Pěší turistika seniorů ve Svitavách

Pěší turistika seniorů ve Svitavách

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědomá toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mě požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosazeného v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne

…………………………………………………..

Podpis

Poděkování Děkuji panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné vedení, poskytnuté odborné rady a konzultace, které mi během psaní této bakalářské práce poskytnul. Dále bych chtěla poděkovat seniorům ze svitavského penzionu, kteří se mnou absolvovali turistické výlety. Také bych ráda poděkovala svitavskému historikovi Mgr. Radoslavu Fikejzovi za poskytnutí řízeného rozhovoru a za mnoho cenných rad pro psaní této práce. V neposlední řadě děkuji Pavlu Jindrovi za opravu pravopisu.

Copyright © 2014 Lucie Barančíková

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor cestovní ruch

Pěší turistika seniorů ve Svitavách Bakalářská práce

Autor: Lucie Barančíková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2014

Abstrakt BARANČÍKOVÁ, Lucie: Pěší turistika seniorů ve Svitavách. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 93 stran. Cílem bakalářské práce je vysledovat vhodnost a oblíbenost svitavských naučných tras u seniorů a navržení vlastní trasy pro seniory. Teoretická část popisuje svitavský region a samotné město Svitavy z geomorfologického, geologického a historického hlediska. Dále také popisuje naučné stezky ve Svitavách. Praktická část je zaměřena na vyzkoumání oblíbenosti a vhodnosti svitavské turistiky pro seniory a též obsahuje návrh vlastní trasy pro seniory. Praktická část je metodologicky řešena řízenými rozhovory. Klíčová slova: region Svitavsko, město Svitavy, pěší turistika, senioři

Abstract BARANČÍKOVÁ, Lucie: Hiking for seniors in Svitavy. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 93 pages.

The aim of this thesis is to trace a suitability and a popularity of the Svitavy nature trails and to design my own trail for seniors. The theoretical part deals with Svitavy region and Svitavy itself from a geomorphological, a geological and a historical perspective. It also describes the nature trails in Svitavy. The practical part is focused on researching of the popularity and the suitability of the Svitavy hiking for seniors and also includes a design of my own trail for seniors. The practical part is methodologically designed by controlled interviews.

Key words: Svitavy region, Svitavy, hiking, seniors

10

Předmluva Turistiku považuji již od dětství za jeden ze svých nejoblíbenějších koníčků. Už jako malá jsem jezdívala s rodiči na prázdniny do hor, za účelem provozování turistiky. Nadšení pro tento druh zábavy mi vydrželo až dodnes. Každoročně s několika přáteli vyrážíme na turisticky zaměřenou dovolenou; kupříkladu minulé léto jsme zdolávali nejvyšší vrcholy Jizerských hor. Dalším důvodem, který mě ve výběru ovlivnil, byla moje láska k přírodě, poznávání nových kultur, tradic a v neposlední řadě i gastronomie. Je všeobecně známo, že existují různé druhy turistiky. Od klasické individuální turistiky, přes cykloturistiku, až po turistiku skupinovou. Všechny mají své osobité kouzlo, nicméně skupinová turistika je mi ze všech jmenovaných patrně nejbližší. Svým charakterem se dosti blíží kolektivnímu sportu. Důležité tedy je, aby se v turistickém „týmu“ sešli lidé, kteří si mezi sebou dobře rozumí. Pouze v takovém případě se dá zažít ta správná atmosféra plná nezapomenutelných chvil. Dobrá nálada uvnitř turistického kolektivu je však pouze jakýmsi kořením turismu. Jedním z hlavních účelů je poznávání zajímavých a pamětihodných míst, kterých je v České republice nepřeberné množství. Region Svitavska a samotné město Svitavy jsou velice zajímavou turistickou oblastí, která podle mého názoru není plně doceněna. A přesně to byl další důvod k volbě tohoto tématu. Město Svitavy si totiž bezpochyby zaslouží zapsat se lidem do podvědomí jako turistická oblast s velkou řadou přírodního i kulturního bohatství. Jako segment jsem si vybrala seniory, jelikož mají mnoho volného času, relativně dostatečné množství peněz a především chuť poznávat nová a zajímavá místa.

11

Obsah Seznam grafů .................................................................................................................. 14 Seznam map .................................................................................................................... 14 Seznam tabulek ............................................................................................................... 14 Úvod................................................................................................................................ 15 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 17 1 Okres Svitavy ........................................................................................................... 17 1.1 Historie města........................................................................................................ 20 1.2 Geomorfologie ...................................................................................................... 22 1.3 Geologie ................................................................................................................ 23 1.4 Pedologie ............................................................................................................... 24 1.5 Hydrologie............................................................................................................. 25 1.6 Klimatologie .......................................................................................................... 26 2 Naučné stezky .......................................................................................................... 26 2. 1 Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy........................................................ 27 2.2 Naučná stezka na pomezí Čech a Moravy ......................................................... 29 2.3 Naučná stezka Vodárenský les .......................................................................... 30 3 Městský památkový okruh ....................................................................................... 31 3.1Památky .................................................................................................................. 32 3.1.1 Náměstí Míru .................................................................................................. 32 3.1.2 Stará Radnice a Dům U Mouřenína................................................................ 33 3.1.3 Sponerova vila ................................................................................................ 33 3.1.4 Městský hřbitov .............................................................................................. 33 3.1.5 Kostel sv. Jiljí ................................................................................................. 33 3.1.6 Římskokatolická fara ...................................................................................... 34 3.1.7 Ottendorferova knihovna ................................................................................ 34 3.1.8 Městské muzeum a galerie ............................................................................. 34 3.1.9 Kostel sv. Josefa ............................................................................................. 34 3.1.10 Původní městské opevnění ........................................................................... 35 3.1.11 Park Jana Palacha ......................................................................................... 35 3.1.12 Langrova vila ................................................................................................ 35 3.1.13 Klášter Milostrdných sester sv. Vicence ...................................................... 35 3.1.14 Vyšší zemská reálná škola ............................................................................ 36 12

3.1.15 Socha Osvobození ........................................................................................ 36 3.1.16 Budova bývalého sirotčince ......................................................................... 36 3.1.17 Kostel Navštívení Panny Marie .................................................................... 36 3.1.18 Morový sloup................................................................................................ 37 3.1.19 Škola na náměstí ........................................................................................... 37 3.1.20 Stará spořitelna ............................................................................................. 37 3.1.21 Městský dvůr ................................................................................................ 37 4 Rekreační areál u rybníku Rosnička ........................................................................ 38 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 40 5 Návrh vlastní trasy ................................................................................................... 40 5. 2 Tabule č. 1 ........................................................................................................ 43 5.3 Tabule č. 2 ......................................................................................................... 44 5.4 Tabule č. 3 ......................................................................................................... 46 5. 5 Tabule č. 4 ........................................................................................................ 46 5.6 Tabule č. 5 ......................................................................................................... 47 6 Výlety se seniory ...................................................................................................... 48 6.1 První výlet po naučné stezce Vodárenský les .................................................... 49 6.2 Druhý výlet po Městském památkovém okruhu ............................................... 50 6.3 Třetí výlet po naučné stezce K pramenům řeky Svitavy ................................... 52 6. 4 Řízené rozhovory se seniory ............................................................................ 54 6. 5 Čtvrtý výlet Po svitavských pověstech ............................................................. 67 7 Vyhodnocení ............................................................................................................ 71 7.1 Zájem o turistiku................................................................................................ 72 7.2 S kým nejraději senioři provozují turistiku ....................................................... 73 7.3 Nordic Walking versus klasická turistika .......................................................... 73 7.4 Rozhodující faktory při výběru trasy ................................................................. 74 7.5 Turistické trasy v regionu .................................................................................. 74 7.6 Přiměřená délka trasy ........................................................................................ 75 7.8 Oblíbená trasa .................................................................................................... 76 7.9 Nejméně oblíbená trasa ..................................................................................... 77 7.10 Nejobtížnější trasa ........................................................................................... 77 7.11 Nejsnadnější trasa ............................................................................................ 78 7.12 Svitavské pověsti ............................................................................................. 78

13

7.13 Změny či zlepšení na trasách ........................................................................... 78 7.14 Spokojenost s průvodkyní ............................................................................... 78 8 Řízený rozhovor se svitavským historikem Mgr. Radoslavem Fikejzem ................ 79 Závěr ............................................................................................................................... 84 Seznam bibliografických citací ....................................................................................... 86 Přílohy............................................................................................................................. 89

Seznam grafů Graf č. 1 : Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? ........................................................ 72 Graf č. 2: S kým nejraději vyrážíte na cesty? ................................................................. 73 Graf č. 3: Co je pro Vás rozhodující při výběru trasy? ................................................... 74 Graf č. 4: Jaká délka trasy je pro Vás přiměřená? .......................................................... 75 Graf č. 5: Která z absolvovaných tras se Vám nejvíce líbila? ........................................ 76 Graf č. 6: Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejnáročnější? ............................... 77

Seznam map Mapa č. 1: Okres Svitavy ................................................................................................ 18 Mapa č. 2: Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy ..................................................... 29 Mapa č. 3: Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy ................................................... 30 Mapa č. 4: Stezka Po svitavských pověstech .................................................................. 43 Mapa č. 5: Okres Svitavy – PP, PR ............................................................................... 89 Mapa č. 6: Krajinný pokryv okresu ................................................................................ 90 Mapa č. 7: Potenciální přírodní vegetace........................................................................ 91 Mapa č. 8: Brand, lesní rekreační areál .......................................................................... 92 Mapa č. 9: Městský památkový okruh ............................................................................ 93

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Roční teploty a srážky ve Svitavách ........................................................ 26

14

Úvod Tématem této bakalářské práce je „Pěší turistika seniorů ve Svitavách“, jelikož Svitavy jsou mým rodným městem, které dobře znám. Svitavy jsou sice poměrně malé město s pouhými 17 500 obyvateli, osobně jsem však přesvědčena, že toho mohou nabídnout vcelku mnoho jak v oblasti turistiky, tak i památek. Ve městě a jeho okolí se nachází několik turistických tras či cyklostezek. Velký potenciál rozvoje cestovního ruchu na Svitavsku vidím v rozsáhlé rekreační oblasti Rosnička, kde probíhá I. etapa projektu Brand. V této oblasti je situováno mnoho zajímavostí, které zpestřují turistické i cyklistické výlety návštěvníků. Ať už se jedná o Fitness stezku, na které si můžeme rozhýbat tělo za pomoci různých dřevěných a kovových posilovacích strojů či dvě naučné stezky Svitav - K pramenům řeky Svitavy a Na hranice Čech a Moravy. Velkým kladem toho města je mimo jiné i jeho poloha. Jelikož leží na křižovatce mezinárodních silnic, má celkem vysoký potenciál rozvoje cestovního ruchu. Cílem této práce je zjistit vhodnost a oblíbenost naučných stezek ve městě u seniorů. V tom mi vypomohlo osm seniorů, kteří se mnou byli ochotni absolvovat turistické výpravy po naučných stezkách ve městě. Dle mého názoru je tato metodika nejvhodnější ke zjištění daného cíle, především také díky přímé interakci se seniory během výletů po naučných stezkách. Další metodika, která bude v práci užita, je studium odborné literatury, internetových zdrojů, propagačních materiálů, které se týkají jak regionu Svitavsko, tak i samotného města Svitavy se všemi jeho atraktivitami. Bakalářkou práci na toto téma doposud nikdo nezpracoval. Práce se skládá ze dvou částí, konkrétně teoretické a praktické části. Teoretická část popisuje region Svitavsko a samotné město Svitavy ze všech možných hledisek. Počínaje obecným popisem regionu a města, přes historii, geomorfologii, geologii, hydrologii, pedologii, klimatologii až k přiblížení samotných naučných stezek města a městského památkového okruhu i s nejatraktivnějšími památkami Svitav. Zmíním se i o Brandu, neboli lesním rekreačním středisku města. Praktická část ve své první polovině pojednává o návrhu vlastní trasy nesoucí název Po svitavských pověstech. Obsahuje popis trasy, její mapu, a také návrhy, jak by mohl vypadat obsah informačních tabulí umístěných na jednotlivých zastávkách. Druhá 15

polovina praktické části se zaměřuje na absolvované výlety, řízené rozhovory se zúčastněnými a jejich následné zhodnocení jak v písemné podobě, tak v grafech. V závěru

praktické

části

se

věnuji

rozhovoru

se

svitavským

historikem

Mgr. Radoslavem Fikejzem, který jednu naučnou stezku vytvořil a na ostatních se podílel. Tento rozhovor udá odborný pohled na turistiku a turistické vyžití seniorů ve městě.

16

TEORETICKÁ ČÁST 1 Okres Svitavy Svitavský okres jako správní celek vznikl v roce 1960. Téhož roku byl v České republice zaveden byrokratický socialismus, který si vyžádal novou územně správní reformu. Reforma vstoupila v platnost 1. 7. 1960. Na základě této reformy bylo v České republice vytvořeno 10 krajů a 75 okresů. Reforma vůbec nerespektovala historickou zemskou hranici, ani hranice katastrálního území. Proto se stala příčinou řady destrukcí přirozených regionálních vazeb sídel. [11] Okres vznikl spojením čtyř částí bývalých okresů (Litomyšl, Polička, Moravská Třebová a Svitavy). Celý okres tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje. Okres Svitavy je díky svoji rozloze největším okresem regionu. Jeho celková rozloha je 1 379 km2. Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 835,1 km2, z toho orná 628,8 km2, trvalé travní porosty 171,3 km2 a vodní plochy 10,8 km2. [1] Na lesní půdu připadá 31,3 % z celkové rozlohy okresu, z čehož vyplývá, že ve Svitavách je celkem velké množství zeleně v porovnání s jinými městy. Tím pádem jsou vhodným místem k rozvoji cestovního ruchu. Například lidé z velkých měst by tuto zalesněnou oblast mohli využívat pro chataření či jinou formu rekreace. V dnešní době je hlavním zdrojem příjmů zemědělství, jelikož se v okolí města nachází velké plochy orné půdy. Nejvíce se v okolí Svitav pěstuje pšenice, kukuřice a řepka. V minulosti byl nejsilnějším odvětvím průmysl. Město Svitavy bylo známé hlavně díky pivovarnictví a textilní výrobě. Právě textilní výroba byla po dlouhá léta hlavním těžištěm průmyslu. „Okres Svitavy na západě sousedí s okresem Chrudim, na severu s okresem Ústí nad Orlicí, na východě s okresy Šumperk, Olomouc a Prostějov, na jihu s okresy Žďár nad Sázavou a Blansko.“ (Faltýsová, Bárta, 2003, 152 s.). (Mapa č. 1 Okres Svitavy) Územím svitavského okresu prochází historická hranice mezi Čechami a Moravou. Nejvyšším bodem okresu je Bubnovaný kopec, který leží v nadmořské výšce 780,1 m n. m. Nejnižší bod okresu s nadmořskou výškou 285 m. n.m se nachází na severozápadní hranici okresu v korytě říčky Loučná. (Faltýsová, Bárta, 2003, 152 s.)

17

Mapa č. 1: Okres Svitavy

Zdroj: https://www.google.cz/mapa okres Svitavy

Dále text pojednává o zajímavých přírodních úkazech. Nejdříve se zaměříme na přírodní rezervace a přírodní památky. Na území okresu se nachází deset maloplošných území (PP Nedošínský háj, PP V bukách, PP Pod skálou, PP Hradisko, PP Sněženky ve Vysokém Lese, PP v Bukách, PR Dlouholoučské stráně, PR Psí kuchyně, PR Králova zahrada, PR Rohová, PR Maštale). Na těchto deseti maloplošných územích se nachází charakteristické typy přirozených biotopů. Nejvýznamnější z maloplošných území je PP Maštale, která chrání unikátní kvádrové pískovce. Dále jsou ve svitavském okrese dva přírodní parky (Údolí Křetínky a Bohdalov – Hartinkov). Na území okresu Svitavy, zvláště na Poličsko, zasahuje CHKO Žďárské vrchy s dalšími třemi maloplošnými chráněnými územími (PR Čtyři Palice, PP Damašek, PP Rybenské perničky). V okrese je k vidění 16 chráněných památných stromů různých druhů. Mezi tyto památné stromy patří například lípy, duby, borovice a jedle. (Faltýsová, Bárta, 2003, 161 s.) (Mapa č. 5: Okres Svitavy – PP, PR)

18

Další část textu se zabývá samotným okresním městem Svitavy. Město Svitavy je největším městem okresu. Město se rozprostírá na obou březích horního toku řeky Svitavy. Na severu je jeho součástí bývávala samostatná obec Moravský Lačnov a na jihu je součástí města dřívější samostatná obec Čtyřicet Lánů. (Smutný, 2002, 719. s) Město leží na rozhraní Čech a Moravy. Svitavy leží cca 75 km severně od krajského města Pardubice, cca 70 km východně od Olomouce, cca 69 km jižně od Brna. Město leží přibližně uprostřed svitavského regionu. Celé město se nachází v nadmořské výšce 434 m n. m. V současné době ve Svitavách žije 17 500 obyvatel. [5] Město Svitavy je důležitým dopravním uzlem. Nejen samotné město, ale i celý svitavský okres se nachází na velmi výhodném dopravním místě. Okres i město leží u hlavních komunikačních silničních a železničních spojů. Územím města prochází mezinárodní silnice I. třídy č. 43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice. Dalšími důležitými silnicemi jsou silnice č. 35 Ostrava – Svitavy – Praha a č. 34 Svitavy – Havlíčkův Brod. Dopravní osou okresu je železniční koridor Berlín – Praha – Svitavy – Vídeň. Samotné město Svitavy leží při důležité železniční trati Brno – Česká Třebová. (Faltýsová, Bárta, 2003, 152 s.) „Svitavy jsou také křižovatkou silnic na Českou Třebovou, Moravskou Třebovou, Poličku a Litomyšl.“ (Smutný, 2002, 719. s). Jelikož jsou Svitavy tranzitním městem na mezinárodních silnicích i národních silnicích prvních tříd vedoucích do velikých měst, mají velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ve městě. Ale samozřejmě to přináší i mnoho negativ, jelikož hlavní tranzitní silnice vede skrz město. Pro místní občany bydlící u této silnice a železničních tratí, to znamená věčný hluk, prach a nebezpečí. Dalším negativem je smog a emise z motorových vozidel, která mají špatný dopad na celé město. Nyní se v krátkosti zmiňme o krajinném rázu města. Krajinný pokryv Svitav zahrnuje převážně městskou zástavbu. Ve východní části města se nachází průmyslová zóna s velkým množstvím zahraničních i českých firem. Širší okolí města zahrnuje nezavlažované orné půdy a menší oblasti ovocných sadů. Co se týče lesů, ve městě Svitavy převažují jehličnaté lesy, nacházející se severně od Svitav. Můžeme zde též nalézt malou část smíšených lesů, které leží jižně od Svitav. Potenciálně by se na území Svitav mohla rozvíjet biková bučina. (Mapa č. 7: Potencionální přírodní vegetace) Ale nemůže se ve městě rozvíjet, kvůli vlivům člověka. Mezi nejhlavnější vlivy člověka patří vysazování smrkových mnohokultur, budování a zasolování silnic, emise či nepořádek. (Faltysová, Bárta, 2002, 154 s.) (Mapa č. 6: Krajinný pokryv okresu) 19

1.1 Historie města Další část bakalářské práce se zabývá historií města. Krajina Svitavska je opředena mnoha pověstmi a legendami. Na náměstí, kde dnes stojí Mariánský sloup, roku 891 údajně prováděli mši soluňští bratři sv. Cyril a sv. Metoděj. Při bližším prozkoumání této pověsti si však nemůžeme nevšimnout významného rozporu. Roku 891 totiž byli oba věrozvěsti již po smrti. [3] První zmínka o Svitavách se datuje do poloviny 12. století, kdy do Svitav přišli litomyšlští premonstráti, kteří založili na levém břehu Svitavy kostel sv. Jiljí. Osada nesla název „Stará Svitava“ a byla založena na Trstěnické stezce. Ve městě v roce 1250 proběhla kolonizace vedená olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku, který na pravém břehu řeky Svitavy založil protáhlé městské sídliště s kostelem Navštívení Panny Marie, jinak zvané „Nová Svitava“. Převážně se v části „Nová Svitava“ usadili němečtí osadníci. Biskup Bruno ze Schauenburku je též považován za zakladatele samotného města Svitavy. Zakládací listina pochází z 6. listopadu roku 1256. Pouhých šest let po příchodu kolonizátorů v čele s Brunem ze Schauenburku. Zakládající listinou byl též ukončen nekonečný spor mezi premonstráty a olomouckým biskupstvím, týkající se hranice klášterního lesa a města. Svitavy byly pod správou olomouckých biskupů a poté arcibiskupů až do roku 1848. [3] Roku 1330 město získalo důležité privilegium, díky němuž se Svitavy staly rychtou, pod jejíž pravomoc spadaly i dvě vsi - Čtyřicet Lánu a Moravský Lačnov. V roce 1349 byly Svitavy poprvé nazvány městem. Prvním rychtářem Svitav byl Helembert von Thurm. Obec Čtyřicet Lánů byla údajně založena jako zemědělské zázemí města ve stejném roce, kdy se objevila první písemná zmínka o samotném městě. (Smutný, 2002, 721s.) Celé náměstí bylo v roce 1389 obklopeno hradbami se třemi bránami (Brněnská, Pražská, Lanškrounská). (Smutný, 2002, 721 s.) Hradby odolávaly různým nepokojům, například nájezdům husitů. Během husitských válek město utrpělo mnoho ztrát, v roce 1424 bylo údajně město vypáleno samotným Janem Žižkou. (Brodesser, 2005, 8s.) Ale nájezdy nepřátel vedly k chátrání hradeb, které trvalo do 19. století, v němž hradby úplně zanikly. Všechny tři brány byly zbourány, obranné příkopy zavezli svitavští nezaměstnaní. Jediné, co z celých hradeb zbylo, je bašta s částí zdi. V městském jádru se nacházelo 83 právovárečných měšťanských domů, které byly situovány okolo 20

středověké kupecké stezky, na které dostalo město privilegium roku 1581. (Smutný, 2002, 721s.) Během 15. století bylo svitavské panství mnohokrát zastaveno a pronajato. (Smutný, 2002, 721 s.) Roku 1484 byly Svitavy vykoupeny Janem Filipcem, což byl správce olomouckého biskupství od Ješka Svojanovského z Boskovic. [3] Po roce 1554 byli během luterské reformace vyhnáni poslední premonstráti. (Smutný, 2002, 723 s.) V roce 1590 Svitavy potkalo velké neštěstí ve formě požáru, ale naštěstí netrvalo dlouho a Svitavy opět rozkvétaly. (Smutný, 2002, 724 s.) V 16. století přišel rozkvět města, který znamenal „zlatý věk“ Svitav. Jelikož vzrostla politická moc měšťanstva a s ní se snoubila i ekonomická prosperita. [3] Další neštěstí začalo v roce 1618 Českým stavovským povstáním, které započalo třicetiletou válku. V témže roce se Svitavy snažily o získání co největší nezávislosti na biskupské vrchnosti. Během ní vypukl ve městě i mor. Díky listu generála Torstensona z roku 1645 se však Svitavy uchránily před nejhorším drancováním švédskými vojsky. Během pobytu Prusů na území města v roce 1758, zde přenocoval pruský král Fridrich II., konkrétně v zájezdním hostinci U Zlaté koruny. (Smutný, 2002, 725 s.) V roce 1781 vypukl ve městě druhý požár, při kterém zahynulo přes 240 lidí. Požár zničil velké množství domů a stodol s úrodou. Téměř dvě desetiletí trvalo, než se Svitavy po požáru obnovily. Největší neštěstí požár přinesl soukeníkům a tkalcům, které tato pohroma připravila o peníze. I přes to však začali podnikat s novou vlnou a položili základní kámen významnému bavlnářství ve městě. (Smutný, 2002, 727 s.) V 18. století se Svitavy staly důležitým střediskem cechovní textilní výroby, zvláště soukenictví a tkalcovství. Během 1. poloviny 19. století se někteří svitavští podnikatelé zaměřili na obchody s textilními výrobky a přízemi; mezi ně řadíme například významného průmyslníka Johanna Budiga. (Smutný, 2002, 728 - 729 s.) Průmyslová revoluce do Svitav přišla ve 30. letech 19. století. (Smutný, 2002, 729 s.) Druhá světová válka měla za příčinu odsun většiny obyvatelstva. Původní obyvatelé však byli nahrazeni dosídlenci převážně německé národnosti, tudíž nedošlo k velkému demografickému poklesu. Vývoj po roce 1948 znamenal dramatický zásah do krajinného rázu a tedy i životního prostředí. (Faltysová, Bárta, 2002, 161 s.)

21

Ve druhé polovině 20. století byla ve městě lokalizována, kromě strojírenství, textilního průmyslu a potravinářství, i další průmyslová výroba, jako například cukrovarnictví. V údolí řeky Svitavy, v jižní části okresu, jsou rozmístěny starší textilní závody. [3] Velký význam pro město mají dva svitavští rodáci. Prvním z nich je Valentin Oswald Ottendorfer, který byl úspěšným podnikatelem města. I přes to, že emigroval do Ameriky, nechal ve městě postavit nemocnici, sirotčinec, chudobinec a veřejnou knihovnu s čítárnou. Dalším významným rodákem byl Oscar Schindler, který během druhé světové války, kdy se Svitavy staly součástí Třetí říše, zachránil mnoho židovských životů. Ohrožené občany židovského původu zaměstnával ve své továrně, díky čemuž nebyli odváženi do koncentračních táborů v Polsku. [3] Od roku 1949 jsou Svitavy okresním městem, původně byly součástí Brněnského kraje. V roce 1960 se staly součástí Východočeského kraje a dnes spadají pod Pardubický kraj. [3]

1.2 Geomorfologie V následující části textu se budeme zabývat geomorfologií. Georeliéf svitavského okresu je velmi rozmanitý. Severozápadní a střední část okresu náleží regionálněgeomorfologicky k soustavě České tabule, konkrétně k podsoustavě Východočeské tabule složené ze svrchnokřídových usazenin. Střed okresu a jeho východní okraje vyplňuje jihovýchodní výběžek České křídové pánve se sedimenty svrchnokřídového stáří. Na některých místech je ohraničený soustavou kuest, čili asymetrickými vrcholy hřebenů hor, tvořených mírně ukloněnými vrstvami odolných hornin, střídajícími se s vrstvami méně odolných hornin a návrší na strmě ukloněných vrstvách sedimentů. Tyto kuesty jsou typické právě pro oblasti pánví či tabulí. V okrese můžeme kuesty nalézt na území obcí Chotovic, Lubné, Mladějova, Hřebče, atd. V cenomanských pískovcích vznikla soustava známých Budislavských skal. Odkryté jádro litické antiklinály neboli ohybu horninových vrstev či souboru hornin do oblouku tzv. sedla, vyplňují permské sedimenty orlické pánve a Boskovické brázdy. Na těchto načervenalých pískovcích spočívají nezpevněné usazeniny, převážně jíly. Jejich relikty můžeme vidět například u Jevíčka, Moravské Třebové či Starého města. Nejrozšířenějšími čtvrtohorními usazeninami jsou říční naplaveniny v okolí současných toků Svitavy, Loučné, Třebůvky a dalších. (Faltysová, Bárta, 2002, 152 – 153 s.) Na

22

horním toku říčky Novohradky se v kvádrových pískovcích vytvořila soustava hluboko zaříznutých údolí a roklí s pseudokrasovými jeskyněmi a četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců. Zábřežské vrchoviny tvoří západní zlomový svah, který je na východě omezován nižší bezlesou pahorkatinou. Malou jihozápadní část okresu tvoří Hornosvratecká vrchovina náležící k podsoustavě Českomoravské vrchoviny. Na horninách poličského a svrateckého krystalinika, základu Českého masivu, se vyvinul kolem údolí řeky Svratky členitý vrchovinný a hornatý georeliéf. (Faltysová, Bárta, 2002, 154 – 155 s.) Z geomorfologického hlediska okolí Svitav nepatří mezi výrazně různorodá území. Okolí města se nachází ve zvlněné Svitavské pahorkatině, jejíž horniny se vlní do antiklinál a synklinál neboli ohybů horninových vrstev či souborů hornin do korytovitého prohnutí. V pahorkatinném rázu krajiny jsou nadložní vrstvy vzniklé z druhohorních usazenin písčitých jílovců a pískovců, v nichž můžeme nalézt řadu převážně živočišných fosílií. Samotné město Svitavy leží v Ústecké brázdě, která je východně ohraničena Hřebečským hřbetem a západně Kozlovským hřbetem. Nejvyšším bodem Hřebečského hřbetu je Roh s nadmořskou výškou 660 m n. m. Kozlovský hřbet dosahuje nejvyššího bodu na Baldském vrchu s nadmořskou výškou 693 m n. m. [7] Vysoký čelní erozní svah Hřebečského hřebenu strmě spadá k východu do nižší Moravsko-třebovské pahorkatiny kolem města Moravská Třebová, která tvoří jihovýchodní

část Podorlické pahorkatiny. Podorlická pahorkatina regionálně

geomorfologicky náleží již k orlické podsoustavě krkonošsko-jesenické soustavy. Samotná Ústecká brázda slouží jako významný koridor pro migraci celé řady živočichů (ptáci, hmyz, savci) a rostlin. Hřbety z druhohorních usazenin tvoří již zmíněné kuesty, na nichž se vytvářejí specifické mikroklimatické podmínky pro vzácné druhy rostlin a živočichů. Geomorfologie Svitav je také podmíněna existencí hranice rozvodí Černého a Baltského moře, která probíhá mezi Kamennou Horkou a Koclířovem, Svitavami a Opatovcem, Javorníkem a Mikulčem či Ostrým Kamenem a obcí Karle. [7]

1.3 Geologie Svitavský okres prošel dlouhým geologickým vývojem a některé metamorfované horniny sahají svým vznikem až do doby před 545 milióny let. Geologickým podložím oblasti jsou převážně sedimentární horniny, které naleží k fázi mladšího vývoje východního Českého masivu ležícího na území letovického a zábřežského krystalinika. 23

Ve východní části okolí Svitav horniny krystalinika místy vystupují ve výrazných skalních výchozech, kterými jsou Čtyři Palice, ty zasahují na území obce Milovy a Březiny u Poličky a Rybenské perničky, které najdeme na katastrálním území Pusté Rybné, přičemž na západní straně jsou k vidění pouze hluboké vrty. (Nekuda, 2002, 9s.) Dále se v blízkosti obce Bystré a údolí Křetínky nachází krystalinikum moravské oblasti, neboli moravikum, které zasahuje do jižní části okresu Svitavy svrateckou klenbou s rulami, svory, fylity, amfibolity, krystalickými vápenci a kvarcity olešnické série. Na území okresu nalezneme horniny prvohorního stáří, druhohorního stáří, kterou jsou nejpočetnější a poté se zde vyskytují sedimenty mladších třetihor a nakonec zde můžeme vidět čtvrtohorní spraše a písčité štěrby. Z hornin na území Českomoravské vrchoviny převažují zejména různé typy rul a migmatitů, svory a fylity Od západního okolí Poličky k Budislavi se táhne pás bazičtějších hornin žulové struktury, odborně nazývaných granitoidy (granodiority až tonality). Na východě v údolí Nectavy najdeme obdobné

typy

hornin.

Geomorfologiciky

se

uplatňují

prvohorní

slepence

s ostrohrannými úlomky hornin, tzv. brekcie a dále slepence u Moravské Třebové a Městečka Trnávky. (Faltysová, Bárta, 2002, 152 – 153 s.) Geologickým podložím Svitav, ve vrstvě až 240 metrů, jsou prvohorní krystalické horniny, na kterých se vytvořily usazeniny druhohorních sladkých a slaných vod. Na území převažují svrchnokřídové jílovce a pískovce, které jsou součástí České křídové tabule. Působením geologických činitelů jako je voda, vítr či teplota vznikly na sedimentárních horninách drobné pukliny, trhliny, rozsedliny a malé jeskyňky. [7] V usazených horninách nalezneme zajímavé otisky druhohorního mořského živočišstva a rostlinstva sladkovodních jezer, které nejčastěji zastupují schránky měkkýšů, korálů, ryb a ostnokožců. Nejvýznamnějším paleontologickým nálezem je objevení celé kostry chobotnatce Deinotheria. Kostra byla nalezena v roce 1852 u nedaleké obce Opatov při budování železnice. V současnosti je uložena v Národním muzeu v Praze. [7]

1.4 Pedologie Nejrozšířenějšími půdami v okrese jsou illimerizované půdy, hnědé půdy, hnědé kyselé půdy, a pseudogleje s hnědými oglejenými půdami. Nevyšší vrcholy, mezi které řadíme Hřebečský hřbet, Kozlovský hřbet, Trnáveckou vrchovinu a také okolí Hušáku, jsou pokryty illimerizovanými půdami. Na těchto půdách se vyskytují bučiny a kyselé doubravy. Tyto půdy jsou vhodné k pěstování obilnin. Ostatní vrchovinná území 24

Českotřebovské a Moravskotřebovské vrchoviny bez kotlin jsou pokrytá hnědými kyselými půdami. Nižší střední část Moravskotřebovské kotliny leží severozápadně od Moravské Třebové, střední část Lanškorunské kotliny se nachází při rozvodí mezi Třebůvkou a Moravskou Sázavou a východní nižší část Trnávecké vrchoviny pokrývají pseudogleje s hnědými oglejenými půdami. Na jihu Moravskotřebovské kotliny a na východě Lanškrounské kotliny se nacházejí převážně hnědé půdy. Naopak hnědé půdy najdeme na členitých pahorkatinách a vrchovinách, které dosahují nadmořské výšky 450 – 800 m. Na těchto půdách jsou listnaté lesy, zvláště dubohabrové a bukové lesy. (Nekuda, 2002, 50 s.)

1.5 Hydrologie Největším vodním tokem v okrese je Loučná, pramenící západně od Svitav u obce Karle. Zařazujeme ji do povodí Labe. Významnější jsou toky Dunaje, ke kterým řadíme Svitavu a Třebůvku, která pramení u Dlouhé Loučky. Všechny patří mezi menší toky. Oblast Svitavska leží na hranici rozvodí Černého a Severního moře. (Faltysová, Bárta, 2002, 156 s.) Toto rozvodí je tvořeno na severozápadě Javornickým hřebenem, dále pokračuje k příměstské části Lačnov, následně k obcím Kamenná Horka a Hřebeč. Hlavním odvodňovacím tokem je řeka Svitava. (Stacke, 1956, 13. s) Svitava je nevýznamnější řekou města. Podle ní město dostalo své jméno, respektive podle jejího horního toku, který byl průzračné čistý. Poprvé se o řece Svitavě zmínil Kosmas ve své kronice. V roce 981 tvořila východní hranici knížectví Slavníkovců. Tok řeky Svitavy je dlouhý 98 km. Pramení na česko-moravském pomezí v obci Javorník. K jeho pramenu vede naučná stezka K pramenům řeky Svitavy. Naučná stezka končí u jezírka a tůňky, která je považována za falešný pramen řeky Svitavy. Skutečný pramen se nachází o kilometr dál severovýchodním směrem. Řeka Svitava je tvořena z více pramenů. Dále se řeka Svitava spojuje se třemi potoky (Lačnovský, Javornický, Studený). Do dnešní doby se pořádně neví, kde Studený potok pramení. Podle starých map pramenil na loukách v blízkosti restaurace U Jelena. Ještě koncem 18. století se na něm nacházeli tři rybníky, jeden z nich nesl jméno Šibeniční. Potok musel mít silný proud, jelikož zásoboval příkopy před hradbami. Svitava se u Brna mírným spádem vlévá do řeky Svratky. Dále se ve městě nachází tři rybníky. Rozlohou nejmenším je Lánský rybník, který se nachází v městské části Lány. Zbývající dva rybníky jsou v příměstské části města. Oba jsou propojeny hrází. Dolní rybník též nazývaný 25

Svitavský je situován blíže centra města a je využívaný k chovu ryb. Druhý rybník se nazývá Rosnička též Horní rybník. Roku 1929 byl rozšířen a upraven do podoby veřejného přírodního koupaliště. I v dnešní době je občany k těmto účelům využíván, a to i přesto, že mají Svitavy celkem rozsáhlé a moderní veřejné koupaliště blíže centru města. Tím, že je rybník situován v přírodě, je místními občany využíván k relaxaci a odpočinku více než nové veřejné koupaliště. V nedalekém lese najdeme retenční nádrž, která je z pravé strany kopírována tzv. Bledulčím potokem, který však po několika metrech zaniká. Bledulčí potok má mělké koryto, díky čemuž se v jarních měsících rozvodňuje a mění v bažinu, kterou pokrývá mnoho bledulí jarních, podle nichž potok získal své jméno. (Brodesser, 2005, 5 - 6 s.)

1.6 Klimatologie V okrese Svitavy se střídají dvě podnebí, a to přímořské a vnitrozemské. Ve většině případů převládá přímořské klima. Podnebí okolo Svitav je poněkud chladnější a vlhčí než v ostatních městech okresu. Je zde i patrný rozdíl mezi severní a jižní částí okresu, což plyne z rozdílnosti tvaru terénu a také je tento rozdíl způsoben větrnými podmínkami. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje okolo 7 C a ve vegetačním období dosahuje teploty 13 C. Od poloviny listopadu do druhého týdne v březnu se zde teplota vzduchu pohybuje kolem bodu mrazu. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 – 700 mm. Sněhová pokrývka se ve Svitavách drží okolo 70 dní v roce. (Tolasz, 2007). Podrobnější informace o teplotách a srážkách jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 1 Roční teploty a srážky ve Svitavách

Teplota (°C) Srážky (mm)

I

II

III

IV

V

VI

VII VIII

IX

X

XI

XII

-3

-1

2

7

10

15

18

17

12

9

2

-1

40

30

40

40

80

100

80

80

50

30

40

40

Zdroj: Tolasz, 2007

2 Naučné stezky Ve Svitavách jsou v dnešní době tři naučné stezky. První nese název K pramenům řeky Svitavy, druhá Na pomezí Čech a Moravy a poslední Vodárenský les, která je nejnovější byla slavnostně otevřena v říjnu roku 2013.

26

2. 1 Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy Dnešní naučnou stezku už v 80. letech 20. století vybrali ochránci přírody. Stezka vede oblastí, která patří mezi obyvateli k velmi oblíbeným. Využívají ji k odpočinku i sportování. Celá stezka vede lesem kolem turisticky atraktivního území svitavských rybníků. V této oblasti jsou dva rybníky. Oba rybníky plní řadu funkcí, jak pro místní obyvatele, tak i pro okolní ekosystémy. Ovlivňují klima, jsou zdrojem vody, plní retenční i protipovodňovou funkci a nepochybně vytváří jedno z nejbohatších prostředí pro stovky druhů rostlin a živočichů. Jak už je výše uvedeno, slouží také k odpočinku, sportování i ke vzdělávání návštěvníků. Celá naučná stezka se skládá z devíti zastávek, kde se mohou návštěvníci seznámit s biologií, ekologií i historií svitavských rybníků, dále díky stezce nahlédnou do lesního života a poznají oblast, kde řeka Svitava pramení. Řeka pramení v lesní oblasti svitavské pahorkatiny, nedaleko města Svitavy na rozvodí Černého a Severního moře. Tvoří ji několik pramenů, nejvýznamnější jsou Javornický a Lačnovský. Svitava je dlouhá 98 km a za Brnem se vlévá do Svratky. V oblasti pramene se dodnes zachovala četná rašelinná jezírka, postupně zarostlá vegetací. V jezírku je vysazen ďablík bahenní, který je obdivovaný pro svůj bílý listový toulec kolem květenství. Na jednom z posledních panelů se dozvíme o lesním společenstvu. Předposlední informační tabule se věnuje olšinám a poslední nás informuje o pramenech řeky Svitavy. Typické jsou i zdejší potoční olšové luhy. Díky relativně vlhkému prostředí v oblasti pramene roste několik druhů mechorostů, přesliček, i plavuní. Na severním břehu dolního rybníku můžeme vidět masožravé bublinatky. V okolních lesích najdeme převážně smrkovou mnohokulturu, kde rostou metlička křivolaká, metlice trsnatá, psineček obecný, kostřava lesní nebo šťavel kyselý. Významnou botanickou lokalitou je Dolní rybník, který se vyznačuje relativně bohatými rákosovými a zblochanovými porosty. Jeho pobřeží lemují ostřice, tuřice nebo ostrůvky orobince úzkolistého a širokolistého. Ve vlhkých kosených loučkách v přilehlých polohách rybníka najdeme pomněnky bahenní, pryskřníky, biky a sítiny a mezi vzácné druhy řadíme prstnatce májového a suchopýra úzkolistého. Dřeviny okolo rybníka tvoří převážně olše, vrby a topoly. Okolo Horního rybníka roste zevar vzpřímený. Z živočichů se na trase setkáme s druhy, které osídlují lesní a vodní prostředí. V lesích najdeme především různé druhy hmyzu, převážně se jedná o brouky, blanokřídlé nebo motýly. Z rodu savců zde můžeme potkat kunu lesní, jezevce lesního, lišku obecnou, srnce obecného, prase divoké či veverku obecnou. Ze savců, kteří

27

vyhledávají vodu a mokřady, můžeme jmenovat ondatru pižmovou, hraboše mokřadního a nad hladinou se mohou v letních měsících objevit lovící netopýři. Z obratlovců, zde najdeme ptáky jako například káně lesní, krahujce obecného, datla černého, holuba hřivnáče, kalouse ušatého, výra velkého, sýce rousného, aj. Ve stojatých vodách se daří převážně vodnímu hmyzu, mezi který řadíme vážku ploskou, vážku rudou, šídlo modré, šidélko páskované a lesklici zelenavou. Z ploštic zde uvidíme bruslařku, klešťanku, splešťule nebo znakoplavku. Skupinu bezobratlých reprezentuje řada pavouků, korýšů nebo měkkýšů. Z obojživelníků zde najdeme ropuchu obecnou, skokana hnědého a zelného. Také je zde možné vidět užovku obojkovou. (Informační centrum města Svitavy, 2009, brožura – Naučné stezky) Celková délka trasy je 2,5 km. Začátek trasy je u Dolního rybníku, kde je také instalována první tabule, na které se dozvíme o historii a současnosti svitavských rybníků. Po hrázi při železniční trati se dostaneme ke druhé tabuli, na které získáme informace o významu rybníků. Na třetím informačním panelu se dozvíme o rostlinstvu rybníků. Na čtvrté tabuli jsou informace o živočiších, kteří žijí v okolí rybníků či přímo v nich. Stezka dále vede k dalšímu rybníku s názvem Rosnička, kde roste mnoho druhů rákosin, proto se o nich blíže dočteme i na páté informační tabuli. Poté se dostaneme na pláž rybníku Rosnička, kde je možnost občerstvení ve zdejším kiosku a také se zde nachází šestá tabule, která popisuje geomorfologii a geologii. Z tabule se dozvíme o geomorfologii svitavské pahorkatiny a o nejvýznamnějších zkamenělinách z období druhohor. Poté cesta pokračuje lesem k chovné nádrži. Od ní vede stezka dál lesem směrem na obec Javorník. (Informační centrum města Svitavy, 2009, brožura – Naučné stezky)

28

Mapa č. 2: Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy

Zdroj:http://www.muzeum.svitavy.cz

2.2 Naučná stezka na pomezí Čech a Moravy Naučná stezka je celkem dlouhá, měří dvanáct kilometrů. Výchozí bod trasy je na autobusovém nádraží, kde se také nachází první informační tabule. Na ní si můžeme přečíst o historii regionu, o založení města a jeho významných památkách. Dále na panelu města najdeme informace o fortifikačním systému města. Trasa pokračuje k parku Jana Palacha, kde je zbudovaný další panel, na kterém se dozvíme o historii Langrovy vily a parku Jana Palacha. Přes poličskou ulici se dostaneme do polí za zahrádkářskou kolonii, kde kdysi býval Langrův les. Na třetí tabuli je popsáno geologické vytváření Svitavska a údaje o nejstarším osídlování města. Je na ní i zmínka o vzniku komunikační sítě od středověku až do vybudování železniční trati Polička – Svitavy. Tato trať byla vybudována v roce 1896. Čtvrtá tabule se nachází ve svitavském lese u studánky pod Slunečnou strání, na které si můžeme přečíst o historii svitavských rybníků a o starých kupeckých stezkách. Po lesní silnici se dostaneme k Nejsvětější Trojici s výhledem na Ostrý Kámen a Svitavy. Za dobré viditelnosti je možnost vidět hřebeny hor, z nichž je nejzajímavější Suchý vrch. Na tabuli se dozvíme o starobylých pověstech vztahující se k tomuto místu. Šestá zastávka se nachází nedaleko hlavního 29

cíle stezky a to na českomoravské hranici. Na panelu je vyznačena historie vyměřování zemské hranice a vysvětluje nápisy na hraničních kamenech, kterými je lemována cesta k této tabuli. Dále se cesta zvolna stáčí zpět ke Svitavám. Na sedmé zastávce je připomínáno místo bitvy mezi pruskými a rakouskými vojsky v roce 1865. Na osmém panelu, který se nachází u obce Javorník, je popisována tradice lidového léčitelství a sběr bylin, které zde rostou. Poslední zastávka je poblíž restaurace U Jelena, kde dříve bývalo popraviště. Na informační tabuli se dozvíme poslední zprávy o daném místě. Do Svitav stezka vede po cyklistické stezce z Javorníka. (Informační centrum města Svitavy, 2009, brožura – Naučné stezky)

Mapa č. 3: Naučná stezka Na pomezí Čech a Moravy

Zdroj: http://www.muzeum.svitavy.cz

2.3 Naučná stezka Vodárenský les Třetí naučná stezka Vodárenský les je poslední a zároveň nejnovější naučnou stezkou ve Svitavách. Byla zpřístupněna v loňském roce (2013). Vodárenský les je unikátní lokalitou města, jelikož se na jeho relativně malém území zvodňuje celý průtok Ostrého

30

potoka, přičemž jeho vodoteč, která se nachází nad lesem je skoro celý rok suchá. Na území téměř celého lesa se nacházejí podmáčená a bažinatá místa i se svým vzácným bio-společenstvem. V minulých letech prameny ve Vodárenském lese zásobovaly celé město pitnou vodou. Ale intenzivní zemědělská produkce způsobila, že koncentrace dusičnanu pro pitnou vodu byla vyšší, než povoluje norma. Z tohoto důvodu musela být zásobárna pitné vody zrušena, avšak díky tomu, byl les zpřístupněn veřejnosti. Stezka vede na území pravého břehu Ostrého potoka a končí u poslední sběrné studny. Ale během pár let by se měla stezka rozšířit. Budovatelé chtějí udělat cestu zpět po levém břehu Ostrého potoka, aby se návštěvníci nemuseli vracet stejnou cestou, a aby les viděli i z druhého břehu. Na stezce se chodí zčásti po dřevěných chodnících a ve druhé části se chodí přímo po upravených lesních cestách. Zatím se stezka skládá ze čtyř zastávek. Na těchto místech se dozvíme o rostlinstvu a živočišstvu na tomto území prostřednictvím informačních tabulí. Například je pro tuto oblast typický výskyt kuklíku potočního, mokrýše střídavolistého, aj. Z živočichů zde najdeme například šídlo modré či skokana hnědého, šoupáka dlouhoprstého či brhlíka lesního. (Šimek, Vévoda, 2013, Vodárenský les - informační tabule č. 1 – 4)

3 Městský památkový okruh Trasa Městského památkového okruhu vede po historicky zajímavých místech, které pro město Svitavy mají velký význam, jelikož se v nich odráží historie města. Městská památková zóna vede přes svitavské náměstí, po jehož celé délce je druhé nejdelší podloubí v ČR. Své prvenství si stále drží nedaleké město Litomyšl. Historické jádro města je v renesančně-barokním stylu, což můžeme vidět na Staré radnici a Domu U Mouřenína. Dnes v Domě U Mouřenína sídlí informační centrum města. Okruh se stáčí dolů do náměstí, kde se nachází několik pamětních desek významných svitavských osobností. Dále okruh pokračuje kolem novodobé Fontány života na Wolkerovu alej, kde se nachází i multifunkční centrum Fabrika Svitavy, ve kterém se koná celá řada kulturních akcí města. Naproti Fabrice se nachází Římskokatolická fara a nad ní stojí hřbitovní kostel sv. Jiljí s rozsáhlým hřbitovem. Také se v této oblasti nachází mnoho barokních

soch.

Po

prohlédnutí

této

městské

částí

se

okruh

vrací

zpět

na náměstí, na nějž se dostaneme po Školní ulici a dále po mostě přes řeku Svitavu, kde se nachází dominanta dolního náměstí, Ottendorferova knihovna (rodný dům V. O. Ottendorffera), v níž, vedle čajovny a vinárny, nalezneme také muzeum 31

esperanta. Blízkým podchodem pokračuje cesta k Městskému muzeu. Nedaleko muzea se nachází kostel sv. Josefa. Poté okruh pokračuje kolem nově opravené svitavské nemocnice zpět do jádra města, přesně k pozůstatkům hradeb. Poté cesta vede zpět na náměstí a po projití sídliště Malé náměstí nás dovede k okresnímu soudu. Dále cesta pokračuje po ulici Richarda Kloudy až k parku Jana Palacha, v němž se nachází mnoho zajímavých monumentů. Mezi tyto památky patří Langrova vila, socha mateřské lásky a památník Oscara Schindlera. Po ulici T. G. Masaryka se okruh stačí zpět k městu. Mineme bývalý klášter Milosrdných sester a zanedlouho potom bývalou reálnou školu a Sochu Osvobození. Nedaleko od těchto památek se nachází veřejné koupaliště a budova bývalého sirotčince. Odtud pokračuje cesta zpět na náměstí přímo k dominantě horního náměstí a to ke kostelu Navštívení Panny Marie, zde je možnost prohlídky interiéru kostela a také vystoupení na vyhlídku z věže. Naproti kostelu se nachází mariánský sloup a nedaleko něj stojí barokní kašna se sochou sv. Floriana. Poblíž kašny se nachází historická budova bývalé chlapecké školy, nyní je to IV. základní škola ve Svitavách. Hned vedle ní stojí budova Městského dvora, dříve to byla významná a na svoji dobu moderní restaurace s velikým tanečním sálem. Po výbuchu budovy, je využívaná pouze její spodní část, kde se sídlí nejrůznější obchody (např. Sam, Secondhand nebo Řeznictví). Celková trasa městského památkového okruhu měří 5,2 km. (Fikejz, 2012, brožura – Městský památkový okruh) V následující části budou více rozebrány samotné památky, které jsou součástí městského památkového okruhu.

3.1Památky 3.1.1 Náměstí Míru Svitavské náměstí je od požáru z roku 1781 vystavěno v barokním stylu. Jak už bylo výše uvedeno, město se pyšní druhým nejdelším podloubím v České republice. Právě díky tomuto podloubí řadíme svitavské náměstí k architektonickým skvostům. Dokonce náměstí získalo Cenu za regeneraci městského jádra od ministerstva kultury a ministerstva hospodářství. Cenu město Svitavy získalo jako první město v republice. [9]

32

3.1.2 Stará Radnice a Dům U Mouřenína Radnici a Dům U Mouřenína spojuje podzemní chodba. Tento komplex město koupilo od Michala Dittericha v roce 1538. Radniční věž byla dostavena až po velkém požáru roku 1781. Dům U Mouřenína byl původně právovárečný dům, poté v něm bydlely rodiny purkmistrů a nakonec se z něj stal zájezdní hostinec, který navštívil například císař Josef II. Dnes je nejstarším a nejvýznamnějším domem na náměstí a sídlí v něm městské informační centrum. [9]

3.1.3 Sponerova vila Sponerova neboli Ettlova vila je jedna z nejcennějších dochovaných staveb. Je to rodinná rezidence z roku 1887. Park, který se nachází před budovou, byl kdysi romantickou zahradou s krápníkovou jeskyní a zříceninou hradu. Je příjemným místem pro odpočinek a relaxaci. Vše se nachází ve Wolkerově aleji, která byla revitalizována roku 2010. [9]

3.1.4 Městský hřbitov Svitavský hřbitov byl vybudován u kostela sv. Jiljí v roce 1976. Nejstarším monumentem na městském hřbitově je hřbitovní kostnice z roku 1646, na níž je umístněna pamětní deska, která zobrazuje informace o jejím vysvěcení. Nejstarším náhrobkem svitavského hřbitova je náhrobek Gregoriuse Palmy, jež pochází z roku 1585. Vedle něj je situována deska rodiny Tempesů, která pochází z 18. století. Též zde nalezneme řadu umělecky cenných objektů, mezi něž řadíme hrobku rodiny Langrů či hrobku rodiny Ottendorferů. Další cennou památkou je centrální kříž hřbitova pocházející z roku 1847, který byl ve vlastnictví rodiny Jaichů. Významný je též bronzový kříž z roku 1994, který symbolizuje utrpení druhé světové války. Byly zde pohřbeny její oběti. [10]

3.1.5 Kostel sv. Jiljí Tento kostel je nestarší dochovanou budovou města, byl založen litomyšlskými premonstráty kolem roku 1150. Původně byl postaven v románském stylu, ale později byl přestavěn do raně barokní podoby. Interiér kostela řadíme k baroknímu stylu ze 17. a 18. století. Nejvýznamnější pozoruhodností uvnitř kostela je bezpochyby oltářní

33

obraz, který namaloval svitavský rodák Ludvík Geissler a vyobrazuje sv. Jiljí před loveckou družinou. [9]

3.1.6 Římskokatolická fara Tato barokní budova patří mezi další místní skvosty architektury. Nachází se přímo pod kostelem sv. Jiljí. Dříve původní budova stávala na levém břehu Svitavy, kde, jak už bylo výše uvedeno, probíhalo první osídlování. Místní občané její založení datují kolem 13. století, ale pravděpodobně už zde stála dříve. Od roku 1626 začaly probíhat velké sbírky na výstavbu nové farní budovy. Vše probíhalo za dob zdejšího faráře Andrease Marschalka a za vlády olomouckého biskupa Františka, kardinála z Ditrichštejna. [9]

3.1.7 Ottendorferova knihovna Ottendoferova knihovna nebo také „červená knihovna“, jak jí říkají místní obyvatelé, je dominantou dolního náměstí. V roce 1892 ji nechal postavit svitavský rodák a mecenáš Valentin Oswald Ottendorfer. Původně budova sloužila, jako veřejná knihovna a čítárna. Ve své době byla největší německou veřejnou knihovnou na celé Moravě. Roku 1929 ji přijel navštívit první československý prezident pan Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 2000 byla na budovu instalována pamětní deska Valentina Oswalda Ottendorfera, odhalení se konalo při příležitosti stého výročí jeho úmrtí. Dnes v budově najdeme čajovnu, vinárnu a překrásně zdobený sál. [9]

3.1.8 Městské muzeum a galerie V městském muzeu jsou k vidění dvě stále expozice. První z nich se nazývá z Historie praček a praní, kde najdeme největší sbírku pracích přístrojů v České republice. Expozice se může pochlubit nejjednoduššími plácačkami, valchami z různých materiálů či plně automatickými pračkami. Další stálou expozicí je Hledání hvězdy Davidovy. Výstava pojednává o svitavském rodákovi Oscaru Schindlerovi, který na konci druhé světové války zachránil 1 200 Židů. Ve zbývajících prostorných sálech vystavují svá díla naši i zahraniční umělci. [9]

3.1.9 Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa, místními občany nazývaný „červený kostel“ je trojlodní pseudorománský kostel. Byl založen v roce 1894. Dominantou interiéru jsou hlavní 34

oltář a čtyři postraní oltáře a bohatě zdobená kazatelna od Ferdinanda Stufflesseraze Svatého Ulrychu v Tyrolích. V jeho prostorách sídlí také lůžková oddělení svitavské nemocnice. [9]

3.1.10 Původní městské opevnění Městské hradby nechal postavit olomoucký biskup Mikuláš v roce 1389. Původně měly tři brány (Pražskou, Brněnskou a Lanškrounskou). Ve druhé polovině 19. století se tyto brány z důvodu špatného stavu postupně začaly bourat a obranné příkopy zasypávat. Dnes na jejich místech najdeme aleje. [9]

3.1.11 Park Jana Palacha Nejvýznamnější a nejznámější park ve městě. Nachází se zde socha Mateřské lásky, kterou nechal vyhotovit svitavský rodák a mecenáš Valentin Oswald Ottendorfer pro svoji matku Katarínu a také je zde pamětní deska Oscara Schindlera, která se nachází přímo naproti jeho rodného domu. Oscar Schindler se narodil v roce 1908. Jak jsem již dříve uvedla, zachránil 1 200 Židů, za což byl po válce oceněn řadou světových prestižních cen. Zemřel v Německu roku 1974 a pohřbený je na hřbitově hory Sion v Jeruzalémě. Pro většinu lidí se stal Oscar Schindler známým až po natočení filmu Schindlerův seznam. V roce 1994 byla deska slavnostně odhalena. [9]

3.1.12 Langrova vila Vila byla postavena v roce 1891 v pseudoklasicistním stylu pro rodinu svitavského továrníka Julia Langra. Po finančních problémech rodiny se stala vila majetkem Městské spořitelny. Roku 1933 ji pronajala městu, které nakonec v roce 1942 vilu odkoupilo a dodnes je sídlem Městského úřadu. [9]

3.1.13 Klášter Milostrdných sester sv. Vicence Klášter byl založen svitavským rodákem a prelátem Dómu svatého Štěpána ve Vídni Thomasem Christem v roce 1867. Thomas Christ je dokonce pohřben na svitavském hřbitově. Klášter byl financován díky výnosům z rozsáhlého hospodářství a z podpory mecenášu. Řeholní sestry zde pečovaly o nemocné, seniory a sirotky. Sestry se podílely na zajišťování ošetření v místní nemocnici a na výchově dětí v sirotčinci. Během

35

několika let se skoro nic nezměnilo, jelikož dnes zde sídlí Ústav sociální péče a Senior centrum. [9]

3.1.14 Vyšší zemská reálná škola Vyšší zemská reální škola byla otevřena v roce 1897. Ve své době byla jednou z nejmodernějších budov s velmi dobrým zařízením v celém regionu. Kvůli potřebám školy byla zřízena i botanická zahrada v areálu školy. Na této škole vyučovalo mnoho významných profesorů. Jedním z nich byl například Anton Mundrak, což je autor publikací zabývající se dějinami města. Tuto školu navštěvoval i Oscar Schindler, ale nakonec z ní byl vyloučen. Po roce 1945 se budova přeměnila na gymnázium. V dnešní době je to základní škola T. G. Masaryka. [9]

3.1.15 Socha Osvobození Socha Osvobození vyobrazuje mladou dívku jako symbol „Vítězství“. Socha byla slavnostně odhalena roku 1948. Socha Osvobození je nejvýznamnějším dílem sochaře Josefa Kadlece z Borové u Poličky. Po skončení druhé světové války se přestěhoval do Svitav, proto zde najdeme více soch, plastik, bust či pamětních desek z jeho dílny. [9]

3.1.16 Budova bývalého sirotčince Bývalá budova sirotčince a chudobince byla dokončena v roce 1886. Jejím stavitelem byl Johann Bier. Sirotčinec a chudobinec byl postaven z finančních prostředků svitavského mecenáše Valentina Oswalda Ottendorfera. O správný chod sirotčince odpovídaly sestry z kláštera Milosrdných sester sv. Vincence. Dříve před budovou stávala busta V. O. Ottendorfera, ale později byla nahrazena bustou Julia Fučíka. Dnes zde sídlí základní škola. [10]

3.1.17 Kostel Navštívení Panny Marie Kostel byl postaven v roce 1250 původně v gotickém stylu. V roce 1421 se stal kostelem klášterním z důvodu přestěhování litomyšlské biskupské kapituly. Poblíž kostela stával špitál, který byl s kostelem spojený podzemní chodbou. V roce 1781 po velkém požáru města byl přestavěn do barokní podoby. Kostel Navštívení Panny Marie je farním kostelem svitavské farnosti. V kostelní věži najdeme malou výstavu o historii 36

a současnosti kostelů a kaplí ve Svitavách, Kamenné Horce, Hradci nad Svitavou a Vendolí a také část mobiliáře svitavských kostelů. Samozřejmě je zde překrásný výhled na náměstí, město a na Javornický a Hřebečský hřeben. [9]

3.1.18 Morový sloup Morový sloup byl postaven v roce 1703 v barokním stylu po tragediích spojených s morem, epidemiemi tyfu a cholery. Je zasvěcen Panně Marii, jejíž socha stojí na hlavním sloupu a je obklopována sochami patronů a ochránců města, mezi něž patří sv. Šebestián, sv. Rocha, sv. Jan Nepomucký, sv. Florián. Uvnitř sloupu je ležící socha sv. Rozálie. [9]

3.1.19 Škola na náměstí Roku 1877 ukázal brněnský architekt a stavitel Karel Friemel své návrhy a plány na výstavbu nové školní budovy. Stavět se začalo již v roce 1878 v novorenesančním stylu. Na podzim téhož roku se škola provizorně otevřela. Byla určena pouze pro chlapce. O tělocvičnu a zadní dvůr byla rozšířena v roce 1888. Jako chlapecká škola působila do roku 1945. I v dnešní době je budova školou, nyní základní. Je zapsána na seznamu památek a ve vestibulu je situována zrestaurovaná původní pamětní deska. [10]

3.1.20 Stará spořitelna Městská spořitelna byla zřízena roku 1860. Již téhož roku se stala hlavním pilířem místního bankovnictví. Jelikož se spořitelně dařilo, tak v letech 1902-1903 na místě nízkých měšťanských domů bylo vystavěno nové sídlo v podobě antického chrámu. Později se budova rozšířila o zadní část a v 90. letech 20. století byl zcela přestavěn interiér budovy, který zdobí díla sochaře Olbrama Zoubka. Dnes v budově sídlí Komerční banka. [10]

3.1.21 Městský dvůr Původně to byl jeden z právovárečných domů ve městě. Později, přesně v 18. století se z něj vybudoval zájezdní hostinec, který nesl jméno „Zur Goldene Krone“. V roce 1758 si jej vybral pruský král Fridrich II. Veliký k přespání. Odehrálo se to během válečného konfliktu Pruska s císařovnou Marií Terezií. V roce 1896 byl koupen svitavským 37

podnikatelem a tehdejším starostou města Johannem Budigem. Ten v něm udělal luxusní restauraci, hotelové pokoje a překrásný zrcadlový sál. Díky plesovému a společenskému sálu patří ke kulturním klenotům města. Johann Budig se rozhodl přejmenovat budovu na hotel Městský dvůr a bezúplatně ho věnoval městu. Po druhé světové válce byl dům zcela zdevastován. Dnes slouží ke komerčním účelům. [10]

4 Rekreační areál u rybníku Rosnička Nejoblíbenější a nejnavštěvovanější oblastí Svitav v letních dnech je areál Rosnička, jelikož se zde nachází velké množství objektů, kde se návštěvníci mohou realizovat. Areál Rosnička je situovaný na okraji města v lesích u svitavského Horního rybníka, též Rosničky. Nachází se zde hustá síť turistických a cyklistických stezek. V rybníku Rosnička je možnost koupání a opalovaní na písečné pláži. Nechybí zde ani dvě restaurační zařízení. Nyní zde probíhá první etapa projektu Posílení rekreační funkce areálu Rosnička, nesoucí název Brand. Projekt jde vstříc společenskému trendu zvyšování významu zdravého životního stylu. Jeho cílem je umožnit návštěvníkům veliké spektrum sportovních, rekondičních a naučných aktivit ve zdravém nezničeném životním prostřední. Oblast Rosnička je ideální právě pro tyto účely, ať už svoji polohou či charakterem. První etapa projektu Brand se skládá ze čtyř základních částí. První z nich je venkovní posilovna, která je umístněna v malém lese za bývalým písečným dolem u rybníku Rosnička. Posilovna je složena ze šesti strojů. Všechny stroje fungují na principu posilování s váhou lidského těla. Posilovna je vhodná pro sportovce, dospělé, ale také pro seniory a starší děti. Druhou částí je Fitness stezka s celkovou délkou 2 km. Celkem obsahuje deset stanovišť s jednoduchými cvičebními stroji vyrobenými z akátového dřeva. Převážně je zaměřena na rodinné cvičení probíhající zábavnou formou, nicméně napomáhá také při zdokonalování se v přeskocích či chůzi po kladině. Třetí částí je cyklostezka, která vede výhradně lesní cestou. Jedná se o nepříliš náročný výškový profil, který je vhodný pro rodiny s dětmi. Podél stezky je umístněno šest zastávek, kde se nachází zastřešený altánek, u nějž si návštěvníci mohou stání zpestřit zábavnou a poučnou motivací ve formě poznávání živočichů. Také si mohou vyzkoušet skok do dálky, který není měřený v metrech, ale podle zvířat. Zájemci mohou skočit daleko například jako blecha či skokan obecný. Celková délka cyklostezky je 12 km, ale je možné si ji zkrátit na 7 nebo 2,6 km. Čtvrtou a zároveň 38

poslední částí je prodloužení naučné stezky K pramenům řeky Svitavy. Prodloužila se o šest stanovišť a tudíž i o šest naučných tabulí, které zpříjemňují cestu zejména dětem. Nová trasa zavede turisty až k zatopenému lomu neboli písníku, který řadíme v této oblasti k významným a zajímavým krajinným prvkům. A samozřejmě i zde je mnoho atraktivit, opět zvláště pro děti. Oblasti Rosnička, kromě sportovního využití, nechybí ani kulturní akce. Každoročně se zde konají vandrbály a zábavy. Nevýznamnější kulturní akcí je Festival Rosnička, kam každoročně přijíždí několik set posluchačů různých stylů hudby. Od rockové, přes elektronickou až k alternativní muzice. (Brand, 2013, brožura), (Mapa č. 8: Brand, lesní rekreační areál)

39

PRAKTICKÁ ČÁST 5 Návrh vlastní trasy První část praktické bakalářské práce pojednává o tvorbě vlastní trasy. Po dlouhém rozhodování, která trasa by byla nejvhodnější a nejzajímavější nejen pro seniory, ale i pro všechny ostatní věkové kategorie, jsem se rozhodla pro stezku Po svitavských pověstech. Každé město je spojené s několika smutnými, záhadnými či radostnými pověstmi a Svitavy pochopitelně nejsou výjimkou. Trasa se skládá z pěti zastávek. Na každé ze zastávek by se umístila informační tabule, která by obsahovala celou pověst s ilustračními fotografiemi, jak to vypadalo v dané době na daném místě. Dále by zahrnovala informace o významných místech, které se na místě pověsti nachází. Stezka vede jak historickým jádrem města, tak i malebnou okolní krajinou. Celková délka trasy je 9,9 km. Trasa byla tvořena tak, aby se skládala ze čtivých pověstí a zároveň vedla přes turisticky významná místa. Trasa nezačíná právě na nejpozitivnějším místě, jelikož hned první zastávka je za branou svitavského hřbitova. Zde je ve zdi vytesán náhrobek, slavného šlechtice Gregoriuse Palmy z Mohlenice. Sám náhrobek není jedinou chloubou svitavského hřbitova, jelikož hned naproti němu stojí nejstarší kostel města a tím je kostel sv. Jiljí. Svatého Jiljí občané oslavují na pouti, která se koná vždy na začátku září, kdy slaví svátek. Od kostela se pokračuje úzkou uličkou zpět do centra města. Během cesty na náměstí se přechází most přes řeku Svitavu, podle které město dostalo jméno. Také se míjí multifunkční a vzdělávací centrum Fabrika, kde sídlí např. městská knihovna nebo svitavská televize CMS. První monument, který návštěvníka přivítá na dolním konci náměstí, je fontána. Okolo ní se pokračuje na horní náměstí ke Staré radnici, kde se nachází další zastávka. Zde pověst vypráví o svitavském znaku, který je umístěný na radnici. Poté trasa vede ještě pár metrů náměstním až ke kruhovému stolu a také zároveň k IV. Základní škole, podél níž se pokračuje k pozůstatkům svitavského opevnění a baště. K tomuto místu se vztahuje třetí pověst o Záviši z Falkensteina. Tyto zastávky, jsou relativně blízko u sebe a bašta je zároveň poslední zastávkou, která je ve městě. Dále se projde přes autobusové nádraží až k Vodárenskému lesu. Po cestě se nachází mnoho atraktivit, například nově vybudovaný Svitavský stadion, kde je možné udělat si zastávku na občerstvení, jelikož jsou zde vybudovány dvě restaurace. Při té příležitosti, si mohou turisté prohlédnout dřevěné sochy, které vedou podél cesty v areálu stadionu, nebo si návštěvník může vyzkoušet

40

posilovací stroje v přírodě. Na konci ulice U Stadionu začíná část trasy, která vede přírodou, tedy převážně lesem, kde na turisty zanedlouho čeká nově otevřená naučná stezka Vodárenský les. Od loňského roku byl les zpřístupněn, tudíž si turisté mohou krásy lesa prohlédnout zblízka. Lesem se chodí po dřevěných chodnících a zpevněných lesních cestách. Přibližně uprostřed této stezky se nachází předposlední bod této trasy a to stanoviště u vodníka Fásrmana, ke kterému se vztahuje pověst o okolních rybnících. Poté se vrací stejnou cestou ven z lesa a napojuje se na cestu, která vede směrem k vesnici Vendolí. Tato cesta vede přes pole, tudíž během deštivých dnů trasa není příliš vhodná. Hrozí totiž uklouznutí a případné zranění. Další nevýhodou tohoto úseku je nemožnost odpočinku z důvodu absence laviček či zastřešených altánků. Nebude však dlouho trvat a okolí Vodárenského lesa bude protkáno cyklostezkami na Vendolí a Slunečnou stráň. Tato trasa by tedy místo neupraveného pole vedla přes upravené cyklostezky s možností odpočinku, jelikož podél ní budou lavičky a stromy sloužící jako ochranný štít proti slunci. Na konci polní cesty je ještě jeden nebezpečný úsek. Na tomto místě se totiž musí přejít hlavní silnice s vysokou frekventovaností provozu. Poté již však cesta vede po asfaltové cestě téměř až k cíli. Za železničním přejezdem vedoucím na Poličku se cesta plynule mění v lesní cestu, která taktéž není vhodná pro deštivé dny. Trasa končí ve svitavském lese, kde má být údajně schovaný poklad. Poklad však není jediné lákadlo, které se zde nachází. K vidění je tu i studánka, která dodnes zásobuje místní chataře pitnou vodou. I turisté tedy mohou ochutnat průzračnou vodu přímo z lesního pramene. Momentálně je to jediné místo na trase, kromě Vodárenského lesa, kde si mohou turisté odpočinout v zatřeseném altánku a nabýt síly na zpáteční cestu. Při zpáteční cestě má turista více možností. Pokud by chtěl pokračovat dále, může se vydat dál lesem asfaltovou lesní silnicí do rekreační oblasti Rosnička a tam pokračovat až k prameni řeky Svitavy. Druhou možností je návrat přes nově vybudovanou Langrovu cyklostezku. Tato cyklostezka byla otevřena na podzim loňského roku (2013). Je dlouhá 890 m a spojuje zahrádkářskou kolonii u Langrova lesa se Sluneční strání. Na této cyklostezce je zajímavé, že není vytvořena z asfaltové silnice, ale ze zpevněné kamenné cesty, aby zásadně nezasahovala do rázu krajiny. K této stezce se musí návštěvník vrátit zpět k asfaltové cestě. Na druhou stranu však alespoň pozná jinou trasu, která je vedena klidnou přírodou z jedné strany a z druhé strany chatkami a rodinnými domky. Podél ní je i několik laviček, tudíž si může cestující i odpočinout. Cestovatel se však může vrátit úplně stejnou cestou, kterou přišel. Pokud se turista vydá zpět do města přes Langrovu cyklostezku, dostane se na 41

Poličskou ulici, kde se nachází park Jana Palacha, který je také vhodným místem pro odpočinek a relaxaci. Také se zde nachází Památník Oscara Schindlera a Kavárna Oscara Schindlera, kde se může návštěvník občerstvit. Park je také významným místem pro turisty, kteří se zajímají o biologii, zvláště o rostlinstvo. U každé rostliny či stromu je destička, na které si návštěvník může přečíst, o který strom či rostlinu se jedná. Z parku Jana Palacha je již pouze několik stovek metrů k autobusovému nádraží, odkud je to nedaleko na svitavské náměstí.

42

5.1 Trasa Svitavský hřbitov (Gregorius Palma) – Svitavská radnice (Svitavský znak) – Svitavské hradby (Záviš z Falkesteina) – Vodárenský les (Pověst o vodníkovi) – Svitavský les (Poklad) Mapa č. 4: Stezka Po svitavských pověstech

Měřítko:1 : 500 m. Zdroj: Vlastní zpracování pomocí GPS a programu Mapsource.

5. 2 Tabule č. 1 Kostel sv. Jiljí Kostel sv. Jiljí byl založen litomyšlskými premonstráty v polovině 12. století a je nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Původně byl postaven z levného materiálu, pravděpodobně z kamenů a dřeva. Plnil také obrannou funkci, jelikož stojí na vyvýšeném místě na levém břehu Svitavy. V letech 1679 – 1689 byl přestavěn z románského stylu na raně barokní, jehož součástí zůstaly i dvě boční kaple – kaple Mrtvých a kaple sv. Mikuláše, obě z roku 1664. Hlavní loď byla zvýšena a zaklenuta. V roce 1726 byla přistavena sakristie a oratoř a roku 1738 byl kostel vydlážděn. Na západním průčelí stojí hranolová věž. Dominantou interiéru je hlavní portálový oltář 43

z roku 1684, jehož obraz sv. Jiljí před loveckou družinou je dílem Ludwiga Geisslera z roku 1737. Byl renovován svitavským malířem Johannem Dittmannem v roce 1843. V nástavci oltáře je zasvěcen obraz Panny Marie z konce 19. století a po stranách sochy sv. Petra a Pavla, nad oltářem pak archanděl Michael mezi anděly. V presbytáři stojí další oltář Nejsvětější Trojice z roku 1746 od svitavských umělců sochaře J. Jahla a štafíra J. Leikerta. [4] Pověst o Gregoriu Palmovi z Mohlenice Pověst vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí. Sabinky, dcery Matthäuse Zehnmarka, což byl purkmistr velkoknížecího poddanského města olomouckého biskupa, tedy Svitav a nešťastný mladík, byl sám Gregorius Palma z Mohelnice. Gregorius byl synem urozeného pána Chrisostoma Palmy z Mohelnice. Sabina a Gregorius se scházejí a slibují si lásku na celý život, ale jak už tak bývá, tak rodičům se sňatek dětí nelíbí, hlavně tatínkovi Gregoria. Jednoho dne posílá otec Gregoria do Španělska, aby tam pátral po nezvěstném strýci. Ale byla to jen pouhá záminka, aby mladý pár od sebe oddělil. Greogirus se Sabinou uzavřeli dohodu, že pokud se Gregorius do roka nevrátí, má ho Sabina považovat za mrtvého a pokud se vrátí, tak se vezmou i přes námitky rodičů. Proto když Sabinu žádá její otec, aby si vzala pana Puschea, tak ho prosí, ať vydrží do konce roku a slibuje, že pokud se Gregorius nevrátí pana Puschea si vezme. Rok uplynul jako voda a Gregorius se nevrátil, tak neštastná Sabina dodržela to, co slíbila otci a provdala se za pana Puscheo. Zanedlouho, co všichni svatebčané zašli do domu U Mouřenína na hostinu, ozvalo se zařehtání koně a za chvíli se ve dveřích sálu objevil uřícený Gregorius Palma, když ho Sabina uviděla, padla jako bez života do náručí svého novomanžela. A Gregorius se také sesunul a vydechl svůj život, jelikož se během cesty do Španělska se nakazil a trpěl vysokými horečkami, proto nepřijel včas. Za tři dny po svatbě, náměstím procházel pohřební průvod, Gregoriuse Palmu z Mohlenice odnášeli na hřbitov. O Sabině dále pověst nemluví, tudíž se nedozvíme, co se s touto chuděrkou stalo. (Šustrová, 1996, 57 - 61s.)

5.3 Tabule č. 2 Stará radnice Původně se konšelé a rada města scházeli v domech purkmistrů a primátorů. Rostoucí městská správa a snaha získat větší nezávislost vedla k rozhodnutí rady koupit dům na náměstí. Koupě proběhla v roce 1538, prodávajícím byl Michal Dittrich, který za dům 44

obdržel 115 kop míšenských grošů. První přestavba proběhla v roce 1590 po požáru, však zcela zásadně její vzhled změnil největší požár města roku 1781. Již v roce 1742 je radniční budova opatřena barokní věží. V roce 1849 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celé budovy, kdy byla zrekonstruována osmiboká věž a klasicistně opraven interiér. Z téhož roku pochází i svitavský znak na čelní fasádě domu. Hvězda a půlměsíce na zakončení věžní báně pochází ze 17. století jako připomínka tureckého vpádu na Moravu. V polovině 19. století zde nějaký čas sídlila městská spořitelna v přízemí policie i s věznicí. V roce 1933 se městský úřad přestěhoval do Langrovy vily a ze staré radnice mělo být muzeum, ale tato myšlenka se nakonec nezrealizovala. Dnes budova radnice slouží pro komerční účely. [12] Dům U Mouřenína Dům U Mouřenína byl původně právovárečný dům v sousedství Staré radnice, který patří k nejstarším dochovaným měšťanským domům ve městě. V renesanční dispozici byl postaven v roce 1554 a patří k málu domů na náměstí, u nichž víme přesný rok stavby. Nejdříve zde bydlely rodiny svitavských purkmistrů, ale již v 18. století byl přestavěn na zájezdní hostinec U Mouřenína. K objasnění názvu domu neexistují žádné historické prameny, ale busta Mouřenína je dosud dochována na původním nároží domu. V roce 1776 byl v hostinci ubytován císař Josef II. a v roce 1800 zde přespal ruský vojevůdce Korsakov. Ani požár roku 1781 se historické dispozice domu nedotkl. Sklepení domu s unikátní klenbou bylo díky své pevnosti využíváno jako trezor městské spořitelny a celý komplex sklepních chodeb byl propojen s radnicí a ostatními domy. Dnes Dům U Mouřenína využívá informační centrum města. [2] Pověst o svitavském znaku Pověst se vztahuje k době, kdy se Turci, kteří se rozjeli po bitvě u Moháče Moravou, vyplenili ji a poté oblehli i Svitavy. Obležené město hladovělo, ale vzdát se a připustit nové drancování nechtělo. Všechny sklepy měly téměř vyprázdněné i své jednotlivé skrýše, pouze studna ve druhém patře sklepů zásobovala zdravou vodou obyvatele. Jelikož neměli dostatek sena a ani trávy, bral za své i dobytek. Zůstal už jen jakýsi starý tur. Už se neví, kdo přišel s tím nápadem, ale hned v ten den usekli zvířeti hlavu, nastrčili ji na kopí a odvážný chlapec vylezl na hradby a mezi cimbuřím ji zvedl. Šikovný jinoch s tuří hlavou měnil místa. Nepřátelé se divili, že mají ve městě ještě dobytek, který pasou na hradbách. Jelikož obléhající Turci vyjedli okolí a hlad je nutil, 45

aby si k jídlu něco sehnali, tak odtáhli. Proto si město dalo do znaku nad rozevřenou bránou hlavu tura. (Šustrová, 1996, 43 - 44s.)

5.4 Tabule č. 3 Městské opevnění Původní opevnění vzniklo společně se založením města v polovině 13. století. Hradby města byly postaveny po roce 1389 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Měly tři brány (Pražskou, Brněnskou a Lanškrounskou). Kdysi 10 metrů vysoké hradby, jejichž síla dosahovala až dvou metrů, však byly od třicetileté války rozebírány a sloužily měšťanům jako zdroj levného stavebního kamene. Obranné příkopy zasypávali svitavští nezaměstnaní. V roce 1948 sláva hradeb definitivně skončila. Do dneška se zachovala pouze bašta s pozůstatky hradeb. [6] Pověst o Záviši z Falkensteina Pověst vypráví o Záviši z Falkensteina, který obklíčil město. Pověst se vtahuje k neklidné době po smrti Přemysla Otakara II. Na Moravském poli, kdy se loupežnictví rozmohlo a kdy sedmiletý Václav II. byl držen v zajetí Oty Brandenburského, kdy čeští páni smlouvali o vysvobození krále a nastolení pořádku, dostal se do jejich čela Záviš z Falkensteina, člen mocného rodu krumlovských Rožmberků. Díky sňatku s Kunhutou se Záviš dostal do čela panstva. Záviš v čele královských vojsk konal loupeživé hordy. Ke Svitavám se Záviš dostal kvůli Friedrichu ze Schönburgu, který vpadl do Čech a dobýval hrady a města a také raboval. Závišovo vojsko ho tisklo z Čech ven, ale Friedrich se zmocnil Svitav. Záviš chtěl, aby se vzdal, ale on odmítl a proto se Záviš chystal k útoku na město. Když se už Záviš chystal zaútočit, dostal dopis, v němž stálo, že jeho milovaná žena Kunhuta zemřela. Celý zničený předal své velení Vokovi, nasedl na koně a jel tryskem do Prahy k úmrtní lóži své královny Kunhuty. Druhý den ráno Vok vykonal útok a po tvrdém boji město hořelo jako velkolepá pohřební hranice za Kunhutu. Většinou dřevěné město bylo celé zničené, ale Friedrichovi ze Schönburgu se podařilo zmizet na Hřebeč. (Šustrová. 1996. 37 - 39s.)

5. 5 Tabule č. 4 Čtvrtá tabule by byla poněkud zbytečná, jelikož naučná stezka Vodárenský les se skládá z několika zastávek a tabulí, na kterých si turista může přečíst vše, co ho zajímá, mimo jiné i pověst o vodníkovi Fásrmanovi. Vodárenský les byl zapojen do trasy, jelikož je to 46

velmi významné turistické místo, stojí tedy za to jej navštívit. Nyní se v krátkosti zmíním o Vodárenském lese a poté i o jeho pověsti. Vodárenský les je v okolí Svitav výjimečnou lokalitou především proto, že na jeho malém území zvodňuje téměř celý průtok Ostrého potoka. Proto se v lese vyskytují podmáčená a bažinatá místa se svým svébytným bio-společenstvem. Vydatnost zdejších pramenů byla v minulosti dostačujícím zdrojem pitné vody pro město. Tuto funkci plnil les po desetiletí, ale poté intenzivní zemědělská produkce způsobila zánik zásobárny vody, jelikož norma pitné vody překročila koncentraci dusičnanu. Na druhou stranu, díky tomu mohl být les zpřístupněn veřejnosti. Nyní je zde vybudována naučná stezka. Chodí se po dřevěných chodnících a můžeme zde vidět pravou divokost lesa. (Šimek, Vévoda, Informační tabule č. 1 z Vodárenského lesa) V pověsti na jedné z informačních tabulí vypráví vodník Fásrman o svém životě a o svých kamarádech vodnících z okolních rybníků. Zmiňuje se o vodníku Pěstkovi, který hlídal Černý rybník v Opatově a zlobil místní občany. Dále hovoří o tom, jak se dostal právě do Vodárenského lesa. Má zde za úkol hlídat všechny příchozí návštěvníky. (Fikejz, Informační tabule č. 3 z Vodárenského lesa)

5.6 Tabule č. 5 Na páté tabuli mojí trasy by byla uvedena pouze následující pověst, jelikož se zde nachází pouze studánka, která do dnešní doby zásobuje místní zahrádkáře pitnou vodou. Též se zde nachází klidná a pěkná příroda, která mluví za vše. Pověst o pokladu Dříve se zde rozléhala malá vesnice Drvalovice a také zde stával pivovar. Pověst se odehrává v časech Přemyslovců, za panování Vratislava II. Do pivovaru čerpali vodu z čistého pramene právě z toho lesa. Dosud tento pramen napájí nejen turisty, ale i majitele chat zahrádkářské kolonie za poličskou tratí. Děj se odehrává ve 13. století, kdy divoké mongolské hordy Tatarů vtáhly na Moravu a pálily a ničily kdeco a za sebou nechávaly jenom spoušť. Když se tato informace dostala do Svitav, obyvatel se zmocnila hrůza a strach a když už se Tataři objevili na Třebovsku, museli myslet na záchranu. Proto se rozhodli sebrat své cennosti a peníze a utíkali do svitavského lesa k pivovaru. Naplnili pivovarské pánve svým pokladem, spustili je do hluboké jámy, zahrabali a upravili tak, že to na místě vypadalo naprosto neporušeně. Když se divocí 47

jezdci vřítili do svitavské planiny, srovnali města se zemí a všechny obyvatele pobili. Časem z těchto ruin vzniklo město Svitavy. Hrůzy si občané stále připomínali, ale nikdo z nich nevěděl o pokladu u bývalého pivovaru pod svitavským lesem. Až dřevaři, z obce dnes známé pod názvem Karle, se pří kácení stromů dokopali dostatečně hluboko nato, aby odkryli zakopané a zlatem naplněné pánve. Potajmu poklad vybírali a odnášeli domů. Díky tomuto pokladu se začala Karle vzmáhat, jelikož dřevaři nakupovali pole, stavěli a nakonec se z nich stali bohatí sedláci. Ale tehdy nenašli a nevysbírali všechno, protože nesmírné bohatství tam může najít jen ten, kdo tak učiní na bílou sobotu. Ale podaří se to jen tehdy, když se odpoledne o Vzkříšení rozeznějí zvony a pokud z velké dálky přiletí nádherný pták s mohutnými křídly a usedne k odpočinku na vysoký strom na pokraji lesa. Právě pod kořeny tohoto stromu jsou ukryté pánve se zlatem. Kdo tedy využije tohoto času, může získat velké bohatství. (Šustrová, 1996, 19 - 20s.)

6 Výlety se seniory Druhá část praktické části této bakalářské práce pojednává o vysledování vhodnosti a oblíbenosti naučných stezek ve Svitavách. Zkoumání probíhalo na vzorku osmi seniorů, kteří se mnou byli ochotni absolvovat turistické výlety po naučných stezkách ve Svitavách. Byl osloven i Kardio klub ve Svitavách, ten však nakonec odmítl účast. Skládá se totiž ze seniorů od 70 let výš a i přes to, že každý měsíc pořádají výlety, jedná se většinou o cestování vlakem či autobusem. Pěšky chodí maximálně 4 km, a to především proto, že i sám předseda Kardio klubu je po operaci kolenou. Z tohoto důvodu si netroufli na absolvování delších tras. Nicméně díky předsedovi Kardio klubu jsem získala kontakt na svitavského historika Mgr. Radoslava Fikejze. Poté jsem oslovila svitavský penzion pro seniory, ze kterého se na turistické pochody přihlásilo právě oněch zmiňovaných osm seniorů. Tato skupina seniorů byla složena ze sedmi žen a jednoho muže. Senioři byli ve věku od 50 do 80 let. I tato skupina byla, co se týká fyzické zdatnosti, rozdílná. Všichni si totiž netroufali na absolvování všech naučných tras. Senioři od padesáti do šedesáti let prošli i deseti kilometrovou trasu Po svitavských pověstech, kterou jsem sama navrhla. Na dvanáct kilometrů dlouhou naučnou stezku Na hranice Čech a Moravy se však neodvážil ani jeden ze skupiny, to je však způsobeno především terénem této trasy. Téměř celá stezka vede do kopce po hrbolovitém terénu,

48

který by mohl být pro skupinu seniorů nebezpečný, nemluvě o skutečnosti, že celková délka výletu by se s cestou k penzionu prodloužila cca o další tři kilometry. Zbývající tři trasy se mnou prošla už celá skupina. Jedná se o naučnou stezku Vodárenský les, která má celkově kolem pěti kilometrů. V trase jsou započítány i cesty z penzionu a zpět. Další trasa vede celá městem, proto se také nazývá Městský památkový okruh. Ten je patrně nejvíce zajímavý pro návštěvníky, jelikož okruh vede přes nejvýznamnější svitavské památky. Tento okruh je dlouhý 5,2 km. Původně bylo v plánu projít celou délku stezky pěšky, nicméně z důvodu vzdálenosti penzionu od jádra města by absolvování celého okruhu neodvratně vedlo k naprostému vyčerpání seniorů. Nakonec jsme pro cestu zpět na penzion využili minibus. Poslední výlet byl po naučné stezce K pramenům řeky Svitavy. Stezka je dlouhá 2,5 km, čili s cestou zpět se jedná v součtu o 5 km. Tento výlet byl kombinovaný opět s dopravou, jelikož rekreační areál Rosnička, kde se tato stezka nachází, je na opačném konci města, než samotný penzion pro seniory. Proto jsem zajistila dopravu minibusem, který dovezl účastníky k prvnímu rybníku neboli Dolnímu rybníku, kde začíná samotná stezka a po absolvování trasy je na stejném místě čekal odvoz zpět do penzionu. Výlety se uskutečňovaly vždy ve dvě hodiny odpoledne buď v sobotu, nebo v neděli.

6.1 První výlet po naučné stezce Vodárenský les První výlet, kterým začal celý výzkum, byla turistika do Vodárenského lesa. Vodárenský les je situovaný do okraje městské části, tudíž se jedná o poměrně klidnou oblast. Proto je Vodárenský les vhodný pro relaxaci a odpočinek. Cesta od penzionu k Vodárenskému lesu není nikterak náročná. Celá cesta vede po rovném terénu. Nejdříve se musí projít rušivé sídliště na Felberově ulici. Podél Felberovy školy se dostaneme na polní cestu, kde se již ocitneme v klidné části. Na konci polní cesty se nachází příměstská část Vějíř, což je část města skládající se z rodinných domů. Místními občany je tato čtvrť nazývána jako „čtvrť bohatých“. Projití této příměstské části je zajímavé, jelikož je zde k vidění mnoho pěkných rodinných domů, mnohdy i velmi architektonicky zajímavých. Okolí domů a zahrady jsou krásně upraveny, takže procházka kolem těchto domů připomíná výlet parkem či upravenou americkou čtvrtí, které známe z filmů. Po projití této příměstské části se vydáme polem a pak rozestavěným parkem Patriotů, což je jeden z projektů města Svitavy, který by měl být dokončený tohoto roku. Po zdolání parku Patriotů už jsme téměř v cíli. Stačí už pouze sejít mírný kopec. 49

Jak již bylo uvedeno výše, tato trasa není příliš náročná, a proto ji skupina seniorů prošla bez větších problémů. Samozřejmě senioři šli poklidnějším tempem, ale to není žádný problém, ba naopak. Při turistice by člověk měl stíhat pozorovat krásu okolní přírody. První přestávka byla až ve Vodárenském lese, kde je podél stezky mnoho laviček k odpočinku. Konkrétně přestávka byla uprostřed trasy u dřevěné sochy vodníka Fásrmana, kde se nachází největší množství laviček na jednom místě. Velkou nevýhodou této trasy je, že se lavičky nacházejí až v cíli trasy. Jediné místo, kde je možné si odpočinout, je areál Svitavského stadionu, kolem kterého stezka vede. Velkou nevýhodou však je, že lavičky zde umístněné, se nachází uprostřed in-lineového okruhu, hrozí tedy nebezpečí úrazu, jak bruslaře, tak seniora. A další budou určitě situovány v parku Patriotů. Z mého pohledu by bylo vhodné umístit lavičky ještě blíže k začátku trasy. Ideální místo pro takové lavičky je v příměstské části Vějíř, jelikož se nachází téměř uprostřed celkové trasy. Nejnáročnější úsek trasy představuje kopec z Vodárenského lesa. Většina seniorů měla problémy s dýcháním či bolestí kolen. Není se co divit. Dvě seniorky trpěly astmatem a jedna měla operovaná obě kolena. I přes to všichni tuto trasu úspěšně zvládli a cesta probíhala bez vážnějších komplikací. Absolvování celé trasy i s přestávkami trvalo dvě a půl hodiny.

6.2 Druhý výlet po Městském památkovém okruhu Druhý výlet byl po Městském památkovém okruhu. Opět jsme vyrazili ve dvě hodiny od svitavského penzionu. Trasa vedla přes několik sídlišť do centra města. Na náměstí byla první zastávka, jelikož, jak už bylo uvedeno, svitavský penzion se nachází poměrně daleko od jádra města. Městský památkový okruh začíná u Staré radnice a Domu U Mouřenína. Poté se uličkou svitavského moderního umění pokračuje do Wolkerovy aleje, kde se nachází od roku 2010 zrekonstruovaný park. Na Wolkerovi aleji je situována Fabrika Svitavy, což je multifunkční a vzdělávací centrum města. Od Fabriky cesta pokračuje k Římskokatolické faře, nad níž se nachází rozsáhlý svitavský hřbitov s nejstarším kostelem ve městě, tedy kostelem sv. Jiljí. Dále cesta pokračuje hřbitovem, kde se nachází mnoho umělecky cenných objektů a náhrobků. Mezi významné hrobky a náhrobní desky řadíme hrobky rodiny Langrů a rodiny Ottendorferů a náhrobní desky rodiny starostů a dědičných poštmistrů Wernerů. Na hřbitově byla uskutečněna druhá přestávka, jelikož hřbitov byl posledním místem, kde se nachází lavičky. Poté cesta už vede přes taková místa, kde není možnost podobného odpočinku. Po prohlídce hřbitova se okruh stáčí opět k náměstí. Po ulici 5. května se dostaneme k obchodu s názvem 50

Centrum. Kolem něj cesta pokračuje přes řeku Svitavu až na dolní náměstí, kde se nachází jedna z významných svitavských dominant - Ottendorferova knihovna. Od ní okruh vede podchodem k Městskému muzeu, kde je stálá expozice Historie prací techniky a Hledání Davidovy hvězdy. Muzeum sice bylo otevřené, nicméně senioři nechtěli jít dovnitř, jelikož by se poté nestihl projít celý okruh. Od muzea se okruh stáčí k nedalekému a zároveň nejnovějšímu kostelu města, kterým je kostel sv. Josefa. Dále okruh vede přes ulici U stadionu a poté ulicí E. Beneše kolem restaurace Astra, kolem níž se stáčí k bývalé Albrechtově vile, která je nyní využívána lékaři. Nedaleko ní se nachází další vila, konkrétně Budigova vila, kde nyní sídlí okresní soud ve Svitavách. Městský okruh se od bývalé Budigovy vily stáčí po ulici Richarda Kloudy a poté po ulici Dvořákova k Informačnímu centru s kavárnou, místními občany nazývaná jako Schindlerova kavárna. Tato kavárna je situována naproti městskému úřadu a u parku Jana Palacha. V kavárně byla třetí přestávka, tentokrát i s občerstvením. Po odpočinku následovala prohlídka samotného parku Jana Palacha, kde se nachází hned tři významné památky města. Konkrétně Langrova vila, socha Mateřské lásky a Památník Oscara Schindlera. Poté cesta pokračuje kolem bývalého kláštera Milosrdných sester, kde se nyní nachází Domov na rozcestí, což je dům pro postižené osoby. Dále cesta vede kolem bývalé reálné školy, nyní se jedná o základní školu T. G. Masaryka. Po přejití přechodu pokračuje cesta k soše Osvobození. Přes uzavřenou ulici pokračuje stezka k bývalému Ottendorferovu sirotčinci a chudobinci, kde nyní sídlí základní Riegerova škola. Od ní stezka míří zpět na náměstí. Vede kolem hotelu Garni, městského koupaliště, dále ulicí Milady Horákové a u pošty se cesta stačí na ulici Tyrše a Fügnera. Od pošty cesta vede do mírného kopečku přes mini park ke kostelu Navštívení Panny Marie. V tomto parku byla čtvrtá zastávka. Po odpočinku následovala prohlídka kostela. Od kostela cesta směřuje k Mariánskému sloupu a od něho ke Staré spořitelně, kde nyní sídlí Komerční banka. Od nynější komerční banky stezka vede k bývalé chlapecké škole, kde je nyní IV. Základní škola. Naproti škole se nachází barokní kašna se sochou sv. Floriána, který je známý jako patron hasičů. Předposlední památka městského památkového okruhu je Městský dvůr, který dříve patřil ke klenotům svitavské kultury, jelikož se v něm nacházel rozsáhlý plesový sál. Nyní slouží ke komerčním účelům. Stezka končí u bašty a pozůstatků městského opevnění. Jelikož bylo v den konání velké teplo, které nedělá dobře téměř nikomu, natož pak seniorům, dolehlo na turisty značné vyčerpání. Z tohoto důvodu jsem zavolala ke hradbám minibus i s řidičem, který seniory odvezl zpět do penzionu. Právě kvůli horku bylo uskutečňováno více přestávek, 51

a proto i celkový čas strávený na druhém výletě je celkem dlouhý. Výlet trval 5 hodin a to i přesto, že byl kombinovaný s dopravou. Svůj podíl na délce výletu mají i moje výklady k navštíveným památkám. Díky nim byl však výlet pro seniory zajímavější a zároveň naučný. Až na velké teplo, výlet probíhal bez větších problémů.

6.3 Třetí výlet po naučné stezce K pramenům řeky Svitavy Třetí výlet, jak už napovídá nadpis, byl k pramenům řeky Svitavy. Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy se nachází v rekreační oblasti Rosnička. Tento výlet stejně jako druhý výlet byl kombinovaný s dopravou. Opět jsem zařídila minibus s řidičem, který skupinku seniorů odvezl k prvnímu stanovišti naučné stezky. První zastávka se nachází u dolního rybníku, kde se dozvíme informace o historii svitavských rybníků. Jen pro připomenutí, oba dva rybníky byly založeny na řece Svitavě. Dolní rybník, který kdysi nesl název „Černý rybník“, byl založen v roce 1953 a Horní rybník byl vybudován o pět let později, konkrétně v roce 1958. Začátek trasy vede úzkou cestou podél dolního rybníku. Poté se cesta stáčí k zahrádkám, které jsou situovány za rybníkem. U těchto zahrádek se nachází dvě informační tabule, první z nich popisuje význam rybníků a druhá rostliny, které se v této lokaci nachází. Mezi nejdůležitější úkoly, které plní rybníky patří poskytování vody pro zavlažování zeleně, hašení atd. Dále jsou rybníky například využívány k relaxaci, sportu nebo rybaření. Co se týče rostlin, ve svitavských rybnících najdeme orobinec, ostřici, rákos či prstenec májový. Poté stezka pokračuje podél zahrádek, takřka uprostřed zahrádkářské kolonie se nachází čtvrtá zastávka, která nás informuje o tom, kolik je zde živočišných druhů. Například zde můžeme vidět rybáka velkozubého, racka malého, plže a další. Zanedlouho se cesta stačí k Hornímu rybníku. Zde je malý úsek asfaltové silnice. Podél Horního rybníku dojdeme k páté zastávce pojednávající o rákosinách. Podél cesty je několik laviček a také odpočívadel přímo nad vodou. U Horního rybníku se nachází také pláž a kiosek s občerstvením. U kiosku začíná již zmiňovaný projekt Brand, což znamená, že během cesty se setkáváme s různými atrakcemi v podobě vědomostních úkolů. Přímo u kiosku nalezneme mapu celého areálu Rosnička, která je umístněná na pružině. Uvnitř mapy je kulička, kterou musíme dostat, do našeho cíle trasy. Zde jsme si udělali první zastávku na občerstvení a při té příležitosti, si skupinka seniorů vyzkoušela již zmiňovaný hlavolam. Jelikož správně spolupracovali jako tým, brzy s jejich pomocí se kulička ocitla v cíli. Po přestávce stezka pokračuje podél písčité pláže a dětského hřiště na pravé straně k šesté zastávce, kde se dozvíme vše o geomorfologii a geologii města Svitavy. 52

Poté cesta chvíli vede podél pole a poté se plynule přechází do lesa. Dále už stezka vede pouze lesem. U vodní chovné nádrže nalezneme sedmou zastávku. Zde se nachází zastřešené posezení a další z vědomostních úkolů. Nyní se úkol skládá z obrázků svitavských vil průmyslníků a popisů těchto vil. Naším úkolem je rozpoznat a správně přiřadit svitavské vily průmyslníků k jejich popisu. Obrázky se spojují pomocí provázků, které jsou k nim připevněné. Na druhé straně je výsledek v podobě čar. U této atrakce jsme se s penzisty zastavili a vyzkoušeli ji. Opět to šlo seniorům velmi dobře. Dále cesta pokračuje lesem až k osmé zastávce, kde se nachází opět lavička a také tabule popisující Olšinu. Zanedlouho od osmé zastávky se ocitneme v cíli. U deváté a tudíž poslední zastávky, se dozvíme vše o řece Svitavě a jejich pramenech. Také zde vidíme tůňku, která má zobrazovat pramen, ale není skutečným pramen, ten se nachází o kilometr dál. Zde jsme si se seniory udělali druhou zastávku a při té příležitosti jsem se šesti účastníky udělala řízené rozhovory. Se zbývajícími dvěma jsem je udělala až po absolvování poslední trasy. Tento výlet, tak jako předcházející dva probíhal bez problémů. Pouze ze začátku nám nepřálo počasí, ale brzy se naštěstí vyčasilo. Pro seniory bylo počasí po mrakem daleko přijatelnější než příliš velké teplo. Cesta k prameni vede téměř celá po rovině a má pouhých 2,5 kilometrů, tudíž nebyla pro seniory nikterak náročná. Celkový čas strávený na výletě byl 4 hodiny. Nyní následují řízené rozhovory s účastníky společných výletů. Rozhovory jsou anonymní. Uveden je pouze věk a pohlaví seniora. Rozhovorem jsem zjišťovala jak oblíbenost, tak vhodnost turistických tras ve Svitavách. Rozhovor je rozdělen do dvou částí. První část obsahuje obecné otázky týkající se turistiky a turistických tras v regionu. Druhá část se týká absolvovaných tras.

53

6. 4 Řízené rozhovory se seniory Pohlaví: žena Věk: 71 – 80 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sám B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ne, jelikož mi hole při chůzi spíše překáží. Chodí se mi s nimi tedy daleko hůř než normálně. “ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Krajina, protože mám velmi ráda přírodu a čistý vzduch.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Myslím si, že jsou přehledně značené, takže nehrozí nebezpečí zabloudění. Co se týče dostupnosti, tak většina z nich je pro mě dostupná, jelikož jsou většinou vedeny přes rovný terén, tedy až na výjimky, mezi které například patří naučná stezka Na hranice Čech a Moravy.“ 6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 54

7. Využila jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ano, byla jsem s nimi na výletě na Hostýně.“ 8. Byla jste s jejich službami spokojená? Proč ano a proč ne? „Ano byla. Měli to dobře zorganizované. Bylo to levné. Akorát cesta byla špatná, samý kamen, vysoké kopce a nakonec schody. Takže konec byl pro mě velmi náročný.“

Otázky k absolvovaným trasám 9. Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce a proč? „To je těžké říci, jelikož všechny trasy byly něčím zajímavé. Ale asi nejvíce se mi líbila dnešní trasa, tedy K pramenům řeky Svitavy. Jelikož zde vede pěkná cesta, celá stezka vede krásnou přírodou a nachází se tu dostatek laviček k odpočinku a navíc jsou zde i zábavné a zároveň vědomostní úkoly.„ 10. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Všechny se mi líbily, protože každá z nich byla něčím zajímavá.“ 11. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Nejobtížnější pro mě byla trasa po městském památkovém okruhu, protože ten den bylo strašné teplo a také vede po chodnících, po kterých se mi chodí hůře. „ 12. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejlehčí pro mě byla trasa vedoucí do Vodárenského lesa, jelikož byla nejkratší.“ 13. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ano, bavila. Byla by to pro mě moc zajímavá trasa, jelikož se zajímám o pověsti a legendy.“

55

14. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Na trasách by mělo být umístěno víc laviček, hlavně k Vodárenskému lesu a také více restaurací či kiosků s občerstvením.“ 15. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano velmi. Jste velmi příjemná, přátelská. Dobře se s Vámi povídá. Také jste byla na výlety vždy dobře připravená. Výlety se mi moc líbily.“

56

Pohlaví: žena Věk: 71 – 80 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ne, ale ještě nikdy jsem to nezkoušela. Ale abych řekla pravdu, ani mě to neláká.“ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Určitě krajina, protože mám velmi ráda procházky v přírodě a také proto, že se zajímám o květiny a rostlinky. Často chodím sama do lesa či na louku a prohlížím si rozkvetlé květiny. “ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Myslím si, že jsou přehledně značené, díky nim nemůže nikdo bloudit. Samotné stezky jsou pro mě dostupné, ale problém je ten, že náš penzion je od nich daleko, takže je těžké se k nim od něj dostat.“

57

6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využila jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ne.“ Otázky k absolvovaným trasám 8. Která s absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce a proč? „Nejvíce se mi líbila trasa K pramenům řeky Svitavy, jelikož je to velmi zajímavá trasa, na níž se nachází mnoho zajímavostí, například lesní posilovna. Také proto, že se nachází u rybníku. A je zde mnoho zajímavých rostlinek.„ 9. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Nemůžu říct, která se mi nejméně líbila, protože se mi líbily všechny. Každá byla něčím jiná a zajímavá.“ 10. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Nejobtížnější pro mě byla trasa po městském památkovém okruhu, protože bylo strašné teplo, špatně se mi chodilo po chodnících.„ 11. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejlehčí pro mě byla trasa do Vodárenského lesa, jelikož byla nejkratší a také proto, že tam často chodím sama, takže už to tam dobře znám a mám to natrénované.“ 12. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ano, bavila. Určitě by to byla moc zajímavá a naučná stezka.“ 13. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Tak určitě by podél stezek mělo být více laviček a restaurací.“

58

14. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, velmi. Jste příjemná, hezky se s Vámi povídá. Měla jste to vždy projité a připravené. Prostě to bylo prima.“

Pohlaví: muž Věk: 61 – 70 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času¨ C) Ne, nerad chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sám B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ano, jelikož se mi s holemi chodí mnohem lépe, ulevuje to kloubům a rovná to záda. A cítím se s nimi bezpečněji.“ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Nejdůležitější je pro mě krajina a památky. Jelikož rád chodím na vycházky do přírody. Také se zajímám o historii, proto mám rád památky a historická místa.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Myslím si, že jsou velmi zajímavé, akorát jsou celkem dost daleko od našeho penzionu, tudíž nejsou pro nás úplně dostupné, jedině pokud si seženeme auto, které nás doveze blíže k nim. Značené jsou také dobře.“

59

6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využil jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ne.“ Ale cestoval jsem s brněnskou cestovní kanceláří Česta, která pořádala zájezdy do hor. To se mi velmi líbilo.“ Otázky k absolvovaným trasám 8. Která z absolvovaných tras se Vám nejvíce líbila proč? „Nejvíce se mi líbila dnešní trasa K pramenům řeky Svitavy, jelikož se mi vybavují vzpomínky na mé mladí, protože jsem dříve bydlel v nedaleké obci Javorník a sem jsme se chodily koupat či bavit se na vandrbály. Také bylo příjemné počasí a vede zde pěkná cesta.“ 9. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Žádná. Všechny se mi líbily, jelikož každá z nich byla něčím zajímavá. Vodárenský les a K pramenům řeky Svitavy se nachází v přírodě, takže zde můžeme vidět přírodní krásy. A městský památkový okruh prochází městským jádrem a mapuje historii města, o kterou se zajímám.“ 10. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Městský památkový okruh, jelikož bylo silné přímé slunce.“ 11. Která z projitých tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Vodárenský les, jelikož tam chodím nejméně jednou za měsíc, takže to tam dobře znám. Vždy si udělám přestávku na Svitavském stadionu.“ 12. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ano, bavila. Protože se zajímám o historii a pověsti k ní patří.“

60

13. Co byste na daných trasách změnil či vylepšil? „Asi ani nic, jediné co by bylo pro mě lepší, kdyby se tyto výlety uskutečňovaly až na večer, kdy už není takové teplo.“

14. Byl jste spokojeni s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, jste příjemná, sympatická, milá. Vše co jsme potřebovali vědět, jste nám řekla. Hlídala jste nás, vždy jste nás doprovodila zpět na penzion.“

Pohlaví: žena Věk: 71 – 80 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času¨ C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ne, jelikož už chodím o francouzské holi.“ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Když už vyrážím na výlet, tak je to vždy do přírody. Takže rozhodující je pro mě krajina.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Nevím, jelikož, jak už jsem říkala, nejsem velký příznivec turistiky. Ale podle dnešního výletu, si myslím, že jsou dobře značené.“ 61

6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využila jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ne. Ani se nechystám.“ Otázky k absolvovaným trasám 8. Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce a proč? „Nejvíce se mi líbila trasa K pramenům řeky Svitavy, protože je zde pěkná cesta a vede celá přírodou.“ 9. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Nejméně se mi líbila cesta po městském památkovém okruhu, protože byla pro mě náročná. Bylo strašné horko a také už to na mě bylo příliš daleko.“ 10. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Městský památkový okruh. Jak už jsem říkala, bylo to pro mě moc náročné, jak kvůli počasí, tak kvůli délce.“ 11. Která z projitých tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejsnadnější pro mě byla cesta k pramenům, protože celá vede po rovince a bylo příjemné počasí.“ 12. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ne. Pověsti mě vůbec nezajímají.“ 13. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Určitě by bylo vhodné dát kolem tras víc laviček a také víc možností občerstvení. A ve městě by bylo vhodné zavést městskou hromadnou dopravu se zvýhodněným jízdným pro seniory.“

62

14. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, jste usměvavá a hodná, protože jste nás vždy doprovodila zpět na penzion, i přesto, že sama bydlíte až na druhém konci města.“ Pohlaví: žena Věk: 71 – 80 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ne, ani jsem to nikdy nezkoušela.“ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Nejdůležitější pro mě je krajina a památky. Nejlepší kombinace jsou památky v přírodě.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Myslím si, že jsou dobře značené, ale pro nás z penzionu nejsou příliš vhodné, protože jsou od něj dosti vzdáleny.“

63

6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využili jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ne. A už se ani nechystám.“ Otázky k absolvovaným trasám 8. Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce a proč? „Nejvíce se mi líbila trasa K pramenům řeky Svitavy a Vodárenský les, protože jsou obě v přírodě. Jde se po pěkných cestách a byly nejkratší.“ 9. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Moc se mi nelíbila cesta po městském památkovém okruhu, protože bylo strašné teplo a chodilo se po chodnících.“ 10. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Městský památkový okruh, z důvodu počasí a špatné cesty. Byla to pro mě náročná trasa.“ 11. Která z projitých tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejlehčí pro mě byla cesta k pramenům a Vodárenský les, protože obě jsou v přírodě. Cesta vede po rovině a bylo příjemné počasí.“ 12. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ne. Nezajímám se o pověsti.“ 13. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Více laviček u tras, restaurací.“

64

14. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, jste milé děvče, soucítíte s námi. Nevadilo Vám chodit pomalu s námi.“ Pohlaví: žena Věk: 71 – 80 Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času¨ C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ano, ale postrádám zapůjčení speciálních holí. “ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Krajina, památky a také zajímavý program na konci cesty. Jako třeba dneska, že jsme luštili dané hlavolamy.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Ano, jsou dobře značené i jsou pro mě dostupné.“ 6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 65

7. Využili jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ano, byla jsem s nimi na výletě na Hostýně.“ 8. Byla jste s jejich službami spokojená? Proč ano a proč ne? „Ano byla jsem spokojena. Nabídli nám výlet, aniž bychom byli jejich členy.“ Otázky k absolvovaným trasám 9. Která z absolvovaných tras se Vám nejvíce líbila proč? „Nejvíce se mi líbil Vodárenský les a pramen řeky Svitavy, jelikož je tam pěkná příroda a cesta.“ 10. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Všechny se mi líbily, protože každá z nich byla něčím jiná.“ 11. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Ani jedna se mi nezdála obtížná. S žádnou jsem neměla problém.“ 12. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejlehčí byl Vodárenský les, jelikož byl nejméně vzdálený od penzionu.“ 13. Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech? „Ano, bavila. Byla by to určitě velmi zajímavá trasa.“ 14. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Na trasách by mělo být umístěno občerstvení, například v podobě kiosků.“ 15. Byla jste spokojena s průvodkyní? Proč ano a proč ne? „Ano, byla jste velmi příjemná ochotná, poskytla jste nám dvakrát odvoz.“

66

6. 5 Čtvrtý výlet - stezka Po svitavských pověstech Poslední výlet probíhal ve zkráceném počtu skupiny, jak už bylo výše uvedeno, na trasu Po svitavských pověstech se odvážili pouze dva senioři. Byly to dvě ženy v rozmezí věkové kategorie od 50 do 60 let. Opět jsme vyrážely ve dvě hodiny od svitavského penzionu k Městskému hřbitovu, kde byla první zastávka u náhrobního kamene Gregoriuse Palmy z Mohelnice, k němuž se vztahuje první pověst. Dále se pokračuje přes řeku Svitavu a dolní náměstí ke Staré radnici, na které najdeme svitavský znak, o němž pojednává druhá pověst. Poté trasa pokračuje k bývalému městskému opevnění a baště, ke kterým se vztahuje třetí pověst o Záviši z Falkensteina. Poté cesta vede přes svitavské autobusové nádraží kolem restaurace Astra do mírného kopečka po ulici Edvarda Beneše. Na konci této ulice cesta stačí doprava na ulici U Stadionu, zde jsme si udělaly první přestávku, jelikož se zde nachází restaurace Pod hodinami. Po občerstvení a prohlídce dřevěných soch situovaných podél cesty vedoucí stadionem, jsme pokračovaly přes stadion k Vodárenskému lesu. Ve Vodárenském lese se nachází čtvrtá pověst o vodníkovi Fásrmanovi. Potom stezka pokračuje po polní cestě směr Vendolí podél zahrádek. Zde se šlo už oběma seniorkám o něco hůře, protože cesta byla zničená od zemědělských strojů. Až se dorazí na polní křižovatku, cesta se opět stačí doprava kolem písečného lomu. Na konci této cesty, musíme přejít hlavní silnici na Poličku. Za silnicí už je cesta z asfaltu, která se mění až za přejezdem. Za přejezdem už cesta vede lesem až k cíli. Cílem je svitavský les, kde má být údajně skrytý poklad, jak vypráví poslední pověst. Na tomto místě jsme si udělaly druhou přestávku, protože je zde zastřešený altánek a studánka, která dodnes zásobuje místní zahrádkáře. Během přestávky jsem udělala se zbývajícími účastníky řízené rozhovory. Zpět byla zvolena cesta přes nově vybudovanou cyklostezku, která vede až do Svitav k předměstské části nazývaná Malá Evropa. Zde nás již opět vyzvedl mikrobus, protože cesta na penzion by byla pro seniorky už dosti náročná. Trasa měří necelých 10 km a celková délka výletu byla 5 hodin.

67

Nyní následují poslední dva řízené rozhovory. Jsou vesměs stejné jako přecházející, pouze jedna otázka je změněna. Pohlaví: žena Věk: 50 – 60 let Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času¨ C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turistikou? „Ne, mám ráda klasickou turistiku. “ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Krajina, jelikož mám moc ráda přírodu a procházky v ní.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Tak určitě jsou dobře značené a jsou i pro nás dostupné.“ 6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využila jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ano, byla jsem s nimi na pochodu „Vítání jara“.“ 68

8. Byla jste s jejich službami spokojená? Proč ano a proč ne? „Ani moc ne, jelikož jsme dostali pouze mapu a to bylo vše. Čekala jsem, že půjdeme společně a ne každý sám. Myslela jsem si, že se seznámím a pobavím s novými lidmi.“ Otázky k absolvovaným trasám 9. Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce a proč? „Nejvíce se mi líbil Vodárenský les, pramen řeky Svitavy a dnešní Po svitavských pověstech, jelikož k nim vede pěkná cesta a jsou převážně v přírodě.“ 10. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Líbily se mi všechny.“ 11. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Nejobtížnější se mi zdála ta dnešní, protože byla ze všech tras nejdelší.“ 12. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejlehčí byl Vodárenský les, protože byl nejkratší.“ 13. Byla jste spokojena s trasou Po svitavských pověstech? „Ano. Bavila mě, protože mám ráda pověsti. A líbilo se mi, že vede jak městem, tak i přírodou.“ 14. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Na trasy bych umístila více laviček, hlavně na té dnešní trase a víc možností občerstvení.“ 15. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, byla jste milá, sympatická a starala jste se o nás.“

69

Pohlaví: žena Věk: 50 – 60 let Obecné otázky 1. Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? A) Ano, je to jeden z mých koníčků B) Ano, ale nemám dostatek času¨ C) Ne, nerada chodím pěšky D) Nemám zájem 2. S kým nejraději vyrážíte na cesty? A) Sama B) S přáteli C) S rodinou 3. Dáváte přednost Nordic Walkingu před klasickou pěší turisikou? „Ano, je to pro mě pohodlnější, protože mi to usnadňuje pohyb. “ 4. Co je pro Vás při výběru trasy nejdůležitější? „Krajina a památky.“ 5. Co si myslíte o turistických trasách v regionu? Jsou dobře značené a jsou pro Vás dostupné? „Myslím si, že jsou dobře značené a dostupné jsou pro nás taky.“ 6. Která délka trasy je pro Vás přiměřená? A) Do 5 km B) 6 – 10 km C) 11 – 15 km 7. Využila jste někdy nabídky putování s Klubem českých turistů? „Ne.“

70

Otázky k absolvovaným trasám 8. Která z absolvovaných tras se Vám nejvíce líbila a proč? „Nejvíce se mi líbil pramen řeky Svitavy a dnešní Po svitavských pověstech, protože k nim vedla pěkná cesta, takřka celá po rovině.“ 9. Která z absolvovaných tras se Vám naopak líbila nejméně a proč? „Nejméně se mi líbil Městský památkový okruh, bylo hrozné teplo.“ 10. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější a z jakého důvodu? „Nejobtížnější se mi zdála trasa po Městském památkovém okruhu, protože bylo veliké teplo.“ 11. Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejsnadnější a z jakého důvodu? „Nejsnadnější pro mě byla trasa K pramenům řeky Svitavy, protože vede celá po rovině a bylo příjemné počasí.“ 12. Byla jste spokojena s trasou Po svitavských pověstech? „Ano, byla jsem spokojena.“ 13. Co byste na daných trasách změnila či vylepšila? „Nic bych na nich neměnila.“ 14. Byla jste spokojena s průvodkyní, proč ano či ne? „Ano, jste hodná a usměvavá a umíte poutavě mluvit.“

7 Vyhodnocení V následující kapitole se budu zabývat zhodnocením rozhovorů a výletů se seniory. Začnu shrnutím výletů se seniory. Podle mého názoru a samozřejmě dle reakcí seniorů se turistické výlety líbily. Senioři byli vděční za to, že pro ně někdo něco uspořádá. Řekla bych, že se na ně v dnešní době poněkud zapomíná. Samozřejmě cestovní kanceláře nabízejí mnoho seniorských slev, nicméně ti, kteří nemají dostatek peněz na velkolepou dovolenou, by rádi cestovali alespoň po svém nejbližším okolí. Všechny výlety probíhaly bez problémů. Samotní 71

senioři se mezi sebou lépe poznali a spřátelili. Největším problémem, který jsem při zkoumání zjistila, bylo počasí a nerovný terén. A nyní již přichází na řadu vyhodnocení jednotlivých rozhovorů.

7.1 Zájem o turistiku První otázkou jsem zjišťovala zájem o turistiku v regionu. Z uvedených odpovědí vyplývá, že turistika většinu seniorů zajímá, ba co víc, považují ji za svůj koníček. Pouze jedna členka skupiny nemá o turistiku zájem, ale i přesto s námi všechny výlety absolvovala. Další členka skupiny se o turistiku sice zajímá, ale nemá dostatek času se jí věnovat. Lépe to lze vyčíst z následujícího grafu.

Graf č. 1: Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách

Zajímá Vás pěší turistika ve Svitavách? 7 6 5 4 3 2 1 0 Ano, je to Ano, ale Ne, nerad Nemám zájem jeden z mých nemám chodím pěšky koníčků dostatek času

Zdroj – vlastní zpracování

72

7.2 S kým nejraději senioři provozují turistiku Z rozhovoru a následujícího grafu plyne, že většina seniorů vyráží na cesty nejraději s přáteli. Dva senioři rádi vyráží i s rodinou a jedna členka skupiny vyráží i sama, ale jen po místech, které dobře zná. Graf č. 2: S kým nejraději vyrážíte na cesty

S kým nejraději vyrážíte na cesty? 8 7 6 5 4 3 2 1 0 sám

s přáteli

s rodinou

Zdroj – vlastní zpracování

7.3 Nordic Walking versus klasická turistika Co se týče Nordic Walkingu, dávají mu přednost dva senioři, jedna seniorka by se chtěla s hůlkami chodit naučit, ale postrádá možnost jejich zapůjčení a ostatní preferují klasickou turistiku. Z textu lze vše nejdůležitější vyčíst, proto není důvod dávat výsledky ještě do grafu.

73

7.4 Rozhodující faktory při výběru trasy Rozhodující je pro seniory ve většině případů krajina, na druhém místě památky a pro jednu seniorku je důležitá jak krajina, tak i památky a v neposlední řadě také zajímavý program na konci cesty. Graf č. 3: Co je pro Vás rozhodující při výběru trasy

Co je pro Vás rozhodující při výběru trasy? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 krajina

památky

zajímavý program na konci

Zdroj – vlastní zpracování

7.5 Turistické trasy v regionu Z této otázky vyplývá, že turistické trasy v regionu jsou velmi dobře značené a samotné trasy jsou pro seniory i vhodné, nicméně velký problém zde hraje vzdálenost svitavského penzionu od těchto tras. Většina tras je totiž situována do rekreační oblasti Rosnička, která se nachází na opačném konci města než samotný penzion pro seniory. Souhlasím s jednou dotazovanou seniorkou, která navrhovala zřízení městské hromadné dopravy se zvýhodněným jízdným právě pro seniory. Městská hromadná doprava by tento problém určitě odstranila, protože senioři by se mohli nechat zavést k rybníku Rosnička a prochodit si tam postupně všechny turistické trasy.

74

7.6 Přiměřená délka trasy Přiměřená délka trasy se odvíjí od věku seniora. Pro seniory nad 70 let je přiměřená trasa do pěti kilometrů. A pro seniory v rozmezí 50 – 60 let je přiměřená délka trasy od 6 – 10 km. Graf č. 4: Jaká délka trasy je pro Vás přiměřená

Jaká délka trasy je pro Vás přiměřená? 12 10 8 6

Počet seniorů

4

Počet Kilometrů

2 0 50-60

61-70

71-80

Věk seniorů

Zdroj – vlastní zpracování

7.7 Putování s Klubem Českých turistů Služeb Klubu českých turistů využily tři seniorky. Dvě z nich byly spokojné s jejich službami. Jedna byla nespokojená, protože od nich čekala něco jiného. Moje zkušenost s Klubem českých turistů jsou taktéž pozitivní, pouze mě mrzí, že se mnou nekomunikovali ohledně mé bakalářské práce, když jsem je oslovila za účelem tohoto šetření.

75

7.8 Oblíbená trasa Následující otázky se týkají absolvovaných tras. Nejvíce se seniorům líbilo u Pramene řeky Svitavy a také ve Vodárenském lese. Je zde pěkná příroda, navíc pramen řeky se nachází u rybníku, tudíž je zde chladnější a příjemnější vzduch. Senioři také upřednostňují přírodní cesty před uměle vybudovanými chodníky. I počasí zde hraje svoji roli, jelikož při těchto dvou výletech bylo příjemné, chladnější počasí. Dvěma mladším seniorkám, se líbila i moje vlastní trasa Po svitavských pověstech, kterou se mnou ochotně prošly. Graf č. 5: Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce

Která z absolvovaných tras se Vám líbila nejvíce? 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Vodárenskýles

K pramenům řeky

Po Svitavských pověstech

Městský památkový okruh

Zdroj – vlastní zpracování

76

7.9 Nejméně oblíbená trasa Nejméně oblíbenou trasou u seniorů je Městský památkový okruh. Svůj nemalý podíl na to má i nepříznivé počasí. Bylo příliš velké teplo, tudíž se senioři velmi rychle unavili. Navíc po městských chodnících se seniorům velice nepohodlně chodí a při chůzi po takto nepříznivém povrchu u nich dochází k poněkud větší zátěži na klouby. Zde patrně není nutné dávat graf, jelikož už ze samotného textu je výsledek jasný.

7.10 Nejobtížnější trasa Nejobtížnější trasou pro seniory byl opět Městský památkový okruh. Jak už bylo výše uvedeno, důvodem bylo především horké počasí a nepohodlné chodníky. Pro jednu seniorku byla obtížná stezka Po svitavských pověstech, jelikož byla nejdelší. Našla se však i seniorka, pro kterou nebyla obtížná ani jedna z absolvovaných tras. Graf č. 6: Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější

Která z absolvovaných tras pro Vás byla nejobtížnější? 7 6 5 4 3 2 1 0 Městský památkový okruh Po svitavských pověstech

Žádná z projitých tras

Zdroj – vlastní zpracování

77

7.11 Nejsnadnější trasa Naopak nejsnadnější trasou pro seniory byl Vodárenský les, jelikož byl nejméně vzdálený od penzionu seniorů. Pro tři seniorky byla nejsnadnější trasa K pramenům řeky Svitavy. Myslím si, že ani zde není potřeba grafické znázornění, jelikož vše je jasné už ze samotného textu.

7.12 Svitavské pověsti Pouze dvěma seniorkám jsem mohla položit otázku: „Byly jste spokojeny s trasou Po svitavských pověstech?“. Obě tuto trasu hodnotily kladně. Ostatní senioři, kteří si na tuto trasu netroufli, ale byli s ní seznámeni, dostali otázku: „Bavila by Vás trasa Po svitavských pověstech?“. Čtyři ze šesti seniorů odpověděli, že ano, zbývající dvě seniorky by naopak tato trasa příliš neoslovila, především z důvodu nízkého zájmu o pověsti či nevelkému nadšení pro turismus.

7.13 Změny či zlepšení na trasách U této otázky se senioři shodli na lavičkách a občerstvení. Je pravda, že laviček a občerstvovacích stánků je po trasách velmi málo. Nejvíce laviček se nachází v areálu Rosnička a poté na náměstí, naopak nejméně po cestě do Vodárenského lesa. Ale dva z dotazovaných by na trasách nic neměnili. Pouze jeden senior by změnil čas na večerní hodiny, jelikož jsme vyráželi již ve dvě hodiny odpoledne. Tomuto přání se však nedá u všech tras vyhovět, jelikož některé z nich jsou časově náročnější, a proto je v těchto případech vhodné vyrazit dříve.

7.14 Spokojenost s průvodkyní Zde se opět senioři jednohlasně shodli. S potěšením mohu konstatovat, že s průvodkyní, tedy se mnou, byli všichni spokojeni.

78

8 Řízený rozhovor se svitavským historikem Mgr. Radoslavem Fikejzem

1) Proč jste se rozhodl vytvořit naučnou stezku Na hranice Čech a Moravy? „V té době, roku 2005, zde byla vcelku unikátní, souvislá hraniční linie představovaná kameny neboli hraničníky z roku 1754, která se nikde na celé Moravě nevyskytovala. Tato hranice se nachází na Javornickém hřebeni, jedná se tedy nejen o hranici evropského rozvodí, ale i o hranici mezi Čechami a Moravou. Tato historická hranice je vhodnou lokalitou pro vytvoření naučné stezky už z toho důvodu, že nabízí průchod klidným prostředím lesa se zákazem jakékoliv dopravy a navíc se zde nachází i množství zajímavých míst. Nalezneme zde několik zajímavých stavení, prameny, studánky, boží muka a jiná atraktivní místa, která návštěvníkovi umožňují nahlédnout do historie tohoto regionu. Stezka nás dovede až do nadmořské výšky 555 m n. m. na výhlídku na Ostrý Kámen, kde se nachází socha Nejsvětější Trojice. Začíná zde i linie hraničních kamenů, která nás pozvolným terénem dovede až do Javorníku, respektive tam cesta končí u restaurace U Jelena. Příjemným zjištěním tedy je, že na nás na konci cesty čeká občerstvení. Stezka je poměrně dlouhá, hovoříme zde o 12 kilometrech pěší chůze. Pravda je taková, že otevření naučné stezky Na hranice Čech a Moravy bylo dosti problematické. Stezka totiž nevydržela ani dva roky, jelikož se neustále potýkáme s vandalismem. V tomto případě byly zničeny informační tabule, které postupně ve spolupráci s Mikroregionem Svitavsko nahrazujeme. Také nám bylo zcizeno šest hraničních kamenů. Jakmile se totiž stezka otevřela pro veřejnost a tyto kameny vešly ve známost, nepřežily druhou zimu a část naučné stezky nám zmizela. Proto ve spolupráci s Moravskoslezskou akademií pro vzdělání a umění jsme zakreslili a zaznačili pomocí GPS místa, kde se hraniční kameny nacházely a na těchto místech jsme vyhotovili jejich repliky. Ztráta původních kamenů je však nenahraditelná.“

79

2) Co byste na naučných stezkách s odstupem času vylepšil či změnil? „Vždy je co zlepšovat. Nejen ve formě nových technologií, ale rozhodně bych se také zaměřil na kvalitu informací a kvalitu značení. Se značením máme vždy problém, jelikož vydrží maximálně dva roky a poté se stromů de facto zmizí. S tímto problémem nám pomáhá Klub českých turistů. Byl bych také rád, aby se tyto naučné stezky dostaly do map tak, aby byly kompatibilní se systémem značení tras Klubu českých Turistů. Jsem totiž toho názoru, že Česko je turistickou velmocí. Žádná jiná země nemá tak rozvinutou síť turistických tras jako právě Česká republika. Dokážu si představit i upravení turistických tras. V současné době máme ve Svitavách dvě turistické trasy - zelenou a žlutou. Bylo by bezpochyby vhodné, kdyby se nám tyto trasy kopírovaly s městským památkovým okruhem. Další věcí, která by potřebovala vylepšit, je kvalita tiskových materiálů na informačních tabulích, zvlášť těch které jsme vytvořili už před deseti lety. Nejsou kvalitní, co se týče trvanlivosti a stability barev. Na slunci, zvláště tmavé plochy, ztrácejí svoji původní barvu. Též spoléháme na to, že časem technologie tisku na velké plochy budou ještě kvalitnější, a pomocí UV filtrů se dokážeme vyhnout barevné nestabilitě. Dále je důležitá dobrá čitelnost textu, obzvlášť pro seniory.“ 3) Myslíte si, že jsou svitavské naučné stezky vhodné pro seniory? „Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy je určitě vhodná, jelikož k ní vedou bezbariérové trasy, které jsou budovány za pomocí Lesů ČR. Celková délka stezky je 2,5 km, tudíž to není tolik náročná trasa. Senior se díky bezbariérové trase nepotká s žádnou překážkou ve formě příkopu apod. I okolí této naučné stezky je vhodné pro seniory, protože se prolíná s Fitness stezkou, kde si senioři mohou vyzkoušet cvičení na posilovacích strojích přímo v lese či jiných zajímavých přírodních fitness zařízeních. Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy je poměrná dlouhá. Hovoříme zde o 12 km pěší chůze, tudíž je náročná, ale ovšem díky infrastruktuře historických cest se dá podstatně zkrátit, a nevyužívat celou délku této naučné stezky. Seniorům bych doporučil využít stávající komunikace na Javornický hřeben po asfaltové silnici do mírného kopce až k hraničním kamenům. 80

Vhodný pro seniory je určitě Městský památkový okruh, o němž se příliš nemluví, jelikož zatím se nejedná o značenou trasu. Je vyznačená pouze na informačních mapách, které v současné době realizujeme a které v dohledné době budeme instalovat na různých místech ve městě. Nejvhodnější naučnou stezkou je nově zpřístupněný Vodárenský les, jelikož je místem odpočinku a poznání. Je to velmi unikátní místo, kde se dá spatřit tzv. nespoutanost přírody. Dále je to vhodné místo pro procházky se psem. Podél celé naučné stezky jsou lavičky, takže zde nechybí ani místo pro odpočinek.“ 4) Jaké je ve městě další vyžití pro seniory? „První atraktivností pro seniory, ale nejen pro ně je určitě městské muzeum, jelikož se zde nachází sbírka prací techniky, která je ojedinělá v celé České republice. Právě senioři to ocení, protože zavzpomínají na svá mladá léta, jak právali někde v činžovních domech, ale samozřejmě i v soukromí. Ty prací stroje, které jsou zde vystaveny, jsou kusem jejich života. Druhá expozice se zabývá holocaustem a místním rodákem Oscarem Schindlerem. Důležitou věcí pro seniory je vnímání našich dějin ve smyslu obecného povědomí, proto se u nich i druhá expozice setkává s úspěchem. Dalším vhodným místem pro seniory je Vodárenský les, který je místem odpočinku a pohybu. Je propojený s mnoha atraktivitami města. Prvním z nich je Svitavský stadion, kde jsou pro seniory místa určená pro jejich aktivity ať už je to hřiště na petang, či posilovací stroje. Na druhou stranu jsou zde i věci kulturní, které tyto pohybové aktivity doplňují, ať už se jedná o galerii soch, která má pěstovat nějaký kulturní zážitek z celého prostoru nebo také jazzová studna Rudyho Linky s odpočívadlem a s jazzovou hudbou. Ta by teoreticky mohla nějakým způsobem oslovit seniory, nicméně tam chodí i malé děti. Poté je velmi zajímavé sledovat, jak se zde střetávají různé druhy generací a jakým způsobem spolu navzájem bezproblémově komunikují. Další vyžití pro seniory je v západní části města, kde je rekreační areál rybníku Rosnička, ve kterém se nachází infrastruktura služeb. Hovořím o vodě s možností koupání, možnosti napojení se na naučnou stezku K pramenům řeky Svitavy a v neposlední řadě

81

také o restauracích, které disponují příjemným prostředím. Nemohu opomenout ani naučné stezky s Brandem, respektive Fitness stezku. Velmi oblíbené jsou u seniorů posilovací stroje, umístěné přímo v lese.“ 5) Jaká jsou největší rizika naučných stezek? „Velkým rizikem jsou zničené trasy. Jelikož všechny lesy za rybníkem Rosnička, jsou hospodářskými lesy, ve kterých probíhá těžba, těžaři využívají turistické trasy a tím je pochopitelně ničí. Největším rizikem je však vandalismus, který se tady ve Svitavách bohužel vyskytuje a stěžuje nám práci.“ 6) Existují zde trasy pro handicapované? „Ano, existují. Už výše jsem se o tom zmínil. K pramenům řeky Svitavy, vede upravena bezbariérová stezka, jak už pro handicapované či rodiče s dětmi, jelikož maminky s kočárky, jsou také velmi frekventovaná skupina. Určitá část rybníku Rosnička je bezbariérová. S pomocí Lesů České republiky cesty upravujeme tak, aby byly dostupné co největšímu segmentu. Další trasou pro handicapované je Městský památkový okruh, o kterém jsme již hovořili. Dalším místem vhodným pro handicapové je také Park Jana Palacha. Celý tento arbiturát je taktéž bezbariérový. Nachází se zde mnoho botanických skvostů, u nichž se nachází hliněné destičky s informacemi o daném stromě či květině.“ 7) Víte, jak se bude rozšiřovat samotný Vodárenský les či jeho okolí? „Vodárenský les bude propojený se Svitavským stadionem, obcí Vendolí, Parkem patriotů, dále se Slunečnou strání a naučnou stezkou Na hranice Čech a Moravy. Celý komplex bude lemován zeleným prstencem, tedy alejí stromů, která bude na stezku vrhat příjemný stín. Tento plán by mohl být naplněn v rozmezí 10 – 30 let. 8) Jaké máte plány do budoucna s turistickou atraktivností města? „Plánů je dostatek. Ať už je to vytvoření cyklostezek do Vendolí či na Slunečnou stráň. Velké plány máme s Městským památkovým okruhem. Bude určený spíše pro technicky zdatnější turisty, ale myslím si, že ani pro některé seniory nebude 82

činit velký problém, jelikož jejich technická zdatnost neustále roste. Technická zdatnost je nezbytná, jelikož budeme používat otevřený systém bezdrátových sítí, které budou propojeny s informačními tabulkami na jednotlivých památkách. Pomocí QR kódu a chytrých telefonů tedy bude možné zjistit si o jednotlivých památkách veškeré informace. Myslíme si, že je to ta správná cesta, jak pomocí těchto čipů a telefonů posunou cestovní ruch o krok dál. Pro rozvoj potenciálu města vidím jako zásadní vytvoření značení Městského památkového okruhu. Zde by se nabízela varianta, jakou mají například v Kroměříži, tedy značení Městského památkového okruhu do země, do žulových kostek nebo do chodníků. Co se týče duchovní turistiky, chtěli bychom Svitavy nějakou přirozenou cestou napojit na obec Koclířov, abychom nemuseli kopírovat hlavní silnici. V Koclířově se totiž nachází duchovní centrum Fatima. Letos také budeme rozšiřovat Fitness stezku a to především obnovou potenciálu Pomníku včelích královen, která bude dokreslovat území za Brandem, tedy i fitness stezkou. Dále se bude přirozeně napojovat na ostatní značené turistické trasy v této lokalitě. Jedním z největších plánů je propojení regionu na velké evropské cyklotrasy z Vídně až do Polska, které se chystá v letošním roce k realizaci. Hlavní cyklotrasa protkne celý náš region od Letovic až po Českou Třebovou, kde se napojí na velkou síť Letohradských cyklostezek.“

83

Závěr Na závěr mi patrně nezbývá nic jiného, než shrnout všechny cíle své bakalářské práce a zhodnotit, do jaké míry se mi je podařilo naplnit. Jedním z cílů, který jsem si předsevzala, bylo navržení vlastní trasy pro seniory. Navržená trasa dostala název Po svitavských pověstech. Skládá se z pěti zastávek a celková délka trasy je necelých deset kilometrů. Na základě výletů se seniory bylo zjištěno, že tato trasa je vhodná pro mladší seniory ve věku 50 - 60 let. Samozřejmě zde důležitou roli hraje vitalita a trénink seniora, protože každý člověk disponuje jinými fyzickými možnostmi a je tedy možné, že by danou trasu zvládl i trénovaný sedmdesátiletý senior. Každopádně, dle reakcí seniorů, bylo téma dané trasy zvoleno dobře, jelikož pouze dva z osmi seniorů reagovali na danou trasu negativně. Druhým cílem bylo vysledovat vhodnost a oblíbenost turistických tras ve Svitavách právě u seniorů. Zkoumání probíhalo na vzorku osmi seniorů ve věku 50 - 80 let. Senioři se mnou prošli téměř všechny naučné stezky a dvě seniorky zdolaly i mnou navrženou trasu Po svitavských pověstech. Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy byla hned na začátku vyřazena ze zkoumání, jelikož už je pro seniory příliš dlouhá a náročná. Se všemi seniory jsme prošli tři trasy, konkrétně naučnou stezku Vodárenský les, naučnou stezku K pramenům řeky Svitavy a také Městský památkový okruh. Poslední stezka Po svitavských pověstech byla absolvována pouze dvěma seniorkami a to těmi nejmladšími ze skupiny. Po absolvování výletů, jsem se seniory udělala řízené rozhovory, abych se dozvěděla, zda je turistika zajímá a je pro ně vhodná. Z těchto rozhovorů vyplývá, že o turistiku v regionu se senioři zajímají, u většiny z nich se dokonce jedná o koníček. Nejraději provozují turistiku s přáteli či rodinou a po známých trasách i sami. Přijatelná délka trasy je pro většinu seniorů pět kilometrů. Dvě mladší seniorky ze zkoumaného vzorku si však troufnou i na deset kilometrů. Takřka všichni dávají přednost klasické turistice před Nordic Walkingem a největším lákadlem je pro ně krajina a památky. Co se týče absolvovaných tras, nejvíce oblíbená byla naučná stezka K pramenům řeky Svitavy a hned po ní Vodárenský les, jehož největší devizou je krásná a neporušená příroda. Nejméně oblíbenou trasou byl Městský památkový okruh, jelikož v den konání výletu bylo příliš velké teplo a navíc stezka vede po chodnících, které nejsou příliš vhodné pro klouby seniorů. Městský památkový okruh byl zároveň pro většinu seniorů 84

i nejnáročnější. Pouze pro jednu seniorku byla nejnáročnější trasa Po svitavských pověstech a objevily se i dvě seniorky, pro které nebyla náročná žádná z absolvovaných tras. Naopak nejjednodušší trasou byla dle ohlasů naučná stezka do Vodárenského lesa, protože je nejméně vzdálená od penzionu. Co se týče změn či vylepšení na trasách jednohlasně zvítězily lavičky a občerstvení. Největším problémem, který brzdí seniory ve vykonávání turistiky v regionu je vzdálenost jejich penzionu od turistických tras v regionu. Právě z tohoto důvodu bylo nutné některé turistické trasy skloubit s dopravou, kterou jsem výletníkům musela zorganizovat. Bylo by určitě vhodné, zavést ve městě městskou hromadnou dopravu, která by seniory rozvážela za akceptovatelnou cenu. Seniorům také chybí někdo, kdo by pro ně výlety pořádal. Velice mě potěšilo, že se mnou byli senioři natolik spokojeni, že by byli rádi, kdybych jim organizovala výlety i do budoucna. Za sebe musím říci, že mě organizování a vedení skupiny též bavilo, jelikož senioři jsou vděční a vstřícní lidé, kteří jsou rádi za každé rozptýlení. Tato práce také zahrnuje rozhovor se svitavským historikem Radoslavem Fikejzem, který vytvářel naučnou stezku Na hranice Čech a Moravy a na ostatních stezkách se podílel. Rozhovor s panem Fikejzem byl do práce zasazen z důvodu jeho odborného rozhledu a kvalifikovanému názoru na turistiku seniorů ve Svitavách. Jeho názor na nejvhodnější trasu pro seniory se však od názorů samotných seniorů poněkud liší. Mgr. Radoslav Fikejz uvádí, že nejvhodnější pro seniory a zároveň handicapované je právě Městský památkový okruh, který byl pro skupinku seniorů nejnáročnější a tím pádem i neoblíbený. Je ovšem pravda, že jejich nelibost byla způsobena především nepříliš vhodným počasím. V dalších věcech už se jeho názory shodují s názory seniorů, jako například, že dalším vhodným vyžitím pro seniory je rekreační oblast Rosnička. Z poskytnutého rozhovoru bylo taktéž zjištěno, že se ve městě Svitavy buduje neustále něco nového, aby se zde zvyšoval potenciál cestovního ruchu. Co tedy říci závěrem? Je vcelku potěšitelné, že hlavní cíle této práce byly i přes jisté problémy nakonec splněny. Je mi však líto, že se mi daný průzkum nepodařilo učinit na větším počtu seniorů. Jsem však ráda, že se mi alespoň na skromném vzorku osmi dobrovolníků ze svitavského penzionu podařilo rozkrýt vhodnost svitavských naučných stezek pro seniory a jejich oblíbenost. Nakonec se mi pro ně podařilo vytvořit i novou, tematicky poměrně zajímavou trasu.

85

Seznam bibliografických citací Knihy BRODESSER, Slavomír. Staletím podél řeky Svitavy. vyd. 1. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, 110 s. ISBN 8070282177. DEMEK, Jaromír a Václav NOVÁK. Neživá příroda. 1. vyd. V Brně: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992, 242 s., [8] s. obr. příl. ISBN 8085048302. FALTYSOVÁ, Helena a František BÁRTA. Chráněná území ČR. vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002, 314 s. ISBN 8086064441. NEKUDA, Vladimír. Moravskotřebovsko, Svitavsko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2002. 843 s. ISBN 80-7275-026-7. STACKE, Jan. Svitavský okres. Zeměpisný obraz. 1. vyd. Svitavy: Péče OPS, škol. Odbor rady ONV a OVSZŽC. 1956. 34 s. ŠUSTROVÁ, Drahomíra. Svitavské pověsti. 1. vyd. Svitavy: Městské muzeum a galerie a Středisko služeb. 1996. 95 s. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, 255 s. ISBN 9788086690261.

Brožury, informační tabule BRAND: Lesní rekreační areál Svitavy. Informační centrum města Svitavy, 2013. FIKEJZ, Radoslav. Městský památkový okruh. Svitavy: Informační centrum města Svitavy a Městské muzeum a galerie Svitavy, 2011. Naučné stezky: Město Svitavy. Svitavy: Informační centrum města Svitavy, 2009.

86

ŠIMEK, David a Břetislav, VÉVODA. Vodárenský les: Informační tabule. Svitavy, 2013.

Elektronické zdroje [1]: Český statistický úřad: Okres Svitavy. Český statistický úřad: Okres Svitavy [online]. 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_svitavy [2]: Dům U Mouřenína. Dům U Mouřenína [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z:http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/dum-umourenina/53-1/ [3]: Historie města Svitavy. Historie města Svitavy [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-31-historie-mesta/ [4]: Kostel sv. Jiljí. Kostel sv. Jiljí [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/kostel-sv-jilji/57-1/ [5]: Město Svitavy. Město Svitavy [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1-o-meste [6]: Městské opevnění. Městské opevnění [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/opevneni/63-1/ [7]: Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy: Zastávka č. 6. Naučná stezka K pramenům řeky Svitavy: zastávka č. 6 [online]. 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/naucna-stezka-k-pramenum-rekysvitavy/zastavka-6/109-1/

87

[8]: Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy. Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy

[online].

2014

[cit.

2014-04-22].

Dostupné

z:

http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/naucna-stezka-na-ceskomoravskepomezi/zastavka-7/100-1/ [9]: Památky Svitav. Památky Svitav [online]. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-113-pamatkovy-okruh/ [10]: Památky: Městský památkový okruh. Památky: Městský památkový okruh [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz [11]: Správní reforma. Správní reforma [online]. 1999-2000 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://uprav.ff.cuni.cz/testdrupal/uprav/?q=system/files/Uzemnespr.pdf [12]: Stará Radnice. Stará Radnice [online]. 2014 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/mestsky-pamatkovy-okruh/stara-radnice/52-1/

Mapy BRAND: Lesní rekreační areál Svitavy. Informační centrum města Svitavy, 2013. FALTYSOVÁ, Helena a František BÁRTA. Chráněná území ČR. vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002, 314 s. ISBN 8086064441. FIKEJZ, Radoslav. Městský památkový okruh. Svitavy: Informační centrum města Svitavy a Městské muzeum a galerie Svitavy, 2011. Mapa

okresu

Svitavy

[online].

2014

[cit.

2014-04-21].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/mapa okres Svitavy Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy. Naučná stezka Na hranice Čech a Moravy [online]. 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-exp/naucna-stezka-na-ceskomoravskepomezi/zastavka-7/100-1/

Kde není uvedený zdroj, jedná se o práci autorky. 88

Přílohy Mapy Mapa č. 5: Okres Svitavy – PP, PR

Zdroj: Faltýsová, Bárta, 153 s.

89

Mapa č. 6: Krajinný pokryv okresu

Zdroj: Faltýsová, Bárta, 154 s.

90

Mapa č. 7: Potencionální přírodní rezervace

Zdroj: Faltýsová, Bárta, 156 s.

91

Mapa č. 8: BRAND, lesní rekreační areál

Zdroj: Informační centrum města Svitavy, 2013

92

Mapa č. 9: Městský památkový okruh

Zdroj: Informační centrum města Svitavy, 2011

93