PŘÍLOHA Č. 1 ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru

Signature Verified Mgr. NotDigitally

Evžen Dolež al

Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2

PŘÍLOHA Č. 1 ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2“ na životní prostředí č. j. 12289/ENV/15 ze dne 9. 3. 2015: Vypořádání vyjádření k posudku zpracovatelem posudku Příslušný úřad obdržel k posudku vyjádření od následujících subjektů: 1.

Jihomoravský kraj ze dne 25. 4. 2014 č.j. JMK510009/2014

2.

Město Uherský Ostroh ze dne 20. 4. 2014

3.

Obec Moravský Písek ze dne 22. 4. 2014, č.j. 496/2014

4.

Město Veselí nad Moravou ze dne 25. 4. 2014, č.j. MVNM/13410/2014

5.

Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod ze dne 4. 4. 2014, č.j. 1017/740/14

6.

Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie ze dne 24. 4. 2014, č.j. 533/660/14

7.

Ministerstvo životního prostředí, odbor ovzduší ze dne 17. 4. 2014, č.j. 969/780/14

8.

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII ze dne 30. 4. 2014, č.j. 520/570/14

9.

Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ze dne 22. 4. 2014, č.j. KUZL 23317/2014

10. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí ze dne 29. 4. 2014, č.j. JMK 50786/2014 11. Městský úřad Uherské Hradiště, odbor životního prostředí ze dne 25. 4. 2014, č.j. MUUHOŽP/26829/2014/Be Spis/13/2014 – ZS 12. Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování ze dne 3. 4. 2014, č.j. MVNM/10213/2014 13. Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského ze dne 28. 3. 2014, č.j. SBS 09577/2013/OBÚ-01/1 14. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, územní pracoviště Hodonín ze dne 28. 4. 2014, č.j. KHSJM 14105/2014/HO/HOK 15. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno ze dne 29. 4. 2013, č.j. ČIŽP/47/ŘI/1317201 004/14/BLV 16. Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. ze dne 29. 4. 2014, č.j. 2/ŠK/2014/1525 17. Občanské sdružení Egeria ze dne 2. 5. 2014 V rámci konečného vypořádání obdržených vyjádření vztahujících se k otázce vlivu záměru na podzemní vody se uvádí následující. Vzhledem k tomu, že závěry odborných studií zpracovaných během procesu EIA (hydrogeologická studie společnosti Aquatest a.s. (RNDr. Hana Koppová, Olomouc 2012) – příloha dokumentace EIA, posudek EIA (na hydrogeologické části posudku se podílel RNDr. Zdeněk Patzelt)) a závěry studií dotčených subjektů doručených v rámci vyjádření k dokumentaci a posudku se rozcházejí zejména v otázce vlivu záměru na podzemní vody (vodní zdroj Bzenec-komplex), zadalo MŽP pro vlastní potřebu zpracování oponentního hydrogeologického posudku, jehož cílem bylo zhodnotit, zda jsou závěry uvedené v dokumentaci a její příloze (hydrogeologická studie

1

signed by Mgr. Evžen Doležal Date: 2015.03.09 14:46:19 CET Reason: nedefinovany Location: nedefinovany


společnosti Aquatest a.s.) správné či nikoliv, resp. zda je záměr z hlediska vlivů na podzemní vody akceptovatelný či nikoliv. Oponentní hydrogeologický posudek potvrdil závěry učiněné v dokumentaci EIA a potvrzené v posudku EIA. Byly tak s konečnou platností vyloučeny pochybnosti v souvislosti s rizikem negativního vlivu na jímací území Bzenec-komplex a bylo konstatováno, že záměr je i z tohoto pohledu akceptovatelný. Konečný výsledek hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnující také závěry oponentního hydrogeologického posudku a odpovědi na nejvíce diskutované oblasti (i v rámci následujících doručených vyjádření) v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí, v souvislosti s možným rizikem vlivu realizace záměru na jímací území Bzenec-komplex, je uveden přímo v samotném textu stanoviska. Oponentní hydrogeologický posudek je dále součástí přílohy č. 2 k tomuto stanovisku. Podstata obdržených vyjádření k posudku včetně vypořádání zpracovatelem posudku (vypořádání vyjádření ze strany zpracovatele posudku je psáno kurzívou): 1.

Jihomoravský kraj ze dne 25. 4. 2014 č. j. JMK510009/2014 Podstata vyjádření:

Jihomoravský kraj posoudil předložený posudek na dokumentaci záměru „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2", k.ú. Uherský Ostroh, Zlínský kraj, na území Jihomoravského kraje v k.ú. Moravský Písek, okr. Hodonín, s konstatováním, že souhlasí se záměrem za předpokladu dodržení podmínek ochrany vodního zdroje v jímacím území Bzenec I a Bzenec III. Komentář zpracovatele posudku: Souhlasné vyjádření podmíněné dodržováním podmínek ochrany vodního zdroje. Základní podmínky ochrany vodního zdroje jsou stanoveny zejména v rozhodnutí ONV Hodonín o stanovení ochranného pásma kolem vodních zdrojů Bzenec-komplex ze dne 1. 3. 1989, čj. Vod-1299-1985/1989/Ku-235. Dle tohoto rozhodnutí je v ochranném pásmu 2. stupně vnějším zakázáno: -

skladovat přípravky pro chemickou ochranu lesa a rostlin a pohonné hmoty; napájení zvířat z vodního toku a přechod zvířat přes toky brodem; letecká aplikace pesticidů a hnojiv; rozmetat celoplošně průmyslová hnojiva; zakládat školky a školkařská činnost; ponechávat nebo zahrabávat zbytky uhynulé nebo zhaslé zvěře.

Citované rozhodnutí tedy a priori nevylučuje těžbu štěrkopísku v zájmovém území na rozdíl od ochranného pásma 2. stupně vnitřního, kde již je jednoznačně zakázáno těžit zeminy a zemní hmoty, provádět ochranu mechanizmů a doplňování pohonných hmot. Výše uvedené podmínky budou splněny za předpokladu, pokud nebudou v pískovně skladovány pohonné hmoty, což záměr vylučuje. Citované podmínky je však třeba považovat za nezbytné a nutné, nikoliv však za postačující v daném konkrétním případě. Stanovení specifických podmínek ochrany vodního zdroje v souvislosti s posuzovaným záměrem se zabývá dokumentace EIA. Podmínky ochrany vodního zdroje Bzenec-komplex jsou zahrnuty do podmínek stanoviska.

2


2.

Město Uherský Ostroh ze dne 20. 4. 2014 Podstata vyjádření:

V průběhu projednávání oznamovatel změnil údaj o předpokládaném množství štěrkopísků z var. A 350 000 t/rok je navrhovaná var. B 200 000 t/rok. Velmi těžce bude dokladováno, že nebude docházet k překračování těženého množství štěrkopísku dle var. B. Komentář zpracovatele posudku: Varianta B je od začátku procesu EIA (MZP 429) uváděna jako jediná projektová varianta. Varianta A byla jako projektová uvedena u již ukončeného procesu (OV8075) a nyní je uváděna pouze jako referenční. Těžební organizace má povinnost každoročně vykazovat množství vytěžené suroviny. Jedná se o výhradní ložisko v majetku ČR. Výkazy jsou předávány na MPO, MŽP a OBÚ. OBÚ provádí pravidelnou kontrolu plnění podmínek rozhodnutí o povolení hornické činnosti, kde bude uvedena i roční kapacita těžby. Ve stanovisku je uvedena podmínka: „Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh, Moravský Písek, Veselí nad Moravou) zpracovat zásady „environmentálního“ dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí.“. V režimu tohoto dozoru může být např. kontrola množství těžby a expedice suroviny. Podstata vyjádření: V posudku se uvádí, že nevyužitý materiál musí být z lokality odvážen z důvodu existence aktivní zóny záplavového území. Z toho vyplývá, že předpokládaná dopravní zátěž bude větší než je uváděno. Nelze souhlasit s názorem, že nákladní auta budou primárně využívat silnici I. třídy. Komentář zpracovatele posudku: Dokumentace skutečně neuvažuje s odvozem skrývaného materiálu z území. Při uvažované hloubce těžby 13 m (171 m n. m. až 158 m n. m.) může objem skrývek činit až 23 % celkového množství odvezených hmot. Část skrývkových hmot se však použije na výstavbu zvýšeného náspu pro zázemí a dále zejména pro sanaci a rekultivaci (modelace břehů). Proto bude v praxi množství odvezeného materiálu výrazně menší. Odvézt by se měla zejména většina ornice a podorničí (celková mocnost cca 45 cm), která se na rekultivace může použít pouze v omezeném rozsahu. Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Skrývkové práce jsou prováděny v mimovegetačním období, kdy je i nižší poptávka po štěrkopísku. Je tedy zřejmé, že nezapočtení odvozu skrývkových hmot neovlivní významně výsledky posouzení. Přesto byla do stanoviska doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny, kdy bylo v dokumentaci uvažováno s rozdělením na silnici I/54 s 50 % ve směru Moravský Písek a 50 % ve směru Veselí nad Moravou. Co se týká využívání silnic I. třídy, je zřejmé, že při uvažovaném výjezdu jižním směrem bude veškerá doprava směřovat na silnici I. třídy I/54. Dále směrem z Veselí nad Moravou

3


budou využívány pouze silnice I. třídy (I/54 a I/55), tedy i ve směru na Uherský Ostroh. Jediná více využívaná silnice II. třídy bude silnice II/427 v úseku Moravský Písek – Staré Město (cca 40 % produkce). Jak již bylo v posudku konstatováno, tato komunikace je kvalitní a nevykazuje závady, které by provoz nákladní dopravy neumožňovaly. Podstata vyjádření: Odkrytím podzemní vody a špatnou nebo nedostatečnou rekultivací hrozí nežádoucí vznik eutrofizace. Komentář zpracovatele posudku: Problematice eutrofizace a rizik s ní spojených je věnována v dokumentaci značná pozornost. Otázku obnažení hladiny podzemních vod podrobně vypořádává i text vlastního stanoviska. Preventivním opatřením je právě správně provedená rekultivace. Stanovisko nadto obsahuje podmínky, které riziko eutrofizace minimalizují. Podstata vyjádření: Posudek upozorňuje na existenci CHOPAV Kvartér řeky Moravy a jímacích území Bzenec I, Bzenec II a Polešovice. Komentář zpracovatele posudku: Samotná existence jímacích území i CHOPAV Kvartér řeky Moravy je faktem. Z hlediska potenciálního vlivu záměru jsou relevantní zejména jímací území Bzenec I a Bzenec III – sever, které leží k posuzovanému záměru nejblíže. Vlivy na podzemní vodu a jímací území jsou v dokumentaci vyhodnoceny, přičemž posudek se s tímto hodnocením v podstatě ztotožňuje. Závěry dokumentace a posudku byly potvrzeny i v oponentním hydrogeologickém posudku. V důsledku těžby štěrkopísku nesmí dojít k ohrožení kvality ani vydatnosti vodního zdroje Bzenec-komplex. Úroveň potenciálních rizik, vyplývajících z plánované těžby štěrkopísku ve vztahu k vodárenskému využívání území, je hodnocena jako přijatelná nebo nevýznamná. Stanovisko obsahuje řadu podmínek, které se týkají ochrany vodních zdrojů. Podstata vyjádření: Existuje zdravotní riziko především v souvislosti s povodňovými stavy a tím pádem nutnosti odstavení jímacího území z důvodu kontaminace. Komentář zpracovatele posudku: Riziko související s povodňovými stavy a vniknutím povodňové vody do těžebního jezera je v dokumentaci vyhodnoceno. Co se týká rizika průchodu povodňové vody z hlediska riziko bylo v hydrogeologické studii vyhodnoceno se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi).

ovlivnění kvality jímané vody, toto (Koppová, 2012). Předpokládá nádrž se s touto zátěží postupně dojít v řádu měsíců (analogicky

Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotném jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně.

4


K otázce možnosti průniku povodňových vod do horninového prostředí bylo dále opakovaně prokázáno, že nejvýznamnějším zdrojem podzemní vody v jímacím území je vcezování povrchové vody z řeky Moravy a z odlehčovacího ramene Nová Morava, které představuje většinový podíl dotace podzemní vody. Navrhovaná otvírka dobývacího prostoru se nachází v několikanásobně větší vzdálenosti od nejbližších vodárenských objektů (Bzenec III cca 600 m a Bzenec I více než 1 km, ), než činí například vzdálenost jímacích objektů soustavy Bzenec III – sever od vodního toku Nové Moravy (150 – 200 m). Obdobně bude při průtoku Q100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný. 3.

Obec Moravský Písek ze dne 22. 4. 2014, č. j. 496/2014 a) Trasování obslužné komunikace, rekreační využití Podstata vyjádření:

Zástupci obce Moravský Písek poukazují na nevhodné vedení obslužné dopravy ve variantě B, tj. trasy podél Nové Moravy s přímým výjezdem na silnici I/54. Současná cesta je využívána k cykloturistice. Je připravováno propojení cyklostezky od Veselí nad Moravou s tzv. Černou cestou. Obslužná komunikace pro pískovnu by tuto cestu křížila, což by znamenalo znehodnocení finančních prostředků a negativní vlivy na cyklistickou dopravu i turistiku. V těsné blízkosti obslužné komunikace se nachází unikátní přírodní památka Vypálenky, unikátní objekt Kačeník a Černé jezero, ve stadiu příprav je vybudování naučné stezky. Atraktivita celého území by byla zcela zdevastována. Řešení varianty B s přímým výjezdem na komunikaci I. třídy se jeví jako nevhodné, protože Nová Morava v místě výjezdu tvoří terénní zlom bránící dostatečně bezpečnému výjezdu vozidel. Komentář zpracovatele posudku Obslužná cesta okolo hráze Nové Moravy není v současnosti masivně využívaná cyklistickou dopravou, jedná se spíše o cestu, která zpřístupňuje přilehlé pozemky i infrastrukturu (přečerpávací stanice u ústí Polešovického potoka). Cesta není značená jako cyklotrasa. Pro běžnou cyklistickou dopravu (každodenní dojíždění apod.) je cesta nevhodně trasována, nespojuje žádná sídla. Povrch cesty není pro pravidelnou cyklistickou dopravu příliš vhodný. Občasné rekreační využití samozřejmě vyloučit nelze. Naopak spojení Uherského Ostrohu a Moravského písku je vhodnější po silnici II/495, kde je v mapách cyklotrasa vyznačena a spojení Moravský Písek - Veselí nad Moravou je pak zajištěno zmíněnou nově vybudovanou cyklostezkou s propojením na tzv. Černou cestu. Křížení této cyklotrasy s obslužnou cestou do pískovny bude faktem. Při úpravě komunikace však lze toto křížení technicky i z dopravně bezpečnostního hlediska zohlednit. V tomto smyslu byly do stanoviska doplněny i podmínky pro realizaci záměru. Z hlediska vlivu na životní prostředí je tato situace akceptovatelná. Evropsky významná lokalita (EVL) Vypálenky neleží v žádném případě v těsné blízkosti obslužné komunikace, nýbrž cca 2 km od plochy těžby a 1,1 km od vyústění obslužné komunikace na silnici I/54. EVL Vypálenky leží přitom v těsné blízkosti a po obou stranách frekventované silnice I. třídy (I/54). V tomto kontextu je ovlivnění EVL Vypálenky obslužnou komunikací do pískovny naprosto vyloučeno.

5


Pokud jde o lokality Kačeník a Černé jezero, jedná se o drobné prvky zeleně v krajině (v případě Kačeníku i s jistou historickou hodnotou), nejde o zvláště chráněná území dle zákona č. 114/1992 Sb. ani o kulturní památky. Trasa příjezdové komunikace však nevede přes tyto lokality, vzdálenost od Kačeníku i vlastního Černého jezera je cca 150 m. Pokud bude upravena stávající komunikace pro provoz nákladních vozidel, jmenované lokality to neovlivní. S ohledem na požadavek provozu pískovny i expedice pouze v pracovní dny je možno konstatovat, že provoz vlastní pískovny ani obslužná doprava po komunikaci v souběhu s tokem Nové Moravy nenaruší současné ani případné budoucí rekreační využití území. Otázka vlastního výjezdu obslužné komunikace je dopravně technická a dopravně bezpečností záležitost. Možnost výjezdu je podmíněna souhlasem správce komunikace a Policie ČR. Je možné, že tyto orgány budou požadovat stavební úpravu současného připojení na komunikaci. b) Výše těžby Podstata vyjádření: Pro uvedené pouze předpokládané množství těžby 200 000 t/rok nemají zástupci obce záruky nepřekročitelnosti těžby, což může znamenat podstatné navýšení dopravy v uvedených trasách a není vyloučeno možné navýšení těžby až po variantu A či jinou. V případě těžby požadují zavedení kontrolních mechanizmů poskytujících záruku omezení maximálního limitu těžby 200 000 t/rok. Komentář zpracovatele posudku Těžební organizace má povinnost každoročně vykazovat množství vytěžené suroviny. Jedná se o výhradní ložisko v majetku ČR. Výkazy jsou předávány na MPO, MŽP a OBÚ. OBÚ provádí pravidelnou kontrolu plnění podmínek rozhodnutí o povolení hornické činnosti, kde bude uvedena i roční kapacita těžby. Ve stanovisku je uvedena podmínka: „Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh, Moravský Písek, Veselí nad Moravou) zpracovat zásady „environmentálního“ dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí.“. V režimu tohoto dozoru může být např. kontrola množství těžby a expedice suroviny. c) Neuvedení aktivní zóny záplavového území v dokumentaci Podstata vyjádření: Ve vyjádření obce se uvádí, že lokalita se nachází v aktivní zóně záplavového území. V posudku je pouze konstatováno, že v dokumentaci jsou vedeny neaktuální informace, a to, že zájmové území neleží v aktivní zóně záplavového území. Komentář zpracovatele posudku Informace, že posudek uvádí skutečnost, že zájmové území neleží v aktivní zóně, není pravdivá. Naopak fakt neuvedení aktivní zóny je v posudku považován za významný nedostatek dokumentace EIA. Problematice řešení povodňových stavů a existence aktivní zóny záplavového území je v posudku věnována značná pozornost. Oznamovatel doložil jako doplňující informaci studii zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Výsledkem studie je vyhodnocení ovlivnění odtokových poměrů v prostoru pravostranné údolní nivy řeky Moravy výstavbou pískovny Uherský Ostroh v aktualizovaném provedení. 6


Ze srovnání současného stavu odtokových poměrů v území s výhledovým stavem, v rámci něhož je uvažováno s vybudováním pískovny v prostoru říční nivy mezi odlehčovacím ramenem řeky Moravy, tokem Polešovického potoka a silnicí II/495 vyplývá, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových vod v přilehlém inundačním území. Pískovna nevytvoří s výjimkou zanedbatelné plochy technologického zázemí žádnou překážku proudění povodňových vod. Naopak z výsledků hydrotechnických výpočtů vyplývá, že úroveň hladiny např. padesátiletého povodňového průtoku Q50 dosahuje v profilu silnice II/495 při současném stavu na úroveň kóty 171,50 m n. m., zatímco po vybudování pískovny klesne tato hladina vlivem retenčního prostoru těžební jámy v témže profilu na kótu 171,44 m n. m. Stejnou tendenci vykazují vypočítané kóty hladin i v případě ostatních povodňových průtoků. Příznivé ovlivnění proudění povodňových vod je dáno rovněž vhodným umístěním pískovny mimo soustředění průtoků a směry, kterými je odváděno rozhodující množství povodňových vod a tedy de facto mimo aktivní zónu, pod silnicí II/495, která není v tomto úseku přelévána, jak vyplývá z výkresu příčného profilu PF9, který je přílohou posudku. Průtoky povodňových vod jsou v profilu silnice soustředěny do místa mostu přes Polešovický potok a následně do úseku průlehu mezi Polešovickým potokem a Moravským Pískem. Proto se ani v místech vybudovaného náspu s technologickým a administrativně - sociálním zázemím pískovny (1,8 ha na kótě 173,5 m n. m.) nevytvoří nepříznivé hydraulické jevy, které by mohly ovlivnit proudění povodňových vod pravobřežní inundací řeky Moravy. Lze tedy konstatovat, že z pohledu reálných vlivů na životní prostředí, konkrétně z hlediska ovlivnění odtokových poměrů, bude vliv záměru nevýznamný. Ve smyslu § 67 odst. 2 písm. a) vodního zákona tedy těžba ani terénní úpravy (vybudování navýšeného náspu pro zázemí pískovny) nezhorší odtok povrchových vod. Nicméně i přes výše uvedené je zřejmé, že existence aktivní zóny záplavového území představuje legislativní překážku záměru zejména ve smyslu § 67 odst. 1 (umísťování staveb) vodního zákona. Řešení této problematiky je možné až mimo proces posuzování vlivů na životní prostředí. d) Expediční doprava Podstata vyjádření: Uvažované dopravní trasy s počty vozidel jsou pouze výpočtové. Mohou se značně lišit a zástupci obce mají důvodnou pochybnost o velkém přesměrování nákladních automobilů přes obec Moravský Písek. Uvažovaná dopravní zátěž 9 jízd/hod. vztažená na 10 hod. pracovní dobu a zátěž 20 t na vozidlo po dobu 222 dní provozu je pouhý matematický výpočet. Nosnost vozidel je pouze účelově stanovená pro výpočet podle nosnosti mostu na komunikaci I/54. Tvrzení, že doprava bude probíhat pouze ve 20-tunových nákladech je pouze pro zdůvodnění co nejmenší frekvence dopravního zatížení. Nákladní automobily (NA), které budou dopravu zajišťovat, budou nepochybně od 3,5 t až do výše 20 t, což je omezení nosnosti na dopravní trase. Tento fakt není zahrnut do počtu předpokládaných průjezdů vozidel (36 + 9 průjezdů za pracovní dobu přes obec Moravský Písek) a je považován za podstatný na nepříznivý vliv v obci. Zvýšený počet vozidel (uváděno je 6,4 jízd NA za hodinu oproti v dokumentaci uvedeným 3,6) povede ke zvýšené prašnosti a zhoršení bezpečnosti chodců. Skokové zvýšení dopravy je považováno za zdravotní riziko pro obyvatele s tím, že nárůst obtěžování obyvatel bude znatelný.

7


Komentář zpracovatele posudku Zpracovatel posudku se na rozdíl od tvrzení ve vyjádření domnívá, že uváděná nosnost 20 t na nákladní automobil je oproti skutečnosti podhodnocena. Dle oznamovatele byla zvolena hodnota 20 t z důvodu omezení nosnosti mostu na silnici I/54 přes Novou Moravu. Toto již bylo konstatováno v posudku s tím, že po rekonstrukci tohoto mostu lze očekávat průměrné vytížení expedičních nákladních vozidel vyšší než 20 t. Přeprava štěrkopísku v soupravách (tahač + návěs) o nosnosti okolo 30 t je v současnosti zcela běžná, většina produkce je takto dopravována do betonáren, distribučních center a k dalším odběratelům kameniva. V květnu 2014 bylo zjištěno, že tato rekonstrukce mostu již probíhá. Zpracovatel posudku učinil v této věci dotaz na oznamovatele, ze kterého plyne průměrné vytížení nákladních automobilů v jiných těžebnách štěrkopísku provozovaných oznamovatelem (Čavyně, Hrušovany u Brna, Křenek, Otradovice, Zlosyň, Lipence, Dřenice, Praskačka, Veletov) v roce 2012 29 t a v roce 2013 28 t. Počty jízd nákladních automobilů vyvolané expediční dopravy proto lze považovat za správně zvolené s tím, že veškeré další výpočty z nich plynoucí (hluková studie, rozptylová studie, hodnocení vlivu na veřejné zdraví a na dopravní situaci) obsahují rezervu na straně bezpečnosti. I při uvažovaných 36 průjezdech nákladního automobilu denně v Moravském Písku po silnici II/427 bude vyvolaná doprava tvořit cca 3 % celkové intenzity nákladní dopravy. Vztaženo k celkové dopravě (včetně osobní) bude tento podíl cca 0,7 %. Na základě výše uvedených údajů se lze ztotožnit s hodnocením zpracovatele HIA, že navýšení hluku i znečištění ovzduší spojené s vyvolanou dopravou je z hlediska zdravotního rizika zanedbatelné a kvantitativně nehodnotitelné. Může dojít k případnému mírnému nárůstu obtěžování obyvatel zástavby situované v blízkosti využívaných komunikací. Zpracovatel posudku přitom nezpochybňuje fakt, že doprava po silnici II/427 může být pro obyvatele Moravského Písku bydlící v blízkosti komunikace obtěžující. Je to však především způsobeno obecně vysokou intenzitou dopravy na této silnici. Vzhledem k předpokládanému podílu expediční dopravy na celkové dopravě nelze vliv záměru v tomto smyslu považovat za významný. Situaci na silnici II/427 (stejně jako I/55 i dalších) může vyřešit zejména plánovaná stavba silnice R55. e) Vliv na ovzduší Podstata vyjádření: Zástupci obce Moravský Písek namítají, že současná kvalita ovzduší v obci je horší než uvádí dokumentace. Na základě dat z imisního měření v Uherském Hradišti je uváděno, že imisní limit pro průměrné 24hodinové koncentrace PM10 je v obci Moravský Písek výrazně překročen (72 x překročení hodnoty 50 g.m-3). V souvislosti s předpokládaným skokovým nárůstem dopravy (vypořádání viz předchozí bod) je pak namítáno, že realizací záměru dojde ke zhoršení už tak nepříznivého stavu. Komentář zpracovatele posudku Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se k posouzení, zda dochází k překročení imisního limitu (v souvislosti s povolováním nového zdroje znečištění) použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let, přičemž se uvažují data s dobou průměrování 1 kalendářní rok. Tato data zveřejňuje MŽP. V současnosti jsou k dispozici data za období 2008 – 2012.

8


Průměrná roční koncentrace PM10 v Moravském Písku je ve čtvercích na území intravilánu obce uváděna v hodnotách 25,9 – 27,1 g.m-3, což je cca 2/3 imisního limitu. Vlivem záměru dojde dle rozptylové studie ke změně v řádu setin g.m-3. Vliv na průměrné roční imise PM10, které jsou relevantní i z hlediska hodnocení vlivu na veřejné zdraví, tak bude naprosto zanedbatelný. 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 v Moravském Písku je ve čtvercích na území intravilánu obce uváděna v hodnotách 48,1 – 49,4 g.m-3, což je velmi mírně pod hodnotou imisního limitu (50 g.m-3). K překročení této hodnoty tak dochází méně než 35krát, nikoli až 72krát. Příspěvky záměru budou dle výsledků rozptylové studie řádově 1 – 3,5 g.m-3 a nárůst četnosti překročení hodnoty 1 g.m-3 je uváděn v rozsahu 3 – 17 dnů. Ze závěru rozptylové studie vyplývá, že by nemělo docházet k překračování imisních limitů, zejména četnosti překročení limitní hodnoty denní koncentrace. Zpracovatel studie HIA uvádí, že imisní příspěvek záměru je z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného území zanedbatelný a kvantitativně nehodnotitelný. Stanovisko nadto dále obsahuje podmínky pro omezení prašnosti. f) Vliv na stabilitu protipovodňových hrází Podstata vyjádření: Zástupci obce Moravský Písek nesouhlasí s tvrzením, že vliv vibrací na stabilitu zemního tělesa hráze je zanedbatelný a předpokládá se vysoká odolnost proti otřesům. Namítají dle zkušenosti, že stabilita je relativní pojem a soudržnost hráze je velmi diskutabilní. Obávají se vlivu těžební činnosti několika desítek let na stabilitu hráze. Důvodnou pochybností je povodeň z roku 1997, kdy došlo k velkému otevření hráze Nové Moravy právě na začátku před dotčeným územím, kde byl následně směřován hlavní, velmi dravý proud povodňové vlny. Komentář zpracovatele posudku Přestože je vliv těžby na stabilitu protipovodňové hráze v dokumentaci vyloučen (Julínek, 2010) byla do stanoviska zařazena podmínka aktualizace této studie a zároveň zpracování odborného posouzení vibrací z příjezdové účelové komunikace na stabilitu protipovodňové hráze Nové Moravy. f) Vliv na vodní zdroj, ovlivnění vodního režimu v krajině Podstata vyjádření: Vodní zdroj Bzenec-komplex jako nenahraditelný vodní zdroj pitné vody nemůže být ochráněn hydrogeologickou studií vylučující riziko znehodnocení. I když riziko znehodnocení může být různými opatřeními minimalizováno, nikdy jej nelze vyloučit stoprocentně. V tomto případě upřednostňují zástupci obce Moravský Písek strategickou surovinu (velmi kvalitní pitnou vodu) před zájmy těžaře. Hladina Nové Moravy je téměř celý rok s velmi malým až mizivým průtokem. Tímto stavem Nová Morava stahuje vodu z okolního prostředí a působí jako vysoušecí prvek v krajině. Ve skutečnosti bude těžební jezero stahovat vodu z okolí neustále, protože bude následně z jezera voda stahována do koryta Nové Moravy z důvodu převažující mizivé výšky hladiny v průběhu celého roku. Kvalita vody v Nové Moravě je v každém případě neporovnatelná s kvalitou případné povodňové vody nesrovnatelně více kontaminované všemožnými chemikáliemi a jinými nebezpečnými látkami, která by pravděpodobně nahradila vodu ve vzniklém jezeře. Srovnávat nebezpečnost povodňových vod s běžně protékající vodou Nové Moravy je nesprávné, ani

9


dostatečně odpovědné. Spoléhat v takovém případě na samočisticí schopnost podloží u 30 ha jezera a srovnávat s běžnou říční vodou se nám jeví jako neporovnatelné. Komentář zpracovatele posudku Drenážním prvkem (vysoušecím prvkem v krajině, jak uvádí obec Moravský Písek) je v daném území samotná vodárenská jímací soustava Bzenec, ze které je dle dostupných údajů (např. KÚ JMK z 20. 11. 2013) v současnosti jímáno cca 200 l/s podzemních vod. Hladina vody v Nové Moravě se v zájmovém úseku nachází výše než hladina podzemních vod v jejím okolí a tato hladina podzemních vod směrem od Nové Moravy klesá do center jímacích oblastí. V centrech jímání se hladina podzemních vod nachází o 1 m (Bzenec I) až 2,5 m (Bzenec III – jih) níže, než je hladina v Nové Moravě. Vlivem vodárenského jímání se tak utváří hydraulická deprese, která dle výsledků hydrogeologických měření oboustranně dosahuje až k vodnímu toku Nové Moravy a vyvolává v příslušném úseku řeky indukovanou infiltraci. O velikost podílu indukované infiltrace na celkovém jímaném množství podzemních vod lze vést odborné debaty, jelikož závisí na velikosti vodárenského jímání a na aktuální hydrologické situaci. O skutečnosti, že k indukované infiltraci dochází a že se na jímaných vodách podílejí infiltrované říční vody však nelze pochybovat. Otázka indukované infiltrace je podrobněji diskutována i v dalších vyjádřeních níže, na která se tímto odkazuje. K další indukované infiltraci vod říčních do vod podzemních dochází v přilehlém úseku řeky Moravy. Hladina v řece Moravě se zde vlivem soustavy jezů nachází o 2 až 2,5 m výše, nežli hladina paralelně tekoucí Nové Moravy a více něž o 4 m výše než v centrech jímání (Bzenec III – jih a Bzenec III – sever). To indukuje proud podzemních vod tekoucích od řeky Moravy k Nové Moravě. Jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever jsou vybudovány kolmo na tento proud indukovaných vod, podél Nové Moravy. Tyto jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever proto levostranně zachycují indukovanou infiltraci z řeky Moravy a pravostranně z Nové Moravy. Za mimořádných povodňových stavů se v krajním případě do těžebního jezera mohou dostat nanejhůře stejné vody, které tak jako tak budou protékat ve vodních tocích, ze kterých právě o povodních dochází k největší indukované infiltraci do vod podzemních. Existence těžebního jezera situovaného v několikanásobné vzdálenosti od vodních zdrojů nežli je vzdálenost vodních zdrojů od vodních toků, proto nemůže mít ani za povodňových stavů významnější vliv na kvalitu jímaných podzemních vod. Riziko průchodu povodňové vody z hlediska ovlivnění kvality jímané vody bylo dále v hydrogeologické studii v dokumentaci vyhodnoceno (Koppová, 2012). Předpokládá se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní nádrž se s touto zátěží postupně vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo dojít v řádu měsíců (analogicky s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi). Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotných jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně. Obdobně bude při průtoku Q100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný.

10


4.

Město Veselí nad Moravou ze dne 25. 4. 2014, č. j. MVNM/13410/2014 Podstata vyjádření:

1. Plánovaným dopravním napojením ve sníženém (a tím i nepřehledném) úseku za mostem event.č. 54-023 na silnici I/54 vzniká nebezpečné místo pro křížení se stávající průjezdnou dopravou, ale i cyklostezkou a průjezdem cyklistů značně zaprášeným prostorem. Křížení cyklostezky s I/54 se dále průběžně řeší. Zavedení těžké a prašné dopravy významným způsobem zhorší dopravní situaci v místě napojení. Aby byl problém vyřešen, musel by investor realizovat investičně nákladné odklonění cyklistické dopravy mimo prostor křižovatky a souběhu s přístupovou komunikací k těžebně. Komentář zpracovatele posudku Otázka vlastního výjezdu obslužné komunikace je dopravně technická a dopravně bezpečností záležitost. Možnost výjezdu je podmíněna souhlasem správce komunikace a Policie ČR. Je možné, že tyto orgány budou požadovat stavební úpravu současného připojení na komunikaci. Co se týká křížení s cyklotrasou, je zřejmé, že současné kolmé křížení s I/54, na které není omezena rychlost jízdy není příliš vhodné a bezpečné. Nelze však tvrdit, že tato situace by se významně zhoršila při provozu obslužné dopravy z pískovny, Nákladní automobily obsluhující pískovnu zde budou mít na rozdíl od ostatní dopravy nízkou rychlost, protože budou odbočovat na nebo ze silnice I/54. Z vyjádření města je zřejmé, že situace je průběžně řešena. Nechat toto řešení pouze na investorovi v rámci podmínek stanoviska není možné. Při úpravě obslužné komunikace (tato úprava je součástí záměru) však lze tuto problematiku zohlednit, v tomto smyslu byla do stanoviska doplněna podmínka: „Při úpravě obslužné komunikace a jejího napojení na silnici I/54 zohlednit křížení s cyklostezkou Veselí nad Moravou – Moravský Písek tak, aby byla zabezpečena bezpečnost projíždějících cyklistů.“ Podstata vyjádření: 2. Výpočet hluku, který vychází z rovnoměrného rozptýlení dopravy je irelevantní. Při výpočtu by se mělo počítat nejen navýšení v dopravní špičce v rámci jednoho dne, ale i nerovnoměrné rozdělení přeprav do jednotlivých proudů (např. 80 % přepravy v každém proudu. U předpokladu, že vytěžený materiál se bude přepravovat průměrnými vozidly nosnosti 30,3 t, není doloženo z čeho zpracovatel vycházel. Komentář zpracovatele posudku Při hodnocení hluku z dopravy se se špičkovou intenzitou dle platné legislativy a metodiky nepočítá vůbec. Dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se hluk z dopravy hodnotí za celou denní dobu 16 hodin (6 – 22 hod). Z hlediska akustických účinků není proto podstatné, zda všechny automobily projedou během jedné hodiny či rovnoměrně během celého dne. Rozdělení dopravy na silnici I/54 rovnoměrně do obou směrů vychází z údajů oznamovatele o předpokládaném rozložení cílů dopravy. Zpracovatelem posudku je toto rozložení hodnoceno jako reálné, které odpovídá rozložení měst a obcí v okolí do maximální vzdálenosti 50 km, kam je uvažováno s expedicí produktů z těžebny. Prezentované rozdělení dopravních směrů přitom lze chápat jako průměrné z dlouhodobého hlediska, krátkodobé odchylky mohou být vyvolány aktuální polohou některých dočasných odbytišť (např. velkých staveb).

11


Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Pokud je příspěvek hluku z veřejných komunikací vyvolaný provozem záměru vyčíslen v rozmezí 0,0 – 0,3 dB je zřejmé, že i při teoretickém zdvojnásobení objemu vyvolané dopravy by se navýšení hluku pohybovalo v desetinách dB a rozhodně by nepřesáhlo hodnotu 0,9 dB, kdy dle NV č. 272/2011 Sb. nelze změnu hlukového ukazatele považovat za hodnotitelnou. Obdobně lze interpretovat i výsledky rozptylové studie, kdy při posuzovaném rozložení dopravy se příspěvky k ročním imisním koncentracím vyvolané realizací záměru pohybovaly v setinách g.m-3. Přesto byla do stanoviska doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny. V dokumentaci včetně odborných studií nebyla uvažována nosnost 30,3 t, nýbrž 20 t pro variantu B. Zpracovatelem posudku bylo konstatováno, že tato hodnota je spíše nižší a v reálném provozu, po rekonstrukci mostu na silnici I/54, lze uvažovat s vyšším vytížením automobilů. Přeprava štěrkopísku v soupravách (tahač + návěs) o nosnosti okolo 30 t je v současnosti zcela běžná, většina produkce je takto dopravována do betonáren, distribučních center a k dalším odběratelům kameniva. V květnu 2014 bylo zjištěno, že rekonstrukce zmiňovaného mostu přes Novou Moravu již probíhá. Zpracovatel posudku učinil v této věci dotaz na oznamovatele, ze kterého plyne průměrné vytížení nákladních automobilů v jiných těžebních štěrkopísku provozovaných oznamovatelem (Čavyně, Hrušovany u Brna, Křenek, Otradovice, Zlosyň, Lipence, Dřenice, Praskačka, Veletov) v roce 2012 29 t a v roce 2013 28 t. Počty jízd nákladních automobilů vyvolané expediční dopravy proto lze považovat za správně zvolené s tím, že veškeré další výpočty z nich plynoucí (hluková studie, rozptylová studie, hodnocení vlivu na veřejné zdraví a na dopravní situaci) obsahují rezervu na straně bezpečnosti. Podstata vyjádření: 3. Celé zájmové území je dopravně poddimenzováno, kdy hlavní dopravní proudy vedou středy obcí, tudíž i menší navýšení dopravy je velmi negativně vnímáno občany. Štěrkopísek je převážen nejhlučnějšími a nejpomalejšími vozidly, které se projevují negativně a zpomalují dopravu. V rozptylové studii chybí zohlednění četnosti dnů se suchým a teplým klimatem v kombinaci s větrnými dny, pro region jsou suché, horké a větrné dny typické. Odmítán je argument, že při stávajícím vysokém zatížení dopravou, nehrají další desítky nákladních vozidel velkou roli. V území zatíženém dopravou bydlí mnoho seniorů, kteří jsou upoutáni na lůžko a vystaveni působení dopravy. Komentář zpracovatele posudku Z hlediska trasování hlavních komunikací a stávající dopravní zátěže je skutečně nejnepříznivější situace ve Veselí nad Moravou. Situace v Moravském Písku a zejména v Uherském Ostrohu je příznivější. Ve Veselí nad Moravou se přímo v centru města kříží 2 silnice I. třídy (I/54 a I/55) s tranzitním i mezinárodním významem. Jedná se o historicky danou skutečnost, kterou vyřeší až dostavba nadřazené dopravní sítě, v daném případě

12


zejména komunikace R55. Z dostupných podkladů však vyplývá, že hygienické limity hluku ani imisní limity průměrných ročních koncentrací škodlivin v ovzduší překračovány nejsou. Co se týká přepravy štěrkopísků, lze konstatovat, že jsou používána standardní nákladní vozidla (v současné době často souprava tahač + návěs), která se zásadně neliší od ostatních nákladních vozidel. U štěrkopísku těženého z vody a dále upravovaného praním je prašnost vznikající úlety prachu z dopravních prostředků relativně nízká. Stanovisko obsahuje podmínku na vybavení výjezdu z pískovny oklepovým roštem a na čištění nákladních automobilů a komunikací v případě jejich znečištění. Dále byl do stanoviska doplněn požadavek na zakrytí automobilů či zvlhčení materiálu při expedici potenciálně prašného materiálu (jedná se především o jemné frakce např. 0 – 2 apod.) a také o odvoz skrývaných zemin. Co se týká rozptylové studie lze konstatovat, že je zpracována v dostatečném rozsahu a pro výpočet je využita větrná růžice konstruovaná ČHMÚ pro předmětnou lokalitu, která zohledňuje specifické podmínky, co se týká směrů a rychlosti větru včetně tříd stability atmosféry. Posudek zatížení obcí dopravou nebagatelizuje, nicméně je třeba konstatovat, že posouzení, včetně vyhodnocení zdravotních rizik, je provedeno dle legislativních a metodických pokynů. V tomto smyslu se vyjádřil i příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Podstata vyjádření: 4. Poměrně značná část dopravy bude pojíždět po historických dlažbách a v prostoru městské památkové zóny Veselí nad Moravou a významně se bude podílet na zhoršení kvality prostředí pro turisty, jakož i degradaci fasád zvýšenou prašností. Komentář zpracovatele posudku Vypořádání připomínky vychází z předchozího bodu. Riziko prašnosti úlety z korb automobilů není vysoké vzhledem k expedici praného štěrkopísku a při dodržení navržených podmínek (zakrytí potenciálně prašného materiálu). Dlažbou je opatřena ulice Zámecká v cca 250 m dlouhém úseku ulice mezi mosty přes ramena řeky Moravy v oblasti Bartolomějského náměstí. Jedná se však o silnici I. třídy I/54 ve vlastnictví státu. Přestože dlážděný povrch pro takto významnou a zatíženou komunikaci není příliš vhodný, musel být proveden i s vědomím možných negativních účinků zejména zvýšené hlučnosti. V tomto úseku je také snížena rychlost na 30 km/hod, což tento vliv zmírňuje. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že podíl expediční dopravy z pískovny na celkové nákladní dopravě v tomto úseku bude cca 6,8 % lze konstatovat, že vliv je akceptovatelný. Podstata vyjádření: 4. Návrh těžebny je v blízkosti zdroje pitných vod, které jsou z velké části zásobeny z řeky Moravy. Umístění těžebny v protiproudním prostoru mezi řekou Moravou a prameništěm je neodůvodnitelným rizikem z hlediska principu předběžné opatrnosti. V období zvýšených vodních stavů dochází k pravidelnému obnovování hladiny dávno zaniklých vodních toků a ramen, ale na jiných místech spodní vody stoupají daleko pomaleji. Z toho místní obyvatelé usuzují, že spodní voda prostupuje celým územím nerovnoměrně. V předpolí prameniště Bzenec se pohybuje kontaminační mrak. Každý další zásah do tohoto systému, který je spojen s rizikem ohrožení zdroje pitných vod by se měl zabývat způsobem pohybu spodních vod a předem vyloučit možnost negativního ovlivnění zdroje pitných vod. 13


Dle názoru zástupců obce existuje riziko ohrožení zdroje pitné vody a nelze jej zcela vyloučit. Proto není vhodné toto riziko podstupovat, jak vyplývá i z praktických zkušeností z nivy řeky Moravy. Komentář zpracovatele posudku Některé argumenty o nevýznamnosti vlivů na podzemní vody jsou založeny právě na faktu, že je jímána podzemní voda, která je vcezována z řeky Moravy. V jímacím území Bzenec -komplex je právě jeho významná část Bzenec III umístěna tak, že vcezovaná podzemní voda z Moravy prochází i prostorem tzv. staré štěrkovny, přičemž stará štěrkovna je umístěna pouze cca 350 m od jímacích objektů. Přesto není prokázáno žádné ovlivnění vodního zdroje způsobené existenci staré štěrkovny. Minimální vzdálenost navrhované těžby od jímacích objektů je v případě jímacího území Bzenec III 600 m, nejedná se však o směr proudění podzemní vody, a v případě jímacího území Bzenec I pak více než 1 km. Kolísání hladiny podzemní vody v údolní nivě je zcela přirozený jev, který je závislý zejména na úrovni hladiny vody v řece Moravě a propustnosti horninového prostředí. Dále je úroveň hladiny podzemní vody významně ovlivňována čerpáním pitné vody v jímacím území Bzenec-komplex. V tomto kontextu je případné ovlivnění posuzovaným záměrem zanedbatelné. Ovlivnění jímacího území kontaminací chlorovanými uhlovodíky v důsledku realizace těžby štěrkopísku je vyloučeno. Z HG studie (Koppová, 2010) vyplývá, že rychlost šíření zbytkové kontaminace Cl-Eth (staré ekologické zátěže) v předpolí pramenišť Bzenec-komplex se v žádné simulované variantě odběru vody nezvýší, naopak při odběru vody ve výši 350 l/s dojde v důsledku poklesu hydraulického spádu ke snížení rychlosti šíření Cl-Eth o jednotky metrů za rok. Zpracovatelé posudku se domnívají, že vyhodnocení rizik provedené v dokumentaci EIA je provedeno korektně a realizace záměru, za předpokladu dodržení podmínek dle stanoviska, nebude mít negativní vliv na vodní zdroj Bzenec-komplex. 5.

Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod ze dne 4. 4. 2014, č. j. 1017/740/14 Podstata vyjádření:

Konstatuje, že posudek reaguje na připomínky, které MŽP OOV uplatnilo k dokumentaci. Těžebna nebude mít, za předpokladu splnění dalších podmínek vyžadovaných vodním zákonem, negativní vliv na povodně v aktivní záplavové zóně. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. Podstata vyjádření: K návrhu stanoviska je nutno zdůraznit, že těžba se uskuteční na ploše 23,8 ha. Na str. 13 posudku je chybně uvedena oblast odbytu štěrkopísku o poloměru 50 m. Komentář zpracovatele posudku Omezení těžby na plochu 23,8 ha je uvedeno v podmínkách stanoviska. Hodnota 50 m je evidentně překlep, správně má být 50 km, jak plyne z dokumentace EIA.

14


Podstata vyjádření: Z hlediska ochrany vod je posudek zpracován vyčerpávajícím způsobem, MŽP OOV souhlasí s návrhem stanoviska v bodech, které zajišťují ochranu povrchových a podzemních vod. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 6.

Ministerstvo životního prostředí, odbor geologie ze dne 24. 4. 2014, č. j. 533/660/14 Podstata vyjádření:

Závěry posudku o vlivech záměru na životní prostředí považuje za akceptovatelné. Přílohou je stanovisko ČGS, s nímž se MŽP OG plně ztotožňuje. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. Podstata vyjádření: ČGS doporučuje opravit poloměr zhodnocení potřeby a odbytu suroviny 50 m na 50 km. Komentář zpracovatele posudku Hodnota 50 m je evidentně překlep, správně má být 50 km, jak plyne z dokumentace EIA. Podstata vyjádření: Vzhledem k výraznému úbytku těžitelných zásob na ložiskách Napajedla-sever, Polešovice-Kolébky a Ostrožská Nová Ves lze předpoklad odbytových možností v regionu z plánované otvírky na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh považovat za zcela reálný. Scházející roční kapacita těžby v ročním objemu cca 100-130 tis. m3 může být doplněna z nově zahajované těžby na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh. Dále je uveden soulad s koncepčními dokumenty zpracovanými na úrovni Zlínského kraje (ZUR ZK, „Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin se zřetelem na ložiska štěrkopísků Zlínského kraje“, Regionální surovinová politika Zlínského kraje ad.) Komentář zpracovatele posudku Vyjádření ČGS dokládá údaje, kterými dokumentace EIA zdůvodňuje záměr. Podstata vyjádření: ČGS konstatuje, že výstupem dokumentace EIA jsou závěry, které poskytují v dostatečném rozsahu odpovědi na všechny otázky formulované ve znaleckém hydrogeologickém posouzení V. Kněžka (2012), vyžádaném Ministerstvem životního prostředí v rámci předchozího procesu posuzování vlivů na životní prostředí, který bayl ze strany oznamovatele ukončen. Těžba štěrkopísku za splnění podmínek, uvedených v kapitole 6 hydrogeologické studie (Koppová 2012), je z hlediska ohrožení jímacích území Bzenec I a Bzenec III - sever akceptovatelná. Úroveň potenciálních rizik, vyplývajících z plánované těžby štěrkopísku ve vztahu k vodárenskému využívání území, je hodnocena jako přijatelná nebo nevýznamná. Pro jejich minimalizaci byla navržena v kapitole 6 uvedené studie řada opatření, jejichž realizace bude vzniku rizik předcházet.

15


Komentář zpracovatele posudku Hodnocení se týká dokumentace EIA. Uvedená opatření pro minimalizaci potenciálních rizik byla přejata i do podmínek stanoviska. Podstata vyjádření: Vzhledem k tomu, že v posudku byly zahrnuty, resp. zodpovězeny připomínky ČGS, se jeví realizace plánované těžební činnosti z pohledu ČGS jako akceptovatelná. Se závěry posudku se ČGS ztotožňuje. Posudek k dokumentaci EIA představuje komplexně zpracovaný materiál bez zásadních připomínek. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 7.

Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany ovzduší ze dne 17. 4. 2014, č. j. 969/780/14 Podstata vyjádření:

Předložený posudek reaguje na připomínky, které MŽP OOO uplatnilo ve vyjádření k dokumentaci. Jelikož vznesené připomínky jsou zahrnuty v návrhu stanoviska, souhlasí MŽP OOO s jejich vypořádáním a neuplatňuje k posudku žádné připomínky. Komentář zpracovatele posudku Bez komentáře. 8.

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII, ze dne 30. 4. 2014, č. j. 520/570/14 Podstata vyjádření:

Vyjádření odkazuje na zákonné povinnosti z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF. MŽP OVSS VIII souhlasí s komentářem zpracovatele posudku, že v daném případě je vliv na půdu nevyhnutelný. Protože však ložisko leží v ploše půd zařazených do IV. třídy ochrany, jedná se z hlediska dopadů na ZPF o příznivější řešení. MŽP OVSS VIII uvádí, že z dokumentace vyplývá, že kromě plochy trvalého záboru ZPF (plocha pro těžbu) se předpokládá rovněž zábor ZPF s dočasným charakterem (cca 5 ha pro umístění administrativně - sociálního zázemí, technologické linky, deponií ornice a podorniční vrstvy, odklizové zeminy a deponií jednotlivých frakcí těženého a upraveného kameniva a cca 0,9 ha pro výstavbu příjezdové komunikace). Ze situačního zákresu (příloha č. 1, str. 145 posudku) je zřejmá plocha pro „těžbu štěrkopísku" dle dokumentace EIA (cca 30 ha), plocha těžby (23,8 ha) i plocha zázemí (1,8 ha), není však zřejmé, jakým způsobem má být dotčené území dopravně napojeno a jaký bude v tomto smyslu dopad na navazující ZPF. Dále jsou uvedeny požadavky pro zpracování dokumentace návrhu na stanovení dobývacího prostoru zejména ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně ZPF. V rámci zpracování dokumentace návrhu na stanovení dobývacího prostoru bude nezbytné navrhnout pouze takové řešení, které bude v plném rozsahu tyto podmínky ochrany ZPF stanovené zákonem (tj. v co nejmenší míře narušovat organizaci ZPF a co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF) respektovat. Vliv na okolní navazující zemědělské pozemky bude třeba hodnotit nejen pro období těžebních prací (cca 16 let), ale i z hlediska případného dopadu po navrhovaném cílovém stavu po sanaci a rekultivaci.

16


Komentář zpracovatele posudku MŽP OVSS VIII upozorňuje na zákonné požadavky plynoucí z § 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF. Tyto povinnosti musí oznamovatel splnit ve fázi řízení o stanovení DP. V dokumentaci EIA uvažovaná plocha 5 ha pro zázemí štěrkopískovny byla v rámci navržených podmínek pro záměr v posudku snížena na 1,8 ha z důvodu umístění v aktivní zóně záplavového území. Plocha pro komunikaci 0,9 ha již opět není aktuální, ta se týkala varianty A, nikoliv projektové varianty B. Určitý zábor ZPF (v dokumentaci nevyčíslený) bude nutný pro úpravu účelové komunikace podél odlehčovacího ramene Nová Morava. Jedná se však o existující komunikaci, zásah do ZPF bude nutný pouze v případě rozšíření. Komunikace leží mimo DP, proto bude pro nutné úpravy komunikace zapotřebí souhlas orgánu ochrany ZPF s odnětím ze ZPF. 9.

Krajský úřad Zlínského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, ze dne 22. 4. 2014, č. j. KUZL 23317/2014 Podstata vyjádření:

Stanovisko podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: Stanovisko podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: Stanovisko podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách: Uvádí, že přes upřesnění záměru provedené v posudku platí ustanovení § 67 odst. 1 a odst. 2 vodního zákona, že ve stanovené aktivní zóně záplavového území Moravy nelze umísťovat, povolovat ani provádět zamýšlené stavby jako jsou UNIMO buňky, sociální buňka, buňka expedice, montovaná hala (garáž/sklad), sedimentační jímky. Navrhovaným řešením, tj. vybudováním náspu nad hladinu stoleté vody, tento zákaz nevyřeší a je tedy nutné hledat již v této fázi návrhu záměru reálné řešení umístění v rámci provozovny. Nelze tak zcela souhlasit s postojem zpracovatele posudku, že účelem je jen posuzování vlivů záměru na ŽP a veřejné zdraví a nikoliv soulad s vodním zákonem a dalšími předpisy při dalších řízeních z důvodů výše zmíněných. Deponie zemin je řešena v podmínkách pro fázi přípravy záměru, kde je výjimkou možné krátkodobé (není definováno, odkaz na povodňový plán provozovny) deponování materiálu. Posudek (včetně doplňujících materiálů) neřešil blíže podmínky deponií v lokalitě, a tak zůstává stále v platnosti pasáž připomínek k deponiím ve vyjádření k dokumentaci z 21. 11. 2013 pod č. j. KUZL 74305/2013 (odkaz na znění § 67 odst. 2 vodního zákona). Komentář zpracovatele posudku: Neuvedení aktivní zóny záplavového území hodnotí zpracovatel posudku jako pochybení v dokumentaci, na které bylo reagováno požadavkem na doplnění údajů o aktivní zóně

17


a upřesnění záměru i vzhledem k existenci aktivní zóny záplavového území. Oznamovatel tyto informace doplnil ve formě detailního vymezení plochy těžby a plochy záměru a také ve formě již citované studie zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Na základě údajů v dokumentaci a doplněných údajů pak je možno spolehlivě vyhodnotit vliv realizace záměru na odtokové poměry a průběh povodňových stavů. Tento vliv bude nevýznamný, což není rozporováno ani ve vyjádření KÚ Zlínského kraje. Lze tedy konstatovat, že z pohledu faktických vlivů na životní prostředí, konkrétně z hlediska ovlivnění odtokových poměrů bude vliv záměru nevýznamný. Ve smyslu § 67 odst. 2 písm. a) vodního zákona tedy těžba ani terénní úpravy (vybudování navýšeného náspu pro zázemí pískovny) nezhorší odtok povrchových vod. Nicméně i přes výše uvedené je zřejmé, že existence aktivní zóny záplavového území představuje legislativní překážku záměru zejména ve smyslu § 67 odst. 1 (umísťování staveb) vodního zákona. Je zřejmé, že určité řešení by bylo v umístění celého zázemí těžebny mimo aktivní zónu záplavového území, což však znamená zásadní změnu v charakteristice záměru a též změnu mnoha vlivů na ostatní složky ŽP (hluk, ovzduší, zábor půdy apod.). Zpracovatel posudku nemá v této fázi procesu EIA nástroje pro takové změny záměru. Z grafického zákresu záměru uvedeného příloze č. 1 k posudku (a převzatého do přílohy č. 3 ke stanovisku) jednoznačně vyplývá umístění vlastní plochy těžby v prostoru výhradního ložiska štěrkopísku (cca 23,8 ha) a umístění technologického a administrativně – sociálního zázemí o rozsahu cca 1,8 ha, situovaného na navýšeném terénu v nadmořské výšce 173,5 m. n. m (nad Q100). Podrobnější vymezení jednotlivých objektů v rámci plochy tohoto zázemí není pro proces EIA podstatné. Plocha 1,8 ha není příliš velká a rozdíly v poloze jímky, parkoviště, technologické linky apod. v řádu desítek metrů nejsou pro proces posouzení vlivů zásadní. Vzhledem k nevýznamnosti vlivů na odtokové poměry však je v tomto kontextu možno vydat souhlasné stanovisko EIA. Řešení omezení plynoucího z § 67 odst. 1 vodního zákona bude předmětem následných správních řízení, tj. zejména řízení o stanovení DP a řízení o povolení hornické činnosti, ke kterému bude příslušný vodoprávní úřad vydávat příslušná stanoviska a vyjádření. Nelze vyloučit ani fakt, že za dobu platnosti stanoviska EIA (5 let), může dojít ke změně vymezení aktivní zóny záplavového území. Hranici aktivní zóny je totiž nutno chápat jako hranici vymezenou spíše administrativně na rozdíl od vlastních hranic záplavového území, které jsou dané zejména přírodními poměry. Podmínka ve stanovisku týkající se umisťování deponií je formulována takto: „V aktivní zóně záplavového území (vyjma náspu pro technologické a administrativně - sociální zázemí) neumisťovat deponie žádných odplavitelných materiálů (skrývky ornice, ostatní skrývky, vytěžené suroviny). Výjimkou může být krátkodobé deponování materiálu určeného k odvozu z lokality či k přímému využití pro sanace a rekultivace pískovny. Podmínky takového krátkodobého deponování stanovit v povodňovém plánu provozovny.“ Je tedy zřejmé, že žádné dlouhodobé deponie umisťovat nelze. Výjimka kvůli krátkodobým deponiím byla do textu zahrnuta čistě z důvodu technologie provádění skrývkových prací. Skrývka ornice je např. prováděna většinou tak, že je materiál dozerem hrnut do určité figury, odkud je nakládán nakladačem na automobily. Podmínka neumisťování deponií by při striktní interpretaci mohla vést k tomu, že tyto práce není možno vůbec provádět. Materiál připravený k odvozu by mohl být považován za deponii, byť je plánováno jeho odvezení v řádu hodin či několika málo dní. V povodňovém plánu přitom je možno celkem jednoznačně definovat podmínky pro krátkodobé deponování, omezení maximálního množství shrnutého materiálu,

18


zákaz prováděné skrývek v období zvýšených vodních stavů apod. Oznamovatel má přitom zákonnou povinnost získání souhlasu dle § 17 odst. (1) písm. c) vodního zákona, kde bude tato problematika s vodoprávním úřadem upřesněna. Podstata vyjádření: Dále KÚ nesouhlasí s domněnkou zpracovatele posudku, že formulace týkající se následného vodohospodářské využití, kdy je v souvislosti se záměrem uvedeno následné využití - např. závlahy okolních zemědělských pozemků, je pro proces EIA postačující. Nadále postrádá krajský úřad posouzení záměru po fázi realizace. Definice zmiňovaného jiného využití není stále jasná a není tak posouzen jeho vliv v lokalitě. Dále dokumentace uváděla, že se nepočítá s rekreačním využitím. Možnosti využití lokality po skončení těžby, v případě nevyužití pro závlahu, by měly být posouzeny s ohledem na aktivní zónu, kde jak je výše uvedeno, jsou dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona podstatně omezené možnosti na využití území v aktivní zóně. Co se týče tvrzení zpracovatele posudku týkajícího se běžnosti těžby štěrkopísků v CHOPAV Kvartér řeky Moravy, upozorňujeme, že jejich vodohospodářské využití zmiňovaných lokalit je již dáno a žádné z nich nebylo NOVĚ umisťováno do aktivní zóny stanoveného záplavového území. Což tento záměr od nich výrazně odlišuje. To, že je záměr ve svém rozsahu a skladbě umisťován do aktivní zóny, však nebylo v dokumentaci posouzeno. Opatření navržená v posudku svým charakterem bohužel odpovídají umístění do záplavových území a neberou v potaz existenci aktivní zóny. Komentář zpracovatele posudku: V případě těžby v CHOPAV se z hlediska vlivů na životní prostředí jedná především o administrativní či legislativní překážku k realizaci záměru, kdy NV č. 85/1981 dovoluje těžbu v CHOPAV jen za určitých podmínek. Konkrétní formulace je: „zákaz se nevztahuje na těžbu štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska“. Zpracovatel posudku se domnívá, že zvolený časový postup a technologie těžby (včetně správně provedené rekultivace) umožní (respektive neznemožňují) následné vodohospodářské využití ložiska. Oznamovatel uvažuje s využitím vody z těžebního jezera pro závlahy okolních zemědělských pozemků, jak je doloženo i vyjádřením společnosti Ostrožsko, a.s. ze dne 4. 2. 2011. KÚ správně uvádí, že v dokumentaci EIA chybí exaktní posouzení tohoto stavu, tj. odběru vody. Na druhou stranu samotný odběr vody však není součástí záměru, záměr končí rekultivací a předáním vzniklé vodní plochy k dalšímu užívání. Není proto známo jaké množství vody a v jakém režimu by se z jezera odebíralo, což v podstatě znemožňuje i posouzení tohoto stavu. Případné budoucí vodohospodářské využití (čerpání vod), pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace EIA v tomto smyslu klade důraz na správně provedenou sanaci a rekultivaci tak, aby byla zabezpečena vhodná kvalita vody pro možnosti vodohospodářského využití. Zpracovatel posudku si je vědom tohoto rozporu, kdy by bylo vhodné posoudit budoucí stav odběru vody, který však není součástí záměru, pouze je legislativou požadováno, aby způsob realizace záměru (časový postup a technologie těžby) byly následnému budoucímu stavu (vodohospodářskému využití) přizpůsobeny. Vzhledem k uvedenému rozporu zpracovatel posudku zařadil do stanoviska podmínku: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit

19


vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Zde je třeba uvést, že vodoprávní souhlas dle §17 bude muset oznamovatel získat vzhledem k umístění záměru v ochranném pásmu vodního zdroje a tak je zajištěno, že dojde k posouzení případného odběru již před započetím záměru těžby. O povolení k vlastnímu odběru by mohl přitom oznamovatel (nebo kdokoliv jiný) žádat až v horizontu dotěžení ložiska, tj. 16 let. Co se týká rekreačního využití lokality po dotěžení, z dokumentace a jejích příloh vyplývá, že se s rekreačním využitím nepočítá. Samotná definice vodohospodářského využití ložiska plyne ze stanoviska MŽP, ředitele odboru legislativního č. j. 79013/ENV/07 ze dne 29. 10. 2007, které má zpracovatel posudku k dispozici: „Pojem „následné vodohospodářské využití ložiska" uvedený v § 2 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 85/1981 Sb. je třeba vztáhnout především ke způsobům užívání vod v souladu s vodním zákonem a k účelu vodního zákona. Vodohospodářské využití je obecně řečeno takové využití daného území, které je v souladu s vodním zákonem, resp. ke kterému lze vydat příslušné správní akty podle vodního zákona. Především půjde o povolení k nakládání s vodami (§ 8 vodního zákona) a o povolení k vodním dílům (§ 55 vodního zákona). Při vydávání těchto povolení musí vodoprávní úřady vždy respektovat účel vodního zákona. Podle § 1 vodního zákona je jeho účelem chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl, dále též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Předpokládané vodohospodářské využití prostoru ložiska, k němuž bude vodoprávní úřad vydávat povolení (souhlas) podle vodního zákona, musí být v souladu i s ostatními právními předpisy, zejména pak předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Konkrétní způsob vodohospodářského využití bude posuzován vodoprávním úřadem i dotčenými orgány v rámci výše uvedených správních řízeních vedených podle vodního zákona“. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodovat o tom, zda jsou naplněny podmínky dané NV č. 85/1981 Sb. pro těžbu v CHOPAV, bude především vodoprávní úřad, proces EIA nemá k tomu optimální nástroje. Podmínky pro následné vodohospodářské využití vytěženého prostoru, tj. podmínky pro případný odběr vody k závlahám (režim a množství čerpání) musí stanovit vodoprávní úřad při udělení povolení k nakládání s povrchovými vodami. Zmíněnou podmínku (zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám) zařazenou do stanoviska, tak lze chápat v tomto smyslu jako maximální až nadstandardní řešení. Dokumentace EIA se především musí vyrovnat s faktem, že lokalita leží v ochranném pásmu 2. vnějším vodního zdroje, to lze považovat za „silnější“ stupeň ochrany než umístění v CHOPAV. To znamená, že veškeré posouzení je směřováno k charakterizaci vlivů na tento zdroj a k návrhu opatření k minimalizaci či eliminaci těchto vlivů. Co se týká umístění v aktivní zóně záplavového území a zároveň v CHOPAV není zřejmé, jak se výrazně odlišuje situace u již povolených a nově umísťovaných záměrů. Z hlediska vlivů na životní prostředí (předmět posouzení EIA) je situace totožná. Je pravda, že opatření navržená v posudku svým charakterem odpovídají umístění do záplavových území, protože tato opatření řeší minimalizaci negativních vlivů spojených s povodňovými stavy.

20


Podstata vyjádření: Stanovisko podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: Stanovisko podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: Stanovisko podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. 10. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí ze dne 29. 4. 2014, č. j. JMK 50786/2014 Podstata vyjádření: Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách: Krajský úřad Jihomoravského kraje jako vodoprávní úřad neakceptuje konstatování, že jeho nesouhlas lze považovat pouze za principiální. Krajský úřad Jihomoravského kraje jako vodoprávní úřad uvádí, že je zcela nepochybné, že při těžbě nelze jednoznačně vyloučit havárii spojenou s únikem ropných látek do horninového prostředí, nebo za určitých nepříznivých konstelací přímo do otevřené hladiny podzemních vod. Otevření volné hladiny jednoznačně povede ke zvýšené zranitelnosti zvodně, např. v důsledku povodňových událostí. Následně pak zhoršená kvalita vody v otevřeném jezeře, např. v důsledku havarijní situace, může ohrozit kvalitu vody v jímacím území Bzenec I a Bzenec III. Dále KÚ uvádí, že je absolutně nežádoucí postupně vytěžovat ložiska v CHOPAV a zvyšovat tak zranitelnost dané oblasti, zejména pak opět s ohledem na blízkost klíčového vodního zdroje využívaného pro hromadné zásobování obyvatelstva jihovýchodní Moravy pitnou vodou a nezanedbatelných rizik vyplývajících z předmětného záměru. Dále KÚ poukazuje na rozpor s Plánem oblasti povodí Moravy pro území Jihomoravského kraje, na list opatření proti nevhodnému využití území, konkrétně na návrh opatření, kde je uvedeno, že je nutné omezit délku těžebního pole při těžbě z vody na max. 100 m podél proudnice, neboť delší těžební pole nevhodně deformují proudový systém podzemní vody. Současně opět KÚ uvádí, že předmětný koncepční dokument na úseku vodního hospodářství směřuje prioritně k ochraně podzemních vod, která je veřejným zájmem, pokud může být využívána k zásobování obyvatel pitnou vodu, a tento dokument je podkladem pro výkon veřejné správy v souladu s ustanovením § 23 odst. 2 vodního zákona. Dále KÚ uvádí, že záměr je v rozporu s ustanovením § 67 odst. 1 vodního zákona a upozorňuje, že ve zpracovaném Záplavovém území Moravy (Povodí Moravy, s.p. 2010) Mapa rizika uvádí tuto zájmovou plochu jako území s vysokým nebezpečím představujícím absolutní zákaz výstavby.

21


Závěrem Krajský úřad Jihomoravského kraje jako vodoprávní úřad uvádí, že vlivy předmětného záměru na podzemní vodu budou jednoznačné (např. možné zhoršení kvality podzemní vody v ochranném pásmu vodního zdroje v důsledku havarijní situace). Rizikové stavy předmětného záměru v dané lokalitě jsou tedy jasně definovány i při realizaci uváděných opatřeních. Krajský úřad Jihomoravského kraje jako vodoprávní úřad opět uvádí, že předmětný záměr je v rozporu se základními principy předpisů, které ochraňují zdroje podzemních vod prioritně určených k zásobení obyvatel pitnou vodou. Komentář zpracovatele posudku: I přes úvodní větu tohoto vyjádření lze opět konstatovat, že nesouhlas KÚ je především principiální. Zřejmé je to zejména z posledního odstavce, kdy je uvedeno, že vlivy budou „jednoznačné“, přičemž následuje upřesnění „možné zhoršení kvality podzemní vody“. Přestože se uvádí, že rizikové stavy jsou jasně definovány, není žádná bližší definice těchto stavů uvedena. Ve vyjádření nejsou uvedeny žádné konkrétní připomínky ke způsobu a výsledkům hodnocení vlivů na vody. Případnou havárii spojenou s únikem ropných látek do horninového prostředí nebo za určitých nepříznivých konstelací přímo do otevřené hladiny podzemních vod skutečně nelze jednoznačně vyloučit, jako nelze vyloučit havárii v žádném jiném oboru lidské činnosti. V rámci stanoviska jsou však uvedena taková opatření, aby riziko vzniku takové havárie bylo minimalizováno a dále pro to, aby v důsledku potenciální havárie nedošlo k ohrožení kvality podzemních vod. Stejně tak bylo v dokumentaci prokázáno, že otevřená hladina podzemní vody (těžební jezero) nezpůsobí ani v případě zaplavení povodňovou vodou zhoršení kvality jímané vody, přičemž závěry dokumentace byly potvrzeny i v oponentním hydrogeologickém posudku. K otázce těžby v CHOPAV v souvislosti s blízkostí klíčového vodního zdroje Bzenec -komplex, je v posudku konstatováno, že v případě CHOPAV se jedná především o legislativní omezení těžby. Pokud je však prokázán nevýznamný vliv na vodní zdroj Bzenec-komplex, lze tvrdit, že nedojde ani k ovlivnění CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Vzhledem k poměru plochy záměru k ploše celého CHOPAV a vzhledem k existenci obdobných i významně větších těžeben v rámci CHOPAV je zřejmé, že případný aditivní účinek ve smyslu prostého odkrytí hladiny podzemních vod je v kontextu celého CHOPAV naprosto zanedbatelný. K otázce souladu s požadavky Plánu oblasti povodí Moravy pro území Jihomoravského kraje lze pouze konstatovat, že vlivy posuzovaného záměru byly provedeny na základě velmi podrobně zpracovaných odborných studií (zejména Koppová 2010 a 2012) zahrnujících terénní práce i hydrogeologické modely. Takto získané výsledky o vlivu záměru na jímací území Bzenec – komplex jsou nutně přesnější a relevantnější než obecné požadavky plynoucí ze zmiňovaného koncepčního dokumentu. Tímto však zpracovatel posudku nerozporuje platnost či správnost předmětného dokumentu nebo jeho využití při výkonu státní správy. Rozpor s ustanovením § 67 odst. 1 vodního zákona není zpochybněn a je na něj poukazováno i v posudku. Z detailního posouzení odtokových poměrů v zájmovém území, a to i v souvislosti s navrhovaným provozem štěrkopískovny, však nevyplývá pro danou plochu zvýšené nebezpečí. Problematice řešení povodňových stavů a existence aktivní zóny záplavového území je v posudku věnována značná pozornost. Oznamovatel doložil jako doplňující informaci studii zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Výsledkem studie je vyhodnocení ovlivnění odtokových poměrů v prostoru pravostranné údolní nivy řeky Moravy výstavbou pískovny Uherský Ostroh v aktualizovaném provedení.

22


Ze srovnání současného stavu odtokových poměrů v území s výhledovým stavem, v rámci něhož je uvažováno s vybudováním pískovny v prostoru říční nivy mezi odlehčovacím ramenem řeky Moravy, tokem Polešovického potoka a silnicí II/495 vyplývá, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových vod v přilehlém inundačním území. Pískovna nevytvoří s výjimkou zanedbatelné plochy technologického zázemí žádnou překážku proudění povodňových vod. Naopak z výsledků hydrotechnických výpočtů vyplývá, že úroveň hladiny např. padesátiletého povodňového průtoku Q50 dosahuje v profilu silnice II/495 při současném stavu na úroveň kóty 171,50 m n. m., zatímco po vybudování pískovny klesne tato hladina vlivem retenčního prostoru těžební jámy v témže profilu na kótu 171,44 m n. m. Stejnou tendenci vykazují vypočítané kóty hladin i v případě ostatních povodňových průtoků. Příznivé ovlivnění proudění povodňových vod je dáno rovněž vhodným umístěním pískovny mimo soustředění průtoků a směry, kterými je odváděno rozhodující množství povodňových vod a tedy de facto mimo aktivní zónu, pod silnicí II/495, která není v tomto úseku přelévána, jak vyplývá z výkresu příčného profilu PF9 (příloha posudku). Průtoky povodňových vod jsou v profilu silnice soustředěny do místa mostu přes Polešovický potok a následně do úseku průlehu mezi Polešovickým potokem a Moravským Pískem. Proto se ani v místech vybudovaného náspu s technologickým a administrativně - sociálním zázemím pískovny (1,8 ha na kótě 173,5 m n. m.) nevytvoří nepříznivé hydraulické jevy, které by mohly ovlivnit proudění povodňových vod pravobřežní inundací řeky Moravy. Podstata vyjádření: Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: Za předpokladu dodržení podmínek navrhovaného souhlasného stanoviska na stranách 135 – 141 posudku bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Uvedené podmínky jsou zapracovány do stanoviska. Podstata vyjádření: Z hlediska zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. 11. Městský úřad Uherské Hradiště, odbor životního prostředí, ze dne 25. 4. 2014, č. j. MUUH-OŽP/26829/2014/Be Spis/13/2014 – ZS Podstata vyjádření: 1. Vodoprávní úřad: Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je dle § 1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Objektivní podklad by tedy měl dostatečně posoudit dopad záměru na základní životní potřebu, kterou je pitná voda a neměl by připouštět záměr, který je v rozporu s platnými právními předpisy. Nevyvratitelným porušením vodního zákona by bylo provádění stavby v aktivní zóně záplavového území a skladování odplavitelného materiálu v aktivní zóně záplavového území. Lokalita záměru je situována ve stávající aktivní zóně záplavového území. Stavby administrativního a technologického zázemí pro těžbu nejsou stavbami, které by v aktivní zóně byly dle vodního zákona přípustné a provedení staveb na náspu ve výši 173,5 m n. m. (nad hladinou Q100) tento rozpor s vodním zákonem neřeší. Dle posudku se nově počítá s deponiemi těženého materiálu především

23


na náspu, ale je připouštěno i krátkodobé deponování materiálu mimo násep. Deponování mimo násep je v rozporu se zákazem skladování odplavitelného materiálu v aktivní zóně záplavového území, tedy opět porušením vodního zákona. Lokalita je situována v CHOPAV. Odkrytím souvislé hladiny podzemních vod bude z hlediska ochrany vod nedůvodně zvýšeno riziko kontaminace podzemních vod, které jsou odebírány z vodního zdroje Bzenec-komplex k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Riziko kontaminace podzemních vod je o to výrazněji zvýšeno skutečností, že k odkrytí hladiny dojde v záplavovém území. Následné dokonalé ochrany odkrytých hladin podzemních vod není možno dosáhnout, vždy zde bude zvýšené riziko úmyslné či neúmyslné kontaminace podzemních vod. Následné vodohospodářské využití ložiska bylo doloženo pouze žádostí společnosti Ostrožsko, a.s. o umožnění odběru vody z těžebního jezera. Odběr vody z těžebního jezera bude dle podkladů umožněn až po ukončení těžby. Potřeba následného vodohospodářského využití nebyla nijak zdůvodněna, v okolí záměru jsou dostupné jiné vodní zdroje povrchových vod pro závlahu, jejichž využití by po realizaci závlahových systémů bylo možné již nyní, nikoli až po ukončení těžby. Vodohospodářské využití ložiska nebylo v dokumentaci nijak popsáno ani kvantifikováno, nebyl zhodnocen dopad odběru vod na vydatnost stávajících jímacích objektů, které jsou využívány k zásobování obyvatelstva pitnou vodou společností Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Komentář zpracovatele posudku: Právě z důvodů získání objektivních údajů o vlivu záměru na povrchové vody, konkrétně na odtokové poměry v záplavovém území bylo reagováno požadavkem na doplnění údajů o aktivní zóně a upřesnění záměru i vzhledem k existenci aktivní zóny záplavového území. Oznamovatel tyto informace doplnil ve formě detailního vymezení plochy těžby a plochy záměru a také ve formě již citované studie zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Na základě údajů v dokumentaci a doplněných údajů pak je možno spolehlivě vyhodnotit vliv realizace záměru na odtokové poměry a průběh povodňových stavů. Tento vliv bude nevýznamný. Ze stejného důvodu, tedy získání maximálně objektivního podkladu, bylo zadáno i zpracování oponentního hydrogeologického posudku, který závěry učiněné v dokumentaci potvrdil. Lze tedy konstatovat, že z pohledu faktických vlivů na životní prostředí, konkrétně z hlediska ovlivnění odtokových poměrů bude vliv záměru nevýznamný. Ve smyslu § 67 odst. 2 písm. a) vodního zákona tedy těžba ani terénní úpravy (vybudování navýšeného náspu pro zázemí pískovny) nezhorší odtok povrchových vod. Nicméně i přes výše uvedené je zřejmé, že existence aktivní zóny záplavového území představuje legislativní překážku záměru zejména ve smyslu § 67 odst. 1 (umísťování staveb) vodního zákona. Vzhledem k nevýznamnosti vlivů na odtokové poměry však je v tomto kontextu možno vydat souhlasné stanovisko EIA. Řešení omezení plynoucího z § 67 odst. 1 vodního zákona bude předmětem následných správních řízení, tj. zejména řízení o stanovení DP a řízení o povolení hornické činnosti, ke kterému bude příslušný vodoprávní úřad vydávat příslušná stanoviska a vyjádření. Nelze vyloučit ani fakt, že za dobu platnosti stanoviska EIA (5 let), může dojít ke změně vymezení aktivní zóny záplavového území. Hranici aktivní zóny je totiž nutno chápat jako hranici vymezenou spíše administrativně na rozdíl od vlastních hranic záplavového území, které jsou dané zejména přírodními poměry.

24


Podmínka ve stanovisku týkající se umisťování deponií je formulována takto: „V aktivní zóně záplavového území (vyjma náspu pro technologické a administrativně - sociální zázemí) neumisťovat deponie žádných odplavitelných materiálů (skrývky ornice, ostatní skrývky, vytěžené suroviny). Výjimkou může být krátkodobé deponování materiálu určeného k odvozu z lokality či k přímému využití pro sanace a rekultivace pískovny. Podmínky takového krátkodobého deponování stanovit v povodňovém plánu provozovny.“ Je tedy zřejmé, že žádné dlouhodobé deponie umisťovat nelze. Výjimka kvůli krátkodobým deponiím byla do textu zahrnuta čistě z důvodu technologie provádění skrývkových prací. Skrývka ornice je např. prováděna většinou tak, že je materiál dozerem hrnut do určité figury, odkud je nakládán nakladačem na automobily. Podmínka neumisťování deponií by při striktní interpretaci mohla vést k tomu, že tyto práce není možno vůbec provádět. Materiál připravený k odvozu by mohl být považován za deponii, byť je plánováno jeho odvezení v řádu hodin či několika málo dní. V povodňovém plánu přitom je možno celkem jednoznačně definovat podmínky pro krátkodobé deponování, omezení maximálního množství shrnutého materiálu, zákaz prováděné skrývek v období zvýšených vodních stavů apod. Oznamovatel má přitom zákonnou povinnost získání souhlasu dle § 17 odst. (1) písm. c) vodního zákona, kde bude tato problematika s vodoprávním úřadem upřesněna. Co se týká rizika kontaminace podzemních vod, zejména v souvislosti s umístěním v záplavovém území, toto riziko bylo v hydrogeologické studii vyhodnoceno (Koppová, 2012). Předpokládá se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní nádrž se s touto zátěží postupně vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo dojít v řádu měsíců (analogicky s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi). Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotných jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně. K otázce možnosti průniku povodňových vod do horninového prostředí bylo dále opakovaně prokázáno, že nejvýznamnějším zdrojem podzemní vody v jímacím území je vcezování povrchové vody z řeky Moravy a z odlehčovacího ramene Nová Morava, které představuje většinu dotace podzemní vody. Navrhovaná otvírka dobývacího prostoru se nachází v několikanásobně větší vzdálenosti od nejbližších vodárenských objektů (Bzenec III cca 600 m a Bzenec I více než 1 km, ), než činí například vzdálenost jímacích objektů soustavy Bzenec III – sever od vodního toku Nové Moravy (150 – 200 m). Obdobně bude při průtoku Q100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný. V případě těžby v CHOPAV se z hlediska vlivů na životní prostředí jedná především o administrativní či legislativní překážku k realizaci záměru. Kdy NV č. 85/1981 dovoluje těžbu v CHOPAV jen za určitých podmínek. Konkrétní formulace je: „zákaz se nevztahuje na těžbu štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska“. Zpracovatel posudku se domnívá, že zvolený časový postup a technologie těžby (včetně správně provedené rekultivace) umožní (respektive neznemožňují) následné vodohospodářské využití ložiska. Oznamovatel uvažuje s využitím vody z těžebního jezera pro závlahy okolních zemědělských pozemků. jak je doloženo i vyjádřením společnosti Ostrožsko, a.s. ze dne 4.2.2011. Přestože jiné zdroje povrchových vod existují, nelze tuto možnost a priori zavrhnout 25


Skutečností ovšem je, že vodohospodářské využití ložiska nebylo v dokumentaci nijak popsáno ani kvantifikováno. V dokumentaci chybí exaktní posouzení tohoto stavu, tj. odběru vody. Na druhou stranu samotný odběr vody však není součástí záměru, záměr končí rekultivací a předáním vzniklé vodní plochy k dalšímu užívání. Není proto známo jaké množství vody a v jakém režimu by se z jezera odebíralo, což v podstatě znemožňuje i posouzení tohoto stavu. Případné budoucí vodohospodářské využití (čerpání vod), pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace EIA v tomto smyslu klade důraz na správně provedenou sanaci a rekultivaci tak, aby byla zabezpečena vhodná kvalita vody pro možnosti vodohospodářského využití. Zpracovatel posudku si je vědom tohoto rozporu, kdy by bylo vhodné posoudit budoucí stav odběru vody, který však není součástí záměru, pouze je legislativou požadováno, aby způsob realizace záměru (časový postup a technologie těžby) byly následnému budoucímu stavu (vodohospodářskému využití) přizpůsobeny. Vzhledem k uvedenému rozporu zpracovatel posudku zařadil do stanoviska podmínku: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Zde je třeba uvést, že vodoprávní souhlas dle § 17 bude muset oznamovatel získat vzhledem k umístění záměru v ochranném pásmu vodního zdroje a tak je zajištěno, že dojde k posouzení případného odběru již před započetím záměru těžby. O povolení k vlastnímu odběru by mohl přitom oznamovatel (nebo kdokoliv jiný) žádat až v horizontu dotěžení ložiska, tj. 16 roků. Podstata vyjádření: 2. Orgán ochrany přírody a krajiny: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: 3. Ochrana ZPF: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: 4. Odpadové hospodářství: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: 5. Ochrana ovzduší: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře.

26


Podstata vyjádření: 6. Ochrana PUPFL: bez připomínek. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. 12. Městský úřad Veselí nad Moravou, odbor životního prostředí a územního plánování, ze dne 24. 3. 2014 č. j. MVNM/10213/2014 Podstata vyjádření: a) Nepřesnosti v popisu záměru oproti dokumentaci z roku 2013 předložený posudek ještě více rozšiřuje. Plocha 23,8 ha pro těžbu, ani plocha 1,8 ha pro umístění technologického a administrativně sociálního zázemí, nejsou přesně specifikovány, co do rozsahu (vždy se uvádí „cca“) ani co do umístění. U „zbývající části plochy, která může být dotčena s těžbou souvisejícími činnostmi", není zřejmé, zda je myšlena plocha cca 4,4 ha nebo plocha cca 24,522 ha a též není známo o jaké konkrétní činnosti by se mělo jednat a jak by tyto činnosti mohly ovlivňovat životní prostředí. Není znám rozsah záborů zemědělské půdy pro plánovaná revitalizační opatření, mokřady a tůňky. Stále tedy není specifikován přesný rozsah dočasného a trvalého záboru zemědělské půdy a je otázkou, zda za této zmatečné situace vůbec lze posuzovat vliv těchto nejasných záměrů o záborech půdy na životní prostředí. Komentář zpracovatele posudku: Posudek navrhovanými podmínkami pro realizaci záměru zásadně upřesnil plošné rozložení záměru. Plocha těžby je omezena na 23,8 h, přičemž umístění této plochy je naprosto zřejmé z přílohy č. 1 k posudku. Tato plocha je navíc vymezena jako průnik výhradního ložiska Moravský Písek – Uherský Ostroh s dříve uvažovanou plochou „těžba štěrkopísku“ dle dokumentace EIA. Umístění plochy pro zázemí je rovněž z grafické přílohy zřejmé. Vymezení jako „cca“ 23,8 ha a „cca“ 1,8 ha je uvedenou pouze z důvodu, že se jedná o vymezení v rámci procesu EIA, a tudíž v rámci technické přípravy (stanovení DP a povolení HČ) může dojít k určitému upřesnění. Jedná se o běžný postup, který na velikost a významnost vlivů záměru nemá žádný dopad. „Zbývající plochou“ je míněna celá plocha DP. Z popisu záměru je však zřejmé, že se zde s žádným trvalým záborem nepočítá. V úvahu tedy připadají zejména vnitroareálové komunikace, tj. propojení plochy těžby s plochou zázemí. Toto území také může být dotčeno rekultivačními opatřeními; o tom, zda budou konkrétně v této ploše vyžadovat odnětí ze ZPF rozhodne příslušný orgán ochrany ZPF až v další fázi projektové přípravy, po zpracování plánu sanace a rekultivace. Rekultivační opatření mohou v prostoru okolo těžebního jezera vyžadovat pouze změnu z orné půdy na trvalý travní porost, který je součást ZPF. Přesto je zřejmé, že většina rekultivačních opatření se týká vlastního těžebního jezera a zejména svahů, které jsou vymezeny v rámci uváděných 23,8 ha. Podstata vyjádření: b) Z komentáře zpracovatele posudku k možnostem kumulace vlivů záměru s jinými záměry vyplývá, že tato otázka nebyla vůbec vyhodnocena. Je vysloven pouze neověřený předpoklad, že doprava z již existujících pískoven společnosti DOBET spol. s r.o. (Ostrožská Nová Ves, Polešovice - Kolébky, Nedakonice - Polešovice) snad již byla zahrnuta do výsledků sčítání dopravy ŘSD.

27


Komentář zpracovatele posudku: Z dostupných veřejných podkladů je zřejmé, že těžba v provozovnách společnosti DOBET spol. s r. o. v Polešovicích a v Ostrožské Nové Vsi v roce 2010 probíhala (viz internetové stránky této firmy). V tomto roce probíhalo sčítání dopravy ŘSD, ze kterého vychází veškeré údaje v dokumentaci EIA. Provoz ze zmíněných pískoven proto je v tomto sčítání obsažen a kumulace je vyhodnocena. Ve vyjádření ČGS k posudku se uvádí: „Vzhledem k výraznému úbytku těžitelných zásob na ložiskách Napajedla-sever, PolešoviceKolébky a Ostrožská Nová Ves lze předpoklad odbytových možností v regionu z plánované otvírky na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh považovat za zcela reálný. Vzhledem k brzkému ukončení těžby na v minulosti významném ložisku Ostrožská Nová Ves vznikne na území Zlínského kraje deficitní roční objem těžby cca 200-300 tis. m3 suroviny. Tento výrazný deficitní objem je částečně nahrazen z roztěženého nevýhradního ložiska Polešovice-Kolébky rovněž s nízkou životností zásob a částečně i z dotěžovaného nevýhradního ložiska Napajedla-sever s životností max. do 3 let. Právě zbývající, resp. scházející, roční kapacita těžby v ročním objemu cca 100-130 tis. m3 může být doplněna z nově zahajované těžby na výhradním ložisku Moravský Písek-Uherský Ostroh.“. Z tohoto textu je zřejmé, že pokud by ke zmíněné náhradě průběžně došlo, v podstatě ani k žádné kumulaci vlivů se zmiňovanými záměry nedojde. Podstata vyjádření: c) S názorem zpracovatele posudku na zdůvodnění potřeby uvedeného záměru, kdy se ztotožňuje s názorem zpracovatelky dokumentace, tj. že hlavním důvodem potřeby realizace záměru je existence ložiska štěrkopísku, zásadně nesouhlasíme, neboť odporuje zdravému rozumu. Úkolem a náplní činnosti ČGS a MŽP, odboru geologie, není zjišťování ani posuzování odbytových možností štěrkopísku v daném regionu a jejich doporučení v tomto smyslu (pokud bylo v tomto smyslu skutečně vydáno) je nepatřičné a zavádějící. Komentář zpracovatele posudku: Vyjádření ČGS (a tedy i MŽP OG) uvádí situaci ve využívání ložisek štěrkopísku v regionu. Zpracovatel posudku toto vyjádření chápe jako relevantní zdroj dat od příslušného orgánu státní správy. Co se týká vlastního zdůvodnění záměru lze pouze konstatovat, co již bylo uvedeno v posudku. Důvody k realizaci záměru považuje zpracovatel posudku za zcela relevantní. Samotná existence ložiska opravňuje těžební organizaci, aby v rámci platných legislativních předpisů ČR vyvíjela kroky k možné těžbě ložiska, což je předmětem její podnikatelské činnosti. Úkolem procesu EIA není primárně posuzovat jeho zdůvodnění. Proces EIA je jeden z prvních kroků nutných pro realizaci záměru a jeho účelem je objektivní posouzení předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Stanovisko EIA je pak odborným podkladem pro vydání povolujících rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů. V dalších řízeních podle zvláštních právních předpisů pak mohou jednotlivé povolující orgány státní správy též uvažovat potřebnost záměru či porovnávat důvody k realizaci záměru s jinými zájmy, a to v případě, že jim příslušná legislativa toto srovnání nařizuje či umožňuje. Podstata vyjádření: d) Posudek vnáší další nejasnosti do údajů o hospodaření s ornicí a zúrodnění schopnými podorničními vrstvami a se skrývkovými hmotami. Není totiž zřejmé, jaké množství těchto jednotlivých druhů zemin bude odtěženo a jak konkrétně s nimi bude naloženo. Není známo, zda a jaká část těchto hmot bude považována za odpad. Detaily využití ornice a podorničí, které budou řešeny v rámci udělení souhlasu dle § 6 odst. 2 a § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb., musí někdo odborně vypracovat. Tyto „detaily“ nezbytně 28


musí být předmětem posouzení vlivů na životní prostředí. Poněvadž v daném případě tomu tak není , lze konstatovat, že dokumentace i posudek jsou nekonkrétní, neurčité a neúplné. Dále MěÚ upozorňuje, že povodňový plán nemůže řešit podmínky krátkodobého deponování skrývky. Komentář zpracovatele posudku: Sama podmínka neumísťování deponií je naprosto zřejmá. Nevyužité hmoty musí být z lokality odvezeny. Výjimka kvůli krátkodobým deponiím byla do textu zahrnuta čistě z důvodu technologie provádění skrývkových prací. Skrývka ornice je např. prováděna většinou tak, že je materiál dozerem hrnut do určité figury, odkud je nakládán nakladačem na automobily. Podmínka neumisťování deponií by při striktní interpretaci mohla vést k tomu, že tyto práce není možno vůbec provádět. Materiál připravený k odvozu by mohl být považován za deponii, byť je plánováno jeho odvezení v řádu hodin či několika málo dní. V povodňovém plánu přitom je možno celkem jednoznačně definovat podmínky pro krátkodobé deponování, omezení maximálního množství shrnutého materiálu, zákaz prováděné skrývek v období zvýšených vodních stavů apod. Oznamovatel má přitom zákonnou povinnost získání souhlasu dle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona, kde bude tato problematika s vodoprávním úřadem upřesněna. Dokumentace exaktně neuvádí jaká část ornice a podorničí ani ostatních skrývek bude využita k sanaci a rekultivaci území a jaká část bude odvezena. Tuto skutečnost nelze však ani vytýkat, vzhledem k tomu, že konkretizace způsobu sanace a rekultivace bude provedena až v průběhu zpracování příslušných dokumentů (Souhrnný plán sanace a rekultivace – povinná příloha návrhu na stanovení DP, plán rekultivace pro účely odnětí pozemků ze ZPF a plán sanace a rekultivace jako kapitola 1.6. POPD). Rámec pro zpracování těchto dokumentů je přitom jednoznačně dán podmínkami obsaženými ve stanovisku. Z charakteru záměru je zřejmé, že většina ornice a podorničí bude muset být odvezena. Ve vyjádření zmíněné odkazy na zákon č. 334/1992 Sb. pouze odkazuje na zákonné povinnosti. Je samozřejmé, že všechny odborné náležitosti ke zmíněným žádostem o souhlasy § 6 odst. 2 a § 9 odst. 4 a 5 zákona č. 334/1992 Sb. budou muset být v příslušných fázích přípravy záměru odborně zpracovány. Bude to však příslušný orgán ochrany ZPF, který bude uvedené souhlasy vydávat, a to pouze při splnění zákonných povinností. Je tak zaručeno, že s ornicí bude nakládáno v souladu se zákonem, přitom není podstatné, zda její definitivní využití určí orgán ochrany ZPF nebo navrhne žadatel a orgán ochrany ZPF tento návrh akceptuje. „Detaily“ zmíněnými ve vyjádření se v kontextu tohoto vyjádření rozumí právě „detaily využití ornice a podorničí“. Z hlediska vlivů posuzovaného záměru na ZPF přitom není vůbec podstatné, na kterém konkrétním pozemku bude ornice uložena a zda to bude k sanaci a rekultivaci či k vylepšení půdních poměrů, podstatné je, že to bude provedeno zákonným způsobem a se souhlasem orgánu ochrany ZPF. Pro vyhodnocení vlivu na ZPF jsou podstatné údaje o záboru, které dokumentace obsahuje. K vyhodnocení vlivu na ZPF nevznesly negativní připomínky ani příslušné orgány ochrany ZPF, které se postupně všechny v rámci kompetencí daných zákonem č. 334/1992 Sb., budou k záměru vyjadřovat a udělovat souhlas (MŽP OVSS VIII, KÚ Zlínského kraje a MÚ Uherské Hradiště). Co se týká ostatních skrývek (v podstatě čistá výkopová zemina) je situace obdobná, s tím rozdílem, že tento materiál nespadá pod zákonnou ochranu ve smyslu ochrany ZPF. Část ostatních skrývek bude použita na výstavbu zvýšeného náspu pro zázemí, část bude využita k sanaci (modelování břehů apod.), což není v rozporu s podmínkami ve stanovisku. Část 29


odvezená z lokality může být např. komerčně uplatněna jako technická zemina. Případné využití této zeminy může být dále k sanacím či terénním úpravám, to např. jako vedlejší produkt ve smyslu § 3 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb. Pokud by byla zemina klasifikována jako odpad je možno ji využít v zařízení k využívání odpadů na povrchu terénu ve smyslu vyhlášky MŽP č. 294/2005 Sb. (o podmínkách ukládání odpadů na skládky). Opět platí, že z hlediska vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví není další využití odvezených zemin podstatné, právní řád obsahuje dostatek možností pro legální nakládání s nimi. Podstata vyjádření: e) S konstatováním zpracovatele posudku - že dopravní řešení dle varianty B s přímým výjezdem na silnici I. třídy se jeví jako vhodné, zásadně nesouhlasíme a považujeme je za nepřípustné. Do množství 90 průjezdů nákladních vozidel za den zřejmě není započítán odvoz skrývkových hmot z pískovny a tento údaj je tudíž zkreslen touto skutečností a též i úvahou o nosnosti vozidel dopravců, která je počítána 20 t na jedno vozidlo (a ve skutečnosti může být vyšší nebo i nižší a tudíž počet průjezdů vozidel může být jiný). Zpracovatel posudku doporučuje počítat tonáž vozidel 28 - 30 tun, tomu však neodpovídá konstrukce příjezdové komunikace. Komentář zpracovatele posudku: Dokumentace skutečně neuvažuje s odvozem skrývaného materiálu z území. Při uvažované hloubce těžby 13 m (171 m n. m. až 158 m n. m.) může objem skrývek činit až 23 % celkového množství odvezených hmot. Část skrývkových hmot se však použije na výstavbu zvýšeného náspu pro zázemí a dále zejména pro sanaci a rekultivaci (modelace břehů). Proto bude v praxi množství odvezeného materiálu výrazně menší. Odvézt by se měla zejména většina ornice a podorničí (celková mocnost cca 45 cm), která se na rekultivace může použít pouze v omezeném rozsahu. Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Skrývkové práce jsou prováděny v mimovegetačním období, kdy je i nižší poptávka po štěrkopísku. Je tedy zřejmé, že nezapočtení odvozu skrývkových hmot neovlivní významně výsledky posouzení. Přesto byla do návrhu stanoviska pro příslušný úřad doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny, kdy bylo v dokumentaci uvažováno s rozdělením na silnici I/54 s 50 % ve směru Moravský Písek a 50 % ve směru Veselí nad Moravou. Co se týká využívání silnic I. třídy, je zřejmé, že při uvažovaném výjezdu jižním směrem bude veškerá doprava směřovat na silnici I. třídy I/54. Dále směrem z Veselí nad Moravou budou využívány pouze silnice I. třídy (I/54 a I/55), tedy i ve směru na Uherský Ostroh. Jediná více využívaná silnice II. třídy bude silnice II/427 v úseku Moravský Písek – Staré Město (cca 40 % produkce). Jak již bylo v posudku konstatováno, tato komunikace je kvalitní a nevykazuje závady, které by provoz nákladní dopravy neumožňovaly. Příjezdová komunikace musí být přizpůsobena uvažované hmotnosti nákladních automobilů. Toto je zahrnuto do podmínek stanoviska. Přeprava štěrkopísku v soupravách (tahač + návěs) o nosnosti okolo 30 t je v současnosti zcela běžná, většina produkce je takto dopravována do betonáren, distribučních center a k dalším odběratelům kameniva. V květnu 2014 bylo zjištěno, že rekonstrukce mostu přes Novou Moravu již probíhá.

30


Podstata vyjádření: f) Posudek se vůbec nezabývá vlivem vypouštění odpadních vod z praní štěrku do vod povrchových nebo podzemních na jakost podzemních vod. Toto vypouštění bude vyžadovat povolení krajského úřadu (viz ust. § 8 odst. 1 písm. c), ust. § 38 odst. 1 a ust. § 107 odst. 1 písm. i) vodního zákona), nelze však očekávat, že způsob čištění těchto vod a sledování jejich jakosti bude za organizaci navrhovat vodoprávní úřad nebo orgán hygienické služby (jak se zřejmě domnívá zpracovatel posudku). Tuto otázku nelze odbýt konstatováním zpracovatele posudku, že se jedná o běžný standardní postup. Komentář zpracovatele posudku: Dokumentace jednoznačně popisuje způsob čištění technologických vod pomocí sedimentačních nádrží včetně způsobu následného nakládání s usazenými jílovitými částicemi. Popisovaný způsob nemá žádný významný negativní vliv v dokumentaci neřešený. Jak je uvedeno ve vyjádření, vlastní povolení je v kompetenci krajského úřadu, jde o zákonnou povinnost. Podstata vyjádření: g) MěÚ nesouhlasí s názorem autora posudku, že rozpor záměru s územními plány obcí je nepodstatný. Podle našeho názoru je zásadní. Komentář zpracovatele posudku: Nesouhlas není nijak blíže odůvodněný. V územním plánu je zakresleno výhradní ložisko i chráněné ložiskové území. Rozhodnutí o stanovení DP bude vydávat OBÚ v příslušném řízení dle zákona č. 44/1988 Sb. (horní zákon). Horní zákon pro stanovení DP exaktně nepožaduje soulad s územním plánem, výsledek správního řízení tedy nelze předjímat. Rozpor s územními plány tedy může být zásadní případně až v následném povolovacím řízení. Co se týká procesu posuzování vlivů na životní prostředí, z hlediska velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví není soulad s územním plánem podstatný. Podstata vyjádření: h) MěÚ nesouhlasí s názorem autora posudku, že vliv záměru na veřejné zdraví (z hlediska hluku a imisí) bude zanedbatelný. Zvýšení hlučnosti a prašnosti v daném území je nepřijatelné. V opatřeních pro fázi realizace záměru není navrženo žádné opatření k omezení prašnosti při dopravě štěrkopísku. MěÚ nesouhlasí ani s názorem, že riziko havarijního odstavení jímacího území Bzenec -komplex z provozu, v souvislosti s těžbou štěrkopísku, prakticky neexistuje. Naopak, toto riziko by se podstatně zvýšilo a bylo by zcela reálné v důsledku odkrytí souvislé hladiny podzemní vody a možností její kontaminace, zejména při povodních (ochrana těžebního jezera před povodněmi ohrazováním byla negována) a v důsledku těžební činnosti a dopravy štěrkopísku a s tím spojenou možností ropných havárií apod. Komentář zpracovatele posudku: Tato část vyjádření není opět odůvodněna. Tvrzení o nepřijatelnosti zvýšení hlučnosti a prašnosti je subjektivní názor. Zde je možno pouze uvést závěry studie hodnocení vlivu na veřejné zdraví, zpracované MUDr. Havlem, držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví a soudním znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik: „Z výstupů aktualizované hlukové

31


a rozptylové studie vyplývá, že těžba štěrkopísku včetně obslužné dopravy nebude pro obyvatele v okolí představovat významné zdravotní riziko hluku nebo imisí škodlivin z ovzduší. Hluk z vlastní těžební činnosti a úpravy štěrkopísku nebude přesahovat běžnou úroveň hlukového pozadí. Dominantním zdrojem hluku v hodnoceném území je stávající doprava, která je pro obyvatele domů situovaných u hlavních komunikací zdrojem obtěžování hlukem a může mírně zvyšovat riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vypočtené navýšení dopravního hluku vlivem záměru je však v obou hodnocených variantách kapacity těžby a vedení dopravy zcela nepatrné, pod hranicí nejistoty akustických měření i metod hodnocení rizika. Je tudíž neprokazatelné a kvantitativně nehodnotitelné. Nelze ovšem vyloučit, že zvýšená frekvence průjezdu těžkých nákladních vozidel se štěrkopískem může vést spolu s případnou prašností k mírnému nárůstu obtěžování obyvatel zástavby situované v blízkosti využívaných komunikací. Zdravotní riziko znečištění ovzduší hodnoceného území, daná hlavně imisní zátěží prašnými částicemi, odpovídá v podmínkách ČR relativně příznivé situaci. Imisní příspěvek záměru je z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného území též v obou hodnocených variantách zanedbatelný a kvantitativně nehodnotitelný.“ Z metodologického hlediska lze přitom citovanou studii hodnotit jako zcela standardní a objektivní. Stanovisko rovněž obsahuje podmínky pro omezení prašnosti. Co se týká rizika průchodu povodňové vody z hlediska riziko bylo v hydrogeologické studii vyhodnoceno se krátkodobé skokové zhoršení jakosti vody, ale vodní vyrovná. K návratu na původní kvalitu vody by mělo s vodárenským jezerem v Ostrožské Nové Vsi).

ovlivnění kvality jímané vody, toto (Koppová, 2012). Předpokládá nádrž se s touto zátěží postupně dojít v řádu měsíců (analogicky

Na rozdíl od ovlivnění kvality vody v těžebním jezeře se však kvalita vody v samotných jímacím území při povodňových situacích vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality. Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně. K otázce možnosti průniku povodňových vod do horninového prostředí bylo dále opakovaně prokázáno, že nejvýznamnějším zdrojem podzemní vody v jímacím území je vcezování povrchové vody z řeky Moravy a z odlehčovacího ramene Nová Morava, které představuje většinu dotace podzemní vody. Navrhovaná otvírka dobývacího prostoru se nachází v několikanásobně větší vzdálenosti od nejbližších vodárenských objektů (Bzenec III cca 600 m a Bzenec I více než 1 km, ), než činí například vzdálenost jímacích objektů soustavy Bzenec III – sever od vodního toku Nové Moravy (150 – 200 m). Obdobně bude při průtoku Q100 zatopen i prostor tzv. starého štěrkoviště, jehož břeh leží cca 350 m od jímacích objektů jímacího území Bzenec III. Je tedy zřejmé, že i mnohem menší průsaková vzdálenost horninovým prostředím dostatečně zajišťuje účinné přečištění říčních vod včetně vod povodňových a možný vliv záměru na kvalitu jímaných vod je proto hodnocen jako nevýznamný. Obdobné závěry jsou učiněny pro případ ropné havárie. Zde navíc lze samotné riziko případné havárie minimalizovat řadou účinných opatření, která jsou obsažena v podmínkách stanoviska. Podstata vyjádření: i) MěÚ trvá na názoru, že hodnocení negativního vlivu těžby štěrkopísku na kvalitu podzemní vody v jímacím území Bzenec-komplex za povodňových stavů na řece Moravě, je v dokumentaci (i v posudku) účelově podceněno a že argumentace o zájmu jednoho ze zemědělských podniků o odběr vody z těžebního jezera pro závlahy je též argumentací účelovou, neboť takové nakládání

32


s vodami ve vodohospodářsky chráněné oblasti a v ochranném pásmu využívaného zdroje podzemní vody sloužícího k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou je omezeno a prakticky téměř vyloučeno, s ohledem na ust. § 29 odst. 1 vodního zákona. Upozorňujeme, že zdejší vodoprávní úřad v ochranném pásmu zdroje vody Bzenec-komplex nesouhlasí a ani v budoucnu nebude souhlasit s odběrem podzemní vody pro jiné účely než je zásobování obyvatelstva pitnou vodou a účely stanovené zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Autor posudku nerespektuje zásadu předběžné opatrnosti, když tvrdí, že „...při dodržení celé řady navržených opatření je riziko negativního ovlivnění vodního prostředí včetně blízkého jímacího území Bzenec - komplex nevýznamné či přijatelné...“ Zdejší vodoprávní úřad může být naopak přesvědčen, že celá řada navržených opatření by v případě povolení záměru nebyla dodržena (jejich dodržování prakticky nelze vynutit, nedodržování lze jen sankcionovat, což problém neřeší), a že v důsledku toho rizika vzniklá pro podzemní vody a zmíněný vodní zdroj by mohlo dojít až téměř k neřešitelným situacím, což je naprosto nepřijatelné. Komentář zpracovatele posudku: Co se týká vlivu těžby štěrkopísku na kvalitu podzemní vody za povodňových stavů, bylo vypořádání uvedeno v předchozím bodě. Za účelem maximální objektivity bylo zadáno i zpracování oponentního hydrogeologického posudku, který potvrdil závěry učiněné v dokumentaci, tedy i v posudku. Názor MěÚ o účelovém podcenění hodnocení zpracovatel posudku zcela odmítá. Ve vyjádření není dále nijak odůvodněn. Co se týká odběru vody z těžebního jezera k závlahám, při posouzení se vychází ze stavu prezentovaném v dokumentaci a z dokladů předložených oznamovatelem. O možnosti odběru vody z těžebního jezera bude rozhodovat příslušný vodoprávní úřad, tj. městský úřad v Uherském Hradišti, výsledek tohoto posouzení není možno předjímat. V případě těžby v CHOPAV se z hlediska vlivů na životní prostředí jedná především o administrativní či legislativní překážku k realizaci záměru. Kdy NV č. 85/1981 dovoluje těžbu v CHOPAV jen za určitých podmínek. Konkrétní formulace je: „zákaz se nevztahuje na těžbu štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska“. Zpracovatel posudku se domnívá, že zvolený časový postup a technologie těžby (včetně správně provedené rekultivace) umožní (respektive neznemožňují) následné vodohospodářské využití ložiska. Skutečností ovšem je,, že vodohospodářské využití ložiska nebylo v dokumentaci nijak popsáno ani kvantifikováno. V dokumentaci chybí exaktní posouzení tohoto stavu, tj. odběru vody. Na druhou stranu samotný odběr vody není součástí záměru, záměr končí rekultivací a předáním vzniklé vodní plochy k dalšímu užívání. Není proto známo jaké množství vody a v jakém režimu by se z jezera odebíralo, což v podstatě znemožňuje i posouzení tohoto stavu. Dokumentace EIA v tomto smyslu klade důraz na správně provedenou sanaci a rekultivaci tak, aby byla zabezpečena vhodná kvalita vody pro možnosti vodohospodářského využití. Zpracovatel posudku si je vědom tohoto rozporu, kdy by bylo vhodné posoudit budoucí stav odběru vody, který však není součástí záměru, pouze je legislativou požadováno, aby způsob realizace záměru (časový postup a technologie těžby) byly následnému budoucímu stavu (vodohospodářskému využití) přizpůsobeny. Případné budoucí vodohospodářské využití (čerpání vod), pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k uvedenému rozporu byla do stanoviska zařazena následující podmínka: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení 33


způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Zde je třeba uvést, že vodoprávní souhlas dle § 17 bude muset oznamovatel získat vzhledem k umístění záměru v ochranném pásmu vodního zdroje a tak je zajištěno, že dojde k posouzení případného odběru již před započetím záměru těžby. O povolení k vlastnímu odběru by mohl přitom oznamovatel (nebo kdokoliv jiný) žádat až v horizontu dotěžení ložiska, tj. 16 let. K respektování či nerespektování zásady předběžné opatrnosti zpracovatelem posudku je třeba konstatovat, že smyslem hodnocení EIA je především vyhodnotit vlivy záměru a poskytnout objektivní podklad pro rozhodovací proces. Autor posudku se domnívá, že rizika související s realizací záměru jsou vyhodnocena korektně a navržené podmínky pro realizaci záměru lze považovat za nadstandardní, v podstatě principy předběžné opatrnosti v rozumné míře splňující. Jedná se zejména o podmínky týkající se vlivu na vodní zdroje. Co se týká navrhovaných opatření, MěÚ pouze vyjadřuje přesvědčení, že celá řada navržených opatření by v případě povolení záměru nebyla dodržena a jejich dodržování nelze vynutit. Jedná se o obecnou domněnku bez uvedení kterých opatření se to týká a v čem nevynutitelnost spočívá. K tomu lze uvést pouze obecný komentář s odkazem na § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. Příslušný správní úřad bude v tomto případě zejména obvodní báňský úřad, který podmínky pro realizaci záměru zahrne do svého rozhodnutí – rozhodnutí o stanovení DP a rozhodnutí o povolení HČ. Provozovna bude v období těžby pod dozorem orgánů státní správy – zejména opět OBÚ, ale samozřejmě i dalších orgánů. Za významnou a do jisté míry nadstandardní podmínku pro realizaci záměru je možno považovat i podmínku, která environmentální dozor a tím i kontrolu plnění podmínek stanoviska umožňuje též dotčeným obcím. Podstata vyjádření: j) MěÚ nesouhlasí s názorem zpracovatelů dokumentace a posudku - že vliv záměru na krajinný ráz by byl „...lokální, trvalý, v konečném důsledku pozitivní...“ Jde pouze o jejich subjektivní, účelové názory, motivované neobjektivní snahou prosadit realizaci záměru. K závěru o pozitivitě záměru, který ve skutečnosti by byl nevratným, razantním a ve svých důsledcích nebezpečným zásahem do významného krajinného prvku a do vodních poměrů údolní nivy řeky Moravy ve vodohospodářsky chráněné oblasti, nejsou doloženy žádné věcné argumenty. Komentář zpracovatele posudku: Opět se jedná o neodůvodněný nesouhlas. Poznámky orgánu státní správy o motivaci zpracovatele dokumentace a posudku a snaze prosadit záměr zpracovatel posudku důrazně odmítá. Zpracovatel posudku připouští určitou subjektivitu hodnocení vlivu na krajinný ráz, kde se do jisté míry odrážejí estetické preference hodnotitele. Jedná se však o obecný rys hodnocení vlivů na krajinný ráz, proto se hodnocení krajinného rázu běžně objektivizuje pomocí použité metodiky a zahrnuje i hodnocení kulturně-historických, přírodních a estetických znaků a hodnot krajinného rázu. Vliv na krajinný ráz však u posuzovaného záměru není hodnocen negativně. V dokumentaci je vliv na krajinný ráz hodnocen jako dočasně negativní (po dobu těžby) v konečném důsledku však pozitivní. Těžba štěrkopísků v území nebude mít negativní vliv na regionálně významné hodnoty území, vzniknou nové dominantní prvky v krajině, které v souladu se zásadami hodnocení krajinného rázu budou mít pozitivní charakter. Uvedené vlivy s ohledem na pojetí záměru budou významné, trvalé, nevratné. Nelze jim při realizaci záměru zabránit a omezení délky či rozsahu jejich negativních vlivů je dáno rychlostí postupu 34


těžby a zejména průběžné následné rekultivace. S tímto hodnocením se zpracovatel posudku ztotožňuje. Vznik vodní plochy v krajině je obecně hodnocen pozitivně. V daném případě se navíc nejedná o pohledově exponované území. Jde o plochou krajinu s přirozenými vizuálními bariérami (liniová a plošná zeleň, tok Nové Moravy a jeho ohrázování). Podstata vyjádření: k) MěÚ opakovaně konstatuje úmyslné podceňování rizik spojených s povodňovými stavy ze strany zpracovatele dokumentace i posudku. Dále je zpochybňována studie zhodnocení proudění povodňových vod zpracovaná společností Pöyry Environment a.s. (Novotný, 2014). MěÚ konstatuje, že lze zpochybnit údaje z citované studie, že při průtoku Moravou Q50 bude hladina v profilu silnice II/495 na kótě 171,50 m n. m. Na jaké kótě bude, to nikdo neví, neboť nezáleží jen na množství vody vytékající z koryta Moravy do údolní nivy pod jezem Nedakonice, nýbrž i na době, po kterou bude voda z koryta toku vybřežovat, tj. na celkovém objemu povodňové vlny. Při stabilním průtoku Moravou Q50 bude sloupec vody v zaplavené údolní nivě odvislý od toho, zda vybřežování bude trvat např. týden nebo tři měsíce. Nutno vzít i v úvahu dotaci vody z Dlouhé řeky a z Polešovického potoka, které při povodni na Moravě neodvádí vody do koryta Moravy a Odlehčovacího ramene Moravy, nýbrž do údolní nivy. Zřízením vyvýšeného území o výměře téměř 2 ha v aktivní zóně záplavového území by nepochybně došlo ke zhoršení odtokových poměrů v tomto území za povodně, neboť tato plocha by představovala překážku pro odtok vody se všemi z toho plynoucími důsledky a musela by být obtékána. Argumentace zpracovatele posudku o tom, že tato překážka v aktivní zóně záplavového území neovlivní negativně odtokové poměry, odporuje zdravému rozumu. Zřizování takových staveb (vyvýšených území, administrativní a technologické zázemí pro těžbu) je v aktivní zóně záplavového území zakázáno ust. § 67 vodního zákona. Zatopení těžebního jezera kontaminovanou povodňovou vodou by představovalo nepřijatelné přímé ohrožení jakosti podzemních vod a vodního zdroje Bzenec - komplex. Opakovaně zdůrazňujeme, že předmětná část údolní nivy Moravy v podstatě je územím určeným k rozlivům povodní a že k jejímu zatopení bude docházet velmi často (naposled k němu skutečně došlo v letech 1997, 2006, 2010). Z předloženého posudku vyplývá, že jeho autor vůbec nezná a že nepochopil složitost hydrologických a odtokových poměrů v daném území. Otázkou též je, kdo, jak a na základě čeho stanovil úroveň hladiny v údolní nivě odpovídající průtoku Q100 (nad kterou má být vyvýšen násep technologického centra pískovny). Je tím myšlena kóta odpovídající kótě hladiny v korytě Moravy, nebo v korytě Odlehčovacího ramene řeky Moravy, a v kterém profilu? Pokud nikoliv tak proč? Domnívá se někdo, že nemůže být taková povodeň, kdy hladina v korytě Odlehčovacího ramene Moravy a též v pravobřežní části údolní nivy dosáhne úrovně koruny pravobřežní ochranné hráze Odlehčovacího ramene? Proč by nemohla být? V předloženém posudky chybí přílohy studie POYRY. Dále je konstatováno, že dokladem o nepochopení a o nezjištění skutečných vodních poměrů v daném území ze strany zpracovatelky dokumentace i zpracovatele posudku, je i neustále jimi opakované mylné tvrzení o tom, že vodárensky jímanou podzemní vodu ve zdroji Bzenec-komplex již dnes z naprosté většiny (prý až z 80%) tvoří indukovaná infiltrace říčních vod (to by znamenalo, že hydraulický spád a směr proudnic podzemní vody by měl být trvale od koryta Moravy a od Odlehčovacího ramene řeky Moravy směrem na západ k jímacím objektům zdroje vody Bzenec-komplex, ve skutečnosti však směr proudění podzemní vody je právě opačný, což je doložitelné dlouhodobým sledováním odbornými firmami při sanaci znečištění předpolí prameniště Bzenec chlorovanými uhlovodíky).

35


Komentář zpracovatele posudku: K opětovnému konstatování o úmyslném podceňování rizik ze strany zpracovatele dokumentace a posudku se odkazuje na reakci k výše uvedeným bodům. Pro zajištění maximální objektivity bylo současně zadáno zpracování oponentního hydrogeologického posudku, který závěry dokumentace a tedy i posudku potvrdil. K textu zpochybňujícím výsledky studie proudění povodňových vod (Novotný, 2014), který obsahuje více otázek, avšak již méně odborných argumentů, lze konstatovat: Tvrzení, že území těžby bude aktivně zaplavováno proudící vodou z přelivu přes pravobřežní hráz řeky Moravy pod jezem Nedakonice při průtoku nad 640 m3/s, což odpovídá průtoku asi Q20, je neoddiskutovatelným faktem, který vyplývá ze závěrů Generelu protipovodňových opatření na řece Moravě vypracovaného zpracovatelem posudku v roce 1998. Z těchto materiálů rovněž vycházejí veškeré později vypracované studijní posouzení vlivu výstavby pískovny Uherský Ostroh na odtokové poměry v daném území. Zhodnocení odtokových poměrů v pravobřežní inundaci řeky Moravy, vypracované společností Pöyry Environment a.s. v únoru 2014, vychází rovněž z této skutečnosti, přičemž zahrnuje vytvoření matematického modelu proudění povodňových vod v pravobřežní inundaci řeky Moravy v zájmovém úseku podél odlehčovacího ramene toku. Odtokové poměry povodňových průtoků byly v rámci studie posuzovány pro různé velikosti průtoků procházejících inundačním území od Qi=50 m3/s až po Qi= 200 m3/s, což představuje celkový povodňový průtok Moravou Q=840 m3/s, přesahující Q100 při stávající konfiguraci terénu i pro návrhový stav se zřízením pískovny v aktuálním provedení. V rámci provedených hydrotechnických výpočtů modelu proudění povodňových vod inundačním územím bylo zjištěno, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových poměrů v zájmovém území. Tento fakt je rovněž zřetelně uveden v závěru studie. Nezakládá se tudíž na pravdě tvrzení MěÚ, v němž se uvádí: „elaborát Pískovna Uherský Ostroh – zhodnocení proudění povodňových vod potvrzuje, že realizace záměru by negativně ovlivnila odtokové poměry v aktivní zóně záplavového území řeky Moravy“. Skutečnost lze jednoduše ověřit pouhým prostudováním výše uvedené studie a přečtením si jejího závěrečného vyhodnocení. V rámci vyjádření MěÚ Veselí nad Moravou je dále uvedeno: „Lze zpochybnit údaje ze studie Pöyry, že při průtoku Moravou Q50 bude hladina v profilu silnice II/495 na kótě 171,50 m n. m.“. Zpracovatel vyjádření však neuvádí ani jeden argument, který by potvrzoval toto zpochybnění. Zpochybnit při neuvedení věcných argumentů lze vše. Údaje o kótách hladin povodňových průtoků v inundačním území řeky Moravy vycházejí v předmětné studii z výsledků výpočtů matematického modelu, který je detailně popsán v dokumentaci. Při padesátiletém povodňovém průtoku prochází řekou Moravou Q50=725 m3/s, z čehož pravobřežní inundací protéká Qi=75 m3/s. Při tomto průtoku dosáhne hladina v profilu komunikace II/495 kóty 171,50 m n. m. Tvrzení „na jaké kótě voda bude, to nikdo neví, neboť nezáleží jen na množství vody vytékající z koryta Moravy do údolní nivy pod jezem Nedakonice, nýbrž i na době, po kterou bude voda vybřežovat“ lze přijmout po prostudování výše zmíněné studie jen stěží, zejména pak, když si prostudujeme dynamický charakter hydraulických jevů probíhajících v údolní nivě řeky Moravy a popsaný v rámci modelu proudění povodňových průtoků. Voda do prostoru inundace skutečně natéká pravobřežním přelivem pod jezem Nedakonice, ale z inundace rovněž odtéká po nastoupání do úrovně koruny pravobřežní hráze řeky Moravy nad zaústěním Syrovinky. Voda v inundaci tedy nebude v závislosti na délce trvání povodně stoupat do nekonečna, jak uvádí zpracovatel vyjádření, ale bude i odtékat zpět do Moravy, jak potvrzuje model proudění uváděný v rámci studie.

36


Dotace z pravobřežních přítoků – Polešovického potoka a Dlouhé řeky do prostoru pravobřežní inundace je tak malá, že je vzhledem k objemu povodně z řeky Moravy zanedbatelná. Toto tvrzení rovněž podporuje dynamický charakter hydraulických jevů v inundačním území, popsaný v rámci studie. Údaj uváděný MěÚ - „zřízením vyvýšeného území o výměře 2 ha v aktivní zóně záplavového území by nepochybně došlo ke zhoršení odtokových poměrů za povodně...“ - je zcela mylný. V rámci studie odtokových poměrů se její zpracovatel podrobně zabýval ovlivněním odtokových poměrů zřízením vyvýšené plochy technologického zázemí štěrkovny se závěrem, že tato plocha, vzhledem ke své zanedbatelné rozloze v rámci celé inundace i vzhledem k jejímu vhodnému umístění v žádném případě neovlivní proudění povodňových vod prostorem pravobřežní inundace. Toto tvrzení, uvedené v rámci studie, je potvrzeno výsledky výpočtů modelu proudění v pravobřežní inundaci a je zde rovněž podrobně zdokumentováno. Závěry jsou doloženy výpočty proudění prováděnými pro současný stav území i pro stav po vybudování pískovny včetně technologického zázemí. Výše uvedené je zřejmé zcela jednoznačně i při pohledu na situaci B.3. studie, v níž je graficky znázorněna plocha navrhovaného technologického zázemí společně s obrovským rozsahem plochy rozlivu a graficky vyznačeno soustředění rychlostního pole povodňového rozlivu do míst snížené nivelety silnice II/495. Hydrologickými a odtokovými poměry v říční nivě Moravy se zabývalo ve společnosti Pöyry Environment a.s., dříve Hydroprojekt, odštěpný závod Brno již několik generací projektantů. Studijní zhodnocení odtokových poměrů v říční nivě v souvislosti s případným vybudováním pískovny Uherský Ostroh navazuje na celou řadu dříve zpracovaných projektů, přičemž z nich vychází. Jedná se zejména o generel protipovodňových opatření na řece Moravě zpracovaný v roce 1998, Studii protipovodňových opatření na území Jihomoravského kraje zpracovanou v letech 2006 – 2007 a Studii protipovodňových opatření Moravský Písek, zpracovanou v roce 2008. Konstatování MěÚ Veselí nad Moravou, že „autor vůbec nezná a nepochopil složitost hydrologických a odtokových poměrů v daném území“, je již vzhledem k množství dokumentací vypracovaných touto společností na toto téma značně subjektivní a není doloženo odbornou argumentací. Úroveň hladiny stoletého povodňového průtoku v inundaci byla stanovena na základě hydraulického výpočtu nerovnoměrného proudění průtoků profilem inundace. Výpočet byl proveden pro povodňový průtok Q100= 800 m3/s, který se dělí mezi koryto Moravy – 650 m3/s a pravobřežní inundaci - 150 m3/s. Při tomto průtoku dosáhne hladina vody v profilu silnice II/495 kóty 173,13 m n. m. Způsob výpočtu je detailně popsán v předmětné studii. Na dotaz zpracovatele připomínek „domnívá se někdo, že nemůže být taková povodeň, kdy hladina v korytě odlehčovacího ramene a též v pravobřežní části údolní nivy dosáhne úrovně koruny pravobřežní ochranné hráze odlehčovacího ramene?“ lze reagovat pouze konstatováním – „nedomnívá“. Při stoletém průtoku to však není, jak dokládají hydraulické výpočty a není to ani při průtoku Q = 840 m3/s, který přesahuje stoletou povodeň. Výskyt vyšší katastrofální povodně však nikterak nemění závěry uvedené v rámci studie. Při této povodni dojde k propojení hladin mezi odlehčovacím ramenem, řekou Moravou a inundací, přičemž bude zaplavena celá údolní niva. Bude rovněž zaplavena pískovna Uherský Ostroh včetně plochy svého technologického zázemí (rovněž bude zaplaveno i tzv. staré štěrkoviště a jímací území Bzenec III sever, které leží v záplavovém území Q100). Zřízení pískovny však bude ovlivňovat odtok při této katastrofální povodni ve stejně zanedbatelné míře, jako v případě průtoku Q100 ,jak je uvedeno v závěru studie. K námitce, že v posudku chybí přílohy studie Pöyry, lze konstatovat, že v tištěné verzi posudku skutečně vzhledem k většímu objemu tisku grafické přílohy nebyly přiloženy. Byly

37


však po celou dobu zveřejnění posudku dostupné v Informačním systému EIA, jak bylo uvedeno též na str. 146 posudku. K dalšímu textu lze konstatovat, že o nepochopení a nezjištění skutečných vodních poměrů ze strany zhotovitelů dokumentace ani posudku se nejedná. Výsledky opakovaných měření stavů hladiny podzemních vod a hladiny vod ve vodních tocích v širokém okolí (Koppová 2010, 2012) průkazně dokládají, že k indukované infiltraci dochází. Hydraulický sklon a směr proudnic skutečně trvale směřuje od koryta Moravy k Nové Moravě a k jímacím objektům Bzenec III – jih a Bzenec III – sever. Od Nové Moravy pak v úseku, kde řeka protíná hydraulickou depresi vyvolanou vodárenským jímáním podzemní vody směřují levostranně k jímacím objektům Bzenec III – jih a Bzenec III – sever a pravostranně k jímacím objektům Bzenec I. Hladiny podzemních vod se v centrech jímání prokazatelně nacházejí výrazně níže (o 1 m až 4 m) než hladiny v Nové Moravě a v řece Moravě. O existenci indukované infiltrace nepochybují ani odborné posudky, které si k veřejnému projednání záměru nechal zhotovit samotný VaK Hodonín (např. VÚV TGM, 2014), odlišné jsou pouze názory na velikost podílu indukované infiltrace z celkového množství jímaných vod, kdy např. VÚV TGM předpokládá nikoliv většinový, ale menšinový podíl infiltrovaných vod, nicméně o indukované infiltraci nepochybuje. Ve studii hodnotící využitelné zásoby podzemních vod z roku 1983 Ing. Vacek předpokládá podíl indukované infiltrace ve výši až 88 % (tj. při čerpaném množství 120 l/s, kdy dochází k indukované infiltraci především z řeky Moravy). Konečně i RNDr. Šeda ve své studii k problematice vlivu pesticidů uvádí, že vodní zdroj Bzenec-komplex využívá indukované zdroje pocházející z vodních toků. Všichni tři odborní garanti přizvaní k veřejnému projednání dokumentace tak přímo ve svých studiích existenci indukované infiltrace potvrzují, přesto, že ji někteří (VaK Hodonín a Ing. Vacek) zároveň na jiných místech svých vyjádření odmítají. Současné výsledky měření stavů hladin při aktuálně jímaných množstvích cca 200 l/s podzemních vod tedy dokládají, že skutečně dochází k proudění podzemních vod od Moravy a Nové Moravy k jímacím objektům vodního zdroje Bzenec komplex a nikoli opačně, jak uvádí MěÚ Veselí nad Moravou. Měření při sanaci znečištění chlorovanými uhlovodíky z areálů Desta – Kovo – Velprum probíhala v době, kdy bylo jímání z vodního zdroje Bzenec I odstaveno z důvodů zamezení přitažení kontaminantů do jímacích objektů a ze soustav Bzenec III - sever a Bzenec III – jih bylo jímáno v průměru 110 l/s podzemních vod. Dnes je celkem jímáno až 200 l/s podzemních vod, včetně jímání z vodního zdroje Bzenec I a jedná se tak o nesrovnatelný hydrogeologický režim. 13. Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Zlínského ze dne 28. 3. 2014, č. j. SBS 09577/2013/OBÚ-01/1 Podstata vyjádření: Obvodní báňský úřad pro území krajů Jihomoravského a Zlínského nemá námitky k posudku. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. 14. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, územní pracoviště Hodonín, ze dne 28. 4. 2014, č. j. KHSJM 14105/2014/HO/HOK Podstata vyjádření: K úvodu dokumentace: KHS JmK ve vyjádření k dokumentaci poukázala na skutečnost, že pro zajištění objektivnosti a správnosti úvodních informací měl být uveden i fakt, že při projednávání záměru pod kódem

38


záměru ZLK159 v letech 2006 - 2007 bylo v posudku zpracovaném RNDr. Ivo Staňkem v únoru 2007 navrhnuto vydání nesouhlasného stanoviska. Zpracovatel posudku uvádí, že aktuálně posuzovaná dokumentace vychází z přepracovaného popisu záměru, kdy byly využity i poznatky z předchozích procesů EIA, že dokumentace vychází z aktuálního stavu životního prostředí v území a že předkládaný záměr je tedy posuzován zejména v kontextu těchto nových informací. Není však konkretizováno, jaké aktuální informace o stavu životního prostředí jsou vzaty v úvahu v souvislostí s opakovaně diskutovanou nezbytností ochrany vodních zdrojů; za zásadní aktuálně doplněnou informaci považuje KHS JmK informaci o situování záměru v aktivní zóně záplavového území řeky Moravy stanoveného opatřením obecné povahy. Komentář zpracovatele posudku: Z obsahu dokumentace je naprosto zřejmé, že téměř všechny odborné přílohy (kromě biologického hodnocení), které byly pro posouzení vlivů v dokumentaci (Žídková, 2013) zpracovány, byly dokončeny v letech 2008 – 2013 (v případě studie vlivu na odtokové poměry vyžádané zpracovatelem posudku pak v roce 2014). Došlo tedy nejenom ke změně záměru (plošný rozsah, hloubkové omezení, výše těžby, dopravní napojení), ale zejména byly znovu posouzeny všechny vlivy související se záměrem. Je tedy nepochybné, že zpracovatel posudku RNDr. Staněk, který v roce 2007 navrhoval vydání nesouhlasného stanoviska, vycházel ze zcela jiných podkladů, než jaké jsou k dispozici nyní. Zejména byla zpracována komplexní hydrogeologická studie (Koppová 2010 a 2012), pro níž byl vytvořen hydrogeologický model a bylo provedeno velké množství terénních a technických prací. Taktéž bylo nově provedeno zhodnocení vlivu na proudění povodňových vod, stabilitu protipovodňových hrází apod. (nemluvě o hlukové a rozptylové studii, a hodnocení vlivu na veřejné zdraví). Tato nová data tedy posloužila pro zásadní upřesnění vlivů spojených s realizací záměru. Tímto není v žádném případě zpochybňován názor ani odborná zdatnost RNDr. Staňka, je pouze poukázáno na nesrovnatelnost obou situací. Na rozdíl od zmíněného bylo v roce 2011 Ing. Oblukem navrhováno vydání souhlasného stanoviska. Dokumentace z roku 2010 je současnému stavu významně bližší. V roce 2012 oznamovatel při ukončení posuzování záměru reagoval na nejistoty v hydrogeologickém posouzení, na které bylo poukazováno ve znaleckém posudku vyžádaném MŽP (Kněžek, 2012). Tyto nejistoty byly v podstatě zcela odstraněny doplňkem hydrogeologické studie (Koppová 2012). Podstata vyjádření: Ke zdůvodnění záměru: Ve svém vyjádření k dokumentaci KHS JmK mj. uvedla, že jako orgán ochrany veřejného zdraví, tj. bezesporu jednoho ze základních veřejných zájmů, očekávala zdůvodnění záměru ve smyslu vymezení veřejného zájmu na vytěžení ložiska a že tento veřejný zájem by měl být ve vztahu k ochraně významných vodních zdrojů předmětem diskuze na úrovni, zda převyšuje zájem ochrany vodních zdrojů, či zda jsou veřejné zájmy alespoň identické. Zpracovatel posudku výše uvedené komentoval předně tak, že důvody k realizaci záměru považuje zpracovatel posudku za zcela relevantní a že samotná existence ložiska opravňuje těžební organizaci, aby v rámci platných legislativních předpisů ČR vyvíjela kroky k možné těžbě ložiska, což je předmětem její podnikatelské činnosti.

39


KHS JmK dále odkazuje na přílohu č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., dle níž dokumentace obsahuje mj. zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění a dále na ustanovení zákona č. 44/1988 Sb. a zákona č. 254/2001 Sb. S odkazem na ustanovení zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, KHS JmK vyjadřuje názor, že nelze přijmout komentář zpracovatele posudku, a to že úkolem procesu EIA není primárně posuzovat oprávněnost či neoprávněnost realizace záměru či dostatečnost jeho zdůvodnění a že v rámci procesu EIA nelze požadovat zvážení, zda veřejný zájem (představovaný ochranou předmětných vodních zdrojů) nepřevyšuje či převyšuje těžební zájem v předložené dokumentaci deklarovaný. KHS JmK odkazuje na veřejně dostupné informace zveřejněné na www.cenia.cz, kdy Ministerstvo životního prostředí požadovalo detailně zpracovat zdůvodnění záměru ve vazbě na současný a výhledový stav potřeby otvírky nových ložisek štěrkopískových surovin na území Olomouckého kraje již v rámci dokumentace vlivů na životní prostředí pro záměr „Stanovení DP Náklo II a následná těžba štěrkopísků“ (viz bod 2. závěru zjišťovacího řízení ze dne 11. 4. 2012, č.j. 21633/ENV/12), a pro záměr „Těžba štěrkopísků v navrhovaném DP Náklo I“. Komentář zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku trvá na tom, že zdůvodnění záměru je uvedeno dostatečně, přičemž je podpořeno i vyjádřením MŽP odboru geologie, respektive vyjádřením ČGS, kde je potřeba suroviny deklarována. Příslušná stať dokumentace EIA svým obsahem naplňuje požadavky dané přílohou č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. Zpracovatel posudku dále zastává názor, že v rámci zpracování posudku není možno provádět srovnávání veřejného zájmu se zájmem oznamovatele na realizaci záměru. Je třeba posoudit vliv záměru ze všech podstatných hledisek, což je v dokumentaci EIA provedeno. Případné vážení deklarovaných zájmů provádí orgán státní správy příslušný k rozhodnutí ve věci. V této souvislosti lze dále konstatovat, že zdůvodnění záměru si klade za cíl poskytnout čtenáři dokumentace pohled na zamýšlený záměr v širších souvislostech. Obsah této kapitoly však není pro účely stanovení velikosti významnosti vlivů záměru na životní prostředí podstatný, přičemž ale je třeba přistupovat ke každému záměru individuálně. Zdůvodnění záměru, tj. potřebnost realizace záměru, resp. suroviny, v rámci zájmového území byla potvrzena rovněž na veřejném projednání dokumentace a posudku pracovníkem České geologické služby. Citované požadavky ze zjišťovacího řízení pro záměry „Stanovení DP Náklo II a následná těžba štěrkopísků“ a „Těžba štěrkopísků v navrhovaném DP Náklo I“ se týkají pouze těchto záměrů a obtížně je lze zobecňovat. Existují též desítky obdobných záměrů, kde to požadováno nebylo. Požadavek u těchto konkrétních záměrů vychází z vyjádření MŽP OVSS VIII ke zjišťovacímu řízení, kdy tento orgán se vyjadřuje pouze ve vztahu k ochraně ZPF a pouze k území Olomouckého kraje, kde jsou pro těžbu štěrkopísků nastaveny jiné podmínky regulace v rámci tzv. specifických oblastí. Požadavky na zdůvodnění vyplývají v tomto smyslu explicitně z ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Podstata vyjádření: K hodnocení vlivu na veřejné zdraví KHS JmK vyjadřuje svůj nesouhlas s návrhem souhlasného stanoviska deklarovaného v posudku a s vydáním souhlasného stanoviska dle ustanovení § 10 zákona č. 100/2001 Sb. mimo

40


jiné vzhledem ke skutečnosti, že potenciální negativní vlivy na veřejné zdraví nelze objektivně vyhodnotit, a to z hlediska kvantitativního ani kvalitativního. Tento názor je pak na následujících stranách podrobně odůvodňován, přičemž KHS JmK uzavírá, že nemožnost provedení hodnocení zdravotních rizik neznamená, že předmětné potenciální riziko neexistuje, ale naopak, že závažnost a rozsah rizika nelze objektivně vyhodnotit, resp. není možno posoudit, zda reálně může dojít k ohrožení veřejného zdraví, což je dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory mj. přírodních a životních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. Pokud nelze potenciální zdravotní rizika objektivně vyhodnotit na základě konkrétních expozičních údajů (podmíněných kvalitativními a kvantitativními parametry), nelze dovodit ani úroveň potenciálních rizik a ve svém důsledku nelze definovat opatření směřující k řízení zdravotních rizik pro naplnění ustanovení § 2 odst. 3 a § 82 odst. 2 písm. t) zákona č. 258/2000 Sb. Názor o nemožnosti provést hodnocení vlivů na veřejné zdraví v souvislosti se zdravotním rizikem potenciálních vlivů na zásobování pitnou vodou dále KHS JmK dokumentuje na citacích ze zpracovaného hodnocení vlivů na veřejné zdraví (Havel, 2013). KHS JmK dále cituje argumenty zpracovatele posudku, které se při hodnocení potenciálních rizik spojených se vznikem volné hladiny v blízkosti jímacího území Bzenec-komplex opírají o existenci bývalého štěrkoviště a nezabezpečených vrtů v blízkosti jímacích objektů. Na základě tohoto faktu pak je poukazováno na skutečnost, že při posuzování vlivů na životní prostředí se vychází dle zákonných požadavků z aktuálního stavu životního prostředí a z údajů o celkové kvalitě ŽP v dotčeném území z hlediska únosného zatížení. Ve smyslu výše uvedeného KHS Jmk poukazuje na nutnost vyhodnocení vlivů nově navrhovaného záměru situovaného do již údajně potenciálně zatíženého území a na povinnost zabývat se i kumulací vlivů s jinými záměry (v daném případě se štěrkovištěm a nezabezpečenými vrty). Dále KHS JmK cituje z dokumentace tři možná rizika související s havarijními či nestandardními stavy, a to sesuv nestabilních nebo srážkami podmáčených svahů, únik závadných látek do horninového nebo vodního prostředí a zatopení zařízení vlivem srážek a rozvodnění Moravy a jejích přítoků. KHS JmK dále uvádí, že reálnost případného záchytu kontaminujících látek (vnesených do podzemní vody povodní či úmyslně prostřednictvím otevřené vodní plochy v těžebně) je diskutabilní a prakticky nepravděpodobná. Mohlo by se jednat o řádově tisíce chemických látek, přičemž kontrola kvality surové či upravené vody probíhá v legislativou stanovených četnostech a rozsahu (62 ukazatelů dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody). Komentář zpracovatele posudku: Jak již bylo konstatováno v posudku, je zřejmé, že metody hodnocení vlivů na veřejné zdraví (HIA) nelze v dané situaci použít. Z popisu záměru a jeho výstupů nevyplývá, že by v jeho důsledku docházelo k emisi nějaké škodliviny do pitné vody. Záměr nebude a nesmí ve standardním provozu žádné takové škodliviny produkovat. Zde zpracovatel HIA relevantně uvádí, že existující podklady neobsahují konkrétní informace o koncentraci jednotlivých potenciálně škodlivých látek, na základě kterých by bylo možné provést hodnocení zdravotního rizika. To by bylo možné jen v případě, že by byly známy koncentrace potenciálně škodlivých látek přímo v pitné vodě, respektive změny těchto koncentrací způsobené provozem záměru. Nelze tedy stanovit expoziční scénář, tj. kvantitativně charakterizovat jakému polutantu, jakým způsobem a v jaké koncentraci či množství by dotčená populace byla

41


vystavena. Pokud nelze stanovit expoziční scénář není možno ani charakterizovat zdravotní riziko. Standardní postup HIA tedy aplikovat nelze. Analýza rizik tedy musí být založena na jiných principech. V tomto smyslu je relevantní příslušná stať hydrogeologického hodnocení (Koppová 2012), s níž se zpracovatel posudku ztotožňuje. Na rozdíl od názoru KHS JmK jsou pak za klíčová považována právě opatření pro minimalizaci rizik obsažená ve stanovisku. Argumentace zpracovatele posudku v souvislosti s nezabezpečenými současnými objekty je založena na faktu, že nezabezpečené objekty (staré štěrkoviště, vrty, ale v podstatě je to i „nezabezpečené“ koryto vlastní řeky Moravy a Nové Moravy, ze kterého je indukována většina jímaných vod) nepředstavují v současnosti riziko pro jímací území Bzenec-komplex, které by bylo vnímáno jako nebezpečné a pro jeho snížení by byly činěny ze strany provozovatele jímacího území, orgánu ochrany veřejného zdraví či vodoprávního úřadu jakékoliv kroky. Tento fakt je dále dokladován podrobně i údaji prezentovanými v hydrogeologické studii (Koppová, 2012). KHS JmK přitom zcela odhlíží od hydrogeologických souvislostí v území, filtračních vlastností horninového prostředí a opatření navržených pro realizaci záměru. Vyjádření KHS JmK je velmi obecné, nejsou zde specifikovány potenciální kontaminanty, zmíněny jsou „minimálně tisíce chemických látek“, které mohou být údajně vneseny do vodního prostředí. Přitom je zřejmé, že obdobnému riziku je vystavena většina vodních zdrojů v ČR. Riziko možné kontaminace vodního zdroje Bzenec-komplex je tedy v současnosti vnímáno jako nízké, zanedbatelné či společensky přijatelné. Existence nové vodní plochy ve vzdálenosti 600 m (Bzenec III – sever) či více než 1 km (Bzenec – I) od jímacích objektů toto riziko významným způsobem nezmění. Tento závěr potvrdil i oponentní hydrogeologický posudek. Podstata vyjádření: Zásada obezřetnosti KHS JmK nejprve poukazuje na skutečnost, že klíčovým faktorem ochrany lidského zdraví je mj. zásada obezřetnosti a prevence. Dále je opět poukázáno na oba předchozí procesy EIA k záměru těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu (ZLK159 a OV8075). Vzhledem k trvalému odkrytí hladiny podzemní vody a nereálnosti následné nápravy KHS JmK upozorňuje, že dopady případných (byť extrémních a jak je již uvedeno, těžko předvídatelných) situací nelze objektivizovat a jakékoliv riziko nelze z hlediska ochrany veřejného zdraví v souvislosti se zásobováním pitnou vodou připustit, a to i s přihlédnutím k udržitelnému rozvoji společnosti (opakovaně viz § 1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.). Současně KHS JmK opětovně zdůrazňuje ustanovení § 1 zákona o životním prostředí, dle něhož zákon mj. stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů, s tím, že ochrana životního prostředí zahrnuje dle ustanovení § 9 zákona o životním prostředí činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí. KHS JmK nepovažuje za relevantní komentář k posudku, tj. že se část vyjádření KHS JmK k dokumentaci směřující k zásadě obezřetnosti netýká konkrétních vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, a opětovně zdůrazňuje rozdílnost závěrů hydrogeologických posudků, nevratný fakt odkrytí hladiny podzemní vody a s tím související zvýšení zranitelnosti území (a to

42


i v souvislosti s vymezením aktivní zóny jímacího území), nemožnost objektivizace potenciálních zdravotních rizik a nutnost zcela zásadní eliminace těchto rizik. Komentář zpracovatele posudku: K rozdílným závěrům hydrogeologických posudků (patrně myšleno vyjádření VaK Hodonín včetně příloh) je vypořádání uvedeno v rámci tohoto vyjádření. K předchozím procesům EIA lze konstatovat, že byly oba ukončeny na žádost oznamovatele. Nebylo tedy vydáno stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Z obsahu dokumentace je naprosto zřejmé, že téměř všechny odborné přílohy (kromě biologického hodnocení), které byly pro posouzení vlivů v dokumentaci (Žídková, 2013) zpracovány, byly dokončeny v letech 2008 – 2013 (v případě studie vlivu na odtokové poměry vyžádané zpracovatelem posudku pak v roce 2014). Došlo tedy nejenom ke změně záměru (plošný rozsah, hloubkové omezení, výše těžby, dopravní napojení), ale zejména byly znovu posouzeny všechny vlivy související se záměrem. Je tedy nepochybné, že zpracovatel posudku RNDr. Staněk, který v roce 2007 navrhoval vydání nesouhlasného stanoviska, vycházel ze zcela jiných podkladů, než jaké jsou k dispozici nyní. Zejména byla zpracována komplexní hydrogeologická studie (Koppová 2010 a 2012), pro níž byl vytvořen hydrogeologický model a bylo provedeno velké množství terénních a technických prací. Taktéž bylo nově provedeno zhodnocení vlivu na proudění povodňových vod, stabilitu protipovodňových hrází apod. (nemluvě o hlukové a rozptylové studii, a hodnocení vlivu na veřejné zdraví). Tato nová data tedy posloužila pro zásadní upřesnění vlivů spojených s realizací záměru. Tímto není v žádném případě zpochybňován názor ani odborná zdatnost RNDr. Staňka, je pouze poukázáno na nesrovnatelnost obou situací. Na rozdíl od zmíněného bylo v roce 2011 Ing. Oblukem navrhováno vydání souhlasného stanoviska. Dokumentace z roku 2010 je současnému stavu významně bližší. V roce 2012 oznamovatel při ukončení posuzování záměru reagoval na nejistoty v hydrogeologickém posouzení, na které bylo poukazováno ve znaleckém posudku vyžádaném MŽP (Kněžek, 2012). Tyto nejistoty byly v podstatě zcela odstraněny doplňkem hydrogeologické studie (Koppová 2012). Co se týká zmiňovaného zvýšení zranitelnosti území a nemožnosti objektivizace potenciálních zdravotních rizik je vypořádání uvedeno výše. Zásada obezřetnosti je v dostatečné míře aplikována ve formě navržených opatření pro eliminaci, minimalizaci a kompenzaci případných negativních vlivů. Za účelem maximální objektivity bylo zadáno i zpracování oponentního hydrogeologického posudku, který potvrdil závěry učiněné v dokumentaci, tedy i v posudku. Podstata vyjádření: Strategicky význam vodních zdrojů Bzenec - komplex, udržitelný rozvoj KHS JmK poukazuje i na základě citací z relevantních dokumentů na strategický význam vodních zdrojů Bzenec–komplex a obecně na nutnost ochrany vod a nutnost udržitelného hospodaření s vodním bohatstvím ČR. Komentář zpracovatele posudku: Tato část vyjádření se netýká konkrétních vlivů záměru na životní prostředí, které by nebyly komentovány v jiné části vypořádání vyjádření.

43


Význam vodních zdrojů Bzenec–komplex není v posudku ani v dokumentaci zpochybňován či podceněn a vlivy záměru byly v tomto ohledu podrobně vyhodnoceny. Podstata vyjádření: Situování záměru v ochranném pásmu vodních zdrojů a v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy a následné vodohospodářské využití vodní plochy KHS JmK poukazuje na legislativní souvislosti spojené se situováním záměru do II. stupně (vnějšího) vodního zdroje Bzenec – komplex citací rozhodnutí ONV Hodonín ze dne 1. 3. 1989. Mj. dále odkazuje na § 16 již neplatné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, kdy byly stanoveny požadavky na hygienickou ochranu půdy. Vzhledem ke komentáři zpracovatele posudku, že dle orientačního zjištění se v CHOPAV Kvartér řeky Moravy vyskytuje několik větších těžeben štěrkopísku s těžbou pod vodní hladinou, a to DP Polešovice, DP Ostrožská Nová Ves, nevýhradní ložisko Napajedla, DP Hulín, DP Tovačov IV, DP Březce, DP Náklo, DP Mohelnice I se nabízí otázka, zda stávající stav v CHOPAV naplňuje ustanovení § 28 zákona o vodách, tj. že předmětná CHOPAV Kvartér řeky Moravy je oblastí, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V dalším KHS JmK odkazuje na část B přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., dle níž se dokumentace musí zabývat i možností kumulace s jinými záměry. V návaznosti na fakt, že dokumentace aktuálně deklarovala záměr následného vodohospodářského využití prostoru ložiska k závlahám, vznesla KHS JmK ve vyjádření k dokumentaci domněnku, zda za předpokladu, kdy možnosti vodohospodářského využití korespondují s ustanovením § 8 zákona o vodách, není nutno aktuálně vyhodnotit potenciální vlivy deklarovaného následného využití na vodní zdroje systému skupinového vodovodu Bzenec -komplex v rámci posuzování vlivů záměru dle zákona č. 100/2001 Sb. Dále KHS JmK upozorňuje na citaci „např. k závlahám okolních zemědělských pozemků“ v souvislosti s uváděným následným vodohospodářským využitím. Dále je z posudku citováno, že se zpracovatel posudku domnívá, že tato formulace, tj. „Z dokumentace vyplývá, že oznamovatel uvažuje s následným využitím prostoru ložiska např. k závlahám okolních zemědělských pozemků. Současně je vysloven požadavek na prioritní cíl pro plánování hornické činnosti a následné sanace a rekultivace, kterým je orientace na zajištění příznivé jakosti vody v těžebním jezeře, tj. orientace na vytvořen makrofytového charakteru budoucího jezera. V takovém případě by nemělo být následné vodohospodářské využití prostoru ložiska znemožněno“ je pro proces posuzování vlivů postačující. Tato domněnka je nepřímo považována za nedostatečnou s odkazem na § 1 zákona odst. 3. zákona č. 100/2001 Sb. KHS JmK s odkazem na nařízení vlády č. 85/1981 Sb. konstatuje, že jí není zřejmé, kam směřuje část komentáře zpracovatele posudku, a to: „Na velikosti a významnosti vlivů na vody však samotná existence či neexistence CHOPAV Kvartér řeky Moravy nemá vliv.“. V rámci vyjádření k dokumentaci KHS JmK uvedla, že existenci štěrkoviště ve Veselí nad Moravou, situovaného 350 m východně od jímacího území Bzenec III – sever, byla předmětem řízení při stanovování ochranného pásma vodních zdrojů Bzenec-komplex a že existenci tohoto štěrkoviště není možno přijmout jako argument pro zdůvodnění vzniku další vodní plochy. Dále KHS JmK uvedla, že jsou jí známé aktivity realizované ze strany provozovatele jímacího území i ze strany orgánů Města Veselí nad Moravou a že se neztotožňuje s informací o bezprizorním stavu, a to s vědomím potenciálních problémů.

44


Komentář zpracovatele posudku: Z vyjádření není úplně zřejmá souvislost hygienické ochrany půdy (odkaz na podmínky shromažďování tekutých a pevných odpadů v již neplatné vyhlášce) s vlivy působenými záměrem. Opět se připomínka netýká konkrétních vlivů záměru, respektive je zřejmě poukazováno na nepřípustnost jakéhokoli zásahu do povrchu terénu v ochranném pásmu vodního zdroje a v CHOPAV. Odstranění půdní vrstvy je základní vlastností záměru s vlivem na ZPF a též s potenciálním vlivem na vodu. Tento vliv (otevření vodní hladiny) je v dokumentaci korektně vyhodnocen. K otázce kumulace se zmíněnými těžebnami štěrkopísku umístěnými v CHOPAV Kvartér řeky Moravy, je zřejmé, že případný aditivní účinek ve smyslu prostého odkrytí hladiny podzemních vod je v kontextu celého CHOPAV naprosto zanedbatelný. Plocha těžby 23,8 ha je ve srovnání s ostatními těžebnami relativně malá (viz sousední Ostrožská Nová Ves) a v poměru k celé ploše CHOPAV naprosto zanedbatelná. Pokud je tedy prokázán nevýznamný vliv na vodní zdroj Bzenec – komplex, lze tvrdit, že nedojde ani k ovlivnění CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Na připomínku k posouzení vlivu „následného vodohospodářského využití“, tj. posouzení vlivu eventuelního odběru vod bylo při formulaci podmínek pro realizaci záměru reagováno. V dokumentaci skutečně chybí exaktní posouzení tohoto stavu, tj. odběru vody. Na druhou stranu samotný odběr vody však není součástí záměru, záměr končí rekultivací a předáním vzniklé vodní plochy k dalšímu užívání. Není proto známo jaké množství vody a v jakém režimu by se z jezera odebíralo, což v podstatě znemožňuje i posouzení tohoto stavu. Případné budoucí vodohospodářské využití (čerpání vod), pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Dokumentace EIA v tomto smyslu klade důraz na správně provedenou sanaci a rekultivaci tak, aby byla zabezpečena vhodná kvalita vody pro možnosti následného vodohospodářského využití. Zpracovatel posudku si je vědom tohoto rozporu, kdy by bylo vhodné posoudit budoucí stav odběru vody, který však není součástí záměru, pouze je legislativou požadováno, aby způsob realizace záměru (časový postup a technologie těžby) byly následnému budoucímu stavu (vodohospodářskému využití) přizpůsobeny. Vzhledem k uvedenému rozporu zpracovatel posudku zařadil do stanoviska podmínku: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Zde je třeba uvést, že vodoprávní souhlas dle § 17 bude muset oznamovatel získat vzhledem k umístění záměru v ochranném pásmu vodního zdroje a tak je zajištěno, že dojde k posouzení případného odběru již před započetím záměru těžby. O povolení k vlastnímu odběru by mohl přitom oznamovatel (nebo kdokoliv jiný) žádat až v horizontu dotěžení ložiska, tj. 16 roků. Samotná definice vodohospodářského využití ložiska plyne ze stanoviska MŽP, ředitele odboru legislativního č. j. 79013/ENV/07 ze dne 29. 10. 2007, které má zpracovatel posudku k dispozici: „Pojem „následné vodohospodářské využití ložiska“ uvedený v § 2 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 85/1981 Sb. je třeba vztáhnout především ke způsobům užívám vod v souladu s vodním zákonem a k účelu vodního zákona. Vodohospodářské využití je obecně řečeno takové využití daného území, které je v souladu s vodním zákonem resp. ke kterému lze vydat příslušné správním akty podle vodního zákona. Především půjde o povolení k nakládání

45


s vodami (§ 8 vodního zákona) a o povolení k vodním dílům (§ 55 vodního zákona). Při vydávání těchto povolení musí vodoprávní úřady vždy respektovat účel vodního zákona. Podle § 1 vodního zákona je jeho účelem chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl, dále též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Předpokládané vodohospodářské využití prostoru ložiska, k němuž bude vodoprávní úřad vydávat povolení (souhlas) podle vodního zákona, musí být v souladu i s ostatními právními předpisy, zejména pak předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Konkrétní způsob vodohospodářského využití bude posuzován vodoprávním úřadem i dotčenými orgány v rámci výše uvedených správních řízem vedených podle vodního zákona“. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodovat o tom, zda jsou naplněny podmínky dané NV č. 85/1981 Sb. pro těžbu v CHOPAV, bude především vodoprávní úřad, proces EIA nemá k tomu optimální nástroje. Podmínky pro následné vodohospodářské využití vytěženého prostoru, tj. podmínky pro případný odběr vody k závlahám (režim a množství čerpání) musí stanovit vodoprávní úřad při udělení povolení k nakládání s povrchovými vodami. Zmíněnou podmínku (zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám) zařazenou do stanoviska, tak lze chápat v tomto smyslu jako maximální až nadstandardní řešení. Dokumentace EIA se především musí vyrovnat s faktem, že lokalita leží v ochranném pásmu 2. vnějším vodního zdroje, to lze považovat za „silnější“ stupeň ochrany než umístění v CHOPAV. To znamená, že veškeré posouzení je směřováno k charakterizaci vlivů na tento zdroj a k návrhu opatření k minimalizaci či eliminaci těchto vlivů. Smysl citace „Na velikosti a významnosti vlivů na vody však samotná existence či neexistence CHOPAV Kvartér řeky Moravy nemá vliv.“ je zřejmý mj. i na základě výše uvedeného. Území CHOPAV je třeba chápat jako legislativně vymezenou oblast, jejímž smyslem je taxativně vymezit případně podmínečně vyloučit činnosti, které zde není možno provádět. V případě těžby štěrkopísku z vody je interpretace zákazu do značné míry závislá na úsudku vodoprávního úřadu (viz výše citované stanovisko MŽP). Z hlediska vlivu na vody (anebo konkrétně na vodní zdroj Bzenec – komplex) je však fakticky irelevantní zda území leží v CHOPAV či ne, tento vliv bude v obou případech stejný. Omezení plynoucí z existence CHOPAV bude tedy správním orgánem uvažováno v následných správních řízeních při povolování záměru. K existenci starého štěrkoviště KHS JmK uvádí, že jsou jí známé aktivity realizované ze strany provozovatele jímacího území i ze strany orgánů Města Veselí nad Moravou a že se neztotožňuje s informací o bezprizorním stavu, a to svědomím potenciálních problémů. Tyto informace však nejsou nijak konkretizovány. K tomuto je dále třeba konstatovat, že samotná existence starého štěrkoviště není používána jako argument pro realizaci záměru. Existence starého štěrkoviště byla využita pro srovnávací analýzu, kdy metodou analogie byly vyhodnoceny potenciální vlivy navrhovaného záměru, a to při vědomí hydrogeologických souvislostí plynoucích z terénních šetření a matematického modelu proudění podzemních vod. Podstata vyjádření: Náhradní zásobování vodou KHS JmK cituje své vyjádření k dokumentaci, kde uvedla, že i když považuje návrh na řešení situace při přerušení dodávky vody z úpravny Bzenec v daném případě za irelevantní (případné 46


problémy související se záměrným odkrytím vodní hladiny, není možno považovat za krizovou situaci), je nezbytné zabývat se i právní vymahatelností v dané věci a konkretizovala, že povinnost neprodleně zajistit zásobování pitnou vodou pro odběratele vyloučené nebo omezené v zásobování vodou je dle ustanovení § 3a odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb. uložena osobám uvedeným v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., nikoliv provozovateli zařízení na těžbu štěrkopísku, v důsledků jehož činnosti by byla dodávka pitné vody přerušena nebo omezena s tím, že obdobně je situace řešena i ustanovením § 9 odst. 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon č. 274/2001 Sb.“ nebo „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Dále KHS JmK cituje popis situace při náhradním zásobování pitnou vodou uvedený v dokumentaci a komentář zpracovatele posudku. Dle názoru KHS JmK úvahy zpracovatele posudku o „ilustračním odstavci“ a „terminologicky nepřesné zmínce“ v tak závažné věci jako je zajištění zásobování pitnou vodou, kdy sama zpracovatelka dokumentace vymezuje okruh tak, jak z dokumentace, není třeba dále komentovat. Komentář zpracovatele posudku: Zpracovatel posudku se opírá o větu zpracovatelky HG posouzení, že „S ohledem na provedená hodnocení rizik je přerušení dodávky vody z JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever z důvodu negativních vlivů těžby štěrkopísku, resp. z existence jezera po ukončení těžby pouze hypotetická možnost, která nenastane“. Tuto větu KHS JmK nerozporuje. Pokud budeme tuto skutečnost akceptovat, znamená to, že otázka náhradního zásobování vodou je v souvislosti s daným záměrem irelevantní. Přesto technické možnosti náhradního zásobování existují, jak je uvedeno v dokumentaci. Podstata vyjádření: Vymahatelnost navrhovaných opatření KHS JmK namítá, že zpracovatel posudku nezařadil do podmínek realizace záměru požadavek na striktní dodržování navrženého dělení dopravy na silnici I/54, a to 50 % ve směru na Moravský Písek a 50 % ve směru Veselí nad Moravou a přesto konstatuje, že vlivy spojené s přepravou suroviny v dokumentaci EIA byly korektně vyhodnoceny na základě aktualizované rozptylové a hlukové studie. Současně KHS JmK poukazuje na zcela odlišné vypořádání připomínek souvisejících s vlivy dopravy uplatněných Městem Uherský Ostroh dne 11. 11. 2013, Obcí Moravský Písek dne 12. 11. 2013, č. j. 1089/2013, a Městem Veselí nad Moravou dne 13. 11. 2013, č. j. MVNM/36040/2013. Dále KHS poukazuje na podmínku: „Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh. Moravský Písek. Veselí nad Moravou) zpracovat zásady „environmentálního“ dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí“. Dále jsou citovaná 4 opatření pro eliminaci rizik uvedená na str. 47 a 48 hydrogeologické studie, kde KHS JmK podotkla otázku jejich vymahatelnosti bez bližšího odůvodnění. V dalším textu jsou ze strany KHS JmK komentovány konkrétní podmínky návrhu stanoviska s uvedením, že není zřejmé „kam směřují“: „Pro realizaci zvolit variantu B s objemem těžby 200 tis. t/rok v hloubkově vymezeném dobývacím prostoru", když v komentáři na str. 67 k vyjádření obce Moravský Písek zpracovatel posudku uvádí, že v případě hlukové studie je relevantní výpočet pro variantu A. 47


„Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 vodního zákona“, když v obdobných případech Ministerstvo životního prostředí požadovalo vyřešit následné vodohospodářské využití ložiska po ukončení těžby již v rámci dokumentace vlivů na životní prostředí (viz body 5. závěrů zjišťovacího řízení pro záměr „Stanovení DP Náklo II a následná těžba štěrkopísků“ ze dne 11. 4. 2012, č. j. 21633/ENV/12, a pro záměr „Těžba štěrkopísků v navrhovaném DP Náklo I" ze dne 11. 4. 2012, č. j. 19153/ENV/12"). „K ověření (objektivizaci) stávající hlukové zátěže v zájmovém území (včetně příslušné silniční sítě s ohledem na uvažovanou obslužnou dopravu pískovny) zajistit před zahájením těžby měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb v denní době, jehož rozsah včetně výběru měřicích míst bude předem projednán s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (měření bude provedeno v souladu s § 32a zákona č. 258/2000 Sb. a jeho výsledky předloženy příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví)“, když v případě realizace záměru nebude posouzení stávající situace porovnatelné s nově nastalým stavem, neboť, jak vyplývá z vypořádání vyjádření KHS JmK, podmínka na „dělení dopravy“ není zařazena do návrhu stanoviska, reálně bude rozdělení dopravních směrů dle zpracovatele posudku odpovídat poptávce po kamenivu, a proto by bylo projednání s KHS JmK založeno na neobjektivních podkladech. „Ve spolupráci s dotčenými obcemi (Uherský Ostroh, Moravský Písek, Veselí nad Moravou) zpracovat zásady „environmentálního“ dozoru nad provozem těžebny a přepravou vyrobeného kameniva z úrovně obcí s tím, že do tohoto dozoru budou navrženi vybraní zástupci těchto obcí“; komentář KHS JmK viz výše. „Ve vztahu k provozu těžebny zpracovat povodňový plán a havarijní plán (ve smyslu vodního zákona), provozní a dopravní řád, a to i s důrazem na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Součástí provozního řádu bude i stanovené monitorování podzemní a povrchové vody. V rámci obou dokumentů bude řešen i provoz na celé trase obslužné komunikace až po výjezd na silnici I/54“., když kvalitativní a kvantitativní podklady neumožňují vyhodnotit potenciální vlivy na veřejné zdraví (viz výše a opakovaně), když podmínka na dělení dopravy není stanovena apod., a proto ani nelze stanovit požadavky na související ochranu veřejného zdraví. „K ověření (objektivizaci) předpokládaného hlukového zatížení oři provozu pískovny (především hluku z obslužné dopravy pískovny) a pro doložení splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor staveb a denní dobu zajistit měření hluku v chráněném venkovním prostoru staveb v denní době, jehož rozsah včetně výběru měřicích míst bude předem projednán s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (měření bude provedeno v souladu s § 32a zákona č. 258/2000 Sb. a jeho výsledky předloženy příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví). V případě, že měřením hluku nebude doloženo prokazatelné splnění hygienických limitů hluku podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. pro chráněný venkovní prostor staveb a pro denní dobu, řešit a provést odpovídající protihluková opatření projednaná s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.“, když se zpracovatel posudku domnívá, že není nutno striktně formulovat podmínku přesného dodržování uvedeného dělení dopravy a konstatuje, že reálně bude rozdělení dopravních směrů odpovídat poptávce po kamenivu. V daném případě KHS JmK nebude projednávat rozsah měření včetně výběru měřicích míst, a uvedenou podmínku lze považovat za naprosto neadekvátní a odporující za dané situace logice. „V případě, že by byly zjištěny stanovené limitní koncentrace oři monitorování jakosti vody, zahalit sanační čerpání a postupovat podle schváleného provozního řádu“, když nelze kvalifikovat a kvantifikovat potenciální kontaminanty (viz opakovaně výše), když pro tisíce 48


možných látek (potenciálně kontaminujících) nejsou stanoveny limitní hodnoty, když pro nesčetný počet variant kombinací potenciálních kontaminantů ani nelze odhadnout, natož pak relevantně vyhodnotit, zdravotní rizika; dále viz nekonkrétní odkaz zpracovatele posudku na splachy blíže neurčených organických látek v návrhu podmínky „Zajistit, aby bylo zamezeno splachům organických látek (zejména humusu) a závadných látek do těžebního jezera“. Komentář zpracovatele posudku: Vlivy spojené s dopravou skutečně byly korektně vyhodnoceny jako nevýznamné, a to i za předpokladu, že uvedená podmínka dělení dopravy nebude striktně dodržována. Rozdělení dopravy na silnici I/54 rovnoměrně do obou směrů vychází z údajů oznamovatele o předpokládaném rozložení cílů dopravy. Zpracovatelem posudku je toto rozložení hodnoceno jako reálné, které odpovídá rozložení měst a obcí v okolí do maximální vzdálenosti 50 km, kam je uvažováno s expedicí produktů z těžebny. Prezentované rozdělení dopravních směrů přitom lze chápat jako průměrné z dlouhodobého hlediska, krátkodobé odchylky mohou být vyvolány aktuální polohou některých dočasných odbytišť (např. velkých staveb). Z rozptylové a hlukové studie vyplývá, že vliv expediční dopravy na akustickou a imisní situaci v okolí veřejných komunikací bude zanedbatelný, navíc existuje určitá rezerva v odhadu expediční dopravy, kdy průměrná nosnost nákladních automobilů bude zřejmě vyšší než uváděných 20 tun. Pokud je příspěvek hluku z veřejných komunikací vyvolaný provozem záměru vyčíslen v rozmezí 0,0 – 0,3 dB je zřejmé, že i při teoretickém zdvojnásobení objemu vyvolané dopravy by se navýšení hluku pohybovalo v desetinách dB a rozhodně by nepřesáhlo hodnotu 0,9 dB, kdy dle NV č. 272/2011 Sb. nelze změnu hlukového ukazatele považovat za hodnotitelnou. Obdobně lze interpretovat i výsledky rozptylové studie, kdy při posuzovaném rozložení dopravy se příspěvky k ročním imisním koncentracím vyvolané realizací záměru pohybovaly v setinách g.m-3. Toto korektní zdůvodnění je uvedeno v posudku. Přesto byla na základě doručených vyjádření k posudku do stanoviska doplněna podmínka, aby k řízení o stanovení dobývacího prostoru byla zpracována aktualizovaná hluková a rozptylová studie, která zohlední i odvoz skrývkových hmot a zároveň i možné odchylky v rozložení dopravních směrů při expedici suroviny. Co se týká odlišného vypořádání připomínek souvisejících s vlivy dopravy uplatněných městem Uherský Ostroh, obcí Moravský Písek a městem Veselí nad Moravou, není z vyjádření zřejmé, v čem tato odlišnost spočívá. Vypořádání je provedeno na základě relevantních dat pro intenzitu dopravy na komunikacích v jednotlivých obcích a na základě vypočtených hodnot imisního a akustického zatížení na těchto komunikacích. Není zřejmé proč je poukazováno na podmínku spolupráce s dotčenými obcemi ve věci environmentálního dozoru. Tato podmínka byla navržena již zpracovatelkou dokumentace, oznamovatel ji akceptuje a zástupci obcí její zařazení do podmínek stanoviska nerozporovali. Vybudování důvěry mezi oznamovatelem a zástupci obcí založené na oboustranné komunikaci a sdílení informací lze považovat za velmi pozitivní. Co se týká otázky vymahatelnosti opatření pro eliminaci rizik uvedených na str. 47 hydrogeologické studie, tato opatření byla zohledněna při formulaci stanoviska. Podmínky se týkají způsobu provedení rekultivace a monitoringu kvality vody v jezeře v průběhu a po ukončení těžby a jejich respektování v průběhu zpracování projektové dokumentace (ke stanovení DP a k povolení HČ) je příslušnými správními orgány vynutitelné a kontrolovatelné. Opatření uvedené na str. 48 pak zmiňují protipovodňová opatření realizovaná správcem povodí či vlastníkem jímacích území. Tato opatření nemohou být

49


logicky implementována do podmínek stanoviska. Nicméně, zde je zřejmé, že se uvažovalo s již stávajícími realizovanými opatřeními. Hodnocení vlivů spojených s povodněmi na kvalitu vody v těžebním jezeře a v jímacích územích je provedeno na základě současného stavu a nevyžaduje provedení žádných dalších protipovodňových opatření. S vniknutím povodňové vody do těžebního jezera se při hodnocení vlivů počítá. Ke konkrétním podmínkám, kde KHS JmK uvádí, že není zřejmé, k čemu směřují lze uvést toto: Varianta B je jediná projektová varianta záměru. Jsou vyhodnoceny vliv spojené s touto variantou. V některých případech bylo zpracovatelkou dokumentace využito i dříve zpracovaných dat, která se týkají i varianty A. Je to případ hlukové studie, kdy posouzení hluku z veřejné komunikace v Moravské Písku na silnici II/427 uvažuje s vyvolanou dopravou odpovídající variantě A. Vzhledem k tomu, že ve variantě A bylo na tomto konkrétním úseku uvažováno s vyšší intenzitou vyvolané dopravy než variantě B, je využití těchto výsledků korektní a uvažovaná změna hladiny hluku z dopravy je vyhodnocena s rezervou na straně bezpečnosti. Následné vodohospodářské využití prostoru ložiska dokumentace jednoznačně uvádí jako odběr vody k závlahám. Podmínka se netýká „vyřešení“ následného vodohospodářského využití, ale potenciálních vlivů tohoto využití. Zdůvodnění, proč je tato podmínka ve stanovisku takto formulována, je uvedeno výše u komentáře k příslušné stati KHS JmK týkající se CHOPAV. K podmínce měření hluku (před i po zahájení těžby): Pro akustické posouzení je rozhodující hluková studie, která exaktně počítá navýšení hluku z dopravy pro přesně definovaný nárůst intenzity dopravy uváděný v dokumentaci. Z vypočtených výsledků pak lze jednoznačně při znalosti akustických zákonitostí dovodit i vliv v případě, že v některých dnech či obdobích nebude dělení dopravy přesné v poměru 50 % na obě strany silnice I/54. Toto již bylo diskutováno výše. Uvedená opatření, zařazená zpracovatelkou dokumentace, nejsou naprosto nezbytná, vliv je spolehlivě vyhodnocen na základě akustického modelování. Měření ex-post předpokládané závěry akustického posudku ověří, a to zejména ve smyslu navýšení hluku z dopravy po realizaci záměru. Měření hluku z dopravy bude provedeno v součinnosti s oznamovatelem, tedy bude známa přesná intenzita vyvolané dopravy v den měření včetně jejího rozdělení do jednotlivých směrů, závěry akustické studie tak bude možno objektivně ověřit. Není důvod, proč by orgán ochrany veřejného zdraví neprojednal rozsah měření a výběr měřících míst. Co se týká zmíněných protihlukových opatření, u hluku z dopravy si jejich realizaci v intravilánu obcí lze stěží představit, navíc při uvážení faktu, že za hluk z dopravy je zodpovědný vlastník komunikace. Měření hluku z dopravy proto lze chápat pouze ve smyslu zmíněného ověření závěrů akustického posouzení. Naopak výsledky měření hluku z provozu vlastní těžebny lze v případě překročení hygienického limitu využít i pro návrh protihlukových opatření. Překročení hygienického limitu pro hluk ze stacionárních zdrojů je však vysoce nepravděpodobné vzhledem k velké vzdálenosti záměru od nebližších chráněným venkovních prostorů a chráněných venkovních prostorů staveb, jak je doloženo i v akustické studii. K podmínce spolupráce s dotčenými obcemi viz vypořádání výše. Není zřejmé, proč by nemohl být zpracován povodňový a havarijní plán, když kvantitativní a kvalitativní podklady neumožňují dle názoru KHS JmK vyhodnotit vlivy

50


na veřejné zdraví a není stanovena podmínka na dělení dopravy a nelze stanovit požadavky na související ochranu veřejného zdraví. Co se týká obslužné komunikace podél Nové Moravy (které se bude havarijní plán také věnovat), zde bude trasováno 100 % vyvolané dopravy. Zmíněné dokumenty budou zpracovány v souladu s platnou legislativou a umožní předcházet haváriím a nestandardním stavům a eventuelně minimalizovat jejich následky. Požadavky na monitoring jsou navrženy v rozsahu NEL, C10 – C40 a TOC. Dle podmínek stanoviska bude rozsah monitoringu a požadavky na sanační čerpání upřesněny v dalších fázích přípravy záměru a budou projednány s vodoprávním úřadem. Zajištění zamezení splachů organických látek do těžebního jezera bude umožněno správně navrženou a provedenou rekultivací břehů a okolí těžebny. Komentář zpracovatele posudku k odůvodnění předmětného vyjádření KHS: V odůvodnění nejsou uvedeny další nové skutečnosti, které by se týkaly vlivů záměru na životní prostředí či obsahu posudku. KHS JmK zde odůvodňuje předchozí text. Proto je tato část ponechána bez komentáře. 15. Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Brno, ze dne 29. 4. 2013, č. j. ČIŽP/47/ŘI/1317201 004/14/BLV Podstata vyjádření: Z hlediska ochrany ovzduší: Pro hodnocení imisní zátěže ČIŽP již doporučilo dokumentaci doplnit o hodnocení i pro benzo(a)pyren a to nejen z dopravy, ale i z ostatních zdrojů (včetně emisí benzo(a)pyrenu z lokálních topenišť). S touto připomínkou bylo v posudku vypořádáno zněním, že (citace) „aktualizace rozptylové studie, respektive doplnění o hodnocení škodliviny benzo(a)pyren byla zapracována do podmínek v návrhu stanoviska pro příslušný úřad“. Jinak posudek z hlediska ochrany ovzduší obsahuje veškeré náležitosti a nemáme k němu další připomínky. Komentář zpracovatele posudku: Bez komentáře. Podstata vyjádření: Z hlediska odpadového hospodářství: V Posudku na str. 21, v kapitole B.III.3. Odpady, je v komentáři zpracovatele posudku uvedeno, cit. „Pro nakládání s nebezpečnými odpady bude nutný souhlas příslušného orgánu státní správy.“. Inspekce upozorňuje na novelu č. 169/2013 Sb. zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů - dle ust. 16 odst. 3 zákona o odpadech pro původce odpadů již shromažďovaní a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhá souhlasu věcně a místně příslušného orgánu státní správy. Komentář zpracovatele posudku: Citované ustanovení nemá vliv na hodnocení vlivů záměru na životní prostředí ani na znění stanoviska. Podstata vyjádření: Z hlediska ochrany vod: ČIŽP sděluje, že nemůže souhlasit s názorem nevýznamného či přijatelného ovlivnění vodního prostředí v případě tak významného zdroje pitné vody, zásobujícího cca 100 000 obyvatel. Veřejným zájmem v tomto případě by měla být zcela jednoznačně maximální ochrana celého jímacího území.

51


ČIŽP se k dokumentaci záměru vyjádřila dopisem zn. ČIŽP/47/ŘI/1317201 002/13/BLV ze dne 27. 11. 2013, kde dostatečně zdůvodnila nesouhlas s uvedeným záměrem a toto vyjádření ČIŽP zůstává nadále v platnosti. ČIŽP je toho názoru, že realizací záměru, t.j. otevřením kolektoru v dobývacím prostoru záměru může dojít k ohrožení a zranitelnosti podzemního zdroje pitné vody Bzenec-Komplex. Následné vodohospodářské využití vodní plochy ve vytěženém prostoru pro účely závlah se jeví jako účelové, pro prosazení zájmu těžební společnosti, nikoli z hlediska veřejného zájmu. Hydrotechnické výpočty včetně modelování záplav v uvedeném území záměru mohou být při nekontrolovatelných záplavách naprosto rozdílné a nepředvídatelné. ČIŽP se domnívá, že zpracovatel posudku se rovněž dostatečně nevypořádal s omezením v aktivních záplavových územích dle § 67 vodního zákona, např. se zákazem umísťování a povolování staveb. Komentář zpracovatele posudku: ČIŽP svůj obecný nesouhlas nekonkretizuje, respektive uvádí jako důvod nesouhlasu samotné otevření kolektoru podzemní vody, kdy může dojít k ohrožení a zranitelnosti zdroje pitné vody Bzenec-komplex. K tomu lze pouze obecně konstatovat, že byl hydrogeologickou studií spolehlivě prokázán nevýznamný vliv na jímací území Bzenec-komplex, který byl následně potvrzen i oponentním hydrogeologickým posudkem. Následné vodohospodářské využití vychází skutečně z podkladů oznamovatele, nicméně to neznamená, že je automaticky nereálné či nerealizovatelné. V podkladech je doloženo vyjádřením společnosti Ostrožsko, a.s. ze dne 4. 2. 2011. Odtokové poměry povodňových průtoků byly v rámci studie zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014) posuzovány pro různé velikosti průtoků procházejících inundačním území od Qi = 50 m3/s až po Qi = 200 m3/s, což představuje celkový povodňový průtok Moravou Q = 840 m3/s, přesahující Q100 při stávající konfiguraci terénu i pro návrhový stav se zřízením pískovny v aktuálním provedení. V rámci provedených hydrotechnických výpočtů modelu proudění povodňových vod inundačním územím bylo zjištěno, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových poměrů v zájmovém území. Tento fakt je rovněž zřetelně uveden v závěru studie. Ani výskyt vyšší katastrofální povodně nemění závěry uvedené v rámci studie. Při této povodni dojde k propojení hladin mezi odlehčovacím ramenem, řekou Moravou a inundací, přičemž bude zaplavena celá údolní niva. Bude rovněž zaplavena pískovna Uherský Ostroh včetně plochy svého technologického zázemí (rovněž bude zaplaveno i tzv. staré štěrkoviště a jímací území Bzenec III sever, které leží v záplavovém území Q100). Zřízení pískovny však bude ovlivňovat odtok při této katastrofální povodni ve stejně zanedbatelné míře, jako v případě průtoku Q100, jak je uvedeno v závěru citované studie. Neuvedení aktivní zóny záplavového území hodnotí zpracovatel posudku jako pochybení v dokumentaci, na které bylo reagováno požadavkem na doplnění údajů o aktivní zóně a upřesnění záměru i vzhledem k existenci aktivní zóny záplavového území. Oznamovatel tyto informace doplnil ve formě detailního vymezení plochy těžby a plochy záměru a také ve formě již citované studie zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Na základě údajů v dokumentaci a doplněných údajů pak je možno spolehlivě vyhodnotit vliv realizace záměru na odtokové poměry a průběh povodňových stavů. Tento vliv bude prokazatelně nevýznamný. Ve smyslu § 67 odst. 2 písm. a) vodního zákona tedy těžba ani terénní úpravy (vybudování navýšeného náspu pro zázemí pískovny) nezhorší odtok povrchových vod. Nicméně i přes výše uvedené je zřejmé, že existence aktivní zóny záplavového území představuje legislativní překážku záměru zejména ve smyslu § 67 odst. 1 (umísťování staveb). Vzhledem k nevýznamnosti vlivů na odtokové poměry však je v tomto kontextu možno vydat souhlasné

52


stanovisko EIA. Řešení omezení plynoucího z § 67 odst. 1 vodního zákona bude předmětem následných správních řízení, tj. zejména řízení o stanovení DP a řízení o povolení hornické činnosti, ke kterému bude příslušný vodoprávní úřad vydávat příslušná stanoviska a vyjádření. Nelze vyloučit ani fakt, že za dobu platnosti stanoviska EIA (5 let), může dojít ke změně vymezení aktivní zóny záplavového území. Hranici aktivní zóny je totiž nutno chápat jako hranici vymezenou spíše administrativně na rozdíl od vlastních hranic záplavového území, které jsou dané zejména přírodními poměry. 16. Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. ze dne 29. 4. 2014, č. j. 2/ŠK/2014/1525 Podstata vyjádření: PHO + samotné fungování prameniště - stěžejní otázka celé problematiky Rozhodnutí o stanovení PHO kolem vodních zdrojů Bzenec - Komplex ze dne 1.3.1969 sice přímo nezakazuje těžbu štěrkopísku, nicméně doložené posudky Ing. Vacka i RNDr. Šedy i vyjádření VÚV TGM ze dne 29.4.2014 jasně dokazují, že otevření těžebny štěrku by představovalo naprosto nepřípustné ohrožení jímací území, což vodní zákon v § 30 odst. 8) zakazuje. Zpracovatelka dokumentace i zpracovatel posudku nepracují se správnými vstupními daty o fungování prameniště. Jejich tvrzení, že hydraulický princip fungování vodního zdroje Bzenec – komplex je dlouhodobě založen na jímání uměle indukované infiltrace vod z Nové Moravy není pravdivé. Nová Morava je po většinu roku bez napouštěné povrchové vody, podzemní vodu naopak často sama drénuje. Rozhodně nepředstavuje zdroj indukované vody. Komentář zpracovatele posudku: Předložené studie Ing. Vacka, RNDr. Šedy i vyjádření VÚV TGM dle názoru zhotovitele posudku nedokazují naprosto nepřípustné ohrožení jímacího území, jak uvádí VaK Hodonín. Získávání pitných podzemních vod jímáním z kvartérních štěrkopísků s podílem indukované infiltrace říčních vod je dlouhodobě osvědčenou a jednou z nejrozšířenějších metod vodárenské technologie. Např. jedna z nejvýznamnějších vodárenských soustav v ČR – Káraný, je založena na zasakování říčních vod přiváděných z Jizery do uměle vybudovaných vsakovacích bazénů vzdálených cca 200 – 300 m od jímacích objektů. Vysokou kvalitu jímaných vod zde tedy zaručuje průsak štěrkopísky na vzdálenosti, která je cca poloviční oproti vzdálenosti posuzovaného těžebního jezera od jímacích objektů soustavy Bzenec. Nelze proto předpokládat, že by vznik posuzovaného těžebního jezera představoval naprosto nepřípustné ohrožení jímacího území. Naopak existuje řada případů, kdy jsou jezera vzniklá při těžbě štěrkopísků přímo využívána k vodárenským účelům. O práci zpracovatelů dokumentace a posudku s nesprávnými vstupními daty se nejedná. Je pravdou, že nedochází k umělé infiltraci pouze z Nové Moravy, ale rovněž z řeky Moravy a dalších vodních toků, v tomto smyslu lze považovat komentované vyjádření VaK Hodonín za opodstatněné. Z výsledků opakovaných měření stavů hladiny podzemních a říčních vod v širokém okolí však jednoznačně vyplývá, že k indukované infiltraci z obou vodních toků dochází a že hladiny podzemních vod se v centrech jímání prokazatelně nacházejí výrazně níže (o cca 1 až 4 m) než hladiny v Nové Moravě a v řece Moravě. O existenci indukované infiltrace nepochybují ani odborné posudky, které k veřejnému projednání záměru předložil samotný VaK Hodonín (např. VÚV TGM, 2014), odlišné jsou pouze odborné názory na velikost podílu indukované infiltrace na celkovém množství jímaných vod, kdy posudek VÚV TGM předpokládá menšinový, nikoli většinový podíl. Ing. Vacek naproti tomu, ve studii z roku 1983 hodnotící využitelné zásoby podzemních vod, došel k závěru, že z tehdejších 120 l/s jímaných podzemních vod činí celých 88 % indukovaná infiltrace, především z řeky Moravy.

53


V Nové Moravě se v zájmovém území střídají úseky s rozdílnou hydraulickou funkcí, v podjezí dochází k drenáži podzemních vod obtékajících těleso jezu a rovněž zde dochází k přítoku povrchových vod, i při úplném uzavření jezu zde tak Nová Morava postupně nabývá na vodnosti. Níže po proudu však Nová Morava protíná depresní kužel vzniklý v hladině podzemních vod vlivem vodárenského jímání a v tomto úseku naopak dochází k indukované infiltraci říčních vod do vod podzemních. Jednoznačně o tom svědčí měření stavů hladiny podzemních vod a stavů hladiny ve vodním toku Nové Moravy. K další indukované infiltraci vod říčních do vod podzemních dochází prakticky trvale v přilehlém úseku řeky Moravy. Hladina v řece Moravě se zde vlivem soustavy jezů nachází o 2 až 2,5 m výše, nežli hladina paralelně tekoucí Nové Moravy. Vzniklý hydraulický gradient indukuje proud podzemních vod tekoucích od řeky Moravy k Nové Moravě. Kolmo na tento proud indukovaných vod jsou podél Nové Moravy vybudovány jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever. Tyto jímací řady proto levostranně zachycují indukovanou infiltraci z řeky Moravy a pravostranně z Nové Moravy. Podstata vyjádření: Aktivní zóny záplavového území, odvoz skrývek Ložisko se nachází v aktivní zóně (dokumentace mylně uváděla, že se nejedná o aktivní zónu) záplavového území řeky Moravy, kde jsou předmětné aktivity zakázány (viz § 67 zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění). Posudek již připouští, že se skutečně jedná o aktivní zónu, v průběhu zpracování posudku byl pak na základě toho záměr dokonce přepracován. Technologické a administrativně - sociální zázemí by mělo být umístěno na vyvýšené ploše o rozloze cca 2 ha. Veškerý materiál, který měl být podle původního záměru deponován v blízkosti těžebny, by musel být odvážen mimo aktivní zónu záplavového území, dopravní trasa navíc vede kolem Nové Moravy, v těsné blízkosti jímacích objektů. Odvoz představuje další navýšení dopravní zátěže nad původní záměr, tudíž další možnosti ohrožení prameniště, což je nepřípustné. Komentář zpracovatele posudku: Neuvedení aktivní zóny záplavového území hodnotí zpracovatel posudku jako pochybení v dokumentaci, na které bylo reagováno požadavkem na doplnění údajů o aktivní zóně a upřesnění záměru i vzhledem k existenci aktivní zóny záplavového území. Oznamovatel tyto informace doplnil ve formě detailního vymezení plochy těžby a plochy záměru a také ve formě již citované studie studii zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Nejedná se tedy o přepracování záměru, ale o prostorové upřesnění (nejasné vymezení bylo uváděno v připomínkách k dokumentaci) a doplnění o podmínku situování plochy zázemí nad úrovní Q100, včetně zhodnocení tohoto stavu z hlediska ovlivnění odtokových poměrů. Na základě údajů v dokumentaci a doplněných údajů pak je možno spolehlivě vyhodnotit vliv realizace záměru na odtokové poměry a průběh povodňových stavů. Tento vliv bude nevýznamný. Dokumentace skutečně neuvažuje s odvozem skrývaného materiálu z území. Při uvažované hloubce těžby 13 m (171 m n.m. až 158 m n.m.) může objem skrývek činit až 23 % celkového množství odvezených hmot. Část skrývkových hmot se však použije na výstavbu zvýšeného náspu pro zázemí a dále zejména pro sanaci a rekultivaci (modelace břehů). Proto bude v praxi množství odvezeného materiálu výrazně menší. Odvézt by se měla zejména většina ornice a podorničí (celková mocnost cca 45 cm), která se na rekultivace může použít pouze v omezeném rozsahu. Dále bylo konstatováno, že v odhadu počtu expedičních automobilů existuje jistá rezerva. V dokumentaci uvažované průměrné vytížení 20 t bude v praxi vyšší, uvažované omezení z důvodu nosnosti mostu přes Novou Moravu nebude po rekonstrukci tohoto mostu aktuální. Průměrné vytížení nákladních automobilů v jiných těžebnách štěrkopísku provozovaných 54


oznamovatelem (Čavyně, Hrušovany u Brna, Křenek, Otradovice, Zlosyň, Lipence, Dřenice, Praskačka, Veletov) bylo dle údajů oznamovatale v roce 2012 29 t a v roce 2013 28 t. Z výše uvedeného je zřejmé, že odvoz skrývky výrazně nezvýší v dokumentaci předpokládanou intenzitu dopravy na příjezdové komunikaci k silnici I/54. Tvrzení o tom, že odvozová trasa vede v těsné blízkosti jímacích objektů je nepravdivé. Vzdálenost od nejbližšího objektu jímacího území Bzenec I je cca 390 m a Bzenec III – sever cca 280 m, jímací území Bzenec III je však od trasy komunikace oddělené tokem Nové Moravy s ochrannými hrázemi. Vzdálenost některých jímacích objektů od silnice I/54 je přitom v současnosti významně nižší (cca 150 m). V tomto kontextu je přímé ovlivnění jímacích objektů v důsledku havárie na účelové komunikaci nemyslitelné. Požadavek na zahrnutí celé trasy komunikace do havarijního plánu je zařazen v podmínkách stanoviska. Podstata vyjádření: CHOPAV Otázka CHOPAV je podrobně rozpracovaná ve vyjádření VaK ze dne 22. 11. 2013 a nadále platí v plném rozsahu. Postoj VaK vychází z platné legislativy a stanoviska samotného MŽP ze dne 2. 6. 2008 pod č. j.: 39660/ENV/08.1115/410/08. Takže komentář posudku, že si VaK Hodonín interpretuje znění zákona svým uvedeným způsobem je poněkud úsměvné, poněvadž ve svém vyjádření v podstatě cituje uvedené stanovisko MŽP. Samotná existence dalších těžeben štěrkopísku v CHOPAV dle našeho názoru rozpor s platnou legislativou nevypořádává. Komentář zpracovatele posudku: Tvrzení VaK, že na samém počátku by měla být poptávka po vodohospodářském díle a následná těžba je vlastně cestou k naplnění veřejného zájmu, tj. novému vodnímu dílu, skutečně NV č. 85/1981 Sb. ani citované stanovisko MŽP neobsahuje. Jde o otázku interpretace, přičemž v posudku i ve vypořádání připomínek dalších subjektů je mnohokrát zdůrazněna klíčová role vodoprávního úřadu při posouzení zda „časový postup a technologie těžby budou přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska“. Úloha vodoprávního úřadu je zdůrazněna i ve zmíněném vyjádření MŽP. Existence jiných těžeben v CHOPAV nebyla v posudku uvedena přímo jako důvod pro povolení nové těžby, ale právě pro dokreslení určité nejednoznačnosti ustanovení NV č. 85/1981 Sb., respektive prostoru pro posouzení vodoprávním úřadem. Dále bylo uvedeno, že v případě těžby v CHOPAV se z hlediska vlivů na životní prostředí jedná především o administrativní či legislativní překážku k realizaci záměru, kdy NV č. 85/1981 dovoluje těžbu v CHOPAV jen za určitých podmínek. Zpracovatel posudku se domnívá, že zvolený časový postup a technologie těžby (včetně správně provedené rekultivace) umožní (respektive neznemožňují) následné vodohospodářské využití ložiska. Oznamovatel uvažuje s využitím vody z těžebního jezera pro závlahy okolních zemědělských pozemků, jak je doloženo i vyjádřením společnosti Ostrožsko, a.s. ze dne 4.2.2011. Podstata vyjádření: Další skutečnosti Další skutečnosti z vyjádření ze dne 22.11.2013 považuje VaK za nevypořádané. Zpracovatel posudku i v těchto otázkách považuje za jediné relevantní a podložené argumenty ty, které předkládá zpracovatelka dokumentace. S tímto nelze souhlasit. Opět se VaK opírá o závěry posudků zpracovaných RNDr. Šedou a Ing.Vackem. Komentář zpracovatele posudku: Posouzení zpracované Ing. Vackem (vyjádření k dokumentaci) bylo zpracovatelským týmem posudku zváženo a vypořádání je uvedeno v posudku. Vypořádání aktuálního vyjádření RNDr. Šedy a Ing. Vacka k posudku je uvedeno dále.

55


Za účelem maximální objektivity bylo zadáno i zpracování oponentního hydrogeologického posudku, který potvrdil závěry učiněné v dokumentaci, tedy i v posudku. Vyjádření RNDr. Josefa V. Datla, Ph.D. vedoucího oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka Podstata vyjádření: 1. Obnažení hladiny podzemní vody uvnitř ochranného pásma zdroje podzemních vod výrazně zvyšuje zranitelnost vodárensky využívaného vodního útvaru a iniciují se procesy změny jakostí vody. Jde o změny nežádoucí, protože směřují ke zhoršování jakostních parametrů surové vody. Jímaná voda pro vodárenské účely je většinově původem podzemní voda, podíl indukovaných zdrojů povrchové vody je menšinový a v žádném případě ho nedoporučujeme zvyšovat kvůli možným problémům s úpravou vody. Změna jakostních parametrů surové vody může mít vážný dopad na provoz úpravny vody, která je nastavena na současnou jakost jímané vody. Komentář zpracovatele posudku: S ohledem na skutečnost, že těžební jezero bude od nejbližších jímacích objektů ve směru proudění podzemních vod oddělovat vzdálenost cca 1200 m štěrkopísků (resp. cca 600 m k vodnímu zdroji Bzenec III – sever), nelze výrazné zvýšení zranitelnosti a změnu jakostních parametrů surové vody ve zdroji Bzenec I vlivem vzniku těžebního jezera předpokládat, ve zdroji Bzenec III pak většinu jímaných vod trvale tvoří indukovaná infiltrace od řeky Moravy. Společnost VaK Hodonín v předloženém posudku VÚV TGM připouští podíl indukovaných zdrojů (říčních vod) a jelikož k infiltraci těchto indukovaných zdrojů bez nepříznivých dopadů na kvalitu jímaných vod trvale dochází v mnohem menší vzdálenosti od jímacích objektů (cca 150 – 200 m), nemůže mít ani infiltrace stejných vod ve výrazně vzdálenějším těžebním prostoru nepříznivý vliv. Kvalitu jímaných vod zajišťují čistící filtrační schopnosti štěrkopísků. Podstata vyjádření: 2. Celá širší posuzovaná oblast je součástí CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Jde tedy o oblast s deklarovanými významnými zásobami kvartérních podzemních vod přednostně vyhrazených pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Vodohospodářské zájmy by zde proto měly mít přednost před jinými hospodářskými aktivitami. Zamýšlená těžba je v příkrém rozporu se zájmy vodního hospodářství, protože v jejím důsledku dojde ke zvýšení zranitelnosti využívaného vodního útvaru, a nelze vyloučit zhoršení jakosti jímané vody. Šlo by zároveň o porušení §28, odst. 2, písmeno e) zákona o vodách, kde se v CHOPAV zakazuje odkrytí souvislé hladiny podzemní vody povrchovou těžbou nerostů. Komentář zpracovatele posudku: Přednost vodohospodářského využití před jinými hospodářskými aktivitami nevylučuje, aby mohly existovat vodárenské využití území a těžba štěrkopísků zároveň, pokud tím nejsou vodohospodářské zájmy ohroženy. Ve skutečnosti je takový souběh obou aktivit běžný a k vodárenskému využití jsou bezprostředně využívána i těžební jezera. Existují rovněž odborné studie (mimo jiné studie vypracovaná společností OHGS s.r.o., RNDr. Svatopluk Šeda, kterou si VaK Hodonín přizval jako odborného poradce k veřejnému projednání záměru), které dokládají, že těžba štěrkopísků může dokonce vést ke zlepšení kvality vodohospodářsky jímaných vod. Z citovaného dokumentu RNDr. Šedy (viz podrobněji dále ve vypořádání připomínek od RNDr. Šedy) citujeme: „štěrkovny mohou mít zásadní vliv na jakost podzemní vody a jsou oblasti (například v zemědělsky využívaných lokalitách s převahou orné půdy nebo v oblastech přírodních drenáží podzemní vody s redukčním prostředím), kdy štěrkovny mají významný pozitivní vliv na jakost vod, představují jakousi „přírodní úpravnu vody“

56


a vodárensky je výhodné jejich vodu využívat. Samozřejmě při možnosti eliminace rizik plynoucích z existence otevřené hladiny podzemní vody“. Na území CHOPAV se dále v bezprostředním okolí posuzovaného záměru již nachází řada dalších vodních ploch vzniklých těžbou štěrkopísků, se kterou VaK souhlasil, nebo se proti ní nevyslovil a které nemají negativní vliv na podzemní vody. Byla zahájena těžba na blízké lokalitě Polešovice - Kolébky a nejnověji je odsouhlasen vznik další těžebny na blízké lokalitě Podluží u Moravského Písku, odkud podzemní vody přímo přitékají k jímacímu území Bzenec I a VaK Hodonín s tímto záměrem rovněž souhlasil, resp. požadoval těžbu štěrkopísků realizovat do co největší hloubky. Z uvedených příkladů je tedy zřejmé, že těžba štěrkopísků v podmínkách posuzované lokality i na území CHOPAV přípustná je a při dodržení potřebných podmínek neznamená ohrožení vodních zdrojů. Podstata vyjádření: 3. Místo zamýšlené těžby je součástí aktivního inundačního (záplavového) území, jak bylo vymezeno v příslušném plánu povodí. Jde tedy o území, kde podle § 67 odst. 2 zákona o vodách je zakázáno „těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod...“ Samotná podstata jámové těžby štěrkopísků jednoznačně zhoršuje odtok povrchových vod z území, je tedy v rozporu s požadavkem zákona o vodách. Komentář zpracovatele posudku: Nelze souhlasit s tvrzením, že samotná podstata jámové těžby štěrkopísků jednoznačně zhoršuje odtok povrchových vod. Problematice řešení povodňových stavů a existence aktivní zóny záplavového území je v posudku věnována značná pozornost. Oznamovatel doložil jako doplňující informaci studii zhodnocení proudění povodňových vod (Novotný, 2014). Výsledkem studie je vyhodnocení ovlivnění odtokových poměrů v prostoru pravostranné údolní nivy řeky Moravy výstavbou pískovny Uherský Ostroh v aktualizovaném provedení. Ze srovnání současného stavu odtokových poměrů v území s výhledovým stavem, v rámci něhož je uvažováno s vybudováním pískovny, vyplývá, že vybudováním pískovny nedojde prakticky k žádnému ovlivnění odtokových vod v přilehlém inundačním území. Pískovna nevytvoří s výjimkou zanedbatelné plochy technologického zázemí žádnou překážku proudění povodňových vod. Naopak z výsledků hydrotechnických výpočtů vyplývá, že úroveň hladiny např. padesátiletého povodňového průtoku Q50 dosahuje v profilu silnice I/495 při současném stavu na úroveň kóty 171.50 m n. m., zatímco po vybudování pískovny klesne tato hladina vlivem retenčního prostoru těžební jámy v témže profilu na kótu 171.44 m n. m. Stejnou tendenci vykazují vypočítané kóty hladin i v případě ostatních povodňových průtoků. Příznivé ovlivnění proudění povodňových vod je dáno rovněž vhodným umístěním pískovny mimo soustředění průtoků a směry, kterými je odváděno rozhodující množství povodňových vod a tedy de facto mimo aktivní zónu, pod silnicí I/495, která není v tomto úseku přelévána, jak vyplývá z výkresu příčného profilu PF9. Průtoky povodňových vod jsou v profilu silnice soustředěny do místa mostu přes Polešovický potok a následně do úseku průlehu mezi Polešovickým potokem a Moravským Pískem. Proto se ani v místech vybudovaného náspu s technologickým a administrativně - sociálním zázemím pískovny (1,8 ha na kótě 173,5 m n. m.) nevytvoří nepříznivé hydraulické jevy, které by mohly ovlivnit proudění povodňových vod pravobřežní inundace řeky Moravy. Podstata vyjádření: 4. Povolení těžby v ochranném pásmu vodního zdroje by bylo dále i porušením § 30 odst. 2 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v platném znění. Je zřejmé, že těžba štěrkopísků a její důsledky

57


(hlavně odkrytí hladiny podzemní vody na velké ploše) jsou rizikem pro jakost jímané surové vody, a to v několika směrech: a) Kontaktem s povrchem a atmosférou se změní řada parametrů z hodnot typických pro podzemní vody na hodnoty blízké vodám povrchovým (kolísající teplota sledující teplotu atmosféry, změna redoxních podmínek na oxidační, snížení pH, vyšší bakteriální a další biologické oživení, horší hodnoty zákalu a barvy atd. b) Vyšší zranitelnost obnaženého útvaru podzemní vody bude znamenat vyšší rizika pro vnos antropogenních znečišťujících látek přímo do zvodně, a potažmo i do vodárenských objektů jímajících surovou vodu pro úpravu na vodu pitnou. Jedná se o širokou škálu různých látek v daném území běžně používaných a aplikovaných - hnojiva, pesticidy, ropné látky aj. V současné době je využívaná podzemní voda chráněna vrstvou málo propustných náplavových hlín, kde se díky vysoké adsorpci řada těchto látek zachycuje a neproniká hlouběji (pesticidy, fosforečná hnojiva aj.). Komentář zpracovatele posudku: Jak již bylo uvedeno v rámci vypořádání analogických připomínek, na množství i kvalitativním složení jímaných podzemních vod se trvale podílí indukovaná infiltrace říčních vod z vodních toků Moravy a Nové Moravy (a dalších drobných vodotečí), protékající pouhých 150 m od jímacích objektů (od vodního toku nejbližší soustava Bzenec III - sever). Vznik těžebního jezera ve vzdálenosti několikanásobně větší (1200 m od soustavy Bzenec I, resp. 600 m soustavy Bzenec III - sever), nežli je vzdálenost jímacích objektů od řeky, proto nemůže znamenat významnější zvýšení rizik pro kvalitu jímaných podzemních vod. Kvalita jímaných podzemních vod je zajištěna dostatečnou průsakovou vzdáleností a čistícími filtračními schopnostmi horninového prostředí štěrkopísků. Ochranu kvality jímaných vod ve vodním zdroji Bzenec – komplex je třeba spatřovat především v zajištění kvality říčních vod. Podstata vyjádření: 5. Plán využití vod z těžebního prostoru pro účely zemědělských závlah RNDr. Datel odmítá. Jde o další odběr v ochranném pásmu existujícího vodního zdroje, došlo by tak k porušení § 29 zákona o vodách: „Zdroje podzemních vod jsou přednostně vyhrazeny pro zásobováni pitnou vodou. K jiným účelům může vodoprávní úřad povolit použití podzemní vody, jen není-li to na úkor uspokojování uvedených potřeb.“. RNDr. Datel nepovažuje za možné ohrožovat stávající zdroje pitné vody těžbou a ještě navíc i uvažovat o dalším odběru (ve stejném vodním útvaru a v blízkosti stávajícího vodárenského čerpání) pro jiné než pitné účely. Ten podle platných předpisů nelze povolit. Komentář zpracovatele posudku: Odběr vody z těžebního jezera rozhodně nemůže být na úkor zásobování obyvatel pitnou vodou. To musí být prokázáno v následném řízení, kdy bude rozhodováno o povolení k odběru vody k závlahám. Vzhledem k citlivosti problematiky byla nutnost tohoto posouzení uložena již pro fázi stanovení DP v příslušné podmínce: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 vodního zákona.“. Podstata vyjádření: 6. Na ochranu tohoto významného jímacího území před blízkým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v jihozápadním předpolí jsou již od 90. let vynakládány nemalé státní prostředky. Jejich účelem je zajistit stávající jakost jímané surové vody, což se úspěšně daří. RNDr. Datel proto

58


považuje za velmi nešťastné zahájit v blízkosti těchto zdrojů, do jejichž ochrany investoval stát za posledních 20 let již několik set milionů Kč, další rizikové aktivity. Komentář zpracovatele posudku: Ovlivnění jímacího území kontaminací chlorovanými uhlovodíky v důsledku realizace těžby štěrkopísku je vyloučeno. Z HG studie (Koppová, 2010) vyplývá, že rychlost šíření zbytkové kontaminace Cl-Eth (staré ekologické zátěže) v předpolí pramenišť Bzenec – komplex se v žádné simulované variantě odběru vody nezvýší, naopak při odběru vody ve výši 350 l/s dojde v důsledku poklesu hydraulického spádu ke snížení rychlosti šíření Cl-Eth o jednotky metrů za rok. Podstata vyjádření: 7. Ve vyjádření se souhlasí s odbornými závěry dvou vyjádření zpracovaných společností OHGS s.r.o. a Ing. Z. Vackem, které byly poskytnuty společností VaK Hodonín, a které upozorňují na další a nepříznivé aspekty zamýšlené těžby. Komentář zpracovatele posudku: Viz vypořádání těchto vyjádření. Vyjádření RNDr. Svatopluka Šedy, OHGS s.r.o. (Vypořádání se týká též prezentace uvedené pracovníky OHGS s.r.o. v rámci veřejného projednání, jedná se o stejné připomínky) Podstata vyjádření: Hydraulické parametry horninového prostředí: Rozložení hydraulických parametrů lze získat například vyhodnocením (i modelovým) hydrodynamických zkoušek či dlouhodobých režimních pozorování. Oba přístupy vyžadují v případě modelového zpracování sestavení modelu v režimu neustáleného proudění. Inkriminovaný model, na který se navrhovatel odvolává, byl však sestaven pouze v režimu ustáleného proudění (viz tabulka 15 ve zprávě AQUATEST a.s. z března 2010). Model ustáleného proudění z pohledu dynamiky proudění řeší jen určitý teoretický stav, který nebývá v tak rozsáhlém území, jaké bylo modelem hodnoceno, prakticky nikdy dosažen. Z tohoto důvodu je obvyklé, že po sestavení modelu ustáleného proudění následuje sestavení modelu v režimu neustáleného proudění, který oproti prvnímu jmenovanému již umožňuje postihnout dynamické prvky režimu proudění podzemních vod (např. reakci systému na průchod povodňové vlny či změnu čerpání). Logickým důsledkem sestavení modelu v režimu neustáleného proudění je mj. další zpřesňování hydraulických parametru horninového prostředí. Provedená kalibrace modelu by sice mohla část nejistot v tomto směru eliminovat, avšak pokud by nebyla provedena jen proti záměrům hladin podzemních vod, kdy všechny ostatní parametry modelu mohou být použity jako proměnné - typicky: hydraulická vodivost (koeficient filtrace K) horninového prostředí, infiltrace ze srážek či konduktance okrajových podmínek 3. typu (v případě toků se jedná o konduktanci dnových sedimentů). Z toho je patrné, že proporčním pozměňováním hodnot jednotlivých parametrů v naprosto akceptovatelných a tedy i obhajitelných intervalech, lze získat celou řadu řešení se srovnatelnou (ne-li stejnou) kalibrační odchylkou, což je v tomto případě rozdíl mezi pozorovanými a modelovanými hladinami podzemních vod. Výsledkem je, že takto zkalibrovaný model představuje jen jedno z možných, nikoli jediné řešení. Proto je na základě jakékoliv kalibrované varianty velmi obtížné, ne-li nemožné, přijímat závěry jako jednoznačně deterministické. Komentář zpracovatele posudku: Matematický model je použit jako pomocná metoda k dalším metodám hydrogeologických prací. Nezbytnou součástí studie (Koppová 2010 i 2012) byla i rešerše všech dostupných 59


archivních zpráv a opakovaná hydrologická měření. Závěry matematického modelování jsou plně v souladu se zjištěními těchto prací. Nelze tak souhlasit s tvrzením ve vyjádření, že na základě hydrogeologického modelu jsou přijímány závěry jednoznačně deterministické. K vlastní problematice hydrogeologického modelu lze citovat ze znaleckého posudku (Kněžek, 2012): Metodicky práce řešila okruhy problémů, související s otvírkou a těžbou, systematicky, s použitím archivních i vstupních dat i vlastních měření. Prognózy změn vodního režimu byly získány pomocí matematického modelování. Porovnání modelových a měřených parametrů vypovídá o dobré shodě modelu s měřenými daty. Přestože tento posudek obsahuje některé připomínky k hydrogeologickému hodnocení z roku 2010 (které byly převážně zodpovězeny doplňkem z roku 2012), vlastní hydrogeologický model a jeho využití považuje za korektní. K problematice hydrogeologického modelování je třeba konstatovat, že při návrhu hydrogeologického modelu jsou zdrojem bodová měření, jejichž předvýběrem a následnou extrapolací je vytvářen numerický 3D popis lokality a vždy při hydrogeologickém modelování dochází ke zjednodušení reality, kdy nelze zahrnout někdy i zásadní heterogenity v horninovém prostředí, které nejsou schopny postihnout bodová terénní měření. Jakkoli kvalitně a detailně zpracovaný model lze tak již z principu napadnout jako nepřesný. Tento fakt je pak zdrojem nejčastějšího nepochopení účelu hydrogeologických modelů, jejichž smyslem není dávat konkrétní a zaručené odpovědi (jako v případě fyzikálních modelů), ale poskytovat nástroj, který umožní popsat zásadní děje na lokalitě a testovat různé koncepce přístupu při řešení sanačních problémů, popř. identifikovat kritická místa na lokalitě. Tímto způsobem byl také vytvořený model použit, kdy sloužil jako jeden z nástrojů ověřujících platnost obecných principů, např. o rychlosti proudění na lokalitě při různém množství čerpané vody v jímacích územích, což bylo z pohledu rychlosti šíření případné kontaminace zásadní. Nejčastěji diskutovaná a ve vyjádřeních dotčených orgánů zpochybňovaná problematika velikosti indukované infiltrace byla rovněž řešena zejména ve studii hodnotící využitelné zdroje podzemních vod (Ing. Vacek, 1983) a rovněž s touto studií je matematický model v souladu. Dále je třeba připomenout skutečnost, která zazněla na veřejném projednání, a to, že zpracovatel hydrogeologického modelu měl k dispozici omezená data pro kalibraci modelu od provozovatele jímacích území. Provozovatel neposkytl data o aktuálních hladinách podzemní vody a aktuálním čerpaném množství. Proto bylo rozhodnuto o provedení kalibrace na měřené hodnoty staršího data. Stanovisko pro příslušný úřad obsahuje podmínku zajištění doplnění výsledků matematického hydrogeologického modelu s ohledem na čerpání podzemní vody v hydraulické bariéře s povinností konzultovat výsledky tohoto modelu s provozovatelem jímacího území. Komunikaci provozovatele jímacího území s oznamovatelem je nutno považovat v případě povolení záměru těžby za podstatnou, ne-li nezbytnou. Podstata vyjádření: Konduktance dnových sedimentů: Již bylo zmíněno, že se jedná o jeden ze vstupních parametrů okrajové podmínky 3. typu ve formě „river“ Toto nastavení bylo použito pro modelovou reprezentaci koryta Move Moravy. Model počítá s konstantní konduktancí pro celou délku koryta Nové Moravy od jezu u Uherského Ostrohu až po soutok s Moravou. Neřeší fakt, že tento parametr je proměnný nejen prostorově, kdy jednotlivé úseky toku mohou vykazovat výrazně odlišnou hodnotu tohoto parametru, ale i časově, kdy zejména v průběhu povodňových epizod dochází k „pročištění" 60


říčních koryt, tj. ke snížení mocnosti nebo i úplnému odstranění dnových sedimentů, a v konečném důsledku ke zvýšení konduktance na této okrajové podmínce. Uvedená hodnota hydraulické vodivosti dnových sedimentů 1,24 x 10-6 m/s pochází dle uvedené citace ze závěrečné zprávy k čerpacím zkouškám v jímacím území Bzenec - komplex z roku 1983. Zpracovatel vyjádření si plně uvědomuje, že se pravděpodobně jedná o jedinou hodnotu, která kdy byla pro daný parametr a danou vodoteč stanovena, avšak hodnota konduktance dnových sedimentů v korytě Nové Moravy je pro kvantifikací indukovaných zdrojů podzemních vod, a tím i pro argumentaci o možném (ne)ovlivnění kvality jímaných podzemních vod vodami povrchovými, extrémně důležitá, a proto použití hodnoty tohoto parametru z průzkumu provedeného před třiceti lety lze pro přijímání deterministických závěrů jen těžko akceptovat. Jakákoli změna jeho hodnoty se totiž adekvátně projeví i v modelem vypočtených množstvích indukovaných zdrojů. Komentář zpracovatele posudku: Rovněž k tomuto vyjádření je třeba uvést, že matematický model je použit jako pomocná metoda k dalším metodám hydrogeologických prací a je s jejich závěry v souladu, podrobněji viz vypořádání předchozího bodu. Zpochybňování výsledků modelu ze strany OHGS s.r.o. s uvedením důvodu nezohlednění časoprostorové proměnlivosti hydraulické vodivosti dna Nové Moravy svědčí o nepochopení smyslu a praktické realizace hydrogeologických modelů nebo o účelovosti argumentace. Podstata vyjádření: Data o čerpaných množstvích: Množství indukovaných vod je funkcí čerpání. Provázanost těchto dvou veličin je kauzální a nelze jednu od druhé oddělit. Autor modelu ve své zprávě uvádí, že model byl kalibrován na měřený stav hladin podzemní vody z 12.11.2009. Při tomto měření probíhalo čerpání podzemní vody v jímacím území Bzenec I, Bzenec III – sever a Bzenec III – jih. Přesné informace o množství čerpaných vod v jednotlivých vrtech a hladin podzemní vody ve vrtech za měřené období bohužel nebyly provozovatelem jímacího území poskytnuty, proto bylo pro tento stav uvažováno průměrné čerpání za toto období pro celý rok 2004 – 2008 navýšené o 10 %. Bylo tedy předpokládáno, že sumárně bylo v tomto období na lokalitě čerpáno 190 l/s. Na příslušných jímacích územích byla stanovená čerpaná množství podzemních vod rovnoměrně rozdělena mezi vrty. V modelu je tak založena disproporce mezi pozorovanými hladinami podzemních vod, které jsou do modelu zaneseny formou okamžitého časového snímku, a čerpáním, které je do modelu vloženo jako průměrná hodnota z delšího časového období. I když je tento postup při omezené dostupnosti dat běžný a rozšířený, nelze s ním souhlasit v případě, že výsledky modelu jsou použity k jednoznačné interpretaci, která je tak oprávněně diskutabilní. Komentář zpracovatele posudku: Zvolený postup představuje optimální modelové řešení, protože například stav hladiny podzemních vod v územích široce ovlivněných soustředěným vodárenským jímáním má značnou setrvačnost a nelze tedy hovořit o pouhém časovém snímku platném v jediném okamžiku. Výsledky modelu nejsou použity k jednoznačné interpretaci, jsou použity jako pomocná metoda, která je interpretována v souladu s metodami ostatními. Rozporované údaje o velikosti indukovaných zdrojů vycházejí nejenom z matematického modelování (Koppová 2010, 2012), ale rovněž z dalších podkladů, jako je studie Ing. Vacka z roku 1983, zabývající se stanovením velikosti využitelných zdrojů jímacích území Bzenec I, Bzenec II a Bzenec III. Údaje o velikosti indukovaných zdrojů prezentované v posuzované dokumentaci jsou s touto studií v souladu. Existenci indukované infiltrace dále potvrzují i vyjádření VÚV TGM

61


i RNDr. Šedy přizvanými k projednání dokumentace VaK Hodonín. Není tedy podstatná přesná velikost indukované infiltrace, kterou lze jen obtížně přesně stanovit, ale podstatný je fakt, že tato indukovaná infiltrace existuje a představuje nezanedbatelný (až většinový) podíl na jímaných podzemních vodách. Podstata vyjádření: V předložených materiálech týkajících se založení nové štěrkovny v blízkosti jímacího území není ani zmínka o řešení problematiky možného znečištěni povrchových a podzemních vod pesticidy. Posouzení této problematiky je proto náplní obsáhlejšího textu zařazeného jako bod 2 vyjádření RNDr. Šedy. V úvodu je podána charakteristika těchto látek, historie jejich používání a údaje o spotřebě. Za účelem dokumentovat vliv využíváni pesticidů na kvalitu povrchových a podzemních vod je v dané oblasti správcem povodí tj. Povodím Moravy, prováděn několikaletý monitoring výskytu pesticidů v daných složkách životního prostředí. Dále jsou uváděny údaje z tohoto monitoringu. Z uvedených výsledků monitoringu, který je soustavně prováděn Povodím Moravy a.s.. vyplývá, že daná oblast je již v současné době zatížena přítomností pesticidních látek v povrchových a podzemních vodách i sedimentech. Nejproblematičtějšími pesticidními látkami jsou organochlorové pesticidy a pesticidní látky na bázi triazinů. Vzhledem k tomu, že vodní zdroj podzemní vody využívaný v jímacím území nacházející se v blízkosti štěrkovny využívá m.j. indukované zdroje pocházející z povrchových toků, je riziko ohrožení jakosti vodního zdroje při otevření navržené štěrkopískovny evidentní. Krycí půdní vrstvy jsou základním prvkem v procesu biologického rozkladu pesticidních látek v prostředí. Při jejich odstranění otevřením štěrkopískovny dojde k omezení či zastavení tohoto základního degradačního procesu a negativnímu významnému nárůstu koncentrací pesticidních látek a jejich přímému vnosu do podzemní vody. Zároveň se významné zvyšuje i riziko šíření pesticidů z širšího okolí prostřednictvím splachu a eolického přenosu. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v ploše PHO 2.stupně - vnější část, která je dle současně platných právních předpisů považována za platné OP II. stupně vodního zdroje, nelze v něm povolit činnosti, které by mohly ohrozit jakost vodního zdroje využívaného k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Vzhledem k velmi složité struktuře pesticidů a složitému procesu odbourávání pesticidů z životního prostředí, ve kterém můžou setrvávat až desítky let, je nezbytné na toto riziko reagovat a nedopustit zhoršení jakosti vod využívaných v daném jímacím území. Komentář zpracovatele posudku: Ve vyjádření RNDr. Šedy se předpokládá, že vodní zdroj Bzenec - komplex využívá m.j. indukované zdroje pocházející z povrchových toků. Tato skutečnost je uváděna proto, že v jiných vyjádřeních (VaK Hodonín, MÚ Veselí nad Moravou, Ing. Vacek, ) je tato indukovaná infiltrace odmítána a je tím argumentováno proti posuzovanému záměru. Naznačená problematika pesticidů se jeví jako účelová. Nebyly prezentovány žádné konkrétní hodnoty v zájmovém území. Na veřejném projednání tvrdila pracovnice OHGS, že výsledky analýz pesticidů jsou obchodním tajemstvím, a proto je nemůže zveřejnit. Zájmem VaK Hodonín by mělo být tyto informace zveřejnit a poskytnout i pro zpracování analýz týkajících se záměru. Jestliže jsou obsahy pesticidů v jímacím území nad zákonné limity, jedná se o havárii a mělo by to být adekvátně řešeno. Při těžbě štěrkopísku vznikne vodní plocha, tedy území s nulovým množstvím pesticidních látek aplikovaných na této ploše ve srovnání se stavem, kdy je tato plocha využívána jako zemědělská půda. Splachům pesticidů (jakož i jiných závadných látek) musí být zamezeno vhodně provedenou sanací a rekultivací, jak uvádějí podmínky ve stanovisku. Pro omezení

62


eolického přenosu se jako vhodné opatření jeví zatravnění okolí těžebního jezera a výsadba keřů. V tomto smyslu byla doplněna i podmínka stanoviska. Podstata vyjádření: Ve smyslu požadavku § 20 zákona č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění musí být ochranná pásma vodních zdrojů zapsaná v katastru nemovitostí. Osoba oprávněná k odběru vody tj. Vodovody a kanalizace Hodonín a.s., je povinna připravit podklady nezbytné k tomuto zápisu. Proto byla v říjnu roku 2013 uzavřena smlouva o dílo mezi společností OHGS s.r.o. a společností VaK Hodonín a.s. týkající se zpracování potřebného odborného podkladu v podrobnosti vyhlášky č. 137/1999 Sb. a vyhlášky č. 432/2001 Sb. Nové hranice OP II. stupně vodního zdroje budou navrženy na základě zpracovávaného modelového řešení proudění podzemní vody, které bude mít jak stacionární tak transientní formu. Do modelu je zadána většina dat osoby oprávněné a to nejen z jímacích objektu, ale i z rozsáhlé sítě objektů pozorovacích. Přestože práce bude dokončena k termínu 31.8.2014, již dnes lze konstatovat, že nová štěrkovna se dostává do jímacího účinku jímacího území Bzenec - komplex, což znamená, že přírodní gradient podzemní vody se významně zvyšuje, urychluje se tím proudění podzemní vody a proces případného přenosu kontaminujících látek, přičemž míra tohoto zvýšení je v čase proměnlivá. Je však zřejmé, že celá oblast navrhované těžebny štěrkopísků bude zahrnuta do nového území OP II. stupně a jednou ze zakázaných činností bude narušování nebo odstraňování krycí pudní vrstvy v definované ploše. Je přitom nepochybné, že navrhovaný záměr vzhledem ke svému charakteru tuto činnost naplní a tím pádem bude tato činnost zakázána. Komentář zpracovatele posudku: Posouzení vychází ze stávajícího stavu, který je nadále platný. Existenci ochranného pásma vodního zdroje musí vzít v úvahu příslušný správní orgán v následném řízení o stanovení DP a povolení HČ. Souhrnný komentář zpracovatele posudku k vyjádření RNDr. Šedy: Pro zpracování posudku i pro ověření některých skutečností uváděných ve vyjádření k dokumentaci a k posudku byly zpracovatelským týmem posudku ověřovány a získávány informace z dalších dostupných zdrojů. V rámci této činnosti byly zjištěny skutečnosti, které je třeba na tomto místě uvést. Tyto informace se netýkají přímo posuzovaného záměru, ale dokládají skutečnost, že k obdobné problematice je možno přistoupit různými způsoby. 1. Na internetových stránkách http://www.pasgeo.cz/?q=zaverecna-konference je zveřejněna prezentace RNDr. Svatopluka Šedy s názvem „Vliv štěrkoven na stav hladiny a jakost podzemních vod“ uvedená v rámci konference k projektu OPVK 2.4 PasGeo ve dnech 3. – 4.12.2013 v Blansku - Českovicích. Prezentace se komplexně a objektivně věnuje těžbě štěrkopísku nad i pod hadinou podzemní vody a je sestavena z materiálů společnosti OHGS s.r.o. Jsou zde diskutovány vlivy těžby štěrkopísků na kvalitu i kvantitu podzemních vod a uvedena pozitiva i rizika této činnosti. Mj. se zde uvádí:“Jak je tedy zřejmé, štěrkovny mohou mít zásadní vliv na jakost podzemní vody a jsou oblasti (například v zemědělsky využívaných lokalitách s převahou orné půdy nebo v oblastech přírodních drenáží podzemní vody s redukčním prostředím), kdy štěrkovny mají významný pozitivní vliv na jakost vod, představují jakousi přírodní úpravnu vody a vodárensky je výhodné jejich vodu využívat. Samozřejmě při možnosti eliminace rizik plynoucích z existence otevřené hladiny podzemní vody.“ 2. Společnost OHGS s.r.o. se prostřednictvím RNDr. Svatopluka Šedy vyjádřila jak k záměru těžby štěrkopísků v Uherském Ostrohu (dokument „Posouzení rizika těžby štěrkopísků v severním okolí jímacího území Bzenec - komplex“ 28. 4. 2014), tak k záměru

63


těžby štěrkopísků v dobývacím prostoru Březce („Rozšíření dobývacího prostoru Březce na ložisku štěrkopísků Štěpánov. Část 1 - Hydrogeologické stanovisko ke změně 3a územního plánu SÚ Štěpánov“ ze září 2008). Níže porovnáváme charakteristiky záměrů z hlediska ochrany podzemní vody a stanovisko společnosti OHGS s.r.o. k těmto záměrům. Uherský Ostroh - posuzovaný DP Březce záměr použitá literatura dokumentace záměru „Těžba a dokument „Rozšíření dobývacího úprava štěrkopísku v Uherském prostoru Březce na ložisku Ostrohu 2“ ze září 2013 štěrkopísků Štěpánov. Část 1 Hydrogeologické stanovisko ke změně 3a územního plánu SÚ Štěpánov“, případně dokumentace EIA záměru „Ložisko štěrkopísku Štěpánov; dobývací prostor BŘEZCE“ z června 2007 plocha plánované 23,8 ha 41 ha (str. 14 stanoviska OHGS těžby s.r.o.) mocnost štěrkopísku až 35,0 m 7,1 až 14,0 m maximální hloubka 13,0 m 15,0 m těžby situování těžby ano ano v CHOPAV Kvartér řeky Moravy hydrogeologický 1651 – Kvartér Dolnomoravského 1621 Pliopleistocén rajón úvalu Hornomoravského úvalu – severní část situování těžby v OP ano, leží v OP Bzenec - komplex II. ano, v době zpracování stanoviska vodního zdroje II. stupně vnějším OHGS s.r.o. to bylo PHO II.b stupně společné pro prameniště Štěpánov, Moravská Huzová, Chomoutov a Černovír, aktuálně je to OP II. stupně bez rozlišení (změna rozsahu OP vyhlášena 7. 9. 2011, ve srovnání s původním ochranným pásmem byla plocha v oblasti DP Březce zmenšena, přesto tam DP Březce zasahuje) nejbližší JÚ Bzenec I (Bzenec III sever leží prameniště Chomoutov mimo směr proudění podzemní vody jímané množství povoleno ø 60,0 l/s, max. 85 l/s, ve stanovisku OHGS s.r.o. uveden v roce 2008 odběr ø 38 l/s ø 30,0 l/s, max. 40 l/s, v roce 2012 byl ø odběr 16,7 l/s vzdálenost okraje 1 200 m 1 100 m těžby od nejbližšího (mimo směr proudění podzemní jímacího objektu vody k JÚ Bzenec III - sever je to jímacího území ve 600 m) směru proudění podzemní vody geologické poměry kvartérní fluviální sedimenty kvartérní fluviální sedimenty pro těžbu a jímání podzemních vod Charakteristika

64


Charakteristika K (součinitel hydraulické vodivosti) záplavové území

Uherský Ostroh - posuzovaný záměr 2,6 až 7,9 10-4 m/s

DP Březce 1

10-5 - 1

10-3 m/s

z větší části leží v záplavovém vyhlášena aktivní zóna záplavového území pro Q100, v aktivní zóně ZÚ území vodárenský význam vodohospodářská oblast zásobující ve vyjádření Vodohospodářské území cca 130 000 obyvatel společnosti Olomouc, a.s. k dokumentaci je mimo jiné uvedeno: v zájmové oblasti se nacházejí prameniště Štěpánov, Moravská Huzová, Chomoutov a Černovír, která jsou využívána pro zásobování obyvatelstva v Olomouci, Šternberku a mnoha dalších obcí napojených na Skupinový vodovod Olomouc. navržená opatření v dokumentaci k záměru a v návrhu monitoring je zaměřen na režimní stanoviska je navržen velmi detailní sledování hladiny podzemní a monitoring zahrnující hydrologická povrchové vody s tím, že bude měření, sledování základního zpracován aktualizovaný projekt chemismu podzemních a monitoringu souběžně s modelovým povrchových vod, biologického řešením vývoje režimu podzemních oživení a eutrofizace povrchové vod vody a šíření potenciální kontaminace a vybudování hydraulické bariéry Hodnocení plánované těžby z hlediska ochrany podzemních vod společností OHGS s.r.o. záměr je z hlediska ochrany vytěžení štěrkopískové suroviny na podzemních vod naprosto ploše cca 41 ha bez umělého snížení nepřijatelný hladin podzemní vody a s následnou rekultivací dobývacího prostoru je považováno z hlediska ochrany podzemních vod za realizovatelné s tím, že by měl být rozšířen monitoring stavů hladin podzemní a povrchové vody o sledování její jakosti po dobu trvání záměru a po dobu 5 let od ukončení rekultivace

Přestože se jedná o srovnatelné hydrogeologické poměry a ostatní charakteristiky v místě obou záměrů a o srovnatelné využívání území pro veřejné zásobování obyvatelstva pitnou vodou, považuje společnost OHGS s.r.o. v jednom případě těžbu štěrkopísku za naprosto nepřijatelnou (Uherský Ostroh) a v druhém případě za realizovatelnou (Březce). Výše uvedené skutečnosti nezpochybňují odborné kvality autora připomínek, nicméně vhodně ilustrují možnosti různé interpretace faktů v tak komplexní a složité problematice jakou posuzování vlivů těžby na podzemní vodu je. Vyjádření Ing. Zdeňka Vacka, AQUA – GEA Holešov Podstata vyjádření: Z úvodní kapitoly je třeba poukázat na konstatování Ing. Vacka, že záměr není zhodnocen objektivní a nezávislou formou tak, jak to vyžaduje zákon o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a posudek zpracovaný firmou GET s.r.o. zjevnou tendenčnost zpracovatele

65


záměru spíše umocňuje, než že by tento fakt konstatoval jako základní nedostatek posuzovaného materiálu. Komentář zpracovatele posudku: Záměr je dle názoru zpracovatele posudku zhodnocen objektivně a nezávisle. Komentář příslušného úřadu: Pro rozptýlení obav si nechal příslušný úřad pro vlastní potřebu zpracovat oponentní hydrogeologický posudek, jehož cílem bylo zhodnotit, zda jsou závěry uvedené v dokumentaci a její příloze (hydrogeologická studie společnosti Aquatest a.s.) správné či nikoliv., resp. zda je záměr z hlediska vlivů na podzemní vody akceptovatelný či nikoliv. Tento nezávislý hydrogeologický posudek potvrdil použité metody a závěry učiněné v dokumentaci. Dospěl tedy k obdobným závěrům jako posudek. Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky č. 17 tak, jak jej uvádí komentář na straně posudku 114, a to s tvrzením, že celá vodárenská soustava Bzenec komplex je konstruována tak, aby záměrně docházelo k zasakováni říčních vod do vod podzemních a bez této umělé infiltrace říčních vod se neobejde. Uvádí, že koncepce je zatím taková, že se využívá z celkem bilancovaných využitelných zdrojů pouze menší část, která není závislá na indukovaných zdrojích a na tuto část byla proto dimenzována i stávající úpravna vody v Bzenci - Přívoze. Teprve v další fázi, kdyby bylo potřeba, by se zvyšovaly odběry vody s vyvoláním a využitím indukovaných zdrojů. Dále nesouhlasí s tvrzením v posudku, že hlavní podíl na doplňování zásob podzemních vody má vycezování povrchové vody z odlehčovacího ramene Nová Morava a z řeky Moravy a že se předpokládá, že podíl říčních vod může tvořit až 80 % z celkového množství vodárensky jímaných vod. Uvádí, že koryto Nové Moravy podzemní vodu po většinu roku drénuje. Podzemní voda zde obsahuje vysoké koncentrace železa a v Nové Moravě je jasně patrné rezavými záteky na březích i hnědým zbarvením vody, že původ této vody je z přítoků vod podzemních. Modelování situací úniku vod z Nové Moravy a následné tvrzení, že původ jímaných vod je z indukce z Nové Moravy je nesprávné a vede k nepravdivým údajům. Na základě výše uvedeného je dále poukazováno na neaktuálnost použitých hydrogeologických modelů – toho pro zamezení šíření perchlorové kontaminace i toho z roku 2009 (zřejmě míněn Aquatest, 2010). Komentář zpracovatele posudku: Otázka indukované infiltrace říčních vod do vod podzemních se jeví z hydrogeologického hlediska při posuzování záměru jako klíčová, zpochybňování existence indukované infiltrace a tedy podílu říčních vod na vodárensky jímaných vodách je v předložených stanoviscích zmiňováno jako argument proti posuzovanému záměru. Proto se otázce indukované infiltrace věnujeme podrobněji. Již v roce 1983 vypracoval pro dané území právě Ing. Vacek studii, zabývající se oceněním využitelných zásob podzemních vod. Pro infiltrační oblast jímacích území Bzenec I, Bzenec II a Bzenec III byly do využitelných zdrojů zahrnuty jednak zdroje přírodní a jednak zdroje indukované. Z celkem stanovených využitelných zásob 320 l/s bylo jako přírodní zdroje stanoveno 151 l/s a jako indukované zdroje 169 l/s. Již dnes je tedy jímáno větší množství, něž činí využitelné přírodní zdroje celé oblasti (jímáno je cca 200 l/s) a i kdyby byly jímacími objekty bezezbytku zachyceny veškeré přírodní zdroje (což nelze předpokládat), nutně jsou čerpány i zdroje indukované. Tyto indukované zdroje tvoří větší část z využitelných zdrojů.

66


Zásadní je dále skutečnost, že z tehdy jímaného množství 120 l/s bylo v roce 1983 Ing. Vackem stanoveno, že indukované zdroje tvoří 106 l/s, tj. 88% (15 l/s ze Stolařky a Syrovinky a 91 l/s z Moravy). Konstrukce vodárenské soustavy jímacích objektů tak na principu indukované infiltrace od samého počátku založena je. Při skupinové čerpací zkoušce v množství 559 l/s pak v roce 1983 činily indukované zdroje 355 l/s (64 %) a z toho 114 l/s pocházelo z Moravy a 224 l/s již pocházelo z Nové Moravy. Proto lze oprávněně předpokládat, že při dnešním jímaném množství cca 200 l/s mohou indukované zdroje tvořit až cca 80 %, a to jak z Moravy, tak i z Nové Moravy a dalších toků. Podíl indukovaných zdrojů na jímaných podzemních vodách je tedy v soustavě Bzenec - komplex nezpochybnitelný. Ke stanoveným přírodním zdrojům ve výši 151 l/s je potom třeba uvést, že míra jejich skutečného využití je závislá především na situování jímacích objektů ve vztahu k vodním tokům. Pokud jsou jímací objekty soustředěně situovány v liniích v blízkosti vodního toku Nové Moravy, jako je tomu zejména u soustavy Bzenec III – sever a Bzenec III – jih, nutně dochází k indukované infiltraci i v případě, že jímané množství je nižší, nežli jsou celkové přírodní zdroje oblasti, jelikož vzniklá hydraulická deprese zachycuje pouze malou část proudu přírodních zásob podzemních vod a naopak zasahuje k blízkému vodnímu toku, kde vyvolává indukovanou infiltraci. V celé oblasti mezi řekou Moravou a Novou Moravou se pak nacházejí prakticky jenom indukované zdroje vzniklé přetokem vod od Moravy k Nové Moravě a pouze malou část může tvořit přítok podzemních vod z podloží či infiltrace srážkových vod. Z výsledků opakovaných měření stavů hladiny podzemních a říčních vod v širokém okolí dále jednoznačně vyplývá, že k indukované infiltraci z obou vodních toků dochází a že hladiny podzemních vod se v centrech jímání prokazatelně nacházejí výrazně níže (o cca 1 až 4 m) než hladiny v Nové Moravě a v řece Moravě. O existenci indukované infiltrace nepochybují ani odborné posudky, které k veřejnému projednání záměru předložil samotný VaK Hodonín (např. VÚV TGM, 2014), odlišné jsou pouze odborné názory na velikost podílu indukované infiltrace na celkovém množství jímaných vod, kdy posudek VÚV TGM předpokládá menšinový, nikoli většinový podíl. Rovněž RNDr. Šeda ve svém vyjádření k posuzovanému záměru pro VaK Hodonín předpokládá, že vodní zdroj Bzenec - komplex využívá m.j. indukované zdroje pocházející z povrchových toků. V Nové Moravě se v zájmovém území střídají úseky s rozdílnou hydraulickou funkcí, v podjezí dochází k drenáži podzemních vod obtékajících těleso jezu a rovněž zde dochází k přítoku povrchových vod, i při úplném uzavření jezu zde tak Nová Morava postupně nabývá na vodnosti. Níže po proudu však Nová Morava protíná depresní kužel vzniklý v hladině podzemních vod vlivem vodárenského jímání a v tomto úseku naopak dochází k indukované infiltraci říčních vod do vod podzemních. Jednoznačně o tom svědčí měření stavů hladiny podzemních vod a stavů hladiny ve vodním toku Nové Moravy. K další indukované infiltraci vod říčních do vod podzemních dochází prakticky trvale v přilehlém úseku řeky Moravy. Hladina v řece Moravě se zde vlivem soustavy jezů nachází o 2 až 2,5 m výše, nežli hladina paralelně tekoucí Nové Moravy. Vzniklý hydraulický gradient indukuje proud podzemních vod tekoucích od řeky Moravy k Nové Moravě. Kolmo na tento proud indukovaných vod jsou podél Nové Moravy vybudovány jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever. Tyto jímací řady proto levostranně zachycují indukovanou infiltraci z řeky Moravy a pravostranně z Nové Moravy. Podstata vyjádření: Podzemní voda vodárensky využívaná v jímacích územích Bzenec - Komplex pochází jednoznačně v největší míře z nejvyšší části struktury Hradišťského příkopu, z koryta v počevním izolátoru v neogénním podloží vyplněného propustnými štěrky a písky levantu překrytými 67


fluviálními štěrky. Tato struktura k jihu vyznívá, naopak se otvírá a dále pokračuje k severu, odkud proudí podzemní voda, která se zde vodárensky využívá. Nejvyšší hladiny v této hodnocené zvodni jsou v nivě v oblasti vzdutí vod řeky Moravy u Uh. Ostrohu. Nejbližší nejnižší jsou hladiny podzemních vod v oblastí jímání, např. ve studnách v jímacích územích Bzenec I a Bzenec III sever. Ve směru proudění podzemních vod od severu k jihu, z míst nejvyššího potenciálu do míst jímání zde leží oblast posuzované štěrkovny. Ing. Vacek považuje za naprosto evidentní, že podzemní voda nalézající se v místě štěrkovny vzdálené jen několik stovek m od vodárenských studní přitéká k vodárenským studnám a je tedy již vodárensky využívaná. Konkurenční jímání, např. pro závlahy, o kterém se záměr i posudek jako o neškodné věci zmiňuje, považuje bez výrazného negativního vlivu na množství vodárensky využitelných zdrojů za naprosto vyloučené. Komentář zpracovatele posudku: Jak je výše podrobně komentováno, z bilančních hodnocení (Ing. Vacek 1983) i z výsledků hydrogeologických měření (Koppová 2010, 2012) vyplývá, že jímané podzemní vody pocházejí z podstatné části (dle dostupných podkladů z většiny) z indukovaných zdrojů. Tím je zároveň dáno, že vodní zdroj Bzenec – komplex je jen málo citlivý na případný lokální odběr podzemních vod v okolí (např. vlivem výparu z vodní hladiny ve štěrkovišti), jelikož tyto změny bezprostředně kompenzuje přítok indukovaných podzemních vod. V tomto ohledu jsou obavy o nedostatečnou vydatnost vodního zdroje Bzenec – komplex neopodstatněné a s ohledem na konstrukci vodního zdroje umožňující indukovanou infiltraci lze do budoucna jímaná množství i navyšovat jak je plánováno, aniž by toto jímání bylo ohrožováno existencí těžeben štěrkopísků. Každé navýšení jímaného množství však bude znamenat i navýšení podílu indukované infiltrace a hlavním faktorem určujícím kvalitu jímaných vod bude, stejně jako dnes, vzdálenost jímacích objektů od vodních toků a kvalita říčních vod. Odběr vody z těžebního jezera přitom nemůže být na úkor zásobování obyvatel pitnou vodou. To musí být prokázáno v následném řízení, kdy bude rozhodováno o povolení k odběru vody k závlahám. Vzhledem k citlivosti problematiky byla nutnost tohoto posouzení uložena již pro fázi stanovení DP v příslušné podmínce: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 vodního zákona.“ . Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky uvedené na str. 117 pod bodem 5., která se týká kvality vod v jezeře štěrkoviště u lokality Bzenec III sever. Za podstatné považuje závažná zjištění, že nejen, že dochází k postupnému a zcela zákonitému oživování vod jezera štěrkovny, ale že se zde podle zjištění usazují organizmy, které do budoucna představují závažnou hrozbu pro kvalitu využívaných vod. Nic na situaci nemění, že za poměrně krátkou dobu 20- ti let se situace nejeví zatím kritickou. Podstatné je zjištění nepříznivého trendu a možného negativního vývoje. Jednou otevřené jezero štěrkovny zde přetrvá stovky a tisíce let a i v této době zde patrně mohou být lidé závislí na stávajících vodních zdrojích. Posuzujeme vytěžení štěrku a rozsáhlé otevření hladiny podzemní vody, což je nevratný zásah, který bude působit po nepředstavitelně dlouhou dobu. Poznámka o srovnatelnosti či nesrovnatelností budoucího jezera a jezera stávajícího po těžbě štěrku, kterou posudek vyvrací, není pro věc podstatná. V zásadě se posudek zjištěním doloženého oživení vod jezera jako podstatného negativního jevu vyhýbá a jeho vypořádání se tak s naší námitkou zcela míjí. Komentář zpracovatele posudku: Přestože je citovaná námitka (bod 5) založena právě na srovnání velikosti staré štěrkovny a nového těžebního záměru, je zde již nyní uváděno, že to není skutečnost podstatná. 68


Co se týká dalšího srovnání obou vodních ploch a případné existence či neexistence litorálního pásma, v podmínkách pro sanaci a rekultivaci uvedených ve stanovisku je jednoznačně za prioritní považováno dosažení a udržení příznivého stavu kvality vody: „prioritním cílem musí být zajištění příznivé jakosti vody v těžebním jezeře, a to i na úkor zájmů týkajících se přírody, resp. druhového bohatství v rámci budoucího stavu území dotčeného těžbou“. Při zpracování všech dokumentů k sanaci a rekultivaci musí být toto respektováno, přičemž se za nezbytnou považuje i konzultace souhrnného plánu sanace a rekultivace s vodoprávním úřadem. Z hydrogeologické studie (Koppová, 2012) vyplývá, že kvalita vody ve staré štěrkovně je hodnocena jako dobrá dle vyhlášky č. 98/2011 Sb. Voda nevykazuje závadnou míru eutrofizace, závadný výskyt manganu, dusíku, fosforu a železa. Podstatný a ve vyjádření nerozporovaný fakt je, že stará štěrkovna se nachází pouze cca 350 m od jímacích objektů Bzenec III - sever. Přesto není prokázáno žádné ovlivnění vodního zdroje způsobené existenci staré štěrkovny. Minimální vzdálenost navrhované těžby od jímacích objektů je v případě jímacího území Bzenec III 600 m, nejedná se však o směr proudění podzemní vody a v případě jímacího území Bzenec I pak více než 1 km. Na příkladu starého štěrkoviště, vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi ale i jiných lokalitách pískoven a štěrkoven v ČR je zřejmé, že je možno vhodně provedenou sanací a rekultivací dosáhnout ve vytěžené pískovně příznivé kvality vody i z dlouhodobého hlediska (viz dále i vypořádání následujícího bodu). Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky na straně 117 pod bodem 6. ohledně vadné argumentace v záměru použitím nesprávného údaje o kvalitě vod v jezerech v Ostrožské Nové Vsi. Naše námitka se dotýká i nevhodného způsobu rekultivace s literárními pásmy s hnízděním ptactva na který posudek nereaguje. O tom, že se voda z jezera štěrkoviště nebude vodárensky využívat, jak uvádí posudek, není sporu. Tato voda se již vodárensky využívá nedalekými jímacími územími Bzenec- Komplex. Komentář zpracovatele posudku: Vyjádření blíže nespecifikuje zmíněný nesouhlas, ani které údaje o kvalitě vod v Ostrožské Nové Vsi jsou nesprávné. Není to zřejmé ani z vyjádření k dokumentaci, kde se pouze uvádí: „Kdo zná dlouhodobé problémy s oživením vody v tomto Vodárenském jezeře jistě potvrdí jaký problém představoval pro kvalitu vody tak zvaný Ptačí ostrov. Jaké problémy představuje pro kvalitu vody nárůst oživení mikroorganizmy i dalšími vodními živočichy. Hydrogeologická studie (Koppová, 2012) naopak využívá i výsledky z analýzy kvality vody ve vodárenském jezeře (Sedláčková, Duras, 2006), a tyto výsledky i přesvědčivě interpretuje a dává do souvislosti s nově získanými daty ze starého štěrkoviště. Z této studie je možno mj. citovat: „V jímacím území Ostrožská Nová Ves se jedná o tzv. vodárenské jezero, které vzniklo po těžbě štěrkopísku a od roku 1978 je využíváno jako vodárenský zdroj a k rekreačnímu rybolovu. Druhé z jezer, tzv. těžební jezero, je dosud využíváno k těžbě a k rekreačnímu lovu ryb a neintenzivně i ke koupání. V suchých obdobích je z něj přečerpávána voda do jezera vodárenského a nadlepšována tak jeho hydrologická situace. Výsledky monitoringu těžebního jezera z roku 2006 nasvědčují tomu, že těžba působí na vodní ekosystém oligotrofizačně - jílové částečky patrně sorpcí na svůj povrch „vychytávají“ sloučeniny fosforu, čímž snižují jejich už tak velmi nízké koncentrace. Neustále se usazující jílové částice udržují povrch sedimentu bez organických látek, což znamená také nízkou spotřebu kyslíku procesy v sedimentu probíhajícími, a tedy dobré kyslíkové poměry v celém vodním sloupci. Voda v jezeře nevykazovala žádné známky eutrofizačních trendů, ani 69


známky mikrobiální kontaminace. Také vodárenské jezero se vyznačovalo dlouhodobě velmi dobrou jakostí vody bez jakékoliv známky eutrofizačních trendů. Klíčovými faktory zajišťujícími dobrou jakost vody jsou v případě tohoto jezera - infiltrace podzemní vody bohaté Fe, které váže fosfor z vody i v sedimentu a dále morfologie jezera příznivá pro velkoplošný růst ponořených vodních rostlin (vodní makrovegetace je dominantním činitelem, který určuje charakter celého ekosystému). Doplňkově se uplatňuje vliv příznivého chemismu vody (vyšší KNK4,5 umožňuje srážení CaCO3 v letním období s případnou koprecipitací sloučenin fosforu) a také hojná přítomnost mlže slávičky mnohotvárné, která disponuje silnou filtrační kapacitou. K výše uvedenému je možno (i v souvislosti s předchozím bodem) uvést jako příklad lokalitu Kluk u Poděbrad. Zde probíhá dlouhodobě těžba štěrkopísků v koexistenci s jímáním pitných vod. Vodárenskou soustavou je jímána směs vod podzemních s infiltrovanými říčními vodami analogicky k situaci v navrhovaném DP Uherský Ostroh. V ochranném pásmu vodního zdroje se nachází celkem 4 těžební jezera vzniklá odtěžením štěrkopísků pod hladinou podzemní vody. Na třech jezerech již byla těžba ukončena, čtvrté jezero je těženo. Jezera jsou zároveň využívána k rekreaci. Z dokumentů těžební společnosti a provozovatele jímacího území je zřejmé, že vodárenské využití území není existencí těžby štěrkopísků jakkoliv omezeno či ohroženo. V kontextu výše uvedeného je podstatná formulace podmínek stanoviska, mj.: Pro fázi stanovení DP zajistit zpracování souhrnného plánu sanace a rekultivace, ve kterém bude v návaznosti na technické podmínky vyplývající z dobývání precizován harmonogram a věcný obsah průběžného postupu sanace a rekultivace pozemků dotčených dobýváním, včetně vegetačních úprav, s tím, že prioritním cílem musí být zajištění příznivé jakosti vody v těžebním jezeře, a to i na úkor zájmů týkajících se přírody, resp. druhového bohatství v rámci budoucího stavu území dotčeného těžbou. V projektu budou proto respektovány především následující zásady: a) Úpravu území orientovat na převažující hydrickou rekultivaci v kombinaci s řízeným i spontánním vznikem různorodých stanovišť s orientací na vytvoření makrofytového charakteru jezera, tj. podmínek pro velkoplošný růst ponořených vodních rostlin. b) V úměrném rozsahu zajistit i vytvoření příbřežních pásem a mokřadu zajišťujících existenci vodních a na vodu vázaných rostlin a živočichů. Přímý požadavek na vytvoření litorálního pásma ani ostrovů zde není, naopak je uváděna formulace, že prioritním cílem musí být zajištění příznivé jakosti vody v těžebním jezeře, a to i na úkor zájmů týkajících se přírody, resp. druhového bohatství v rámci budoucího stavu území dotčeného těžbou. Dále je požadována konzultace Souhrnného plánu sanace a rekultivace s příslušným vodoprávním úřadem, s orgánem ochrany přírody a s orgánem ochrany ZPF. V této souvislosti je zřejmé, že konkretizace způsobu sanace a rekultivace bude provedena i dále v průběhu zpracování příslušných dokumentů (Souhrnný plán sanace a rekultivace – povinná příloha návrhu na stanovení DP, plán rekultivace pro účely odnětí pozemků ze ZPF a plán sanace a rekultivace jako kapitola 1.6. POPD). Ve všech stupních projektové dokumentace se příslušné orgány státní správy budou k problematice vyjadřovat, respektive uvedené dokumenty schvalovat. Podmínku ve stanovisku je tedy třeba chápat jako rámec, který je pro zpracování výše uvedených dokumentů postačující.

70


Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky na straně 117 pod bodem 7. ohledně podstatného snížení propustnosti kolektoru v průtočném profilu umístěním výsypky odtěžených povrchových hlín na břehy. V generelu přitéká k jímacím územím Bzenec I a Bzenec III - sever podzemní voda ve velké míře přes prostor štěrkovny. Na tom nic nemění radiální charakter proudění v bližším okolí jímacích území Zatěsňováním štěrku v průtočném profilu doje k zmenšení průtočné plochy a tím k omezení množství protékajících vod ze zdrojové oblasti. Komentář zpracovatele posudku: Kromě prostého nesouhlasu zde opět nejsou uvedeny bližší podrobnosti ani údaje dokládající tvrzení. Problematika kolmatace břehů těžebního jezera i k kombinaci s extrémně nízkými stavy hladiny podzemní vody byla v hydrogeologické studii (Koppová, 2012) řešena, a to i na základě požadavku znaleckého posudku (Kněžek, 2012). Se závěry lze souhlasit: Nově zpracovaná varianta proudového modelu počítající s budoucí kolmatací břehů jezera štěrkoviště prokazuje snížení bezpečnostního rizika pro JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever při potenciálním úniku kontaminace do prostoru štěrkoviště. Další varianta proudového modelu, uvažující vliv extrémně nízkých stavů hladiny podzemní vody na čerpání v JÚ, neprokázala problém s omezením vydatnosti vrtů jímacího území. U variant s vyšším množství čerpaných vod (260 – 350 l/s) bylo možné pozorovat podstatné zvětšení dosahu 20denní deprese, a to až o cca 200 m. Vypořádání uvedené v posudku je považováno za správné: Šířka průtočného profilu štěrkovnou, jehož hydraulické vlastnosti mohou být těžbou pozměněny, je vzhledem k rozsáhlému radiálnímu systému proudění podzemních vod k vodním zdrojům hydraulicky nevýznamná a jak vyplývá z modelových posouzení, nijak se neprojeví na celkové bilanci jímaných podzemních vod. Případné změny hydraulických vlastností v prostoru štěrkovny se projeví pouze lokálními změnami proudění podzemní vody v bezprostředním okolí štěrkovny, na kvalitě a kvantitě jímaných vod se tyto změny neprojeví. Podstata vyjádření: Připojená poznámka v posudku k námitce pod bodem 7. o tom, že na kvalitě a kvantitě jímaných vod se tyto změny neprojeví, je považována za nedoloženou a nedoložitelnou. Naše zkušenost je taková, že do podobných nekontrolovatelných výsypek mohou být skrytě nelegálně umísťovány i nebezpečné odpady. Komentář zpracovatele posudku: Výše uvedené konstatování vyplývá přímo z výsledků hydrogeologického posouzení. Naopak lze považovat za nedoložitelnou spekulaci poznámku o nelegálním umísťování nebezpečných odpadů do těžebního jezera. Podstata vyjádření: Ve vyjádření je uveden nesouhlas s vypořádáním námitky na straně 118 pod bodem 10. Podstata námitky je, že v oblasti štěrkovny hodnocená stabilita protipovodňových hrází vychází z mylných předpokladů. Jedná se zejména o situace při povodních. Argumenty v tomto směru posudek nevyvrací. V posudku uvedené údaje o směrech proudění vod k jímacím územím, která jsou řádově vzdálenější než břeh budoucí štěrkovny ohledně stability hrází, nejsou nijak relevantní. Jak je zřejmé, kromě směru proudění, který záměr uvedl nesprávně, jde zejména o vytvořený hydraulický spád, a to zejména při povodních. Posudek vadný údaj ze záměru nekoriguje, a proto stabilitu hráze nijak neobhájil. K tomuto bodu je dále

71


poznamenáváno, že interpretovat údaj o tom, že proudění vod, myšleno hlavně v mezních stavech při povodňové situací nebo naopak při Nové Moravě bez napouštěné povrchové vody, je kolmé na linie hrází, jako doklad o původu vod v běžném období, nelze. Argumentace ve vypořádání posudku uvedené k výše uvedenému bodu 8. je mylná. Posudek zcela nesprávně používá naše konstatování o směrech proudění kolmo k linii toku Nové Moravy pro zdůvodnění původu využívaných vod. Je nutné uvést, že Nová Morava je jako odlehčovací kanál využívána pro odvedení Moravních vod při vyšších a povodňových stavech tak, aby nedošlo k jejich vybřežení. Přitom dochází po krátkou dobu k sycení podzemních vod z toku Nové Moravy. Tyto situace jsou však v roce jen pouhou krátkou výjimkou z dlouhého období, kdy je horní jez pro napouštění Nové Moravy uzavřen. Po většinu doby tak Nová Morava povrchovou vodu vycezovat nemůže. Komentář zpracovatele posudku: Vznik dostatečně vzdáleného těžebního jezera nemůže mít ani za povodňových stavů vliv na změnu hydraulického gradientu působícího na hráze Nové Moravy a tedy ani na samotnou stabilitu hrází. V tomto smyslu má na změnu hydraulického gradientu vliv spíše vodárenské jímání podzemních vod, které vytváří hydraulickou depresi a zvyšuje hydraulický sklon. V úseku, kde Nová Morava protíná tuto hydraulickou depresi směřuje dle výsledků hydrogeologických a hydrologických měření proudění podzemních vod kolmo od linie vodního toku k jímacím objektům Přesto byla jako podmínka realizace záměru zařazena do stanoviska povinnost aktualizace posouzení (Julínek, 2010) s ohledem na zmíněné skutečnosti. Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky na straně 118 pod bodem 11. Posudek se zde zabýval připomínkou ohledně záměrem navržené ochranné hydraulické bariéry. Připomínka byla koncipována jako ukázka nesmyslnosti podobného návrhu. Pro snížení hladiny vody pod úroveň stropního izolátoru by při specifické vydatnosti v desítkách litrů bylo potřeba jímat množství v řádu stovek l/s. Podobný koncept ochrany je považován proto nadále za naprosto nereálný. Nesouhlasí se s stvrzením v posledním odstavci k tomuto bodu. „hydraulický princip fungováni vodního zdroje Bzenec - komplex je dlouhodobě založen na jímání uměle indukované infiltrace vod z Nové Moravy“. Nová Morava je po většinu roku bez napouštěné povrchové vody, podzemní vodu naopak často sama drénuje. Rozhodně nepředstavuje zdroj indukované vody. Komentář zpracovatele posudku: Nejedná se o infiltraci pouze z Nové Moravy, ale i z řeky Moravy a dalších vodních toků. Skutečnost, že hydraulický princip fungováni vodního zdroje Bzenec - komplex je dlouhodobě založen na jímání velmi podstatné části uměle indukované infiltrace říčních vod, je však jednoznačná. Při veškerých variantách hodnocení využitelných zásob podzemních vod, provedeného v roce 1983 Ing. Vackem, představovala indukovaná infiltrace zásadní podíl a například z tehdy jímaného množství 120 l/s podzemních vod, tvořila indukovaná infiltrace až 88 % (především z řeky Moravy). Soustavy jímacích objektů Bzenec III – jih a Bzenec III – sever se nacházejí mezi vodními toky Moravy a Nové Moravy a prakticky veškeré z nich jímané podzemní vody jsou proto pod vlivem indukované infiltrace. U soustavy Bzenec I tvoří indukovaná infiltrace rovněž podstatnou část, a to v důsledku dosahu hydraulické deprese k vodnímu toku Nové Moravy a z širšího pohledu i v důsledku existence jezu na Moravě u počátku Nové Moravy, způsobujícího obtékání a infiltraci říčních vod do vod podzemních.

72


Stanovisko obsahuje podmínku, aby v rámci další přípravy záměru bylo zajištěno doplnění výsledku matematického modelu (použitého v příslušné studii společnosti AQUATEST a.s., březen 2010) tak, aby bylo stanoveno nutné čerpané a případně zasakované množství podzemní vody v hydraulické bariéře s cílem vytvořit dostatečnou depresi, zabraňující šíření potenciální kontaminace za bariéru, pro množství vody odebírané v jímacího území Bzenec I, Bzenec III - sever a Bzenec III - jih ve výši 260 l/s a 350 l/s. Výsledky matematického modelu konzultovat se společností Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., a pokud to vyplyne z výsledků modelu, doplnit navrženou hydraulickou bariéru příslušným počtem vrtů. V souvislosti s výše uvedeným upozorňujeme na skutečnost, že například při zkoumaném jímání celkem 559 l/s podzemních vod ze zdrojů Bzenec I, Bzenec II a Bzenec III v rámci hodnocení využitelných zásob (Ing. Vacek 1983) představovala indukovaná infiltrace celkem 355 l/s, z toho indukovaná infiltrace z Nové Moravy činila 244 l/s. Aktuálně uvažovaná množství vodárenského jímání 260 l/s a zejména 350 l/s vysoce přesahují stanovené využitelné množství přírodních zdrojů 151 l/s (Ing. Vacek 1983) a uvedené navýšení jímaného množství by se stalo na úkor navýšení indukované infiltrace říčních vod do vod podzemních. Tuto skutečnost opět považujeme za doklad, že o kvalitě jímaných vod jak nyní, tak i v budoucnu, rozhoduje především vzdálenost jímacích objektů od vodních toků a kvalita říčních vod, nikoliv existence těžebních jezer nacházejících se v několikanásobně větší vzdálenosti. Podstata vyjádření: Ze stejného důvodu Ing. Vacek nesouhlasí i s poslední větou odstavce vypořádávajícího námitku pod bodem 11. Proudění využívaných podzemních vod přes prostor zamýšlené těžby štěrku považuje nadále za rizikové pro kvalitu jímaných vod. Vody zde budou poškozeny praním suroviny, ukládáním skrývky do vody a budou ohroženy činností mechanizmů. Dojde zcela jistě i k negativní změně kvality vod v důsledku jejího proslunění, oteplení a prokysličení. To totiž nevede jen k možnému nechtěnému oživení, ale i k chemickým a fyzikálním změnám zejména včetně destabilizace rozpuštěného železa a manganu a tím nepředvídatelným potížím při distribuci a následující úpravě jímaných vod. Oproti dnešní stabilní kvalitě podzemní vody se jedná o evidentní nepřípustnou změnu podmínek ochrany podzemních vod k horšímu. Hodnocení typu přípustné, nevýznamné a přijatelné je pouze subjektivním pohledem zpracovatele záměru a objednaného hydrogeologického hodnocení zatíženého jak uvedeno výše řadou zásadních omylů. Na rozdíl od posudku jej v žádném případě nepovažujeme za odpovídající nebo dokonce doložené, a to právě pro zásadní pochybení pří hodnocení původu využívaných vod. Komentář zpracovatele posudku: Přes prostor těžby štěrkopísků budou proudit podzemní vody indukované z Nové Moravy a z řeky Moravy v důsledku vodárenského jímání a v důsledku přítomnosti jezu na počátku Nové Moravy. Kvalita vod ve štěrkovně bude vyšší, než kvalita říčních vod, jelikož dochází k čištění proudících podzemních vod (původně říčních) průsakem přes štěrkopísky. K dalšímu čištění podzemních vod bude docházet v pokračování proudění podzemních vod v úseku od štěrkovny směrem k vodnímu zdroji Bzenec I a tento průsakový úsek je několikanásobně delší (až 1200 m) nežli například úsek mezi Novou Moravou a vodním zdrojem Bzenec III – sever (200 m). Je proto zřejmé, že vznikem těžebního jezera nemůže dojít k významnému vlivu na kvalitu jímaných podzemních vod, kterou určuje především vzdálenost jímacích objektů od vodních toků a kvalita říčních vod. Praním těženého materiálu se budou usazovat částice, které jsou již dnes součástí horninového prostředí a nedojde tak k vnosu nových látek. K uvedeným změnám fyzikálních a chemických parametrů rozpuštěného železa a manganu pravděpodobně docházet bude, ale předpokládat lze v tomto smyslu spíše pozitivní vliv na kvalitu vod, obdobně jako ve svém výše uvedeném textu hodnotí pozitivní vliv těžby štěrkopísků na kvalitu podzemních vod RNDr. Šeda: „štěrkovny mohou mít zásadní vliv

73


na jakost podzemní vody a jsou oblasti (například v zemědělsky využívaných lokalitách s převahou orné půdy nebo v oblastech přírodních drenáží podzemní vody s redukčním prostředím), kdy štěrkovny mají významný pozitivní vliv na jakost vod, představují jakousi „přírodní úpravnu vody“a vodárensky je výhodné jejich vodu využívat. Samozřejmě při možnosti eliminace rizik plynoucích z existence otevřené hladiny podzemní vody“. Právě u vod s přítomností rozpuštěného železa a manganu lze očekávat jejich koagulaci a příznivou sedimentaci s pomocí jemnozrnné frakce vzniklé procesem praním štěrkopísků. Dále lze uvést, že běžně existují příklady, kde jsou vody z těžeben štěrkopísků přímo využívány pro vodárenské účely a těžba štěrkopísků zde existuje ve vzájemné podpoře s vodárenským jímáním. Podstata vyjádření: Ing. Vacek nesouhlasí s vypořádáním námitky na straně 118 pod bodem 12. Posudek nijak nereaguje na upozornění na možnost kontaminace mnohem nebezpečnějšími látkami než jsou ropné látky. Ze zkušeností posledních let to mohou být spady nebezpečných chemických látek nebo radioaktivní spady. Posudek uvádí, že návrh základních podmínek pro sanaci a rekultivaci jsou uvedeny v návrhu stanoviska. Musíme však konstatovat, že posudek relevantní podmínky řešící podstatu naší námitky neuvádí. Naopak posudek ve vypořádání i k tomuto bodu znovu opakuje nesmyslný argument o původu vod z Nové Moravy, která je však po většinu roku bez napouštěné povrchové vody a vodu proto nevycezuje. Komentář zpracovatele posudku: V obecné a spekulativní námitce nejsou blíže specifikovány „zkušenosti posledních let“, tj. o jaké látky z jakého zdroje a v jakém množství by šlo. Pokud takové spady existují v posledních letech, jedná se o běžnou situaci, která se plošně týká území ČR a všech útvarů povrchových vod, včetně těch využívaných k zásobování obyvatel pitnou vodou (v ČR převažuje zásobování z povrchových zdrojů). Taková situace je považována za běžnou a nejsou proti ní činěna žádná opatření. Dále lze opět k této problematice uvést, že v souvislosti s existencí staré štěrkovny i s vodním tokem Moravy a Nové Moravy, stejně tak jako s existencí vodní nádrže Pláňavy, nejsou výše uvedené obavy v současnosti nijak řešeny, ač jsou vzdálenosti k jímacím objektům u těchto vodních útvarů mnohdy významně nižší. Otázka infiltrace říčních vod do vod podzemních již byla podrobně řešena na více místech. Je pravdou, že se nejedná pouze o infiltraci z Nové Moravy, ale rovněž z řeky Moravy a dalších drobných vodních toků. V Nové Moravě se v zájmovém území střídají úseky s rozdílnou hydraulickou funkcí, v podjezí na počátku Nové Moravy dochází k drenáži podzemních vod obtékajících těleso jezu a rovněž zde dochází k přítoku povrchových vod (Dlouhá řeka), i při úplném uzavření jezu zde tak Nová Morava postupně nabývá na vodnosti. Níže po proudu však Nová Morava protíná depresní kužel vzniklý v hladině podzemních vod vlivem vodárenského jímání a v tomto úseku naopak dochází k indukované infiltraci říčních vod do vod podzemních. Měření stavů hladiny podzemních vod a povrchových vod v Nové Moravě (Koppová 2010, 2012) opakovaně za různých hydrologických stavů prokázalo, že se hladina vody v Nové Moravě v zájmovém úseku nachází výše, než hladina podzemních vod v jejím okolí a tato hladina podzemních vod směrem od Nové Moravy postupně klesá do center jímacích oblastí. V centrech jímání se hladina podzemních vod nachází o 1 m (Bzenec I) až 2.5 m (Bzenec III – jih) níže, než je hladina v Nové Moravě. Opakovaně je tak prokázáno, že Nová Morava v úseku, kde protíná hydraulickou depresi vyvolanou vodárenským jímáním, dotuje podzemní vody.

74


K další indukované infiltraci vod říčních do vod podzemních trvale dochází v přilehlém úseku řeky Moravy. Hladina v řece Moravě se zde vlivem soustavy jezů nachází o 2 až 2,5 m výše, nežli hladina paralelně tekoucí Nové Moravy a více něž o 4 m výše než v centrech jímání (Bzenec III – jih a Bzenec III – sever). To indukuje proud podzemních vod tekoucích od řeky Moravy k Nové Moravě. Jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever jsou vybudovány kolmo na tento proud indukovaných vod, podél Nové Moravy. Tyto jímací řady Bzenec III - jih a Bzenec III - sever proto levostranně zachycují indukovanou infiltraci z řeky Moravy a pravostranně z Nové Moravy. Podstata vyjádření: Na okraj se uvádí, že srovnání záměru otevřít štěrkovnu s podmínkami mělké povrchové nádrže Pláňavy není správné. Povrchová voda této nádrže Pláňavy není v kontaktu a s využívanou podzemní vodou. Dno nádrže je tvořeno mocnou vrstvou málo propustných povodňových hlín. Komentář zpracovatele posudku: Komunikace povrchových vod v nádrži Pláňavy s podzemní vodou se v odborných studiích předpokládá, byť v omezeném rozsahu (Koppová 2010). Existenci vodní nádrže Pláňavy je potřeba považovat za srovnatelné riziko, jako posuzovaný záměr těžby štěrkopísků, resp. pokud nádrž Pláňavy riziko nepředstavuje, nepředstavuje jej ani posuzovaný záměr těžby štěrkopísků. 17. Občanské sdružení Egeria ze dne 2. 5. 2014 Podstata vyjádření: k bodům 1, 2 a 3: Neúplný výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů, Nedostatečné posouzení záměru v celém rozsahu a možnost udělení výjimky dle § 28 odst. 3 vodního zákona Hodnocení autora posudku pokládá OS za nesprávné, výčet rozhodnutí a úřadů je neúplný, jelikož zde absentuje rozhodnutí o výjimce dle § 28 odst. 3 vodního zákona a Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad. Posouzení otázky zda-li časový postup a technologie těžby budou přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska závisí na výsledku správního uvážení příslušného orgánu, kterým je Ministerstvo životního prostředí. Těžko si však představit, že by takové uvážení mohlo proběhnout mimo správní řízení o výjimce, bez možnosti dotčených osob hájit svá práva a oprávněné zájmy. Udělení výjimky je podle našeho názoru předběžnou otázkou pro stanovení dobývacího prostoru i dalších řízení. Předpoklad autora posudku o nepotřebnosti výjimky považuje OS za nesprávný a žádá Ministerstvo životního prostředí, aby vyjádřilo svůj právní názor, zda je k realizaci záměru potřebné správní rozhodnutí o výjimce dle § 28 odst. 3 vodního zákona, či nikoliv. OS dále namítá, že pokud plánované zavlažování nebylo zpracováno v dokumentaci EIA, pak ani nelze konstatovat, že těžba štěrku je mu přizpůsobena (jak to vyžaduje nařízení vlády) a nebo že mu nic nebrání, jak to tvrdí dokumentace i posudek. Je logické, že bez stanoviska EIA k vodohospodářskému využívání nemůže být vydáno žádné správní rozhodnutí. Dle názoru OS nelze možnost následných zemědělských závlah posuzovat nijak jinak než podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Tento zákon v příloze č. 1 (kategorii I, bodu 1.2 a v kategorii II bodu 1.8) explicitně uvádí odběry vody jako záměry vyžadující povinné posouzení. Proto nelze tvrdit, že odběry vody pro zemědělské zavlažování jsou možné a přitom je neposoudit. Záměr tedy nebyl posouzen v celém kontextu, jde o rozpor s § 5 odst. 2 zákona, dle nějž se mají u dlouhodobého záměru jeho jednotlivé etapy posuzovat samostatně a v kontextu vlivů záměru jako celku. Též příloha zákona předpokládá posouzení kumulace s jinými záměry (realizovanými,

75


připravovanými i uvažovanými). Podle § 5 odst. 4 zákona má posuzování záměru zahrnovat i vyhodnocení předpokládaných účinků navrhovaných opatření. To znamená, že v procesu EIA mělo být vyhodnoceno i předpokládané následné vodohospodářské využívání vzniklého jezera k závlahám. Komentář zpracovatele posudku: Autor posudku předně předpoklad o nepotřebnosti výjimky dle §28 odst. 3 vodního zákona v posudku nikde nevyslovil. Výčet navazujících rozhodnutí uvedený v dokumentaci je hodnocen jako v podstatě správný. Zdůrazněno je, že základními povolujícími rozhodnutími jsou stanovení dobývacího prostoru a povolení hornické činnosti (nikoliv činnosti prováděné hornickým způsobem), které bude vydávat Obvodní báňský úřad. K tomu lze konstatovat, že ve fázi zpracování dokumentace EIA principielně ani nemohou být známa úplně všechna potřebná rozhodnutí či stanoviska, jejich potřeba může být zřejmá až v průběhu procesu EIA či až v rámci příslušných správních řízení, kdy si je vyžádají správní orgány. Co se týká problematiky následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, zde autor posudku vychází ze stanoviska MŽP, ředitele odboru legislativního č.j. 79013/ENV/07 ze dne 29.10.2007, ze kterého lze citovat: „Podle § 28 odst. 2 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v chráněných oblastech přirozené akumulace vod v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod. Rozsah těžby a provádění jiných zemních prací jev tomto případě stanoven v § 2 písm. e) nařízení vlády č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polička pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Zákaz se podle citovaného ustanovení nevztahuje na těžbu: štěrků, písků a štěrkopísků, budou-li časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska, v kamenolomech, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, všech druhů uhlí, nedojde-li k narušení důležitých funkcí území z hlediska ochrany životního prostředí a ostatních vyhrazených nerostů, nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha. Vodním zákonem tedy není zakázána jakákoliv těžba, ale těžba přesahující rozsah uvedený v citovaném ustanovení nařízení vlády č. 85/1981 Sb. Okolnosti konkrétního případu (tj. například zda při těžbě štěrkopísků budou časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska) je třeba projednat s příslušným vodoprávním úřadem. Pokud rozsah stanovený nařízením vlády č. 85/1981 Sb. nebude zamýšlenou činností dodržen, podléhá tato činnost povolení výjimky s předchozím souhlasem vlády (viz § 28 odst. 3 vodního zákona). Pojem „následné vodohospodářské využití ložiska" uvedený v § 2 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 85/1981 Sb. je třeba vztáhnout především ke způsobům užívání vod v souladu s vodním zákonem a k účelu vodního zákona. Vodohospodářské využití je obecně řečeno takové využití daného území, které je v souladu s vodním zákonem resp. ke kterému lze vydat příslušné správním akty podle vodního zákona. Především půjde o povolení k nakládání s vodami (§ 8 vodního zákona) a o povolení k vodním dílům (§ 55 vodního zákona). Při vydávání těchto povolení musí vodoprávní úřady vždy respektovat účel vodního zákona. Podle § 1 vodního zákona je jeho účelem chránit povrchové a podzemní vody, stanovit 76


podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl, dále též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Předpokládané vodohospodářské využití prostoru ložiska, k němuž bude vodoprávní úřad vydávat povolení (souhlas) podle vodního zákona, musí být v souladu i s ostatními právními předpisy, zejména pak předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny. Konkrétní způsob vodohospodářského využití bude posuzován vodoprávním úřadem i dotčenými orgány v rámci výše uvedených správních řízem vedených podle vodního zákona“. Z výše uvedeného je zřejmé, že konkrétní způsob vodohospodářského využití bude posuzovat příslušný vodoprávní úřad (MěÚ Uherské Hradiště). V případě, že rozsah stanovený NV č. 85/1981 Sb. nebude dodržen (tj. zda při těžbě štěrkopísků nebudou časový postup a technologie těžby přizpůsobeny možnostem následného vodohospodářského využití prostoru ložiska) podléhá činnost povolení zmíněné výjimky. V posudku je vysloven názor, že zvolený časový postup a technologie těžby (včetně správně provedené rekultivace) umožní (respektive neznemožňují) následné vodohospodářské využití ložiska. Oznamovatel uvažuje s využitím vody z těžebního jezera pro závlahy okolních zemědělských pozemků, jak je doloženo i vyjádřením společnosti Ostrožsko, a.s. ze dne 4.2.2011. Pro účely posuzování vlivů na životní prostředí je tato skutečnost dostačující. V dokumentaci chybí posouzení možnosti následného vodohospodářského využití prostoru ložiska z hlediska vlivů na ŽP. Na druhou stranu samotný odběr vody však není součástí záměru, záměr končí rekultivací a předáním vzniklé vodní plochy k dalšímu užívání. Není proto známo jaké množství vody a v jakém režimu by se z jezera odebíralo, což v podstatě znemožňuje i posouzení tohoto stavu. Dokumentace EIA v tomto smyslu klade důraz na správně provedenou sanaci a rekultivaci tak, aby byla zabezpečena vhodná kvalita vody pro možnosti následného vodohospodářského využití. Případné budoucí vodohospodářské využití (čerpání vod), pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Zpracovatel posudku si je vědom tohoto rozporu, kdy by bylo vhodné posoudit budoucí stav odběru vody, který však není součástí záměru, pouze je legislativou požadováno, aby způsob realizace záměru (časový postup a technologie těžby) byly následnému budoucímu stavu (vodohospodářskému využití) přizpůsobeny. Vzhledem k uvedenému rozporu zpracovatel posudku zařadil do stanoviska podmínku: „Pro další fázi přípravy projektu (stanovení DP) zajistit odborné hydrogeologické posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera k závlahám. Toto posouzení předložit vodoprávnímu úřadu v rámci žádosti o souhlas dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. Zde je třeba uvést, že vodoprávní souhlas dle §17 bude muset oznamovatel získat vzhledem k umístění záměru v ochranném pásmu vodního zdroje a tak je zajištěno, že dojde k posouzení případného odběru již před započetím záměru těžby. O povolení k vlastnímu odběru by mohl přitom oznamovatel (nebo kdokoliv jiný) žádat až v horizontu dotěžení ložiska, tj. 16 roků. Z výše uvedeného je zřejmé, že rozhodovat o tom, zda jsou naplněny podmínky dané NV č. 85/1981 Sb. pro těžbu v CHOPAV, bude především vodoprávní úřad, proces EIA nemá k tomu optimální nástroje. Podmínky pro následné vodohospodářské využití vytěženého prostoru, tj. podmínky pro případný odběr vody k závlahám (režim a množství čerpání) musí stanovit vodoprávní úřad při udělení povolení k nakládání s povrchovými vodami.

77


Zmíněnou podmínku zařazenou do stanoviska, tak lze chápat v tomto smyslu jako maximální až nadstandardní řešení. Dokumentace EIA se především musí vyrovnat s faktem, že lokalita leží v ochranném pásmu 2. vnějším vodního zdroje, to lze považovat za „silnější“ stupeň ochrany než umístění v CHOPAV. To znamená, že veškeré posouzení je směřováno k charakterizaci vlivů na tento zdroj a k návrhu opatření k minimalizaci či eliminaci těchto vlivů. Podstata vyjádření: k bodům 4 a 5: Nesprávný předpoklad o původu jímané pitné vody, nerespektování odborných názorů a princip předběžné opatrnosti, Absence objektivity a nestrannosti Autor vyjádření nesouhlasí s hodnocením vlivů na podzemní vody uvedeném v dokumentaci, které je v posudku akceptováno. Hladina podzemní vody v prostoru navrhovaného štěrkoviště je dle OS vyšší, než hladina vody ve studních, už z tohoto faktu vyplývá ohrožení, protože voda teče z kopce dolů. Přitom hlavní směr proudění podzemních vod v posuzované oblasti je přibližně od severu směrem k jihu, protože takto je vyspádováno území Dolnomoravského úvalu. Dále jsou uvedeny citace ze studie K-GEO (Příloha č. 7 dokumentace, Kleinová 2008): „Z provedeného režimního měření a následně vytvořených hydroizohyps je zřejmý generelní směr proudění podzemní vody od SV k JZ, resp. od VSV k ZJZ (na levém břehu Nové Moravy).“ a „Z průběhu hydroizohyps je v západní části zájmového prostoru patrný vliv čerpání vodních zdrojů v jímacím území Bzenec I a prokázána drenážní funkce Nové Moravy za daného vodního stavu.“. Těmito citacemi je dokládán fakt, že Nová Morava podzemní vodu drénuje, nikoliv, že dochází k vcezování z Nové Moravy. Na základě vyjádření Ing. Vacka k dokumentaci EIA je dokladován fakt, že Nová Morava nevytváří trvalou hydraulickou bariéru. I na základě výše uvedeného OS namítá, že posudek se nevypořádal se vším co v řízení vyšlo najevo a že nerespektuje jiné odborné názory a zásadu předběžné opatrnosti, na které je založena ochrana životního prostředí. Zpracovatel posudku si z několika různých názorů odborných osob náhodou osvojil názory preferované investorem a odmítl názor hydrogeologa Ing. Zdeňka Vacka, pak těžko lze hovořit o tom, že něco bylo „věrohodně" doloženo. Je to pouze názor proti názoru. Autor posudku svým hodnocením věrohodně doložil jen to, že není objektivní a nestranný. Komentář zpracovatele posudku: Posudek je dle názoru hodnotitele podložen exaktními výsledky hydrogeologických a hydrologických prací a měření. V případě dvou protichůdných názorů je potřebné jeden z nich odmítnout. V daném případě se nejedná o neodůvodněné odmítání jiných názorů, ale o kvalifikovanou práci s exaktními podklady. Řadu odborných názorů Ing. Vacka, které například zazněly i v průběhu veřejného projednání záměru v Uherském Ostrohu skutečně je třeba odmítnout, jako např. vyslovený názor, že štěrkopísky nemají žádnou čistící filtrační schopnost, nebo že průtok v řece Moravě činí v době minim pouze desítky litrů. Názor, že na jímaných podzemních vodách se nepodílí indukovaná infiltrace, byl rovněž odmítnut na základě opakovaných přesných měření (Koppová 2010, 2012) a na základě odborných studií, včetně studie Ing. Vacka z roku 1983, zabývající se oceněním využitelných zásob, kde je podíl indukované infiltrace jasně doložen a činí většinové množství. Komentář příslušného úřadu: Přes tuto skutečnost bylo ze strany příslušného úřadu zadáno zpracování oponentního hydrogeologického posudku, jehož cílem bylo zhodnotit, zda jsou závěry uvedené v dokumentaci a její příloze (hydrogeologická studie společnosti Aquatest a.s.) správné či nikoliv., resp. zda je záměr z hlediska vlivů na podzemní vody akceptovatelný či nikoliv.

78


Tento nezávislý hydrogeologický posudek potvrdil použité metody a závěry učiněné v dokumentaci. Dospěl tedy k obdobným závěrům jako posudek. Podstata vyjádření: k bodu 6: Opomenutí faktoru času a zvláštnosti jezera, nezodpovězení řady otázek OS namítá, že není jasné, jaká míra rizika havárie jímacího území je podle autora posudku nevýznamná, či přijatelná, zda jednou za rok, nebo jednou za milion let. Odstranění krycí vrstvy hlín, vytěžení štěrku a vytvoření jezera je nevratným zásahem a pokud se havárie může stát (což nikdo nevyloučil), tak v průběhu věčnosti k ní patrně dojde, je to jen otázkou času. Jezero je poměrně uzavřený ekosystém a pokud dojde k havárii, mohou být její následky na podzemní vody dlouhodobé i trvalé na rozdíl od havárie ve vodním toku, kde se případné znečištění může rychle rozptýlit. Tyto faktory času a zvláštnosti jezera autor posudku nereflektuje. Z dokumentace, ani z posudku se nepodařilo zjistit, kdo bude odpovědný za monitoring, riziko havárií a jejich sanaci (v průběhu a zejména po ukončení těžby). OS předpokládá, že těžař štěrk vytěží, prodá a odejde, může i právně zaniknout, ale problém v území zůstane navždy. Podle údajů z katastru nemovitostí dotčené pozemky skupuje firma TOMI - písek s.r.o. (IČ: 26445930), která formálně není totožná s oznamovatelem záměru (IČ: 49495950), vlastník tedy po ukončení těžby nebude mít s těžařem „nic společného". Problém odchodu, či zániku oznamovatele a doby po ukončení realizace záměru návrh stanoviska EIA rovněž neřeší. Z dokumentace ani posudku se nepodařilo zjistit, kdo bude po ukončení těžby střežit a bránit vstupu do oploceného dobývacího prostoru a kdo zde bude odpovědný za ochranu jezera před znečištěním, údržbu krajiny a vyloučení rudealizace. Z dokumentace ani posudku se nám nepodařilo zjistit, jaký má být konečný stav prostoru po rekultivaci, zejména jaký typ biotopu má být mimo vodní plochu (zda les, trvalé travní porosty, orná půda, nebo něco jiného). Komentář zpracovatele posudku: K otázce délky trvání a vratnosti vlivů je třeba konstatovat, že vlivy byly v dokumentaci relevantně vyhodnoceny i s ohledem na délku trvání. Přestože jsou některé vlivy charakterizované jako trvalé (v souvislosti se vznikem otevřené vodní hladiny) je související riziko hodnoceno jako nevýznamné, resp. přijatelné. Některé vlivy jsou naopak spojeny zejména s obdobím těžby, tj. jsou dlouhodobé nikoliv trvalé. Jedná se např. o riziko spojené s havárií a případnou kontaminací podzemní vody. Opatření přijatá pro minimalizaci těchto vlivů se pak týkají pouze období těžby (havarijní plán, biologicky odbouratelné oleje v mechanismech apod.). Faktor času je v dokumentaci dostatečně reflektován. Za monitoring, předcházení rizika havárií a jejich sanaci v průběhu těžby (včetně sanace a rekultivace) je jednoznačně odpovědný oznamovatel, respektive těžební organizace. Tyto povinnosti budou jednoznačně zakotveny v příslušné dokumentaci k provozu záměru schválené orgány státní správy (Plán otvírky, přípravy a dobývání, Plán sanace a rekultivace, Plán likvidace, Provozní řád, Havarijní plán, Povodňový plán apod.). S oplocením těžebny se neuvažuje ani v průběhu těžby. Ostraha je uvažována pouze v období těžby. Zrušení dobývacího prostoru bude možné až po dotěžení zásob ložiska a provedení sanace a rekultivace. Po ukončení sanace a rekultivace a zrušení dobývacího prostoru budou práva a povinnosti určená vlastnictvím příslušných pozemků. Majitelé pozemků budou zodpovědní za stav svého majetku. Z tohoto pohledu je rozhodující navržený způsob sanace a rekultivace, při jehož realizaci se předpokládá trvalé zachování přijatelné kvality vody v těžebním jezeře. Základní popis způsobu sanace a rekultivace je uveden v dokumentaci na str. 15 – 17. Požadavky na navrženou sanaci a rekultivaci a požadavek na koordinaci s příslušnými

79


orgány státní správy při jejím návrhu jsou uvedeny v podmínkách stanoviska. Konkretizace způsobu sanace a rekultivace bude provedena až v průběhu zpracování příslušných dokumentů (Souhrnný plán sanace a rekultivace – povinná příloha návrhu na stanovení DP, plán rekultivace pro účely odnětí pozemků ze ZPF a plán sanace a rekultivace jako kapitola 1.6. POPD). Rámec pro zpracování těchto dokumentů je přitom jednoznačně dán podmínkami obsaženými ve stanovisku. Dále je v podmínkách stanoviska uveden požadavek na pravidelný monitoring vody a biologický monitoring. Na základě výsledků monitoringu bude prováděna průběžná precizace sanačních a rekultivačních opatření. Proces EIA primárně neřeší majetkoprávní vztahy. Nicméně z výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že p. František Jampílek (oznamovatel záměru) je spolumajitelem a jednatelem zmiňované společnosti TOMI – písek s.r.o. Podstata vyjádření: k bodu 7: Nedostatečnost posouzení rizik a nevypořádání relevantních námitek OS namítá nedostatečné vypořádání vyjádření hydrogeologa Ing. Zdeňka Vacka ze str. 12 – 18. Co se týče rizik havárií, OS postrádá v dokumentaci i posudku hodnocení jednotlivých typů rizikových událostí, které by mohly ohrozit kvalitu vody v jezeře: může dojít např. k vandalismu, neoprávněnému ukládání odpadu, sabotáži, teroristickému útoku, jaderné havárii, nebo válečnému útoku s použitím jaderných, příp. biologických zbraní. S ohledem na nevratnost navrhovaného odkrytí hladiny podzemní vody by měly být i málo pravděpodobná rizika zváženy. Komentář zpracovatele posudku: Posudek Ing. Zdeňka Vacka byl přiložen k vyjádření VaK Hodonín a v rámci reakce na toto vyjádření bylo reagováno i na skutečnosti uvedené v posudku, které byly z části převzaty též do vlastního vyjádření VaK. Hodnocení rizika Ing. Vackem uvedené na zmiňovaných stranách vychází z předchozího textu, kde jsou rozporované závěry dokumentace EIA, na tento text bylo v posudku adekvátně reagováno. Odkaz na další potřebu hodnocení rizik těžby štěrkopísků např. v souvislosti s jadernou havárií či válečným útokem za použití jaderných či biologických zbraní má obstrukční povahu. Podstata vyjádření: k bodu 8: Nejasné sanační čerpání Návrh stanoviska v jedné z podmínek pro fázi provozu počítá se sanačním čerpáním. Není ale zřejmé, kam bude znečištěná voda čerpána a jak s ní má být naloženo. Komentář zpracovatele posudku: Nakládání s čerpanými vodami bude předmětem vodoprávního řízení a předmětem havarijního plánu, stejně jako tomu musí být u dalších zdejších těžeben či obdobných činností. Podrobnosti sanačního čerpání tak budou dále dořešeny v dalších fázích přípravy záměru. Havárii, která by mohla mít vliv na kvalitu jímaných vod ve vodním zdroji Bzenec – komplex však v souvislosti s běžným provozem posuzované těžby štěrkopísků prakticky nelze předpokládat s ohledem na zvolenou technologii těžby, navrhovaná opatření a vzdálenost od vodních zdrojů. V tomto smyslu lze zmíněné úvahy o havarijním čerpání považovat za ryze teoretické a například silnice I/54 téměř se dotýkající PHO I stupně vodního zdroje Bzenec I a PHO II stupně vnitřní vodního zdroje Bzenec III by musela představovat řádově vyšší riziko havárie. I přes velmi vysokou hustotu provozu na této silnici a malou vzdálenost cca 120 m od nejbližšího vodního zdroje nepředstavuje tato silnice významné riziko, z čeho lze usuzovat, že ani těžební jezero vzdálené 1200 m ve vztahu k vodnímu zdroji Bzenec I nepředstavuje ohrožení vodního zdroje.

80


Podstata vyjádření: k bodu 9: Neřešení invazních druhů rostlin Návrh stanoviska neřeší problém invazních druhů rostlin, lze se předpokládat, že těžební prostory nejspíše osídlí křídlatka a javor jasanolistý, což jsou nežádoucí druhy a bylo by proto vhodné jim v šíření bránit. Komentář zpracovatele posudku: Vytěžené plochy budou ihned přeměněny na vodní hladinu, břehy budou po dotěžení průběžně rekultivovány. Vzhledem k minimu odkrytých ploch a absenci deponií ornice a ostatní skrývky je uvedené riziko minimální. Riziko bude dále sníženo správně navrženou a provedenou sanací a rekultivací. Stanovisko obsahuje podmínku pravidelného biologického monitoringu a dokumentace sukcesních procesů a z něho vyplývající průběžné precizace prováděných sanačních a rekultivačních prací. Podstata vyjádření: k bodu 10: Nelogické rozpory, matení veřejnosti Nelogický rozpor je spatřován v tom, že na jedné straně posudek uvádí, že následné vodohospodářské využití není předmětem záměru, ale na straně druhé pro něj stanovuje podmínku v návrhu stanoviska. Dále je namítáno, že fakticky se ke kontroverznímu využívání vody schyluje, protože voda z jezera nepřímo napájí i studně. Bez znalosti a posouzení množství a způsobu plánovaných odběrů vody z jezera k závlahám přece nelze předpokládat, že tyto odběry nebudou na úkor přednostního zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Dále je namítáno, že odběrům pro zemědělské závlahy brání řada překážek, v prvé řadě to, že nebyly posouzeny z hlediska vlivů na životní prostředí, a to ani samostatně, ani i v kumulaci s těžbou stěrku, což je nedostatkem tohoto procesu. Nutnost posouzení jsme vysvětlili v bodu 2 tohoto vyjádření. Autor posudku na str. 70 uvádí, že: „Zákon č. 254/2001 Sb. nezakazuje těžbu štěrkopísku v CHOPAV.“. S touto úvahou nesouhlasíme a považujeme ji za matoucí, odůvodnění viz bod 1. Komentář zpracovatele posudku: Odůvodnění požadavku na posouzení způsobu a podmínek odběru vody z těžebního jezera je uvedeno u vypořádání bodu č. 1, 2 a 3. Jedná se o nadstandardní požadavek, který reaguje na přijatá vyjádření k dokumentaci. Samotnou možnost odběru vody k závlahám v budoucnu nelze zpochybňovat. Podmínky k tomu budou vytvořeny právě vznikem těžebního jezera s volnou hladinou. Požadované posouzení by mělo odpovědět na otázku v jakém množství a v jakém režimu je možno čerpat, aby k případnému odběru na úkor zásobování obyvatelstva pitnou vodou nedošlo. Odběr vody k závlahám přitom skutečně není součástí záměru, jak již bylo uvedeno ve vypořádání k bodu č. 1, 2 a 3. Případné budoucí čerpání vod, pokud se bude jednat o předmět posuzování podle zákona č. 100/2001 Sb., bude před jeho realizací nutné podrobit procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Co se týká věty, že zákon č. 254/2001 Sb. nezakazuje těžbu štěrkopísku v CHOPAV, je v daném vyjádření poněkud vytržena z kontextu. V posudku jsou zcela konzistentně uvedeny legislativní souvislosti. Zákaz uvedený v § 28 odst. 2 písm. e platí v rozsahu stanoveném NV č. 85/1981 Sb., tj. není absolutní. Toto, včetně citace příslušného ustanovení NV č. 85/1981 Sb. je srozumitelně uvedeno na několika místech v posudku.

81


Podstata vyjádření: k bodu 11: Nevyhodnocená nulová varianta Nezávislý posudek by se měl věnovat také nulové variantě, což se v daném případě nestalo. Zde by bylo na místě konstatovat, že neprovedení záměru vychází z hlediska posuzovaných vlivů zdaleka nejlépe. Plánovaný prostor těžby štěrku se nachází nad jímacími studněmi vodního zdroje, který zásobuje pitnou vodou více než 100 tisíc obyvatel. Jímací území dobře slouží stanovenému účelu a nebylo by moudré kvůli těžbě štěrku riskovat, že se změnou v území něco pokazí. Komentář zpracovatele posudku: Přestože to zákon č. 100/2001 Sb. exaktně nepožaduje, je nulová varianta v dokumentaci uvedena v souvislosti s hodnocením převážné většiny nejdůležitějších vlivů záměru. U akustického a imisního posouzení se jedná o stávající pozaďové neovlivněné hodnoty, které jsou v rozptylové i hlukové studii uvedeny. U hodnocení vlivů na vody je nulová varianta uvažována jak při zhodnocení vlivu na proudění povodňových vod, tak v hydrogeologickém modelu, tj. při hodnocení vlivu na jímací území Bzenec-komplex. Je zřejmé, že každá těžební činnost už ze své povahy s sebou přináší určité negativní vlivy. Srovnání nulové a projektové varianty bude z tohoto hlediska prakticky vždy preferovat nulovou variantu, a to nejen u tohoto typu záměru, ale prakticky u většiny posuzovaných záměrů. Účelem procesu EIA tedy není v tomto případě samotné srovnání variant, ale pomocí údajů o nulové variantě zhodnocení velikosti a významnosti vlivů varianty projektové. Toto bylo v dokumentaci provedeno se závěrem, že realizace záměru je při dodržení navrhovaných podmínek možná. Ve stanovisku jsou podmínky realizace dále upřesněny. Podstata vyjádření: k bodu 12: Chybějící číslování podmínek Ve stanoviscích EIA bývá dobrým zvykem jednotlivé podmínky pro různé fáze záměru číslovat, aby bylo možné na ně v následných řízeních jednoduše odkazovat. V posudku uvedený návrh stanoviska však toto číslování postrádá a tím následné projednávání zbytečně ztěžuje. Komentář zpracovatele posudku: Chybějící číslování podmínek v posudku je technická chyba, za kterou se zpracovatel posudku na veřejném projednání omluvil. Ve stanovisku jsou podmínky číslovány.

82

PŘÍLOHA Č. 1 ke stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru

Recommend Documents