pfiírodní rezervace men í plochou luvizem typická

Okres DomaÏlice

1

Pfiírodní rezervace

Bystfiice

Prav˘ svah údolí Teplé Bystfiice asi 2 km jihozápadnû od obce Pec v âernohorském lese. Katastrální území: Pec pod âerchovem

Nadmofiská v˘‰ka: 623 –772 m

V˘mûra: 43,61 ha

Vyhlá‰eno: 1969

Smí‰en˘ horsk˘ les s pfiirozenou skladbou hercynské smûsi dfievin, dnes znaãnû pozmûnûnou v˘sadbou smrku. GEOLOGIE Horninov˘ podklad budují cordieritické migmatitizované pararuly. Prav˘ svah hluboko zafiíznutého údolí Teplé Bystfiice je v˘raznû stupÀovit˘. PÛdní pokryv v nivû Teplé Bystfiice tvofií pfiedev‰ím gleje (glej typick˘ a kambick˘), na pfiilehl˘ch svazích kambizem typická nasycená, pod smrkov˘mi porosty její kyselá varieta. V severní ãásti zasahuje do

pfiírodní rezervace men‰í plochou luvizem typická. Lesní porosty pfiíKVùTENA rodní rezervace lze s men‰ími v˘hradami zafiadit k bikov˘m buãinám svazu Luzulo-Fagion. Zastínûné pramenné v˘vûry doprovází subatlantská asociace Chrysosplenietum oppositifolii. V podrostu bikov˘ch buãin nalezneme napfi. pitulník horsk˘

(Galeobdolon montanum), metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), ostfiici kulkonosnou (Carex pilulifera), k nimÏ se druÏí indikátory horského smí‰eného smí‰eného lesa Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), vranec jedlov˘ (Huperzia selago), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius) a rozrazil horsk˘ (Veronica montana). Îijí tu jelen lesZVÍ¤ENA ní (Cervus elaphus), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes). Teplá Bystfiice poskytuje pfiíleÏitostné lovi‰tû ãápu ãernému (Ciconia nigra). V pfiírodní reLESNICTVÍ zervaci pfievládají smí‰ené porosty s pfievahou smrku obecného (Picea abies). Druhová skladba

2 lesa bude udrÏována blízko pfiírodního stavu. V˘sadbou a budováním oplocenek bude podporována jedle. Smrk bude tûÏen tak, aby nebyl naru‰en tok Teplé Bystfiice. MAPA ÚZEMÍ

strana 120

1 Rozpadající se v˘vrat ve staré buãinû. 2 Îebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant) patfií k indikátorÛm horského smí‰eného lesa – PR Bystfiice.

DO 13

93

PlzeÀsko a Karlovarsko

1 V˘razn˘ strukGEOLOGIE turnû denudaãní hfibet z bfiidliãnaté cordieriticko-biotitické migmatitické ruly s ãetn˘mi tvary zvûtrávání a odnosu (izolované skály, mrazové sruby, kamenité sutû). Na plo‰e národní pfiírodní rezervace leÏí mnoho prameni‰È. V nejvy‰‰ích polohách vznikly pÛdy typu podzolÛ (podzol kambizemní), které pfiecházejí na sutích do kryptopodzolÛ (kryptopodzol rankrov˘) a typick˘ch (kambizemních) rankerÛ. PfievaÏují zde v‰ak silnû kyselé hnûdé pÛdy (kambizem dystrická). V okolí prame-

1 Na svazích âerchova (1041,8 m n. m.), nejvy‰‰ího vrcholu Haltravské hornatiny, se rozkládá NPR âerchovské hvozdy

94

DO 14

ni‰È a na zamokfien˘ch místech leÏí gleje (glej typick˘, organozemní pfiíp. varieta ra‰elinov˘). Pfievládají moKVùTENA notónní kyselé buãiny svazu Luzulo-Fagion s tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa), kapradí rozloÏenou (Dryopteris dilatata), metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), rostou tu druhy horsk˘ch smrãin vranec jedlov˘ (Huperzia selago), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum) a Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicanta) a v chránûn˘ch polohách dodnes pfieÏívají statné exempláfie jedlí bûlokor˘ch (Abies alba). Nepomûrnû fiidãeji nacházíme na hlub‰ích svahov˘ch deluviích kvûtnaté buãiny asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco altissimae-Fagetum s kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonos-

Národní pfiírodní rezervace

âerchovské hvozdy

Hfibet âerchova se rozprostírá asi 4 km jihozápadnû od obce Pec. Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âeská Kubice, 665 –1025 m Dolní Folmava, Chodov, Pec pod âerchovem V˘mûra: 326,93 ha

Vyhlá‰eno: 2000

Komplex pfiirozen˘ch horsk˘ch buãin a zbytku suÈov˘ch lesÛ s pfiímûsí jedle bûlokoré a smrku ztepilého. nou (D. bulbifera), vûsenkou nachovou (Prenanthes purpurea) a kostfiavou lesní (Festuca altissima). Ojedinûlé suÈové lesy aso-

ciace Mercuriali-Fraxinetum obvykle sledují vlhãí svahové sutû, jejichÏ v˘znaãn˘mi druhy jsou pryskyfiník platanolist˘ (Ranun-

Okres DomaÏlice

2 culus platanifolius), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica); jilmy horské (Ulmus glabra) ustupují. Pomûrnû ãetná jsou lesní prameni‰tû, jejichÏ spoleãn˘m znakem je hojnost mokr˘‰e vstfiícnolistého v asociaci Chrysosoplenietum oppositifolii. Mezi zajímavûj‰í druhy provázející v˘‰e uvedená rostlinná spoleãenstva patfií rozrazil horsk˘ (Veronica montana), fiefii‰nice kfiivolaká (Cardamine flexuosa), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a bledule jarní (Leucojum vernum), novûji nepotvrzená. Jen ojedinûle zde roste tis ãerven˘ (Taxus baccata). Vzácn˘ mech kápu‰ka skvûlá (Hookeria lucens) byl naposledy pozorován v roce 1963.

Na území náZVÍ¤ENA rodní pfiírodní rezervace pfievaÏuje horská a podhorská fauna hercynského pÛvodu. Nalézáme zde druhy broukÛ (Coleoptera) vázané na staré lesní porosty pralesovitého typu, napfi. Ipidia binotata (ãeleì Nitidulidae), Ischnomera cinerascens (Oedemeridae), Tillus elongatus (Cleridae), Xylophilus testaceus (Eucnemidae), Stenus montivagus, S. nitidiusculus (Staphylinidae), Chrysolina crassimargo (Chrysomelidae) a z fiádu dvoukfiídl˘ch napfi. masafiku Pierretia nemoralis (ãeleì Sarcophagidae). Holub doupÀák (Columba oenas), lejsek mal˘ (Ficedula parva) a sluka lesní (Scolopax rusticola) patfií mezi ptáky typické pro listnaté lesy. Kromû bûÏn˘ch druhÛ savcÛ sem ze sousedních pohofií proniká rys ostrovid (Lynx lynx).

LESNICTVÍ Vût‰ina lesních porostÛ leÏí v ménû pfiístupn˘ch polohách, takÏe se dochovaly víceménû v pfiirozené druhové skladbû. ¤adí se do kategorií lesa ochranného a lesÛ zvlá‰tního urãení. Pro svou kvalitu byly také vybrány do sítû genov˘ch základen âeské republiky. Pfiesto ani zde nebyly porosty uchránûny od vysazování smrkov˘ch monokultur, v nichÏ dnes hrozí kÛrovcové kalamity. Nadûjí pro chránûné území je vitální zmlazování listnáãÛ. Do budoucna je tfieba dále podporovat pfiirozenou skladbu v monokulturách smrku a minimalizovat tûÏební zásahy. V tûsné blízkosti VYUÎITÍ chránûného území (na vrcholu âerchova, 1041,8 m n. m.) jsou b˘valé vojenské objekty a rekonstruovaná Kurzova rozhledna Klubu ãesk˘ch turistÛ. Územím

vedou tfii znaãené turistické trasy. Zfiízením národní pfiírodní rezervace byly pozastaveny snahy o znovuvybudování sjezdovky na âerchovû, jejíÏ provoz by s jistotou naru‰il ekologickou stabilitu prostfiedí u severozápadní hranice rezervace. BIBLIOGRAFIE 399 MAPA ÚZEMÍ

193, 195, strana 120

2 V˘chozy bfiidliãnaté cordieriticko-biotitické migmatitické ruly v kysel˘ch buãinách NPR âerchovské hvozdy.

DO 15

95


1 kové Ïuly. Zachovaly se stopy v‰ech uÏívan˘ch zpÛsobÛ tûÏby, od povrchové po báÀské dob˘vání v nûkolika úrovních. V okolí lomu vznikly pod jehliãnat˘mi porosty kyselé hnûdé pÛdy (kyselá varieta typické kambizemû) spolu s mûlk˘mi pokryvy kambizemû rankerové (aÏ rankerÛ).

2 Pfiírodní paGEOLOGIE mátka leÏí na pobûÏovickém gabrodioritovém masivu. V minulosti se tu intenzivnû tûÏily Ïivcové pegmatity, které tvofií Ïíly smûru V–Z o mocnosti aÏ nûkolik desítek metrÛ, mnohde s typickou zonální stavbou, s kfiemenn˘m jádrem, stfiední zónou z hrubozrnného Ïivcového pegmatitu s muskovitem a s vnûj‰í zónou z tzv. písmen-

96

1

Zbytek vytûÏené ãásti.

2

Vchod do staré ‰toly.

DO 16

Vût‰inu území KVùTENA pfiírodní památky tvofií kulturní porost borovice lesní (Pinus sylvestris) s bohat˘m podrostem ostruÏiníkÛ (Rubus sp.). Na okrajích lomov˘ch stûn a ve vytûÏené sníÏeninû rostou náletové dfieviny – jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea), v bylinném patfie pfiedev‰ím zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), borÛvka ãerná (V. myrtillus) a roztrou‰enû zbûhovec lesní (Ajuga genevensis). Systematick˘ ZVÍ¤ENA prÛzkum zatím nebyl proveden. LESNICTVÍ Na území pfiírodní památky lze porosty obnovovat clonnou seãí a doplÀovat dfievinnou skladbu o dub letní (Quercus robur), nebo v men‰í mífie o d. zimní (Q. petraea). Sazenice se musí chránit proti okusu a loupání zvûfií.

Pfiírodní památka

âerven˘ vrch

B˘val˘ lom na vrcholu kóty âerven˘ vrch (498,0 m n. m.), asi 1 km jihov˘chodnû od obce Otov. Katastrální území: Otov

Nadmofiská v˘‰ka: 480 – 498 m

V˘mûra: 1,16 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Zbytek vytûÏené ãásti mocné Ïíly Ïivcov˘ch pegmatitÛ.

Okres DomaÏlice

1


Drahotínsk˘ les

Zalesnûné skalnaté návr‰í na kótû Skalky (532,8 m n. m.) pfii silnici z PobûÏovic do Drahotína, asi 2 km západnû od PobûÏovic. Katastrální území: Drahotín, HvoÏìany, PobûÏovice


V˘mûra: 11,80 ha

Vyhlá‰eno: 1987

Nalezi‰tû vzácné hadcové flóry a rostlinn˘ch spoleãenstev vázan˘ch na hadcov˘ substrát.

GEOLOGIE Pfiírodní rezervace leÏí na hfibetu budovaném serpentinitem, kter˘ v severozápadní ãásti tvofií mohutn˘ skalní v˘choz o celkové délce asi 250 – 270 m a ‰ífice aÏ 30 m s nejvy‰‰ími kótami Skalky (532,8 m n. m.) a âerÀava (511,5 m n. m.). Skalky dosahují v˘‰ky 5 – 6 m. Pod borov˘mi porosty vznikla kyselá varieta kambizemû typické (místy na bezles˘ch stanovi‰tích a nasycená varieta kambizemû). RÛznû zvûtralé hadcové skály pokr˘vají rankery (typick˘, kambizemní) s kambizemí rankerovou. V severozápadní ãásti pfiírodní rezervace leÏí typické (kambické) gleje a pseudogleje. PfievaÏují kulKVùTENA turní porosty smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Na v˘chozech skalek roste such˘ bor na hadci ve svazu Dicrano-Pinion, fiídce porostl˘ borovicí lesní, bfiízou bûlokorou (Betula pendula), jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia) a jalovcem obecn˘m (Juniperus communis), v bylinném podrostu pfievaÏuje prha arnika (Arnica montana), tfiezalka horská (Hypericum montanum), zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria) a hru‰tice jednostranná (Orthilia secunda). ·tûrbi-

novou vegetaci hadcov˘ch skal a drolin (Asplenietum serpentini), která je vázána jen na úzk˘ skalní v˘choz v centrální ãásti rezervace, reprezentují sleziník hadcov˘ (Asplenium cuneifolium), s. neprav˘ (A. adulterinum), s. ãerven˘ (A. trichomanes) a puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis). Fauna pfiírodní ZVÍ¤ENA rezervace odpovídá prostfiedí kulturních smrãin a borÛ. Îije tu napfi. králíãek obecn˘ (Regulus regulus) a s˘kora uhelníãek (Parus ater). Podrobn˘ prÛzkum dosud nebyl proveden. Obecnû lze na LESNICTVÍ území pfiírodní rezervace hospodafiit ‰etrn˘m zpÛsobem, kromû skalního v˘chozu a jeho nejbliÏ‰ího okolí, kter˘ by mûl zÛstat bez lesnick˘ch zásahÛ. Pûstební a tûÏební zásahy by se mûly provádût ve prospûch podílu listnáãÛ, pfiednostnû dubu letního, pfiípadnû d. zimního, bfiízy bûlokoré a jefiábu ptaãího, semeny a sazenicemi pfiedev‰ím z místní provenience. BIBLIOGRAFIE

181

1 Interiér reliktního boru na hadci.

DO 17

97


1

3

2 Území pfiírodGEOLOGIE ní rezervace leÏí na vrcholu a svazích v˘razného kuÏelovitého suku (681,2 m n. m.), jehoÏ podkladem jsou amfibolity a diority, budující pfiíãn˘ hfibet Korábské vrchoviny. Na svazích se nahromadily balvanité sutû, místy i drobné sruby. Vytvofiily se tu pfiedev‰ím skeletovité pÛdy typu rankerÛ (typick˘, kambizemní) spolu s kambizemí rankerovou, na hlub‰ích profilech leÏí kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA V kvûtnat˘ch buãinách podsvazu Eu-Fagenion pfievaÏují asociace Festuco altissimae-Fagetum a Dentario

1 Vzácn˘ stfievlík Licinus hoffmannseggii se tvarem tûla v˘raznû odli‰uje od ostatních ãern˘ch stfievlíkÛ Ïijících v lese kolem zfiíceniny hradu Nov˘ Her‰tejn. 2 Kvetoucí áron plamat˘ (Arum maculatum). 3

Hodnotné listnaté buãiny a suÈové lesy PR Her‰t˘n v Chudenické vrchovinû.

98

DO 18

enneaphylli-Fagetum. Roste zde napfi. kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), kostfiava lesní (Festuca altissima), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), pupkovec pomnûnkov˘ (Omphalodes scorpioides) a sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Kyselé bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) indikují metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), bika chlupatá (Luzula pilosa), b. bûlavá (L. luzuloides) a ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera). Pfiíkré svahy, hlavnû v okolí hradní zfiíceniny, pokr˘vají suÈové lesy asociace Mercuriali-Fraxinetum. Bylinn˘ podrost je zde rozmanit˘, od áronu plamatého, mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva) aÏ po baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis) a piÏmovku mo‰usovou (Adoxa moschatellina). V rezervaci rostou také prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum) a ãarovník pafiíÏsk˘ (Circaea lutetiana). Orientaãním ZVÍ¤ENA prÛzkumem byly zji‰tûny vzácné druhy broukÛ vázané na pfiirozené bukové lesy pralesovitého charakteru – stfievlík Licinus hoffmannseggi, nosatec Donus palumbarius a mandelinka Chrysolina crassimargo.


Her‰t˘n

Smí‰ené lesní porosty na svazích kolem zfiíceniny hradu Nov˘ Her‰tejn, asi 1,5 km jihozápadnû od obce Nûmãice v Korábské vrchovinû (okrsek Chudenické vrchoviny). Katastrální území: Nûmãice u Kdynû


V˘mûra: 10,76 ha

Vyhlá‰eno: 1933, pfiehlá‰eno v roce 1955

Mimofiádnû hodnotné listnaté lesní porosty buãin a suÈov˘ch lesÛ s áronem skvrnit˘m (Arum maculatum).

Z porostÛ je LESNICTVÍ tfieba odstranit nepÛvodní dfieviny (modfiín, douglasku) a podporovat pfiirozenou obnovu jedle, buku, jasanu, javorÛ a lípy, v pfiípadû potfieby umûlou dosadbou z autochtonního materiálu.

Územím pfiírodVYUÎITÍ ní rezervace prochází turistická znaãka, která vede mimo pÛvodní cestu. V okolí zfiíceniny hradu obãas tábofií turisté. BIBLIOGRAFIE 210, 402

75, 133,

Okres DomaÏlice

1


Hora

Vrchol a svahy Suché hory (760,1 m n. m.), 2 km jiÏnû od obce Nûmãice u Kdynû v Korábské vrchovinû. Katastrální území: Nûmãice


V˘mûra: 5,17 ha

Vyhlá‰eno: 1955

Smí‰en˘ porost s bohat˘m podrostem mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva).

Vrchol Suché GEOLOGIE hory (760,1 m n. m.) tvofií proterozoické amfibolity kdyÀského bazického komplexu v dvoj-

slídn˘ch svorech. Hfibet smûru Z–V modelují mrazové sruby a svahové sutû. Vznikly zde hlavnû stfiednû aÏ silnû skeletovité

rankery (ranker typick˘, kambizemní), spolu s kambizemí rankerovou. V niÏ‰ích polohách pod vrcholem se na hlub‰ích profilech vyvinula kyselá varieta kambizemû typické. Lesní spoleãenKVùTENA stva tvofií druhovû bohaté kostfiavové buãiny asociace Festuco altissimae-Fagetum, v nichÏ roste svízel vonn˘ (Galium odoratum), kostfiava lesní (Festuca altissima), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Rozsáhlej‰í svahové sutû a balvanité rozpady jsou provázeny mûsíãnicov˘mi javofiinami (Lunario-Aceretum) a baÏankov˘mi jaseninami (Mercuriali-Fraxinetum). V bylinném podrostu pfievaÏuje mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), dále lze zmínit l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), áron plamat˘ (Arum maculatum) a kapradinu laloãnatou (Polystichum aculeatum). V území pfiírodZVÍ¤ENA ní památky pfievaÏuje hercynská lesní fauna listnat˘ch lesÛ, mezi jejíÏ typické druhy patfií mj. holub doupÀák (Columba oenas) a Ïluna ‰edá (Picus canus).

2 V území pfiíLESNICTVÍ rodní památky je tfieba maximálnû podporovat zvy‰ování podílu listnáãÛ, jak ochranou proti okusu pfiirozeného zmlazování, tak pfiípadn˘m doplnûním v˘sadbou autochtonního materiálu. ·etrnou tûÏbou lze sniÏovat podíl kultur smrku i v blízkém okolí pfiírodní památky. BIBLIOGRAFIE 210, 402

75, 133,

1 Celkov˘ pohled na PP Hora z rozhledny na Korábu. 2 Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva).

DO 19

99


1


HvoÏìanská louka

Louka na jihov˘chodním svahu Ml˘nského vrchu (560 m n. m.) asi 1 km západnû od obce HvoÏìany. Katastrální území: HvoÏìany, Naãetín


V˘mûra: 6,75 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Louka s pestr˘mi luãními spoleãenstvy s fiadou chránûn˘ch druhÛ rostlin. Horninové GEOLOGIE podloÏí tvofií gabronority a biotitické nority drahotínského gabronoritového pnû. V blízkosti chránûného území se v 19. století tûÏil hercynit. V zamokfien˘ch místech tvofií pÛdní pokryv typické gleje a pseudogleje, na periodicky pfievlhãen˘ch aÏ su‰‰ích lo-

1 âasnû jarní aspekt se sasankami v PP HvoÏìanská louka.

100

DO 20

kalitách kambizem pseudoglejová a kambizem typická, varieta kyselá. Vegetaci území KVùTENA pfiírodní památky tvofií mozaika vlhk˘ch i su‰‰ích seãen˘ch luk svazu Molinion. Na tûchto stanovi‰tích roste napfi. hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), novû potvrzen˘ hofieãek drsn˘ SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. stinná (C. umbrosa), o.

ble‰ní (C. pulicaris), bahniãka jednoplevá (Eleocharis uniglumis), kru‰tík bahenní (Epipactis palustris), oman vrbolist˘ (Inula salicina) a svízel severní (Galium boreale). Podrobn˘ prÛZVÍ¤ENA zkum fauny nebyl v území pfiírodní památky je‰tû proveden. Pfii orientaãních exkurzích byl zji‰tûn napfi. Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), rákosník zpûvn˘ (Acrocephalus palustris), hrabo‰ mokfiadní (Microtus agres-

tis) a norník rud˘ (Clethrionomys glareolus) – poslední pravdûpodobnû díky blízkosti lesa. Pro zachování VYUÎITÍ pestrosti flóry je tfieba udrÏovat plochy území pfiírodní památky kosením a nenaru‰ovat vodní reÏim. Ukonãení hospodafiení na chránûném území by mohlo zpÛsobit zánik chránûn˘ch spoleãenstev. BIBLIOGRAFIE

336

Okres DomaÏlice

2

1


Jezvinec

Vrcholová ãást a jiÏní svah kopce Jezvinec (739,1 m n. m.) v komplexu Jezvineckého lesa asi 2 km jihozápadnû od obce Orlovice v Havranické vrchovinû. Katastrální území: Orlovice


V˘mûra: 11 ha (po pfiehlá‰ení v roce 2000, pÛvodnû 8,68 ha)

Vyhlá‰eno: 1955, novû 2001

Star˘ listnat˘ suÈov˘ les s bohat˘m podrostem mûsíãnice vytrvalé a dal‰ích hájov˘ch druhÛ rostlin.

GEOLOGIE Pfiírodní rezervace leÏí na v˘razném kuÏelovitém suku s pfiíkr˘mi svahy pro-

taÏeném ve smûru SSZ–JJV. Horninov˘ podklad tvofií amfibolity, zãásti olivinicko-pyroxe-

nická gabra. Na povrchu jsou ãetné skalky, balvanité a blokové sutû. Území je odvodÀováno Chudenick˘m a Chalupsk˘m potokem. Na sutích se vytvofiily mûlãí pÛdy typu rankerÛ (ranker typick˘, litick˘) a kambizemû rankerové, s plo‰nû nev˘znamn˘mi ostrÛvky litozemí na v˘chozech uveden˘ch pevn˘ch hornin. Hlub‰í profily zaujímá kyselá i nasycená kambizem typická (na plochách bez lesa také kambizem eutrofní). Flóra pfiírodní KVùTENA rezervace je znaãnû pestrá, zejména tam, kde jsou mûlãí pÛdy, v nichÏ dochází k silnûj‰ímu vyplavování minerálních ãástic z podloÏí. Dominují suÈové lesy (Lunario-Aceretum a Mercuriali-Fraxinetum), kde rostou napfi. ãesnek medvûdí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), d. bobovitá (C. intermedia), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), áron skvrnit˘ (Arum maculatum), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Na pozvoln˘ch svazích suÈové porosty pfiecházejí v kvûtnaté kostfiavové buãiny (asociace Festuco altissimae-Fagetum) s kostfiavou lesní (Festuca altissima), zimolezem obyãejn˘m (Lonicera xylosteum) a samorostlíkem klasnat˘m (Actaea spicata). Orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) nebyl novûji potvrzen. V území bylo zaZVÍ¤ENA tím zji‰tûno 270 druhÛ Ïivoãi-

chÛ, z toho 218 druhÛ bezobratl˘ch a 69 druhÛ obratlovcÛ. Mezi ohroÏené bezobratlé patfií poãetní mravenci (Formica rufa, F. fusca, Myrmica rubra, Tetramorium caespitum, Camponotus ligniperda, Lasius fuliginosus, L. niger) a ãmeláci (Bombus agrorum, B. hortosum, B. lucorum). V exkrementech vysoké zvûfie byl zji‰tûn vzácn˘ lesní hnojník Aphodius maculatus. Mezi nejbûÏnûj‰í druhy ptákÛ patfií stfiízlík obecn˘ (Troglodytes troglodytes), budníãek men‰í (Phylloscopus collybita), drozd brávník (Turdus viscivorus), kos ãern˘ (T. merula), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), brhlík lesní (Sitta europaea) a datel ãern˘ (Dryocopus martius), z drobn˘ch savcÛ je tu hojn˘ norník rud˘ (Clethrionomys glareolus). V ochranném LESNICTVÍ pásmu pfiírodní rezervace tvofií znaãn˘ podíl kulturní porosty smrku, které byly vysazovány pfiedev‰ím na kalamitních holinách. Je nutné usilovat o pfiirozenou skladbu porostÛ a posilovat ji pfiípadnou v˘sadbou dfievin místní provenience, téÏ zabránit okusu semenáãkÛ (sazenic) oplocenkami nebo individuální ochranou. Vrchol kóty byl POZNÁMKA vyuÏíván jako vojenská hláska. Po budovû zde zbyla ruderální flóra, která naru‰uje jinak pfiirozen˘ ráz pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE

134, 214

1 Interiér PR Jezvinec s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) v podrostu. 2 Na spadan˘ch vûtvích se ãasto zdrÏuje nosatec Acalles roboris.

DO 21

101


1 lorhiza majalis), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium). Prosperuje tu rákos obecn˘ (Phragmites australis) a nevelk˘ porost prameni‰tní ol‰iny (svaz Alnion incanae). 2 Pfiírodní paGEOLOGIE mátka se nachází v soustavû rybníkÛ Tachovské brázdy. Její horninov˘ podklad tvofií porfyrické biotitické Ïuly babylonského masivu. Vznikly zde hydromorfní pÛdy – glej typick˘ (organozemní) a pseudoglej typick˘ (kambick˘). Vegetaci území KVùTENA pfiírodní památky tvofií mokfiadní pcháãové a ostfiicové louky (Calthion a Caricion rostratae). Tato spoleãenstva doprovází napfi. prstnatec májov˘ (Dacty-

1 Celkov˘ pohled na chránûné území, v pozadí âerchov. 2

Porosty rákosu obecného (Phragmites australis) a orobince ‰irolistého (Typha latifolia).

102

DO 22

Porosty rákosu ZVÍ¤ENA a vysok˘ch trav poskytují útoãi‰tû mnoha druhÛm ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím ptákÛm, napfi. strnadu rákosnímu (Emberiza schoeniclus), rákosníku zpûvnému (Acrocephalus palustris), r. obecnému (A. scirpaceus), bekasinû otavní (Gallinago gallinago) a novûji pozorovanému chfiástalu vodnímu (Rallus aquaticus). Ze skupiny savcÛ je zajímav˘ rejsec ãern˘ (Neomys anomalus). Na louce s prstVYUÎITÍ natcem májov˘m je tfieba pokraãovat v zapoãatém kosení, které by se mohlo podle moÏností roz‰ífiit do jin˘ch míst chránûného území. DÛleÏité je také prÛbûÏnû likvidovat nálet dfievin. V tûsné blízkosti území pfiírodní památky se nalézá zahrádkáfiská kolonie, odkud by se mohl roz‰ífiit bol‰evník velkolep˘ (Heracleum mantegazzianum).


Louka u ·najberského rybníka

Mokrá louka pfii v˘chodním okraji ·najberského rybníka, asi 1 km v˘chodojihov˘chodnû od obce Pila. Katastrální území: Újezd u DomaÏlic


V˘mûra: 5 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Louka s fragmenty luãních, ra‰elinn˘ch a mokfiadních spoleãenstev s chránûn˘mi a ohroÏen˘mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ.

Okres DomaÏlice

1


Mal˘ Zvon

V˘chodní svahy Malého Zvonu (Zvonec 847,5 m n. m.) v hfibetní ãásti âeského lesa pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko, asi 3 km severozápadnû od obce Rybník. Katastrální území: Ple‰


V˘mûra: 8 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Ochrana fragmentu autochtonních buãin pohraniãních hvozdÛ âeského lesa. GEOLOGIE Mal˘ zvon se zvedá z holoroviny âerchovského lesa na hlavním evropském rozvodí. Jeho horninové podloÏí buduje bfiidliãnatá cordieriticko-biotitická rula, jejímÏ rozpadem vznikají balvanité sutû. V nejvy‰‰ích polohách rezervace se vyvinuly kyselé pÛdy s náznaky podzolizace (podzolovaná varieta

kambizemû), na sutích pfiedev‰ím kryptopodzol rankrov˘ s rankerem typick˘m (kambizemním). V úÏlabinách, deluviálních polohách a kolem vodních tokÛ se nachází typick˘ (kambick˘) glej. Lesní porosty KVùTENA pfiírodní rezervace odpovídají

kysel˘m bikov˘m buãinám (Luzulo-Fagion), které reprezentuje napfi. bika chlupatá (Luzula pilosa), kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata) a pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium). Dále pfievaÏují kvûtnaté kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-Fagetum) a suÈové porosty (Mercuriali-Fraxinetum). Bylinné patro zde tvofií napfi. kostfiava lesní (Festuca altissima), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn˘ (Galium odoratum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum) a rozrazil horsk˘ (Veronica montana). V rezervaci je velmi patrn˘ ústup jedle bûlokoré (Abies alba), která pfieÏívá jen v nûkolika málo exempláfiích. Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum území pfiírodní rezervace nebyl dosud proveden. Pfii nahodil˘ch exkurzích byl zji‰tûn ho-

lub doupÀák (Columba oenas), lejsek mal˘ (Ficedula parva) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Je nutná ochraLESNICTVÍ na semenáãkÛ proti okusu zvûfií, zvlá‰tû na pfiístupnûj‰ích svazích. Vhodná je podpora jedle, buì oplocenkami kolem stávajících jedlí nebo v˘sadbou autochtonního materiálu. Jinak je moÏné nechat porosty bez zásahÛ. V tûsném sousedVYUÎITÍ ství pfiírodní rezervace, na západním svahu kóty Mal˘ Zvon (847,5 m n. m.), byla v minulosti postavena vojenská silnice. MAPA ÚZEMÍ

strana 122

1 Interiér suÈového lesa na balvanité suti v PR Mal˘ Zvon.

DO 23

103


1


Ml˘neãek

Vrcholová ãást kóty Na Skalce (514,6 m n. m.), 1,2 km jihojihozápadnû od obce Ml˘neãek v Klíãovské pahorkatinû.

2 Území pfiírodGEOLOGIE ní památky pfiedstavuje kuÏelovit˘ vrchol (suk) vystupující z holoroviny Klíãovské pahorkatiny. Pravdûpodobnû je to jediná známá lokalita egirin-riebeckitového syenitu v âechách, jehoÏ vznik je spojen s vulkanismem kambrického stáfií. Hornina je svûtle‰edé barvy, deskovitû odluãná a byla v minulosti lámána jako stavební kámen a ‰tûrk na cesty. Pod smrkov˘mi porosty vznikla kyselá kambizem typická, v zamokfien˘ch polohách okolí chránûného území pseudoglej ty-

1 a 2

Jediná známá lokalita egirin-riebeckitového syenitu v âechách.

104

DO 24

pick˘ (kambick˘) s kyselou kambizemí pseudoglejovou. Na v˘chozech pÛdotvorné horniny místy leÏí ranker typick˘ (litick˘). Území pfiírodní KVùTENA památky porÛstají smrkové monokultury, jen v tûsném okolí skalek a valÛ jsou rozvolnûné porosty náletov˘ch dfievin, napfi. bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia) a vrby jívy (Salix caprea). Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum území pfiírodní památky zatím nebyl proveden. Pfii nahodil˘ch exkurzích byly zji‰tûny bûÏné druhy ptákÛ kulturních jehliãnat˘ch lesÛ, napfi. s˘kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn˘ (Regulus regulus) a drozd brávník (Turdus viscivorus).

Katastrální území: Klíãov

Nadmofiská v˘‰ka: 515 m

V˘mûra: 0,67 ha

Vyhlá‰eno: 1990

V˘chozy a v˘lomy v alkalickém syenitu, kter˘ tvofií tûlesa (Ïíly, drobné pnû) v drobnozrnném amfibolitu.

Okres DomaÏlice GEOLOGIE Chránûné území leÏí na mutûnínském dioritovém masivu. V lomu se tûÏil stfiednû zrnit˘ amfibolicko-biotitick˘ diorit, místy s pyroxenem a granátem, kter˘ se pod názvem mutûnínsk˘ syenit uÏíval jako pomníkov˘ kámen. V lomové stûnû lze pozorovat kulovité vûtrání dioritu na oválné bloky uloÏené v písãit˘ch zvûtralinách. Dno je zalité vodou. PÛdní pokryv okolí lomu tvofií nasycená kambizem typická, v severní ãásti území v asociaci s luvizemí typickou (kambizemí luvickou). KVùTENA Stûny a valy v okolí lomu jsou porostlé pfieváÏnû porosty dubu letního (Quercus robur), javoru klenu (Acer pseudoplatnus), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), tfie‰nû ptaãí (Cerasus avium) a lísky obecné (Corylus avellana). Systematick˘ zooZVÍ¤ENA logick˘ prÛzkum nebyl dosud proveden.

1 Zatopen˘ lom, kde se tûÏil stfiednû zrnit˘ amfibolicko-biotitick˘ diorit. 2 Pfiíklad kulovitého zvûtrávání amfiboliticko-biotitického dioritu.

1


Mutûnínsk˘ lom

Zatopen˘ b˘val˘ lom v lesíku asi 500 m severozápadnû od Mutûnína. Katastrální území: Mutûnín


V˘mûra: 1,70 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Pfiíklad kulovitého zvûtrávání dioritu.

2

DO 25

105


1 Horninov˘m GEOLOGIE podkladem kamenit˘ch svahÛ v blízkosti pramenÛ Slatinného potoka jsou pararuly moldanubika âerchovského lesa. Na metamorfovan˘ch horninách se vyvinuly mûlké aÏ stfiednû hluboké hnûdé pÛdy (kyselá kambizem rankerová a pseudoglejová) s rankerem typick˘m (kambizemním). Ve vrcholové ãásti leÏí také tzv. rezivé pÛdy (kryptopodzol rankrov˘ a typick˘). KVùTENA Vegetaci tvofií pfiirozená mozaika suÈov˘ch porostÛ (Tilio-Acerion: Mercuriali-Fraxinetum) na skalnat˘ch vrcholech a jejich sutích. MÛÏeme zde spatfiit napfi. jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), jilm horsk˘ (Ulmus glabra), áron

1

106

Balvanitá suÈ v PR Nad Hutí.

DO 26

plamat˘ (Arum maculatum), mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva) a dymnivku bobovitou (Corydalis intermedia). Mozaiku dále tvofií kvûtnaté kyãelnicové buãiny (Dentario enneaphylli-Fagetum) s kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), vraním okem ãtyfilist˘m (Paris quadrifolia), bukovníkem kapraìovit˘m (Gymnocarpium dryopteris), p‰eníãkem rozkladit˘m (Milium effusum) a kokofiíkem mnohokvût˘m (Polygonatum multiflorum). V pfiírodní rezerZVÍ¤ENA vaci Ïijí druhy listnat˘ch lesÛ horsk˘ch buãin, napfi. lejsek mal˘ (Ficedula parva), holub doupÀák (Columba oenas), budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix), datel ãern˘ (Dryocopus martius) a pu‰tík obecn˘ (Strix aluco).


Nad Hutí

Pralesovité porosty na jiÏním a v˘chodním svahu kóty Nad Hutí (716 m n. m.), asi 3 km severozápadnû od obce Rybník. Katastrální území: Ple‰, Mostek


V˘mûra: 14,04 ha

Vyhlá‰eno: 1995

Ochrana pfiirozen˘ch buãin pohraniãních hvozdÛ âeského lesa s jejich typickou flórou a faunou. Pfiípadné ohroLESNICTVÍ Ïení by mohlo nastat zmûnou skladby porostÛ a nadmûrn˘m okusem zvûfií, proto je nutné semenáãky chránit oplocenkami. Jinak se porosty mohou vyvíjet bez hospodáfisk˘ch zásahÛ, kro-

mû ochranného pásma, kde je potfiebné mûnit dfievinnou skladbu ve prospûch listnáãÛ. MAPA ÚZEMÍ

strana 122

Okres DomaÏlice (Vincetoxicum hirundinaria), svízel lesní (Galium sylvaticum) a ãern˘‰ hajní (Melampyrum nemorosum). Dubohabfiiny na kamenit˘ch svazích v okolí zfiíceniny pfiecházejí ve smí‰ené suÈové porosty dubÛ, javorÛ a lip (Aceri-Carpinetum). V bylinném a kefiovém patfie se prolínají druhy suÈov˘ch lesÛ a dubohabfiin, napfi. hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jaterník trojlaloãn˘ a hrachor jarní (Lathyrus vernus). Velice hodnotn˘mi druhy, vázan˘mi na uvedená lesní spoleãenstva, jsou tis ãerven˘ (Taxus baccata), tfiezalka horská (Hypericum montanum), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis) a náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora). Pfii orientaãním ZVÍ¤ENA prÛzkumu území pfiírodní rezervace zamûfieném pouze na obratlovce bylo zji‰tûno 39 druhÛ ptákÛ. Nejhojnûj‰ími jsou kos ãern˘ (Turdus merula), s˘kora koÀadra (Parus major) a ãervenka obecná (Erithacus rubecula). Z 19 dal‰ích druhÛ obratlovcÛ je nejhojnûj‰í hlodavec norník rud˘ (Clethrionomys glareolus).

1


Netfieb

Smí‰en˘ les v okolí zfiíceniny hradu Netfieb, asi 1,5 km jihojihov˘chodnû od obce Kanice, na severním v˘bûÏku kóty KnûÏská hÛrka (658,4 m n. m.) v Korábské vrchovinû. Katastrální území: Kanice


V˘mûra: 20,52 ha

Vyhlá‰eno: 1933, novelizováno 1988

Smí‰en˘ svaÏit˘ lesní porost s poãetn˘m tisem ãerven˘m a s pestr˘mi rostlinn˘mi spoleãenstvy. GEOLOGIE Pfiírodní rezervace leÏí na severním konci Úlikovského hfibetu Korábské vr-

choviny smûru JZ–SV. Zabírá vrchol a horní skalnaté ãásti svahÛ. Horninov˘m podkladem

jsou metabazalty svrchního proterozoika, jen pfii v˘chodním a jihozápadním okraji zasahují do rezervace bfiidlice a droby. PfievaÏují zde kyselé aÏ silnû kyselé hnûdé pÛdy (kambizem typická kyselá a kambizem dystrická). Na v˘chozech hornin a sutích vznikly rankery (ranker typick˘, kambizemní), v jz. ãásti rezervace se nachází pseudoglej typick˘ (kambick˘). Pfiirozená hájoKVùTENA vá spoleãenstva pfiírodní rezervace lze zafiadit do ãern˘‰ov˘ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V bylinném patfie rostou jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolita lékafiská

Porosty jsou zaLESNICTVÍ fiazeny do lesÛ ochrann˘ch. Budoucnost tisu ãerveného, kter˘ je rozpt˘len i v ‰ir‰ím okolí pfiírodní rezervace, je nejistá, ponûvadÏ jeho schopnost zmlazovat je omezená. Jeho zachování je tfieba podporovat v˘bûrnou tûÏbou a postupn˘m odstraÀováním nepÛvodních dfievin (smrk, vejmutovka, modfiín). Potfiebné je pokraãovat v monitorování jeho populace. Zfiícenina hradu VYUÎITÍ je vyhledávan˘m turistick˘m cílem. Náv‰tûvníci chránûné území v˘raznûji nenaru‰ují. BIBLIOGRAFIE 133

64, 99, 100,

MAPA ÚZEMÍ

strana 122

1 Na suÈov˘ch svazích pod zfiíceninou lze najít mimofiádné jedince tisu ãerveného (Taxus baccata), ktefií pravdûpodobnû pocházejí z dob osídlení hradu Netfieb.

DO 27

107


1


Nûmecká hora

Zbytek malého lomu na v˘chodním svahu vrchu Chlumek (643,5 m n. m.), asi 500 m jihozápadnû od obce Chodská Lhota. Katastrální území: Chodská Lhota


V˘mûra: 0,27 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Ochrana opu‰tûného lomu olivinického gabronoritu, kter˘ je dÛleÏitou dokumentaãní lokalitou domaÏlického krystalinika. Horninov˘ GEOLOGIE podklad tvofií amfibolity kdyÀského bazického komplexu s ãetn˘mi prÛniky gabrov˘ch hor-

1

Celkov˘ pohled na chránûné území – pozÛstatek dfiívûj‰í tûÏby gabronoritu.

108

DO 28

nin, místy s vy‰‰ím obsahem sulfidu pyrhotinu a titanomagnetitu. Na svazích vrchu Chlumek je nûkolik drobn˘ch lomÛ a pozÛstatkÛ dfiívûj‰í tûÏby gabronoritu. V sousedství lomu leÏí hnûdé pÛdy (kyselá kambizem typická a rankerová), místy se znaky oglejení (kambizem pseudoglejová), na v˘chozech hornin ranker typick˘. Na úpatích svahÛ se místy nachází pseudoglej typick˘ (kambick˘).

B˘valé lomy jsou KVùTENA vût‰inou bez vegetace. Na okrajích lomov˘ch stûn rostou jen bûÏné druhy kapradin, napfi. kapraì samec (Dryopteris filix-mas). Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum území pfiírodní památky nebyl dosud proveden.

Blízké okolí tvoLESNICTVÍ fií holoseãné smrkové paseky rÛzného stáfií. Je vhodné podporovat zastoupení listnáãÛ, alespoÀ na krajích lomov˘ch stûn. Ke chránûnému VYUÎITÍ území vede lesní cesta, na jejímÏ konci obãas tábofií turisté. Zfieteln˘ je znaãn˘ antropick˘ vliv na vegetaci.

Okres DomaÏlice

1


Orlovická hora

B˘val˘ lom ve vrcholové ãásti Orlovické hory (719,4 m n. m.) v komplexu Jezvineckého lesa asi 500 m jihozápadnû od obce Orlovice v Havranické vrchovinû. Katastrální území: Orlovice


V˘mûra: 1 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Jámov˘ lom v gabrovém masivu s nûkter˘mi vzácnûj‰ími minerály. Podklad tvofií GEOLOGIE horniny kdyÀského bazického komplexu. Témûfi celou Orlovickou horu buduje tûleso pyroxenolivinického gabra (noritu aÏ gabrodioritu). Ve vrcholové ãásti obsahuje gabro vtrou‰en˘ sulfid pyrhotin, jehoÏ limonitové zvûtraliny byly v minulosti tûÏeny, místy obsahuje také bohat‰í impregnace titanov˘ch minerálÛ (ilmenit, titanomagnetit), pfiedev‰ím na severních svazích hory. Okolo jámového lomu se

vytvofiily mûlké a skeletovité pÛdy (kyselá kambizem typická a rankerová spolu s rankerem typick˘m aÏ litick˘m). ·ir‰í okolí pfiíKVùTENA rodní památky tvofií mozaika kysel˘ch bikov˘ch buãin (Luzulo-Fagetum) a kvûtnat˘ch kyãelnicov˘ch buãin (Dentario enneaphylli-Fagetum). V chránûném území pfievládá buãina biková s bikou chlupatou (Luzula pilosa), b. bûlavou (L. lu-

zuloides), ostfiicí kulkonosnou (Carex pilulifera) a strdivkou nicí (Melica nutans). Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum území pfiírodní památky nebyl dosud proveden. Vzhledem k malé rozloze památky lze obecnû konstatovat druhy listnat˘ch lesÛ, zde buãin – napfi. holuba doupÀáka (Columba oenas) a datla ãerného (Dryocopus martius).

Území pfiírodní VYUÎITÍ památky je pro svou tajuplnou atmosféru vyhledáváno jako tábofii‰tû. Následkem je zneãi‰Èování odpadky, rozdûlávání ohÀÛ a místy naru‰ování hornin.

1 Celkov˘ pohled na staré dÛlní dílo ve vrcholové ãásti Orlovické hory – jámov˘ lom v gabrovém masivu.

DO 29

109

PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Podkladem je bfiidliãnatá cordieriticko-biotitická migmatitizovaná pararula. Vrchol tvofií skalnat˘ suk na krátkém asymetrickém strukturnû denudaãním hfibetu, s kamenitobalvanit˘mi sutûmi na svazích. Území pfiírodní rezervace odvodÀuje HuÈsk˘ a Slatinn˘ potok. Pedologicky jsou nejvy‰‰í polohy rezervace tvofieny oligotrofním kryptopodzolem typick˘m s podzolovanou varietou kambizemû. Na sutích se nachází rankery – ranker kambizemní (typick˘) s kambizemí rankerovou. Vegetaci pfiírodKVùTENA ní rezervace tvofií pfieváÏnû kyselé bikové buãiny svazu Luzulo-Fagion na suti. V jejich rámci zde byla odli‰ena v âeském lese málo obvyklá asociace Calamagrostio villosae-Fagetum. Typick˘mi prÛvodními druhy uveden˘ch lesÛ jsou kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), plavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a zimolez ãern˘ (Lonicera nigra). V ochranném pásmu vtrou‰enû rostou jilm horsk˘ (Ulmus glabra) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Typická stfiedoZVÍ¤ENA evropská podhorská fauna hercynského pÛvodu mj. holub doupÀák (Columba oenas), lejsek mal˘ (Ficedula parva), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Porosty chránûLESNICTVÍ ného území mají charakter lesÛ zvlá‰tního urãení. Jsou ponechány relativnû bez zásahÛ a slouÏí jako genová základna. Zmlazení listnat˘ch dfievin je ohroÏováno okusem jeleny. V porostu by bylo vhodné podpofiit podíl jilmu horského, jedle bûlokoré a lípy velkolisté. Následnû je nutné semenáãky zabezpeãit oplocenkami. Na vrcholu POZNÁMKA Velkého Zvonu se od sedmdesát˘ch let 20. století nachází vojen-

1 Pohled na vrchol Velkého Zvonu s PR Ple‰.

110

DO 30

1 ská hláska protivzdu‰né obrany. PÛvodnû rezervace zahrnovala i tento vrchol, ale v roce 1967 udûlilo ministerstvo kultury a informací (MKI) v˘jimku a povolilo zde v˘stavbu. V závûrech provûrek ZCHÚ z let 1983 aÏ 1985 se doporuãuje roz‰ífiit SPR na cel˘ porost 153 E (dnes 118 E) ve v˘mûfie 26,88 ha, jako kompenzaci za plochu odÀatou v˘jimkou. K tomu do‰lo po témûfi 20 letech, kdy OkÚ DomaÏlice zmûnil rozlohu rezervace z pÛvodních 14,35 ha na 27,65 ha. BIBLIOGRAFIE 162, 195, 384 strana 120 MAPA ÚZEMÍ


Ple‰

V˘chodní svahy vrchu Velk˘ Zvon (862 m n. m.), asi 5 km severozápadnû od obce Rybník a asi 4 km jihov˘chodnû od obce Smolov v Nemanické vrchovinû. Katastrální území: Ple‰


V˘mûra: 27,65 ha

Vyhlá‰eno: 1933, novelizováno 2001

Ochrana pfiírodû blízk˘ch spoleãenstev horského bukového pralesa (suÈové javofiiny a svahové buãiny), typick˘ch pro âesk˘ les.

Okres DomaÏlice

2

1


Postfiekovské rybníky

Soustava rybníkÛ pfii levém bfiehu Kleneãského potoka, asi 500 m jihov˘chodnû od obce Postfiekov. Katastrální území: Klenãí pod âerchovem, Postfiekov, Îdánov


V˘mûra: 146,39 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Soustava více neÏ 20 men‰ích obhospodafiovan˘ch rybníkÛ obklopená vlhk˘mi loukami s bohatou flórou a pfiedev‰ím ptaãí faunou je mokfiadem nadregionálního v˘znamu. GEOLOGIE PodloÏí v jiÏní ãásti území pfiírodní rezervace tvofií pararuly, v severní ãásti také Ïíly trondhjemitového aplitu a amfibolick˘ diorit. Okolo rybníkÛ se vyvinuly hydromorfní pÛdy typu glejÛ (glej typick˘ a organozemní), v západní ãásti i pseudoglej typick˘. V oblasti soutoku Ml˘neckého a âerného potoka leÏí fluvizem glejová. Rezervace je odvodÀována Kleneãsk˘m potokem. Na území pfiíKVùTENA rodní rezervace bylo dosud zji‰tûno pfies 300 druhÛ cévnat˘ch rostlin. Pestr˘ je téÏ vegetaãní komplex, kter˘ zahrnuje rákosiny (asociace Phragmitetum communis, Typhetum latifoliae, Equisetetum fluviatilis, Acoretum calami), ve kter˘ch ros-

tou napfi. pu‰kvorec obecn˘ (Acorus calamus), tfitina ‰edavá (Calamagrostis canescens), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), rákos obecn˘ (Phragmites australis), zevar vzpfiímen˘ (Sparganium erectum), závitka mnohokofienná (Spirodela polyrhiza) a orobinec ‰irolist˘ (Typha latifolia). Spoleãenstva vysok˘ch ostfiic asociací Peucedano-Caricetum lasiocarpae, Caricetum gracilis, Caricetum vesicariae doprovázejí vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Cenné jsou i vlhké louky a luãní lada (Angelico-Cirsietum palustris, Scipertum sylvatici, Junco-Molinietum caeruleae, Serratulo-Festucetum commu-

tatae), kde nalezneme napfi. kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vrbu plazivou (Salix repens), v. trojmuÏnou (S. triandra), ostfiici ble‰ní (Carex pulicaris), svízel severní (Galium boreale), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria) a prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Na dnech vypu‰tûn˘ch rybníkÛ roste ostfiice ‰áchorovitá (Carex bohemica). V území pfiírodZVÍ¤ENA ní rezervace hnízdí fiada ptákÛ, napfi. moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus), kachny a bahÀáci. Slavík modráãek obecn˘ (Luscinia svecica cyanecula) tady mûl jednu ze sv˘ch prvních lokalit v Západních âechách. Dfiíve zde hnízdila koliha velká (Numenius arquata), dnes se v rezervaci pouze zastavuje na tahu, podobnû jako moták pilich (Circus cyaneus), orlovec fiíãní (Pandion haliaetus), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), labuÈ zpûvná (Cygnus cygnus) a rÛzné druhy vodou‰Û. Rezervace je velmi bohatá téÏ na bezobratlé Ïivoãichy. Je doposud jedinou ãeskou lokalitou stfievlíãka Amara concinna, diskontinuálnû roz‰ífieného druhu, kter˘ sem zasahuje ze své arely v západní Evropû. Také je jednou ze dvou dosud znám˘ch ãesk˘ch lokalit mandelinky Chrysolina brunsvicensis, Ïijící zde na tfiezalce ãtyfikfiídlé (Hypericum tetrapterum). Nalézáme tu subatlantiského mokfiadního drabãíka Stenus kiesenwetteri a severského stfievlíãka

3 Epaphius rivularis. Îije tu ‰keble rybniãná (Adononta cygnea). Byla zde zaznamenána blecha Megabothris walkeri, druh vyslovenû reliktního charakteru. V poslední ãtvrtiVYUÎITÍ nû 20. století bylo území pfiírodní rezervace zasaÏeno melioracemi, které naru‰ily znaãnou ãást vlhk˘ch luk v centru rezervace i v jejím okolí. Regulací toku byl dosti naru‰en dfiíve meandrující Kleneãsk˘ potok, kter˘ dnes teãe jako kanál, jehoÏ revitalizace je velmi Ïádoucí. V souãasné dobû je území ohroÏeno téÏ postupující sukcesí kfiovin, zabahÀováním rybníkÛ a poãetn˘mi rybími obsádkami. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

1

157 strana 122

Jeden z Postfiekovsk˘ch rybníkÛ.

2

Na vlhk˘ch loukách, které obklopují soustavu rybníkÛ, roste tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria). 3 Mandelinka Chrysolina brunsvicensis Ïije v PR Postfiekovské rybníky na tfiezalce ãtyfikfiídlé (Hypericum tetrapterum).

DO 31

111


1


Salka

·tola 200 m jihozápadnû od vrcholu kóty Skalka (600,2 m n. m.), asi 1 km jihojihozápadnû od obce Stará Paseãnice. Katastrální území: Paseãnice


V˘mûra: 1 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Umûlá, dnes zãásti zatopená jeskynû, vzniklá tûÏbou kyzov˘ch bfiidlic.

1

112

Vchod do ‰toly.

DO 32

GEOLOGIE Podklad území pfiírodní památky budují bfiidlice svrchnoproterozoického stáfií, s polohami grafitick˘ch a kyzov˘ch bfiidlic, které byly dob˘vány v dnes opu‰tûné ‰tole. Kyzové bfiidlice, jejichÏ hlavními souãástkami jsou sulfidy pyrit a pyrhotin, vytváfiejí ãoãkovitá tûlesa o mocnosti aÏ 5 m a délce pfies 100 m. Pfii zvûtrávání uvolÀují kyselinu sírovou – vznikající sírany (melanterit, kamence) byly na místû zpracovávány louÏením. V okolí PP se vyvinuly asociace kyselé kambizemû

(typické) s kambizemí dystrickou. Do severní ãásti chránûného území zasahuje men‰í v˘bûÏek typick˘ch rankerÛ. Chránûné úzeKVùTENA mí tvofií kyselá biková buãina (Luzulo-Fagetum) s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies). Charakteristick˘mi druhy tu jsou borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium) a bika chlupatá (Luzula pilosa).

Vzhledem k toZVÍ¤ENA mu, Ïe chránûné území tvofií jen malou ãást celého lesního komplexu kóty Skalka, nelze nahodilá zji‰tûní o místní faunû kvantifikovat. Z broukÛ lze spatfiit napfi. stfievlíka fialového (Carabus violaceus), s. zlatolesklého (C. auronitens) a stfievlíka Cychrus caraboides. Jako památka na VYUÎITÍ nûkdej‰í tûÏbu a turisticky pfiitaÏlivá zajímavost je území ponecháno bez zásahu.

Okres DomaÏlice

zov˘mi sruby, srázy a kryoplanaãními terasami. Vytvofiily se tu mûlké a skeletovité pÛdy typu rankerÛ (ranker typick˘ a kambizemní) s iniciálními litozemûmi. Na tyto navazují hnûdé a podzolové pÛdy – kryptopodzol rankrov˘ s podzolovanou varietou kambizemû.

1


Skalky na Sádku

Skalnat˘ hfieben v Haltravské hornatinû âeského lesa mezi vrchem Sádek (853,6 m n. m.) a Sádkovou skálou (783 m n. m.), asi 2,5 km západnû od obce Klenãí pod âerchovem. Katastrální území: Postfiekov


V˘mûra: 5 ha

Vyhlá‰eno: 1938

Pfiirozen˘ lesní porost na skalnatém terénu. Podklad nesouGEOLOGIE mûrného skalnatého strukturního hfiebene ve vrcholové ãásti Sádku tvofií prokfiemenûlá a migmatitizovaná cordieritická rula

s v˘razn˘mi kryogenními tvary pleistocenního stáfií. Vrcholem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Labem a Dunajem. Hfieben má místy ráz zdi s mra-

Na území pfiíKVùTENA rodní památky roste acidofilní biková buãina (Luzulo-Fagetum), která je naru‰ena v˘sadbou smrku. Na skalním hfiebenu jsou v porostu pfiimíseny náletové dfieviny, pfiedev‰ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je celkovû dosti chudé. Charakteristick˘mi druhy jsou kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis) a pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium). Na skalnatém hfiebenu k nim pfiib˘vají zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), fiefii‰niãník píseãn˘ (Cardaminopsis arenosa), náprstník ãerven˘ (Digitalis purpurea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus). Zvífiena území ZVÍ¤ENA pfiírodní památky odpovídá listnat˘m horsk˘m lesÛm. Nacházejí se zde nûkteré druhy smrkové monokultury, napfi. s˘kora uhelníãek (Parus ater), králíãek obecn˘ (Regulus regulus), ãervenka obecná (Erithacus rubecula) a pûnkava obecná (Fringilla coelebs). Podrobn˘ prÛzkum fauny nebyl zatím proveden. PÛvodnû smí‰eLESNICTVÍ n˘ les byl v severní ãásti chránû-

2 ného území zãásti nahrazen smrkovou monokulturou. Postupnû je nutno sloÏení porostÛ vrátit do pÛvodního stavu. Chránûn˘m úzeVYUÎITÍ mím probíhá turistická znaãená cesta, která odboãuje na hfieben skalek. Proto lze pfiedpokládat ruderalizaci flóry se‰lapem a naru‰ováním tenké vrstvy zeminy na skalách. Je nutné sledovat dal‰í v˘voj vegetace. BIBLIOGRAFIE

345

1 Na skalnatém hfiebenu, tvofieném prokfiemenûlou a migmatitizovanou cordieritickou rulou, jsou v porostech pfiimíseny náletové dfieviny, pfiedev‰ím bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia). 2 PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum).

DO 33

113


1

2 Podklad území GEOLOGIE pfiírodní památky tvofií migmatizované pararuly, intenzivnû provrásnûné a prostoupené Ïílami aplitick˘ch Ïul a kfiemene. Pamûtní deska geologa Rudolfa Sokola (1873 –1927) je umístûna ve vrcholové ãásti skály. Mûlké skalní pokryvy zaujímají pfiedev‰ím rankery – ranker typick˘ (kambizemní) s mal˘mi ostrÛvky litozemí. Stfiídavû pfiechází do silnû kyselé kambizemû dystrické.

1

V˘choz kfiemenného valu.

2

KrásnorÛÏek lepkav˘ (Calocera viscosa). 3

114

Pomník geologa R. Sokola.

DO 34

KVùTENA ·ir‰í okolí pfiírodní památky, pfiedev‰ím mimo vlastní skalní v˘chozy, pokr˘vají kulturní porosty smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu nalezneme bûlomech siv˘ (Leucobryum glaucum), borÛvku ãernou (Vaccinium myrtillus), brusinku obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), jestfiábník zední (Hieracium murorum) a metliãku kfiivolakou (Avenella flexuosa). Skalní v˘chozy jsou pfieváÏnû bez bylinné vegetace, ze zajímavûj‰ích druhÛ lze zmínit osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare). Mezi dfievinami pfievaÏují bfiíza bûlokorá (Betula pendula), vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula) a kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus).


Sokolova vyhlídka

Skalní útvar v lese pfii silnici z Babylonu do Pece, asi 1,5 km jihozápadnû od obce Babylon. Katastrální území: Babylon


V˘mûra: 3,50 ha

Vyhlá‰eno: 1980

Skalní v˘choz ãeského kfiemenného valu s kryogenními jevy (odsazené bloky, mrazové sruby aj.).

Na území pfiíZVÍ¤ENA rodní památky a v jejím nejbliÏ‰ím okolí Ïije typická fauna jehliãnat˘ch monokultur – napfi. králíãek obecn˘ (Regulus regulus), drozd brávník (Turdus viscivorus), pûnkava obecná (Fringilla coelebs) a s˘kora uhelníãek (Parus ater). Podrobn˘ zoologick˘ prÛzkum nebyl zatím proveden. Na území pfiíLESNICTVÍ rodní památky se mÛÏe lesnicky hospodafiit zpÛsobem ‰etrn˘m pro Ïivotní prostfiedí. Vhodná je podpora listnat˘ch dfievin, ze-

3 jména dubu letního (Quercus robur), v men‰í mífie buku lesního (Fagus sylvatica). Za urãit˘ch podmínek je moÏná probírka v dolním porostu a v ochranném pásmu.

Lokalita byla VYUÎITÍ v minulosti silnû naru‰ena tûÏbou kfiemene. MAPA ÚZEMÍ

strana 121

Okres DomaÏlice GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace tvofií v˘razn˘ kuÏelovit˘ suk v západní ãásti krátkého strukturního hfibetu s pfiíkfiej‰ími jiÏními svahy. Jeho podkladem jsou cordieritické migmatitické ruly. Na hfibetu jsou ãetné tvary zvûtrávání a odnosu ruly – izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby, balvanové proudy, kamenná mofie. Vrcholem prochází hlavní evropské labskodunajské rozvodí. Na pevn˘ch v˘chozech rul a sutích vznikly pfieváÏnû rankery – ranker typick˘ (kambizemní) s men‰ími plochami litozemí. Hlub‰í profily reprezentují zástupci podskupiny podzolov˘ch pÛd – kryptopodzoly (kryptopodzol rankrov˘).

1


Star˘ Hir‰tejn

Vrcholová ãást vrchu Star˘ Hir‰tejn (téÏ Star˘ Her‰tejn 877,9 m n. m.) v Haltravské hornatinû, asi 2,5 km jihozápadnû od obce PivoÀ. Katastrální území: Vranov


V˘mûra: 37,15 ha

Vyhlá‰eno: 1968, novû 1995

Pfiirozen˘, pfieváÏnû bukov˘ lesní porost na skalnatém vrcholu a sutích.

Porosty pfiírodní KVùTENA rezervace tvofií mozaika kysel˘ch buãin svazu Luzulo-Fagion a druhovû bohat˘ch suÈov˘ch lesÛ (Mercuriali-Fraxinetum), které jsou ponejvíce roz‰ífieny v kulminaãní partii vrchu. V˘znaãn˘mi druhy podrostu jsou napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia), fiefii‰niãník HallerÛv (Cardaminopsis halleri), vzácná kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), kokofiík mnohokvût˘ (Polygonatum multiflorum) a náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora). Orientaãní prÛZVÍ¤ENA zkum bezobratl˘ch ÏivoãichÛ zjistil v území pfiírodní rezervace dvû vzácné mandelinky vázané na pfiirozené buãiny – Chrysolina crassimargo a Ch. umbratilis, stehenáãe Ischnomera sanguinicollis a nûkolik druhÛ nosatcÛ rodu Acalles, ktefií jsou indikátory pfiirozen˘ch lesÛ. V rezervaci Ïijí nûkteré druhy ptákÛ listnat˘ch lesÛ, napfi. lejsek mal˘ (Ficedula parva), holub doupÀák (Columba oenas) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Vzácnû zde byl pozorován datlík tfiíprst˘ (Picoides tridactylus). Hojná je jelení a mufloní zvûfi. Lesy budou poLESNICTVÍ nechány bez zásahu, slabá v˘bûrná tûÏba bude podporovat pfiirozené zmlazení. OdrÛstání

2

3

4 semenáãkÛ listnáãÛ je tfieba podpofiit oplocenkami. Kolem b˘valé voVYUÎITÍ jenské hlásky roste ruderální flóra. Územím pfiírodní rezervace prochází turistická znaãená cesta. Pfii vût‰ím poãtu turistÛ (pfiedev‰ím v de‰tivém období) je rezervace ohroÏována se‰lapem a následnou ruderalizací, zvlá‰tû na bezlesém vrcholovém hfibítku. BIBLIOGRAFIE

195, 247

1

Pfiirozen˘ listnat˘ lesní porost na skalnatém vrcholu a sutích. 2 Silenka dvoudomá (Silene dioica). 3 a 4 Mandelinky Chrysolina crassimargo (nahofie) a Ch. umbratilis (dole) patfií mezi fiídké lesní druhy.

DO 35

115

PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní park

âesk˘ les

Byl vyhlá‰en ONV v DomaÏlicích, Chebu a Tachovû v roce 1990 jako tzv. oblast klidu a v r. 1994 pfiehlá‰en na pfiírodní park. Zaujímá rozlohu 17 200 ha v pfiíhraniãní oblasti se sousední SRN. Zasahuje do okresÛ DomaÏlice, Cheb a Tachov. V jeho nejcennûj‰í ãásti se pfiipravuje zfiízení CHKO. Park zahrnuje v domaÏlické ãásti âesk˘ les, coÏ je ãlenitá vrchovina a hornatina kerného aÏ klenbovitého typu. K dominantám okresu DomaÏlice patfií vrchol âerchova (1041,8 m n. m.) s pfiístupnou rozhlednou nebo zfiícenina hradu Star˘ Hir‰tejn. PodloÏí budují ruly a pararuly, podruÏnû i granit, na nûkolika místech vystupují na povrch amfibolity, územím prochází ãesk˘ kfiemenn˘ val. Pfiírodní park pfiíslu‰í do fytogeografick˘ch okresÛ âesk˘ les a Tachovská brázda. Podle Mapy potenciální pfiirozené vegetace âR pokr˘valy vût‰inu území pfiedev‰ím acidofilní buãiny (svazu Luzulo-Fagion). V silnû podmáãen˘ch polohách se zfiejmû pfiirozenû vyskytovaly rohozcové a ra‰elinné smrãiny. Ol‰iny zachované v nûkter˘ch potoãních údolích namnoze pfiipomínají pÛvodní luhy. V odlesnûn˘ch polohách mokfiadÛ se lokálnû vyskytují ostfiicová spoleãenstva. Unikátní a zcela ojedinûlá je

1

116

DO 36

lokalita tisu ãerveného (Taxus baccata) v okolí Malého âerchova, ménû ãasto je zde také zastoupen jalovec obecn˘ (Juniperus communis). Typick˘mi druhy v místní flófie jsou napfi. kapraì rozloÏená (Dryopteris dilatata), bika chlupatá (Luzula pilosa), ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), svízel vonn˘ (Galium odoratum), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), místy rostou v buãinách áron plamat˘ (Arum maculatum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a k. cibulkonosná (D. bulbifera). Zvífiena pfiírodního parku patfií ke stfiedoevropské horské a podhorské faunû hercynského pÛvodu s pfiímûsí nûkter˘ch atlantsk˘ch druhÛ (zejména bezobratl˘ch – plÏÛ, broukÛ, dvoukfiídl˘ch). V˘znaãnûj‰ími druhy hmyzu jsou: stfievlík jedlov˘ (Carabus irregularis), pfii hranicích s Bavorskem hojné populace mravence rodu Formica, z dal‰ích bezobratl˘ch zde Ïijí ‰keble rybniãná (Anodonta cygnea) a rak fiíãní (Astacus astacus). V fiadû vodních tokÛ Ïije vzácná mihule potoãní (Lampetra planeri) a jelec jesen (Leuciscus idus). Kromû bûÏn˘ch druhÛ obojÏivelníkÛ se tu setkáváme se skokanem krátkonoh˘m (Rana lessonae), ropuchou krátkonohou (Bufo calamita), skokanem zelen˘m (Rana kl. esculenta),

Okres DomaÏlice

ãolkem obecn˘m (Triturus vulgaris) a ã. horsk˘m (T. alpestris). Z plazÛ zde Ïijí zmije obecná (Vipera berus), je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), j. Ïivorodá (Zootoca vivipara) a slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis). Hnízdí tu mj. moták pochop (Circus aeruginosus), krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), jestfiáb lesní (A. gentilis), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) a kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum). Na území pfiírodního parku pravidelnû hnízdí nûkolik párÛ ãápa bílého (Ciconia ciconia) a v hlubok˘ch hvozdech také ãáp ãern˘ (C. nigra). Pro území âeského lesa je v˘znamn˘ v˘skyt napfi. kfiepelky polní (Coturnix coturnix), holuba doupÀáka (Columba oenas), lejska malého (Ficedula parva), l. ãernohlavého (F. hypoleuca), l. ‰edého (Muscicapa striata), h˘la rudého (Carpodacus erythrinus), kfiivky obecné (Loxia curvirostra), Èuh˘ka obecného (Lanius collurio) a È. ‰edého (L. excubitor), bramborníãka hnûdého (Saxicola rubetra), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), sluky lesní (Scolopax rusticola), lindu‰ky luãní (Anthus pratensis), cvrãilky zelené (Locustella naevia), vodou‰e kropenatého (Tringa ochropus), skorce vodního (Cinclus cinclus) a ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis). Mezi zdej‰í rarity patfií stabilní populace jefiábka lesního (Bonasa bonasia). V âerchovsk˘ch hvoz-

dech je reintrodukcí podporována populace tetfieva hlu‰ce (Tetrao urogallus). Z hlodavcÛ se zde vyskytuje napfi. rejsek horsk˘ (Sorex alpinus), na mokfiadních stanovi‰tích rejsec ãern˘ (Neomys anomalus) a my‰ka drobná (Micromys minutus). Nepravidelnû je zde pozorována vydra fiíãní (Lutra lutra). Rys ostrovid (Lynx lynx), kter˘ byl v minulosti vypou‰tûn na ·umavû, roz‰ifiuje svÛj areál i do oblasti pfiírodního parku. âesk˘ les je velmi malebn˘. Doposud zde najdeme pfiirozené toky, relativnû pfiirozené lesní porosty a místy také obhospodafiované pastviny. Malebnost krajiny specificky dotváfiejí areály opu‰tûn˘ch vesnic. Nejv˘znamnûj‰ím zvlá‰tû chránûn˘m územím je NPR âerchovské hvozdy. Zbytky buãin jsou dále chránûny v PR Bystfiice, PR Star˘ Hir‰tejn, PR Ple‰, PR Nad Hutí nebo v PR Mal˘ Zvon. K turistick˘m zajímavostem patfií památné stromy, napfi. PivoÀské lípy, Fremuthova jedle a Smrk u Zámeãku v okolí âerchova. K historick˘m památkám patfií zfiícenina hradu Star˘ Hir‰tejn nebo neopominutelné ukázky lidové architektury nûkolika chodsk˘ch vesnic pfii hranicích âeského lesa a Tachovské brázdy – Postfiekov, Klenãí pod âerchovem, Chodov a StráÏ.

1 Hraniãní oblast âeského lesa odvodÀuje Nemanick˘ potok. V enklávû potoãní nivy u Nemanic jsou vhodné podmínky pro vzácnûj‰í mokfiadní druhy.

DO 37

117

PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní park

Sedmihofií

Vyhlá‰en Okresními úfiady v DomaÏlicích a Tachovû v roce 1994. Pfiírodní park zaujímá rozlohu 1100 ha na hranicích domaÏlického a tachovského okresu. Chrání mozaiku lesÛ, zemûdûlsk˘ch a vodních ploch v geomorfologicky ojedinûlé krajinû s nejvy‰‰ím Racovsk˘m vrchem (619,2 m n. m.). Velmi hezkou krajinu zpestfiují mífikovské rybníky, Mezholezsk˘ rybník a soustava Racovsk˘ch rybníãkÛ (v tachovské ãásti) se vzácnou kvûtenou. Skalní útvary, vzniklé zvûtráváním Ïuly, nápadnû vystupují z okolní ploché krajiny. Pfiírodní park leÏí ve Stfiíbrské pahorkatinû v oblasti vyvfielého sedmihorského pnû. Plochá vrchovina Sedmihofií má v˘raznou koncentrickou zonální stavbu s Mezholezskou kotlinou ve stfiedu. Îulov˘ peÀ Sedmihofií vystupuje uprostfied krystalick˘ch bfiidlic proterozoického stáfií. Vrchovinu buduje porfyrová biotitická Ïula, stfiední depresi Mezholezské vrchoviny stfiednû zrnitá, svûtle Ïlutá dvojslídná ãi muskovitická Ïula. Vnûj‰í pÛlkruhovit˘ hfibet je strukturní (odolnûj‰í hornina) s v˘razn˘mi vrchy. âetné jsou v Sedmihofií tvary zvûtrávání a odnosu Ïuly. Území pfiíslu‰í do fytochorionu Tepelské vrchy, podokresu Sedmihofií. Potenciálnû zde rostly metlicové jedliny (Deschampsio flexuosae-Abietetum), dnes jsou tu kulturní bory s fragmenty suÈov˘ch lesÛ, kde je v˘znamn˘m indikátorem lípa malolistá (Tilia cordata), dále pak kyselé bikové buãiny (Luzulo-Fagion)

1 1

Pfiírodním parkem Sedmihofií prochází hranice mezi okresy DomaÏlice a Tachov. Na snímku vlevo je tachovská ãást, vpravo domaÏlická ãást Sedmihofií, v popfiedí obec Racov.

118

DO 38

a ol‰iny (Alnion incanae). V bylinném patfie rostou mimo jiné také prha arnika (Arnica montana), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hvozdík lesní (Dianthus sylvaticus), vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus) a náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora). Nelesní krajina je intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívána. Zajímavá spoleãenstva se uchovala hlavnû v podmáãen˘ch polohách, napfi. v okolí rybníkÛ u obce Mífikov a u Mezholezského rybníka. V˘znamn˘mi druhy jsou napfi. bazanovec kytkokvût˘ (Naumburgia thyrsiflora), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), zábûlník bahenní (Comarum palustre), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), violka bahenní (Viola palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica) a ostfiice ‰áchorovitá (Carex bohemica). Celá oblast je charakteristická ochuzenou faunou hercynské kulturní krajiny s mozaikou polí a lesÛ. V˘jimku tvofií nûkteré druhy bezobratl˘ch, napfi. tesafiík zavalit˘ (Ergates faber). V˘znamn˘ je v˘skyt nûkter˘ch obojÏivelníkÛ, napfi. skokana ‰tíhlého (Rana dalmatina) ãi kuÀky Ïlutobfiiché (Bombina variegata). V balvanit˘ch lesích hnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo). Na pasekách se vyskytuje skfiivan lesní (Lullula arborea). V posledních letech zde vzácnû hnízdí luÀák hnûd˘ (Milvus migrans). Územím prochází nauãná stezka, která je v souãasné dobû v rekonstrukci.

Okres DomaÏlice Pfiírodní park

Zelenov

Oblastí klidu byl vyhlá‰en ONV v DomaÏlicích v roce 1987. Pfiírodní park se rozprostírá na plo‰e 345 ha asi 2 km jihozápadnû od DomaÏlic v Babylonské vrchovinû. Zabírá nesoumûrn˘ strukturní hfibet smûru S–J s pfiíkfiej‰ím svahem obrácen˘m na v˘chod. PfieváÏná ãást parku je lesnatá. Nejvy‰‰ím vrchem je Dmout (602,5 m n. m.). Na severním okraji leÏí kóta Na zámku (577,9 m n. m.) s antropogenními tvary (tvrzi‰tû). Na západû lemuje úpatí hfibetu údolí Zubfiiny. Na horním toku Zubfiiny leÏí tfii rybníky (bezejmenn˘, Zelenovsk˘ a Strakovsk˘ rybník). Horninov˘m podkladem území pfiírodního parku jsou dvojslídné svory s pfiechody do dvojslídné aÏ biotitické pararuly. Fytogeograficky náleÏí celé území do fytochorionu âesk˘ les. Rekonstrukãními lesními spoleãenstvy zde byly acidofilní buãiny (svaz Luzulo-Fagion), ol‰iny (svaz Alnion incanae) a v men‰í mífie kyselé doubravy (svaz Genisto germanicae-Quercion). V souãasnosti zde pfievládají kulturní smrãiny doplnûné porosty ol‰in, dochovan˘mi remízky a rozpt˘lenou zelení.

Místy se zachovaly vlhké seãené louky, na kter˘ch rostou vzácné rostliny, napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica) a ostfiice prosová (Carex panicea). Fauna se pfiíli‰ neli‰í od fauny pfiírodního parku âesk˘ les, je jen ve vût‰ím kontaktu s okolními fytogeografick˘mi celky, tudíÏ sem ve vût‰í mífie pronikají druhy lidsk˘ch sídel. âistotu povrchov˘ch vod potvrzují nûkteré vzácné druhy bezobratl˘ch, napfi. mot˘lice obecná (Calopteryx virgo) a rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Ze vzácnûj‰ích druhÛ ptákÛ se v lese oz˘vá datel ãern˘ (Dryocopus martius), pfii potoku je moÏno spatfiit konipase horského (Motacilla cinerea), ledÀáãka fiíãního (Alcedo atthis) a skorce vodního (Cinclus cinclus). Na rybnících hnízdí lyska ãerná (Fulica atra), polák chocholaãka (Aythya fuligula) a labuÈ velká (Cygnus olor). Na vlhk˘ch loukách kolem Zubfiiny mÛÏeme zahlédnout lindu‰ku luãní (Anthus pratensis). Územím prochází turistická cesta, která spojuje DomaÏlice s rekreaãním stfiediskem Babylon.

1 1

Údolí toku Zubfiina ze silnice Paseãnice – StráÏ.

DO 39

119

PlzeÀsko a Karlovarsko BYST¤ICE (1) âERCHOVSKÉ HVOZDY (2)

PLE·

120

STR. STR.

STR.

DO 40

93 94

110

Okres DomaÏlice

SOKOLOVA VYHLÍDKA

STR.

114

DO 41

121

PlzeÀsko a Karlovarsko MAL¯ ZVON (1), NAD HUTÍ (2)

STR. STR.

103 106

NET¤EB

STR.

107

POST¤EKOVSKÉ RYBNÍKY

STR.

111

122

DO 42

Okres DomaÏlice

1

2

Památné stromy 1. Stromofiadí z 11 lip a 1 jasanu, „Stromofiadí na ·ibenici“, k. ú. Brnífiov, p. ã. 762/2, v polích severnû od obce. O: 205 – 340 cm, Vs: 19 – 24 m, S: cca 150 let. 2. Jedle bûlokorá, „Fremuthova jedle“, k. ú. Dolní Folmava, p. ã. 375/1, v lesním komplexu asi 1 km jiÏnû od âerchova. O: 386 cm, Vs: 42 m, S: 150 let. 3. Smrk ztepil˘, „Smrk u zámeãku“, k. ú. Dolní Folmava, p. ã. 375/1, v údolí Chladné Bystfiice u rybníãka asi 1,5 km jiÏnû od âerchova. O: 425 cm, Vs: 44 m, S: 150 let. 4. Dub letní, k. ú. DomaÏlice, p. ã. 2329/1, u gymnázia J. ·. Baara na Pivovarské ulici. O: 320 cm, Vs: 28 m, S: 100 let. 5. Dub letní, „Bílkovsk˘ dub“, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1634/1, na svahu v prostoru nad Novodvorsk˘m rybníkem. O: 487 cm, Vs: 31 m, S: 300 let. 6. Dub letní, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1633/1, louka nad Spálen˘m rybníkem na jihov˘chodním okraji Novodvorského rybníka. O: 587 cm, Vs: 23 m, S: 350 let. 7. Dub letní, „Dub v tfie‰Àové rovci“, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1600, v rokli severov˘chodnû od Starého Dvora. O: 611 cm, Vs: 25 m, S: cca 500 let. 8. Javor klen, „Bílkovsk˘ javor“, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1635/1, okraj lesa na v˘chodním bfiehu Novodvorského rybníka. O: 528 cm, Vs: 39,5 m, S: cca 300 let. 9. Lípa velkolistá, „Lípa u KrysálÛ“, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1635, na mezi u severozápadního okraje Novodvorského rybníka. O: 600 cm, Vs: 33 m, S: cca 300 let. 10. Skupina 3 dubÛ letních, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1588, 1589/2 a 1596, u Starého Dvora asi 1,5 km severov˘chodnû od obce. O: 635, 517 a 538 cm, Vs: 29, 26 a 30 m, S: cca 400 let. 11. Skupina 4 lip, k. ú. Kout na ·umavû, p. ã. 1583, u silnice z obce ke Starému Dvoru. O: 315 – 449 cm, Vs: 27 aÏ 30 m, S: cca 200 let.

3

1

Dub letní v rokli u Starého dvora.

2

Lípa u kfiíÏku na severním okraji obce LuÏenice.

3

Lípa na okraji obce Stará Paseãnice.

DO 43

123


3 12. Skupina 4 lip, k. ú. Louãim, p. ã. 4/1, u sochy sv. Jana Nepomuckého u silnice na západním okraji obce. O: 300 – 360 cm, Vs: 21– 27 m, S: cca 180 let. 13. Lípa malolistá, k. ú. LuÏenice, p. ã. 535, u kfiíÏku pfii polní cestû na severním okraji obce. O: 336 cm, Vs: 18,5 m, S: cca 300 let. 14. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Osvraãín, st. p. ã. 15, v zemûdûlském dvofie uprostfied obce proti zámeãku. O: 225 cm, Vs: 16,5 m, S: cca 100 let. 15. Lípa velkolistá, k. ú. Paseãnice, p. ã. 83, na okraji obce pfii cestû do Havlovic, u ãp. 30. O: 465 cm, Vs: 29 m, S: cca 400 let. 16. Dvû lípy velkolisté, k. ú. PivoÀ, p. ã. 186, u vstupu do b˘valého klá‰tera. O: 445 a 446 cm, Vs: 35 a 31 m, S: cca 300 let. 17. Skupina 3 lip velkolist˘ch, k. ú. PivoÀ, p. ã. 111/6 a 196, u hfibitova a polní cesty za hfibitovem. O: 553, 550 a 445 cm, Vs: 37, 37 a 42 m, S: cca 350 let. 18. Lípa malolistá, „Sikova lípa“, k. ú. Rudoltice u âerníkova, p. ã. 1, zahrada za domem ãp. 16. O: 651 cm, Vs: 25,5 m, S: cca 400 let. 19. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Sedlice u DomaÏlic, p. ã. 140/1, v poli severnû od silnice Zahofiany – Bofiice. O: 240 cm, Vs: 13 m, S: cca 300 let. 20. Stromofiadí 129 lip malolist˘ch a velkolist˘ch, k. ú. Trhanov, p. ã. 1603/1,2, po obou stranách silnice Trhanov – Klenãí. O: 350 – 620 cm, Vs: prÛmûrnû 22 m, S: cca 350 let (a mlad‰í dosadba). 21. Lípa obecná, „Jehlíkova lípa“, k. ú. Úboã, p. ã. 1115, na hrázi Úboãského rybníka. O: 446 cm, Vs: 18,5 m, S: cca 350 let. 22. Dub letní, k. ú. Újezd u DomaÏlic, p. ã. 750, v remízku v poli asi 500 m severov˘chodnû od Nového Hamru. O: 405 cm, Vs: 22,5 m, S: 150 let. 23. Hru‰eÀ obecná, „Past˘fiova hru‰ka“, k. ú. Únûjovice, p. ã. 946/1, v hustém lesním porostu Cikánovka jihov˘chodnû od obce. O: 435 cm, Vs: 17 m, S: cca 600 let.

4

124

3

Jehlíkova lípa v obci Úboã.

4

Lomikarova alej v Trhanovû.

DO 44

pfiírodní rezervace men í plochou luvizem typická

Recommend Documents