apríl 2015 Bulletin slovenskej advokácie roč. XXI, 4/2015 ROZHOVOR Legislatívny proces môžu skvalitniť ľudia s právnou praxou O práci v parlamente, o advokácii a názore na celkový význam rekodifikácie civilného procesného práva sa zhovárame s predsedom Ústavnoprávneho výboru NR SR JUDr. Róbertom Madejom, PhD. (s. 2 – 3)
DISKUSIA SEDLAČKO, F. „Případ pana Ryneše“ - kamerový systém na rodinnom dome (s. 4 – 5)
ČLÁNKY, ŠTÚDIE PERHÁCS, Z. Sprístupnenie informácií o tajnom sledovaní osôb mocenskými zložkami štátu (s. 6 – 15) Z obsahu: Príspevok sa zaoberá problematikou sprístupnenia informácie o tajnom sledovaní orgánmi verejnej moci podľa zákona č. 211/2000 Z. z. o slobodnom prístupe k informáciám a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o slobode informácií) v znení neskorších predpisov. Cieľom autora príspevku nie je presvedčiť čitateľa o svojich argumentoch v prospech sprístupnenia informácií o tajnom sledovaní, ale naopak, vyvolať odbornú diskusiu o v príspevku naznačených problémoch. HODOŇOVÁ, S. Nemožnosť ukladania trestu vyhostenia podľa trestného zákona (s. 16 – 22) Z obsahu: Cudzinca nemožno vyhostiť do štátu, v ktorom by bol ohrozený jeho život alebo jeho osobná sloboda z dôvodov jeho rasy, národnosti, náboženstva, príslušnosti k určitej sociálnej skupine alebo pre politické presvedčenie, alebo v ktorom by mu hrozilo mučenie, kruté, neľudské či ponižujúce zaobchádzanie alebo trest, alebo v ktorom mu bol uložený trest smrti alebo je predpoklad, že v prebiehajúcom trestnom konaní mu taký trest môže byť uložený. ŠIŠMIČ, D. (Ne)možnosť vylúčenia uchádzača vo verejnom obstarávaní pre nesplnenie podmienok osobného postavenia subdodávateľom (s. 23 – 28) Z obsahu: Cieľom článku je poukázať na vplyv osobného postavenia subdodávateľa na ponuku uchádzača vo verejnom obstarávaní s prihliadnutím na stále rezonujúce rozhodnutie Úradu pre verejné obstarávanie zo dňa 18. 6. 2014, číslo: 4758-6000/2014-ON/112, 47616000/2014-ON/113, 4850-6000/2014-ON/111, 4862-6000/2014-ON/114 a naň nadväzujúce
rozhodnutie Rady Úradu pre verejné obstarávanie zo dňa 14. 8. 2014, číslo: 5660-9000/2014KR/23. Vzhľadom na aktuálnosť a podstatný dopad rozhodnutí na aplikačnú prax v oblasti verejného obstarávania si dovoľujeme odbornú verejnosť oboznámiť s týmito rozhodnutiami a pripojiť k nim niekoľko podstatných pripomienok.
JUDIKATÚRA JÁNOŠÍKOVÁ, M. Musí byť výrobok skutočne vadný, aby zakladal zodpovednosť jeho výrobcu za vady? (s. 29 – 30) FABIANOVÁ, Z. K aplikácii § 150 ods. 1 O.s.p. v prípadoch zastúpenia účastníka v konaní advokátom (s. 31 – 32)
Právny obzor 98. ročník, 2 – 2015 ČLÁNKY CHOVANCOVÁ, K. Nové Rozhodcovské pravidlá Medzinárodného arbitrážneho súdu ICC (Výhody a špecifiká), (s. 105 – 127) NOVOTNÁ, M. – VARGA, P. Vplyv úniového práva na medzinárodný rámec právnej úpravy zodpovednostných vzťahov jadrového práva (s.128 – 148) HODÁS, M. Tabuľka zhody ako náležitosť prebratia smernice (orientačná istota v právnom poriadku), (s. 149 – 163) ABELOVSKÝ, T. Virtualizácia ako metóda riešenia spoločenských problémov (s. 164 – 177)
PRÁVO A SPOTREBITEĽ OVEČKOVÁ, O. Inštitút premlčania a povinnosť súdu ex officio prihliadať na premlčanie (s. 178 – 186)
Z VEDECKÉHO ŽIVOTA ŠULEKOVÁ, Ž. 9. ročník European Company and Financial Law Review Symposium (správa z medzinárodnej vedeckej konferencie), (s. 187 – 190) KAPEL, J. Správa z vedeckého seminára „Selhání corporate governance“ (s. 190 – 193)
Zo súdnej praxe 20. ročník, 2 – 2015 ČLÁNKY DRGONEC, J. Demokracia a odbornosť, materiálny právny štát a iura novit curia (2.), (s. 50 – 55) Z obsahu: Povinnosťou orgánov verejnej moci v materiálnom právnom štáte je poznať platný právny poriadok a jeho dodržiavanie vyžadovať nielen od fyzických a právnických osôb, ale najmä od seba, vo vlastnej činnosti pri uplatňovaní zverenej právomoci. Iura novit curia nie je sloganom slúžiacim na rozšírenie pekných rečí o právnom štáte. Ide o právne významné správanie súdov, ktoré možno presne identifikovať. Obsah tejto zásady vytvára rad povinností súdov, ktorých nesplnenie môže mať za následok porušenie základných práv zaručených siedmym oddielom druhej hlavy Ústavy SR. ČENTÉŠ, J. Kontrola odpočúvania mimo trestného konania (s. 55 – 59) Z obsahu: Odpočúvanie mimo trestného konania ustanovuje zákon o ochrane pred odpočúvaním a to úpravou informačno-technických prostriedkov pri odpočúvaní a zaznamenávaní v rámci telekomunikačných činností. Uvedenú skutočnosť možno podporiť znením § 1 ods. 2 zákona č. 166/2003 Z. z. podľa ktorého „tento zákon sa nevzťahuje na použitie informačno-technických prostriedkov v trestnom konaní podľa osobitného zákona." Týmto osobitným zákonom, na ktorý odkazuje zákon o ochrane pred odpočúvaním, je Trestný poriadok. V prípade použitia informačno-technických prostriedkov je prípustný iba taký zásah do súkromia jednotlivca zo strany orgánov verejnej moci, ktoré sú v tomto zákone označené ako „orgány štátu" (Policajný zbor SR, Slovenská informačná služba, Vojenské spravodajstvo, Zbor väzenskej a justičnej stráže SR a Finančná správa SR), ktorý je legálny, legitímny a proporcionálny. GRÁČIK, P. Problematika opätovného podania návrhu na povolenie obnovy konania v tej istej trestnej veci (s. 59 – 62) Z obsahu: Článok je venovaný problematike rozhodovania o v poradí druhom (ďalšom) návrhu odsúdených na povolenie obnovy konania v trestnej veci, v ktorej bola použitá „asperačná zásada" ak už v tej istej veci bol prvý návrh zamietnutý v čase pred prijatím zjednocujúceho stanoviska trestno-právneho kolégia Najvyššieho súdu SR, sp. zn.: Tpj 44/2013 z 26. novembra 2013.
Justičná revue roč. 67, 4/2015 ŠTÚDIE HERCZEG, J. Tolerance intolerantních: svoboda projevu versus blasfemie (s. 437 – 447)
Z obsahu: Autor se v článku zabývá otázkou mezí svobody projevu ve vztahu k ochraně náboženské víry. Tedy otázkou, do jaké míry lze v moderní sekularizované společnosti omezit svobodu projevu z důvodu ochrany náboženské morálky. Autor uvádí, že převažující evropské ortodoxní paradigma říká, že přípustná je pouze taková kritika církve, která je slušná a umírněná. Demokratická společnost však není teokratická společnost a je tedy možno namítat, že je to náboženství, jež musí respektovat principy demokracie (a tedy i právo na satiru a karikaturu) a nikoli naopak. Tolerance, snášenlivost, ochota připustit u druhých odlišné názory, jiné chování, či provokativní vzhled je považována za jednu ze základních hodnot demokracie. ŠTEVČEK, M. – GÁBRIŠ, T.: Reforma rozhodcovského konania v Slovenskej republike s osobitným zreteľom na tzv. obchodnú arbitráž (s. 448 – 462) Z obsahu: Súčasťou komplexnej zmeny procesných pravidiel, obsiahnutých v rôznych predpisoch civilného práva procesného, komplexne a podľa všeobecného úzu nazývanej rekodifikáciou civilného práva procesného v Slovenskej republike, je i pomerne revolučný zásah do pravidiel rozhodcovského konania. Tento výrazný zásah do rozhodcovského konania predstavujú v normatívnej rovine dva právne predpisy. Samostatný zákon o spotrebiteľskom rozhodcovskom konaní, publikovaný ako zákon č. 335/2014 Z. z. o spotrebiteľskom rozhodcovskom konaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov, a novela zákona č. 244/2002 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 244/2002 Z. z. o rozhodcovskom konaní v znení neskorších predpisov. JAKUBÁČ, R. Úvahy o návrhu Civilného sporového poriadku (s. 463 – 475) Z obsahu: Reforma civilného procesu po schválení návrhu Civilného sporového poriadku, Civilného mimosporového poriadku a Správneho súdneho poriadku vládou smeruje do parlamentu. Autor v predmetnom príspevku predkladá niekoľko vecných, ako aj legislatívnotechnických pripomienok k návrhu Civilného sporového poriadku. Osobitný dôraz kladie autor na pripomienky k dôvodovej správe k návrhu zmieneného zákona a k základným princípom, na ktorých spočíva navrhovaná právna úprava civilného sporového procesu. Autor sa taktiež vyjadruje k možnosti vzniesť námietku premlčania v odvolacom konaní a k problematike žalôb o určenie neplatnosti právnych úkonov podľa navrhovanej právnej úpravy. STRAPÁČ, P. Dogma zvaná základné imanie. Stav de lege lata a pripravované zmeny Obchodného zákonníka (s. 476 – 486) Z obsahu: V predkladanom príspevku sa autor podrobne zaoberá problematikou start up spoločností, ktorých základné imanie má tvoriť suma 1 euro. Autor sa v príspevku zaoberá najmä neprijatým vládnym návrhom zákona, ktorým malo dôjsť k novelizácii Obchodného zákonníka. Zámerom autora bolo poukázať na niektoré slabé stránky navrhovanej právnej úpravy a iniciovať odbornú diskusiu k tejto pomerne zásadnej zmene základného obchodného imania a zákazu vrátenia vkladov spoločníkovi spoločnosti tak, ako bol formulovaný vo vládnom návrhu zákona.
KUPKA, L. Pozemkové spoločenstvá - včera a dnes (s. 487 – 497) Z obsahu: Autor v článku ozrejmuje niektoré historické podmienenosti a súvislosti spoločného obhospodarovania pôdy roľníkmi a následne ponúka pojmové uchopenie a obsahové vymedzenie inštitútu pozemkového spoločenstva. Osobitná pozornosť je venovaná aktuálnemu predpisu upravujúcemu predmetnú oblasť, ktorým je zákon č. 97/2013 Z. z. o pozemkových spoločenstvách. Autor upriamuje pozornosť na špecifikáciu a diferenciáciu niektorých pojmov, ako sú urbár, pozemkové spoločenstvo, spoločná nehnuteľnosť, resp. spoločne obhospodarované nehnuteľnosti. UKROPEC, A. K právnej úprave prokúry (s. 498 – 507) Z obsahu: Autor sa v článku zaoberá vymedzením prokúry ako osobitnej formy obchodného zastúpenia, ktorú môže využiť len podnikateľ zapísaný v obchodnom registri. Komparatívnou metódou je poukázané na spôsob, akým zahraničné právne úpravy pristupujú k vymedzeniu prokúry, ako aj na nedostatky platnej právnej úpravy prokúry obsiahnutej v Obchodnom zákonníku, s cieľom formulovať určité odporúčania pre jej skvalitnenie. KRÁLOVIČ, L. – IVANČO, V. Vydanie peňažných prostriedkov zaistených na účte v banke oprávnenej osobe. Jednoduchý proces? (s. 508 – 517) Z obsahu: Autori v príspevku poukazujú na skutočnosť, že v slovenskej právnej teórii i praxi neexistuje jednoznačný názor na spôsob, akým majú byť oprávnenému vydané peňažné prostriedky, ktoré boli v trestnom konaní zaistené na účte v banke. V praxi môže byť preto v niektorých prípadoch pre oprávneného pomerne náročne efektívne získať späť svoje peňažné prostriedky, a to aj v prípadoch, ak jeho právo na tieto peňažné prostriedky je nepochybné. Po kritickej analýze možnosti analogického použitia ustanovení trestného poriadku o vrátení veci sa autori napriek svojej sympatii k tejto forme riešenia prikláňajú k záveru o nemožnosti priameho vrátenia peňažných prostriedkov zaistených na účte v banke oprávnenej osobe. ŠANTA, J. Trestná zodpovednosť daňového poradcu (s. 518 – 529) Z obsahu: Autor sa v článku zaoberá postavením a činnosťou daňových poradcov v zmysle zákona č. 78/1992 Zb. v platnom znení o daňových poradcoch a Slovenskej komore daňových poradcov. Jednotlivé relevantné ustanovenia tohto zákona potom analyzuje v spojitosti s nadväzujúcimi ustanoveniami Trestného zákona, a to s dôrazom na jednotlivé skutkové podstaty trestných činov, ktorých by sa daňoví poradcovia mohli dopustiť. Dochádza k záveru, že činnosť daňových poradcov v súčasnej praxi v zásade nemá trestnoprávny následok, hoci daňové poradenstvo je nezastupiteľnou činnosťou v rámci súčasných zložitých daňových vzťahov. BARGEL, M. Zadosťučinenie a jeho význam pre poškodeného v trestnom konaní (s. 530 – 545) Z obsahu: Autor rieši práva poškodeného v trestnom konaní so zameraním na význam správneho, zákonného a spravodlivého rozhodnutia súdu, a to najmä vo vzťahu k trestu
uloženému obžalovanému a rozhodnutiu súdu o náhrade nemajetkovej ujmy poškodenému ako významným faktorom znamenajúcim pre poškodeného primerané zadosťučinenie.
DISKUSIA VALACHOVIČ, M. K poslednej novele o vlastníctve bytov a nebytových priestorov (s. 546 – 563) Z obsahu: Autor v článku nadväzuje na príspevok, ktorý bol publikovaný v Justičnej revue č. 12/2014 v súvislosti s prijatou novelou zákona č. 182/1993 Z. z. o vlastníctve bytov a nebytových priestorov, účinnou od 1. 10. 2014. Prostredníctvom svojich argumentov aj za použitia relevantnej judikatúry autor poukazuje na vybrané ustanovenia predmetnej novely, ktoré môžu spôsobovať v aplikačnej praxi výkladové problémy. V závere príspevku autor poukazuje na zásadný a aplikačný problém a ponúka aj jeho riešenie de lege ferenda. Ide o úpravu otázky procesnej záväznosti súdnych rozhodnutí v sporoch týkajúcich sa správy bytových domov, ktoré sa v praxi vyznačujú značnou pluralitou subjektov. MAREK, K. Příkaz - Příkazní smlouva (s. 564 – 569) Z obsahu: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného.
ADSPIRANTES LEGUM HEČKO, V. Vznik nezákonnosti väzobného stíhania osôb v prípade absencie rozhodovania bez meškania (s. 570 – 580) Z obsahu: Väzobné stíhanie osôb v zmysle § 71 TP, a nasl., predstavuje najzávažnejší zásah do osobnej slobody jednotlivca. Otázky väzby sú častou súčasťou rozhodovacej činnosti všeobecných súdov, Ústavného súdu Slovenskej republiky i Európskeho súdu pre ľudské práva. Autor sa v článku zaoberá žiadosťou obvineného (obžalovaného) o prepustenie z väzby na slobodu v zmysle § 79 ods. 3 TP, a to najmä z pohľadu najnovšej judikatúry Najvyššieho súdu Slovenskej republiky, ako aj ustálenej judikatúry Ústavného súdu Slovenskej republiky, ktorá má potenciál výrazne vplývať na budúcu rozhodovaciu činnosť súdov a prokurátorov pri ich urýchlenom rozhodovaní.
Právní rádce roč. XXIII, 4 – 2015 INOGRAFIKA HYNČICOVÁ, K. – KRAMER, J. Pelikánovi legislativci (s. 6 – 7)
AKTA
KRAMER, J. Hledáme posily, zn. superschopné (s. 8 – 11) Z obsahu: Přesně před rokem zažila legislativa na spravedlnosti likvidační čistku, ze které se ještě plně nevzpamatovala. Nebylo to navíc poprvé, co se kanceláře odboru vyprázdnily. Jak vlastně zákony pod hlavičkou resortu efektivně a stabilně psát? Odpověď hledají Zářecký, Prudíková, Fiala, Korbel a Čech. HYNČICOVÁ, K. Zákon o registru smluv: Zveřejňování prý advokacií neotřese (s. 16 – 17) Z obsahu: Zveřejňování smluv na právní služby nebude ničím novým pod sluncem - tak ve zkratce komentují právníci dopady možného zavedení registru smluv na advokátní trh. Projekt naopak vítají kvůli zvýšení transparentnosti veřejné správy, jediný zádrhel ale vidí v neúčinnosti nezveřejněné smlouvy. HYNČICOVÁ, K. Vyzrazení obchodních informací v registru se není třeba bát (s. 18 – 19) Z obsahu: V debatě kolem registru smluv zaznívá obava, zda nemůže ohrozit konkurenceschopnost firem kvůli vyzrazení obchodních informací. Zeptali jsme se proto podnikových právníků na jejich názor. VEJVODOVÁ, A. Elektronická evidence tržeb zahraniční optikou: ovace s otazníky (s. 20 – 22) Z obsahu: Vlajková loď ministerstva financí v boji proti daňovým únikům míří do vlády, a pokud projde, měla by si díky ní státní pokladna polepšit o více než 10 miliard korun ročně. Jsou obavy malých živnostníků z „likvidačního efektu“ registračních pokladen planý poplach, nebo může přiostření boje proti „okrádání" státu skutečně otřást českým byznysem? Odpověď mohou dát zkušenosti ze zahraničí. MATZNER, J. NÁZOR: Evidence tržeb je dobrý sluha, ale špatný pán (s. 23) Z obsahu: Prví nápady k určité centralizované formě kontroly tržeb obchodníků se objevily už v roce 2005 s prvním návrhem zákona o registračních pokladnách. Ten však vzal se změnou vlády zasvé a po nějakou dobu bylo, jak se se lidově říká, ticho po pěšině. Po volbách v roce 2013 již evidence tržeb opět začala být ministerstvem financí akcentována a nedávno byl představen konkrétní návrh zákona.
PRVOTNÍ POHLED OBROVÁ, K. Jednání za obchodní korporaci (s. 26 – 27) Z obsahu:Problematika jednání za obchodní korporaci je pro obchodněprávní praxi jednou z klíčových oblastí. Nezpůsobilé jednání za společnost může mít z hlediska platnosti fatální
následky, stejně jako nezodpovědné jednání zástupce obchodní korporace s sebou nese mnohá rizika a nemalé sankce. Jaké jsou možné způsoby jednání za společnost?
PRÁVO A OBCHOD DŘEVÍNEK, K. – JANEČEK, R. Vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady - kdo je a kdo není aktivně legitimován (s. 30 – 33) Z obsahu:Společníci a členové orgánů kapitálových společností se mohou již od počátku novodobé existence českého obchodního práva domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. Zákon o obchodních korporacích (ZOK) v tomto směru volně navazuje na předchozí úpravu obchodního zákoníku (Obz) a na rozhodovací praxi českých soudů. Společníci a členové orgánů tak mají i nadále k dispozici právní nástroj k zajištění dodržování pravidel ve vnitřních vztazích společnosti, až již tato pravidla vyplývají ze zákona, zakládacích dokumentů společnosti, či dobrých mravů. ČECH, P. Není změna společenské smlouvy jako změna společenské smlouvy (s. 34 – 37) Z obsahu: Nové civilní právo si žádá úpravy společenských smluv. Prakticky není společnost, která by mu nemusela přizpůsobit text svého zakladatelského dokumentu. Ne každou změnu je však nutné formálně přijímat. Jak dokládá poslední judikatura, existují i jiné možnosti. Je však třeba mít se na pozoru. V praxi se rozmáhá i způsob, na nějž není radno spoléhat. NERUDA, R. – GACHOVÁ, L.: Zažehnal Nejvyšší správní soud noční můru spojujících se soutěžitelů? (38 – 40) Z obsahu: Nejvyšší správní soud vydal dlouho očekávaný rozsudek ve věci Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná), ve kterém se s konečnou plaností vyjádřil k právu třetích stran (konkurentů, odběratelů či dodavatelů) brojit proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o povolení spojení jiných soutěžitelů. Nejvyšší správní soud věc uzavřel s tím, že třetí osoby nejsou účastníky příslušných správních řízení a nejsou oprávněny napadat tato rozhodnutí rozklady.
PRÁVO A FINANCE MERENDA, D. – HOUT, M.: Finanční arbitr(áž) po česku (s. 42 – 44) Z obsahu: Jaké je postavení finančního arbitra v České republice? Víte, že u nás tento institut existuje již dvanáct let? A proč stále dochází k nepochopení jeho funkčního rámce? Odpoví první díl seriálu Právního rádce.
PRÁVO A MANAGEMENT OTEVŘEL, P. Nakládání s daty zaměstnavatele a okamžité ukončení pracovního poměru (s. 46 – 49)
Z obsahu: Jak rozhodovaly české a německé soudy, které řešili problematiku okamžitého zrušení pracovního poměru v souvislosti s porušením povinností zaměstnanců při ochraně a nakládaní s daty zaměstnavatele? KOŠŤÁL, D. Postavení profesionálního sportovce v právním řádu (s. 50 – 51) Z obsahu: I přes nutnost právní regulace sportu jako fenoménu současné doby, absentuje v českém právním řádu předpis, který by se touto problematikou výslovně zabýval. Dokonce chybí i legální definice sportovce.
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA JURČÍK, R. Je veřejnou zakázkou příjem prostředků zadavatele a udělení práva brát užitky? (s. 52 – 54) Z obsahu: Zadávání veřejných zakázek upravuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje procedurální postup vedoucí k zadání veřejných zakázek. Jednou z klíčových věcí je posouzení, zda smluvní situace je veřejnou zakázkou. V dané souvislosti lze diskutovat o smlouvě zajišťující příjem zadavateli. NOVOTNÝ, P. – JEŘÁBEK, J. Odměna makléřů za služby poskytnuté veřejnému zadavateli (s. 56 – 57) Z obsahu: Veřejné zadavatelé jsou často postaveni před otázku, jaké položky do předpokládané hodnoty veřejné zakázky začlenit a jaké nikoliv. Mezi problémové z tohoto hlediska patří ty na dodavatele služeb burzovního, pojišťovacího nebo realitního makléře. CSORBA, C. Předmět veřejné zakázky a CPV kód (s. 58 – 59) Z obsahu: V poslední době se v praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže množí případy sankcionování zadavatelů za volbu nesprávných CPV kódů. Proč je jejich správné vymezení natolik důležité?
PRÁVO A SPOLEČNOST KUBÍČKOVÁ, A. Šikana policistů a vojáků z povolání (s. 60 – 62) Z obsahu: Šikana na pracovišti ze strany nadřízeného neboli bossing je téma, které poslední dobou hýbe povědomím české společnosti. Zaměstnanci se zajímají o svá práva, která jim z pracovněprávního vztahu vyplývají, seznamují se s chováním, které je ze strany nadřízeného nepřípustné, a v neposlední řadě se pomaličku odhodlávají k řešení šikany na pracovišti a k uplatňování svých práv. Se šikanou se pochopitelně nesetkávají jen zaměstnanci, mnohdy ještě ve větší míře se obětí šikany stanou příslušníci bezpečnostních sborů či ozbrojených sil, kteří jsou ve služebním poměru k České republice.
POHLED Z PRAXE
KOTRADY, P. Příliš krátká lhůta k rozhodnutí o zmeškání popěrné lhůty (s. 64 – 66)
NAŠE TÉMA HYNČICOVÁ, K. Rodinná pouta za mřížemi (s. 68 – 71) Z obsahu: Návštěvy maximálně tři hodiny za měsíc, často na druhém konci republiky a omezený kontakt přes telefon. Dopisy kvůli nedostatku peněz jako nedostatkové zboží. S čím vším se vlastně potýkají vězni s rodinami?
ESEJ ČERMÁK, K. Filie, fobie a mánie za českou politickou scénou (s. 72 – 73) Z obsahu: Po vážné právnické četbě má snad i chudák právník nárok na trochu oddechu, aniž by se tím ovšem zanedbalo jeho vzdělání. Filie, fobie a mánie se k tomuto účelu hodí.
Právní rozhledy 23. ročník, 7/2015/ 10. apríl ČLÁNKY NONNEMANN, F. Soukromí na pracovišti (s. 229 – 236) Z obsahu: Při posuzování ochrany soukromí na pracovišti a zpracování osobních údajů zaměstnanců je nutno vzít v potaz více právních předpisů - zákoník práce, zákon o ochraně osobních údajů a občanský zákoník. V návaznosti na charakter daného zásahu či na použité prostředky k monitorování zaměstnanců se pak aplikuje jeden či více z uvedených právních předpisů, což má přímý dopad na práva a povinnosti zaměstnavatele i jeho zaměstnanců. LAJSEK, V. Starší právo k autorskému dílu jako relativní důvod pro odmítnutí zápisu ochranné známky (s. 237 – 242) Z obsahu: Jedním z námitkových důvodů v řízení o přihlášce ochranné známky je straší právo k autorskému dílu, pokud by mohlo dojít k dotčení takového díla užíváním přihlašovaného označení. V rozhodovací praxi však vzniklo několik sporných otázek, ať už se týkaly např. autorského díla jako předmětu námitky, role ÚPV při posuzování autorských děl, aktivní legitimace namítajících či použití předpisů při kolizi autorskoprávní a průmyslověprávní ochrany. DOLNÝ, J. Krátky pohľad na test solventnosti (s. 242 – 246)
Z obsahu: Systém rozdeľovania vlastných zdrojov spoločnosti obmedzený testom solventnosti sa javí ako vhodnejšie riešenie vo veci ochrany veriteľov a finančnej perspektívy spoločnosti. Otázkou ostáva, či je možné dopracovať sa k rovnej ochrane veriteľov aj bez explicitného zavedenia testu solventnosti zákonodarcom.
DISKUSE ŠTEFKO, M. Aplikuje se § 228 odst. 1 ObčZ na základní odborové organizace? (s. 246 – 250) GARTŠÍK, T. – GRUBER, M. – SVAČINOVÁ, L. – OLEJNÍK, M.: Je při prodeji závodu nezbytný souhlas pronajímatele? (s. 250 – 253)
K REFORMĚ PROCESNÍHO PRÁVA LAVICKÝ, P. Dispoziční zásada v civilním odvolacím řízení (s. 253 – 260)
SOUDY CIZÍCH STÁTŮ POKORNÝ, M. SRN: Spolkový soudní dvůr: K platnosti kupní smlouvy uzavřené přes eBay při hrubém nepoměru mezi plněním a protiplněním (s. 266)
Právní rozhledy 23. ročník, 8/2015/ 24. apríl ČLÁNKY DVOŘÁK, T. Zpeněžení jednotky podle občanského zákoníku (s. 267 – 270) Z obsahu: Nový občanský zákoník přinesl novou právní úpravu bytového spoluvlastnictví. Došlo ke značnému množství změn, některé instituty však nová úprava v zásadě převzala, byť ne vždy v původní podobě. Jedním z těchto institutů je i (staro)nový institut zpeněžení jednotky, dnes upravený v § 1184 ObčZ. DOHNAL, J. K právní úpravě škody způsobené vadou budovy či její údržbou dle občanského zákoníku (s. 270 – 272) Z obsahu: Nový občanský zákoník přichází v § 2938 se zvláštním ustanovením týkajícím se škody, která je způsobena budovou. Zákon normuje, že při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou, a zakotvuje solidární odpovědnost předchozího majitele po určitý časový úsek. Jaká jsou specifika a problémy tohoto ustanovení?
DISKUSE
HAVEL, B. Konflikt zájmů při správě obchodních korporací (vztah § 437 ods. 2 ObčZ a § 54 a násl. ZOK), (s. 272 – 275) MANN, M. Převod, polopřevod, odhláška (s. 275 – 280) PALKOVSKÁ, I. K souladu německého zákona o zpoplatnění dálnic po osobní automobily s právem EU (s. 280 – 283)
K REFORMĚ PROCESNÍHO PRÁVA PROVAZNÍK, J. Trestněprocesní ingerence do podmínek trestní odpovědnosti (s. 283 – 294)
SOUDY CIZÍCH STÁTŮ BRAUN, A. – SENDERS, J. SRN: Spolkový soudní dvůr; Zemský pracovní soud Düsseldorf: K osobní odpovědnosti jednatelů (s. 302 – 304)
Soudce roč. XVII, 4/2015 Články – úvahy – analýzy GOTTWALD, J. Počkejte, jste nepřednostní! (s. 2 – 3) GOBERNAC, K. Zamyšlení jednoho okresního soudce, aneb nezávislost (i soudcovská) trochu jinak (s. 4 – 6) DERKA, L. Pro soudní funkcionáře právo neplatí? (s. 7 – 16) VESELÝ, J. – WIMMEROVÁ, P. – SVOBODOVÁ, P.: Minitýmy – výsledky a zkušenosti po 6 letech praxe u okresního soudu (s. 17 – 20) MOTTL, T. – VACKOVÁ, M.: Žaloba pro zmatečnost (Občanské soudní řízení – soudcovský komentář), (s. 21 – 30)
JUDIKATURA A KASUISTIKA ČAPEK, J. Actio popularis ve světle Evropské úmluvy o lidských právech (s. 37 – 40)
