Podchlazení A? se potápíte v Antarktid?, u severozápadních amerických b?eh? Pacifiku, nebo v n?jakém místním jeze?e ?i v kamenolomu, musíte ve svém plánu potáp?ní pe?liv? zohlednit teplotu: Jaká bude okolní venkovní teplota? Jaká bude teplota vody? Budou tam n?jaké teplotní gradienty? Jak hluboko se budu potáp?t a na jak dlouho? Jakou musím mít tepelnou ochranu: posta?í šestimilimetrový potáp??ský oblek? To vše lze v podstat? shrnout do jediné otázky: Jak chladno mi bude p?i tomto potáp?ní? Svým plánem potáp?ní na p?edchozí otázku vlastn? odpovídáte. Ale podchlazení m?že ovlivnit i potáp?ní v tropech – jestliže máte na sob? jen plavky a z?stanete pod vodou dlouho. Co je podchlazení (hypotermie) p?esn?? Jak mu lze p?edcházet? A jak se ?eší, když už ?lov?k podchlazen? ?t?te dál. P?evzato ze zdravotní p?íru?ky vydané v roce 2006 organizací DAN pro potáp??e a cestovatele. Podchlazení je stav snížené vnit?ní t?lesné teploty definované jako nižší než 35°C. Vystavení chladu má za následek ztrátu tepla rychlostí, která závisí na n?kolika prom?nných, nap?. na: ochranném oble?ení; teplotním gradientu mezi k?ží a okolním prost?edí; tepelné vodivosti prost?edí (která je mnohem v?tší u vody než u vzduchu); stavb? t?la (tukových a netukových ?ástech, povrchové ploše vystavené okolí); a pohybu v?tru nebo vody. Voda vede teplo 20-27krát rychleji než vzduch. Náhle vystavení se vod? chladn?jší než 15°C bez tepelné ochrany má za následek mimovolné vzdechy. To m?že zp?sobit vdechnutí vody a srde?ní arytmii. V takových p?ípadech trvá reakce s extrémn? rychlým dýcháním po jednu až dv? minuty. Když k tomu dojde, zažívá podchlazená osoba pocity bolesti a duševní dezorientace, což u ní vyvolává strach a paniku. Tepelná ochrana potáp??skou kombinézou, suchým oblekem nebo jiným od?vem pro p?ežití sice významn? snižuje okamžité ú?inky, ale úbytek tepla pokra?uje. Plavání nemusí pomáhat. Výroba tepla se sice pohybem nebo svalovým t?esem zvyšuje, ale u jedinc? s nedostate?nou nebo žádnou tepelnou ochranou se p?i plavání zv?tšuje plocha t?la vystavená chladu a tím i tepelný p?enos/výdej tepla do vody. Všeobecn? platí, že plaváním lze udržovat vnit?ní t?lesnou teplotu ve vod? nad 24°C: Vnit?ní t?lesná teplota nechrán?ných plavc? v chladn?jší vod? klesá, což má za následek neschopnost v plávání pokra?ovat (jedná se o jev známý jako “neschopnost plavat”).
Co d?lat, když je ?lov?k v hluboké vod?? Osoby bez tepelné ochrany postižené chladem b?hem ponoru v hluboké vod? by se m?ly pohybovat co nejmén?, aby minimalizovaly plochu povrchu t?la vystavenou okolní teplot?. (Samoz?ejm? se toho dosáhne snadn?ji s n?jakým druhem podpory vzplývání).
Doporu?uje se srazit kolena k sob? a pokr?ené nohy p?itáhnout k hrudi – jedná se o polohu snižující úbytek tepla, které se také ?íká záchranná poloha “Pomoc” – takto se brání vysokým ztrátám tepla z oblastí podpaždí, t?ísel, dolní ?ásti hrudníku, b?icha a stehen. K podchlazení m?že dojít i v pom?rn? teplých nebo dokonce tropických vodách následkem pomalého ochlazování t?la. To m?že nastat i ve vod? o teplot? 29-33°C, jestliže se nepoužívá žádná tepelná ochrana. Po n?jakou dobu si potáp?? v?bec nemusí uv?domovat pomalý úbytek tepla. Následkem pak jsou b?žné p?íznaky (tzv. pozorovatelné projevy) i symptomy subjektivní (nepozorovatelné projevy) podchlazení.
Postup v p?ípad? podchlazení Podchlazení m?že být mírné s malým rizikem pro postiženého jedince, ale také m?že jít o velmi vážný p?ípad, který skon?í úmrtím. Jestliže se domníváte, že máte co do ?in?ní s podchlazeným ?lov?kem, m?žete nasadit n?kolik zp?sob?, jak jej zah?át – konkrétní metoda bude záviset na stupni podchlazení, do jaké míry je postižená osoba p?i v?domí, na povaze dalších zran?ní a na dostupnosti pot?ebných zdroj? i další zdravotní pomoci. Mírn? podchlazený jedinec bude lucidn? komunikovat p?i plném v?domí, z?ejm? si bude st?žovat na chlad a pravd?podobn? se bude “t?ást zimou”. Jestliže nemá žádné další zran?ní, m?žete takto mírn? podchlazenou osobu zah?át použitím r?zných pasivních i aktivních technik. Sundejte mu mokré oble?ení a nahra?te je suchým od?vem složeným z vnit?ní tepeln? izola?ní vrstvy a z vn?jšího v?truvzdorného potahu (pokryjte celé t?lo a pokud možno i hlavu). P?etrvávající t?as v tomto stavu poskytuje ú?inný oh?ev t?la. ?lov?ku, který by v tomto stavu dokázal provád?t fyzické cvi?ení, se taková ?innost doporu?uje, nebo? pohyb zrychluje tempto zah?átí. Fyzické cvi?ení sice po výstupu z chladného prost?edí zpo?átku na krátkou dobu ješt? mírn? urychlí pokles vnit?ní t?lesné teploty, ale to v p?ípad? mírného podchlazení nep?sobí žádné v?tší problémy. Podchlazenému pln? lucidnímu a dob?e spolupracujícímu jedinci lze podat teplý nápoj. Tím se t?lu dodá sice jen zanedbatelné množství tepla, ale pom?že to napravit nevyhnutelnou dehydrataci a poskytuje to pocit úlevy a bezpe?í. Lze použít v?tšinu nápoj?, ale ur?it? nepodávejte alkohol – ten totiž m?že ovlivnit stav v?domí a ur?it? zhorší dehydrataci a nepat?i?né rozší?ení cév. M?že pomoci i lehké jídlo, které zvýší kalorickou zásobu jedince postiženého podchlazením. Osoba postižená st?edn? silným podchlazením bude sice p?i v?domí, ale m?že být zmatená, apatická a nespolupracující, možná jí bude ?init potíže mluvit. St?edn? silné podchlazení již vyžaduje v?tší obez?etnost, protože toto postižení již m?že vést k srde?ní arytmii. Je-li to technicky možné, použijte k postupnému mírnému zah?ívání t?la vyh?ívané pokrývky, nucený proud teplého vzduchu a možnost vdechování oh?átého vlhkého vzduchu. St?edn? podchlazené osob? se fyzické cvi?ení nedoporu?uje. V takovém stavu je totiž ovlivn?na fyzická koordinace a cvi?ení by mohlo významn? zvýšit možnost dalšího poklesu t?lesné teploty. Kdyby k tomu skute?n? došlo, zvýšilo by se nebezpe?í fyziologického kolapsu, ke kterému n?kdy dojde p?i záchranné akci b?hem ponoru nebo krátce po výstupu na hladinu (takový stav se nazývá poponorový kolaps). V tomto p?ípad? je pot?eba zacházet s podchlazeným jedincem opatrn?, má ležet naznak ve zcela v klidovém stavu – to snižuje nebezpe?í zmín?ného kolapsu. Neustále jej sledujte a použijte co nejú?inn?jší možnosti oh?átí, které máte k dispozici. Pe?liv? izolujte postiženou osobu od zem? i od okolí, i když to na vás nevyžaduje. Pro st?edn? podchlazeného jedince je velmi vhodné uložit jej do vany s mírn? oh?átou vodou.
Budete jej ale muset fyzicky podporovat – jak p?i uložení do vany, tak i b?hem ponoru t?la. Voda musí být vlažná, ur?it? ne teplejší než 40°C, aby nenastal pocit pálení, který by se jinak ur?it? dostavil. Po pono?ení se m?že po chvíli teplota vody pomalu zvyšovat, ale nikdy by nem?la p?ekro?it 45°C. Není-li teplá voda k dispozici, dopl?ujte izola?ní oble?ení tepelnými chemickými sá?ky nebo elektrickými poduškami. Aby nedošlo k popáleninám, nikdy je nep?ikládajte p?ímo na k?ži. Osoba siln? podchlazená m?že být v bezv?domí, mít zpomalené dýchání i srde?ní tep, dokonce m?že vypadat jako mrtvá s nehmatným pulzem. Pe?liv? zkontrolujte p?íznaky života, tj. dýchání, pohyby a pulz v t?íslech nebo na krku na karotické tepn? (krkavici). Dýchání a pulz sledujte nejmén? minutu, abyste si byli zcela jisti p?ípadné zástavy dýchání ?i zástavy srdce, což by vyžadovalo kardiopulmonární resuscitaci. Existuje-li pulz nebo dýchání, není zapot?ebí externí masáže srdce (opakovaným stla?ováním hrudníku). Jestliže zjistíte dýchání nebo pohyby, znamená to, že srdce postiženého jedince pracuje, i když velmi pomalu. V takovém p?ípad? je velmi d?ležité v?novat dostatek ?asu zjišt?ní tzv. spontánního pulzu. U bezv?domé podchlazené osoby je hlavním cílem zajistit dostate?ný krevní tlak a dýchání, aby nedocházelo k další ztrat? tepla. Je-li dechová frekvence šest nebo mén? vdech?/výdech? za minutu, za?n?te s velmi mírným a pomalým záchranným dýcháním z úst do úst. Silné podchlazení vystavuje postiženého jedince nebezpe?í srde?ní zástavy. Proto je u t?chto osob naprosto nutné velmi šetrné zacházení – poloha naznak, pln? podporovaná, žádné fyzické cvi?ení – a žádné agresivní (a ?asto invazivní) oh?ívací techniky. Mimo?ádn? citlivé je v takových situacích srdce: velký chlad m?že vést k srde?ním arytmiím, ale také je m?že vyvolat i p?íliš agresivní oh?ívání. Ve v?tšin? p?ípad? silného podchlazení p?evažuje nutnost podpory základních životních funkcí nad okamžitými kroky sm?rem k oh?átí organismu. Nej?ast?jší p?í?inou smrti zp?sobené potopením se do studené vody je ztráta v?domí s nasledným utonutím. Jestliže utonutí p?edcházelo podchlazení, pak je úsp?ch resuscitace velmi nepravd?podobný. Neexistují- li p?íznaky života, za?n?te s kardiopulmonární resuscitací a u?i?te opat?ení pro záchranný p?evoz do nejbližšího zdravotního za?ízení. Úplné zah?átí siln? podchlazeného jedince je v terénních podmínkách prakticky nemožné. Ochra?te jej však p?ed další ztrátou tepla. Je-li nutná kardiopulmonární resuscitace, m?lo by se s ní pokra?ovat pokud možno až do p?íjezdu zdravotní záchranné pomoci. Existují p?ípady úsp?šné záchrany i po dlouhém poskytování kardiopulmonární resuscitace, ?áste?n? i proto, že podchlazení má i ur?itý ochranný ú?inek. Špatná prognóza se týká p?edevším dosp?lých osob, jajichž základné t?lesní teplota klesla pod 28°C, byly pod vodou déle než 50 minut, utrp?ly n?jaké život ohrožující zran?ní, nebo jsou vzdálené více než ?ty?i hodiny od možnosti poskytnutí kompletní zdravotní pé?e. I když se mohou postižené osoby jevit jako mrtvé (z d?vodu silného potla?ení mozkové a srde?ní ?innosti), je možné i v takových p?ípadech dosáhnout úplné záchrany bez jakýchkoliv neurologických následk? – je to sice neobvyklé, ale stává se to.
Co d?lat U podchlazeného ?lov?ka p?erušte kardiopulmonární resuscitaci pouze v p?ípad?, že: postižená osoba byla úsp?šn? resuscitována; záchranci jsou p?íliš unaveni a nemohou dále pokra?ovat; postižená osoba je naplno zah?áta a na ?ádn? poskytovanou kardiopulmonární resuscitaci v?bec nereaguje; na místo se dostaví zdravotn? vyškolená kvalifikovaná osoba, která po d?kladném vyšet?ení
prohlásí postiženého jedince za mrtvého. P?i nehod? ve studené vod? PROVE?TE následující: vyhodno?te ABC, tj. pr?chodnost dýchacích cest, dýchání a krevní ob?h postižené osoby; je-li zapot?ebí kardiopulmonární resuscitace, provád?jte ji až do p?íjezdu zdravotní záchranné služby; poskytn?te co nejvíce kyslíku; zjist?te p?í?inu potopení; podep?ete a znehybn?te krk (existuje- li podez?ení na zran?ní); zajist?te dopravu do zdravotního za?ízení; zabra?te další zrát? tepla; zah?ívejte, je-li to pot?eba. NED?L EJTE: neriskujte sv?j život pokusem o zachrán?ní; nep?erušujte bezd?vodn? kardiopulmonární resuscitaci
Prevence Prevence podchlazení vyžaduje p?ípravu. Potáp?? si musí být v?dom d?ležitosti používání ochranného oble?ení pro udržení svého t?lesného tepla a ?ízení ztráty tepla. V?tšina potáp??? nosí tepelnou ochranu do vod chladn?jších než 27°C. S podstatn? siln?jším tepelným stresem se musí po?ítat ve vod? chladn?jší než 24°C. Potáp??i by m?li mít k dispozici ?ádné ochranné oble?ení a nosit je vždy, kdykoliv se potáp?jí v chladn?jších nebo p?ímo ve studených vodách. Nedopus?te, aby vás chlad nepustil do vody. Musíte však být ?ádn? p?ipraveni a vybaveni.
Signály a p?íznaky podchlazení MÍR NÉ PODCHLAZENÍ (vnit?ní t?lesná teplota 32-35°C) zrychlený srde?ní pulz zhoršená pohybová koordinace nep?íjemný pocit chladu snížená schopnost soust?edit se t?esavka zav?enost do sebe/nepozornost k okolí snížená pohybová ?innost únava ST?EDN? SIL NÉ PODCHLAZENÍ (vnit?ní t?lesná teplota 28-32°C) zvýšený nedostatek svalové koordinace klopýtavá ch?ze nez?etelný mluvený projev
zmatenost ztráta pam?ti t?esavka se zpomaluje nebo ustává slabost ospalost halucinace SIL NÉ PODCHLAZENÍ (vnit?ní t?lesná teplota nižší než 28°C) neschopnost reagovat na p?íkazy zpomalený srde?ní pulz neschopnost ch?ze ztráta v?domí slabé dýchání žádná t?esavka rozší?ené zornice snížený tlak krve zjev p?ipomínající mrtvolu ztuhlost sval?
