Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava Dolní Rakousko. Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht Niederösterreich Südmähren

Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava – Dolní Rakousko Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht Niederösterreich – Südmähren

Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava – Dolní Rakousko Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht Niederösterreich - Südmähren

Zdravotní ústav Brno Ivan Koláčný Vladimír Marek Bohumil Pokorný

Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH Christian Czirkovits Ines Grabner Anton Hlava Asistence projektu / Projektassistenz Alexandra Mayerhofer

Brno / Wien, červen / Juni 2011

Upozornění: Ve dvojjazyčném provedení byla zachována charakteristika českých a rakouských příspěvků, což vedlo k částečné nehomogenitě jednotlivých kapitol.

Hinweis: Im Zuge der Übersetzungen wurden die Beiträge in tschechischer bzw. in deutscher Sprache in ihren Eigenheiten belassen, woraus sich teilweise Inhomogenitäten in den einzelnen Kapiteln ergeben.

Vorwort

Seit mehr als zehn Jahren werden im Rahmen von grenzüberschreitenden EU-Gemeinschaftsinitiativen grenzüberschreitende Projekte zwischen Südmähren und dem Weinviertel abgewickelt. In Niederösterreich leben knapp 1,6 Millionen Menschen, in Südmähren knapp 1,2 Millionen. Die steigende Lebenserwartung in beiden Regionen führt zu besonderen demographischen und epidemiologischen Herausforderungen, die besonders im Bereich der Gesundheitsversorgung nach neuen Konzepten verlangen. Das Projekt „Zdravi – Gesundheit – grenzüberschreitende integrierte Gesundheitsversorgung“ setzte erste Schritte im Bereich von Krankenhauskooperationen, in der Erfassung der Gesundheitssituation und im Rettungsdienst zwischen Niederösterreich und Südmähren. Durch diesen gemeinsam erstellten Gesundheitsbericht wurden erstmals ausgewählte die Gesundheit beeinflussende Kennzahlen im Bereich der Soziodemographie grenzüberschreitend betrachtet und der Gesundheitszustand, der Lebensstil und die Umweltbedingungen in den beiden benachbarten Regionen Südmähren und Niederösterreich erfasst. Damit wurde die einzigartige Möglichkeit geschaffen, Übereinstimmungen und Unterschiede im Gesundheitszustand der Bevölkerung auf beiden Seiten der Grenzen zu identifizieren. Zukünftig soll dadurch die Kooperation im Gesundheitswesen weiter gestärkt werden um der Bevölkerung den bestmöglichen Zugang zu Gesundheitsversorgung zu ermöglichen. Dafür wünschen wir viel Erfolg und alles Gute.

Dr. Erwin Pröll

Mag. Wolfgang Sobotka

Landeshauptmann

Landeshauptmann-Stv.

Předmluva

Váţené dámy, váţení pánové, touto zdravotní zprávou končí první kapitola spolupráce Jihomoravského kraje s Dolním Rakouskem. Na začátku byla vůle překonat hranice. Hranice jiţ bez ostnatých drátů, ale v hlavách občanů obou zemí. Překonat vzájemné předsudky, ale také právní bariery mezi oběma státy. Státy, které sdílely mnoho staletí společnou historii a společné kulturní a společenské tradice. Tyto bariery odrazovaly od spolupráce také na ploše zdravotnictví. My jsme je popsali a společně se je snaţíme i touto prací odstraňovat. Zdravotní zpráva je východiskem do následujících projektů konkrétní spolupráce. Popisuje, v čem jsme stran zdravotního stavu a podmínek stejní, podobní či odlišní. Přičemţ to lepší má být vzorem pro druhého partnera. Práce na projektu Gesundheit-Zdraví vytvořilo nejen tyto závěry, ale především společenství lidí na obou stranách hranice, kteří dnes jiţ umí sledovat společný cíl, navázali pracovní a mezilidské přátelské vztahy a poloţili tím základ, na kterém se bude v dalších letech dále stavět. Děkuji tím za Jihomoravský kraj všem účastníkům projektu a dolnorakouským přátelům za tuto práci a těším se z další spolupráce.

MUDr. Oldřich Ryšavý člen Rady Jihomoravského kraje s kompetencí v oblasti zdravotnictví a lázeňství

Obsah / Inhaltsverzeichnis 1

Úvod / Einleitung .................................................................................................................. 1

2

Sociodemografie / Soziodemografie ...................................................................................... 4 2.1 Struktura a vývoj populace / Bevölkerungsstruktur und Entwicklung .......................... 4 2.2 Celková fertilita / Gesamtfertilität ............................................................................. 6 2.3 Vzdělání / Bildung .................................................................................................... 8 2.4 Zaměstnanost podle sektorů / Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren ...................... 10 2.5 Nezaměstnanost / Arbeitslosigkeit.......................................................................... 12 2.6 Hrubé příjmy / Bruttoeinkommen ............................................................................ 14 2.7 Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu / Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf ............................................................ 16 2.8 Regionální hospodářská situace / Regionalwirtschaftliche Situation ......................... 19

3

Zdravotní stav / Gesundheitszustand .................................................................................. 21 3.1 Očekávaná délka ţivota / Lebenserwartung ............................................................. 21 3.2 Úmrtnost / Sterblichkeit .......................................................................................... 25 3.3 Kojenecká úmrtnost / Säuglingssterblichkeit ........................................................... 28 3.4 Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem / Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte ....................................................................... 31 3.5 Četnost alergií / Häufigkeit von Allergien ................................................................ 34 3.6 Prevalence diabetu / Prävalenz von Diabetes ........................................................... 38 3.7 Pobyty v nemocnici / Krankenhausaufenthalte ......................................................... 40 3.8 Výskyt rakoviny / Krebsinzidenz ............................................................................. 46 3.9 Infekční onemocnění s ohlašovací povinností / Meldepflichtige Infektionserkrankungen .................................................................. 50 3.10 Akutní onemocnění dýchacích cest a chřipková onemocnění / Akute Atemwegserkrankungen und grippeartige Erkrankungen .............................. 53 3.11 Pracovní úrazy a nemoci z povolání / Arbeitsunfälle und Berufskrankheiten ...................................................................... 56

4

Ţivotní styl a environmentální faktory / Lebensstil und Umwelteinflüsse .............................. 62 4.1 Prevalence nadváhy a obezity / Prävalenz von Übergewicht und Adipositas .............................................................. 62 4.2 Hypertenze / Bluthochdruck ................................................................................... 65 4.3 Spotřeba alkoholu / Alkoholkonsum ....................................................................... 68 4.4 Podíl aktivních kuřáků / Anteil aktiver Raucher ........................................................ 70 4.5 Počet zraněných a usmrcených osob v silničním provozu / Anzahl der Verletzten und Todesopfer im Straßenverkehr ........................................ 73 4.6 Zdravotní prevence / Gesundheitsvorsorge ............................................................. 76 4.7 Očkování / Impfschutz ............................................................................................ 80 4.8 Spotřeba elektrické energie obyvatelstva / Stromverbrauch der Bevölkerung............................................................................. 84 4.9 Podíl zelených a zastavěných ploch na území / Anteil der Grünflächen und bebauten Flächen.......................................................... 88 4.10 Kvalita vod ke koupání / Qualität der Badegewässer ................................................ 91 4.11 Veřejné vodovody a čištění odpadních vod / Öffentliche Wasserversorgung und Abwasserklärung ............................................... 97 4.12 Četnost překročení limitů u indikátorů kvality pitné vody / Häufigkeit der Grenzwertüberschreitung bei Indikatoren der Trinkwasserqualität ........................................................................................ 101

VII

4.13

4.14 4.15

Území s překročením limitů znečištění ovzduší pro polétavý prach frakce PM10 a podíl nadlimitně exponované populace / Gebiete mit Grenzwertüberschreitungen von Feinstaub PM 10 sowie Anteil der exponierten Population ................................................................ 107 Zátěţ z expozice hlukem / Belastung durch Lärmexposition .................................. 114 Hygiena bydlení / Wohnhygiene ............................................................................ 119

5

Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung .......................................................................... 123 5.1 Počet lékařů a nemocničních lůţek na 10.000 obyvatel / Ärzte und Krankenhausbetten pro 10.000 Einwohner ............................................ 123 5.2 Lůţka v domovech důchodců na 100.000 obyvatel (JMK) resp. 1.000 obyvatel (Dolní Rakousko) / Betten in Pflegeheimen pro 100.000 Einwohner (Südmähren) bzw. 1.000 Einwohner (NÖ) ................................................................................... 125 5.3 Paliativní a hospicová péče / Palliativ- und Hospizversorgung ............................... 127 5.4 Velké lékařské přístroje / Medizinische Großgeräte ............................................... 130

6

Seznam pramenů / Quellenverzeichnis .............................................................................. 134

Příloha / Anhang ........................................................................................................................ 137

VIII

Seznam tabulek / Tabellenverzeichnis Tabulka / Tabelle 2.6.1:

Průměrná hrubá mzda v JMK (absolutní hodnoty) / Durchschnittlicher Bruttolohn in Südmähren (absolute Werte) .............. 14

Tabulka / Tabelle 2.6.2:

Medián hrubého ročního příjmu výdělečně činných obyvatel Dolního Rakouska v zaměstnaneckém poměru v období 2004 aţ 2008 / Medianbetrag des Bruttojahreseinkommens der unselbstständig erwerbstätigen niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum 2004 bis 2008 .................................................................................... 15


Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu v ČR a JMK v eurech / Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Tschechien und in Südmähren in Euro ................................................................... 16


Průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu v Dolním Rakousku a Rakousku celkově v letech 2004 aţ 2008 (údaje v eurech) / Durchschnittlich verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Niederösterreich und in Österreich insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro) ........................................................ 17


Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004 – 2008 (údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner in Südmähren und Tschechien insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro) ............................................................................... 19


Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004 – 2007 (údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004 bis 2007 (Angaben in Euro) ................................... 20


Hrubý regionální produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004-2007 podle standardů kupní síly (základ EU-27, údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004-2007 nach Kaufkraftstandards (Basis EU-27, Angaben in Euro) ........................................................... 20


Počet ambulantních vyšetření v JMK v přepočtu na 100 obyvatel v letech 2004 – 2008 / Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner/innen in den Jahren 2004–2008 .................................. 32


Podíl dolnorakouských obyvatel, kteří alespoň jedenkrát v průběhu posledních 12 měsíců vyhledali lékařku či lékaře, v letech 2006/2007 podle specializace / Anteile der niederösterreichischen Bevölkerung, die zumindest einmal innerhalb der letzten 12 Monate eine Ärztin / einen Arzt aufgesucht haben, im Jahr 2006/2007 nach Fachrichtungen ................ 33

IX


Hospitalizace ţenské a muţské populace v JMK v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech / Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen Bevölkerung in Südmähren im Zeitraum 2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen ....................................... 41


Hospitalizace ţenské a muţské populace Dolního Rakouska v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech / Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum 2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen ....................................... 43


Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel JMK na 100.000 obyvatel v období mezi léty 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi léty 2004 aţ 2008 / Anteil ausgewählter meldepflichtiger Infektionskrankheiten bei der südmährischen Bevölkerung pro 100.000 Einwohner/innen in den Jahren 2004 bis 2008 und als Jahresdurchschnitt 2004 bis 2008 ........................................... 51


Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel Dolního Rakouska na 100.000 obyvatel v období mezi lety 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Rate ausgewählter anzeigepflichtiger Infektionserkrankungen in der niederösterreichischen Bevölkerung pro 100.000 Einwohner/innen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 und im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 ................... 52

Tabulka / Tabelle 3.11.1: Počet pracovních úrazů v JMK v letech 2004–2008 u muţů a ţen včetně úrazů smrtelných. Úrazová četnost – přepočtený celkový počet úrazů v JMK na 100 pojištěnců / Anzahl der Arbeitsunfälle in Südmähren 2004 bis 2008 bei Männern und Frauen, samt Todesunfällen. Unfallhäufigkeit – umgerechnete Gesamtzahl der Unfälle in Südmähren pro 100 Versicherungsnehmer ................................................................... 57 Tabulka / Tabelle 3.11.2: Počet nemocí z povolání v JMK v letech 2004–2008 / Anzahl der Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008................. 57 Tabulka / Tabelle 3.11.3: Nemoci z povolání v JMK v letech 2004–2008 podle kapitol Seznamu nemocí z povolání / Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008 nach Kapiteln im Verzeichnis der Berufskrankheiten .................................................. 57

X

Tabulka / Tabelle 3.11.4: Počet a mnoţství uznaných pracovních úrazů v uţším smyslu (bez nehod cestou) u dolnorakouských výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 podle pohlaví / Anzahl und Rate von anerkannten Arbeitsunfällen im engeren Sinn (ohne Wegunfälle) von über die AUVA versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 nach Geschlecht ..................................... 59 Tabulka / Tabelle 3.11.5: Druh nejčastějšího uznaného onemocnění z povolání stejně jako počet a mnoţství uznaného onemocnění z povolání celkem a onemocnění z povolání s následkem smrti dolnorakouských výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 / Art der häufigsten anerkannten Berufskrankheiten sowie Anzahl und Rate anerkannter Berufskrankheiten insgesamt und Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang bei über die AUVA versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 ................................... 60 Tabulka / Tabelle 4.2.1:

Hypertenze – dospělí JMK / Hypertonie – Erwachsene Südmähren ................................................... 66


Juvenilní hypertenze – JMK / Juvenile Hypertonie - Südmähren ........................................................ 66


Spotřeba alkoholu v litrech čistého lihu / osobu / Alkoholkonsum in Litern reinen Alkohols / Person ............................... 69


Procento kuřáků a jejich věkové rozloţení / Prozentzahl der Raucher und deren Altersstruktur ............................... 71


Počty dopravních nehod a osob při nich zraněných a usmrcených v ČR a JMK / Anzahl der Verkehrsunfälle und der dabei Verletzten und getöteten in CZ und JMK ............................................................... 73


Počet a míra závaţnosti poranění osob účastných při silničních dopravních nehodách na území Dolního Rakouska v období 2004 – 2008 / Anzahl und Verletzungsgrad der an Straßenverkehrsunfällen auf niederösterreichischem Gebiet beteiligten Personen im Zeitraum 2004 bis 2008 ...................................................................... 74


Povinné preventivní prohlídky / Verpflichtende Vorsorgeuntersuchungen ............................................. 77


Povinná očkování dle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. / Verpflichtende Impfungen lt. Verordnung Nr. 537/2006 Slg. ............... 81


Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Säuglinge entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 ......................................................... 82

XI


Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Kleinkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 ......................................................... 82


Všeobecný očkovací plán pro děti školou povinné dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Schulkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 ......................................................... 82


Všeobecný očkovací kalendář pro dospělé (při ukončené základní imunizaci) dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Erwachsene (bei abgeschlossener Grundimmunisierung) entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 .................................................................................... 83


Spotřeba elektrické energie v Jihomoravském kraji v GWh, její rozdělení podle sektorů a průměrná spotřeba na osobu v JMK v kWh v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Stromverbrauch in Südmähren in GWh, Einteilung nach Sektoren und durchschnittlicher Verbrauch pro Kopf in Südmähren in kWh 2004-2008 ............................................................ 84


Koncová energetická spotřeba elektrické energie v Rakousku a koncová spotřeba v rozdělení podle sektorů (v GWh) a průměrná spotřeba na osobu v Dolním Rakousku (v kWh) v letech 2004 aţ 2008 / Energetischer Endverbrauch elektrischer Energie in Österreich insgesamt und nach Sektoren sowie Endverbrauch (in GWh) und durchschnittlicher Pro-Kopf-Verbrauch in Niederösterreich (in KWh) in den Jahren 2004 bis 2008 ........................ 86


Plocha JMK a podíly dle drulue ploch v letech 2004-2008 v % (v územní struktuře platné k 1.1.2007) / Fläche Südmährens und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004-2008 in Prozent (gemäß Flächenaufteilung zum 1.1.2007) .................................................................................... 88


Plocha Dolního Rakouska celkem a podíly dle druhů ploch v letech 2004 (hodnoty z počátku roku 2005) a 2008 (hodnoty z počátku roku 2009) / Fläche Niederösterreichs insgesamt und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004 (Jahresanfangswerte 2005) und 2008 (Jahresanfangswerte 2009) .................................................................. 89

Tabulka / Tabelle 4.10.1: Kvalita koupacích vod v Jihomoravském kraji vyšetřovaných podle vyhlášky 168/2006 Sb. v období mezi lety 2004 aţ 2008, vyjádřená jako počet koupacích dnů / Qualität der gemäß der Verordnung 168/2006 Slg. in den Jahren 2004 bis 2008 untersuchten Badegewässer in Südmähren, dargestellt als Anzahl von Badetagen ............................ 94

XII


Kvalita EU-vod ke koupání v oblasti Dolního Rakouska hodnocená podle směrnice EU 76/160/EHS v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Qualität der EU-Badegewässer in Niederösterreich entsprechend der EU-Richtlinie 76/160/EWG in den Jahren 2004 bis 2008 ................ 95

Tabulka / Tabelle 4.11.1: Podíl obyvatel ţijících v obydlích s komplexní starostlivostí o pitnou a odpadní vodu v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Anteil der Bevölkerung in Gebäuden mit Trinkwasserversorgung und Abwasserbehandlung von 2004 bis 2008 ...................................... 98 Tabulka / Tabelle 4.11.2: Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a obecní čistírny odpadních vod / Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Wasserversorgung sowie Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Kanalisation und kommunale Kläranlagen ...................................................................... 99 Tabulka / Tabelle 4.12.1: Počty vyšetřených vzorků pitných vod z vodovodů podléhajících „Safety planu“ v Jihomoravském kraji / Anzahl der untersuchten Trinkwasserproben aus dem „Safety Plan“ unterliegenden Wasserleitungen in Südmähren .............. 102 Tabulka / Tabelle 4.12.2: Počty nevyhovujících vzorků v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění. / Anzahl der nicht entsprechenden Proben in einzelnen Typen gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung .................................................................. 102 Tabulka / Tabelle 4.12.3:

Počty nevyhovujících ukazatelů v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren in einzelnen Typen gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung .................................................................. 103

Tabulka / Tabelle 4.12.4: Celkové hodnocení kvality pitných vod dozorovaných podle ustanovení Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění / Gesamtbewertung der Qualität von überwachten Trinkwässern gemäß Bestimmungen der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung ........................................... 103 Tabulka / Tabelle 4.12.5: Počet zařízení pro dodávku vody (WVA), jakoţ i počet a důvod pro udělení časově omezené výjimky (ANG), podle Spolkové sbírky zákonů (BGBI) II 2001/304 v důsledku chemických překročení limitů / Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA) sowie Anzahl und Grund für befristete Ausnahmegenehmigungen (ANG) gemäß BGBl II 2001/304 aufgrund chemischer Grenzwertüberschreitungen .............................................................. 105

XIII

Tabulka / Tabelle 4.12.6: Počet zařízení pro dodávku vody, které zásobují více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je odebíráno více neţ 1.000 m3 vody za den, podíl zásobovaných obyvatel a počet WVA, u kterých bylo zjištěno překročení limitů mikrobiologických parametrů / Anzahl der Wasserversorgungsanlagen, die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als 1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Anteil der versorgten Bevölkerung und Anzahl der WVA, bei denen eine Grenzwertüberschreitung mikrobiologischer Parameter festgestellt wurde.............................................................................. 105 Tabulka / Tabelle 4.13.1: Počet dnů s překročením 24hodinového limitu v roce na imisních stanicích JMK / Anzahl von Tagen mit Überschreitung des 24-Stunden-Grenzwertsan den Imissions-Messstationen in Südmähren .................................................................................... 109 Tabulka / Tabelle 4.13.2: Podíl plochy kraje na níţ je překročena limitní hodnota 50 µg/m3 pro 35. nejvyšší denní imisní koncentraci v daném roce / Anteil der Fläche Südmährens, auf welcher der Grenzwert 50 µg/m3 für die höchste Tages-Immissionskonzentration zum 36. Mal im jeweiligen Jahr überschritten wurde .......................... 110 Tabulka / Tabelle 4.13.3: Počet dnů s překročením limitu 24hodinového průměru PM10 / Anzahl der Tage mit Überschreitungen des 24-Stunden Mittelwertes bei PM10 ........................................................................ 112 Tabulka / Tabelle 4.14.1: Počty osob exponovaných v obou zemích dálničním hlukem / Anzahl der von Autobahnlärm betroffenen Einwohner in beiden Ländern ............................................................................. 118 Tabulka / Tabelle 4.14.2: Počty osob exponovaných dopravním hlukem v obou aglomeracích Vídeň, Brno / Anzahl der von Verkehrslärm betroffenen Einwohner in den Ballungsgebieten Wien und Brünn ...................................................... 118 Tabulka / Tabelle 4.15.1: Počet a podíl bytů a obyvatel v jednotlivých kategoriích dle zařízení bytu v roce 2001 v Dolním Rakousku / Anzahl und Anteil der Wohnungen und Bewohner nach Ausstattungskategorien im Jahr 2001 in Niederösterreich .................. 121 Tabulka / Tabelle 4.15.2: Údaje o úrovni bydlení ze sčítání domů, bytů a osob v roce 2001 v Jihomoravském kraji a Dolním Rakousku / Angaben über das Wohnniveau aus der Haus-, Wohnungs- u. Personenzählung in Südmähren und Niederösterreich ........................ 122 Tabulka / Tabelle 5.2.1:

Počet lůţek v zařízeních sociální péče / 100.000 obyvatel v JMK / Anzahl der Betten in Einrichtungen des Sozialwesens pro 100.000 Einwohner in Südmähren ..................................................... 125

XIV


Hospicová péče v JMK / Hospizpflege in Südmähren ............................................................... 127

Tabulka / Tabelle 5.3.2

Paliativní medicína a léčba bolesti v JMK / Palliativmedizin und Schmerztherapie in Südmähren .......................... 128


Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v JMK v letech 2004 – 2008 / Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 ............................................................. 131


Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v Dolním Rakousku v letech 2004 – 2008 / Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 ................................... 132


Počet obyvatel na kaţdé velké lékařsko-technické zařízení v Jihomoravském kraji (JMK) a Dolním Rakousku (NÖ) v letech 2004 – 2008 / Anzahl der Einwohner pro medizinisch-technischem Großgerät in Südmähren (JMK) und Niederösterreich (NÖ) in den Jahren 2004 bis 2008 .................................................................................. 133

XV

Seznam vyobrazení / Abbildungsverzeichnis Obrázek / Abbildung 2.1.1:

Struktura obyvatelstva – muţi a ţeny podle širších věkových skupin v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Bevölkerungsanteile von Männern und Frauen nach breiten Altersgruppen in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008 .................................................................................... 5

Obrázek / Abbildung 2.2.1:

Celková fertilita v JMK a Dolním Rakousku v letech 2004 – 2008 / Gesamtfertilität in Südmähren und Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 ............................................................ 7


Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Höchste abgeschlossene Bildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008.......................................................... 9


Zaměstnanost podle sektorů v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008........................................................ 11


Nezaměstnanost osob ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku podle pohlaví v období 2004–2008 / Arbeitslosenrate von Personen in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und Niederösterreich nach Geschlecht im Zeitraum 2004 bis 2008 ............................................................ 13


Disponibilní roční příjem domácnosti na osobu na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ 2008 se zřetelem na úroveň spotřební kupní síly / Verfügbares Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 unter Berücksichtigung konsumbasierter Kaufkraftstandards ........................................................................ 18


Očekávaná délka ţivota při narození ţen a muţů na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ 2008 / Lebenserwartung bei Geburt von Frauen und Männern in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 ............................................................................... 23


Nejčastější příčiny úmrtí muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008 (standardizováno podle věku, na 100.000 obyvatel obou pohlaví) / Häufigste Todesursachen von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen)............................................................. 27

XVI


Kojenecká úmrtnost na 1.000 ţivých narozených kojenců na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2008 / Säuglingssterblichkeit pro 1.000 Lebendgeborenen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2008 ............................................................................... 30


Počet nemocných s vybranými alergickými onemocněními v JMK v letech 2004 – 2008 v přepočtu na 100.000 obyvatel / Zahl der Erkrankten mit ausgewählten allergischen Erkrankungen in Südmähren in den Jahren 2004 – 2008 pro 100.000 Einwohner/innen ....................................................... 35


Vybraná alergická onemocnění v roce 2008 podle věku nemocných v přepočtu na 100.000 obyvatel / Ausgewählte allergische Erkrankungen im Jahre 2008 nach Lebensalter der Erkrankten pro 100.000 Einwohner/innen ............................................................. 35


Procentuelní podíl dětí na prvním stupni s výskytem atopických onemocnění v Dolním Rakousku v roce 2008 (údaje rodičů při celoţivotní prevalenci vlastních dětí) / Prozentueller Anteil der Kinder in der ersten Schulstufe mit atopischen Krankheiten in Niederösterreich 2008 (Angaben der Eltern zur Lebenszeitprävalenz der eigenen Kinder) ....................................................................... 37


Nejčastější důvody pobytu v nemocnici u ţen a muţů z JMK a Dolního Rakouska v časovém období 2004 aţ 2008 podle kapitoly ICD-10 (věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) / Häufigste Gründe für einen Krankenhausaufenthalt von Frauen und Männern aus Südmähren und Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 nach ICD-10-Kapitel (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) ...................... 44


Výskyt rakoviny muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2007 (věkem standardizováno, na 100.000 obyvatel, MKN-10 C00-C97, vyjma C44) / Krebsinzidenz von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2007 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen, ICD-10 C00-C97, exkl. C44) ......................................................... 48

XVII


Výskyt vybraných rakovinových onemocnění u muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v ročním průměru časového období 2004 aţ 2007 (věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) / Inzidenz ausgewählter Krebserkrankungen von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2007 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) ...................... 49

Obrázek / Abbildung 3.10.1: Srovnání sezónního průběhu akutních respiračních onemocnění v letech 2005 – 2009 v JMK / Saisonaler Verlauf akuter Atemwegserkrankungen in den Jahren 2005 – 2009 in Südmähren ....................................... 54 Obrázek / Abbildung 3.10.2: Srovnání sezónního průběhu chřipkových onemocnění v letech 2005–2009 v JMK (ILI, na 100.000 obyvatel) / Saisonaler Verlauf grippeartiger Erkrankungen in den Jahren 2005 – 2009 in Südmähren (ILI, pro 100.000 Einwohner/innen) ................................................ 54 Obrázek / Abbildung 4.1.1:

Prevalence nadváhy v JMK na 100.000 reg. pac. / Prävalenz von Übergewicht in Südmähren pro 100.000 reg. Patienten .................................................................. 63


Podíl muţských a ţenských obyvatel Dolního Rakouska podle skupin BMI 2006/2007 / Anteil der niederösterreichischen Männer und Frauen nach BMI-Gruppen 2006/2007 ...................................................... 64


Denní spotřeba cigaret u muţů a ţen v Dolním Rakousku 2006/2007 / Täglicher Zigarettenkonsum von Männern und Frauen in Niederösterreich 2006/2007 ...................................................... 71

Obrázek / Abbildung 4.10.1: Vody vhodné ke koupání v Dolním Rakousku a na jiţní Moravě / Badegewässer in Niederösterreich und Südmähren ......................... 91 Obrázek / Abbildung 5.1.1:

Počet lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel celkem na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008 / Anzahl der Ärztinnen und Ärzte insgesamt pro 10.000 Einwohner/innen in Südmähren und Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2008 ............................................................ 124

XVIII

Seznam pouţitých zkratek AIDS

syndrom akutní imunodeficience

ARI AT

akutní respirační onemocnění/Acute respiratory infection Spolková republika Rakousko

BMI ČDDD

index tělesné hmotnosti/body mass index čistý disponibilní důchod domácnosti

COR ČOV

koronární jednotka čistírna odpadních vod

ČR (CZ) ČSÚ

Česká republika Český statistický úřad

ČHMÚ CT

Český hydrometeorologický ústav počítačový tomograf

dB ENHIS

decibel Environmentální a zdravotní informační systém

EPIDAT EU

Program k zajištění povinného hlášení, evidence a analýzy infekčních nemocí v ČR Evropská unie

GWh H1N1

gigawatthodina virus chřipky (typ)

HDP HIS

hrubý domácí produkt dotazovací šetření o zdravotním stavu

HIV HRP

virus lidské imunodeficience/Human immunodeficiency virus hrubý regionální produkt

ILI JMK

chřipkové onemocnění/Influenza like illness Jihomoravský kraj

kWh Laq

kilowatthodina ekvivalentní hladina hluku

LDEN (TOT) LN (TOT)

počty obyvatel exponovaných celodennímu hluku počty obyvatel exponovaných nočnímu hluku

MKN/ICD MŢP ČR

Mezinárodní klasifikace nemocí/International Classification of Diseases Ministerstvo ţivotního prostředí ČR

NMR NÖ

nukleární magnetická rezonance Dolní Rakousko

NP NV

nemoc z povolání nařízení vlády

OZKO PET

oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pozitronový emisní tomograf

PM PM10

polétavý prach polétavé prachové částice o velikosti do 10 µm

RTG SZD

rentgenový přístroj státní zdravotní dozor

SZÚ TBC

Státní zdravotní ústav tuberkulóza

TJ TWh

terajoul terawatthodina

ÚZIS VN

Ústav zdravotnických informací a statistiky vodní nádrţ

WC WHO

splachovací záchod Světová zdravotnická organizace/World Health Organization

XIX

Abkürzungsverzeichnis Aids

erworbenes Immundefektsyndrom

ARI ANG

akute Atemwegserkrankung (Acute Respiratory Illness) Ausnahmegenehmigung

ASVG AUVA

Allgemeines Sozialversicherungsgesetz Allgemeine Unfallversicherung

AT BGBl

Österreich Bundesgesetzblatt

BIP BMG

Bruttoinlandsprodukt Bundesministerium für Gesundheit

BMI BRP

Body-Mass-Index Bruttoregionalprodukt

bzw. ca.

beziehungsweise circa

COR CT

coronarangiographische Arbeitsplätze (Herzkatheterarbeitsplätze) Computertomographiegeräte

CZ dB

Tschechien Dezibel

d. h. ECT

das heißt Emissions-Computer-Tomographiegeräte

EG etc.

Europäische Gemeinschaft et cetera

EU EWG

Europäische Union Europäische Wirtschaftsgemeinschaft

FSME GFR

Frühsommer-Meningo-Enzephalitis Gesamtfertilitätsrate

GÖ FP GÖG

Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungsgesellschaft mbH Gesundheit Österreich GmbH

GWh H1N1

Gigawattstunde Influenza-A-Virus H1N1

HBSC HIV

Health Behaviour in School-aged Children Humanes Immundefizienz-Virus

ICD

International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems

ISCED ILI

International Standard Classification of Education grippeartige Erkrankung (Influenza Like Illness)

ILO ISAAC

International Labour Organization International Study of Asthma and Allergies in childhood

JMK kWh

Südmähren Kilowattstunde

LFK LFS

Labour-Force-Konzept European Union Labour Force Survey

MR NACE

Magnetresonanz-Tomographiegeräte Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté euro-

NÖ

péenne Niederösterreich

NUTS ÖBIG

Nomenclature des unités territoriales statistiques Österreichisches Bundesinstitut für Gesundheitswesen

XX

ÖSG OZKO

Österreichischer Strukturplan Gesundheit Gebiete mit verschlechterter Luftgüte

PET PM10

Positronen-Emissions-Tomographiegeräte Feinstaub

STR TBC

Strahlentherapie Tuberkulose

u.v.m. vgl.

und viele(s) mehr vergleiche

WHO WVA

World Health Organisation Wasserversorgungsanlage

z. B.

zum Beispiel

XXI

1 Úvod / Einleitung

1

Jednou z nejdůleţitějších lidských hodnot je pro kaţdého jeho ţivot proţitý ve zdraví. Zdraví je pro většinu lidí významnou individuální hodnotou. Lze ovšem připustit, ţe mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje, ať uţ z nevědomosti nebo pohodlnosti a význam zdraví pochopí, aţ kdyţ onemocní. Je proto důleţité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, kdyţ jsou ještě zdrávi, aby si zdraví váţili a naučili se je účinně chránit. Významnou poloţkou „ZHORŠOVÁNÍ ZDRAVÍ“ jak individuálního, tak i populačního, jsou moderní „civilizační choroby“. Jejich souvislost se způsobem individuálního ţivota jednotlivce je zcela zřejmá. Je nesporné, ţe ţivotní styl a podmínky ţivotního prostředí silně ovlivňují zdraví obyvatel. Jakkoliv významná můţe být pro ţivot jedince individuální genetická náchylnost k některému onemocnění, společné příčiny pozorovaného zdravotního stavu, které mohou ovlivnit celé populace, leţí převáţně v oblasti socioekonomické a environmentální. Tyto determinanty zdravotního stavu totiţ nastupují mnohem rychleji neţ pomalé tempo genetických změn, neboť reflektují změny ve způsobu ţivota, jimţ je populace vystavena. Jde nám zejména o identifikaci pokračujícího vzrůstu zejména chronických neinfekčních onemocnění, jejichţ manifestování je příčinou a zásluhou moderního, stresem nabitého ţivota jednotlivce. V řadě případů (po zákonitém stabilním poklesu obecně dobře léčitelných infekčních nemocí), je jejich etiologie málo zřejmá a vliv příslušné determinanty nemusí být jednoznačně identifikovatelný. Systematický růst jejich vlivu na celkové zdraví/nemocnost populace je, v průmyslových zemích zejména, určujícím faktorem zpomalování růstu průměrného věku doţití příslušné populace. Obě země jsou historicky úzce spolu spjaty mnohasetletým společným vývojem, který se nutně podepsal na celé řadě stejně zaţívaných historických dějů formujících odezvu jejich obyvatelstva na tyto společné historické události. Je tedy zřejmé, ţe identifikace a popis základních determinant ovlivňujících zdraví obyvatel můţe na obou stranách česko-rakouské hranice vycházet z jednoho společného rámce a při následném srovnání a posouzení skutečného stavu, jímţ se tyto podmínky projevují na zdraví jimi ovlivňované populace, budeme moci identifikovat případné shody či rozdíly. Jiţ od vstupu České Republiky do EU probíhá v rámci iniciativ Evropského společenství realizace různých přeshraničních projektů spolupráce mezi jiţní Moravou a spolkovou zemí Dolní Rakousko. Mezi jinými je to i projekt rakousko-české spolupráce M00076 Zdraví-Gesundheit, přeshraniční integrovaná zdravotní péče Jiţní Morava - Dolní Rakousko. Jednou ze tří částí komplexně řešeného projektu „Zdraví-Gesundheit“ je vypracování dvojjazyčné Přeshraniční zdravotní zprávy – Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht, v níţ jsme se pokusili kvantifikovat významné zdraví ovlivňující determinanty v oblastech sociodemografie, zdravotní stav, ţivotní styl a environmentální podmínky ve dvou sousedních regionech jiţní Morava a Dolní Rakousko. Na této části projektu Zdraví-Gesundheit spolupracovali odborníci z obou v projektu zúčastněných zemí. Dr. Bohumil Pokorný, CSc., Dr. Vladimír Marek, Dr. Ivan Koláčný ze Zdravotního ústavu Brno a DI Ines Grabner, Mgr. Christian Czirkovicz a DI Anton Hlava ze společnosti Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH se sídlem ve Vídni.

1 Autor: Zdravotní ústav Brno

Úvod / Einleitung

1

V tomto projektu se nám naskytla vynikající moţnost posoudit shody a případné rozdíly mezi populacemi, jejich zdravotním stavem a význačnými determinantami, jeţ ho mohou ovlivnit v obou příhraničních oblastech. Základní metodikou je porovnání vybraného souboru determinant z oblasti sociodemografických ukazatelů, zdravotního stavu, ţivotního stylu a environmentálních ukazatelů v obou partnerských oblastech. Zu den wichtigsten Werten jedes Menschen zählt ein in Gesundheit verbrachtes Leben. Die Gesundheit stellt für die meisten Menschen einen bedeutenden individuellen Wert dar. Viele unterschätzen jedoch den Wert der Gesundheit, sei es aus Unwissenheit oder aus Bequemlichkeit, und erkennen die Bedeutung der Gesundheit erst dann, wenn sie krank werden. Deshalb ist es wichtig, den Bürgern dabei zu helfen, sich des Wertes ihrer Gesundheit bewusst zu werden, wenn sie noch gesund sind, damit sie die Gesundheit schätzen und lernen, sie wirksam zu schützen. Einen bedeutenden Anteil an der „VERSCHLECHTERUNG DER GESUNDHEIT“, sowohl der individuellen als auch der Bevölkerungsgesundheit, haben moderne „Zivilisationskrankheiten“. Der Zusammenhang mit dem Lebensstil des Einzelnen ist dabei klar ersichtlich. Es ist unumstritten, dass die Lebensweise und die Umweltbedingungen einen starken Einfluss auf die Gesundheit der Bevölkerung haben. Die individuelle genetische Neigung zu einer Krankheit mag zwar für das Leben des Einzelnen von großer Bedeutung sein, aber die gemeinsamen Ursachen des beobachteten Gesundheitszustandes, die ganze Populationen beeinflussen können, liegen überwiegend im sozioökonomischen Bereich und in der Umwelt. Diese Determinanten des Gesundheitszustandes kommen nämlich viel schneller zum Vorschein als die langsamen genetischen Veränderungen, denn sie widerspiegeln die Veränderungen in der Lebensweise der Bevölkerung. Es geht uns vor allem um die Identifizierung der ständig zunehmenden nichtinfektiösen chronischen Krankheiten, die als Folge des modernen stressigen Lebensstils des Einzelnen auftreten. In vielen Fällen (nach einer nachvollziehbaren kontinuierlichen Senkung der allgemein gut heilbaren infektiösen Krankheiten) ist die Ätiologie dieser Krankheiten wenig klar und der Einfluss der jeweiligen Determinanten nicht eindeutig identifizierbar. Ihr kontinuierlich zunehmender Einfluss auf den allgemeinen Gesundheits- bzw. Krankheitszustand der Bevölkerung bildet besonders in Industrieländern den maßgeblichen Faktor für den langsamer werdenden Anstieg des durchschnittlichen Lebensalters der jeweiligen Bevölkerung. Beide Länder sind durch eine jahrhundertelange gemeinsame Entwicklung eng verbunden; die historischen Ereignisse hinterließen bei der Bevölkerung der beiden Länder die gleichen Spuren. Es liegt also auf der Hand, dass man bei der Identifizierung und Beschreibung der die Gesundheit der Bevölkerung beeinflussenden Hauptdeterminanten auf beiden Seiten der österreichischtschechischen Grenze von einem gemeinsamen Rahmen ausgehen kann. Der Vergleich und die Beurteilung des gesundheitlichen Ist-Zustandes der Bevölkerung können eventuelle Übereinstimmungen und Unterschiede aufzeigen. Seit dem EU-Beitritt Tschechiens laufen im Rahmen von Initiativen der Europäischen Gemeinschaft diverse grenzüberschreitende Projekte der Zusammenarbeit zwischen Südmähren und Niederösterreich. Darunter auch das Projekt der österreichisch-tschechischen Zusammenarbeit M00076 ZdravíGesundheit, die grenzüberschreitende integrierte Gesundheitsversorgung Südmähren – Niederösterreich. Einer von drei Teilen des komplexen Projektes „Zdraví-Gesundheit“ ist die Erstellung eines zweisprachigen grenzüberschreitenden Gesundheitsberichts, in dem bedeutende, die Gesundheit beeinflussende Determinanten der Soziodemografie quantifiziert und der Gesundheitszustand, der

2

Lebensstil und die Umweltbedingungen in den beiden benachbarten Regionen Südmähren und Niederösterreich abgebildet werden sollen. An diesem Teil des Projektes Zdraví-Gesundheit arbeiteten Experten aus beiden beteiligten Ländern zusammen, Dr. Bohumil Pokorný, CSc., Dr. Vladimír Marek und Dr. Ivan Koláčný vom Gesundheitsinstitut in Brno (Zdravotní ústav Brno) und DI Ines Grabner, Mag. Christian Czirkovits und DI Anton Hlava von der Gesundheit Österreich Forschungs- und Planungs GmbH mit Sitz in Wien. Dieses Projekt bietet die einzigartige Möglichkeit, die Übereinstimmungen und eventuelle Unterschiede im Gesundheitszustand und in den wichtigen gesundheitlichen Determinanten der Bevölkerung auf beiden Seiten der Grenze zu beurteilen. Als grundlegende Methodik dient dabei der Vergleich einer ausgewählten Gruppe von Determinanten aus dem Bereich der soziodemografischen Kennziffern, des Gesundheitszustandes, des Lebensstils und der Umweltkennziffern sowie der Gesundheitsversorgung in den beiden Partnerregionen. Die Beiträge zu den jeweiligen Determinanten sind einheitlich strukturiert: Nach einer kurzen Einleitung zur Bedeutung der Determinante folgen Informationen zur jeweiligen Situation in Südmähren und in Niederösterreich. Den Abschluss jedes Beitrages bildet ein Vergleich zwischen den beiden Regionen, sofern die zur Verfügung stehenden Datenquellen dies erlauben.

Úvod / Einleitung

3

2 Sociodemografie / Soziodemografie 2.1 Struktura a vývoj populace / Bevölkerungsstruktur und Entwicklung Věková struktura a vývoj populace můţe poskytovat důleţité informace, mimo jiné i zákonodárcům v oblasti politiky zdraví, protoţe celá řada onemocnění se běţně vyskytuje aţ v pozdějším věku. Stárnutí společnosti není jen výzvou pro organizaci systému zdravotnictví, ale i pro další oblasti, jako je sociální a vzdělávací politika nebo politika trhu práce. Altersstruktur und Entwicklung einer Bevölkerung stellen wichtige Informationen unter anderem für gesundheitspolitische Entscheidungsträger dar, da eine Vielzahl von Erkrankungen vermehrt in fortgeschrittenem Alter auftritt. Eine alternde Gesellschaft ist aber nicht nur eine Herausforderung für die Organisation des Gesundheitssystems, sondern auch für andere Bereiche wie z. B. Sozial-, Bildungs- oder Arbeitsmarktpolitik. JMK / Südmähren Počet obyvatel JMK v období 2004-2008 narostl z 1.128.098 na 1.147.146 osob, coţ činí 1,6%. Muţů přibylo z 547.386 na 559.211, tj. o 2,2 %, ţen z 580.712 na 587.935, tj. o 1,2 %. Tyto změny nelze povaţovat za výrazně významné. Počet dětí poklesl, produktivní kategorie obyvatel se početně změnily minimálně, vysoký nárůst lze pozorovat v seniorské kategorii. V obou mladších kategoriích je zastoupeno více muţů, v obou starších je více ţen. V nejstarší kategorii ţeny jednoznačně převaţují nad muţi o více neţ 1/3 počtu. Jihomoravská populace jednoznačně stárne, přírůstek starých občanů není kompenzován přírůstkem dětí. Die Bevölkerungszahl in Südmähren wuchs von 2004 bis 2008 von 1.128.098 auf 1.147.146 Personen, d. h. um 1,6 Prozent. Die Anzahl der Männer stieg von 547.386 auf 559.211, d. h. um 2,2 Prozent, jene der Frauen von 580.712 auf 587.935, d. h. um 1,2 Prozent. Diese Veränderungen können nicht als wesentlich bezeichnet werden. Die Anzahl der Kinder sank, die Kategorien der Bevölkerung im erwerbsfähigen Alter veränderten sich nur geringfügig, eine große Zunahme ist in der Seniorenkategorie zu verzeichnen. In den beiden jüngeren Alterskategorien sind mehr Männer vertreten, in den beiden älteren mehr Frauen. In der ältesten Kategorie überwiegen die Frauen deutlich, nämlich um mehr als ein Drittel gegenüber den Männern. Die südmährische Bevölkerung wird eindeutig älter, der Zuwachs an alten Personen wird nicht durch den Zuwachs an Kindern kompensiert. Dolní Rakousko / Niederösterreich V Dolním Rakousku, rakouské spolkové zemi s druhým největším počtem obyvatel po Vídni, ţilo v roce 2008 téměř 1,6 mil. osob – asi 19 procent stálého obyvatelstva Rakouska. Podíl ţen byl kolem 51 procent. Podíl dětí do 15 let činil v roce 2008 15,6 procent, podíl obyvatel v hlavním produktivním věku (15-64 let) 66,3 procent. 18,2 procent stálého obyvatelstva Dolního Rakouska bylo starších neţ 64 let. V letech 2004 aţ 2008 vzrostl počet obyvatel Dolního Rakouska o 2,6 procent. In Niederösterreich, dem nach Wien bevölkerungsreichsten Bundesland Österreichs, lebten im Jahr 2008 knapp 1,6 Mio. Menschen – rund 19 Prozent der Wohnbevölkerung Österreichs. Der Frauen-

4

anteil lag bei rund 51 Prozent. Der Anteil der unter 15-Jährigen betrug im Jahr 2008 15,6 Prozent, der Anteil der Bevölkerung im Haupterwerbsalter (15-64 Jahre) 66,3 Prozent. 18,2 Prozent der Wohnbevölkerung Niederösterreichs waren älter als 64 Jahre. Zwischen 2004 und 2008 ist die niederösterreichische Wohnbevölkerung um 2,6 Prozent gewachsen. Srovnání / Vergleich Obyvatelstvo JMK vykazuje ve srovnání s dolnorakouským obyvatelstvem menší podíl jak mladých osob (0-14 let), tak i osob ve věku nad 64 let. Tomu odpovídá, ţe byl v JMK v roce 2008 vyšší podíl osob v produktivním věku (15 aţ 64 let), a to jak muţů, tak i ţen. Růst obyvatelstva v letech 2004 aţ 2008 byl v JMK s 1,6 procenty o jeden procentní bod menší neţ v Dolním Rakousku (2,6 procent). Jak v JMK, tak v Dolním Rakousku lze ve srovnání s rokem 2004 pozorovat úbytek v populační skupině 0 – 14letých a nárůst populace ve věku nad 64 let (srov. tab. 2.1 v tabulkové příloze). Die Bevölkerung Südmährens weist im Vergleich zur niederösterreichischen Bevölkerung einen geringeren Anteil sowohl junger Personen (0-14 Jahre) als auch von Personen in einem Alter von über 64 Jahren auf. Dementsprechend findet sich in Südmähren im Jahr 2008 ein höherer Anteil an Personen im erwerbsfähigen Alter (15 bis 64 Jahre) – sowohl bei Männern als auch bei Frauen. Das Bevölkerungswachstum zwischen 2004 und 2008 war in Südmähren mit 1,6 Prozent um einen Prozentpunkt geringer als in Niederösterreich (2,6 Prozent). Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich lassen sich im Vergleich zum Jahr 2004 ein Rückgang in der Bevölkerungsgruppe der 0bis 14-Jährigen und ein Anstieg der Bevölkerung in einem Alter von über 64 Jahren beobachten (vgl. Tab. 2.1 im Tabellenband). Obrázek / Abbildung 2.1.1: Struktura obyvatelstva – muţi a ţeny podle širších věkových skupin v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Bevölkerungsanteile von Männern und Frauen nach breiten Altersgruppen in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008

Dolní Rakousko – ţeny / Niederösterreich weiblich JMK – ţeny / Südmähren weiblich Dolní Rakousko – muţi / Niederösterreich männlich JMK – muţi / Südmähren männlich 0%

20 % 0-14

40 % 15-44

60 % 45-64

80 %

100 %

65+

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Sociodemografie / Soziodemografie

5

2.2 Celková fertilita / Gesamtfertilität Celkový poměr plodnosti udává, kolik dětí můţe v průměru ţena ve "fertilním věku" mít, za předpokladu, ţe v dané chvíli je pro okolnosti plodnosti podstatný specifický věk zvaţované populace, který se předpokládá být konstantní. Za fertilní věk se v České republice povaţuje věkové rozpětí mezi 15 a 49 lety, v Rakousku je to věk mezi 15 a 45 lety. Die Gesamtfertilitätsrate (GFR) gibt an, wie viele Kinder eine Frau in „gebärfähigem Alter“ durchschnittlich bekommen würde, wenn die für den gegebenen Zeitpunkt maßgeblichen altersspezifischen Fruchtbarkeitsverhältnisse der betrachteten Population als konstant angenommen werden. Als gebärfähiges Alter gilt in Tschechien die Spanne zwischen 15 und 49 Jahren, in Österreich ein Alter zwischen 15 und 45 Jahren. JMK / Südmähren V ČR je za rodivý kontingent povaţována věková skupina ţen 15 – 49 let. Ve sledovaném období 2004 – 2008 došlo ke zvýšení celkové fertility z hodnoty 1,195 počtů těhotenství na 1 ţenu na 1,469, coţ představuje průběţně rostoucí trend, odráţející jak zdravotní stav fertilní ţenské populace, tak i zlepšující se socioekonomickou situaci v JMK. Sledovaná část populace JMK je rozdělena podle jednotlivých sedmi správních okresů. Nad celokrajským průměrem jsou od roku 2004 okresy Brno, Brno-venkov (kde je počet nejvyšší) a Vyškov, nejniţší pak v okrese Hodonín. Do roku 2008 prakticky ve všech okresech sledovaný počet narůstal, nejvíce opět v okrese Brno-venkov, nejméně opět v hodonínském okrese. Absolutní nárůst však byl zřetelný ve všech okresech: nejvyšší v okresech Blansko a Brno-venkov shodně o 0,359, nejmenší na Břeclavsku jen o 0,145. In Tschechien umfasst die gebärfähige Bevölkerung Frauen im Alter zwischen 15 und 49 Jahren. Im beobachteten Zeitraum 2004 bis 2008 wuchs die Gesamtfertilität von 1,195 Schwangerschaften pro Frau auf 1,469, was einen steigenden Trend bedeutet, der sowohl den Gesundheitszustand der fertilen Frauenpopulation als auch die sich verbessernde sozioökonomische Situation in Südmähren widerspiegelt. Südmähren ist in sieben Verwaltungsbezirke aufgeteilt. Über dem Kreisdurchschnitt liegen seit 2004 die Bezirke Brno, Brno-venkov (mit der höchsten Anzahl) und Vyškov, die geringste Anzahl weist Hodonín auf. Bis 2008 wächst die beobachtete Anzahl fast in allen Bezirken, am stärksten wiederum im Bezirk Brno-venkov, am geringsten im Bezirk Hodonín. Aber eine absolute Zunahme der Gesamtfertilität war in allen Bezirken zu verzeichnen: die größte in den Bezirken Blansko und Brno-venkov um 0,359, die kleinste im Bezirk Břeclav nur um 0,145. Dolní Rakousko / Niederösterreich Počet dětí, které v Dolním Rakousku přivede na svět ţena v průměrném věku mezi 15 aţ 45 lety, dosahoval v období mezi lety 2004 aţ 2008 hodnoty necelých 1,5. Die Anzahl der Kinder, die eine niederösterreichische Frau in einem Alter zwischen 15 und 45 Jahren durchschnittlich zur Welt bringt, belief sich im Zeitraum 2004 bis 2008 auf knapp unter 1,5.

6

Srovnání / Vergleich V počátečním období tohoto sledování bylo zaznamenáno, ţe úhrnná plodnost v oblasti JMK byla niţší neţ v Dolním Rakousku, přičemţ v roce 2008 uţ bylo zaznamenáno, ţe statistický počet očekávaných dětí u ţen ve fertilním věku byl v obou regionech velmi podobný. Während zu Beginn des vorliegenden Beobachtungszeitraumes in Südmähren noch eine geringere Gesamtfertilitätsrate als in Niederösterreich zu beobachten war, zeigt sich in beiden Regionen im Jahr 2008 bereits eine ähnlich hohe Anzahl der statistisch zu erwartenden Kinder pro Frau in gebärfähigem Alter. Obrázek / Abbildung 2.2.1: Celková fertilita v JMK a Dolním Rakousku v letech 2004–2008 / Gesamtfertilität in Südmähren und Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 2004

2005 JMK / Südmähren

2006

2007

2008

Dolní Rakousko / Niederösterreich

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria 2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung


7

2.3 Vzdělání / Bildung Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (International Standard Classification of Education, ISCED) je systém, který umoţňuje mezistátní srovnávací statistiky vzdělávání. Pro účely této zprávy jsou úrovně ISCED (0-6) shrnuty do následujících skupin:

»

Stupeň 0-2: školka, základní a niţší sekundární vzdělávání,

»

Stupeň 3-4: vyšší sekundární a post-sekundární vzdělávání,

»

Stupeň 5-6: terciární vzdělávání.

Die Internationale Standardklassifikation des Bildungswesens (International Standard Classification of Education, ISCED) ist eine Systematik, die ländervergleichende Bildungsstatistiken ermöglicht. Für den vorliegenden Bericht werden die ISCED-Stufen (0-6) in folgenden Gruppen zusammengefasst:

»

Stufen 0-2: Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I,

»

Stufen 3-4: Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich,

»

Stufen 5-6: Tertiärbereich.

JMK / Südmähren Z celkového počtu obyvatel JMK činí absolventi středního vzdělání cca 67 %, osob se základním vzděláním je přibliţně 20 % a cca 13 % obyvatel kraje má vzdělání vysokoškolské. Za sledované období let 2004-2008 došlo ke 2 % sníţení počtu osob se základním vzděláním, počet obyvatel se středním stupněm vzdělání se zvýšil o necelé 1 %, počet osob s vysokoškolským vzděláním se zvýšil o něco více neţ 1 %. In Südmähren haben ca. 67 Prozent der Kreisbewohner einen Mittelschulabschluss, ungefähr 20 Prozent einen Grundschulabschluss und ca. 13 Prozent einen Hochschulabschluss. Während des beobachteten Zeitraums 2004-2008 schrumpfte die Anzahl der Personen mit Grundschulabschluss um 2 Prozent, die Anzahl der Personen mit Mittelschulabschluss stieg um knapp 1 Prozent, die Anzahl der Personen mit Hochschulausbildung nahm um über 1 Prozent zu. Dolní Rakousko / Niederösterreich V roce 2008 mělo asi 28 procent dolnorakouských obyvatel ve věku nad 15 let nejvyšší ukončené vzdělání, které podle kódů ISCED spadá do stupňů 0-2 (muţi cca 22 %, ţeny cca 35 %). Kolem 59 % dolnorakouských obyvatel nad 14 let mělo nejvyšší ukončené vzdělání stupně 3 nebo 4 (muţi cca 64 %, ţeny cca 55 %) a kolem 13 procent nejvyšší ukončené vzdělání ve stupních 5 nebo 6 (muţi cca 16 %, ţeny cca 10 %). Im Jahr 2008 verfügten rund 28 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung im Alter ab 15 Jahren über einen höchsten Bildungsabschluss, der laut ISCED-Codierung in die Stufen 0-2 fällt (Männer: rund 22 %, Frauen: rund 35 %). Rund 59 Prozent der über 14-jährigen Niederösterreicher/innen verfügten über einen höchsten Abschluss der Stufe 3 oder 4 (Männer: rund 64 %, Frauen: rund 55 %) und rund 13 Prozent über einen höchsten Bildungsabschluss in den Stufen 5 oder 6 (Männer rund 16 %, Frauen rund 10 %).

8

Srovnání / Vergleich Podle ISCED byly v roce 2008 v JMK niţší podíly osob (nad 15 let) s niţším (stupeň 0-2) a středním (stupeň 3-4) ukončeným vzděláním a vyšší podíl osob s vyšším vzděláním (stupeň 5-6). Jak v JMK, tak v Dolním Rakousku lze ve zkoumaném období 2004 – 2008 pozorovat úbytek podílu populace s nízkým vzděláním a nárůst podílů s vyšším vzděláním. Entsprechend ISCED zeigen sich im Jahr 2008 in Südmähren geringere Anteile an Personen (ab einem Alter von 15 Jahren) mit niedrigem (Stufe 0-2) und mittlerem (Stufe 3-4) Bildungsabschluss und ein höherer Anteil an Personen mit höherer Ausbildung (Stufe 5-6). Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich lassen sich im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 ein Rückgang der Bevölkerungsanteile mit geringer Bildung und eine Zunahme der Anteile mit höherer Bildung beobachten. Obrázek / Abbildung 2.3.1: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Höchste abgeschlossene Bildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Eurostat-databáze, přístup dne 17. 8. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17. 8. 2010; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung


9

2.4 Zaměstnanost podle sektorů / Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren NACE (z francouzského Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) je systém pro klasifikaci ekonomických činností a jeho cílem je umoţnit srovnávání vnitrostátních a evropských klasifikací a tím i vnitrostátních a evropských statistik. Klasifikace NACE se například vyuţívá v obchodních rejstřících i ve statistikách pracovního trhu. V této zprávě jsou uvedeny následující skupiny NACE, které vyjadřují zaměstnance podle jednotlivých hospodářských sektorů:

»

NACE A-B: primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství),

»

NACE C-F: sekundární sektor (průmysl),

»

NACE G-Q: terciární sektor (sluţby).

Die NACE (frz. Nomenclature statistique des activités économiques dans la Communauté européenne) ist ein System zur Klassifizierung von Wirtschaftszweigen und hat zum Ziel, die Vergleichbarkeit zwischen nationalen und europäischen Klassifikationen und damit zwischen nationalen und europäischen Statistiken zu ermöglichen. NACE-Klassifikationen werden z. B. in Unternehmensregistern oder Arbeitsmarktstatistiken angewendet. Im vorliegenden Bericht werden folgende NACEGruppierungen zur Darstellung der Beschäftigten nach Wirtschaftssektoren verwendet:

»

NACE A–B: primärer Sektor (Land-, Forstwirtschaft, Fischerei),

»

NACE C-F: sekundärer Sektor (Industrie),

»

NACE G-Q: tertiärer Sektor (Dienstleistungen).

JMK / Südmähren V průběhu let 2004-2008 došlo v kraji k absolutnímu nárůstu zaměstnaných osob o téměř 30.000 osob. V tomtéţ období však došlo k nepatrným změnám v proporcionalitě zaměstnanosti v jednotlivých sektorech: poklesla zaměstnanost v primárním sektoru o téměř 2 %, v sekundárním sektoru o 2 % vzrostla a v terciárním sektoru ke změnám prakticky nedošlo. Von 2004 bis 2008 wuchs die absolute Anzahl von Beschäftigten um fast 30.000 Personen. In demselben Zeitraum veränderte sich die Aufteilung der Beschäftigten in den jeweiligen Wirtschaftssektoren allerdings geringfügig: Im Primärsektor schrumpfte sie um fast 2 Prozent, im Sekundärsektor stieg sie um 2 Prozent, und im Tertiärsektor gab es fast keine Veränderung. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle výzkumu „European Union Labour Force Survey“ (LFS) v roce 2008 z cca. 800.000 samostatně výdělečně činných osob a zaměstnanců v Dolním Rakousku (ve věku nad 15 let) pracovalo cca 8 procent v zemědělství a lesnictví (primární sektor), cca 26 procent v průmyslu (sekundární sektor) a cca 66 procent v sektoru sluţeb (terciární sektor), přičemţ procentní podíly jednotlivých sektorů nevykazovaly v období 2004 – 2008 ţádné nápadné změny. Laut „European Union Labour Force Survey“ (LFS) waren im Jahr 2008 von den rund 800.000 selbstständig oder unselbstständig beschäftigten Niederösterreichinnen und Niederösterreichern (im Alter ab 15 Jahren) rund 8 Prozent in der Land- oder Forstwirtschaft tätig (primärer Sektor), rund

10

26 Prozent in der Industrie (sekundärer Sektor) und rund 66 Prozent im Dienstleistungssektor (tertiärer Sektor), wobei hinsichtlich der prozentuellen Anteile in den jeweiligen Sektoren im Zeitraum 2004 bis 2008 keine auffälligen Veränderungen zu beobachten waren. Srovnání / Vergleich V roce 2008 byl podíl osob činných v zemědělství a lesnictví v JMK se 4 procenty jen poloviční oproti odpovídajícímu podílu v Dolním Rakousku. JMK s 40 procenty naproti tomu vykazuje cca o 14 procentních bodů vyšší podíl zaměstnaných v průmyslu a s cca 56 procenty o 10 procentních bodů niţší podíl zaměstnaných v sektoru sluţeb. Im Jahr 2008 war der Anteil der in der Land- oder Forstwirtschaft Tätigen in Südmähren mit rund 4 Prozent nur halb so hoch wie der entsprechende Anteil in Niederösterreich. Südmähren weist hingegen im Vergleich zu NÖ mit rund 40 Prozent einen um rund 14 Prozentpunkte höheren Beschäftigtenanteil in der Industrie und mit rund 56 Prozent einen um 10 Prozentpunkte geringeren Anteil an im Dienstleistungssektor beschäftigten Personen auf. Obrázek / Abbildung 2.4.1: Zaměstnanost podle sektorů v JMK a Dolním Rakousku v roce 2008 / Beschäftigte nach Wirtschaftssektoren in Südmähren und Niederösterreich im Jahr 2008 JMK / Südmähren


3,8 %

8,0 %

26,2 %

40,6 % 55,6 % 65,8 %

Primární (zemědělství, NACE - A, B)

Primární (zemědělství, NACE - A, B)

Primär (Landwirtschaft, NACE - A, B)

Primär (Landwirtschaft, NACE - A, B)

Sekundární (průmysl, NACE - C aţ F)

Sekundární (průmysl, NACE - C aţ F)

Sekundär (Industrie, NACE - C bis F)

Sekundär (Industrie, NACE - C bis F)

Terciární (sluţby, NACE G aţ Q)

Terciární (sluţby, NACE G aţ Q)

Tertiär (Dienstleistungen, NACE G bis Q)

Tertiär (Dienstleistungen, NACE G bis Q)

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2008; Eurostat-databáze, přístup dne 17. 8. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17. 8. 2010; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung


11

2.5 Nezaměstnanost / Arbeitslosigkeit Pro vyjádření míry nezaměstnanosti bude předloţena zpráva tak zvaného Konceptu pracovní síly (Labour-Force-Konzept - LFK) Mezinárodní organizace práce (ILO), která bude zpětně upřesněna prostřednictvím Eurostatu. Podle tohoto Konceptu platí jako výdělečně činné všechny osoby (ve věku 15+), které v referenčním týdnu pracovaly alespoň jednu hodinu za úplatu, pracovaly samostatně či spolupracujovaly s rodinným příslušníkem anebo sice měly pracovní místo, ale byly na dovolené, nepřítomny z důvodu nemoci atd., a proto nemohly pracovat. Za nezaměstnané jsou povaţovány takové nevýdělečné osoby, které aktivně hledají práci a které mohou zahájit práci ihned (ve lhůtě 2 týdnů). Míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl takto zjištěných nezaměstnaných osob na součtu všech práceschopných osob (nezaměstnaní plus samostatně výdělečné osoby plus zaměstnanci). Für die Darstellung der Arbeitslosenquote wird im vorliegenden Bericht auf das sogenannte LabourForce-Konzept (LFK) der Internationalen Arbeitsorganisation (ILO), präzisiert durch Eurostat, zurückgegriffen. Nach diesem Konzept sind alle Personen (in einem Alter ab 15 Jahren) erwerbstätig, die in einer Referenzwoche mindestens eine Stunde gegen Bezahlung oder als Selbstständige oder mithelfende Familienangehörige arbeiteten oder zwar einen Arbeitsplatz hatten, aber wegen Urlaub, Krankheit usw. nicht arbeiten konnten. Arbeitslos sind jene Nicht-Erwerbstätigen, die aktiv Arbeit suchen und für die Arbeitsaufnahme (innerhalb von 2 Wochen) verfügbar sind. Die Arbeitslosenquote wird als Anteil der so festgestellten Arbeitslosen an allen erwerbsfähigen Personen (Arbeitslose plus selbstständig sowie unselbstständig Erwerbstätige) errechnet. JMK / Südmähren Ve sledovaném období 2004-2008 byla nezaměstnaností nejvíce postiţena mladší skupina obyvatel ve věku 15-24 let. Za 5 sledovaných let však poklesla nezaměstnanost v této skupině o 2/3, u osob starších 25 let o cca 1/3. Celkově činil pokles nezaměstnanosti v roce 2008 cca ½ stavu v roce 2004. In dem beobachteten Zeitraum 2004-2008 war die jüngste Bevölkerungsgruppe im Alter von 15 bis 24 Jahren am meisten von Arbeitslosigkeit betroffen. In den fünf beobachteten Jahren sank allerdings die Arbeitslosigkeit in dieser Gruppe um zwei Drittel, bei Personen über 25 Jahre um ca. ein Drittel. Der Gesamtrückgang der Arbeitslosigkeit belief sich 2008 auf ca. die Hälfte der Zahl von 2004. Dolní Rakousko / Niederösterreich Z dat zjištěných v rámci Labour Force Survey (LFS) v Dolním Rakousku lze pro období 2004 – 2008 sledovat sniţování míry nezaměstnanosti jak u osob nad 15 let (z 3,5 % v roce 2004 na 2,9 % v roce 2008 u muţů a z 5 % na 4 % u ţen), tak nad 24 let (ze 3 % v roce 2004 na 2,2 % v roce 2008 u muţů a ze 4,1 % na 3,1 % u ţen). Míra nezaměstnanosti v populační skupině od 15 do 24 let ve sledovaném období kolísala a v roce 2008 činila u muţů 7,5 procent (po niţších hodnotách v letech 2004 a 2007), u ţen 9,4 procent (po niţších hodnotách v letech 2005 aţ 2007). Entsprechend den im Rahmen des Labour Force Surveys (LFS) erhobenen Daten lässt sich in Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 ein Rückgang der Arbeitslosenrate beobachten – dies sowohl bei Personen ab 15 Jahren (von 3,5 % im Jahr 2004 auf 2,9 % im Jahr 2008 bei Männern bzw. von 5 % auf 4 % bei Frauen) als auch bei über 24-Jährigen (von 3 % im Jahr 2004 auf 2,2 % im Jahr 2008

12

bei Männern bzw. von 4,1 % auf 3,1 % bei Frauen). Die Arbeitslosenrate in der Personengruppe der 15- bis 24-Jährigen unterlag im vorliegenden Beobachtungszeitraum Schwankungen und lag bei Männern im Jahr 2008 bei 7,5 Prozent (nach bereits geringeren Werten in den Jahren 2004 und 2007), bei Frauen bei 9,4 Prozent (nach geringeren Raten in den Jahren 2005 bis 2007). Srovnání / Vergleich Jak v Dolním Rakousku, tak i v JMK lze ve sledovaném období pozorovat pokles míry nezaměstnanosti u ţen i muţů ve věku nad 15 let, přičemţ v JMK téměř dvojnásobná míra na počátku sledovaného období se na konci sledovaného období přiblíţila hodnotám v Dolním Rakousku. V obou regionech vykazují ţeny vyšší míru nezaměstnanosti neţ muţi (ve všech sledovaných věkových skupinách). In Niederösterreich wie auch in Südmähren lässt sich im vorliegenden Beobachtungszeitraum ein Rückgang der Arbeitslosenrate bei Frauen und Männern ab einem Alter von 15 Jahren beobachten, wobei die beinahe doppelt so hohen Raten zu Beginn des Beobachtungszeitraumes in Südmähren sich gegen Ende des Beobachtungszeitraumes den Raten in Niederösterreich angenähert haben. In beiden Regionen wiesen Frauen eine höhere Arbeitslosigkeit auf als Männer (in allen betrachteten Altersgruppen). Obrázek / Abbildung 2.5.1: Nezaměstnanost osob ve věku nad 15 let v JMK a Dolním Rakousku podle pohlaví v období 2004–2008 / Arbeitslosenrate von Personen in einem Alter ab 15 Jahren in Südmähren und Niederösterreich nach Geschlecht im Zeitraum 2004 bis 2008 12 % 10 % 8% 6% 4% 2% 0% 2004

2005

2006

2007

2008

JMK – muţi /

Dolní Rakousko – muţi /

JMK – ţeny /

Dolní Rakousko – ţeny /

Südmähren männlich

Niederösterreich männlich

Südmähren weiblich

Niederösterreich weiblich

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2008; Eurostat-databáze, přístup dne 17. 8. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17. 8. 2010; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung


13

2.6 Hrubé příjmy / Bruttoeinkommen Hrubý příjem zaměstnanců představuje obnos, který získává zaměstnanec/zaměstnankyně průběţně od zaměstnavatele před sráţkou sociálních odvodů(např. na zdravotní pojištění) a daní. Das Bruttoeinkommen unselbstständig Beschäftigter bezeichnet jenen Betrag, den eine Arbeitnehmerin / ein Arbeitnehmer vor Abzug von Sozialabgaben (z. B. Krankenversicherung) und Steuern laufend durch einen Arbeitgeber erhält. JMK / Südmähren Výši příjmu na 1 obyvatele v JMK a ČR je moţno definovat pomocí průměrné měsíční nebo roční mzdy. Pro hodnocení stavu v JMK a ČR v letech 2004 aţ 2008 a jeho srovnatelnost s Rakouskem byl pouţitý vývoj mezd u obou pohlaví. Za základ (100,0%) hodnocení pouţíváme stav v roce 2004, kdy průměrná roční mzda muţů byla vyšší cca o 23% neţ u ţen. V následujících letech činil relativní roční nárůst mezd u muţů i ţen téměř shodnou část základu (2004), v absolutních hodnotách však docházelo ke kaţdoročnímu zvětšování rozdílu, který na konci sledovaného období (2008) činil rozdíl více neţ 28%. Je moţno konstatovat celkový jednoznačný rostoucí trend. Das Einkommen pro Kopf in Südmähren und in der Tschechischen Republik kann als durchschnittlicher Monats- oder Jahreslohn definiert werden. Für die Bewertung der Lage in Südmähren und Tschechien in den Jahren 2004 bis 2008 sowie für den Vergleich mit Österreich wurde die Entwicklung der Löhne bei beiden Geschlechtern betrachtet. Als Bewertungsbasis (100,0 %) wird der Stand 2004 genommen, wo der durchschnittliche Jahreslohn bei Männern um ca. 23 Prozent höher war als bei Frauen. In den nachfolgenden Jahren bildete der relative Jahreszuwachs der Löhne einen bei Männern und Frauen fast identischen Prozentsatz der Ausgangssumme (2004), in absoluten Zahlen vergrößerte sich allerdings der Unterschied alljährlich, so dass er zum Ende der betrachteten Periode (2008) bei mehr als 28 Prozent lag. Man kann einen eindeutig steigenden Trend feststellen. Tabulka / Tabelle 2.6.1: Průměrná hrubá mzda v JMK (absolutní hodnoty) / Durchschnittlicher Bruttolohn in Südmähren (absolute Werte)

medián/Median

2004

2005

2006

2007

2008

roční/pro Jahr

roční/pro Jahr

roční/pro Jahr

roční/pro Jahr

roční/pro Jahr

€

€

€

€

€

celkem/Gesamt

6.273,6

7.074,7

7.887,6

8.629,0

10.238,2

muţi/Männer

6.843,7

7.665,8

8.569,4

9.498,9

11.420,9

ţeny/Frauen

5.550,7

6.270,8

6.954,0

7.557,4

8.898,8

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich Ve sledovaném období stoupl hrubý roční příjem zaměstnanců a zaměstnankyň z Dolního Rakouska ze zhruba 23.000 euro v roce 2004 na zhruba 26.130 euro v roce 2008 (medián). Hrubý roční příjem výdělečně činných ţen v zaměstnaneckém poměru v Dolním Rakousku byl v období 2004 aţ 2008 průměrně o 40 procent niţší neţ příjem výdělečně činných muţů.

14

Im vorliegenden Beobachtungszeitraum stieg das Bruttojahreseinkommen (Medianbetrag) der unselbstständig beschäftigten niederösterreichischen Bevölkerung von rund 23.000 Euro im Jahr 2004 auf rund 26.130 Euro im Jahr 2008. Das Bruttojahreseinkommen von unselbstständig beschäftigten Niederösterreicherinnen lag im Zeitraum 2004 bis 2008 durchschnittlich 40 Prozent unter dem der Niederösterreicher. Tabulka / Tabelle 2.6.2: Medián hrubého ročního příjmu výdělečně činných obyvatel Dolního Rakouska v zaměstnaneckém poměru v období 2004 aţ 2008 / Medianbetrag des Bruttojahreseinkommens der unselbstständig erwerbstätigen niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

2008

Celkem / Gesamt

23.301

23.776

24.378

25.278

26.126

Muţi / Männer

28.176

28.781

29.631

30.773

31.830

Ţeny / Frauen

16.950

17.357

17.861

18.396

19.016

Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Statistische Jahrbücher 2007-2011; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Z důvodu rozdílných sociálních odvodů a rozdílného daňového systému v České republice a Rakousku je srovnávání průměrného hrubého příjmu bezpředmětné. Aufgrund unterschiedlicher Sozialabgaben- und Steuersysteme in Tschechien und Österreich wird von einem Vergleich des durchschnittlichen Bruttoeinkommens abgesehen.


15

2.7 Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu / Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf Dle výpočtových metod regionálních celkových výpočtů (zaloţených na Evropském systému národně hospodářského celkového výpočtu 1995) se disponibilní příjem domácnosti vypočítává z částky primárního příjmu (předně plat zaměstnance, provozní přebytky a samostatné příjmy podobně jako úroky, dividendy a příjmy z nájmů) a sekundárního příjmu (převáţně státní sociální a výkony a dávky), po odečtení sociálních odvodů, daní z majetku a daní z příjmu odváděných z domácností. Převedením tohoto obnosu na počet obyvatel sledovaného regionu vychází průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu. Entsprechend den Berechnungsmethoden der regionalen Gesamtrechnung (basierend auf dem „Europäischen System Volkswirtschaftlicher Gesamtrechnung“ 1995) errechnet sich das verfügbare Einkommen der Haushalte aus der Summe der Primäreinkommen (insbesondere Arbeitnehmerentgelte, Betriebsüberschüsse und Selbstständigeneinkommen sowie Zinsen, Dividenden und Mieteinnahmen) und der Sekundäreinkommen (überwiegend staatliche Sozial- und Transferleistungen), abzüglich der von den Haushalten zu entrichtenden Einkommens-, Vermögenssteuern und Sozialbeiträge. Das Umlegen dieses Betrages auf die Einwohnerzahl der jeweiligen betrachteten Region ergibt das in dieser Region durchschnittlich verfügbare Haushaltseinkommen pro Kopf. JMK / Südmähren Výše čistého disponibilního důchodu domácnosti na hlavu se za sledované období v JMK pohybovala stále nepatrně pod celostátním průměrem ČR (viz Tabulka / Tabelle 2.7.1), procentově vyjádřeno mezi 95% aţ 98%. Absolutní nárůst v JMK za 5 let činil 2.942 euro, coţ reprezentuje v přepočtu na rok 2004 cca 70%. Die Höhe des verfügbaren Haushaltseinkommens pro Kopf im betrachteten Zeitraum lag in Südmähren stets knapp unter dem Landesdurchschnitt Tschechiens (siehe Tabulka / Tabelle 2.7.1), in Prozentdarstellung zwischen 95 % bis 98 %. Die absolute Zunahme in Südmähren belief sich in diesen fünf Jahren auf 2.942 Euro, was einer prozentuellen Steigerung im Vergleich zu 2004 um 70 % entspricht. Tabulka / Tabelle 2.7.1: Čistý disponibilní důchod domácnosti na hlavu v ČR a JMK v eurech / Verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Tschechien und in Südmähren in Euro € 2004

2005

2006

2007

2008

ČR / Tschechien

4.290

4.830

5.477

6.094

7.284

JMK / Südmähren

4.160

4.716

5.220

5.949

7.102

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

16

Dolní Rakousko / Niederösterreich Dle výsledků regionálních celkových výpočtů statistiky Austria byl průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu v Dolním Rakousku v roce 2008 cca 20 100 euro (asi 600 euro nad hodnotou Rakouska celkově). Od roku 2004 do roku 2008 stoupl průměrný disponibilní roční příjem domácnosti na osobu v Dolním Rakousku zhruba o 3 200 euro. Entsprechend den Ergebnissen der regionalen Gesamtrechnung der Statistik Austria lag das durchschnittlich verfügbare Haushaltseinkommen pro Kopf in Niederösterreich im Jahr 2008 bei rund 20.100 Euro (rund 600 Euro über dem Wert für Österreich insgesamt). Seit dem Jahr 2004 stieg das durchschnittlich verfügbare Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf in Niederösterreich bis zum Jahr 2008 um rund 3.200 Euro. Tabulka / Tabelle 2.7.2: Průměrný disponibilní příjem domácnosti na osobu v Dolním Rakousku a Rakousku celkově v letech 2004 aţ 2008 (údaje v eurech) / Durchschnittlich verfügbares Haushaltseinkommen pro Kopf in Niederösterreich und in Österreich insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro) 2004

2005

2006

2007

2008


17.500

18.300

19.100

20.100

20.700

Rakousko / Österreich

17.100

17.900

18.700

19.500

20.100

Zdroj / Quelle: Statistik Austria – http://www.statistik.at/web_de/statistiken/volkswirtschaftliche_gesamtrechnungen/regionale_gesamtrechnungen/ nuts2_verfuegbares_einkommen_und_verteilungskonten_der_privaten_haushalte/index.html; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Se zřetelem na rozdílnou úroveň cen konečné spotřeby soukromých domácností v Česku a Rakousku (spotřební úroveň kupní síly vychází z cen spotřebního koše v 27 zemích EU) byl disponibilní roční příjem domácnosti na osobu v roce 2008 na jiţní Moravě cca o 9.800 euro niţší neţ odpovídající příjem v Dolním Rakousku. Na jiţní Moravě i v Dolním Rakousku byl ve sledovaném období 2004 aţ 2008 zaznamenán nárůst průměrného disponibilního příjmu domácnosti na osobu. Bei Berücksichtigung der Preisunterschiede im Endverbrauch der privaten Haushalte in Tschechien und Österreich (konsumbasierte Kaufkraftstandards, basierend auf den Preisen der Warenkörbe in den EU-27-Ländern) lag das verfügbare Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf im Jahr 2008 in Südmähren um rund 9.800 Euro unter dem entsprechenden Einkommen in Niederösterreich. Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich ist im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 ein Zuwachs des durchschnittlich verfügbaren Haushaltseinkommens pro Kopf zu verzeichnen.


17

Obrázek / Abbildung 2.7.1: Disponibilní roční příjem domácnosti na osobu na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ 2008 se zřetelem na úroveň spotřební kupní síly / Verfügbares Haushaltsjahreseinkommen pro Kopf in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 unter Berücksichtigung konsumbasierter Kaufkraftstandards 25.000 20.000 15.000 10.000 5.000 0 2004

2005 JMK / Südmähren

2006

2007

2008


Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Eurostat-databáze, přístup dne 12.01.2011 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am12. 1. 2011; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

18

2.8 Regionální hospodářská situace / Regionalwirtschaftliche Situation Hrubý domácí produkt (HDP) je peněţním vyjádřením celkové hodnoty statků a sluţeb nově vytvořených v daném období na určitém území. HDP představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech povaţovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně sluţeb trţní i netrţní povahy). Das Bruttoinlandsprodukt (BIP) ist eine finanzielle Darstellung des Gesamtwertes der Güter und Dienstleistungen, die im jeweiligen Zeitraum auf dem jeweiligen Gebiet neu geschaffen wurden. Das BIP stellt eine Mehrwertsumme aus Bearbeitung in allen Branchen in Tätigkeiten dar, die im System des Nationalhaushalts als produktiv gelten (d. h. samt Markt- und Nichtmarkt-Dienstleistungen). JMK / Südmähren S nárůstem HDP na 1 obyvatele JMK v eurech od roku 2004 do roku 2008 o 64 % je zřejmé, ţe v JMK i ČR HDP poměrně rychle narůstá. Aus dem Zuwachs des BIP pro Kopf in Südmähren in Euro zwischen 2004 bis 2008 um 64 % ist ersichtlich, dass das BIP in Südmähren und Tschechien relativ schnell wächst. Tabulka / Tabelle 2.8.1: Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004 – 2008 (údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner in Südmähren und Tschechien insgesamt in den Jahren 2004 bis 2008 (Angaben in Euro) 2004

2005

2006

2007

JMK / Südmähren

7.900

8.900

10.100

11.300

ČR / Tschechien

8.600

9.800

11.100

12.300 Zdroj / Quelle: EUROSTAT;

Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich V období 2004 – 2007 vzrostl hrubý regionální produkt (HRP) na obyvatele (v běţných cenách) v Dolním Rakousku z 23.000 na 26.600 eur. V porovnání s celým Rakouskem vykazuje Dolní Rakousko obecně niţší ekonomickou sílu, měřeno v HRP. Při srovnávání dat je třeba zohlednit, ţe se HRP vztahuje k místu výkonu práce, zatímco údaje o obyvatelstvu jsou vţdy vztaţeny k místu bydliště; osoby dojíţdějící do práce z jiného regionu, coţ je v částech Dolního Rakouska běţné, zůstávají nezohledněny. Im Zeitraum 2004 bis 2007 wuchs das Bruttoregionalprodukt (BRP) pro Einwohner (zu laufenden Preisen) in Niederösterreich von 23.000 auf 26.600 Euro an. Verglichen mit Österreich insgesamt, zeigt sich in Niederösterreich eine – am BRP gemessen - geringere Wirtschaftkraft. Bei der Betrachtung der Daten ist allerdings zu beachten, dass sich das BRP auf den Ort der Leistungserstellung (Arbeitsort) bezieht, die Einwohnerzahlen aber auf den Wohnort bezogen sind; d. h., dass regionsüberschreitende Pendlerströme (wie für Teile Niederösterreichs typisch) unberücksichtigt bleiben.


19

Tabulka / Tabelle 2.8.2: Hrubý domácí produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004–2007 (údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004 bis 2007 (Angaben in Euro) 2004

2005

2006

2007


23.300

23.800

25.000

26.600


28.500

29.600

31.000

32.600

Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 12. 1. 2011 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am12. 1. 2011; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Za účelem porovnání oblastí JMK a Dolního Rakouska je příslušný HDP vyjádřený ve standardech kupní síly, čímţ dojde k zohlednění rozdílné cenové úrovně v jednotlivých zemích. Základem pro výpočet kupní síly jsou průměrné ceny reprezentativního koše zboţí a sluţeb ve 27 zemích EU. Na základě toho vyplývá, ţe dle standardů kupní síly bylo HDP v roce 2007 v oblasti JMK vyjádřeno ve výši cca 18.300 euro na jednoho obyvatele, v Dolním Rakousku pak přibliţně na 24.900 euro. Für einen Vergleich zwischen Südmähren und Niederösterreich wird das jeweilige BIP in Kaufkraftstandards ausgedrückt, wodurch die unterschiedlichen Preisniveaus in den Ländern berücksichtigt werden. Grundlage für die Berechnung des Kaufkraftstandards sind die Durchschnittspreise für die repräsentativen Waren- und Dienstleistungskörbe in den 27 EU-Ländern. Dementsprechend lag das in Kaufkraftstandards ausgedrückte BIP im Jahr 2007 in Südmähren bei rund 18.300 Euro pro Einwohner, in Niederösterreich bei rund 24.900 Euro. Tabulka / Tabelle 2.8.3: Hrubý regionální produkt na obyvatele podle regionů v letech 2004-2007 podle standardů kupní síly (základ EU-27, údaje v eurech) / Bruttoregionalprodukt je Einwohner nach Regionen in den Jahren 2004-2007 nach Kaufkraftstandards (Basis EU-27, Angaben in Euro) 2004

2005

2006

2007

JMK / Südmähren

14.900

15.500

16.700

18.300

ČR / Tschechien

16.300

17.100

18.200

19.900


22.400

22.500

23.800

24.900


27.400

28.000

29.400

30.600

EU-27

21.700

22.500

23.600

24.900

Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 13. 10. 2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am13. 10. 2010; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

20

3 Zdravotní stav / Gesundheitszustand 3.1 Očekávaná délka ţivota / Lebenserwartung Očekávaná délka ţivota je jedním z klíčových ukazatelů popisujících zdravotní stav populace a je specifikovaná formou statisticky stanovené očekávané délky ţivota od narození nebo od doby dosaţení určitého věku (další očekávaná délka ţivota). Je zjišťována prostřednictvím stanovení pravděpodobnosti úmrtí jednotlivých věkových skupin a obou pohlaví v kaţdém sledovaném období (viz „úmrtnostní tabulky“) na počet obyvatel. Die Lebenserwartung gilt als einer der zentralen Indikatoren zur Beschreibung der gesundheitlichen Situation einer Bevölkerung und wird in Form der statistisch erwartbaren Lebensjahre ab der Geburt oder ab einem bestimmten Alter (fernere Lebenserwartung) angegeben. Sie wird durch Umlegung der Sterbewahrscheinlichkeiten für jede Altersgruppe und für beide Geschlechter im jeweiligen Beobachtungszeitraum (dargestellt in „Sterbetafeln“) auf die jeweilige Wohnbevölkerung ermittelt. JMK / Südmähren V letech 2004–2008 se střední délka ţivota u ţen v Jihomoravském kraji zvýšila o 1,0 rok a sice z 79,6 na 80,6 roku, u muţů ze 72,9 na 74,1 roku tedy celkem o 1,3 roku. Tím se sníţil rozdíl mezi ţenami a muţi z 6,69 na 6,48 roku. Obecně tedy platí, ţe ţeny se doţívají vyššího věku neţ muţi, ale tento rozdíl se postupně sniţuje a dochází k vyrovnávání. Srovnáním s daty pro rok 1995 je střední délka ţivota v JMK u muţů dokonce větší o 3,9 roku a u ţen o 3,2 roku. Rozdíl mezi muţi a ţenami se sníţil ze 7,2 roku na 6,5 , tedy pokles činil 0,7 roku. In den Jahren 2004 bis 2008 stieg die Lebenserwartung der Frauen in Südmähren um 1,0 Jahre von 79,6 auf 80,6 Jahre; bei Männern von 72,9 auf 74,1 Jahre, insgesamt also um 1,3 Jahre. Damit reduzierte sich die Differenz zwischen Frauen und Männern von 6,69 auf 6,48 Jahre. Allgemein gilt also, dass Frauen ein höheres Alter als Männer erreichen, aber diese Differenz wird allmählich kleiner, und es kommt zu einer Angleichung. Bei einem Vergleich mit den Daten für das Jahr 1995 ist die Lebenserwartung in Südmähren bei Männern sogar um 3,9 Jahre höher und bei Frauen um 3,2 Jahre. Die Differenz zwischen Männern und Frauen wurde von 7,2 Jahren auf 6,5 Jahre reduziert, das bedeutet einen Rückgang um 0,7 Jahre.

Další očekávaná délka ţivota v JMK 65 leté ţeny v JMK by se mohly doţít ještě dalších 14,6 roku v roce 2004 a 15,6 roku v roce 2008, muţi 7,9 roku v roce 2004 a 9,1 roku v roce 2008. 45 leté ţeny v JMK by se mohly doţít v roce 2004 ještě 34,6 a muţi 27,9 roku, v roce 2008 ţeny 35,6 a muţi 29,1 roku.

Zdravotní stav / Gesundheitszustand

21

Fernere Lebenserwartung in Südmähren 65-jährige Frauen in Südmähren konnten im Jahre 2004 erwarten, noch weitere 14,6 Jahre zu leben, und im Jahre 2008 waren es 15,6 Jahre. Bei den Männern betrug die fernere Lebenserwartung im Jahr 2004 noch weitere 7,9 Jahre, im Jahre 2008 9,1 Jahre. 45-jährige Frauen in Südmähren konnten im Jahre 2004 erwarten, noch weitere 34,6 Jahre zu leben, die Männer noch weitere 27,9 Jahre.

Dolní Rakousko / Niederösterreich Mezi lety 2004 aţ 2008 se v oblasti Dolního Rakouska zvýšila očekávaná délka ţivota ţenské části obyvatelstva od narození z 81,4 na 82,1 let, očekávaná délka ţivota muţské části obyvatelstva se v Dolním Rakousku zvýšila ze 75,4 na 76,9 let (viz tabulka 3.1.2 v příloze). Ve srovnání s údaji z roku 1995 to znamená zvýšení průměrné délky ţivota ţen v Dolním Rakousku o 2,5 roku a u muţů o 3,8 let. Obyvatelka Dolního Rakouska, která v roce 2004 dosáhne věku 65 let, by mohla očekávat dalších asi 19,4 let ţivota, obyvatelka Dolního Rakouska, která věku 65 let dosáhne v roce 2008, by však mohla očekávat jiţ dalších 19,9 let ţivota. Další očekávaná délka ţivota 65letého muţe z Dolního Rakouska v roce 2004 představuje 16,2 let, v roce 2008 představuje 17,0 let (srovnání viz tabulka 3.1.4 v příloze). Další očekávaná délka ţivota dolnorakouské ţeny, která v roce 2004 dovrší 45 let je 37,5 let, v roce 2008 je to 38 let. Dolnorakouský muţ, který v roce 2004 dosáhne 45 let, můţe počítat s dalšími 32,6 lety ţivota, naproti tomu v roce 2008 s dalšími 33,7 let (viz tabulka 3.1.6 v příloze). Im Zeitraum 2004 bis 2008 ist die Lebenserwartung bei der Geburt für den weiblichen Bevölkerungsanteil im Bundesland Niederösterreich von 81,4 auf 82,1 Lebensjahre angestiegen, die Lebenserwartung der männlichen niederösterreichischen Bevölkerung von 75,4 auf 76,9 Jahre (vgl. Tabelle 3.1.2 im Anhang). Verglichen mit den Daten für das Jahr 1995, bedeutete das einen Zuwachs der Lebenserwartung bei niederösterreichischen Frauen um 2,5, bei Männern um 3,8 Jahre Eine 65-jährige Niederösterreicherin konnte im Jahr 2004 mit etwa 19,4 weiteren Lebensjahren rechnen, eine im Jahr 2008 65-jährige Niederösterreicherin hingegen bereits mit 19,9 weiteren Jahren. Die fernere Lebenserwartung eines im Jahr 2004 65-jährigen männlichen Niederösterreichers lag bei 16,2 Jahren, im Jahr 2008 bei 17,0 Jahren (vgl. Tabelle 3.1.4 im Anhang). Die fernere Lebenserwartung einer im Jahr 2004 45-jährigen Niederösterreicherin lag bei 37,5 Jahren, im Jahr 2008 bei 38 Jahren. Ein im Jahr 2004 45-jähriger Niederösterreicher konnte mit 32,6 weiteren Lebensjahren rechnen, im Jahr 2008 hingegen bereits mit 33,7 weiteren Jahren (vgl. Tabelle 3.1.6 im Anhang).

22

Srovnání / Vergleich Očekávaná délka ţivota při narození dolnorakouských ţen byla ve sledovaném období 2004 aţ 2008 v průměru o 1,7 roku nad očekávanou délkou ţivota ţeny na jiţní Moravě. Očekávaná délka ţivota při narození muţe byla v průměru o 3,0 roky nad délkou ţivota muţů na jiţní Moravě. Rozdíly mezi očekávanými délkami ţivota mezi ţenami a muţi v tomto období byly v Dolním Rakousku kolem 5,4 a na jiţní Moravě kolem 6,7 let. Die Lebenserwartung bei Geburt niederösterreichischer Frauen lag im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 durchschnittlich um rund 1,7 Jahre über der Lebenserwartung von Frauen in Südmähren. Die Lebenserwartung bei Geburt niederösterreichischer Männer lag durchschnittlich um 3,0 Jahre über der von Männern in Südmähren. Die durchschnittliche Differenz zwischen der Lebenserwartung von Frauen und Männern in diesem Zeitraum betrug in Niederösterreich rund 5,4, in Südmähren rund 6,7 Jahre. Obrázek / Abbildung 3.1.1: Očekávaná délka ţivota při narození ţen a muţů na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v letech 2004 aţ 2008 / Lebenserwartung bei Geburt von Frauen und Männern in Südmähren und in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 84 82 80 78 76 74 72 70 2004

2005

2006

2007

2008

JMK – muţi /


JMK – ţeny /






Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008, Todesursachenstatistik 2004–2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Další očekávaná délka ţivota v roce 2008 pětašedesátileté Dolnorakušanky (19,9 let) byla o asi o 4,3 roky vyšší neţ odpovídající další očekávaná délka ţivota ţeny na jiţní Moravě (15,6 let). Další očekávaná délka ţivota v roce 2008 pětašedesátiletého Dolnorakušana (17,0 let) byla skoro o 8 let delší neţ další očekávané roky ţivota pětašedesátiletého muţe na jiţní Moravě v roce 2008 (9,1 let). Také další očekávaná délka ţivota v roce 2008 u pětačtyřicetileté osoby byla v Dolním Rakousku vyšší neţ odpovídající očekávaná délka ţivota na jiţní Moravě (rozdíl ţeny: 2,4 roky ţivota; rozdíl muţi: 4,6 roky ţivota).


23

Die fernere Lebenserwartung einer im Jahr 2008 65-jährigen Niederösterreicherin (19,9 Jahre) war um rund 4,3 Jahre höher als die entsprechende fernere Lebenserwartung einer Frau in Südmähren (15,6 Jahre). Die fernere Lebenserwartung eines im Jahr 2008 65-jährigen Niederösterreichers (17,0 Jahre) war um beinahe 8 Jahre höher als die weiteren erwartbaren Lebensjahre eines im Jahr 2008 65-jährigen Mannes aus Südmähren (9,1 Jahre). Auch die fernere Lebenserwartung von im Jahr 2008 45-jährigen Personen lag in Niederösterreich über der entsprechenden Lebenserwartung in Südmähren (Differenz Frauen: 2,4 Lebensjahre; Differenz Männer: 4,6 Lebensjahre).

24

3.2 Úmrtnost / Sterblichkeit Úmrtnost v populaci je dalším klíčovým parametrem popisujícím zdravotní stav, mimo jiné proto, ţe se tento ukazatel vyznačuje obzvláště vysokou mírou platnosti a jedinečnosti, pokud jde o jeho interpretaci. V předloţené zprávě je za účelem diferencovaného pozorování – v souladu s mezinárodně uznávanými pojmy „zbytečná úmrtnost“ („Avoidable Death“), případně předčasná úmrtnost („Premature Death“) – vedle celkové úmrtnosti analyzována také úmrtnost osob zemřelých ve věku do 75 let a do 65 let. Tím je moţné sníţit problémy přiřazení vyplývající z nejasností týkajících se hlavní příčiny smrti udávané u starých osob s větším počtem chorob, čímţ tato analýza poskytuje další důleţité informace, jako je například vypracování programů prevence. Die Sterblichkeit in einer Population ist ein weiterer zentraler Indikator zur Beschreibung des Gesundheitszustandes, unter anderem da sich diese Kennzahl durch besonders hohe Validität und Eindeutigkeit hinsichtlich ihrer Interpretation auszeichnet. Im vorliegenden Bericht wird für eine differenzierte Betrachtung entsprechend dem international gebräuchlichen Konzept der „vermeidbaren Sterblichkeit“ („Avoidable Death“) bzw. der vorzeitigen Sterblichkeit („Premature Death“) neben der Gesamtsterblichkeit auch die Sterblichkeit der im Alter von unter 75 und unter 65 Jahren verstorbenen Personen analysiert. Dadurch lassen sich zum einen Zuordnungsprobleme reduzieren, die sich aus Unklarheiten bezüglich der Haupttodesursache bei hochbetagten, multimorbiden Personen ergeben, zum anderen stellen diese Analyse wichtige Informationen z. B. für die Ausarbeitung von Präventionsprogrammen dar. JMK / Südmähren U úmrtnosti se projevuje jedna z příčin rozdílu dosahované střední délky ţivota mezi muţi a ţenami, stejně jako úmrtnost do jednoho roku, kde muţi dvojnásobně převaţují. Z analýzy příčin úmrtí podle diagnóz vyplývá, ţe muţi nejvíce umírají na nemoci oběhové soustavy, téměř 50%, z toho na ischemické nemoci srdeční, infarkt myokardu a cévní nemoci mozku. Na druhém místě jsou zhoubné novotvary a na dalších místech nemoci dýchací a trávicí soustavy. Obdobně u ţen jsou na prvním místě nemoci oběhové soustavy ve stejném pořadí jako u muţů. Dále pokračují novotvary a nemoci dýchacího a trávicího ústrojí. Bei der Sterblichkeit zeigt sich eine der Ursachen für die Differenz der Lebenserwartung zwischen Männern und Frauen, wie auch bei der Sterblichkeit im ersten Lebensjahr, wo die Männer die doppelte Zahl erreichen. Aus der Todesursachenanalyse nach Diagnosen ergibt sich, dass die häufigste Todesursache bei Männern Krankheiten des Herz-Kreislauf-Systems sind, fast 50 Prozent, davon ischämische Herzkrankheiten, Herzinfarkt und Gehirn-Gefäßkrankheiten. An zweiter Stelle sind bösartige Neubildungen, danach folgen Erkrankungen des Atmungs- und Verdauungssystems. Ähnlich wie bei Männern stehen auch bei Frauen Erkrankungen des Herz-Kreislauf-Systems an erster Stelle, danach folgen Neubildungen und Erkrankungen des Atmungs- und Verdauungssystems. Dolní Rakousko / Niederösterreich Během sledovaného období mezi lety 2004 aţ 2008 zemřelo v ročním průměru asi 8.160 ţen a 7.250 muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku. Nejčastější příčinou úmrtí (míry standardizované podle věku) byly dle provedeného sledování jak u ţen, tak i u muţů nemoci oběhové soustavy, po kterých následovala nádorová (převáţně maligní) onemocnění (viz tabulka 3.2.2 v příloze).


25

V ročním průměru zemřelo v období mezi lety 2004 aţ 2008 asi 1.820 ţen a 3.500 muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku ve věku do 75 let. Na rozdíl od celkové úmrtnosti bylo nejčastější příčinou úmrtí jak u ţen, tak i u muţů v této skupině nádorové (převáţně maligní) onemocnění. Další dvě hlavní příčiny úmrtí ţen i muţů představují nemoci oběhové soustavy, jakoţ i úrazy a otravy (viz tabulka 3.2.3 v příloze). Ve věku do 65 let zemřelo v tomto období v ročním průměru okolo 875 obyvatelek Dolního Rakouska a asi 1.850 dolnorakouských muţů. Stejně jako v případě předčasné úmrtnosti, i ve skupině zemřelých do 75 let věku převaţují jako příčina smrti nádorová onemocnění. Zatímco u ţen, které zemřely do věku 65 let, představují nemoci oběhové soustavy druhou nejčastější příčinu úmrtí, v muţské populaci jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v rámci této věkové skupiny úrazy a otravy (viz tabulka 3.2.4 v příloze). Im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 verstarben im Jahresdurchschnitt rund 8.160 weibliche und rund 7.250 männliche Personen mit Wohnsitz im Bundesland Niederösterreich. Häufigste Todesursache (gemessen an altersstandardisierten Raten) waren sowohl bei Frauen als auch bei Männern Krankheiten des Kreislaufsystems, gefolgt von (überwiegend bösartigen) Neubildungen (vgl. Tabelle 3.2.2 im Anhang). Im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 verstarben rund 1.820 weibliche und rund 3.500 männliche niederösterreichische Personen in einem Alter von unter 75 Jahren. Anders als bei der Gesamtsterblichkeit war die häufigste Todesursache sowohl bei Frauen als auch bei Männern die Gruppe der (überwiegend bösartigen) Neubildungen. Zu den beiden weiteren häufigsten Todesursachen von Frauen und Männern zählen Krankheiten des Kreislaufsystems sowie Verletzungen und Vergiftungen (vgl. Tabelle 3.2.3 im Anhang). In einem Alter von unter 65 Jahren verstarben im vorliegenden Beobachtungszeitraum im Jahresdurchschnitt rund 875 Niederösterreicherinnen und rund 1.850 Niederösterreicher. Wie auch bei der vorzeitigen Sterblichkeit der in einem Alter von unter 75 Jahren Verstorbenen dominieren in dieser Personengruppe Neubildungen als Todesursache. Während bei in einem Alter von unter 65 Jahren verstorbenen Frauen Krankheiten des Kreislaufsystems zur zweithäufigsten Todesursache zählen, ist die zweithäufigste Todesursache in der männlichen Bevölkerung die Gruppe der Verletzungen und Vergiftungen (vgl. Tabelle 3.2.4 im Anhang). Srovnání / Vergleich Úmrtnost ţen standardizovaná podle věku byla v ročním průměru sledovaného časového období 2004 aţ 2008 na jiţní Moravě kolem 582 zemřelých, v Dolním Rakousku kolem 469 zemřelých na 100.000 obyvatel. Stářím standardizovaná úmrtnost muţů byla ve sledovaném období na jiţní Moravě kolem 1.009, v Dolním Rakousku kolem 775 zemřelých na 100.000 obyvatel. Stejně jako na jiţní Moravě tak v Dolním Rakousku byla nejčastější příčinou úmrtí muţů a ţen onemocnění systému krevního oběhu a nádorová onemocnění, přičemţ bylo na jiţní Moravě sledováno u vybraných příčin úmrtí především vyšší počet zemřelých na onemocnění systému krevního oběhu. Die altersstandardisierte Sterblichkeit von Frauen lag im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraums 2004 bis 2008 in Südmähren bei 582 Verstorbenen, in Niederösterreich bei 469 Verstorbenen pro 100.000 Einwohnerinnen. Die altersstandardisierte Sterblichkeit von Männern lag im vorliegenden Beobachtungszeitraum in Südmähren bei rund 1.009, in Niederösterreich bei rund 775 Verstorbenen pro 100.000 Einwohner. Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich

26

stellen Erkrankungen des Kreislaufsystems, gefolgt von Neubildungen, die häufigste Todesursache von Männern und Frauen dar, wobei sich in Südmähren bei den ausgewählten Todesursachen vor allem höhere Raten bei an Erkrankungen des Kreislaufsystems Verstorbenen beobachten lassen. Obrázek / Abbildung 3.2.1: Nejčastější příčiny úmrtí muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008 (standardizováno podle věku, na 100.000 obyvatel obou pohlaví) / Häufigste Todesursachen von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) muţi / männlich

ţeny / weiblich

I00-I99

I00-I99

C00-D48

C00-D48

S00-T98

J00-J99

J00-J99

S00-T98

K00-K93

K00-K93 0

C00-D48: I00-I99: J00-J99: K00-K93: S00-T98:

100

200

300

400

500

0

100

200

300

400

JMK /

Dolní Rakousko /

JMK /

Dolní Rakousko /

Südmähren

Niederösterreich

Südmähren

Niederösterreich

500

Novotvary / Neubildungen Nemoci oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems Nemoci dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungssystems Nemoci trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssystems Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin / Verletzungen, Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008, Todesursachenstatistik 2004–2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung


27

3.3 Kojenecká úmrtnost / Säuglingssterblichkeit Za kojeneckou úmrtnost se povaţuje procento těch dětí, které zemřou před dosaţením věku jednoho roku. Tento podíl se vypočítává podle počtu mrtvých v prvním roce ţivota na 1.000 ţivě narozených dětí a je povaţován za ukazatel stupně rozvoje společnosti a jako měřítko kvality lékařské péče a jejího vyuţití. Za účelem diferencovaného pozorování se novorozenecká úmrtnost doplňuje o neonatální kojeneckou úmrtnost, pro kterou je základem počet zemřelých v prvním měsíci ţivota, jakoţ i o perinatální kojeneckou úmrtnost, která je zaloţena na počtu úmrtí v prvním týdnu po narození a na počtu mrtvě narozených dětí (je vţdy stanoveno vzhledem k počtu ţivě narozených dětí). Mit der Säuglingssterblichkeit wird jener Anteil der Kinder erfasst, die vor Erreichen des ersten Lebensjahres sterben. Sie errechnet sich aus der Anzahl der im ersten Lebensjahr Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen und gilt als ein Indikator für den Entwicklungsgrad einer Gesellschaft und als Maßzahl für die Qualität der medizinischen Versorgung und deren Inanspruchnahme. Für eine differenzierte Betrachtung wird die Säuglingssterblichkeit ergänzt um die neonatale Säuglingssterblichkeit, der die Zahl der im ersten Lebensmonat Verstorbenen zugrunde liegt, sowie um die perinatale Säuglingssterblichkeit, die auf der Zahl der Verstorbenen in der ersten Woche nach der Geburt und der totgeborenen Säuglinge basiert (jeweils zur Anzahl der lebendgeborenen Säuglinge in Relation gesetzt). JMK / Südmähren Průměrná kojenecká úmrtnost do jednoho roku ţivota v letech 2004–2008 činila v JMK 3,1 kojence na 1.000 ţivě narozených dětí. Neonatální úmrtnost /počet zemřelých kojenců v prvním měsíci ţivota/ byla v průměru let 2004 2008 v JMK 2,54 kojence na 1.000 ţivě narozených dětí, perinatální úmrtnost /v prvním týdnu po narození včetně mrtvě narozených/ byla průměrně 2,34 kojence na 1.000 ţivě narozených dětí. Od roku 1970 do roku 2008 došlo v Jihomoravském kraji k výraznému poklesu všech forem kojenecké úmrtnosti, která se posledních sledovaných letech téměř ustálila na nízké úrovni. To řadí Českou republiku v tomto sledovaném údaji na jedno z předních míst na světě. Die durchschnittliche Säuglingssterblichkeit im ersten Lebensjahr in den Jahren 2004 bis 2008 betrug in Südmähren 3,1 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten. Die neonatale Sterblichkeit (Anzahl der gestorbenen Säuglinge im ersten Lebensmonat) betrug in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 im Durchschnitt 2,54 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten, die perinatale Sterblichkeit (in der ersten Woche nach der Geburt einschließlich der Todgeburten) betrug durchschnittlich 2,34 Säuglinge pro 1.000 Lebendgeburten. Von 1970 bis 2008 kam es in Südmähren zu einer wesentlichen Senkung aller Formen der Säuglingssterblichkeit, die sich in den letzten beobachteten Jahren auf einem niedrigen Niveau fast stabilisierte. Mit diesen Werten rangiert Tschechien an einer der ersten Stellen weltweit.

28

Dolní Rakousko / Niederösterreich Celkový počet úmrtí v průběhu celého období mezi lety 2004 aţ 2008 představoval 289 dolnorakouských kojenců zemřelých v prvním roce ţivota. Míra dětské úmrtnosti, tj. počet mrtvých v prvním roce ţivota na 1.000 ţivě narozených dětí, byla v tomto období v průměru 4,1 ročně. Neonatální kojenecká úmrtnost (počet zemřelých v prvním měsíci ţivota) byla v období mezi lety 2004 aţ 2008 v Dolním Rakousku v průměru 2,9 mrtvých kojenců na 1.000 ţivě narozených ročně, perinatální kojenecká úmrtnost (počet zemřelých v prvním týdnu ţivota nebo mrtvě narozené děti) byla v průměru 5,7 zemřelých nebo mrtvě narozených dětí na 1.000 ţivě narozených za rok (viz tabulka 3.3.1 v příloze). Insgesamt verstarben im gesamten Zeitraum 2004 bis 2008 289 niederösterreichische Säuglinge im ersten Lebensjahr. Die Säuglingssterblichkeit, also die Anzahl der im ersten Lebensjahr Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen, lag in diesem Zeitraum bei durchschnittlich 4,1 pro Jahr. Die neonatale Säuglingssterblichkeit (Zahl der im ersten Lebensmonat Verstorbenen) lag im Zeitraum 2004 bis 2008 in Niederösterreich bei durchschnittlich 2,9 verstorbenen Säuglingen pro 1.000 Lebendgeborenen pro Jahr, die perinatale Säuglingssterblichkeit (Verstorbene in der ersten Woche nach der Geburt oder totgeborene Säuglinge) bei durchschnittlich 5,7 Verstorbenen oder Totgeborenen pro 1.000 Lebendgeborenen pro Jahr (vgl. Tabelle 3.3.1 im Anhang). Srovnání / Vergleich V předloţeném sledovaném časovém období 2004 aţ 2008 byla kojenecká úmrtnost na jiţní Moravě v průměru s třemi zemřelými na 1.000 ţivých narozených kojenců niţší neţ v Dolním Rakousku (kolem 4 zemřelých kojenců na 1.000 ţivých narozených kojenců). Im vorliegenden Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 lag die Säuglingssterblichkeit in Südmähren mit durchschnittlich rund 3 verstorbenen pro 1.000 lebendgeborenen Säuglingen unter jener in Niederösterreich (rund 4 verstorbene Säuglinge pro 1.000 Lebendgeborenen).


29

Obrázek / Abbildung 3.3.1: Kojenecká úmrtnost na 1.000 ţivých narozených kojenců na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2008 / Säuglingssterblichkeit pro 1.000 Lebendgeborenen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2008 5 4 3 2 1 0 2004

2005

JMK / Südmähren

2006

2007

2008


Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria - Jahrbuch der Gesundheitsstatistik 2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Vedle kojenecké úmrtnosti v prvním roce se ukazují v období 2004 aţ 2008 také niţší hodnoty u perinatální a neonatální kojenecké úmrtnosti na jiţní Moravě oproti Dolnímu Rakousku. Neben der Säuglingssterblichkeit im ersten Jahr zeigen sich im Zeitraum 2004 bis 2008 auch hinsichtlich der perinatalen und neonatalen Säuglingssterblichkeit in Südmähren geringere Werte als in Niederösterreich.

30

3.4 Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem / Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte Počet kontaktů mezi lékařem a pacientem představuje jednak všeobecný ukazatel čerpání zdravotní péče ze strany populace, na druhé straně lze z tohoto počtu – na základě podrobnějšího (porovnávacího) pozorování a v kombinaci s dalšími zdroji dat - odhadovat také specifické aspekty, jako je například nedostatečná péče či nabídkou vyvolaná poptávka (nadbytečná péče). Die Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte ist einerseits ein Indikator für die Inanspruchnahme des Gesundheitssystems durch die Bevölkerung im Allgemeinen, andererseits lassen sich daraus - anhand detaillierter (vergleichender) Betrachtungen und in Kombination mit weiteren Datenquellen auch spezielle Aspekte wie Unterversorgung oder angebotsinduzierte Nachfrage (Überversorgung) abschätzen. JMK / Südmähren Ze zjištěných údajů počtu návštěv pacientů u lékařů lze konstatovat, ţe základem jsou kontakty se všeobecnými lékaři, zatímco počet návštěv u stomatologů představuje jenom menší část. Celkový počet pak představuje v průměru u ambulantních vyšetření 1.344 kontaktů pacientů s lékaři, u stomatologů 207 a celkem 1.551 kontaktů na 100 obyvatel za rok. Pozitivnější je trend těchto údajů v jednotlivých letech. Vyplývá z něj, ţe celkový počet těchto návštěv v posledních letech klesá a to ve všech třech ukazatelích. To můţe být odrazem zlepšení zdravotního stavu anebospíše zavedením určitých regulačních opatření. Aufgrund der ermittelten Daten über die Anzahl der Patientenbesuche bei Ärzten kann festgestellt werden, dass die Mehrzahl Kontakte mit allgemeinen Ärzten bilden, während die Anzahl der Besuche bei Zahnärzten nur einen kleineren Teil darstellt. Die Gesamtanzahl belief sich bei den ambulanten Untersuchungen auf 1.344 Arzt-Patienten-Kontakte pro 100 Einwohner/Jahr, bei Zahnärzten auf 207 und insgesamt auf 1.551 Kontakte pro 100 Einwohner/Jahr. Bei diesen Daten ist ein positiver Trend in den einzelnen Jahren zu verzeichnen. Das heißt, dass die Gesamtanzahl dieser Besuche in den letzten Jahren sank, und zwar bei allen drei Indikatoren. Dies kann auf eine Verbesserung des Gesundheitszustands oder vielmehr auf Einführung bestimmter regulativer Maßnahmen zurückzuführen sein.


31

Tabulka / Tabelle 3.4.1: Počet ambulantních vyšetření v JMK v přepočtu na 100 obyvatel v letech 2004–2008 / Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner/innen in den Jahren 2004–2008 Region

2004

2005

2006

2007

2008

1.393,3

1.407,7

1.376,3

1.322,8

1.218,5

Počet stomat. ambulantních vyšetření v JMKi na 100 obyvatel / Anzahl der ambulanten stomatologischen Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner

211,8

209,5

215,4

199,2

199,6

Počet ambulantních vyšetření v JMK na 100 obyvatel celkem / Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner insgesamt

1.605,2

1.617,2

1.591,7

1.522

1.418,1

Počet ambulantních vyšetření v JMKi na 100 obyvatel / Anzahl der ambulanten Untersuchungen in Südmähren pro 100 Einwohner

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

V souladu s vlastními údaji dotazovaných osob v rámci „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ uvádělo vţdy okolo 81 % (propočteno) z přibliţně 687.600 ţen a 648.300 muţů starších 15 let, ţe v průběhu posledních dvanácti měsíců alespoň jednou vyhledali všeobecnou lékařku či lékaře z důvodu zdravotních potíţí. Ohledně konkrétních specializac, které byly vypsány v dotazníku ankety, přibliţně 57 % z dotázaných dolnorakouských ţen uvedlo, ţe v průběhu posledních dvanácti měsíců navštívily ţenskou lékařku či lékaře alespoň jedenkrát; největší návštěvnost bez ohledu na pohlaví měli stomatologové (muţi: 58 %, ţeny: 63 %) a oční lékaři (muţi: 27 %, ţeny: 31 %). Entsprechend den Eigenangaben der befragten Personen im Rahmen der Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007 gaben jeweils rund 81 Prozent von den (hochgerechnet) rund 687.600 weiblichen und 648.300 männlichen Personen im Alter ab 15 Jahren an, innerhalb der letzten zwölf Monate eine Allgemeinmedizinerin / einen Allgemeinmediziner wegen eines eigenen Gesundheitsproblems zumindest einmal aufgesucht zu haben. Hinsichtlich spezieller Fachrichtungen, die im Frageprogramm aufgelistet waren, gaben rund 57 Prozent der Niederösterreicherinnen an, zumindest einmal in den letzten zwölf Monaten eine Frauenärztin / einen Frauenarzt aufgesucht zu haben; bei geschlechtsunabhängigen Fachrichtungen zeigen sich die höchsten Anteile bei Zahnärztinnen/Zahnärzten (Männer: 58 %, Frauen: 63 %) und Augenärztinnen/Augenärzten (Männer: 27 %, Frauen: 31 %).

32

Tabulka / Tabelle 3.4.2: Podíl dolnorakouských obyvatel, kteří alespoň jedenkrát v průběhu posledních 12 měsíců vyhledali lékařku či lékaře, v letech 2006/2007 podle specializace / Anteile der niederösterreichischen Bevölkerung, die zumindest einmal innerhalb der letzten 12 Monate eine Ärztin / einen Arzt aufgesucht haben, im Jahr 2006/2007 nach Fachrichtungen Fachrichtung

muţi / männlich

ţeny / weiblich

Všeobecný lékař / Arzt für Allgemeinmedizin

80 %

81 %

Lékař nemocniční či úrazové ambulance / Spitals- oder Unfallambulanz

18 %

19 %

Stomatolog/ Zahnarzt

58,2

62,6

Ţenský lékař / Frauenarzt

0%

57 %

Urolog / Urologe

17 %

4%

Koţní lékař / Hautarzt

13 %

14 %

Oční lékař / Augenarzt

25 %

31 %

Internista / Internist

16 %

15 %

Ortopéd / Orthopäde

9%

11 %

Lékař ORL / HNO-Arzt Jiný odborný lékař / sonstiger Facharzt

12 %

9%

8%

11 %

Zdroj / Quelle: Statistik Austria - Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílnosti datových zdrojů bezprostředně moţné. Aufgrund unterschiedlicher Datengrundlagen wird von einem Vergleich abgesehen.


33

3.5 Četnost alergií / Häufigkeit von Allergien Pod pojmem alergie se rozumí alergická reakce imunitního systému proti cizím, původně neškodným látkám. Při alergii dochází prostřednictvím předešlého kontaktu s alergenem (bez výskytu symptomů) k tvorbě protilátek či specifických imunních buněk (tzv. T-lymfocytů) na běţnou neškodnou látku. Protilátky odpovídají za nadměrnou reakci imunitního systému při novém kontaktu s alergenem. Příznaky mohou být různé, od koţní reakce, vyráţky a zarudnutí očí přes zduření sliznice, svědění a dýchací potíţe, aţ k poruchám srdečního oběhu a zástavám dechu. Vznik alergií nebyl ještě s konečnou platností objasněn, jako příčiny jsou mimo jiné uváděny genetické faktory, změny v imunitním systému, jakoţ i intenzivní kontakt s alergenem. Unter einer Allergie wird eine Überempfindlichkeitsreaktion des Immunsystems gegen körperfremde, eigentlich unschädliche Substanzen verstanden. Bei einer Allergie kommt es durch einen vorausgegangenen Allergenkontakt (ohne Symptome) zur Ausbildung von Antikörpern oder spezifischen Immunzellen (T-Lymphozyten) gegen eine eigentlich harmlose Substanz. Die Antikörper sorgen bei neuerlichem Kontakt mit dem Allergen für eine überschießende Reaktion des Immunsystems. Die Symptome reichen von Hautreaktionen, Ausschlag und Rötung der Augen über Schleimhautschwellungen, Juckreiz und Atemnot bis hin zu Herz-Kreislauf- und Atem-Stillstand. Die Entstehung von Allergien ist noch nicht endgültig geklärt, als Ursachen werden unter anderem genetische Faktoren, Veränderungen im Immunsystem sowie intensiver Allergenkontakt diskutiert. JMK / Südmähren Alergie se stávají významnějším zdravotním rizikem moderního člověka. Zařadili jsme ke sledování a srovnání čtyři typická a nejčastější alergická onemocnění jako: atopická dermatitis, pollinosa, stálá alergická rýma a astma. Allergien werden zu immer wichtigeren Gesundheitsrisiken des modernen Menschen. Zur Beobachtung und vergleichenden Darstellung wurden vier typische und häufigste Allergieerkrankungen ausgewählt: atopische Dermatitis, Pollinose, chronischer Heuschnupfen und Asthma.

34

Obrázek / Abbildung 3.5.1: Počet nemocných s vybranými alergickými onemocněními v JMK v letech 2004–2008 v přepočtu na 100.000 obyvatel / Zahl der Erkrankten mit ausgewählten allergischen Erkrankungen in Südmähren in den Jahren 2004-2008 pro 100.000 Einwohner/innen 3.500 2.500 1.500 500 -500

2004

2005

2006

2007

2008

atopická dermatitis / atopische Dermatitis

Pollinosa / Pollinose

stálá alergická rýma / chronischer Heuschnupfen

astma bronchiale / Asthma bronchiale

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Obrázek / Abbildung 3.5.2: Vybraná alergická onemocnění v roce 2008 podle věku nemocných v přepočtu na 100.000 obyvatel / Ausgewählte allergische Erkrankungen im Jahre 2008 nach Lebensalter der Erkrankten pro 100.000 Einwohner/innen 12.000 10.000 8.000 6.000 4.000 2.000 0 0-5 let / Jahre

6-14 let / Jahre

15-24 let / Jahre

25+

atopická dermatitis / atopische Dermatitis

Pollinosa / Pollinose

stálá alergická rýma / chronischer Heuschnupfen

astma bronchiale / Asthma bronchiale

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Ze shromáţděných údajů počtu onemocnělých vybranými alergickými nemocemi vyplývá, ţe pollinosa a alergická rýma zaznamenávají střídavý a spíše klesající trend, atopický ekzém v posledních letech klesá. Jednoznačný nárůst vykazuje počet nemocných astmatem. Ve vztahu k věku se uvedená onemocnění vyskytují nejčastěji mezi 6 aţ 24 rokem s vrcholem v intervalu 15 aţ 24 let. Výjimkou je atopická dermatitis, kde s věkem počet nemocných klesá. Aus den ermittelten Daten über die Krankenzahlen an ausgewählten Allergieerkrankungen geht hervor, dass die Pollinose und der Heuschnupfen einen schwankenden und eher abfallenden Trend


35

verzeichnen, die atopische Dermatitis tritt in den letzten Jahren weniger häufig auf. Eindeutig ist die Zunahme der Anzahl von Asthmakranken. Altersbezogen kommen die genannten Erkrankungen am häufigsten zwischen 6. und 24. Lebensjahr vor, mit einem Höhepunkt zwischen dem 15. und 24. Lebensjahr. Eine Ausnahme stellt die atopische Dermatitis dar, wo die Anzahl der Erkrankten mit dem Alter abnimmt. Dolní Rakousko / Niederösterreich Asi 22 % z dotazovaných osob z Dolního Rakouska v rámci „Rakouského průzkumu zdraví“ uvedlo, ţe během svého ţivota alespoň jednou alergií onemocněli (muţi: 18 %, ţeny: 27 %). Podíl osob, které trpí alergií, je ve skupině od 15 do 44 let přibliţně 26 %, coţ je dvakrát vyšší podíl, neţ ve skupině nad 64 let (13 %). Z provedeného dotazování rodičů o atopickém onemocnění v rámci studie ISAAC, které se uskutečnilo v Dolním Rakousku v roce 2008, vyplývá, ţe 4,7 % dětí na prvním stupni (především děti ve věku 6 či 7 let) jiţ jedenkrát v ţivotě postihlo astma, 4,3 % senná rýma a 11,7 % postihla atopický ekzém (pokaţdé zjištěno lékařem). S výjimkou atopického ekzému jsou častěji postiţeni chlapci neţ dívky (viz Haidinger et al. 2009). Rund 22 Prozent der im Rahmen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung“ befragten Personen aus Niederösterreich gaben an, in ihrem Leben bereits einmal an einer Allergie erkrankt zu sein (Männer: 18 %, Frauen: 27 %). Der Anteil der an Allergien erkrankten Personen ist dabei in der Gruppe der 15- bis 44-Jährigen mit rund 26 Prozent doppelt so hoch wie in der Gruppe der über 64Jährigen (rund 13 %). Die im Rahmen der ISAAC-Studie durchgeführte Elternbefragung zu atopischen Krankheiten in Niederösterreich im Jahr 2008 ergibt, dass 4,7 Prozent der Kinder in der ersten Schulstufe (vorwiegend Kinder in einem Alter von 6 oder 7 Jahren) bereits einmal in ihrem Leben von Asthma, 4,3 Prozent von Heuschnupfen und 11,7 Prozent von Neurodermitis betroffen waren (jeweils von einem Arzt festgestellt). Mit Ausnahme der Neurodermitis sind Knaben häufiger betroffen als Mädchen (s. Haidinger et al. 2009).

36

Obrázek / Abbildung 3.5.3: Procentuelní podíl dětí na prvním stupni s výskytem atopických onemocnění v Dolním Rakousku v roce 2008 (údaje rodičů při celoţivotní prevalenci vlastních dětí) / Prozentueller Anteil der Kinder in der ersten Schulstufe mit atopischen Krankheiten in Niederösterreich 2008 (Angaben der Eltern zur Lebenszeitprävalenz der eigenen Kinder)

neurodermitida / Neurodermitis senná rýma / Heuschnupfen astma / Asthma 0%

2%

4% chlapci/Burschen

6%

8%

10 %

12 %

14 %

dívky/Mädchen

Zdroj / Quelle: Haidinger et al. 2009; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílnosti datových zdrojů bezprostředně moţné. Aufgrund unterschiedlicher Datengrundlagen wird von einem Vergleich abgesehen.


37

3.6 Prevalence diabetu / Prävalenz von Diabetes Diabetes mellitus (cukrovka) je označení pro poruchu látkové přeměny, která je doprovázena abnormálním zvýšením hladiny cukru v krvi. Diabetes mellitus vzniká kvůli relativnímu či absolutnímu nedostatku inzulínu v těle, coţ způsobuje abnormálně vysokou hladinu cukru v krvi. Inzulín je produkován ve slinivce břišní (pankreas). Pokud zanikají buňky slinivky břišní, vzniká tak absolutní nedostatek inzulinu. To je příčinou rozvoje diabetu mellitus 1. typu, coţ je autoimunitní onemocnění, které nejvíce postihuje především mladou dospělou populaci. Diabetes mellitus 2. typu - také známý jako cukrovka dospělých - se vyvíjí při progresivní inzulínové rezistenci. K prvním příznakům patří, kromě zvýšené hladiny cukru v krvi, také ţízeň, zvýšené vylučování moči a hubnutí. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak a narušená látková výměna tuků. Diabetes mellitus je vţdy spojen s abnormálním zvýšením hladiny cukru v krvi, coţ ovlivňuje mnoho orgánových systémů v těle. Pozdní následky zahrnují poškození zraku či ledvin, ztrátu citlivosti, aterosklerózu, srdeční infarkt a mozkovou mrtvici. Als Diabetes mellitus (Zuckerkrankheit) wird eine Störung des Zuckerstoffwechsels mit krankhafter Erhöhung des Blutzuckers bezeichnet. Bei Diabetes mellitus besteht ein relativer oder absoluter Mangel an Insulin, wodurch es zu krankhaft erhöhten Blutzuckerwerten kommt. Insulin wird in der Bauchspeicheldrüse (Pancreas) produziert. Gehen die Bauchspeicheldrüsenzellen zugrunde, entsteht ein absoluter Mangel an Insulin. Dies ist die Ursache für die Entwicklung eines Diabetes mellitus Typ 1, der eine Autoimmunerkrankung ist und zumeist schon im jungen Erwachsenenalter auftritt. Diabetes mellitus Typ 2 – auch als Alterszucker bezeichnet – entwickelt sich bei einer fortschreitenden Insulinresistenz. Die ersten Symptome sind neben den erhöhten Blutzuckerwerten starker Durst, erhöhte Harnmenge und Gewichtsverlust. Die bedeutendsten Risikofaktoren bilden Übergewicht, Bluthochdruck und ein gestörter Fettstoffwechsel. Diabetes mellitus geht immer mit einer krankhaften Erhöhung des Blutzuckers einher, wodurch zahlreiche Organsysteme geschädigt werden. Spätfolgen sind Augen- und Nierenschäden, Empfindungsstörungen, Atherosklerose, Herzinfarkt und Schlaganfall. JMK / Südmähren Koncem roku 2007 bylo v kraji v evidenci diabetologických ordinací a praktických lékařů pro dospělé více neţ 76 tisíc diabetiků, 34 tisíc muţů a 42 tisíc ţen, coţ představuje 7 % obyvatel kraje při teoretickém předpokladu evidence léčených podle místa trvalého pobytu. Na 100 tisíc obyvatel kraje připadalo v průměru 6.699 evidovaných diabetiků; 6.198 na 100 tisíc muţů a 7.174 na 100 tisíc ţen. Pouze dietou bylo léčeno 26 % diabetiků, perorální antidiabetika uţívalo 47 % diabetiků, na insulin bylo odkázáno 13 % diabetiků a kombinovanou léčbou (insulin+PAD) bylo léčeno 14 % diabetiků. Ende 2007 wurden in südmährischen diabetologischen Ordinationen und bei praktischen Ärzten für Erwachsene über 76.000 Diabetiker erfasst, davon 34.000 Männer und 42.000 Frauen. Bei der theoretischen Annahme, dass die Patienten nach dem ständigen Wohnort erfasst werden, würde der Anteil an Diabetikern 7 Prozent der Kreisbevölkerung ausmachen. Pro 100.000 Kreiseinwohner waren es durchschnittlich 6.699 erfasste Diabetiker; 6.198 pro 100.000 Männer und 7.174 pro 100.000 Frauen. Nur mit Diät wurden 26 Prozent der Diabetiker behandelt, perorale Antidiabetika wurden 47 Prozent der Diabetiker verabreicht, 13 Prozent der

38

Diabetiker brauchten Insulin, und die Kombibehandlung (Insulin+PAD) erhielten 14 Prozent der Diabetiker. Dolní Rakousko / Niederösterreich V Dolním Rakousku trpělo podle výsledků „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ v době výzkumu asi 6 procent populace onemocněním diabetes (muţi: kolem 5 %, ţeny: asi 7 %). Zatímco podíl diabetiků ve skupině od 15 do 44 let v rámci dolního Rakouska představuje přibliţně 1 % respondentů, s přibývajícím věkem se příslušný podíl zvyšuje na více neţ 15 % ve skupině nad 64 let. In Niederösterreich waren den Ergebnissen der Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007 zufolge zum Zeitpunkt der Befragung rund 6 Prozent der Bevölkerung an Diabetes erkrankt (Männer: rund 5 %), Frauen: rund 7 %). Während der Anteil der Diabetiker in der Gruppe der 15- bis 44Jährigen noch bei rund 1 Prozent der Befragten liegt, erhöht sich der entsprechende Anteil mit zunehmendem Alter auf mehr als 15 Prozent in der Gruppe der über 64-jährigen Niederösterreicher. Srovnání / Vergleich Přestoţe prokazují údaje pro jiţní Moravu a Dolní Rakousko na podobně vysoký podíl diabetem postiţených osob (vţdy 6 procent), odkláníme se od přímého srovnání z důvodu různých pramenů údajů (lékařské údaje o diagnóze na jiţní Moravě, vlastní údaje v rámci ankety v Dolním Rakousku). Obwohl die Daten für Südmähren und für Niederösterreich einen ähnlich hohen Anteil an von Diabetes betroffenen Personen ausweisen (jeweils rund 6 %), wird aufgrund der Unterschiedlichkeit der Datenquellen (medizinische Diagnosedaten in Südmähren, Eigenangaben im Rahmen einer Umfrage in Niederösterreich) von einem direkten Vergleich abgesehen.


39

3.7 Pobyty v nemocnici / Krankenhausaufenthalte Počet pobytů v nemocnici představuje - podobně jako počet kontaktů mezi lékařem a pacientem všeobecný ukazatel čerpání zdravotní péče ze strany populace. Prostřednictvím analýzy pobytů podle dokumentované prvotní diagnózy lze získat další epidemiologické informace o řadě dalších onemocnění, které jsou vzhledem ke své závaţnosti důvodem pro hospitalizaci. Mimoto je počet a vývoj pobytů v nemocnici, jakoţ i průměrná doba trvání hospitalizace, vedle onemocnění jako takového důleţitým indikátorem pro rozvrţení lékařské nabídky a plánování zásobování. Die Anzahl der Krankenhausaufhalte ist – ähnlich der Anzahl der Arzt-Patienten-Kontakte - ein Indikator für die Inanspruchnahme des Gesundheitssystems durch die Bevölkerung. Bei Analyse der Aufenthalte nach der dokumentierten Hauptdiagnose lassen sich weiters epidemiologische Informationen zu unterschiedlichen Krankheiten gewinnen, die aufgrund ihrer Schwere zu einem stationären Aufenthalt führen. Zudem sind Anzahl und Entwicklung der Krankenhausaufenthalte sowie durchschnittliche Aufenthaltsdauer bei einzelnen Erkrankungen wichtige Indikatoren für die medizinische Angebots- und Versorgungsplanung. JMK / Südmähren Z údajů vyplývá, ţe hlavní příčinou hospitalizace muţů jsou nemoci oběhové soustavy, dále různá poranění a otravy, nemoci trávící soustavy a novotvary. Obdobně u ţen jsou na prvním místě nemoci oběhové soustavy, na druhém místě je hospitalizace spojená s těhotenstvím a porodem, dále nemoci močové a pohlavní soustavy a novotvary. Pokud se jedná o délku pobytu, je u obou pohlaví v případě duševních poruch nejdelší hospitalizace, a to 16,1 dne u muţů a 19,2 dne u ţen. Následují nemoci oběhové soustavy jak u muţů, tak u ţen a novotvary. (Výpočet zahrnuje i takové případy, u kterých proběhlo přijetí i propuštění z nemocnice ve stejný kalendářní den.) Aus den Daten geht hervor, dass die Hauptursache der Hospitalisierung bei Männern die Kreislauferkrankungen sind, weiters verschiedene Verletzungen und Vergiftungen, Erkrankungen des Verdauungssystems sowie Neubildungen. Ähnlich sind bei Frauen auf dem ersten Platz die Kreislauferkrankungen, auf dem zweiten Platz befinden sich die Hospitalisierungen im Zusammenhang mit der Schwangerschaft und Entbindung, weiters Erkrankungen des Harn- und Geschlechtssystems sowie die Neubildungen. Was die Aufenthaltsdauer betrifft, so findet sich die längste Hospitalisierung bei beiden Geschlechtern bei den psychischen und Verhaltensstörungen, und zwar 16,1 Tage bei Männern und 19,2 Tage bei Frauen. Es folgen die Kreislauferkrankungen, sowohl bei Männern als auch bei Frauen, und Neubildungen. (Die Berechnung enthält auch die Fälle, wo die Hospitalisierung und Entlassung aus dem Krankenhaus an demselben Kalendertag stattfand.)

40

Tabulka / Tabelle 3.7.1: Hospitalizace ţenské a muţské populace v JMK v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech / Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen Bevölkerung in Südmähren im Zeitraum 2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen Muţi / Männer Diagnóza / Diagnose

Ţeny / Frauen

Počet hospitalizovaných / Anzahl der Aufenthalte

Délka pobytu / Aufenthaltsdauer

Diagnóza / Diagnose



I00-I99

3.356,5

S00-T98

2.464,1

9,4

I00-I99

3.178,3

11,9

6,6

O00-O98

2.967,5

K00-K93

5,4

2.285,5

6,7

N00-N99

2.466,4

4,5

C00-D48

2.198,2

8,4

C00-D48

2.351,8

8,5

M00-M99

1.760,2

8,0

K00-K93

2.247,3

6,8

J00-J99

1.744,5

6,9

M00-M99

2.165,4

9,3

N00-N99

1.178,7

6,6

S00-T98

1.804,0

8,9

R00-R99

860,3

5,9

J00-J99

1.305,8

6,9

G00-G99

672,7

8,1

R00-R99

1.032,6

6,3

F00-F99

336,6

16,1

F00-F99

319,1

19,2

20.513,4

7,6

Celkem / Insgesamt

25.339,0

7,6

Celkem / Insgesamt C00-D48: F00-F99: G00-G99: I00-I99: J00-J99: K00-K93: M00-M99: N00-N99: O00-O99: R00-R99: S00-T98:

Novotvary / Neubildungen Poruchy duševní a poruchy chování / Psychische und Verhaltensstörungen Nemoci nervové soustavy / Krankheiten des Nervensystems Nemoci oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems Nemoci dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungssystems Nemoci trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssystems Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně / Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes Nemoci močové a pohlavní soustavy / Krankheiten des Urogenitalsystems Těhotenství, porod a šestinedělí / Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde / Symptome und abnorme klinische und Laborbefunde, die anderenorts nicht klassifiziert sind Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin / Verletzungen, Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich Na základě diagnostické a výkonové dokumentace rakouských nemocnic byl v období mezi lety 2004 aţ 2008 zaznamenán roční průměr přibliţně 268.000 pobytů ţen a přibliţně 234.000 pobytů muţů s bydlištěm v Dolním Rakousku (výpočet zahrnuje i takové případy, u kterých proběhlo přijetí i propuštění z nemocnice ve stejný kalendářní den, nula-denní pobyt). Průměrná délka pobytu v nemocnici představovala v období mezi lety 2004 aţ 2008 6,4 dnů u ţen a 6,8 dnů u muţů. Nejčastějšími důvody pro hospitalizaci dolnorakouských ţeny – poměr dle standardu podle věku – byla jako hlavní diagnóza především novotvary (MKN-10 C00-D48), nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (MKN-10 M00-M99), těhotenství, porod a šestinedělí (MKN-10 O00O99), nemoci oběhové soustavy (MKN-10 I00-I99), a také poranění a otravy (MKN-10 S00-T98). U většiny dolnorakouských muţů jsou důvodem pro hospitalizaci z pozice hlavní diagnózy především novotvary (MKN-10 C00-D48), nemoci oběhové soustavy (MKN-10 I00-I99), poranění a


41

otravy (MKN-10 S00-T98), nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (MKN-10 M00M99), a také onemocnění trávicí soustavy (MKN-10 K00-K93). Nejdelší průměrná délka pobytu v nemocnici v období pozorování mezi lety 2004 aţ 2008 byla u obou pohlaví zaznamenána z důvodu duševní poruchy a poruchy chování. Laut Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten wurden im Zeitraum 2004 bis 2008 im Jahresdurchschnitt rund 268.000 Aufenthalte von weiblichen Personen und rund 234.000 Aufenthalte von männlichen Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich verzeichnet (Berechnung inklusive jener Fälle, bei denen Aufnahme und Entlassung am gleichen Kalendertag erfolgte, sog. Null-Tages-Aufenthalt). Die durchschnittliche Aufenthaltsdauer lag im Zeitraum 2004 bis 2008 für Frauen bei 6,4, bei Männern bei 6,8 Tagen. Die häufigsten Gründe für Aufenthalte von niederösterreichischen Frauen – gemessen an altersstandardisierten Raten - waren Neubildungen (ICD-10 C00-D48), Krankheiten des Muskel-SkelettSystems und des Bindegewebes (ICD-10 M00-M99), Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett (ICD-10 O00-O99), Krankheiten des Kreislaufsystems (ICD-10 I00-I99) sowie Verletzungen und Vergiftungen (ICD-10 S00-T98) als Hauptdiagnose. Die meisten Aufenthalte niederösterreichischer Männer erfolgten aufgrund von Neubildungen (ICD10 C00-D48), Krankheiten des Kreislaufsystems (ICD-10 I00-I99), Verletzungen und Vergiftungen (ICD-10 S00-T98), Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes (ICD-10 M00M99) sowie Krankheiten des Verdauungssystems (ICD-10 K00-K93) als Hauptdiagnose. Die längste durchschnittliche Aufenthaltsdauer ist im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 bei beiden Geschlechtern aufgrund psychischer und Verhaltensstörungen zu beobachten.

42

Tabulka / Tabelle 3.7.2: Hospitalizace ţenské a muţské populace Dolního Rakouska v období mezi lety 2004 aţ 2008 u 10 nejčastějších diagnóz, na 100.000 obyvatel, standardizováno podle věku, a průměrná délka pobytu v nemocnici vyjádřená ve dnech / Krankenhausaufenthalte der weiblichen und männlichen niederösterreichischen Bevölkerung im Zeitraum 2004 bis 2008 nach den 10 häufigsten Hauptdiagnosen, pro 100.000 Einwohner/innen, altersstandardisiert, und durchschnittliche Aufenthaltsdauer in Tagen Muţi / Männer Diagnóza / Diagnose

Ţeny / Frauen



Diagnóza / Diagnose



C00-D48

4.156

I00-I99

3.918

4,2

C00-D48

3.910

4,0

9,0

M00-M99

3.360

S00-T98

8,4

3.352

6,9

O00-O99

3.168

4,1

M00-M99

2.851

7,5

I00-I99

2.529

8,5

K00-K93

2.535

5,3

S00-T98

2.298

8,1

J00-J99

2.015

6,6

N00-N99

2.220

4,2

N00-N99

1.536

4,3

K00-K93

2.118

5,8

G00-G99

1.282

5,4

J00-J99

1.406

6,6

R00-R99

1.129

3,7

R00-R99

1.164

3,8

F00-F99

1.105

22,5

F00-F99

1.071

17,0

27.781,3

6,8

Celkem / Insgesamt

27.998,0

6,4

Celkem / Insgesamt C00-D48: F00-F99: G00-G99: I00-I99: J00-J99: K00-K93: M00-M99: N00-N99: O00-O99: R00-R99: S00-T98:

Novotvary / Neubildungen Poruchy duševní a poruchy chování / Psychische und Verhaltensstörungen Nemoci nervové soustavy / Krankheiten des Nervensystems Nemoci oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems Nemoci dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungssystems Nemoci trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssystems Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně / Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes Nemoci močové a pohlavní soustavy / Krankheiten des Urogenitalsystems Těhotenství, porod a šestinedělí / Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde / Symptome und abnorme klinische und Laborbefunde, die anderenorts nicht klassifiziert sind Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin / Verletzungen, Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen Zdroj /Quelle: Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008, BMG – Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich Věkem standardizované mnoţství pobytů osob s bydlištěm v Dolním Rakousku (muţi celkem pobytů kolem 27.800, ţeny celkem kolem 28.000 na 100.000 obyvatel) bylo v ročním průměru sledovaného období 2004 aţ 2008 nad odpovídající hodnotou jihomoravského obyvatelstva (muţi celkem 20.500, ţeny celkem kolem 25.300 pobytů na 100.000 obyvatel). Vzhledem k pobytům v nemocnici u muţů lze v obou regionech v Dolním Rakousku i na jiţní Moravě sledovat příčiny na základě jednotlivých diagnostikovaných skupin u Dolnorakušanů především počty pobytů kvůli nádorovému onemocnění (ICD–10 C00-D48), nemocí svalového, kosterního systému (ICD-10 M00M99), zranění a otravy (ICD-10 S00-T98). Při srovnání pobytů v nemocnici u dolnorakouských a jihomoravských ţen se ukazují především vyšší počty pobytů Dolnorakušanek s nádorovým onemocněním (ICD-10 C00-D48) a nemocemi svalového, kosterního systému v hlavní diagnóze. Vyšší počty pobytů u jihomoravských ţen se ukazují v ročním průměru časového období 2004 aţ 2008 především kvůli onemocnění systému krevního oběhu (ICD–10 100-199).


43

Die altersstandardisierte Aufenthaltsrate von Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich (Männer insgesamt rund 27.800 Aufenthalte, Frauen insgesamt rund 28.000 Aufenthalte pro 100.000 Einwohner/innen) lag im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 über der entsprechenden Rate der südmährischen Bevölkerung (Männer insgesamt rund 20.500, Frauen insgesamt rund 25.300 Aufenthalte pro 100.000 Einwohner/innen). Hinsichtlich der Krankenhausaufenthalte von Männern in den beiden Regionen Niederösterreich und Südmähren lassen sich bei Betrachtung einzelner Hauptdiagnosegruppen bei Niederösterreichern vor allem höhere Aufenthaltsraten aufgrund von Neubildungen (ICD-10 C00-D48), Krankheiten des Muskel-SkelettSystems (ICD-10 M00-M99) und Verletzungen und Vergiftungen (ICD-10 S00-T98) beobachten. Bei einem Vergleich der Krankenhausaufenthalte von niederösterreichischen und südmährischen Frauen zeigen sich vor allem höhere Raten bei Aufenthalten von Niederösterreicherinnen mit Neubildungen (ICD-10 C00-D48) und Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems (ICD-10 M00-M99) als Hauptdiagnose. Höhere Aufenthaltsraten südmährischer Frauen zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 vor allem bei Aufenthalten aufgrund von Krankheiten des Kreislaufsystems (ICD-10 I00-I99). Obrázek / Abbildung 3.7.1: Nejčastější důvody pobytu v nemocnici u ţen a muţů z JMK a Dolního Rakouska v časovém období 2004 aţ 2008 podle kapitoly ICD-10 (věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) / Häufigste Gründe für einen Krankenhausaufenthalt von Frauen und Männern aus Südmähren und Niederösterreich im Zeitraum 2004 bis 2008 nach ICD-10-Kapitel (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) muţi / männlich

ţeny / weiblich

I00-I99

I00-I99

S00-T98

O00-O99

K00-K93

N00-N99

C00-D48

C00-D48

M00-M99

K00-K93

J00-J99

M00-M99 0

C00-D48: I00-I99: K00-K93: M00-M99: N00-N99: O00-O99: S00-T98:

1000

2000

3000

4000

5000

0

1000

2000

3000

4000

JMK /

Dolní Rakousko /

JMK /

Dolní Rakousko /

Südmähren

Niederösterreich

Südmähren

Niederösterreich

5000

Novotvary / Neubildungen Nemoci oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems Nemoci trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssystems Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně / Krankheiten des Muskel-Skelett-Systems und des Bindegewebes Nemoci močové a pohlavní soustavy / Krankheiten des Urogenitalsystems Těhotenství, porod a šestinedělí / Schwangerschaft, Geburt und Wochenbett Poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin / Verletzungen, Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004–2008, BMG – Diagnosen- und Leistungsdokumentation der österreichischen Krankenanstalten 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

44

Zatímco bylo v období 2004 aţ 2008 mnoţství pobytů v nemocnici v Dolním Rakousku jak celkově tak u většiny skupin s hlavní diagnózou vyšší neţ na jiţní Moravě, byla průměrná délka hospitalizace v Dolním Rakousku celkově, ale také u skupin s hlavní diagnózou, kratší neţ na jiţní Moravě. Während im Zeitraum 2004 bis 2008 die Raten von Krankenhausaufenthalten in Niederösterreich sowohl insgesamt als auch bei den meisten Hauptdiagnosegruppen über denen in Südmähren lagen, war die durchschnittliche Dauer von Krankenhausaufenthalten hingegen in Niederösterreich sowohl insgesamt als auch bei den meisten Hauptdiagnosegruppen geringer als in Südmähren.


45

3.8 Výskyt rakoviny / Krebsinzidenz Maligní (zhoubné) nádory, respektive maligní tkáně (novotvary), vznikají na základě nesprávné regulace procesu růstu, dělení a ničení buněk v těle. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik zhoubných nádorů patří věk, environmentální faktory, faktory ţivotního stylu (např. kouření) a genetické predispozice. Maligne (bösartige) Tumoren bzw. bösartige Neubildungen von Gewebe (Neoplasien) entstehen durch fehlerhafte Regulation der Wachstums-, Teilungs- und Zerstörungsprozesse von Körperzellen. Zu den wichtigsten Risikofaktoren zur Ausbildung bösartiger Tumoren zählen Alter, Umwelteinflüsse, Lebensstilfaktoren (z. B. Rauchen) sowie genetische Prädispositionen. JMK / Südmähren Nádorová onemocnění – zhoubné novotvary se podílejí na úmrtí občanů vysokým podílem. V současné době jsou v ČR příčinou kaţdého čtvrtého úmrtí. Jedná se tedy o velmi závaţné onemocnění, zejména pokud není diagnostikováno včas. Výskyt onemocnění je sledován podle věku i pohlaví a především také podle kódu diagnózy MKN 10. Údaje lze získat s dvouletým zpoţděním z důvodu dohledávání, ověřování a kontroly. Počet nově nemocných zhoubnými novotvary v JMK i v jeho okresech má trvalou tendenci růstu. A to jak u muţů, tak i u ţen. Přitom počty u muţů jsou vyšší neţ u ţen. Pokud jde o příčiny, lze je hledat především v rozboru podle diagnóz. Nejvyšší podíl u obou pohlaví připadá na diagnózu C 44 – jiné ZN kůţe jak u muţů, tak i u ţen. Tvoří přibliţně polovinu z celkového počtu nemocných. Rozdíly mezi pohlavími jsou však více způsobeny odlišnostmi muţů a ţen. Zatímco u muţů je na druhém místě ZN prostaty s výraznou tendencí růstu, u ţen je na obdobném druhém místě s tendencí růstu ZN prsu. U muţů se dále rozvíjí ZN tlustého střeva s rostoucí tendencí. Další diagnózy u muţů a ţen mají jiţ spíše ustálený a kolísavý charakter. Krebserkrankungen bzw. bösartige Neubildungen beeinflussen wesentlich die Mortalität der Bevölkerung. Zurzeit sind sie die Ursache jedes vierten Todesfalls in Tschechien. Es handelt sich also um eine besonders schwere Erkrankung, insbesondere wenn sie nicht rechtzeitig diagnostiziert wird. Das Vorkommen der Erkrankungen wird nach Alter und Geschlecht sowie insbesondere nach der Diagnose (ICD-10-Code) differenziert. Wegen Nachermittlung, Überprüfung und Kontrolle sind die Daten erst mit einer zweijährigen Verspätung verfügbar. Die Anzahl neuer Fälle der bösartigen Neubildungen in Südmähren und den Bezirken weist eine ständig wachsende Tendenz auf, und zwar sowohl bei Männern als auch bei Frauen. Dabei sind die Zahlen bei Männern höher als bei Frauen. Was die Ursachen betrifft, können sie insbesondere in der Analyse der Diagnosen gesucht werden. Der größte Anteil bei beiden Geschlechtern gehört der Diagnose C 44 – sonstige bösartige Neubildungen der Haut an. Sie stellt ungefähr die Hälfte der Gesamtanzahl der Kranken dar. Die Unterschiede zwischen den Geschlechtern sind jedoch eher durch die Differenzen bei Männern und Frauen verursacht. Während bei Männern der Prostatakrebs auf dem zweiten Platz mit einer markant steigenden Tendenz liegt, ist bei Frauen der Brustkrebs auf dem zweiten Platz, ebenfalls mit einer markant steigenden Tendenz.

46

Bei Männern ist eine Wachstumstendenz auch beim Dickdarmkrebs zu beobachten. Bei den übrigen Krebsdiagnosen sind keine Trends erkennbar. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle rakouské statistiky rakovinových nemocí onemocnělo v období mezi lety 2004 aţ 2007 rakovinou průměrně okolo 3.230 dolnorakouských ţen a asi 3.940 dolnorakouských muţů za rok. Mezi nejčastější lokalizace nádorů u dolnorakouských ţen patřily zhoubné novotvary prsu (MKN-10 C50, asi 900 ţen za rok), následovaly zhoubné novotvary zaţívacího ústrojí (MKN-10 C15-C26, asi 830 ţen za rok). Mezi nejčastější lokalizace nádorů u dolnorakouských muţů patřily zhoubné novotvary prostaty (MKN-10 C61, asi 1.030 muţů za rok) a zhoubné novotvary zaţívacího ústrojí (MKN-10 C15-C26, asi 1.120 muţů za rok). Laut österreichischer Krebsstatistik erkrankten in den Jahren 2004 bis 2007 pro Jahr durchschnittlich rund 3.230 Niederösterreicherinnen und rund 3.940 Niederösterreicher an Krebs. Die häufigsten Tumorlokalisationen bei niederösterreichischen Frauen waren bösartige Neubildungen der Brust (ICD-10 C50, etwa 900 Frauen pro Jahr), gefolgt von bösartigen Neubildungen der Verdauungsorgane (ICD-10 C15-C26, rund 830 Frauen pro Jahr). Die häufigsten Tumorlokalisationen bei niederösterreichischen Männern waren bösartige Neubildungen der Prostata (ICD-10 C61, etwa 1.030 Männer pro Jahr) sowie bösartige Neubildungen der Verdauungsorgane (ICD-10 C15-C26, rund 1.120 Männer pro Jahr). Srovnání / Vergleich V ročním průměru sledovaného období 2004 aţ 2008 se prokazuje na jiţní Moravě u muţů a stejně také u ţen vyšší výskyt rakoviny neţ v Dolním Rakousku, přičemţ v průběhu let 2004 aţ 2007 je na jiţní Moravě u obou pohlaví patrná stoupající tendence věkem standardizovaných počtů, zatímco v Dolním Rakousku pozorujeme tendenci sniţování výskytu rakoviny. Im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraumes 2004 bis 2007 zeigt sich in Südmähren sowohl bei Männern als auch bei Frauen eine höhere Krebsinzidenz als in Niederösterreich, wobei sich im Zeitverlauf der Jahre 2004 bis 2007 in Südmähren bei beiden Geschlechtern ein tendenzieller Anstieg der altersstandardisierten Raten beobachten lässt, während die Krebsinzidenz in Niederösterreich tendenziell rückläufig war.


47

Obrázek / Abbildung 3.8.1: Výskyt rakoviny muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v časovém období 2004 aţ 2007 (věkem standardizováno, na 100.000 obyvatel, MKN-10 C00-C97, vyjma C44) / Krebsinzidenz von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2007 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen, ICD-10 C00-C97, exkl. C44) 1.000 800 600 400 200 0 2004

2005

2006

2007

JMK – muţi /


JMK – ţeny /






Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 / údaje do roku 2006, případně 2007 – dvouleté zpoţdění; Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2007, Krebsstatistik 2004-2007; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Ohledně vybraných rakovinových onemocnění se ukazuje v ročním průměru časového období 2004 aţ 2007 v obou regionech u muţů podobné mnoţství zhoubných nádorových onemocnění prostaty a zaţívacího ústrojí, větší mnoţství výskytu zhoubného nádorového onemocnění dýchacích orgánů a zhoubných melanomů vykazuje muţská část jihomoravské populace. Údaje o výskytu rakoviny u ţen ukazují v předloţené zprávě daného časového období podobné mnoţství zhoubného nádorového onemocnění dýchacích orgánů u ţenského obyvatelstva jiţní Moravy a Dolního Rakouska, vyšší mnoţství výskytu zhoubných nádorů prsu, zaţívacích orgánů a také corpus a cervix uteri u jihomoravských ţen. Hinsichtlich ausgewählter Krebserkrankungen zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2007 in beiden Regionen bei Männern ähnlich hohe Raten bei bösartigen Neubildungen der Prostata und der Verdauungsorgane: Höhere Inzidenzraten weist die männliche südmährische Bevölkerung bei bösartigen Neubildungen der Atmungsorgane und bei bösartigen Melanomen auf. Die Daten zur Krebsinzidenz bei Frauen zeigen bei den für den vorliegenden Bericht ausgewählten Krebserkrankungen ähnlich hohe Raten bei bösartigen Neubildungen der Atmungsorgane in der weiblichen südmährischen und niederösterreichischen Bevölkerung: Vergleichsweise höhere Raten in der weiblichen südmährischen Bevölkerung lassen sich bei Neuerkrankungen an bösartigen Neubildungen der Brustdrüse, der Verdauungsorgane sowie von Corpus und Cervix uteri beobachten.

48

Obrázek / Abbildung 3.8.2: Výskyt vybraných rakovinových onemocnění u muţů a ţen na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v ročním průměru časového období 2004 aţ 2007 (věkově standardizováno, na 100.000 obyvatel) / Inzidenz ausgewählter Krebserkrankungen von Männern und Frauen in Südmähren und in Niederösterreich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2007 (altersstandardisiert, pro 100.000 Einwohner/innen) muţi / männlich

ţeny / weiblich

C15-C26

C50

C61

C15-C26

C30-C39

C53 / C54

C43

C30-C39

0

50

100

150

0

50

100

JMK /

Dolní Rakousko /

JMK /

Dolní Rakousko /

Südmähren

Niederösterreich

Südmähren

Niederösterreich

C15–C26:

zhoubné nádorové onemocnění zaţívacího ústrojí¨/Bösartige Neubildungen der Verdauungsorgane

C30-C39:

zhoubné nádorové onemocnění dýchacích orgánů / Bösartige Neubildungen der Atmungungsorgane

C43:

zhoubný melanom kůţe / Bösartiges Melanom der Haut

C50:

zhoubné nádorové onemocnění prsu / Bösartige Neubildung der Brustdrüse

C53 / C54:

zhoubné nádorové onemocnění cervix uteri/corpus uteri /

150

Bösartige Neubildung der Cervix uteri / des Corpus uteri C61:

Zhoubné nádorové onemocnění prostaty / Bösartige Neubildung der Prostata Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 / údaje do roku 2006, případně 2007 – dvouleté zpoţdění; Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2007, Krebsstatistik 2004-2007; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung


49

3.9 Infekční onemocnění s ohlašovací povinností / Meldepflichtige Infektionserkrankungen Infekční nemoci bývaly do poloviny 20. století nejčastější příčinou úmrtí. Dnes díky očkování, pouţívání účinných antibiotik a změně ţivotního stylu nejsou jiţ váţnou hrozbou, přesto dodnes patří k velmi rozšířeným a často vyřazují občany byť jen dočasně z aktivního ţivota. Infektionskrankheiten waren bis zur Mitte des 20. Jahrhunderts die häufigste Todesursache. Heute stellen sie dank wirksamer Impfung, Antibiotika und der veränderten Lebensweise zwar keine so große Gefahr mehr dar, sie sind aber weiterhin stark verbreitet und verhindern häufig das aktive Leben der Patientinnen und Patienten, wenn auch meist nur vorübergehend. JMK / Südmähren Z hlášených a evidovaných infekčních onemocnění, které zaznamenává informační systém Epidat, byly vybrány ke srovnání nejčastější nebo nejzávaţnější onemocnění. Např. z alimentárních nákaz salmonellózy a shigellózy, kampylobakteriózy, dále všechny typy hepatitid, TBC /Registr tuberkulózy/ , z pohlavních nemocí syfilis / Registr pohlavních nemocí/, klíšťová encefalitida, bakteriální meningitida a další. Pro srovnání je uváděna incidence (přepočet na 100.000 obyvatel) a roční průměr za léta 2004 - 2008. Hodnocení výskytu přenosných nemocí v JMK a jeho okresech vyplývá z hodnot uvedených v tabulce. Zatímco jsme konstatovali nárůst počtu pohlavních nemocí jako HIV/AIDS a syfilis u muţů, mírný nárůst hepatitidy typu C, kapavka a další sledované přenosné nemoci vykazují proměnlivý výskyt. Pozitivně lze hodnotit pokles výskytu TBC v posledních letech. Von gemeldeten und im Informationssystem EPIDAT erfassten Infektionskrankheiten wurden die häufigsten bzw. schwersten Erkrankungen zum Vergleich ausgewählt. So beispielsweise aus den alimentären Infektionen die Salmonellose und Shigellose, Campylobacteriose, weiters alle Typen der Hepatitis, TBC (Tuberkulose-Register), aus den Geschlechtskrankheiten Syphilis (Register der Geschlechtskrankheiten), Zeckenenzephalitis, bakterielle Meningitis und andere. Zum Vergleich wird die Inzidenz (Umrechnung auf 100.000 Einwohner) und der Jahresdurchschnitt für die Jahre 2004 bis 2008 angegeben. Die Bewertung des Vorkommens der Infektionskrankheiten im Kreis Südmähren und in seinen Bezirken geht aus den Werten in der Tabelle hervor. Während ein Anstieg von Geschlechtskrankheiten wie HIV/Aids und Syphilis bei Männern und eine moderate Zunahme der Hepatitis C verzeichnet wird, ist für Gonorrhoe und andere untersuchte Infektionskrankheiten keine Tendenz erkennbar. Positiv zu bewerten ist die Abnahme des TBC-Vorkommens in den letzten Jahren.

50

Tabulka / Tabelle 3.9.1: Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel JMK na 100.000 obyvatel v období mezi léty 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi léty 2004 aţ 2008 / Anteil ausgewählter meldepflichtiger Infektionskrankheiten bei der südmährischen Bevölkerung pro 100.000 Einwohner/innen in den Jahren 2004 bis 2008 und als Jahresdurchschnitt 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

2008

2004-2008

Salmonelóza / Salmonellose

377,7

396,0

323,0

197,0

112,0

281,1

Kampylobakterióza / Campylobacter

364,0

449,5

211,2

302,4

255,5

316,5

Shigellóza / Shigellose

1,5

0,7

0,4

0,4

1,5

0,9

Hepatitida A / Hepatitis A

0,9

0,4

0,8

0,9

4,6

1,5

Hepatitida B / Hepatitis B

2,8

2,9

1,4

1,5

2,1

2,1

Hepatitida C / Hepatitis C

6,7

12,6

10,9

10,0

10,1

10,1

Kapavka / Gonorrhoe

19,0

17,2

23,1

25,5

14,3

19,8

Lues

12,4

11,6

10,9

10,1

12,5

11,5

Aids

4,4

5,4

6,1

6,7

8,1

6,1

Virová encefalitida / Virusenzephalitis

2,9

4,3

8,4

3,5

5,4

4,9

10,3

10,4

10,6

10,0

8,3

10,0

TBC plicní / Lungen-TBC TBC ostatní / sonstige TBC Spála / Scharlach Bakteriální meningitida / Bakterielle Meningitis

1,0

1,2

1,3

0,8

0,8

1,0

47,2

38,1

26,9

39,2

46,4

39,6

2,1

2,3

1,5

1,8

1,0

1,7

Zdroj /Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle statistik infekčních chorob s ohlašovací povinností dle § 1 zákona o epidemii 1950 ve znění ze dne 15. 6. 2010, bylo doloţeno, ţe z chorob sledovaných v této zprávě se v období od 2004 do 2008 v Dolním Rakousku nejčastěji vyskytovaly salmonelóza a kampylobakterióza (roční průměr za období 2004-2008 bez výjimky vţdy kolem 860 případů). Mezi onemocněními hepatitidou dominuje hepatitida typu C (asi 250 případů ročně). Případy pohlavních chorob podléhajících ohlašovací povinnosti (kapavka, syfilis, AIDS) byly zaznamenány v průměru 33 krát za rok. Případy klíšťové encefalitidy (KE) způsobené kousnutím infikovaného klíštěte byly mezi lety 2004 aţ 2008 uvedeny v hlášení asi dvakrát ročně, tuberkulóza (především plicní TBC) v průměru asi stokrát za rok. Počet oznámení spálových onemocnění byl průměrně asi 240 případů ročně, přičemţ v daném období pozorování se počet ohlašovaných případů zvýšil. Bakteriální meningitida byla v průběhu daného období pozorování průměrně hlášena asi 14 krát za rok. Laut Statistik der gemäß § 1 Epidemiegesetz 1950 in der Fassung vom 15. 6. 2010 anzeigepflichtigen Infektionserkrankungen wurden im Bundesland Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 von den im vorliegenden Bericht analysierten Erkrankungen am häufigsten Fälle von Salmonellose und Campylobacteriose dokumentiert (im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 absolut jeweils rund 860 Fälle). Unter den Hepatitis-Erkrankungen dominierte Hepatitis C (mit rund 250 Erkrankungen pro Jahr). Fälle anzeigepflichtiger Geschlechtskrankheiten (Gonorhrroe, Lues, Aids) wurden durchschnittlich 33-mal pro Jahr gemeldet. Fälle der durch Zeckenbisse übertragenen Frühsommer-Meningoenzephalitis (FSME) wurde im Zeitraum 2004 bis 2008 jährlich rund zweimal zur Anzeige gebracht, Tuberkulose (dabei vor allem pulmonale TBC) durchschnittlich rund hundertmal pro Jahr. Die Anzahl der Scharlach-Meldungen pro Jahr lag durchschnittlich bei rund 240, wobei im vorliegenden Beobachtungszeitraum ein Anstieg der Meldungen zu verzeichnen ist. Bakterielle Me-


51

ningitis wurde im Jahresdurchschnitt des vorliegenden Beobachtungszeitraumes rund 14-mal pro Jahr gemeldet. Tabulka / Tabelle 3.9.2: Poměr vybraných infekčních nemocí podléhajících ohlašovací povinnosti u obyvatel Dolního Rakouska na 100.000 obyvatel v období mezi lety 2004 aţ 2008 a roční průměr v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Rate ausgewählter anzeigepflichtiger Infektionserkrankungen in der niederösterreichischen Bevölkerung pro 100.000 Einwohner/innen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 und im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

2008

2004-2008

Salmonelóza / Salmonellose

80,9

61,2

61,2

42,2

28,1

54,6

Kampylobakterióza / Campylobakter

58,1

39,8

56,3

64,5

53,7

54,5

Shigellóza / Shigellose

0,3

0,6

0,4

0,8

0,2

0,4

Hepatitida A / Hepatitis A

1,1

1,7

2,0

1,5

0,8

1,4

Hepatitida B / Hepatitis B

7,4

6,1

9,2

9,2

9,2

8,2

Hepatitida C / Hepatitis C

14,2

13,2

13,0

21,2

16,5

15,6

Kapavka / Gonorrhoe

1,0

1,1

1,2

1,2

0,8

1,1

Lues

0,4

0,6

0,9

0,7

0,7

0,6

Aids

0,4

0,4

0,4

0,3

0,4

0,4

klíšťové encefalitidy / FSME

0,1

0,1

0,2

0,1

0,3

0,1

TBC plicní / TBC pulmonal

6,6

6,8

4,5

5,8

5,6

5,9

TBC ostatní / TBC extrapulmonal

0,5

0,8

0,6

0,5

0,8

0,6

Spála / Scharlach

7,3

4,1

15,3

25,5

24,0

15,3

Bakteriální meningitida / Bakterielle Meningitis

0,8

1,0

0,7

1,2

0,8

0,9

Zdroj / Quelle: BMG – Jahresausweise über angezeigte Fälle übertragbarer Krankheiten 2004-2008; Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich Jak na jiţní Moravě tak v Dolním Rakousku lze ve sledovaném období 2004 aţ 2008 pozorovat u vybraných infekčních onemocnění nejčastější případy otrav potravinami salmonelou a campylobakterem, přičemţ odpovídající mnoţství na 100.000 obyvatel na jiţní Moravě v ročním průměru časového období 2004 aţ 2008 bylo pětkrát vyšší neţ v Dolním Rakousku. S výjimkou hepatitis B hepatitis C se ukazují v ročním průměru časového období 2004 aţ 2008 také u všech ostatních vybraných infekčních onemocnění s ohlašovací povinností na jiţní Moravě vyšší hodnoty neţ v Dolním Rakousku. Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich lassen sich im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 bei den für den vorliegenden Bericht ausgewählten Infektionserkrankungen am häufigsten Fälle von Lebensmittelvergiftungen durch Salmonellen und Campylobacter beobachten, wobei die entsprechenden Raten pro 100.000 Einwohner/innen in Südmähren im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 mehr als fünfmal so hoch waren wie in Niederösterreich. Mit Ausnahme von Hepatitis B und Hepatitis C zeigen sich im Jahresdurchschnitt des Zeitraumes 2004 bis 2008 auch bei allen übrigen ausgewählten anzeigepflichtigen Infektionserkrankungen in Südmähren höhere Raten als in Niederösterreich.

52

3.10 Akutní onemocnění dýchacích cest a chřipková onemocnění / Akute Atemwegserkrankungen und grippeartige Erkrankungen Akutní respirační onemocnění jsou nejčastějšími hlášenými chorobami a to hlavně proto, ţe se přenášejí většinou formou kapénkové infekce nebo špinavýma rukama a ochrana proti nim je obtíţná. Nejúčinnější ochranou je očkování, pokud je k dispozici. Klade se důraz na osobní hygienu, bohatou stravu s dostatkem vitamínů a eliminaci moţné nákazy při pobytu v rizikových prostorách a s velkou koncentrací lidí (nemocnice, škola, dopravní prostředky aj.). Nejzávaţnějším onemocněním z této skupiny je chřipka, která patří mezi preventabilní infekce. Bohuţel v ČR je proočkovanost populace kaţdoročně na nízké úrovni. Zde spíše neţ meziroční průběh je zajímavá nemocnost v průběhu roku vztaţená na 100.000 obyvatel. Podrobnější zaměření se na onemocnění cest dýchacích je v souladu s četností a závaţností stále nových forem těchto onemocnění (ptačí, prasečí chřipka atd.) a moţností jejich šíření - vzduchem. Die akuten Respirationserkrankungen sind die am häufigsten gemeldeten Erkrankungen, und zwar in erster Linie deshalb, weil sie meistens durch Tröpfcheninfektion oder schmutzige Hände übertragen werden. Wichtig für die Vermeidung dieser Erkrankungen sind persönliche Hygiene und Versorgen mit ausreichend Vitaminen sowie die Vermeidung von Ansteckung in Risikobereichen mit großer Konzentration von Personen (Krankenhaus, Schule, Verkehrsmittel etc.). Die folgenreichste Erkrankung aus dieser Krankheitsgruppe ist die Grippe, die zu den präventiblen Infektionserkrankungen gehört. Wirksamen Schutz bietet die Impfung, in Tschechien ist die Durchimpfungsrate jedoch niedrig. Eine detailliertere Untersuchung der Atemwegserkrankungen erfordert eine Beobachtung der Häufigkeit und Ernsthaftigkeit von ständig neuen Formen dieser Erkrankungen (Vogel-, Schweinegrippe etc.) sowie deren räumlicher Verbreitung. JMK / Südmähren Pravidelné údaje o počtech onemocněných dýchacích cest byly získány z EPIDATU z let 2004 aţ 2009, přičemţ byl sledován výskyt a časový průběh jak akutních respiračních infekcí, tak i onemocnění chřipkových. Vzhledem k tomu, ţe hlášení nemocnosti se uvádí podrobně v týdenních intervalech, byl pro JMK místo tabulek zpracován graf průběhu nejčastějších onemocnění v příslušném roce. Bylo provedeno grafické srovnání hodnocených let 2004-2008 po přepočtu na 100.000 obyvatel. Akutní respirační infekce - ARI, chřipková onemocnění - ILI. Regelmäßige Daten über Atemwegserkrankungen 2004 bis 2009 wurden aus EPIDAT gewonnen, wobei Vorkommen und Zeitverlauf sowohl bei akuten Atemwegserkrankungen als auch bei grippeartigen Erkrankungen verfolgt wurden.


53

Da die gemeldete Krankenrate ausführlich in Wochenabständen angegeben wird, wurde anstelle einer Tabelle eine Grafik des Verlaufs der häufigsten Erkrankungen in Südmähren für jedes Jahr erstellt. Grafisch werden die bewerteten Jahre 2004 bis 2008 nach der Umrechnung pro 100.000 Einwohner untereinander verglichen. Obrázek / Abbildung 3.10.1: Srovnání sezónního průběhu akutních respiračních onemocnění (ARI) v letech 2005–2009 v JMK / Saisonaler Verlauf akuter Atemwegserkrankungen (ARI) in den Jahren 2005–2009 in Südmähren 4.070 3.570 3.070 2.570 2.070 1.570 1.070 570 70 1

3

5

7

9

11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53

ARI 2005

ARI 2006

ARI 2007

ARI 2008

ARI 2009

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2005-2009; Epidat rok 2005-2009; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Obrázek / Abbildung 3.10.2: Srovnání sezónního průběhu chřipkových onemocnění (ILI) v letech 2005–2009 v JMK (na 100.000 obyvatel) / Saisonaler Verlauf grippeartiger Erkrankungen (ILI) in den Jahren 2005 – 2009 in Südmähren (pro 100.000 Einwohner/innen) 1.400 1.200 1.000 800 600 400 200 0 1

3

5

7

9

11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53

ILI 2005

ILI 2006

ILI 2007

ILI 2008

ILI 2009

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2005-2009; Epidat rok 2005-2009; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

54

V grafech je dobře patrná sezonalita jak akutních respiračních onemocnění obecně (ARI), tak onemocnění chřipkového typu (ILI). Za pozornost stojí silná chřipková epidemie v prvním čtvrtletí roku 2005 a atypický druhý vrchol ILI před koncem roku 2009 způsobený rozšířením viru H1N1. Sledování počtu nově vzniklých akutních respiračních onemocnění a grafické vyjádření trendu umoţňuje předpovídat vznik a rozvoj moţných epidemií a včas reagovat vhodnými protiepidemickými opatřeními. Obdobně je moţné odvodit ústup epidemie a návrat do normálního běţného stavu onemocnění v populaci. In der Grafik ist der saisonabhängige Charakter sowohl bei akuten Atemwegserkrankungen im Allgemeinen (ARI) als auch bei grippeartigen Erkrankungen (ILI) zu erkennen. Bemerkenswert sind die starke Grippe-Epidemie im ersten Quartal 2005 und der atypische zweite ILI-Höhepunkt vor dem Ende 2009 durch die Verbreitung des Virus H1N1. Die Verfolgung der neuen akuten Atemwegserkrankungen und die grafische Darstellung der Trends ermöglichen ein Vorhersages der Entstehung und Entwicklung möglicher Epidemien und ein rechtzeitiges Reagieren mit geeigneten antiepidemischen Maßnahmen. Auf ähnliche Weise kann auch das Abklingen der Epidemie und die Rückkehr zur normalen Krankenrate in der Bevölkerung festgestellt werden. Dolní Rakousko / Niederösterreich NÖ nemá údaje k dispozi. Für NÖ stehen keine Daten nicht zur Verfügung. Srovnání / Vergleich Vzhledem k tomu, ţe obdobné údaje nemá rakouská strana k dispozici, nelze porovnání provést. Da für die österreichische Seite keine Daten verfügbar sind, kann kein Vergleich durchgeführt werden.


55

3.11 Pracovní úrazy a nemoci z povolání / Arbeitsunfälle und Berufskrankheiten Vliv faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek na lidské zdraví můţe při dlouhodobém působení vyvolat u zaměstnanců takové poškození zdraví, které nazýváme nemocí z povolání. Pokud dojde k jinému krátkodobému poškození zdraví, mluvíme o úrazu. Zpravidla si vyţádají léčení s různou dobou pracovní neschopnosti nebo jsou dokonce smrtelná. Důsledkem můţe být také invalidita a vţdy to má za následek ekonomické dopady. Proto se u úrazů zpravidla sleduje jejich počet absolutně i relativně, délka pracovní neschopnosti, a to podle pohlaví. Kromě celkového počtu úrazů muţů a ţen se evidují i úrazy smrtelné. Pro objektivní moţnost srovnání a trendů jsou důleţité přepočtené počty na 100 pojištěnců. Der Einfluss einzelner Faktoren der Arbeitsumgebung und der Arbeitsbedingungen auf die menschliche Gesundheit kann bei langzeitiger Einwirkung eine Gesundheitsschädigung bei Arbeitnehmern hervorrufen, die als Berufskrankheit bezeichnet wird. Wenn es zu einer kurzfristigen Gesundheitsschädigung kommt, spricht man von einem Unfall. Beide erfordern in der Regel eine Behandlung bei unterschiedlich langer Arbeitsunfähigkeit oder sind sogar tödlich. Sie können auch zur Invalidität führen; jedenfalls haben sie wirtschaftliche Beeinträchtigungen zur Folge. Deshalb wird bei Unfällen in der Regel ihre absolute und relative Anzahl sowie die Länge der Arbeitsunfähigkeit dokumentiert. Neben der Gesamtzahl der Unfälle bei Männern und Frauen werden auch tödliche Unfälle erfasst. Für einen objektiven Vergleich und die Feststellung von Trends sind die Umrechnungen pro 100 Versicherungsnehmer wichtig (Tabellen 3.11.1 und 3.11.4). JMK / Südmähren Jsou evidovány prošetřené a přiznané nemoci z povolání (Národní registr nemocí z povolání vede Státní zdravotní ústav Praha). K dispozici jsou celkové počty nemocí z povolání rozdělené dále podle pohlaví a také přepočtené na 100.000 pojištěnců. Dále jsou členěny podle faktorů, které je způsobily, případně podle rezortu a zaměření práce. Jsou také k dispozici podle sledovaného území. Es werden untersuchte und anerkannte Berufskrankheiten erfasst (das Nationalregister der Berufskrankheiten wird vom Staatlichen Gesundheitsinstitut Prag geführt). Zur Verfügung stehen Gesamtzahlen der Berufskrankheiten, aufgeteilt nach Geschlecht und umgerechnet auf 100.000 Versicherungsnehmer. Weiters werden sie nach Ursachen bzw. nach Sparten und Arbeitsschwerpunkt gegliedert. Auch eine gebietsbezogene Aufteilung steht zur Verfügung.

56

Tabulka / Tabelle 3.11.1: Počet pracovních úrazů v JMK v letech 2004–2008 u muţů a ţen včetně úrazů smrtelných. Úrazová četnost – přepočtený celkový počet úrazů v JMK na 100 pojištěnců / Anzahl der Arbeitsunfälle in Südmähren 2004 bis 2008 bei Männern und Frauen, samt Todesunfällen. Unfallhäufigkeit – umgerechnete Gesamtzahl der Unfälle in Südmähren pro 100 Versicherungsnehmer

muţi / Männer

Úrazy celkem / Unfälle gesamt

2004

2005

2006

2007

4.643

4.747

4.841

4.621

15

17

16

19

18

1.460

1.588

1.592

1.490

1.531

Z toho smrtelné / davon tödliche ţeny / Frauen

Úrazy celkem / Unfälle gesamt Z toho smrtelné / davon tödliche

celkem / Summe

Úrazy celkem / Unfälle gesamt

4.530

1

1

-

-

2

6.103

6.335

6.433

6.111

6.061

16

18

16

19

20

1,68

1,67

1,65

1,52

1,43

Z toho smrtelné / davon tödliche celkem /Summe

2008

Úrazy na 100 pojištěnců / Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer

Zdroj / Quelle: Evidence Inspekce práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 3.11.2: Počet nemocí z povolání v JMK v letech 2004–2008 / Anzahl der Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

2008

absolutně/ absolut

na / pro 100.000

absolutně/ absolut

na / pro 100.000

absolutně/ absolut

na / pro 100.000

absolutně/ absolut

na / pro 100.000

absolutně/ absolut

na / pro 100.000

115

23,52

88

17,73

92

18,04

71

13,54

88

16,74

muţi / Männer

48

18,72

46

17,72

38

14,29

37

13,54

32

11,67

ţeny / Frauen

67

28,82

42

17,74

54

22,12

34

13,54

56

22,27

celkem / Summe

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004-2008; Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů; SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 3.11.3: Nemoci z povolání v JMK v letech 2004–2008 podle kapitol Seznamu nemocí z povolání / Berufskrankheiten in Südmähren 2004 bis 2008 nach Kapiteln im Verzeichnis der Berufskrankheiten 2004

2005

1.nemoci z chemických látek / Krankheiten aus chemischen Stoffen

2006

2007

3

2

2008

2.nemoci z fyzikálních faktorů / Krankheiten aus physikalischen Faktoren

29

28

12

21

18

3.nemoci dýchacích cest,plic atd. / Atemwegs-, Lungenerkrankungen etc.

43

21

36

22

14

4.nemoci z povolání koţní / Berufskrankheiten der Haut

21

22

20

10

23

5.nemoci přenosné a parazitární / übertragbare und parasitäre Krankheiten

22

17

21

16

33

6.nemoci způsobené ostatními faktory / Krankheiten aus anderen Faktoren Celkový počet nemocí z povolání / Gesamtzahl der Berufskrankheiten

0

0

0

0

0

115

88

92

71

88

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004-2008; Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů; SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung


57

V tabulce je uveden počet NP u muţů, ţen a celkem v JMK v letech 2004 – 2008. Tento počet se absolutně pohybuje ve sledovaném období mezi 71 aţ 115 NP a má kolísavý průběh. Mírnou převahu tvoří ţeny, coţ je dáno strukturou hlášených nemocí z povolání a charakterem pracovních činností a rizik z práce v našem kraji. Pokud jde o příčiny, vyplývají z tabulky počtu nemocí z povolání podle kapitol Seznamu nemocí z povolání, které jsou odrazem typu rizikových faktorů. Výsledek patrný z tabulky staví na první příčku nejčastějšího výskytu nemocí – nemoci dýchacích cest, dále nemoci z fyzikálních faktorů, nemoci přenosné a parazitární a nemoci koţní. Chemické látky se na NP v našem kraji téměř nepodílejí. Tato struktura NP je zcela jiná neţ průměr ČR, kde fyzikální faktory představují 50 % celkového počtu. Tato struktura svědčí o NP ve zdravotnictví, ale odráţí i zemědělský charakter kraje. Pro korekci na počet muţů a ţen byl proveden přepočet na 100.000 pojištěnců. Získané údaje ukazují na sníţení rozdílu počtů mezi muţi a ţenami a v některých letech na proporcionální a vyrovnaný počet /roky 2005 a 2007/, ve zbývajících letech počet NP u ţen převyšuje počet NP u muţů i po přepočtu na 100.000 pojištěnců. In der Tabelle ist die Anzahl der Berufskrankheiten bei Männern und Frauen sowie insgesamt in Südmähren 2004 bis 2008 angeführt. Die absolute Anzahl schwankt in dem beobachteten Zeitraum zwischen 71 und 115 Berufskrankheiten. Die höhere Betroffenheit der Frauen bei den gemeldeten Berufskrankheiten ist auf die geschlechtsspezifisch unterschiedlichen Arbeitstätigkeiten sowie die damit verbundenen Arbeitsrisiken in Südmähren bedingt. Wie aus der Tabelle Tabulka / Tabelle 3.11.3 ersichtlich, stehen auf dem ersten Platz als häufigste Krankheiten Atemwegserkrankungen, weiters Krankheiten aus physikalischen Faktoren, übertragbare und parasitäre Krankheiten sowie die Hautkrankheiten. Chemische Stoffe spielen in Südmähren bei den Berufskrankheiten kaum eine Rolle. Die relativen Häufigkeiten der Berufskrankheiten weichen stark vom tschechischen Durchschnitt ab, wo die physikalischen Faktoren 50 Prozent aller Berufskrankheiten verursachen. Dies ist auch auf den landwirtschaftlichen Charakter der Region zurückzuführen. Bei der Betrachtung der Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherungsnehmer sind die Unterschiede zwischen Männern und Frauen geringer, in zwei Jahren (2005 und 2007) sind die Raten beider Geschlechter annähernd gleich hoch, in den übrigen Jahren ist die Anzahl der Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherungsnehmer bei den Frauen höher als bei den Männern. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle údajů Všeobecné úrazové pojišťovny (AUVA) se událo v roce 2008 kolem 16.650 uznaných pracovních úrazů v uţším smyslu (bez úrazu na cestě do práce) u závisle a nezávisle výdělečných osob s bydlištěm v Dolním Rakousku, z čehoţ kolem 80 procent zastupují muţi. Smrtelně skončilo v roce 2008 27 pracovních úrazů, přičemţ na následky pracovního úrazu umírali převáţně muţi. Mnoţství úrazů na 100 osob pojištěných u AUVA bylo v časovém období 2004 aţ 2008 kolem 2. Laut Daten der Allgemeinen Unfallversicherung (AUVA) ereigneten sich im Jahr 2008 rund 16.650 anerkannte Arbeitsunfälle im engeren Sinn (ohne Wegunfälle) bei selbstständig und unselbstständig erwerbstätigen Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich, wovon rund 80 Prozent auf Männer entfielen. Tödlich endeten im Jahr 2008 27 Arbeitsunfälle, wobei überwiegend Männer an den Folgen

58

eines Arbeitsunfalles verstarben. Die Unfallrate pro 100 über die AUVA versicherte Personen lag im Zeitraum 2004 bis 2008 bei rund 2. Tabulka / Tabelle 3.11.4: Počet a mnoţství uznaných pracovních úrazů v uţším smyslu (bez nehod cestou) u dolnorakouských výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 podle pohlaví / Anzahl und Rate von anerkannten Arbeitsunfällen im engeren Sinn (ohne Wegunfälle) von über die AUVA versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 nach Geschlecht

muţi / Männer


ţeny / Frauen


celkem / Summe


celkem /Summe

Úrazy na 100 pojištěnců / Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer

2004

2005

2006

2007

2008

12.589

12.158

12.173

13.121

12.969

30

17

26

21

25

3.059

3.100

3.223

3.183

3.543

-

1

1

-

2

15.648

15.258

15.396

16.304

16.512

30

18

27

21

27

2,00

1,91

1,88

1,94

1,90

Zdroj / Quelle: AUVA – Arbeitsunfälle 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Počet uznaných nemocí z povolání osob s bydlištěm v Dolním Rakousku se nacházel podle údajů AUVA kolem 249 na rok, přičemţ u 10 osob vedla nemoc způsobená povoláním k úmrtí. Nejčastějšími uznanými onemocněními z povolání u dolnorakouských výdělečných osob v období 2004 aţ 2008 byla – dle seznamu onemocnění z povolání podle § 177 a přílohy 1 všeobecného zákona o sociálním zabezpečení (ASVG) – „nedoslýchavost způsobená hlukem“, následují „koţní onemocnění“. Poměr uznaných onemocnění z povolání na 100.000 výdělečných osob pojištěných u AUVA se pohyboval v časovém období 2004 aţ 2008 mezi 17,5 a 28,6. Die Anzahl der anerkannten Berufskrankheiten von Personen mit Wohnsitz in Niederösterreich belief sich laut Daten der AUVA im Jahr 2008 auf 249, wobei in zehn Fällen die beruflich bedingte Erkrankung zum Tod führte. Die häufigsten anerkannten Berufskrankheiten niederösterreichischer Erwerbspersonen im Zeitraum 2004 bis 2008 war – entsprechend der Liste der Berufskrankheiten nach § 177 und Anlage 1 des Allgemeinen Sozialversicherungsgesetzes (ASVG) – „durch Lärm verursachte Schwerhörigkeit“, gefolgt von „Hauterkrankungen“. Die Rate der anerkannten Berufskrankheiten pro 100.000 über die AUVA versicherten Erwerbspersonen schwankte im Zeitraum 2004 bis 2008 zwischen 17,5 und 28,6.


59

Tabulka / Tabelle 3.11.5: Druh nejčastějšího uznaného onemocnění z povolání stejně jako počet a mnoţství uznaného onemocnění z povolání celkem a onemocnění z povolání s následkem smrti dolnorakouských výdělečných osob pojištěných u AUVA v časovém období 2004 aţ 2008 / Art der häufigsten anerkannten Berufskrankheiten sowie Anzahl und Rate anerkannter Berufskrankheiten insgesamt und Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang bei über die AUVA versicherten niederösterreichischen Erwerbspersonen im Zeitverlauf 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

82

77

123

81

143

Koţní onemocnění / Hauterkrankungen

39

27

27

14

37

Alergenními látkami způsobené astma bronchiale /

18

12

11

6

14

Chemickými, dráţdícími nebo toxickými látkami způsobená onemocnění dolních cest dýchacích a plic / Durch chemisch-irritativ oder toxisch wirkende Stoffe verursachte Erkrankungen der tieferen Atemwege und der Lunge

9

10

18

15

8

Zhoubná nádorová onemocnění pohrudnice, plic, hrtanu způsobená azbestem / Bösartige Neubildungen des Rippenfells, der Lunge, des Kehlkopfes durch Asbest

8

12

12

9

16

Nedoslýchavost způsobená hlukem /

2008

Durch Lärm verursachte Schwerhörigkeit

Durch allergene Stoffe verursachtes Asthma bronchiale

Infekční onemocnění / Infektionskrankheiten Onemocnění z povolání celkově/ Berufskrankheiten insgesamt Onemocnění z povolání s následkem smrti /

10

4

6

5

8

190

162

223

147

249

8

17

14

9

10

24,3

20,3

27,3

17,5

28,6

Berufskrankheiten mit tödlichem Ausgang Onemocnění z povolání na 100.000 pojištěných / Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherte

Zdroj / Quelle: AUVA – Berufskrankheiten 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich Porovnáním úrazové četnosti /počet úrazů na 100 pojištěnců/ v průměru let 2004 – 2008 je moţné vyvodit blízkost těchto počtů a celkové úrazovosti v JMK - 1,59 a v Dolním Rakousku – 1,93. V JMK je tento počet v uvedených letech poněkud niţší, ale v poslední době se opět zvyšuje. Obdobně u obou území převládá výrazně počet úrazů muţů nad ţenami, coţ je zřetelné zvláště u úrazů smrtelných. Zde v obou regionech za celé sledované období byly shodně 4 smrtelné úrazy u ţen. Obdobně počet nemocí z povolání v přepočtu na 100.000 pojištěnců byl ve sledovaném období v průměru v JMK 17,9 a v Dolním Rakousku 23,6. Tedy rozdíl asi 5 nemocí z povolání, coţ je velmi malý rozdíl, který by svědčil o obdobných pracovních rizicích co do velikosti rizikových faktorů. Rozdílná je však struktura nemocí z povolání. Zatímco v Dolním Rakousku je rozhodující poškození sluchu, nemoci koţní a Asthma bronchiale, v JMK jsou na prvním místě onemocnění cest dýchacích, dále nemoci z fyzikálních faktorů jako dlouhodobá, nadměrná a jednostranná zátěţ. Následují nemoci koţní, přenosné a parazitární.

60

Die Unfallhäufigkeit (Anzahl der Unfälle pro 100 Versicherungsnehmer) im Durchschnitt der Jahre 2004 bis 2008 beträgt in Südmähren 1,59 und in Niederösterreich 1,93. In Südmähren ist diese Anzahl in den beobachteten Jahren etwas kleiner, in der letzten Zeit steigt sie allerdings wieder an. In beiden Regionen verunfallen mehr Männer als Frauen, insbesondere von tödlichen Unfällen sind Männer in stärkerem Ausmaß betroffen. Im beobachteten Zeitraum betrug die Anzahl der Berufskrankheiten pro 100.000 Versicherungsnehmer im Jahresdurchschnitt 17,9 in Südmähren und 23,6 in Niederösterreich. Während in Niederösterreich Gehörschädigungen, Hautkrankheiten und Asthma bronchiale überwiegen, nehmen in Südmähren die Atemwegserkrankungen den ersten Platz ein, gefolgt von Krankheiten aus physikalischen Faktoren wie langdauernder und einseitiger Überlastung. Danach folgen Hautkrankheiten sowie übertragbare und parasitäre Krankheiten.


61

4 Ţivotní styl a environmentální faktory / Lebensstil und Umwelteinflüsse 4.1 Prevalence nadváhy a obezity / Prävalenz von Übergewicht und Adipositas Obezita je definována zmnoţením tělesného tuku, a to nad 25 % u ţen a nad 30 % u muţů. Obezita vzniká v důsledku pozitivní energetické bilance a je jedním z nejvýznamnějších preventabilních rizikových faktorů v současné populaci. Je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu a jiných metabolických poruch, postiţení pohybového aparátu, chorob gastrointestinálního traktu a některých nádorových onemocnění. Matematickým vyjádřením stupně nadváhy/obezity je hodnota Body Mass Indexu (BMI), ve zdravotní dokumentaci v ČR se však obvykle neuvádí. Adipositas wird als Überschuss des Körperfetts im Ausmaß von über 25 Prozent bei Frauen und über 30 Prozent bei Männern definiert. Adipositas entsteht infolge einer länger anhaltenden positiven Energiebilanz und gehört zu den wichtigsten verhütbaren gesundheitlichen Risikofaktoren. Sie ist verbunden mit einem erhöhten Risiko von Herz-Gefäß-Krankheiten, Diabetes und Stoffwechselkrankheiten, Erkrankungen des Bewegungsapparates, des Verdauungstrakts und einiger Krebserkrankungen. Die mathematische Darstellung des Übergewichtsgrads/Adipositas ist der Body-MassIndex-Wert (BMI-Wert); in der Krankendokumentation in Tschechien wird er allerdings üblicherweise nicht angeführt. JMK / Südmähren Systematicky je v ČR sledována pouze populace dětí ve věkových kategoriích 0-14 a 15-18 let. Pro dospělé osoby tyto údaje nejsou shromaţďovány a statisticky zpracovávány. U obou věkových kategorií je patrný nárůst počtu obézních jedinců, větší v kategorii 15-18 let. Eine systematische Erfassung erfolgt in Tschechien nur bei Kindern in den Alterskategorien 0-14 und 15-18 Jahre. Für Erwachsene werden diese Daten nicht erhoben und statistisch aufbereitet. In beiden Alterskategorien ist eine Erhöhung der Zahl von Individuen mit Adipositas bemerkbar, stärker in der Kategorie 15-18 Jahre.

62

Obrázek / Abbildung 4.1.1: Prevalence nadváhy v JMK na 100.000 reg. pac. / Prävalenz von Übergewicht in Südmähren pro 100.000 reg. Patienten 3.500 3.000 2.500 2.000 1.500 1.000 500 0 2004

2005

2006

Děti / Kinder (0-14)

2007

2008

Dorost / Jugendliche (15-18)


V ČR je prevalence nadváhy systematicky sledována jen v populaci do 18ti let věku, a to procentem případů nadváhy/obezity v dětské populaci. Podíl dětí s nadváhou /obezitou v průběhu sledovaných let narůstal více a rychleji ve starší věkové 15-18 let (za 5 let z 1,6 % na 3,2 %) u mladších dětí z 1,1 % na 1,6 % vyšetřované populace. In Tschechien wird die Prävalenz von Übergewicht systematisch nur bei der Population im Alter bis zum 18. Lebensjahr verfolgt, und zwar mit einer Prozentangabe von Kindern mit Übergewicht/Adipositas. Der Anteil von Kindern der untersuchten Population mit Übergewicht/Adipositas ist im Beobachtungszeitraum in der Alterskategorie der 15- bis 18-Jährigen stärker gestiegen (in 5 Jahren von 1,6 % auf 3,2 %) als bei den jüngeren Kindern (von 1,1 % auf 1,6 %). Dolní Rakousko / Niederösterreich Na základě výsledků „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ byl podíl lidí v Dolním Rakousku s normální hmotností kolem 46 %, podíl osob s nadváhou kolem 37 %. Na základě celorakouského trendu a trendu v mnoha západních průmyslových zemích, se podíl osob s vysokou nadváhou (obezitou) také v Dolním Rakousku zvýšil a v době průzkumu představoval přibliţně 15 %. Podíl obézních lidí s věkem neustále stoupá, ve skupině od 15 do 44 let byl podíl obézních v době průzkumu zhruba 9 %, ve skupině nad 64 let to bylo okolo 21%. Zatímco podíl obézních muţů a ţen je v Dolním Rakousku téměř totoţný, je podíl muţů s nadváhou při hodnotě přibliţně 52 % asi o 14 procentních bodů vyšší. Den Ergebnissen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ zufolge lag der Anteil normalgewichtiger Personen in Niederösterreich bei rund 46 Prozent, der Anteil übergewichtiger bei rund 37 Prozent. Entsprechend dem österreichweiten und dem Trend in vielen westlichen Industrienationen hat sich der Anteil stark übergewichtiger (adipöser) Personen auch in Niederösterreich erhöht, er lag zum Zeitpunkt der Befragung bei rund 15 Prozent. Der Anteil adipöser Personen nimmt mit steigendem Alter zu; in der Gruppe der 15- bis 44-Jährigen waren zum Zeitpunkt der Befra-

Ţivotní styl a environmentální faktory / Lebensstil und Umwelteinflüsse

63

gung rund 9 Prozent adipös, in der Gruppe der über 64-Jährigen rund 21 Prozent. Während der Anteil adipöser Frauen und Männer in Niederösterreich nahezu ident ist, zeigt sich bei Männern mit rund 52 Prozent ein um rund 14 Prozentpunkte höherer Anteil an Übergewichtigen. Obrázek / Abbildung 4.1.2: Podíl muţských a ţenských obyvatel Dolního Rakouska podle skupin BMI 2006/2007 / Anteil der niederösterreichischen Männer und Frauen nach BMI-Gruppen 2006/2007

Muţi / Männer

Ţeny / Frauen

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

méně neţ 18,5 (hmotnostně podnormální) /

18,5 aţ 25 (normální hmotnost) /

weniger als 18,5 (untergewichtig) 25 aţ 30 (nadváha) /

18,5 bis unter 25 (normalgewichtig) 30 a výše (adipózní) /

25 bis unter 30 (übergewichtig)

30 und höher (adipös)

100 %

Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Plnohodnotné srovnání situace v JMK a NÖ nelze provést, na české straně je k dispozici vývojová řada, na rakouské straně rok 2006/2007. Ein vollwertiger Vergleich zwischen der Situation in Südmähren und in NÖ kann nicht durchgeführt werden, da zum Thema Übergewicht/Adipositas auf der tschechischen Seite Daten aus einer Zeitreihe Zeitreihe für 0- bis 18-Jährige und auf der österreichischen Seite Daten für 2006/2007 für die über 15-jährige Bevölkerung zur Verfügung stehen.

64

4.2 Hypertenze / Bluthochdruck Arteriální hypertenze, tj. vyšší krevní tlak neţ 140/90, patří mezi nejčastější onemocnění srdce a cévního oběhu. Je to masově rozšířené onemocnění, které postihuje aţ 25% dospělé populace. Hypertenze svými komplikacemi významně ovlivňuje nemocnost a úmrtnost. K tomu, aby se hypertenze projevila, je většinou potřeba spolupůsobení genetických dispozic a faktorů zevního prostředí. Arteriální hypertenze je řazena k civilizačním onemocněním, jejichţ výskyt stoupá úměrně s dosaţeným stupněm civilizačního vývoje společnosti. Je významným rizikovým faktorem řady dalších onemocnění. Die arterielle Hypertonie, d. h. Blutdruck über 140/90, gehört zu den häufigsten Herz- und Blutkreislauferkrankungen. Sie ist eine massenhaft verbreitete Erkrankung, die ca. 25 Prozent der Erwachsenen betrifft. Die Hypertonie samt Komplikationen beeinflusst die Morbidität und Mortalität der Betroffenen erheblich. Hypertonie ist meistens durch genetische Veranlagung und äußere Faktoren bedingt. Die arterielle Hypertonie gehört zu den Zivilisationskrankheiten, deren Häufigkeit mit der erreichten Zivilisationsstufe der Gesellschaft zunimmt. Sie ist ein bedeutender Risikofaktor für zahlreiche weitere Erkrankungen. JMK / Südmähren Statistické údaje o prevalenci hypertenze u dospělé populace JMK (13,5 – 15,4 % populace) jsou na dolní hranici hodnot vyspělých průmyslových zemí. Ve sledovaném období absolutní i relativní počet hypertoniků mírně narůstá, ročně o 7 – 8,5%. Větší část hypertenzní populace nemá kořeny v dětském období ţivota a za manifestaci své choroby nesou z části vinu svým ţivotním stylem. Procento dětí postiţených juvenilní hypertenzí za sledované období mírně narůstá, jak absolutně tak relativně; skokový nárůst na cca. 3,5 násobek lze pozorovat u mládeţe mezi 15 – 18 rokem věku. Vzhledem k nízkému počtu zachycených případů nelze činit zásadní závěry, lze však předpokládat, ţe v období puberty, kdy dochází k výrazným hormonálním změnám, dochází i k nárůstu nových případů. V ČR je problematika hypertenze dlouhodobě kaţdoročně sledována jak u dospělé populace, tak u dětí. Odtud lze vysledovat ve věkové kategorii 15. – 18. let cca čtyřnásobně vyšší výskyt hypertenze neţ u mladších dětí. Prevalence hypertenze u dospělé populace v ČR se pohybuje okolo 15%. Die statistischen Daten über Prävalenz der Hypertonie bei der erwachsenen Bevölkerung Südmährens (13,5–15,4 % der Bevölkerung) befinden sich an der unteren Grenze der Werte der entwickelten Industrieländer. Im untersuchten Zeitraum kam es zu einem Anstieg der absoluten sowie der relativen Anzahl der Hypertoniker - jährlich um 7 bis 8,5 Prozent. Beim größeren Teil der von Hypertonie betroffenen Bevölkerung liegen die Wurzeln nicht in der Kinderzeit, und für die Manifestierung ihrer Krankheit tragen diese Personen zum Teil die Schuld durch ihren Lebensstil. Die Prozentzahl der durch juvenile Hypertonie betroffenen Kinder steigt in dem verfolgten Zeitraum mäßig, sowohl absolut als auch relativ. Ein sprungartiger Anstieg auf das ca. 3,5-Fache ist bei der Jugend zwischen dem 15. und dem 18. Lebensjahr zu beobachten. Angesichts der niedrigen Anzahl der festgestellten Fälle können keine grundsätzlichen Schlüsse gezogen werden, es ist jedoch anzunehmen, dass


65

es während der Pubertät, wo bedeutende hormonelle Änderungen eintreten, auch zu einem Anstieg von neuen Fällen kommt. In Tschechien wird die Hypertonieproblematik langfristig jährlich sowohl bei Erwachsenen als auch bei Kindern verfolgt. Daraus kann in der Alterskategorie der 15– bis 18-Jährigen ein ca. vierfach höheres Vorkommen von Hypertonie als bei jüngeren Kindern gefolgert werden. Die Prävalenz von Hypertonie bei der erwachsenen Bevölkerung in Tschechien liegt bei etwa 15 Prozent. Tabulka / Tabelle 4.2.1: Hypertenze – dospělí JMK / Hypertonie – Erwachsene Südmähren 2004 Celkem / Insgesamt

2005

2006

2007

2008

160.170

163.234

168.457

168.345

174.090

10.970

11.482

12.784

12.448

14.546

18.112,7

18.292,2

19.104,2

19.636

19.654,5

Z toho nové příp./100.000 reg. pac. / davon neue Fälle/100.000 reg.Pat.

1.240,5

1.286,7

1.449,8

1.452

1.642,2

% nových / % neu

6,80 %

7,00 %

7,60 %

7,40 %

8,40 %

Z toho nové příp./ davon neue Fälle Celkem/100.000 reg. Pacientů / insgesamt/100.000 reg. Patienten


Tabulka / Tabelle 4.2.2: Juvenilní hypertenze – JMK / Juvenile Hypertonie - Südmähren 2005 Děti (0-14) abs. / Kinder (0-14) absolut Děti (0-14) počet/100.000 reg. pac. / Kinder (0-14) Anzahl/100.000 reg. Pat. Dorost (15-18) abs. / Jugendliche (15-18) absolut Dorost (15-18) počet/100.000 reg. pac. / Jugendliche (15-18) Anzahl/100.000 reg. Pat.

2006

2007

2008

103

111

139

159

63,5

69,9

90,2

103,4

386

446

411

701,2

852,4

800,7


Dolní Rakousko / Niederösterreich Asi 22 % obyvatel Dolního Rakouska ve věku od 15 let uvedlo v rámci „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“, ţe u nich byl v posledních dvanácti měsících praktickým lékařem či jiným zdravotnickým pracovníkem diagnostikován vysoký krevní tlak (muţi: 23 %, ţeny: 21 %). Pokud jde o celoţivotní prevalenci vysokého krevního tlaku, přibliţně 24 % dolnorakouské populace uvedlo, ţe jiţ nejméně jednou v ţivotě měli s touto chorobou zkušenost. Rund 22 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren gaben bei der „Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ an, dass bei ihnen in den letzten zwölf Monaten von einem Arzt oder einem anderen Angehörigen eines Gesundheitsberufes Bluthochdruck diagnostiziert wurde (Männer: rund 23 %, Frauen: rund 21 %). Hinsichtlich der Lebenszeitprävalenz von Bluthochdruck gaben rund 24 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung an, bereits einmal in ihrem Leben davon betroffen gewesen zu sein.

66

Srovnání / Vergleich Plnohodnotné srovnání situace v JMK a NÖ nelze provést. Ein vollwertiger Vergleich der Lage in Südmähren und in NÖ kann nicht vorgenommen werden.


67

4.3 Spotřeba alkoholu / Alkoholkonsum Etylalkohol náleţí mezi nejfrekventovanější návykové látky historicky konzumované v lidské populaci. Jeho spotřeba per os je obvykle uváděna v objemových jednotkách čistého etanolu na jednoho obyvatele za kalendářní rok. Z pohledu zdravotnického je podstatná alimentární forma, mnoţství a frekvence, ve které je alkohol konzumován. Ethylalkohol gehört zu den häufigsten Suchtstoffen, die in der menschlichen Population verwendet wurden und werden. Sein peroraler Verbrauch wird in der Regel in Volumeneinheiten des reinen Ethanols pro Einwohner und Kalenderjahr angegeben. Für das Gesundheitswesen sind Art der konsumierten Getränke, Menge und Häufigkeit des Alkoholverbrauchs bedeutend. JMK / Südmähren Spotřeba alkoholu v celé ČR za období 2004-2008 se významně nemění ani v kvantitě ani v typech konzumovaných nápojů. V obchodní síti v ČR se dosud nevyskytuje zkvašený mošt s nízkým obsahem alkoholu, běţný v západní Evropě včetně Rakouska. Der Alkoholkonsum in der ganzen Tschechischen Republik hat sich im Zeitraum 2004-2008 nicht wesentlich geändert, weder in der Quantität noch in der Zusammensetzung der konsumierten Getränke. Anmerkung zu Tabulka / Tabelle 4.3.1: Im Handelsnetz in Tschechien gibt es noch keinen vergorenen Most mit geringem Alkoholgehalt, der in Westeuropa einschließlich Österreich handelsüblich ist. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle údajů z dokumentace drogové prevence Institutu Antona Proksche, kolísala v období pozorování mezi lety 2004 aţ 2008 průměrná roční spotřeba čistého alkoholu na obyvatele v Rakousku v rozmezí 10,5 aţ 10,9 l. Zhruba polovina z toho byla spotřebována ve formě piva a asi třetina v podobě vína. Entsprechend den Daten der Suchtpräventionsdokumentation des Anton-Proksch-Institutes schwankte im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 der jährliche durchschnittliche Konsum von Reinalkohol pro Kopf in der österreichischen Bevölkerung zwischen 10,5 und 10,9 Litern. Rund die Hälfte davon wurde in Form von Bier und etwa ein Drittel in Form von Wein konsumiert. Srovnání / Vergleich Spotřeba alkoholických nápojů vyjádřená v litrech čistého alkoholu na hlavu a rok se navzájem příliš neliší, do statistiky ČR není započítána konzumace lehce zkvašeného moštu, oblíbeného v Rakousku. Jeho podíl na celkové spotřebě alkoholu je však zanedbatelný a konstantní (cca 3% ročně) viz.Tabulka / Tabelle 4.3.2. Patrný rozdíl je v alimentární formě konzumovaného alkoholu. Zatímco spotřeba piva je v obou zemích téměř totoţná, u ostatních forem existují rozdíly: v AT se konzumuje více vína neţ lihovin, v ČR je tomu naopak. Vzhledem k tomu, ţe statistické údaje zahrnují celé státy (AT a ČR), je moţno očekávat, ţe v čistě vinařských oblastech je spotřeba alkoholu ve formě révového vína vyšší neţ je celostátní průměr.

68

Der Konsum von Alkoholgetränken, ausgedrückt in Litern reinen Alkohols pro Kopf und Jahr, unterscheidet sich nicht wesentlich; in die Statistik in Tschechien wird der Konsum von (in Österreich beliebtem) leicht vergorenem Most nicht eingerechnet. Dessen Anteil am Gesamtkonsum von Alkohol ist jedoch geringfügig und konstant (ca. 3 % jährlich) – siehe Tabulka / Tabelle 4.3.2. Eine bemerkbare Differenz ist bei der alimentären Form des konsumierten Alkohols zu verzeichnen. Während der Bierkonsum in beiden Ländern fast identisch ist, bestehen bei anderen Formen Unterschiede: In Österreich wird mehr Wein als Spirituosen konsumiert, in Tschechien ist dies umgekehrt. Angesichts dessen, dass die statistischen Daten die gesamten Staaten umfassen (AT und CZ), ist zu erwarten, dass in Weinanbaugebieten der Konsum von Alkohol in Form von Wein höher ausfällt als der gesamtstaatliche Durchschnitt. Tabulka / Tabelle 4.3.2: Spotřeba alkoholu v litrech čistého lihu / osobu / Alkoholkonsum in Litern reinen Alkohols / Person 2004 ČR

2005

2006

2007

2008

AT

ČR

AT

ČR

AT

ČR

AT

ČR

AT

Celkem / Gesamt

9,8

10,5

10,2

10,6

10,2

10,9

10,4

10,9

10,4

10,5

Pivo / Bier

4,9

5,6

5,2

5,4

5,0

5,4

5,0

5,4

5,1

5,4

Víno / Wein

1,9

3,2

1,9

3,4

2,0

3,7

2,1

3,7

2,1

3,3

Lihoviny / Spirituosen

3,0

1,4

3,1

1,4

3,2

1,5

3,3

1,5

3,2

1,5

-

0,3

-

0,3

-

0,3

-

0,3

-

0,3

Mošt / Most

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky 2004- 2008; ÚZIS – HIS CR (Health Interview Surveys – Dotazovací šetření o zdravotním stavu); Suchtpräventionsdokumentation – Alkohol des Anton-Proksch-Institutes; http://www.api.or.at/sp/tabell_graph/dualkal.htm; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung


69

4.4 Podíl aktivních kuřáků / Anteil aktiver Raucher Kouření je dlouhodobě nejrozšířenějším škodlivým návykem v lidské populaci. V ČR jsou za aktivní kuřáky povaţovány osoby vykazující v dotazníkových šetřeních konzumaci více neţ 1 cigarety denně. Pravidelně narůstá podíl aktivních kuřáků v dětské populaci do 14 let věku. Das Rauchen ist seit langem die häufigste schädliche Sucht in der menschlichen Population. In Tschechien gelten als Aktivraucher jene Personen, die in Fragenbogenerhebungen einen Genuss von über 1 Zigarette täglich angeben. Dabei wächst ständig der Aktivraucheranteil in der Kinderpopulation unter 14 Jahren. JMK (resp. ČR) / Südmähren (bzw. Tschechien) Údaj o aktivních kuřácích není pravidelně statisticky sledován, a proto byly pouţity údaje z HIS studie SZÚ z roku 2009. Podíl aktivních kuřáků ve sledované populaci čítající 1.795 resp. 1.495 osob obojího pohlaví byl rozšířen o údaj o počátku pravidelného kontaktu s tabákem z dotazníkové akce v roce 2008. Dotazníková studie provedená v roce 2008 se týkala celé ČR. Počet kuřáků v ČR není sledován kaţdoročně a netýká se jen JMK. Z výsledků studie vyplývá, ţe podíl kouřící části populace za sledovaných 5 let se pohybuje na úrovni ¼ respondentů, z čehoţ přibliţně 20-25% jsou osoby mladistvé. V této skupině lze pozorovat výrazný vzestup počtu kuřáků po 15. roku věku. Alarmující je fakt, ţe 1% mladistvých kuřáků začalo kouřit jiţ v předškolním věku do 6 let. Pro zařazení do skupiny kuřáků jsou však v ČR zvolena přísnější kritéria, vykouření více neţ 1 cigarety denně. Da Aktivrauchen nicht regelmäßig statistisch erfasst wird, wurden dazu Daten einer HIS-Studie des Staatlichen Gesundheitsinstituts aus dem Jahre 2009 entnommen. Der Aktivraucheranteil in der betrachteten Population von 1.795 bzw. 1.495 Personen (beide Geschlechter) wurde durch Daten über den Beginn des regelmäßigen Tabakgenusses aus einer Umfrage im Jahre 2008 ergänzt. Die im Jahr 2008 vorgenommene Befragungsstudie betraf ganz Tschechien. Die Anzahl der Raucher in Tschechien wird nicht jedes Jahr ermittelt und betrifft nicht nur Südmähren. Die Ergebnisse der Studie zeigen, dass sich der Anteil der rauchenden Bevölkerung in den beobachteten fünf Jahren etwa bei einem Viertel der Befragten bewegt, wovon annähernd 20 bis 25 Prozent jugendliche Personen sind. In dieser Gruppe kann ein bedeutender Anstieg der Raucheranzahl nach dem 15. Lebensjahr beobachtet werden. Alarmierend dabei ist die Tatsache, dass 1 Prozent der jugendlichen Raucher mit dem Rauchen bereits im Vorschulalter (bis zu 6 Jahren) begonnen hat. Für die Einordnung in die Rauchergruppe wurden in Tschechien jedoch strengere Kriterien gewählt – das Rauchen von mehr als 1 Zigarette täglich.

70

Tabulka / Tabelle 4.4.1: Procento kuřáků a jejich věkové rozloţení / Prozentzahl der Raucher und deren Altersstruktur 2004

2005

2006

2007

2008

procento kuřáků / Prozentzahl der Raucher (%)

27,5

26,3

26,1

26,6

24,0

podíl věkové skupiny kuřáků 15-24 let / Anteil der Altersgruppe 15–24 Jahre

21,5

19,7

21,6

21,0

23,7

Zdroj / Quelle: Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 – 2008). Výzkumná zpráva SZÚ, autoři: Sovinová, H. Sadílek, P., Csémy, L. Praha 2009; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich V rámci „Rakouského průzkumu zdraví 2006/2007“ uvedlo přibliţně 75 % obyvatel Dolního Rakouska ve věku od 15 let, ţe jsou nekuřáci. Přibliţně jedna pětina populace kouří aţ dvacet cigaret denně, podíl silných kuřáků (více neţ 20 cigaret denně) jsou další asi 4 %. Podílu kuřáků z řad muţské populace Dolního Rakouska s asi 28 % je o 7 procentních bodů vyšší, neţ z řad ţenské populace, navíc i silní kuřáci (více neţ 20 cigaret denně) jsou především muţi. Im Rahmen der „Österreichischen Gesundheitsbefragung 2006/2007“ gaben rund 75 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren an, Nichtraucher zu sein. Rund ein Fünftel der Bevölkerung raucht bis zu zwanzig Zigaretten täglich, der Anteil der starken Raucher (mehr als 20 Zigaretten täglich) beträgt weitere rund 4 Prozent. Der Raucheranteil ist mit rund 28 Prozent in der männlichen niederösterreichischen Bevölkerung um 7 Prozentpunkte höher als in der weiblichen, zudem sind starke Raucher (über 20 Zigaretten pro Tag) vorwiegend Männer. Obrázek / Abbildung 4.4.1: Denní spotřeba cigaret u muţů a ţen v Dolním Rakousku 2006/2007 / Täglicher Zigarettenkonsum von Männern und Frauen in Niederösterreich 2006/2007

Muţi / Männer

Ţeny / Frauen

0%

20 %

40 %

60 %

80 %

Nekuřák nebo bývalý kuřák /

do 10 cigaret denně /

Nicht- oder Exraucher

bis zu 10 Zigaretten pro Tag

11 aţ 20 cigaret denně /

více neţ 20 cigaret denně /

11 bis 20 Zigaretten pro Tag

mehr als 20 Zigaretten pro Tag

100 %

Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Analýza údajů z roční studie HBSC (Zdravotní chování školních dětí) ukazuje, ţe jiţ 15 procent dolnorakouských školáků ve věku 13 let alespoň příleţitostně kouří cigarety, u školáků ve věku 15 let se jedná o více neţ třetinu.


71

Eine Analyse der HBSC-Daten aus dem Jahr 2006 (Health Behaviour in School-aged Children) zeigt, dass bereits 15 Prozent der 13-jährigen niederösterreichischen Schüler zumindest gelegentlich Zigaretten rauchen, bei den 15-Jährigen bereits mehr als ein Drittel. Srovnání / Vergleich Přestoţe studie provedené v České republice mezi roky 2004-2008 i Rakousku v letech 2006/07 nejsou plně srovnatelné, uvádějí přibliţe stejný podíl kuřáků (20-25 %), resp. nekuřáků (cca 75 %) ve zkoumaném vzorku populace. Alarmující je fakt, ţe kouřit začíná čím dál větší počet dětí a mladistvých. Obwohl die in Tschechien in den Jahren 2004 bis 2008 und in Österreich in den Jahren 2006/07 vorgenommenen Studien nicht völlig vergleichbar sind, ergeben sie einen annähernd gleichen Anteil von Rauchern (20-25 %) bzw. Nichtrauchern (ca. 75 %). Alarmierend ist die Tatsache, dass eine immer größere Anzahl von Kindern und Jugendlichen zu rauchen beginnt.

72

4.5 Počet zraněných a usmrcených osob v silničním provozu / Anzahl der Verletzten und Todesopfer im Straßenverkehr S rozvojem silniční dopravy narůstá v celém světě i počet dopravních nehod a s nimi spojených zranění a úmrtí. Významnou roli v tomto směru mnohde hraje stupňující se agresivita řidičů a nerespektování zákonných norem upravujících pravidla silničního provozu. Mit der Entwicklung des Straßenverkehrs steigt weltweit auch die Anzahl von Verkehrsunfällen und der damit verbundenen Verletzungen und Todesfälle. Eine bedeutende Rolle spielen vielfach die steigende Aggressivität der Fahrer und die Nichtbeachtung der Straßenverkehrsordnung. JMK / Südmähren Počet dopravních nehod a počet mrtvých a zraněných při dopr. nehodách v ČR a JMK a počet úmrtí z vnějších příčin je počítaný na evropský standard u muţů a u ţen. Jak je zmíněno výše, vnější příčiny patří k nejvýznamnějším příčinám úmrtí. Přes jistou nesourodost má tato skupina společnou moţnost značného ovlivnění prevencí. To se týká zejména kategorie úrazů při dopravních nehodách a úmrtí v jejich důsledku. Die Anzahl der Verkehrsunfälle und der Toten bei Verkehrsunfällen in CZ und JMK sowie die Anzahl der Todesfälle mit äußeren Ursachen wurde für Europa altersstandardisiert. Wie bereits erwähnt, gehören die äußeren Ursachen zu den wichtigsten Todesursachen. Trotz einer gewissen Heterogenität kann diese Gruppe insgesamt durch Prävention erheblich beeinflusst werden. Das betrifft vor allem die Kategorien der Verletzungen und Todesfällen infolge von Verkehrsunfällen. Tabulka / Tabelle 4.5.1: Počty dopravních nehod a osob při nich zraněných a usmrcených v ČR a JMK / Anzahl der Verkehrsunfälle und der dabei Verletzten und Getöteten in CZ und JMK 2004

2005

2006

2007

2008

196.484

199.262

187.965

182.736

160.376

Počet nehod v Jm kraji / Anzahl der Verkehrsunfälle in Südmähren

31.905

31.078

28.850

28.629

23.859

Počet nehod, při nichţ došlo k usmrcení nebo zranění – ČR / Verkehrsunfälle, bei denen es zur Tötung oder Verletzung kam – CZ

26.516

25.239

22.115

23.060

22.481

Počet usmrcených osob při všech dopr. nehodách - ČR / Anzahl der getöteten Personen bei allen Verkehrsunfällen - CZ

1.382

1.286

1.063

1.222

1.076

Počet usmrených osob při všech dopr. nehodách – JMK / Anzahl der getöteten Personen bei allen Verkehrsunfällen – JMK

235

220

173

234

185

Počet usmrcených/1.000 nehod (ČR) / Anzahl der getöteten/1.000 Unfälle (CZ)

7,03

6,45

5,66

6,69

6,71

Počet usmrcených/1.000 nehod (JMK) / Anzahl der getöteten/1.000 Unfälle (JMK)

7,37

7,08

6,00

8,17

7,75

Počet nehod celkem ČR / Anzahl der Verkehrsunfälle in CZ insgesamt

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 ČSÚ Statistická ročenka České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Ze statistiky příčin úmrtí vyplývá, ţe v letech 2004 – 2008 zemřelo v důsledku dopravních nehod 479 muţů – obyvatel JMK a 164 ţen – obyvatelek JMK. Standardizovaný počet zesnulých činil 16,3 muţů a 5,02 ţen / 100.000 obyvatel JMK.


73

Entsprechend der Todesursachenstatistik sind in den Jahren 2004 bis 2008 infolge von Verkehrsunfällen 479 Männer aus Südmähren und 164 Frauen aus Südmähren gestorben. Die standardisierte Todeszahl betrug 16,3 Männer und 5,02 Frauen / 100.000 Einwohner von Südmähren. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle záznamů Kuratoria pro dopravní bezpečnost se v období mezi lety 2004 aţ 2008 stalo celkem asi 74 080 lidí účastníky dopravní nehody, ke které došlo na území Dolního Rakouska, přičemţ asi 63 % z nich byli muţi. Asi 10 % řidičů, kteří byli účastníky nehody, utrpělo váţné zranění a 1,5 % účastníků utrpělo smrtelná zranění. Podíl těţce nebo smrtelně zraněných byl vyšší u muţů neţ u ţen (stejně jako podíl nezraněných osob). Den Aufzeichnungen des Kuratoriums für Verkehrssicherheit zufolge waren in den Jahren 2004 bis 2008 insgesamt rund 74.080 Personen an Verkehrsunfällen auf niederösterreichischem Gebiet beteiligt, rund 63 Prozent davon waren männlich. Rund 10 Prozent der Unfallbeteiligten erlitten dabei schwere Verletzungen, und 1,5 Prozent der Beteiligten erlitten tödliche Verletzungen. Der Anteil schwer oder tödlich Verletzter war bei Männern höher als bei Frauen (ebenso der Anteil nicht verletzter Personen). Tabulka / Tabelle 4.5.2: Počet a míra závaţnosti poranění osob účastných při silničních dopravních nehodách na území Dolního Rakouska v období 2004–2008 / Anzahl und Verletzungsgrad der an Straßenverkehrsunfällen auf niederösterreichischem Gebiet beteiligten Personen im Zeitraum 2004 bis 2008 Muţi/Männer absolut

Prozent

Ţeny/Frauen absolut

Prozent

Celkem/Gesamt absolut

Prozent

Všichni účastníci nehod / alle Unfallbeteiligten

46.899

100,0 %

27.180

100,0 %

74.079

100,0 %

Bez zranění / nicht verletzt

19.419

41,4 %

6.803

25,0 %

26.222

35,4 %

Lehce zranění / leicht verletzt

16.623

35,4 %

13.967

51,4 %

30.590

41,3 %

4.737

10,1 %

2.432

8,9 %

7.169

9,7 %

Smrtelně zranění / tödlich verletzt

836

1,8 %

244

0,9 %

1.080

1,5 %

Stupeň zranění nerozpoznatelný / Verletzungsgrad nicht erkennbar

5.284

11,3 %

3.734

13,7 %

9.018

12,2 %

Těţce zranění / schwer verletzt

Zdroj / Quelle: Kuratorium für Verkehrssicherheit – Straßenverkehrsunfälle 2004-2008 Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Zatímco údaje Kuratoria pro dopravní bezpečnost se vztahují k nehodám, ke kterým došlo na území Dolního Rakouska (včetně osob s bydlištěm mimo území Dolního Rakouska), povolená statistika příčin smrti vypovídá o počtu zesnulých občanů Dolního Rakouska v souvislosti s nehodami dopravních prostředků (MKN-10 V00-V99 ). Na základě těchto údajů zemřelo v období mezi lety 2004 aţ 2008 na následky dopravní nehody celkem 718 muţských obyvatel Dolního Rakouska a 212 dolnorakouských ţen. Míra v závislosti na standardu podle věku osob zesnulých v důsledku dopravních nehod představovala 18,5 muţů a 5,3 ţen na 100.000 obyvatel. Während sich die Daten des Kuratoriums für Verkehrssicherheit auf Unfälle beziehen, die sich auf niederösterreichischem Gebiet ereignet haben (inkl. Personen mit Wohnsitz außerhalb von Niederösterreich), erlaubt die Todesursachenstatistik Aussagen über die Zahl der verstorbenen Niederösterreicher aufgrund von Transportmittelunfällen (ICD-10 V00-V99). Diesen Daten zufolge verstarben im Zeitraum 2004 bis 2008 insgesamt 718 Niederösterreicher und 212 Niederösterreicherinnen

74

an den Folgen eines Verkehrsunfalls. Die altersstandardisierten Raten der an Verkehrsunfällen Verstorbenen beliefen sich damit auf 18,5 männliche und 5,3 weibliche Verstorbene pro 100.000 Einwohner/innen. Srovnání / Vergleich Bezpečnost silniční dopravy na území JMK a Dolního Rakouska lze porovnat souhrnným počtem všech zemřelých v důsledku dopravních nehod za roky 2004 – 2008. Tyto počty ukazují, ţe na území Dolního Rakouska za celé popsané období zemřelo 1.080 osob, na území JMK 1.047 osob, coţ jsou čísla zcela vyrovnaná a srovnatelná. Při smrtelných dopravních nehodách v Dolním Rakousku zemřelo celkem 930 Dolnorakušanů (718 muţů a 212 ţen), v JMK za totéţ období zemřelo 643 občanů kraje (z toho 479 muţů a 164 ţen). Hodnotíme-li smrtelné dopravní nehody měřítkem standardizované úmrtnosti, potom v Dolním Rakousku zemřelo 18,5 muţů / 100.000 muţů (v JMK 16,3 / 100.000) a v Dolním Rakousku 5,3 ţen / 100.000 ţen (v JMK 5,0 / 100.000). Uvedená čísla standardizované úmrtnosti se navzájem neliší a lze konstatovat, ţe bezpečnost silničního provozu v obou srovnávaných regionech je téměř identická. Die Sicherheit des Straßenverkehrs kann man auf dem Gebiet von Südmähren und Niederösterreich durch die gesamte Anzahl aller Toten infolge von Verkehrsunfällen in den Jahren 2004 bis 2008 vergleichen. Diese Zahlen zeigen, dass auf dem Gebiet von Niederösterreich im Beobachtungszeitraum 1.080 Personen starben, in Südmähren 1.047 Personen, was vergleichbare und ausgeglichene Zahlen sind. Bei Verkehrsunfällen in NÖ starben 930 Bewohner von NÖ (718 Männer und 212 Frauen), in Südmähren starben in demselben Zeitraum 643 Ansässige (davon 479 Männer und 164 Frauen). Die altersstandardisierte Sterblichkeit auf Grund von Verkehrsunfällen betrug in NÖ 18,5 Männer/100.000 EW und 5,3 Frauen/100.000 EW, in Südmähren bei 16,3 Männern/100.000 EW und 5,0 Frauen/100.000 EW. Die relativ geringen Unterschiede deuten darauf hin, dass die Sicherheit des Straßenverkehrs in beiden Beobachtungsregionen fast auf demselben Niveau liegt.


75

4.6 Zdravotní prevence / Gesundheitsvorsorge Kvalitně řešený systém preventivních prohlídek je nezbytnou součástí moderního a efektivního zdravotnictví, v němţ je věnována dostatečná pozornost primární péči, všem fázím prevence a včasné diagnostice závaţných onemocnění, umoţňující účinnější a často i nákladově výhodnější léčbu. Ein sinnvolles System von Vorsorgeuntersuchungen bildet einen unverzichtbaren Bestandteil eines modernen und effizienten Gesundheitswesens, in dem der primären Versorgung, allen Phasen der Prävention und der frühzeitigen Diagnostik schwerwiegender Erkrankungen ausreichende Bedeutung beigemessen wird, um durch Früherkennung von Krankheiten eine wirksamere und häufig günstigere Behandlung zu ermöglichen. JMK / Südmähren Preventivní vyšetření populace ČR nejsou povinná a nejsou ani předmětem statistického sledování a jejich odlišení od běţné návštěvy lékaře v linii prvního kontaktu s pacientem nebo lékaře specialisty je tudíţ prakticky nemoţné. Toto se však netýká preventivních prohlídek vázaných na výkon určitého povolání nebo činnosti. V případě obecného ohroţení či jiné výjimečné situace o povinnosti absolvování preventivní prohlídky rozhodují státní orgány péče o veřejné zdraví. Péči o prenatální vývoj dítěte a zdraví matky řeší Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, který ukládá u normálně probíhajícího těhotenství v první polovině gravidity prohlídku jednou za 4 – 6 týdnů, ve druhé polovině se intervaly zkracují. Měsíc před termínem porodu jsou pak prohlídky 1× za týden. Preventivní péče v ČR je soustředěna převáţně na nejmladší generaci, kde četnost preventivních prohlídek odpovídá odborným poţadavkům na zdravý vývoj dítěte. S postupujícím věkem je četnost preventivních prohlídek niţší a od období právní plnoletosti v 18/19 letech věku spadá péče o vlastní zdraví do odpovědnosti kaţdého jedince. Výjimkou v tomto směru jsou povinné zdravotní prohlídky při vstupu a výstupu ze zaměstnání a v případě specifických druhů povolání a zájmových činností, které jsou dány interními předpisy resortů případně pojišťoven. Die Vorsorgeuntersuchungen der Bevölkerung in Tschechien unterliegen keiner Pflicht und werden auch nicht statistisch erfasst. Dies betrifft jedoch nicht jene Vorsorgeuntersuchungen, die an die Ausübung eines bestimmten Berufs oder einer bestimmten Tätigkeit gebunden sind. Im Fall einer Bedrohung der Öffentlichkeit oder einer anderen Ausnahmesituation entscheiden die staatlichen Organe für öffentliche Gesundheitsversorgung über die Einführung einer verpflichtenden Vorsorgeuntersuchung. Zum Schutz der Pränatalentwicklung des Kindes und der Müttergesundheit ist im Gesetz Nr. 48/1997 Slg. über die öffentliche Krankenversicherung geregelt, dass bei einer Schwangerschaft mit normalem Verlauf in der ersten Hälfte eine ärztliche Untersuchung alle vier bis sechs Wochen durchzuführen ist. In der zweiten Hälfte der Gravidität sind häufigere Untersuchungen vorgesehen. Ab einem Monat vor der Entbindung sind wöchentliche Untersuchungen vorgeschrieben. Die Gesundheitsvorsorge in Tschechien konzentriert sich überwiegend auf die jüngste Generation, bei der die Häufigkeit der Vorsorgeuntersuchungen den fachlichen Anforderungen an eine gesunde Entwicklung des Kindes entspricht. Mit steigendem Alter sinkt die Häufigkeit der Vorsorgeuntersu-

76

chungen, und ab der rechtlichen Volljährigkeit Jahren hat jede Person für die eigene Gesundheit zu sorgen. Eine Ausnahme bilden die verpflichtenden Gesundheitsuntersuchungen bei Beginn sowie bei Beendigung eines Arbeitsverhältnisses und im Fall von spezifischen Berufen und Hobbytätigkeiten, die in internen Vorschriften der Institution bzw. der Versicherungen aufgelistet werden. Tabulka / Tabelle 4.6.1: Povinné preventivní prohlídky / Verpflichtende Vorsorgeuntersuchungen Provádí / durchzuführen von praktický lékař pro děti a dorost / praktischer Kinderund Jugendarzt

Věk / Alter

Rozsah / Umfang Vyhl.3/2010 Sb. / Verord.3/2010 Slg.

14 dnů věku / 14 Tage 6 týdnů / 6 Wochen 3 měsíce / 3 Monate 4 měsíce / 4 Monate 5 měsíců / 5 Monate 6 měsíců / 6 Monate 8 měsíců / 8 Monate 10 aţ 11 měsíců / 10 bis 11 Monate 18 měsíců / 18 Monate 3 roky / 3 Jahre 5 roků / 5 Jahre 7, 9, 11 roků / 7, 9, 11 Jahre 13 roků / 13 Jahre 15 roků / 15 Jahre 17 roků / 17 jahre 19 roků / 19 Jahre

praktický lékař pro dospělé / praktischer Arzt für Erwachsene

vstupní a výstupní v průběhu zaměstnání / Ein- und Austrittsuntersuchungen bei unselbstständig Beschäftigten specifická podle charakteru zaměstnání nebo poţadavků jiných subjektů / spezifische Untersuchung nach Art der Arbeit oder den Anforderungen anderer Subjekte

interní předpisy instituce / interne Vorschriften der Institution

Zdroj / Quelle: Vyhláška č. 3/2010 Sb. – Verordnung Nr. 3/2010 Slg. Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich V Rakousku celkově a speciálně v Dolním Rakousku existují různé moţnosti a nabídky zdravotní prevence, které jsou následně bez nároků na úplnost krátce popsány. „Průkaz – matka – dítě“ slouţí zdravotní prevenci těhotných ţen a malých dětí; byl zaveden v roce 1974 s cílem redukovat úmrtnost kojenců a matek. Prohlídky v rámci „Průkazu-matka-dítě“ nabízí příleţitost včas zjistit a včas ošetřit nemoci a kontrolovat vývoj dítěte. Program prohlídek obsahuje pět gynekologických prohlídek před porodem (včetně analýzy krve a tří ultrazvukových prohlídek). Po kontrole zdravotního stavu při porodu následuje devět prohlídek dítěte. Tyto obsahují vedle základních prohlídek také těţiskové prohlídky podle věku (ortopedická, krční-nosní-ušní, oční prohlídka). Poslední prohlídkou v rámci „Průkazu – matka- dítě“ se odehrává mezi 58. a 62. měsícem ţivota dítěte a jejím smyslem je přezkoušení schopnosti docházky do školy. Při nastoupení dítěte do základní školy následuje jednou do roka povinná školní lékařská prohlídka. Program „Appolonia 2020“ je program proti zubnímu kazu, který probíhá ve všech dolnorakouských školkách a základních školách od roku 1989. V rámci tohoto programu navštěvují vychovatelé v oboru stomatologie nejméně dvakrát do roka školky a školy a zprostředkovávají hravou formou


77

informace a motivaci na téma zdraví zubů a péče o zuby. Ve školkách a zúčastněných základních školách ţáci první a čtvrté třídy absolvují zubní prohlídku u smluvního zubního lékaře. Jedním z hlavních cílů projektu je, aby do roku 2020 80% šestiletých dětí mělo zuby bez kazu (cíl WHO). „Preventivní prohlídku“ mohou podstoupit všechny osoby od 18 let s bydlištěm v Rakousku jedenkrát ročně bezplatně. Preventivní prohlídka smí proběhnout zásadně pouze u stálých lékařek a lékařů se speciální pojišťovací smlouvou pro preventivní prohlídky nebo smluvním zařízením popřípadě zdravotnickým centrem zdravotnické pojišťovny. Program prohlídky obsahuje v zásadě:

»

Včasnou identifikaci rizikových faktorů srdečních onemocnění a onemocnění krevního oběhu

»

Včasnou identifikaci rizikových faktorů metabolických onemocnění (např. diabetes mellitus)

»

Včasnou identifikaci častých rakovinových onemocnění (rakovina děloţního čípku, rakovina prsu, rakovina střev)

»

Prevenci závislosti

»

Prevenci parodontózy a

»

Prevenci onemocnění ve vysokém věku (např. poškození zraku, sluchu)

V Dolním Rakousku existuje dále moţnost objednat přes iniciativu „Zdravé Dolní Rakousko“ tzv. „Prevenční balíček“. S tímto prevenčním balíčkem by měla s pomocí jednoduchých a samostatně proveditelných testů klesnout morální zábrana vůči zdravotnické prevenci a mělo by stoupnout zdravotní povědomí. Existuje velké mnoţství dalších nabídek v oblasti podpory zdraví a prevence, které mimo jiné nabízí Dolní Rakousko (např. preventivní očkování, mateřské a rodičovské poradenství, testy zraku a sluchu u dětí, příprava na porod), iniciativou „Zdravé Dolní Rakousko (v rámci školek, škol, obecních a zemských klinik), Dolnorakouskou oblastní zdravotní pojišťovnou (mimo jiné také se zaměřením na podporu podnikového zdravotnictví) a také odborným pracovištěm pro prevenci závislostí. In Österreich insgesamt und in Niederösterreich im Speziellen bestehen unterschiedliche Instrumente und Angebote zur Gesundheitsvorsorge, die im Folgenden ohne Anspruch auf Vollständigkeit kurz beschrieben werden. Der „Mutter-Kind-Pass“ dient der gesundheitlichen Vorsorge für Schwangere und Kleinkinder und wurde im Jahr 1974 mit dem Ziel der Reduktion der Säuglings- und Müttersterblichkeit eingeführt. Die Untersuchungen im Rahmen des „Mutter-Kind-Passes“ bieten Gelegenheit zur Früherkennung und rechtzeitigen Behandlung von Krankheiten sowie zur Kontrolle des Entwicklungsstandes des Kindes. Das Untersuchungsprogramm umfasst vor der Geburt fünf gynäkologische Untersuchungen (inklusive einer Blutuntersuchung sowie drei Ultraschalluntersuchungen). Neben der Überprüfung des Gesundheitszustandes bei der Geburt stehen danach weitere neun Untersuchungen des Kindes auf dem Programm. Diese umfassen neben Basisuntersuchungen auch zusätzliche altersgerechte Schwerpunktsetzungen (orthopädische Untersuchungen, Hals-Nasen-Ohren-Untersuchung, Augenuntersuchungen). Die letzte Untersuchung im Rahmen des Mutter-Kind-Passes ist für das 58. bis 62. Lebensmonat des Kindes vorgesehen und hat als Schwerpunkt die Überprüfung der Schultauglichkeit. Ab Eintritt eines Kindes in die Volksschule erfolgen einmal pro Jahr verpflichtende schulärztliche Untersuchungen. Das Programm „Appolonia 2020“ ist ein Kariesprophylaxe-Programm, das in allen niederösterreichischen Kindergärten und teilnehmenden Volksschulen seit dem Jahr 1989 durchgeführt wird. Im

78

Rahmen dieses Programmes besuchen Zahngesundheitserzieherinnen die Kindergärten und Schulen mindestens zweimal pro Jahr und vermitteln spielerisch Information und Motivation zum Thema Zahngesundheit und –pflege. Im Kindergarten werden alle Kinder, in den teilnehmenden Volksschulen die Schülerinnen und Schüler der ersten und der vierten Klassen alle zwei Jahre zahnärztlich untersucht. Eines der Hauptziele des Projekts ist, dass bis zum Jahr 2020 80 Prozent der Sechsjährigen kariesfreie Zähne haben sollen (WHO-Ziel). Die „Vorsorgeuntersuchung“ kann von allen Personen ab dem vollendeten 18. Lebensjahr mit Wohnsitz in Österreich einmal jährlich unentgeltlich in Anspruch genommen werden. Die Vorsorgeuntersuchung kann ausschließlich bei niedergelassenen Ärztinnen und Ärzten mit einem eigenen Kassenvertrag für Vorsorgeuntersuchungen oder bei Vertragseinrichtungen beziehungsweise Gesundheitszentren der Krankenkassen in Anspruch genommen werden. Das Untersuchungsprogramm umfasst im Wesentlichen:

»

Früherkennung von Risikofaktoren für Herz-Kreislauf-Erkrankungen,

»

Früherkennung von Risikofaktoren für Stoffwechselerkrankungen (z. B. Diabetes mellitus),

»

Früherkennung häufiger Krebserkrankungen (Gebärmutterhalskrebs, Brustkrebs, Darmkrebs),

»

Prävention von Suchterkrankungen,

»

Prävention von Parodontalerkrankungen und

»

Prävention von Erkrankungen des höheren Alters (z. B. Seh- und Hörbeeinträchtigungen).

In Niederösterreich besteht weiters die Möglichkeit, über die Initiative Gesundes Niederösterreich das sog. „Vorsorgepaket“ zu bestellen. Mit dem Vorsorgepaket soll anhand einfach und selbst durchzuführender Tests die Hemmschwelle zur Gesundheitsvorsorge sinken und das Gesundheitsbewusstsein gestärkt werden. Zudem besteht eine Vielzahl weiterer Angebote im Bereich der Gesundheitsförderung und Prävention unter anderem durch das Land Niederösterreich (z. B. Schutzimpfungen, Mutter-Eltern-Beratung, Seh- und Hörtests bei Kindern sowie Fortbildungsmaßnahmen zur Geburtsvorbereitung), durch die Initiative „Gesundes Niederösterreich (im Rahmen der Settings Kindergarten, Schule, Gemeinde und Landesklinikum), durch die Niederösterreichische Gebietskrankenkasse (neben anderen auch mit dem Schwerpunkt der betrieblichen Gesundheitsförderung) sowie durch die Fachstelle für Suchtprävention. Srovnání / Vergleich Programy zdravotní prevence jsou v České republice i Rakousku na srovnatelné a vysoké úrovni. Gesundheitsvorsorgeprogramme sind in Österreich und in Tschechien auf vergleichbarem Niveau und in hoher Qualität vorhanden.


79

4.7 Očkování / Impfschutz Očkování má největší význam v dětském věku, jednak proto, ţe některými chorobami, proti nimţ lze očkovat, jsou ohroţeny zejména děti (např. difterie, pertuse, poliomyelitida), jednak proto, ţe dostatečná ochrana po některých očkováních přetrvává velmi dlouho, často i celý ţivot (např. virová hepatitida B). Die größte Bedeutung hat die Impfung im Kindesalter, einerseits, weil manche durch Impfung vermeidbare Krankheiten vor allem Kinder betreffen (z. B. Diphtherie, Pertussis, Poliomyelitis), andererseits, weil der ausreichende Impfschutz bei manchen Arten lang, häufig sogar lebenslang andauert (z. B. Virenhepatitis B). JMK / Südmähren V ČR v letech 2004 – 2008 řešila problematiku očkování Vyhl. 537/2006 Sb. Podle této vyhlášky se očkování proti infekčním nemocem člení na: a) pravidelné očkování týkající se všech osob, které dosáhly stanoveného věku, b) zvláštní očkování týkající se osob, které jsou při svém povolání vystaveny zvýšenému riziku nákazy, c) mimořádné očkování, které se vyhlašuje jako mimořádné opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, d) očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, e) očkování, provedené na ţádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti infekcím, proti kterým je k dispozici očkovací látka. In Tschechien wurde in den Jahren 2004 bis 2008 die Problematik der Impfung durch die Verordnung Nr. 537/2006 Slg. geregelt. Gemäß dieser Verordnung wird die Impfung gegen Infektionskrankheiten nachfolgend gegliedert: a) regelmäßige Impfung für alle Personen im festgelegten Alter, b) Sonderimpfung für Personen, die in ihrem Beruf einem erhöhten Ansteckungsrisiko ausgesetzt sind, c) außerordentliche Impfung, die als Maßnahme bei Epidemiegefahr angeordnet wird, d) Impfung bei Unfällen, Verletzungen, nicht heilenden Wunden und vor einigen Behandlungseingriffen und e) Impfung auf Antrag einer natürlichen Person, die sich mit Impfung gegen Infektionen schützen will, gegen die ein Impfstoff zur Verfügung steht.

80

Tabulka / Tabelle 4.7.1: Povinná očkování dle Vyhlášky č. 537/2006 Sb. / Verpflichtende Impfungen lt. Verordnung Nr. 537/2006 Slg. Děti / Kinder TBC (tuberculosis)

do 6. týdne / bis 6. Woche

záškrt / Diphtherie


tetanus / Tetanus


dávivý kašel / Keuchhusten


Haemophilus influenzae


dětská obrna / Kinderlähmung


VHB (HBV) / Hepatitis B


spalničky / Masern

po 15. měsíci / nach 15. Monat

zarděnky / Röteln


příušnice / Mumps


pneumokoková inf. (pneumococcus inf.)

do 5 let věku / bis 5 Jahre

vzteklina / Tollwut

při podezření/ bei Verdacht

Tetanus / Tetanus

při úrazu / bei Unfall

Dospělí / Erwachsene Tetanus / Tetanus

po 10 – 15 letech ve 3 dávkách / nach 10-15 Jahren, 3 Dosen při úrazu / bei Unfall domovy pro seniory, pacienti LDN / Seniorenheime, Patienten in Heimen für Langzeitkranke

chřipka / Grippe + pneumokoková inf. (pneumococcus inf.)

domovy pro postiţené a domovy se zvl. reţimem / Heime für Behinderte und Spezialheime u vybraných diagnóz / bei bestimmten Diagnosen vybrané skupiny zaměstnanců / festgelegte Gruppen von Arbeitnehmern

VHB (HBV)

pacienti dialýza / Patienten mit Dialyse noví klienti domovů pro postiţené + zvl. Reţim / neue Klienten der Heime für Behinderten und Spezialheime

vzteklina / Tollwut

kdykoli při podezření / jederzeit bei Verdacht vybraná pracoviště / festgelegte Arbeitsplätze

chřipka / Grippe

vybraná pracoviště / festgelegte Arbeitsplätze Zdroj / Quelle: Vyhláška č. 537/2006 Sb. – Verordnung Nr. 537/2006 Slg. Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich V Rakousku v podstatě ţádné povinné očkování neexistuje. Očkovací výbor ejvyšší zdravotní rady schválil plán očkování (stav 2011), který zahrnuje přehled doporučených očkování pro osoby různého věku (kojenci, malé děti, školáci i dospělí; viz tabulky: Tabulka / Tabelle 4.7.2; Tabulka / Tabelle 4.7.3; Tabulka / Tabelle 4.7.4; Tabulka / Tabelle 4.7.5), přičemţ doporučené očkování se ve věku do 15 let poskytuje bezplatně. Grundsätzlich besteht in Österreich kein Impfzwang. Der vom Impfausschuss des Obersten Sanitätsrates verabschiedete Impfplan (Stand 2011) enthält allerdings eine Aufstellung empfohlener Impfungen für Personen in unterschiedlichen Altersgruppen (Säuglinge, Kleinkinder, Schulkinder und Erwachsene; vgl. Tabellen: Tabulka / Tabelle 4.7.2; Tabulka / Tabelle 4.7.3; Tabulka / Tabelle 4.7.4; Tabulka / Tabelle 4.7.5), wobei die empfohlenen Impfungen bis zum 15. Lebensjahr unentgeltlich erfolgen.


81

Tabulka / Tabelle 4.7.2: Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Säuglinge entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 od /ab 7. týdne / Woche Rotavirus (RTV)

3. měsíc / Monat

4. měsíc / Monat

5. měsíc / Monat

6. měsíc / Monat

7. měsíc / Monat

ab /od 12. měsíc / Monat

2. / 3. RTV (orální očkování / Schluckimpfung)

záškrt / Diphterie (DIP), Tetanus (TET), černý kašel / Pertussis (PEA), dětská obrna / Poliomyelitis (IPV), Maemophilus influenzae B (HIB) ţloutenka typu B / Hepatitis B / (HBV)

1.

2.

Pneumokokken

1.

2.

3.

3.

*od 6.měsíce ţivota je doporučeno kaţdoroční očkování proti chřipce *ab dem 6. Lebensmonat wird eine jährliche Influenza-Impfung empfohlen Zdroj / Quelle: BMG 2011; http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Praevention/Impfen/; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 4.7.3: Všeobecný očkovací plán pro kojence dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Kleinkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 13. měsíc / Monat spalničky / Masern, příušnice / Mumps, zarděnky / Röteln (MMR),

1.

plané neštovice / Varizellen (VZV)

1.

14. měsíc / Monat

3. 5. 6. rok ţivota / rok ţivota / rok ţivota / Lebensjahr Lebensjahr Lebensjahr

eventuell / případně 2.

2.

4. 1.

ţloutenka typu A / Hepatitis A (HAV) klíšťová encefalitida / FSME

20.-24. měsíc / Monat 2.

Pneumokokken (PNC) Meningokokken (MEC)

15.-19. měsíc / Monat

FSME

1.

2.

FSME

FSME

FSME

Zdroj / Quelle: BMG 2011; http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Praevention/Impfen/; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 4.7.4: Všeobecný očkovací plán pro děti školou povinné dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Schulkinder entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 rok ţivota / Lebensjahr záškrt / Diphterie (DIP), Tetanus (TET), černý kašel / Pertussis (PEA), dětská obrna / Poliomyelitis (IPV) ţloutenka typu B / Hepatitis B (HBV)

7.

8.

9.

10.

Meningokokken (MEC) spalničky / Masern, příušnice / Mumps, zarděnky / Röteln (MMR) Windpocken (VZV)

12.

13.

14.

15.

přeočkování / Auffrischung přeočkování / Auffrischung/ základní imunizace / Grundimmunisierung

lidské papilomaviry / Humane Papillomviren (HPV) klíšťová encefalitida / FSME

11.

3 krát / mal HPV FSME

FSME MEC4

doočkovat, pokud není imunita / nachholen, wenn nicht immun 2 krát, pokud není imunita / 2-mal, wenn nicht immun Zdroj / Quelle: BMG 2011; http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Praevention/Impfen/; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

82

Tabulka / Tabelle 4.7.5: Všeobecný očkovací kalendář pro dospělé (při ukončené základní imunizaci) dle rakouského očkovacího plánu 2011 / Allgemeiner Impfkalender für Erwachsene (bei abgeschlossener Grundimmunisierung) entsprechend Österreichischem Impfplan 2011 rok ţivota / Lebensjahr

18-20

30

40

50

60

65

70

75 atd. / usw.

záškrt / Diphterie (DIP), Tetanus (TET), černý kašel / Pertussis (PEA), klíšťová encefalitida / FSME lidské papilomaviry / Humane Papillomviren (HPV) Influenza

kaţdých 5 let / alle 5 Jahre

kaţdé 3 roky / alle 3 Jahre

HPV pro ţeny / für Frauen ročně / jährlich

Herpes zoster (VZV)

VZV 1 krát / mal

Pneumokokken (PNE)

PNE Zdroj / Quelle: BMG 2011; http://bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/Praevention/Impfen/; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Očkování, jako forma zdravotní prevence, je v ČR a v Rakousku podle předloţených schémat srovnatelná. Podstatný je téměř shodný rozsah očkování novorozenců, kojenců a dětí v předškolním věku. Ze seznamu povinných, resp. doporučených, očkování na straně ČR vystupuje očkování proti TBC do 6. týdne věku dítěte, na straně Rakouska je to očkování proti rotavirům a pneumokokům ve 3. měsíci věku. Následující očkování v obou státech včetně časového rozloţení jsou velmi podobná, rozdíly v podání jednotlivých dávek vakcín jsou zřejmě vázány na jejich typ a pokyny výrobců. Die Impfprogramme in Tschechien und in Österreich ähneln einander, insbesondere was vorgesehene Impfungen von Neugeborenen, Säuglingen und Kindern im Vorschulalter betrifft. Von den verpflichtenden bzw. empfohlenen Impfungen ist in Tschechien die Impfung gegen TBC bis zur sechsten Lebenswoche des Kindes abweichend, in Österreich ist es wiederum die Impfung gegen Rotaviren und Pneumokokken im dritten Lebensmonat. Die nachfolgenden Impfungen und deren zeitliche Einteilung sind in beiden Staaten sehr ähnlich, Unterschiede in den verabreichten Impfstoffdosen dürften auf den Impfstoff und die Empfehlungen des Herstellers zurückzuführen sein.


83

4.8 Spotřeba elektrické energie obyvatelstva / Stromverbrauch der Bevölkerung Tato determinanta je zařazena do skupiny environmentálních ukazatelů, neboť její hodnoty dokumentují míru industriálního zatíţení hodnocené oblasti a z podílu obyvatelstvem můţeme činit závěry o míře elektrifikace rodin a domácností.

spotřebovaného

Diese Determinante gehört in die Gruppe der Umweltkennzahlen, weil ihre Werte das Maß der industriellen Belastung auf dem betrachteten Gebiet dokumentieren. Aus dem Verbrauchsanteil der Bevölkerung können Schlüsse über das Maß der Elektrifizierung von Familien und Haushalten gezogen werden. JMK / Südmähren Pro hodnocení pouţijeme jednak celkovou spotřebu elektrické energie vyjádřenou v jednotce GWh pro hodnocenou oblast, dále spotřebované energie na jednoho obyvatele příslušné oblasti vyjádřené v kWh. K hodnocení stupně industrializace hodnoceného území pouţijeme srovnání podílu spotřeby průmyslu a podíl, který tvoří spotřeba elektrické energie domácností daného regionu (tedy malospotřebitelů), na celkové spotřebě. Für die Auswertung wird zum einen der Gesamtenergieverbrauch (in GWh) in der jeweiligen Region, zum anderen der Energieverbrauch pro Einwohner in dieser Region (in kWh) verwendet. Für die Beurteilung der Industrialisierungsstufe der jeweiligen Region werden der Verbrauchsanteil der Industrie und der privaten Haushalte (d. h. der Kleinverbraucher) am Gesamtverbrauch herangezogen. Tabulka / Tabelle 4.8.1: Spotřeba elektrické energie v Jihomoravském kraji v GWh, její rozdělení podle sektorů a průměrná spotřeba na osobu v JMK v kWh v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Stromverbrauch in Südmähren in GWh, Einteilung nach Sektoren und durchschnittlicher Verbrauch pro Kopf in Südmähren in kWh 2004-2008 Rok/Jahr

2004

2005

2006

2007

2008

Jihomoravský kraj celkem (GWh) / Südmähren gesamt

4.993,1

7.040,2

5.919,2

6.139,4

6.315,9

Jihomoravský kraj spotřeba na 1 obyvatele/rok (kWh) / Südmahren Endverbrauch pro Kopf/Jahr

4.420,8

6.228,7

5.233,6

5.407,2

5.522,8

Zemědělství / Landwirtschaft

4,0 %

3,9 %

4,3 %

4,3 %

4,3 %

47,2 %

50,0 %

53,0 %

55,6 %

56,3 %

4,5 %

4,3 %

7,0 %

7,0 %

7,0 %

Sluţby / Dienstleistungsbereich

15,3 %

15,6 %

12,7 %

12,6 %

12,6 %

Spotřeba domácností / Private Haushalte

28,9 %

22,9 %

23,0 %

20,6 %

19,8 %

Spotřeba průmyslu celkem / Industrieverbrauch gesamt Doprava / Verkehr

Zdroj / Quelle: Energetický úřad ČR, Český statistický úřad Praha, pobočka Brno Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Celková spotřeba elektrické energie v kraji celkem plynule roste aţ k 6,3 TWh v roce 2008. Růst je však spotřebováván na potřeby průmyslu, který se za období pěti hodnocených let zvyšuje o 16% a tvoří více neţ polovinu v kraji spotřebovávané elektrické energie, zatímco podíl spotřeby

84

domácností postupně klesá v cílovém roce 2008 proti roku 2004 o více neţ 30% a tvoří pouze necelou pětinu spotřebované energie (19,8% v roce 2008). Zaznamenaný pokles relativního podílu spotřeby domácností v Jihomoravském kraji v tomto pětiletí má nejméně dvě příčiny. Je to zaprvé stále rostoucí jednotková cena elektrické energie pro maloodběratele, která vede spotřebitele ke změně paliva pro ohřev a otop obydlí. V těchto malých obcích jsou spalovány odpady a jiná v domácnostech vznikající paliva a jejich obyvatelé se tak podílí na lokálně zhoršeném stavu imisní zátěţe. Postupná záměna typů vyuţívaných paliv vede ke znatelnému zhoršování imisní zátěţe v zimním období zejména v malých sídlech, doposud převáţně odkázaných na individuální zdroje topení. Tento nevhodný stav je opakovaně zaznamenáván ve výsledcích imisního monitoringu. Ovšem stále rozhodujícím vlivem se na tomto stavu podílí zvyšující se spotřeba průmyslu, jako hlavního konzumenta elektrické energie v kraji (56 %ní podíl v letech 2004-8). Der Gesamtstromverbrauch in Südmähren stieg stetig bis zu 6,3 TWh im Jahre 2008 an. Dieses Wachstum war von der Industrie verursacht, die in den fünf beobachteten Jahren um 16 Prozent gewachsen ist. Insgesamt verbraucht die Industrie mehr als die Hälfte des in Südmähren verbrauchten Stroms (56 % in den Jahren 2004-2008). Dagegen sank der Verbrauch der privaten Haushalte schrittweise (2008 war gegenüber 2004 eine Reduktion um mehr als 30 Prozent zu verzeichnen) und bildete somit nicht einmal ein Fünftel der insgesamt verbrauchten elektrischen Energie (19,8 % im Jahr 2008). Der zurückgehende Verbrauch der privaten Haushalte in Südmähren in diesen fünf Jahren ist auch auf den stetig wachsenden Strompreis pro Einheit für alle Kleinabnehmer, der die Verbraucher dazu zwingt, auf andere Brennstoffe für Warmwasseraufbereitung und Heizung auszuweichen, zurückzuführen. In kleinen Gemeinden werden häufig Abfälle und andere in diesen Haushalten entstehende Brennstoffe verbrannt – somit beteiligen sich die Einwohner an den örtlich steigenden Immissionsbelastungen. Das schrittweise Ausweichen auf derartige Brennstoffe führt zur merkbaren Verschlechterung der Immissionslage in der Winterperiode insbesondere in kleinen Ortschaften, deren Einwohner bis heute überwiegend auf individuelles Heizen angewiesen sind. Dieser mangelhafte Zustand wird wiederholt durch Ergebnisse der Immissionsmessungen bestätigt. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle údajů energetické bilance rakouského statistického ústavu v období 2004 aţ 2008 činil celkový roční průměr koncové energetické spotřeby elektrické energie v Rakousku zhruba 212.180 TJ (coţ je ekvivalent asi 58.940 GWh), přičemţ v daném období byl zaznamenán nárůst koncové spotřeby. Podle jednotlivých odvětví připadlo na výrobu zboţí asi 45 % ročního průměru let 20042008, asi 28 % koncové spotřeby energie na spotřebu v domácnostech. Podíl Dolního Rakouska na celkové rakouské spotřebě činil v období 2004 aţ 2008 vţdy zhruba 17 %. V přepočtu na počet obyvatel byla spotřeba Dolního Rakouska za sledované období na osobu průměrně okolo 6.390 kWh za rok. Entsprechend den Daten der Statistik Austria zu den Energiebilanzen 2004 bis 2008 lag der Endverbrauch von elektrischer Energie in Österreich insgesamt im Jahresdurchschnitt bei rund 212.180 Terajoule (umgerechnet rund 58.940 GWh), wobei sich im vorliegenden Beobachtungszeitraum eine Zunahme des Endverbrauches beobachten lässt. Unterteilt nach Sektoren, entfielen im Jahresdurch-


85

schnitt 2004 bis 2008 rund 45 Prozent des energetischen Endverbrauches auf die Sachgüterproduktion, rund 28 Prozent entfielen auf private Haushalte. Der Anteil Niederösterreichs am österreichischen Gesamtverbrauch betrug in den Jahren 2004 bis 2008 jeweils rund 17 Prozent. Umgelegt auf die Bevölkerungsanzahl lag der Pro-Kopf-Verbrauch der niederösterreichischen Bevölkerung im Durchschnitt des Beobachtungszeitraumes bei rund 6.390 kWh pro Jahr. Tabulka / Tabelle 4.8.2: Koncová energetická spotřeba elektrické energie v Rakousku a koncová spotřeba v rozdělení podle sektorů (v GWh) a průměrná spotřeba na osobu v Dolním Rakousku (v kWh) v letech 2004 aţ 2008 / Energetischer Endverbrauch von elektrischer Energie in Österreich insgesamt und nach Sektoren sowie Endverbrauch (in GWh) und durchschnittlicher Pro-Kopf-Verbrauch in Niederösterreich (in KWh) in den Jahren 2004 bis 2008 Rok / Jahr Rakousko celkem / Österreich gesamt zemědělství / Landwirtschaft produkce materiálního zboţí / Sachgüterproduktion doprava / Verkehr

2004 56.224

2005 57.713

2006 59.889

2007

2008

60.847

60.024

1,6 %

1,5 %

1,4 %

1,3 %

1,3 %

45,7 %

45,2 %

44,1 %

44,6 %

43,6 %

6,3 %

6,0 %

5,9 %

5,8 %

5,8 %

sluţby / Dienstleitungsbereich

16,9 %

18,0 %

20,5 %

21,4 %

21,9 %

soukromé domácnosti / Private Haushalte

29,5 %

29,4 %

28,1 %

26,9 %

27,4 %


9.876

9.697

10.154

10.413

10.306

Dolní Rakousko na obyv. (kWh) / Niederösterreich pro Kopf (kWh))

6.343

6.178

6.421

6.551

6.452

Zdroj / Quelle: Statistik Austria – Bilanz der elektrischen Energie, http://www.statistik.at/web_de/statistiken/energie_und_umwelt/energie/energiebilanzen/index.html; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich Hodnocení procentuální skladby spotřeby elektické energie v hodnocených oborech lidské činnosti je moţno provést pouze kvalitativně. Povaţujeme-li hodnoty uvedené v tabulce 4.8.2 (Tabulka / Tabelle 4.8.2) pro celé Rakousko za dostatečně informativní i pro Dolní Rakousko, můţeme konstatovat, ţe jejich skladba je velice podobná spotřebám těchţe odvětví v JMK. Existují ovšem určité rozdíly, které v hodnocení stojí za zmínku. Je to v prvé řadě niţší relativní spotřeba energie v průmyslu v Rakousku proti spotřebě v JMK a to o necelých 10%. V JMK je také v letech 2004-8 evidentní stálý nárůst spotřeby enerie pro průmysl aţ na 56,3% celkové spotřeby v roce 2008, zatímco podíl spotřeby domácností postupně klesá z 28,9 % v roce 2004 na 19,8 % v roce 2008. Příčiny klesajícího podílu spotřeby elektrické energie domácnostmi JMK byly diskutovány jiţ výše. Za zmínku rovněţ stojí skokový nárůst podílu spotřeby elektrické energie v dopravě na nynějších cca 7 %, proti vcelku ustálenému stavu 6 % v Rakousku. Troj-čtyřnásobně vyšší podíl spotřeby el.energie v zemědělství JMK proti Rakousku je vysoce pravděpodobně dán převaţujícím zemědělským charakterem Jihomoravského kraje. Jediným ukazatelem, kterým je moţno hodnotit obě zájmové oblasti je měrná spotřeba elektrické energie na hlavu v JMK a Dolním Rakousku. Ta je v průměru pěti hodnocených let o cca 16 % procent niţší v JMK - 5.363 proti 6.389 kWh/osobu/rok v Dolním Rakousku).

86

Die Bewertung der prozentualen Anteile beim Stromverbrauch in den einzelnen Bereichen kann lediglich qualitativ vorgenommen werden. Wenn wir nun die in Tabulka / Tabelle 4.8.2 für ganz Österreich aufgeführten Werte auch für die Bewertung Niederösterreichs als ausreichend aussagekräftig betrachten, kann man feststellen, dass deren Zusammensetzung dem Verbrauch dieser Branchen im Landkreis Südmähren sehr ähnelt. Trotzdem gibt es einige Unterschiede, die man bei dieser Gegenüberstellung erwähnen sollte. Zum einen ist es der relativ niedrigere Energieverbrauch der Industrie in Österreich im Vergleich zu Südmähren (der Unterschied beträgt knapp 10 %). Dazu kommt, dass man in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 ein stetiges Wachstum des Energieverbrauchs der Industrie bis auf 56,3 Prozent des Gesamtverbrauches im Jahr 2008 beobachten konnte, während der Verbrauch der privaten Haushalte schrittweise von ursprünglich 28,9 Prozent im Jahr 2004 auf 19,8 Prozent im Jahr 2008 sank. Die Gründe für den abnehmenden Stromverbrauch in den privaten Haushalten in Südmähren wurden bereits vorstehend erörtert. Zu erwähnen ist auch der sprunghafte Anstieg des Stromverbrauchs im Verkehr auf derzeit ca. 7 Prozent gegenüber dem insgesamt gleich bleibenden Verbrauch von 6 Prozent in Österreich. Der drei- bis viermal so hohe Stromverbrauchsanteil der Landwirtschaft Südmährens gegenüber Österreich ist höchstwahrscheinlich auf den überwiegenden landwirtschaftlichen Charakter Südmährens zurückzuführen. Die einzige Kennziffer, die man zum Vergleich beider Gebiete heranziehen kann, ist der spezifische Pro-Kopf-Energiebedarf in Südmähren und in Niederösterreich. Dieser ist im Schnitt der fünf Bewertungsjahre in Südmähren um ca. 16 Prozent niedriger und beträgt 5.363 kWh/Kopf/Jahr gegenüber 6.389 kWh/Kopf/Jahr in Niederösterreich.


87

4.9 Podíl zelených a zastavěných ploch na území / Anteil der Grünflächen und bebauten Flächen Poměr jednotlivých ploch v hodnoceném území vyjadřuje jeho stupeň urbanizace a zařazení do škály vyuţívání území. Tato determinanta je zařazena do skupiny environmentálních ukazatelů, neboť uváděné hodnoty rovněţ dokumentují i potenciální moţnosti zatíţení ţivotního prostředí lidskou činností, ale také zemědělské vyuţití krajiny v hodnocené oblasti. Die Anteile von Flächentypen im untersuchten Gebiet beschreiben u. a. den Grad der Urbanisierung und die Flächenwidmung im Gebiet. Diese Determinante gehört in die Gruppe der Umweltkennzahlen, weil ihre Werte das Maß der potenziellen industriellen Umweltbelastung sowie die landwirtschaftliche Nutzung der Landschaft im betrachteten Gebiet aufzeigen. JMK / Südmähren Hodnotíme relativní podíl plochy kraje vyuţívané pro zemědělské účely a podíl zalesněné a vodní plochy k celkové ploše kraje. Nakonec i podíl zastavěné plochy včetně komunikací a dalších tzv. ostatních ploch v hodnoceném území. Údaje jsou vyjádřené jako procentický podíl příslušného indikátoru z celkové plochy kraje. Betrachtet wird der relative Flächenanteil der Landwirtschaft, der bewaldeten Flächen und der Wasserflächen im Verhältnis zur Gesamtfläche Südmährens. Anschließend wird der Anteil der bebauten Flächen einschließlich Straßen in dem beobachteten Gebiet angeführt. Die Daten werden als Prozentanteil des jeweiligen Indikators an der Gesamtfläche der Region dargestellt. Tabulka / Tabelle 4.9.1: Plocha JMK a podíly dle drulue ploch v letech 2004-2008 v % (v územní struktuře platné k 1. 1. 2007) / Fläche Südmährens und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004-2008 in Prozent (gemäß Flächenaufteilung zum 1. 1. 2007) Jihomoravský kraj / Kreis Südmähren Plocha kraje celkem / Fläche des Kreises gesamt Podíl zemědělské půdy / Anteil des landwirtschaftl. Bodens Podíl zastavěných a ostatních ploch / Anteil der bebauten und sonstigen Flächen Podíl lesních a vodních ploch / Anteil von Wald- u. Wasserflächen

2004

2005

2006

2007

2008

7.196,5 km2

7.196,3 km2

7.196,3 km2

7.195,6 km2

7.195,4 km2

60,04 %

59,97 %

59,87 %

59,74 %

59,65 %

9,91 %

9,98 %

10,04 %

10,14 %

10,21 %

30,04 %

30,05 %

30,09 %

30,12 %

30,14 %

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008 Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Jihomoravský kraj je převáţně zemědělský. Zemědělsky obdělávaná půda tvoří takřka 60 % plochy kraje. Zastavěná a ostatní plocha tvoří přibliţně 10 % výměry kraje a zbývající podíl 30 % tvoří lesní a vodní plochy. Rozloha zemědělské půdy Jihomoravského kraje se pozvolna, ale pravidelně sniţuje. V letech 20042008 je úbytek sice pouhých 0,4 %, ale ten je převáţně ve prospěch soustavného zvyšování podílu

88

zastavěných a ostatních ploch (nárůst o 0,3 %) , potěšitelný je nárůst lesních ploch na jiţní Moravě o zbylé cca 0,1 %. Südmähren ist vorwiegend landwirtschaftlich orientiert. Landwirtschaftliche Flächen bilden fast 60 Prozent der Gesamtfläche. Die bebauten und sonstigen Flächen stellen annähernd 10 Prozent der Gesamtfläche des Kreises dar, den restlichen Anteil von 30 Prozent bedecken Wald- und Wasserflächen. Die landwirschaftlich genutzte Fläche schrumpft in Südmähren allmählich, aber stetig. In den Jahren 2004 bis 2008 betrug die Abnahme nur 0,4 Prozent vorwiegend zugunsten der ständig wachsenden bebauten und sonstigen Flächen (Anstieg um 0,3 Prozent). Erfreulich ist der Anstieg der Waldflächen in Südmähren um ca. 0,1 Prozent. Dolní Rakousko / Niederösterreich Plocha Dolního Rakouska činila dle údajů rakouského statistického úřadu v roce 2008 (hodnoty z počátku roku 2009) asi 19.200 km² a od roku 2004 (hodnoty z počátku roku 2005) se změnila pouze nevýznamně (přírůstek 8,5 km²). V roce 2008 připadalo 5,8 procent plochy země na zastavěné nebo ostatní plochy, 53,0 procent na zemědělsky vyuţívané plochy (včetně zahrad a vinic) a 40,9 procent plochy připadalo na lesní a vodní plochy a také Alpy. Při porování s údaji z roku 2004 lze v roce 2008 pozorovat o 0,4 procenta vyšší podíl zastavěných a ostatních ploch a o 0,7 procenta menší podíl zemědělsky vyuţívaných ploch. Die Landesfläche Niederösterreichs umfasste laut Statistik Austria im Jahr 2008 (Jahresanfangswerte 2009) rund 19.200 km² und veränderte sich seit dem Jahr 2004 (Jahresanfangswerte 2005) nur geringfügig (Zuwachs 8,5 km²). Im Jahr 2008 entfielen 5,8 Prozent der Landesfläche auf Bau- oder sonstige Flächen, 53,0 Prozent auf landwirtschaftlich genutzte Flächen (inklusive Gärten und Weingärten), und 40,9 Prozent der Landesfläche entfielen auf Wald- und Wasserflächen sowie die Alpen. Verglichen mit den Daten aus dem Jahr 2004, lassen sich im Jahr 2008 ein um 0,4 Prozent höherer Anteil Bau- und sonstiger Flächen und ein um 0,7 Prozent geringerer Anteil landwirtschaftlich genutzter Flächen beobachten. Tabulka / Tabelle 4.9.2: Plocha Dolního Rakouska celkem a podíly dle druhů ploch v letech 2004 (hodnoty z počátku roku 2005) a 2008 (hodnoty z počátku roku 2009) / Fläche Niederösterreichs insgesamt und Anteile nach Flächenart in den Jahren 2004 (Jahresanfangswerte 2005) und 2008 (Jahresanfangswerte 2009) 2004 plocha celkem / Fläche gesamt

19.177,8 km²

zastavěná a ostatní plocha / Bau- und sonstige Flächen

2008 19.186,3 km²

5,4 %

5,8 %

zemědělsky vyuţívané plochy / landwirtschftlich genutzte Flächen

53,7 %

53,0 %

lesní a vodní plochy, Alpy / Wald- und Wasserflächen, Alpen

40,9 %

40,9 %

Zdroj / Quelle: Statistik Austria 2008; Výpočty a zobrazení GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung


89

Srovnání / Vergleich Plocha JMK tvoří pouze necelých 40% rozlohy Dolního Rakouska, počítáno včetně plochy brněnské aglomerace. To je také důvodem téměř dvojnásobného podílu zastavěných ploch na území Jihomoravského kraje (10 %) proti necelým 6 % v Dolním Rakousku. Při porování zájmových území lze v obou pozorovat úbytek zemědělské půdy ve prospěch zvyšování podílu zastavěných a ostatních ploch, coţ absolutně znamená téměř dvojnásobnou ztrátu zemědělské plochy JMK v těchto letech proti úbytku zemědělských ploch v Dolním Rakousku. Rovněţ poměr podílů zemědělsky vyuţívané půdy a lesních a vodních ploch je v obou zájmových územích odlišný. Pro JMK je tento poměr prakticky roven dvěma ve prospěch dvojnásobné plochy zemědělsky vyuţívané plochy, coţ predikuje JMK jako zemědělský region, proti podílu 1,3 pro Dolní Rakousko (zde ve prospěch většího podílu lesních a vodních ploch). Tento stav s potenciálně vyššími expozicemi škodlivých látek uvolňovaných do ţivotního prostředí pocházejících z intenzivní zemědělské výroby a z relativně větší plochy urbanizovaných (průmyslových) území, je nutno brát v potaz při hodoncení důvodů současného stavu environmentální zátěţe území. Südmähren einschließlich der Fläche des Brünner Ballungsgebiets umfasst nicht ganz 40 Prozent der Fläche von NÖ. Das ist auch der Grund für den fast doppelten Anteil von bebauten Flächen auf dem Gebiet von Südmähren (10 %) gegenüber Niederösterreich (knapp 6 %). Beim Vergleich der beobachteten Gebiete kann man bei beiden einen Rückgang der landwirtschaftlichen Flächen zugunsten der Bautätigkeit beobachten. Das bedeutet einen doppelt so hohen Verlust der Landwirtschaftsfläche in Südmähren gegenüber Niederösterreich. Das Verhältnis von landwirtschaftlich genutzten Flächen zu Wald- und Wasserflächen ist in beiden Regionen unterschiedlich. In Südmähren ist der Anteil an landwirtschaftlich genutzter Fläche doppelt so groß wie der Anteil der Wald- und Wasserflächen, wodurch die Region als Agrargebiet ausgewiesen wird. In Niederösterreich, wo Wasser- und Waldflächen einen größeren Anteil bedecken als in Südmähren, beträgt die Relation 1,3. Dieser Zustand mit potenziell größerer Umweltbelastung aus intensiv betriebener Landwirtschaft und größeren urbanisierten und industrialisierten Flächen ist bei der Bewertung der derzeitigen Umweltbelastung des Gebietes zu berücksichtigen.

90

4.10 Kvalita vod ke koupání / Qualität der Badegewässer Kvalita vody ke koupání je významným zdravotním i environmantálním aspektem charakterizujícím kromě vhodnosti monitorovaného vodního zdroje/vodní plochy ke koupání i celkový stav povrchových vod hodnoceného území. Legislativně je v Evropě (ve smyslu Směrnice 76/160/EHS o jakosti vod ke koupání) kontrola zabezpečena definováním míst, která jsou vhodná ke koupání – t.zv. koupacích míst. Jejich kontrolou, zaloţenou na pravidelném monitoringu je v ČR pověřena hygienická sluţba, v Rakousku „Bezirksverwaltungsbehörde“ čili okresní správní úřad. Umístění odběrových profilů v obou oblastech je uvedeno na následujícím obrázku Die Badewasserqualität ist ein wichtiger Gesundheits- und Umweltaspekt, der neben der Badeeignung der überwachten Wasserquellen und-flächen auch den Gesamtzustand der Oberflächengewässer im betrachteten Gebiet beschreibt. Aus legislativer Sicht wird die Kontrolle (im Sinne der Richtlinie 76/160/EWG über die Qualität der Badegewässer) gewährleistet durch Definieren der Stellen, die zum Baden geeignet sind (sogenannte Badestellen). Mit deren regelmäßiger Überwachung ist in Tschechien der Hygienedienst beauftragt, in Österreich die Bezirksverwaltungsbehörde. Die Verteilung der Entnahmestellen in beiden Gebieten ist der nachfolgenden Abbildung zu entnehmen. Obrázek / Abbildung 4.10.1: Vody vhodné ke koupání v Dolním Rakousku a na jiţní Moravě / Badegewässer in Niederösterreich und Südmähren

Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung; Krajská hygiernická stanice Jihomoravského kraje, Brno


91

JMK / Südmähren Vyhláškou 168/2006 Sb. v platném znění je v Jihomoravském kraji definováno celkem 12 vodních toků a vodních ploch v nichţ je pravidelně monitorována jakost vody a její vhodnost ke koupání za pomocí ukazatelů jakosti povrchové zdroje vody podle Vyhl. 159/2003 v platném znění. Monitoring je prováděn vţdy nejméně v jednom profilu vodního toku nebo vodní plochy. Podle závaţností nálezů a významnosti daného místa jsou však prováděny odběry z více profilů (zejména větší vodní plochy vodních nádrţí-VN). Kvalitu vody pro koupání hodnotíme jedním indikátorem, jímţ je délka koupací doby ve dnech, ve kterých pro dané koupací místo vyhovuje kvalita vody ustanovením Vyhl. 159/2003 Sb. S ukazatelem hodnocení 1 – 3 z doporučené pětibodové škály hodnocení její jakosti, to jest hodnocení: 1.

voda vhodná ke koupání

2.

voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postiţitelnými vlastnostmi

3.

zhoršená jakost vody

4.

voda nevhodná ke koupání

5.

voda nebezpečná pro koupání

Datum prvního dosaţení 4. nebo přímo 5. stupně jakosti je pak povaţováno za datum od kterého není voda vhodná ke koupání. Koupací sezona na jiţní Moravě obvykle začíná koncem května a trvá v průměru 88 dnů (s rozpětím 39-113 dnů). Nejkratší intervaly jsou identifikovány na VN Brno (brněnská přehrada), kde je voda vhodná ke koupání jen o něco více neţ 50 dnů, naopak nejdéle je koupací sezona ve výše poloţených nádrţích a koupalištích Jihomoravského kraje (Luleč, rybník Suchý), kde sezona trvá v průměru více neţ 100 dnů v roce. Je to tím, ţe nejčastějším důvodem pro nevyhovující hodnocení kvality vody ke koupání je rozvoj jednobuněčných organismů (řas a sinic) v teplých a slunečných dnech, čímţ je negativně poznamenána zejména brněnská vodní nádrţ, případně další stojaté vodní plochy menších vodních nádrţí. V následující tabulce jsou uvedeny počty dnů s vyhovující kvalitou vody pro koupání, tedy délka „koupací sezony“ v jednotlivých rocích. Před rokem 2005 byla kvalita vody hodnocena jiným způsobem, výsledky pro rok 2004 proto nejsou v tabulce uvedeny. In der Verordnung Nr. 168/2006 Slg. in der geltenden Fassung sind insgesamt zwölf Wasserquellen und –flächen in Südmähren definiert, in denen Wasserqualität und Badeeignung anhand von Qualitätsindikatoren für Oberflächengewässer gemäß der Verordnung Nr. 159/2003 regelmäßig überwacht werden. Die Überwachung wird immer in mindestens einer Probeentnahmestelle des Wasserlaufes durchgeführt, bei relevanten Befunden und wichtigen Standorten werden Entnahmen aus mehreren Entnahmestellen vorgenommen (insbesondere bei größeren Stauseen).

92

Diese Determinante wird mit einem Indikator bewertet: Anzahl der Badetage, an denen die Wasserqualität im Badegebiet den Bestimmungen der Verordnung Nr. 159/2003 Slg. mit der Kennzahl 1–3 aus der empfohlenen fünfstufigen Qualitätsskala entspricht, d. h.: 1.

Wasser geeignet zum Baden,

2.

Wasser geeignet zum Baden mit verschlechterten organoleptischen Eigenschaften,

3.

verschlechterte Wasserqualität,

4.

Wasser ungeeignet zum Baden,

5.

Wasser gefährlich fürs Baden.

Ab dem Datum, an dem die vierte oder fünfte Qualitätsstufe erreicht wurde, gilt das Wasser als nicht zum Baden geeignet. Die Badesaison in Südmähren beginnt üblicherweise Ende Mai und dauert durchschnittlich 88 Tage (mit einer Spanne von 39-113 Tagen). Die kürzesten Zeitspannen werden an dem Brünner Stausee identifiziert, wo das Wasser nur etwas mehr als 50 Tage zum Baden geeignet ist; die Badesaison dauert am längsten an den höher liegenden Seen und Freibädern von Südmähren (Luleč, Teich Suchý), und zwar im Durchschnitt mehr als 100 Tage im Jahr. Die häufigste Ursache für die Einstufung der Gewässer als ungeeignet zum Baden ist die Entwicklung von einzelligen Organismen (Algen und Blaualgen) an warmen und sonnigen Tagen, wovon vor allem der Brünner Stausee sowie kleinere stehende Gewässer betroffen sind. In der nachstehenden Tabelle wird die Anzahl von Tagen mit entsprechender Badequalität des Wassers angeführt, d. h. die Länge der Badesaison in den einzelnen Jahren. Bis zum Jahr 2005 wurde die Wasserqualität auf andere Weise bewertet, die Ergebnisse aus dem Jahr 2004 sind deshalb in der Tabelle nicht enthalten.


93

Tabulka / Tabelle 4.10.1: Kvalita koupacích vod v Jihomoravském kraji vyšetřovaných podle vyhlášky 168/2006 Sb. v období mezi lety 2004 aţ 2008, vyjádřená jako počet koupacích dnů / Qualität der gemäß der Verordnung 168/2006 Slg. in den Jahren 2004 bis 2008 untersuchten Badegewässer in Südmähren, dargestellt als Anzahl pro Jahr Název koupacího místa

2004

2005

2006

2007

2008

2004-08

Bezeichnung der Badestelle 1

VN Letovice–Vranová

-

113

112

98

84

102

2

VN Letovice–Svitavice

-

113

112

98

84

102

3

VN Palava

-

113

112

98

84

102

4

Rybník Olšovec

-

71

91

98

84

86

5

Rybník Suchý

-

113

112

98

84

102

6

VN Brno-Sokolské koupaliště

-

66

42

66

39

53

7

VN Brno-Rokle

-

66

42

66

39

53

8

VN Brno-Rakovec

-

66

42

66

39

53

9

VN Brno-Kozí Horka

-

66

42

66

39

53

10

VN N.Mlýny – laguna 1

-

78

112

97

92

95

11

VN N.Mlýny – laguna 2

-

71

112

97

92

93

12

VN Lučina – střed

-

113

112

97

84

102

13

Koupaliště Luleč – U Libuše

-

113

112

104

84

103

14

VN Oleksovice

-

109

112

83

84

97

15

VN Vranov – pláţ Bítov

-

109

112

70

84

94

16

VN Vranov – pláţ Vranov

-

109

112

97

84

101

17

VN Výrovice

-

109

112

97

84

101

18

Koupaliště Vémyslice

-

109

112

97

84

97

VN – vodní nádrţ / Stausee, rybník / Teich, koupaliště / Freibad, pláţ / Strand Zdroj/ Quelle: Krajská hygiernická stanice Jihomoravského kraje, Brno Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich Při kontrolách dolnorakouských vod určených ke koupání, které jsou uskutečňovány v souladu s rakouskou vyhláškou o hygieně veřejných koupališť (Spolkové sbírky zákonů BGBl II 1998/420 v platném znění), se kontrola kvality provádí měřením vybraných parametrů s vymezenými cílovými a mezními hodnotami. Z těchto měření vyplynulo, ţe většina z 32 dolnorakouských EU-vod určených ke koupání měla v sezonách 2004 aţ 2008 velmi dobrou kvalitu vody. V některých případech nebyly sice dodrţeny směrné hodnoty, ovšem mezní hodnoty nebyly překročeny (coţ ještě stále znamená dobrou kvalitu vody). V letech 2007 aţ 2008 byly zaznamenány čtyři EU-vody určené ke koupání, u kterých nebyly dodrţeny mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS. Die Kontrolle der niederösterreichischen Badegewässer erfolgt anhand der österreichischen Bäderhygieneverordnung (BGBl II 1998/420 in der geltenden Fassung), in der zur Qualitätskontrolle die Messung unterschiedlicher Parameter mit entsprechender Definition von Richt- und Grenzwerten vorgegeben werden. Entsprechend diesen Vorgaben wiesen die meisten der 32 niederösterreichischen EU-Badegewässer in den Badesaisonen 2004 bis 2008 eine sehr gute Wasserqualität auf. In einigen Fällen wurden zwar Zielwerte nicht eingehalten, allerdings die Grenz-

94

werte nicht überschritten (was noch immer eine gute Wasserqualität bedeutet). In den Jahren 2007 und 2008 gab es vier EU-Badegewässer, bei denen die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG nicht eingehalten wurden. Tabulka / Tabelle 4.10.2: Kvalita EU-vod ke koupání v oblasti Dolního Rakouska hodnocená podle směrnice EU 76/160/EHS v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Qualität der EU-Badegewässer in Niederösterreich entsprechend der EU-Richtlinie 76/160/EWG in den Jahren 2004 bis 2008 No

Okres / Bezirk

Vody ke koupání / Badegewässer

2004

2005

2006

2007

2008

1

Amstetten

Neustadl, Hößgang

RW

RW

RW

RW

RW

2

Baden

Erholungszentrum, Oberwaltersdorf

RW

RW

RW

RW

RW

3

Gänserndorf

Badeteich, Hohenau

RW

RW

RW

RW

RW

4

Gmünd

Asangteich, Gmünd

GW

RW

GW

GW

GW

5

Gmünd

Herrenteich, Litschau

GW

RW

n. e.

n. e.

n. e.

6

Horn

Badeteich, Horn

RW

GW

GW

GW

GW

7

Horn

Bergwerksee, Langau

RW

RW

RW

GW

GW

8

Horn

Edlerseeteich, Geras

RW

RW

RW

GW

GW

9

Korneuburg

Badeteich Seeschlacht, Langenzersdorf

RW

RW

RW

RW

RW

10

Krems

Donau, Weißenkirchen

n. e.

GW

GW

n. e.

n. e.

11

Krems

Kamp, Flussbad Langenlois

n. e.

n. e.

GW

n. e.

n. e.

12

Krems

Thurnberger Stausee, Idolsberg

RW

RW

RW

GW

GW

13

Melk

Ausee 1, Blindenmarkt

RW

RW

RW

RW

RW

14

Melk


RW

RW

RW

RW

RW

15

Melk


RW

RW

RW

RW

RW

16

Melk

Donau Altarm, Weitenegg

n. e.

n. e.

RW

GW

GW

17

Mistlbach

Badeteich, Poysdorf

n. e.

RW

RW

GW

GW

18

Mödling

Kahrteich, Wiener Neudorf

RW

RW

RW

RW

RW

19

Mödling

Ozeanteich, Guntramsdorf

RW

RW

RW

RW

RW

20

Mödling

Windradlteich, Guntramsdorf

RW

RW

RW

RW

RW

21

Scheibbs

Lunzer See, Lunz

RW

RW

RW

RW

RW

22

St. Pölten

Badesee, Traismauer

RW

RW

RW

RW

RW

23

St. Pölten

Ebersdorfer See

GW

RW

RW

RW

RW

24

St. Pölten Stadt

Ratzersdorfer See

RW

RW

RW

GW

GW

25

Tulln

Aubad, Tulln

GW

RW

RW

RW

RW

26

Tulln

Donau Altarm, Greifenstein

RW

GW

RW

RW

RW

27

WienUmgebung

Badeteich, Gerasdorf

RW

RW

RW

RW

RW

28

Zwettl

Badeteich, Allentsteig

RW

RW

RW

RW

RW

29

Zwettl

Dobrastausee, Pölla

RW

RW

RW

RW

RW

30

Zwettl

Frauenwieserteich, Langschlag

RW

RW

RW

RW

RW

31

Zwettl

Stausee Ottenstein

RW

RW

RW

n. e.

n. e.

32

Zwettl

Waldbad, Rappottenstein

RW

RW

RW

RW

RW

RW: Minimálně 80 % vzorků v koupací sezóně bylo v souladu se směrnými hodnotami směrnice EU 76/160/EHS. / Mindestens 80 % der Proben in der Badesaison entsprachen den Richtwerten der EU-Richtlinie 76/160/EWG. GW: Mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS byly dodrţeny. / Die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG wurden eingehalten. n. e.: Mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS nebyly dodrţeny. / Die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG wurden nicht eingehalten. Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung


95

Srovnání / Vergleich Vzhledem k poněkud jinému způsobu hodnocení kvality vod vhodných ke koupání nelze provést vzájemné vyhodnocení obou zájmových oblastí. Je však moţné konstatovat, ţe kvalita vod v obou hodnocených oblastech je poměrně dobrá. V Jihomoravském kraji je v důsledku silné eutrofizace povrchových vod jejich limitujícím ukazatelem rozvoj řas a sinic. V Dolním Rakousku byly v letech 2007 a 2008 identifikovány vţdy ze stejných odběrových míst čtyři vody určené ke koupání, u kterých nebyly dodrţeny mezní hodnoty směrnice EU 76/160/EHS. Angesichts der unterschiedlichen Art der Bewertung der Badewasserqualität kann eine vergleichende Auswertung beider Gebiete nicht vorgenommen werden. Man kann jedoch festhalten, dass die Wasserqualität in beiden beurteilten Gebieten verhältnismäßig gut ist. In Südmähren wird die Qualität der Oberflächengewässer durch die Entwicklung von Algen und Blaualgen infolge starker Eutrophierung beeinträchtigt. In Niederösterreich wurden in den Jahren 2007 und 2008 jeweils von den gleichen Probeentnahmestellen vier Badegewässer identifiziert, bei denen die Grenzwerte der EU-Richtlinie 76/160/EWG nicht eingehalten wurden.

96

4.11 Veřejné vodovody a čištění odpadních vod / Öffentliche Wasserversorgung und Abwasserklärung Nakládání s pitnou a odpadní vodou patří k významným environmentálním, ale také zdravotním ukazatelům. Kvalita pitné vody a moţnost stálého pouţívání vody splňující kvalitativní parametry pitné vody obyvatelstvem hodnoceného území, je jedním ze základních atributů charakterizujících starostlivost společnosti o zdraví. Na druhé straně schopnost významnou měrou čistit odpadní vody na místě jejich vzniku nebo v jeho blízkosti, je základním ukazatelem péče o ţivotní prostředí v hodnoceném území. Die Trink- und Abwasserbehandlung gehört zu wichtigen Umwelt- und Gesundheitskennzahlen. Die Gewährleistung der ständigen Wasserversorgung für die Bevölkerung unter Erfüllung qualitativer Trinkwasserparameter ist für die Gesundheitsfürsorge der Gesellschaft von großer Bedeutung. Die Möglichkeit, Abwasser am Entstehungsort oder in seiner Nähe in erheblichem Maße zu reinigen, ist ein Grundanliegen der Umweltpolitik. JMK / Südmähren Pro hodnocení starostlivosti kraje o vodu vycházíme ze statistických údajů ČSÚ pro následující indikátory: 1.

podíl obyvatel napojených na zdroj hygienicky nezávadné vody kontrolované „safety planem“ ve smyslu Směrnice Rady EU 98/83/ES ze dne 3.11.1998

2.

podíl obyvatel bydlících v obydlích napojených na kanalizaci

3.

podíl obyvatel napojených na funkční čistírnu odpadních vod

4.

podíl čištěných odpadních vod

Údaje se vyjadřují relativně v přepočtu k celkovému počtu obyvatel hodnoceného území. Procento čištěných odpadních vod je vyjádřeno jako podíl objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu k celkovému objemu odpadních vod (bez vod sráţkových). Výsledky jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.11.1). Bei der Bewertung der Wasserversorgung in Südmähren gehen wir von den Daten des Tschechischen Statistikamtes (ČSÚ) für folgende Indikatoren aus: 1.

Anteil der an hygienisch unbedenkliche, durch den „Safety Plan“ im Sinne der Richtlinie 98/83/EG vom 3. 11. 1998 kontrollierte Wasserquellen angeschlossenen Bevölkerung,

2.

Anteil der Bevölkerung in an die Kanalisation angeschlossenen Gebäuden,

3.

Anteil der an eine funktionsfähige Abwasserkläranlage angeschlossenen Bevölkerung,

4.

Anteil der geklärten Abwässer.

Die Daten werden in relativen Zahlen zur Umrechnung auf die Gesamtbevölkerungszahl im beobachteten Gebiet dargestellt. Die Prozentzahl der geklärten Abwässer wird als Anteil der ins öffentliche Kanalnetz eingeleiteten Abwässer am gesamten Volumen der Abwässer (ohne Niederschlagswässer) angegeben. Die Ergebnisse sind Tabulka / Tabelle 4.11.1 zu entnehmen.


97

Tabulka / Tabelle 4.11.1: Podíl obyvatel ţijících v obydlích s komplexní starostlivostí o pitnou a odpadní vodu v období mezi lety 2004 aţ 2008 / Anteil der Bevölkerung in Gebäuden mit Trinkwasserversorgung und Abwasserbehandlung von 2004 bis 2008 Jihomoravský kraj celkem / Südmähren gesamt

2004

2005

2006

2007

2008

Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (%) / Anteil der aus den Wasserleitungen für öffentlichen Bedarf versorgten Bevölkerung (%)

96,4

96,7

98,1

97,9

98,2

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu (%) / Anteil der ans öffentliche Kanalnetz angeschlossenen Bevölkerung

79,7

83,1

84,1

86,5

87,2

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na funkční ČOV (%) / Anteil der in an funktionsfähige Abwasserkläranlagen angeschlossenen Häusern wohnenden Bevölkerung (%)

72,6

76,6

77,1

79,9

81,2

Podíl čištěných odpadních vod (%) / Anteil der geklärten Abwässer (%)

95,6

95,4

95,7

96,5

94,8

Zdroj/Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008 Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

V Jihomoravském kraji je podíl obyvatel zásobovaných zabezpečenou pitnou vodou vysoký, v současnosti trvale přesahující 95 %. Významně se rovněţ v posledním období rozvíjí starostlivost o odpadní vody, jejichţ čištění ve standardních ČOV jiţ dosahuje rovněţ hodnoty kolem 95 % podílu. Významnějším ukazatelem je ovšem podíl obyvatel jejichţ komunální odpadní vody jsou standardním způsobem čištěny na ČOV. Tento podíl narostl o 8,6 % za posledních 5 let na hodnotu vzbuzující respekt 81,2 % v roce 2008. Ještě o něco vyšší je podíl obyvatel ţijících v domech s napojením na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Tento výsledek také znamená, ţe u pouhých 6 % obyvatel nejsou ještě na kanalizovaných odpadních vodách postaveny čistící stanice a pro necelých 20 % populace JMK nejsou odpadní vody čištěny vůbec. Jsou to zejména malé obce bez kanalizace nebo bez čistírny odpadních vod. Ty však vytváří pouhých 5 % podílu vznikajících odpadních vod v kraji. In Südmähren ist der Anteil der mit Trinkwasser versorgten Bevölkerung hoch, gegenwärtig übersteigt er 95 Prozent. Eine bedeutende Entwicklung ist auch bei der Abwasserbehandlung zu verzeichnen. Der Anteil der in standardmäßigen Kläranlagen gereinigten Abwässer erreicht bereits einen Anteil von etwa 95 Prozent. Ein bedeutenderer Indikator ist jedoch der Anteil der Bevölkerung, deren Kommunalabwasser standardmäßig in einer Abwasserkläranlage gereinigt wird. Dieser Anteil ist in den letzten fünf Jahren um 8,6 Prozent auf den erfreulichen Wert von 81,2 Prozent im Jahr 2008 gestiegen. Noch etwas höher ist der Anteil der Bevölkerung, die in Häusern mit einem Anschluss an das öffentliche Kanalnetz lebt. Dieses Ergebnis bedeutet auch, dass lediglich bei 6 Prozent der Bevölkerung für die kanalisierten Abwässer noch keine Kläranlagen errichtet wurden und bei nicht ganz 20 Prozent der Bevölkerung in Südmähren die Abwässer gar nicht gereinigt werden. Es sind vor allem kleine Gemeinden

98

ohne Kanalisation oder ohne Abwasserkläranlage. Diese bilden jedoch nur 5 Prozent am Abwasseraufkommen in der Region. Dolní Rakousko / Niederösterreich Zásobování dolnorakouského obyvatelstva pitnou vodou bylo podle rakouské zprávy o pitné vodě zajištěno v letech 2005 aţ 2007 prostřednictvím více neţ šedesáti provozovatelů zařízení pro dodávku vody, které zásobovaly vţdy více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých bylo odebíráno více neţ 1.000 m3 vody za den, a prostřednictvím přibliţně 3200 zařízení pro dodávku vody, které zásobovaly vţdy méně neţ 5.000 obyvatel, respektive z nich bylo odebíráno méně neţ neţ 1.000 m3 vody za den. Podíl populace s připojením na tato veřejná zařízení pro dodávku vody činil v letech 2005 aţ 2007 přibliţně 95 % (viz BMG 2009). Podíl populace s napojením na veřejnou kanalizaci a s připojením na obecní čistírny odpadních vod byl v roce 2006 kolem 90 %, v roce 2008 uţ okolo 91 % (viz Überreiter 2008 a 2010). Die Trinkwasserversorgung der niederösterreichischen Bevölkerung wurde laut Österreichischem Trinkwasserbericht im Zeitraum 2005 bis 2007 durch die Betreiber von über sechzig Wasserversorgungsanlagen gewährleistet, die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als 1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, und durch rund 3.200 Wasserversorgungsanlagen, die weniger als 5.000 Einwohner versorgen bzw. denen weniger als 1.000 m 3 Wasser pro Tag entnommen werden. Der Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an diese öffentlichen Wasserversorgungsanlagen betrug in den Jahren 2005 bis 2007 rund 95 Prozent (s. BMG 2009). Der Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Kanalisation und Anschluss an eine kommunale Kläranlage lag im Jahr 2006 bei rund 90, im Jahr 2008 bei rund 91 Prozent (s. Überreiter 2008 und 2010). Tabulka / Tabelle 4.11.2: Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody a podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a obecní čistírny odpadních vod / Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Wasserversorgung sowie Anteile der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Kanalisation und kommunale Kläranlagen 2004

2005

2006

2007

2008

Podíl obyvatel s připojením na veřejnou dodávku vody / Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an öffentliche Wasserversorgung

-

96

95

95

-

podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a obecní čistírny odpadních vod / Anteil der Bevölkerung mit Anschluss an das öffentliches Kanalnetz und mit Anschluss an kommunale Kläranlage

-

-

90

-

91

Zdroj / Quelle: BMG 2009; Überreiter et al. 2008, Überreiter et al. 2010 Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich V obou hodnocených oblastech je prakticky veškeré obyvatelstvo zásobováno zabezpečenou pitnou vodou. V Dolním Rakousku jsou k dipozici údaje za roky 2005-2007 v nichţ je podíl takto zásobovaného obyvatelstva roven 95%. V JMK podíl obyvatel zásobovaných zabezpečenou pitnou vodou plynule stoupal z 96,4% v roce 2004 na pozoruhodných 98,2% v roce 2008. Významným ukazatelem je také podíl obyvatel, jejichţ komunální odpadní vody jsou standardním způsobem čištěny na ČOV. V Dolním Rakousku byl tento podíl v letech 2006 a 2008, ze kterých


99

jsou relevantní data uvedená v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.11.2), 90-91%. V JMK se situace v tomto období plynule zlepšovala, podíl za posledních 5 let vzrostl o 8,6% na hodnotu 81,2% v roce 2008. Lze tedy konstatovat, ţe v obou oblastech je starostlivosti o pitnou vodu a čištění komunálních odpadních vod věnována dostatečná pozornost a prakticky celá populace dnes můţe vyuţívat dodávku zabezpečené pitné vody a rozhodující část odpadních komunálních vod je jiţ dnes také čištěna na místech jejiího vzniku nebo v blízkém okolí. In beiden bewerteten Gebieten wird praktisch die gesamte Bevölkerung mit gesichertem Trinkwasser versorgt. In NÖ stehen die Daten für die Jahre 2005 bis 2007 zur Verfügung, der Anteil der auf diese Weise versorgten Bevölkerung beträgt 95 Prozent. In Südmähren stieg der Anteil der mit Trinkwasser versorgten Bevölkerung kontinuierlich von 96,4 Prozent im Jahre 2004 auf bemerkenswerte 98,2 Prozent im Jahr 2008. Ein bedeutender Indikator ist auch der Anteil der Bevölkerung, deren Kommunalabwässer standardmäßig in Abwasserkläranlagen gereinigt werden. In NÖ betrug dieser Anteil in den Jahren 2006 und 2008, von denen die relevanten Daten in Tabulka / Tabelle 4.11.2 dargestellt werden, 90 bis 91 Prozent. In Südmähren hat sich die Lage in diesem Zeitraum kontinuierlich verbessert, der Anteil in den letzten fünf Jahren ist um 8,6 Prozent auf 81,2 Prozent im Jahr 2008 gestiegen. Man kann also festhalten, dass in beiden Gebieten der Trinkwasserversorgung sowie der Abwasserklärung ausreichende Aufmerksamkeit gewidmet wird und dass gegenwärtig praktisch die gesamte Bevölkerung Trinkwasser mit gesicherter Qualität nutzen kann und die Kommunalabwässer größtenteils am Entstehungsort oder in dessen Nähe gereinigt werden.

100

4.12 Četnost překročení limitů u indikátorů kvality pitné vody / Häufigkeit der Grenzwertüberschreitung bei Indikatoren der Trinkwasserqualität Kvalita pitné vody a její kontrola je jedním ze základních aspektů zdravotní starostlivosti společnosti. Ve vyspělých evropských zemích je zabezpečená pitná voda výsledkem dlouholeté péče o ţivotní prostředí a zdraví obyvatel v něm ţijících. Ne nadarmo patří legislativa spojená s výrobou a uţíváním zabezpečené, zdravotně nezávadné pitné vody v kaţdém civilizované společnosti k základním pilířům. Ze statistických dat vyplývá, ţe zdravotně nezabezpečenou pitnou vodou postrádá , respektivě jejím nedostatkem trpí v zemích Evropy aţ střední Asie (země sdruţené v projektu ENHIS) 30-40 % obyvatel tohoto širokého regionu. Její nedostatek je zde také příčinou na 13.000 ročních úmrtí dětí do 14 let (viz WHO 2007). Do péče o kvalitní pitnou vodu přístupnou pokud moţno všem obyvatelům v daném území vstupuje stát se svými dozorovými orgány, které tuto starostlivost zabezpečují. Závazným podkladem pro hodnocení jakosti pitné vody je Směrnice Rady EU 98/83/ES „o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu“, harmonizovaná v ČR Vyhláškou 252/2004 Sb. v platném znění a v Rakouské republice zákonem (BGBl) II 2001/304 (zásobování pitnou vodou). Die Trinkwasserqualität und deren Kontrolle ist einer der grundlegenden Aspekte der Gesundheitsversorgung der Gesellschaft. In entwickelten europäischen Ländern ist gesichertes Trinkwasser das Ergebnis langjährigen Umweltschutzes und der Gesundheitsversorgung der Bevölkerung. Nicht umsonst gehört die mit der Produktion von unbedenklichem Trinkwasser und der Versorgung der Bevölkerung mit Trinkwasser verbundene Legislative zu den Grundsäulen jeder zivilisierten Gesellschaft. Aus den statistischen Daten ergibt sich, dass 30 bis 40 Prozent der Bevölkerung der weitläufigen WHO-Europaregion (im Projekt ENHIS zusammengeschlossene Länder) ohne gesundheitlich unbedenkliches Trinkwasser auskommen müssen bzw. an dessen Mangel leiden. Dieser Mangel ist auch die Ursache für bis zu 13.000 jährlichen Sterbefälle von Kindern bis zum 14. Lebensjahr in dieser Region (s. WHO 2007). An der Versorgung mit qualitativ gutem und nach Möglichkeit allen Bewohnern der oben genannten Region zugänglichem Trinkwasser beteiligt sich der Staat mit seinen für die Versorgung zuständigen Aufsichtsorganen. Eine verbindliche Unterlage für die Bewertung der Trinkwasserqualität ist die Richtlinie des Rates EU 98/83/EG „über die Qualität von Wasser für den menschlichen Gebrauch“, die in Tschechien durch die Verordnung 252/2004 Sb. in der geltenden Fassung implementiert wurde und in Österreich durch das Gesetz (BGBl) II 2001/304 (Trinkwasserversorgung). JMK / Südmähren V Jihomoravském kraji je rozhodující hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodu tvořící podíl více neţ 95 % vodou zásobovaných obyvatel. Podíl podzemních, případně smíšených zdrojů pitné vody, jejichţ kvalita je vţdy vyšší neţ kvalita povrchových vodních zdrojů, tvoří v kraji převaţující zdroj (86,8 %) proti situaci v ČR (65 %). To je rozhodujícím předpokladem o nadprůměrné kvalitě pitné vody přístupné pro drtivou většinu obyvatel kraje.


101

In Südmähren wird die Trinkwasserversorgung der Bevölkerung zu über 95 Prozent über das öffentliche Netz gewährleistet. Der Anteil der Grundwasser- bzw. Mischwasserquellen, deren Qualität immer höher als die Qualität der Oberflächenwasserquellen ist, überwiegt im Kreis (86,8 %) gegenüber der Situation in ganz Tschechien (65 %). Das entscheidet über die überdurchschnittliche Trinkwasserqualität für die überwiegende Bevölkerungsmehrheit in Südmähren. Tabulka / Tabelle 4.12.1: Počty vyšetřených vzorků pitných vod z vodovodů podléhajících „Safety planu“ v Jihomoravském kraji / Anzahl der untersuchten Trinkwasserproben aus den dem „Safety Plan“ unterliegenden Wasserleitungen in Südmähren Celkové počty vyšetřených vzork pitných vod / Gesamtzahlen der untersuchten Trinkwasserproben

2004

2005

2006

2007

2008

počet vyšetřených vzorků vodovodů – SZD / Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – SZD

1.438

969

541

337

157

počet vyšetřených vzorků vodovodů – provozovatel / Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – Betreiber

3.779

3.741

3.894

3.772

3.724

Zdroj / Quelle: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje, Brno Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 4.12.2: Počty nevyhovujících vzorků v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění. / Anzahl der nicht entsprechenden Proben in einzelnen Typen gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung Početr nevyhovujících vzorků pitných vod / Anzahl der nicht entsprechenden Trinkwasserproben

2004

2005

2006

2007

2008

5.217

4.710

4.435

4.109

3.881

počet nevyhovujících vzorků - mikrobiologické a biologické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Proben - mikrobiologische und biologische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)

279

212

260

168

176

počet nevyhovujících vzorků - organické a anorganické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechendeentsprechenden Proben – organische und anorganische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)

730

508

616

348

317

28

49

28

17

21

236

108

0

3

0

počet vyšetřených vzorků vodovodů – SZD a provozovatel / Anzahl der untersuchten Proben von Wasserleitungen – SZD sowie Betreiber

počet nevyhovujících vzorků – organoleptické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechendeentsprechenden Proben – organoleptische Indikatoren (SZD sowie Betreiber) počet nevyhovujících vzorků - Ca, Mg, tvrdost (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Proben - Ca, Mg, Härte (SZD sowie Betreiber)


102

Tabulka / Tabelle 4.12.3: Počty nevyhovujících ukazatelů v jednotlivých typech podle členění Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren in einzelnen Typen gemäß Gliederung der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung Počty nevyhovujících ukazatelů vyšetřených vzorků pitných vod / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren der untersuchten Trinkwasserproben

2004

2005

2006

2007

2008

počet nevyhovujících ukazatelů - mikrobiologické a biologické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren - mikrobiologische und biologische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)

403

355

416

267

252

počet nevyhovujících ukazatelů - oraganické a anorganické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren – organische und anorganische Indikatoren (SZD sowie Betreiber)

984

612

735

456

398

30

70

38

23

35

257

111

0

3

0

počet nevyhovujících ukazatelů - organoleptické ukazatele (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren – organoleptische Indikatoren (SZD sowie Betreiber) počet nevyhovujících ukazatelů - Ca, Mg, tvrdost (SZD i provozovatelé) / Anzahl der nicht entsprechenden Indikatoren - Ca, Mg, Härte (SZD sowie Betreiber)


Tabulka / Tabelle 4.12.4: Celkové hodnocení kvality pitných vod dozorovaných podle ustanovení Vyhl. 252/2004 Sb. v platném znění / Gesamtbewertung der Qualität von überwachten Trinkwässern gemäß Bestimmungen der Verordnung 252/2004 Slg. in der geltenden Fassung Celkové hodnocení kvality pitné vody v JMK / Gesamtbewertung der Trinkwasserqualität in Südmähren

2004

2005

2006

2007

2008

počet vyšetřených vzorků celkem / Anzahl der untersuchten Proben insgesamt

5.217

4.710

4.435

4.109

3.881

celkový počet nevyhovujících ukazatelů ve všech vyšetřených vziorcích / Gesamtzahl der nicht entsprechenden Indikatoren in allen untersuchten Proben

1.674

1.148

1.189

7.49

685

32,1

24,4

26,8

18,2

17,7

podíl nevyhovujících ukazatelů ve vyšetřených vzorcích (%) / Anteil der nicht entsprechenden Indikatoren in den untersuchten Proben (%)


Laboratorně jsou postupně vyšetřovány ve smyslu platné legislativy všechny veřejné vodovody v kraji slouţící k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Četnost laboratorního kontrol je odvislá od objemu vyrobené pitné vody poskytované ke spotřebě. Výsledky v tabulkách hodnotí stav kvality pitné vody v Jihomoravském kraji jako stav plně uspokojivý. Podíl nevyhovujících ukazatelů z celkového počtu vyšetřených vzorků má setrvale sestupnou tendenci, klesá z 32% v roce 2004 na necelých 18% v roce 2008. Na tomto poklesu se nejvíce podílí organické a anorganické ukazatele (z 1.387 ukazatelů na 650), přičemţ také v tomto období klesl počet nevyhovujících mikrobiologických a biologických ukazatelů, coţ je pro kvalitu pitné vody významné.


103

Nevyhovující stav v ukazatelích charakterizující tvrdost pitné vody v letech 2004-2005 byl eliminován odstraněním nevhodných zdrojů povrchových vod slouţících k výrobě pitné vody v brněnské aglomeraci. Sämtliche öffentlichen Wasserleitungen in der Region, die zur Versorgung der Bevölkerung mit Trinkwasser dienen, werden im Sinne der gültigen Bestimmungen schrittweise labormäßig untersucht. Die Häufigkeit der Laborkontrollen ist vom Volumen des produzierten und für den Verbrauch zur Verfügung gestellten Trinkwassers abhängig. Die Ergebnisse in den Tabellen beschreiben den Qualitätsstand von Trinkwasser in Südmähren als völlig befriedigend. Der Anteil von nicht entsprechenden Indikatoren an der Gesamtzahl der untersuchten Proben weist eine sinkende Tendenz aus (von 32 % im Jahr 2004 auf nicht ganz 18 % im Jahr 2008). Am stärksten gingen die organischen und anorganischen Indikatoren zurück (von 1.387 Indikatoren auf 650), wobei in diesem Zeitraum auch die Anzahl der nicht entsprechenden mikrobiologischen und biologischen Indikatoren gesunken ist, was für die Trinkwasserqualität bedeutend ist. Probleme, die mit der Härte des Trinkwassers in den Jahren 2004/2005 im Zusammenhang standen, konnten durch Außerbetriebnahme von zur Produktion von Trinkwasser nicht geeigneten Quellen von Oberflächenwasser im Brünner Ballungsgebiet reduziert werden. Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle rakouské zprávy o pitné vodě bylo příslušným orgánem uděleno v roce 2005 - 26, v roce 2006 - 32 a v roce 2007 – 30 časově omezených výjimek dolnorakouským zařízením pro dodávku vody v souladu s § 8 Spolkové sbírky zákonů (BGBl) II 2001/304 (vyhláška o zásobování pitnou vodou) na základě překročení limitů u chemických parametrů (zejména kvůli překročení jiţ zakázané pesticidní účinné látky Atrazin a jeho metabolitu Desethylatrazin, jakoţ i z důvodu překročení povolené hladiny dusičnanů). Laut Österreichischem Trinkwasserbericht wurden im Jahr 2005 26, im Jahr 2006 32 und im Jahr 2007 30 niederösterreichischen Wasserversorgungsanlagen befristete Ausnahmegenehmigungen entsprechend § 8 BGBl II 2001/304 (Trinkwasserverordnung) aufgrund von Grenzwertüberschreitungen bei chemischen Parametern durch die zuständige Behörde erteilt (vorwiegend aufgrund von Überschreitungen der nicht mehr zugelassenen Pflanzenschutzmittel‐Wirkstoffe Atrazin und dessen Metaboliten Desethylatrazin sowie wegen Überschreitungen des zulässigen Grenzwertes von Nitrat).

104

Tabulka / Tabelle 4.12.5: Počet zařízení pro dodávku vody (WVA), jakoţ i počet a důvod pro udělení časově omezené výjimky (ANG), podle Spolkové sbírky zákonů (BGBI) II 2001/304 v důsledku chemických překročení limitů / Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA) sowie Anzahl und Grund für befristete Ausnahmegenehmigungen (ANG) gemäß BGBl II 2001/304 aufgrund chemischer Grenzwertüberschreitungen Počet WVA (> 5 000 obyvatel, resp. > 1.000 m3) / Anzahl der WVA (> 5.000 EW bzw. > 1.000 m3)

Počet WVA (<5 000 obyvatel, resp. < 1.000 m3) / Anzahl der WVA (<5.000 EW bzw. < 1.000 m3)

Celkem výjimek / ANG insgesamt

2005

64

3.443

26

2006

67

3.211

32

2007

63

3.121

30

Rok / Jahr

Zdroj / Quelle: BMG 2009; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

Co se týká překročení limitů mikrobiologických ukazatelů (např. escherichia coli, koliformních bakterií a enterokoků), byl ve sledovaném období v rakouské zprávě o pitné vodě zaznamenán významný pokles. Zatímco v roce 2005 došlo u 23 z 64 dolnorakouských zařízení pro dodávku vody, které zásobovaly více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je odebíráno více neţ 1.000 m3 vody za den, k překročení limitů mikrobiologických ukazatelů, v roce 2007 nebylo zjištěno takové překročení ani u jednoho zařízení pro dodávku vody. Hinsichtlich der Überschreitungen mikrobiologischer Parameter (z. B. Escherichia coli, coliforme Bakterien oder Enterokokken) zeigt sich im Beobachtungszeitraum des Österreichischen Trinkwasserberichtes ein deutlicher Rückgang. Während im Jahr 2005 bei 23 der 64 niederösterreichischen Wasserversorgungsanlagen, die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als 1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Überschreitungen mikrobiologischer Parameter auftraten, wurde im Jahr 2007 bei keiner einzigen derartigen Wasserversorgungsanlage eine Überschreitung festgestellt. Tabulka / Tabelle 4.12.6: Počet zařízení pro dodávku vody, které zásobují více neţ 5.000 obyvatel, respektive ze kterých je odebíráno více neţ 1.000 m3 vody za den, podíl zásobovaných obyvatel a počet WVA, u kterých bylo zjištěno překročení limitů mikrobiologických parametrů / Anzahl der Wasserversorgungsanlagen (WVA), die mehr als 5.000 Einwohner versorgen bzw. aus denen mehr als 1.000 m3 Wasser pro Tag entnommen werden, Anteil der versorgten Bevölkerung und Anzahl der WVA, bei denen eine Grenzwertüberschreitung mikrobiologischer Parameter festgestellt wurde Rok Jahr

Počet WVA (> 5.000 obyvatel, resp. > 1.000 m3 / Anzahl der WVA (> 5.000 EW bzw. > 1.000 m3)

Podíl zásobovaných obyvatel / Anteil der versorgten Bevölkerung

Počet WVA s překročením mikrobiologických mezních hodnot / Anzahl der WVA mit mikrobiologischen Grenzwertüberschreitungen

2005

64

41

23

2006

67

44

6

2007

63

44

0 Quelle: BMG 2009; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung


105

Chemická a mikrobiologická zátěţ byla odstraněna prostřednictvím úprav a sanačních opatření, čímţ by bylo dosaţeno dokonalých hygienických podmínek zásobování koncových spotřebitelůpitnou vodou. Die chemischen und mikrobiologischen Belastungen konnten durch Aufbereitungs- und Sanierungsmaßnahmen entfernt werden, wodurch einwandfreie hygienische Trinkwasserverhältnisse für den Endverbraucher erreicht wurden. Srovnání / Vergleich Srovnání výsledků z obou zájmových oblastí není vzhledem k rozdílností datových zdrojů bezprostředně moţné. Ein Vergleich der Ergebnisse aus beiden Gebieten ist angesichts der Unterschiedlichkeiten der Datenquellen nicht sinnvoll möglich.

106

4.13 Území s překročením limitů znečištění ovzduší pro polétavý prach frakce PM10 a podíl nadlimitně exponované populace / Gebiete mit Grenzwertüberschreitungen von Feinstaub PM10 sowie Anteil der exponierten Population Za nejváţnější zdravotní problém z hlediska čistoty ovzduší je v současnosti v evropských zemích povaţován prašný aerosol. Soudí se, ţe jeho riziko představuje jedno z váţných zdravotních rizik obyvatel v Evropě. Nejvíce údajů je nyní k dispozici o plošné imisní koncentraci frakce PM10, coţ znamená, ţe se jedná o prašné částice do velikosti částic 10 μm, které jsou pro člověka nebezpečné, jelikoţ se po vdechnutí dostávají aţ do plicních sklípků. Polétavý prach (PM) je tedy jedním ze závaţných rizikových faktorů pro populaci, jehoţ zdroje lze jen těţko odhalit. Odhady zdravotních rizik ukazují, ţe kaţdé zvýšení dlouhodobé prašnosti o 10 µg.m-3 znamená nárůst předčasných úmrtí v exponované populaci o 0,6%. Podobně jsou také rizikové skokové nárůsty krátkodobých imisí PM10 spojované s mimořádnými meteorologickými vlivy v atmosféře (inverze, dálkové přenosy, tvorba malých a velmi malých částic). Z tohoto důvodu při vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší počítá evropská legislativa (Směrnice Evropského parlamentu 2008/50/ES) s frakcí PM10 jako s velmi důleţitým faktorem. Podle ní je stanoveno, ţe pokud na daném území hodnota průměrné 24-hodinové koncentrace v jednom roce více neţ 35krát překročí hodnotu PM10 50 μg/m3, potom toto území spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Současně je v téţe legislativě limitována jeho nejvyšší nepřekročitelná průměrná roční koncentrace hodnotou 40 μg/m3. Emisními zdroji polétavého prachu jsou městské aglomerace se svou dopravou, bodové a plošné zdroje z průmyslové výroby, ale i dálkové přenosy. Významná je také sekundární prašnost jako vliv místních okamţitých meteorologických podmínek a starostlivosti obyvatel o své bezprostřední okolí. Feinstaub (PM) gilt in europäischen Ländern als das wichtigste Gesundheitsproblem im Zusammenhang mit der Luftreinheit. Er wird zu den ernsten Gesundheitsrisiken für die Bevölkerung in Europa gezählt. Die meisten Daten stehen gegenwärtig für die flächenbezogene Immissionskonzentration der Fraktion PM10 zur Verfügung – also Staubpartikel bis zu einer Partikelgröße von 10 μm, die für den Menschen gefährlich sind, da sie nach dem Einatmen bis in die Lungenbläschen vordringen. Die Quellen von Feinstaub sind nur schwierig identifizierbar. Schätzungen der Gesundheitsrisiken zeigen, dass jede Erhöhung des langzeitigen Feinstaubgehalts um 10 µg/m3 einen Anstieg von vorzeitigen Sterbefällen in der exponierten Bevölkerung um 0,6 Prozent verursacht. Ähnlich risikoreich sind die sprunghaften Anstiege von kurzzeitigen PM 10-Immissionen, verbunden mit außerordentlichen meteorologischen Einflüssen in der Atmosphäre (Inversion, Fernübertragungen, Bildung von kleinen und sehr kleinen Partikeln). Aus diesem Grunde betrachtet die europäische Legislative (Richtlinie des Europäischen Parlaments 2008/50/EG) die Fraktion von PM10 für einen sehr wichtigen Faktor bei der Festlegung der Gebiete mit verschlechterter Luftgüte. Gemäß dieser Richtlinie gilt ein Gebiet als eines mit verschlechterter Luftgüte, wenn darauf die durchschnittliche 24-Stunden-Konzentration mehr als 35-mal pro Jahr


107

den Wert von PM10 50 μg/m3 übersteigt. Gleichzeitig wird in dieser Norm der Grenzwert der durchschnittlichen Jahreskonzentration mit 40 μg/m3 festgelegt. Zu Emissionsquellen von Feinstaub gehören städtische Ballungsgebiete mit Verkehr, Industrie sowie Fernübertragungen. Eine Rolle spielt auch die sekundäre Verstaubung als Folge lokaler meteorologischer Situationen. JMK / Südmähren Metodika určování plochy s překročeným imisním limitem Pro hodnocení zdravotního rizika expozice polétavým prachem můţeme vyuţít datové údaje z individuálních imisních měřících stanic, které vhodným matematickým postupem promítneme do hodnocené plochy. Tím je umoţněno identifikovat území charakterizované jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu příslušné evropské a národní legislativy. Z takto vymezené oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vyjádřené v procentech plochy území se definuje ta část hodnoceného území, na které došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM 10. tj. k překročení roční limitní hodnoty pro PM 10 40 µg/m3 a k překročení limitní hodnoty 50 µg/m 3 pro třicátou šestou 24hodinovou imisní koncentraci PM10. V Jihomoravském kraji je provozován monitoring frakcí polétavého prachu na šestnácti stanicích imisního měření. Výsledky poskytované těmito imisními stanicemi jako počty dnů s překročením legislativního 24hodinového limitu pro PM10 jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.1). Methode zur Festlegung der Fläche mit überschrittenem Immissionsgrenzwert Zur Bewertung des Gesundheitsrisikos der Feinstaubexposition können Daten von individuellen Immissions-Messstationen genutzt werden, die mit geeigneten mathematischen Methoden auf die bewertete Fläche umgelegt werden. Damit ist es möglich, ein Gebiet als solches mit verschlechterter Luftgüte im Sinne der entsprechenden europäischen sowie nationalen Legislative zu identifizieren. Von den auf diese Weise ausgewiesenen Gebieten mit verschlechterter Luftgüte, dargestellt in Prozentangaben der Gebietsfläche, wird derjenige Teil des bewerteten Gebiets definiert, auf dem es zur Überschreitung der Werte von Immissionsjahresgrenzwerten für PM 10 kam, d. h. zur Überschreitung des Grenzwerts für PM10 von 40 µg/m3 und zur 36. Überschreitung des Grenzwerts von 50 µg/m3 bei der 24-stündigen Immissionskonzentration von PM10. In Südmähren wird eine Überwachung der Feinstaubfraktionen an sechzehn ImmissionsMessstationen durchgeführt. Die von diesen Messstationen zur Verfügung gestellten Ergebnisse als Tagesanzahlen mit Überschreitung des legislativen 24-Stunden-Grenzwerts für PM10 sind in Tabulka / Tabelle 4.13.1 angeführt.

108

Tabulka / Tabelle 4.13.1: Počet dnů s překročením 24hodinového limitu v roce na imisních stanicích JMK / Anzahl von Tagen mit Überschreitung des 24-Stunden-Grenzwerts an den Immissions-Messstationen in Südmähren lokalita / rok – Standort / Jahr

2004

2005

2006

Brno – Arboretum Brno – Dobrovského

50

53

23

Brno - Krasová ul. 2

46

36

Brno – Lány

29

12

17

14

14 48

40

21

122

109

59

51

48

59

69

40

Brno – Svatoplukova

95

Brno - Úvoz (hot spot)

73 15

41

Lovčice Mikulov – Sedlec

25 106

Brno – Zvonařka Kuchařovice

22

47

Brno – Masná

Brno – Tuřany

2008

22

Brno – Kroftova

Brno – střed

2007

40

17

11

34

15

21

17

44

38

15

15

Vyškov

3

37

37

19

17

Znojmo

67

88

70

32

27

Zdroj /Quelle: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Kontinuálně získávané výsledky ze všech měřících míst dovolují podle platné metodiky Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP) je matematickým postupem projektovat do plochy a tím je moţné vyjádřit pro kaţdý okres Jihomoravského kraje procento plochy, které je exponováno nadlimitními hodnotami PM10 pro 36. denní (24hodinovou) i průměrnou roční imisní koncentraci frakce PM 10. Toto území je podle této metodiky posuzováno jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Z takto vypočítané plochy můţeme zjistit podíl nadlimitně exponovaných obyvatel v hodnoceném území. Odhad exponovaného podílu obyvatel je podle metodiky MŢP ČR proveden tak, ţe se celkový počet obyvatel města či obce vynásobí podílem území, na němţ byl v daném městě či obci překročen imisní limit. Takţe např. pokud v obci ţije 100 lidí a limit je překročen na 15 % plochy obce, je v dané obci započteno 15 lidí. Jednotlivá území jsou pak sečtena a hodnoty jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.2). Die kontinuierlich gewonnenen Ergebnisse von allen Messstellen ermöglichen gemäß der gültigen Methodik des Umweltministeriums (MŢP), diese mit Hilfe eines mathematischen Verfahrens auf die Fläche umzulegen und für jeden Bezirk der Region Südmähren den Prozentanteil der Fläche darzustellen, wo Grenwertüberschreitungen der 24-Stunden-Konzentration (ab der 36. Überschreitung) sowie jährliche Immissionskonzentration der PM10-Fraktion gemessen wurden. Solche Gebiete werden als Gebiete mit verschlechterter Luftgüte (OZKO) bezeichnet. Aus der derartig berechneten Fläche kann der Anteil der über die Grenzwerte hinaus exponierten Bevölkerung in dem bewerteten Gebiet ermittelt werden. Die Abschätzung des exponierten Anteils der Bevölkerung wird gemäß der Methodik des Umweltministeriums durchgeführt, indem die Gesamtanzahl der Bevölkerung der Stadt oder der Gemeinde mit dem Anteil des Gebiets multipliziert wird, in dem in der jeweiligen Stadt oder Gemeinde der Immissionsgrenzwert überschritten wurde. Wenn also z. B. in der Gemeinde 100 Einwohner leben und der Grenzwert auf 15 Prozent der Ge-


109

meindefläche überschritten wird, werden in der jeweiligen Gemeinde 15 Personen eingerechnet. Die einzelnen Gebiete werden dann zusammengerechnet und die Werte in Tabulka / Tabelle 4.13.2 angeführt. Tabulka / Tabelle 4.13.2: Podíl plochy kraje na níţ je překročena limitní hodnota 50 µg/m3 pro 35. nejvyšší denní imisní koncentraci v daném roce / Anteil der Fläche Südmährens, auf welcher der Grenzwert 50 µg/m3 für die höchste TagesImmissionskonzentration zum 36. Mal im jeweiligen Jahr überschritten wurde 2004

2005

2006

2007

2008

2,1

58,2

52,3

1,3

0,2

Podíl plochy JMK s překročením roční limitní koncentarce PM 10 (%) / Anteil der Fläche Südmährens mit Überschreitung der Jahresgrenzwertkonzentration von PM10 (%)

0

< 0,1

< 0,1

0

0

Podíl obyvatel JMK exponovaných nadlimitním počtem denních koncentrací PM10 (%) / Anteil der exponierten Bevölkerung Südmährens über den Grenzwert der PM10-Tageskonzentrationen hinaus (%)

3,8

80,1

64,9

12,3

2,6

Podíl obyvatel JMK exponovaných nadlimitní roční imisní koncentrcí PM10 (%) / Anteil der exponierten Bevölkerung Südmährens über den Grenzwert der PM10--Jahreskonzentration hinaus (%)

0

1,2

0,7

0

0

Podíl plochy JMK s překročením nejvyšší denní koncentarce PM 10 více neţ 35krát (%) / Anteil der Fläche Südmährens mit Überschreitung der höchsten PM10-Tageskonzentration mehr als 35-mal (%)

Zdroj /Quelle: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Jak jiţ bylo uvedeno, monitoruje kvalitu ovzduší v Jihomoravském kraji 16 imisních stanic. Výsledky měření imisní zátěţe polétavým prachem jsou pro Jihomoravský kraj vcelku příznivé. Na těchto 16 stanicích bylo v letech 2004-8 celkem 1.944 krát naměřeno překročení denní hodnoty imise PM10 ve výši 50 µg.m-3. Tomu odpovídá i průměrně 22,8 % takto nadlimitně zatěţované plochy kraje. Pro imisní zátěţ ovzduší polétavým prachem je ovšem charakteristická její značná meziroční variabilita. Ta v těchto letech činila nejméně 0,2 % kraje v roce 2008 proti více neţ polovině plochy kraje v letech 2005 a 2006. Mezi „dobré roky“ lze zařadit i léta 2004 a 2007 , v nichţ byla takto zatíţena plocha pouze do 2 % kraje. V těchto případech šlo vţdy o plochu středu brněnské aglomerace. Mimobrněnské okresy byly v těchto letech krátkodobými imisemi zatěţovány přijatelně. Pokud jde o překročení roční průměrné limitní koncentrace PM10 , je moţno hodnotit Jihomoravský kraj jako relativně čistý, neboť v nejhorším roce 2005 je překračována hodnota 40 µg/m3 pro roční imise prachu PM10 jen na necelé 0,1 % plochy kraje. Wie bereits erwähnt, wird die Luftgüte in Südmähren mit Hilfe von 16 Immissions-Messstationen überwacht. Die Ergebnisse der Messungen der Immissionsbelastung durch Feinstaub sind für Südmähren relativ günstig. An diesen 16 Stationen wurde in den Jahren 2004 bis 2008 insgesamt 1.944-mal eine Überschreitung des Tageswerts der PM10-Immission in Höhe von 50 µg/m3 gemessen. Dem entsprechen auch die durchschnittlichen 22,8 Prozent der über den Grenzwert hinaus belasteten Fläche der Region. Für die Immissionsbelastung der Luft mit Feinstaub sind jedoch deren starke zwischenjährliche Schwankungen charakteristisch. Sie betrugen in diesen Jahren mindestens 0,2 Prozent der Region im Jahr 2008 gegenüber mehr als der Flächenhälfte der Region in den Jahren 2005 und 2006. Zu den „guten Jahren“ können auch die Jahre 2004 und 2007 gerechnet werden, in denen die Fläche derartig nur bis zu 2 Prozent der Region belastet wurde. In diesen Fällen ging es immer um das Zentrum des Brünner Ballungsgebiets. Die Bezirke außerhalb von Brünn wurden in diesen Jahren durch kurzzeitige Immissionen in einem akzeptablen Ausmaß belastet.

110

Was die Überschreitung der durchschnittlichen Grenzwertkonzentration von PM10 pro Jahr betrifft, kann Südmähren als relativ rein bewertet werden, denn im schlechtesten Jahr 2005 wurde der Wert von 40 µg/m3 für Jahresimmissionen von PM10 auf weniger als 0,1 Prozent der Fläche überschritten. Dolní Rakousko / Niederösterreich Na základě sítě NUMBIS slouţící sledování kvality ovzduší (NUMBIS - Dolnorakouský systém ţivotního prostředí, monitorovací a informační systém) vzniklo několik na sobě nezávislých rozsáhlých technických a organizačních informačních kanálů, které nepřetrţitě shromaţďují nejnovější údaje monitorování ovzduší pro Dolní Rakousko. Podle záznamů sítě NUMBIS bylo v roce 2004 v jednom místě měření zaznamenáno více 35 překročení denních průměrných hodnot (koncentrace 50 μg/m³) PM10, v roce 2005 to bylo ve dvanácti místech měření, v roce 2006 ve čtyřech místech měření, v roce 2007 v jednom místě měření. V roce 2008 nedošlo u ţádného místa měření k více neţ 35 překročením povolených průměrných hodnot. Limit roční průměrné koncentrace 40 μg/m3 nebyl v období v letech 2004 - 2008 překročen na ţádném místě měření. Výsledky měření imisních stanic v Dolním Rakousku jsou uvedeny jako počty překročených denních limitních koncentarcí PM10 v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.13.3). Anhand des Luftgütemessnetzes NUMBIS (Niederösterreichisches Umwelt-, Beobachtungs- und Informations-System) werden auf mehreren, voneinander technisch und organisatorisch weitgehend unabhängigen Informationskanälen laufend die aktuellsten Luftgütedaten für Niederösterreich erhoben. Entsprechend den NUMBIS-Aufzeichnungen wurden im Jahr 2004 an einer Messstelle mehr als 35 Überschreitungen des Tagesmittelwertes (Konzentration 50 μg/m³) von PM10 registriert, im Jahr 2005 an zwölf Messstellen, im Jahr 2006 an vier Messstellen, im Jahr 2007 an einer Messstelle. Im Jahr 2008 kam es bei keiner Messstation zu mehr als 35 Überschreitungen des erlaubten Tagesmittelwertes. Der Grenzwert für den Jahresmittelwert von 40 μg/m³ wurde in den Jahren 2004 bis 2008 an keiner Messstelle überschritten. Die Messergebnisse der Messstellen in Niederösterreich werden als die Anzahl der überschrittenen Tageshöchstkonzentrationen PM10 in Tabulka / Tabelle 4.13.3 angeführt.


111

Tabulka / Tabelle 4.13.3: Počet dnů s překročením limitu 24hodinového průměru PM 10 / Anzahl der Tage mit Überschreitungen des 24-Stunden Mittelwertes bei PM10 Lokalita / Standort

2004

2005

2006

2007

2008

Krems

7

10

10

9

23

St. Pölten Eybnerstr.

13

39

57

23

19

St. Pölten Europaplatz

79

85

35

20

20

Wiener Neustadt

6

42

41

26

17

Amstetten

19

44

31

27

17

St. Valentin

2

7

17

15

10

Forsthof am Schöpfl

0

3

5

3

0

Hainburg

9

33

30

30

29

Stixneusiedl

2

25

21

10

9

Großenzersdorf Glinzendorf

5

36

32

25

25

Heidenreichstein

2

14

9

2

2

Pillersdorf

22

37

32

14

15

Stockerau

17

47

32

12

8

Pöchlarn

7

15

26

9

8

Mistelbach

7

24

17

12

17

24

24

Biedermannsdorf Brunn am Gebirge

7

30

Mödling

23

43

34

18

16

Vösendorf

34

80

28

14

9

Wiener Neudorf

17

Traismauer

29

Trasdorf im Tullnerfeld

26

Neusiedl im Tullnerfeld

23

Streithofen im Tullnerfeld

15

Tulln

23

Zwentendorf im Tullnerfeld

21 22

Himberg

10

37

39

8

14

Klosterneuburg Wiesentgasse

10

25

17

18

24

81

34

23

Klosterneuburg B14 Purkersdorf

13

40

23

11

9

Schwechat

22

42

35

37

26

Mannswörth

12

17

20

27

Zdroj / Quelle: Amt der niederösterreichischen Landesregierung, http://www.noe.gv.at/; Zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Darstellung

K odhadu počtu osob dotčených překročením limitů PM10 se vychází z počtů obyvatel obcí, ve kterých došlo více neţ 35 krát k překročení přípustných denních průměrných hodnot. Podle tohoto výpočtu ţilo v roce 2004 v obcích, ve kterých došlo k překročení limitů, celkem 3,2 % populace Dolního Rakouska, v roce 2005 to bylo 12,4 %, v roce 2006 7,7 % a v roce 2007 pouze 1 % populace Dolního Rakouska. Als Annäherung an die Anzahl der durch PM 10-Überschreitungen betroffenen Personen werden die Bevölkerungszahlen der Gemeinden, in denen mehr als 35 Überschreitungen des zulässigen Tagesmittelwertes dokumentiert wurden, herangezogen. Demnach lebten in den Gemeinden mit Grenzwertüberschreitungen im Jahr 2004 3,2 Prozent, im Jahr 2005 12,4 Prozent, im Jahr 2006 7,7 Prozent und im Jahr 2007 1 Prozent der Bevölkerung Niederösterreichs.

112

Srovnání / Vergleich Hodnocení významnosti expozice obyvatel z krátkodobých imisních koncentrací (viz různé plochy překročení 35. denní imisní koncentarce PM10 pro oblasti JMK uvedené v tabulce 4.13.2 a v příloze) a údaje počtu překročení této hodnoty na stanicích v Dolním Rakousku v jednotlivých letech (Tabulka / Tabelle 4.13.3), ukazuje na to, ţe rozhodující je charakter roku s jeho klimatickými poměry charakterizovaný jeho délkou sněhové pokrývky, teplotou a vlhkostí. Zde je zřejmé, ţe k „výrazně špatným“ patřily v obou zájmových oblastech roky 2005 a 2006, ve kterých byly obě populace vystaveny významně většímu počtu epizod s nadlimitními denními koncentracemi PM 10 a z toho pramenícími zvýšenými dýchacími obtíţemi. Situace v dlouhodobé expozici obyvatel není prozatím kritická. Hodnoty přesahující limitní roční koncentraci PM10 nejsou pro Jihomoravský kraj, kde jsou k dispozici údaje, nijak výrazné. Limit je překračován (v souhlasu s krátkodobými expozicemi) pouze ve stejných „špatných letech“ 2005 a 2006, ale i tehdy je tomuto riziku vystavena jen malá část obyvatel Jihomoravského kraje. Z analogie četností překračování denních koncentarcí je moţno dovodit stejné malé riziko nadlimitní dlouhodobé expozice i pro Dolní Rakousko. Die Bewertung der Signifikanz einer Exposition der Bevölkerung durch kurzzeitige Immissionskonzentrationen (siehe verschiedene Flächen der Überschreitung der 35. täglichen Immissionskonzentration von PM10 für JMK-Gebiete in Tabulka / Tabelle 4.13.2 und im Anhang) und die Daten über die Anzahl der Überschreitungen dieses Werts an den Stationen in NÖ in einzelnen Jahren (siehe Tabulka / Tabelle 4.13.3) weisen darauf hin, dass der Charakter des Jahres mit seinen klimatischen Verhältnissen (Dauer der Schneedecke, Temperatur und Feuchtigkeit) einen Einfluss auf die Immissionskonzentration ausübt . Es ist offenbar, dass in beiden Gebieten“ die Jahre 2005 und 2006 zu „bedeutend schlechten“ gehörten, in denen beide Bevölkerungen einer größeren Anzahl von Episoden mit Tageskonzentrationen von PM10 über den Grenzwert hinaus und den daraus folgenden Atmungsschwierigkeiten ausgesetzt waren. Aus der Sicht einer langzeitigen Exposition der Bevölkerung ist die Lage vorerst nicht kritisch. Die den jährlichen Grenzwert der PM10-Konzentration übersteigenden Werte sind für die Region Südmähren, wo die Daten zur Verfügung stehen, nicht markant. Der Grenzwert wird (im Einklang mit den kurzzeitigen Expositionen) nur in den gleichen „schlechten Jahren“ 2005 und 2006 überschritten, aber auch dann wird diesem Risiko nur ein kleiner Teil der Bevölkerung Südmährens ausgesetzt. Aus der Analogie zur Häufigkeiten der Überschreitung der Tageskonzentrationen kann das gleiche niedrige Risiko einer langzeitigen Exposition über den Grenzwert hinaus auch für Niederösterreich gefolgert werden.


113

4.14 Zátěţ z expozice hlukem / Belastung durch Lärmexposition Hluk v ţivotním prostředí je jedním z nejvíce zdraví ohroţujících fyzikálních faktorů, které zatěţují prostředí i v něm ţijícího člověka. Trvalá a nadměrná expozice hlukem je signifikantní pro celou evropskou populaci. Nejvýznačnějšími zdroji hluku jsou v první řadě všechny typy dopravy, automobilová, ţelezniční, letecká, ale také zdroje stacionárního hluku (většinou průmyslového charakteru). Ochrana hlukem exponované populace je předmětem legislativních úprav na evropské úrovni (směrnice 202/49/ES) i na úrovni národní (ČR, NV 148/2006 Sb., Rakousko BGBl. I 60/2005 a BGBl. II 144/2006). Vzhledem k tomu, ţe zdrojů hluku je nespočetně a jejich působnost je proměnná, lze jeho intenzitu plošně kvantifikovat jen obtíţně a s vysokými náklady. Proto se ustálila dvojí forma posuzování expozice. Je to jednak přímým měřením jak u zdroje hluku, tak v bezprostředním okolí obydlí exponovaných osob, a druhým způsobem, jenţ je zaloţen na výpočetních metodách. Chceme-li postihnout plošnou hlukovou zátěţ, musíme vţdy pouţít metody výpočtové, kterou se z naměřených hodnot nebo z relevantních odhadů zdrojů hluku modeluje jeho šíření do okolí. Tato metoda je obzvláště vhodná k predikci hlukové zátěţe ze všech mobilních zdrojů hluku ve větším území. Tento proces je také legislativně upraven v Evropské směrnici 2002/49/ES a na ni navazujících národních legislativách. Jsou pořizovány hlukové mapy velkých měst a aglomerací, leteckého hluku z mezinárodních letišť, ale mapuje se i hluková zátěţ podél nejvýznamnějších silničních a ţelezničních komunikací. K hodnocení stavu hlukové zátěţe v obou zemích byly pouţity nové údaje z evropského projektu „Noise Observation and Information Service for Europe“. Protoţe nejsou k dispozici data o plošné hlukové zátěţi na celé ploše obou zemí, byla k hodnocení a posouzení úrovně hlukové zátěţe pouţita data z tohoto zdroje o hlukové zátěţi podél dálniční sítě ČR a Rakouska a obou aglomerací Vídeň a Brno. Vzhledem k rozdílné délce dálniční sítě v ČR a Rakousku i rozdílnému počtu obyvatel obou aglomerací byl zvolen kromě absolutního počtu exponovaných obyvatel i přepočet této expozice na 1km dálnice a pro hodnocení závaţnosti expozice v obou aglomeracích je kromě absolutních počtů exponovaných osob vyjádřen i jejich procentní podíl exponované populace v aglomeraci. Lärm in der Umwelt ist einer der physikalischen Faktoren, welche die Gesundheit am meisten bedrohen und den darin lebenden Menschen belasten. Eine dauerhafte und übermäßige Lärmexposition ist für die ganze europäische Bevölkerung signifikant. Die wesentlichsten Lärmquellen sind in erster Reihe alle Typen vom Verkehr – Automobil-, Eisenbahn sowie Flugzeugverkehr –, aber auch stationäre Lärmquellen (meistens von industriellem Charakter). Der Schutz der durch Lärm exponierten Bevölkerung ist Gegenstand der gesetzlichen Regelung – auf der europäischen (Richtlinie 202/49/EG) sowie auf der nationalen Ebene (Tschechien, NV 148/2006 Slg., Österreich BGBl I 2005/60 und BGBl II 2006/144). Angesichts der Tatsache, dass es unzählbare Quellen von Lärm gibt und deren Wirkung veränderlich ist, ist es schwierig und nur mit hohen Kosten möglich, flächendeckend dessen Intensität zu quantifizieren. Deshalb hat sich eine doppelte Form der Beurteilung seiner Exposition durchgesetzt – einerseits mittels direkter Messungen sowohl bei der Lärmquelle als auch in unmittelbarer Umgebung

114

der Wohnräume von exponierten Personen. Außerdem gibt es eine auf Berechnungsmethoden basierende Weise, die Exposition zu bestimmen. Falls wir die flächenbezogene Lärmbelastung erfassen wollen, müssen wir jeweils eine Berechnungsmethode anwenden, mit der aus Messwerten oder aus relevanten Schätzungen der Lärmquellen die Verbreitung des Lärms in die Umgebung modelliert wird. Diese Methode ist besonders geeignet zur Ermittlung der Lärmbelastung aus allen mobilen Lärmquellen auf einem größeren Gebiet. Dieses Verfahren ist ebenfalls in der europäischen Richtlinie 2002/49/EG und in den daran anknüpfenden nationalen Gesetzgebungen geregelt. Auf diese Weise werden Lärmkarten von großen Städten und Ballungsgebieten erstellt, von Flugverkehrlärm aus internationalen Flughäfen, so wird aber auch die Lärmbelastung entlang der bedeutendsten Straßen und Eisenbahnstrecken ermittelt. Zur Bewertung der Lärmbelastung in beiden Ländern wurde von den neuen Daten aus dem europäischen Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“ (NOISE) Gebrauch gemacht. Da keine Daten über die flächenbezogene Lärmbelastung beider Länder zur Verfügung stehen, wurden zur Bewertung und Begutachtung des Niveaus der Lärmbelastung NOISE-Daten über die Lärmbelastung entlang des Autobahnnetzes von Tschechien und Österreich sowie der beiden Ballungsgebiete Wien und Brünn verwendet. Angesichts der unterschiedlichen Länge des Autobahnnetzes in Tschechien und in Österreich sowie der unterschiedlichen Bevölkerungszahl beider Ballungsgebiete wurde außer der absoluten Anzahl exponierter Einwohner auch die Umrechnung dieser Exposition auf 1 km Autobahn gewählt, und für die Bewertung der Wichtigkeit der Exposition in beiden Ballungsgebieten wird außer den absoluten Zahlen der exponierten Personen auch deren prozentueller Anteil im Ballungsgebiet dargestellt. Česká Republika (brněnská aglomerace) / Tschechische Republik (Ballungsgebiet Brünn) Hodnocení závaţnosti hlukové expozice je provedeno pro obyvatele ţijící v okolí 1.243 km dlouhé dálniční sítě v ČR. V tabulce (Tabulka / Tabelle 4.14.1) jsou uvedeny údaje o počtu hlukem exponovaných obyvatel pro ekvivalentní hladiny hluku Laq (dB) vyjádřené v odstupňovaných pětidecibelových pásmech. Hodnoty LDEN (TOT) jsou počty celodenním hlukem exponovaných obyvatel v příslušném hlukovém pásmu. Hodnoty LN (TOT) jsou potom počty obyvatel exponovaných nočním hlukem. Zvlášť jsou hodnoceny hlukové expozice obyvatel aglomerace Brno. V tabulce (Tabulka / Tabelle 4.14.2) jsou uvedeny údaje o podílech zde hlukem exponovaných obyvatel z celkového počtu obyvatel brněnské aglomerace, jenţ činí 374.929. Die Relevanzbeurteilung der Lärmexposition wurde für die in der Umgebung des 1.243 km langen tschechischen Autobahnnetzes lebende Bevölkerung durchgeführt. In Tabulka / Tabelle 4.14.1 werden die Daten über die Zahlen der lärmexponierten Bevölkerung für äquivalente Lärmpegel Leq (dB) aufgeführt, abgestuft in 5-Dezibel-Zonen. Die LDEN(TOT)-Werte sind die Zahlen der durch Ganztagslärm exponierten Einwohner der jeweiligen Lärmzone. Die L N(TOT)-Werte stellen dann die Zahlen der durch Nachtlärm exponierten Einwohner dar. Die Lärmexpositionen der Bevölkerung im Ballungsgebiet Brünn (Gesamteinwohnerzahl des Ballungsgebiets 374.929) werden gesondert bewertet. In Tabulka / Tabelle 4.14.2 werden die Daten über die Anteile der exponierten Einwohner angeführt.


115

Rakousko (vídeňská aglomerace) / Österreich (Ballungsgebiet Wien) V Rakouské republice je hodnocena podstatně delší dálniční síť v délce 2.453 km. Hodnoty příslušných hlukových deskriptorů jsou uvedeny rovněţ v tabulkách (Tabulka / Tabelle 4.14.1, Tabulka / Tabelle 4.14.2). Abychom mohli porovnat podíly exponovaných osob v obou zemích, vyjadřujeme hodnoty exponovaných obyvatel v přepočtu na 1 km dálnice - ukazatelem LDEN a LN(ob/1 km dálnice). Vzhledem k výrazně většímu počtu obyvatel Vídně – 1.610.578 obyvatel - i zde vyjádříme podíl vídeňských obyvatel exponovaných celodennímu respektive nočnímu hluku ze všech komunikací jako procentní podíl z celkového počtu obyvatel vídeňské aglomerace. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce (Tabulka / Tabelle 4.14.2). pomocí ukazatelů LDEN(%ob.) a LN(%ob.) In der Republik Österreich wird ein wesentlich längeres Autobahnnetz bewertet: 2.453 km. Die Werte der entsprechenden Lärmdeskriptoren werden ebenfalls in Tabulka / Tabelle 4.14.1 und Tabulka / Tabelle 4.14.2 angeführt. Um die Anteile der exponierten Personen in beiden Ländern vergleichen zu können, werden die Werte der exponierten Einwohner umgerechnet auf 1 km Autobahn dargestellt – Kennzahl LDEN und LN(Einw./1 km Autobahn). Angesichts der markant höheren Einwohnerzahl von Wien (1.610.578 Einwohner) werden wir auch an dieser Stelle den Anteil der durch Ganztags- bzw. Nachtlärm exponierten Wiener Einwohner von allen Straßen in Prozenten der Gesamteinwohnerzahl des Wiener Ballungsgebietes ausdrücken. Die Werte werden in Tabulka / Tabelle 4.14.2 mittels der Kennzahlen LDEN (% Einw.) und LN (% Einw.) aufgeführt. Srovnání / Vergleich Pro hodnocení podílu obyvatel vystavených zdravotnímu riziku dopravního hluku byly vybrány deskriptory LDEN 65 dB pro celodenní expozici a LN 60 dB pro expozici noční. Překračování obou hodnot lze interpretovat jako váţné riziko poškozování zdraví takto exponovaných obyvatel. Pro noční hluk jsou spojovány s významným nárůstem zdravotního rizika exponovaných osob jiţ hodnoty expozice v pásmu od 60 dB. Při tomto hluku je jiţ významný podíl osob silně obtěţován takovýmto hlukem a spánek takto exponovaných osob je silně rušen. Dopravním hlukem kolem dálnic v ČR je exponováno hlukem větším neţ 65 dB více neţ 200.000 osob a nočním hlukem vyšším neţ 60 dB necelých 120.000 osob. V Rakousku jsou tyto hodnoty niţší jak absolutně (129.000 pro denní hluk a cca 60.000 pro hluk noční), tak i v počtu exponovaných obyvatel na standardizovanou délku dálnice. O podstatně lepším odhlučnění dálničního provozu svědčí pak zejména stav, kdy zdravotně vysoce rizikovými hodnotami hluku nad 70 dB ve dne a 65 dB v noci je exponováno v ČR téměř 50 obyvatel (30 v noci) na 1 km dálnice, zatímco v Rakousku je to pouze 17 respektive přibliţně 3 obyvatelé v noci a extrémně vysokým nočním hlukem > 70dB z hluku na dálnici není exponován ţádný obyvatel Rakouska, zatímco v ČR je to více neţ 1.000 obyvatel. Poněkud jiná expoziční situace je díky rozdílné délce komunikací v obou aglomeracích. V brněnské aglomeraci je celodenním dopravním hlukem ze všech komunikací o hodnotě > 65 dB exponováno celkem 70.000 osob a 31.500 osob hlukem nočním vyšším neţ 60 dB. Ve Vídni je to počet objektivně větší – téměř 352.000 obyvatel je exponováno denním hlukem této intenzity a necelých 88.000 obyvatel Vídně hlukem nočním. Vyjádříme-li tento stav v procentech exponované populace

116

obou aglomerací, pak dostaneme hodnoty podílu rizikově exponovaných osob v obou aglomeracích jiţ téměř srovnatelné. Pro denní expozici je to necelých 20 % obyvatel Brna (18,7) zatímco pro Vídeň nepatrně více: 21,8 %, ale pro noční dobu je tomu jiţ naopak. Necelých 5 % (4,8) obyvatel Vídně je exponováno hodnotami hluku většími neţ 60 dB proti téměř dvojnásobnému podílu obyvatel Brna 8,4 %. To je však pro obě aglomerace stav docela příznivý, zejména pak pro obyvatele Vídně, kteří navíc téměř nejsou exponováni hlukem vyšším neţ 75 dB ve dne, respektive 70 dB v noční době. Zur Bewertung des Anteils der dem Gesundheitsrisiko Verkehrslärm ausgesetzten Bevölkerung wurden die Deskriptoren LDEN 65 dB für die Ganztagsexposition und LN 60 dB für die Nachtexposition ausgewählt. Das Überschreiten beider Werte kann als ernstes Risiko einer Gesundheitsschädigung bei den derartig exponierten Einwohnern interpretiert werden. Beim Nachtlärm steigt bereits ab 60 dB das Gesundheitsrisiko wesentlich an. Bei dieser Lärmbelastung fühlt sich ein bedeutender Anteil der Personen stark belästigt, und der Schlaf solcherart exponierter Personen wird stark gestört. Durch stärkeren Verkehrslärm als 65 dB entlang der Autobahnen in Tschechien werden mehr als 200.000 Personen gestört, und durch Nachtlärm mit mehr als 60 dB sind es knapp 120.000 Einwohner. In Österreich sind diese Werte niedriger, sowohl in absoluten Zahlen (129.000 für Tageslärm und ca. 60.000 für Nachtlärm) als auch in der Anzahl der exponierten Einwohner pro Autobahnkilometer. Von großen Unterschieden in der Qualität der Schalldämmung des Autobahnverkehrs zeugt vor allem die Tatsache, dass in Tschechien fast 50 Einwohner (30 in der Nacht) pro km Autobahn gesundheitlich sehr hohen, risikobehafteten Lärmwerten von 70 dB bei Tag und 65 dB bei Nacht ausgesetzt sind, während es in Österreich nur 17 beziehungsweise annähernd 3 Einwohner nachts sind; durch extrem starken Nachtlärm von mehr als 70 dB durch Autobahnen wird kein österreichischer Einwohner gestört, während in Tschechien mehr als 1.000 Einwohner davon betroffen sind. Eine etwas andere Situation bezüglich der Lärmbelastung ist durch die unterschiedliche Länge der Straßen in beiden Ballungsgebieten gegeben. Im Ballungsgebiet Brünn sind von allen Straßen emittierten ganztägigem Verkehrslärm mit einem Wert von über 65 dB insgesamt 70.000 Personen, und Nachtlärm mit mehr als 60 dB 31.500 Personen ausgesetzt. In Wien ist die Anzahl objektiv höher – fast 352.000 Einwohner werden von Tageslärm dieser Intensität und knappe 88.000 Einwohner von Wien durch Nachtlärm betroffen. Wenn wir diesen Zustand auf die exponierte Bevölkerung beider Ballungsgebiete umlegen, bekommen wir Werte des Anteils von risikobehaftet exponierten Personen in beiden Ballungsgebieten, die annähernd gleich hoch sind. Für die Tagesexposition sind es knappe 20 Prozent der Einwohner von Brünn (18,7), während für Wien diese Zahl etwas höher ist (21,8 %), für die Nachtzeit fällt die Belastung jedoch umgekehrt aus. Fast 5 Prozent (4,8) der Einwohner von Wien werden durch Lärmwerte stärker als 60 dB belastet – gegenüber dem fast doppelten Anteil von 8,4 Prozent der Einwohner von Brünn. Für beide Ballungsgebiete ist dies jedoch ein ziemlich günstiger Zustand, vor allem für die Einwohner von Wien, die darüber hinaus tagsüber fast gar nicht durch stärkeren Lärm als 75 dB und nachts kaum durch Lärm mit mehr als 70 dB belastet werden.


117

Tabulka / Tabelle 4.14.1: Počty osob exponovaných v obou zemích dálničním hlukem / Anzahl der von Autobahnlärm betroffenen Einwohner in beiden Ländern Pásma / Zonen Laq (dB) Země / Land

Deskriptor LDEN(TOT)

ČR

55-59

60-64

65-69

70-74

75 >

363 800

181 400

116 900

60 500

32 200

292,7

145,9

94,0

48,7

25,9

464 000

185 500

84 600

42 300

2 100

189,2

75,6

34,5

17,2

0,9

LDEN(ob/1 km) LDEN(TOT)

AUT

LDEN(ob/1 km)

Aglomerace / Ballungsgebiet

Pásma / Zonen Laq (dB) Deskriptor LN(TOT)

ČR

50-54

55-59

60-64

65-69

70 >

273 600

156 400

81 100

36 500

1 040

220,1

125,8

65,2

29,4

0,8

233 900

100 700

52 900

6 600

0

95,4

81,0

21,6

2,7

0,0

LN(ob/1 km) LN(TOT)

AUT

LN(ob/1 km)

Zdroj / Quelle: Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“; http://noise.eionet.europa.eu/index.html Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka / Tabelle 4.14.2: Počty osob exponovaných dopravním hlukem v obou aglomeracích Vídeň, Brno / Anzahl der von Verkehrslärm betroffenen Einwohner in den Ballungsgebieten Wien und Brünn Aglomerace / Ballungsgebiet Brno Vienna

Aglomerace / Ballungsgebiet

Brno Vienna

Pásma / Zone Laq (dB)

Součet / Summe

Deskriptor 55-59

60-64

65-69

70-74

75 >

LDEN (TOT)

104.700

74.800

45.400

23.600

LDEN (% ob.)

27,9

20,0

12,1

6,3

0,3

LDEN (TOT)

552.900

325.700

291.700

58.600

1.400

LDEN (% ob.)

34,3

20,2

18,1

3,6

0,1

%

1.000

Pásma / Zone Laq (dB)

66,5 76,4 Součet / Summe

Deskriptor 50-54

55-59

60-64

65-69

70 >

LN (TOT)

78.700

46.700

29.200

2.300

0

LN (% ob.)

21,0

12,5

7,8

0,6

0,0

LN (TOT)

350.900

305.400

74.200

3.100

600

LN (% ob.)

21,8

19,0

4,6

0,2

0,0

%

41,8 45,6

Zdroj / Quelle: Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“; http://noise.eionet.europa.eu/index.html Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

118

4.15 Hygiena bydlení / Wohnhygiene Ukazatel „hygiena obydlí“ vyjadřuje stupeň dosaţené úrovně vybavenosti obydlí. Tento ukazatel v sobě nese údaje o dosaţené úrovni obyvatel v uspokojování svých potřeb z hlediska úrovně a vybavenosti jejich obytného prostředí. Tento ukazatel je jen zprostředkovaně a nepřímo spojen s vlastním zdravotním stavem a environmentálním zatěţováním urbanizovaného území. Je tedy také zařazen do skupiny environmentálních ukazatelů neboť uváděné hodnoty rovněţ dokumentují do určité míry i zatíţení krajiny v hodnocené oblasti. Der Faktor „Wohnhygiene“ soll Aussagen über den Grad der Befriedigung der Bedürfnisse der Bevölkerung, was die Wohnungsausstattung betrifft, ermöglichen. Dieser Faktor ist nur mittelbar und indirekt mit dem eigentlichen Gesundheitszustand und der Umweltbelastung verbunden. Er wird deshalb in die Gruppe der Umweltfaktoren eingeordnet, weil die angegebenen Werte bis zu einem gewissen Grad auch die Belastung der Landschaft im betrachteten Gebiet dokumentieren. JMK / Südmähren K hodnocení úrovně vybavenosti bytů v Jihomoravském kraji jsou k dispozici pouze údaje z posledního sčítání domů, bytů a osob, provedeného v roce 2001. Zdroje dat pochází z Českého statistického úřadu. Následující detailně hodnocená úroveň bydlení bude prováděna jednotnou evropskou metodikou v roce 2011. Pro hodnocení stavu a úrovně bydlení v Jihomoravském kraji je vyuţito šest indikátorů: 1.

Trvale obydlené byty – počet

2.

Průměrný počet osob ţijících v bytu

3.

Průměrný počet m2 obytné plochy na osobu

4.

Počet bytů vlastnících splachovací WC

5.

Vlastní koupelnu nebo sprchový kout

6.

Ústřední nebo etáţové topení

V kraji byla jiţ v roce 2001 drtivá většina bytů vybavena všemi atributy moderního obydlí nejvyšší kategorie. Od téměř 100 %ního připojení bytů na tekoucí pitnou vodu a kanalizaci s napojením na čístírnu odpadních vod (viz také údaje z determinanty 4.12) aţ pro více neţ 80 % vybavenost ústředním nebo etáţovým topením (viz Tabulka / Tabelle 4.15.2). Je více neţ jisté, ţe za poslední desetiletí do současnosti se ve všech kategoriích situace dále zlepšila, skutečné hodnoty však budou známy aţ po skončení letošního censu (2011). Zur Bewertung des Standards der Wohnungsausstattung in Südmähren stehen lediglich Daten aus der letzten im Jahr 2001 durchgeführten Volkszählung und der Gebäude- und Wohnungszählung zur Verfügung. Die Daten stammen vom Tschechischen Statistikamt. Die nächste detaillierte Bewertung der Wohnungsausstattung wird mit Hilfe der einheitlichen europäischen Methodik im Jahr 2011 durchgeführt.


119

Für die Bewertung des Stands und des Wohnniveaus in Südmähren wurden sechs Indikatoren verwendet: 1.

dauerhaft bewohnte Wohnungen – Anzahl,

2.

durchschnittliche in der Wohnung lebende Personenzahl,

3.

durchschnittliche Zahl von m2 Wohnfläche pro Person,

4.

Anzahl von Wohnungen mit Spül-WC,

5.

eigenes Bad oder Duschecke,

6.

Zentralheizung oder Etagenheizung.

In Südmähren war bereits im Jahr 2001 die Mehrzahl von Wohnungen mit allen Attributen einer modernen Wohnung höchster Kategorie ausgestattet, angefangen beim fast hundertprozentigen Anschluss der Wohnungen an fließendes Trinkwasser und ans Kanalnetz mit Anschluss an eine Abwasserkläranlage (siehe auch Angaben mit Determinanten 4.12) bis zu der mehr als achtzigprozentigen Ausstattung mit Zentral- oder Etagenheizung (siehe Tabulka / Tabelle 4.15.2). In den letzten zehn Jahren hat sich die Lage in allen Kategorien weiter verbessert, die tatsächlichen Werte werden jedoch erst nach der Beendigung des diesjährigen Zensus (2011) bekannt sein. Dolní Rakousko / Niederösterreich V rámci statistiky, kdy rakouský statistický úřad provedl integrovanou analýzu sčítání lidu, budov a bytů v roce 2001, byly mimo jiné shromáţděny údaje o kategoriích zařízení bytů rakouského obyvatelstva. Ty v podstatě vyhovují § 15 MRG (zákon o nájemném právu) a lze je rozlišovat takto:

»

Kategorie A: Byt disponuje centrálním vytápěním nebo jiným ekvivalentním topením, koupel na/sprcha, WC.

»

Kategorie B: Byt disponuje kategorií koupelna/sprcha.

»

Kategorie C: Byt disponuje WC a moţností odběru vody v bytě.

»

Kategorie D: Byt nedisponuje WC neboinstalací vody.

V roce 2001 odpovídalo 86,5 % bytů v Dolním Rakousku kategorii A, přičemţ asi 89 % dolnorakouských obyvatel ţilo právě v takových bytech. Dalších přibliţně 10 % bytů náleţelo do kategorie B (s přibliţně 9 % obyvatel). Méně neţ 3 % bytů spadala v roce 2001 do kategorií C a D, které rovněţ obývala méně neţ 3 % populace Dolního Rakouska. Průměrný počet osob na 1 byt se v roce 2001 pohyboval v Dolním Rakousku okolo 2,46. Průměrná dostupná obytná plocha na osobu činila v Dolním Rakousku asi 41 m2 (viz Statistik Austria 2006a). Im Rahmen der von der Statistik Austria durchgeführten integrierten Auswertungen von Volkszählung und Gebäude- und Wohnungszählung 2001 wurden unter anderem die Ausstattungskategorien der Wohnungen der österreichischen Bevölkerung erhoben. Diese entsprechen im Wesentlichen § 15 MRG (Mietrechtgesetz) und lassen sich wie folgt unterscheiden:

»

Kategorie A: Wohnung verfügt über eine Zentralheizung oder eine gleichwertige Heizung, Bad/Dusche, WC;

»

Kategorie B: Wohnung verfügt über Kategorie Bad/Dusche;

»

Kategorie C: Wohnung verfügt über WC und Möglichkeit zur Wasserentnahme in der Wohnung;

120

»

Kategorie D: Wohnung verfügt über kein WC oder keine Wasserinstallation.

Im Jahr 2001 entsprachen 86,5 Prozent der niederösterreichischen Wohnungen der Kategorie A, wobei rund 89 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung in einer solchen wohnten. Weitere rund 10 Prozent der Wohnungen gehörten der Kategorie B an (mit rund 9 Prozent Bewohnerinnen/ Bewohnern). Weniger als 3 Prozent der Wohnungen fielen im Jahr 2001 in die Kategorien C und D, die von ebenfalls weniger als 3 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung bewohnt wurden. Durchschnittlich bewohnten in Niederösterreich im Jahr 2001 rund 2,46 Personen eine Wohnung. Die durchschnittlich pro Person zur Verfügung stehende Wohnfläche betrug in Niederösterreich rund 41 m2 (s. Statistik Austria 2006a). Tabulka / Tabelle 4.15.1: Počet a podíl bytů a obyvatel v jednotlivých kategoriích dle zařízení bytu v roce 2001 v Dolním Rakousku / Anzahl und Anteil der Wohnungen und Bewohner nach Ausstattungskategorien im Jahr 2001 in Niederösterreich Počet bytů / Anzahl Wohnungen

Podíl bytů / Anteil Wohnungen

Počet obyvatel / Anzahl Bewohner

Podíl obyvatel / Anteil Bewohner

Kategorie A:

534.802

86,5 %

1.348.184

88,7 %

Kategorie B:

60.479

9,8 %

131.704

8,7 %

Kategorie C:

4.986

0,8 %

7.521

0,5 %

Kategorie D:

17.805

2,9 %

32.532

2,1 %

Zdroj / Quelle: Statistik Austria 2006; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ-FP-eigene Berechnungen und Darstellung

Srovnání / Vergleich V obou zemích proběhlo sčítání domů, bytů a osob v roce 2001. Lze kvalitativně konstatovat, ţe v obou zájmových oblastech byla jiţ v roce 2001 dosaţena vysoká úroveň bydlení charakterizovaná stavem, kdy drtivá většina obyvatel ţije v bytech vybavených všemi atributy moderního bydlení. Vybavenost více neţ 90 % bytů tekoucí pitnou vodou (viz údaje z hodnocení determinanty 4.12.), splachovacím záchodem a koupelnou (případně sprchovacím koutem) poskytuje oběma populacím více neţ vhodný obytný standard. Ústřední/etáţové topení, které je vlastní více neţ 80ti procentům bytů je výrazem vysokého obytného standardu a současně je i dobrým počinem ve sniţování emisí škodlivin ze standardních lokálních topenišť. Z údajů rakouské statistiky lze také konstatovat, ţe asi 98 % dolnorakouských obyvatel ţilo v roce 2006 v bytech kategorie A. Zaznamenatelný rozdíl je ovšem v ukazatelích „průměrný počet osob ţijících v jednom bytě“ a „podíl obytné plochy připadající na jednu osobu“, ve kterých jsou na tom poněkud lépe obyvatelé Dolního Rakouska. Zejména více neţ dvojnásobná plocha bytu připadající na jednu osobu je výrazem vysokého standardu obydlí na rakouské straně. In beiden Ländern erfolgte die Haus-, Wohnungs- und Personenzählung im Jahr 2001. Aus qualitativer Sicht kann festgestellt werden, dass in beiden betrachteten Gebieten bereits im Jahr 2001 ein hoher Wohnstandard erreicht wurde. Die meisten Einwohner leben in Wohnungen, die mit allen Attributen einer modernen Wohnung ausgestattet sind. Mehr als 90 Prozent der Wohnungen sind mit fließendem Trinkwasser (siehe Angaben aus der Bewertung mit Hilfe von Determinanten 4.11), mit


121

Spül-WC und Bad (ggf. mit Duschecke) ausgestattet. Die Zentral-/Etagenheizung, die Bestandteil von mehr als 80 Prozent von Wohnungen ist, ist ein Ausdruck des hohen Wohnstandards und gleichzeitig eine gute Initialzündung für die Senkung von Schadstoffemissionen aus üblichen lokalen Feuerungsanlagen. Aufgrund der Daten der Statistik Austria kann festgestellt werden, dass etwa 98 Prozent der niederösterreichischen Bevölkerung im Jahr 2006 in Wohnungen der Kategorie A gelebt haben. Eine Differenz zwischen Südmähren und NÖ ist jedoch in den Kennzahlen „durchschnittliche Personenzahl pro Wohnung“ und „Anteil der Wohnfläche pro Person“ zu verzeichnen, wo die niederösterreichische Bevölkerung bessere Werte erreicht. Vor allem die mehr als doppelt so große Wohnungsfläche pro Person ist ein Ausdruck von hohem Wohnstandard auf der österreichischen Seite. Tabulka / Tabelle 4.15.2: Údaje o úrovni bydlení ze sčítání domů, bytů a osob v roce 2001 v Jihomoravském kraji a Dolním Rakousku / Angaben über das Wohnniveau aus der Haus-, Wohnungs- und Personenzählung in Südmähren und Niederösterreich JMK / Südmähren Trvale obydlené byty / ständig bewohnte Wohnungen Průměrný počet osob na 1 byt / durchschnittliche Einwohnerzahl pro Wohnung

404.876

Dolní Rakousko / Niederösterreich 618.072

2,76

2,46

18,7 m2

41,0 m2

splachovací záchod v bytě / Spülklosett in der Wohnung

92,9 %

97,1 %

koupelna (sprch.kout) v bytě / Bad (Duschecke) in der Wohnung

95,6 %

96,3 %

ústřední (etáţové) topení v bytě / Zentral-/Etagenheizung

81,8 %

86,5 %

podíl obytné plochy na 1 osobu / Anteil der Wohnfläche pro Person in

Zdroj / Quelle: Český statistický úřad, pobočka Brno, údaje ze sčítání domů, bytů a osob v roce 2001; Statistik Austria 2006; Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

122

5 Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung 5.1 Počet lékařů a nemocničních lůţek na 10.000 obyvatel / Ärzte und Krankenhausbetten pro 10.000 Einwohner Počet lékařek a lékařů stejně jako lůţek v zdravotních zařízeních na osobu patří k základním indikátorům zdravotní péče. Die Zahl der Ärztinnen und Ärzte sowie die zur Verfügung stehenden Betten in Krankenanstalten pro Einwohner/in zählen zu den grundlegenden Indikatoren der Gesundheitsversorgung. JMK / Südmähren Průměrný počet lékařů a lékařek v ambulantní i lůţkové sloţce péče o pacienty v JMK je dlouhodobě vyrovnaný: 31 – 32 lékařů/lékařek ambulantních /10.000 obyvatel, resp. 11 – 13 lékařů/lékařek u lůţka / 10.000 obyvatel. Celkový počet lůţek akutní i následné péče / 10.000 obyvatel JMK je moţno označit téţ za vyrovnaný (69,5 – 71,4). Počty lékařů i lůţek jsou však v kraji rozloţeny po jednotlivých okresech nerovnoměrně. Počty ambulantních lékařů/lékařek mírně narůstají či stagnují, výraznější nárůst byl zaznamenán u lékařů/lékařek u lůţka v letech 2007-08. Počty lůţek se v jednotlivých okresech v průběhu let prakticky nemění, i ony se pohybují mezi 60-70 % krajského průměru. Die durchschnittliche Anzahl der Ärztinnen und Ärzte im ambulanten Bereich oder auch in der stationären Pflege in Südmähren ist langfristig ausgeglichen: 31-32 Ärzt/innen im ambulanten Bereich pro 10.000 Einwohner/innen, 11-13 Ärzt/innen im stationären Bereich pro 10.000 Einwohner/innen. Die Gesamtzahl der Krankenhausbetten für akute und folgende Pflege pro 100.000 Einwohner/innen in Südmähren kann man auch als ausgeglichen bezeichnen (69,5-71,4). Die Anzahl der Ärzte/Ärztinnen ist aber in den einzelnen Bezirken des Kreises Südmähren nicht gleichmäßig verteilt. Die Anzahl der Ärzte/Ärztinnen im ambulanten Bereich wächst langsam oder bleibt konstant; größere Anzahlen von Ärzten/Ärztinnen im stationären Bereich wurden in den Jahren 2007/2008 verzeichnet. Die Zahl der Betten änderte sich in den einzelnen Bezirken in diesen Jahren praktisch nicht und bewegt sich zwischen 60 und 70 Prozent des Kreisdurchschnitts. Dolní Rakousko / Niederösterreich Počet lékařů a lékařek činných v Dolním Rakousku celkem (včetně stomatologů) činila dle údajů Rakouské lékařské komory a Stomatologické komory v roce 2004 kolem 6.450 (41,4 na 10.000 obyvatel) a stoupla v roce 2008 na zhruba 7.170 (44,9 na 10.000 obyvatel). Skoro polovina z toho byli rezidenční lékaři popř. zubní lékaři s vlastní ordinací. Počet lůţek pro akutní případy v dolnorakouských zdravotnických zařízení bylo v roce 2004 kolem 7.900 (50,6 akutních lůţek na 10.000 obyvatel). V roce 2007 bylo k dispozici v dolnorakouských zdravotnických zařízeních kolem 8.110 akutních lůţek (51,0 na 10.000 obyvatel). (Srov. VG ÖBIG 2006, VG ÖBIG 2008).

Zdravotní péče / Gesundheitsversorgung

123

Die Zahl der in Niederösterreich tätigen Ärztinnen und Ärzte insgesamt (inklusive Zahnärztinnen/ Zahnärzte) belief sich laut Daten der Österreichischen Ärztekammer und Zahnärztekammer im Jahr 2004 auf rund 6.450 (41,4 pro 10.000 Einwohner/innen) und stieg bis zum Jahr 2008 auf rund 7.170 an (44,9 pro 10.000 Einwohner/innen). Rund die Hälfte davon war als niedergelassene Ärztinnen und Ärzte bzw. Zahnärztinnen und Zahnärzte mit eigener Ordination tätig. Die Zahl der in niederösterreichischen Krankenanstalten zur Verfügung stehenden Akutbetten belief sich im Jahr 2004 auf rund 7.900 (50,6 Akutbetten pro 10.000 Einwohner/innen). Im Jahr 2007 standen in niederösterreichischen Krankenanstalten rund 8.110 Akutbetten (51,0 pro 10.000 Einwohnerinnen) zur Verfügung (vgl. GÖG/ÖBIG 2006, GÖG/ÖBIG 2008). Srovnání / Vergleich V letech 2004 aţ 2008 byl celkový počet činných lékařek a lékařů (včetně zubních lékařek a lékařů) na 10.000 obyvatel na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku na podobné úrovni (roční průměr JMK: 42,4; roční průměr Dolní Rakousko: 43,0). Jak v JMK, tak v Dolním Rakousku byl ve sledovaném období zaznamenán nárůst počtu lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel. In den Jahren 2004 bis 2008 lag die Anzahl der tätigen Ärztinnen und Ärzte insgesamt (inklusive Zahnärztinnen/Zahnärzte) pro 10.000 Einwohner/innen in Südmähren und Niederösterreich auf ähnlichem Niveau (Jahresdurchschnitt Südmähren: 42,4; Jahresdurchschnitt Niederösterreich: 43,0). Sowohl in Südmähren als auch in Niederösterreich ist im vorliegenden Beobachtungszeitraum eine Zunahme der Ärztinnen und Ärzte pro 10.000 Einwohner/innen zu verzeichnen. Obrázek / Abbildung 5.1.1: Počet lékařek a lékařů na 10.000 obyvatel celkem na jiţní Moravě a v Dolním Rakousku v období 2004 aţ 2008 / Anzahl der Ärztinnen und Ärzte insgesamt pro 10.000 Einwohner/innen in Südmähren und Niederösterreich im Zeitverlauf 2004 bis 2008 46 45 44 43 42 41 40 39 2004

2005

JMK / Südmähren

2006

2007

2008


Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Österreichische Ärztekammer und Zahnärztekammer 2004-2008; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung

124

5.2 Lůţka v domovech důchodců na 100.000 obyvatel (JMK) resp. 1.000 obyvatel (Dolní Rakousko) / Betten in Pflegeheimen pro 100.000 Einwohner (Südmähren) bzw. 1.000 Einwohner (NÖ) Se stoupajícím věkem stoupá potřeba péče a ošetřování. Jestliţe potřebnou péči nemohou vykonávat rodinní příslušníci nebo například mobilní sociální sluţby, můţe být potřebná podpora a péče zabepečena v pečovatelském domově nebo domově důchodců. Die Wahrscheinlichkeit von Betreuungs- und Pflegebedürftigkeit steigt mit zunehmendem Alter. Wenn notwendige Hilfeleistungen durch Angehörige oder beispielsweise mobile soziale Dienste nicht mehr abgedeckt werden können, bietet die Übersiedlung in ein Alten- oder Pflegeheim eine Möglichkeit, den notwendigen Unterstützungs- und Pflegebedarf zu decken. JMK / Südmähren Vzhledem k narůstajícímu počtu obyvatel vyššího věku je zjevné, ţe počet lůţek tohoto typu v letech 2004-2008 v JMK s 1,13 miliony obyvatel je nedostačující. Tři nejdůleţitější typy zařízení pečující o nemocné a nemohoucí seniory, tj. stacionáře pro dospělé, léčebny pro dlouhodobě nemocné a hospice v lepším případě počty lůţek udrţují, častěji však je redukují přímo v kontradikci s demografickým vývojem společnosti. O mnoho optimističtější není ve sledovaných letech pohled do zařízení pro děti. Rovněţ technické vybavení v řadě případů není na úrovni své doby. Angesichts der wachsenden Einwohnerzahl in höherem Alter ist es offensichtlich, dass die Anzahl der Betten dieses Typs in den Jahren 2004 bis 2008 in Südmähren mit 1,13 Mio. Einwohnern unzureichend ist. Die drei wichtigsten Typen von Pflegeeinrichtungen für Kranke und pflegebedürftige Senioren, d. h. Tagespflege für Erwachsene, Pflegeheime sowie Hospize erhalten bestenfalls ihre Bettenanzahl, häufiger kommt es allerdings zu einem Abbau, was in direktem Widerspruch zur demografischen Entwicklung der Gesellschaft steht. Kaum optimistischer ist in den beobachteten Jahren auch die Lage in Kindereinrichtungen. Auch die technische Ausstattung entspricht häufig nicht dem aktuellen Stand. Tabulka / Tabelle 5.2.1: Počet lůţek v zařízeních sociální péče / 100.000 obyvatel v JMK / Anzahl der Betten in Einrichtungen des Sozialwesens pro 100.000 Einwohner in Südmähren Typ zařízení / Art der Einrichtung stacionáře pro dospělé / Tagespflege für Erwachsene

2004

2005

2006

2007

2008

208

234

234

234

139

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 Výpočty: ZÚ Brno, Zobrazení: GÖ FP; ZÚ Brno–eigene Berechnungen, GÖ FP-eigene Darstellung

Dolní Rakousko / Niederösterreich Podle „Rakouského strukturovaného plánu zdravotnictví 2006“ bylo v roce 2004 k dispozici 10.440 pečovatelských míst a míst pro přestárlé (kolem 6,7 míst na 1.000 obyvatel celkem, popř. kolem 86 míst na 1.000 obyvatel ve věku od 75 let a výše). Dle vlastního šetření VG ÖBIG byl počet disponibilních míst v podobných zařízeních v roce 2008 kolem 10.350 (kolem 6,5 míst na 1.000 obyvatel celkem, tedy kolem 79 míst na 1.000 obyvatel ve věku nad 75let).


125

Laut „Österreichischem Strukturplan Gesundheit 2006“ standen in Niederösterreich im Jahr 2004 rund 10.440 Alten- und Pflegeheimplätze zur Verfügung (rund 6,7 Plätze pro 1.000 Einwoher/innen insgesamt bzw. rund 86 Plätze pro 1.000 Einwohner/innen im Alter von 75 Jahren und darüber). Entsprechend einer GÖG/ÖBIG-eigenen Erhebung lag die Zahl der zur Verfügung stehenden Plätze in derartigen Einrichtungen im Jahr 2008 bei rund 10.350 (rund 6,5 Plätze pro 1.000 Einwoher/innen insgesamt bzw. rund 79 Plätze pro 1.000 Einwohner/innen im Alter von 75 Jahren und darüber). Srovnání / Vergleich Vzhledem k rozdílné organizaci sociálních systémů v ČR a v Rakousku a s tím souvisejících rozdílných sociálních zákonodárství a oprávnění vyuţívat pečovatelské sluţby je upuštěno od srovnávání údajů, které jsou k dispozici. Aufgrund der unterschiedlichen Organisation der Sozialsysteme in Tschechien und Österreich und damit einhergehend unterschiedlicher Sozialgesetzgebungen und Berechtigungen zur Inanspruchnahme von Pflegeleistungen wird auf einen Vergleich der vorhandenen Daten verzichtet.

126

5.3 Paliativní a hospicová péče / Palliativ- und Hospizversorgung Cílovou skupinou hospicové a paliativní péče jsou nejen nevyléčitelně nemocní a umírající lidé a pacienti v pokročilém stádiu onemocnění se silnými bolestmi, psychickými potíţemi a/nebo jinými závaţnými symptomy, které omezují ţivotní kvality (= paliativní pacienti), ale také jejich rodinní příslušníci. Zielgruppe der Hospiz- und Palliativversorgung sind sowohl unheilbar kranke und sterbende Menschen in einem fortgeschrittenen Erkrankungsstadium mit starken Schmerzen, psychischen Beschwerden und/oder mit anderen die Lebensqualität beeinträchtigenden Symptomen (= Palliativpatientinnen und -patienten) als auch ihre Angehörigen. JMK / Südmähren Hospicová péče v JMK nedosahuje potřebné kapacity a kvality hodné tohoto označení. Z tabulky Hospicová péče v JMK je zřejmé, ţe se počet hospiců a jejich lůţková kapacita v JMK ve sledovaném období 2004-2008 neměnily, pouze počty zemřelých na 1.000 hospitalizovaných pacientů v hospicech narůstá, coţ svědčí o závaţnosti onemocnění hospitalizovaných pacientů i odpovědném výběru ze všech ţadatelů o tuto péči. Funkci hospiců v řadě případů přebírají v řadových nemocnicích oddělení paliativní medicíny a léčby bolesti. Počet odborných lékařů této specializace pomalu narůstá, neodpovídá však potřebám současné společnosti JMK. Die Pflege in den Hospizen erreicht nicht die erforderliche Kapazität und Qualität. Aus Tabulka / Tabelle 5.3.1 wird deutlich, dass sich die Anzahl der Hospize und deren Bettenkapazität im Beobachtungszeitraum 2004 bis 2008 nicht verändert haben. Nur die Anzahl der Gestorbenen pro 1.000 hospitalisierte Patienten in Hospizen wächst, was die Relevanz der Erkrankungen der hospitalisierten Patienten bezeugt und auch die verantwortliche Auswahl der Antragssteller um diese Pflege bestätigt. Die Funktion der Hospize übernehmen in vielen Fällen Abteilungen in gewöhnlichen Krankenhäusern, die sich auf Palliativmedizin oder Schmerztherapie ausrichten. Die Anzahl von Fachärzten in dieser Spezialisierung wächst langsam und entspricht nicht den Bedürfnissen der heutigen Gesellschaft Südmährens. Tabulka / Tabelle 5.3.1: Hospicová péče v JMK / Hospizpflege in Südmähren 2004

2005

2006

2007

2008

2 / 60

2 / 66

2 / 66

2 / 64

2 / 65

535 / 369

602 / 428

591 / 447

609 / 475

619 / 481

počet pac./10.000 obyv. / Anzahl der Patienten pro 10.000 Bewohner

4,8

5,3

5,2

5,4

5,4

počet zemřelých / 1.000 pac. / Anzahl der Verstorbenen pro 1.000 Patienten

689,7

711,0

756,3

780,0

777,1

počet hospiců / lůţek / Anzahl von Hospizen / Betten absol. počet pacientů / zemřelí / absolute Anzahl der Patienten / Verstorbene



127

Tabulka / Tabelle 5.3.2: Paliativní medicína a léčba bolesti v JMK / Palliativmedizin und Schmerztherapie in Südmähren 2004

2005

2006

2007

2008

počet lékařů s odbornou způsobilostí / Fachärzte mit Fachqualifizierung

-

1

5

7

11

počet lůţek / Anzahl der Krankenhausbetten

-

-

-

-

-


Dolní Rakousko / Niederösterreich V Dolním Rakousku se paliativní a hospicová péče realizuje různými způsoby - formou péče a nabídkami sluţeb: paliativní stanice, stacionární hospicy, paliativní konsiliární sluţby, mobilní paliativní týmy a týmy hospiců. Paliativní stanice je buď samostatnou stanicí, která tvoří součást nemocnice pro akutní pacienty popř. ve s ní ve spojení s , a specializuje se na paliativní pacienty. Multioborový odborný tým pečuje celostně o pacienta a jeho rodinné příslušníky. V roce 2008 bylo v Dolním Rakousku k dispozici ve čtyřech paliativních stanicích celkem 30 lůţek. Stacionární hospicy jsou zařízení s vlastní organizační strukturou, která mohou být přiřazena stacionárním pečovatelským zařízením. Ve stacionárních hospicích je v poslední fázi ţivota pečováno o paliativní pacienty, kteří nevyţadují ošetření akutní nemocnice a péče doma nebo v domově seniorů jiţ není moţná. V roce 2008 bylo ve čtyřech stacionárních hospicech zřízeno celkem 26 lůţek. Paliativní konsiliární sluţba je sestavena z multioborového profesionálního týmu v nemocnici a zaměřuje se v první řadě na lékařský a pečovatelský personál na stanicích a ambulancích, v druhé řadě na pacienty a jejich příslušníky. Sluţba pracuje jako poradna a nabízí své zkušenosti v léčení chronických bolestí, kontrole symptomů, celostní péči a psychosociální poradenské sluţby. V roce 2008 vykonávalo v dolnorakouských zdravotnických zařízeních paliativní konsiliární sluţby 11 týmů, převáţně ve zdravotnických zařízeních, jejichţ součástí jsou paliativní stanice. Mobilní paliativní týmy jsou multioborové profesionální týmy (lékařský personál, pečovatelé, psychoterapeuti, příslušníci rodiny), jejichţ nabídka se v prvé řadě zaměřuje na pečovatele doma a v domovech pro seniory. Týmy pracují jako poradna, podávají instrukce a nabízejí své zkušenosti v léčení chronických bolestí, kontrole symptomů, paliativní péči a psychosociální činnosti. V roce 2008 pracovalo v Dolním Rakousku 9 takových týmů. Týmy hospiců se skládají z kvalifikovaných, dobrovolných hospicových poradců a poradkyň a nejméně jedné koordinující odborné síly z povolání. Nabízejí paliativním pacientům a jejich příslušníkům mezilidský doprovod a poradnu v době nemoci, bolestí, rozloučení a smutku. Mobilní týmy hospiců jsou chápany jako součást rozsáhlé pečovatelské sítě a pracují v úzké spolupráci s jinými odbornými sluţbami v paliativní péči. V roce 2008 bylo v Dolním Rakousku 30 hospicových týmů.

128

In Niederösterreich erfolgt die Hospiz- und Palliativversorgung durch unterschiedliche Betreuungsund Unterstützungsangebote: Palliativstationen, stationäre Hospize, Palliativkonsiliardienste, mobile Palliativteams und Hospizteams. Eine Palliativstation ist eine innerhalb von bzw. im Verbund mit einem Akutkrankenhaus eigenständige Station, die auf die Versorgung von Palliativpatientinnen/-patienten spezialisiert ist. Ein multiprofessionell zusammengesetztes Team kümmert sich in einem ganzheitlichen Ansatz um die Patientinnen/Patienten und deren Angehörige. Im Jahr 2008 standen in Niederösterreich an vier Standorten Palliativstationen mit insgesamt 30 Betten zur Verfügung. Stationäre Hospize sind Einrichtungen mit eigener Organisationsstruktur, die stationären Pflegeeinrichtungen zugeordnet sein können. In stationären Hospizen werden Palliativpatientinnen/-patienten in der letzten Lebensphase betreut, bei denen eine Behandlung im Akutkrankenhaus nicht erforderlich und eine Betreuung zu Hause oder in einem Pflegeheim nicht mehr möglich ist. Im Jahr 2008 waren an vier Standorten stationäre Hospize mit insgesamt 26 Betten eingerichtet. Der Palliativkonsiliardienst wird von einem multiprofessionell zusammengesetzten Team im Krankenhaus gebildet und wendet sich in erster Linie an das betreuende ärztliche Personal und an Pflegepersonen in den Stationen und in den Ambulanzen, erst in zweiter Linie an die Patientinnen/Patienten und deren Angehörige. Der Dienst ist beratend tätig und bietet seine Erfahrung in Schmerztherapie, Symptomkontrolle, ganzheitlicher Pflege und psychosozialer Begleitung an. Im Jahr 2008 verrichteten in niederösterreichischen Krankenanstalten elf Teams Palliativkonsiliardienste, vorwiegend in Krankenanstalten, die über keine Palliativstation verfügen. Mobile Palliativteams sind multiprofessionell zusammengesetzte Teams (z. B. ärztliches Personal, Pflegepersonen, Physiotherapeutinnen/-therapeuten, Angehörige), deren Angebote sich in erster Linie an die Betreuenden zu Hause und im Heim richten. Die Teams sind beratend und anleitend tätig und bieten ihre Erfahrung in Schmerztherapie, Symptomkontrolle, Palliativpflege und psychosozialer Begleitung an. Im Jahr 2008 waren in Niederösterreich neun derartige Teams tätig. Hospizteams setzen sich aus qualifizierten ehrenamtlichen Hospizbegleiterinnen/-begleitern und mindestens einer hauptamtlichen koordinierenden Fachkraft zusammen. Sie bieten Palliativpatientinnen/-patienten und Angehörigen mitmenschliche Begleitung und Beratung in der Zeit von Krankheit, Schmerz, Abschied und Trauer. Mobile Hospizteams verstehen sich als Teil eines umfassenden Betreuungsnetzwerkes und arbeiten eng mit anderen Fachdiensten in der palliativen Versorgung zusammen. Im Jahr 2008 waren in Niederösterreich dreißig Hospizteams tätig. Srovnání / Vergleich Přestoţe jednotlivé informace naznačují srovnání mezi JMK a Dolním Rakouskem (zatímco v Dolním Rakousku v roce 2008 byly zřízeny čtyři stacionární hospice s 26 lůţky, v JMK byly k dispozici 2 hospice s 66 lůţky), od přímého srovnání je upuštěno, neboť nabídka hospicové paliativní péče je kromě stacionárních zařízení doplňována různými dalšími sluţbami (srov. např. hospicové týmy v Dolním Rakousku). Obwohl einzelne Informationen einen Vergleich zwischen Südmähren und Niederösterreich nahelegen (während in Niederösterreich im Jahr 2008 vier stationäre Hospize mit 26 Betten eingerichtet waren, standen in Südmähren zwei Hospize mit 66 Betten zur Verfügung), wird von einem direkten Vergleich abgesehen, da das Angebot hinsichtlich der Hospiz- und Palliativversorgung neben stationären Einrichtungen durch weitere, unterschiedliche Dienste ergänzt wird (vgl. z. B. Hospizteams in Niederösterreich).


129

5.4 Velké lékařské přístroje / Medizinische Großgeräte Moderní medicína je závislá na mnoţství vyspělého a velmi nákladného zdravotnického vybavení. Jedná se o nejrůznější přístroje pro diagnostiku (RTG, CT, NMR apod.) a pro léčbu (ozařovače, hemodialyzační přístroje apod.), rovněţ jde o kombinovaná zařízení (např. lithotriptory s UZ nebo RTG naváděním atd.) a mnohé další. Rozvoj moderní lékařské technologie pokračuje velmi rychle, a zařízení, kterými ještě před nedávnem disponovaly pouze špičkové nemocnice, jsou nyní součástí běţného inventáře. Při zvaţování, jaké mnoţství kterého zařízení pro které pracoviště (nebo do jaké míry) je optimální, je zajisté třeba velice důsledně prověřit poměr ceny a uţitku: na jedné straně musí být zajištěna dostupnost pro veřejnost, na druhé straně je třeba brát zřetel na pořizovací a provozní náklady daného přístroje, jakoţ i na jeho optimální vyuţití a moţnost zajistit obsluhu dostatečně kvalifikovaným personálem. Die moderne Medizin hängt von einem Pool fortgeschrittener und sehr aufwendiger Medizintechnik ab. Es handelt sich um unterschiedlichste Geräte für Diagnostik (RTG, CT, NMR etc.) und Therapie (Strahler, Hämodialysatoren etc.) sowie um kombinierte Anlagen (Lithotriptoren mit ZU- oder RTGLenkung etc.) u. v. m. Die Entwicklung moderner Medizintechnik verläuft enorm schnell, und Geräte, über die noch vor kurzem nur Spitzenkliniken verfügten, gehören heute zum üblichen Inventar. Bei der Erwägung, welche Menge welcher Geräte für welche Arbeitsstätten (bzw. welche Stufe) optimal ist, muss das Kosten-Nutzen-Verhältnis allerdings sehr konsequent überprüft werden: Einerseits soll eine möglichst einfache Verfügbarkeit für die Öffentlichkeit gewährleistet sein, andererseits sind die nicht geringen Beschaffungs- und Betriebskosten dieser Geräte sowie ihre optimale Nutzung und Bedienung durch ein ausreichend qualifiziertes Personal zu berücksichtigen. JMK / Südmähren V JMK je moţno v období let 2004-2008 pozorovat v celé oblasti sledované přístrojové techniky stav svědčící o uspokojení potřeb zdravotnických zařízení a nemocnic s přechodem k průběţnému racionálnímu dovybavování a nahrazování přístrojového parku nejnovější technikou bez nároků na jeho podstatné početní rozšiřování. In Südmähren kann man im Zeitraum 2004 bis 2008 im ganzen Gebiet beobachten, dass die Bedürfnisse in den Gesundheitsanstalten und Krankenhäusern abgedeckt waren und eine rationale Nachrüstung und Erneuerung des Instrumentenparks mit modernsten Geräten ohne wesentliche Aufstockung vorgenommen wird.

130

Tabulka / Tabelle 5.4.1: Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v JMK v letech 2004–2008 / Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Südmähren in den Jahren 2004 bis 2008 přístroje / Geräte

2004

2005

2006

2007

2008

14

15

-

-

-

CT spirální 1-2 řady detektorů

-

-

14

11

8

CT spirální 4-12 řad detekt.

-

-

3

2

2

CT spirální 16 a více řad detekt.

-

-

-

5

8

Magnet. rezonance (tomograf MR)

3

4

-

-

-

Magnet. rezonance (tomograf MR) nad 1 – 1,5 T

-

-

3

4

6

CT spirální

Magnet. rezonance (tomograf MR) pod 0,5 T

-

-

1

1

1

COR

2

2

2

2

2

Radioterapie RTG

2

2

2

2

4

RTG simulátory

3

4

3

3

5

Lineární urychlovač s 1 energií X

1

1

1

1

1

Lineární urychlovač s více energiemi X a s elektrony

2

3

3

3

4

Radionuklidový ozařovač pro teleterapii Co-60

3

3

3

3

3

Radionuklidový ozařovač ALF brachyterapeutický s LDR/MDR

1

1

-

-

-

Radionuklidový ozařovač ALF brachyterapeutický s HDR

2

2

2

2

2

Radionuklidový ozařovač výše nespecifikovaný

1

1

1

1

1

Scintilační gama kamera planární

8

7

7

7

7

Scintilační gama kamera SPECT s 1 detektorem

3

3

3

3

3

Scintilační gama kamera SPECT s 2 a více detektory

6

6

8

9

8

PET

1

1

-

-

-

PET bez CT

-

-

1

1

1

PET s CT

-

-

-

-

1


Dolní Rakousko / Niederösterreich V Rakousku je definice lékařsko-technických velkých zařízení součástí „Rakouského strukturálního plánu zdraví“ (ÖSG), který mimo jiné stanovuje kritéria pro speciální zdravotnické vybavení, jako je například dostupnost daného pracoviště, počet obyvatel na velké zařízení, kvalifikace zaměstnanců atd. Podle ÖSG jsou následující přístroje povaţovány za velká lékařsko-technická zařízení (viz GÖG 2010b):

»

přístroj počítačové tomografie (CT),

»

přístroj pro magnetickou rezonanci a tomografii (MR),

»

pracoviště koronární angiografie (pracoviště srdeční katerizace, COR),

»

zařízení pro léčbu ozařováním, resp. pro megavoltovou terapii (STR; lineární urychlovač, Gamma-nůţ)

»

zařízení pro emisní počítačovou tomografii (ECT; včetně ECT-CT) a

»

zařízení pro pozitronovou emisní tomografii (PET; včetně PET-CT).


131

V Dolním Rakousku bylo v období mezi lety 2004 aţ 2008 pořízeno celkem asi 90 takových přístrojů, necelých 50 % z toho byly CT přístroje. In Österreich erfolgt die Definition medizinisch-technischer Großgeräte im Rahmen des „Österreichischen Strukturplans Gesundheit“ (ÖSG), der neben den speziellen medizinischen Geräten Kriterien wie z. B. die Erreichbarkeit eines Standortes, Einwohnerzahlen pro Großgerät, Qualifikation des Personals etc. festlegt. Laut ÖSG gelten folgende Geräte als medizinisch-technische Großgeräte (s. GÖG 2010b):

»

Computertomographiegeräte (CT),

»

Magnetresonanz-Tomographiegeräte (MR),

»

coronarangiographische Arbeitsplätze (Herzkatheterarbeitsplätze; COR),

»

Strahlen- bzw. Hochvolttherapiegeräte (STR; Linearbeschleuniger, Gamma-Knife),

»

Emissions-Computer-Tomographiegeräte (ECT; inkl. ECT-CT) und

»

Positronen-Emissions-Tomographiegeräte (PET; inkl. PET-CT).

In Niederösterreich waren im Zeitraum 2004 bis 2008 insgesamt rund 90 derartige Geräte eingerichtet, knapp 50 Prozent davon waren CT-Geräte. Tabulka / Tabelle 5.4.2: Počet velkých lékařsko-technických přístrojů v Dolním Rakousku v letech 2004 – 2008 / Anzahl medizinisch-technischer Großgeräte in Niederösterreich in den Jahren 2004 bis 2008 2004

2005

2006

2007

2008

Computertomographiegeräte (CT)

43

43

43

43

43

Magnetresonanz-Tomographiegeräte (MR)

21

22

22

22

22

Coronarangiographische Arbeitsplätze (COR)

4

5

6

7

8

Strahlen- bzw. Hochvolttherapiegeräte (STR)

3

3

3

5

5

Emissions-Computer-Tomographiegeräte (ECT; inkl. ECT-CT)

15

15

15

11

11

Positronen-Emissions-Tomographiegeräte (PET; inkl. PET-CT)

2

2

3

3

3

Zdroj / Quelle: GÖG/ÖBIG 2010b; Zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Srovnání / Vergleich Rozdělíme-li jednotlivé dostupné typy zařízení v Jihomoravském kraji do primárních skupin, které v maximální míře odpovídají rakouské definici, lze konstatovat, ţe ve srovnání s Dolním Rakouskem ohledně zařízení pro počítačovou tomografii (CT), přístrojů pro magnetickou resonanci a tomografii (MRI) a pracovišť koronární angiografie (COR), připadá v JMK na dostupné zařízení více obyvatel (méně příznivá situace co do pokrytí), naproti tomu co se týče zařízení pro léčbu ozařováním (STR) a zařízení pro emisní počítačovou tomografii (ECT), připadá v JMK na jedno příslušné velké zařízení méně obyvatel (příznivější situaci co do pokrytí). Bei Zusammenführung der einzelnen in Südmähren verfügbaren Gerätetypen zu Obergruppen, die weitgehend der österreichischen Definition entsprechen, lässt sich feststellen, dass im Vergleich zu Niederösterreich bei Computertomographiegeräten (CT), Magnetresonanz-Tomographiegeräten (MR) und coronarangiographischen Arbeitsplätzen (COR) in Südmähren mehr Einwohner/innen auf die verfügbaren Geräte entfallen (ungünstigere Versorgungssituation), bei Strahlentherapiegeräten

132

(STR) und Emmissions-Computer-Tomographiegeräten (ECT) hingegen weniger Einwohner/innen pro entsprechendem Großgerät zu beobachten sind (günstigere Versorgungssituation). Tabulka / Tabelle 5.4.3: Počet obyvatel na kaţdé velké lékařsko-technické zařízení v Jihomoravském kraji (JMK) a Dolním Rakousku (NÖ) v letech 2004 – 2008 / Anzahl der Einwohner pro medizinisch-technischem Großgerät in Südmähren (JMK) und Niederösterreich (NÖ) in den Jahren 2004 bis 2008 Region

2004

2005

2006

2007

2008

Typ zařízení / Gerätetyp CT

JMK

80.578

75.357

66.621

63.363

NÖ

36.208

36.502

36.777

36.967

37.145

MR

JMK

376.033

282.590

283.141

228.107

163.878

NÖ

74.141

71.345

71.883

72.254

72.602

COR

JMK

564.049

565.179

566.282

570.267

573.573

NÖ

389.239

313.919

263.570

227.083

199.655

STR

JMK

75.207

66.492

75.504

76.036

57.357

NÖ

518.985

523.199

527.141

317.916

319.448

ECT PET

63.730

JMK

66.359

70.647

62.920

60.028

63.730

NÖ

103.797

104.640

105.428

144.507

145.204

JMK

1.128.098

1.130.358

1.132.563

1.140.534

573.573

NÖ

778.478

784.798

527.141

529.860

532.413

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 Statistik Austria – Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008, GÖG/ÖBIG; Výpočty a zobrazení: GÖ FP; GÖ FP-eigene Berechnungen und Darstellung


133

6 Seznam pramenů / Quellenverzeichnis Seznam českých pramenů / Tschechisches Quellenverzeichnis ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008 ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 Epidat rok 2005-2009 Evidence Inspekce práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj Inspekce práce – Evidence pracovních úrazů SZÚ Praha – Národní registr nemocí z povolání, roky 2004 – 2008 ÚZIS – HIS CR (Health Interview Surveys – Dotazovací šetření o zdravotním stavu), 2009 Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR názory a postoje občanů ČR k problematice kouření (období 1997 – 2008). Výzkumná zpráva SZÚ, autoři: Sovinová, H. Sadílek, P., Csémy, L. Praha 2009 Vyhláška č. 3/2010 Sb. v platném znění o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek Vyhláška č. 537/2006 Sb. v platném znění o očkování proti infekčním nemocem Vyhláška 252/2004 Sb., v platném znění, kterou se stanoví hygienické poţadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah jejich kontroly Vyhláška č. 168/2006 Sb., kterou se stanoví povrchové vody vyuţívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů Energetický úřad ČR, http://www.eru.cz Český statistický úřad Praha, pobočka Brno, http://www.czso.cz http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf Projekt „Noise Observation and Information Service for Europe“; http://noise.eionet.europa.eu/index.html Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno – www.chmi.cz http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/tab_roc/tab_roc_CZ.html http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje – www.khsbrno.cz http://www.khsbrno.cz/katalog/koupaliste/tab1.php

134

Seznam rakouských pramenů / Österreichisches Quellenverzeichnis BMG (Hg.) (2009): Österreichischer Trinkwasserbericht 2005–2007. Bericht des Bundesministers für Gesundheit zur Information der Verbraucher über die Qualität von Wasser für den menschlichen Gebrauch (Trinkwasser). Wien; http://www.bmg.gv.at/home/Schwerpunkte/VerbraucherInnengesundheit/Lebensmittel/Trinkwasse r/Oesterreichischer_Trinkwasserbericht (23. 9. 2010) Brandstätter, Manfred; Scheicher, Elisabeth (2009): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2008. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden Dalbokova, D.; Krzyzanowski, M.; Lloyd, S. (Hg.) (2007): Childern’s Health and the Environment in Europe. A baseline assessment. WHO, Regional Office in Europe Dür, Wolfgang; Griebler, Robert (2007): Gesundheit der österreichischen SchülerInnen im Lebenszusammenhang. Ergebnisse des WHO-HBSC-Survey 2006, Schriftenreihe des Bundesministeriums für Gesundheit, Familie und Jugend. Wien GÖG/ÖBIG (2006): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2006. ÖSG 2006. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH / Geschäftsbereich ÖBIG. Wien GÖG/ÖBIG (2008): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2008. ÖSG 2008. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH / Geschäftsbereich ÖBIG. Wien GÖG/ÖBIG (2010a): Bericht zur Drogensituation 2010. Im Auftrag der Europäischen Beobachtungsstelle für Drogen und Drogensucht und des Bundesministeriums für Gesundheit. Gesundheit Österreich GmbH / Geschäftsbereich ÖBIG. Wien; http://www.goeg.at/media/download/berichte/Drogensituation_2010.pdf (12. 1. 2011) GÖG/ÖBIG (2010b): Österreichischer Struktuplan Gesundheit 2010. ÖSG 2010. Im Auftrag der Bundesgesundheitsagentur. Bundesministerium für Gesundheit (Hg.). Gesundheit Österreich GmbH / Geschäftsbereich ÖBIG. Wien Haidinger, Gerald; Waldhör, Thomas; Vutuc, Christian (2009): Zur Häufigkeit und zum Schweregrad von Asthma bronchiale, Heuschnupfen und Neurodermitis bei Schulkindern in Niederösterreich. Schlussbericht der ISAAC-Studie Niederösterreich 2008. Amt der NÖ Landesregierung (Hg.). St. Pölten; http://www.noel.gv.at/bilder/d43/ISAACNiederoesterreichEndfassung.pdf (6. 9. 2010) Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth (2007): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2006. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth (2008): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2007. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth, Schmittner Wolfgang (2005): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2004. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden

Seznam pramenů / Quellenverzeichnis

135

Hann, Werner; Scheicher, Elisabeth, Schmittner Wolfgang (2006): Jahresbericht der Luftgütemessungen in Niederösterreich 2005. Amt der Niederösterreichischen Landesregierung (Hg.). Baden Statistik Austria (2006a): Wohnsituation der Bevölkerung. Ergebnisse der Volks-, Gebäude- und Wohnungszählung 2001. Wien Statistik Austria (2007a): Österreichische Gesundheitsbefragung 2006/2007. Im Auftrag des Bundesministeriums für Gesundheit, Familie und Jugend (Hg.) und der Bundesgesundheitsagentur. Wien Statistik Austria (Hg.) (2006b): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2007. Wien Statistik Austria (Hg.) (2007b): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2008. Wien Statistik Austria (Hg.) (2008): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2009. Wien Statistik Austria (Hg.) (2008): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2010. Wien Statistik Austria (Hg.) (2010): Statistisches Jahrbuch Österreichs 2011. Wien Überreiter, Ernst; Schwaiger, Karl (2010): Kommunale Abwasserrichtlinie der EU – 91/271/EWG. Österreichischer Bericht 2010. Gemäß Artikel 16 der Richtlinie 91/271/EWG über die Behandlung von kommunalem Abwasser für den Zeitraum 2007 – 2008. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW, Hg). Wien; http://publikationen.lebensministerium.at/article/archive/28609/0? (12. 1. 2011) Überreiter, Ernst; Windhofer, Georg; Lenz, Katharina; Clara, Manfred; Zieritz, Irene (2008): Kommunale Abwasserrichtlinie der EU – 91/271/EWG. Österreichischer Bericht 2008. Gemäß Artikel 16 der Richtlinie 91/271/EWG über die Behandlung von kommunalem Abwasser für den Zeitraum 2005– 2006. Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft (BMLFUW, Hg). Wien; http://wisa.lebensministerium.at/article/articleview/74935/1/27033 (12. 1. 2011) Uhl, Alfred; Bachmayer, Sonja; Kobrna, Ulrike, Puhm, Alexandra; Springer, Alfred; Kopf, Nikolaus; Beiglböck, Wolfgang; Eisenbach‐Stangl, Irmgard; Preinsperger, Wolfgang; Musalek, Michael (2009): Handbuch Alkohol – Österreich: Zahlen, Daten, Fakten, Trends 2009. 3., überarbeitete und ergänzte Auflage. Hg. vom Bundesministerium für Gesundheit. Wien WHO 2010: Health and Environment in Europe: Progress Assessment. World Health Organization, Regional Office in Europe

136

Příloha / Anhang

Tabulka 2.1.1: Struktura obyvatelstva Jihomoravského kraje 2004 Tabelle 2.1.1: Bevölkerungsstruktur Südmähren 2004 v absoltní hodnotě / absolut

v procentech / in Prozent

dle věkových skupin / nach Altersgruppen

celkem / insgesamt 0-14

15-44

45-64


celkem / insgesamt 65+

0-14

15-44

45-64

65+

muži / männlich Brno

174.520

25.039

77.889

49.023

22.569

100,0

14,3

44,6

28,1

12,9

Brno-venkov

89.529

13.165

42.081

24.998

9.285

100,0

14,7

47,0

27,9

10,4

Blansko

51.429

8.489

23.032

13.767

6.141

100,0

16,5

44,8

26,8

11,9

Břeclav

56.447

9.689

25.789

15.042

5.927

100,0

17,2

45,7

26,6

10,5

Hodonín

77.375

12.299

36.535

20.420

8.121

100,0

15,9

47,2

26,4

10,5

Vyškov

42.624

6.727

19.674

11.529

4.694

100,0

15,8

46,2

27,0

11,0

Znojmo

55.462

9.346

25.369

15.038

5.709

100,0

16,9

45,7

27,1

10,3

547.386

84.754

250.369

149.817

62.446

100,0

15,5

45,7

27,4

11,4

JMK / Südmähren

ženy / weiblich Brno

193.209

23.988

77.189

55.684

36.348

100,0

12,4

40,0

28,8

18,8

Brno-venkov

91.997

12.509

39.622

25.515

14.351

100,0

13,6

43,1

27,7

15,6

Blansko

53.730

8.061

21.803

14.326

9.540

100,0

15,0

40,6

26,7

17,8

Břeclav

59.414

8.983

24.627

15.679

10.125

100,0

15,1

41,4

26,4

17,0

Hodonín

80.620

11.462

34.061

21.271

13.826

100,0

14,2

42,2

26,4

17,1

Vyškov

44.219

6.619

18.376

11.612

7.612

100,0

15,0

41,6

26,3

17,2

Znojmo

57.523

8.799

24.193

15.112

9.419

100,0

15,3

42,1

26,3

16,4

580.712

80.421

239.871

159.199

101.221

100,0

13,8

41,3

27,4

17,4

JMK / Südmähren

muži a ženy /männlich und weiblich Brno

367.729

49.027

155.078

104.707

58.917

100,0

13,3

42,2

28,5

16,0

Brno-venkov

181.526

25.674

81.703

50.513

23.636

100,0

14,1

45,0

27,8

13,0

Blansko

105.159

16.550

44.835

28.093

15.681

100,0

15,7

42,6

26,7

14,9

Břeclav

115.861

18.672

50.416

30.721

16.052

100,0

16,1

43,5

26,5

13,9

Hodonín

157.995

23.761

70.596

41.691

21.947

100,0

15,0

44,7

26,4

13,9

Vyškov

86.843

13.346

38.050

23.141

12.306

100,0

15,4

43,8

26,6

14,2

Znojmo

112.985

18.145

49.562

30.150

15.128

100,0

16,1

43,9

26,7

13,4

1.128.098

165.175

490.240

309.016

163.667

100,0

14,6

43,5

27,4

14,5

JMK / Südmähren

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2004





15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


174.286

24.652

77.971

48.622

23.041

100,0

14,1

44,7

27,9

13,2

Brno-venkov

91.216

13.895

42.213

25.208

9.900

100,0

15,2

46,3

27,6

10,9

Blansko

51.448

8.038

23.215

13.900

6.295

100,0

15,6

45,1

27,0

12,2

Břeclav

56.626

9.649

25.758

15.132

6.087

100,0

17,0

45,5

26,7

10,7

Hodonín

77.280

11.978

36.435

20.574

8.293

100,0

15,5

47,1

26,6

10,7

Vyškov

42.614

6.575

19.721

11.557

4.761

100,0

15,4

46,3

27,1

11,2

Znojmo

55.329

8.903

25.504

15.150

5.772

100,0

16,1

46,1

27,4

10,4

548.799

83.690

250.817

150.143

64.149

100,0

15,2

45,7

27,4

11,7

JMK / Südmähren


192.471

23.585

77.066

55.308

36.512

100,0

12,3

40,0

28,7

19,0

Brno-venkov

93.843

13.132

39.949

25.510

15.252

100,0

14,0

42,6

27,2

16,3

Blansko

53.655

7.633

22.014

14.302

9.706

100,0

14,2

41,0

26,7

18,1

Břeclav

59.607

9.010

24.610

15.723

10.264

100,0

15,1

41,3

26,4

17,2

Hodonín

80.377

11.146

33.920

21.354

13.957

100,0

13,9

42,2

26,6

17,4

Vyškov

44.203

6.483

18.393

11.682

7.645

100,0

14,7

41,6

26,4

17,3

Znojmo

57.403

8.456

24.217

15.179

9.551

100,0

14,7

42,2

26,4

16,6

581.559

79.445

240.169

159.058

102.887

100,0

13,7

41,3

27,4

17,7

JMK / Südmähren

muži a ženy / männlich und weiblich Brno

366.757

48.237

155.037

103.930

59.553

100,0

13,2

42,3

28,3

16,2

Brno-venkov

185.059

27.027

82.162

50.718

25.152

100,0

14,6

44,4

27,4

13,6

Blansko

105.103

15.671

45.229

28.202

16.001

100,0

14,9

43,0

26,8

15,2

Břeclav

116.233

18.659

50.368

30.855

16.351

100,0

16,1

43,3

26,5

14,1

Hodonín

157.657

23.124

70.355

41.928

22.250

100,0

14,7

44,6

26,6

14,1

Vyškov

86.817

13.058

38.114

23.239

12.406

100,0

15,0

43,9

26,8

14,3

Znojmo

112.732

17.359

49.721

30.329

15.323

100,0

15,4

44,1

26,9

13,6

1.130.358

163.135

490.986

309.201

167.036

100,0

14,4

43,4

27,4

14,8

JMK / Südmähren






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


174.592

24.215

78.505

48.260

23.612

100,0

13,9

45,0

27,6

13,5

Brno-venkov

91.963

13.905

42.626

25.230

10.202

100,0

15,1

46,4

27,4

11,1

Blansko

51.823

7.843

23.560

13.948

6.472

100,0

15,1

45,5

26,9

12,5

Břeclav

56.634

9.425

25.770

15.257

6.182

100,0

16,6

45,5

26,9

10,9

Hodonín

77.114

11.584

36.347

20.765

8.418

100,0

15,0

47,1

26,9

10,9

Vyškov

42.837

6.451

19.903

11.635

4.848

100,0

15,1

46,5

27,2

11,3

Znojmo

55.439

8.719

25.527

15.305

5.888

100,0

15,7

46,0

27,6

10,6

550.402

82.142

252.238

150.400

65.622

100,0

14,9

45,8

27,3

11,9

JMK / Südmähren


192.088

23.213

76.929

54.942

37.004

100,0

12,1

40,0

28,6

19,3

Brno-venkov

94.720

13.153

40.457

25.535

15.575

100,0

13,9

42,7

27,0

16,4

Blansko

53.887

7.484

22.203

14.297

9.903

100,0

13,9

41,2

26,5

18,4

Břeclav

59.611

8.813

24.563

15.793

10.442

100,0

14,8

41,2

26,5

17,5

Hodonín

80.121

10.871

33.811

21.328

14.111

100,0

13,6

42,2

26,6

17,6

Vyškov

44.322

6.338

18.539

11.698

7.747

100,0

14,3

41,8

26,4

17,5

Znojmo

57.412

8.242

24.264

15.233

9.673

100,0

14,4

42,3

26,5

16,8

582.161

78.114

240.766

158.826

104.455

100,0

13,4

41,4

27,3

17,9

JMK / Südmähren


366.680

47.428

155.434

103.202

60.616

100,0

12,9

42,4

28,1

16,5

Brno-venkov

186.683

27.058

83.083

50.765

25.777

100,0

14,5

44,5

27,2

13,8

Blansko

105.710

15.327

45.763

28.245

16.375

100,0

14,5

43,3

26,7

15,5

Břeclav

116.245

18.238

50.333

31.050

16.624

100,0

15,7

43,3

26,7

14,3

Hodonín

157.235

22.455

70.158

42.093

22.529

100,0

14,3

44,6

26,8

14,3

Vyškov

87.159

12.789

38.442

23.333

12.595

100,0

14,7

44,1

26,8

14,5

Znojmo

112.851

16.961

49.791

30.538

15.561

100,0

15,0

44,1

27,1

13,8

1.132.563

160.256

493.004

309.226

170.077

100,0

14,1

43,5

27,3

15,0

JMK / Südmähren






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


176.035

23.979

80.055

47.867

24.134

100,0

13,6

45,5

27,2

13,7

Brno-venkov

95.506

14.170

44.288

25.542

11.506

100,0

14,8

46,4

26,7

12,0

Blansko

51.904

7.731

23.760

14.039

6.374

100,0

14,9

45,8

27,0

12,3

Břeclav

56.175

9.221

25.799

15.308

5.847

100,0

16,4

45,9

27,3

10,4

Hodonín

77.146

11.338

36.175

20.989

8.644

100,0

14,7

46,9

27,2

11,2

Vyškov

43.098

6.437

19.987

11.745

4.929

100,0

14,9

46,4

27,3

11,4

Znojmo

55.474

8.662

25.497

15.386

5.929

100,0

15,6

46,0

27,7

10,7

555.338

81.538

255.561

150.876

67.363

100,0

14,7

46,0

27,2

12,1

JMK / Südmähren


192.498

23.105

77.411

54.456

37.526

100,0

12,0

40,2

28,3

19,5

Brno-venkov

98.310

13.379

41.857

25.776

17.298

100,0

13,6

42,6

26,2

17,6

Blansko

53.759

7.459

22.265

14.298

9.737

100,0

13,9

41,4

26,6

18,1

Břeclav

58.824

8.619

24.644

15.813

9.748

100,0

14,7

41,9

26,9

16,6

Hodonín

80.030

10.650

33.654

21.402

14.324

100,0

13,3

42,1

26,7

17,9

Vyškov

44.421

6.243

18.647

11.772

7.759

100,0

14,1

42,0

26,5

17,5

Znojmo

57.354

8.109

24.344

15.329

9.572

100,0

14,1

42,4

26,7

16,7

585.196

77.564

242.822

158.846

105.964

100,0

13,3

41,5

27,1

18,1

JMK / Südmähren


368.533

47.084

157.466

102.323

61.660

100,0

12,8

42,7

27,8

16,7

Brno-venkov

193.816

27.549

86.145

51.318

28.804

100,0

14,2

44,4

26,5

14,9

Blansko

105.663

15.190

46.025

28.337

16.111

100,0

14,4

43,6

26,8

15,2

Břeclav

114.999

17.840

50.443

31.121

15.595

100,0

15,5

43,9

27,1

13,6

Hodonín

157.176

21.988

69.829

42.391

22.968

100,0

14,0

44,4

27,0

14,6

Vyškov

87.519

12.680

38.634

23.517

12.688

100,0

14,5

44,1

26,9

14,5

Znojmo

112.828

16.771

49.841

30.715

15.501

100,0

14,9

44,2

27,2

13,7

1.140.534

159.102

498.383

309.722

173.327

100,0

13,9

43,7

27,2

15,2

JMK / Südmähren






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


177.588

24.018

80.962

47.544

25.064

100,0

13,5

45,6

26,8

14,1

Brno-venkov

96.780

14.426

44.658

25.684

12.012

100,0

14,9

46,1

26,5

12,4

Blansko

52.214

7.708

23.799

14.068

6.639

100,0

14,8

45,6

26,9

12,7

Břeclav

56.303

9.085

25.794

15.401

6.023

100,0

16,1

45,8

27,4

10,7

Hodonín

77.138

11.099

35.981

21.170

8.888

100,0

14,4

46,6

27,4

11,5

Vyškov

43.432

6.446

20.056

11.887

5.043

100,0

14,8

46,2

27,4

11,6

Znojmo

55.756

8.600

25.525

15.457

6.174

100,0

15,4

45,8

27,7

11,1

559.211

81.382

256.775

151.211

69.843

100,0

14,6

45,9

27,0

12,5

JMK / Südmähren


193.004

23.066

77.593

53.965

38.380

100,0

12,0

40,2

28,0

19,9

Brno-venkov

99.747

13.694

42.350

25.833

17.870

100,0

13,7

42,5

25,9

17,9

Blansko

54.034

7.431

22.387

14.256

9.960

100,0

13,8

41,4

26,4

18,4

Břeclav

59.028

8.536

24.632

15.875

9.985

100,0

14,5

41,7

26,9

16,9

Hodonín

79.946

10.422

33.420

21.509

14.595

100,0

13,0

41,8

26,9

18,3

Vyškov

44.625

6.194

18.662

11.910

7.859

100,0

13,9

41,8

26,7

17,6

Znojmo

57.551

8.003

24.426

15.416

9.706

100,0

13,9

42,4

26,8

16,9

587.935

77.346

243.470

158.764

108.355

100,0

13,2

41,4

27,0

18,4

JMK / Südmähren


370.592

47.084

158.555

101.509

63.444

100,0

12,7

42,8

27,4

17,1

Brno-venkov

196.527

28.120

87.008

51.517

29.882

100,0

14,3

44,3

26,2

15,2

Blansko

106.248

15.139

46.186

28.324

16.599

100,0

14,2

43,5

26,7

15,6

Břeclav

115.331

17.621

50.426

31.276

16.008

100,0

15,3

43,7

27,1

13,9

Hodonín

157.084

21.521

69.401

42.679

23.483

100,0

13,7

44,2

27,2

14,9

Vyškov

88.057

12.640

38.718

23.797

12.902

100,0

14,4

44,0

27,0

14,7

Znojmo

113.307

16.603

49.951

30.873

15.880

100,0

14,7

44,1

27,2

14,0

1.147.146

158.728

500.245

309.975

178.198

100,0

13,8

43,6

27,0

15,5

JMK / Südmähren


Tabulka 2.1.2: Struktura obyvatelstva Dolní Rakousko 2004 Tabelle 2.1.2: Bevölkerungsstruktur Niederösterreich 2004 v absoltní hodnotě / absolut




15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+

muži / männlich NÖ Mitte

177.444

30.782

76.038

47.182

23.442

100,0

17,3

42,9

26,6

13,2

Waldviertel

71.140

12.192

30.367

17.310

11.271

100,0

17,1

42,7

24,3

15,8

Weinviertel

142.437

24.171

60.491

38.588

19.187

100,0

17,0

42,5

27,1

13,5

Industrieviertel

251.933

43.083

107.611

68.852

32.387

100,0

17,1

42,7

27,3

12,9

Mostviertel

117.561

22.113

52.995

27.276

15.177

100,0

18,8

45,1

23,2

12,9

Niederösterreich

760.515

132.341

327.502

199.208

101.464

100,0

17,4

43,1

26,2

13,3

ženy / weiblich NÖ Mitte

187.172

29.361

74.880

47.267

35.664

100,0

15,7

40,0

25,3

19,1

Waldviertel

73.231

11.266

28.028

17.021

16.916

100,0

15,4

38,3

23,2

23,1

Weinviertel

147.570

22.966

58.677

37.105

28.822

100,0

15,6

39,8

25,1

19,5

Industrieviertel

267.887

40.929

106.912

70.903

49.143

100,0

15,3

39,9

26,5

18,3

Mostviertel

120.581

20.973

50.309

26.906

22.393

100,0

17,4

41,7

22,3

18,6

Niederösterreich

796.441

125.495

318.806

199.202

152.938

100,0

15,8

40,0

25,0

19,2

muži a ženy /männlich und weiblich NÖ Mitte

364.616

60.143

150.918

94.449

59.106

100,0

16,5

41,4

25,9

16,2

Waldviertel

144.371

23.458

58.395

34.331

28.187

100,0

16,2

40,4

23,8

19,5

Weinviertel

290.007

47.137

119.168

75.693

48.009

100,0

16,3

41,1

26,1

16,6

Industrieviertel

519.820

84.012

214.523

139.755

81.530

100,0

16,2

41,3

26,9

15,7

Mostviertel

238.142

43.086

103.304

54.182

37.570

100,0

18,1

43,4

22,8

15,8

1.556.956

257.836

646.308

398.410

254.402

100,0

16,6

41,5

25,6

16,3

Niederösterreich

Zdroj / Quelle: Statistik Austria - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004





15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


179.164

30.650

76.238

47.429

24.847

100,0

17,1

42,6

26,5

13,9

Waldviertel

70.943

11.877

30.060

17.336

11.670

100,0

16,7

42,4

24,4

16,4

Weinviertel

144.142

24.100

60.644

38.953

20.445

100,0

16,7

42,1

27,0

14,2

Industrieviertel

255.075

43.292

108.328

68.848

34.607

100,0

17,0

42,5

27,0

13,6

Mostviertel

118.152

21.929

52.811

27.518

15.894

100,0

18,6

44,7

23,3

13,5

Niederösterreich

767.476

131.848

328.081

200.084

107.463

100,0

17,2

42,7

26,1

14,0


188.513

29.177

74.938

47.564

36.834

100,0

15,5

39,8

25,2

19,5

Waldviertel

72.917

10.957

27.841

16.844

17.275

100,0

15,0

38,2

23,1

23,7

Weinviertel

148.917

22.769

59.036

37.378

29.734

100,0

15,3

39,6

25,1

20,0

Industrieviertel

270.700

41.126

107.645

71.046

50.883

100,0

15,2

39,8

26,2

18,8

Mostviertel

121.073

20.822

50.088

27.204

22.959

100,0

17,2

41,4

22,5

19,0

Niederösterreich

802.120

124.851

319.548

200.036

157.685

100,0

15,6

39,8

24,9

19,7


367.677

59.827

151.176

94.993

61.681

100,0

16,3

41,1

25,8

16,8

Waldviertel

143.860

22.834

57.901

34.180

28.945

100,0

15,9

40,2

23,8

20,1

Weinviertel

293.059

46.869

119.680

76.331

50.179

100,0

16,0

40,8

26,0

17,1

Industrieviertel

525.775

84.418

215.973

139.894

85.490

100,0

16,1

41,1

26,6

16,3

Mostviertel

239.225

42.751

102.899

54.722

38.853

100,0

17,9

43,0

22,9

16,2

1.569.596

256.699

647.629

400.120

265.148

100,0

16,4

41,3

25,5

16,9

Niederösterreich






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


180.907

30.465

76.316

47.660

26.466

100,0

16,8

42,2

26,3

14,6

Waldviertel

70.818

11.523

29.695

17.453

12.147

100,0

16,3

41,9

24,6

17,2

Weinviertel

145.636

23.920

60.741

39.345

21.630

100,0

16,4

41,7

27,0

14,9

Industrieviertel

257.856

43.285

108.843

68.931

36.797

100,0

16,8

42,2

26,7

14,3

Mostviertel

118.894

21.693

52.699

27.932

16.570

100,0

18,2

44,3

23,5

13,9

Niederösterreich

774.111

130.886

328.294

201.321

113.610

100,0

16,9

42,4

26,0

14,7


189.723

28.951

74.868

47.948

37.956

100,0

15,3

39,5

25,3

20,0

Waldviertel

72.707

10.737

27.595

16.723

17.652

100,0

14,8

38,0

23,0

24,3

Weinviertel

150.205

22.674

59.176

37.700

30.655

100,0

15,1

39,4

25,1

20,4

Industrieviertel

273.158

41.135

108.285

71.063

52.675

100,0

15,1

39,6

26,0

19,3

Mostviertel

121.518

20.536

49.931

27.490

23.561

100,0

16,9

41,1

22,6

19,4

Niederösterreich

807.311

124.033

319.855

200.924

162.499

100,0

15,4

39,6

24,9

20,1


370.630

59.416

151.184

95.608

64.422

100,0

16,0

40,8

25,8

17,4

Waldviertel

143.525

22.260

57.290

34.176

29.799

100,0

15,5

39,9

23,8

20,8

Weinviertel

295.841

46.594

119.917

77.045

52.285

100,0

15,7

40,5

26,0

17,7

Industrieviertel

531.014

84.420

217.128

139.994

89.472

100,0

15,9

40,9

26,4

16,8

Mostviertel

240.412

42.229

102.630

55.422

40.131

100,0

17,6

42,7

23,1

16,7

1.581.422

254.919

648.149

402.245

276.109

100,0

16,1

41,0

25,4

17,5

Niederösterreich






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


181.999

30.195

75.675

48.298

27.831

100,0

16,6

41,6

26,5

15,3

Waldviertel

70.480

11.082

29.240

17.684

12.474

100,0

15,7

41,5

25,1

17,7

Weinviertel

146.826

23.615

60.484

40.166

22.561

100,0

16,1

41,2

27,4

15,4

Industrieviertel

259.946

43.034

108.598

69.473

38.841

100,0

16,6

41,8

26,7

14,9

Mostviertel

119.130

21.259

52.212

28.567

17.092

100,0

17,8

43,8

24,0

14,3

Niederösterreich

778.381

129.185

326.209

204.188

118.799

100,0

16,6

41,9

26,2

15,3


190.839

28.707

74.558

48.626

38.948

100,0

15,0

39,1

25,5

20,4

Waldviertel

72.325

10.420

27.204

16.938

17.763

100,0

14,4

37,6

23,4

24,6

Weinviertel

151.356

22.396

59.041

38.516

31.403

100,0

14,8

39,0

25,4

20,7

Industrieviertel

274.995

40.881

108.323

71.556

54.235

100,0

14,9

39,4

26,0

19,7

Mostviertel

121.684

20.088

49.595

28.049

23.952

100,0

16,5

40,8

23,1

19,7

Niederösterreich

811.199

122.492

318.721

203.685

166.301

100,0

15,1

39,3

25,1

20,5


372.838

58.902

150.233

96.924

66.779

100,0

15,8

40,3

26,0

17,9

Waldviertel

142.805

21.502

56.444

34.622

30.237

100,0

15,1

39,5

24,2

21,2

Weinviertel

298.182

46.011

119.525

78.682

53.964

100,0

15,4

40,1

26,4

18,1

Industrieviertel

534.941

83.915

216.921

141.029

93.076

100,0

15,7

40,6

26,4

17,4

Mostviertel

240.814

41.347

101.807

56.616

41.044

100,0

17,2

42,3

23,5

17,0

1.589.580

251.677

644.930

407.873

285.100

100,0

15,8

40,6

25,7

17,9

Niederösterreich






15-44

45-64



0-14

15-44

45-64

65+


183.202

29.933

75.240

49.335

28.694

100,0

16,3

41,1

26,9

15,7

Waldviertel

70.178

10.782

28.728

18.060

12.608

100,0

15,4

40,9

25,7

18,0

Weinviertel

148.002

23.295

60.312

41.409

22.986

100,0

15,7

40,8

28,0

15,5

Industrieviertel

261.296

42.647

107.881

70.634

40.134

100,0

16,3

41,3

27,0

15,4

Mostviertel

119.429

20.926

51.646

29.511

17.346

100,0

17,5

43,2

24,7

14,5

Niederösterreich

782.107

127.583

323.807

208.949

121.768

100,0

16,3

41,4

26,7

15,6


192.131

28.482

74.270

49.825

39.554

100,0

14,8

38,7

25,9

20,6

Waldviertel

71.912

10.126

26.751

17.319

17.716

100,0

14,1

37,2

24,1

24,6

Weinviertel

152.550

22.273

59.001

39.704

31.572

100,0

14,6

38,7

26,0

20,7

Industrieviertel

276.708

40.537

108.378

72.464

55.329

100,0

14,6

39,2

26,2

20,0

Mostviertel

121.832

19.748

49.208

28.893

23.983

100,0

16,2

40,4

23,7

19,7

Niederösterreich

815.133

121.166

317.608

208.205

168.154

100,0

14,9

39,0

25,5

20,6


375.333

58.415

149.510

99.160

68.248

100,0

15,6

39,8

26,4

18,2

Waldviertel

142.090

20.908

55.479

35.379

30.324

100,0

14,7

39,0

24,9

21,3

Weinviertel

300.552

45.568

119.313

81.113

54.558

100,0

15,2

39,7

27,0

18,2

Industrieviertel

538.004

83.184

216.259

143.098

95.463

100,0

15,5

40,2

26,6

17,7

Mostviertel

241.261

40.674

100.854

58.404

41.329

100,0

16,9

41,8

24,2

17,1

1.597.240

248.749

641.415

417.154

289.922

100,0

15,6

40,2

26,1

18,2

Niederösterreich


Tabulka 2.3.1: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v absolutní hodnotě, v 1.000) Tabelle 2.3.1: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008 (absolut, in 1.000) 2004

2005

2006

2007

2008

2004

2005

muži / männlich

2006

2007

2008

ženy / weiblich

přípravná škola, primární a sekundární stupeň I - stupně 0 - 2 (ISCED 1997) / Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I - Stufen 0-2 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

139,3

141,7

129,9

126,0

130,7

233,7

237,9

251,8

256,3

241,5


734,9

738,4

721,8

738,9

724,3

1.227,4

1.218,6

1.292,9

1.316,2

1.266,7

Jihovýchod / Südosten

95,5

95,9

89,9

86,3

86,6

195,0

187,9

177,9

181,5

174,5

Česká republika / Tschechien

621,3

606,8

593,5

590,4

587,5

1.188,3

1.136,2

1.104,5

1.096,8

1.088,0

sekundární stupeň II a post-sekundární - stupně 3 - 4 (ISCED 1997) / Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich - Stufen 3-4 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

373,2

386,0

406,4

417,7

411,3

360,2

362,5

360,7

361,9

377,9


1.903,4

1.965,4

2.007,3

2.016,0

2.042,3

1.878,8

1.914,8

1.877,7

1.879,5

1.922,2


487,6

491,4

498,6

500,1

505,7

459,9

465,0

476,6

473,6

481,0


3.055,1

3.091,1

3.120,8

3.157,1

3.195,4

2.931,0

2.971,6

2.999,1

3.024,2

3.022,2

terciální - stupně 5 - 6 (ISCED 1997) / Tertiärbereich - Stufen 5-6 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

106,8

100,6

97,4

96,3

104,3

71,2

69,8

63,6

63,2

67,2


583,0

560,0

566,3

570,9

584,9

396,7

395,2

385,5

383,3

411,1

Jihovýchod /Südosten

87,8

88,1

91,1

98,6

100,3

63,7

68,0

68,4

72,3

76,8


491,9

510,8

531,6

539,2

565,1

367,7

396,2

423,0

435,6

484,9

Zdroj/Quelle: Eurostat-databáze, přístup 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010 Zobrazení GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka 2.3.2: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v %) Tabelle 2.3.2: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008 (in Prozent) 2004

2005

2006

2007

2008

2004

muži / männlich

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

přípravná škola, primární a sekundární stupeň I - stupně 0 - 2 (ISCED 1997) / Vorschule, Primärbereich und Sekundarstufe I - Stufen 0-2 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

22,5%

22,6%

20,5%

19,7%

20,2%

35,1%

35,5%

37,2%

37,6%


22,8%

22,6%

21,9%

22,2%

21,6%

35,0%

34,5%

36,4%

36,8%

35,2%


14,2%

14,2%

13,2%

12,6%

12,5%

27,1%

26,1%

24,6%

25,0%

23,8%


14,9%

14,4%

14,0%

13,8%

13,5%

26,5%

25,2%

24,4%

24,1%

23,7%

55,0%

35,2%

sekundární stupeň II a post-sekundární - stupně 3 - 4 (ISCED 1997) / Sekundarstufe II und Post-Sekundarbereich - Stufen 3-4 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

60,3%

61,4%

64,1%

65,3%

63,6%

54,2%

54,1%

53,4%

53,1%


59,1%

60,2%

60,9%

60,6%

60,9%

53,6%

54,3%

52,8%

52,5%

53,4%


72,7%

72,8%

73,4%

73,0%

73,0%

64,0%

64,5%

65,9%

65,1%

65,7%


73,3%

73,4%

73,5%

73,6%

73,5%

65,3%

66,0%

66,3%

66,4%

65,8%

terciální - stupně 5 - 6 (ISCED 1997) / Tertiärbereich - Stufen 5-6 (ISCED 1997) Dolní Rakousko / Niederösterreich

17,2%

16,0%

15,4%

15,0%

16,1%

10,7%

10,4%

9,4%

9,3%

9,8%


18,1%

17,2%

17,2%

17,2%

17,5%

11,3%

11,2%

10,8%

10,7%

11,4%


13,1%

13,0%

13,4%

14,4%

14,5%

8,9%

9,4%

9,5%

9,9%

10,5%


11,8%

12,1%

12,5%

12,6%

13,0%

8,2%

8,8%

9,3%

9,6%

10,6%

Zdroj/Quelle: Eurostat-databáze, přístup 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010 Zobrazení GÖ FP; GÖ FP-eigene Darstellung

Tabulka 2.3.3: Nejvyšší ukončené školní vzdělání ve věku od 15 let 2004 - 2008 (v absolutní hodnotě, v 1.000; v %) Tabelle 2.3.3: Höchste abgeschlossene Schulbildung der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004 - 2008 (absolut, in 1.000; in Prozent) 2004 ISCED

2005

2006

2007

2008

tis./T

%

tis./T

%

tis./T

%

tis./T

%

tis./T

%

1,1

0,1

1,2

0,1

0,6

0,1

1,2

0,1

1,5

0,2

1,2

198,4

20,7

193,8

20,2

183,6

18,9

187,6

19,2

180,3

18,3

součet 0 - 2 / Summe 0 - 2

199,5

20,8

195

20,3

184,2

19

188,8

19,3

181,8

18,5

352

36,8

340,5

35,4

344,5

35,5

329,8

33,8

330

33,5

3, 4 s maturitou/3, 4 mit Matura

284,8

29,8

305,5

31,8

318,6

32,9

325,3

33,3

338,2

34,3

součet 3 - 4 / Summe 3 - 4

636,8

66,6

646

67,2

663,1

68,4

655,1

67,1

668,2

67,8

120

12,5

120,7

12,6

122,1

12,6

132,1

13,5

135,4

13,7

0 + bez vzdělání / 0 + ohne Ausb.

3 bez maturity/3 ohne Matura

5, 6

Zdroj/Quelle: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje 2004-2008 Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Tabulka 2.5.1: Poměr nezaměstnaných ve věku od 15 let 2004-2008 Tabelle 2.5.1: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter ab 15 Jahren 2004-2008 2004

2005

2006

2007

2008

2004

2005

muži / männlich

2006

2007

2008

ženy / weiblich

jižní Morava / Südmähren

7,3

6,7

6,5

4,4

3,4

9,7

9,9

9,8

6,8

5,8


7,0

6,5

5,8

4,2

3,5

9,9

9,8

8,8

6,7

5,6


3,5

3,8

3,5

3,1

2,9

5,0

4,8

4,5

4,1

4,0


4,5

4,9

4,3

3,9

3,6

5,4

5,5

5,2

5,0

4,1

Zdroj / Quelle: Eurostat-databáze, přístup dne 17.08.2010 / Eurostat-Datenbank, Zugriff am 17.08.2010

Tabulka 2.5.2: Poměr nezaměstnaných ve věku od 15 - 24 let 2004-2008 Tabelle 2.5.2: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter von 15-24 Jahren 2004-2008 2004

2005

2006

2007

2008

2004

2005

muži / männlich

2006

2007

2008

6,9

ženy / weiblich


25,0

21,4

19,3

10,5


8,0

23,1

18,0

20,8

11,5

22,2

19,3

16,6

10,6

9,8

19,5

19,1

18,7

11,0

9,9


7,0

9,5

7,8

7,1

7,5

10,8

8,2

8,2

8,2

9,4


9,3

10,7

8,9

8,3

7,9

10,1

9,9

9,3

9,1

8,2


Tabulka 2.5.3: Poměr nezaměstnaných ve věku od 25 let 2004-2008 Tabelle 2.5.3: Arbeitslosenrate der Bevölkerung in einem Alter ab 25 Jahren 2004-2008 2004

2005

2006

2007

2008

2004

2005

muži / männlich

2006

2007

2008

ženy / weiblich


5,3

5,2

5,3

3,8

3,0

8,4

9,1

8,8

6,4

5,7


5,5

5,1

4,8

3,6

2,9

8,9

8,9

7,9

6,4

5,3


3,0

2,9

2,8

2,4

2,2

4,1

4,2

3,9

3,5

3,1


3,8

3,9

3,6

3,2

2,9

4,6

4,7

4,5

4,3

3,4


Tabulka 3.1.1: Očekávaná délka života při narození 1995 - 2008 na jižní Moravě Tabelle 3.1.1: Lebenserwartung bei der Geburt 1995 - 2008 in Südmähren 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

Brno

70,1

72,4

-

74,0

-

-

74,8

76,5

78,4

-

79,4

-

-

80,5

Brno-venkov

69,9

71,8

-

73,0

-

-

74,4

76,5

79,0

-

79,9

-

-

80,6

Blansko

69,6

71,0

-

72,7

-

-

73,6

76,6

78,2

-

78,9

-

-

79,9

Břeclav

68,2

70,9

-

71,4

-

-

72,3

76,5

78,5

-

79,8

-

-

80,5

Hodonín

68,6

71,1

-

71,8

-

-

72,4

76,6

78,6

-

79,4

-

-

80,1

Vyškov

69,4

71,0

-

72,7

-

-

73,8

76,8

78,9

-

79,3

-

-

80,5

Znojmo

68,3

70,2

-

71,8

-

-

73,0

75,9

78,5

-

79,4

-

-

80,1

JMK / Südmähren

70,2

71,9

72,9

73,0

73,2

73,6

74,1

77,4

78,7

79,6

79,7

79,9

80,3

80,6

Zdroj / Quelle: ČSÚ Statistická ročenka Jihomoravského kraje 1995-2008

Tabulka 3.1.2: Očekávaná délka života při narození 1995 - 2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.1.2: Lebenserwartung bei der Geburt 1995 - 2008 in Niederösterreich 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

NÖ Mitte

73,2

75,2

75,8

76,6

76,8

77,2

76,8

79,6

81,2

81,3

81,4

81,7

82,4

82,0

Waldviertel

73,1

75,3

75,5

76,2

76,5

76,1

77,1

79,4

81,3

81,4

81,2

82,5

82,2

82,5

Weinviertel

71,9

74,6

75,4

75,6

76,6

76,1

76,8

79,8

80,7

81,3

81,1

82,3

81,7

81,8

Industrieviertel

73,3

74,3

75,3

76,4

76,5

76,7

76,6

79,4

80,3

81,0

81,2

81,8

81,7

81,8

Mostviertel

73,7

74,6

75,2

76,2

76,4

76,9

77,6

79,8

81,0

82,4

81,6

82,5

82,6

82,7


73,1

74,7

75,4

76,3

76,6

76,7

76,9

79,6

80,8

81,4

81,3

82,0

82,0

82,1

Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Demographisches Jahrbuch 1999, Volkszählungen 1991 und 2001, Statistik des Bevölkerungsstandes 2002-2008, Todesursachenstatistik 1995-2008; GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen

Tabulka 3.1.3: Další očekávaná délka života ve věku 65 let 1995 - 2008 na jižní Moravě Tabelle 3.1.3: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 65 Jahren 1995 - 2008 in Südmähren 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

Brno

12,7

14,3

-

15,2

-

-

15,9

15,9

17,4

-

18,1

-

-

18,7

Brno-venkov

12,5

14,0

-

14,2

-

-

15,2

15,7

17,6

-

18,0

-

-

18,6

Blansko

12,4

13,9

-

14,2

-

-

15,0

15,5

17,0

-

17,3

-

-

18,3

Břeclav

12,1

13,3

-

13,5

-

-

14,2

15,8

17,5

-

17,9

-

-

18,4

Hodonín

12,1

13,3

-

13,6

-

-

14,4

15,8

17,1

-

17,8

-

-

18,1

Vyškov

12,5

13,5

-

13,9

-

-

14,9

16,1

17,3

-

17,5

-

-

18,2

Znojmo

12,2

13,3

-

14,0

-

-

14,4

15,5

17,5

-

17,7

-

-

18,3

JMK / Südmähren

12,4

13,8

-

14,1

-

-

14,9

15,7

17,2

-

17,8

-

-

18,4


Tabulka 3.1.4: Další očekávaná délka života ve věku 65 let 1995 - 2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.1.4: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 65 Jahren 1995 - 2008 in Niederösterreich 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

NÖ Mitte

14,8

15,9

16,2

16,7

17,0

16,9

16,9

17,8

18,9

19,6

19,4

19,8

20,2

19,8

Waldviertel

15,2

15,5

16,0

16,7

16,8

16,7

17,4

17,9

18,9

19,3

19,7

19,7

19,8

20,3

Weinviertel

14,6

15,5

16,1

16,2

16,6

16,5

17,0

18,0

18,7

19,2

19,4

20,0

19,6

19,9

Industrieviertel

14,8

15,4

16,2

16,3

16,8

16,8

16,8

18,0

18,8

19,1

19,1

19,5

19,7

19,7

Mostviertel

14,9

16,0

16,5

16,8

16,8

16,8

17,3

18,2

18,9

20,0

19,6

19,9

20,1

20,2


14,8

15,6

16,2

16,5

16,8

16,8

17,0

17,9

18,8

19,4

19,4

19,8

19,9

19,9


Tabulka 3.1.5: Další očekávaná délka života ve věku 45 let 1995 - 2008 na jižní Moravě Tabelle 3.1.5: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 45 Jahren 1995 - 2008 in Südmähren 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

Brno

27,9

29,7

-

30,8

-

-

31,7

33,3

34,8

-

35,6

-

-

36,5

Brno-venkov

27,7

29,0

-

30,0

-

-

31,2

33,2

35,4

-

35,9

-

-

36,5

Blansko

27,4

28,9

-

29,8

-

-

30,7

33,1

34,8

-

34,9

-

-

36,0

Břeclav

26,0

28,2

-

28,4

-

-

29,5

33,1

34,9

-

35,8

-

-

36,3

Hodonín

26,7

28,3

-

29,0

-

-

29,9

33,2

34,8

-

35,6

-

-

36,1

Vyškov

27,1

28,4

-

29,3

-

-

30,5

33,5

34,9

-

35,4

-

-

36,2

Znojmo

26,1

27,9

-

29,0

-

-

29,8

32,7

34,8

-

35,6

-

-

36,0

-

29,4

29,9

30,0

30,2

30,7

31,0

-

35,2

35,6

35,8

36,0

36,2

36,5

JMK / Südmähren


Tabulka 3.1.6: Další očekávaná délka života ve věku 45 let 1995 - 2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.1.6: Fernere Lebenserwartung in einem Alter von 45 Jahren 1995 - 2008 in Niederösterreich 1995

2000

2004

2005

2006

2007

2008

1995

2000

muži / männlich

2004

2005

2006

2007

2008

ženy / weiblich

NÖ Mitte

30,8

32,4

32,6

33,6

33,9

33,9

33,6

35,7

37,3

37,7

37,4

38,0

38,5

37,9

Waldviertel

31,0

32,1

32,4

33,2

33,3

32,9

33,8

35,9

37,4

37,5

37,7

38,4

38,0

38,6

Weinviertel

29,9

31,9

32,5

32,6

33,3

33,2

33,5

35,8

36,9

37,3

37,4

38,1

37,9

38,0

Industrieviertel

31,1

31,7

32,7

33,2

33,7

33,7

33,5

35,7

36,6

37,1

37,3

37,8

37,7

37,7

Mostviertel

31,1

32,4

32,9

32,9

33,4

33,7

34,2

36,3

37,0

38,3

37,7

38,2

38,5

38,5


30,8

32,1

32,6

33,2

33,6

33,6

33,7

35,8

36,9

37,5

37,4

38,0

38,1

38,0


Tabulka 3.2.1: Věkově standardizovaná úmrtnost1) dle vybraných příčin úmrtí 2004-2008 na jižní Moravě Tabelle 3.2.1: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) nach ausgewählten Todesursachen 2004-2008 in Südmähren všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

muži / männlich

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

ženy / weiblich

Brno

912,8

6,9

249,6

1,4

415,3

66,3

48,2

1,5

71,0

582,8

4,1

151,7

1,3

297,8

38,1

24,9

1,1

28,3

Brno-venkov

974,8

4,7

270,3

1,3

450,0

69,5

46,8

2,5

70,0

556,1

3,5

146,4

0,7

288,4

31,2

23,5

0,3

29,1

Blansko

1033,2

3,2

252,9

0,6

574,1

44,7

41,3

1,8

79,8

593,0

1,3

135,4

0,8

365,6

19,1

18,8

0,5

27,2

Břeclav

1153,4

5,2

326,4

1,0

546,4

47,1

63,1

2,1

94,5

566,9

2,2

137,1

1,2

323,6

19,1

23,3

0,6

22,2

Hodonín

1115,1

4,0

291,1

-

557,7

43,2

64,5

2,2

93,2

601,2

2,8

152,5

-

346,3

17,6

21,2

2,0

24,5

Vyškov

1044,0

2,0

275,3

2,0

551,0

38,6

46,2

1,9

70,6

590,4

2,8

136,8

0,6

343,8

18,9

23,6

-

23,9

Znojmo

1099,3

3,1

309,9

0,9

527,6

59,9

48,1

1,5

82,6

598,7

1,7

168,4

1,5

327,9

21,6

21,3

2,1

22,3

JMK / Südmähren

1009,4

4,9

273,2

1,1

485,7

57,5

50,7

1,8

78,4

582,0

3,1

148,4

0,9

317,5

27,8

23,0

1,0

26,2

1)

standardní obyvatelstvo = evropské obyvatelstvo, na 100.000 obyvatel / Standardbevölkerung = Europabevölkerung, pro 100.000 Einwohner/innen Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008

Tabulka 3.2.2: Věkově standardizovaná úmrtnost1) dle vybraných příčin úmrtí 2004-2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.2.2: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) nach ausgewählten Todesursachen 2004-2008 in Niederösterreich všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

muži / männlich

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

ženy / weiblich

NÖ Mitte

760,7

5,0

221,7

1,4

284,8

61,1

41,7

3,2

61,9

466,5

3,2

134,9

0,9

190,4

31,3

19,5

3,1

21,5

Waldviertel

781,0

5,5

218,6

1,9

259,7

58,4

40,6

2,5

84,4

460,6

2,8

127,7

1,7

187,1

24,1

15,1

4,1

19,5

Weinviertel

787,4

5,7

247,6

1,0

267,6

36,5

45,2

3,6

66,8

472,4

3,0

140,4

1,3

184,3

16,5

20,1

3,4

22,1

Industrieviertel

778,0

4,0

231,6

1,0

288,0

42,6

37,9

3,1

62,3

482,8

3,4

139,4

0,8

194,8

23,3

20,4

3,3

20,6

Mostviertel

769,1

3,9

224,3

0,9

267,3

52,1

42,1

4,5

78,1

442,1

2,0

130,1

0,6

180,0

25,1

16,2

4,1

20,1


774,5

4,7

229,9

1,2

277,5

48,9

41,0

3,3

67,6

469,0

3,0

136,1

1,0

188,9

24,3

19,0

3,4

20,9

1)

standardní obyvatelstvo = evropské obyvatelstvo, na 100.000 obyvatel / Standardbevölkerung = Europabevölkerung, pro 100.000 Einwohner/innen Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008; Todesursachenstatistik 2004-2008; GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen ICD-10 A00-B99: určité infekční a parazitní onemocnění / bestimmte infektiöse und parasitäre Krankheiten ICD-10 C00-D49: nádorová onemocnění / Neubildungen ICD-10 D50-D89: onemocnění krve, onemocnění krvetvorných orgánů a určité poruchy s účastí imunitního systému / Krankheiten des Blutes und der blutbildenden Organe sowie bestimmte Störungen mit Beteiligung des Immunsystems ICD-10 I00-I99: onemocnění oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems ICD-10 J00-J99: onemocnění dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungsystems ICD-10 K00-K93: onemocnění trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssytems ICD-10 Q00-Q99: vrozené vývojové anomálie, deformace a chromozomové anomálie / Angeborene Fehlbildungen, Deformitäten und Cromosomenanomalien ICD-10 S00-T98: zranění, intoxikace a další následky vnějších příčin / Verletzungen und Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen

Tabulka 3.2.3: Věkově standardizovaná úmrtnost1) osob ve věku pod 75 let-dle vybraných příčin úmrtí 2004- 2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.2.3: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) der unter 75-Jährigen nach ausgewählten Todesursachen 2004 - 2008 in Niederösterreich všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

muži / männlich

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

ženy / weiblich

NÖ Mitte

401,7

3,6

140,8

0,9

104,3

20,3

31,4

3,3

49,6

201,6

1,9

90,9

0,4

39,6

10,5

11,6

3,2

16,4

Waldviertel

429,2

3,3

136,5

0,8

95,7

23,2

29,0

2,5

68,2

187,7

2,0

84,0

0,5

39,5

6,4

5,5

4,3

11,5

Weinviertel

430,4

4,2

157,1

0,5

97,8

15,1

34,5

3,5

55,3

204,1

1,8

92,5

0,4

38,7

3,8

12,1

3,4

16,1

Industrieviertel

409,9

3,0

149,6

0,6

99,1

13,4

28,6

3,2

50,2

211,7

2,0

95,8

0,4

42,0

7,0

10,9

3,4

13,9

Mostviertel

411,3

2,3

135,2

0,5

98,5

16,5

32,4

4,7

66,5

180,3

0,8

86,0

0,4

35,2

5,7

8,0

4,1

15,2


413,8

3,3

145,7

0,6

99,6

16,7

30,9

3,4

55,2

201,0

1,7

91,6

0,4

39,5

7,0

10,4

3,5

14,8

1)

standardní obyvatelstvo = evropské obyvatelstvo, na 100.000 obyvatel / Standardbevölkerung = Europabevölkerung, pro 100.000 Einwohner/innen Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008; Todesursachenstatistik 2004-2008; GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen

Tabulka 3.2.4: Věkově standardizovaná úmrtnost1) osob pod 65 let-dle vybraných příčin úmrtí 200č - 2008 v Dolním Rakousku Tabelle 3.2.4: Altersstandardisierte Sterblichkeit1) der unter 65-Jährigen nach ausgewählten Todesursachen 2004 - 2008 in Niederösterreich všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

všechny / alle

A00-B99

C00-D49 D50-D89

muži / männlich

I00-I99

J00-J99

K00-K93 Q00-Q99

S00-T98

ženy / weiblich

NÖ Mitte

247,8

3,0

79,1

0,7

50,4

9,6

23,0

3,4

45,2

124,6

1,3

59,0

0,2

16,3

4,9

7,4

3,5

Waldviertel

273,6

2,7

82,9

0,6

43,7

11,1

22,3

2,6

62,0

115,2

1,6

52,9

0,3

18,6

2,3

3,8

4,1

9,5

Weinviertel

263,8

3,0

91,4

0,2

44,5

7,6

24,4

3,7

49,2

125,6

1,4

60,0

16,3

1,9

8,0

3,7

14,2

Industrieviertel

254,8

2,6

85,3

0,4

46,5

5,8

20,4

3,3

46,7

126,1

1,2

61,1

17,3

3,3

6,7

3,3

11,7

Mostviertel

263,6

1,5

82,0

0,4

46,3

7,1

23,6

5,0

59,8

110,7

0,4

54,4

16,1

3,0

6,2

4,1

12,7


257,8

2,6

84,5

0,4

46,8

7,6

22,4

3,6

50,2

122,5

1,2

58,8

16,8

3,3

6,8

3,6

12,6

1)

0,2 0,2

13,7

standardní obyvatelstvo = evropské obyvatelstvo, na 100.000 obyvatel / Standardbevölkerung = Europabevölkerung, pro 100.000 Einwohner/innen Zdroj / Quelle: STATISTIK AUSTRIA - Statistik des Bevölkerungsstandes 2004-2008; Todesursachenstatistik 2004-2008; GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen ICD-10 A00-B99: určité infekční a parazitní onemocnění / bestimmte infektiöse und parasitäre Krankheiten ICD-10 C00-D49: nádorová onemocnění / Neubildungen ICD-10 D50-D89: onemocnění krve, onemocnění krvetvorných orgánů a určité poruchy s účastí imunitního systému / Krankheiten des Blutes und der blutbildenden Organe sowie bestimmte Störungen mit Beteiligung des Immunsystems ICD-10 I00-I99: onemocnění oběhové soustavy / Krankheiten des Kreislaufsystems ICD-10 J00-J99: onemocnění dýchací soustavy / Krankheiten des Atmungsystems ICD-10 K00-K93: onemocnění trávící soustavy / Krankheiten des Verdauungssytems ICD-10 Q00-Q99: vrozené vývojové anomálie, deformace a chromozomové anomálie / Angeborene Fehlbildungen, Deformitäten und Cromosomenanomalien ICD-10 S00-T98: zranění, intoxikace a další následky vnějších příčin / Verletzungen und Vergiftungen und bestimmte andere Folgen äußerer Ursachen

Tabulka 3.3.1: Úmrtnost kojenců 1970 - 2008 na jižní Moravě a v Dolním Rakousku Tabelle 3.3.1: Säuglingssterblichkeit 1970 - 2008 in Südmähren und Niederösterreich 1970

1980

1990

2000

2004

2005

2006

2007

2008

počet úmrtí v prvním roce života na 1.000 živě narozených / Zahl der im 1. Lebensjahr Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen

2004-2008 pro 1.000

absolut


17,4

15,8

9,1

3,2

2,3

3,0

3,7

3,7

2,8

3,1

184


24,6

16,4

7,8

5,4

4,4

3,6

3,5

4,4

4,7

4,1

289

počet úmrtí v prvním měsíci života na 1.000 živě narozených (neonatální úmrtnost kojenců) / Zahl der im 1. Lebensmonat Verstorbenen pro 1.000 Lebendgeborenen (neonatale Säuglingssterblichkeit) jižní Morava / Südmähren

13,2

10,5

6,2

2,4

1,6

2,2

3,0

3,1

1,6

2,5

138


-

-

4,4

3,9

3,1

2,7

2,1

3,3

3,3

2,9

205

počet úmrtí v prvním týdnu života a počet mrtvě narozených na 1.000 živě narozených (perinatální úmrtnost kojenců) / Zahl der in der 1. Lebenswoche Verstorbenen und Totgeborenen pro 1.000 Lebendgeborenen (perinatale Säuglingssterblichkeit) jižní Morava / Südmähren

18,0

14,6

8,5

3,8

2,7

2,1

2,9

2,4

1,6

2,3

140


-

-

6,4

6,5

5,9

5,5

4,7

7,0

5,6

5,7

403

Zdroj / Quelle: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008; Statistik Austria - Jahrbuch der Gesundheitsstatistik 2008; GÖ FP-vlastní výpočty / GÖ FP-eigene Berechnungen

Tabulka 4.1.1: Prevalence nadváhy / obezity v JMK Tabelle 4.1.1: Prävalenz von Übergewicht / Fettleibigkeit in Südmähren Rok /Jahr

2004

Děti (0-14) / Kinder (0-14)

abs.

Děti (0-14) / Kinder (0-14)

počet / Anzahl pro 100.000 reg. Pat.

Dorost (15-18) / Jugendliche (15-18)abs. Dorost (15-18) / Jugendliche (15-18)počet / Anzahl pro 100.000 reg. Pat.

2005

2006

2007

2008

1.871

2.135

2.427

2.405

2.497

1.132,7

1.316,8

1.527,9

1.561,1

1.624,4

1.114

1.278

-

1.613

1.644

1.555,8

2.321,6

-

3.082,9

3.202,6

Zdroj/Quelle:: ÚZIS Zdravotnické ročenky Jihomoravského kraje 2004-2008 Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Tabulka 4.8: Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele JMK a podíl její spotřeby průmyslem a domácnostmi Tabelle 4.8: Stromverbrauch pro Kopf in Südmähren und der auf Industrie und Haushalte entfallende Anteil am Gesamtstromverbrauch Rok/Jahr Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele za rok / Endverbrauch pro Kopf/Jahr (kWh)

2004

2005

2006

2007

2008

4.420,8

6.228,7

5.233,6

5.407,2

5.522,8

Podíl spotřeby domácností / Anteil der privaten Haushalte (%)

28,9

22,9

23,0

20,6

19,8

Podíl spotřeby průmyslu / Anteil der Sachgüterproduktion (%)

47,2

50,0

53,0

55,6

56,3

Obrázek 4.10.1: Délka koupacích sezon v JMK (2004-2008) Abbildung 4.10.1: Dauer der Badesaison in Südmähren (2004-2008)

Zdroj/Quelle: Energetický regulační úřad

60

7000 6000

spotřeba/Stromverbrauch (kWh)

procenta (%)

50

5000

40

4000 30

3000

20

2000

10

1000

0

0 2004

2005

2006

2007

2008

Podíl spotřeby domácností / Anteil der privaten Haushalte (%)

Zdroj/Quelle:Krajská hygienická stanice Brno

Podíl spotřeby průmyslu / Anteil der Sachgüterproduktion (%)

Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Spotřeba elektrické energie na 1 obyvatele za rok / Endverbrauch pro Kopf/Jahr (kWh)

Obrázek 4.11.1: Podíl bytů připojených na veřejný vodovod a kanalizaci v roce 2001 v okresech JMK Abbildung 4.11.1: Anteil der Wohnungen mit öff. Wasserleitung und Kanalisation – 2001 in den Bezirken in Südmähren

Zdroj: ČSÚ Statistické ročenky České republiky / Jihomoravského kraje a SLBD 2001 Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Obrázek 4.13.1: Počet obyvatel JMK exponovaných nadlimitní 36. denní hodnotou PM10 Abbildung 4.13.1: Anzahl der Einwohner Südmährens mit überschrittenem 36. Tagesgrenzwert fur PM10

Rok/Jahr 2004

Rok/Jahr 2005

Rok/Jahr 2006

Rok/Jahr 2007

Rok/Jahr 2008

Zdroj/Quelle: Český hygrometeorologický )ústav Praha, pobočka Brno; Tschechisches hydrometeorologisches Institut Prag, Dienststelle Brünn Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Obrázek 4.13.2: Průměrný podíl plochy okresů na níž byl v letech 2004-2008 překročen limit pro 36.denní imisní koncentraci PM10 Abbildung 4.13.2: Mittlerer Anteil der Bezirksfläche, wo 2004-2008 der Grenzwert für die PM10-Konzentration zum 36. Mal überschritten wurde

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka Brno Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Obrázek 4.13.3: Počet dnů s překročením limitní koncentrace PM10 50 µg.m-3 v aglomeraci Brno Abbildung 4.13.3: Anzahl von Tagen mit Überschreitung des Grenzwertes PM10 im Großraum Brünn

Zdroj/Quelle: Český hydrometeorologický ústav Brno

Obrázek 4.13.4: Počet dnů s překročením limitní koncentrace PM10 50 µg.m-3 v Jihomoravském kraji Abbildung 4.13.4: Anzahl von Tagen mit Überschreitung des Grenzwert PM10 in Südmähren

Zdroj/Quelle: Český hydrometeorologický ústav Brno

Tabulka 4.15.1: Vybrané charakteristiky trvale obydlených domů a bytů podle okresů Tabelle 4.15.1: Ausgewählte Charakteristiken von ständig bewohnten Häusern und Wohnungen in Bezirken v tom okresy / darin Bezirke

JMK celkem / Summe Südmähren

Blansko

Brno-město

Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

Trvale obydlené domy / Ständig bewohnte Häuser

205.007

22.517

34.259

37.967

29.916

34.831

20.431

25.086

Trvale obydlené byty / Ständig bewohnte Wohnungen

404.876

37.094

151.724

54.331

41.263

51.797

29.993

38.674

Průměrný počet osob na 1 byt / ø Personenzahl pro Wohnung

2,76

2,88

2,45

2,91

2,99

3,06

2,86

2,92

podíl obytné plochy na 1 osobu m2 / Wohnfläche pro Person in m2

18,7

18,2

17,9

56,6

19,8

18,9

19,1

18,8

398.002

36.759

150.988

53.021

40.089

50.667

29.038

37.440

98,3

99,1

99,5

97,6

97,2

97,8

96,8

96,8

376.309

34.566

146.359

49.031

37.453

47.275

27.087

34.538

92,9

93,2

96,5

90,2

90,8

91,3

90,3

89,3

387.114

35.541

147.147

51.479

39.096

49.568

28.199

36.084

95,6

95,8

97,0

94,8

94,8

95,7

94,0

93,3

331.170

32.163

125.500

45.952

31.354

42.171

24.746

29.284

81,8

86,7

82,7

84,6

76,0

81,4

82,5

75,7

vodovod bytě / Wasserleitung in Wohnung vodovod bytě(%) / Wasserleitung in Wohnung (%) splachovací záchod v bytě / Wasserklosett in Wohnung splachovací záchod v bytě (%) / Wasserklosett in Wohnung (%) koupelna (sprch.kout) v bytě / Bad (Dusche) in Wohnung koupelna (sprch.kout) v bytě (%) / Bad (Dusche) in Wohnung (%) ústřední (etážové) topení v bytě / Zentral-/Etagenheizung in Wohnung ústřední (etážové) topení v bytě (%) / Zentral-/Etagenheizung in Wohnung (%)

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů - stav k 1. 3. 2001 Zobrazení ZÚ Brno; ZÚ Brno-eigene Darstellung

Přeshraniční zdravotní zpráva Jižní Morava Dolní Rakousko. Grenzüberschreitender Gesundheitsbericht Niederösterreich Südmähren

Recommend Documents