Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu

Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO Český ráj

Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu V příloze jsou zjednodušeně shrnuty poznatky o krajinném rázu CHKO a zejména doporučení na jeho ochranu, vyplývající ze studie Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO Český ráj (LÖW & spol. 2014). Oblasti krajinného rázu vymezené na území CHKO Český ráj jsou uvedené v následující tabulce, která je volným a zjednodušeným přepisem tabulky z textu studie (str. 50-62): Supervizuální krajinné celky jako oblasti krajinného rázu – krajinný terén CHKO Český ráj. V prvním a druhém sloupci je uvedeno číselné označení a název oblasti krajinného rázu. Třetí sloupec obsahuje jejich stručný popis, vymezení a základní krajinné charakteristiky. Poslední sloupec uvádí krajinné hodnoty, zasluhující zvýšenou pozornost, a doporučení na ochranu krajinného rázu jednotlivých oblastí. Vysvětlivky k používaným zkratkám: S, J, V, Z – světové strany MPR – městská památková rezervace MPZ – městská památková zóna VPR – vesnická památková rezervace NKP – národní kulturní památka CHKO – chráněná krajinná oblast (v tomto případě vždy míněn Český ráj) PřP – přírodní park PP – přírodní památka NPP – národní přírodní památka PR – přírodní rezervace OP – ochranné pásmo MZCHÚ EVL – evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 (ptačí oblast se v CHKO nenachází) Pozn.: Celé území CHKO je součástí západní poloviny geoparku UNESCO Český ráj, který má téměř čtyřikrát větší rozlohu. Až na zanedbatelné okrajové části na východě je území CHKO součástí CHOPAV Severočeská křída.

I

Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO Český ráj

Č.

NÁZEV OBLASTI

1

Jičínsko

VYMEZENÍ A POPIS KRAJINNÝCH CHARAKTERISTIK

KRAJINNÉ HODNOTY A JEJICH OCHRANA

Rozsáhlá krajinná oblast tvořená plochým reliéfem, v CHKO leží jen její malá SZ část. Pro její reliéf jsou typická široká a mělká údolí vodních toků a plochý, mírně zvlněný povrch. Sídelním jádrem oblasti je město Jičín. Většina krajinných ohraničení oblasti je velmi výrazných. Na území CHKO se jedná o vrchy Brada - Přivýšina - Prachovské skály a jejich značně pohledově exponované, lesnaté svahy. Na JZ ohraničuje oblast výrazný Velišský hřbet, na S od Brady nevýrazné rozvodí mezi Libuňkou a Cidlinou a JV část dominantního Kozákovského hřbetu. Ohraničení jsou akcentovaná krajinnými dominantami. Dva izolované, kuželovité vrcholy Zebín a Čeřovka leží uprostřed oblasti. Krajinnou matrici tvoří převážně starosídelní zemědělská krajina v běžném reliéfu plošin a plochých pahorkatin. Městská zástavba Jičína vytváří urbanizovanou krajinu, západně od ní má část území charakter rybničních krajin. Na území CHKO přechází zemědělská krajina členitých pahorkatin do lesozemědělské až lesní krajiny skalních měst. Historické osídlení v CHKO tvoří převážně krátké řadové vsi obklopené záhumenicovou plužinou, v okolí Brady rozptýlené osídlení, které se druhotně zahustilo do podoby hromadných uličních vsí s úsekovou plužinou. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Na okrajích lesních porostů vznikly dva menší rekreační areály a několik chat. Akcenty v krajinné matrici v CHKO vytváří vrcholy Brada, Prachovské skály a Přivýšina. Mimo CHKO jsou to Zebín, Čeřovka, Svatá Anna, Rumburk, Tábor, Veliš, Maxinec a historické jádro Jičína. Krajinné osy se nachází mimo CHKO. Tvoří je řeka Cidlina volně kopírovaná dopravní infrastrukturou a historická cesta Sobotka-JičínNová Paka, dnes překrytá silnicí I/16.

Chránit hodnotný, kontrastní ráz území v CHKO, kde z běžné zemědělské krajiny vystupuje lesnatý hřbet s rozsáhlým pískovcovým skalním městem, tedy výjimečný typ reliéfu. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích dominantních vrchů Brada, Přivýšina a zejm. Prachovských skal, které tvoří rozsáhlé skalní město (PR). Zcela nezbytné je chránit i jejich pohledově exponované svahy, a to až po jejich úpatí. Zachovat volný charakter krajiny a ráz krátkých řadových a hromadných uličních vsí. Obnovit zrušené polní cesty a vysázet ovocné aleje. Vrch Brada udržovat pastvou v bezlesém stavu. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Pozornost věnovat i krajinným hodnotám mimo území CHKO: výrazné kužely Zebín (PP), Svatá Anna (PP) a historické jádro Jičína (MPR), příp. i rybniční krajině (část PP).

II

Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO Český ráj Č.

2

NÁZEV OBLASTI

Údolí Libuňky



Podélně protažená krajinná oblast má asymetrický profil a na území CHKO zasahuje jen na svých okrajích (od SV do hlavní a východní části, z J do části severní). Pro oblast je charakteristický plochý reliéf tvořený říční nivou a terasami a mírně ukloněnými plošinami. Údolí Libuňky a Javorky je široké a mělké, jejich přítoky se ostře zařezávají do strmého i mírného svahu. Do oblasti patří i část vyzdvižených plošin od zlomového svahu po nevýrazné ohraničení. Oblast má výrazně protáhlý – průchozí charakter bez jednoznačného střediska. Krajinné ohraničení na J tvoří výrazný hřbet Střelečská hůra - Prachovské skály - Přivýšina - Brada a na JZ nejvyšší polohy vyzdvižených plošin s dominantou Trosek. Jejich zpravidla lesnaté, příp. i skalnaté svahy jsou značně pohledově exponované a výrazně rámují oblast od JV. Převážně otevřený charakter má ohraničení na Z, kde pod Turnovem překračuje údolí Libuňky. S a SV ohraničení je tvořeno výrazným masivem Kozákovského hřbetu s pohledově velmi exponovanými svahy. Tento hřbet pohledově převyšuje mnohem menší hraniční horizont tvořený skalním okrajem Klokočských skal a horní hranou kuesty, sklánějící se do údolí Libuňky mírnými svahy. Na V je ohraničení nevýrazné jdoucí po plochém rozvodním hřbetu. Krajinnou matrici tvoří zemědělské a lesozemědělské krajiny širokých říčních niv, rozřezaných tabulí a pahorkatin a vrchovin, které na S a Z přechází v lesní krajiny skalních měst. Jedná se o krajinu zemědělsky osídlenou převážně během vrcholně až pozdně středověké kolonizace, S a Z části byly doosídlované až během novověku. Historické osídlení v CHKO tvoří převážně hromadné, příp. hromadné uliční vsi, obklopené zpravidla úsekovou plužinou. Místy se objevují krátké řadové vsi se záhumenicovou plužinou a nemalou rozlohu především v údolí Libuňky zaujímá plužina dominikální. Ve vyšších polohách se objevuje rozptýlené osídlení, které obsadilo zejm. svahy Kozákova, a samoty statku či jejich shluků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny, zejm. v údolí Libuňky vstupují rekreační objety a areály, které ve východní části CHKO v okolí Jinolických rybníků zaujímají značnou rozlohu. Krajinnými akcenty oblasti jsou dominantní vrchy Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky, Hlavatice a Kozákov, dále historické areály Hrubá Skála, Valdštejn a Sedmihorky, ves Újezd pod Troskami a lom Hrdoňovice. Krajinnou osou je údolí Libuňky a obchodní stezka údolím Libuňky, směrově kopírovaná a překrytá silnicí I/35. III

Chránit výjimečný ráz území v CHKO, kde nad zemědělskou až lesozemědělskou krajinu vystupují lesnaté hřbety výjimečného typu reliéfu pískovcových skalních měst, místy s vedutami skalních stěn. Zásadním krajinotvorným prvkem jsou levobřežní skalnaté veduty s dominantou Trosek a Libuňka s údolní nivou. Větší část Libuňky a její údolní nivy jsou stejně jako levobřežní veduty a skalní města chráněna v rámci území CHKO (I a II. zóna), navíc často i jako MZCHÚ (PP Libunecké rašeliniště, PP Libuňka, PR Prachovské skály, PP Oborská luka, PP Rybník Vražda, PR Apolena, PR Podtrosecká údolí, PP Trosky, PR Hruboskalsko, PR Bažantník, PR Klokočské skály). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích dominantních vrchů Brada, Přivýšina, Prachovské skály, Střelečská hůra, Trosky, Hlavatice a Kozákov, dále historických areálů Hrubá Skála, Valdštejn a Sedmihorky i vsi Újezd pod Troskami. Zcela nezbytné je chránit i pohledově nejexponovanější svahy a skalní stěny, a to včetně jejich úpatí. Zvýšeně chránit krajinu na celém masivu Kozákovského hřbetu (tj. i mimo NPP Kozákov a včetně rozptýleného osídlení), jehož svahy jsou značně pohledově exponované a vytváří ohraničení regionálního významu. Zachovat ráz území - kompaktní vsi jen vzácně doplněné samotami. Chránit urbanistickou strukturu dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště u urbanisticky i architektonicky nejdochovanějších (Malé Jinolice, Javornice, Libunec, Březka, Ktová). U hůře dochovaných vesnic dbát na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Jako funkční celek chránit říční osu Libuňky a její nivu, tzn. celé říční kontinuum s navazující úplnou fluviální sukcesí sérií nivních biotopů. Je nutno revitalizovat tok Libuňky a obnovit charakter nivy jako rozsáhlých zaplavovaných luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího využití a dotační podpory. Podporovat maloplošné způsoby obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí, zejm. chránit a obnovovat lipovou alej Turnov-Sedmihorky (aleji přizpůsobit i modernizaci dopravní infrastruktury, zejm. silnice S5) a navazující aleje do kempu Sedmihorky. Využívání území v lokalitách soustavy Natura 2000 podřídit zájmů jejich předmětů ochrany (EVL Průlom Jizery u Rakous, EVL Podtrosecká údolí, EVL Jeskyně Sklepy pod Troskami a EVL Podhájí – chalupa). Pozornost věnovat i ochraně PP Borecké skály (mimo CHKO) - nejvýraznější skalní útvary zaříznutých údolí toků.


3

NÁZEV OBLASTI

Prameny Žehrovky



Menší krajinná oblast zaujímá horní povodí Žehrovky a svou necelou polovinou zasahuje od Z do východní části CHKO. Pro oblast je typický plochý reliéf s širokou říční nivou a mírnými svahy. Východní polovina na území CHKO má výrazné krajinné ohraničení. Krajinné ohraničení je nejvýraznější a vrcholy akcentované na V a SV, tvořené Prachovskými skalami a hřbetem Střelečské hůry a jejich značně pohledově exponovanými, lesnatými svahy. Ohraničení se dále k SZ sklání k Mladějovu a opět zvedá k Mladějovské horce. Z a JZ hranice vede po plochém, nevýrazném a převážně zemědělsky využívaném hřbetu. Na JV ohraničuje SvC plochý hřbet s několika vulkanickými výchozy. Krajinnou matrici tvoří zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin Hercynika, která na V přechází do lesozemědělské a lesní krajiny skalních měst. Jedná se o krajinu zemědělsky osídlenou převážně během vrcholně středověké kolonizace, okrajová část na V náleží do krajin osídlených ve středověku pozdním. Historické osídlení v CHKO tvoří hromadné nebo návesní vsi, obklopené úsekovou plužinou, do které později vstoupilo několik samot usedlostí. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů, v dosud volné krajině vzniklo několik samostatně stojících chat. Původní zemědělské enklávy uprostřed lesních porostů obsadil poměrně velký rekreační areál a menší chatová osada. Akcenty v krajinné matrici vytváří dominantní vrcholy Střelečské hůry a zejména Prachovských skal. Krajinou osu oblasti tvoří horní tok Žehrovky.

Chránit hodnotný, kontrastní ráz území v CHKO, kde z běžné zemědělské krajiny vystupuje lesnatý hřbet s rozsáhlým pískovcovým skalním městem, tedy výjimečný typ reliéfu. Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u dominantních vrchů Střelečské hůry a zejm. Prachovských skal, které tvoří rozsáhlé skalní město (PR). Zcela nezbytné je chránit i jejich pohledově exponované svahy, a to až po jejich úpatí. Zvýšeně chránit je nutné i krajinou osu vodního toku Žehrovky a pohledová krajinná ohraničení celé oblasti. Revitalizovat tok Žehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost tohoto území na jednu z priorit jejího využití a dotační podpory. Zachovat charakter na sebe navazujících, ale rozdílných typů osídlení kompaktními vesnice v plochém reliéfu a rozptýlené a rozvolněné osídlení na svazích nad ním. Proto stavebně nerozvolňovat kompaktní vesnice a „Na Horce“ (S od jádra vsi Blata) nezahušťovat rozptýlený charakter osídlení (v západní části již spíše pouze rozvolněný uliční). Zvýšeně chránit dobře dochovanou ves Zámostí. U všech vesnic i samot zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit ovocné aleje a stromořadí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy s mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin).

IV


4

NÁZEV OBLASTI



Skalní údolí Krajinná oblast zaujímá střední část povodí Žehrovky ve východní polovině hlavní části CHKO a okrajově zasahuje do části východní. V Žehrovky CHKO leží většina oblasti. Pro její reliéf jsou typické pískovcové plošiny, výrazněji se zvedající jen k Vyskři a do nich ostře zaříznutá, převážně skalní údolí Žehrovky a jejích přítoků. Krajinné ohraničení na V vede po hřbetu Střelečské hůry, na J přes Mladějovskou horku a plochý hřbet Hůry. JZ, Z a S ohraničení je nevýrazné, tvořené plochými vrcholy pískovcových plošin. Jako výrazné dominanty z nich vystupují vrchy Trosky a Vyskeř. Krajinnou matrici tvoří převážně lesozemědělské krajiny rozřezaných tabulí a skalních měst, postupně osídlované ve vrcholném až pozdním středověku. Z historických typů sídel převažují krátké řadové vsi, ovšem vyskytují se i vsi hromadné a návesní. Zastoupeny jsou i areály druhotného rozptýleného osídlení. Plužina je převážně úseková, příp. dominikální, ale objevují se i plužiny záhumenicová a paprsčitá. V krajině se nachází i velký počet samot statků, příp. jejich shluků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny vstoupilo několik zemědělských areálů a zejména údolí a jejich okraje obsadilo poměrně velké množství chat. Akcenty v krajině vytváří dominantní vrcholy Střelečská hůra, Trosky a Vyskeř, dále pohledově exponovaná ves Vyskeř a rozsáhlý lom Hrdoňovice. Krajinnou osou území je zaříznuté, převážně skalní, údolí Žehrovky a do něho kolmo ústící údolí Jordánky.

V

Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečný ráz území v CHKO, kde krajiny silně rozřezaných plošin postupně přecházejí v údolích až do specifických skalních měst, tedy výjimečného typu reliéfu (skalní údolí Žehrovky a jejích přítoků, zejm. Jordánky). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant, zejm. výjimečných vrchů Trosek (NKP, PP) a Vyskře, dále Střelečské hůry a exponované vsi Vyskře. Ohraničení a vrcholy je nutné chránit včetně jejich pohledově exponovaných svahů až po úpatí. Zvýšeně chránit je nutné i krajinné osy vodních toků, resp. celých skalních údolí Žehrovky a Jordánky. Zachovat převažující charakter osídlení i způsobů využití území: volná krajina s kompaktními vsemi jen vzácně na okrajích plošin a údolí doplněna samotami a menšími areály rozptýleného osídlení. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště pak nejhodnotnějších vsí na plošinách (Tachov, Bohuslav, Krčkovice, Malá Lhota, Lažany, Malechovice, Křenovy, Kozlov, Střeleč, Stéblovice) a soustavu mlýnů v údolích. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Zachovat zemědělský charakter plošin včetně počátků zaříznutých údolí. V údolí Žehrovky, potažmo i v Podtroseckých údolích obecně, zásadně nezvyšovat hustotu osídlení historicky danou počtem mlýnských samot. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Zachovat odlesněnou vrcholovou partii Vyskře a zemědělsky ji obhospodařovat. Nepřipouštět intenzivní způsoby pěstování sadů, jež mění krajinnou matrici, zejm. v okolí výjimečné dominanty Trosek. Využívání území v lokalitách soustavy Natura 2000 i MZCHÚ podřídit zájmů ochrany přírody a krajiny (PP Trosky a PP Tachovský vodopád, okraj PR Apolena, PR a EVL Podtrosecká údolí).


NÁZEV OBLASTI

5

Sobotecko



Krajinná oblast rozkládající se v širším okolí údolí Klenice od jihu zasahuje svojí necelou severní polovinou do středu hlavní části CHKO. Pro území je charakteristický běžný zvlněný pahorkatinný reliéf s širokými údolími. Západní okraj má již charakter skalního města a skalní údolí Plakánek a Prokopské údolí se do běžného reliéfu ostře zařezává. Krajinné ohraničení oblasti je zpravidla nevýrazné - na SV je to plochý hřbet Hůry, na Z zemědělsky využívané rozvodí a na SZ ploché, nejvyšší části pískovcových tabulí. Krajinnou matrici na území CHKO tvoří zemědělská krajina plošin a plochých pahorkatin přecházející na SZ do lesozemědělské až lesní krajiny rozřezaných tabulí až skalních měst. Na ostatních okrajích se jedná o lesozemědělské krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika. V dolní části toku Klenice je menší rybniční krajina. Jedná se o území zemědělsky osídlené převážně během vrcholně středověké kolonizace, okrajová část na SZ náleží do krajin osídlených v pozdním středověku. Z historických typů sídel v CHKO převažují návesní vsi, ovšem vyskytují se i vsi hromadné uliční, krátké řadové a okrouhlice. Plužina je převážně úseková, ale nemalé plochy zaujímají i plužiny záhumenicová, paprsčitá, dominikální a ojediněle i pásová. Především okolí údolí Klenice později obsadily samoty statků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Do krajiny vstoupilo několik zemědělských areálů, okolí Libošovic obsadila novodobá plošná zástavba a ve volné krajině vzniklo několik chat. Dominantami v krajinné matrici jsou zámek Humprecht, hrad Kost a sídla Libošovice a zejm. Sobotka (mimo CHKO). Krajinné osy oblasti tvoří tok Klenice a její zaříznutá údolí (zejm. Plakánek) směrově kopírovaná komunikací, mimo CHKO pak historická cesta Kněžmost-Jičín, dnes překryta silnicí I/16.

Chránit hodnotný ráz pohledově otevřené zemědělské krajiny s kompaktními, převážně zachovalými vesnicemi, které obklopují prstence zahrad.

VI

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant zámku Humprecht (NKP), hradu Kost (NKP, EVL) i sídel Libošovice a Sobotka (MPZ). Ohraničení i dominanty zámku a hradu je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí.

Jako krajinou osu zvýšeně chránit zaříznutá údolí na Klenici, včetně jejich přítoků, zejm. Plakánek (PR a EVL) a Prokopské údolí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. Zejména se jedná o architektonicky i urbanisticky výjimečně dochované vsi Vesec u Sobotky (VPR), Nepřívěc, Střehom, Dobšice, Meziluží a Rytířova Lhota. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Zvýšeně chránit rybniční krajinu včetně vsí Střehom a Ošťovice. Revitalizovat zemědělskou krajinu i v jejím okolí. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Plošnější výsadby sadů na původně orné půdě jsou možné jen při vhodném členění a umístění ploch a zejm. tradičních způsobech pěstování. Rozhodně se nesmí jednat o novodobé ovocné plantáže překrývané fólií, jež zcela vizuálně mění tradiční zemědělské matrice.


NÁZEV OBLASTI

6

Branžežsko



Celá oblast se rozkládá na západě hlavní části CHKO v okolí Branžeže a Komárovského rybníka. Jedná se o poměrně široké pramenné údolí Kněžmostky, která z oblasti odtéká zaříznutým údolím. Reliéf je tvořen plochým, širokým údolím, které směrem k okrajům přechází do rozřezaných tabulí a skalních měst. Krajinná ohraničení oblasti vedou převážně po nevýrazném horizontu pískovcových plošin, zčásti rozčleněných do podoby skalních měst. Oblast je uvnitř akcentována několika víceméně izolovanými vrchy a výraznými izolovanými skalisky. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělská až lesní krajina rozřezaných tabulí až skalních měst. Území náleží ke krajinám osídlených v období vrcholné a pozdní středověké kolonizace. Historické osídlení tvoří převážně vsi návesní, příp. hromadné, které obklopuje úseková plužina, do které vstoupilo několik samot statků. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů. Okolí novodobého Komárovského rybníka plošně obsadilo několik rekreačních areálů a chatových osad i novodobá plošná zástavba, jejichž celková rozloha je poměrně velká. Dominanty v krajině vytváří kuželovitý vrch Mužský a skaliska Sokol a Křineč. Výraznější krajinné osy se v oblasti neuplatňují.

Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečné lesnaté krajiny skalních měst s výraznými izolovanými skalisky (část MZCHÚ, zbytek I. a II. zóna CHKO, zejm. EVL a PR s OP Příhrazské skály a EVL Drhleny). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a jejích krajinných dominant - vrch Mužský a skaliska Sokolka a Křineč. Dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště pak ves Mužský (VPR). U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich soustředěný charakter. Zástavbu sídel zachovat kompaktní a nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině, zejm. v okolí Komárovského rybníka. Chránit východní část Komárovského rybníka s litorálem, údolní nivou i navazujícími loukami. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Cestami (nejlépe s alejemi vysokokmenů) rozčlenit velkoplošné sady v okolí Mužského. V sadech v okolí Mužského nepřipouštět intenzivní způsoby obhospodařování, které mění krajinnou matrici.

VII


7

NÁZEV OBLASTI

Mnichovohradišťsko



Rozsáhlá oblast zasahující do CHKO pouze svým SV okrajem. Na severu se oblast otevírá údolím Jizery do Turnovska. Pro reliéf jsou typické roviny a plošiny. Přirozeným sídelním jádrem oblasti je Mnichovo Hradiště. SV krajinné ohraničení mezi Dnebohem a Bosní je velmi výrazné, tvořené zlomovým, pohledově značně exponovaným svahem, který je navíc akcentován zříceninou Valečova. Dále na SV a V je ohraničení poměrně nevýrazné vedoucí po plochém horizontu k severu se zvedajících pískovcových plošin. Krajinnou matrici oblasti tvoří převážně starosídelní zemědělská krajina rovin a běžného reliéfu plošin a plochých pahorkatin. Na území CHKO se však jedná o lesozemědělské až lesní krajiny pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst, kde doosídlování probíhalo později, tj. až během vrcholně středověké kolonizace. Historické osídlení v CHKO tvoří hromadné a hromadné uliční vsi, obklopené úsekovou plužinou, do které později vstoupilo několik samot a u Valečova i fragmenty rozptýlené osídlení. V nižších polohách v okolí Bosně se vyskytuje dominikální plužina. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a v dosud volné krajině východně od Kněžmostu vzniklo několik chatových osad. Krajinnými dominantami oblasti jsou Valečov, mimo CHKO pak Mnichovo Hradiště a Klášter Hradiště nad Jizerou. Krajinnou osu oblasti tvoří historická obchodní stezka podél Jizery, kopírovaná a překrytá dopravní infrastrukturou, zejm. rychlostní silnicí R10 (mimo CHKO).

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u dominanty Valečova i celého pohledově exponovaného čelního svahu přecházejícího do skalního města, jenž vytváří výrazné krajinné ohraničení. Dominantu i s okolními svahy je nutné chránit v celé ploše až po jejich úpatí. Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině ani rozvoj chatových osad. Zvýšenou ochranu krajinných hodnot by zasluhovalo i území u Solce a Malobratřic (mimo CHKO), kde se zalesněné skalní údolí postupně zařezává do mírně se zvedajícího svahu zemědělských plošin.

VIII


NÁZEV OBLASTI

8

Turnovsko



Rozsáhlejší oblast zaujímající široké údolí Jizery západně od Turnova. Do řešeného území zasahují pouze její okrajové části na SV (severní část CHKO) a zejména na JV (severní třetina hlavní části CHKO). Pro reliéf jsou typické roviny širokých říčních niv a říčních teras a mírně ukloněné sprašové plošiny. Do strmého levého i mírného pravého okraje širokého údolí se zařezávají přítoky Jizery. Krajinné ohraničení oblasti je na území hlavní části CHKO velmi výrazné tvoří je zlomové, pohledově značně exponované svahy a okraje skalních měst, navíc akcentované kužely vrchů Mužský a Vyskeř. Výrazné je ohraničení i na S na Ještědsko-kozákovském hřbetu. Na V až SV se oblast pohledově otevírá údolím Libuňky a částečně i přes nevysoký hřbet - v nadhledech se tak uplatňují další vzdálenější horizonty Klokočských skal, kuesty V od Klokočí a zejm. Ještědsko-kozákovského hřbetu. Oblast od SZ až Z ohraničují svahy táhlého hřbetu nad údolím Mohelky. V krajinné matrici převažují starosídelní zemědělské krajiny širokých říčních niv a běžného reliéfu plošin a plochých pahorkatin, v prostoru Turnova se jedná o krajinu urbanizovanou. Do okrajových částí oblasti na území CHKO však významně zasahují lesozemědělské až lesní krajiny členitých pahorkatin a vrchovin, rozřezaných tabulí a skalních měst. Na S se vyskytuje lesozemědělská krajina zaříznutých údolí. Jádro území bylo součástí starosídelní krajiny. Okrajová území byla postupně osídlovaná v době vrcholného a pozdního středověku, širší okolí Kacanov až během novověké kolonizace. Z historických typů sídel v CHKO převažují vsi hromadné, příp. hromadné uliční, a návesní, ovšem vyskytují se i krátké řadové vsi. Relativně velké plochy zaujímá i rozptýlené osídlení. Plužina je převážně úseková, pouze v okolí Žďáru dominikální, ale vyskytují se i další plužiny (záhumenicová a paprsčitá). Relativně četnější jsou samoty usedlostí. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů, obhospodařovaných několika zemědělskými areály. Ve volné krajině vzniklo několik menších chatových osad a rekreačních areálů, příp. i samostatných chat. Novodobá plošná zástavba obsadila okraje několika sídel na hranici CHKO. Akcenty krajinné matrice tvoří vrchy Mužský, Vyskeř, Sokol a Chlum (Kozlov), dále Hrada-Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohozec, Pantheon a Frýdštejn. Rozhodující osou území je řeka Jizera, jež nad Turnovem teče v hluboko zaříznutém údolí s nivou a JZ od něj naopak zase v širokém a mělkém údolí, kterým procházela významná obchodní stezka, dnes kopírovaná a překrytá dopravní infrastrukturou.

Zvýšeně chránit výjimečné lesnaté krajiny skalních měst a rozřezaných plošin na vyzdvižených tabulích, často s vyšším stupněm ochrany (MZCHÚ a I. a II. zóna CHKO, zejm. PR a EVL Příhrazské skály, PP Vústra, PR a EVL Podtrosecká údolí, PP V dubech EVL Průlom Jizery u Rakous, PP s OP Ondříkovický pseudokrasový systém). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a všech jejích krajinných dominant a akcentů Mužský, Vyskeř, Sokol, Chlum (Kozlov), Hrada-Klamorna, Všeň, Drábské světničky, Turnov, Hrubý Rohozec, Pantheon a Frýdštejn. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií až po jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery, včetně navazujících niv. Krajinářsky hodnotné je i široce zaříznuté údolí Jizery pod Turnovem (mimo CHKO). Zvýšeně chránit ráz rybniční krajiny v okolí rybníků Žabakor a Oběšenec (PR Žabakor). Přednostně zachovat ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader, zvláště architektonicky i urbanisticky nejhodnotnější vsi Mužský (VPR), Pohoří, Mladostov a Kacanovy. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Nedopustit další výstavbu objektů ve volné krajině. Nezastavovat údolní nivy a i v Turnově tak ponechat volné široké přírodní a povodňové koridory. Ve volné krajině obnovit staré cesty a vysázet ovocné aleje a stromořadí. Revitalizovat tok Žehrovky a obnovit tradiční charakter nivy jako rozsáhlých zaplavovaných luk s dřevinami. Povýšit vysokou retenční schopnost území na jednu z priorit jejího využití. Podporovat a chránit maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Udržovat vrchol Vyskře s kaplí odlesněný. Cestami rozčlenit velkoplošné sady v okolí Mužského. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko.

IX


NÁZEV OBLASTI



8u Turnovské Jedná se o soubory krajinných celků v široce zaříznutém údolí Jizery údolí Jizery ležící v oblasti Turnovska. Celé území je tvořeno zaříznutým údolím se zalesněnými strmými svahy a zemědělským údolním dnem a mírnějšími částmi svahů. Oblast je na S orámována výrazným, značně pohledově exponovaným skalním hřbetem Frýdštejn – Pantheon – Suché skály. Boční ohraničení vedou po horních hranách zaříznutého údolí, zčásti jsou na horních okrajích tvořena skalisky až skalními stěnami. JZ a S krajinné ohraničení je v ose údolí pohledově otevřené. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělské krajiny zaříznutých údolí a skalních měst. Osídlování zde probíhalo v době vrcholně a pozdně středověké kolonizace. Historické osídlení tvoří převážně vsi hromadné, hromadné uliční a rozvolněné uliční, které zpravidla obklopuje úseková plužina. Ve volné krajině se nachází větší množství usedlostí a významné zastoupení májí i areály rozptýleného osídlení. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a vybudováno bylo i několik menších chatových osad, příp. rekreačních areálů. Velmi výrazné krajinné dominanty tvoří Sokol, Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Rozhodující krajinnou osou je řeka Jizera, resp. celá její údolní niva.

X

Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit výjimečný charakter celého širokého, hluboce zaříznutého údolí, se zalesněnými skalními svahy a otevřenou údolní nivou, včetně skalních stěn nad údolím přecházejících do skalních měst. Velká část oblasti je chráněna vyšším stupněm ochrany (NPP Suché skály, PP Podloučky, PR Bučiny u Rakous, PR Na Hranicích, PR Klokočské skály, EVL Průlom Jizery u Rakous). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného ohraničení oblasti a všech jejích krajinných dominant Sokol, Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných partií a jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery, včetně navazujících niv. Zachovat způsoby využívání území a charakteristiky jeho osídlení: zalesněné svahy a zemědělská niva s malými kompaktními vesnicemi pomístně doplněnými rozptýleným osídlením. Zvýšenou ochranou uplatňovat u architektonicky i urbanisticky dochované vsi Loužek a nezahušťovat rozptýlené osídlení. Při ochraně památek lidové architektury věnovat pozornost i jejich okolí, zejm. v případě Dlaskova statku (NKP). U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko.


9

NÁZEV OBLASTI

Besedice Loučky Klokočí



Relativně malá krajinná oblast v severní části CHKO, jejímž jádrem je zaříznuté údolí Podloučky, nad nímž jsou situovány sídla Besedice, Loučky a Klokočí. Celé území se svažuje k západu. Pro oblast je typický plochý reliéf mírného svahu kuesty, do nějž se od západu intenzivně zařezává levostranný přítok Jizery (údolí Podloučky). Krajinné ohraničení na SV a V vede po hraně asymetrického hřbetu a má částečně polootevřený charakter (převyšuje jej výrazný Kozákovský hřbet). Na S rámuje oblast masiv vrchu Sokol, který je zároveň krajinnou dominantou a jehož snižující se hřbet postupně přechází v plošinu a tvoří ohraničení i na Z. Na J a JZ je oblast ohraničena pohledově exponovaný skalním defilé Klokočských a Betlémských skal. Toto ohraničení je sice výrazné, avšak nepříliš vysoké a z nadhledů z vyšších poloh se oblast částečně pohledově otevírá do oblasti Turnovska i do údolí Libuňky. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělské krajiny rozřezaných tabulí, které přecházejí do zaříznutých údolí. Osídlení horních partií plošin proběhlo v pozdním středověku a tvořili je krátké řadové vsi a okrouhlice obklopené převážně plužinou paprsčitou a úsekovými záhumenicemi. Samotná zaříznutá údolí však byla osídlena až v novověku, a to rozptýlenou zástavbou s plužinou úsekovou. Od poloviny 20. století má zemědělská krajina na plošinách charakter scelených lánů a velkoplošných sadů s jedním zemědělským areálem. Novodobá plošná zástavba zcela nevhodně obsadila mírný svah v odtržené poloze JV od Klokočí. Sídelní struktura i charakter lesnatých údolí Podlouček s bučinami však zůstávají velmi dobře zachovány. Krajinnou osu oblasti tvoří údolí Podloučky.

Prioritní oblast ochrany, nejlépe ji zvýšeně chránit jako celek Zvýšeně chránit ráz zaříznutých údolí Podloučky s bučinami, rozptýleným osídlením a samotami (PP) a skalní defilé Klokočských a Betlémských skal (PR s OP Klokočské skály a I. a II. zóna CHKO, součást EVL Průlom Jizery u Rakous). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinné dominanty Sokola a krajinného ohraničení oblasti. Ohraničení i dominantu je nutné chránit včetně pohledově exponovaných skalních stěn a svahů až po jejich úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení v zaříznutém údolí Podloučky. Přednostně zachovat volnou krajinu a ráz dochovaných vesnic, příp. jejich historických jader. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů, pastvin) a nejlepší ukázky chránit - vedle údolních poloh např. i relativně dobře dochovaná, resp. částečně obnovená plužina Michovky. Cestami rozčlenit velkoplošné sady a nepřipouštět jejich intenzivní obhospodařování, které mění krajinnou matrici. Obhospodařováním části strmého svahu kuesty zachovat rozhledy na Kozákovský hřbet.

XI


NÁZEV OBLASTI



Severojižním směrem protažená oblast ležící na východě severní části 10 Pod Kozákovem CHKO. Pro oblast je charakteristický přechod z běžného reliéfu v údolí ve výrazné, mohutné svahy Kozákovského hřbetu. Velmi výrazné krajinné ohraničení na SV tvoří masiv Kozákovského hřbetu korunovaného jeho vrcholem Kozákovem s rozhlednou. Mohutné svahy tohoto hřbetu jsou značně pohledově exponované. To částečně platí i pro ohraničení na Z vedoucí po hraně kuesty, jež je do oblasti přivrácena svým strmým svahem. Tato kuesta je však mnohem nižší než Kozákovský hřbet a vyšší polovina oblasti se tak v nadhledech pohledově otevírá na Z až JZ do oblasti Turnovska a do dolní části údolí Libuňky. Vnitřní prostor oblasti je akcentován menším sopečným vrchem J od Koberov (Čertův kopec). Krajinnou matrici tvoří převážně lesozemědělské až lesní krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika a výrazných svahů. Většina území byla osídlována v pozdním středověku, Kozákovský hřbet však až v novověku. Historické osídlení v údolí tvoří převážně krátké řadové vsi s plužinou úsekovou, paprsčitou a úsekových záhumenic, místy se samotami usedlostí. Velkou část výše položených svahů na Kozákovském hřbetu obsadilo plošně rozsáhlé rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou, které druhotně sestoupilo i do nižších poloh (Koberovy, Smrčí). Od poloviny 20. století má zemědělská krajina charakter scelených lánů a zbudovány byly dva zemědělské areály. Novodobá plošná zástavba zcela nevhodně překryla a pohltila původní rozptýlenou sídelní strukturu Koberov. Velmi výraznou krajinnou dominantou regionálního významu je vrchol Kozákova. Ve srovnání s ním se dominanta vrchu Sokol jeví daleko méně výrazně. Krajinnou osou oblasti je tok Stebénky kopírovaný komunikací a řetězcem sídel.

XII

V prvé řadě zvýšeně chránit celý Kozákovský hřbet, jenž patří mezi krajinářsky nejhodnotnějších území CHKO (tj. i mimo NPP Kozákov). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat i u krajinného ohraničení oblasti a krajinných dominant Sokola a zejm. Kozákova. Ohraničení i dominanty je nutné chránit včetně pohledově exponovaných svahů až po jejich úpatí. Jako krajinou osu zvýšeně chránit tok Stebénky i její nivu. Zvýšeně chránit rozptýlené osídlení obklopené velkými ovocnými zahradami, loukami, pastvinami a lesy. Nedopustit zahušťování rozptýleného osídlení - týká se celého hřbetu i okolí Koberov. Zachovat velké neoplocené, ovocné zahrady v bezprostředním okolí rozptýlených samot. Přednostně chránit urbanistickou strukturu i architektonické hodnoty ve výjimečně dochované vsi Prackov, včetně navazující plužiny. U hůře dochovaných vesnic dbát alespoň na jejich kompaktní charakter a zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) a nejlépe dochované segmenty chránit. Zemědělsky obhospodařovat alespoň část strmých svahů na západním ohraničení oblasti – zachování atraktivních rozhledů na Kozákovský hřbet.


NÁZEV OBLASTI

11 Podkrkonošsko



Rozsáhlá krajinná oblast rozkládající se v JZ podhůří Krkonoš zasahuje pouze okrajově od SV do severní části CHKO. Pro oblast je typický členitý reliéf a zaříznutá údolí. Její krajinné ohraničení je tvořeno na JZ výraznými svahy Ještědsko – kozákovského hřbetu, který je akcentován Kozákovem a Suchými skalami. Krajinnou matrici tvoří na území CHKO lesozemědělská krajina členitých pahorkatin a vrchovin, zaříznutých údolí, výrazných svahů a okrajově i sopečných pohoří. Tato část oblasti byla osídlována v pozdním středověku a novověku. Historické osídlení v CHKO tvoří krátká řadová ves s plužinou paprsčitou a úsekových záhumenic a rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou, místy druhotně zahuštěné do podoby rozvolněných uličních vsí a samotami usedlostí. Hlavními dominantami oblasti jsou Kozákov, Železný Brod a Semily (ostatní ve značné vzdálenosti od CHKO). Krajinnou osu zde vytváří řeka Jizera.

Chránit hodnotný krajinný ráz zaříznutého údolí Jizery a jejích přítoků i výše položené svahy doplněné rozptýleným osídlením a zemědělskou plošinu Vrátu (PP Na Vápenici a okraj NPP Suché skály). Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u krajinného pólu Kozákova, říční osy Jizery a pohledově exponovaných ohraničení. U krajinného pólu a ohraničení je důležité chránit i jejich svahy, příp. úpatí. Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení. Zachovat volnou krajinu plužin. U vsi Vrát dbát alespoň na její kompaktní charakter. U všech vesnic zachovat ovocné zahrady na okrajích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin) a nejlépe dochované segmenty chránit. Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko a chránit i dochované segmenty plužin na východním svahu Kozákova.

11u Maloskalské Jedná se o soubor krajinných celků v hluboce zaříznutém údolí Jizery údolí Jizery ležící v podkrkonošské oblasti. Většina ohraničení vede po horních hranách zaříznutého údolí. Do oblasti Turnovského údolí Jizery se pohledově otevírá jen omezeně, převážnou část tohoto ohraničení tvoří výrazný, pohledově exponovaný skalní hřbet Pantheon – Suché skály. Krajinnou matrici tvoří lesozemědělská krajina zaříznutých údolí. Jedná se o krajinu osídlovanou převážně v pozdním středověku. Historické osídlení na okraji CHKO tvoří rozptýlené osídlení s úsekovou plužinou s několika samotami. Dominanty v krajinné matrici vytváří Suché skály, Pantheon a Frýdštejn. Hlavní osu oblasti tvoří řeka Jizera.

XIII

Zvýšenou ochranu je třeba uplatňovat u všech dominant - výjimečný výchoz skalnatého hřebene Suchých skal (NPP), Pantheonu a Frýdštejnu. Obdobně chránit pohledově exponované svahy celého hřbetu tvořící J až JZ ohraničení. U dominant i ohraničení je důležité chránit i jejich úpatí. Jako rozhodující krajinou osu zvýšeně chránit tok řeky Jizery v jejím sevřeném údolí pod Železným Brodem a zachovat její volnou údolní nivu (i mimo CHKO). Nedopustit zahušťování dochované hustoty rozptýleného osídlení (Prosíčka, Libentiny). Chránit dochované segmenty kulturní krajiny na svazích. Podporovat maloplošné obhospodařování půdy mozaikou zemědělských kultur (polí, luk, sadů a pastvin). Podporovat a rozvíjet ochranu krajiny i v okolí severní části CHKO v rámci PřP Maloskalsko.

Příloha č. 1: Zjednodušená souhrnná tabulka oblastí krajinného rázu CHKO Český ráj a doporučení na jejich ochranu

Recommend Documents