Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období

Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období

Sdružení obcí a měst Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období jižní Moravy

1

Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

2

Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období

3

VÁŽENÉ DÁMY, VÁŽENÍ PÁNOVÉ, Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko již čtvrtým rokem významně pomáhá realizaci projektů, které mají sbližovat dva národy: Čechy a Rakušany. Dodnes se zcela nepodařilo napravit násilné, několik desetiletí trvající odloučení. Proto mě velice těší, když vidím, kolik obcí, příspěvkových a neziskových organizací má zájem o spolupráci s rakouskými partnery. Vážím si jejich nadšení a úsilí, které vynakládají ve prospěch našeho společného regionu. Vážím si také práce Sekretariátu FMP, který pomáhá těmto angažovaným organizacím na jejich nelehké cestě k získání finančního příspěvku.

SEHR GEEHRTE DAMEN UND HERREN, Der Kleinprojektefonds Südmähren – Niederösterreich trägt schon das vierte Jahr erheblich zur Umsetzung von Projekten bei, die zur Konvergenz von zwei Nationen, Tschechen und Österreichern beitragen sollen. Bis zum heutigen Tag ist es noch nicht völlig gelungen, die gewaltsame, mehrere Jahrzehnte anhaltende Trännung zu beheben. Es freut mich deshalb sehr zu sehen, wieviele Gemeinden, semi-Haushaltsorganisationen und Non-Profit-Organisationen in Kooperation mit österreichischen Partnern interessiert sind. Ich schätze sehr den Enthusiasmus und die Anstrengung dieser Organisationen, die sie zugunsten unserer gemeinsamen Region ausgeben. Ich schätze auch die Arbeit des KPF-Sekretariates, das die engagierten Organisationen bei ihrer Bestrebung unterstützt.

Po několika letech fungování Fondu malých projektů přišel čas na bilancování. Proto jsme oslovili realizátory projektů, aby se s námi podělili o své zkušenosti a pomohli nám najít cestu k co nejefektivnějšímu využití prostředků, které fond nabízí.

Nach mehreren Jahren Tätigkeit des Kleinprojektefonds kam es Zeit für Rückschau. Deswegen haben wir die Projektträger gefragt, um mit uns ihre Erfahrungen zu teilen und uns dabei zu helfen, den Weg zu dem effizientesten Einsatz von Ressourcen, die der Fonds zu bieten hat, zu finden.

Následující text není jen prezentací úspěchů, ale měl by především sloužit jako námět k zamyšlení nad změnami, které může přinést příští plánovací období.

Der folgende Text ist nicht nur eine Leistungspräsentation, sollte eher als ein Thema zum Nachdenken über Veränderungen dienen, die die nächste Planungsperiode bringen kann.

MUDr. Oldřich Ryšavý předseda Správní rady Sdružení obcí a měst jižní Moravy (SOM JM) SOM JM správce Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji

MUDr. Oldřich Ryšavý Vorsitzender des Vorstandes des Verbandes der Gemeinden und Städte Südmähren (SOM JM) SOM JM Verwalter des Kleinprojektefonds Südmähren

ÚVOD

OBSAH

Předkládaný dokument má za cíl prezentovat podrobné výsledky dotazníku, jehož cílem bylo získání podkladů pro nastavení systému poskytování podpor do budoucna. Fond malých projektů je součástí programu Evropské územní spolupráce 2007-2013. Cílem Fondu malých projektů je podpora přeshraniční spolupráce. Dotací ve výši 2 000 až 20 000 EUR je možné financovat jak investiční, tak neinvestiční projekty. Nyní, kdy se pomalu blíží konec současného programovacího období, je nutné nastavit parametry pro vyhlašování žádostí, sběr a hodnocení projektů do příštího programovacího období.

Úvod4 Fond malých projektů 6 Popis sběru dat 10

Dokument zpracovala společnost eCBA s.r.o. na základě objednávky Sdružení obcí a měst jižní Moravy ze dne 28. 4. 2011. Jako zdroj dat ke zpracování dokumentu byl využit dotazník, který měl elektronickou podobu a byl adresován potenciálním žadatelům o dotaci z FMP a podklady od administrátora FMP. Zpracování výsledků dotazníku bylo provedeno v srpnu a září 2011.

Zpracovatel studie: eCBA s.r.o. IČ: 277 27 599 sídlo: Neumannova 52, Brno, 602 00 kanceláře: Nové sady 2, Brno, 602 00 Ing. Petr Halámek, Ph.D., jednatel společnosti tel.: 602 513 254, fax: 537 036 825 e-mail: [email protected], www.ecba.cz

Řešitelský tým: Ing. Petr Halámek, Ph.D., metodika řešení Bc. Jiřina Bízová, sběr a zpracování dat, vyhodnocení dotazníků Ing. Tomáš Orel, technické řešení

1. Typ organizace 2. Místo působení 3. Spolupráce s rakouskými partnery 4. Problém s hledáním partnera 5. Bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce 6. Oblasti spolupráce 7. Hodnocení přínosu spolupráce 8. Hodnocení spolupráce – aktivita I 9. Hodnocení spolupráce – aktivita II 10. Využití FMP 11. Splnění očekávání 12. Nezískání dotace 13. Problémy při realizaci 14. Problémy s partnerem 15. Administrativní náročnost 16. Spokojenost s fungováním Sekretariátu FMP 17. Územní působnost Sekretariátu 18. Návrhy na zlepšení Sekretariátu 19. Preference aktivit 20. Témata pro příští období 21. Způsob vyhlašovaní výzev 22. Výše dotace 23. Předfinancování projektu 24. Podporované území 25. Žádosti po roce 2013 26. Institucionální podpora 27. Změny současného mechanismu FMP 28. Zachování současného mechanismu FMP 29. Souhrnné připomínky respondentů

11 12 13 14 15 16 18 19 20 21 22 23 24 26 27 28 30 31 32 32 34 35 36 37 38 39 39 40 41

ISKUSNÍ SKUPINY – BŘECLAV, ZNOJMO, BRNO D 41 Doporučení do budoucna 43 ZÁVĚR44 FOND MALÝCH PROJEKTŮ V DOLNÍM RAKOUSKU – PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ 46 KURZE ZUSAMMENFASSUNG DER ERGEBNISSE DER UMFRAGE AUS DER REGION SÜDMÄHREN 48 Kleinprojektefonds in Niederösterreich – Zwischenevaluierung 53


6

Zhodnocení a výzvy pro příštíplánovací období

7

FOND MALÝCH PROJEKTŮ

Graf č. 1: Podíl schválených a neschválených projektů (v %) – stav leden 2012

Fond malých projektů je součástí Programu „Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013“.

Podíl schválených a neschválených projektů

Tematicky je Fond malých projektů zaměřen na1 zlepšení dopravní dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu rozvoje přeshraniční infrastruktury a služeb cestovního ruchu, podporu vzdělávání a sociální integrace, podporu spolupráce hospodářských subjektů a transferu technologií nebo podporu přeshraniční spolupráce územních samospráv na obou stranách hranice. Podporovaným územím jsou příhraniční regiony na pomezí České republiky a Rakouska. Na území České republiky jsou podporovány: Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Na území Rakouska jsou podporovány regiony: Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel, město Vídeň a vzhledem k článku. 21 (1) Nařízení o ERDF regiony NUTS III Mostviertel-Eisenwurzen, St. Pölten, Linz-Wels, Innviertel, a Steyr-Kirchdorf.

28,9 % Schválené Neschválené 71,1 %

Žadatelem o dotaci může být pouze veřejnoprávní subjekt. Podmínkou je, aby měl žadatel sídlo v územní působnosti Sekretariátu FMP, u něhož bude předložena projektová žádost. Další nezbytnou podmínkou je nalezení přeshraničního partnera, se kterým bude projekt realizován. V programovacím období 2007-2013 bylo na realizaci projektů z Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji vyčleněno 2 635 000 EUR. K lednu 2012 bylo z těchto prostředků rozděleno (smluvně navázáno) 1 795 455,72 EUR. Zbývá tedy rozdělit ještě cca 32 % finančních prostředků2. V případě realizace projektu z Fondu malých projektů může žadatel získat dotaci ve výši 2 000 – 20 000 EUR. Maximálně může být prostřednictvím dotace financováno 85 % způsobilých výdajů. Minimálně 15 % způsobilých výdajů musí hradit žadatel ze svých prostředků. Celkem proběhlo v Jihomoravském kraji 9 kol, určených ke sběru žádostí (stav leden 2012). Z celkového počtu 211 doposud podaných žádostí jich bylo 150 schválených.

Zdroj: Administrátor Fondu malých projektů v Jihomoravském kraji

pozn.: do neschválených projektů patří zamítnuté projekty, projekty doporučené k přepracování a projekty vyřazené nebo stažené žadateli ve fázi kontroly a hodnocení (tj. před zasedáním RMV3), do schválených projektů jsou zařazeny všechny, které RMV doporučil v daném kole k financování (tj. jsou zde obsaženy i projekty u nichž se žadatelé rozhodli po vyrozumění o doporučení projektu k financování smlouvu nepodepsat) V jednotlivých kolech bylo rozděleno již téměř 1,7 mil. EUR4. Podrobné rozložení smluvně navázaných prostředků je vidět v následujícím grafu.

1 Směrnice pro žadatele, Fond malých projektů v Jihomoravském kraji, platnost od 1. 7. 2011 2 průběžně však dochází k navrácení nevyčerpaných prostředků po uzavření vyúčtování projektů zpět do systému, takže reálně je procento financí určené k rozdělení vyšší. Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

3 4

8

Regionální monitorovací výbor Dle uzavřených smluv


9

Graf č. 2: Rozdělení finančních prostředků v jednotlivých kolech – stav leden 2012

Graf č. 3: Počet předložených projektů dle okresů – stav leden 2012

Rozděleno dle uzavřených smluv v jednotlivých kolech (EUR)

Počet předložených projektů dle okresů 59

60

600 000,00 527 010,3

57 48

50

500 000,00

40

400 000,00

32 30

300 000,00 236 748,0 200 000,00 100 000,00 0,00

233 843,0

20

173 524,0

172 186,0 149 198,0

132 694,0

99 494,0

70 758,5

2

3

4

5

6

3

2 0

1

10

10

7

8

Blansko

Brno-město

Brno-venkov

9

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo



V Jihomoravském kraji mohou o dotaci žádat veřejnoprávní subjekty se sídlem v okresech Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Blansko, Vyškov, Znojmo, Hodonín. Nejvíce projektů bylo předloženo v okresech Brno-město, Břeclav a Znojmo. Tento výsledek není příliš překvapující, protože jak Břeclav, tak Znojmo jsou příhraničními okresy a v mnoha obcích probíhá spolupráce s rakouským partnerem na vysoké úrovni. Brno-město je spádovou oblastí s mnoha institucemi s celokrajskou působností, které mají o rozvoj přeshraniční spolupráce zájem.


10

Podle tematického zaměření žádostí jsou nejčastějším tématem kulturní a sportovní akce. Mezi žadateli oblíbeným tématem spolupráce jsou také školní akce a výměny, drobná infrastruktura a cestovní ruch.


11

Graf č. 4: Tematické zaměření žádostí – stav leden 2012

Následující část je věnována podrobným výsledkům dotazníku. Její součástí je také grafické znázornění výsledků dotazníku pomocí grafů.

Tematické zaměření žádostí (dle počtu projektů) 80

72

1.

70 60

TYP ORGANIZACE

Otázka č. 1: Vyplňte prosím typ organizace, za kterou dotazník vyplňujete.

50 41

40

Otázka se vztahovala k typu organizace, za kterou byl dotazník vyplňován. U této otázky byla stanovena možnost výběru pouze jedné odpovědi. Respondent si mohl vybrat z možností:

30 20 10

21 12

18

14 2

6

5

1

4

in

fra

st dro ru b kt ná ur a vi té na m řs ce ati ká st ka ov ní ru ob ch la st do pr av y ku ltu rn ía kc e zá st se up tk ců áv ob án po cí í dn ik a pr t os els tře ké dí ro zv st ojo sp ud v é or ie to vn ía kc šk e ol ní vý akc m e ěn a y té soc m iá at ln i í zá sp ka ch olu ra p n rá ži slo nýc ce vo že h tn k íp ro st ře dí

0

4

11


»» »» »» »»

obec, kraj příspěvková organizace obce nebo kraje NNO ostatní

Z výsledků dotazníku vyplývá, že cca 30 % respondentů vyplnilo dotazník z pozice obce nebo kraje. Největší část respondentů (celkem 32,1 %) vyplnilo dotazník z pozice příspěvkové organizace kraje nebo obce. Do dotazníku se zapojilo také 19 nestátních neziskových organizací (17 %) a 23 dále nespecifikovaných organizací nebo sdružení (20,5 %). Graf č. 5: Typ organizace, za kterou je dotazník vyplňován

POPIS SBĚRU DAT

Typ organizace, za kterou je dotazník vyplňován (v %)

Dotazník k fungování Fondu malých projektů byl adresován úspěšným a neúspěšným žadatelům, vybraným městským částem města Brna, obcím s pověřeným obecním úřadem v Jihomoravském kraji, obecním úřadům, školským zařízením, kulturním a zájmovým organizacím, sportovním organizacím, mikroregionům, občanským sdružením apod.

35

Cílem dotazníku bylo vytvořit podklady pro nastavení systému poskytování podpor v následujícím programovém období. Vyplněním dotazníku získali respondenti šanci ovlivnit konečnou podobu systému na další roky.

20

Dotazník bylo možné vyplnit na adrese: http://online.ecba.cz/dotaznikFMP, a to od 24. 6 do 31. 8. 2011. Dotazník obsahoval 29 otázek, z nichž část byla vyplňována jen některými respondenty. Část otázek byla typu „multiplechoice“, u některých bylo možné dopsat svou vlastní odpověď.

5

30

30,4

32,1

25

20,5 17,0

15 10

0 obec, kraj

příspěvková organizace

Celkový počet oslovených respondentů byl 637. Oslovení respondentů proběhlo na základě průvodního emailu se základními informacemi a odkazem na dotazník. Informace o možnosti vyplnit dotazník byly také zveřejněny na webových stránkách Fondu malých projetků www.rrajm.cz/ fond-malych-projektu. Dotazník k fungování Fondu malých projektů vyplnilo 112 respondentů. Návratnost dotazníku tedy byla 17,5 %. Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

12

NNO

ostatní

Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování


13

2.

3.

MÍSTO PŮSOBENÍ

Otázka č. 2 : Převažující místo působení organizace v Jihomoravském kraji

Otázka č. 3: Podílíte se nebo jste se podíleli (aktivně) na spolupráci s partnery z Rakouska?

Otázka byla zaměřena na převážné místo působení organizace v rámci Jihomoravského kraje. U druhé otázky byla stanovena možnost výběru více odpovědí, a to zejména vzhledem k možnosti působení organizace v rámci celého Jihomoravského kraje. U otázky byly jako možné odpovědi stanoveny: »» »» »» »»

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav

SPOLUPRÁCE S RAKOUSKÝMI PARTNERY

U této otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi. Respondent si mohl vybrat z nabídky odpovědí: »» »» »» »» »» »»

»» Hodonín »» Vyškov »» Znojmo

Z vyhodnocených odpovědí je vidět, že z okresu Blansko odpovědělo na dotazník necelých 10 % z celkového počtu respondentů. Celkem 21,8 % respondentů pochází z okresu Brno-město. Cca 9,8 % respondentů uvedlo jako místo působení Brno-venkov. Z okresu Břeclav zodpovědělo dotazník 15 % z celkového počtu respondentů, z okresu Hodonín 18,8 % respondentů, z okresu Vyškov 7,5 % respondentů a z okresu Znojmo 17,3 % respondentů. Necelých 10 % respondentů uvedlo jako místo působení více než jeden okres. Odpovědi těchto respondentů byly rozčleněny do jednotlivých okresů. Většina projektů je realizována zejména v oblastech, které sousedí s Rakouskem. Tento trend je viditelný také z odpovědí respondentů. Většina z nich pochází z okresů Hodonín, Znojmo a Břeclav. Spádovou oblastí je okres Brno-město, které se na celkovém počtu podílí nejvíce hlasy. Graf č. 6: Počet odpovědí od respondentů z jednotlivých okresů (v %)

ANO NE, chtěli bychom, ale nemáme partnery NE, chtěli bychom, ale nemáme témata NE, chtěli bychom, ale nemáme na podobné aktivity peníze NE, chtěli bychom, ale nemáme na podobné aktivity čas, lidské zdroje NE, nemáme zájem

Při výběru odpovědí NE, chtěli bychom, ale ... vyplnil respondent dále otázky č. 5 a 6 a poté došlo k ukončení dotazníku. Při výběru odpovědi NE, nemáme zájem, došlo automaticky k ukončení a odeslání dotazníku. Na spolupráci s rakouskými partnery se podílelo téměř 50 % respondentů. Problém v podobě chybějících partnerů uvedlo 16,1 % oslovených organizací. Pouze necelá 4 % respondentů uvedla jako problém při realizaci spolupráce nedostatek vhodných témat, problém nedostatku finančních prostředků uvedlo 11,6 % respondentů. Celkem 15,2 % odpovídajících považuje za největší překážku při realizaci přeshraniční spolupráce nedostatek času a lidských zdrojů. Z oslovených organizací jich 6,2 % uvedlo, že nemá zájem o přeshraniční spolupráci. Graf č. 7: Spolupráce s rakouským partnerem (v %)

Podíl respondentů z jednotlivých okresů (v %) 25

rakouským partnerem (v %)

21,8

18,8

20 15 10

Počet organizací, které Spolupráce s rakouským partnerem (v %)spolupracují s

9,8

50,0

17,3

15,0

47,3

40,0

9,8

30,0

7,5

16,1

20,0

5

10,0

0 Blansko

Brno-město Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

15,2

11,6

6,2

3,6

0,0 ANO

NE, nejsou partneři

NE, nejsou témata

NE, nejsou peníze

NE, není čas, liské zdroje

NE, není zájem

Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování


14


15

4.

PROBLÉM S HLEDÁNÍM PARTNERA

Ukázka odpovědí od respondentů: „Ano, máme partnerství, ale uvítali bychom další možnosti nebo organizace, další akce. Pokud má tento trend jít dopředu, je třeba již teď hledat a vybírat.“

Otázka č. 4: Máte nebo měli jste problém s hledáním zahraničního partnera? U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi a možnost dopsání vlastní odpovědi. Možnost výběru z těchto odpovědí: »» Máme dlouhodobé partnerství s rakouskou organizací »» Měli jsme problém, ale podařilo se nám navázat kontakt s rakouskou organizací »» Ano, máme problém s hledáním rakouského partnera. Jak by Vám mohl Sekretariát FMP pomoci?

Graf č. 8: Problémy při hledání rakouského partnera

Problémy při hledání rakouského partnera (v %) 70,0

69,6

50,0 40,0 25,0

20,0 5,4

10,0 0,0 Máme dlouhodobé partnerství

„Zdůvodnit, proč by vůbec rakouský partner měl spolupracovat.“

ARIÉRY ROZVOJE PŘESHRANIČNÍ B SPOLUPRÁCE

Otázka č. 5: Co je podle Vašeho názoru největší bariérou rozvoje přeshraniční spolupráce? Respondent měl možnost vybrat více odpovědí, a to z možností: »» »» »» »» »» »»

Neexistence společných témat Nedostatek vlastních finančních prostředků Jazyková bariéra Neexistence podpůrných struktur (vyhledání partnerů, atd.) Nezájem o aktivity přesahující běžný rámec činností Jiné, prosím uveďte jaké?

Většina dotazovaných zvolila u této otázky více odpovědí. Z hlediska žadatelů je největší bariérou rozvoje nedostatek vlastních finančních prostředků (zvoleno 40,3 % odpovídajícími). Dalším, velmi významným faktorem, který brání rozvoji přeshraniční spolupráce, je jazyková bariéra (zvoleno 29,2 % odpovídajících osob). Neexistenci podpůrných struktur jako bariéru rozvoje uvedlo 12,5 % respondentů a nezájem o aktivity přesahující běžný rámec činnosti 13,1 % respondentů. Jako méně významná bariéra rozvoje byla určena neexistence společných témat (tuto možnost zvolilo 4,9 % odpovídajících).

60,0

30,0

„Doporučit kontakt“

5.

Ze získaných odpovědí vyplývá, že téměř 70 % respondentů má již dlouhodobé partnerství s rakouskou organizací. Problém při hledání spolupracujícího rakouského partnera mělo v minulosti 25 % respondentů. Přetrvávající problémy při hledání partnera uvedlo 5,4 % respondentů. Část respondentů na tuto otázku neodpovídala. I když má většina respondentů již navázáno dlouholeté partnerství, uvítali by možnosti další spolupráce a přípravy nových akcí. Někteří respondenti by naopak rádi získali doporučení na vhodného partnera, se kterým by svou spolupráci mohli začít rozvíjet.

80,0

„Spolupráce byla ukončena.“

„Jsme zapojeni do projektu rakouské organizace – pilotní projekt EXPAKT.AT. CZ, bylo by možné navázat spolupráci s některou organizací poskytující sociální služby, bariéra je spíše jazyková.“

Měli jsme problém, ale Ano, máme problém s hledáním podařilo se nám navázat rakouského partnera kontakt s rakouskou organizací

V popisu dalších bariér rozvoje byly respondenty zmíněny: nezájem rakouského partnera o projektové záměry, administrativní náročnost zpracování žádosti, problémy při předfinancování projektu, nedostatek nabídek a možností realizace přeshraniční spolupráce.



16


17

Graf č. 9: Největší bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce (v %)

Nejzajímavější oblastí spolupráce by pro respondenty byla setkávání a výměnné pobyty. Tato odpověď byla zvolena více než 40 % odpovídajících. Na školení, vzdělávání a odborné výcviky by se rádo zaměřilo 20,9 % respondentů. Propagaci regionu a tvorbu propagačních materiálů jako oblast spolupráce by preferovalo 24,5 % respondentů. Celkem 7,4 % respondentů by se s rakouským partnerem chtělo zabývat značením a vybavením cyklostezek a stezek pro pěší. Dalších 6,7 % respondentů by preferovalo jinou formu spolupráce. Mezi nejčastěji jmenované další možné formy spolupráce patří vydávání dvojjazyčných publikací, pořádání kulturních a sportovních akcí, výměny výstav a opravy kulturních památek.

Největší bariéry rozvoje přeshraniční spolupráce (v %) 45,0

40,3

40,0 35,0

29,2

30,0 25,0

Graf č. 10: Oblasti přeshraniční spolupráce (v %)

20,0 12,5

15,0 10,0 5,0

13,1

Oblasti spolupráce (v %)

4,9

0,0 Neexistence společných témat

Nedostatek vlastních finančních prostředků

Jazyková bariéra

Nezájem o aktivity Neexistence podpůrných struktur přesahující běžný (vyhledání partnerů, rámec činností atd.) Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

„Nezájem rakouského partnera o naše projektové záměry“

projektu a vyúčtováním pohybuje ve výši dvou korun.“

„Administrativní náročnost projektů“

„Neviditelné nebo neexistující nabídky, možnosti“

„Největší problém je pro mnoho potencionálních žadatelů předfinancování projektu, především pro občanská sdružení. Málokdo má dostatek financí nebo si netroufnou vzít půjčku. Když ano, tak se prodraží o úroky a další problém je účtování v Eurech, a to rozdílem kurzu, kdy se kolikrát rozdíl mezi podáním

„Největším problémem je nutnost předfinancování celého projektu, což je zejména pro menší organizace a neziskovky velký problém.“ „Zaneprázdněnost firem sháněním zakázek a odsouvání vzdělávání na vedlejší kolej.“

Otázka č. 6: Na jaké oblasti se ve Vaší spolupráci zaměřujete nebo byste se rádi zaměřili? U otázky byla stanovena možnost výběru více odpovědí a možnost dopsání vlastní odpovědi. Možné odpovědi byly:


7,4

Školení, vzdělávání, odborné výcviky

Propagace regionu, Značení a vybavení produktů, tvorba stezek propagačních materiálů

6,7

Jiné


Ukázka odpovědí respondentů: „Dvojjazyčné publikace, kulturní a sportovní akce“

OBLASTI SPOLUPRÁCE

»» Setkávání a výměnné pobyty »» Školení, vzdělávání, odborné výcviky ap. »» Propagace regionu, produktů, tvorba propagačních materiálů, atd.

24,5

20,9

Setkávání a výměnné pobyty

Ukázka odpovědí od respondentů:

6.

40,5

„Sport“

„Společné téma gender problematiky – projekty z EU fondů“

„Hospodářská spolupráce“

„Opravy kulturních památek“

„Zaměření na rekreační sporty, pro děti, dospělé, včetně seniorů“

„Rekreační sporty pro naše členy i širokou veřejnost“

„Kulturní akce“

„Komparativní posouzení prostředí pro podnikání“

„Bezpečnostní problematika“

„Vzájemná iniciace k rozvoji tvořivosti“

„Výměna výstav, výzkumné cesty“ „Sociální a zdravotní oblast“

„Základní školy-vzájemné kontakty dětí, učitelů. Vesnický život, vinařství.“

„Kultura, kulturní akce“

„Podpora přeshraniční / pohraniční turistiky“

„Poznávání příkladů dobré praxe“

»» Z načení a vybavení stezek (pro pěší, cyklo, atd.) »» Jiné – prosím, uveďte jaké?

18


19

7.

8.

HODNOCENÍ PŘÍNOSU SPOLUPRÁCE

HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE – AKTIVITA I

Otázka č. 7: Jak hodnotíte přínos aktivit realizovaných ve spolupráci s rakouským partnerem?

Otázka č. 8: Svou spolupráci s Vaším nejbližším rakouským partnerem byste označil/-a za:

Tato otázka byla zaměřena na zhodnocení přínosu aktivit pro českou a rakouskou stranu. Respondent měl možnost vybrat jednu z následujících odpovědí:

U otázky bylo možné zvolit jednu odpověď a jednotlivými možnostmi byly:

»» Velmi přínosné pro obě strany »» Přínosné převážně pro českou stranu (přenos zkušeností z Rakouska)

»» Spíše přínosné »» Tyto aktivity pro nás nemají velký přínos

Ze zpracovaných odpovědí vyplývá, že většina oslovených považuje realizované aktivity přínosné pro obě strany. Tuto odpověď zvolilo 60,4 % respondentů. Celkem 18,9 % respondentů má pocit, že aktivity jsou přínosné převážně pro českou stranu. Za „spíše přínosné“ považuje aktivity necelých 21 % respondentů. Naopak žádný z dotazovaných nezvolil odpověď, které odpovídala možnost, že aktivity pro něj nemají velký přínos. Graf č. 11: Zhodnocení přínosu aktivit

»» Dlouhodobě aktivní »» Příležitostnou »» Účelovou (formální) Většina respondentů (celkem 64,1 %) spolupracuje se svým rakouským partnerem dlouhodobě. Příležitostně spolupracuje s partnerem 30,2 % respondentů a za spíše účelovou považuje svou spolupráci 5,7 % respondentů. Graf č. 12: Posouzení spolupráce s partnerem

Posouzení spolupráce s partnerem (v %) 70,0

Zhodnocení přínosu aktivit (v %)

64,1

60,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

60,4

50,0 40,0 18,9

20,7

20,0 0,0

Velmi přínosné pro obě strany

Přínosné převážně pro českou stranu

Spíše přínosné

30,2

30,0

5,7

10,0

Tyto aktivity pro nás nemají velký přínos

0,0 dlouhodobě aktivní



20

příležitostná

účelová Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování


21

9.

10.

HODNOCENÍ SPOLUPRÁCE – AKTIVITA II

VYUŽITÍ FMP

Otázka č. 9: Jak byste charakterizoval/-a přístup partnera ke společné realizaci aktivit?

Otázka č. 10: Využili jste k financování aktivit s rakouským partnerem projekt z FMP?

Otázka byla zaměřena na aktivnost rakouského partnera a jeho zapojování do projektů. Respondent si mohl vybrat jednu z těchto odpovědí:

Respondent měl na výběr tyto odpovědi:

»» Velmi aktivní, sám přichází s nápady a chce se podílet na realizaci také finančně. »» Je aktivní, vychází vstříc našim myšlenkám a ochotně se zapojuje do realizace aktivit. »» Je aktivní pouze na základě našich podnětů, sám s vlastní iniciativou nepřichází, avšak na dohodnutých aktivitách se podílí. »» Spíše neaktivní, do realizace projektů se zapojuje jen málo, např. jen drobná výpomoc s publicitou nebo distribucí, účastní se jednání, ale sám se na organizaci aktivit příliš nepodílí, spíše jen jako účastník. »» Neaktivní, musíme ho do realizace projektů přemlouvat a ne vždy se chce účastnit. Celkem 20,4 % respondentů uvedlo, že jejich partner je velmi aktivní, sám přichází s nápady a chce se podílet také finančně na realizaci projektu. S aktivním partnerem, který se ochotně zapojuje do realizace aktivit, spolupracuje cca 40,7 % respondentů. 29,6 % respondentů uvedlo, že jejich partner je aktivní pouze na základě podnětů z české strany, sám s vlastní iniciativou nepřichází, ale podílí se na dohodnutých aktivitách. Jako spíše neaktivního považují partnera necelé 4 % respondentů. Pouze 5,6 % respondentů uvedlo, že jejich partner je neaktivní, zapojuje se do projektů jen málo nebo musí být ke spolupráci přemlouván. Graf č. 13: Přístup partnera k realizaci aktivit

Přístup partnera k realizaci aktivit (v %) 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

29,6

»» N E, nemáme peníze na zajištění předfinancování »» NE, nemáme čas, lidské zdroje »» NE, realizujeme aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů

Při zadání odpovědi ANO pokračoval odpovídající k následujícím otázkám. Pokud byla u této otázky zadána odpověď „NE, zamítli nám FMP“, „NE, nepodařilo se přesvědčit partnera k realizaci projektu“, „NE, je to pro nás příliš složité“, „NE, nemáme peníze na zajištění předfinancování“, „NE, nemáme čas, lidské zdroje“, „NE, realizujeme aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů“, pak byl po zodpovězení této otázky dotazník ukončen. Pokud byla odpovídajícím vybrána odpověď „NE, zamítli nám projekt“, zodpovídal respondent další otázky kromě otázek č. 11 a 15. Naprostá většina respondentů (celkem 64,7 %) využila k financování aktivit projekt z Fondu malých projektů. 14,7 % respondentů uvedlo, že nezná Fond malých projektů. Projekt byl zamítnut necelým 2 % respondentů. Stejná část respondentů uvedla, že se jim nepodařilo přesvědčit partnera k realizaci projektu. Přílišnou administrativní náročnost jako důvod nerealizace přeshraničních aktivit zmínilo 7,4 % respondentů. Na zajištění předfinancování nemají dostatek finančních prostředků 5,6 % respondentů. Problém nedostatku času a lidských zdrojů uvedlo jen 1,9 % odpovídajících. Stejná část respondentů uvedla, že realizuje aktivity s rakouskými partnery z vlastních zdrojů.

Využití FMP k financování aktivit (v %)

20,4

aktivní

ANO NE, neznáme FMP NE, zamítli nám projekt (žádost) NE, nepodařilo se nám přesvědčit partnera k realizaci projektu »» NE, je to pro nás příliš složité (administrativně náročné)

Graf č. 14: Využití FMP k financování aktivit

40,7

velmi aktivní

»» »» »» »»

aktivní na základě podnětů

3,7

5,6

spíše neaktivní

neaktivní

70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

64,7

14,7 1,9 O


AN

ez

,n

NE

MP

eF

m ná

NE

, za

tli mí

m kt ná roje p , NE

7,4

1,9

p

ne

ní ra če ne ěd part

v řes

NE

,j

o et

5,6 é

žit

slo

íze

en

p ou

ejs

,n

NE

1,9

N

as

íč

en

n E,

1,9 e je ám dro , m ní z E t N las v

Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

22


23

11.

12.

SPLNĚNÍ OČEKÁVÁNÍ

NEZÍSKÁNÍ DOTACE

Otázka č. 11: Splnil realizovaný projekt očekávání, se kterými jste do něj vstupovali?

Otázka č. 12: Co byste udělali v případě, že byste požadovanou dotaci nezískali?

U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi a možnost dopsání vlastní odpovědi. Jednotlivé odpovědi, ze kterých si odpovídající mohl vybrat, byly:

U otázky byla stanovena možnost výběru jedné z odpovědí:

»» »» »» »» »»

ANO, projekt splnil veškerá naše očekávání ANO, projekt splnil většinu našich očekávání ANO, projekt ale splnil pouze některá naše očekávání NE, projekt nesplnil žádná naše očekávání – případně specifikujte: ………………………….. Nedokážu hodnotit/posoudit (viz graf č. 11), zatím jsme ve fázi realizace projektu

Z celkového počtu odpovědí uvedlo téměř 60 % respondentů, že projekt splnil všechna jejich očekávání. U 31,5 % respondentů splnil projekt většinu jejich očekávání. Pouze část očekávání z realizace projektu byla naplněna u necelých 6 % respondentů. Stejná část respondentů je prozatím ve fázi realizace, a proto nedokázali naplnění očekávání zhodnotit. Nikdo z respondentů neuvedl, že by projekt nesplnil žádná z jejich očekávání. Graf č. 15: Splnění očekávání, se kterými do něj bylo vstupováno

Splnění očekávání, se kterými do něj bylo vstupováno (v %) 60,0

57,1

»» A ktivity bychom pravděpodobně s rakouským partnerem realizovali ve stejném rozsahu »» Aktivity bychom pravděpodobně s rakouským partnerem realizovali v mírně omezeném rozsahu. »» Aktivity bychom pravděpodobně realizovali s rakouským partnerem jen ve výrazně omezeném rozsahu.

»» A ktivity bychom pravděpodobně vůbec nerealizovali, ale spolupráce s partnerem by trvala. »» Žádná spolupráce s rakouským partnerem by pravděpodobně nevznikla. »» Zažádali bychom o dotaci z jiných zdrojů.

Ze získaných výsledků je patrné, že bez dotace by byly plánované projekty realizovány jen velmi těžce. Ve stejném rozsahu by bez dotace bylo realizováno jen 2,8 % projektů. V mírně omezeném rozsahu by svůj projekt realizovalo 16,7 % respondentů. Ve výrazně omezeném rozsahu by bez získané dotace realizovalo projekt 27,8 % respondentů. Největší část respondentů (36 %) by bez finanční pomoci své aktivity vůbec nerealizovala. Celkem 11,1 % respondentů uvedlo, že by v takovém případě žádná spolupráce s partnerem zřejmě nevznikla. Pouze necelých 6 % respondentů by se v případě neúspěchu při získání dotace z FMP pokoušelo získat dotaci z jiných zdrojů. Graf č. 16: Realizace projektu při neobdržení dotace z FMP (v %)

50,0 40,0

Realizace projektu při neobdržení dotace z FMP (v %)

31,5

30,0 20,0 5,7

10,0 0,0

0,0

5,7

ANO, splnění všech ANO, splnění většiny ANO, splnění NE, splnění žádných Nedokážu posoudit očekávání očekávání některých očekávání očekávání


40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

36,0 27,8 16,7

11,1

2,8 Aktivity ve Aktivity v mírně stejném rozsahu omezeném rozsahu

Aktivity ve výrazně omezeném rozsahu

5,6

Spolupráce by Žádost o dotaci Aktivity by nevznikla z jiných zdrojů zřejmě nebyly realizovány



24


25

PROBLÉMY PŘI REALIZACI

Graf č. 17: Identifikace problémů při realizaci na české straně (v %)

Největší problémy při realizaci na české straně (v %)

Otázka č. 13: S jakými největšími problémy jste se setkal/-a při realizaci projektu na české straně?

45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

Respondent měl u této otázky možnost vybrat více odpovědí a napsat také svou vlastní odpověď. Odpovídající si mohl vybrat z těchto možností:

Nedostatečnou informovanost o možnostech čerpání jako největší problém při realizaci projektu uvedlo 3,2 % respondentů. Celkem 7,9 % respondentů považuje za největší problém sestavení projektu. Pro cca 3 % respondentů bylo největším problémem vyplnění žádosti o dotaci. Problém zdlouhavého schvalování žádosti uvedlo 7,9 % respondentů a problém nedostatku informací o pravidlech přidělování dotace uvedlo jen 1,6 % respondentů. Stejná část respondentů uvedla jako největší problém „komunikace se sekretariátem FMP“. Problémy ve fázi realizace mělo 3,2 % respondentů. Necelých 10 % respondentů se setkalo s problémy při dodržování pravidel publicity. Vyplňování průběžné nebo závěrečné zprávy za největší problém při realizaci aktivit považuje 6,3 % respondentů. Celkem 12,7 % respondentů řadí do největších problémů vyplnění žádosti a sestavení závěrečného vyúčtování. Největší problém dle počtu odpovědí (42,9 %) je podle respondentů termín proplácení dotace. Dalším velkým problémem, který byl zmíněn v odpovědích respondentů, je velice složitý a byrokratický způsob předkládání žádosti, závěrečného vyúčtování a vyplňování zpráv.


3,2

7,9

3,2

12,7

9,5

7,9 1,6

3,2

1,6

6,3

ož m

Realizace Pravidla publicity Fondu malých projektů Komunikace se Sekretariátem FMP Vyplňování průběžné/závěrečné zprávy Vyplnění žádosti o platbu a sestavení závěrečného vyúčtování »» Termín proplácení dotace »» Jiné

no

»» »» »» »» »»

o

»» N edostatečná informovanost o možnostech čerpání »» Sestavení projektu »» Vyplnění žádosti o dotaci »» Příliš zdlouhavé schvalování žádosti (projektů) »» Nedostatek informací o pravidlech přidělování dotace nutných pro bezproblémovou realizaci a vyúčtování projektu

42,9

st Ned ec o Se h če st. in st av rpá fo ní en íp ro Vy je pl kt ně u ní o žád do os sc P hv ří ta ti al liš ov zd ci á Ne ní ž louh ád av do o é s př t. in sti id fo ěl o Pr . av dot pra .p a v ub ce . lic ity FM P Re Se K kr om aliza et u ce ar n iá ik t a Vy em ce pl ňo FM se P v zá ání v. pr Vy zp ůb rá . pl ně vy / ní o žád pl o pr at sti op bu lá ce ní Te do rm ta ín ce

13.

26


Ukázka odpovědí respondentů: „Dlouhý termín proplacení dotace znamená u půjčky vyšší úroky“ „Nebylo vážných problémů“ „Ještě nelze hodnotit“ „ Zbytečná buzerace při vyúčtování, někdy nestačily kopie dokumentů, byly vyžadovány originály, pracovní cesty / vyžadovány zprávy z cest/“ „ Velice složitý, byrokratický způsob předkládání žádosti, závěrečného vyúčtování, vyplňování zpráv – tato papírová práce odrazuje od samotné realizace projektů. Dle našeho názoru by mělo jít o maximální zjednodušení žádostí, vyúčtování, vždyť se nejedná svou výší o „ohromující“ dotace.“


27

14.

15.

PROBLÉMY S PARTNEREM

Otázka č. 14: S jakými největšími problémy jste se setkal/-a na rakouské straně?

Otázka č. 15: Administrativní a manažerskou náročnost realizace projektu s ohledem na dosažené přínosy hodnotíte jako:

Stejně jako u předchozí otázky mohla být i zde zvolena kombinace více odpovědí. Na výběr bylo těchto 6 možností: »» Získání partnera pro projekt »» Jazyková bariéra »» Různost legislativy

ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST

»» Problémy při realizaci »» Finanční otázky »» Jiné

Byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi z těchto možností: »» »» »» »»

Velmi snadnou Zcela přiměřenou dosaženým přínosům Víceméně přiměřenou dosaženým přínosům Nepřiměřenou dosaženým přínosům

Celkem 23,8 % respondentů považovalo za největší problém získání vhodného partnera pro projekt. Významným problémem je také jazyková bariéra, kterou uvedlo jako problém stejná část respondentů. Různost legislativy jako největší problém při realizaci uvedlo 14,3 % respondentů. Samotnou fázi realizace uvedlo jako problematickou 9,5 % odpovídajících. Při financování projektu se na rakouské straně setkalo s problémy 14,3 % respondentů. Někteří respondenti naopak uvedli, že se při realizaci nesetkali s žádnými většími problémy a setkali se spíše s porozuměním.

Jako velmi snadnou považovala administrativní a manažerskou náročnost pouze 2,8 % respondentů. Dalších 41,7 % respondentů považovalo administrativní náročnost realizace projektu za zcela přiměřenou dosaženým přínosům. Víceméně přiměřenou náročnost uvedlo 47,2 % respondentů. Spíše náročnou a nepřiměřenou dosaženým výsledkům administraci uvedlo 8,3 % respondentů.

Graf č. 18: Identifikace problémů při realizaci na rakouské straně (v %)

Graf č. 19: Administrativní náročnost realizace projektu (v %)

Problémy při realizaci na rakouské straně (v %)

Administrativní náročnost realizace projektu (v %)

25,0

23,8

23,8

50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

20,0 14,3

15,0

14,3

14,3

9,5

10,0 5,0

41,7

získání partnera pro projekt

jazyková bariéra

různost legislativy

problémy při realizaci

finanční otázky

jiné

8,3

2,8 velmi snadná

0,0

47,2

zcela přiměřená dosaženým výsledkům

víceméně přiměřená dosaženým výsledkům

nepřiměřená dosaženým výsledkům

Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování

Ukázka odpovědí respondentů: „Setkali jsme se pouze s drobnými problémy, pramenící z kulturních odlišností obou národů, na žádné velké problémy jsme v průběhu realizace projektu zatím nenarazili.“ „Nechtějí se finančně spolupodílet, mají omezené finanční možnosti.“ „Skvělá spolupráce“ „Žádné, zvolili jsme dobrého partnera“ „Závažné problémy nebyly, vždy jsem se setkal s velkým vzájemným porozuměním.“ Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

28


29

16.

SPOKOJENOST S FUNGOVÁNÍM SEKRETARIÁTU FMP

Na stupnici 1-5 udělilo známku 1 celkem 67,7 % respondentů. O stupeň nižší hodnocení zvolilo 19,3 % respondentů. Známku 3 by seminářům udělilo 9,7 % respondentů. V tomto případě nejhorší známku „čtyři“ udělilo pouze 3,3 % respondentů. Další respondenti tuto aktivitu nedokázali posoudit.

Otázka č. 16: Jak jste spokojeni s fungováním Sekretariátu Fondu malých projektů (FMP)?

Komunikace ve fázi realizace – např. konzultace o výběrových řízeních, o publicitě atd.

U této otázky měl respondent ohodnotit činnosti, které zajišťuje sekretariát FMP. U každého bodu byla stupnice, podle které měl respondent činnosti ohodnotit jako ve škole (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Jednotlivé činnosti, které byly hodnoceny: »» »» »» »» »»

Srozumitelnost směrnice pro žadatele Konzultace o projektech Semináře Komunikace ve fázi realizace Komunikace ve fázi zpracování průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu

Komunikace ve fázi zpracování průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu Za komunikaci ve fázi zpracování průběžné zprávy by 73,5 % respondentů udělilo známku 1. Celkem 14,7 % respondentů by udělilo známku 2, dalších 8,8 % by udělilo průměrné hodnocení (známku 3). I u této otázky by pouze 3 % respondentů udělilo známku 5.

Tab. č. 1: Hodnocení jednotlivých činností poskytovaných Sekretariátem FMP aktivita

výsledná známka

Srozumitelnost směrnice pro žadatele

1,72

Konzultace o projektech

1,33

Semináře

1,48

Komunikace ve fázi realizace

1,39

Komunikace ve fázi zprac. průběžné/závěrečné zprávy a žádosti o platbu

1,44

průměr za všechny aktivity

1,47

Také další činnost, konzultace ve fázi realizace, je z pohledu respondentů velmi kladně hodnocena. Známku 1 v dotazníku zvolilo 80,6 % respondentů, známku 2 zvolilo 6,5 % respondentů. Průměrné hodnocení udělilo 9,7 % respondentů. 3,2 % respondentů by tuto aktivitu ohodnotil známkou 5.


Srozumitelnost směrnice pro žadatele Většina respondentů je se současnou podobou směrnice spokojena. Celkem 47,2 % respondentů by její srozumitelnost ohodnotila známkou 1. Známkou 2 by srozumitelnost směrnice ohodnotilo 36 % respondentů. Za průměrnou (tedy známka 3) by směrnici z hlediska srozumitelnosti označilo 13,8 % respondentů. Známku 4 by udělila 3 % respondentů. Průměrnou známkou je 1,72. Konzultace o projektech Dle výsledků dotazníku je většina respondentů s konzultacemi o projektech spokojena. Známku 1 by udělilo 80 % respondentů, známku 2 by udělilo 10 % respondentů. Stejná část respondentů by udělila známku 3. Semináře Hodnocení pořádaných seminářů bylo účastníky dotazníku hodnoceno také z velké části kladně. Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

30


31

17.

18.

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST SEKRETARIÁTU

NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ SEKRETARIÁTU

Otázka č. 17: Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj? (v %)

Otázka č. 18: Jaké máte návrhy na zlepšení spolupráce se Sekretariát FMP?

Otázka byla zaměřena na spokojenost respondentů se zaměřením na Jihomoravský kraj. Takřka všichni respondenti (97,3 %) souhlasí s tím, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj.

Na tuto otázku mohli respondenti napsat vlastní odpověď a vyjádřit tím svůj názor.

Graf č. 20: Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj?

Vyhovuje Vám, že se Sekretariát stará pouze o Jihomoravský kraj? (v %)

Účastnící dotazníku nejčastěji navrhovali zjednodušení vyúčtování projektu, zjednodušení administrativy, zasílání vybraných dotačních titulů přímo možným žadatelům, větší prezentace úspěšných projektů, uvádění konkrétních problémů při realizaci nebo širší teritoriální záběr dotačních programů. Na druhé straně ale velký počet respondentů vyjádřilo spokojenost se současnou podobou Fondu malých projektů, s profesionalitou a vstřícností pracovníků.

120,0 100,0

97,3

Ukázka odpovědí respondentů: „Nemám další návrhy, spolupráce je výborná.“

80,0

„Žádné“

60,0

„Nemám“

40,0

„Dle mojí zkušenosti jsem zcela spokojen s přístupen osob jak na příjmu projektů, tak i u závěrečného vyúčtování. Vždy poradily nebo pomohly. Jen tak dál.“

„Zjednodušení vyúčtování projektu, větší pružnost při změnách v projektu.“

20,0 0,0

„Žádné“

2,7 ANO

„Nemám žádný návrh“

NE Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování

„Jasné stanovení pravidel pro účetní podklady, např. prezenční listiny akcí jsme museli zpětně doplňovat o bydliště účastníků, jednotlivé doklady v účetnictví bylo nutno zapsat do jedné položky závěrečného vyúčtování, i když se jednalo o položky z různých kapitol, pokud byl výdajový doklad na celkovou částku (např. jízdenky a ubytování). Tomu se dalo předejít, kdyby to bylo jasně formulováno ve směrnicích.“ „Fungování sekretariátu je na vysoké odborné úrovni a není potřeba nic měnit.“ „Je to zatím skvělé!“ „Spolupráce byla bezproblémová.“ „Ještě nelze hodnotit“ „Zasílání vybraných dotačních titulů přímo na ZŠ – informace“ „Spolupráce se Sekretariátem FMP je příkladná, jsem s ní velice spokojen. Vstřícnost pracovníků a jejich profesionální přístup k žadatelům je příkladná.“ „Brno je příliš daleko pro osobní konzultace a objasňování vyskytnuvších se problémů. Není to operativní, vše řešíme pouze internetem. Více prezentovat projekty, které uspěly, uvádět konkrétní problémy při realizaci, aby se jich ostatní mohli vyvarovat. Neměnit neustále požadavky a směrnice.“ „Zjednodušení administrativy při realizaci projektu.“ „Nemáme“ „1. Širší teritoriální záběr – náš problém – destinace PODYJÍ – viz www.touristregionpodyji.cz 2. dlouhá časová proluka mezi realizací a proplacením projektu 3. formulace destinační politiky – co bude podporováno.“


32


33

19.

PREFERENCE AKTIVIT

Otázka č. 19: Uveďte Vaše preference podporovaných aktivit. Respondent měl u jednotlivých podotázek ohodnotit preference známkou 1-5. Malé neinvestiční projekty typu „people to people“ Známku 1 (tedy nejvyšší preference) by udělilo 66,7 % respondentů, známku 2 by udělilo 21,2 % respondentů a známku 3 by udělilo 12,1 % respondentů.

Ze strany žadatelů je také významným tématem školní výměna žáků a pedagogů, kterou by preferovalo 9,8 % odpovídajících osob. Podobným tématem je i jazykové vzdělávání. Tuto možnost si vybralo 13,9 % respondentů. Výměnu zkušeností zástupců samosprávy považuje za vhodnou oblast spolupráce 6,9 % odpovídajících. 3,5 % respondentů by se rádo věnovalo tématu dopravní obslužnosti veřejnou dopravou, 2,9 % respondentů by preferovalo bezpečnostní témata. Drobné technické infrastruktuře jako oblasti spolupráce by se chtělo věnovat 3,5 % respondentů. Na oblast životního prostředí by se rádo zaměřilo 6,4 % respondentů, na oblast cestovního ruchu 12,7 % respondentů a spolupráci záchranných složek 5,8 % respondentů. Podporovat podnikatelské prostředí by chtělo 6,9 % respondentů a sociální problematice by se chtěla věnovat 4 % respondentů. Rozvojovým studiím a strategiím jako tématu spolupráce by se rádo věnovalo 0,6 % respondentů. Jako další možná oblast spolupráce bylo zmíněno vzdělávání dospělých.

Obr. č. 1: Graf č. 21: Témata přeshraniční spolupráce v příštím období (v %)

Témata přeshraniční spolupráce v příštím období (v %)

nechceme vůbec

Malé investiční projekty Celkem 64,7 % respondentů ohodnotilo tuto aktivitu známkou 1, 20,6 % respondentů označilo známku 2, známku 3 by udělilo 8,8 % respondentů, 5,9 % respondentů by ohodnotilo známkou 4. Obr. č. 2:

nechceme vůbec

20.

13,9 9,2

12,7

9,8 6,9

6,4 3,5

2,9

3,5

5,8

6,9 4,0 0,6

ým ní v šk

ol

Z těchto odpovědí vyplývá, že mezi respondenty nepřevažuje preference jednoho či druhého typu podporovaných aktivit. Jak investiční, tak neinvestiční projekty jsou mezi respondenty častým tématem realizovaných aktivit.

ku

ltu

chceme velmi

5

13,9

rn ía

1 1,55

16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0

kc ěn rto e yž v n ák í ak ů ap ce se do ja tk e z pr da áv y ko av án go vé ní íz gů ob ás vz tu dě slu p l žn áv ců os án sa tv í m eř o sp ej no rá vy u be dr do ob zp pr p ná eč ra oj no vo te ek st ch u ty ní ni vo té ck bl m ái as at nf ti a ra živ s tru pr ot oj ku ní ek ho ra sp ty ol pr c up os es po tře rá to dp ce vn dí or z í h ác ap o hr r od uc an so ni hu ný ciá ka c te ln h lsk slo íp ro éh že bl o k em pr os ro at zv t ika ře oj dí at ov rh é st pr ud ác ie e ,s tra te gi e

chceme velmi

5

TÉMATA PRO PŘÍŠTÍ OBDOBÍ

sp o

1 1,45


Otázka č. 20: Jakým tématům by měla být v příštím období v přeshraniční spolupráci (nebo ve FMP) věnována největší pozornost?

Ukázka odpovědí respondentů:

Respondent si mohl vybrat více odpovědí, témata pokrývají jak současně podporované oblasti, tak i potencionální možnosti pro rozšíření podpory.

„Vzdělávání dospělých včetně stáží“ „Legislativa – pracovní trhy v Rakousku“

„Výuka německého jazyka. Zvýšit propagaci na školách, zejména v příhraniční oblasti. „Koho za souseda máš, toho jazyk musíš znát“.“

Zhruba 14 % odpovídajících osob by se rádo v přeshraniční spolupráci věnovalo kulturním akcím. Sportovní akce jako jedno z hlavních témat přeshraniční spolupráce si vybralo 9,2 % respondentů. Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

34


35

21.

22.

ZPŮSOB VYHLAŠOVANÍ VÝZEV

VÝŠE DOTACE

Otázka č. 21: Vyhovuje Vám současný způsob vyhlašování výzev (průběžně, 2 kola ročně)?

Otázka č. 22: Považujete současnou výši dotace z Fondu malých projektů (2 000 – 20 000 EUR) za odpovídající?

Respondent si mohl vybrat jednu z těchto dvou odpovědí:

Odpovídající si mohl vybrat jednu odpověď z těchto možností:

»» ANO »» NE (mohlo by se hodnotit častěji)

»» ANO »» NE, uvítali bychom zvýšení horní hranice »» NE, uvítali bychom snížení dolní hranice

Naprostá většina respondentů (82 % respondentů) souhlasí se současným způsobem vyhlašování výzev průběžně. Pouze 18 % z celkového počtu respondentů by uvítalo vyhlašování více výzev. Graf č. 22: Vyhovuje Vám současný systém vyhlašování výzev?

Graf č. 23: Považujete současnou výši dotace z FMP za odpovídající?

Vyhovuje Vám současný systém vyhlašování výzev? (v %) 100

Většina odpovídajících osob (celkem 73,7 %) považuje současnou výši dotace z FMP za odpovídající. Pro zvýšení horní hranice současné výše dotace hlasovalo 23,7 % respondentů. Jen 2,6 % respondentů by se nebránilo snížení dolní hranice výše dotace.

Současná výše dotace z FMP je odpovídající? (v %)

82,1

80 60 40 17,9

20 0 ANO

NE (mohlo by se hodnotit častěji)


80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

73,7

23,7 2,6 ANO

NE, zvýšení horní hranice

NE, snížení dolní hranice



36


37

23.

24.

PŘEDFINANCOVÁNÍ PROJEKTU

Otázka č. 23: Uvítali byste možnost předfinancování projektu?

PODPOROVANÉ ÚZEMÍ

Otázka č. 24: Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko (tj. mít možnost bilaterálních i trilaterálních projektů)?

U otázky byla stanovena možnost výběru jedné odpovědi. Jednotlivé možnosti u otázky byly: Respondent si mohl vybrat z odpovědí: »» ANO, formou zálohových plateb »» ANO, formou zvýhodněné půjčky »» NE, není třeba

»» ANO »» NE

Možnost získání zálohových plateb při realizaci svého projektu by uvítalo cca 95 % respondentů. Formu zvýhodněné půjčky jako možnost předfinancování projektu neuvedl žádný z dotazovaných. Cca 5 % respondentů uvedlo, že není třeba zavádět předfinancování projektu.

Celkem 92,1 % respondentů, kteří na tuto otázku odpovídali, uvedlo, že by uvítalo možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko. Pouze 7,9 % dotázaných s rozšířením podporovaného území nesouhlasí.

Graf č. 24: Uvítali byste možnost předfinancování projektu?

Graf č. 25: Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko? (v %)

Možnost předfinancování projektu (v %)

Uvítali byste možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko? (v %)

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

94,7

100

92,1

80 60 40 20

ANO, formou zálohových plateb

0

5,3

0,0

7,9 ANO

ANO, formou zvýhodněné půjčky

NE

NE, není třeba Zdroj: Dotazníkové šetření, vlastní zpracování



38


39

25.

26.

ŽÁDOSTI PO ROCE 2013

INSTITUCIONÁLNÍ PODPORA

Otázka č. 25: V případě, že bude Fond malých projektů po roce 2013 pokračovat, budete žádat o dotaci?

Otázka č. 26: V čem by Vám mohly být více nápomocné instituce a jiné struktury zabývající se podporou přeshraniční spolupráce?

Odpovídající měl možnost vybrat si jednu z následujících odpovědí:

Tato otázka byla otevřená a odpovídající na ni mohl odpovědět svými slovy. Ze strany odpovídajících bylo navrhováno snížení administrativy, zavedení předfinancování, zálohových plateb, urychlení převodu finančních prostředků po schválení Závěrečné platby.

»» »» »» »»

Určitě ANO Uvažujeme o tom Spíše NE Určitě NE


Celkem 50 % respondentů by po roce 2013 určitě podalo žádost o dotaci z Fondu malých projektů. Dalších 47,5 % respondentů by podání žádosti v dalším programovacím období zvažovalo. Jen 2,5 % respondentů uvedlo, že by po roce 2013 další žádost o dotaci spíše nepodávalo. Graf č. 26: Uvažujete o podání žádosti o dotaci i po roce 2013? (v %)

„Zjednodušení administrativy“ „Nic mě nenapadá“ „MMR i CRR – flexibilnější, rychlejší v refundaci dotace“ „Stanovení neměnných pravidel pro vyúčtování projektu.“ „Finance – předfinancování, zálohové platby“ „O žádných jiných strukturách přeshraniční spolupráce s Rakouskem nevím“

Uvažujete o podání žádosti o dotaci i po roce 2013? (v %) 60 50

„Stačí v současném rozsahu“

50

„Bylo by velice prospěšné urychlit převod finančních prostředků na žadatele po schválení závěrečné zprávy.“ „Po zkušenostech, které máme s žádostmi a vyúčtováním, ztrácíme zájem žádat o dotace na realizaci projektů.“ „Jsou v přijatelné úrovni.“ „Pomoc a vstřícnost je dobrá.“ „Snížit papírovou práci.“ „Pro Podyjí rozhodně NUTS 2 Jihovýchod“ „Dbát na rozumnou míru administrativy“

47,5

27.

40 30

ZMĚNY SOUČASNÉHO MECHANISMU FMP

Otázka č. 27: Co byste ze současného mechanismu Fondu malých projektů změnil/-a?

20 10

2,5

0 Určitě ANO

Uvažujeme o tom

Spíše NE

Na tuto otázku bylo možné odpovídat vlastními slovy a každý tedy mohl vyjádřit vlastní názor.

0 Určitě NE


Nejčastěji by respondenti provedli změny u harmonogramu proplácení podpory, zálohového proplácení podpory, schvalovacího procesu (jeho urychlení). Dále by respondenti rádi provedli změny u povinné publicity, zrušili průběžné hodnocení projektu, pokud je začátek a konec realizace v tomtéž roce, rádi by také prodloužili realizaci na dva roky, pokud by byla umožněna vyšší horní hranice podpory. Velkým nedostatkem je pro žadatele nutnost předfinancovat celý projekt. Dalším, často zmiňovaným problémem pro žadatele je vysoká administrativa.

Ukázka odpovědí respondentů: „Včasnější proplácení podpory, zálohové vyplácení podpory, zamezit změnám programových dokumentů a formulářů v průběhu programovacího období.“ „Nic mě nenapadá.“ „Zdlouhavost mechanizmu proplácení dotace“ Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

40


„Urychlení schvalovacích procesů včetně plateb“ „Množství kapitol při zúčtování.“ „Provedl bych změny v povinné publicitě, dříve provést proplacení projektů. Výzvy 3 – 4 do roka. Zrušil průběžné hodnocení, pokud je zahájení a ukončení projektu

41

v témže roce. Prodloužil realizaci na dva roky, pokud by byla vyšší horní hranice podpory.“ „Nutnost předfinancovat projekt v plné výši – to je zásadní omezení pro projekt.“

29.

„Strukturu“ „Vyplacení dotace po odevzdání závěrečného vyúčtování do max. 4 měsíců.“

„Složitost závěrečného vyúčtování“

„Administrativní průběh, příliš mnoho psaní a „okecávání“ základních detailů.“

„Nic.“

„Nevíme“

„Je to výborné!!!!“

„1. zjednodušit náročnost administrativy 2. aktivní účast fondu při realizaci 3. v CR využívat více rakouských zkušeností 4. způsob financování – zálohové platby apod. 5. zkrátit lhůtu mezi vyúčtováním a výplatou“

„Kratší dobu termínů proplácení projektů“ „Systém proplácení financí.“ „Zatím nevím“ „Po schválení projektu monitorovacím výborem, získat zálohu v min. výši 50% schválené dotace. Byla by to výrazná pomoc žadatelům z řad neziskových organizací.“

28.

SOUHRNNÉ PŘIPOMÍNKY RESPONDENTŮ

Na závěr měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor na FMP, co se jim líbí a jaké vidí nedostatky.

„Likvidační lhůta čekání na proplacení dotace“

Objevily se zde jak kladné názory, které zdůrazňovaly velmi vysokou úroveň organizace Fondu malých projektů a pozitivní dopad existence tohoto dotačního titulu na rozvoj společnosti. Na druhou stranu zde bylo také zmíněno, že je zde požadována vysoká administrativa, která ale neodpovídá výši dotace. Jeden z respondentů také uvedl, že dříve byly jednotlivými pracovníky poskytovány různé informace a ne všechny formuláře byly pro žadatele srozumitelné. Ale v průběhu času byly tyto nedostatky eliminovány. Tento posun je možné přičíst postupnému vývoji celého Fondu malých projektů.


ZACHOVÁNÍ SOUČASNÉHO MECHANISMU FMP

Otázka č. 28: Co byste ze současného mechanismu Fondu malých projektů zachoval/-a? Cílem další otázky bylo naopak zjistit, co by žadatele v mechanismu Fondu malých projektů rádi zachovali. Respondenti měli možnost vyjádřit svůj vlastní názor. Z odpovědí respondentů vyplývá, že by rádi zachovali současný systém výzev, doplňující školení a konzultace, současnou výši dotací a širokou možnost výběru tematických okruhů.

„Vše ostatní“

„Široké spektrum námětů na projekty.“

„Všechno“

„Zatím nevím“

„Systém výzev, školení a konzultace, zaměření projektů“

„Systém podávání žádostí.“

„Současné výše dotací a širokou možnost výběru tematických okruhů“

„Poradenství“

„Vyhovuje“

„Stávající systém řízení“

„Vše kromě mechanismu zpětného financování“

„Koncepce tohoto dotačního titulu víceméně v pořádku!“

„Všechno“

„RRA JM se zjevně postupně etabluje a vyvíjí, takže někdy rozdílné informace jednotlivých pracovníků se snad sjednotí. Stejně tak jednotlivé finanční formuláře byly v počátcích zcela nepřehledné a dokonce protichůdné. Oproti např. NAEP neuměli pracovníci RRAJM poradit, jak zformulovat zamýšlenou aktivitu, aby byla podpory schopná (např. v první fázi, kdy nám šlo o jazykové vzdělávání a vzájemné poznání regionu, tvrdili, že to vůbec v FMP nepřipadá v úvahu apod.)“ „Bez připomínek.“ „Organizace Fondu malých projektů je na velmi vysoké odborné úrovni.“


„Současný mechanismus Fondu nám vyhovuje až na dlouhé proplácení projektů. To nám znemožňuje častěji podávat projektové žádosti.“

„FMP je jeden z nejoblíbenějších mechanizmů přeshraniční spolupráce, máte mnohaletou tradici, FMP je prostředkem sbližování lidí a institucí v příhraničí, pomáhá jazykové komunikaci, zdroj inspirace pro lidi z obou stran hranice, dává dětem a mládeži možnost stýkat se s jinou jazykovou i kulturní sférou, bourá zažité stereotypy o historii, životním prostředí, přispívá k zlepšení cestovního ruchu, společné projekty jsou investicí do budoucna, atd.“

„Za tak málo finančních prostředků, tak složitá administrativa.“ „Nemám připomínky a přeji pěkné prázdniny.“

„Více budeme vědět po realizaci projektu“

„Rychlejší proplácení finanční podpory.“

„Žádné připomínky“

„Nemám připomínky“

DISKUSNÍ SKUPINY – BŘECLAV, ZNOJMO, BRNO

„Spolupráce s RRAJM“

S výsledky dotazníku měli respondenti možnost se seznámit během diskusních skupin. Cílem těchto diskusních skupin nebylo jenom seznámit respondenty se získanými výsledky, ale také navázat diskusí na problémová témata – předfinancování projektu, doba proplácení dotací. Celkem se uskutečnily 3 diskusní skupiny, a to ve Znojmě, Břeclavi a Brně, tedy ve městech, z jejichž okresů je evidován nejvyšší počet projektových žádostí.

„Princip považuji za správný, ale rozšířil bych ho na NUTS 2 Jihovýchod“ „Semináře pro žadatele“

První tematický blok a následná diskuse byly věnovány přeshraniční spolupráci (hledání přeshraničního partnera, přínos pro partnery). Z následné diskuse vyplynulo, že jednoznačně má smysl spolupracovat s rakouskými partnery, spolupráce je přínosná pro obě strany. Zazněl zde také názor, že spolupráce je založena hlavně na osobních vztazích. Někdy si čeští partneři sami nastavují Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko

42


43

bariéry tím, že se jim podaří navázat kontakt s rakouskou stranou, ale tento kontakt není udržován nebo si nakonec realizaci společných aktivit rozmyslí, i když rakouští partneři se spoluprací již počítají. Větší zájem je o realizaci neinvestičních akcí, kde je možné prokázat přeshraniční spolupráci a dopad. Účastníci diskusní skupiny také uvedli, že rakouští partneři často nemají dostatek personálních kapacit k organizování společných akcí, proto je pro ně přínosné, pokud je akce organizována českým partnerem. Další problematickou oblastí se pro realizátora projektu může stát nutná inovativnost projektu. Pro žadatele není problémem prokázat inovativnost projektu u první společné akce, tento problém nastává až při realizaci dalších projektů se stejným partnerem. Inovativnost totiž nelze u určitých typů projekt zaručit. Takovým typem projektu jsou například kulturní nebo sportovní aktivity, protože podstata projektů zůstává stejná. Posledním problémem, který byl zmíněn u tohoto tematického bloku, byla udržitelnost projektu. Realizátor projektu se zavazuje k realizaci projektu také v následujících letech. Ze strany žadatele je problémem, že finanční prostředky slouží k úhradě výdajů za projekt v prvním roce, ale v období udržitelnosti, kdy jsou pořádány obdobné projekty, si všechny náklady musí hradit sám žadatel. Tématem druhého tematického bloku bylo fungování FMP. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že Sekretariát FMP pracuje na velmi vysoké úrovni. Tento program je přínosem zejména pro malé organizace, které nemají k dispozici velký administrativní aparát. Problémem u FMP je zejména termín proplácení dotace a s ním následně spojené kurzové ztráty. Ze strany žadatelů by nejvhodnějším řešením bylo zavedení zálohových plateb a zkrácení termínu proplacení dotace. Pro některé žadatele je termín proplácení dotace v podstatě likvidační. I když je žadatel obeznámen s tím, že proplácení dotace probíhá zpětně, roční čekání na finanční prostředky je pro ně někdy neúnosné. Jedním z návrhů bylo stanovení kritérií kredibility, na základě jejichž splnění by žadateli mohla být poskytnuta zálohová platba. Část žadatelů má také problém při získávání financí na předfinancování projektu. Tento problém nastává v případě, kdy žadatel nemá dostatek vlastních finančních prostředků a je nucen si vzít např. úvěr. Jako možné řešení bylo navrženo, aby Sekretariát FMP spolupracoval s bankou a bylo by možné se za žadatele zaručit. Dále byl zmíněn problém změny podmínek vyplácení dotace během realizace projektu. To zvyšuje administrativní náročnost projektu. Návrhem na řešení bylo, aby pravidla platná při podpisu Smlouvy zůstala stejná po celou dobu realizace. Část žadatelů má v současné době strach podávat žádost o dotaci, protože se bojí možného zastavení veškerého proplácení projektů. Proto je důležité ubezpečit žadatele, že současná situace v EU neohrožuje FMP. Třetí tematický blok byl věnován tématům přeshraniční spolupráce v příštím programovacím období. Většina účastníků diskusních skupin se shodla na tom, že je vhodné zachovat širokou nabídku témat přeshraničních projektů. Podpora z FMP by dle účastníků měla pokračovat i v budoucnu, protože je základnou pro realizaci menších projektů. Ze strany Sekretariátu bylo uvedeno, že zatím není známé nastavení systému pro příští programovací období, ale je důležité si ujasnit problémové okruhy, které je třeba řešit.


44

DOPORUČENÍ DO BUDOUCNA J ednoznačně by mělo dojít k zachování FMP. Projekty plní očekávání, se kterými do nich bylo vstupováno. Projekty jsou přínosné pro oba partnery. Při neobdržení dotace by velká většina projektů nebyla realizována nebo by byla realizována ve výrazně omezeném rozsahu. avedení možnosti předfinancování projektu. Ne všichni žadatelé mají dostatek volných finančZ ních prostředků k předfinancování. Část žadatelů má také problém, pokud chce získat prostředky u banky. rychlení proplácení dotací. Pro některé žadatele je příliš dlouhý termín proplacení dotace likviU dační. ískání ručitele u bank pro některé typy žadatelů (např. neziskové organizace). Díky ručiteli by Z žadatele mohli získat potřebné finanční prostředky na předfinancování projektu, které je jednou z podmínek Programu. ožnost získání nižší dotace na pořádání obdobných projektů v době udržitelnosti. Získání čásM tečné dotace (např. 60% ve 2. roce, 50% ve 3. roce a dalších letech) by žadateli umožnilo lépe udržovat navázané partnerství. achování stávajícího systému vyhlašování 2 kol ročně. Systém vyhlašování výzev je vyhovující. Z Žadatelé mají dostatek prostoru k seznámení se s požadavky Sekretariátu a k přípravě žádosti. achování stávající výše dotace. Současná výše dotace je pro žadatele vyhovující. Mírným limitem Z pro žadatele může být horní hranice, pokud chce žadatel realizovat větší infrastrukturní projekt. V tom případě má ale možnost realizovat svůj projekt v Programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika. Naprostá většina doposud realizovaných projektů ve FMP byla neinvestičních. achování současného fungování Sekretariátu FMP. Fungování Sekretariátu FMP bylo v dotazníku Z i následných diskusních skupinách hodnoceno velmi kladně. Několikrát byla vyzdvižena hlavně ochota pracovníků Sekretariátu a jejich vysoká profesionalita. achování širokého spektra projektových záměrů. Přestože v současné době převládají neinvesZ tiční projekty, přejí si žadatelé zachovat možnost podat žádost s různým tematickým zaměřením.


45

ZÁVĚR

Na rakouské straně je za největší problémy při realizaci projektu považováno získání partnera pro projekt a jazyková bariéra.

Cílem dotazníku bylo vytvořit podklady pro nastavení systému poskytování podpor v následujícím programovém období. Vyplněním dotazníku získali respondenti šanci ovlivnit konečnou podobu systému na další roky. Dotazník k fungování Fondu malých projektů byl adresován úspěšným a neúspěšným žadatelům, vybraným městským částem města Brna, obcím s pověřeným obecním úřadem v Jihomoravském kraji, obecním úřadům, školským zařízením, kulturním a zájmovým organizacím, sportovním organizacím, mikroregionům, občanským sdružením apod. Celkový počet respondentů byl 637. Dotazník bylo možné vyplnit na adrese: http://online.ecba.cz/dotaznikFMP, a to od 24. 6. do 31. 8. 2011. Dotazník obsahoval 29 otázek, z nichž část byla vyplňována jen některými žadateli. Část otázek bylo typu „multiplechoice“, u některých bylo možné dopsat svou vlastní odpověď. Z výsledků dotazníku vyplývá, že většina respondentů již spolupracuje s rakouským partnerem. Další respondenti jako důvod nespolupráce s rakouským partnerem uvedli zejména chybějící partnery, lidské zdroje a peníze. Většina respondentů má dlouhodobé partnerství s rakouským partnerem. Respondenti by také svou spolupráci ve velké většině případů označili za dlouhodobě aktivní. Celkem 60 % respondentů by zhodnotilo přínos aktivit z přeshraniční spolupráce pro obě strany jako „velmi přínosné“. Převážně pozitivně byl hodnocen také přístup partnera ke společné realizaci aktivit. 20 % respondentů uvedlo, že jejich partner je velmi aktivní, sám přichází s nápady a chce se podílet také finančně na realizaci projektu. Největší část respondentů uvedla, že má aktivního partnera, který se ochotně zapojuje do připravovaných aktivit. Samotný Fond malých projektů byl k financování aktivit využit 65 % žadateli. Je pozitivní, že téměř 60 % respondentů uvedlo, že jejich projekt splnil všechna očekávání, se kterými do něj vstupovali. Nikdo z respondentů naopak neuvedl, že by projekt nenaplnil žádná z očekávání. Pokud by žadatel dotaci z FMP neobdržel, nerealizoval by aktivity vůbec (více než 35 % odpovídajících) nebo by je realizoval ve značně omezeném rozsahu (více než 25 % osob).

I když byly respondenty několikrát zmíněny problémy, vyplývající z náročné administrativy, označila naprostá většina respondentů u otázky administrativní náročnosti projektu odpověď, že administrativní náročnost realizace byla víceméně přiměřená dosaženým výsledkům. Jako možné oblasti spolupráce do budoucna byly respondenty určeny: kulturní akce, jazykové vzdělávání a projekty cestovního ruchu. Cílem dotazníku také bylo zhodnotit činnost a fungování sekretariátu Fondu malých projektů. Je možné konstatovat, že všechny služby, které Sekretariát FMP poskytuje, jsou hodnoceny velmi kladně. Nejlépe byly se známkou 1,33 hodnoceny konzultace o projektech. Nejhorší průměrnou známkou (1,72) byla ohodnocena srozumitelnost směrnice pro žadatele. Z dotazníku dále vyplývá, že naprostá většina respondentů souhlasí se současným systémem vyhlašování výzev průběžně. Celkem 73 % odpovídajících osob považuje současnou výši dotace za odpovídající. Možnost předfinancování (formou zálohových plateb) by přivítalo téměř 95 % respondentů. Vítaná by byla také možnost rozšíření podporovaného území o Slovensko, s čímž souhlasí cca 92 % osob. Podání žádosti o dotace v příštím programovacím období zvažuje celých 97 % respondentů. Při zhodnocení všech odpovědí je možné říct, že organizace Fondu malých projektů a činnost Sekretariátu je ze strany žadatelů hodnocena převážně kladně. Se současnou podobou fungování Fondu malých projektů je spokojena velká většina odpovídajících respondentů. Pozitivním faktorem je také to, že žadatelé mají motivaci k podání žádosti také v příštím programovacím období. Jedinými faktory, které byly respondenty hodnoceny negativně, je v určitých případech náročná administrativa, nemožnost předfinancování projektu a zdlouhavý termín proplácení dotace. Naopak velmi kladně byla hodnocena profesionalita zaměstnanců Sekretariátu, vstřícnost a služby, které žadatelům nabízí (školení, konzultace).

Největší bariérou u potenciální spolupráce je nedostatek vlastních finančních prostředků. Významným problémem je ale také jazyková bariéra. Samotným problémům při realizaci byla věnována samostatná otázka. Vůbec největším problémem (zmiňovaným respondenty i na dalších místech v dotazníku) je termín proplácení dotace. Respondenti si stěžovali na zdlouhavý mechanismus proplácení dotace a navrhovali by kratší termín k proplácení finančních prostředků. Dalšími zmiňovanými problémy jsou vyplnění žádosti o platbu a sestavení závěrečného vyúčtování, pravidla publicity Fondu malých projektů, příliš zdlouhavé schvalování žádosti.


46


47

FOND MALÝCH PROJEKTŮ V DOLNÍM RAKOUSKU – PRŮBĚŽNÉ HODNOCENÍ

Další sledovanou oblastí byl systém monitoringu a kontroly projektů. Projekty FMP jsou obsahově kontrolovány rakouským Sekretariátem FMP a finančně dolnorakouskou FLC (prvostupňová kontrola).

V Dolním Rakousku probíhalo zhodnocení Fondu malých projektů formou rozhovorů s aktéry přeshraniční spolupráce a to především projektovými partnery FMP, zástupci regionální politiky, zástupci orgánů programu EÚS AT-CZ, nositeli probíhajících/ukončených projektů, organizacemi, kterým bylo poskytnuto poradenství, kteří ale nepodali žádost.

Na úrovni zastřešujícího projektu FMP jsou následně kontrolní zprávy malých projektů FMP v předem určených intervalech předány rakouskému kontrolnímu orgánu. Jím schválené zprávy putují k českému vedoucímu partnerovi, ten je prověří a zhotoví souhrnnou zprávu za českou i rakouskou část FMP, kterou předá k další administraci českému kontrolnímu orgánu. Tento vícestupňový systém kontroly a podávání zpráv je velmi zdlouhavý, zahrnuje mnoho rozdílných aktérů a také vícenásobné prověřování stejných obsahů a dokumentů.

Závěry průzkumu: Fond malých projektů má rozšířit program Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika a přiblížit jej obyvatelstvu. Pozitivní je, že přeshraniční sítě jsou díky projektům FMP posíleny. Na druhé straně je nutné zmínit, že se často objevují stejní nositelé projektů jako u velkých projektů EÚS AT-CZ. I když by měl FMP sloužit především menším organizacím a měl by se jim co nejvíce přiblížit, jeho administrativa je náročná a malé organizace často musí přizvat profesionály, aby jim s administrativou pomohli. Zhodnocení FMP bylo zaměřeno na několik oblastí. Jednou z nich bylo předkládání projektů a jejich realizace. Oslovení respondenti hodnotili asistenci ze strany Sekretariátu FMP ve fázi přípravy projektu velmi příznivě. Tato podpora je orientovaná na zákazníka, je ze strany pracovníků angažovaná a nebyrokratická. Žadatelé ve svých odpovědích uvedli, že mají závažné problémy při zhotovení rozpočtu, kritizovali dlouhou dobu mezi podáním projektu a rozhodnutím o dotaci / projektovou smlouvou a také vyškrtnutí položek z rozpočtu a krácení zažádané výše podpory. Jako problematickou dále označili změnu podmínek finančního vyúčtování během realizace projektu. Problémy způsobuje i nutnost předfinancování nákladů. Naopak respondenti uvedli, že nemají významné problémy při hledání českých partnerů. Další ze sledovaných oblastí v průzkumu byla oblast výběru projektů. O projektech FMP rozhoduje Regionální monitorovací výbor (RMV), který se schází 2x ročně. Členy RMV jsou zástupci regionální politiky, země DR a regionálních iniciativ. Tím by měla být zaručena dobrá znalost podmínek v regionu, jakož i znalost žadatelů. Rizikem však může být nebezpečí politicky motivovaných rozhodnutí pro jednotlivé skupiny klientů. Slabou stránkou výběru projektů je skutečnost, že neexistují jasné směrnice a kritéria kvality, podle kterých se hodnotí a vybírají projekty. Ze shromážděných názorů také vyplynulo, že jednotliví členové RMV mají rozdílnou představu o kritériích kvality/výběru (např. přeshraniční dopad, udržitelnost, inovace (není v oblibě podpořit opakované projekty dřívějších nositelů projektů resp. následné projekty).


48

Na kontrole vyúčtování nositelé projektů nejvíce kritizovali: »» »» »» »» »»

extrémně časově náročné požadavky na vyúčtování v porovnání získané částky dotace, nutnou dokumentaci, která je nepraktická a neodpovídající výdajům, změnu směrnic během implementace projektu, rozdílná pravidla pro rakouské a české projektové partnery, vyplacení dotačních prostředků – k vyplacení dochází průměrně teprve 2 roky po vynaložení výdajů resp. více než rok po vyúčtování projektu.

Hodnocen byl také systém práce s veřejností. Práce s veřejností je na dobré úrovni. Sekretariát FMP má dobré napojení na cílové skupiny FMP. Velmi dobrá informovanost o FMP byla zjištěna mezi obcemi nižší naopak mezi spolky a jinými neziskovými organizacemi. Malý počet podání projektů tedy není důsledkem nedostačující práce s veřejností, ale je dán rámcovými podmínkami realizace projektu FMP, které jsou potenciálními žadateli vnímány jako spíše neatraktivní.

Nejdůležitější doporučení »» »» »» »» »» »»

zjednodušit systém zavést možnost předfinancování stanovit jasná pravidla výběru projektů a tato pravidla zveřejnit asistence při sestavování rozpočtu zveřejnit a aplikovat fixní míru podpory zintenzivnit spolupráci s českými partnery

Závěrem lze říci, že Fond malých projektů má dobrou myšlenku a je důležitým nástrojem, na jehož implementaci se podílejí angažované osoby. Zásadním negativem je však příliš byrokratický systém (administrativa je nákladná, zdlouhavá a absolutně neodpovídá investovaným prostředkům).


49

KURZE ZUSAMMENFASSUNG DER ERGEBNISSE DER UMFRAGE AUS DER REGION SÜDMÄHREN

In der Region Südmähren konzentriert sich das Interesse für grenzüberschreitende Projekte in den Bezirken Brno-Stadt, Břeclav und Znojmo. Aus diesen Bezirken kommen üblicherweise die meisten der Projektanträge, die an den Kleinprojektefonds eingereicht werden.

Der Kleinprojektefonds fällt unter das Programm „Europäische Territoriale Zusammenarbeit Österreich – Tschechische Republik 2007 – 2013.“ Er bietet den Subjekten des öffentlichen Rechts die Möglichkeit, Förderungen zu beantragen, um bis zu 85% der förderfähigen Kosten für unterschiedliche Aktivitäten, die sie gemeinsam mit einem österreichischen Partner organisieren, erstattet zu bekommen. Zu solchen Aktivitäten zählen etwa die Verkehrsanbindung, die Umweltproblematik, schulische Zusammenarbeit, Zusammenarbeit zwischen territorialen Selbstverwaltungen, die Förderung des Fremdenverkehrs, soziale Eingliederung bzw. kulturelle oder sportliche Aktivitäten. Das Fördergebiet umfasst den gesamten Raum an der tschechisch-österreichischen Grenze.

Thematisch haben sich die Antragsteller bis jetzt am meisten für Kultur – und Sportveranstaltungen interessiert. Beliebte Themen für Zusammenarbeit sind auch Schulveranstaltungen, der schulische Austausch, die kleine Infrastruktur und der Tourismus.

Der Kleinprojektefonds der Region Südmähren nimmt Anträge von geringem Umfang entgegen. Denn es werden Förderungen von 2 000 – 20 000 EUR gewährt, vorausgesetzt, der Antragsteller hat seinen Sitz in der Region Südmähren und das eingereichte Projekt kommt auch der Region Südmähren zugute. Der Kleinprojektefonds teilt die Förderungen schon seit 2008 zu. Seit es den Fonds gibt, ist es gelungen, unter die Antragsteller in der Region Südmähren knapp 1,8 Millionen Euro5 (Stand Jänner 2012) zu verteilen. Das macht etwa 57 % der in diesem Programmzeitraum für Kleinprojekte vorgesehenen Fördersumme, die für die Region Südmähren 2.635.000,– Euro beträgt.

Finanzen, aufgeteilt auf die jeweiligen Runden (laut Verträgen) – Stand: Jänner 2012

Die Untersuchung wollte Unterlagen gewinnen, um das System der Gewährung von Förderungen für Kleinprojekte der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit an die künftigen Erfordernisse anzupassen.

527010,3

Wie aus den Umfrageergebnissen hervorgeht, arbeiten die meisten Befragten bereits mit einem österreichischen Partner zusammen. Die übrigen gaben, nach dem Grund gefragt, weshalb sie mit keinem österreichischen Partner zusammenarbeiten, vor allem an, keinen Partner, keine Mitarbeiter, bzw. kein Geld dafür zu haben.

500000

EUR

400000 300000

236748

233843

172186

200000

0

Nach Abschluss und Auswertung der Umfrage fand noch eine Untersuchung in der Form von Diskussionsgruppen statt, in denen mit den Befragten die Umfrageergebnisse besprochen wurden. Daraus wurden weitere Anregungen und Meinungen gewonnen.

Ergebnisse einer Umfrage

600000

100000

Im nachstehenden Text werden Ergebnisse einer Umfrage zusammengefasst, die von 24. 6. bis 31. 8. 2011 stattfand, und deren Zielgruppe potentielle, aus der Region Südmähren kommende Antragsteller an den Kleinprojektefonds waren. (Zu dieser Zielgruppe gehören alle bisherigen Antragsteller, gleichgültig, ob sie erfolgreich waren oder nicht. Befragt wurden außerdem ausgewählte Stadtteile der Stadt Brno, Gemeinden mit übertragenen hoheitlichen Verwaltungsaufgaben, sonstige Gemeinden, schulische Einrichtungen, Organisationen für Kultur, Hobby und Sport, Mikroregionen, Vereine, Bürgerinitiativen u. ä.) Insgesamt wurden 637 Befragte angesprochen. Davon haben 112 Befragte den Fragebogen ausgefüllt. Die Beantwortungsquote des Fragebogens betrug somit 17,5 %. Der Fragebogen konnte unter der Adresse http://online.ecba.cz/dotaznikFMP ausgefüllt werden und enthielt 29 Fragen. Ein Teil dieser Fragen wurde nur von einigen Antragstellern ausgefüllt. Die Fragen waren zum Teil mit vorformulierten Antworten versehen, d.h. in der Form von „Multiple Choice“ verfasst. Bei einigen Fragen konnten eigene Antworten dazugeschrieben werden.

173524 149198

1

132694

99494

70758,5

2

3

4

5 Runde

6

7

8

9

Quelle: KPF – Administrator in der Region Südmähren 5 Es handelt sich um gebundene Mittel, deren Auszahlung per Vertrag von der Projektausführung abhängig gemacht wird Der Kleinprojektefonds Südmähren – Niederösterreich

50

Die mit einem österreichischen Partner zusammenarbeitenden Befragten bezeichnen ihre Zusammenarbeit in den überwiegenden Fällen (in ca. 65% der Fälle) als langfristig aktiv. Insgesamt 60 % der Befragten bezeichnen die Aktivitäten der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit als „für beide Seiten sehr vorteilhaft“. Die vorformulierte Antwort, die Aktivitäten wären wenig nützlich, wurde hingegen von keinem Befragten angekreuzt. Überwiegend positiv wurde auch die Bereitschaft des Partners gesehen, die Aktivitäten gemeinsam zu realisieren. 20 % der Befragten gaben an, ihr Partner sei sehr aktiv, bringe eigene Ideen mit und möchte sich an der Realisierung des Projektes auch finanziell beteiligen. Die meisten Befragten (ca. 40%) gaben an, einen aktiven Partner zu haben, der bei der Vorbereitung von Aktivitäten gerne mitmacht. Evaluation und Herausforderungen für die nächste Planungsperiode

51

Der Kleinprojektefonds an sich wurde zur Finanzierung von Aktivitäten von 65% der Befragten genutzt. Es ist erfreulich, dass 60 % davon erklärten, das Projekt hätte alle ihre Erwartungen erfüllt, mit denen sie in das Projekt gegangen sind. Hingegen keiner der Befragten führte an, das Projekt hätte überhaupt keine der Erwartungen erfüllt. Hätten die Antragsteller die Förderungen aus dem KPF nicht erhalten, so hätten sie die Aktivitäten (laut 35 % der Antwortenden) überhaupt nicht, oder in einem deutlich beschränkten Maße (bei über 25 % Personen) verwirklicht. Als größtes Hindernis für potentielle Zusammenarbeit erwies sich der Mangel an eigenen Geldmitteln. Ein bedeutendes Problem ist auch die sprachliche Barriere. Den bei der Realisierung auftretenden Problemen wurde eine eigene Frage gewidmet. Als das größte Problem überhaupt gilt der Auszahlungstermin der Förderung. (Die Befragten erwähnten das Problem auch an anderen Stellen im Fragebogen.) Die Befragten beschwerten sich über den langwierigen Mechanismus der Kostenerstattung durch die Förderung, und schlugen eine kürzere Frist für die Auszahlung von Geldmitteln vor. Als weitere Probleme werden das Ausfüllen des Zahlungsantrags, die Erstellung der Schlussrechnung, die Publizitätsregeln des Kleinprojektefonds sowie das viel zu langwierige Genehmigungsverfahren für die Anträge genannt.

Obwohl die Befragten mehrmals erwähnten, dass die Verwaltung des Projektes anspruchsvoll ist und Probleme bereite, hat eine absolute Mehrheit der Befragten auf die Frage nach dem Verwaltungsaufwand des Projektes als Antwort angekreuzt, dass der Verwaltungsaufwand der Ausführung mehr oder weniger den erzielten Ergebnissen entspreche. Hingegen für das weitaus größte Problem halten die Befragten den Auszahlungstermin der Förderung. Als mögliche Bereiche für künftige Zusammenarbeit haben die Befragten am häufigsten kulturelle Veranstaltungen, die Sprachausbildung sowie Tourismusprojekte spezifiziert.

Themen für grenzüberschreitende Zusammenarbeit im kommenden Zeitraum (%) 16,0

13,9

14,0

13,9

12,0 9,2

10,0 8,0

12,7

9,8 6,9

6,4

6,0

Für am problematischsten werden bei der Projektausführung mit Österreichbezug die sprachlichen Barrieren sowie die Schwierigkeit gehalten, fürs Projekt einen geeigneten Partner zu gewinnen.

4,0

Hauptprobleme bei der Projektausführung auf der tschechischen Seite (%)

0,0

3,5

2,0

4,0

en n un Sch ü Tr d vo eff Spr Le lern ac n en ha hrer Se z lb w n us st isc bi ve h ld rw en un al Ve g tu r t An ngs ret e k ö rn öff bin en du rpe rn tli ng ch a Si e n n ch V de er he erke n its hr th Kl em ei ne Pr at oj te ik ek In chn te f i ra sc im s Um tru he kt w ur el To Zu tb ur sa ism ere m ich m en usp ro Re arb je ttu ei k ng t zw te sv is er ch U Un nt bä en nd te ers rn tü en eh tz u m n en g So ss de zi ph r un alpr är En o e d tw bl A En ic em r b tw klu ei a ts tik ick ng m lu ss ar ng tu k d ss ie t tra n te un gi d en

en

ng

ng

tu

st

au

sc

h

vo

al

tu al

st

st

an

an

er Au

rv

er

40

Sp o

Ku

ltu

42,9

3,5

6,9

0,6

rtv

50 45

2,9

5,8

35 30

Quelle: Umfrage, eigene Auswertung

25 20 12,7

15 7,9

10 5

3,2

7,9

9,5

3,2

6,3

3,2 1,6

1,6

tä

Ko

m

m

un i KP kati F- on Se m k r it et de ar m ia t Au sfü Sc Z hl w ll us is en sb ch d er en es ich -/ ts Za A hl us un fü Au gs lle an n d sz ah tra es lu gs ng st er Fö m rd in er de un r g

un g ts r e de g s K eln PF

hr fü

liz i

Au s

Pu b

M an üb ge er lnd M e In ög Inf an lic or sp hk mi ru ei er ch te th na n d eit hm er e de Er s P ste ro llu je n kt g es A Pr us oj fü ek lle ta n Di nt de e ra s Ge gs An ne h tra m gs igu M la sei ng an ng vi de ge w el z s ie u ln rig üb de er In f d o Zu ie rm w R i Fö eis ege erth rd un ln e er g de it un vo r ge n n

0

Quelle: Umfrage, eigene Auswertung

Der Kleinprojektefonds Südmähren – Niederösterreich

52

Der Fragebogen diente auch dazu, die Tätigkeit des KPF-Sekretariats und dessen einzelne Funktionen zu beurteilen. Es lässt sich feststellen, dass alle Leistungen, die das Sekretariat des Kleinprojektefonds erbringt, sehr positiv gesehen werden. Die beste Note, d.h. 1,33 erhielt das Sekretariat für die Projektberatung. Die schlechteste Durchschnittsnote (1,72) gab es für die Verständlichkeit der Richtlinie, wie weit sie für die Antragsteller verständlich ist. Wie aus der Umfrage weiter hervorgeht, ist die absolute Mehrheit der Befragten mit dem derzeitigen System einverstanden, bei dem die Aufforderungen zwischendurch verlautbart werden. Insgesamt 73 % der Antwortenden halten die derzeitige Höhe der Förderungen für sachgerecht. Beinahe 95 % der Befragten würden eine Möglichkeit der Bevorschussung (durch Vorauszahlungen) begrüßen. Es wäre auch die Möglichkeit willkommen, das Fördergebiet auf die Slowakei Evaluation und Herausforderungen für die nächste Planungsperiode

53

auszudehnen. Damit wären ca. 92% der Personen einverstanden. Knappe 97 % der Befragten überlegen, im kommenden Programmzeitraum eine Förderung zu beantragen. Alle Antworten zusammen genommen besagen, dass die Antragsteller die Organisation des Kleinprojektefonds und die Tätigkeit des Sekretariats überwiegend positiv sehen. Mit dem Modus, wie der Kleinprojektefonds derzeit funktioniert, ist eine große Mehrheit der Antwortenden zufrieden. Positiv wirkt auch, dass die Antragsteller motiviert sind, auch im kommenden Programmzeitraum Anträge zu stellen. Als negative Faktoren nannten die Befragten einzig und allein den Verwaltungsaufwand in bestimmten Fällen, die Unmöglichkeit der Projektvorfinanzierung sowie eine langwierige Auszahlung der Förderung. Hingegen sehr positiv quittiert wurden die Angestellten des Sekretariats mit ihrer Professionalität, Hilfsbereitschaft sowie deren Dienstleistungen (Schulungen, Beratung), die sie den Antragstellern anbieten.

Empfehlungen für die Zukunft Feststeht, dass der Kleinprojektefonds weiterbestehen soll. Die Projekte erfüllen die Erwartungen, mit denen man in sie geht. Sie sind für beide Partner vorteilhaft. Ohne Förderungen wäre der Großteil der Projekte überhaupt nicht oder in einem deutlich beschränkten Maße realisiert worden. Einführung einer Projektvorfinanzierung. Nicht alle Antragsteller verfügen über genügend freie Geldmittel, um ihr Projekt vorfinanzieren zu können. Ein Teil der Antragsteller hat auch Probleme, Mittel von der Bank zu bekommen. Die Zuschüsse sollten schneller ausbezahlt werden. Manche Antragsteller bringt die viel zu lange Frist für die Auszahlung der Förderungen in Zahlungsschwierigkeiten. Es könnte für einige Typen von Antragstellern (etwa für Nichtregierungsorganisationen) bei Banken ein Bürge eingerichtet werden, der den Antragstellern ermöglichen würde, die erforderlichen Geldmittel zu bekommen, um das Projekt vorfinanzieren zu können, weil die Projektvorfinanzierung eine der Vorbedingungen des Programms ist.

Sekretariats vertraut zu machen und um den Antrag vorzubereiten. Auch die Höhe der Förderungen sollte gleich bleiben. Mit dem derzeitigen Betrag kommen die Antragsteller gut zurecht. Leicht einschränkend kann sich für den Antragsteller die Obergrenze auswirken, wenn er ein größeres Infrastrukturprojekt in Angriff nehmen möchte. In einem solchen Fall kann er aber sein Projekt im Rahmen des Programms der Europäischen territorialen Zusammenarbeit zwischen Österreich und der Tschechischen Republik realisieren. Die absolute Mehrheit der bis jetzt im Rahmen des Kleinprojektefonds verwirklichten Projekte trug einen nichtinvestiven Charakter. Das Sekretariat des Kleinprojektefonds soll so funktionieren wie bisher. So, wie es derzeit funktioniert, wurde sowohl in der Umfrage als auch in den anschließenden Diskussionsgruppen sehr positiv bewertet. Mehrmals wurden vor allem die Hilfsbereitschaft sowie die hohe Professionalität der Mitarbeiter des Sekretariats hervorgehoben. Auch das breite Spektrum an Projektvorhaben soll bestehen bleiben. Obwohl derzeit nichtinvestive Projekte überwiegen, möchten die Antragsteller die Möglichkeit behalten, Anträge mit unterschiedlichen thematischen Schwerpunkten zu stellen.

KLEINPROJEKTEFONDS IN NIEDERÖSTERREICH – ZWISCHENEVALUIERUNG In Niederösterreich wurde die Zwischenevaluierung des Kleinprojektefonds in Form von Interviews mit den KPF Projektpartnern, den Vertretern der Regionalpolitik, den ETZ AT-CZ Programmstellen, den Projektträgern aus laufenden /abgeschlossenen Projekten und den Projektträgern, die beraten wurden aber ihre Projektanträge nicht eingereicht haben, gemacht.

Resümee der Evaluierung Der Kleinprojektefonds (KPF) soll ETZ Programm erweitern und näher an Bevölkerung bringen. Positiv ist, dass grenzüberschreitende Netzwerke durch KPF Projektkooperationen verdichtet werden. Auf anderer Seite muss man anführen, dass es oft gleiche Projektträger wie in den ETZ Großprojekten erscheinen.

Es könnte eine Möglichkeit geben, niedrigere Förderungen zu bekommen, um im Nachhaltigkeitszeitraum ähnliche Projekte organisieren zu können. Der Erwerb einer Teilförderung (etwa 60% im 2. Jahr, 50% im 3. Jahr sowie in den darauffolgenden Jahren) würde dem Antragsteller helfen, die geschlossene Partnerschaft besser zu pflegen.

Auch wenn der KPF den kleineren Organisationen dienen sollte und sich möglichst viel zu Ihnen annähern sollte, ist die Administration zu anspruchsvoll und die kleinen Organisationen müssen oft Fachleute ansprechen und die Projektadministration Ihnen überlassen.

Weiterbestehen soll auch das bestehende System, bei dem pro Jahr 2 Runden ausgeschrieben werden. Das System, d.h. die Art und Weise, wie die Aufforderungen verlautbart werden, ist zweckgerecht. Die Antragsteller haben genügend Raum, um sich mit den Anforderungen des

Die KPF-Evaluierung hat sich auf mehrere Bereiche konzentriert. Einer der Bereiche war die Einreichung der Projekte und deren Umsetzung. Die Unterstützung durch KPF Sekretariate wurde sehr hoch bewertet. Die Unterstützung ist sehr kundenorientiert, engagiert und unbürokratisch.


54

Evaluation und Herausforderungen für die nächste Planungsperiode

55

Die Antragsteller haben in seinen Antworten geäußert, dass Sie ernste Probleme mit der Budgetplanung haben. Kritisiert wurde der lange Zeitraum zwischen der Projekteinreichung bis zur Förderentscheidung / Projektvertrag und auch Streichung von Budgetpositionen und Kürzung der beantragten Förderquote kritisiert. Problematisch wurde auch bewertet, dass die Rahmenbedingungen für Finanzdokumentation während der Umsetzung geändert wurden. Probleme verursacht auch die Notwendigkeit der Vorfinanzierung. Anderseits haben die Antragsteller geantwortet, dass Sie selten Probleme mit der Suche des tschechischen Partners haben. Der folgende Bereich war die Projektauswahl. Die KPF-Projekte werden durch den Regionalen Lenkungsausschuß (RLA) genehmigt. RLA Sitzungen finden mindestens zweimal pro Jahr statt. Mitglieder des RLA sind Vertreter der Regionalpolitik, des Landes NÖ und der regionalen Initiativen. Dadurch sollten die gute Kenntnis der Regionalbedingungen und auch Kenntnis mit dem Antragsteller sichergestellt werden. Es droht aber die Gefahr von politisch motivierten Entscheidungen für einzelne Klientengruppen. Eine schwache Seite der Projektauswahl ist die Tatsache, dass es keine klaren Richtlinien und Qualitätskriterien, nach denen Projekte bewertet und ausgewählt werden, existieren. Aus den Ansichten der Befragten hat es sich ergeben, dass einzelne RLA Mitglieder unterschiedliche Ideen von Qualitäts-/Auswahlkriterien haben (z.B. grenzüberschreitende Wirkung, Nachhaltigkeit, Innovation - wiederholte Projekte früherer Projektträger, bzw. Folgeprojekte nicht gerne gefördert werden). Weiter wurde Projektmonitoring und Finanzkontrolle bewertet. Österreichische Projekte werden inhaltlich vom österreichischen KPF Sekretariat und finanziell von NÖ FLC geprüft. Auf der Schirmprojektsebene sind folgend die Kontrollberichte der Kleinprojekte in vorgegebenen Terminen der österreichischen Kontrollstelle übergeben. Durch die Kontrollstelle genehmigte Dokumente gehen zu dem tschechischen Lead-Partner weiter, der die Dokumente überprüft und den Gesamtbericht für die tschechische und österreichische Seite ausarbeitet. Diesen Gesamtbericht übergibt der Lead-Partner an seine Kontrollstelle. Dieses mehrstufige Kontroll- und Berichtswesen ist sehr langwierig, involviert viele unterschiedliche Akteure und beinhaltet Mehrfachprüfungen gleicher Inhalte und Dokumente.


56

Auf der Finanzkontrolle haben die Projektträger am meisten kritisiert: »» »» »» »» »»

extrem zeitaufwendige Abrechnungserfordernisse im Vergleich zur Höhe der Beträge notwendige Dokumentation – unpraktisch, entspricht nicht den Ausgaben Änderung der Richtlinien während der Projektimplementierung unterschiedliche Regelungen für tschechische und österreichische Projektpartner Auszahlung der Fördermittel - die Auszahlung der Fördermittel kommt durchschnittlich erst 2 Jahre nach der Kostenumsetzung bzw. über ein Jahr nach Projektabrechnung

Bewertet wurde auch das System der Öffentlichkeitsarbeit. Öffentlichkeitsarbeit ist ausreichend. KPF-Sekretariat hat sehr gute Vernetzung mit den Zielgruppen des KPF. Sehr guter Grad der Informiertheit wurde bei den Gemeinden festgestellt, anderseits bei den Vereinen wurde das niedrigere Niveau der Informiertheit festgestellt. Geringe Zahl an Projekteinreichungen ergibt sich nicht aus mangelnder Öffentlichkeitsarbeit, sondern vielmehr aus den Rahmenbedingungen für die Projektabwicklung, die durch die potentiellen Antragsteller als wenig attraktiv wahrgenommenen sind.

Die wichtigsten Empfehlungen »» das System vereinfachen »» die Vorauszahlungen einführen »» klare Qualitätskriterien für Projektauswahl definieren und diese Kriterien offiziell bekanntmachen »» Unterstützung, die zu einer realistischen und praktikablen Budgetplanung führt »» fixe Förderquote offiziell bekanntmachen und anwenden »» Koordination mit CZ Partnern intensivieren Abschließend muss man sagen, dass Kleinprojektefonds sehr gute Idee hat und ein wichtiges Instrument ist, auf dessen Umsetzung sich engagierte Personen beteiligen. Negative Seite ist über-bürokratisches System (Administration ist aufwendig und langwierig und entspricht absolut nicht den involvierten Mitteln).

Evaluation und Herausforderungen für die nächste Planungsperiode

57

Brno, únor 2012 Vydáno v rámci projektu: „Fond malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko po roce 2013 – zhodnocení a výzvy“ Realizátor projektu: Sdružení obcí a měst jižní Moravy Na vydání spolupracovali: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy a eCBA s.r.o.


59


60 www.somjm.cz

Fond malých projektů jižní Morava Dolní Rakousko Zhodnocení a výzvy pro příští plánovací období

Recommend Documents