Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Raketová technika Číslo Otázka otázky 1. Tah raketového motoru závisí na
Odpovědi a) hmotnostním průtoku plynu tryskou a na výtokové rychlosti proudu plynu z trysky raketového motoru; b) hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru a na vlastnostech okolního prostředí; c) na hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru.
2.
Měrný impuls raketového motoru vyjadřuje
a) poměr celkového impulsu a počáteční hmotnosti rakety; b) poměr celkového impulsu a hmotnosti pohonné hmoty; c) poměr celkového impulsu a konečné hmotnosti rakety.
3.
Činnost raketového motoru
a) nezávisí na prostředí, raketový motor může pracovat i ve vakuu; b) částečně závisí na prostředí; c) závisí na prostředí, v němž se raketa pohybuje.
4.
Palubní souřadnicová soustava rakety je souřadnicová soustava, která má
a) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem rychlosti letu rakety; b) počátek nehybně spojen s raketou a osu x rovněž nehybně spojenou s raketou; c) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem výsledné aerodynamické síly.
5.
Geometrická tryska raketového motoru slouží především
a) k usměrnění proudu zplodin hoření; b) k urychlení proudu zplodin hoření na nadzvukovou rychlost a usměrnění proudu; c) k urychlení proudu zplodin hoření na rychlost blížící se místní rychlosti zvuku.
6.
7.
Centrální tryska raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu může být konstrukčně provedena ve formě
a) vnořené trysky, vnější trysky nebo trysky s plynovodem;
Zákon hoření tuhé pohonné hmoty vyjadřuje
a) závislost rychlosti hoření na velikosti ohřívaného povrchu náplně;
b) vnější kuželové nebo profilované trysky; c) tryskového dna nebo reverzního tryskového dna.
b) závislost rychlosti hoření na tlaku, počáteční teplotě náplně a rychlosti proudu podél povrchu náplně; c) závislost tlaku na teplotě hoření tuhé pohonné hmoty.
8.
Aerodynamickým uspořádáním rakety se rozumí
a) volba tvaru těla rakety s cílem minimalizace čelního odporu rakety; b) vhodné a plynulé spojení funkčních částí rakety; c) vhodný výběr vzájemného rozmístění a tvarů těla rakety, křídel, kormidel a stabilizátorů s cílem nejlepšího splnění požadavků na letové vlastnosti rakety.
9.
Tlak plynů ve spalovací komoře v průběhu činnosti raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu
a) se mění v závislosti na použitém druhu a tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; b) je vždy konstantní a nezávisí na tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; c) je vždy regulován vhodným regulačním zařízením.
10.
Výsledná aerodynamická síla působí
a) v těžišti rakety; b) v geometrickém středu jednotlivých ploch rakety; c) v působišti aerodynamické síly závislém na rozložení jednotlivých obtékaných částí rakety.
11.
V raketovém motoru na kapalné pohonné hmoty je kapalná pohonná hmota
a) uložena celá ve spalovací komoře; b) umístěna v nádržích a je do spalovací komory dodávána v průběhu činnosti; c) umístěna tak, že jedna složka je uložena ve spalovací komoře a druhá dodávána do spalovací komory v průběhu činnosti.
12.
Tuhá pohonná hmota je za normálních podmínek
a) látka velmi citlivá na okolní podněty, která je schopna i při slabých podnětech okamžité výbušné reakce; b) fyzikálně a chemicky stabilní látka, která patří mezi výbušniny, a to do skupiny střelivin; c) látka necitlivá, která nepatří mezi výbušniny.
13.
Náplně tuhé pohonné hmoty se dělí podle tvaru ohřívaného povrchu na náplně hořící
a) na čelním, celém bočním, vnějším bočním, vnitřním bočním nebo speciálně upraveném povrchu; b) jen na bočním, a to celém, vnějším nebo vnitřním povrchu; c) na čelním nebo speciálně upraveném povrchu.
14.
Základní způsoby vypouštění raket jsou
a) šikmý a svislý; b) šikmý, svislý a vodorovný; c) šikmý, svislý a kolmý.
15.
Základní části vypouštěcích zařízení se šikmým startem jsou
a) raketnice a vrchní lafeta; b) raketnice, vrchní lafeta, spodní lafeta, náměrový a odměrový mechanismus; c) raketnice, odměrový a náměrový mechanismus.
16.
Hlavní části raketnice tvoří
a) vedení, nosná část a pomocné zařízení; b) vedení, nosná část a zadržovací mechanismus; c) vedení, nosná část, raketnicové čepy, zadržovací mechanismus a pomocné zařízení.
17.
Vedení raketnice má následující konstrukční tvary
a) trubkové, klecové, krabicové, drážkové a lištové; b) trubkové, klecové, kontejnerové, drážkové a lištové; c) rourové a kontejnerové.
18.
Raketnicové čepy jsou konstruovány jako
a) krátké, střední a dlouhé; b) krátké, dlouhé a prodloužené; c) krátké, dlouhé a dlouhé se zesílenými konzolami.
19.
Podle konstrukčního provedení dělíme zadržovací mechanismy na
a) jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové; b) aktivní, pasivní a kombinované; c) odpružené, střižné, protahovací a blokovací.
20.
Velikost zadržovací síly zadržovacího mechanismu je dána součinem
a) tahu raketového motoru a tíhové síly rakety; b) tahu raketového motoru a konstanty zadržovacího mechanismu; c) tíhové síly rakety a aerodynamické síly rakety.
21.
Způsoby opuštění vedení raketnice dělíme na
a) stupňovité a okamžité; b) postupné a současné; c) pozvolné a náhlé.
22.
Konstrukční provedení vrchních lafet může být
a) s dlouhým nebo krátkým pivotem; b) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s kombinovaným uložením; c) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s valivým ložiskem, s kombinovaným uložením.
23.
Konstrukční provedení náměrových a) zubatkové, zvedákové a vzpěrové; mechanismů dělíme na b) zubatkové, zvedákové, šroubové a hydraulické; c) zubatkové, zvedákové, šroubové, hydraulické a vzpěrové.
24.
Odměrové mechanismy dělíme z hlediska konstrukce na
a) táhlové, zubatkové a vzpěrové; b) táhlové a zubatkové; c) šroubové, hydraulické a táhlové.
25.
Vyvažovače dělíme na
a) s tlačnými a tažnými pružinami a pneumatické; b) s torzními a spirálovými pružinami a pneumatické; c) pružinové a pneumatické.
Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Raketová technika Číslo Otázka otázky 1. Tah raketového motoru závisí na
Odpovědi a) hmotnostním průtoku plynu tryskou a na výtokové rychlosti proudu plynu z trysky raketového motoru; b) hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru a na vlastnostech okolního prostředí; c) na hmotnostním průtoku plynu tryskou raketového motoru.
2.
Měrný impuls raketového motoru vyjadřuje
a) poměr celkového impulsu a počáteční hmotnosti rakety; b) poměr celkového impulsu a hmotnosti pohonné hmoty; c) poměr celkového impulsu a konečné hmotnosti rakety.
3.
Činnost raketového motoru
a) nezávisí na prostředí, raketový motor může pracovat i ve vakuu; b) částečně závisí na prostředí; c) závisí na prostředí, v němž se raketa pohybuje.
4.
Palubní souřadnicová soustava rakety je souřadnicová soustava, která má
a) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem rychlosti letu rakety; b) počátek nehybně spojen s raketou a osu x rovněž nehybně spojenou s raketou; c) počátek nehybně spojený s raketou a osu x určenou vektorem výsledné aerodynamické síly.
5.
Geometrická tryska raketového motoru slouží především
a) k usměrnění proudu zplodin hoření; b) k urychlení proudu zplodin hoření na nadzvukovou rychlost a usměrnění proudu; c) k urychlení proudu zplodin hoření na rychlost blížící se místní rychlosti zvuku.
6.
7.
Centrální tryska raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu může být konstrukčně provedena ve formě
a) vnořené trysky, vnější trysky nebo trysky s plynovodem;
Zákon hoření tuhé pohonné hmoty vyjadřuje
a) závislost rychlosti hoření na velikosti ohřívaného povrchu náplně;
b) vnější kuželové nebo profilované trysky; c) tryskového dna nebo reverzního tryskového dna.
b) závislost rychlosti hoření na tlaku, počáteční teplotě náplně a rychlosti proudu podél povrchu náplně; c) závislost tlaku na teplotě hoření tuhé pohonné hmoty.
8.
Aerodynamickým uspořádáním rakety se rozumí
a) volba tvaru těla rakety s cílem minimalizace čelního odporu rakety; b) vhodné a plynulé spojení funkčních částí rakety; c) vhodný výběr vzájemného rozmístění a tvarů těla rakety, křídel, kormidel a stabilizátorů s cílem nejlepšího splnění požadavků na letové vlastnosti rakety.
9.
Tlak plynů ve spalovací komoře v průběhu činnosti raketového motoru na tuhou pohonnou hmotu
a) se mění v závislosti na použitém druhu a tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; b) je vždy konstantní a nezávisí na tvaru náplně tuhé pohonné hmoty; c) je vždy regulován vhodným regulačním zařízením.
10.
Výsledná aerodynamická síla působí
a) v těžišti rakety; b) v geometrickém středu jednotlivých ploch rakety; c) v působišti aerodynamické síly závislém na rozložení jednotlivých obtékaných částí rakety.
11.
V raketovém motoru na kapalné pohonné hmoty je kapalná pohonná hmota
a) uložena celá ve spalovací komoře; b) umístěna v nádržích a je do spalovací komory dodávána v průběhu činnosti; c) umístěna tak, že jedna složka je uložena ve spalovací komoře a druhá dodávána do spalovací komory v průběhu činnosti.
12.
Tuhá pohonná hmota je za normálních podmínek
a) látka velmi citlivá na okolní podněty, která je schopna i při slabých podnětech okamžité výbušné reakce; b) fyzikálně a chemicky stabilní látka, která patří mezi výbušniny, a to do skupiny střelivin; c) látka necitlivá, která nepatří mezi výbušniny.
13.
Náplně tuhé pohonné hmoty se dělí podle tvaru ohřívaného povrchu na náplně hořící
a) na čelním, celém bočním, vnějším bočním, vnitřním bočním nebo speciálně upraveném povrchu; b) jen na bočním, a to celém, vnějším nebo vnitřním povrchu; c) na čelním nebo speciálně upraveném povrchu.
14.
Základní způsoby vypouštění raket jsou
a) šikmý a svislý; b) šikmý, svislý a vodorovný; c) šikmý, svislý a kolmý.
15.
Základní části vypouštěcích zařízení se šikmým startem jsou
a) raketnice a vrchní lafeta; b) raketnice, vrchní lafeta, spodní lafeta, náměrový a odměrový mechanismus; c) raketnice, odměrový a náměrový mechanismus.
16.
Hlavní části raketnice tvoří
a) vedení, nosná část a pomocné zařízení; b) vedení, nosná část a zadržovací mechanismus; c) vedení, nosná část, raketnicové čepy, zadržovací mechanismus a pomocné zařízení.
17.
Vedení raketnice má následující konstrukční tvary
a) trubkové, klecové, krabicové, drážkové a lištové; b) trubkové, klecové, kontejnerové, drážkové a lištové; c) rourové a kontejnerové.
18.
Raketnicové čepy jsou konstruovány jako
a) krátké, střední a dlouhé; b) krátké, dlouhé a prodloužené; c) krátké, dlouhé a dlouhé se zesílenými konzolami.
19.
Podle konstrukčního provedení dělíme zadržovací mechanismy na
a) jednostupňové, dvoustupňové a třístupňové; b) aktivní, pasivní a kombinované; c) odpružené, střižné, protahovací a blokovací.
20.
Velikost zadržovací síly zadržovacího mechanismu je dána součinem
a) tahu raketového motoru a tíhové síly rakety; b) tahu raketového motoru a konstanty zadržovacího mechanismu; c) tíhové síly rakety a aerodynamické síly rakety.
21.
Způsoby opuštění vedení raketnice dělíme na
a) stupňovité a okamžité; b) postupné a současné; c) pozvolné a náhlé.
22.
Konstrukční provedení vrchních lafet může být
a) s dlouhým nebo krátkým pivotem; b) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s kombinovaným uložením; c) s dlouhým nebo krátkým pivotem, s valivým ložiskem, s kombinovaným uložením.
23.
Konstrukční provedení náměrových a) zubatkové, zvedákové a vzpěrové; mechanismů dělíme na b) zubatkové, zvedákové, šroubové a hydraulické; c) zubatkové, zvedákové, šroubové, hydraulické a vzpěrové.
24.
Odměrové mechanismy dělíme z hlediska konstrukce na
a) táhlové, zubatkové a vzpěrové; b) táhlové a zubatkové; c) šroubové, hydraulické a táhlové.
25.
Vyvažovače dělíme na
a) s tlačnými a tažnými pružinami a pneumatické; b) s torzními a spirálovými pružinami a pneumatické; c) pružinové a pneumatické.