohodly na druhém společném akčním plánu mezinárodních finančních institucí, jehož cílem je podpořit hospodářské oživení a růst ve střední a jihovýchodní Evropě s pomocí finančního balíčku o hodnotě více než 30 miliard EUR (a politického poradenství) na období 2013–2014 (jedná se o tzv. akční plán Vídeň II koncipovaný po vzoru „Vídeňské iniciativy“ z let 2009– 2010). Tato dohoda mezinárodních finančních institucí je přímou reakcí na skutečnost, že na rozvíjející se evropské ekonomiky stále dopadají problémy eurozóny. Akční plán má v cílovém regionu podnítit růst podporou iniciativ soukromého a veřejného sektoru, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního odvětví. EBRD bude svou podporu soustřeďovat do zemí západního a východního Balkánu, do pobaltských zemí a zemí střední Evropy, kde plánuje investovat až 4 miliardy EUR v rámci úvěrů a v rámci financování vlastního kapitálu a financování obchodu. Tyto investice se budou opírat o politický dialog zaměřený na hospodářskou restrukturalizaci, diverzifikaci a na zlepšení správy a řízení podniků. 12
Během summitu v Deauville vzniklo v květnu 2011 z podnětu skupiny G-8 tzv. partnerství z Deauville. Smyslem tohoto partnerství je koordinovat politické odpovědi (politické, finanční a obchodní) skupiny G-8 na arabské jaro (včetně mobilizace mezinárodních finančních institucí a bilaterálních dárců mimo G-8), tak aby se podporoval přechod na udržitelný růst podporující začlenění. Rozšíření mandátu EBRD o region jižního a východního Středomoří bylo označeno za klíčový prvek finančního pilíře. 4.4
Podpora ze strany dárců:
Příspěvky dárců mají v zemích, kde EBRD působí, zásadní význam při řešení problémů spojených s transformací (viz příloha 2). V roce 2012 tyto příspěvky napomohly programům a iniciativám téměř ve všech oblastech činnosti EBRD. Jejich výše dosáhla 177 milionů EUR a prostředky pocházely od více než 30 bilaterálních dárců a také z vícezdrojových fondů a mnohostranných nástrojů. Z příspěvků se každým rokem financuje průměrně 500 úkolů technické spolupráce a 60 operací netechnické spolupráce. Dárcovská podpora kromě toho sehrála zásadní roli při rozšíření vlivu banky v zemích v rané fázi transformace a položila základy pro úspěch v regionu jižního a východního Středomoří. Výše příspěvků podle dárců (v milionech EUR) Dárce
2008
2009
2010
2011
2012
Bilaterální dárci
55,8
75,7
78,4
240,2
62,3
EU
37,7
103,9
58,8
133,1
92,2
Mnohostranné nástroje
0,4
0,2
77,5
60,6
22,5
Ostatní
0,4
1,6
—
—
0,2
SSF
115
30
150
—
—
Jižní a východní Středmoří
—
—
—
20
—
Celkem
209,3
211,4
364,7
453,9
177,2
Zdaleka nejvýznamnějším dárcem prostředků na technickou a netechnickou spolupráci je pro banku Komise, která na podporu projektů EBRD poskytuje více než třetinu všech dárcovských prostředků a v roce 2012 jich na ni připadala dokonce více než polovina (92 milionů EUR). Příspěvky EU pokrývají všechny země a všechna odvětví, v nichž banka působí. V posledních letech bylo financování EU stále více směrováno prostřednictvím regionálních nástrojů, jež byly vytvořeny za účelem slučování příspěvků EU s investicemi evropských finančních institucí. Mezi tyto nástroje patří například investiční facilita sousedství, investiční facilita pro Střední Asii a investiční rámec pro západní Balkán. V roce 2012 získala EBRD z investiční facility sousedství 25,7 milionu EUR, z investiční facility pro Střední Asii 17 milionů EUR a z investičního rámce pro západní Balkán 35,2 milionu EUR. Kromě těchto prostředků mobilizovala EBRD také 21,5 milionu EUR z nástroje předvstupní pomoci na projekty v Albánii a v Bosně a Hercegovině. Projekty EBRD v členských státech EU se pak těší výraznému financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Výše příspěvků se sice rok od roku liší, ale od roku 1992 byly na projekty EBRD přiděleny přibližně 3 miliardy EUR. 13
Banka je také klíčovým partnerem v otázkách jaderné bezpečnosti. Pro Evropskou unii a 29 dárcovských vlád spravuje šest zvláštních fondů, a sice: Účet pro jadernou bezpečnost, Fond pro kryt reaktoru v Černobylu, tři mezinárodní fondy na podporu vyřazování jaderných zařízení z provozu a fond pro jadernou bezpečnost v rámci environmentálního partnerství Severní dimenze. Komise je rovněž předním přispěvatelem do řady vícezdrojových svěřeneckých fondů spravovaných EBRD, jako je například environmentální partnerství Severní dimenze (84 milionů EUR) a program východoevropského partnerství pro energetickou účinnost a životní prostředí (40 milionů EUR), které usilují o podporu investic do energetické účinnosti a o zlepšení životního prostředí a jaderné bezpečnosti v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině.
Graf č. 1 a 2: Dárcovské příspěvky EU
Jaderná bezpeč. 1 859 mil. €
Tech. spolupráce 852 mil. €
Tech. spolupráce Jaderná 55 mil. € bezpeč. 122 mil. €
Netech. spolupráce 1 059 mil. €
Fond soudrž. 3 023 mil. €
1992–2012
Netech. spolupráce 38 mil. €
Fond soudrž. 722 mil. €
2012
Bližší informace, včetně podrobností o opatřeních, která EBRD zavedla po dokončení strategického přezkumu spolufinancování v roce 2012, uvádí banka ve své výroční zprávě o dárcovství. Uvedený přezkum představoval první komplexní přepracování systémů, kterými banka spravuje příspěvky, od roku 1995 a přinesl reformy, jež reagují na stále větší objem a složitost příspěvkových portfolií. 4.5
Úřad EBRD pro operativní koordinaci v Bruselu
Prezident EBRD Suma Chakrabarti poukazoval již od samého začátku svého funkčního období na to, že vztah mezi EU a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj považuje za důležitý a strategický. V roce 2012 přislíbil, že bude hledat způsoby, jak tento vztah upevnit, a v této souvislosti pak konkrétně došlo v Bruselu k otevření Úřadu EBRD pro operativní koordinaci. Úkolem tohoto úřadu není ani tak věnovat se záležitostem spojeným se správou nebo akcionáři, jako spíš napomáhat úzkým operativním vztahům.
14
5.
Příloha 1 – výsledky EBRD
5.1
Provozní výsledky 2008–2012 2012
Počet projektů Roční obrat (v milionech EUR) Prostředky mimo EBRD (v milionech EUR) Celková hodnota projektu1 5.2
2011
2010
2009
2008
Celkem za roky 1991–2012 302 3 644
393
380
386
311
8 920
9 051
9 009
7 861
5 087
78 916
17 372
20 802
13 174
10 353
8 372
155 644
24 871
29 479
22 039
18 087
12 889
235 387
2012
2011
Finanční výsledky 2008–2012
v milionech EUR Realizovaný zisk pro daný rok Před znehodnocením2 Čistá/ý (ztráta)/zisk za rok 2012 Před převody čistého příjmu schválenými guvernéry Převody čistého příjmu Schválené guvernéry Čistá/ý (ztráta)/zisk za rok 2012 Po převodech čistého příjmu schválených guvernéry Splacený kapitál Fondy / nerozdělený zisk Vlastní kapitál členů celkem
2010
2009
2008
1 006
866
927
849
849
1 020
173
1 377
(746)
(602)
(190)
—
(150)
(165)
(115)
830
—
1 227
(911)
(717)
6 202 7 808 14 010
6 199 6 974 13 173
6 197 6 780 12 977
5 198 6 317 11 515
5 198 6 552 11 750
1
„Celkovou hodnotou projektu“ se rozumí celková výše finančních prostředků poskytnutých na projekt, a to jak prostředků z EBRD, tak prostředků odjinud, a vykazuje se v roce, kdy je projekt poprvé podepsán. Prostředky EBRD mohou být přiděleny po více než jeden rok, přičemž „roční obrat“ reflektuje prostředky EBRD podle roku přidělení. Výše prostředků, jež má být poskytnuta stranami mimo EBRD, se vykazuje v roce, kdy je projekt poprvé podepsán. 2 Jedná se o realizovaný zisk před úpravou spojenou s přeceněním akciových investic a rezerv na reálnou hodnotu a před zohledněním jiných nerealizovaných částek.
15
5.3
Výsledky ze zeměpisného hlediska
Následující tabulky zachycují roční obrat EBRD v milionech EUR v rozčlenění podle regionů a zemí. 5.3.1 Mapa působnosti EBRD
01 Chorvatsko 02 Česká republika 03 Estonsko 04 Maďarsko 05 Lotyšsko 06 Litva 07 Polsko 08 Slovensko 09 Slovinsko 10 Albánie 11 Bosna a Hercegovina 12 Bulharsko
13 Bývalá jugoslávská republika Makedonie 14 Kosovo 15 Černá Hora 16 Rumunsko 17 Srbsko 18 Arménie 19 Ázerbájdžán 20 Bělorusko 21 Gruzie 22 Moldavsko 23 Ukrajina
24 Kazachstán 25 Kyrgyzstán 26 Mongolsko 27 Tádžikistán 28 Turkmenistán 29 Uzbekistán 30 Rusko 31 Turecko 32 Egypt 33 Jordánsko 34 Maroko
16
5.3.2 Střední Evropa a pobaltské státy Země
2012
2011
Chorvatsko Česká republika3 Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Slovinsko Celkem
210 0 4 75 4 37 672 185 28 1 215
158 0 20 124 19 2 891 68 103 1 385
Celkem za roky 1991–2012 2 749 1 137 543 2 663 575 640 6 093 1 787 765 16 952
5.3.3 Jihovýchodní Evropa Země
2012
Albánie Bosna a Hercegovina Bulharsko Bývalá jugoslávská republika Makedonie Kosovo4
69 96 125 94 246 92 157 220 5 Nepoužije se 39 43 612 449 269 533 1 522 1 527
Černá Hora Rumunsko Srbsko Celkem
2011
Celkem za roky 1991–2012 732 1 474 2 661 1 085 66 323 6 110 3 106 15 557
5.3.4 Východní Evropa a Kavkaz Země
2012
2011
Arménie Ázerbájdžán Bělorusko Gruzie Moldavsko Ukrajina Celkem
94 83 185 103 102 934 1 500
93 289 194 187 69 1 019 1 851
3 4
Celkem za roky 1991–2012 613 1 554 1 049 1 719 733 8 148 13 817
Od roku 2008 již EBRD v České republice neuskutečňuje žádné nové investice. Kosovo se zařadilo mezi země přijímající prostředky z EBRD dne 17. prosince 2012.
18
5.3.5 Rusko Země Rusko Celkem
2012
2011
2 582 2 582
2 928 2 928
2012
2011
Celkem za roky 1991–2012 22 943 22 943
5.3.6 Střední Asie Země Kazachstán Kyrgyzstán Mongolsko Tádžikistán Turkmenistán Uzbekistán Celkem
374 16 419 46 14 2 871
289 66 62 28 23 3 470
Celkem za roky 1991–2012 4 588 414 690 285 172 741 6 891
5.3.7 Turecko Země
2012
Turecko Celkem
1 049 1 049
2011 890 890
Celkem za roky 2009–12 2 576 2 576
5.3.8 Jižní a východní Středomoří Země Egypt Jordánsko Maroko Tunisko Celkem
2012 2011 Celkem 10 Nepoužije se 10 123 Nepoužije se 123 23 Nepoužije se 23 25 Nepoužije se 25 181 Nepoužije se 181
19
6.
Příloha 2 - příklady projektů
6.1
Elektrifikace marockého venkova
V Maroku uskutečnila EBRD své první investice v září roku 2012. Od té doby financovala nové projekty v hodnotě přibližně 180 milionů EUR se zaměřením na malé a střední podniky, základní infrastrukturu a potravinářství. Díky financování z vícezdrojového účtu pro jižní a východní Středomoří, do něhož poskytla EU přibližně 20 milionů EUR, proběhly rovněž přípravné práce na velkou investici do marocké energetické infrastruktury, konkrétně pak do infrastruktury v odlehlých vesnicích, kde mělo venkovské obyvatelstvo dříve jen omezený či dokonce žádný přístup ke spolehlivým dodávkám elektřiny. Státnímu úřadu pro elektřinu a pitnou vodu byl nabídnut nový úvěr ve výši 60 milionů EUR, který pomůže připojit miliony Maročanů k elektrické rozvodné síti a zajistí rovné příležitosti až 40 000 lidí v celé zemi. Tyto snahy také přispějí k omezení závislosti Maroka na dovozu energií a k podpoře udržitelnosti a kromě toho pomohou marocké vládě dosáhnout jejího cíle, jímž je zvýšit podíl elektrifikovaných venkovských oblastí z 97 % na 100 %. V rámci tohoto úvěru je rovněž financován pilotní program inteligentního měření, který bude hrát zásadní roli při zavádění decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím fotovoltaických panelů na střechách. 6.2
Program pro usnadnění obchodu
Dlouholetý program EBRD pro usnadnění obchodu je názorným příkladem toho, jak se banka snaží vypomáhat zemím při jejich otevírání, obchodování a integraci v rámci globální ekonomiky. V roce 2012 bylo z tohoto programu financováno 1 870 obchodních transakcí se 75 bankami v 16 státech, přičemž celková hodnota těchto transakcí přesáhla 1,1 miliardy EUR. Svižně postupoval v roce 2012 rovněž program elektronického učení v oblasti financování obchodu, v jehož rámci bylo od jeho zřízení (v roce 2010) doposud vyškoleno více než 500 studentů. Bankovní pracovníci získali díky tomuto programu velmi potřebné dovednosti pro řízení rozličných nástrojů pro financování obchodu, z čehož budou mít prospěch místní dovozci a vývozci. 6.3
Projekt zlatého a měděného dolu Oyu Tolgoi
Po dlouhých diskusích během roku 2012 schválila Rada ředitelů EBRD investiční příspěvek ve výši 400 milionů EUR, který má napomoci rozvoji naleziště mědi a zlata Oyu Tolgoi nacházejícího se v poušti Gobi na jihu Mongolska společností Rio Tinto (rozvoj je vyčíslen na celkových 19,7 miliardy EUR). Při poskytování tohoto úvěru zajistilo zastoupení EU (za podpory ostatních ředitelů), aby EBRD u projektu náležitě zohlednila (a zohledňovala i v budoucnu) environmentální rizika, včetně rizik vyjádřených organizacemi občanské společnosti. V této souvislosti se předpokládá pravidelné monitorování a podávání výročních zpráv o výsledcích environmentálního a sociálního auditu ředitelům banky. Prezident EBRD Suma Chakrabarti vyjádřil tomuto projektu, který je součástí historicky nejobjemnější přímé zahraniční investice v Mongolsku, silnou osobní podporu. Důl Oyu Tolgoi by měl (po zprovoznění) generovat přibližně třetinu mongolského HDP. 6.4
Energetická účinnost na Balkáně
20
Země západního Balkánu mají v porovnání s průměrem EU dvaapůlkrát vyšší nároky na spotřebu energie, a to především kvůli jejímu neúčinnému využívání a neúčinné distribuci a kvůli zchátralé infrastruktuře. Jednou z priorit EBRD v tomto regionu je uvedený rozdíl omezit. Prostřednictvím svého Nástroje pro financování udržitelné energetiky na západním Balkáně poskytuje banka místním partnerským bankám úvěrové linky o celkové výši 60 milionů EUR za účelem dalšího půjčování místním podnikům. Z vícezdrojového společného evropského fondu pro západní Balkán je financována technická spolupráce, jejímž předmětem je poradenství o vhodných projektech, a z investičního rámce EU pro západní Balkán jsou realizovány pobídkové platby úvěrovým společnostem. V rámci této podpory poskytla jedna z místních partnerských bank EBRD úvěr ve výši 150 000 EUR firmě vyrábějící švestkový džem, jíž tento úvěr umožnil výrazně snížit spotřebu energie (a rovněž náklady), jelikož firma díky němu mohla vybavit svou výrobnu novým systémem kotlů na biomasu, a mohla tak v provozu začít využívat odpadních pecek. 6.5
Modernizace městské dopravy v Kišiněvě
Těžištěm veřejné dopravy v Kišiněvě byly od dob Sovětského svazu trolejbusy, ale jejich počet se vzhledem ke špatnému stavu a údržbě snižuje. V roce 2012 poskytla EBRD městu úvěr ve výši 5 milionů EUR na zakoupení 102 nových, energeticky úspornějších vozidel spolu s vybavením pro jejich údržbu. Nová vozidla produkují nulové emise uhlíku a jejich využití se již zvýšilo až o 30 %. Investice byla spolufinancována Evropskou investiční bankou (úvěrem ve výši 5 milionů EUR) a investiční facilitou sousedství EU (příspěvkem ve výši 3 milionů EUR) a je součástí komplexního plánu, který má v moldavském hlavním městě radikálně zlepšit provoz a zároveň přispět k zdravějšímu životnímu prostředí a efektivnějšímu dopravnímu systému. 6.6
Jaderná bezpečnost – podpora Černobylu
Evropská unie je zdaleka největším přispěvatelem do fondů EBRD pro jadernou bezpečnost. Od dob prvních operací poskytla EU na podporu jaderné bezpečnosti v regionu, kde EBRD působí, více než 1,8 miliardy EUR, přičemž tyto prostředky plynuly mimo jiné i do Fondu pro kryt reaktoru v Černobylu a do fondu pro jadernou bezpečnost v rámci environmentálního partnerství Severní dimenze. Evropská unie také pomáhala financovat vyřazování jaderných elektráren z provozu, a to v Litvě (Ignalina), na Slovensku (Bohunice) a v Bulharsku (Kozloduj). Fond pro kryt reaktoru v Černobylu byl zřízen skupinou G-7 v roce 1997 s cílem přeměnit areál havárie v bezpečné místo. K dnešnímu dni bylo do tohoto fondu vloženo přibližně 900 milionů EUR a EU přispěla k této částce třetinou. Prostředky jsou spravovány EBRD a slouží k výstavbě více než 100 metrů vysokého bezpečného sarkofágu, který uzavře trosky starého reaktoru a stávající kryt. Prostředky EU se rovněž vynakládají na budování meziskladu vyhořelého paliva.
21
7.
Příloha 3 - internetové odkazy
Výroční zpráva EBRD: http://www.ebrd.com/pages/research/publications/flagships/annual.shtml Výroční finanční zpráva EBRD: http://www.ebrd.com/pages/research/publications/flagships/financial.shtml Zpráva EBRD o tranzitivních ekonomikách: http://www.ebrd.com/pages/research/publications/flagships/transition.shtml Politika EBRD, pokud jde o informování veřejnosti: http://www.ebrd.com/pages/about/policies/pip.shtml Mechanismus pro vyřizování stížností v souvislosti s projekty http://www.ebrd.com/pages/project/pcm/register.shtml. Obsahuje podrobnosti o všech stížnostech a dostupné zprávy. Angažovanost vůči občanské společnosti: www.ebrd.com/pages/about/workwith/civil.shtml.
22
