Ministerstvo sociálních věcí Informace o vysílání zaměstnanců v odvětví dopravy/přepravy z EHP a Švýcarska Pracovněprávní předpisy
Již od 1. května 2011 platí v Rakousku předpisy o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu pro všechna odvětví, tedy i pro odvětví dopravy. Od 1. ledna 2017 se obsah dosavadní zákonné úpravy změnil jen nepatrně. Nachází se nyní v zákoně o boji proti mzdovému a sociálnímu dumpingu („LSD-BG“), spolková sbírka zákonů BGBl. I č. 44/2016. Tato informace se týká vysílání zaměstnanců do Rakouska za účelem poskytování dopravních služeb. Dočasné přidělování zaměstnanců (poskytování pracovních sil třetím subjektům) není předmětem této informace. Pozice zaměstnance se určuje dle rakouského práva. Tato informace se týká jak přepravy zboží, tak přepravy osob. Doplňuje všeobecné informace webu www.entsendeplattform.at.
Pojem vyslání – jaké situace pod něj spadají? Vyslání zaměstnanců do Rakouska předpokládá, že obvyklé místo výkonu práce zaměstnance se nebude nacházet v Rakousku. Zda je objednatelem osoba v Rakousku, je nepodstatné; vyslání může probíhat i bez objednatele v Rakousku. Vysláním ve smyslu LSD-BG jsou zejména následující situace:
kabotáž (nakládka a vykládka probíhají v Rakousku)
cílová doprava do Rakouska (nakládka probíhá mimo Rakousko, vykládka v Rakousku), platí i pro objednatele mimo Rakousko
zdrojová doprava z Rakouska prostřednictvím dolnorakouských společností (nakládka probíhá v Rakousku, vykládka mimo Rakousko) platí i pro objednatele mimo Rakousko
výše uvedený výčet platí obdobně i pro přepravu osob (příležitostná doprava, linková doprava, zásadně také turistické přesuny s cíli/destinacemi v Rakousku)
Vysláním se rozumí i nepravidelná nebo jednorázová doprava. Příklady vyslání:
Lyžaři jsou přepravováni do Rakouska. 1
Zájezd začíná ve státě A, vede do Rakouska a končí opět ve státě A (okružní cesta Rakouskem).
Vysláním ve smyslu LSD-BG nejsou zejména následující situace:
Tranzit v přepravě zboží a v přepravě osob (v Rakousku neprobíhá ani nakládka, ani vykládka zboží, a ani příjem, ani ukončení cesty osob; dále nespočívá účel dopravy v přepravení zboží nebo osob do Rakouska, cesta přes Rakousko je naopak nutností pro dosažení vlastního cíle).
Prodávající/pronajímatel/výrobce/zpracovatel/majitel sám dodává skrze své zaměstnance vlastními (pronajatými / na leasing) vozidly prodané / pronajaté / vyrobené / ke zpracování určené zboží do Rakouska, přičemž přeprava zboží představuje pomocnou činnost v rámci jeho podnikání jako celku. Maximální přípustná celková hmotnost motorového vozidla je irelevantní.
Kupující/nájemce/zpracovatel/majitel sám zajistí skrze své zaměstnance vozidly ve svém vlastnictví (v nájmu/leasingu) koupené / pronajaté / ke zpracování určené / zpracované zboží z Rakouska, přičemž přeprava zboží představuje pomocnou činnost v rámci jeho podnikání jako celku. Maximální přípustná celková hmotnost motorového vozidla je irelevantní.
V souvislosti s dopravou mezi provozovnami téhož podniku je vlastní zboží (jsou vlastní zaměstnanci) dodáváno (přepravováni) vlastními zaměstnanci do Rakouska nebo je (jsou) z Rakouska vyzvedáváno (vyzvedáváni), přičemž přeprava zboží (přeprava osob) představuje pomocnou činnost v rámci podnikání jako celku. Maximální přípustná celková hmotnost motorového vozidla je irelevantní.
Turistické přesuny (doprava osob) s cíli/destinacemi v Rakousku, pokud o má přesun cíle/destinace i mimo Rakousko a i mimo stát, v němž začíná, a o v Rakousku nejsou přibírány žádné osoby ani tam cesta žádných osob nekončí. Příklad vyslání: Zájezd začíná ve státě A, vede přes Rakousko a končí ve státě B.
Jaké jsou zde povinnosti?
dodržování rakouské minimální mzdy dle kolektivní smlouvy
hlášení o vyslání (formulář ZKO 3)
povinnost mít k dispozici podklady – zásadně ve vozidle: o o o o
hlášení podklady pro přihlášení k sociálnímu pojištění mzdové podklady je-li zaměstnanec příslušníkem třetího státu, pak i pracovní povolení
2
Dodržování rakouské minimální mzdy dle kolektivní smlouvy:
V živnosti přepravy zboží (tj. při přepravě zboží motorovými vozidly) je pro pracovníka směrodatná kolektivní smlouva pro živnost přepravy zboží. Pro pracovníky společností, které provádí přepravu zboží výlučně motorovými vozidly, jejichž maximální přípustná celková hmotnost nepřesahuje 3 500 kg, platí kolektivní smlouva pro živnost drobných dopravců.
V odvětví přepravy osob je na jedné straně nutno dodržovat kolektivní smlouvu pro soukromé autobusové provozy. Pokud se jedná o společnost provozující taxislužby, byla by pro pracovníky směrodatná kolektivní smlouva pro živnost přepravy osob osobními motorovými vozidly.
Pro společnost, která nespadá pod odvětví přepravy osob nebo zboží, nýbrž provádí dopravu jako součást své podnikatelské činnosti v jiném odvětví, je zpravidla směrodatná vždy kolektivní smlouva platná pro dané odvětví. Je však nutno mít na paměti, že určité druhy dopravy v rámci podnikatelské činnosti nejsou vysláním (viz oddíl „Pojem vyslání“). Všechny kolektivní smlouvy lze nalézt na www.kollektivvertrag.at. Minimální mzda dle kolektivních smluv je platná pro celou pracovní dobu. Pracovní doba v přepravě zboží a v přepravě osob pro řidiče zahrnuje doby řízení, doby jiných pracovních činností (např. činnosti spojené s nakládkou/vykládkou) a doby pracovní pohotovosti bez přestávek (například čekací doba při nakládce/vykládce jiných vozidel). Také jízdy bez nákladu v rámci Rakouska jsou zásadně pracovní dobou podléhající hlášení v rámci vyslání (např. při cílové dopravě po vykládce zpět na hranici nebo při zdrojové dopravě příjezd na místo nakládky nebo příjezd při kabotáži), za něž musí být vyplacena mzda dle rakouské kolektivní smlouvy. Jízdy bez nákladu přes Rakousko v rámci tranzitu nejsou pracovní doby podléhající hlášení, za něž se vyplácí mzda dle rakouské kolektivní smlouvy. Je-li tranzit přerušen nebo ukončen z důvodu kabotáže nebo dopravy z Rakouska do zahraničí, je však tato dopravní služba pracovní dobou podléhající hlášení v rámci vyslání, za niž je vyplácena mzda dle rakouské kolektivní smlouvy. Pokračování tranzitu po proběhlé kabotáži za účelem opuštění rakouského území není vyslání podléhající hlášení.
Povinnosti hlášení: Zásadně musí být ohlášeno každé jednotlivé vyslání probíhající za účelem poskytnutí dopravní služby v Rakousku (normální hlášení). V některých případech však existuje možnost rámcového hlášení nebo hromadného hlášení (viz níže). Hlášení musí být učiněno před zahájením prací (nezávisle na tom, zda je podáváno normální hlášení, rámcové hlášení nebo hromadné hlášení). 3
Zahájení prací probíhá v cílové dopravě a ve zdrojové dopravě vjezdem na rakouské území. Při kabotáži stačí hlášení před konkrétním zahájením prací (před příjezdem na místo nakládky). Zahájení prací probíhá při přepravě osob vjezdem na rakouské území. Pokud není pro odvětví dopravy k dispozici samostatný formulář, použije se obecný formulář ZKO 3, který platí pro všechna odvětví. Uložené údaje z již učiněných hlášení lze do nových hlášení importovat. Tím se podstatně zjednoduší vyplnění formuláře hlášení. Normální hlášení: Pokud nebude možné učinit rámcové hlášení a hromadné hlášení (nebo nebudou navzdory tomu, že je přípustné je učinit, učiněna), bude normální hlášení za příslušné vyslání, tedy jednotlivou zakázku, podáno prostřednictvím formuláře ZKO 3 . Při vyplnění formuláře je nutno dbát na následující:
Pod bodem „3. Kontaktní osoba“ se zásadně uvádí zaměstnanec (řidič). Lze uvést i auditora, advokáta nebo notáře se sídlem v Rakousku, pokud byl zaměstnavatelem pověřen.
Pod bodem „4. (Tuzemský) objednatel“ se uvádí objednatel, nezávisle na tom, zda se nachází na území Rakouska nebo mimo něj. Příklad: U organizované okružní cesty, při níž je objednatelem organizátor zájezdu nebo škola, musí být jako objednatel označen tento organizátor nebo tato škola.
Pokud v příležitostné dopravě osob uzavře smlouvu provádějící zaměstnanec (řidič), musí společnost jako objednatele označit sebe. Totéž platí, pokud dopravě nepředchází žádné zvláštní organizační úkony ze strany společnosti a označení objednatele není možné nebo je možné jen s nepřiměřenými náklady.
Je-li více objednatelů, pro něž je dopravní společnost činná, musí být pro každého objednatele podáno zvláštní hlášení (ke zvláštnímu případu hromadného hlášení viz níže).
Pod bodem „6. Místo (přesná adresa) zaměstnání v Rakousku“ musí být zapsáno v kolonce „adresa“ slovo „vozidlo“. V kolonce „místo“ musí být zapsáno „Rakousko“.
Potřebné podklady musí být zásadně k dispozici ve vozidle. Přitom musí být pod bodem 7. „Údaj k povinnosti mít k dispozici podklady pro hlášení a mzdové podklady“ zatržena oblast „v místě výkonu činnosti“.
Jen mzdové podklady včetně záznamů o pracovní době smí být k dispozici i na případné pobočce zaměstnavatele/podnikatele v Rakousku nebo u rakouské 4
mateřské či dceřiné společnosti téhož koncernu (viz oddíl povinnost mít k dispozici podklady). V takových případech musí být po bodem 7. zatržena příslušná oblast.
U dopravních služeb bude zpravidla období uváděné pod bodem 8.11 a 8.12 shodné s obdobím uváděným pod bodem 5.
Pod bodem 8.13 „Doba a délka sjednané normální pracovní doby“ se uvede normální obvyklá (tedy i mimo Rakousko strávená) pracovní doba zaměstnance. Přitom nevadí, pokud se bude pracovní doba v Rakousku případně odchylovat.
Rámcové hlášení (na období dlouhé až tři měsíce): Je-li zjevné, že dopravní společnost bude opakovaně činná pro určitého objednatele, lze podat hlášení na období dlouhé až tři měsíce. Je-li více objednatelů, pro něž je dopravní společnost opakovaně činná, musí být za každého objednatele podáno zvláštní rámcové hlášení. Jednotlivá vyslání nemusí být hlášena zvlášť. V tom spočívá výhoda rámcového hlášení. Opakovaná rámcová hlášení jsou přípustná. Rámcové hlášení je možné i pro linkovou dopravu související s přepravou osob. Pokud není pro rámcové hlášení k dispozici samostatný formulář, použije se obecný formulářZKO 3. Při vyplnění formuláře je nutno dbát na následující:
Pod bodem „3. Kontaktní osoba“ lze uvést některého ze zaměstnanců (řidičů). Lze uvést i auditora, advokáta nebo notáře se sídlem v Rakousku, pokud byl zaměstnavatelem pověřen.
Pod bodem „4. (Tuzemský) objednatel“ se uvádí objednatel, nezávisle na tom, zda se nachází na území Rakouska nebo mimo něj.
Je-li více objednatelů, pro něž je dopravní společnost opakovaně činná, musí být za každého objednatele podáno zvláštní rámcové hlášení.
V případě linkové dopravy musí být jako objednatel uveden orgán, který přepravní společnosti udělil koncesi. Je-li přepravní společnost činná z pověření jiné společnosti, uvede se jako objednatel tato jiná společnost.
Pod bodem „5. Celkové období vyslání do Rakouska“ se uvede období dlouhé až tři měsíce.
Pod bodem „6. Místo (přesná adresa) zaměstnání v Rakousku“ se uvede v kolonce „adresa“ slovo „vozidlo“. V kolonce „místo“ musí být zapsáno „Rakousko“. V případě linkové dopravy se uvedou všechna nástupní a výstupní místa (jízdní řád) a trasa jízdy. Přitom je dostačující, když tyto údaje budou uvedeny v dokumentu ve formátu PDF, který se přiloží k hlášení (a pod bodem 6. se uvede jen jedno nástupní nebo výstupní místo, aby byla tato povinná kolonka vyplněna).
Potřebné podklady musí být zásadně k dispozici ve vozidle. Přitom musí být pod bodem 7. „Údaj k povinnosti mít k dispozici podklady pro hlášení a mzdové podklady“ zatržena oblast „v místě výkonu činnosti“. 5
Jen mzdové podklady včetně záznamů o pracovní době smí být k dispozici i na případné pobočce zaměstnavatele/podnikatele v Rakousku nebo u rakouské mateřské či dceřiné společnosti téhož koncernu (viz oddíl povinnost mít k dispozici podklady). V takových případech musí být po bodem 7. zatržena příslušná oblast.
Pod bodem 8. „Zaměstnanec vyslaný do Rakouska“ se uvedou všichni zaměstnanci, které zaměstnavatel předběžně nasadí (i pokud mají být nasazeni k pozdějšímu okamžiku než k začátku období dlouhého až tři měsíce). Pokud by chtěl zaměstnavatel nasadit další zaměstnance k pozdějšímu okamžiku ještě během období uvedeného v bodě 5., musí být takové dodatečné hlášení podáno na zvláštním formuláři k tomu určeném. Formulář se nachází na webu Centrálního koordinačního místa Spolkového ministerstva financí.
Pod bodem 8.11 a 8.12 se uvede stejné období jako v bodě 5. Při dodatečném hlášení dalších zaměstnanců se pod bodem 8.11 uvede den dodatečného hlášení.
Pod bodem 8.13 „Doba a délka sjednané normální pracovní doby“ se uvede normální obvyklá (tedy i mimo Rakousko strávená) pracovní doba zaměstnance. Přitom nevadí, pokud se bude pracovní doba v Rakousku případně odchylovat.
V kolonce „Poznámky k hlášení jako celku“ na konci formuláře by měl být uveden německý pojem „Rahmenmeldung“ (rámcové hlášení).
Hromadné hlášení (pro různé objednatele): Hromadné hlášení je možné,
pokud budou v Rakousku v úzké místní a časové souvislosti plněny zakázky pro minimálně dva objednatele, a
tyto zakázky budou v okamžiku hlášení již známé.
Úzká místní souvislost zahrnuje celé území Rakouska, pokud nebude toto území v mezidobí opuštěno. Krátké opuštění Rakouska v souvislosti s dopravou je však přípustné a úzká místní souvislost zůstane zachována (např.: jízda přes malý německý výběžek). Pokud však po splnění zakázky a před splněním další zakázky dojde k návratu do země původu, úzká místní souvislost už dána není. Úzká časová souvislost je dána tehdy, pokud činnost v Rakousku do jejího ukončení netrvá déle než jeden týden. Při přepravě osob trvá úzká časová souvislost – i přesahující jeden týden – tak dlouho, dokud přepravované osoby zůstanou stejné. Protože hromadné hlášení předpokládá více objednatelů, bude záležet na smluvním vztahu s dopravní společností. Pokud má dopravní společnost více smluvních partnerů, je hromadné hlášení přípustné (například protože dopravní společnost uzavřela jednotlivé smlouvy s přepravovanými osobami). Pokud má dopravní společnost pouze jednoho smluvního 6
partnera, nepodává se hromadné hlášení, nýbrž normální hlášení nebo nanejvýš rámcové hlášení (například smlouva s organizátorem zájezdu nebo školou). Při hromadném hlášení je zejména třeba myslet na následující případy:
Ve vozidle se nachází k jednomu okamžiku, nikoliv nutně během celého období v Rakousku, více zboží (nebo osob) a existuje více než jeden objednatel.
Po dokončení jedné dopravy se začne s další dopravou pro jiného objednatele. Předpokladem je, aby obě dopravní služby v Rakousku začaly a skončily do jednoho týdne a aby mezi těmito dvěma dopravami nedošlo k opuštění rakouského území.
Pokud není pro hromadné hlášení k dispozici samostatný formulář, použije se obecný formulář ZKO 3. Při vyplnění formuláře je nutno dbát na následující:
Pod bodem „3. Kontaktní osoba“ lze uvést řidiče. Lze uvést i auditora, advokáta nebo notáře se sídlem v Rakousku, pokud byl zaměstnavatelem pověřen.
Pod bodem „4. (Tuzemský) objednatel“ je dostačující, pokud je uveden jen jeden objednatel, nezávisle na tom, zda se nachází na území Rakouska nebo mimo něj.
Další objednatele je možno uvést do dokumentu ve formátu PDF, který se přiloží k hlášení.
Nelze-li objednatele zjistit (např. při příležitostné dopravě nebo neorganizovaných autobusových zájezdech), musí společnost jako objednatele označit sebe. Pokud v příležitostné dopravě osob uzavře smlouvu provádějící zaměstnanec (řidič), musí společnost jako objednatele označit sebe. Totéž platí například tehdy, pokud dopravě nepředchází žádné zvláštní organizační úkony ze strany společnosti a označení objednatele není možné nebo je možné jen s nepřiměřenými náklady.
Pod bodem „5. Období vyslání do Rakouska celkově“ se uvede období, během něhož mají být poskytovány dopravní služby (i pokud v některých dnech během tohoto období nebudou poskytovány žádné dopravní služby).
Pod bodem „6. Místo (přesná adresa) zaměstnání v Rakousku“ se uvede v kolonce „adresa“ slovo „vozidlo“. V kolonce „místo“ musí být zapsáno „Rakousko“.
Potřebné podklady musí být zásadně k dispozici ve vozidle. Přitom musí být pod bodem 7. „Údaj k povinnosti mít k dispozici podklady pro hlášení a mzdové podklady“ zaškrtnut bod 7a „v místě výkonu činnosti“.
Jen mzdové podklady včetně záznamů o pracovní době smí být k dispozici i na případné pobočce zaměstnavatele/podnikatele v Rakousku nebo u rakouské mateřské či dceřiné společnosti téhož koncernu (viz oddíl povinnost mít k dispozici podklady). V takových případech musí být po bodem 7. zatržena příslušná oblast.
U dopravních služeb bude zpravidla období uváděné pod bodem 8.11 a 8.12 shodné s obdobím uváděným pod bodem 5.
7
Pod bodem 8.13 „Doba a délka sjednané normální pracovní doby“ se uvede normální obvyklá (tedy i mimo Rakousko strávená) pracovní doba zaměstnance. Přitom nevadí, pokud se bude pracovní doba v Rakousku případně odchylovat.
V kolonce „poznámky k hlášení jako celku“ na konci formuláře by měl být uveden německý výraz „Sammelmeldung“ (hromadné hlášení).
Povinnost mít k dispozici podklady: Je třeba mít k dispozici následující podklady: 1. dokument pro sociální pojištění A1 (v příslušném jazyce daného státu) Pokud by nebylo možné vystavit osvědčení A1 před vysláním nebo dočasným přidělením zaměstnance: Žádost o vystavení osvědčení A1 a jiné podklady, z nichž lze vyvodit, že zaměstnanec je v okamžiku své činnosti přihlášen k sociálnímu pojištění v Rakousku – vždy v německém jazyce, nebo v překladu. Překlad nemusí být ověřený. 2. kopie hlášení o vyslání Pokud z časových a technických důvodů – například při provádění kabotáže – není možné mít kopii hlášení k dispozici ve vozidle, je nutno mít k dispozici číslo transakce / referenční číslo, které žadatel obdržel při ohlášení. 3. Mzdové podklady, z nichž v každém případě vyplývá, jaký plat zaměstnancům během jejich zaměstnání v Rakousku přísluší a je jim skutečně vyplácen . K mzdovým podkladům patří: a. pracovní smlouva nebo písemný záznam o obsahu pracovní smlouvy ve smyslu směrnice o písemném prohlášení 91/533/EHS b. výplatní páska, doklady zaměstnavatele o výplatě mzdy nebo doklady o bankovním převodu c. mzdové záznamy d. podklady týkající se mzdového zařazení (např. vzdělání a předchozí pracovní poměry, hraje-li to roli podle kolektivní smlouvy) a e. záznamy o pracovní době každého vyslaného zaměstnance. Výplatní pásku, doklady zaměstnavatele o výplatě mzdy nebo doklady o bankovním převodu je nutno mít v období, které je v hlášení uvedeno pod bodem 5. jako „Období vyslání“, pro toto období k dispozici, pokud je to z hlediska okamžiku vystavení těchto podkladů již možné. Pokud například období hlášení činí dva dny během jednoho měsíce a odměna za tento pracovní výkon v tomto mzdovém období bude splatná až na začátku příštího měsíce, nelze mít výplatní pásky a doklady o výplatě mzdy nebo doklady o bankovním převodu oba tyto dny k dispozici. Pokud 8
však je podáváno rámcové hlášení nebo hromadné hlášení, mohou být v uvedeném období občas k dispozici výplatní pásky a doklady o výplatě mzdy, resp. doklady o bankovním převodu ke splatným odměnám z předchozích mzdových období v rámci období uvedeného v hlášení. Mzdové záznamy jsou podklady, které mají objasňovat, jak a na jakém základě se odměny vypočítávají, resp. z čeho se skládají. Mzdové záznamy jsou například lístky o mzdovém účtu, mzdové seznamy, mzdové listy pro daňové účely, přihlášení ke zdravotnímu pojištění a odhlášení ze zdravotního pojištění, zúčtovací seznamy přirážek a příplatků, záznamy o práci přesčas, provizích, práci odměňovaného podle výkonu a další podklady odměňování na základě výkonu. Mzdové podklady musí být předkládány v německém jazyce/překladu. Pracovní smlouvu (stejně jako písemný záznam o obsahu pracovní smlouvy ve smyslu směrnice o písemném prohlášení 91/533/EHS) lze mít k dispozici i v anglickém jazyce/překladu. Překlad nemusí být ověřený. Doklady o výplatě mzdy nebo doklady o bankovním převodu lze mít k dispozici i v jiném jazyce příslušejícím danému státu než v německém, pokud je srozumitelné příslušné mzdové období, odměna a příjemci za kontrolní orgán. Záznamy o pracovní době lze vyhotovovat na kontrolních přístrojích obvyklých v dopravním odvětví (jak analogicky, tak digitálně), pokud je ze záznamů zjevná pracovní doba, za kterou se dle rakouské kolektivní smlouvy vyplácí mzda. Přitom je nutno dbát na to, že i za jiné časy, než je doba řízení, je možno vyplatit mzdu. Záznamy o pracovní době je nutno mít pro toto období k dispozici v období, které je uvedeno v hlášení pod bodem 5. jako „Období vyslání“. 4. V případě, že zaměstnanec má být vyslán z členského státu EU, ale sám nemá státní příslušnost členského státu EU, je v případě kabotáže nutné mít k dispozici pracovní povolení vysílajícího státu, pokud je toto ve státě vyslání zapotřebí. V případě, že zaměstnanec má být vyslán z členského státu EU a sám má chorvatskou státní příslušnost, je v případě kabotáže nutné mít k dispozici pracovní povolení vysílajícího státu, pokud je toto ve vysílajícím státě zapotřebí. Pro které zaměstnance, kde a v jaké formě musí být podklady k dispozici?
Podklady musí být k dispozici vždy pro všechny zaměstnance, kteří aktuálně provádí dopravní práce v Rakousku.
Podklady k zaměstnanci musí být v zásadě k dispozici ve vozidle, v němž se zaměstnanec nachází, a musí být poskytnuty kontrolním orgánům. 9
Jen mzdové podklady včetně záznamů o pracovní době smí být k dispozici namísto ve vozidle na případné pobočce zaměstnavatele/podnikatele v Rakousku nebo u rakouské mateřské nebo dceřiné společnosti téhož koncernu, pokud to bylo v hlášení oznámeno. Toto oznámení má za následek, že podklady musí být k dispozici na oznámeném místě.
Podklady lze mít k dispozici buď v papírové podobě nebo v čitelné elektronické podobě (na displeji), přičemž údaje a technické přístroje se musí ve vozidle nacházet již v okamžiku příjezdu na rakouské území. Vyžádání nebo zaslání údajů ze zahraničí není dostačující. Stejně tak nejsou dostačující nečitelné elektronické údaje, např. na USB disku.
10
