VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní studia – diplomacie
Přijatelnost bezpečnostních RTG kontrol na letištích (bakalářská práce)
Autor:
Josef Heriban
Vedoucí práce:
Mgr. Ing. Radka Druláková, Ph.D.
2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne 31. 3. 2011 Josef Heriban 2
Poděkování Zde bych rád vyjádřil své srdečné poděkování vedoucí této práce Mgr. Ing. Radce Drulákové, Ph.D. za vstřícné odborné vedení, cenné rady a připomínky. Josef Heriban 3
Abstrakt Bezpečnostní kontroly na letištích pomocí RTG full-body skenerů, které začaly státy instalovat po zkušenostech z 11. září 2001 a z dalších teroristických útoků, vyvolávají diskuse v kruzích odborných i na celospolečenské úrovni. Hovoří se o jejich přijatelnosti pro společnost, přičemž hlavní roli hrají zdravotní, ekonomické, etické nebo politické stránky. Je snahou této bakalářské práce podat co nejširší zhodnocení všech těchto stránek v propojení s právním rámcem takových opatření. Zvláštní pozornost zde patří Spojeným státům a Evropě, coby představitelům západního kulturního okruhu, jež jsou nejčastějšími adresáty současného terorismu. Klíčová slova: terorismus, letecká bezpečnost, Evropská unie, USA, rentgenové záření, full-body skenery
Abstract Security controls at airports using full-body scanners based on X-rays which have been installed by states since the experience with September 11, 2001 and with other terrorist attacks invoke debates in both professional and social-wide circle. The acceptability for society is discussed having a core role in its health, economic, ethic or politic aspects. The aspiration of this bachelor thesis stem from global evaluation of all those aspects interconnected with legal settings of such measures. Special attention belongs to the United States and Europe, representing the west cultural area, which are the most often addressees of contemporary terrorism. Key words: terrorism, aviation security, European Union, USA, X-rays, full-body scanners
4
Obsah Úvod............................................................................................................................................ 6 1. Existující modely využívání RTG skenerů ............................................................................... 8 1.1
Rentgen se zpětným rozptylem ...................................................................................... 8
1.2
Zobrazení propustnosti rentgenových paprsků ............................................................ 9
1.3
Aktivní milimetrové vlny................................................................................................... 9
1.4
Pasivní milimetrové vlny ................................................................................................. 10
2. Právní rámec zavádění RTG kontrol ..................................................................................... 11 2.1
Spojené státy americké .................................................................................................... 11
2.2
Evropská unie .................................................................................................................... 14
2.3
Mezinárodní spolupráce................................................................................................... 18
3. Zdravotní přijatelnost ........................................................................................................... 19 4. Ekonomická přijatelnost ....................................................................................................... 25 5. Etický a politický aspekt ........................................................................................................ 31 Závěr......................................................................................................................................... 37 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 39 Použitá literatura ...................................................................................................................... 40 Přílohy ...................................................................................................................................... 45
5
Úvod V rámci celosvětové prevence proti terorismu doznávají bezpečnostní opatření zvláště západních společností značných změn. Po zlomovém okamžiku útoku na newyorkské budovy WTC 11. září 2001 se debaty o využití nových možností a technologií zvláště rozhořely. Rovněž lze sledovat od té doby rapidní nárůst výdajů západních států na vnitřní bezpečnostní opatření. Po zmiňovaném útoku a dalších podobných incidentech zneuživších leteckou dopravu se zvláštní pozornost věnuje letištnímu provozu. Státy zde kontroly rozšiřují a nacházejí prostředky pro vědecký vývoj a s ním spojené využívání nových metod. Jednou z nejvíce medializovaných moderních technologií, které mají být nápomocny odhalovat nepovolené předměty a látky pronášené na palubu letadel, jsou skenery, které snímají celé lidské tělo, a tak pomohou skrze monitor bezpečnostním složkám letiště určit, co pod oblečením případný terorista skrývá. Tato forma kontroly však v sobě skrývá mnoho kontroverze, která její zavádění delegitimuje. Silné obavy z porušování základních práv, ohrožení zdravotního stavu a nadměrných ekonomických výdajů vyjadřuje občanská společnost západního kulturního okruhu, ať už vytvářením skupin a asociací proti zavádění těchto tzv. „full-body scanners“ nebo formou občanské neposlušnosti při odmítnutí takovou kontrolu podstoupit a následného dovolávání se Všeobecné deklarace lidských práv před soudy. Odpůrci z řad muslimské komunity žijící v Americe se zas odvolávají na zábrany vyplývající z Koránu, které jim tyto kontroly znemožňují podstupovat. Jestliže na Západě naráží tyto skenery na jeden ze základních principů jeho kultury, pak v islámské kultuře naráží na ústřední téma v jejím paradigmatu. Jen stěží si lze představit, že pokud neexistuje jasná vnitřní podpora západní společnosti na podobné nástroje kontroly, bude možné je vnucovat kultuře jiné.
6
Ve své práci si dávám za úkol v co nejširším měřítku poukázat na výzvy, které zavádění takových bezpečnostních kontrol přináší, na jejich výhody a nedostatky a zjistit, do jaké míry je možné na základě dosavadního poznání objektivně vyhodnotit přijatelnost těchto opatření pro hodnotové systémy států, které tyto kontroly zavádějí, aniž by došlo k jejich diskreditaci v mezinárodním systému. Dostupná literatura odráží fakt, že téma je živé a nanejvýš aktuální. Ve Spojených státech se toto projevuje vydáváním nových rozsudků ohledně žalob vznášených nespokojenými občany země, v Evropě opatrným vyčkáváním a vyhodnocováním situace spojeným se složitým byrokratickým aparátem. Na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států pak jsou vydávána stanoviska a jiné různé obsahově se překrývající dokumenty. Z nich pro účely práce nejlépe posloužilo Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o používání bezpečnostních skenerů na letištích Evropské unie, KOM(2010) 311. Nic z toho však nezpochybňuje mezinárodní smlouvy nebo standardy, které se v důsledku nově vznikajících potřeb sice upravují, ale stále zastřešují všechny tyto dokumenty a tvoří minimum, které je nutné plnit. Nečekaně chybějící zdroj je na straně rozhodujícího orgánu TSA (Transportation Security Administration) ohledně RTG skenerů, neboť neprovedl nezávislou analýzu přínosů a nákladů. Tento deficit se snažili nahradit na základě analýzy „Risk and Cost-Benefit Analysis of
Advanced Imaging Technology Full Body Scanners for Airline Passenger Security Screening“ G. M. Stewart a J. Mueller nebo M. E. Kessler a B. R. Seeley v „ Predicting the Impact of Full Body Scanners on Air Travel and Passenger Safety“. V primární řadě pak na těchto pramenech stojí ono ekonomické hodnocení.
7
1. Existující modely využívání RTG skenerů V současné době existují 4 základní technologie, které umožňují snímat obraz člověka. Tyto technologie, a popřípadě tlak na vědecký pokrok v oblasti nástrojů pro zajištění bezpečnosti na letištích, představují platformu pro diskuzi o především zdravotní a ekonomické přijatelnosti konkrétních kroků, přijímaných na národní i mezinárodní úrovni jako efektivního posílení bezpečnosti pro stát, jenž je zavádí. V následujících odstavcích budu charakterizovat možnosti oněch stávajících technologií, jakož i hranice jejich využití, a podám základní informaci o tom, jak se vyvíjí debata a praxe ohledně aplikace konkrétní technologie v různých případech.
1.1
Rentgen se zpětným rozptylem Tato technologie využívá ionizující záření1 pouze velmi nízké intenzity. Pa-
prsky jsou vysílány směrem k člověku, následně se odrážejí od kůže a nakonec jsou zachyceny detektory, které shromažďují data, aby mohl být vytvořen obraz. Několik nezávislých technických studií prováděných britskou Agenturou pro ochranu zdraví, německým Fyzikálně-technickým spolkovým úřadem, nebo francouzským Institutem pro radiaci a jadernou bezpečnost si dalo za úkol tuto technologii prozkoumat a dospělo k více méně shodnému názoru, že dávka za jedno skenování je velmi nízká, okolo 0,12 mikroSievertu (μSv). Doba zpracování pro zachycení velmi kvalitního obrazu se pohybuje podle zprávy „Aviation Security International“ z února roku 2010 od 10 do 30 sekund. Tento typ skenování umožňuje vidět skrze oblečení postavu člověka v šedé barvě s tím, že rozlišovací detaily jsou velmi omezené, prakticky podle obrazu není kvůli špatnému rozlišení rysů v obličeji možné identifikovat, kdo je osobou na snímku. Přesto obraz, který tyto Pod zářením (radiací) obecně rozumíme procesy, při nichž dochází k přenosu energie prostorem "na dálku" prostřednictvím fyzikálních polí nebo mikročástic. Kromě energie dochází při záření i k přenosu hmoty a informace. Různé druhy emitovaného záření zde mají zpravidla značně vysokou energii, mnohem větší než obvyklé světlo. Tato vysoká energie kvant "radioaktivního" záření, záření X a některých dalších druhů, je důležitou vlastností, rozhodující o účincích záření na hmotu - jedná se o záření ionizující. (AstroNuklFyzika) 2 UK health protection agency (0.02 microsievert/scan), German Physikalisch Technische Bundesanstalt (0.07 microsievert/scan) a French Institute of Radiation and Nuclear Safety (0.11 microsievert/scan) 1
8
skenery využívají, je o mnoho jasnější než u skenerů používajících milimetrové vlny a má tedy vyšší smysl pro bezpečnostní kontroly. Rentgen se zpětným rozptylem vysílá svazky paprsků zleva doprava a shora dolů ve vysoké rychlosti. Poté řada detektorů vytváří obraz, který se ukáže na monitoru do 10 vteřin. Většina radiace je od povrchu kůže izolována, a tedy je možné zpozorovat pouze předměty, které se nacházejí pod oblečením (viz přílohy, obr. 1). (HERCA 2010) U předmětů, které jsou rozpoznané touto metodou, nezávisí na jejich složení. Profil detekovaných předmětů pokrývá spektrum od plastických hmot po kovové zbraně či jiné předměty i velmi malých rozměrů. (Ščurek 2009)
1.2
Zobrazení propustnosti rentgenových paprsků Intenzita ionizujícího záření za použití technologie, která využívá propust-
nosti rentgenového záření, je podstatně vyšší. Tato technologie umožňuje na rozdíl od rentgenů se zpětným rozptylem za pomoci úzkých filtrovaných soustředěných paprsků prohlédnout skrze tělo člověka, a zjistit tak obsah i tělních dutin. (viz přílohy, obr. 2) Dávka za jedno skenování se pohybuje okolo 0,25 μSv, ale může
být
u
některých
konkrétních
hledaných
předmětů
nebo
látek
i mnohonásobně vyšší. Doba zpracování dat pro zachycení potřebného obrazu je podobná jako u rentgenů se zpětným rozptylem. (HERCA 2010) Ačkoliv se debata v Evropě o použití těchto skenerů pro běžné kontroly na letištích kvůli vysokým dávkám ani nepředpokládá (KOM(2010) 311), již byly implementovány jako preventivní opatření v Jižní Africe a Namibii proti krádežím diamantů z dolů, ve vojenské sféře v Rusku a v polských věznicích. (HERCA 2010)
1.3
Aktivní milimetrové vlny Technologie aktivních milimetrových vln je založena na prosvícení těla
krátkými rádiovými vlnami o vlnové délce v kmitočtovém pásmu přibližně 30– 300 GHz. Obraz je pak vytvořen z odražených rádiových vln. (KOM(2010) 311)
9
Tyto skenery, které nejsou založeny na bázi ionizujícího záření, nabízejí poměrně slušnou rozlišovací schopnost a jsou v současné době instalovány již na některých evropských letištích. (HERCA 2010) Nicméně jako jasné stanoviště pro bezpečnostní kontroly nebyly tyto skenery určeny, neboť se stále nacházejí spolu s dalšími možnými technologiemi jako zobrazování v pasivním a aktivním nižším milimetrovém vlnovém pásmu, pasivní a aktivní terahertzové3 zobrazování, infračervené tepelné zobrazování nebo akustické zobrazování teprve ve stádiu vývoje. (KOM(2010) 311)
1.4
Pasivní milimetrové vlny Obraz vytvořený metodou pasivních milimetrových vln je nezřetelný
a rozmazaný, ačkoli skryté kovové i nekovové, ale zejména větší předměty se jasně zobrazí. Podobně jako aktivní milimetrové vlny, ani pasivní nevyužívají ke kontrole ionizující záření. Jedná se o přirozené vydávání milimetrových vln tělem, nebo o jejich odrážení z okolí. (KOM(2010) 311) Na základě této kapitoly je zřejmé, že současné technologie mají potenciál v dalším vývoji a ty, které nepředstavují podle dosavadních poznatků zdravotní riziko, čili skenery nevyužívající ionizující záření, aspirují na dosažení srovnatelné účinnosti bezpečnostního opatření jako RTG skenery. Jako absolutní výhoda by pak byla nulová zdravotní daň, čímž by ztratil na významu jeden z hlavních argumentů skeptiků vůči RTG skenerovým kontrolám.
Terahertzová složka elektromagnetického spektra leží mezi 300-100 µm vlnové délky. Takzvané terahertzové vlny (zvané též T-vlny) nepronikají do hloubky tkáněmi, ba ani vodou (NLK 2006) 3
10
2. Právní rámec zavádění RTG kontrol Jako primární postup pro kontroly osob na letištích se zatím skenery využívající ionizující záření nikde nepoužívají. Legislativní kroky jsou v tomto ohledu nejrychleji činěny ve Spojených státech amerických. V Kanadě již existuje 15 skenerů a počítá se s rozmístěním dalších 44 v roce 2011. V Rusku se bezpečnostní skenery používají již od roku 2008 a od roku 2010 zamýšlí učinit konkrétní legislativní kroky i australská vláda. Evropská unie zatím hledá společná východiska, ačkoliv v některých členských státech již skenery instalovány jsou a ve Velké Británii se dokonce počítá s úplným pokrytím kontrol touto technologií. (KOM(2010) 311) Největší překážky pro prosazování zákonů, které by umožňovaly rutinně provozovat tyto technologie, tvoří diskuze o nekompatibilitě takových praktik se závaznými mezinárodními dokumenty kvůli možnému porušení základních lidských práv a svobod. To se týká i skenerů, které používají milimetrové vlny. U skenerů, které využívají ionizujícího záření, navíc přísné mezinárodní standardy vyžadují skoro nesplnitelné podmínky.
2.1
Spojené státy americké Ve Spojených státech byly útoky z 11. září 2001 v podstatě přímým argu-
mentem k prosazení zákona, který vešel v platnost 19. listopadu 2001 pod názvem “Aviation and Transportation Security Act“. Tento zákon měl za úkol zlepšit bezpečnost národního přepravního systému a zároveň k tomu ustanovil instituci TSA (Transportation Security Administration), která je k tomuto úkoly zmocněna. (TSA technology 2011) Jejími pravomocemi se tehdy stala odpovědnost za každodenní bezpečnost všech prostředků dopravy, vytvoření standardů pro najímání, udržování, trénink a testování personálu, který má za úkol zabezpečovat zobrazovací zařízení a zajistit úplné pokrytí zavazadlové kontroly na všech letištích skenery, které budou schopny odhalit výbušné látky. Počítá též se zavedením rentgenových kontrol kvůli posílení schopnosti rozpoznat nebo neutra-
11
lizovat chemické nebo biologické zbraně, které nemusí mít výbušný charakter. TSA má poté vyhodnotit, jaké metody se použije v případě kontrol pasažérů, zavazadel nebo nákladních vozidel. (S. 1447) Dne 22. dubna 2009 prošel Sněmovnou reprezentantů zákon nový, který se již konkrétně týká zobrazování celého těla cestujících, “Aircraft Passenger WholeBody Limitations Act of 2009”. Tímto zákonem byly stanoveny limity v používání full-body skenerů. V druhém článku druhého odstavce je pod hlavičkou „Zákaz použití pro rutinní zobrazování“ jasně stanoveno, že tato technologie nemá být využívána jako primární metoda kontroly. Pokud detekce kovu bude postačující k odůvodnění nevpuštění cestujícího na palubu, nové technologie nesmí být použito. Navíc kontrolovaný objekt musí být informován a mít možnost volby ručního prohledání. (H. R. 2027) „„Securing Aircraft From Explosives Responsibly: Advanced Imaging Recognition Act of 2010‟‟ nebo „„SAFER AIR Act of 2010‟‟ jsou názvy, pod nimiž je míněn jediný zákon, který byl představen v Senátu 24. ledna 2010. V prosinci 2009 se Nigerijec Umar Farouk Abdulmutallab pokusil o teroristický útok, když pronesl koncentrovaný exploze-schopný pentaerythritol tetranitrate4 skrz kontroly v Nigérii i Nizozemí. Tuto látku nerozpozná běžná detekce kovů, avšak technologie skenerů to může snadno odhalit. Tato zpráva se stala součástí zákona a předem zdůvodňuje, že „Je politikou Spojených států průbojně vyhledávat, rozvíjet
a rozmisťovat včasně a v dostatečném množství primární zobrazovací technologie schopné rozpoznat hrozby (a chránit proti nim) domácí a mezinárodní letecké dopravě, které nemohou být efektivně rozpoznány běžně užívanými metodami, jako jsou detekce kovu.“5 (S. 3536: sec. 3) Tento zákon rovněž určuje, že do roku 2013 budou přístroje umístěny na každém letištním odbavovacím bodě na všech letištích. Nyní se již počítá s touto metodou jako primární, ačkoliv je možné podstoupit místo toho běžnou kontrolu ruční a zároveň projít detekcí kovů. (S. 3536)
C5H8N4012 (PETN), bílá krystalická látka bez pachu, chemická látka s explozivními vlastnostmi, primární součást rozbušek a složka plastických trhavin jako Semtex (GlobalSecurity) 5 Vlastní překlad 4
12
Občanská společnost se silně zformovala v soukromé advokátní skupině ve Washingtonu D. C. EPIC (Electronic Privacy Information Center) a napadá tyto kontroverzní zákony nebo jejich realizaci. Základem pro žaloby je porušování osobních svobod občanů. V červenci 2010 padla první žaloba u federálního soudu proti DHS (Department of Homeland Security), pod něž spadá i TSA. Celý program je podle hnutí EPIC protizákonný, neefektivní a invazivní. Poukazují na rozpor s federálními „Privacy Act“, „Religious Restoration Act“ a „Administrative Precodures Act“. Kromě toho tvrdí, že program porušuje Čtvrtý dodatek, pokud zahrnuje všechny cestující, bez důvodného podezření. (USA Today 2010) Dodnes probíhají přelíčení, obohacená o další předpisy, které jsou podle EPIC porušovány, konkrétně „Video Voyeurism Prevention Act“ Poslední přelíčení se odehrálo podle plánu z prosince 2010 desátého března 2011. (EPIC v. DHS 2010) Na stranu EPIC se ke sporu přidali i bezpečnostní expert Bruce Schneier, aktivista za lidská práva Chip Pitts a Rada pro americko-islámské vztahy právně zastupovaná Nadhirou Al-Khalili. (EPIC 2011)
13
2.2
Evropská unie Stejně jako ve Spojených státech byla provedena změna v oblasti adminis-
trace bezpečnosti v letecké dopravě po útocích z 11. září 2001 v podobě vzniku institutu TSA, a poté jejího přesunu pod zastřešující DHS (TSA history 2011), tak i v Evropské unii byly přijaty změny, které měly snížit zranitelnost států v letecké dopravě. Vypracována byla společná politika v oblasti letecké bezpečnosti. Dne 16. prosince 2002 byla přijata společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002. Tato pravidla se dále vyvíjela kvůli potřebě vyšší harmonizace v rámci Evropské unie. Rozsáhlá revize evropského právního rámce plně nahradila stávající pravidla ke dni 29. dubna 2010.6 (KOM(2010) 311) Pátého září 2008 předložila Komise Evropské unie návrh nařízení na základní požadavky pro letištní skenery, které mají být rozvinuty v legislativu. Evropský parlament vznesl poté 23. října 2008 požadavek na ohodnocení vlivu technologie. (Mironenko 2010) V současné době mohou být povoleny skenery jako vhodné metody pro leteckou bezpečnost pouze na základě Nařízení Komise (EU) č. 185/2010 pro zkoušky na letištích nebo na základě šestého článku nařízení (ES) č. 300/2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy. (KOM(2010) 311) Ten říká, že členské státy mohou uplatňovat přísnější opatření než základní normy uvedené ve čtvrtém článku téhož nařízení s podmínkou, že posoudí riziko v souladu s právem Společenství, uvědomí Komisi (v případě, že se nejedná jen o let ad hoc) a toto opatření bude relevantní, objektivní, nediskriminační a úměrné danému riziku. ((ES) č. 300/2008) Sdělení Komise z 15. června 2010 pokládá stejně jako americký „SAFER AIR Act of 2010“ pokus o teroristický útok za pomoci ukrytých výbušnin na lince Právní předpisy EU v oblasti letecké bezpečnosti ke dni 29. dubna 2010: (plné používání) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008); nařízení Komise (ES) č. 272/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se doplňují společné základní normy ochrany civilního letectví před protiprávními činy stanovené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 (Úř. věst. L 91, 3.4.2009); a konečně tzv. balík prováděcích právních předpisů, který obsahuje nařízení Komise (EU) č. 185/2010 ze dne 4. března 2010 (Úř. věst. L 55, 5.3.2009) a další prováděcí akty. 6
14
253 společnosti Northwest Airlines z Amsterdamu do Detroitu dne 25. prosince 2009 za důležitý precedens, který poukazuje na nedostatečnost kontrol využívajících detektorů kovů. V současné době jsou prováděny analýzy s cílem povýšit způsob kontrol na celoevropskou úroveň, neboť v případě neharmonizovaných roztříštěných kontrol rapidně klesá prospěch cestujících z nahodilých opatření. Zatím ovšem na celoevropské úrovni užívání skenerů regulováno není. Každý členský stát smí rozmisťovat tato zařízení podle svých platných předpisů, které mají být přísnější než požadavky, které stanovuje Evropská unie. (KOM(2010) 311) K průběžnému hodnocení odůvodnitelnosti kontrol využívajících ionizujícího záření byl ustanoven institut HERCA (Heads of European Radiological Protection Competent Authorities). Tento zdůrazňuje ve svém stanovisku z 1. prosince 2010, že v souladu s mezinárodními bezpečnostními standardy státy Evropské unie musí trvat na třech základních principech radiační ochrany nezávisle na velikosti dávky ionizujícího záření, kterými jsou zdůvodnění, optimalizace opatření a stanovení limitů dávek. (HERCA 2010) Tyto principy jsou zakotveny též ve standardu IAEA z roku 1996 s názvem Mezinárodní základní bezpečnostní standardy pro radiační ochranu a bezpečnost radioaktivních zdrojů. Ten říká, že jedině v případě, kdy se dá prokázat přínos společnosti, může být osoba vystavena expozici ionizujícího záření. Standardy předpokládají možnost použití konkrétně v medicíně. Jsou zde stanoveny limity a nutnost optimalizovat ochranu a bezpečnost. Dávka by měla být nejmenší možná vzhledem k ekonomickým a sociálním faktorům a očekávanému zdůvodněnému výsledku. K stanovení této optimální dávky je možno přistupovat na základě analýzy jak intuitivní kvalitativní, tak kvantitativní. (IAEA 1996) Nejnovější mezinárodní standard IEC (International Electrotechnical Commission) „IEC 62463: Radiation Protection Instrumentation – X-RAY Systems for the Screening of Persons for Security and the Carrying of Illicit Items“, který se věnuje komplexně tematice RTG skenerů, byl dokončen 28. června 2010. Tento standard stanovuje opět minimální limity dávky a stanovuje postupy v případě závady nebo ohrožení vyšším únikem radiace. (IEC62463 2010)
15
Další právní principy, kterých je nutné dbát, souvisí s přísným dodržováním lidských práv a aktů k nim určených. Právě ty se staly předmětem nepříjemných soudních sporů, které jsou vedeny ve Spojených státech. Nejnáchylnější k porušení jsou Osmý článek Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a sedmý a osmý článek Charty základních práv Evropské unie. (EAFS&J 2010) Tedy právo na respektování soukromého a rodinného života (ECHR 2010 i C 364/01 2000) a právo na ochranu soukromých dat. (C 364/01 2000) Ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o používání bezpečnostních skenerů na letištích Evropské unie z 15. června 2010 je současná situace zobrazování pomocí skenerů komplexně zhodnocena a slouží zatím jako vodítko pro členské státy, které faktory se mají brát v úvahu při přijímání opatření zahrnující bezpečnostní RTG skenery a skenery využívající milimetrové vlny. (KOM(2010) 311) V České republice spadá otázka zavádění bezpečnostních RTG skenerů do kompetence Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Ten hodnotí jejich používání v souladu s Atomovým zákonem (č.18/1997 Sb.)7 a mezinárodními standardy danými agenturou IAEA v první řadě z hlediska radiační ochrany. Protože SÚJB klasifikoval tyto přístroje v rámci schvalování žádosti o jejich dovoz jako tzv. jednoduché zdroje ionizujícího záření, je konečný uživatel povinen Zákon č.18/1997 Sb., O mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. 7
§ 4 (1) Jaderná energie a jaderné položky smějí být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky2) pouze pro mírové účely. (2) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo zásahy k omezení přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, musí dbát na to, aby toto jeho jednání bylo odůvodněno přínosem, který vyváží rizika, která při těchto činnostech vznikají nebo mohou vzniknout. (3) Každý, kdo provádí činnosti související s využíváním jaderné energie nebo radiační činnosti, je povinen postupovat tak, aby byla přednostně zajišťována jaderná bezpečnost a radiační ochrana. (4) Každý, kdo využívá jadernou energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření, připravuje nebo provádí zásahy k omezení havarijního, přetrvávajícího nebo přírodního ozáření, je povinen dodržovat takovou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek. Prováděcí předpis stanoví technické a organizační požadavky a směrné hodnoty ozáření, které se považují za dostatečné k prokázání rozumně dosažitelné úrovně, nebo postup, jak jinak tuto úroveň prokázat.
16
požádat o povolení k nakládání pro jeho konkrétní použití a předložit zdůvodnění nakládání se zdrojem pro daný účel. SÚJB v této věci oslovil Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo dopravy, Úřad pro ochranu osobních údajů a Úřad pro civilní letectví za účelem společné diskuse k tématu a stanovení jednotného postupu. Ačkoliv SÚJB již vydal povolení k distribuci 4 firmám, zatím neplánuje žádnou autorizaci k provozu těchto přístrojů, neboť dospěl k závěru, že pro potřeby kontrol existují dostatečné alternativy v podobě aktivních milimetrových vln. (SÚJB 2010) Zajištění právního zastřešení využívání pokročilých zobrazovacích technologií Evropskou unií, aby byly dodržovány mezinárodní standardy, do značné míry závisí na síle integrace Evropské unie a jejím vnímání. Jelikož konkrétní kroky v zavádění RTG kontrol se projevují téměř výhradně po teroristických útocích a tedy zvýšenému pocitu hrozby, souvisí s místy a obyvateli, kterých se hrozba týká. Pokud je zároveň nutné dodržovat mezinárodní standardy, které se týkají radiační ochrany, a pro expozici ionizujícímu záření je v prvé řadě nutné její zdůvodnění, musí zdůvodnění ve všech státech být stejné nebo alespoň stejně silné. Oficiální zkoušky (KOM(2010) 311) byly provedeny ve Finsku, Velké Británii, Nizozemí, Francii, Itálii a Německu, z čehož Velká Británie spěje k rozhodnutí rozšířit využívání skenerů po celé zemi, naopak Finsko a Itálie se rozhodly dále nepokračovat. Kontroly zavádí státy, které sdílí pocit hrozby. Dokud nebude hrozba teroristického útoku sdílena stejnou měrou v celé Evropské unii, jen těžko si lze představit, že lze vnímat společně nutnost opatření proti ní.
17
2.3
Mezinárodní spolupráce Kromě výše zmíněných mezinárodních standardů, které upravují technické
a zdravotní požadavky na využívání technologie skenerů, existují další dokumenty, které ilustrují snahu o řešení bezpečnostních kontrol a jejich dopadů na společnost na mezinárodní úrovni, ať už se týkají skenerů přímo, nebo otázek s nimi souvisejících. Mezinárodní komise pro radiační ochranu vydává doporučení, která mají ovlivnit rozhodování všech států ohledně zacházení s radioaktivními látkami. Ačkoliv doporučení nejsou závazná, jejich vzetí v úvahu je nanejvýš žádoucí. Legitimizují totiž jako nezávislý faktor praktiky, které lze o tato rozhodnutí opřít. Doporučení Mezinárodní komise pro radiační ochranu z roku 2007 má za cíl reagovat na nové výzvy, které souvisejí s novými riziky expozice ionizujícímu záření a zlepšit stávající vysoké standardy. (ICRP103 2007) Užší spolupráce mezi Evropskou unií a Spojenými státy ohledně bezpečnosti na letištích a opatření proti teroristickým útokům je zřejmá. Od roku 2001 byly ujednány bilaterální smlouvy o vzájemné právní pomoci, kontejnerové bezpečnosti nebo seznamech cestujících. V lednu 2010 vydala Evropská unie se Spojenými státy společnou deklaraci o letecké bezpečnosti, ve snaze aby bezpečnostní opatření na letištích byla posílena nejen mezi oběma stranami, ale i po celém světě. Součástí této snahy je i návrh Spojených států, aby se jimi Evropská unie inspirovala v rozsáhlém nasazení skenerů. Jednání o schválení bilaterální smlouvy, která by zajišťovala možnost výměny dat, v květnu 2010 Evropský parlament odložil. V Evropské unii panuje obava, že takový krok by mohl vést k porušení základních práv občanů. (CRS 2010) Mezinárodní institut pro strategická studia podává zprávu o smluvním potenciálu, který mají mezi sebou v oblasti bezpečnostních skenerů Velká Británie a Indie. Konkrétně by šlo o technologickou spolupráci v oblasti výroby skenerů s použitím levné pracovní síly, kterou Indie poskytuje. (IDSA 2010)
18
3. Zdravotní přijatelnost Mnoha orgány států, mezinárodních organizací a jiných entit (např. Komise Evropské unie, Mezinárodní komise pro radiační ochranu, český Státní úřad pro jadernou bezpečnost) byly vytvořeny četné posudky, zprávy, doporučení a rozhodnutí (doporučení ICRP 103, doporučení KOM 311, stanovisko HERCA, stanovisko SÚJB, …), které se vyjadřují o užitečnosti a možnostech zavádění bezpečnostních skenerů. Tyto výstupy se shodují vždy alespoň v jednom bodě, který je považován v této otázce za natolik základní, že se objevuje na místě podmínky nutné pro přijetí takových opatření. Tímto bodem je zohlednění zdravotního dopadu, který musí být natolik nepatrný, že se neprojeví jako negativní faktor v hodnocení přijatelnosti rentgenových kontrol. Vlády, které by se spokojily s nikoliv zanedbatelným dopadem skenerů na zdravotní stav člověka, by tak připustily záměr vyhnout se teroristickým útokům i za cenu, že samy zaviní vyšší úmrtnost
na
následky
možných
chorob
plynoucích
z
ozáření,
třebaže
v dlouhodobém kontextu. Bez zajištění přijatelného, tedy statisticky zanedbatelného rizika, nemá smysl taková bezpečnostní opatření zavádět, neboť by její dopady mohly být stejné, ne-li vážnější, než hrozba, pro kterou jsou uvedena v provoz. Každá z uvedených metod skenování, používající ionizující záření představuje různé zdravotní riziko, ale i odlišnou spolehlivost. Ačkoliv zobrazení propustnosti paprsků způsobuje zátěž přibližně 100x vyšší nežli rentgen se zpětným rozptylem, stále se pohybuje pouze v jednotkách mikroSievertů (μSv), a cestující se tedy nemusí bát, že bude vystaven většímu ozáření než poté v letadle z kosmického záření za hodinu letu. (Judas ZN 2010, viz též násl.) Otázka škodlivosti byť nepatrných dávek záření však zdaleka není uzavřena a výzkum v této oblasti je determinován určitými limity. Jednak jsou všechny organismy v přírodě trvale vystaveny dávkám ionizujícího záření v řádu jednotek mSv, a tedy neexistuje srovnání s absolutně neozářeným subjektem. Za druhé jsou prokázané dva možné účinky záření, a to indukce nádorů a poškození pohlavních buněk (což se ovšem projeví až v další generaci vrozenou vadou), ale oba tyto jevy se rovněž 19
v lidské populaci vyskytují přirozeně. Při aplikaci dávek záření menších než 1 mSv se nedá očekávat zvýšení výskytu nežádoucích účinků natolik, aby výsledek byl prokazatelný. Proto je všeobecně přijímána hypotéza lineárního bezpra-
hového účinku, tj. předpoklad, že s rostoucími dávkami ionizujícího záření roste pravděpodobnost výskytu nádorů a vrozených vad. Prof. Vlastimil Válek, přednosta Radiologické kliniky LF MU a FN Brno, upozorňuje v této souvislosti na rozdíl u pasažérů, kteří cestují letadlem jen zřídka a těch, co rámy musí projít i několikrát denně, kde by se již o skutečný problém jednalo. Navíc existuje i malá skupina lidí s chromozomální aberací8, kteří mohou být na záření mnohem citlivější. (Válek ZN 2010) Dne 8. listopadu 2010 varoval kapitán Mike Cleary, prezident USAPA (U. S. Airline Pilots Association), v dopise členy asociace, že na základě dostupných lékařských informací může časté vystavování se skenerům, které jsou TSA (Transportation Security Administration) rozmístěny po Spojených státech, způsobit vážné zdravotní následky. Proto doporučuje vyhnout se těmto kontrolám a podstoupit kontrolu klasickým magnetometrem, pokud to podmínky na daném letišti umožní, nebo důkladné prohledání agentem TSA. (USAPA 2010) Peter Rez, profesor fyziky na Arizonské státní univerzitě, tvrdí, že dávka je sice poněkud vyšší, nicméně natolik nízká, že pravděpodobnost úmrtí na rakovinu kvůli letištním skenerům je asi tak stejná jako pravděpodobnost, že bude vaše letadlo vyhozeno do vzduchu teroristou. Nicméně obává se i možnosti, že zařízení v případě poruchy může objekt vystavit dávce mnohem závažnější. (Radiology Daily 2010) Tím dává cynicky najevo svůj postoj ke smyslu využívání skenerů pro bezpečnostní důvody. Naráží na zdravotní riziko, které považuje za neúměrně vysoké oproti možným přínosům kontrol. Ve své analýze vyčísluje, že jde o riziko přibližně 1 ku 30 milionům. (CNN 2010)
Mutace na chromosomální úrovni. Můžeme je rozdělit na strukturní (jako jsou různé delece či inverze chromosomů), nebo numerické. K numerickým aberacím řadíme buď euploidie, kdy je znásobena celá chromosomová výbava (triploidie, tetraploidie) nebo aneuploidie, kdy se početní odchylka týká pouze některého chromosomu (trisomie, monosomie). (Genetika 2008) 8
20
Právě otázka zdravotní přijatelnosti je hlavním pilířem stanoviska českého SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) k instalaci a používání "bezpečnostních rentgenů" pro účely kontroly osob. Ačkoliv se stanovisko přiklání k většinovému názoru, že případné dávky ionizujícího záření jsou velmi malé, upozorňuje na skutečnost, že tato agenda musí vyhovět liteře atomového zákona (18/1997 Sb.) a principům radiační ochrany. Tyto principy kladou jasnou podmínku zavedení nového zdroje ionizujícího záření, a to aby bylo zdůvodněno čistým přínosem pro společnost a jednotlivce. Takové zdůvodnění zahrnuje i prokázání neexistence metody umožňující dosažení srovnatelného účelu a nevyužívající ionizujícího záření. Třebaže byly stanoveny náležitosti, které má mít případná žádost o instalaci skenerů, Úřad ve svém stanovisku sděluje, že vzhledem
k existujícím
alternativám
nemůže
jakoukoli
takovou
žádost
v současnosti považovat za odůvodněnou. Těmito alternativami jsou již na letištích fungující pasivní detekce záření vyzařovaného lidským tělem, nebo aktivní ozáření kontrolované osoby vysokofrekvenčním zářením a následnou detekcí zpětně rozptýleného záření. Ačkoli tyto metody umožňují snímání pouze povrchu těla, jsou považovány za dostatečné ke splnění svého účelu. SÚJB též vyjadřuje jisté obavy z možnosti masivnějšího zavádění tohoto způsobu kontroly do života společnosti, a tedy zvyšování frekvence vystavování se jedince ionizujícímu záření. (SÚJB 2010) Podobné obavy vyjádřil i David Brenner, ředitel centra pro radiologický výzkum na Kolumbijské univerzitě. Rozšíření používání skenerů a tím rapidní nárůst opakovaných expozicí již pravděpodobnost onemocnění rakovinou kůže zvyšuje na nezanedbatelnou úroveň. ACR (American College of Radiology), organizace, která seskupuje více než 34 000 profesionálů včetně radiologů, onkologů, lékařských fyziků, však věří, že skenery používající rentgenové paprsky procházející zkoumaným objektem jsou dostatečně bezpečné. Opírají svůj argument o fakta, že aby cestující byl ozářen dávkou, která odpovídá tzv. zanedbatelné osobní dávce, musel by takovým skenerem projít 100x za rok. Tisíckrát by musel projít takovou kontrolou, aby uštědřená dávka odpovídala standardnímu lékařskému rentgenu hrudníku. (CNN 2010) 21
Je zřejmé, že ani na odborné půdě nelze nalézt shodu o vážnosti zdravotních následků ionizujícího záření. Existence zdravotního rizika je nepopiratelná, byť se dá na základě odborné diskuze zřejmě považovat za zanedbatelné. Má-li se tedy za splnění podmínky přijatelnosti RTG kontrol ve vztahu k lidskému zdraví, nutno podotknout, že stojí na vrtkavých základech, neboť neexistuje průkazná metoda k ověření předpokladu. O to silněji je třeba, aby společnost, pro kterou se tyto kontroly zavádí, vnímala hrozbu rizika teroristického útoku a okrajovost ostatních faktorů, které hovoří proti jejich zavádění. Lze sledovat, že vlády jsou ochotny přijímat taková bezpečnostní opatření na letištích bezprostředně po teroristických útocích, které souvisejí s letištním a leteckým provozem. Události z 11. září vedly k přijetí Leteckého a přepravního aktu v roce 2001 federální vládou Spojených států, kde jsou stanovena i všechna pravidla pro bezpečnostní kontroly přepravy jakékoli formy. Kontroly zavazadel se zesílily a nové vládní skenery nahradily starší a soukromé modely. A ačkoliv se Státní oficiální průvodce domácí bezpečností ještě nezmiňuje o „full body scanners“, informuje o budoucím rozsáhlém využívání nové rentgenové technologie pro kontejnerovou přepravu a implementaci technologie využívající biometrických vlastností pro identifikaci. (CSG 2002) Přestože prvním letištěm, které implementovalo skenery na bázi ionizujícího záření, se nakonec stal Schiphol v Nizozemí v roce 2007, počet dalších takových letišť se konstantně zvyšuje ve Spojených státech, Velké Británii nebo v Rusku. (Mironenko 2010) V Evropě se rozvíjí užívání skenerů ve větší míře po roce 2009, kdy se útočník označovaný jako „underpants bomber“ pokusil ohrozit let z Amsterodamu do Detroitu maje výbušný materiál přišitý ke spodnímu prádlu. (ARPANSA 2010) Ačkoliv zatím v Evropské unii neexistuje jednotná právní úprava pro používání skenerů, Evropská komise vydala Sdělení Evropskému parlamentu a Radě, KOM(2010) 311, o používání bezpečnostních skenerů na letištích Evropské unie, kde vyvozuje závěry o možných negativních vlivech na zdraví na základě studií jak na evropské tak na mezinárodní úrovni.
22
Komise potvrzuje potřebu rozdílných standardů a limitů pro různé typy skenerů. Pokud jde o rentgen se zpětným rozptylem, odkazuje se na požadavky právních předpisů Euratomu o ochraně před zářením, které předpokládá nevyužívání ionizujícího záření pro nezdravotní účely. Též upozorňuje na fakt, že již existuje právní úprava, která rozlišuje, jak může být vystavována další expozici veřejnost a jak pracovníci, kteří dostávají vyšší dávky v souvislosti se svým povoláním (např. piloti). Pokud jde o zobrazení propustnosti rentgenových paprsků, v zásadě je tento postup pro systematickou detekční kontrolu nepřípustný, neboť dávka z této technologie je mnohem vyšší. Nicméně v případě zjištěného podezření se dá využít i této technologie s omezením na policejní síly. Právní předpisy Euratomu, konkrétně směrnice 96/29/Euratom, orientované téměř výhradně na faktor ochrany zdraví striktně vyžadují zdůvodnění pro užití sebemenší dávky ionizujícího záření. (KOM(2010) 311) To ovšem znamená, že využití těchto technologií musí přinést značné zvýšení bezpečnosti, než jakého by bylo možno dosáhnout využitím alternativních technologií, což lze jen těžko v případě mezinárodního terorismu dokazovat. Význam zdravotního faktoru a komplikaci ve vytváření jednoznačného postoje Evropské unie dokresluje i fakt, že některé členské státy dokonce ani neuvažují o využití ionizujícího záření na jiné než zdravotní účely. (KOM(2010) 311) Na závěr kapitoly se vrátím k původnímu požadavku zanedbatelného zdravotního rizika. Není totiž zcela snadné definovat zanedbatelnost onoho rizika. Je třeba ji vnímat relativně. Čím větší hrozbě čelíme, tím vyšší riziko, které podstupujeme s cílem ohrožení zabránit, jsme ochotni považovat za nepatrné. Podle výstupů nejrůznějších legislativních orgánů schvalujících RTG kontroly osob je vnímáno jeho nepodstoupení jako podrobení se riziku plynoucímu z hrozby teroristických útoků. I přes existující právní prameny a v nich ukotvené limity, které odráží názory odborníků, zůstává možnost onemocnění z ozáření jen rizikem a terorismus hrozbou. Navíc účinky teroristického útoku jsou na rozdíl od zdravotního rizika v důsledku ozáření akutní. Na základě informací o zavádění skenerů do praxe lze usuzovat, že existuje forma souvislosti mezi hrozbou teroristického útoku a ochotou přijímat bezpečnostní opatření s využitím RTG záření. 23
Platí-li tedy, že ono riziko je závislé na součtu dávek, kterými jsme ozařováni, nelze vyloučit možnost, že se budou tyto legislativně dané limity měnit v závislosti na intenzitě hrozby.9 (za předpokladu, že ostatní faktory zůstanou nezměněny)
Návaznost v legislativě viz 2. kapitola o právním rámci zavádění kontrol pomocí „full-body“ skenerů. 9
24
4. Ekonomická přijatelnost Při hodnocení ekonomické přijatelnosti vyvstávají na povrch mnohé překážky, které zamezují kvantifikovat určité fenomény spojené s náklady a výnosy plynoucími z používání těchto skenerů. Na ně upozorňuje Komise Evropské unie ve svém Sdělení evropské Radě a Parlamentu, kde tvrdí, že dokud není možné rozsáhlé nasazení technologie RTG skenerů, nelze určit výši investičních nákladů, natož pak výši nákladů těch, které by byly spojené s jejich provozem. Totéž pak platí pro případné přínosy z hlediska bezpečnostní politiky. (KOM(2010) 311) Další nesnází pak je nemožný nebo nemyslitelně náročný sběr dat, která by charakterizovala, jak vysoký je odpor lidí vůči skenerům, nebo do jaké míry by lidé nahrazovali leteckou dopravu automobilovou. (Kessler a Seeley 2010) Analýzy dopadů zavádění RTG nebo jiných bezpečnostních kontrol se snaží nějakým způsobem vyčíslovat hodnotu života (Stewart a Mueller 2011), lidského soukromí, prodlouženého čekání průměrného člověka na letišti kvůli novým kontrolám nebo pocitu bezpečí (Kessler a Seeley 2010), ale zároveň připouštějí, že tyto odhady opět nestaví na kompletních informacích a i tak se pohybují v příliš širokých intervalech. Nicméně s vydáváním veřejných prostředků na bezpečnostní účely sílí tlak na vlády, aby zdůvodnily tyto výdaje ekonomickými efekty. (HOBIJN 2002) Letecká doprava stále totiž představuje nejbezpečnější způsob přepravy a kdyby byla přijata opatření, která by mohla vést k omezení jejího využívání cestujícími, pak by paradoxně mohlo dojít dokonce ke zhoršení bezpečnosti. Pasažéři letů na krátké vzdálenosti se mohou s největší pravděpodobností často rozhodnout pro alternativní trasy a prostředky. Tohoto paradoxu již byly Spojené státy svědky, v momentě, kdy byly přijaty nové regulace po 11. září 2001. Podceněn byl právě substituční efekt. Masivní a zdlouhavé kontroly zavazadel odradily část cestujících od využívání letecké dopravy. Bezpečnost letecké dopravy se proto v relativních číslech zhoršila. (Kessler a Seeley 2010) Nukleární regulační komise, Agentura pro ochranu životního prostředí, Federální letecký úřad a mnoho dalších agentur zpracovává pro vládu Spojených 25
států vcelku rutinním způsobem nespočet analýz, kde porovnávají přínosy a výdaje sledovaných opatření, tzv. „cost-benefit“ analýzy. Týkají se často řešení infrastruktury a jejího dopadu na bezpečnost. (např. ochranná opatření pro mosty při povodních) Ty pak tvoří důležitou součást rozhodování příslušného správního orgánu. (IFED 2010) Dokument „Aviation Security“, který vydalo americké GAO (United States Government Accountability Office), nese hlavní poslání, že ačkoliv se rozmáhá používání skenerů po celých Spojených státech, je třeba stále sledovat výzvy, které přetrvávají. Zde je též doporučeno, aby vládní agentura Spojených států TSA (Transport Security Administration) provedla podobnou costbenefit analýzu při rozmisťování těchto skenerů. (GAO 2010) Nicméně analytik Paul Frisman upozorňuje, že TSA tuto analýzu přesto neprovedla, a to již po druhém připomenutí, neboť ze strany GAO jde již o opakovanou výzvu. Zdůvodněním, že TSA tuto analýzu neprovedla, se stalo, že již dříve prokázala, že žádné jiné lepší alternativy neexistují. (Frisman 2010) Absenci nástroje cost-benefit analýzy, se snažili nahradit pod záštitou australského „Centre for Infrastructure Performance and Reliability“ profesoři Mark G. Stewart a John Mueller v lednu 2011. Vycházeli z předpokladu, že čistý přínos z jakéhokoli bezpečnostního opatření se dá popsat následující rovnicí: Net Benefit = pattack Closs
R - Csecurity
Tedy že čistý přínos odpovídá součinu pravděpodobnosti, s jakou bude teroristický útok úspěšný, ztrát spojených s tímto útokem a snížení rizika v důsledku nasazení dalšího bezpečnostního nástroje, zmenšenému o náklady spojené se zavedením tohoto nástroje. (Stewart a Mueller 2011) Z toho jedinou relativně snadno vyčíslitelnou složku tvoří náklady na zavedení technologie, a to i přesto, že podle Komise Evropské unie, se výše takových nákladů nedá určit bez jejího rozsáhlého zavedení. (KOM(2010) 311) S takovými údaji však již mohou do jisté míry počítat Američané. Ve Spojených státech totiž Agentura pro dopravní bezpečnost rozmisťuje RTG skenery od roku 2007 a dodnes zde existuje 486 produktů rozmístěných po 78 letištích. (TSA 2011) Do konce roku 2011 se počítá s pokrytím 75 % nejzranitelnějších letišť v USA, což 26
zajistí dohromady 1000 skenerů. Plné kapacity bude dosaženo podle plánů TSA v roce 2014, kdy bude skenerů rozmístěno asi 1800. Rozpočet DHS (Domestic Homeland Security) pro rok 2011 počítá s částkou 430 000 dolarů za jedno zařízení i s instalací. (Stewart a Mueller 2011) Komise Evropské unie odhaduje částku na základě veřejných zakázek uvnitř i mimo Evropskou unii na 100 000 až 200 000 EUR s tím, že předpokládá, že s rozsáhlým nasazením této technologie náklady ještě budou klesat. Též však uvádí, že je třeba započítat i další náklady na údržbu, instalaci a další služby, které by měly pak záviset na konkrétních smluvních podmínkách. (KOM(2010) 311) Při rozmístění 1800 zařízení byla cena od koupě přes instalaci, obsluhu a opravy odhadnuta na 1,2 miliardy USD ročně. Kdyby se však v analýze měly číselně projevit náklady ušlých příležitostí, ukázalo by se, že toto číslo nemusí představovat ani většinu nákladové složky. V důsledku zavádění bezpečnostních opatření se zákazníci letů na zvláště krátké vzdálenosti z části rozhodují využít dopravy automobilové. Tomuto efektu se dá ročně přičíst asi 500 smrtelných nehod. DHS statisticky oceňuje lidský život na 6,5 milionu USD. Celková roční ztráta na životech v dolarech by tak byla dokonce 3,2 miliard USD. Na druhou stranu svou hodnotu má jistě i efekt psychologický, kdy lidé s touto technologií mohou dostat jakkoli neopodstatněný větší pocit bezpečí. (Stewart a Mueller 2011) Tuto myšlenku se však studie již ani nepokouší kvantifikovat, stejně tak jako zdravotní riziko nebo omezení soukromí. Předpokládá zřejmě tyto faktory jako základ onoho substitučního efektu, kdy v důsledku přijetí určitých bezpečnostních opatření si spotřebitel vybere jinou možnost dopravy. Studie Mary Elaine Kesslerové a Brett R. Seeley ekonomickou hodnotu soukromí definují v intervalu 0 – 80 dolarů. Někdo si necení soukromí vůbec, proto 0, jako strop pak bylo stanoveno 80 dolarů. (Kessler a Seeley 2010) Není však zcela jasné, zda je možné takové hodnoty vztahovat na čas, jeden proces skenování, osobu, která bude posuzovat, zda objekt nepřenáší zakázané předměty nebo na fakt, že bude objekt čas od času skenován v obecném smyslu. V hodnocení nákladů se dokonce zásadně liší jednotlivé přístupy, a to konkrétně pokud jde o čas, který je pasažér nucen strávit na letištích kvůli kontrole. Zatímco studie Mary Elaine Kesslerové a Brett R. Seeley oceňuje tento čas 40 dolary a v podstatě se shoduje se studií FAA (Federal Aviation Administration) z roku 1995, která navrhuje 27
částku 61 dolarů10. (Kessler a Seeley 2010), Komise Evropské unie vidí tuto problematiku obráceně. Vnímá ji naopak jako výzvu, která naopak sníží náklady na kontroly, neboť upozorňuje na vědecko-technický pokrok v této oblasti. Počítá s automatizací této technologie, která bude sama schopna odhalit zakázané předměty a látky, což jednak urychlí kontroly oproti dnešním, ale navíc budou ušetřeny i další náklady za zaměstnance a jejich školení. (KOM(2010) 311) Terorismus představuje děsivou hrozbu pro lidi, která výrazně ovlivňuje ochotu podstupovat riziko. Tato ochota je ovlivněna psychologickými, sociálními, kulturními a institucionálními faktory. (Stewart a Mueller 2011) Neboť terorismus využívá media jako jeden z nástrojů pro dosahování svých cílů, mají lidé sklon k přecenění této hrozby a představují si, že její pravděpodobnost je relativně mnohem vyšší, než ve skutečnosti je. Ačkoliv náklady spojené se zavedením těchto nových technologií jsou nejlépe vyčíslitelnou složkou analýzy, ukazuje se, že jedinou jistou částku představuje jejich nákup, instalace a údržba. O jiných faktorech ani nepanuje shoda, zda je zařadit na stranu nákladů nebo výnosů, třebaže jejich výše není zdaleka zanedbatelná. Ztráty spojené s úspěšným teroristickým útokem jsou ještě spíše předmětem diskuze, nežli exaktně ocenitelná veličina. Takový teroristický útok může způsobit škody poměrně zanedbatelné, kde převáží psychologický vliv, ale též je možný útok s důsledky fatálními i pro hospodářství celé země. Stanovení určité střední hodnoty je poměrně nepřesné, zvláště pokud je potřeba její aplikace na tak jednoduchý algoritmus, jakým je definována cost-benefit analýza Marka G. Stewarta a Johna Muellera. Zde na základě zprávy DHS z roku 2008 se drží odhadnuté ceny lidského života na 6,5 milionu dolarů (Robinson 2008 in Stewart a Mueller 2011) a jako průměrný útok si za příklad berou pád plného linkového letadla a 300 úmrtí. Přibližně dvě miliardy dolarů tedy bude cena za všechny životy, k čemuž se připočte 200 – 250 milionů dolarů za stroj. Pokud přičteme částku za vyšetřování s tím spojené, celková ztráta vzroste na přibližně 2,5 miliardy dolarů. Další ztráty pak
10
Vyjádřeno v hodnotě dolaru v roce 2010.
28
souvisejí s přerušením dalších letů, nebo pozastavením letového provozu až na týden, což by mohlo způsobit dalších 3 miliardy ztráty a následně 15 % ekonomický propad v následujících 6 měsících. Avšak tendence přeceňovat tyto další náklady je zřejmá, neboť závisí též na diverzifikaci ekonomických sektorů. Kapitál má schopnost být rychle uplatněn jiným způsobem, a ačkoliv na některém místě nebo v sektoru budou znatelné následky útoku, jinde budeme svědky rozkvětu v důsledku přísunu kapitálu. Pro výše zmíněné důvody je možné počítat s útoky, které po sečtení všech důsledků nepřesáhnou náklady 2 miliard dolarů, ale také s takovými, které se přiblíží i hranici 50 miliard, jako v případě 11. září 2001 (Stewart a Mueller 2011) Cost-benefit analýza se snaží nějakým způsobem zohlednit všechna pozitiva a negativa, které mají RTG kontroly na letištích pro společnost, nicméně odhad z nich plynoucí je příliš hrubý a bývají opomíjeny další efekty, z nichž nejpatrnější je efekt politický, takřka nevyčíslitelný a hlavně nevypočitatelný. Studie Mary Elaine Kesslerové a Brett R. Seeley správně upozorňuje, že zavedení bezpečnostních kontrol na letištích zapříčiní zvýšení využívání silnic, a je třeba jako nutný náklad tohoto opatření započítat úměrný počet obětí dopravních nehod na silnicích v důsledku zhuštění provozu. (Kessler a Seeley 2010) Mají-li být oběti ale oceněny stejně, pak dochází k závažné chybě, neboť oběti teroristických útoků musejí mít přidanou hodnotu, která se rovná politickému důsledku. (Popřípadě sníženou hodnotu, pokud se tento důsledek nakonec projeví pozitivně pro postiženou stranu.) V momentě, kdy se ve zmiňované rovnici cost-benefit analýzy budou levá i pravá strana rovnat nule, dá se říci, že dané opatření je efektivní z hlediska nákladů. Odpovědět podle ní lze tedy na otázku, jaké charakteristiky do budoucna by útoky měly mít, nebo jaká by musela být pravděpodobnost jejich výskytu, aby náklady vynaložené na takové opatření byly ekonomicky odůvodnitelné. Podle studie Marka G. Stewarta a Johna Muellera by jednou za dva roky musela být touto technologií objeven předmět nebo látka, která jinak objevena nebyla, a zároveň by tím měly být překaženy jisté fatální důsledky. V případě zvýšení prav-
29
děpodobnosti útoku o 160 – 330 % by pak efektivita nákladů byla zajištěna. (Stewart a Mueller 2011) Ačkoliv se ekonomické analýzy pokoušejí pojmout dopady rentgenových kontrol na letištích na všechny možné oblasti, jeví se jako nedostatečné pro posouzení přijatelnosti těchto kontrol. Významné oblasti jako zdravotní nebo lidskoprávní stránka nejsou řešeny komplexně a ve výsledku je jejich vliv zatlačen do pozadí. Přesto cost-benefit analýza významnou měrou doplňuje takové ostatní faktory.
30
5. Etický a politický aspekt Po celém světě největší rozhořčení nad používáním bezpečnostních skenerů vyvolal právě fakt, že útočí na soukromí člověka. Tyto praktiky jsou srovnávány s důkladnými policejními prohlídkami11, kdy si podezřelý musí sundat veškeré oblečení, ovšem elektronicky, nebo virtuálně (Ethics Newsline 2010, Engineering Ethics Blog 2010) Skenerům se přezdívá též „naked machines“12. (TWP 2010)
Jak již tato práce v předchozích kapitolách zmínila, tyto technologie, ať už milimetrové vlny nebo RTG skenery, vyvolávají otázku ohrožení etiky, jenž je zachycena i v lidsko-právní oblasti. Konkrétně panují obavy ohledně zajištění lidské důstojnosti a práva na ochranu osobních údajů. Kriticky je vnímáno zobrazování detailů lidského těla i věcí souvisejících se zdravotním stavem (protézy, pleny). S tím souvisí i náboženská přesvědčení, která odmítají, aby těla byla prohlížena detailně lidským faktorem. (KOM(2010) 311) Paradoxně tento problém se zdá být nejpalčivější právě v kulturní oblasti, odkud se odvozuje hrozba největší. „The Fiqh Council of North America“, který zajišťuje služby a rady ohledně dodržování islámského práva Šaría v severoamerickém prostředí, vydal 9. února stanovisko k používání bezpečnostních skenerů, kde zdůrazňuje, že „běžné používání takovýchto skenerů je proti islámskému učení, přirozenému právu a všem náboženstvím a kulturám, které jsou postaveny na slušnosti a umírněnosti.“ (FCNA 2010) Pro použití této technologie je nutné pádné odůvodnění a musí být přiměřený potřebě, neboť jako výjimka může být provedena jedině na základě extrémní nutnosti. Korán totiž ukládá věřícím, a to bez rozdílu pohlaví, zakrývat intimní oblasti. (FCNA 2010) Stanovisko se odkazuje konkrétně na pasáže 7:26-2713,
V angličtině tento kritický výraz “electronic strip-search“ reaguje úderněji na podstatu kontroly – obnažování se a prohledávání. 12 naked machines - nahé stroje 13 7:26. Synové Adamovi, seslali jsme vám již oděvy, které nahotu vaši přikrývají, i ozdoby, avšak oděv bohabojnosti je lepší. A toto je jedno ze znamení Božích - snad si to připomenou! (Korán 1972: 397-398) 7:27. Synové Adamovi! Nechť vás nepokouší satan tak, jako způsobil odchod rodičů vašich z ráje, strhávaje z nich oděv, aby jim ukázal nahotu jejich! A dívá se na vás on i jeho spřeženci z místa, kde je nevidíte. A věru jsme učinili satany přáteli těch, kdož nevěří! (Korán 1972: 398) 11
31
24:30-3114 a 33:5915. Ve spojitosti se skenery se dokonce mluví o dětské pornografii (Ethics Newsline 2010), a aby se opatření vyhnula nařčení z diskriminace, nesmí být objekty, které mají projít skenerem, vybírány na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, náboženského přesvědčení nebo víry. (KOM(2010) 311) Z toho je vyloučena snad jen obava o diskriminaci na základě pohlaví, neboť teroristou může být stejně tak muž jako žena. Avšak v ostatních výše zmíněných případech lze tento požadavek do značné míry obejít. TSA označilo suverénní státy, odkud lety mají být kontrolovány přísněji – Afghánistán, Alžírsko, Jemen, Irák, Írán, Libanon, Libye, Nigérie, Pákistán, Saudská Arábie, Somálsko, Súdán nebo Sýrie. (Travel News 2010) Pokud jde o kulturní a náboženskou příslušnost, pak tyto země projevují podobnost v islámském založení a stejně tak všechny jsou podle Mezinárodního měnového fondu součástí rozvojového světa (IMF 2011). Technicky je možné, aby nebyl skenery tvořen skutečný obraz lidského těla, ale pouze obraz schematického panáčka. Těmto modelům se pak říká „blob machines“. Nicméně sama o sobě je tato kontrola nedostatečná a efektivní by byla jen za podmínky, že následovat bude osobní prohlídka. Zatím prochází vývojem a množství chyb, které vykazuje, je příliš vysoké. Avšak pokud bude dosaženo optimální chybovosti, z etického hlediska bude tato alternativa o mnoho přijatelnější. (TWP 2010) Investice do takového projektu je ovšem zpochybňována názory, že již stávající bezpečnostní opatření na letištích omezují lidské svobody natolik, že jeden drobný posun navíc již nestojí za řeč. Kromě toho jsou lidé omezení svobody ochotní respektovat zvláště v čase, kdy se hrozba útoku jeví mimořádně silná. Tato ochota je ale často produktem mediální masáže, kterou Spojené státy 24:30. Řekni věřícím, aby cudně klopili zrak a střežili svá pohlaví - a to je pro ně čistší, vždyť Bůh dobře je zpraven o všem, co konají. (Korán 1972: 559) 24:31. A řekni věřícím ženám, aby cudně klopily zrak a střežily svá pohlaví a nedávaly na odiv své ozdoby kromě těch, jež jsou viditelné. A nechť spustí závoje své na ňadra svá. A nechť ukazují své ozdoby jedině svým manželům nebo otcům nebo tchánům nebo synům nebo synům svých manželů nebo bratřím nebo synům svých bratří či sester anebo jejich ženám anebo těm, jimž vládne jejich pravice, nebo služebníkům, kteří nemají chtíče, anebo chlapcům, kteří nemají pojem o nahotě žen. A nechť nedupou nohama, aby lidé postřehli ozdoby, které skrývají. A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete blažení! (Korán 1972: 559) 15 33:59. Proroku, řekni manželkám svým, dcerám svým i věřícím ženám, aby přitahovaly k sobě své závoje! A toto bude nejvhodnější k tomu, aby byly poznány a nebyly uráženy. A Bůh je odpouštějící, slitovný. (Korán 1972: 553) 14
32
vyvíjejí, aby získaly dostatečnou legitimitu pro přijímání kontroverzních opatření. Jakoby paradoxně při boji s terorismem najednou s ním táhly za jeden provaz, pokud jde o vyvolání strachu v lidech. Televizní stanice po devátém září 2001 začaly zveličovat jakýkoli náznak hrozby a denně přesvědčují, že hrozba teroristického útoku je všudypřítomná a všech se týkající. (Rosen 2004) Z hlediska ochrany osobních údajů by alespoň v rámci Evropské unie měla být pro kontroly splněna určitá kritéria. A to zda jsou navrhovaná opatření vhodná k dosažení cíle, pokud nejdou nad rámec toho, co je nutné a jestli neexistují méně obtěžující prostředky. Obrazy by neměly být v zásadě uchovatelné. Evropská komise vidí možná řešení v oddělení kontrolujícího pracovníka a objektu. Pokud bude pracovník ve vzdálené místnosti, nebude mít možnost spojovat obraz s konkrétní osobou. Navíc je možné implementovat technologie, které zvyšují ochranu soukromí, neboť zamezují uchování, kopie, tisk, vyhledávání a posílání obrazů. Dále pak by se měla uplatnit zásada, že kontrolovat bude osoba stejného pohlaví. Již zmiňovaná automatizace rozeznávání nebezpečných předmětů by případně mohla tuto otázku vyřešit jednou provždy, a dokud bude platit, že je volba skeneru dobrovolná, tak též není třeba se pozastavovat nad porušováním základních práv a svobod. (KOM(2010) 311) Ovšem pokud by měly být odděleny skenery pánské a dámské, je třeba si uvědomit možný psychologický efekt na lidi, kteří by si ani jinak neuvědomovali a více se nestarali o to, kdo a na co se vůbec dívá. Toto opatření by mohlo mít kontraproduktivní důsledky, neboť lidé budou spojovat celý proces skenování s něčím skutečně intimnějším. Obdobně jako jsou stanovena etická kritéria pro budoucí možné přijetí technologie skenerů na celoevropské úrovni, i TSA vytvořilo protokol, který má za úkol zajistit ochranu osobního soukromí. Zamezuje tisk, ukládání nebo přeposílání obrazů. Obraz se jen zobrazí na monitoru, a jelikož přístroje nemají paměť, modem, síťové a ani tiskové příslušenství, vzápětí mizí. (About 2008) Výše zmíněné, všeobecně rozšířené, osobní ruční prohlídky mohou, dokud si lze vybrat, představovat alternativu. Avšak ani tyto se neobejdou bez stížností a žalob za sexuální obtěžování. V tomto duchu vedou spor studentky harvardské 33
univerzity Redfernová a Pradhanová, které se v listopadu 2010 rozhodly podstoupit osobní ruční prohlídku a staly se tak podle svých slov oběťmi sexuálního napadení. (Boston 2010) Americká unie za občanská práva obdržela jen za první tři týdny od zavedení této metody 400 stížností od cestujících. (NY Times 2010) Tyto praktiky již napadli i američtí zákonodárci, když Johnu Pistolovi, zástupci TSA, uložili využívat agresivnější metody osobní ruční kontroly jen v případech, že dojde na podezření, tedy když hladce neproběhne klasická detekční kontrola. (USA Today 2010) Stále však většina lidí, podle TSA v roce 2007 na 98 % (Christian Century 2010), volí v USA skenerovou metodu a obecně tyto signály občanské společnosti je třeba vnímat pro účely analýzy jako spíše projev fungující demokracie, s nadsázkou, pokud nenarostou na nepřijatelné intenzitě. Naopak vlády by na ně měly klást o to větší důraz, aby hledání společných východisek pro podobné kontroverzní problémy stále sledovalo obecně přijatelné hranice. To se týká právě ochrany informací, kde přes prohlášení TSA, že je vyloučeno ukládání obrazů, federální policie asi třicet tisíc snímků v březnu 2010 uložila. (NYDailyNews 2010) Obecně vzato se lidé naopak čím dále tím častěji smiřují zcela dobrovolně s omezováním svého soukromí pod vlivem technologie a vyměňují ho za jiné výhody GPS, sociálních sítí nebo mobilních telefonů. Pokud se vrátím i k dalším politickým aspektům, které jsem již zmiňoval v průběhu předešlých kapitol, nezdá se, že by rozmisťování skenerů mělo výrazně negativní vliv na legitimitu současné vlády. I přes výraznou změnu politiky boje proti terorismu, kterou Spojené státy zažily s příchodem prezidenta B. Obamy, TSA v zásadě uplatňuje svůj mandát beze změn a kontinuálně. V této oblasti se politický vliv spíše přesunul na řešení jednotlivých případů, tedy na soudní moc. Sandra Day O'Connor, bývalá předsedkyně nejvyššího soudu, klade důraz na prokazatelnou efektivitu a tyto technologie pro ni představují symbol iracionality. Nicméně nynější předseda Alito se již vyslovil k podpoře skenerů, že splňují podmínku efektivity a minimálně narušují lidskou důstojnost. (TWP 2010)
34
V Evropě, která hledá zatím společný postup, se nedá o politických dopadech mnoho říci, snad jen tam, kde již prošly jisté pokusy. K oficiálním zkouškám přistoupily Finsko, Velká Británie, Nizozemí, Francie, Itálie a Německo. Nicméně zatímco G. Brown, tehdejší prezident Spojeného království, se vyslovil, že skenery budou rozmístěny po celé zemi (BBC 2010), Finsko a Itálie se rozhodly nepokračovat
v jejich
rozmisťování.
Aby
byla
zavádění
takových
opatření
v demokratickém státě politicky přípustná, musí být poptávka po zvýšení bezpečnosti dostatečně vysoká a vyvinutá kultura dostatečně se přibližující modelu té západní-americké. Vnitropolitická ochota přijímat skenery musí být ještě více ovlivněna veřejným míněním, neboť elita čelí stále hrozbě, že její rozhodnutí bude mít krátkodobý charakter, půjde-li proti hlasu svých občanů. Naopak zvláště pro malé státy, které nepociťují dopady terorismu přímo, se podobné otázky stávají ideálním nástrojem populismu, kdy nepopulární opatření mohou odsoudit za ovací svých spoluobčanů. Zde se ovšem promítá i aspekt mezinárodně-politický, neboť odsuzování nesmyslných bezpečnostních opatření nutně předpokládá vyloučení možnosti, že by snad nějaký smysl měla. Tedy, že teroristický útok je nejlépe absolutně nepravděpodobný. Avšak integrující se Evropa představuje, když ne vysoké, tak jistě větší riziko i pro své dříve v těchto oblastech neutrální členy. Západní mocnosti, ať již tradiční nebo faktické, naopak se jako první hlásí ke zvyšování bezpečnosti, neboť se stávají nejčastějším terčem útoků, ale snad též aby zdůraznily svou stálou přítomnost na výsluní. Tak jako tak, je mnohem složitější hledat vliv této složky kontroverzního posilování bezpečnosti letišť na mezinárodní politiku, neboť je třeba ji vnímat jako součást vyššího cíle, kterým je znemožnit terorismus. Bude tedy záviset i na tom, jaké jiné cesty a jak efektivní budou teroristické organizace nacházet jako alternativu za leteckou dopravu, prokáže-li se v tomto směru zvýšená bezpečnost na letištích jako dostatečně efektivní. A též potom na počtu takových alternativ. Jak jsem již uvedl v rámci ekonomického aspektu, politický dopad jistě musí mít své místo v cost-benefit analýze, nicméně představuje ze všech otazníků ten nejzáhadnější, neboť nelze předvídat velikost čísla, které představuje, ale ani jeho znaménko. Lze se však domní35
vat, že jeho velikost bude přímo úměrná tomu, do jaké míry se bude využití bezpečnostních skenerů rozšiřovat a s jakou intenzitou bude podstoupení takové kontroly vynucováno.
36
Závěr Ve snaze identifikovat veškeré faktory, které souvisí s přijímáním opatření bezpečnostních RTG kontrol na letištích, jsem narazil na řadu překážek, které ve své podstatě znemožňují podat jednoznačný závěr ohledně jejich přijatelnosti, avšak jeví se jako dostatečné pro vyslovení maximální pochybnosti nad rozšířením využívání skenerů na letištích. Každý z pohledů na danou problematiku jeví známky nepřiměřenosti opatření. Již zdravotní stránka, která se dotýká zejména skenerů využívajících ionizující záření, je v mnohých případech zatím nepřekročitelnou barierou, neboť mezinárodní standardy jsou nastaveny poměrně přísně a ještě přísněji pak bývají nastaveny standardy na národních úrovních, leckdy je právě na principu zdravotní ochrany v podstatě právně nepřípustné, aby byly technologie s využitím ionizujícího záření používány pro jiné než zdravotní účely. Dávky, o kterých je řeč, jsou jistě nepatrné, avšak jako u každé technologie, ani zde nelze předpokládat absolutní spolehlivost a nulovou nehodovost, která může působit následky mnohem vážnější. Ekonomické náklady jsou vysoké, alespoň ty, které se dají bez větší odchylky změřit. Nad těmi ostatními se vznáší řada otazníků. To tím spíše pak platí pro ekonomický přínos, který je odvozován od toho, jak vysoký je předpoklad, že právě bezpečnostní skenery budou barierou pro teroristy, kteří by jinak spáchali útoky enormních rozměrů. Ačkoliv zatím ve vývoji, existují alternativy a vědecké perspektivy, které by zdravotní nebo etické problémy eliminovaly. Přesto jsou tyto nynější kontroverzní technologie dlouhodobě plánovány. Sice i čas je neopomenutelným faktorem a sázka na výzkum, včetně tak vysokých investic, je vždy riskantní, nicméně stávající situace v žádném případě rizika prostá není. Etické principy jsou podobně jako zdravotní standardy přísně stanoveny mezinárodními a státními normami, avšak podléhají rozdílným interpretacím, nedají se přesně popsat nebo kvantifikovat. Přesto představují hodnoty natolik 37
významné, že většinou zaujímají první místo v diskuzi o přijetí bezpečnostních opatření. Tomu ještě dopomáhají média, která si ráda vybírají šokující témata. Z výše uvedených důvodů se ani vnitropolitický efekt nemůže projevit pozitivně, a tedy působí jen jako další faktor k tíži přijatelnosti. Na mezinárodní politiku zřejmě nebude mít vliv kontrol zásadní význam ve stínu četných důležitějších konfrontací, které probíhají otevřeně. Bezpečnostní kontroly prováděné skenery využívajícími ionizující záření tedy přijatelné být nemohou, neboť každý z faktorů, které přijatelnost ovlivňují, sám za sebe představuje pádný důvod k jejich zamítnutí.
38
Seznam zkratek ACR (American College of Radiology)
Americká radiologická společnost
DHS (Department of Homeland Security)
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti
EPIC (Electronic Privacy Information Center)
Informační centrum pro elektronické soukromí
FAA (Federal Aviation Administration)
Federální úřad pro letectví
GAO (United States Government Accountability Office)
americký Vládní kontrolní úřad
HERCA (Heads of European Radiological Protection Competent Authorities)
Příslušný úřad představitelů pro evropskou radiační ochranu
IAEA (International Atomic Energy Agency)
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
IEC (International Electrotechnical Commission)
TSA (Transportation Security Administration) USAPA (U. S. Airline Pilots Association)
Mezinárodní elektrotechnická komise
americký Úřad pro bezpečnost dopravy
Asociace linkových pilotů Spojených států
WTC (World Trade Centre)
Světové obchodní centrum
39
Použitá literatura Odborné články AstroNuklFyzika. Jaderná a radiační fyzika: Ionizující záření. Ullmann, V. [online]. Dostupné z:
. [cit. 29-03-2011]. European Area of Freedom Security & Justice. Full body-scanners: risks of violation of Article 8 of the European Convention on Human Rights. Bargiotti, L. [online] February 19, 2010. Dostupné z < http://afsj.wordpress.com/2010/02/19/full-body-scanners-risks-ofviolation-of-article-8-of-the-european-convention-on-human-rights/>. [cit. 13-03-2011]. Genetika. Chromosomové aberace a jimi způsobené syndromy. [online] Azrael. 2008. Dostupné z . [cit. 22-03-2011]. GlobalSecurity. PETN [Pentaerythritol tetranitrate]. John Pike. [online] Dostupné z . [cit. 30-03-2011]. IDSA Policy Brief. How India and the United Kingdom can cooperate on nuclear and radiological security. Bowen, W. Q. - Nayan, R. – Rhode, B. – Sastry, C. V. March, 2010. NLK. Rozvíjející se technologie lékařského zobrazování. Wolbarst, A. B. – Hendee, W. R. 52, č. 3/2006. [online] Dostupné z . [cit. 3103-2011]. Zdravotnické noviny. Diskuse k Bezpečnostní rentgeny na letištích. Judas, Libor. [online]. 1. únor, 2010. Dostupné z: . [cit. 26-02-2011]. Zdravotnické noviny. Diskuse k Bezpečnostní rentgeny na letištích. Válek, Vlastimil. [online]. 1. únor, 2010. Dostupné z: . [cit. 26-02-2011].
Dokumenty C 364/01. Charter of Fundamental Rights of the European Union. 18. prosinec 2000. ECHR. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění novelizovaném ustanoveními Protokolu č. 14 (CETS č. 194), jenž vstoupil v platnost 1. června 2010. EPIC v. DHS. Case: 10-1157. In the United States Court of Appeals for the District of Columbia Circuit. December 23, 2010.
40
ES č. 300/2008. Nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002. 11. březen 2008. Evropská komise. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o používání bezpečnostních skenerů na letištích EU. KOM(2010) 311 v konečném znění. Brusel, 15. červen 2010. FCNA. The statement of the FCNA on the use of full body scanners for security at the airports and other places. [online]. November 19, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. GAO. Aviation Security. GAO-10-484T. Testimony Before the Subcommittee on Transportation Security and Infrastructure Protection, Committee on Homeland Security, House of Representatives Steve Lord. March 17, 2010. HERCA. Facts and figures concerning the use of Full body scanners using X-Rays for security reason. Oslo, June 30, 2010. HERCA. Statement on the justification of Full body-scanners using X-rays for security purposes. Oslo, December 1, 2010. H. R. 2027: Aircraft Passenger Whole-Body Imaging Limitations Act of 2009. 111th Congress (2009-2010). IAEA, 1996. International Basic Safety Standards for Protection against Ionizing Radiation and for the Safety of Radiation Sources, Safety Series No. 115. IAEA, Vienna (1996). IEC 62463. International Standard on Radiation protection instrumentation – X-ray systems for the screening of persons for security and the carrying of illicit items. June 2010. ISBN 978-2-88912-024-6 ICRP 103. The 2007 Recommendations of the International Commission on Radiological Protection. Elsevier, 2007. S. 1447: Aviation and Transportation Security Act of 2001. 107th Congress (2001-2002). S. 3536: SAFER AIR Act of 2010. 111th Congress (2009-2010). SÚJB. Stanovisko SÚJB k instalaci a používání "bezpečnostních rentgenů" pro účely kontroly osob. [online]. 2010. Dostupné z: . [cit. 27-022011]. The Council of State Governments. State Official‟s Guide to Homeland Security. Foster, Chad S. 2002. ISBN #0-87292-898-5.
41
Zákon č.18/1997 Sb., O mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (Atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
Monografie Korán. Odeon. Překlad Ivan Hrbek. Praha, 1972. 01-022-72 ROSEN, JEFFREY. The Naked Crowd: Reclaiming Sedurity and Freedom in an Anxious Age. Random House. January 13, 2004. 272 p. ISBN 9780-3755-0800-4 ŠČUREK, R. – ŠVEC, P. Ochrana letiště před protiprávními činy. Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství. Ostrava, 2009. ISBN 978-80-7385-071-5
Analýzy a studie Congressional Research Service. U.S.-EU Cooperation Against Terrorism. Archick, Kristin. July 9, 2010. FRISMAN, Paul. Full Body Scanners. 2010-R-0494 Olr Research Report. [online] December 7, 2010. Dostupné z: < http://www.cga.ct.gov/2010/rpt/2010-R-0494.htm>. [cit. 12-032011]. HOBIJN, Bart. What Will Homeland Security Cost?. FRBNY Economic Policy Review. November, 2002. IFED. Homeland Security: A Case Study in Risk Aversion for Public Decision-Making. 5th IFED Forum. Stewart, M. G. – Ellingwood, B. R. – Mueller, J. Stoos, December 7-11, 2010. IMF. World Economic Outlook. January 25, 2011. KESSLER, M. E. – SEELEY, B. R. Predicting the Impact of Full Body Scanners on Air Travel and Passenger Safety. Naval Postgraduate School. Monterey, June 2010. ROBINSON, L. A. (2008). Valuing Mortality Risk Reductions in Homeland Security Regulatory Analyses. Final Report, U.S. Customs and Border Protection, Department of Homeland Security, June 2008. STEWART, M. G. – MUELLER, J. Risk and Cost-Benefit Analysis of Advanced Imaging Technology Full Body Scanners for Airline Passenger Security Screening. The University of Newcastle. Australia, January 2011. ISBN 9780-9807-6187-0
42
Denní tisk BBC News. Gordon Brown promises full body scanners at UK airports. [online] January 3, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-032011]. Christian Century. Jews, Muslims wary of full-body scanners. Omar Sacirbey. April 6, 2010. CNN. Airport body-scan radiation under scrutiny. Hunter, M. [online]. November 12, 2010. Dostupné z . [cit. 26-022011]. NYDailyNews.com. Feds admit they stored body scanner images, despite TSA claim the images cannot be saved. A. Shahid. [online]. August 4, 2010. Dostupné z . [cit. 20-03-2011]. NY Times. Pat-Downs at Airports Prompt Complaints. S. Stellin. [online]. November 18, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. Radiology Daily. Even Pilots Rebel At New Airport X-ray Scans. [online]. November 16, 2010. Dostupné z: . [cit. 26-02-2011]. The Washington Post. The TSA is invasive, annoying - and unconstitutional. J. Rosen. [online]. November 28, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. Travel News. EU divided on use of airport body scanners. [online]. July 1, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. USA Today. Privacy group files lawsuit to block airport body scanners. Yu, Roger. July 9, 2010. [online] Dostupné z . [cit. 13-03-2011]. USA Today. TSA pat-downs 'overly intrusive,' key lawmakers say. A. Levin. [online]. November 19, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011].
43
Ostatní About.com. TSA Expands Whole Body Scanner Searches. Robert Longley. [online]. August 16, 2008. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. Australian Radiation Protection and Nuclear Safety Agency. New Airport Passenger Screening Technologies. Tate, B. - Kalaiziovski, A. - Solomon, S. February 19, 2010. Boston.com. Harvard students challenge TSA. Katie Johnston Chase. [online]. December 2, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. Engineering Ethics Blog. TSA Has Gone Too Far. [online]. December 6, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. EPIC. EPIC v. DHS (Suspension of Body Scanner Program) [online] Dostupné z . [cit. 13-03-2011]. Ethics Newsline. Airport Security Measures Create New Privacy Dilemmas. [online]. January 11, 2010. Dostupné z: . [cit. 20-03-2011]. MIRONENKO, Olga. Data Protection in Civil Aviation: Air Passenger Lists and Body Scanning. University of Oslo. Personvernkonferansen, 2010. USAPA. President‟s message. Captain Mike Cleary. [online]. November 8, 2010. Dostupné z: . [cit. 26-02-2011]. Transportation Security Administration. Advanced Imaging Technology (AIT). [online] Dostupné z . [cit. 12-03-2011]. Transportation Security Administration. Our History. [online] . [cit. 12-03-2011].
44
Dostupné
z:
Přílohy Obrázek 1
Zdroj: HERCA. Facts and figures concerning the use of Full body scanners using X-Rays for security reason. Oslo, June 30, 2010.
45
Obrázek 2
Zdroj: HERCA. Facts and figures concerning the use of Full body scanners using X-Rays for security reason. Oslo, June 30, 2010.
46