,
ENERGETICKY
v
"V
REGULACNI URAD
Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava
Sp. zn. KO-02194/2014-ERU
V Praze dne ll. března 2014
Č. j. 02194-3/2014-ERU
PŘÍKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný správní orgán podle ust. § 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, v příkazním řízení podle ust. § 150 zákona Č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vedeném pod sp. zn. 02194/2014-ERU, s účastníkem řízení, kterým je společnost Elektroprogres Hranice, spol. s r. o., se sídlem Hranice I - Město, Mostní 689, PSČ 753 Ol, IČ: 45196541 ve věci podezření ze spáchání správního deliktu podle ust. §91a odst. 1 písm. m) energetického zákona, rozhodl
takto: I. Účastník řízení, společnost Elektroprogres Hranice, spol. s r. o., se sídlem Hranice I Město, Mostní 689, PSČ 753 Ol, IČ: 45196541, se tím, že v rozporu s ust. § 68 odst. 3 zákona Č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, prováděl dne 19. července 2013 vochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Hranice, ulice Havlíčkova Č. p. 136, zemní výkopové práce související s výstavbou díla "Hranice, Pod Křivým, Králová, NNK, číslo stavby IV-12-8007606 (trvalý travní porost) a 2093/19 (trvalý travní porost) v kat. území Hranice" s využitím strojního mechanizmu (bagr typu KUBOT A KXI0l), přičemž došlo k poškození nízkotlakého plynovodu IPE DN 63 a tím k porušení zákazu poškození plynárenského zařízení činností v ochranném pásmu, dopustil spáchání
správního deliktu podle ust. § 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona. II.
Podle ust. § 91a odst. 4 energetického zákona se účastníkovi řízení, společnosti Elektroprogres Hranice, spol. s r. o., se sídlem Hranice I - Město, Mostní 689, PSČ 753 Ol, IČ: 45196541, za spáchání správního deliktu podle ust. § 91 a odst. 1 písm. m) energetického zákona ukládá pokuta ve výši 20 000 Kč (slovy: dvacet tisíc korun českých), která je splatná do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, Na Příkopě 28, 11003 Praha 1, Č. ú. 19-2421001/0710, variabilní symbol 02414.
III.
Podle ust. § 79 odst. 5 zákona Č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 6 vyhlášky Č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého
výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se účastníku řízení, společnosti Elektroprogres Hranice, spol. s r. o., se sídlem Hranice I -
Město, Mostní 689, PSČ 753 01, IČ: 45196541, ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši paušální částky 1 000 Kč (slovy: jeden tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a to na účet Energetického regulačního úřadu vedený u České národní banky, Na Příkopě 28, 110 03 Praha 1, č. ú. 19-2421001/0710, variabilní symbol 02414.
Odůvodnění: I. Úvod
Dne 15. října 2013 zahájil Energetický regulační úřad (dále jen "Úřad") podle ust. § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, kontrolu ve věci poškození nízkotlakého plynovodu IPE DN 63 dne 19. července 2013 vochranném pásmu plynárenského zařízení vobci Hranice, ulice Havlíčkova č. p. 136. Kontrola byla provedena na základě pověření správního orgánu pod č. j. ze dne 9. září 2013, vydaného podle ust. § 9 téhož zákona. V průběhu kontroly shromáždil kontrolní orgán podklady pro zjištění stavu věci v souladu s ust. § 3 zákona č. 50012004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), na základě kterých vyhotovil dne 15. prosince 2013 Protokol č. _, č. j. . Po prostudování podkladů obsažených v kontrolním spisu sp. zn. správní orgán k závěru, že není pochyb o tom, že se předmětného jednání dopustila společnost Elektroprogres Hranice, spol. s r. o., se sídlem Hranice I - Město, Mostní 689, PSČ 753 01, IČ: 45196541, (dále jen "účastník řízení"), přičemž i ostatní skutečnosti jsou dostatečně zjištěny, a přístoupil v souladu s ust. § 150 správního řádu k vydání příkazu.
II. Popis skutkového stavu Při kontrole bylo zjištěno, že účastník řízení jako zhotovitel části díla "Hranice, Pod Křivým, Králová, NNK, číslo stavby IV-12-8007606 (trvalý travní porost) a 2093/19 (trvalý travní porost) v kat. území Hranice" prováděl dne 19. července 2013 na základě objednávky č. 51266502 vystavené dne 21. června 2012 společností SIGNALBAU a. s. v postavení odběratele, výkopové práce v obci Hranice, ulice Havlíčkova č. p. 136, při kterých došlo k poškození nízkotlakého plynovodu IPE DN 63. V důsledku poškození došlo k úniku zemního plynu do ovzduší v celkovém množství 15 m3 po dobu 20 minut a k přerušení dodávky plynu dvěma konečným zákazníkům. Vzniklé poškození plynárenského zařízení bylo účastníkem řízení bezprostředně nahlášeno místně příslušnému správci distribuční soustavy, který o události ze dne 19. července 2013 pořídil Protokol o narušení ochranného nebo bezpečnostního pásma plynárenského zařízení pod číslem hlášení v SAP a Protokol o úniku plynu č. _. 2
Kontrolním šetřením bylo zjištěno, že činnost zhotovitele díla "Hranice, Pod Křivým, Králová, NNK, číslo stavby IV-12-8007606 (trvalý travní porost) a 2093/19 (trvalý travní porost) v kat. území Hranice", kterým byl účastník řízení, probíhala na základě objednávky 51266502 vystavené dne 21. června 2012 společností SIGNALBAU. Stavebně technická činnost oprávněného zhotovitele stavby byla na základě Stavebního povolení vydaného Městským úřadem Hranice, odborem stavební úřad, j. ze dne 21. ledna 2013, realizována zaměstnanci účastníka řízení, a to ve shodě ověřeného záměru investora stavby a stavebníka ČEZ Distribuce, a. s., zastoupeného účastníkem řízení, s polohopisným uspořádáním stavby. Na základě objednávky 51266502 ze dne 21. června 2012 byla předána stavba, což dokládá Zápis o předání a převzetí pracoviště (staveniště) ze dne 20. června 2012. Vyjádření o existenci plynárenského zařízení v zájmovém území výstavby, spolu s vymezením podmínek pro provádění zemních výkopových prací v ochranném pásmu plynárenského zařízení, bylo na žádost účastníka řízení vydáno správcem plynárenského zařízení společně s informativním zákresem situace do mapových podkladů dne 21. června 2012 pod j. _. Vlastní existence plynárenského zařízení byla účastníku řízení známa ze situační mapy vypracované společností RWE Distribuční služby, s. r. o., dne 3. července 2013, i ze situační mapy "Situace rozvodů NN" vyhotovené samotným účastníkem řízení. Přesné vytyčení polohy plynárenského zařízení v terénu bylo společností RWE Distribuční služby, s. r. o., v zájmovém území prokazatelně zaměřeno radiodetektorem a následně vyznačeno barvou. Dne 10. července 2013 byl sepsán Protokol o vytyčení plynárenského zařízení ke Stanovisku správce plynárenského zařízení ke stanovisku j. _ ze dne 21. června 2012, včetně písemného vymezení podmínek pro provádění zemních prací v ochranném pásmu. č.
č.
č.
č.
č.
Dle určujících podmínek pro provádění stavební činnosti v ochranném pásmu plynárenského zařízení je stavebník povinen před začátkem výkopových prací ručně kopanou sondou ověřit přesné uložení plynárenského zařízení a v případě nejasné trasy budou v místech označených na situačním zákresu provedeny se zvýšenou opatrností rovněž ručně kopané sondy. Dle vyjádření společnosti RWE Distribuční služby, s. r. o., byl účastník řízení upozorněn na skutečnost, že při provádění stavebních činností v ochranném pásmu je povinen učinit taková opatření, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení nebo ovlivnění bezpečnosti a spolehlivosti jeho provozu. Dále že nebude použito nevhodné nářadí, zemina bude těžena pouze ručně bez použití pneumatických, elektrických, bateriových a motorových nářadí. Rovněž podle Vyjádření o existenci sítí j. _ ze dne 21. června 2012 je účastníkovi řízení uložena povinnost učinit taková opatření, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení. V protokolu o vytyčení se dále ukládá v případě jakékoliv nejasnosti v průběhu prací kontaktovat společnost RWE Distribuční služby, s. r. o. č.
Zároveň bylo zjištěno, že dne 19. července 2013 došlo v důsledku zemních prací (výstavba NN kabelu) k poškození nízkotlakého plynovodu IPE ON 63 bagrem typu KUBOTA KXIOl. O poškození plynárenského zařízení byl učiněn zápis do stavebního deníku. Vzniklé poškození nízkotlakého plynovodu bylo bezprostředně nahlášeno místně příslušnému správci plynárenského zařízení, který zajistil jeho následnou opravu.
3
Ke vzniku poškození se účastník řízení vyjádřil v Záznamu o místním šetření č. j. dne 15. října 2013. Účastník řízení uvedl, že před zahájením výkopových prací bylo plynárenské zařízení řádně vytyčeno. Vytyčení však bylo provedeno barvou, která nebyla nestíratelná a po několika dnech trasa vytyčení zcela zmizela. Účastník řízení dále uvedl, že byly vykopány kontrolní sondy, avšak v místě křížení plynárenských zařízení sonda kopána nebyla. Škodu vzniklou poškozením plynárenského zařízení a únikem plynu účastník řízení uhradil v plné výši. Tyto zjištěné skutečnosti vychází z podkladů obsažených v kontrolním spisu Úřadu sp. zn. a jsou uvedeny také v Protokolu č. _ o výsledku kontroly ze dne 15. prosince 2013, se kterým byl účastník řízení prokazatelně seznámen dne 23. ledna 2014 při převzetí stejnopisu uvedeného protokolu a tuto skutečnost současně potvrdil svým podpisem. Účastník řízení nevznesl proti Protokolu č. _ žádné námitky.
III. Právní hodnocení Správního deliktu podle ust. § 91a odst. 1 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o zrněně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon"), se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba tím, že poruší některý ze zákazů stanovených v ust. § 46 odst. 8 až 10 nebo ust. § 68 odst. 3 nebo některou z povinností stanovených v ust. § 46 odst. 12 nebo 13 energetického zákona. V rámci správního řízení se správní orgán zabýval správním deliktem ve smyslu výše uvedeného ust. § 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona v návaznosti na porušení zákazu poškození plynárenského zařízení při provádění veškerých činností vochranném pásmu i mimo ně podle ust. § 68 odst. 3 věty druhé energetického zákona. Toto ustanovení tak představuje kategorický zákaz určitého jednání v ochranném pásmu, a to tak, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení. V uvedeném případě je znakem skutkové podstaty správního deliktu podle ust. § 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona s použitím odkazu na ust. § 68 odst. 3 větu druhou energetického zákona, poškození plynárenského zařízení a trestat tak lze pouze pachatele, který se dopustil jednání (provádění činnosti v ochranném pásmu či mimo ně) vedoucího k poškození zařízení, mezi nímž a způsobeným následkem je příčinná souvislost, tj. pachatele, který přímo svou činností plynárenské zařízení poškodil. V daném případě není pochyb o tom, že to byl právě účastník řízení, který prováděl 19. července 2013 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci v obci Hranice, ulice Havlíčkova č. p. 136, v souvislosti s výstavbou díla "Hranice, Pod Křivým, Králová, NNK, číslo stavby IV-12-8007606 (trvalý travní porost) a 2093/19 (trvalý travní porost) v kat. území Hranice", zemní práce, při kterých došlo k poškození plynárenského zařízení. Důsledkem poškození plynárenského zařízení byl
4
podle provozovatele distribuční soustavy únik zemního plynu o objemu 15 rrr' po dobu 20 minut, přičemž dodávka zemního plynu byla přerušena dvěma koncovým odběratelům. Správní orgán se dále zabýval posuzováním otázky, zda účastník řízení věděl, že činnost prováděl v ochranném pásmu plynárenského zařízení, a jakým způsobem účastník řízení zemní práce v ochranném pásmu prováděl. Z ust. § 68 odst. 2 energetického zákona vyplývá definice ochranného pásma, přičemž tímto se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, který činí u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m na obě strany od půdorysu, u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany půdorysu a u technologických objektů 4 m od půdorysu, Z Protokolu č. _ o výsledku kontroly ze dne 15. prosince 2013 vyplývá, že Vyjádření o existenci plynárenského zařízení v zájmovém území výstavby, spolu s vymezením podmínek pro provádění zemních výkopových prací v ochranném pásmu plynárenského zařízení, bylo vydáno společně s informativním zákresem situace do mapových podkladů dne 21. června 2012 pod j. _. Vlastní existence plynárenského zařízení byla účastníku řízení známa ze situační mapy vypracované společností RWE Distribuční služby, s. r. o., dne 3. července 2013, i ze situační mapy "Situace rozvodů NN" vyhotovené samotným účastníkem řízení. Přesné vytyčení polohy plynárenského zařízení v terénu bylo vyznačeno barvou. Dne 10. července 2013 byl sepsán Protokol o vytyčení plynárenského zařízení ke Stanovisku správce plynárenského zařízení ke stanovisku j. _ ze dne 21. června 2012, včetně písemného vymezení podmínek pro provádění zemních prací v ochranném pásmu. č.
č.
Účastník řízení v Záznamu o místním šetření j. dne 15. října 2013 přiznal, že poškození předmětné nízkotlaké plynovodní přípojky způsobil, avšak uvedl, že před zahájením výkopových prací bylo plynárenské zařízení řádně vytyčeno, bylo však provedeno barvou, která nebyla nestíratelná a po několika dnech trasa vytyčení zcela zmizela. Účastník řízení dále uvedl, že byly vykopány kontrolní sondy, avšak v místě křížení plynárenských zařízení sonda kopána nebyla. Podle Vyjádření o existenci sítí j. _ ze dne 21. června 2012 je účastníkovi řízení uložena povinnost učinit taková opatření, aby nedošlo k poškození plynárenského zařízení. V protokolu o vytyčení se dále ukládá v případě jakékoliv nejasnosti v průběhu prací kontaktovat společnost RWE Distribuční služby, s. r. o. č.
č.
Správní orgán na základě vyse uvedeného zjistil a prokázal, že účastník řízení v rozporu s ust. § 68 odst. 3 věty druhé energetického zákona prováděl dne 19. července 2013 v ochranném pásmu plynárenského zařízení v obci Hranice, ulice Havlíčkova č. p. 136, zemní výkopové práce související s výstavbou díla "Hranice, Pod Křivým, Králová, NNK, číslo stavby IV-12-8007606 (trvalý travní porost) a 2093/19 (trvalý travní porost) v kat. území Hranice" s využitím strojního mechanizmu (bagr typu KUBT A KX 10 1), přičemž došlo k poškození nízkotlakého plynovodu IPE DN 63 a tím k porušení zákazu poškození
5
mimo ně. Účastník nzení si z Vyjádření o existenci plynárenského zařízení, Protokolu o vytyčení plynárenského zařízení a situační mapy musel být vědom, že provádí práce v ochranném pásmu plynárenského zařízení.
plynárenského
zařízení
činností
vochranném
pásmu
Cl
Správní orgán tak má na základě výše uvedeného za prokázané, že byly naplněny formální znaky deliktu podle ust. § 9la odst. 1 písm. m) energetického zákona. V této souvislosti se správní orgán nicméně musel zabývat také otázkou naplnění materiální stránky uvedeného deliktu. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2007 sp. zn.: 8 As 17/2007135 vyplývá, že pro trestnost jednání musí být naplněna i materiální stránka deliktu. Upravují li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt, musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. Vždy je proto třeba zkoumat, jaký zájem společnosti je porušeným ustanovením chráněn, zda byl posuzovaným jednáním porušen, popř. v jaké intenzitě se tak stalo. V daném případě účastník řízení svým jednáním poškodil plynárenské zanzení, způsobil únik zemního plynu a přerušení dodávky zemního plynu do dvou odběrných míst. V jednání účastníka lze tudíž shledat společenskou nebezpečnost takového jednání, spočívající v ohrožení zájmu společnosti na bezpečném a spolehlivém provozu plynárenské soustavy, který je zákonem vyjádřen prostřednictvím zákazu provádění činností v ochranném pásmu plynárenského zařízení či mimo ně podle ust. § 68 odst. 3 věty druhé energetického zákona. Správní orgán se dále zabýval otázkou, zda jsou naplněny podmínky uvedené v ustanovení § 91d odst. 1 energetického zákona, tedy zda účastník řízení za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil. Například pokud by práce byly prováděny ručně s maximální opatrností a v souladu s podmínkami stanovenými podle ust. § 68 odst. 4 písm. b) energetického zákona. Z podkladů shromážděných v řízení nicméně existence takových okolností nevyplývá a účastník řízení existenci takových okolností ani netvrdil. Lze uzavřít, že účastník řízení je odpovědný za spáchání správního deliktu podle ust. § 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona a správní orgán přistoupil k uložení pokuty.
6
v.
Uložení pokuty
Za správní delikt podle ust. § 91a odst. 1 písm. m) energetického zákona, lze uložit podle ust. § 91a odst. 4 téhož zákona pokutu a~ do výše 15000000 Kč. Jedná se samozřejmě o maximální možnou výši pokuty, jejíž uložení připadá v úvahu v případě zvlášť vysoké závažnosti správního deliktu včetně jeho následků, době trvání a okolností, za kterých byl spáchán. V tomto případě je třeba uvažovat o uložení pokuty ve výši odpovídající okolnostem tohoto správní deliktu. Při stanovení výše pokuty je správní orgán povinen postupovat podle ust. § 91d odst. 2 energetického zákona a přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. V neposlední řadě správní orgán přihlédl při stanovení výše pokuty též k osobě účastníka řízení. Při hodnocení způsobu spáchání správního deliktu, jeho následků, době trvání a okolností, za kterých byl správní delikt spáchán, je třeba vyjít především ze zjištěného stavu věci. V řízení bylo zjištěno, že účastník řízení si vyžádal Vyjádření o existenci plynárenského zařízení v zájmovém území výstavby, spolu s vymezením podmínek pro provádění zemních výkopových prací v ochranném pásmu plynárenského zařízení. Vlastní existence plynárenského zařízení byla účastníku řízení známa ze situačních map. Přesné vytyčení polohy plynárenského zařízení bylo společností RWE Distribuční služby, s. r. o., zaměřeno radiodetektorem a následně vyznačeno barvou. Dne 10. července 2013 byl sepsán Protokol o vytyčení plynárenského zařízení, včetně písemného vymezení podmínek pro provádění zemních prací v ochranném pásmu. Práce byly následně v rozporu s podmínkami prováděny v ochranném pásmu plynárenského zařízení strojním mechanizmem (bagrem KUBOTA KXI0l). Takový postup účastníka řízení lze vyhodnotit tak, že způsob spáchání správního deliktu, a rovněž okolnosti, za kterých byl spáchán, je třeba považovat za okolnosti, které závažnost správního deliktu zvyšují. Správní orgán při stanovení vyse pokuty přihlédl také k následkům spáchaného správního deliktu, které jsou vázány na energetickou důležitost předmětného zařízení, a to k úniku plynu o objemu 15 rrr' do ovzduší a přerušení dodávky dvěma konečným zákazníkům. Tyto údaje vypovídají o nízké energetické důležitosti plynárenského zařízení, které účastník řízení narušil, a správní orgán k této skutečnosti při stanovení výše pokuty přihlédl jako k výrazně polehčující okolnosti. V neposlední řadě se Úřad zabýval taktéž zjištěnou délkou trvání protiprávního stavu. V důsledku poškození výše uvedeného plynárenského zařízení došlo v konečném důsledku k úniku zemního plynu do ovzduší v celkové délce trvání po dobu 20 minut. Tuto skutečnost však nemohl účastník řízení více ovlivnit, neboť vzniklé poškození předmětného zařízení bylo bezprostředně nahlášeno místně příslušnému správci plynárenského zařízení, který zajistil jeho následnou opravu. Ke skutečnosti, že došlo k bezprostřednímu nahlášení poškození
7
předmětného zařízení, bylo přihlédnuto při stanovení výše pokuty také jako k polehčující okolnosti. Při stanovení výše pokuty je nutno též zohledňovat opakovanost porušování zákona účastníky řízení, ať už z pohledu neustálého porušování totožných ustanovení a právních předpisů, nebo celkové nedisciplinovanosti při nedodržování stanovených povinností. V tomto případě je třeba zohlednit, že účastník řízení není evidován v rámci žádného jiného správního řízení za porušení ustanovení energetického zákona ve věcné působnosti Energetického regulačního úřadu. Lze tak říct, že účastník řízení porušil tento právní předpis poprvé, což je zohledněno při stanovení výše pokuty jako výrazně polehčující okolnost. Za polehčující okolnost správní orgán považuje i to, že vzniklá škoda byla uhrazena ještě před zahájením kontroly. Co se týče osoby pachatele správního deliktu, správní orgán vycházel při stanovení vyse pokuty ze závěrů dostupné judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 9/2008-133), z níž vyplývá, že správní orgán ukládající pokutu za správní delikt je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter, a to i v případech, kdy příslušný zákon osobní, a majetkové poměry pachatele v taxativním výčtu hledisek rozhodných pro určení výše pokuty neuvádí. Vzhledem k tomu, že správní orgán stanovil pokutu ve výši 20 000 Kč, tj. při samé dolní hranici zákonného rozpětí pokuty, nelze v případě správního trestání právnické osoby uvažovat o tom, že by taková výše pokuty mohla mít na účastníka řízení likvidační dopad. Dle judikatury českých soudů musí konkrétní forma postihu a jeho vyse působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i ostatní nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře pachatele, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by však byl pro něj likvidačním. To znamená, že uložená pokuta musí být v takové výši, aby byla způsobilá plnit své základní funkce, tedy funkci represivní a preventivní. Toho je schopná jen v případě, že je natolik významná pro daného rušitele (účastníka řízení), že se mu porušení právních povinností v ostatních případech nevyplatí. Pokuta musí tedy mít pro účastníka řízení odstrašující účinek, aby se obával možné sankce a nedocházelo k opětovnému porušení právních povinností z jeho strany. Pokuta ve výši 20 000 Kč tyto požadavky splňuje. Po zvážení všech okolností ve smyslu ust. § 91d odst. 2 energetického zákona byla výše sankce stanovena na částku 20 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
rozhodnutí, tj. při samé dolní hranici možné zákonné sazby dle energetického zákona. Správní orgán proto považuje stanovenou výši pokuty za zcela přiměřenou míře a významu chráněného společenského zájmu, upraveného energetickým zákonem, a zároveň ji považuje za odstrašující a může tak plnit jak represivní, tak preventivní funkci.
8
Souběžně je výrokem III. ukládána povinnost úhrady nákladů řízení, neboť správní orgán je podle ust. § 79 odst. 5 správního řádu povinen účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, uložit náhradu nákladů řízení paušální částkou. Podle ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, činí paušální částka 1 000 Kč.
Poučení: Proti tomuto příkazu lze podle ust. § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů od jeho doručení, a to jeho podáním Energetickému regulačnímu úřadu. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Příkaz, proti němuž nebude podán odpor v uvedené zákonné lhůtě, se stává pravomocným v souladu s týmž ustanovením. Lhůta pro podání odporu se počítá ode dne následujícího po doručení příkazu, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy byl nedoručený a uložený příkaz připraven k vyzvednutí.
- Otisk úředního razítka -
Mgr. Vlasta Chroustová, v. r. oprávněná úřední osoba sekce kontroly
9
