Příloha V. Připomínkové místo. K 5 odst. 3. Úřad vlády ČR. Zásadní připomínka: Akceptováno. 5 odst. 3 bude upraven takto:

Příloha V Vypořádací tabulka – mezirezortní připomínkové řízení k návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů: zásadní připomínky Připomínkové místo

Ustanovení Připomínky

Vypořádání

Úřad vlády ČR

K § 5 odst. 3

Zásadní připomínka:

Akceptováno.

Ustanovení o bezúhonnosti nereflektuje § 4a a § 16f zákona o Rejstříku trestů, který stanoví, že do evidence Rejstříku trestů se zaznamenávají též údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu EU, není tudíž nutné v těchto případech vyžadovat doklad bezúhonnosti vydaný ostatními členskými státy EU. V případě cizinců je pak nutné zohlednit § 16g zákona o Rejstříku trestů, na jejímž základě může osoba, která je nebo byla občanem jiného členského státu EU nebo má nebo měla na území jiného členského státu EU bydliště, požádat český Rejstřík trestů o výpis, jehož součástí bude i příloha obsahující seznam všech odsouzení osoby zaznamenaných rejstříkem trestů nebo obdobným orgánem v jejím domovském státě, přičemž tento seznam obsahuje veškerá odsouzení dané osoby na území EU. To znamená, že pro výše uvedenou kategorii cizinců je možno požadovat výpis i z českého Rejstříku trestů, ovšem zároveň je nutno zohledňovat i obsah přílohy tohoto výpisu.

§ 5 odst. 3 bude upraven takto:


Akceptováno.

Odbor kompatibility

K § 10 odst. 1 písm. a) a b) a k § 25 odst. 2 písm. a)

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Cizinec bezúhonnost doloží dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaný státem, jehož je občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu, jehož je občanem; v případě, že stát výpis obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, čestné prohlášení učiněné před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Výpis z Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců.

Vzhledem k tomu, že uvedená činnost by neměla být odepřena § 10 odst. 1 písm. a) a b) bude upraven takto: občanům EU využívajícím volného pohybu osob, považujeme nutnost (1) Poskytovatel je povinen zpracovat a dodržovat uvedení adresy místa trvalého pobytu za nepřímo diskriminační vůči pravidla organizace poskytování služby péče o dítě těmto skupinám osob, neboť občané jiných členských států EU zde v dětské skupině (dále jen „vnitřní pravidla“), ve mnohdy trvalý pobyt nemají. Navrhujeme proto místo „trvalého

pobytu“ požadovat „adresu místa bydliště“ alternativně „trvalý pobyt nebo bydliště“.

nebo

požadovat

kterých zejména uvede a) jde-li o 1. fyzickou osobu jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, 2. právnickou osobu obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla, označení a umístění její organizační složky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno a statutární orgán, 3. organizační složku státu název, adresu sídla, jméno, popřípadě jména a příjmení vedoucího organizační složky státu, b) označení dětské skupiny,… § 25 odst. 2 písm. a) bude upraven takto: (2) Do evidence poskytovatelů se zapisují následující údaje včetně jejich změn: a) u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnické osoby obchodní firma nebo název, právní forma, adresa sídla, označení a umístění její organizační složky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno a statutární orgán; u organizační složky státu název, adresa sídla, jméno, popřípadě jména a příjmení vedoucího organizační složky státu,…

Úřad pro ochranu hospodářské

Obecně


Vyjádření MF: Obavu z možné veřejné podpory nesdílíme. Daňová uznatelnost nákladů jak na provoz vlastního zařízení, tak na provoz zařízení zajišťovaného 2

soutěže

Veřejný ochránce práv

jinými subjekty představuje nepeněžní benefit – plnění vedle mzdy, které však na straně zaměstnance podléhá zdanění a tím vstupuje do vyměřovacích základů pro veřejnoprávní pojistná. Finálně z hlediska dopadu na cash flow zaměstnavatele se chová stejně jako mzdové plnění. Obdobně je postupováno při aplikaci úpravy § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 od roku 2007, kdy výdaje/náklady zaměstnavatelů na pracovní a sociální podmínky vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy jsou daňově uznatelné z důvodu, že na straně zaměstnanců podléhají stejnému režimu jako mzdové plnění. Výslovné doplnění uznatelnosti výdajů/nákladů na provoz či příspěvků jiným provozovatelům dětských skupin eliminuje aplikaci § 25 odst. 1 písm. h) ve spojení s dovětkem úpravy v § 24 odst. 2 písm. j) bod 5). Naopak v případě daňové neuznatelnosti, resp. úhrady dotčených výdajů/nákladů z nedaňových výdajů vč. FKSP , případně sociálních fondů je na straně zaměstnanců od daně osvobozeno podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. K důvodové zprávě

Zásadní připomínka: K části 3. 5. Souhrnné vyhodnocení nákladů a přínosů (Obecná část důvodové zprávy)

Na straně 49 je uvedeno:

Vyjádření MF: Dle § 7 odst. 1 písm. u) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů, lze ze státního rozpočtu hradit další výdaje stanovené zvláštním zákonem. Kdybychom použili výklad uplatněný v připomínce, nemohly by OOS hradit více výdajů. VOP: ustoupeno od zásadní připomínky.

„Vzhledem k tomu, že službu péče o dítě v dětské skupině pro své zaměstnance bude moci poskytovat i organizační složka státu, bude 3

tato služba činností organizační složky státu. Úhrada za službu tedy bude příjmem státního rozpočtu a výdaje za službu budou výdaji státního rozpočtu. Vše, co bude souviset s činností dětské skupiny, bude muset být narozpočtováno jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.“

K výše uvedenému uvádím, že zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), v ustanovení § 45 odst. 1 stanoví:

„Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu kapitoly, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu. Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, nestanoví-li tento zákon jinak. Rozpočet organizační složky státu může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými jí zákonem, kterým byla zřízena.“

Dle mého názoru není možné realizovat výdaje organizační složky státu pouze na základě navrhovaného znění § 3 odst. 1,1 resp. odst. 4. Je rovněž nezbytné změnit příslušná ustanovení zákona č. 218/2000 Sb. či dalších právních předpisů upravujících oprávněnost výdajů organizační složky státu na zřízení a provozování dětské skupiny včetně pojištění odpovědnosti (viz navrhovaný § 12) tak, aby bylo

1

„Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „poskytovatel“) je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině dítěti rodiče, jehož je zaměstnavatelem.“

4

zcela jednoznačné, že organizační složka státu tyto výdaje může realizovat ze svého rozpočtu. Navrhované znění, v případě Kanceláře veřejného ochránce práv (tentýž závěr bude ovšem platit i ve vztahu k dalším organizačním složkám státu zřízeným zákonem, aniž by příslušný zákon explicitně organizační složce státu umožňoval provozovat dětskou skupinu), tuto situaci neřeší a ustanovení § 45 odst. 1 zákon č. 218/2000 Sb. není v souladu s navrhovaným zněním § 3 odst. 1 zákona. Hospodářská komora ČR Per e-mail vysloven souhlas s vypořádáním

Obecně


Vyjádření MF: Vyhověno jinak. Z navrhovaných variant řešení problematiky péče o dítě v Požadujeme doplnit do návrhu zákona zcela opomenutou část Změna dětské skupině z pohledu daně z přidané hodnoty je přijatelná pouze varianta osvobození bez nároku na odpočet zákona o dani z přidané hodnoty. daně, vzhledem k tomu, že tato možnost (narozdíl od Navrhujeme v § 57 odst. 1) zákona o dani z přidané hodnoty aplikace snížené sazby daně) je v souladu se směrnicí Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané (osvobození od daně) doplnit písmeno h) následujícího znění: hodnoty. Zavedení takového osvobození by ovšem přineslo i „h) služby péče o dítě v dětské skupině poskytované podle zvláštního významná negativa pro mnoho podnikatelských subjektů, které by přišly o část nároku na odpočet daně a navíc by právního předpisu.“ často musely aplikovat u některých přijatých plnění tzv. krácený nárok na odpočet, který s sebou přináší poměrně nebo významnou administrativní zátěž. Z tohoto důvodu se v příloze č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty (seznam služeb domníváme, že by nebylo vhodné zavádět takovou úpravu v této fázi legislativního procesu, tedy po vnějším podléhajících snížené sazbě daně) se doplňuje následující bod: připomínkovém řízení, neboť by tato úprava neprošla „služby péče o dítě v dětské skupině poskytované podle zvláštního potřebnou diskusí. Navrhujeme proto zařadit tuto změnu do nejbližší následující novely zákona o DPH, aby tento návrh právního předpisu.“ prošel všemi částmi standardního legislativního procesu. Odůvodnění: Jelikož péče o dítě v dětské skupině nahrazuje předškolní vzdělávání dětí, které stát v současné době není schopen dostatečně kapacitně zajistit, a jelikož předškolní vzdělávání je od daně z přidané hodnoty osvobozeno, považujeme za nutné osvobodit od daně z přidané hodnoty i služby péče o dítě v dětské skupině. Osvobození od daně je 5

variantou preferovanou. Pokud to nebude možné, navrhujeme služby péče o dítě v dětské skupině převést alespoň do snížené sazby daně. K § 11 odst. 2


Neakceptováno.

Navrhujeme doplnit ustanovení následovně:

Není nezbytné v tomto zákoně formulovat. (viz občanský zákoník).

„(2) Poskytovatel je povinen zpracovat a dodržovat plán výchovy a péče o dítě, rozvoje schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte (dále jen „plán výchovy a péče“) se zaměřením na formování osobnosti dítěte, fyzický a psychický vývoj dítěte. Je zakázáno používat tělesné tresty nebo takové výchovné prostředky, které se dotýkají důstojnosti dítěte nebo jiných základních práv dítěte, nebo které jakkoli ohrožují jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.“ Odůvodnění: Považujeme za potřebné výslovné uvedení základních práv dítěte jako zájmu chráněného zákonem v případě poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině. Provozovatel zařízení by měl být obeznámen se základními právy dítěte ve smyslu mezinárodních konvencí. Výslovným uvedením základních práv dítěte by mělo být omezený výskyt případů, kdyby docházelo k diskriminaci, popř. jiným zásahům do základních práv dítěte. Zároveň tak bude možné uložit provozovateli pokutu za správní delikt resp. přestupek, pokud k porušení základních práv dojde. K § 16 odst. 1 a 2


Neakceptováno.

Navrhujeme v uvedeném ustanovení podrobněji doplnit požadavky na parametry vybavení místnosti pro denní pobyt a odpočinek dětí, zejména doplnit příslušné rozměry nábytku (např. stoly a židle), které budou odpovídat výšce dětí uvedeného věku.

Není třeba pro účely právní úpravu podrobněji specifikovat vybavení prostor druhem nábytkem. Toto je na odpovědnosti poskytovatele, podle zákona je povinen vybavit prostory nábytkem, pomůckami a hračkami odpovídající m věku, potřebám a počtu dětí. 6

Odůvodnění: Považujeme uvedení správných rozměrů nábytku za důležité s ohledem na vývoj zdravého držení těla dětí. V § 18 jsou příslušné rozměry uvedeny ve vztahu k hygienickým zařízením a domníváme se tedy, že by zákon měl být obdobně konkrétní i ve vztahu k požadavkům na nábytek. K § 33


Vyjádření MF: Nevyhověno Zřizování dotčených zařízení je dobrovolné a záleží pouze na Navrhujeme v předkládaném návrhu zákona doplnit § 33 nový bod rozhodnutí poplatníka. Není proto žádný důvod pro zavádění navrhované úlevy, která by se finálně ještě minula účinkem, následujícího znění: neboť by bylo nutné uplatnit postup podle § 25 odst. 1 písm. „2. V § 23 odst. 4 zákona o daních z příjmů se doplňuje nové písm. n) i) ZDP, podle kterého nejsou uznatelné výdaje/náklady vynaložené na příjmy nezahrnované do základu daně následujícího znění: z příjmů. n) příjmy z provozu vlastního zařízení péče o děti předškolního věku, a to až do výše 20% všech příjmů poplatníka za příslušné zdaňovací období.“ a dále současný bod 2. a následující body přečíslovat. Odůvodnění: Pokud má být jedním z důsledků změny zákona o daních z příjmů zvýšení motivace zaměstnavatelů ke zřizování dětských skupin ve vlastních podnicích, musí pro zaměstnavatele změna zákona přinášet reálnou ekonomickou výhodu. Navrhujeme tedy kromě daňového zvýhodnění na straně výdajové do zákona zavést rovněž zvýhodnění na straně příjmové, tedy nezdanitelnost příjmů z provozování vlastní dětské skupiny v podniku zaměstnavatele. Předkladatel prezentuje jako daňovou výhodu „nově zavedenou“ možnost uznání nákladů na provoz zařízení péče o dítě jako daňově 7

uznatelných výdajů, která je předmětem části páté bodu 2 návrhu zákona. Tato změna však představuje novou možnost uznání nákladů pouze v případě zajišťování dětské skupiny externím subdodavatelem. V případě provozování vlastní dětské skupiny zaměstnavatelem, by tyto náklady byly uznatelné i bez provedené změny, neboť by se jednalo o náklady vynaložené na dosažení příjmů, kterými by úhrady byly placené rodiči. V tomto směru tedy daňová uznatelnost nákladů na provoz vlastního zařízení péče o dítě v podniku zaměstnavatele nepředstavuje zvláštní výhodu. Zřizování vlastních dětských skupin zaměstnavateli tedy v navrhovaném zákoně de facto není daňově zvýhodněno a ekonomická motivace zaměstnavatelů zřizovat vlastní dětské skupiny tedy není dána. Z tohoto důvodu navrhujeme daňové zvýhodnění konstruovat tak, že do základu daně nebudou zahrnovány příjmy z provozu vlastního zařízení péče o děti předškolního věku, a to až do výše 20% všech příjmů poplatníka za příslušné zdaňovací období. Limit 20% by měl eliminovat případy, kdy by jedinou činností podnikatele bylo právě provozování dětských skupin. V takovém případě by daňová úleva již nebyla cílená na zaměstnavatele provozující dětskou skupinu ve vlastním podniku. Úřad pro ochranu osobních údajů

K § 11


Připomínka změněna na doporučující.

Ustanovení § 11 se zrušuje.

Na žádost ÚOOÚ byl § 11 upraven takto:

Z textu ustanovení § 11 není zřejmý účel, proč je zapotřebí zpracovávat osobní údaje dětí v „evidenci dětí.“ Rovněž důvodová zpráva neobsahuje žádný účel zpracování těchto osobních údajů. Uvádí jen, že evidence je vedena za účelem zajištění kvality péče a provozních a organizačních záležitostí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. ÚOOÚ se domnívá, že postačuje, aby zařízení

§ 11 Evidence dětí

(1) Poskytovatel je povinen vést za účelem zajištění kvality poskytované péče, provozních a 8

vedlo pouze smlouvy o poskytování služby péče o dítě.

organizačních záležitostí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a pro účely kontroly podmínek poskytování péče podle tohoto zákona a jiných právních předpisů evidenci dětí, která obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa pobytu dítěte, b) jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu místa pobytu alespoň jednoho z rodičů, liší-li se od adresy místa pobytu dítěte, c) jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu místa pobytu osoby, která na základě pověření rodiče může pro dítě docházet, d) dny v týdnu a doba v průběhu dne, po kterou dítě v dětské skupině pobývá, e) údaj týkající se úhrady nákladů za službu péče o dítě v dětské skupině, f) údaj o zdravotní pojišťovně dítěte, g) telefonní, popřípadě jiný kontakt na rodiče, popřípadě též na osobu uvedenou v písmenu c), h) údaj o zdravotním stavu a o případných omezeních z něho vyplývajících, které by mohly mít vliv na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině; zákonný zástupce je povinen informovat poskytovatele o změně zdravotního stavu nebo případných zdravotních omezeních, které by mohly mít vliv na poskytování služby péče 9

o dítě v dětské skupině.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) a jejich změny sdělí v písemném prohlášení poskytovateli zákonný zástupce dítěte. (3) Součástí evidence dětí je i smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

K § 25 odst. 2 písm. a)


(4) Poskytovatel je povinen uchovat údaje a dokumenty obsažené v evidenci dětí o konkrétním dítěti po dobu 3 let od ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině tomuto dítěti. Akceptováno takto:

V § 25 odst. 2 písm. a) se „adresa místa trvalého pobytu“ zrušuje.

V § 25 bude vložen nový odstavec 3, který zní:

Není důvodné uvádět v „rejstříku poskytovatelů“ adresu jejich „(3) Evidence poskytovatelů je neveřejným seznamem trvalého pobytu. Postačuje uvedení místa výkonu jejich činnosti. v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště.“ K důvodové zprávě


Akceptováno. Do důvodové zprávy bude doplněno.

V důvodové zprávě k návrhu zákona chybí hodnocení současného stavu a navrhovaného legislativního opatření ve vztahu na ochranu soukromí a osobních údajů v souladu s Legislativními pravidly vlády část druhá, čl. 4 odst. 1 písm. g). Tato připomínka je zásadní.

V souladu s Legislativními pravidly vlády je nezbytné explicitně konstatovat, zda věcný záměr zakládá nějaké nové zpracování osobních údajů; pokud ano, je třeba uvést jeho základní parametry: účel (specifický), kategorie zpracovávaných osobních údajů, veřejnost zpracování nebo jeho částí, popř. výstupů ze zpracování zakládaného navrhovaným zákonem, lhůty, po kterou budou osobní údaje 10

uchovávány. Ministerstvo financí

K § 3 odst. 1

Zásadní připomínka V odstavci 1 se vymezuje, kdo je poskytovatelem služby – fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu. Poskytovatel služby přitom bude vstupovat do právních vztahů s osobami, jimž bude službu poskytovat, bude nositelem speciálního oprávnění k poskytování služby atd.

Akceptováno ve znění první navrhované varianty, v souladu s požadavky MV.

Upozorňujeme, že v tomto smyslu by organizační složka státu, která nemá právní subjektivitu, poskytovatelem být nemohla, protože poskytovatel evidentně bude muset mít právní subjektivitu (jde o obdobnou situaci jako u zaměstnavatele, v § 2 písm. d) se však zaměstnavatelem organizační složky státu nebo zřejmě dokonce jen její části či útvaru pouze „rozumí pro účely tohoto zákona“, takže tato toliko účelová konstrukce zřejmě obstojí vedle základního faktu, že i v případě zaměstnavatele je nezbytnou právnickou osobou Česká republika).

Poskytovatelem tedy může být pouze Česká republika jakožto právnická osoba, za kterou bude příslušná organizační složka státu jednat. Tato skutečnost by měla být zřejmá již z odstavce 1, protože obsah odstavce 4, který by měl podle všeho reagovat právě na nedostatek právní subjektivity na straně organizačních složek státu a jejich fungování jako „poskytovatelů služby“ objasňovat, není ve své stávající podobě s vyzněním odstavce 1 v souladu (nemůže být zároveň poskytovatelem organizační složka státu a Česká republika).

Současně ale chápeme, že v řadě dalších ustanovení zákona je zřejmě 11

zapotřebí rozlišit určité podmínky či předpoklady přímo ve vztahu k organizačním složkám státu a že s tímto pojmem je tedy třeba dále pracovat. Doporučujeme proto v odstavci 1 buď současně doplnit informaci o způsobu, jakým bude role poskytovatele služby realizována v případě, bude-li poskytovatelem stát (což sice obecně vyplývá ze zákona č. 219/2000 Sb., ale umožní to v dalších ustanoveních zákona týkajících se poskytovatele dle potřeby pojem organizační složka státu užívat), anebo v těchto případech organizační složku státu (obdobně jako u „zaměstnavatele“) „rozumět“ poskytovatelem služby (či event. za poskytovatele služby „považovat“) pro účely tohoto zákona.

Odstavec 1 proto navrhujeme formulovat např. takto: Var. I „(1) Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „poskytovatel“) je fyzická osoba nebo právnická osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině dítěti rodiče, jehož je zaměstnavatelem. Je-li poskytovatelem Česká republika, jejím jménem jedná a práva a povinnosti z právních vztahů vznikajících v souvislosti s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině vykonává organizační složka státu, která je současně zaměstnavatelem rodiče.“.

Var. II a) „(1) Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „poskytovatel“) je fyzická osoba nebo právnická osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v 12

dětské skupině dítěti rodiče, jehož je zaměstnavatelem. Je-li poskytovatelem Česká republika, rozumí se pro účely tohoto zákona poskytovatelem organizační složka státu, která jménem České republiky jedná a práva a povinnosti z právních vztahů vznikajících v souvislosti s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině vykonává a je přitom zaměstnavatelem rodiče.“. b) „(1) Poskytovatelem služby péče o dítě v dětské skupině (dále jen „poskytovatel“) je fyzická osoba nebo právnická osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině dítěti rodiče, jehož je zaměstnavatelem. Je-li poskytovatelem Česká republika, považuje se organizační složka státu, která jejím jménem jedná a práva a povinnosti z právních vztahů vznikajících v souvislosti s poskytováním služby péče o dítě v dětské skupině vykonává a je přitom zaměstnavatelem rodiče, pro účely tohoto zákona za poskytovatele.“. U každé z variant bude současně třeba odstavec 4 vypustit. K § 3 odst. 3a4


K § 33


Vysvětleno.

Požadujeme, aby v zákoně bylo jednoznačně formulováno, zda dohodu podle odstavce 3 mohou mezi sebou uzavírat také organizační složky státu.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná účinnost zákona je totožná s účinností zákona o změně zákonů souvisejících s rekodifikací soukromého práva hmotného (nyní v mezirezortním připomínkovém řízení), dochází v některých novelizačních bodech, a to zejména novelizačních bodech týkajících se úpravy § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, ke vzájemným provazbám obou návrhů zákonů. S

Akceptováno. Legislativní proces bude sledován a případné nesouladnosti budou odstraněny způsobem dohodnutým s MF.

13

ohledem na to, že nelze s jistotou říci, který z navrhovaných zákonů bude publikován ve sbírce zákonů dříve, dochází k nebezpečí vzájemného nesouladu obou novel. V návaznosti na tyto aspekty je třeba uskutečnit dohodu ohledně vzájemného sesouladění těchto legislativních řešení. Na základě této dohody je poté možné realizovat některé další legislativní úpravy konkrétních novelizačních bodů. K důvodové zprávěobecné části


Akceptováno. Bude doplněna důvodová zpráva.

K Ekonomickým dopadům, str. 65 Z předkládaného materiálu vyplývá, že lze očekávat dopady na státní rozpočet v souvislosti s vedením evidence poskytovatelů služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, které bude zabezpečovat MPSV ve výši 1,5 mil. Kč a s kontrolou podmínek poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která bude svěřena Státnímu úřadu inspekce práce a příslušnému inspektorátu práce ve výši 80 tis. Kč ročně. Předkladatelem je deklarováno, že zvýšené výdaje na vytvoření a provoz evidence poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině budou hrazeny ze zdrojů MPSV. Pro úplnost požadujeme do důvodové zprávy jednoznačně uvést, že tyto výdaje nebudou důvodem k požadavku na navýšení rozpočtu kapitoly 313 – MPSV a budou hrazeny v rámci schváleného výdajového rámce a střednědobého výhledu.

Dále požadujeme důvodovou zprávu doplnit v tom smyslu, že v případě, kdy se organizační složka státu, případně státní příspěvkové organizace, rozhodnou poskytovat službu péče o dítě v dětské skupině, tak příslušné výdaje budou hradit v rámci svých schválených výdajových rámců a nebudou žádat o navýšení rozpočtů příslušných kapitol.

14

Ministerstvo průmyslu a obchodu

K§3


Vysvětleno.

§ 3 navrhujeme doplnit možnost, aby pro DS byl rozlišen poskytovatel Jde proti smyslu navrhované úpravy.Možnost využívat DS a provozovatel, tj. aby si zaměstnavatel mohl objednat službu jiného poskytovatele je řešeno v § 3 odst. 3. provozování DS u jiné právnické osoby za úplatu; K§5


Akceptováno.

§ 5 z textu není patrné, že stačí splnění jedné z možností a) – e)

Ministerstvo kultury

K § 6 odst. 3


Vysvětleno

§ 6 odst. (3) navrhujeme doplnit, že poskytovatel může měnit kritéria, na základě kterých je v konkrétním případě určena výše úhrady nákladů a v jakém předstihu před platností musí dát toto svoje rozhodnutí o změně rodiči na vědomí; nebo možno doplnit do § 13 (2) c). Taktéž lhůta, která platí na sdělení, že poskytovatel hodlá DS přestat provozovat;

Kritéria musí být určena tak, aby umožňovala poskytovateli reagovat na měnící se podmínky. Zároveň musí poskytovatel respektovat, že je vázán smlouvou o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která byla uzavřena za určitých podmínek (též výše úhrady) a nelze ji jednostranně měnit.

Nad rámec


Obecně

K § 3 odst. 2 písm. c)

Vyjádření MF: S návrhem na doplnění zákona č. 218/2000 V části druhé navrhujeme doplnit 218/2000 Sb. V § 7, že mezi výdaje, nesouhlasíme. Je pokryto § 7 odst. 1 písm. u). které mohou OSS vynakládat, mohou být také na DS, kterou OSS Vysvětleno zřídila. Zásadní připomínka: Předložený návrh zákona po věcné stránce velmi vítáme, avšak pro případ, kdy poskytovatelem služby péče o dítě bude organizační složka státu, nám není jasné, jak bude zřízení a vybavení příslušných prostor v souladu s navrhovaným zákonem možno konkrétně realizovat z prostředků státního rozpočtu. Požadujeme proto, aby byl materiál v tomto směru doplněn. Zásadní připomínka: Slova „jejími vnitřními předpisy“ požadujeme nahradit slovy „ jejím předmětem činnosti“. Zdůvodnění: V případě registrovaných církví a náboženských společností se

Sb.,

Vyjádření MF: Uplatněná připomínka je nesrozumitelná. Vysvětleno

Akceptováno.

15

Ministerstvo zemědělství

K § 19

registruje jejich základní dokument, což je specifický dokument vytvářený pro účely registrace. Nejde o vnitřní předpis církve (např. vnitřním předpisem Církve římskokatolické je Codex iuris canonici, nikoli její registrovaný základní dokument, který je součástí rejstříku registrovaných církví a náboženských společností). Vnitřní předpisy registrovaných církví a náboženských společností stát nijak neeviduje a nejsou mu oficiálně známy. To je rozdíl např. od spolků či ústavů, jejichž stanovy, resp. zakládací listiny stát vede v příslušných rejstřících. U právnických osob evidovaných podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona č. 3/2002 Sb. (např. farnosti, biskupství, řády a kongregace) pak zákon existenci jejich vnitřních předpisů vůbec nevyžaduje. V příslušném rejstříku proto žádné vnitřní předpisy u těchto právnických osob v drtivé většině vedeny nejsou. Vzhledem k výše uvedenému by bylo problematické prokazovat a ověřovat splnění podmínky souladu s vnitřními předpisy. Naopak předmět činnosti všech církevních subjektů, případně předmět obecně prospěšné činnosti, se zapisuje do rejstříku, jedná se tedy o veřejný a snadno ověřitelný údaj. Zásadní připomínka: Znění celého § 19 považujeme za nadbytečné, neboť hygienické požadavky na stravování již upravuje přímo použitelný předpis [nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin]. Z tohoto důvodu požadujeme § 19 z návrhu zákona vypustit

Vysvětleno. Podpořeno názorem MZ: Nelze akceptovat vypuštění § 19. Evropské potravinové právo upravuje pouze obecné požadavky na provozovny stravovacích služeb, členské státy mohou požadavky dále specifikovat. Podmínky pro provozování stravovací služby jsou upraveny nejen evropským potravinovým právem, ale i zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Stravování dětí v dětské skupině bude doplněno jako jedna z forem stravovací služby do § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. §19 upravuje požadavky na vybavení kuchyňského koutu/kuchyně v prostorách dětské skupiny i pro případ zajištění stravování dětí formou individuálního poskytování stravy.

16

Ministerstvo zdravotnictví


K § 7 odst. 3

Zásadní připomínka: K § 7 odstavec 3 písm. a) V písmeni a) požadujeme nahradit slova „skupinu 6 dětí“ slovy „skupinu do 6 dětí“. Odůvodnění: Patrně se jedná o nedopatření. Máme za to, že dětská skupina může vzniknout i při počtu nižším než 6 dětí. Zásadní připomínka: K § 7 odst. 3 Požadujeme, aby pro všechny tři uvedené dětské skupiny zajistil poskytovatel pro každé 4 děti ve věku do dvou let jednu pečující osobu. Proto navrhujeme - upravit znění písmene c) takto: „c) 3 pečující osoby pro dětskou skupinu od 13 do 24 dětí, pokud je v dětské skupině alespoň 1 dítě nejvýše však 3 děti mladší 2 let.“ a - doplnit nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud jsou v dětské skupině děti ve věku do dvou let, zajistí poskytovatel pro každé tyto 4 děti jednu pečující osobu. Pro zbývající děti v dětské skupině zajistí poskytovatel počet pečujících osob podle odstavce 3, nejvýše však celkem nejvíce 5 pečujících osob pro dětskou skupinu.“. Odůvodnění: Má-li být o děti v dětské skupině pečování „za podmínek garance kvality služby“ – jak deklaruje předkladatel, je nezbytná bližší specifikace zohlednění počtu dětí v dětské skupině ve věku do 2 let, resp. počtu pečujících osob o děti ve věku do 2 let. Péče o děti do dvou let je z hlediska zajištění jejich základních potřeb a s tím související ochranou zdraví odborně i personálně náročná, a proto požadujeme navýšení počtu pečujících osob. Znění navržené předkladatelem nelze považovat za dostatečné.

Akceptováno.

Ustoupeno od zásadní připomínky. Počet dětí na jednu pečující osobu byl řešen při projednávání návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině, který byl schválen vládou. Byla přijata kompromisní formulace, kdy při stanovení počtu pečujících osob v rámci jedné dětské skupiny poskytovatel zohlední zdravotní stav dětí, dobu pobytu dětí v dětské skupině a věk dětí, zejména počet dětí ve věku do dvou let. Podmínky pro poskytování tohoto typu služby jsou v návrhu zákona nastavovány tak, aby zajistily určitou garanci kvality péče o děti. Odůvodnění návrhu této právní úpravy je obsaženo v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace. Při stanovování počtu dětí na jednu pečovatelku jsme vycházeli i z modelů služeb péče o děti, které fungují v zahraničí (např. v Rakousku). Jelikož dětská skupina bude zřizována pro děti od jednoho roku věku dítěte až do zahájení povinné školní docházky, skladba dětské skupiny dle věku může být značně variabilní. Vzhledem k tomu, že smyslem má být flexibilita poskytování služby, je podmínka striktnější úpravy počtu dětí kontraproduktivní. Může nastat situace, kdy poskytovatel má v jednom měsíci z dvanácti dětí 4 děti mladší dvou let, přičemž jednomu dítěti budou v den přijetí do dětské skupiny za měsíc dva roky a například dochází do dětské skupiny pouze na dva dny v týdnu. Poskytovatel tak na tuto dobu bude muset přijmout další osobu. Současně může tedy nastat nejen situace, kdy bude v dětské skupině 6 dětí ve věku 1 roku, ale i 6 dětí ve věku 5 let. V případě, že v dětské skupině bude 6 dětí ve věku 1 roku, 17

záleží na poskytovateli služby, který za její poskytování zodpovídá, jak péči zabezpečí a zda případně přijme další pečující osobu nad rámec daný navrhovanou právní úpravou. V druhém případě, kdy bude pečováno o 6 dětí starších, je nastavení této podmínky výrazně přísnější než například u mateřských škol, kde jsou dva pedagogičtí pracovníci na jednu třídu, která se naplňuje do počtu 24 dětí (případně až do počtu 28 dětí). Zároveň počet pedagogů se nezvyšuje, pokud jsou v této třídě děti mladší tří let (přijetí dětí mladších tří let do MŠ školský zákon umožňuje). Oproti tomu návrh zákona stanovuje, že v případě, kdy je pečováno o více než třináct dětí současně a alespoň jedno dítě je mladší dvou let, musí být přítomny tři pečující osoby. Návrh zákona stanovuje také počty dětí tak, i povinnost zohlednit zdravotní stav dětí, dobu pobytu dětí v dětské skupině a věk dětí, zejména počet dětí ve věku do dvou let. Zároveň vzhledem k údajům z dostupných výzkumů se předpokládá, že bude služba využívána především pro děti od dvou let věku, kdy rodiče deklarují zvýšený zájem o nějaký typ služby. Současně nic nebrání poskytovateli, aby si stanovil sám věkovou hranici, od které bude služby péče o děti poskytovat (tedy vyšší než 1 rok věku dítěte). Současná úprava služeb péče o děti na základě živnostenského zákona podmínku počtu dětí na jednu pečovatelku (ani počet dětí, o které může být v jednom okamžiku pečováno) nestanovuje, je tedy plně na uvážení poskytovatele (resp. podnikatele), jaké podmínky sám nastaví a zda rodiče služby využijí. Současně i poskytovatelé, kteří chtějí poskytovat služby péče o děti nikoli za účelem zisku, mohou zřídit zařízení na základě obecných předpisů tj. v oblasti stavební, hygieny, požární ochrany, aniž by byli povinni dodržet nějaké konkrétní požadavky na počet dětí na jednu pečovatelku či počet dětí, o které je v jednou okamžiku pečováno. Oproti tomu návrh zákona toto stanovuje a jistou kvalitu péče garantuje. 18

Cílem opatření je zároveň umožnit rodiči efektivně sladit profesní, rodinný a osobní život, musí tedy být pro poskytovatele i rodiče dostupné. Pokud rodič zůstává delší dobu mimo trh práce, může to ztížit návrat na trh práce a zapříčinit existenční problémy. Dětskou skupinu nemusí rodič využívat 8 hodin každý den. Jelikož poskytování péče v dětské skupině umožňuje reagovat na potřeby zaměstnanců velmi flexibilní (jedná se o počet dětí v jednom časovém, zapsaných dětí může být více - pozn. toto umožňuje nově i školský zákon u mateřských škol) mohou ji využít i rodiče, kteří pracují na část úvazku či využívají jiných flexibilních forem práce.

K § 31

Zásadní připomínka: K části třetí - § 31 (Změna zákona o ochraně veřejného zdraví)

Rodičovský příspěvek může rodič využít, pokud dojde k souběhu jeho pobírání a výdělečné činnosti. Jelikož byla od 1. 1. 2012 přijata novela zákona o státní sociální podpoře, kde je umožněno pobírat rodičovský příspěvek bez sledování pobytu v zařízení, v případě, že se jedná o děti nad dva roky věku, a vzhledem k flexibilitě čerpání rodičovského příspěvku lze předpokládat zvýšený zájem o služby péče o děti. Z tohoto důvodu je rovněž návrh zákona připravován. Zároveň rodiče mají sami právo rozhodnout, komu svěří své dítě do péče a jaký typ péče využijí. Je tedy nezbytné umožnit rodiči využít širší spektrum služeb péče o děti. Akceptováno.

Požadujeme do části třetí vložit nové body 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou znějí: „2. V § 23 odst. 1 se za slovo ,,menze" vkládají slova ,, , v dětské skupině, ve které je pečováno o více jak 4 děti současněx)". ---------------------------x) Zákon č. .../....Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.". Odůvodnění: Stravovací služby vyjmenované v § 23 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., 19

o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se rozšiřují o dětskou skupinu, ve které je pečováno o více jak 4 děti současně. Z hlediska ochrany zdraví dětí není dětskou skupinu, ve které je pečováno o nejvíce 4 děti současně, nutno zařazovat pod výkon státního zdravotního dozoru orgánu ochrany veřejného zdraví, a to nejen v oblasti stanovených minimálních hygienických požadavků na prostory a provoz dětské skupiny, ale i v oblasti způsobu zajištění stravování dětí. Způsob stravování dítěte bude dohodnut mezi rodičem (zákonným zástupcem dítěte) a poskytovatelem služby a bude součástí smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. 3. V § 24 odst. 3 se za slovo ,,menze" vkládají slova ,, , v dětské skupině, ve které je pečováno o více jak 4 děti současně".“. Dosavadní bod 2 bude označen jako bod 4.

Ministerstvo vnitra

K§3

Odůvodnění: Povinnost, která je zákonem č. 258/2000 Sb. uložena osobě provozující stravovací službu v § 24 odst. 2 se rozšiřuje i na poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ve které je pečováno o více jak 4 děti současně. Jedná se o zákaz podávání pokrmů z tepelně neopracovaných vajec a syrového masa včetně ryb také v tomto zařízení stravovací služby nově definovaném v § 23 odstavec 1. Zásadní připomínka: K§3 Dle § 3 odst. 2 písm. a) poskytovatel služby péče o dítě nemusí být zaměstnavatelem rodiče, pokud je spolkem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jeho stanovami. Upozorňujeme, že formulace „v souladu s jeho stanovami“ umožňuje v případě spolků různou interpretaci. Zatímco ostatní právnické osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou v zásadě založeny za účelem poskytování služeb, hlavní činností spolku může být dle § 217 občanského zákoníku jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Hlavní činností spolku nemůžou být podnikání nebo jiná výdělečná činnost. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též

Akceptováno Návrh i DZ budou doplněny podle požadavků uvedených v připomínce takto: (2) Poskytovatel nemusí být zaměstnavatelem rodiče, pokud je a) ústavem, jestliže poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu se zakládací listinou, b) právnickou osobou registrovanou nebo evidovanou podle zákona o církvích a náboženských společnostech, pokud poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je v souladu s jejím předmětem činnosti, 20

K § 21 a25

K § 21 odst. 3

vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné c) územním samosprávným celkem, výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v d) obecně prospěšnou společností, jestliže hospodárném využití spolkového majetku. poskytování služby péče o dítě v dětské skupině je Ve smyslu čl. 20 Listiny základních práv a svobod spočívá podstata v souladu s její zakládací listinou nebo zakládací spolkové činnosti v realizaci sdružovacího práva jako práva smlouvou. politického. Je tudíž z povahy věci vyloučeno, aby hlavním účelem spolku bylo poskytování služby hlídání a péče o děti mající povahu odborné činnosti upravené zvláštním zákonem, a to ať již je poskytována za úhradu či s možností nestanovení úhrady. Vzhledem k tomu nelze v daném případě zohlednit, že tato služba má být provozována neziskově. Tak jako nelze spolek ztotožnit s mateřskou školou, nelze jej ani ztotožnit se zařízením poskytujícím službu hlídání a péče o děti v dětské skupině. Se zřetelem k výše uvedenému požadujeme v § 3 odst. 2 písm. a) jednoznačně určit, že v daném případě nejde o hlavní činnost spolku dle jeho stanov. Vysvětlení této otázky v důvodové zprávě pokládáme za nedostačující. Zásadní připomínka: Vysvětleno. K § 21 a 25 V souladu s koncepcí základních registrů požadujeme návrh upravit Vyžadované údaje jsou natolik specifické, že shoda s údaji tak, aby povinnost poskytovatelů služby péče o dítě v dětské skupině uvedenými v základních registrech je minimální. poskytnout, respektive doložit Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje potřebné pro zápis do evidence poskytovatelů této služby byla omezena toliko na údaje, které nemůže Ministerstvo práce a sociálních věcí čerpat ze základních registrů, případně jiných informačních systémů veřejné správy. Za účelem čerpání údajů vedených v neveřejných informačních systémech je však nezbytné Ministerstvu práce a sociálních věcí založit zákonem příslušnou kompetenci. Zásadní připomínka: Akceptováno. K § 21 odst. 3 V písmenu b) požadujeme vypustit slova „elektronicky podepsaném podle jiného právního předpisu“ včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 16 a této poznámky, neboť požadavek podepsání žádosti uznávaným elektronickým podpisem vyplývá z § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. Jestliže je však smyslem navrhovaného ustanovení vyloučit aplikaci fikce podepsání tiskopisu, je-li podán datovou schránkou (§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), požadujeme důvod toho vyloučení uvést v důvodové zprávě. 21

K § 22

Zásadní připomínka: Obecně k § 22 Předmětné ustanovení upravuje proces zápisu do evidence poskytovatelů, přičemž navrhované znění tohoto ustanovení podle našeho názoru vede k tomu, že má být postupováno dle režimu části čtvrté správního řádu, tedy konkrétně se má zřejmě jednat o tzv. registrační úkon. Dané pouze dovozujeme ze znění zákona, neboť důvodová zpráva o procesu zápisu do evidence poskytovatelů mlčí. Postup dle části čtvrté správního řádu se použije tehdy, pokud má správní orgán namísto rozhodnutí ve správním řízení vydat v méně formalizovaném procesu pouhé potvrzení nebo osvědčení o vzniku určitého práva. Ze znění zákona však na druhou stranu vyplývá, že řízení, jehož výsledkem má být provedení zápisu do evidence poskytovatelů, je zahájeno na žádost. Během procesu dochází k jejímu hodnocení a posouzení hmotněprávních podmínek pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. To vše spíše než postupu dle části čtvrté správního řádu odpovídá řízení o žádosti dle části druhé správního řádu. Domníváme se tedy, že o žádosti má být vydáno dle ustanovení § 67 odst. 1 správního řádu rozhodnutí, neboť proces, kterým se rozhoduje o žádosti, na jejímž základě byl započat, má také skončit vydáním rozhodnutí o této žádosti. Navrhované znění upravuje zápis do evidence poskytovatelů velice nejasně i s ohledem na účinky zápisu (vizte zvláště § 22 odst. 1 navrhovaného znění). Takzvaný registrační úkon by totiž na rozdíl od rozhodnutí podle § 67 odst. 1 správního řádu neměl konstitutivní účinky, pouze by osvědčoval splnění zákonem stanovených podmínek. Máme za to, že toto nebylo úmyslem předkladatele a že jistě zamýšlel vázat vznik povolení k činnosti až na okamžik vydání rozhodnutí o zápisu do evidence poskytovatelů. Domníváme se, že by se v uvedeném případě mohlo jednat (namísto tzv. registračního úkonu) spíše o veřejnoprávní povolení k výkonu určité činnosti, které vydává správní orgán (zde ministerstvo) jako rozhodnutí ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu, a mělo by se tedy postupovat pouze podle části druhé správního řádu. Protože tomu tak v navrhovaném znění není, požadujeme procesní režim zákona upravit tak, aby lépe odpovídal tomuto postupu.

Akceptováno takto: § 22 zní: „§ 22 (1) Splní-li fyzická osoba nebo právnická osoba všechny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do evidence poskytovatelů, ministerstvo o žádosti rozhodne do 15 kalendářních dnů od doručení žádosti a zároveň v této lhůtě provede zápis do evidence poskytovatelů. Rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti, se pouze poznamená do spisu. (2) Nesplňuje-li fyzická osoba nebo právnická osoba podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do evidence poskytovatelů, ministerstvo žádost o evidenci zamítne.“.

22

K § 22 odst. 1

Akceptováno, viz připomínka k § 22. Zásadní připomínka: K § 22 odst. 1 V návaznosti na předchozí připomínku požadujeme § 22 odst. 1 uvést v tomto znění: „(1) Splní-li žadatel všechny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do evidence poskytovatelů, ministerstvo o žádosti rozhodne do 15 kalendářních dnů od doručení žádosti a zároveň v této lhůtě provede zápis do evidence poskytovatelů. Rozhodnutí, kterým bylo vyhověno žádosti, se pouze poznamená do spisu.“.

K 22 odst. 2

K § 22 odst. 3

K § 22 odst. 4

Máme za to, že v ustanovení § 22 odst. 1 se bude jednat o vydání kladného rozhodnutí v případě, kdy žadatel splnil všechny zákonné podmínky a ministerstvo žádosti o evidenci dětské skupiny vyhoví. V daném ustanovení však zcela chybí způsob vyhlášení a doručení rozhodnutí. Akceptováno, viz připomínka k § 22. Zásadní připomínka: K § 22 odst. 2 V ustanovení § 22 je odstavec 2 vzhledem k obecným ustanovením správního řádu [§ 45 odst. 2, který se týká náležitostí žádosti, a § 64 odst. 1 písm. a), o přerušení řízení v případě nutnosti odstranění vad žádosti], nadbytečný. Toto ustanovení proto požadujeme zcela vypustit. Akceptováno, viz připomínka k § 22. Zásadní připomínka: K § 22 odst. 3 S ohledem na § 65 odst. 2 správního řádu, který stanoví, že správní orgán pokračuje v řízení, jakmile odpadne překážka, pro niž bylo řízení přerušeno (zde odstranění vad žádosti), považujeme ustanovení za nadbytečné, a požadujeme je proto vypustit. Akceptováno, viz připomínka k § 22. Zásadní připomínka: K § 22 odst. 4 Předmětné ustanovení požadujeme uvést do souladu s § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu, který stanoví, že v případě neodstranění podstatných vad žádosti správní orgán řízení zastaví. (Navržené znění § 22 odst. 4 oproti úpravě ve správním řádu hovoří o zamítnutí žádosti ministerstvem v případě neodstranění vad žádosti ve stanovené lhůtě.) Dále považujeme za nezbytné v ustanovení uvést, že pokud žadatel 23

nesplní hmotněprávní podmínky pro vydání kladného rozhodnutí, ministerstvo žádost zamítne. S ohledem na výše uvedené požadujeme § 22 odst. 4 uvést v tomto znění:

K § 27 a 28

„(X) Nesplňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis do evidence poskytovatelů, ministerstvo žádost o evidenci zamítne. O zamítnutí žádosti vydá ministerstvo rozhodnutí.“. Zásadní připomínka: Akceptováno takto: K Hlavě VI Správní delikty (§ 27 a § 28) Hlavu VI požadujeme přepracovat tak, aby dostála požadavkům na konstrukci skutkových podstat přestupků a jiných správních deliktů ve zvláštních zákonech, které vychází z instruktážního materiálu Ministerstva vnitra s názvem Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Zejména požadujeme zvlášť upravit přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (za pomocí vložení nového paragrafu) spolu s doplněním příslušných nadpisů. Požadujeme dále zpřesnit a upravit skutkové podstaty včetně správného použití slov „podle“ a „v rozporu“, pomocí nichž se odkazuje na konkrétní hmotněprávní ustanovení zákona, upravit ustanovení o pokutách užitím spojení „lze uložit“ u přestupků, u jiných správních deliktů spojení „se uloží“. Spojku „a“ pak požadujeme nahradit spojkou „nebo“. Ve společných ustanoveních požadujeme doplnit liberační důvod z objektivní odpovědnosti a zařadit jej jako odstavec 1 daného ustanovení. V návrhu zákona požadujeme doplnit, respektive zpřesnit ustanovení o správním orgánu příslušném k projednání správních deliktů. Stávající ustanovení § 28 odst. 3 je nepřesné v tom smyslu, že z něj (ani z důvodové zprávy) jasně nevyplývá, který z orgánů je příslušný rozhodovat o správních deliktech a uložit za ně sankci v prvním a který ve druhém stupni. Vyvstává zde otázka, jaké je hledisko pro určení příslušnosti těchto orgánů. Pokud je hlediskem příslušnosti těchto orgánů jejich působnost k dozoru nad dodržováním povinností uložených zákonem, je třeba doplnit slova: „podle jejich působnosti stanovené v §…“. Pokud tomu tak není, lze usuzovat, že hledisko pro určení příslušnosti, které spočívá v tom, že správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který nejdříve zahájil řízení, nebo, bylo-li řízení 24

zahájeno v týž den, správní orgán, který zjistil porušení povinnosti nejdříve, vyplývá z obecné právní úpravy ve správním řádu, a proto jej není nutné zvlášť uvádět. Návrh zákona rovněž nevymezuje, který orgán je příslušný k vymáhání a výběru pokut. Navrhujeme proto, aby byla Společná ustanovení doplněna o nový odstavec ve znění: „Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“. Toto ustanovení je ovšem nutné doplnit pouze za předpokladu, že pokuty nebude vybírat nebo vymáhat příslušný celní orgán podle zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky [§ 8 odst. 2 písm. a)]. Z výše uvedených důvodů proto požadujeme hlavu IV uvést v tomto znění: „Hlava VI Správní delikty § 27 Přestupky

„Hlava VI Správní delikty § 27 Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 4 poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině bez poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině bez oprávnění. oprávnění. (2) Fyzická osoba se jako poskytovatel dopustí přestupku tím, že a) poskytuje péči o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 nebo § 7, b) v rozporu s § 10 odst. 1 nezpracuje nebo nedodržuje vnitřní pravidla pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, c) v rozporu s § 10 odst. 2 nezpracuje nebo nedodržuje plán výchovy a péče, d) nevede evidenci dětí podle § 11 odst. 1, e) v rozporu s § 12 poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině bez uzavřené pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu, f) neuzavře s rodičem dítěte písemnou smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 13 odst. 1, g) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s hlavou III, h) v rozporu s § 23 odst. 1

(2) Fyzická osoba se jako poskytovatel dopustí přestupku tím, že a) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 nebo § 7, b) v rozporu s § 10 odst. 1 nezpracuje nebo nedodržuje vnitřní pravidla pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, c) v rozporu s § 10 odst. 2 nezpracuje nebo nedodržuje plán výchovy a péče, d) nevede evidenci dětí podle § 11 odst. 1, e) v rozporu s § 12 poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině bez uzavřené pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu, f) neuzavře s rodičem dítěte písemnou smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 13 odst. 1, 25

neoznámí všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nebo do 15 dnů ode dne vzniku změn týkajících se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nepředloží doklady o těchto změnách.

g) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s hlavou III, h) v rozporu s § 23 odst. 1 1. neoznámí všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nebo (3) Za přestupek lze uložit pokutu do 2. do 15 dnů ode dne vzniku změn týkajících se údajů a a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), d) dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nepředloží doklady nebo f), o těchto změnách. b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), e), g) nebo h), (3) Za přestupek lze uložit pokutu do c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1. a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), d) nebo f), § 28 b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), e), g) nebo h), Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1. (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 poskytuje službu § 28 péče o dítě v dětské skupině bez oprávnění. Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel dopustí správního deliktu tím, že (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí a) poskytuje péči o dítě v dětské skupině v rozporu s § 5 nebo § správního deliktu tím, že v rozporu s § 4 poskytuje službu 7, péče o dítě v dětské skupině bez oprávnění. b) v rozporu s § 10 odst. 1 nezpracuje nebo nedodržuje vnitřní pravidla pro poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako c) v rozporu s § 10 odst. 2 nezpracuje nebo nedodržuje plán poskytovatel dopustí správního deliktu tím, že výchovy a péče, a) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s d) nevede evidenci dětí podle § 11 odst. 1, § 5 nebo § 7, e) v rozporu s § 12 poskytuje službu péče o dítě v dětské b) v rozporu s § 10 odst. 1 nezpracuje nebo nedodržuje skupině bez uzavřené pojistné smlouvy pro případ vnitřní pravidla pro poskytování služby péče o dítě v dětské odpovědnosti za škodu, skupině, f) neuzavře s rodičem dítěte písemnou smlouvu o poskytování c) v rozporu s § 10 odst. 2 nezpracuje nebo nedodržuje plán služby péče o dítě v dětské skupině podle § 13 odst. 1, výchovy a péče, g) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu d) nevede evidenci dětí podle § 11 odst. 1, s hlavou III, e) v rozporu s § 12 poskytuje službu péče o dítě v dětské h) v rozporu s § 23 odst. 1 skupině bez uzavřené pojistné smlouvy pro případ 1. neoznámí všechny změny týkající se údajů a dokladů, které odpovědnosti za škodu, jsou stanoveny pro žádost, nebo f) neuzavře s rodičem dítěte písemnou smlouvu o 26

do 15 dnů ode dne vzniku změn týkajících se údajů a poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 13 dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nepředloží doklady odst. 1, o těchto změnách. g) poskytuje službu péče o dítě v dětské skupině v rozporu s hlavou III, (3) Za správní delikt se uloží pokuta do h) v rozporu s § 23 odst. 1 a) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d) 1. neoznámí všechny změny týkající se údajů a dokladů, nebo f), které jsou stanoveny pro žádost, nebo b) 30 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), 2. do 15 dnů ode dne vzniku změn týkajících se údajů a b), e), g) nebo h), dokladů, které jsou stanoveny pro žádost, nepředloží doklady c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1. o těchto změnách. 2.

§ 29 Společná ustanovení ke správním deliktům

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do a) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), d) nebo f), (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, b) 30 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, a), b), e), g) nebo h), které bylo možno požadovat, aby porušení c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1. právní povinnosti zabránila. § 29 (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se Společná ustanovení ke správním deliktům přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže následkům a k okolnostem, za nichž byl prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno spáchán. požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Správní

delikty

podle

tohoto

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují zákona ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické 27

projednává Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce; to neplatí, jde-li o správní delikty podle § 27 odst. 2 písm. g) a § 28 odst. 2 písm. g), které projednává příslušná krajská hygienická stanice.

osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává oblastní inspektorát práce. Zjistí-li spáchání správního deliktu při výkonu kontroly Státní úřad inspekce práce, projednává správní delikt Státní úřad inspekce práce. To neplatí, jde-li o (6) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. správní delikty podle § 28 odst. 2 písm. g) a § 29 odst. 2 písm. g), které projednává příslušná krajská hygienická V A R I A N T A pro případ, že pokuty vymáhá příslušný celní stanice. orgán (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. (6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. K vybírání a vymáhání pokut se bude řídit v souladu V A R I A N T A pro případ, že pokuty vymáhá jiný orgán než s principem dělené správy zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád. příslušný celní orgán (6)

Pokuty vybírá orgán, který je uložil, a vymáhá … .

Karlovarský kraj


K § 18 odst. 2

(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“. Zásadní připomínka: V § 5 odst. 4 písm. a) Doplnit do psychologa ve zdravotnictví a klinického psychologa. Náplň vzdělání psychologa ve zdravotnictví či klinického psychologa je dostačující garancí kvality služby. Návrh nového znění: § 5 odst. 4 písm. a) odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle jiného právního předpisu Zásadní připomínka: V § 18 odst. 2 Navrhujeme vypustit začátek 2 týkající se počtu dětí ve skupině a upravit viz návrh nového znění. Údaj o výšce umyvadla nesouvisí dle našeho názoru s počtem dětí ve skupině, ale jejich věkem. Navíc je v tomto ustanovení nadbytečný, když zákon upravuje poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

Akceptováno.

Neakceptováno. MZ: Pokud by byla připomínka akceptována, povinnost na dětské zařizovací předměty a jejich umístění by bylo vztaženo i na DS do 4 dětí.

28

K § 19

Návrh nového znění: § 18 odst. 2 – 2. věta Umyvadlo musí být umístěno ve výšce 50 cm nad podlahou a výtokový ventil ve výšce 60 cm nad podlahou; v případě péče o děti mladší 3 let nesmí výška horní hrany umyvadla překročit 43 cm nad podlahou. Zásadní připomínka: Neakceptováno, vysvětleno: V § 19 Uvedené připomínce již odpovídá formulace Doplnit o podmínky pro přípravu mléčné stavy s odkazem na § 8 odst. 3 (na přípravu stravy se vztahují předpisy řešící dodržování vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na činnosti epidemiologicky závažné). stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při Pouze je třeba upravit textaci poznámky pod čarou č. 12, kde je evidentně nesprávně uvedena vyhláška o prostorech činnostech epidemiologicky závažných. 410/2005 Sb., a to takto: Mléčná kojenecká strava by měla být připravována odděleně od ostatní batolecí a další stravy, a za přísných hygienických podmínek viz. § 46 --------a násl. vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na 12) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při změně některých souvisejících zákon, ve znění pozdějších předpisů. činnostech epidemiologicky závažných. Vyhláška č. 137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných." V návaznosti na výše uvedené je třeba dále v § 15 odst. 3 poznámku pod čarou 12 označit jako poznámku pod čarou č. 16 a uvést ji v tomto znění: "16) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů." V této souvislosti MZ žádá o doplnění důvodové zprávy - Zvláštní část - K § 8 K § 8 - v odůvodnění doplnit poslední větu: 29

Hlavní město Praha

Nad rámec

"Při přípravě pokračovací kojenecké výživy pro děti musí být splněny požadavky stanovené vyhláškou č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, v platném znění." Zásadní připomínka: Vysvětleno Navrhujeme do návrhu zákona zařadit novou část šestou, kterou by Vyjádření MPO k věcnému záměru zákona o dětské skupině byla provedena změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském ve smyslu vyloučení činnosti poskytování péče v rámci podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dětské skupiny z živnostenského zákona: následujícího znění a stávající část šestou „Účinnost“ přečíslovat: Ustanovení § 3 živnostenského zákona vymezuje činnosti, ČÁST ŠESTÁ které nejsou živnostmi tím, že taxativně vyjmenovává ty Změna živnostenského zákona činnosti, které jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny. Toto vyloučení znamená, že v uvedených „V § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání činnostech lze provozovat podnikatelskou činnost, ale (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, se na konci zpravidla na základě jiných právních předpisů. S ohledem na odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ak), které skutečnost, že uvedená činnost nebude mít charakter včetně poznámky pod čarou č. 54 zní: podnikání (nejen ve smyslu živnostenského zákona, ale i ve smyslu obchodního zákoníku), jsme toho názoru, že zařazení ak) poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle jiného uvedené činnosti do § 3 živnostenského zákona by bylo z právního předpisu54). pohledu živnostenského zákona nesystémové a nadbytečné. zákon č…/2013 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.“ 54)

Odůvodnění: Předkládaný návrh zákona se nevypořádává se vztahem nově zaváděné činnosti – poskytování služby péče o dítě v dětské skupině k živnostenskému zákonu. Z důvodové zprávy sice vyplývá, že uvedená činnost nemá být vykonávána podnikatelským způsobem, tj. především za účelem dosažení zisku, a stávající možnosti péče o dítě v režimu živnostenského zákona (živnost vázaná s předmětem podnikání „Péče o děti do tří let věku v denním režimu“, živnost volná „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor 72. Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti, a obor 79. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost) nebudou novou právní úpravou dotčeny. Vlastní návrh zákona však na otázku charakteru nově definované činnosti nedává 30

Unie K§5 zaměstnavetelských svazů ČR + Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR K Hlavě III

jednoznačnou odpověď, resp. s ohledem na jiná ustanovení návrhu lze o charakteru uvedené činnosti pochybovat – viz § 28 odst. 4 návrhu hovoří o podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že za uvedenou službu budou rodiče dítěte platit, resp. bude od nich vyžadován příspěvek, nelze vyloučit, že v praxi by mohly nastat pochybnosti o tom, zda již nejsou naplněny znaky podnikatelské činnosti, resp. zda se nejedná o živnost. Pro právní jistotu a jednoznačnost postavení subjektů – poskytovatelů služby, považujeme za nezbytné, aby bylo přímo v textu zákona určeno, že předmětná činnost není vykonávána v režimu živnostenského zákona a není živností. Zásadní připomínka: K § 5 „Podmínky poskytování služby péče o dítě v dětské skupině“ Navrhujeme, aby bylo umožněno přímo pečovat o dítě i osobě, která absolvovala rekvalifikační kurz s akreditací MŠMT. Zdůvodnění: Požadavky na odbornou způsobilost jsou vhledem k charakteru dětské skupiny příliš přísné. Zásadní připomínka: K Hlavě III, Stavebně technické požadavky a hygienické požadavky na prostory a provoz, konkrétně § 15 – 19 Navrhujeme výrazně zjednodušit stanovené technické a hygienické požadavky. Zásadní připomínka Zdůvodnění: Stavebně technické a hygienické požadavky jsou velmi přísné, vzhledem k charakteru dětské skupiny nadbytečné a drahé a budou znamenat výraznou bariéru při zřizování dětských skupin. Vzhledem k záměru zákona, kdy Poskytovatelem má být primárně zaměstnavatel a lze tedy předpokládat, že dětská skupina bude často vznikat v prostorách/sídle zaměstnavatele, jsou některé stavebně technické a hygienické požadavky velmi obtížně splnitelné.

Vysvětleno Některé odborné způsobilosti lze získat také absolvováním kurzu.

Neakceptováno. Odůvodnění MZ: Uvedené požadavky spadají pod základní hygienický standard, který musí být poskytovatelem péče dodržen s ohledem na ochranu zdraví dětí, a to v návaznosti na onemocnění plynoucí z nedodržení vhodného hygienicko-epidemiologického režimu. Dále je nutné pro děti vytvořit vhodné prostředí pro formování odpovídajících hygienických návyků. Nelze vycházet z předpokladu, že všechny děti nebudou v zařízení DS spát, protože každý den může být tento počet dětí jiný. Zařízení DS musí být proto vybaveno odpovídajícím počtem lehátek v souladu s počtem dětí v dětské skupině. Pro DS do 12 dětí je samostatná šatna nezbytným vybavením.

§16 – Považujeme za nadbytečné zajistit lehátka pro všechny děti. Ne všechny děti budou v dětské skupině celý den a lehátka tedy Na připomínce UZS trvá. nepotřebují. 31

§17 – Považujeme za nadbytečné požadovat na šatnu zvláštní místnost. To opět výrazně zvyšuje nároky a tedy náklady na prostory.

K části páté, § 6 odst. 9 písm. c)

§18 stanovuje takové požadavky na hygienická zařízení, která budou znamenat investici min. 100.000 Kč. Vzhledem k charakteru dětské skupiny přitom tyto požadavky považujeme za přehnané. Zásadní připomínka: K ČÁSTI PÁTÉ, Změna zákona o daních z příjmů 1. V §6 odst. 9) písm. c) zákona o daních z příjmů ve znění zákona číslo 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění platném od 1.1.2015 navrhujeme zrušit limit 10.000 Kč na nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům. Zásadní připomínka Zdůvodnění: Návrh počítá s tím, že zaměstnavatelé budou moci přispívat svým zaměstnancům na péči o dítě v dětské skupině nepeněžní formou ze zisku po zdanění za současného osvobození na straně zaměstnanců. Podle současné legislativy (2013) není pro tato nepeněžní plnění nastaven limit. Zákonem číslo 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění platném od 1.1.2015 však má být zaveden roční limit ve výši 10.000 Kč, a to pro všechna nepeněžní plnění uvedená dnes v §6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů. Toto nastavení by vedlo k diskriminaci zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci by využívali služeb dětské skupiny třetích stran. Vlastní náklady si zaměstnavatel může vykázat jako daňové. V okamžiku, kdy ale přispívá zaměstnanci na využívání služeb třetích stran, jde o nepeněžní plnění, na nějž se bude vztahovat limit 10.000 Kč na osobu a rok. Předkladatelé zákona přitom odhadují průměrnou cenu za péči v dětské skupině na 5.000 Kč za měsíc.

K části páté, § 24 odst. 2 písm. zw)

Vyjádření MF: Nevyhověno V souvislosti s přehodnocením všech výjimek v oblasti daňového osvobození příjmů zaměstnance zavedených v § 6 odst. 9 zákona a vypuštění těch, které nejsou vládní prioritou nebo které zakládají nerovnost mezi poplatníky, došlo k zastropování daňového osvobození nepeněžních plnění vynakládaných na péči o zaměstnance a jeho rodinné příslušníky poskytované zaměstnavatelem z FKSP, sociálních fondů resp. z nedaňových výdajů/nákladů zavedením ročního limitu ve výši 10 000 Kč vztahujícím se na veškerá plnění definovaná v tomto ustanovení. Odstraněním limitu by došlo k opětovnému rozšíření této daňové výjimky, což je v rozporu s koncepcí prosazovanou Ministerstvem financí. Na této zásadní připomínce UZS trvá. §24 odst. 2 písm. J, bod 5, zmiňovaný zástupci MFČR, totiž neřeší námi připomínkovanou diskriminaci zaměstnavatelů, kteří budou přispívat na služby dětské skupiny třetích stran.Vlastní náklady na provoz dětské skupiny jsou náklady daňovými. Náklady na služby dětské skupiny třetí strany jsou do 10 tis. Kč ročně nedaňovými náklady, ze kterých ale nejsou placeny mzdové odvody. Nad 10 tis. jsou pak sice daňovými náklady, ale podléhají mzdovým odvodům, což je logicky mnohem nevýhodnější režim.

Zásadní připomínka: Vyjádření MF: Vysvětleno V §24 odst. 2 písmeno zw, navrhujeme doplnit „výdajů na zřízení a Výdaje na zřízení vlastního zařízení péče o děti související provoz vlastního zařízení …“ s pořízením hmotného majetku budou uplatňovány standardní formou, tj. prostřednictvím daňových odpisů. 32

K části páté

Českomoravská konfederace odborových svazů

V opačném, případě by se jednalo o nesystémový přístup zakládající zcela nežádoucí precedens Zásadní připomínka: Vyjádření MF: Nevyhověno Navrhujeme změnit status slevy na dani pro zaměstnance na daňový Jedná se pouze o „kompenzaci“ části nákladů souvisejících bonus. s péčí o děti. Záměrem není poskytnutí příspěvku na každé Zdůvodnění: dítě ve výši aktuální minimální mzdy. K poskytnutí úlevy Rodič s jedním dítětem neplatí žádné daně až do hrubého příjmu ve v souvislosti s vyživováním dítěte v domácnosti slouží výši cca 16.000 Kč měsíčně. V případě dvou dětí pak až do výše cca daňové zvýhodnění, které také může nabývat podobu 22.000 Kč měsíčně. Navrhovanou slevu na dani by tedy mohli využít daňového bonusu. pouze rodiče s vyššími příjmy. Jinými slovy, rodiče s průměrnými příjmy nebudou mít žádné zvýhodnění. Na připomínce UZS trvá.

K části páté

Zásadní připomínka: Navrhujeme zvýšit slevu na dani a to z důvodů její nedostatečné výše. Zdůvodnění: Předkladatelé zákona odhadují průměrnou cenu za péči v dětské skupině na 5.000 Kč za měsíc. Částka 8.000 Kč za rok je v tomto porovnání velmi nízká.

Vyjádření MF: Vysvětleno Smyslem daňových opatření je pouze podpora motivace rodiče k návratu do práce. Hlavním účelem celého projektu je vytvoření dalších alternativ pro péči o dítě předškolního věku. Daňové úlevy tak nejsou hlavním motivem předkládané právní úpravy.

Obecně

Zásadní připomínka: Od počátku úvah o rozvolnění péče o malé děti formu hlídacích služeb vyjadřovala ČMKOS a odborové svazy v ní sdružené, zejména Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče a Českomoravský odborový svaz pracovníků školství, nesouhlas s takovou koncepcí, která by snížila a jak se ukazuje, skutečně sníží, jestliže bude návrh zákona přijat, kvalitu péče o děti stejně jako hranici bezpečnostních, hygienických a odborných požadavků na provozovatele takových služeb, čímž dojde k většímu riziku úrazů a poškození zdraví dětí a zcela je pomíjena potřeba vytváření zdravého prostředí a výchovného působení na děti. Vláda snížením dosud osvědčených požadavků a limitů tak ruší poslední zbytky fungujícího systému, který byl v předchozích desítkách let okolním světem i tzv. západními zeměmi nesmírně oceňován. ČMKOS chápe dětskou skupinu pouze jako doplňkovou službu péče o děti, která nemůže plnohodnotně nahradit chybějící síť veřejných předškolních zařízení, poskytujících komplexní péči o děti na vysoké úrovni, ač dle důvodové zprávy takové ambice pravděpodobně má. Péče o děti v zařízeních předškolní péče se přitom

Neakceptováno pro neurčitost požadované změny. Dětská skupina rozšiřuje spektrum služeb péče o děti. Současně rodiče mohou rozhodovat, jaké zařízení a službu péče o děti zvolí. Podmínky jsou nastaveny, aby byla garantována kvalita služby, zároveň podmínky poskytování péče podléhají kontrole. Součástí navrhované právní úpravy není novelizace právních předpisů směrem k omezování či rušení stávajících zákonných úprav v oblasti služeb péče o děti. Nová právní úprava umožní většímu okruhu poskytovatelů zřídit a provozovat a rodičů službu využívat, jelikož budou jasně nastaveny podmínky poskytování služby. Nejedná se o vzdělávací zařízení. Je na rozhodnutí rodiče, do kterého zařízení dítě svěří. Zároveň záleží na poskytovateli, jakou péči bude poskytovat, jaký bude mít schválen plán výchovy a péče. Současně se předpokládá, že poslední rok před zahájením povinné školní docházky budou MŠ děti navštěvovat, neboť zároveň podle školského zákona mají nárok na umístění v MŠ a obec je povinna jim místo v MŠ zajistit. 33

řadí mezi veřejné služby, za jejichž místní a finanční dostupnost je zodpovědný stát. Pokud by se mělo jednat pouze o rozšíření nabídky služeb, neměli bychom principielnějších výhrad. Bohužel, k tomuto údajnému rozšiřování dochází za současného rušení dosud fungujících zařízení, iniciovaného státem a za snižování standardů. Souhlasíme s rozšířením možností, nikoli s devastací a umělým omezením stávajícího stavu. Pak se totiž nejedná a žádné rozšíření, ale o budování jiného systému, bohužel na špatných ideologických základech. Vzhledem k tomu, že služba „péče o dítě v dětské skupině“ již existuje, není správné tvrdit, že novou právní úpravou se rozšíří škála služeb péče o předškolní děti o jiné možnosti a zvýšit místní i cenová dostupnost služeb péče o děti. Dosavadní transformace jeslí, resp. jejich rušení, ukazují, že místní ani cenová dostupnost se nedostavila, jen se péče o děti přesouvá na zcela nové dlouhodobou praxí nevyžadované formy a rodinám se zdražuje. Rodiny a rodiče tak stát dostává do začarovaného kruhu, kdy aby se mohli navracet do pracovního procesu, musí mít dostatek peněz, aby mohli dětem službu cizích lidí zaplatit. Aby mohli za péči o své děti zaplatit, musí se vrátit na trh práce. Často tak veškeré finance, které rodina získá, pokud se rodič rozhodne být výdělečně činným nebo zaměstnaným, padnou na „nákup služeb“ pro děti. Rodiče tak vydělávají jen na nákup těchto služeb. Dětská skupina má poskytovat službu hlídání dítěte, tj. zajištění základních životních potřeb dítěte, zajištění výchovy a rozvoj osobnosti dítěte. Za problematické však pokládáme, že nemá zajišťovat i vzdělávání dítěte, zejména s ohledem na potřebu dosažení určitého stupně rozvoje dítěte před nástupem na povinnou školní docházku. V prvních ročnících základních škol se tak budou setkávat děti z klasických mateřských školek, které vedle osobnostního rozvoje zajišťují i vzdělání dítěte, s dětmi z dětských skupin, které nezajišťují vzdělávací proces. Obáváme se proto, že tato situace bude vytvářet problematické situace, znevýhodňovat děti z dětských skupin, komplikovat jejich zapojení do školního kolektivu, klást zvýšené nároky na pedagogy v prvních ročnících povinné školní docházky. Za problém pokládáme i věkový rozsah dětí, o které má být v rámci dětské skupiny pečováno. Pokud mají být do jedné skupiny zařazeny děti od 6 měsíců až do zahájení povinné školní docházky, lze

Je ponecháno na uvážení poskytovatele s ohledem na jeho možnosti, poptávku, a zároveň na potřeby dětí a rodičů.

Jedná se o rovněž o sjednocení podmínek pro péči, která je již v současné době poskytována některými subjekty na bázi předpisů obecné povahy. Podmínky jsou nastaveny úměrně počtu dětí, do dětské skupiny budou umísťovány děti od jednoho roku věku. Vzhledem k tomu, že provoz mateřských škol je z velké části podporován dotacemi z veřejných rozpočtů nelze 34

si jen obtížně představit, že bude všem dětem poskytována skutečně kvalitní péče, když jsou nároky na péči o děti z hlediska jejich věku tak odlišné (týká se zejména menších dětských skupin). S tím souvisí i otázka, zda bude jedna pečující osoba schopna plnohodnotně zvládnout péči až o 6 dětí různých věkových kategorií. V praxi přitom může nastat situace, kdy se v této skupině sejde až 5 dětí ve věku okolo 1 roku, popř. mladších, a 1 dítě předškolního věku. Nejsme přesvědčeni o tom, že v takovém případě se bude moci pečující osoba dostatečně věnovat staršímu dítěti a rozvoji jeho osobnosti, když lze oprávněně předpokládat, že bude po většinu času vytížena péčí o nejmenší děti.

K§2

Zjevným cílem předloženého návrhu je tak nastavení legislativních podmínek pro úplnou privatizaci služeb péče o předškolní děti s tím, že náklady na tyto služby budou zcela přeneseny na rodiče při současném snížení dosud platných obecných standardů (hygienických, bezpečnostních, stavebních atd.) kladených na tuto péči a nastavením méně přísnějších podmínek zároveň dojde k postupné likvidaci veřejných služeb péče o předškolní děti, zejména systému předškolního vzdělávání. Péče o předškolní děti se tak má stát byznysem především „nepodnikatelských“ subjektů. ČMKOS s předloženým návrhem především z koncepčních důvodů nesouhlasí. ČMKOS požaduje, aby byla tato oblast řešena komplexně, zejména aby vláda urychleně přejala efektivní opatření a vytvořila podmínky především pro rozšíření sítě veřejných předškolních zařízení péče o děti a navázala přitom na dlouholetou tradici a vysokou úroveň této péče z předchozích let. Legislativní úprava poskytování služby péče o dítě v dětské skupině by měla následovat teprve poté, a to jen tehdy, bude-li doložena skutečná společenská potřeba takovou službu vůbec zavádět. Zásadní připomínka: Definice služby péče o dítě uvádí se, že jde o hlídání a péči o dítě od 6 měsíců věku do zahájení povinné školní docházky. Jestliže předmětná služba nemá poskytovat vzdělání, pak možnost trvání této služby až do zahájení povinné školní docházky je nutno odmítnout. Vznikne situace, že děti nebudou vůbec připravovány na vstup do základní školy. Přitom ZŠ již nyní v řadě případů upozorňují na nedostatečnou

předpokládat, že by došlo k jejich likvidaci (pro rodiče jsou finančně dostupné, zájem o tato zařízení bude stále, i vzhledem k poskytování předškolního vzdělávání). Vzhledem k tomu, že služby péče o dítě obdobného charakteru jsou poskytovány již nyní různými subjekty, je zřejmé, že existuje potřeba tuto službu právně upravit, což napomůže k právní jistotě nejen poskytovatelů, ale i rodičů.

Neakceptováno. Odůvodnění viz výše. Současně rodič má za své dítě odpovědnost. Rodičovská zodpovědnost jedle zákona o rodině definována jako souhrn práv a povinností mimo jiné při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. 35

K§5

K § 5 odst. 1 písm. c) a odst. 4

K § 10 odst. 2 a k § 13

připravenost nastupujících dětí. Před vstupem do ZŠ by děti měly projít mateřskou školou. Zásadní připomínka: Do podmínek poskytování této služby požadujeme doplnit znalost českého jazyka u fyzické osoby, která bude vykonávat činnost přímo působící na dítě.

Neakceptováno. Závisí na poskytovateli, jakou osobu přijme. Může se jednat také o dětskou skupinu, kterou budou navštěvovat děti zahraničních pracovníků, kde bude třeba hovořit jiným jazykem a nebude nezbytně nutné, aby pečující osoba hovořila českým jazykem. Zásadní připomínka: Neakceptováno. Nesouhlasíme s tím, aby odborná způsobilost umožňovala volbu, resp. Je na rozhodnutí poskytovatele, jaké nároky na odbornou kladla na roveň tak odlišné co do obsahu i úrovně kvalifikace jako je způsobilost pečujících stanoví (současně i ve vztahu kvalifikace lékaře a chůvy. Není pravda, že tyto profese spolu k věkové skupině dětí). „obsahově souvisejí“ a to ani účelově, „za účelem dostupnosti výkonu této činnosti pro široký okruh osob“. Není možné profese všeobecných sester, zdravotnických asistentů, porodní asistentek, zdravotnických záchranářů dávat do stejných činností jako profese pedagogické a profese pracovníků sociálních. Každé z těchto povolání je posláno k jiným činnostem, k jinému spektru a naplňování jiných potřeb dítěte. Všechny tyto profese spolu souvisejí, nikoli obsahově, ale objektem svého snažení – jenže každá z jiného pohledu. Lékař není vzdělán k tomu, aby učil děti říkanky, chůva nemůže dítěti diagnostikovat koliku a předepsat medikaci. Zároveň není jasné, proč je odborná kvalifikace u pedagogických pracovníků omezena na učitele MŠ a učitele 1. stupně ZŠ, zatímco u lékaře nikoli, tedy od pediatra pro gerontologa, od zubaře po patologa . Vzhledem k významu péče o děti a specifické potřeby dětí velmi nízkého věku požadujeme, aby pro péči o děti do 3 let věku byla stanovena podmínka odborné způsobilosti pouze v souladu s ustanovením § 5 odst. 4 písm. a) a e) návrhu zákona Dětské skupiny by měly tak být vytvářeny podle věku dětí – u dětí do 3 let věku s péčí osob se zdravotním vzděláním, jiné skupiny se staršími dětmi a se stejnými podmínkami zejména pro vzdělávání jako v mateřské škole, tedy s péčí osob s pedagogickým vzděláním. Zásadní připomínka: Neakceptováno. Předmětem služby má být péče o dítě. Základem pro poskytování této Součástí smlouvy je i ujednání a dodržování vnitřních služby má být smlouva, uzavřená mezi poskytovatelem a rodičem pravidel, přičemž vnitřní pravidla zahrnují i podmínky (rodiči) dítěte. Zároveň se stanoví, že poskytovatel je povinen poskytování péče. zpracovat a dodržovat plán výchovy a péče. Je-li tato služba míněna vážně, domnívali jsme se, že obsahem smlouvy bude právě výchova a 36

K § 13

K důvodové zprávě

péče o dítě a také její konkretizace. Podle § 13 tak tomu však není, protože výčet náležitostí tuto podstatnou obsahovou náležitost smlouvy neuvádí. To zároveň znemožní rodičům jako smluvní straně kontrolovat a sledovat dodržování smlouvy, tedy kontrolovat poskytování služby péče o dítě jako takové. Na základě uvedeného proto požadujeme zakotvit do smlouvy alespoň souhlas s obsahem plánu výchovy a péče zpracovaným podle § 13. Zásadní připomínka: Požadujeme, aby přílohou smlouvy bylo též potvrzení od dětského lékaře o zdravotní způsobilosti dítěte být zařazeno do poskytování této služby. Zásadní připomínka: Požadujeme v této souvislosti vysvětlit a definovat, jak vláda tímto vytvoří podmínky k dalšímu (!) rozvoji rodinné politiky, jaká vlastně tato politika je a jak se má rozvíjet. Bez konkrétních souvislostí je nutné takovéto prohlášení považovat jen za prázdnou frázi.

Neakceptováno. Dětské skupiny mohou poskytovat služby pro různé skupiny dětí.

Neakceptováno. Rodinná politika rovněž obsahuje i působení v oblasti sladění profesního, rodinného a osobního života, k čemuž zavedení opatření poskytování služby hlídání a péče o dítě bezpochyby patří. (pozn. jedná se o formulaci z programového prohlášení vlády, tedy z materiálu, kterým vláda deklaruje cíle a oblasti svého působení). Jednotlivé rezorty pak na základě těchto daných cílů formulují jednotlivá opatření. Zásadní připomínka: Neakceptováno. Důvodová zpráva tvrdí, že návrh zákona obsahuje opatření k podpoře Je vysvětleno, a to tak, že rodič sám flexibilně volí, po jakou sladění pracovního a rodinného života rodičů s malými dětmi za dobu a v jaké výši bude RP pobírat (samozřejmě s ohledem účelem možnosti jejich participace na trhu práce a reaguje na úpravu na zákonnou úpravu). rodičovského příspěvku. Není však uvedeno ani zřejmé, v čem a jak. Požadujeme doplnit výčet konkrétních opatření. Zásadní připomínka: Neakceptováno. S politováním jsme nuceni konstatovat, že dříve než je přijata platná Sdělení nemá charakter připomínky. právní úprava a dokonce dříve než spatřil světlo světa legislativní MPSV není znám případ zřejmého „převodu jeslí na tuto návrh, MPSV podporovalo a ve spolupráci s kraji již i realizovalo navrhovanou úpravu“. pokusné „pilotní“ převody jeslí na tuto novou formu. S tímto Pokud zřizovatelé jeslí řeší jejich další provoz, činí takto ze postupem jsme od počátku nesouhlasili a vyslovujeme velké zklamání svého rozhodnutí, nikoliv z rozhodnutí MPSV. MPSV nad tím, že MPSV namísto zakročení proti praxi stojící mimo zákon, poskytuje pouze informace z oblasti služeb péče o děti. takové pokusnictví podporovalo. Zásadní připomínka: Neakceptováno. Nelze tedy tvrdit, že návrh zákona zavádí nový typ služby, ale pouze Sdělení nemá charakter připomínky. legislativně dohání mezery, které pilotní projekt zjistil a jen se legalizuje uměle vytvořený hybrid. S takovouto praxí se bohužel v posledních letech setkáváme v rezortu práce, sociálních věcí i 37

zdravotnictví velmi často a i nyní proti ní důrazně protestujeme. Zásadní připomínka: Cílem je rovněž usnadnění udržení kontaktu rodiče se zaměstnáním v době péče o dítě a postupný návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a osobního života bez nutnosti rezignace na rodičovskou roli.

Neakceptováno. Sdělení nemá charakter připomínky.

Opatření bude mít současně i pozitivní vliv na děti, o které bude pečováno za podmínek garance kvality služby. Z uvedeného jako by se zdálo, že dosud nebyla garantována „kvalita služby“. To není pravda. Naopak, návrh snižuje limity a nároky na zařízení i personál, který se o děti bude starat, resp. je hlídat. Nevidíme žádnou logiku v demagogickém tvrzení, že když o děti bude údajně pečováno za podmínek (sic) garance služby (!), bude to na ně mít současně i pozitivní vliv. Tím se manipulativně veřejnosti podsouvá mínění, že dosud vše na děti mělo vliv negativní. Ohrazujeme se proti takto a podobně účelovým, manipulativním, neobjektivním a zkreslujícím tvrzení. V celém návrhu postrádáme argumentační serioznost, objektivnost a korektnost. Zásadní připomínka: Neakceptováno. Sdělení nemá charakter připomínky. VI. Rovněž toto opatření přispívá ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů v případě, že rodič je delší dobu mimo trh práce. Ze stejné kategorie je tvrzení, že „toto opatření“ – jaké? – přispěje ke snížení rizika ohrožení chudobou a nedostatku příjmů – argumentace viz výše. Zásadní připomínka: Nepovažujeme za správné, aby pro péči o děti byly nastaveny jiné limity a platily jiné předpisy (hygienické, bezpečností, stavební, atd.) jen podle toho, jak se nazve podnikatel, který službu péče o děti bude poskytovat. Požadujeme uplatňování stejných norem a předpisů pro ty nejzákladnější dětské potřeby jako je stravování, denní režim, péče o hygienu, atd. bez ohledu na poskytovatele a zřizovatele.

Neakceptováno. Podmínky poskytování péče byly připraveny s dalšími rezorty, zejména s ministerstvem zdravotnictví, do jehož gesce tato problematika spadá. Jsou stanoveny adekvátně počtu dětí (při péči o více jak 12 dětí současně je již nezbytné splnit hygienické předpisy upravující podmínky provozu MŠ). 38

Zásadní připomínka: Nikde v návrhu a jeho odůvodnění není uveden expertní názor, posouzení vhodnosti celodenního společného pobytu dětí tak rozdílných potřeb vyplývajících z věku – od šesti měsíců do šesti/sedmi let. Každá matka (i otec), která se někdy celodenně starala o dvě či více dětí v tomto věkovém rozmezí ví, jak složité je sladit potřeby a zájmy dětí, byť šlo jen o hlídání, natož o péči, o výchově ani nemluvě. Velmi důrazně požadujeme vyjádření odborných lékařských, psychologických a pedagogických společností ke vhodnosti ustanovování podobných dětských skupin s ohledem na jejich zdravý vývoj a rozvoj. Nesouhlasíme s experimentováním s dětmi z důvodů ekonomických a jen proto, aby vláda naplnila požadavky dokumentů o slaďování rodinného a pracovního života, aby si zapsala další bod do „strategie“ boje proti chudobě, aby ukázala, že naplňuje evropskou agendu Strategie Evropy 2020, apod. Zásadní připomínka: Na rozdíl od zpracovatelů nepovažujeme za problém, že péče o děti na pracovišti (v podobě různých typů služeb) se v České republice vyskytuje zatím jen zřídka. Možnost zde existuje a je pouze otázkou nabídky a poptávky, zda se využije. Nesouhlasíme s žádným účelovým a umělým podporováním, ve skutečnosti podbízením, jen jedné formy, jednoho způsobu. Snížením limitů, ulehčením podmínek by tak někteří provozovatelé získali nedůvodnou výhodu na trhu. V zájmu právní jistoty rodičů požadujeme nastavení rovných pravidel pro všechny subjekty Zásadní připomínka: Izolovanou pasáž o nutnosti řešit odměňování stávajících zaměstnanců jeslí po ukončení provozu těchto zařízení podle zákona o zdravotních službách považujeme za irelevantní. Toto mělo být řešeno zákonem o zdravotních službách! V tomto zákoně očekáváme stanovení kvalifikačních předpokladů pro pracovníky podle jednotlivých činností, které budou ve skupině (resp. pro skupinu?), bez ohledu na provozovatele a typ služby (!), podle toho, zda budou o děti pečovat, léčit je, ošetřovat, starat se o ně nebo je hlídat. Stejně tak velmi důrazně požadujeme stanovit kategorie a počty pracovníků, a to přímo v tomto zákoně, nikoli metodickým

Neakceptováno. Je na uvážení poskytovatele, pro jakou věkovou kategorii, či zda také pro věkově smíšené kolektivy bude péči poskytovatele. Do dětské skupiny budou moci být umístěny děti od jednoho roku věku. Současně rodič má za své dítě odpovědnost. Rodičovská zodpovědnost jedle zákona o rodině definována jako souhrn práv a povinností mimo jiné při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Již v současné době je takovýto typ péče poskytovány některými subjekty. Zároveň i v mateřské škole jsou věkově smíšené třídy (od tří do 5 až šesti let).

Neakceptováno. Možnost zřídit a poskytovat službu hlídání a péče v dětské skupině mají všechny subjekty, které návrh uvádí, není tedy pouze výsadou zaměstnavatelů (firem). Současně rodiče mají právo rozhodnout, kam své dítě umístí. Odůvodnění viz výše.

Neakceptováno. Zákon o zdravotních službách řešil ukončení poskytování péče v jeslích jako ve zdravotnickém zařízení. Zde uvedená pasáž poukazuje na problém, který vzniká, pokud je služby poskytována v rámci předpisů obecné povahy.

39

pokynem, apod. Zásadní připomínka: Nesouhlasíme s vydáváním propagačních a propagandistických „informačních“ materiálů, které jsou velmi finančně nákladné, když tyto prostředky by mohly být využity v konkrétní prospěch konkrétních zařízení nebo dětí. Zásadní připomínka: Rovněž se očekává snížení ročních příjmů veřejného rozpočtu v souvislosti s daňovými úlevami pro zaměstnavatele zajišťující svým zaměstnancům péči o jejich děti a v souvislosti se slevami na dani pro rodiče-zaměstnance.



Upozorňujeme zde jen na další i zpracovateli uvedené ekonomické negativum navržené právní úpravy.

40

Příloha V. Připomínkové místo. K 5 odst. 3. Úřad vlády ČR. Zásadní připomínka: Akceptováno. 5 odst. 3 bude upraven takto:

Recommend Documents