Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky
Polský jazyk a literatura
Bohumír Kureĉka
Přejatá slova v jazyce polské politiky Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Roman Madecki, Ph.D..
2009
2
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. 3
Zde bych chtěl poděkovat panu Mgr. Romanu Madeckému, Ph.D. za vstřícné a trpělivé vedení mé práce, stejně tak i za cenné připomínky a rady k mé diplomové práci.
4
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 6 1 VÝPŮJĈKY ..................................................................................................... 8 1.1 Definice a charakteristika výpůjĉek ................................................................. 8 1.2 Klasifikace výpůjĉek ........................................................................................ 9 1.2.1 Kritérium předmětu výpůjĉek .......................................................................... 9 1.2.1.1 Vlastní výpůjĉky .............................................................................................. 9 1.2.1.2 Strukturální výpůjĉky, neboli kalky ............................................................... 10 1.2.1.3 Sémantické výpůjĉky ..................................................................................... 11 1.2.1.4 Umělé výpůjĉky ............................................................................................. 12 1.2.2 Kritérium míry adaptace ................................................................................ 13 1.2.3 Kritérium původu ........................................................................................... 13 1.2.3.1 Výpůjĉky z latiny (latinizmy) ........................................................................ 13 1.2.3.2 Výpůjĉky z ĉeńtiny (bohemizmy) .................................................................. 14 1.2.3.3 Výpůjĉky z němĉiny (germanizmy)............................................................... 15 1.2.3.4 Výpůjĉky z ukrajinńtiny (ukrajinizmy) .......................................................... 16 1.2.3.5 Výpůjĉky z italńtiny (italianizmy) ................................................................. 16 1.2.3.6 Výpůjĉky z maďarńtiny (hungarizmy) a turko-tatarských jazyků (turcizmy/tatarizmy) ...................................................................................................... 17 1.2.3.7 Výpůjĉky z francouzńtiny (galicizmy) ........................................................... 17 1.2.3.8 Výpůjĉky z ruńtiny (rusizmy) ........................................................................ 18 1.2.3.9 Výpůjĉky z angliĉtiny (anglicizmy)............................................................... 19 1.2.3.10 Internacionalizmy ......................................................................................... 20 1.3 Fonetické a grafické výpůjĉky ...................................................................... 22 1.4 Přímé a nepřímé výpůjĉky ............................................................................ 22 1.5 Hodnocení výpůjĉek ..................................................................................... 23 2 JAZYK POLITIKY ...................................................................................... 24 2.1 Vývoj jazyka polské politiky ......................................................................... 25 2.2 Jazyková norma a varieta ............................................................................... 29 2.3 Charakteristické vlastnosti ............................................................................. 32 3 PŘEJATÁ SLOVA V JAZYCE POLSKÉ POLITIKY ................................. 41 SHRNUTÍ ANALÝZY ................................................................................................ 108 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 111 PODSUMOWANIE ..................................................................................................... 115 BIBLIOGRAFIE .......................................................................................................... 116 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................. 120
5
ÚVOD
Každý jazyk je do jisté míry nasycen výpůjĉkami z různých jazyků a období. Přejímání je totiž jedním z hlavních způsobů obohacování slovní zásoby jazyka. Polský jazyk není v tomto ohledu žádnou výjimkou. Vyskytuje se v něm spousta přejatých slov, která jsou zastoupena ve vńech jazykových varietách. Proces přejímání výrazů z cizích jazyků probíhal v každém období vývoje jazyka, na což měly vliv rozmanité kontakty s cizími národy a v neposlední řadě také období módnosti urĉitého jazyka. První středověké výpůjĉky pronikaly z latiny, ĉeńtiny a němĉiny. V dalńím období to byla předevńím přejatá slova z italńtiny, maďarńtiny, tureĉtiny, francouzńtiny a ruńtiny. V posledních letech převažují výpůjĉky z angliĉtiny, ĉili z aktuálně nejdominantnějńího jazyka, který je zdrojem mnoha dneńních výpůjĉek nejen v polńtině. Jazyk politiky je reprezentován předevńím mluvou politiků. Politici vědí, že jejich hlavní ĉinností je mluvení, proto používají takový jazyk, aby na odběratele udělali co nejlepńí dojem. Vytváří tak přitom v mnoha ohledech specifický jazyk politiky. V jazyce politiky nalézáme spoustu pro něj typických výpůjĉek. Jedná se předevńím o výrazy z ekonomicko-politické terminologie, které s jazykem politiky přímo souvisí. Ke zkoumání jazyka politiky přiměl autora této práce fakt, že je to jazyk dynamický, neustále se měnící a nepodléhající jednoznaĉným a komplexním deskripcím. Autor práce si je vědom velké diferenciace souĉasného jazyka politiky a nemožnosti podat jeho ucelený obraz, proto se snaží analyzovat jen jeho malou ĉást, kterou jsou přejatá slova. Následující práce je rozdělena na tři ĉásti. První kapitola představuje přejatá slova. Nabízí jejich klasifikaci podle základních kritérií. Jsou jimi kritérium předmětu výpůjĉek, kritérium míry adaptace a kritérium původu. Kapitola druhá předkládá na základě odborné literatury charakteristické vlastnosti jazyka politiky, jeho vývoj – předevńím porovnání jazyka politiky před a po změně politického systému. Autor se snaží také popsat jazyk politiky jako souĉást urĉité jazykové variety. Třetí kapitola se již zabývá analýzou konkrétních výpůjĉek. Jako zdroj jazyka politiky, a tedy i nalezených přejatých slov, posloužily stenogramy ze zasedání
6
poslanecké sněmovny polského parlamentu a poslanecké interpelace v písemné podobě z let 2007–2009. Tyto materiály jsou dostupné v archivu na internetových stranách polského Sejmu.1 Cílem následující práce je upozornit na roli přejatých slov v souĉasném jazyce polské politiky. Autor se bude snažit mimo jiné zjistit, zda je užívání výpůjĉek je adekvátní, ĉi neadekvátní, jestliže existuje odpovídající domácí ekvivalent. U zkoumaných přejatých slov se bude autor snažit zjistit dle zadaných kritérií, do jaké míry jsou výpůjĉky adaptovány a jakého jsou původu.
1
Stenografické záznamy ze zasedání poslanecké sněmovny a poslanecké interpelace. Dostupné z: < http://orka2.sejm.gov.pl/StenoInter6.nsf/main?OpenForm>
7
1
VÝPŮJĈKY
1.1
Definice a charakteristika výpůjĉek Přejatá slova jsou výrazy, obraty, odvozeniny, flektivní formy, syntaktické
konstrukce a frazeologická spojení, která jsou v daném jazyce cizí. Vńeobecně přijímaná klasifikace přejatých slov se opírá o tři kritéria: předmět výpůjĉky, původ a stupeň adaptace.2 V polském jazyce se vyskytuje mnoho přejatých výrazů a gramatických konstrukcí vypůjĉených z jiných jazyků. Za příĉinu se obecně oznaĉují války, obchodní, kulturní a vědecké kontakty. Je totiž prakticky nemožné úplné izolovat jazyk před cizími vlivy. Jak již bylo řeĉeno, jazyky si vypůjĉují cizí slova předevńím tehdy, kdy dochází mezi národy, které používají rozdílný jazyk, ke kulturním, hospodářským nebo vojenským kontaktům. Existují i dalńí příĉiny přejímaní. Mezi ně patří i výskyt nějakého objektu v daném jazyce, který nemá ekvivalent v druhém jazyce (např. grill, komputer). Ĉasto se stává, že cizí výraz je uznán za vhodnějńí než domácí (např. kuzyn – výraz, který nahradil ĉást staropolské komplikované rodinné terminologie). Někdy daný jazyk nemá dostateĉně rozvinuté gramatické nebo slovní struktury pro vyjádření komplikované podstaty. Také je třeba zdůraznit přechodná období, kdy je cizí jazyk módní.3 Polský jazyk byl ovlivňován v různých obdobích jinými jazyky, jak ukazuje následující tabulka:4
2
Srov. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1773. Dąbrowska A.: Język polski. Wrocław 1998, s. 80–81. 4 Srov. Rybicka, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa 1976, s. 28. 3
8
jazyky
století
příklady
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
latina
cela, msza
ĉeský
hańba, obywatel
německý
wójt, cegła, kielich
ukrajinský
druh, bohater
italský
molo, opera, pomidor
maďarský
rokosz, orszak
turecko-tat.
bachmat, janczar
francouzský
gabinet, fotel, salon
ruský
kołchoz
anglický
trolejbus, trener
řecký
1.2
elektron
Klasifikace výpůjĉek Podle nejuznávanějńí klasifikace lze přejatá slova rozĉlenit podle tří
základních kritérií: kritéria předmětu výpůjĉek, kritéria míry adaptace a kritéria původu.
1.2.1 Kritérium předmětu výpůjĉek S ohledem na kritérium předmětu výpůjĉky rozlińujeme následující typy výpůjĉek: vlastní, strukturální, sémantické a umělé.5
1.2.1.1 Vlastní výpůjĉky Jsou to takové cizí výrazy, jež jsou přejaty spolu s významem, eventuálně s jednoduńńí výslovností a pravopisem., např. atrament (lat.), bryndza (rum.), brydż 5
Kania, S. – Tokarski, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej. Warszawa 1984, s. 144.
9
(ang.), czerep (bělor.), dumping (ang.), hultaj (ukr.), kołchoz (rus.), kombi (něm.), loggia (it.), prodiż (fr.).6 Tyto výpůjĉky pak můžeme dále dělit na lexikální a morfémové. Lexikální výpůjĉky se týkají předevńím podstatných jmen, např. egoista, terrorysta, puryzm, modernizm, eskalacja, prohibicja; zatímco ostatní slovní druhy, které jsou přizpůsobeny polskými předponami a příponami patří mezi morfémové výpůjĉky, např. slovesa se skoro bez výjimky tvoří přidáním formantu –ować; to vńak neznamená, že k morfologické adaptaci nedochází i u podstatných jmen, např. lat. appetitus – pol. apetyt, lat. applausus – pol. aplauz atd. 7
1.2.1.2 Strukturální výpůjĉky, neboli kalky Kalk je přejetí slova nebo slovního spojení z jednoho (výchozího) jazyka do jiného (cílového) jazyka jeho doslovným překladem. Mechanismus takového přejímání se nazývá kalkování.8 Kalky jsou přesným vyjádřením cizích konstrukcí, přesným překladem jejich skladebných ĉástí. Kalky rozdělujeme na tři dalńí typy:9 a) Slovotvorné kalky, neboli výrazy vytvořené podle vzoru cizojazyĉných slov pomocí domácích morfémů, např. przysłówek (adverbium, lat.), rozpracować (razrabotat', rus.), rzeczoznawca (Sachverständige, něm.); b) Frazeologické kalky, neboli vyjádření pevných výrazových spojení, např. punkt widzenia (point de vue, fr.), rozumieć pod czymś (unter etwas verstehen, něm.), rzecz w tym (dieło w tom, rus,); c) Významové kalky, spoĉívající v přidělení nového obsahu polskému výrazu, přísluńející jeho cizímu ekvivalentu, např. np. cienka aluzja (podle ruského obratu), namísto: subtelna, delikatna aluzja. Jiná teorie rozděluje strukturální výpůjĉky na výrazové (např. czasopismo z něm. Zeitschrift, nastolatek z ang. teenager) nazývané také jako slovotvorné, syntaktické vztahující se na slovní spojení, jako např. z ruńtiny vypůjĉené za wyjątkiem. Ĉasto v souĉasném polském jazyce fungují idiomatické obraty cizího původu, jako např. tu 6
Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1773. Rybicka, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa 1976, s. 76, 77. 8 Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002, s. 210. 9 Srov. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Op. cit., s. 1773. 7
10
jest pies pogrzebany, mieć coś na tapecie, iść w odstawkę, reprezentować coś sobą, které nazýváme frazeologickými replikami.10 „Kalky vznikají následkem delńího styku dvou jazyků, nebo jsou výsledkem působení příbuzného jazyka s ohledem na konstrukci. Kalky pronikají hlouběji do struktury jazyka než „povrchní“ lexikální výpůjĉky.“11
1.2.1.3 Sémantické výpůjĉky Spoĉívají v přijetí pouze významového odstínu výrazu, který doplňuje význam již známý, např. polské sloveso korespondować
„vést korespondenci― (stará latinská
výpůjĉka) se souĉasně používá také ve významu „odpovídat čemu, být odpovědným― vlivem ang. to correspond; dřívějńím neosémantismem je polské podstatné jméno goryl „člověk z ochranky nějaké osobnosti―, vzniklé vlivem přeneseného významu toho výrazu v anglickém jazyce. 12 Sem by patřil i typický příklad sémantických výpůjĉek, uváděný v pracích zabývajících se tímto problémem, kterým je význam slova zamek jako „ochranná stavba―, které se objevilo vlivem něm. Schloss, v době kdy v polském jazyce slovo zamek oznaĉovalo „zařízení k zamykání―. S tímto tématem spojuje Halina Rybicka v knize Losy wyrazów obcych také významové změny při přejímání cizích výrazů a tyto změny pak rozděluje do tří bodů:13 1. zúžení rozsahu užití vypůjĉeného výrazu ve srovnání s originálem, např. slovo akumulacja se prvotně používalo v obecném významu „zvětšení, nárůst―, ale ĉasem se dostalo do ekonomické terminologie jako akumulacja kapituału 2. rozńíření rozsahu užití vypůjĉeného výrazu na základě jazyka, ze kterého se vypůjĉuje, např. napoleon, jehož se používalo jako název mince; nebo kmieć (z lat. comes), který se z původního oznaĉení „magnáta“ přetvořil v oznaĉení „sedláka“ 3. změny, které nastávají v citovém zabarvení výrazu, např. výrazy, které měly zpoĉátku neutrální funkci, mohly ĉasem měnit své citové zabarvení na pohrdavé jako např. idiota, který původně oznaĉoval nevzdělaného ĉlověka 10
Rybicka, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa 1976, s. 87–88. Tamtéž. s. 97. 12 Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1773. 13 Rybicka, H., Op.cit., s. 106, 107. 11
11
1.2.1.4 Umělé výpůjĉky Neboli výrazy daného jazyka vytvořené z cizích morfémů (lexikálních i slovotvorných). Do tohoto typu výpůjĉek poĉítáme předevńím výrazy složené z elementů řecko – latinských, vytvořené v novověkém období, např. dyktafon, geriatria, kosmonauta, kserokopia, logopedia, rentgenodiagnostyka, telewizja, wideotelefon. Umělé výpůjĉky mohou mít ve své konstrukci různojazyĉné ĉásti, např. autokar (řec. auto-, car — ang.). Výrazy tohoto typu nazýváme hybridy. Termín hybrid se také někdy aplikuje k oznaĉení výrazu vytvořeného v polském jazyce z geneticky různých elementů, např. autoocena (řec. auto- + pol. ocena), fotokącik (řec. i międzynar. foto- + pol. kącik), minisuszarka (lat. mini- + pol. suszarka), neopogański (řec. neo- + pol. pogański), ciucholand (pol. ciuch-+ o + ang. -land). Ve slovotvorné rovině je výsledkem mnohasetletých vlivů západních jazyků velký poĉet formantů cizího původu, které fungují v polńtině. Mezi důležitějńí sufixální formanty patří:-cja (-icja, -encja, -ancja, -acja, -izacja, -fikacja), -oda, -at, -aż, -izm, ista, -ika (-yka), -ik (-yk), -eria, -ent, -ant, -tor (-itor//-ytor), -ator, -izator, -fikator, -er (-inier// -ynier), -us, -eusz a hybridní formanty -alny (-al/is/ + -ny), -ilny (-il/is/ + -ny), -arny (-ar/is/ + -ny), -iczny (-yczny, -istyczny) (-ic/ -us + -ny), -istic (us/ + -ny), -izować (-iz/are/ + -ować), -fikować (-fic/are/ + -ować)14 Umělé výpůjĉky jsou v souĉasné polńtině (zvláńtě v profesní mluvě) jedním z hlavních způsobů obohacování slovní zásoby.15 Na druhou stranu jsou umělé výpůjĉky nové lexémy, z devatenáctého a dvacátého století, jejichž cizí původ je vńeobecně pociťován, což nepřeje jejich integraci se systémem jazyka, který si je vypůjĉuje.16
14
Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 535. 15 Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1773. 16 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie (Na podstawie słowników frekwencyjnych), Poznań 1993, s. 58.
12
1.2.2 Kritérium míry adaptace Podle tohoto kritéria dále rozdělujeme:17 1) Citáty (vsuvky), neboli výrazy a obraty, které používají uživatelé polského jazyka (v řeĉi i písmu) v originálním, cizím tvaru (spolu s akcentem), např. ang. bye-bye, okey, sorry; fr. à propos, esprit l'escalier, passe-partout, lat. ab ovo, expressis verbis, qui pro quo; něm. ersatz, zusammen; rus. gieroj, naczalstwo, skolko ugodno; it. allegro maestoso, con amore, con fuoco. Pouze nepoĉetná skupina cizích výrazů si uchovává vńechny vlastnosti cizí struktury. 2) Ĉásteĉně adaptované výpůjĉky, neboli cizí výrazy, které mají zjednoduńenou výslovnost a pravopis, jsou přizpůsobené polskému jazykovému systému, ale i přesto jsou neohebné z důvodu netypické flektivní konstrukce, např. bantu, bikini, guru, kakao, konfetti, martini, sake, sari, sati, tabu. 3) Úplné výpůjĉky, neboli výrazy a fráze přejaté z cizích jazyků, které jsou přizpůsobené systému polského jazyka v oblasti pravopisu, výslovnosti a flexe, např. ang. budżet, dżem, skecz, fr. bukinista, prodiż, paragon, něm. bursztyn, landszaft, majster, rus. chałturszczyk, sojusz, turma, it. karczoch, sałata, stiuk.
1.2.3 Kritérium původu Pomocí tohoto kritéria lze v dneńním polském jazyce rozdělit skupiny výrazů nazvaných podle jazyka původu.
1.2.3.1 Výpůjĉky z latiny (latinizmy) Vliv latiny se projevoval ve vńech fázích vývoje polńtiny. Ve středověku to byla slovní zásoba spojená s křesťanskou vírou a liturgií, přejímaná prostřednictvím ĉeńtiny a němĉiny (anioł, biskup, kościół, msza, pacierz, proboszcz), přímé výpůjĉky byly
17
Srov. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1774.
13
výjimkou - týkaly se ńkolství, medicíny a botaniky, např. atrament, bakałarz, rejestr, kryształ, migdały.18 Od 16. století se s renesancí zaĉala rozńiřovat znalost klasické latiny [...], v této situaci se do polńtiny nahrnula vlna již přímých výpůjĉek z latiny: akt, deklaracja, dekret, dokument, forma, kołor, komisja, natura, okazja, proponować, recepta, reguła, rektor, senat, skrypt, termin, traktat atd.19 Za dob renesance se rozńířila také makaronizace, neboli připojování originálních latinských slov a výrazů do promluvy v polském jazyce. Od 19. století, se zaĉal využívat lexikální materiál latiny (i řeĉtiny) ke tvoření umělých výpůjĉek, které obohacovaly slovní zásobu různých oblastí vědy. Tento proces získal na intenzitě ve 2. polovině 20. století; souĉasně se tento typ výpůjĉek zasloužil o vývoj vědecké polńtiny, např. embriogeneza, frustracja, indoktrynacja, informatyka, konurbacja, liofilizacja, nobelium, noktowizja, nonproliferacja, radiestezja, respondent, sclerosis multiplex, synoptyk.20 V 16. století průměrně každý ńestistý výraz byl latinizmem, v 1. polovině 17. století již každý sto patnáctý, ve druhé každý ńedesátý a kolem poloviny 19. století [...] dokonce každý třicátý třetí výraz.21
1.2.3.2 Výpůjĉky z ĉeštiny (bohemizmy) Nejstarńí vlivy ĉeńtiny v polském jazyce se datují do 10. století, ĉili do období christianizace polských zemí. V následujících stoletích je tento vliv spojen předevńím s provázanými politickými vztahy s ĉeskými zeměmi. Vliv ĉeńtiny je co do množství ohraniĉen, má umělý charakter, literární, nezasahuje masy. Tak to bylo až do konce středověku, kdy rozhodující vliv ĉeského jazyka na vývoj polńtiny prakticky ustal. Obrození vlivů ĉeńtiny v 16. století má svůj hlavní původ v literatuře, zejména v jejím polemicko-teologickém typu, spojeném s reformací. Patří sem takové výpůjĉky jako: blesk, brama, działo huczące, knieżę,
18
Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1671. Srov. Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 529. 20 Tamtéž, s. 1671. 21 Srov. Klemensiewicz, Z.: Historia języka polskiego. Warszawa 2002, s. 341. 19
14
obchód, sedłak, straż, władarz, zahrada, zakonnik; bohaty, hojny, ohromny, okrutny, śmiertelny, własny; hańbić, poruczyć, smilić się; hnet, pak; odkud, procz, tehdy; neż.22 Nové bohemizmy po 16. století jsou zcela výjimeĉné, např. v 19. století, polńtina přejala z ĉeńtiny výrazy kneź, lump, lumpak, Łaba, masarz a odvozené pawlacz, polka v meziváleĉném období, např. memoriał, robot, spolegliwy, styki.23
1.2.3.3 Výpůjĉky z němĉiny (germanizmy) Vlivy německých kolonistů, kteří se od poloviny 13. století usazovali hlavně v polských městech, ustaly až v 16. století, kdy tito obyvatelé definitivně podlehli asimilaci. Avńak zanechali za sebou významnou stopu ve slovní zásobě, týkající se každodenního života, zejména městského, v podobě výpůjĉek, z nichž se větńina zachovala do dneńní doby: blacha, browar, burmistrz, cech, cegła, czynsz, dach, gmach, gmina, jarmark, ratusz, rura, rynek, rynsztok, sołtys, śruba, wójt.24 Nejstarńí výpůjĉky se vryly do polńtiny tak hluboko, že větńinou nejsou vnímány jako cizí, např. belka, buda, budować, cecha, cegle, cel, cło, czynsz, dach, dziękować, pielęgnować, rachunek, ratować, waga, żagiel. 25 Druhá vlna německého vlivu připadá na období po dělení Polska (19. st. – zaĉátek 20. st.). Tehdy byla situace úplně jiná než ve středověku. Poláci se vyhýbali výpůjĉkám z jazyka okupantů – avńak ne vždy zcela úspěńně: bránili se sice vlastním lexikálním výpůjĉkám, ale nevyhnuli se v mnoha případech výpůjĉkám, které nejsou tak viditelné – lexikálním kalkům, např. czasopismo (Zeitschrift), duszpasterz (Seelsorger), parostatek
(Dampfschiff),
rzeczoznawca
(Sachverständige),
światopogląd
(Weltanschauung). Po získání nezávislosti německé vlivy prakticky vymizely. Za celou dobu po 2. světové válce si polńtina vypůjĉila z němĉiny pouze kolem ĉtyřiceti slov, např. kombi, szmajser. 26
22
Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 337–339. Rieger, J., Siatkowski J.: Kontakty polszczyzny z językami słowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 543. 24 Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 530. 25 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie. Poznań 1993, s. 36. 26 Walczak, B., Op. cit., s. 530. 23
15
1.2.3.4 Výpůjĉky z ukrajinštiny (ukrajinizmy) Polsko-ukrajinské jazykové kontakty mají specifický charakter. Dlouholetá existence ve spoleĉném státě způsobila, že tyto jazyky se utvářely pod vlivem silného vzájemného působení. Vzájemné ovlivňování sahá až do vzdálených ĉasů. Jeho stopy můžeme najít v onomastice, např. názvy řek San, Wiar. Intensifikace vzájemných kontaktů nastala během 14. – 16. století, ĉili během rozńiřování území Polsko-litevského státu. Teprve vńak od 16. století do 18. století dochází ovlivňování polského jazyka jazykem ukrajinským. Do polského jazyka se tak dostávají kromě ukrajinských reálií, např.: czaban, czerniec, kniaź, kozak, metropolit, pirog, také i: bohater, chyży, czarka, dub, hultaj, ja(r)mulka, wiedźma. Ukrajinský jazyk byl také v 16. století prostředníkem, který přináńel do polńtiny orientální výrazy (zejména tureckého původu), např.: bachmat, bazar, kaftan, taśma. Jeńtě 19. století a polský romantismus přináńí do polské literatury nové ukrajinské prvky. Definitivně vńak vliv ukrajinńtiny přestává po roce 1945.27
1.2.3.5 Výpůjĉky z italštiny (italianizmy) Polské kontakty s italńtinou jsou docela krátké. Italské výpůjĉky vstupují do polńtiny zejména během renesance a baroka. Tyto přejatá slova se týkají předevńím dvorského života a umělecké kultury, méně pak již hospodářského života a vojenství, např.: bank, cera, fontanna, fraszka, gracja, impreza, katafalk, koral, parapet atd. Od konce 18. století italské vlivy se pomalu ztrácejí. Jediné obory, ve kterých se italianizmy udržely, byla hudba a výtvarné umění. V druhé polovině 20. století se z italńtiny přejalo sotva 40 výrazů, např.: biennale, espresso, impresario, pizza atd. Mnoho italianizmů bylo vytlaĉeno z polńtiny pozdějńími a silnějńími výpůjĉkami z francouzńtiny.28
27
Rieger, J., Siatkowski J.: Kontakty polszczyzny z językami słowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 544–547. 28 Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 531.
16
1.2.3.6 Výpůjĉky z maďarštiny (hungarizmy) a turko-tatarských jazyků (turcizmy/tatarizmy) Přejatá slova z maďarńtiny přicházejí do polského jazyka zejména v 16. století za panování Ńtěpána Báthoryho na polském trůně. Slovní zásoba se předevńím vztahuje k vojenské terminologii delia, deresz, dobosz, giermek, hajduk, hejnał, kiereszować, kontusz, orszak, szereg atd. Samostatnou skupinu tvoří pastýřské výrazy, které pronikaly do podhalanského nářeĉí a důsledkem módnosti horalského dialektu, se dostaly i do literárního jazyka, např.: baca, gazda, juhas, szałas atd.29 Stejně úzké období charakterizuje vlivy turko-tatarské. Období od 16. do 18. století je svědectvím geografického sousedství a také politických, diplomatických, vojenských a obchodních styků s Tatary a Turky. Větńí ĉást turcizmů přeńla do polńtiny prostřednictvím ruńtiny nebo maďarńtiny (delia, kolpak, kontusz, szalas – hungarizmy, které jsou etymologicky turcizmy). Mezi přímé turcizmy patří, např.: atłas, chałat, chałwa, dywan, kawa, kefir, kobierzec, papuga, torba atd. Mnoho z nich se vńak již dnes neužívá a ty, které se zachovaly, jsou považovány za historizmy.30
1.2.3.7 Výpůjĉky z francouzštiny (galicizmy) Výpůjĉky z francouzského jazyka patří mezi ty nejdůležitějńí v polńtině. Nejstarńí stopy zanechala francouzńtina již na přelomu 10. a 11. století, díky příchodu benediktinů, kteří na polském území zakládali ńkoly. Zřetelnějńí vlivy se datují až od 16. století. Výrazněji se vńak francouzńtina uplatňuje v polńtině teprve až od 17. století následkem toho, že jazykem královského dvora se stala právě francouzńtina. O to se přiĉinily manželky francouzského původu dvou polských králů – Vladislava IV. a Jana Kazimíra. Vliv roste v 18. století, kdy se francouzńtina skoro doslova rozlila po celé Evropě a stala se jakousi novodobou latinou. Větńina tehdejńích výpůjĉek (podobně jako italianismy se týkaly předevńím dvorského života, kultury umění a také vojenství) se zachovala do dneńní doby, např. aleja, amant, apartament, artyleria, atak, awangarda,
29
Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 531–532. 30 Tamtéž, s. 532.
17
bagaż, bal, bilet, bransoleta,brygada, brylant, bukiet, bulion, dezerter, fort, frak, fryzjer, garnizon, kadet kaprys, komplement, konfitura, kordon, krawat, luneta, mina, pawilon, perfumy, peruka, petarda, pistolet, ponton, romans, rywal, szampan, wizyta atd. Napoleonské války a Velká emigrace znamenaly nové výpůjĉky, které s ohledem na sémantiku, se již týkají vńech oblastí života, např. abażur, afera, ankieta, atut, bandaż, barykada, beza, biuletyn, biżuteria, bluza, boazeria, broszura, defilada, dekolt, depesza, ekran, eskorta, estrada, etat, etykieta, felieton, finanse, fotel, gaza, grypa, kabaret, kinkiet, klisza, kombatant, koniak, kontuar, korniszon, kostium, krem, kurtuazja, lewa, manewry, negliż, nonszalancja, omlet, pasmanteria, patrol, pejzaż, plener, polonez, pomada, premier, premiera, raport, retusz, rewia, reżyser, saper, sonda, sufler, suterena, szal, szofer, tiul, uwertura, walet, werwa, witraż, wodewil, żandarm atd.31 Souĉasná polńtina si přisvojuje francouzské výrazy a obraty v omezené míře, v podrobných pracích se uvádí kolem 200 lexikálních výpůjĉek v posledních padesáti letech.32
1.2.3.8 Výpůjĉky z ruštiny (rusizmy) Do 19. století polńtina spíńe ovlivňovala ruńtinu, než že by byla sama ovlivňována. Ruský jazyk zaĉal ovlivňovat polńtinu velmi pozdě. Z období před 19. stoletím pocházejí pouze nepoĉetné, jednotlivé lexémy a intenzivní ruské vlivy můžeme datovat až k 19. století, na jeho přelom a pováleĉné období v 20. století.33 Největńí intenzita výpůjĉek se váže k období záboru. Z tohoto období se zachovalo mnoho lexikálních výpůjĉek, zvláńtě v oblasti slovní zásoby spojené s politickým nátlakem, např. czerezwyczajka, kibitka, samodzierżawie, samodzierżca, sołdat, turnia, zsyłka a s urĉitými ruskými reáliemi každodenního života, např. bieługa, czajnik, czort, czynownik, muzyk, nachalny, narodnik, samowar, sobaczy, sojusz, sojusznik.. Pováleĉné období přineslo novou vlnu lexikálních výpůjĉek v souvislosti 31
B. Walczak: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 532, 533. 32 Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1642. 33 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie. Poznań 1993, s. 84.
18
s tím, že se Polsko ocitlo ve sféře ruského vlivu. Tehdy se vyskytují výpůjĉky spojené s politickým životem, např. gułag, łagier, łagiernik, poputczik, a mnohem později samizdat, naproti tomu v osmdesátých letech głasnosť a pierestrojka.34 Vliv ruského jazyka se projevuje hlavně v podobě různých kalků, např. cienka aluzja (namísto: delikatna, subtelna), póki co ve významu „zatím”, prawidłowy ve významu „správný, vhodný, přísluńný”, rozpracować – „zanalizovat“, '"wiodący – „hlavní, nejdůležitějńí“, zabezpieczyć –„ujistit, zaruĉit“. Skladební schémata přejaté z ruského jazyka, např. gdzie by nie pójść, kto by nie był, pod rząd, reprezentować sobą coś, 'wziąć się za coś, z dużej (malej) litery, za wyjątkiem, zdjąć ze stanowiska. Používají se místo tradiĉně polských slovních spojení: gdziekolwiek by pójść, ktokolwiek by był, z kolei, reprezentować, wziąć się do czegoś, usunąć ze stanowiska, dużą (małą) literą, z wyjątkiem. Ruský původ můžeme pozorovat také ve frazeologismech: okazać pomoc, podłożyć komuś świnię, rzecz w tym, wlec się w ogonie. Polskou verzí těchto spojení jsou: udzielić pomocy, podstawić komuś nogę, chodzi o to, być na szarym końcu.35
1.2.3.9 Výpůjĉky z angliĉtiny (anglicizmy) Výpůjĉky z angliĉtiny se zaĉínají dostávat do polńtiny teprve až ve 20. století, zvláńtě v jeho druhé polovině. V 19. století se první anglické výpůjĉky dostávaly do polského jazyka prostřednictvím jiných jazyků – němĉiny a francouzńtiny. V rámci vlastních výpůjĉek pronikajících v souĉasné době (od konce 2. světové války) do polńtiny, zaujímají anglické (přesněji anglo-americké) výpůjĉky bezesporu první místo. S jistotou také můžeme mluvit o módě používání anglických výpůjĉek, zejména v takových oblastech jako jsou informatika, technika, hospodářský a politický život, hudba a kultura pro mládež.36 Před druhou světovou válkou pronikaly do polńtiny anglické výrazy z námořní a sportovní terminologie, např. bord z board „lodní paluba―, kliper z clipper „loď“, dok z dock „dok― ; boks z box, klub z club, hokej z hockey atd.37 34
Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1739. Tamtéž, s. 1739, 1740. 36 Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie. Poznań 1993, s. 65. 37 Klemensiewicz, Z.: Historia języka polskiego. Warszawa 2002, s. 650. 35
19
V prvních třiceti letech po válce si polńtina vypůjĉila více než 600 anglických výrazů, např: bestseller, big-beat, dubbing, dżinsy, fan, happening, jeep, keczup, laser, mikser, nylon, outsider, rock, safari, serial atd.38 Do této problematiky lze i zařadit otázku amerikanizace v polském jazyce. Tento jev zahrnuje různé spoleĉenské skupiny. V některých skupinách je amerikanizace způsobena módním amerikánstvím, neformálním způsobem života a řeĉi, praktickým postojem a maximálním zjednoduńením komunikace. Velmi důležitá je kategorie úspěchu. K takovým skupinám patří např. mládež. Jiné skupiny podléhají amerikanizaci z nutnosti, např. lidé využívající internet a bankéři. Některé obraty se již adaptovaly do systému polského jazyka, např. kliknąć, sejfować, sidiki, procesor, joystick, interface, intro. Ĉasto se opakují obraty typu: sorry, o'key, wow!t thank, hi, hello. Amerikanizaci podléhají také názvy v každodenním životě, např. zupa instant, chipsy, chocapic, hamburger, cheeseburger, chicken, hot-dog, grill, grillowanie, drink, walkmen, gadżet.39
1.2.3.10 Internacionalizmy Při rozvoji světových jazyků se splétají dvě opaĉné a zároveň doplňující se tendence: tendence k odlińení, rozdělení, ńtěpení jazyků a tendence ke sbližování a připodobňování jejich urĉitých elementů. Výskyt první z nich vede ke vzniku rodin a skupin příbuzných jazyků, výskyt druhé vede ke vzniku jazykových lig. Jazyky evropské (správně: evropsko-americké) lexikální jednoty jsou propojeny výskytem mezinárodních elementů různého typu a původu.40 Internacionalizmy jsou mezinárodní výrazy, které se nacházejí v mnoha jazycích, příliń se nelińí formou a vyjadřují stejný obsah. Původně byly internacionalismy považovány pouze výrazy řecko-latinského původu, ĉasto uměle vytvořené v novodobé éře. Dnes se tento názor udržuje pouze ve vztahu k obecné nespecializované slovní zásobě. Ve vědecké a technické terminologii, v knižní slovní zásobě, se do této třídy výpůjĉek řadí také výrazy s jinou etymologií (např. anglickou), které se používají ve 38
B. Walczak: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 534. 39 Ożóg, K.: Polszczyzna przełomu XX i XXI wieku (wybrane zagadnienia). Rzeszów 2004, s. 236–238. 40 Srov. Maćkiewicz, J.: Wyrazy międzynarodowe (internacjonalizmy) we współczesnym języku polskim. In Współczesny język polski. Lublin 2001, s. 555.
20
velmi podobných formách v několika různých jazycích. Zjińtění, který z jazyků je bezprostředním, nepochybným zdrojem výpůjĉky, není možné, protože urĉité výrazy i termíny koexistují v mnoha lexikálních systémech, např.: analiza, chemia, kakao, metr, nuklearny, perfumy, polityka, radio, telewizja, totalitaryzm.41 Při stanovení původu výpůjĉek můžeme narazit tedy na několik zásadních problémů: 1. složitý a obtížně detailně prozkoumatelný jazykový kontakt obsahuje několik vedlejńích cest při přejímání lexémů do polńtiny; navíc je ĉastá i možnost pronikání výrazů pocházejících z jednoho zdroje různými cestami, např. z exotických jazyků přes angliĉtinu, němĉinu nebo románské jazyky, nebo také nepřímo z turko-tatarských jazyků, prostřednictvím maďarńtiny nebo ruńtiny atp.; 2. existence ohromného množství internacionalismů, které vycházejí zejména z mrtvých antických jazyků a jejichž souběžný výskyt v několika evropských jazycích majících velký vliv (angliĉtina, němĉina, francouzńtina, ruńtina) nedovoluje přesně stanovit původ výpůjĉky v polńtině (např. telefon – něm. Telephon, fr. telephone, ang. telephone, rus. tielefon, od řec. tềle a phōne) 3. vliv vzájemně příbuzných jazyků na polńtinu (např. francouzńtiny, italńtiny a latiny nebo ukrajinńtiny a běloruńtiny), ve kterých se s ohledem na podobný foneticko-morfologický a sémantický systém vyskytují příbuzné formy, a to zvláńtě v situaci, kdy tyto jazyky působí na polńtinu ve stejné době, např. fr. balcon, ballet a it. balcone, balletto; lat. annexus, versio a fr. annexe, version; ukr. błahyj, chata a bělorus. błahij, chata; 4. vzájemné působení výpůjĉek z různých jazyků již na polské půdě: - vytlaĉování starńích výpůjĉek novějńími, např. kawalkata (z it. cavalcata) a kawalkada (z fr. cavalcade); - analogická náhrada některých výpůjĉek vlivem výpůjĉek z jiných jazyků, např. abonament z fr. abonament z –ament vlivem latinského –amentum z lexémů typu fundament (lat. fundamentum), testament (lat. testamentum);
41
Srov. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. Markowski, A. (red.), Warszawa 2002, s. 1775.
21
- sémantické změny výpůjĉek, např. pasja z lat. passio ―utrpení‖ vlivem fr. passion ―touha, vášeň, láska‖; rewolucja z lat. revolutio ―pohyb, směstnávání, obrat‖ vlivem fr. revolution ―převrat, změna‖.42
1.3
Fonetické a grafické výpůjĉky Lińí se tím, že první z nich byly vypůjĉeny pomocí sluchu, procesem přímého
styku s jazykem – poskytovatelem výpůjĉky, zatímco druhé se do polského jazyka dostaly prostřednictvím písma. Fonetické výpůjĉky mají polský pravopis, ale odráží přibližnou původní výslovnost. Mezi fonetické (sluchové) výpůjĉky, patří germanizmy, např.: dřívějńí fajerwerk (Feuerwerk), majstersztyk (Meisterstück), ale také i nedávné fonetické výpůjĉky: lagier (Lager), oflag (zkr. Offiizierlager), kacet (zkr. Konzentrationslager). Nebo italské výpůjĉky, např.: dzianet (gianetto), karczoch (carciofo), ĉi francouzské bagaż (bagage), bandaż (bandage), buduar (boudoir), také anglicizmy dżokej (jockey), dżentelmen (gentleman). Grafické (zrakové) výpůjĉky charakterizuje původní pravopis a výslovnost přizpůsobená polńtině. Týká se to latinizmů, italianizmů, např. adagio, allegro atd., také galicizmů, např. bon, beton, etat atd., ĉi anglicizmů detergent, laser, nylon. 43
1.4
Přímé a nepřímé výpůjĉky Toto rozdělení nás informuje o tom, jakého druhu je kontakt mezi dvěma jazyky.
Přímé výpůjĉky se projevují jen mezi dvěma jazyky: dávajícím a přijímajícím. Ĉastěji se vńak setkáváme s příklady výpůjĉek, jejichž původní zdroj je dosti vzdálený a jejichž přejímání vyžaduje prostřednictví jiných jazyků. Mezi přímé výpůjĉky patří např.: něm. Bürgermeister – pol. Burmistrz, ang. meeting – pol. mityng Dlouhá cesta výpůjĉky z jednoho jazyka do druhého skrze jiné jazyky, z jednoho jazyka do druhého, ovlivnila koneĉnou formu výrazu nepřímých výpůjĉek. Typické 42
Srov. Witaszek-Samborska, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie (Na podstawie słowników frekwencyjnych). Poznań 1993, s. 20, 21. 43 Rybicka, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa 1976, s. 39–45.
22
jsou v tomto směru výpůjĉky z dob přijímání křesťanství, např.: lat. episcopus – st.něm. biscof – ĉes. biskup – pol. biskup ĉi lat. offerre – st. něm. opfer – ĉes. ofěra – pol. ofiara.44
1.5
Hodnocení výpůjĉek Polńtina patří k jazykům, které jsou do znaĉné míry nasyceny cizími elementy.
Pronikaly do ní od nejstarńích dob, přiĉemž vyvolávaly – od 16. století doložené – živé reakce jejich uživatelů. Vytvořily se tři stanoviska: purismus, neboli odsouzení vńech cizích elementů, nekritický souhlas s jazykovými cizími vlivy a racionální stanovisko, zkoumající a hodnotící cizí elementy na základě skuteĉných, objektivních potřeb jazyka jako nástroje spoleĉenské komunikace. Souĉasná jazykověda nesporně dokazuje, že neexistuje žádná jednoduchá a jednoznaĉná souvislost mezi množstvím cizích elementů a komunikaĉní, expresivní a stylistickou obratností jazyka ĉi jeho kulturní hodnotou.45 Podmínkou akceptace výpůjĉek v textu je znalost jejich významu a v případě citátů také původní výslovnosti a pravopisu. Nicméně neexistuje důvod používat prvky cizího gramatického systému (flektivní formy, slovotvorné struktury, syntaktická schémata) nebo frazeologická spojení, je-li polńtina v těchto oblastech soběstaĉná a naruńují-li cizí elementy její identitu. Používání výpůjĉek by mělo být také omezeno z praktických důvodů – mnoho ĉtenářů a posluchaĉů není dostateĉně připraveno akceptovat texty, jež obsahují jiné než polské výrazy. Používání cizojazyĉných výrazů a obratů pouze ze snobismu, s cílem pochlubit se jejich znalostí je vždy nežádoucí. Nejsou žádné důvody pro to, aby byl nějaký cizí jazyk, dokonce ani tak módní a v dneńní době populární angliĉtina (zejména v americké variantě), považován za lepńí, atraktivnějńí, více hodný obdivu a úcty než rodný jazyk.46
44
Rybicka, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Warszawa 1976, s. 47, 48. Walczak, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski, Lublin 2001, s. 527, 528. 46 Srov. Nowy słownik poprawnej polszczyzny. op. cit., s. 1775. 45
23
2
JAZYK POLITIKY
Souĉasný dynamický jazyk politiky, který podléhá neustálým změnám, je velmi obtížné komplexně popsat a klasifikovat. Nelehkým úkolem je také samotná definice jazyka politiky. Politika je vnímána větńinou spoleĉnosti jako oblast, která je ovládána verbálním chováním a projevem.47 Jazyk je jedním z nástrojů realizace politiky a také nástrojem jejího popisu. Jazyk politiky, existující v obecném povědomí, bývá také předmětem popisu. Věnuje se mu mnoho textů: poĉínaje emocionálními hovorovými vyjádřeními, přes publicistiku vyznaĉující se výraznou persvazí a u teoretickými vědeckými pracemi konĉe. Hovoří se o něm jako o souĉásti politické kultury, umožňující vytvářet spoleĉenství, efektivně vyjadřovat zájmy skupin a rozpoznávat ideologie.48 Lze připustit, že jazyk politiky jako takový existuje. Je ĉasto oznaĉován za jazykovou varietu projevující se charakteristickými vlastnostmi, jež zahrnují mnoho vlastních termínů, neologismů a také vlastní frazeologii. Můžeme tedy jistě mluvit o specifických gramatických jevech: nadměrná přítomnost (vzhledem k jiným varietám) urĉitých gramatických kategorií, např. první osoby množného ĉísla, upřednostnění jednotlivých
logických
relací
a
syntaktických
typů.
Nejvýrazněji
by
ho
charakterizovaly pragmatické vlastnosti: specifikum situace, druh vyjádření, vztah mezi mluvĉím a adresátem a odlińnost při používání jazyka pro nazývání, popisování a apelování.49 Jazyk politiky je velmi diferenciovaný, tvoří ho totiž různé idiolekty osob vykonávajících státnické a stranické funkce. Jeho různé realizace můžeme pozorovat v tisku, rádiu a televizi, také na manifestacích, předvolebních mítincích a v parlamentu.50
47
Nowak, P., Siwiec, A.: „Kto komu” – językowe sposoby przedstawiania i komentowania wydarzeń politycznych (na materiale „Przeglądu Tygodniowego”). Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 75. 48 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 292. 49 Tamtéž, s. 292. 50 Kamińska-Szmaj, I.: Słowa na wolności. Wrocław 2001, s. 8.
24
2.1
Vývoj jazyka polské politiky
Rok 1989 neznamenal jen transformaci politického systému, nýbrž také podstatnou změnu v samotném jazyce polské politiky. Nový a stále se měnící dynamický jazyk politiky tak stojí v opozici ke komunistické „novořeĉi“51 (pol. „nowomowa“ – takto pojmenoval v roce 1991 Michał Głowiński tehdejńí jazyk politiky; tento termín převzal od George Orwella).52 Právě Michal Głowiński na základě analýzy ĉetných propagandistických a publicistických textů definoval stěžejní vlastnosti novořeĉi. Podle něj jsou to předevńím: převaha axiologie nad významem slov; slouĉení pragmatických a rituálních elementů; magiĉnost jazyka, jehož úkolem je sloužit ideologii; heslovitost tvořící urĉitý závazný svět; nekomunikativnost – odmítání jakékoliv diskuze; totalitární podstata oznaĉující novořeĉ za nejvyńńí jazyk.53 Novořeĉ vzniká uvnitř vládnoucí politické moci (strany nebo jiné totalitní organizace) a následně proniká do úředního jazyka a ĉásteĉně také do jazyka hovorového. Podmínkou vzniku novořeĉi je informaĉní monopol totalitní moci. Nejvýraznějńím znakem tohoto monopolu je státní preventivní cenzura. Bývají jí podřízeny vńechny veřejné texty – mluvené i psané, důsledkem ĉehož je fakt, že státní moc neumožňuje ńířit informace a názory, které považuje za nevhodné.54 V textech novořeĉi dońlo k nejvýraznějńímu poruńení zásad etiky slova, poněvadž tyto texty vycházejí z nevhodné persvaze, modelování postojů manipulací a vytváření zdánlivé reality pomocí odpovídajícím způsobem zformovaného jazyka. Nevhodné používání jazyka je v novořeĉi systémové a zahrnuje vńechny způsoby používání lidské řeĉi, vńechny způsoby slovního kontaktu.55 Vlastnosti komunistické novořeĉi lze snadno konstatovat a popsat hlavně díky jednotnému charakteru textů a jejich malé variabilitě, která byla jedním z elementů tehdejńího politického systému. Popisy poukazující na magiĉnost, rituálnost, schematiĉnost a ńablonovitost novořeĉi tak mohly být dokumentovány hojnými
51
Překlad polského termínu „nowomowa“ oznaĉujícího jazyk vládnoucí moci a její kontrole podléhajících sdělovacích prostředků v zemích s totalitním zřízením, urĉený k manipulaci lidí a spoleĉenské atmosféry. Słownik języka polskiego PWN [online]. 2009 [cit. 7. ĉervna 2009]. Dostupné z:
. 52 Kamińska-Szmaj, I.: Słowa na wolności. Wrocław 2001, s. 13. 53 Głowiński, M.: Nowomowa. In Współczesny język polski. Encyklopedia kultury polskiej XX wieku. Tom 2, [red.: Bartmiński, J.], Wrocław 1993, s. 164–167. 54 Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1630. 55 Tamtéž, s. 1567.
25
příklady.56 Novořeĉ plní v totalitním státě několik funkcí. Nejdůležitějńí z nich je funkce persvazivní: vńtípit adresátům stanovená hodnocení, stanoviska a názory.57 Persvazivní rozměr propagandistických textů charakterizovalo sedm základních vlastností: důležitost, blízkost, vńeobecnost, správnost, koherence a pokrok/trvalost. Jevy – věci, situace a skuteĉnosti – díky těmto znakům získaly atraktivní podobu pro adresáta, jež tyto vlastnosti ĉásteĉně měl (nebo lépe řeĉeno, byly mu přisuzovány propagandistickými texty).58 V monopolizovaném jazyce vždy rozhoduje mluvĉí, jehož lze také nazvat „jazykovým správcem“. Urĉuje významy a termíny, posuzuje a hodnotí. Vytváří také imaginárního adresáta, s nímž by se měl ten skuteĉný ve vlastním zájmu ztotožnit. Převahu mluvĉího nad adresátem lze popsat jako syndrom megafonu: megafon vyluĉuje obratnost komunikace a dobře symbolizuje převahu toho, kdo mluví.59 Na absurditu novořeĉi poukazuje dílo anonymního satirika – tzv. univerzální kód projevů (uniwersalny kod przemówień), který pomocí ĉtyřiceti vět, jež lze bez problému spojovat, ukazuje, jak lze dosáhnout až 10000 možných kombinací duchaprázdných frází, přiĉemž uvedené množství by vystaĉilo až na 40 hodin projevů. Univerzální kód projevů znázorňuje následující tabulka:60
56
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 293. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1630. 58 Bralczyk, J.: O języku polskiej propagandy politycznej lat siedemdziesiątych. Warszawa 2001, s. 106. 59 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 294, 295. 60 Srov. Dąbrowska A.: Język polski. Wrocław 1998, s. 68. 57
26
I
II
Koleżanki i koledzy
III
realizacja
zmusza
nakreślonych
IV
nas
do
zadań przeanalizowania
istniejących warunków
programowych
administracyjnofinansowych
z drugiej strony
zakres
i
miejsce spełnia istotną rolę w dalszych
szkolenia kadr podobnie
kształtowaniu
zapominajmy aktualna
jednak, że
systemu
naszej sprecyzowania
aktywności Nie
rozwoju
stały wzrost ilości i wymaga zakres
i powszechnego
określenia
uczestnictwa
struktura pomaga
organizacji
kierunków
w postaw uczestników
przygotowaniu
i wobec
realizacji
zadań
stawianych
przez
organizacje w ten sposób
nowy
Praktyka
szerokiej grupie w
organizacyjnej
kształtowaniu
dnia dalszy różnych
dowodzi, że
działalności
i
udział nowych propozycji
działalności
codziennego Wagi
model zabezpiecza
rozwój spełnia
ważne kierunków
form zadania
w postępowego
wypracowaniu
wychowania
znaczenia stale zabezpieczenie umożliwia
tych problemów nie informacyjnotrzeba
w systemu
większym
stopniu kadry
szerzej propagandowe naszej tworzenie
uzasadniać, ponieważ
odpowiadającego
działalności
potrzebom
Różnorakie i bogate wzmocnienie doświadczenia
szkolenia
i powoduje docenianie odpowiednich
rozwijanie struktur
wagi
warunków aktywizacji
Troska organizacji, a konsultacja szczególnie
z przedstawia
szerokim aktywem
interesującą
modelu rozwoju próbę
sprawdzania wyższe
założenia Rozpoczęcie
ideowe, a także
powszechnej
pociąga
za
sobą form oddziaływania
akcji proces wdrażania i
kształtowania postaw
unowocześnienia
27
První projevy úpadku novořeĉi v Polsku bylo možno pozorovat v srpnu 1980. Tehdy totiž nastala konfrontace jazyka vlády s jazykem stávkujících dělníků.61 Vlastně již 80. léta přináńela některé elementy diferenciace jazyka. Stále jeńtě monopolistický uživatel veřejného, oficiálního jazyka si tehdy totiž uvědomil ztrátu vlastní věrohodnosti, na níž zareagoval větńí jazykovou variabilitou. Jednotliví politici zaĉali mít vlastní jazykové návyky, kromě jazyka nepřirozeného a plného ńablon se objevil prostý jazyk, dokonce hovorový, a pro změnu také jazyk kultivovaný ĉi erudovaný.62 Je potřeba také zdůraznit úlohu hovorového jazyka, který v době vládnutí novořeĉi působil jako protilék na tehdejńí typ jazyka a umožňoval ho také demaskovat (např. hovorové definice novořeĉi: mowa-trawa, mowa przez lufcik do chińskiego ludu).63 Spolu s „vedoucí úlohou strany“ zmizel nenávratně v minulosti „jediný správný“ jazyk politické propagandy.64 Politické texty devadesátých let představují zcela novou kvalitu komunikace. Charakterizuje ji velká lexikální progresivita a různorodost, ale předevńím kreativní role mluvĉího, který má celou ńkálu jazykových prostředků k vyjádření vlastních názorů a formování urĉitých jednání adresáta.65 V pluralistickém uspořádání tedy žádného „jazykového správce“ nenalezneme, protože již neexistuje jediný mluvĉí. Mluvĉí již nemůže mít převahu nad adresátem, jelikož nyní adresát rozhoduje o tom, koho bude poslouchat. Toho si autoři textů, které mají politickou funkci, vńímají a snaží se odhadnout vkus adresáta a přizpůsobit se mu. Syndrom megafonu je nahrazen syndromem estrády: převahu má adresát a to i tehdy, je-li adresát v jistém smyslu imaginární (poněvadž opravdová interakce nastává málokdy a například reakce voliĉů jsou zpravidla odloženy do okamžiku voleb).66 Období první poloviny 90. let, které bylo dobou radosti ze získané svobody, se vyznaĉovalo ĉastým užíváním nového spoleĉného my, odvoláváním se k lexiku charakteristickému pro Solidaritu (godność, etos, umęczone społeczeństwo) a antikomunistické frazeologii. Zdůrazňovala se důležitost a radikálnost převratu, např.: trudne warunki kształtowania się młodej polskiej demokracji, také ve veřejném projevu byla deklarována prawda namísto propagandy. Ĉasté byly ńablonovité kvazi-termíny, jako např. przemiany demokratyczne nebo gospodarka rynkowa. Rétorika převratu 61
Kamińska-Szmaj, I.: Słowa na wolności. Wrocław 2001, s. 13. Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 294. 63 Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1589. 64 Kołodziejek, E.: Językowe środki zwalczania przeciwnika, czyli o inwektywach we współczesnych tekstach politycznych. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 89. 65 Siewerska-Chmaj, A.: Język polskiej polityki. Rzeszów 2006, s. 31. 66 Bralczyk, J., Op. cit, Warszawa 2007, s. 295. 62
28
negovala kontinuitu a podtrhovala výjimeĉnou důležitost okamžiku. Úspěch slavila věta, kterou pronesla mladá hereĉka v televizním zpravodajském pořadu: Czwartego czerwca upadł w Polsce komunizm.67 Navzdory převratu a vzniku obĉanské spoleĉnosti jsou vńak definice obsahující slova „politika“ a „politický“ ĉasto užívány v negativních kontextech. Není-li ani pojem vyjádřený kvazi-termínem klasa polityczna jednoznaĉně pejorativní, tak s jistotou cítíme takový prvek hodnocení ve spojeních elity polityczne, gra polityczna, rozgrywki polityczne, przetargi polityczne. Ve spojeních kapitał polityczny a charakter polityczny nemusíme postřehnout výrazný vztah k hodnocení, ale konstatování: sprawa ta ma charakter polityczny, je zřídkakdy pochvalou. Mnoho institucí (ať už církev, armáda, média) se brání nařĉení z politiĉnosti, což může vést k závěru, že sama politiĉnost je vadou. Lze usoudit, že i jazyk politiky je něĉím, co je spoleĉensky vnímáno jako zavrženíhodný jev.68 Negativní mluvení o politice je v jistém smyslu módní. V různých subkulturách mladých lidí panuje vůĉi ní takřka opovržení. Umělec se stává populárnějńím, když útoĉí na politiky. Mnoho novinářů, stejně tak i politiků, dává přednost negativizmu, protože zvyńuje zájem o danou věc – autor je populárnějńí a noviny jdou více na odbyt.69 Pokusme se tedy dále stanovit, o jakou jazykovou varietu se v případě jazyka politiky jedná, jaké hlavní vlastnosti ho charakterizují a zjistit, proĉ se tak ĉasto objevují výhrady k jeho úrovni a formě.
2.2
Jazyková norma a varieta V souĉasné obecné polńtině se záměrně rozlińují dvě úrovně jazykové normy:
norma vyńńí a norma užitková. Dodržování vyńńí normy je žádoucí u vńech druhů jazykového projevu při kontaktech oficiálního charakteru, zvláńtě pak u těch, které vytvářejí vzory a formují kulturu. Ti, kteří chtějí dodržovat vyńńí normu, se musí přizpůsobit dost podstatným omezením, například v oblasti variantnosti jazykových elementů. Vyńńí norma je poměrně jednotná, i když poněkud diferenciovaná regionálně (jde o ty regionální elementy, zejména fonetické a lexikální, které jsou uznávány za rovnoprávné). Snaha o dosažení úrovně vyńńí normy by měla charakterizovat i jazyk politiky. Avńak například jazyk, který politici používají v ĉetných situacích, se 67
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 295. Tamtéž, s. 297, 325. 69 Bartońek, J.: Jazyk současné české politiky. Olomouc, 1993, s. 21. 68
29
vyznaĉuje takovými vlastnostmi, které by shodně s tradiĉním chápáním jazykové normy, bylo třeba kvalifikovat jako stojící mimo normu. Je to například přízvuk na předposlední slabice ve výrazech typu: matematyka, osiemset, chcielibyśmy; používání slov s novým významem, takových jako: nagłośnić (sprawę), sensat, animator (kultury); používání netradiĉních forem flexe, např.: napoi, bardziej tradycyjny; nových syntaktických spojení, např.: proszek przeciwko bólowi głowy, a nových frazeologizmů, např.: spełniać rolę.70 V souĉasné době se větńina badatelů shoduje, že polský jazyk zahrnuje dvě hlavní variety: celonárodní jazykový útvar (pol. polszczyzna ogólna) a nářeĉní polńtinu. Polszczyzna ogólna se pak dělí, dle typu komunikace na mluvenou a psanou. S tímto dělením se kryje i jiné dělení – na variety oficiální a neoficiální. Texty oficiálních variet vznikají při oficiálních situacích, které se vyznaĉují tím, že mluvĉí i adresát textu spolu jednají jako představitelé urĉitých spoleĉenských ĉi odborných skupin – nikoli tedy jako individuální, soukromé osoby. Souĉástí oficiální variety je monologická polńtina, která je jazykem veřejných projevů, ĉili varietou, které se užívá při přednáńkách, kázáních, ale také i v politických projevech. Její užívání vyžaduje důkladný výběr lexikálních a gramatických prostředků a peĉlivou artikulaci, což omezuje možnost používat výrazy, které jsou považovány za hovorové ĉi familiární. Charakterizuje ji spojování jazykových prostředků s
mimojazykovými (gesta,
mimika). Ĉasto se v ní objevují signály navazování kontaktu s posluchaĉi pomocí obratů, které jsou směřovány přímo k nim. Terminologie je peĉlivě vybírána, uplatňují se výrazy erudované a cizího původu, expresivní výrazy jsou užívány zcela cíleně. Ĉasto se také vyskytují prostředky jazykové persvaze, jež se odvolávají na rozum, vůli nebo emoce posluchaĉů. Syntax je peĉlivá a velmi komplikovaná. Je vńak potřeba vzít v úvahu, že používání této jazykové variety může být negativně chápáno při nadměrném užívání ńablonovitých obratů a výrazů, nebo při příliń ĉastém výskytu hovorových prostředků v textu. V poslední době můžeme tento nežádoucí stav pozorovat v projevech některých politiků.71 Konkrétní zařazení do urĉité jazykové variety je v případě jazyka politiky obtížné. Dosavadní koncepce řadily politické texty předevńím k různým funkĉním stylům: publicistickému, novinářskému, rétorickému atd. Jazyk politiky není tedy uznáván za klasickou funkĉní varietu. Mnoho badatelů vńak považuje odlińení jazyka 70 71
Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1626 - 1627. Tamtéž, s. 1588–1590, 1673.
30
politiky za úĉelné a odůvodněné. Pokud totiž akceptujeme jako nejdůležitějńí kritérium pro vyĉlenění variety její funkci, kterou plní předevńím texty této variety, bylo by vzhledem k výrazné persvazivnosti politických textů vhodné vytvořit pro ně samostatnou varietu.72 Jazykové variety jsou výsledkem diferenciace národního jazyka. Toto rozdělení může být v zásadě trojí: teritoriální, sociální a funkĉní (stylové). Je zřejmé, že jazyk politiky není teritoriální varietou. V tomto bodě vńak zřejmost konĉí. Není totiž už tak jasná odpověď na otázku, zda je jazyk politiky varietou sociální (urĉitého prostředí). Jinými slovy: je jazyk politiky totéž jako jazyk politiků podobně jako studentský jazyk (studentský slang) odpovídá pojmu jazyk studentů a zlodějský jazyk (zlodějský slang) oznaĉuje jazyk zlodějů? Autory textů, které identifikujeme jako projevy jazyka politiky, jsou 1) politici, 2) lidé s nimi spjatí (poradci, tiskoví mluvĉí, specialisté z oboru propagandy, reklamy atp.) a 3) novináři, zejména pak novináři specializování v politické problematice. Autoři textů identifikovaných jako realizace jazyka politiky vytvářejí urĉité prostředí, aĉkoliv toto prostředí samozřejmě není tak kompaktní a jasně vymezené jako prostředí žákovské, studentské, lovecké atp. Z pohledu autora politických textů lze jazyk politiky urĉit jako jazyk prostředí politiků a lidí s nimi spojených. Avńak z pohledu adresáta politických textů nemůžeme jazyk politiky pokládat za varietu sociální (a tedy urĉitého prostředí), poněvadž variety sociální slouží předevńím (pokud ne výluĉně) jazykové komunikaci uvnitř prostředí (skupiny). Jejich používání je známkou přísluńnosti ke skupině a – přinejmenńím v urĉité míře – projevem izolace ve vztahu k jiným skupinám.73 Právě tyto vlastnosti vńak jazyk politiky postrádá. Texty, které jsou realizacemi jazyka politiky, mají za cíl dostat se k co nejńirńím masám spoleĉenství uživatelů národního jazyka. Aĉkoliv by se tedy autoři politických textů dali definovat v kategoriích – opravdu hodně volného – sociálního prostředí, předpokládané univerzální urĉení těchto textů (adresovaných vńem uživatelům národního jazyka) nedovoluje pokládat jazyk politiky za sociální varietu jazyka.74 Otázkou tedy je, zda můžeme jazyk politiky oznaĉit za varietu funkĉní (stylovou). Mnoho dosavadních koncepcí funkĉní diferenciace celonárodního útvaru polńtiny jazyk 72
Fras, J.: Język propagandy politycznej. In Dobek-Ostrowska, B., Fras, J., Ociepka, D.: Teoria i praktyka propagandy. Wrocław 1999, s. 88. 73 Walczak, B.: Co to jest język polityki? Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 15–16. 74 Tamtéž, s. 16–17.
31
politiky „trhá“ a texty, které jsou jeho realizacemi, umisťuje do různých variet. Vede to k závěru, že politická varieta není „klasickou“ funkĉní varietou. Je oĉividné, že takové realizace jazyka politiky, jako jsou vládní nebo stranický program, parlamentní projevy, volební slogan atd., se neprojevují spoleĉnými druhovými vlastnostmi, a tudíž je nelze zahrnout do jednoho druhu jazykové výpovědi. Budeme-li souhlasit s tvrzením, že jazyk politiky je užitím celonárodního útvaru jazyka (primárně v jeho oficiální varietě) při komunikaci (v ńirokém slova smyslu, nevyluĉujícím expresi, persvazi atd.) o politických záležitostech (tedy s urĉitým cílem) musíme následně přijmout, že je přece jen předevńím varietou funkĉní.75
2.3
Charakteristické vlastnosti Jazyk politiky se odlińuje vlastnostmi stojícími mimo jazykový systém, je to
varieta velmi diferenciovaná, nestejnorodá, spojující různé styly a způsoby projevu, jež slouží veřejné ĉinnosti spojené s fungováním státu, spravováním moci, přijímáním rozhodnutí a jejich odůvodněním, tvorbou zákonů, běžnou ĉinností parlamentu, prezidenta a jiných vládních orgánů, ĉinností stran a samosprávy, volební kampaní atd.76 Za neměnnou vlastnost veřejných projevů, zejména vńak politických, se považuje neopodstatněné užití prázdných a zbyteĉných frází, nadbyteĉných elementů retardaĉních, metatextových, modálních. V takových textech se objevují abstraktní klińé, nechuť k ověřitelným prohláńením, chybí jednoznaĉnost. Zde se ĉasto objevují ńablonovité formule typu: sprawa ma wiele interesujących aspektów, musimy z całą mocą podkreślić, powinniśmy stale dążyć atd., formule ĉasto zesměńňované jako souĉást úředně-oficiálního stylu, charakteristické pro dřívějńí ritualizovaný jazyk politiky, avńak přítomné také i v dneńních projevech. Neochota konkretizovat dovoluje vytvářet texty typu: coś, moglibyśmy nazwać być może czymś w rodzaju nebo chcę stwierdzić w sposób w moim przekonaniu stanowczy.77 Ńablonovité texty vńak vyvolávají negativní estetické reakce, jsou totiž plné ustálených a otřepaných tvrzení a frází, např.: w tym temacie, pakiet propozycji, jaka jest pańska opcja, optyka widzenia
75
Walczak, B.: Co to jest język polityki? Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 17–19. 76 Ożóg, K.: Język w służbie polityki. Rzeszów 2004, s. 39 77 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 298.
32
spraw.78 Důvodem vytváření urĉitých formulací může být jejich poĉáteĉní atraktivita, objevnost, oslnivost. Vysoká frekvence takových spojení v textech vńak způsobuje, že zevńedňují, stávají se symbolem banality, obĉas dokonce objektem útoku satiriků. Za ńablonovité bychom dnes považovali spojení: brać sprawy w swoje ręce, dziura budżetowa, element gry politycznej, inicjatywa oddolna, niezadowolenie szerokich mas związkowych, osiągnięcie konsensusu, promocja przedsiębiorczości, rosnąca fala strajkowa, scena polityczna, siadanie przy wspólnym stole (obrad), wojna na górze.79 Politici se raději vyhýbají bezprostřednosti při vyjadřování názoru. V situaci, kdy si politici nejsou jisti reakcí posluchaĉů na prohláńená (napsaná) slova nebo kdy si uvědomují nepopulárnost názorů, které hlásají, se ochotně uchylují k nic neříkajícím výrokům, přiĉemž takto potlaĉují vyjádření vlastního mínění a intence. Je to projev, jehož cílem je zajistit si obranu vlastní pozice.80 Dalńí, také jazykovou vlastností politické mluvy je vyjadřování se za jiné. Mluvení jménem jiných a za jiné oplývá emocionálně-hodnotícími vyjádřeními. Objevují se prohláńení typu: społeczeństwo pragnie nebo naród nie życzy sobie. V krajních případech narážíme na formulace: społeczeństwo nie pozwoli nebo naród was nie potrzebuje. Vyskytují se také formulace založené na přesvědĉení o reprezentaci nebo vyjadřování vůle spoleĉnosti: wyborcy zdecydowali nebo społeczeństwo wybrało. V tomto případě jde vńak ĉastěji o formulaci pouhého přání.81 Jednou z důležitých politických jazykových ĉinností je zdolávání protivníka, které vede k negativnímu pojetí jevů samotného předmětu politiky. Následkem toho je adresát utvrzován v přesvědĉení o negativních konotacích mnoha politických názorů.82 Do boje s politickým protivníkem se pouńtí každá strana a také každý z jejích představitelů, když promlouvá jménem své organizace. Vyńńím cílem tohoto boje je získat na svou stranu přívržence a přetáhnout je konkurenĉním stranám. Patrné je zde známé rozdělení na „já (my) – oni“83 nebo „my – vy“. Opozice „my – vy“ vńak není základem rozlińování mezi lepńím a horńím. Mezi „my – vy“ neexistuje propast. Strany rozděluje pouze malý pramínek, který lze v případě nutnosti překlenout mostem porozumění. Soutěž má ĉestný charakter. Protivníci se sebou navzájem poĉítají a 78
Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1566. Tamtéž, s. 1679. 80 Heintze, Z.:Język polityki w okresie transformacji [online]. 2001 [cit. 10. ĉervna 2009]. Dostupné z: . 81 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 298, 304, 331. 82 Tamtéž, s. 330. 83 Habrajska, G.: Wykorzystanie ironii do walki politycznej. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 57. 79
33
respektují se. Avńak relace „my – oni“ předpokládá zcela rozdílný vztah. Známí rivalové si zaĉínají být zcela cizí. Nepokouńejí se porozumět argumentům protivníka a až do doby, kdy se protivníkovy zájmy dostanou do výrazného rozporu s jejich vlastními argumenty, jej zcela ignorují. Pak se objevuje přehodnocení a dosavadní ambivalentní vztah se mění na nepřátelství. „Oni― si zaslouží jen opovržení a „my― pochvalu. Před veřejným míněním se „my― představujeme jako oběti a „je― označujeme za agresory. „My― se řídíme hodnotami, „je― ovládá motiv zisku. „Naše― podezření jsou oprávněná, „jejich― pomluvy pobuřující. „My― toužíme realizovat společensky hodnotné cíle, „oni― se rvou jen o koryta. „My― vítězíme, což si plně zasluhujeme, „oni― díky manipulaci na chvíli obsazují lavice.84 V boji s politickým protivníkem se ĉasto užívá tzv. labelling neboli nálepkování. Přidělování věcem i lidem (nejĉastěji protivníkům) veřejně odsuzujících nálepek, ve kterých převažuje konotace nad denotací, má vyvolávat odpovídající (podle názoru mluvĉího) stanovisko vůĉi takto nazvanému objektu.85 Analýza názvů-nálepek existujících v komunistické propagandě se objevila v mnohých pracích, věnovaných novořeĉi. Stálost a vńeobecnost užívání nálepek byla tehdy dána centralistickým politickým systémem, který je považoval za oficiální kvazi-termíny nebo definice, např.: zapluty karzeł reakcji, sekciarz, liberał.86 Souĉasné nálepky jsou pouhou zbraní v diskusích, navíc zbraní ne zcela eticky ospravedlnitelnou. Zjednoduńují skuteĉnost a užívají atraktivní formule příznakovosti a zkratkovitosti. Vytvářejí agresi u těch, kteří je používají i u těch, které popisují. Politici je obvykle používají jen příležitostně, média je vńak ihned zachytí a veřejně je ńíří. Takovými nálepkami jsou jistě vńechny pojmy typu: postkomuniści, czerwone pająki, czarni, komuchy i komuszki, towarzysze Szmaciaki a také někdy originální názvy typu: oszołomy, olszewiki, aferaty, udeki a uwole.87 Názvy-nálepky mohou být jednoslovnými strukturami, jejichž trvalou souĉástí je hodnotící složka, nebo rozvitými perifrázemi potencionálně zaměnitelnými s opisovaným výrazem.88 V politickém boji se také používají výrazy, které již nejsou tolik nálepkově-identifikaĉní, ale přímo hodnotící a urážlivé. V politických textech se tak objevují výrazy donedávna známé jen z nižńích jazykových variet, jako např.: 84
Heintze, Z.:Język polityki w okresie transformacji [online]. 2001 [cit. 14. ĉervna 2009]. Dostupné z: . 85 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 303. 86 Kochan, M.: „Przyklejanie etykietek”, czyli o negatywnym określaniu przeciwnika. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 85–86. 87 Bralczyk, J., Op. cit., s. 303. 88 Kochan, M., Op. cit., s. 86.
34
popaprańcy, nieudacznicy, kolesie, łachudry, szuje, dranie, świnie, kundelki, insekty, bałwany, palanty. Objevují se také takové výrazy jako: Ciemnogród, skansen, siermiężny kapitalizm, zaścianek, kołtun. Skuteĉný vzestup zaznamenalo slovo oszołom. Na vztah k církvi zase upozorňují výrazy kruchta, klerykał. Mezi nálepky, které mají zkratkovitostí pojmenování vyvolat antipatie adresátů, patří také odkazy na topos cizosti – v tomto smyslu je produktivní např. předpona euro-, eurokrata, eurokracja, eurowładza, euroentuzjaści.89 Nálepky jsou dílem protivníků. Politici vńak pro výraznou identifikaci, používají slova a vytvářejí charakteristiky, které se vztahují k nim samým. Jde předevńím o používání tzv. slov-klíĉů. Mezi slova-klíĉe, která zkratkovitě oznaĉují politické programy a která mají v jazyce politiky více ĉi méně trvalé místo, patří mj.: normalność, wartości chrześcijańskie, przyśpieszenie, lustracja, dekomunizacja, siekierka, reforma samorządowa, reprywatyzacja, wrażliwość społeczna, społeczna gospodarka rynkowa.90 Závěrem je třeba poznamenat, že o přeměně některých vyjádření v nálepky rozhodují předevńím spoleĉenské ĉinitele, přiĉemž jazykové ĉinitele jsou v případě nálepkování až druhotné.91 S nálepkováním souvisí také vulgarizace jazyka politiky. Vulgarizace mluvy i písma není prohřeńkem proti normám jazykové správnosti (jazykovou chybou), je vńak poruńením norem spoleĉenského soužití, zásad správného chování, pohrdáním partnery v rozhovoru a ĉtenáři, důkazem nedostatku kultury.92 Největńí zásluhy o růst brutality a vulgarity souĉasného jazyka polské politiky lze připsat Andrzejowi Lepperowi. Z jeho úst nejĉastěji padaly takové nálepkující termíny jako: złodzieje, oszuści, zdrajcy, łobuzy, bydlaki, mordercy.93 Jazyk politiky se také projevuje v rétorických návycích, které lze pozorovat v projevech v Sejmu. Poláci nemají v této oblasti nepřetržitou tradici a na parlamentní rétoriku 17. století není možno navázat. Silná romantická tradice zase oslabuje hodnotu jazykových textů (opravdové porozumění je možné beze slov a jazyk je ĉasto znesnadňuje). Zvláńtě u dospělých přetrvává z doby, kdy měla vládní moc komunikaĉní monopol, přesvědĉení o tom, že veřejný text jen něco předstírá, že kontrola jeho kvality
89
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 303, 335–336. Tamtéž, s. 337. 91 Kochan, M.: „Przyklejanie etykietek”, czyli o negatywnym określaniu przeciwnika. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 89. 92 Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Markowski, A. (red.), Warszawa 2008, s. 1689. 93 Lis, T.: Polska, głupcze! Warszawa 2006, s. 155. 90
35
ze strany obĉana není možná a že estetizace vyjádření není potřebná.94 Sám pojem rétoriky má ostatně ve vztahu k jazykovému vystupování politiků negativní konotace. V souboru rétorických triků používaných na politické scéně nacházíme tradiĉní rétorické kompoziĉní, kontaktové a emotivní figury, které je vńak třeba chápat jako elementy přirozené rétoriky, eventuálně jako osobité napodobování způsobů organizace výpovědi z jiných oblastí rétorické komunikace.95 Charakteristickou vlastností politické rétoriky je jazyková manipulace realitou.96 Politici ĉasto formulují názory, aniž by cítili povinnost verifikovat je. Logické uspořádání textu odsouvají do pozadí a na první místo řadí „ĉistou“ rétoriku, což ĉasto vede ke vzniku nonsensů.97 Někdy sama rétoriĉnost zasahuje jeńtě hlouběji a naruńuje gramatickou rovinu. Za typického zástupce parlamentní rétorické výpovědi lze pokládat vládní prohláńení premiérů v poslanecké sněmovně. Vládní prohláńení má hlavně informativní a persvazivní funkci ve vztahu k poslancům i veřejnosti.98 Stěží lze nalézt texty, které by byly s ohledem na mluvĉí, adresáty, situaci a předmět důležitějńí. Přesto v projevech polských premiérů nacházíme mnoho logických, sémantických a obĉas dokonce gramatických chyb.99 Jazyk politiky má persvazivní charakter. Persvaze je taková ĉinnost, která si klade za cíl získat souhlas adresáta s prezentovanými formulacemi. Při persvazi se využívají tři techniky působení na adresáta:
apelování na zaujetí urĉitého stanoviska a urĉitého postupu
sugerování žádoucích interpretací a hodnocení
argumentování, neboli racionální odůvodnění oprávněnosti uváděných názorů100
Persvazivní jazykovou ĉinnost považujeme za vědomou a záměrnou. U uživatele jazyka tedy předpokládáme vědomé přizpůsobování výběru jazykových prostředků jeho persvazivní jazykové intenci. Kromě této intencionální persvaze je třeba připustit existenci neintencionálního jednání, tj. jednání zamýńleného, u něhož je persvazivního efektu dosaženo nezávisle na intenci mluvĉího. Neintencionální persvaze je teoreticky 94
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 344. Nowak, P., Siwiec, A.: „Kto komu” – językowe sposoby przedstawiania i komentowania wydarzeń politycznych (na materiale „Przeglądu Tygodniowego”). Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 79–80. 96 Bartońek, J.: Jazyk současné české politiky, Olomouc 1993, s. 48. 97 Heintze, Z.:Język polityki w okresie transformacji [online]. 2001 [cit. 16. ĉervna 2009]. Dostupné z: 98 Srov. Fras, J.: Komunikacja polityczna, Wrocław 2005, s. 144. 99 Bralczyk, J.: Op. cit., s. 344. 100 Srov. Fras, J.: Język propagandy politycznej. In Dobek-Ostrowska, B., Fras, J., Ociepka, D.: Teoria i praktyka propagandy. Wrocław 1999, s. 91. 95
36
možná v jazyce politiky, avńak v jazyce propagandy je vylouĉena. K oĉividně persvazivním jazykovým prostředkům, které mají adresáta přimět k žádoucímu chování a postupu, patří: Druhá osoba rozkazovacího způsobu: Zostań członkiem…, Nie zwlekaj…, Stań do walki…, Przylać się do nas… atd., obvykle zdůrazněná vokativem osobního substantiva: Obywatelu!, Wyborco!, Kobieto! atd. Význam rozkazovacího způsobu lze vyjádřit vhodnými slovesy ve formě oznamovacího způsobu: Chcę, żądam, rozkazuję…żebyś zrobił to i to, Zabraniam ci… a také formami budoucího ĉasu: Zrobisz to i to, Zostaniesz…, Będziesz… atd. Výrazy vyjadřující donucení nebo nutnost provedení něĉeho, zapojení se do něĉeho, např.: Musisz przyjść…, Nie powinieneś być obojętny wobec… atd. Výroky typu: Do broni!, Wszyscy do urn wyborczych!, Niech każdy włączy się do… atd. Výroky performativní, tj.vytvářející novou skuteĉnost: Daję wam wolność, Rada Państwa (…) wprowadziła dziś o północy stan wojenny…, Otwieram posiedzenie… atd. Rituální slovní spojení typu: Szanowni Państwo!, Szanowni Zgromadzeni!, která připravují adresáta na přijetí dalńího textu. 101 Jevem, který kategoriálně vymezuje veřejné persvazivní texty, je manipulace. V zásadě lze takto kvalifikovat větńinu politických textů.102 Manipulací se rozumí snaha autora diskurzu přivést adresáta (skupinu adresátů) k názoru, který se obvykle příliń neshoduje (nebo se shoduje jen ĉásteĉně) s jeho vlastními názory. Cílem manipulace je pak vytvořit předpoklady pro to, aby adresát vykonával ĉinnosti (nebo si alespoň vytvořil dispozice pro vykonávání ĉinností), které autorovi manipulativního diskurzu přináńejí užitek.103 Arbitrární vymezení situace se váže na formulování názorů bez povinnosti jejich ověření a bez možnosti jejich vyvrácení, názorů, které se z různých důvodů nacházejí mimo pravdu i lež. Přirozeným nástrojem komunistické novořeĉi byly slogany typu: Młodzież z Partią, Huta Katowice stalowym filarem Polski Ludowe atd. Dnes si veřejné sloganové chování spojujeme spíńe s reklamou než s politickou propagandou. Arbitrární pojetí reality se zintenzivňuje v předvolebních kampaních, v nichž se to jen množí negativními popisy. Lze narazit např. na takové výroky: ciemne 101
Fras, J.: Język propagandy politycznej. In Dobek-Ostrowska, B., Fras, J., Ociepka, D.: Teoria i praktyka propagandy. Wrocław 1999, s. 92–93. 102 Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 301. 103 Kraus, J.: Vyjadřování polemiĉnosti a významových opozic v politickém diskurzu. In Jazyk, média, politika. [red.: Ĉmejrková, S., Hoffmanová, J. ], Praha 2003, s. 21.
37
siły grożą, czas pokazał, jakie są rzeczywiste cele ustroju, który coraz bardziej wyniszcza nasz naród; rozprzedawany jest majątek narodowy. Na mítincích lze lehce vyvolat aplaus výroky typu: Dyskryminują nas!, Okradają nas! V situaci, kdy se popis podřizuje hodnocení a denotace konotacím, se mohou objevovat výroky typu: znaleźliśmy się w Europie i Polska ginie, přiĉemž jen stěží lze taková tvrzení oznaĉit za lživá.104 Mezi mnoha politickými -izmy má populizmus jistě ńpatnou pověst. Užití výrazů populizmus, populista, populistický ve vztahu k politikovi nebo k řeĉníkovi je vlastně invektivou. Heslo populizmus nemá ve starńích polských slovnících dneńní význam, objevuje se zde jen jako název literárního směru. Ve významu, který je nám znám dnes, se objevuje až ve vydání slovníku cizích slov z roku 1999 (Słownik wyrazów obcych PWN, pod redakcją Elżbiety Sobol, Warszawa 1999). Zde je jeho význam definován takto: głoszenie, lansowanie idei, zamierzeń politycznych, ekonomicznych i innych za pomocą haseł łatwo trafiających do przekonania, chwytliwych, zgodnych z oczekiwaniami większości, w celu zyskania poparcia społeczeństwa i osiągnięcia przy jego pomocy wpływów lub władzy. Tato definice vńak nevzbuzuje jednoznaĉně negativní konotace. V politickém pluralizmu bývá nařĉení z populizmu ĉastým obviněním. Taková obvinění umožňuje nejasné vymezení charakteristických vlastností populizmu. Je vńak třeba vzít v úvahu, že pokud má adresát reálný vliv na to, který z typů
komunikátů
bude
úĉinnějńí,
může
být
odvolávání
se
na představu
zjednoduńeného světa a na jednoduchá řeńení za úĉelem získání aplausu považovaného za přirozené. V případě emocionálního napětí, mítinků, manifestací se to dokonce oĉekává. V době zintenzivnění předvolební kampaně se mnoho stran a mnoho kandidátů právě tímto způsobem pokouńí naklonit si voliĉe na svou stranu.105 Za populistické se považují výroky, které se vyznaĉují znaĉnou mírou neústupnosti a rozhodnosti, ve kterých se volně a kategoricky operuje zcela nejasnými pojmy, s nimiž se vńak identifikují jistá přání např.: demokracja, wolność, sprawiedliwość społeczna, standardy światowe. Do skupiny základních hodnot uváděných v projevech a považovaných nejĉastěji za populistické náleží: sprawiedliwość, godność (Chcemy godnie żyć, sprawiedliwość musi być), prawda (czas powiedzieć prawdę, prawda musi zwyciężyć, prawda jest z nami), człowiek/ludzie (zwykły szary człowiek, jesteśmy ludźmi), społeczeństwo (umęczone społeczeństwo, społeczeństwo żąda), a také 104 105
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 301. Tamtéž, s. 312–314.
38
Polska/Polak (Polska potrzebuje, Polska nie pozwoli, każdy Polak). Základem obvinění z populismu je pozorování nadměrné jazykové emocionálnosti ve veřejných vystoupení, nedostatku jejich koherence, primitivní zábavy, obscénnosti, xenofobie a agresivity a jejich podněcování, degradace protivníkovy pozice jeho karikaturního zesměńňování a zveliĉování jeho negativních vlastností. K základním vlastnostem populistického projevu se řadí také dvouhodnotovost a ĉernobílé vidění světa.106 Lexikální stránka jazykové charakteristiky promluv s politickým obsahem je nejvýraznějńí, nejzajímavějńí a příjemci nejĉastěji vnímaná jako odlińná od předchozích let, nová.107 Charakteristickou vlastností jazyka politiky je tedy i specifická slovní zásoba, zejména pak politicko-ekonomická terminologie, jíž se tato jazyková varieta vyznaĉuje. Na jedné straně vede používání této terminologie k růstu důvěryhodnosti, na straně druhé vńak při něm dochází k myńlenkovým zkratům a neporozumění vyjádřeným idejím. K vymezení skupiny lze použítt takové výrazy a slovní spojení jako: podmiot polityczny, opcja polityczna, orientacja, formacja, ugrupowanie, blok, a jejich vůdci bývají nejĉastěji nazváni výrazem lider, který je převzat ze staré sportovní terminologie. Pokud se mluví o vládnoucích uskupeních, používají se pojmy: gabinet, ekipa, ekipa rządowa, ĉasto se zdůrazňuje přechodnost: poprzednia, obecna ekipa. Také se užívá: rząd większościowy i
mniejszościowy, koalicja (rządowa), umowa
koalicyjna, model działania koalicji, partner koalicyjny, polityczne zaplecze rządu w parlamencie. V situacích vládní krize slýcháváme: rekonstrukcja rządu, kończenie misji politycznej, obalanie, upadek gabinetu (rządu), od opozice pak: utrata zdolności kierowania państwem. Při popisu způsobu vlády se užívají např. termíny: formuła rządów, filozofia rządzenia, wizja państwa, polaryzacja poglądów, wybory polityczne, kontrakt
polityczny
atd.
Ĉasto
používané
jsou
parlamentní
termíny:
klub
parlamentarny, koło, autopoprawka, pozakonstytucyjny, dyscyplina partyjna, weto, wetowanie, przełamanie weta, memorandum, interpelacja, przesilenie gabinetowe a nebo pat parlamentarny. O obratném používání jazyka politiky svědĉí dovednost užívat mezinárodní politologické termíny a přenést je do polského prostředí, např.: satelizacja Polski, integracja europejska, impeachment, fundamentalizm, ekstremizm, lojalizm. Vzhledem k tomu, že se politická realita prolíná s tou ekonomickou, je pro politické texty charakteristické také užívání ekonomických termínů, zvláńtě těch, které popisují svět: gospodarka rynkowa, rynek, budżet, recesja, inflacja, stagnacja, 106 107
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 316–318. Hlavsová, J.: Jazyk politiky. In Daneń, F. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Praha 1997, s. 30.
39
stagflacja, stopa bezrobocia, restrukturyzacja, prowizorium budżetowe, wdrażanie reform, lobby, bessa, nowela budżetu. V menńím rozsahu se v politických textech objevují sociologické pojmy, např.: bieżący monitoring sytuacji, kształtowanie opinii publicznej. Za zvláńtě zajímavé lze považovat výrazy, které poukazují na znalost politických rituálů, např.: nie potwierdzam i nie zaprzeczam, nie mam nic do dodania, bez komentarza.108 Souĉástí této terminologie je i spousta přejatých slov. Právě tyto konkrétní výpůjĉky jsou předmětem následující analýzy, jíž je věnována nadcházející kapitola.
108
Bralczyk, J.: O języku propagandy i polityki. Warszawa 2007, s. 341–342.
40
3
PŘEJATÁ SLOVA V JAZYCE POLSKÉ POLITIKY Následující kapitola přináńí analýzu jednotlivých přejatých slov, jež se vyskytují
v projevech (psaných ĉi mluvených) souĉasných polských politiků. Materiál pro analýzu tvoří texty poslaneckých interpelací a stenogramy ze zasedání poslanecké sněmovny polského parlamentu z období 2007 – 2009. Každé heslo obsahuje informaci o zdroji:
ĉíslo a datum zasedání, ze kterého byl daný stenogram, ve kterém se nachází výpůjĉka, pořízen (v případě, že se výpůjĉka nachází v interpelaci je uvedeno ĉíslo zasedání; datum dotazu ĉi odpovědi; oznaĉení, že se jedná o přílohu; ĉíslo přílohy – v případě, že se v daném ĉísle zasedání nachází více než jedna příloha)109
ĉíslo strany ve stenogramu ĉi interpelaci, na níž se výpůjĉka nachází
autor hesla
celá věta, která napomáhá pochopení, v jakém kontextu se přejaté slovo nachází Níže uvedený soubor přejatých slov dodržuje následující zásady: podstatná jména jsou uváděna v 1. pádu jednotného ĉísla přídavná jména jsou uváděna v 1. pádu jednotného ĉísla mužského rodu slovesa jsou uváděna v infinitivu Samotná analýza obsahuje následující informace:
1. význam hesla přináńí význam dané výpůjĉky v konkrétním kontextu jako zdroj posloužily zejména slovníky: Słownik wyrazów obcych a Uniwersalny słownik języka polskiego110 2. polský ekvivalent je uveden, pokud existuje v daném kontextu uveden je pouze jednoslovný ekvivalent, v opaĉném případě je uvedeno, že nemá polský ekvivalent 109
Stenografické záznamy ze zasedání poslanecké sněmovny a poslanecké interpelace. Dostupné z: < http://orka2.sejm.gov.pl/StenoInter6.nsf/main?OpenForm> 110 Słownik wyrazów obcych PWN [CD-ROM]. Warszawa 2000. Uniwersalny słownik języka polskiego PWN [CD-ROM]. Warszawa 2004.
41
3. etymologický výklad je uveden jazyk, ze kterého byl výraz přímo vypůjĉen a původní tvar přejatého slova v případě, že existuje víc jazyků, ze kterých mohl být daný obrat vypůjĉen, jsou uvedeny vńechny tyto jazyky a tvary 4. míra adaptace uvádí se zda-li se jedná o citát, ĉásteĉně adaptovanou výpůjĉku nebo úplnou výpůjĉku pokud se vyskytují nějaké odchylky ve flexi, jsou uvedeny také
1) Ekonomické termíny AKCJONARIUSZ ĉ. 15, 29. 4. 2008, příloha str. 177 Aleksandra Natalli-Świat „Jeżeli Skarb Państwa nie musi sprzedawać swoich akcji, to oferta powinna dotyczyć jedynie akcji innych akcjonariuszy lub ograniczyć się jedynie do wprowadzenia istniejących akcji do publicznego obrotu.” 1. majitel akcií, ĉlen akciové spoleĉnosti 2. udziałowiec 3. něm. Aktionär, fr. actionnaire 4. úplná
AKCYZA ĉ. 2, 24. 11. 2007 str. 171 Jacek Bogucki „I tak, jest to zwrot części akcyzy zawartej w cenie paliwa, oleju napędowego.”
42
1. druh nepřímé daně uložené na některé potraviny, spotřební zboží a služby, zapoĉítané v jejich ceně 2. není 3. něm. Akzise, fr. accise, od lat. accisus zkrácený 4. úplná
AKTUARIUSZ ĉ. 26, 23. 10. 2008 str. 372 Agnieszka Chłoń-Domińczak „Do kompetencji prezesa Rady Ministrów należało m.in. nadawanie statutów Funduszowi Rezerwy Demograficznej, dokonywanie wyboru aktuariusza, który opiniuje sporządzoną przez Zarząd ZUS prognozę dla Funduszu Rezerwy Demograficznej.” 1. osoba zabývající se urĉením výńe pojistného a odńkodnění 2. není 3. ang. actuary 4. úplná
AMORTYZOWAĆ ĉ. 16, 6. 5. 2008, příloha – 1 str. 85 Eugeniusz Grzeszczak „Jedna z tych osób zwróciła się na początku 2007 r. do urzędu skarbowego z zapytaniem,
czy
zakupione
samochody
ciężarowe
przeznaczone
do
wykonywania transportu można jednorazowo amortyzować.” 1. vyrovnávat náklady vybudování ĉi nákupu objektu zisky dosaženými jeho užíváním 2. umorzyć 43
3. něm. amortisieren, ang. amortize, od fr. amortir umořit, usmrtit (= mettre à mort 4. úplná
ANNUITET ĉ. 25, 15. 10. 2008 str. 211 Adam Gawęda „Dlaczego pomimo wielu argumentów nie można będzie dokonać wypłat innych niż w formie indywidualnego annuitetu w przypadku emerytur finansowanych ze środków zakumulowanych na indywidualnych kontach emerytalnych, np. w formie annuitetu małżeńskiego?” 1. vyplacení peněžní dávky stejné nebo proměnlivé hodnoty, které probíhá pravidelně ve stejných intervalech, nejĉastěji náhradou za předchozí platby 2. není 3. fr. annuités mn. ĉ. 4. úplná
BARTER ĉ. 36, 18. 2. 2009 str. 40 Henryk Milcarz „Taki barter jest jednak omijaniem obecnych regulacji.” 1. výměna jednoho zboží za druhé, která se používá zejména při transakcích v zahraniĉním obchodu 2. není 3. ang. barter 4. úplná
44
BESSA ĉ. 17, 12. 6. 2008 str. 245 Elżbieta Chojna-Duch „Problem w tym, że taka selektywna deregulacja godzi w interesy funduszy inwestycyjnych, a uprzywilejowuje sektor bankowy, ponieważ względnie korzystniejsze stanie się utrzymywanie oszczędności na lokatach w bankach, zwłaszcza przy bessie na giełdzie, o czym mówiła pani poseł, i również pan poseł.” 1. pokles kursu cenných papírů nebo cen komodit na burze 2. není 3. fr. baisse 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
BONIFIKATA ĉ. 9, 1. 2. 2008, příloha – 1 str. 157 Gabriela Masłowska „Członkowie spółdzielni mieszkaniowych, zawierając umowę ze spółdzielnią o uzupełnienie wkładu budowlanego jako warunek nabycia spółdzielczego własnościowego
prawa
do
lokalu,
uzyskiwali
w
poprzednich
latach
bonifikaty.” 1. sleva z ceny zboží, zejména jako forma odńkodnění za utrpěné ztráty nebo reklamní úĉely 2. wynagrodzenie 3. fr. bonification 4. úplná
BRANŻA ĉ. 33, 7. 1. 2009 45
str. 21 Wiesław Janczyk „Czy ta ustawa nie spowoduje uzasadnionych roszczeń innych branż i całych grup społecznych o specjalne wsparcie finansowe państwa w czasie kryzysu?” 1. odvětví produkce nebo obchodu zahrnující zboží nebo služby jednoho druhu 2. gałąż 3. fr. branche větev 4. úplná
BROKER ĉ. 16, 8. 5. 2008, příloha – 2 str. 625 Katarzyna Zajdel-Kurowska „Konsekwencją objęcia pośrednictwa finansowego nadzorem Komisji Nadzoru Finansowego powinno być wyposażenie tego organu w odpowiednie uprawnienia, np. prowadzanie kontroli u brokerów finansowych czy też nakładanie kar finansowych.” 1. osoba zabývající se zprostředkováním nákupu a prodeje komodit, cenných papírů nebo obchodních služeb 2. není 3. ang. broker 4. úplná
BUDŻET ĉ. 30, 30. 11. 2008, příloha – 1 str. 100 Krzysztof Lipiec „Konieczne wydaje się skoordynowane i scentralizowane działanie na obszarze całego państwa, zaangażowanie środków publicznych także z budżetu państwa
46
do realizacji takich zadań oraz zmiany w przepisach prawnych naszego krajowego porządku prawnego.” 1. souhrn příjmů a výdajů 2. není 3. ang. budget, ze st-fr. bouegette zdr. měch 4. úplná
DEFICYT ĉ. 2, 23. 11. 2007 str. 29 Zbigniew Chlebowski „Ograniczenia deficytu budżetowego, długu publicznego w perspektywie kilku lat równoważenia budżetu państwa to jest wyzwanie, które stoi dzisiaj przed finansami publicznymi.” 1. nedostatek pokrytí ĉásti výdajů urĉených v rozpoĉtu 2. niedobór 3. něm. Defizit, ang., it. deficit, z lat. deficit chybí 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DEFLACJA ĉ. 34, 23. 1. 2009 str. 325 Ludwik Kotecki „Rozumiem, że inflacja sama w sobie, niska, stabilna inflacja nie jest niczym złym, natomiast, oczywiście, dużo gorzej byłoby, gdybyśmy mieli do czynienia z deflacją.” 1. snížení množství peněz v oběhu, které vede ke vzniku zvýńení globální tržní nabídky nad efektivní poptávkou a také způsobuje snížení cen a zaměstnanosti 2. není 47
3. ang. deflation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DEPRECJACJA ĉ. 9, 11. 2. 2008, příloha – 2 str. 653 Bogdan Klich „Stąd wynagrodzenia pracowników wojska uległy znacznej deprecjacji w stosunku do wynagrodzeń pracowników w szeroko pojętej gospodarce narodowej.” 1. snížení hodnoty něĉeho 2. není 3. něm. Depretiation, fr. dépréciation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DEREGULACJA ĉ. 4, 19. 12. 2007 str. 184 Barbara Kudrycka „Jak rozumiem, priorytety polityki rządu to przede wszystkim deregulacja w systemie całego zarządzania sferą publiczną i w tym celu chciałabym również działać, projektując pewne zmiany.” 1. snaha o omezení zásahů státu do hospodářské ĉinnosti soukromého sektoru111 2. není 3. lat. de + něm. Regulation, ang. regulation 4. úplná
111
Ve slovníku cizích slov (Słownik wyrazów obcych PWN [CD-ROM]. Warszawa 2000) se nachází pouze výraz regulacja. Slovo deregulacja je od tohoto výrazu odvozeno za pomocí latinského formantu de-.
48
DEWALUACJA ĉ. 29, 20. 10. 2008, příloha str. 141 Jacek Falfus „Ówczesne oprocentowanie lokat terminowych nie równoważyło postępującej dewaluacji złotego.” 1. snížení reálné hodnoty peněz 2. není 3. fr. dévaluation, ang. devaluation 4. úplná
DUMPING ĉ. 25, 16. 10. 2008 str. 393 Adam Gawęda „Chcąc przyciągnąć konsumentów do swoich sieci, stosowały też często dumping cenowy, sprzedając bony z dużym upustem dla potencjalnych nabywców.” 1. prodej komodit na zahraniĉních trzích za nižńí ceny než jsou ceny domácí, nejednou nižńí než vlastní náklady, za cílem získání nebo udržení trhu 2. není 3. ang. dumping 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DYSTRYBUCJA ĉ. 13, 21. 3. 2008, příloha – 2 str. 758 Czesława Ostrowska
49
„Sposób wewnętrznej dystrybucji i wykorzystania środków powinien być zgodny z przedmiotem działalności określonym w statucie oraz z przepisami prawa powszechnie obowiązującego.” 1. rozmísťování, rozdělování nějakého spotřebního materiálu nebo zboží 2. rozdział 3. ang., fr. distribution, z lat. distributio 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DYWIDENDA ĉ. 33, 23. 12. 2008, příloha – 2 str. 635 Aleksander Grad „Ponadto do budżetu państwa przekazywane są dochody z tytułu dywidend od spółek z udziałem Skarbu Państwa.” 1. příjem z akcií, podíl akcionáře na roĉním zisku akciové spoleĉnosti 2. není 3. něm. Dividende, fr. dividende, z lat. dividendum to, co je k rozdělení 4. úplná
EKSPANSJA ĉ. 34, 8. 1. 2009, příloha str. 165 Jan Borkowski „Z jednej strony stanowiłoby to dobrą lokatę kapitału dla polskich spółek i przedsiębiorstw, z drugiej natomiast (wraz z innymi inwestycjami krajów UE) byłoby przeciwwagą dla rosyjskiej ekspansji gospodarczej na Białorusi.” 1. získávání tržních odbytińť 2. není 3. fr. expansion, z p-lat. expansio rozńíření 50
4. úplná
FUZJA ĉ. 34, 6. 1. 2009, příloha str. 366 Tomasz Merta „Wbrew zakazowi, zapisanemu w nowelizacji ustawy o bibliotekach, dochodzi do różnego typu nieformalnych fuzji organizacyjnych.” 1. spojení, sjednocení obchodních spoleĉností, akciových spoleĉností, politických stran 2. połączenie 3. něm. Fusion, ang., fr. fusion slouĉení 4. úplná
HOLDING ĉ. 10, 26. 2. 2008, příloha – 1 str. 199 Marcin Zawiła „W skład holdingu obok wymienionych czterech spółek wchodzą także inne podmioty.” 1. podnik, který má obyĉejně formu akciové spoleĉnosti, ovládající nebo kontrolující jiné podniky pomocí vlastnictví akcií a podílů 2. není 3. ang. holding 4. úplná
INFLACJA ĉ. 27, 17. 10. 2008, příloha str. 147 51
Marek Haber „W roku 2008 z powodu niewielkiej inflacji za rok 2007 minister zdrowia utrzymał dopłaty na poziomie roku 2007.” 1. ekonomický proces, který se projevuje růstem cen zboží a spoĉívá ve zvýńení množství peněz v oběhu ve větńí míře, než je celkový objem zboží 2. není 3. něm. Inflation, fr., ang. inflation, z lat. inflatio nadýmaní 4. úplná
INWESTOR ĉ. 35, 13. 2. 2009 str. 283 Andrzej Halicki „Atmosfera jest podstawowym elementem budowania wiarygodności, a bez wiarygodności nie ma inwestycji, nie ma inwestorów, nie ma wzrostu, nie ma nowych miejsc pracy.” 1. jednotlivec nebo podnik, který provádí investici 2. není 3. ang. investor 4. úplná
KAPITAŁ ĉ. 34, 8. 1. 2009, příloha str. 108 Marek Krząkała „Zatem nowe przepisy będą ogromnym kłopotem dla małych firm, które nie dysponują dużym kapitałem.” 1. finanĉní nebo hmotná aktiva mající peněžní hodnotu 2. majątek 52
3. fr., ang. capital, z it. capitale hlavní ĉást majetku 4. úplná
KARTEL ĉ. 15, 9. 5. 2008 str. 327 Tadeusz Aziewicz „Jej twórcy wyszli z założenia, że prawa konsumenta chroni w największym stopniu efektywnie działający mechanizm rynkowy, niezakłócony przez monopole i kartele, ale niezależnie od tego konsument jako słabszy uczestnik procesów rynkowych wymaga szczególnej ochrony.” 1. monopolistické spojení podniků stejného odvětví produkce, které si klade za cíl ovládnutí trhu a zvýńení zisku pomocí zavedení jednotných cen prodeje nezávislých na výrobních nákladech 2. není 3. fr. cartel, z it. cartello ozdobný plakát 4. úplná
KNOW-HOW ĉ. 30, 2. 12. 2008 str. 53 Andrzej Panasiuk „Istotą przedmiotowej regulacji jest znalezienie partnera prywatnego, który, z jednej strony, zainwestuje swoje pieniądze, a z drugiej, przekaże swoją wiedzę, know-how, wykaże się odpowiednim doświadczeniem, a nie udzielanie konkretnego zamówienia.” 1. praktická dovednost nebo znalost v oboru technologie výroby nebo technik řízení atd. 2. není 3. ang. know-how, dosl. vědět jak 53
4. citát, neohebný
KONCERN ĉ. 34, 5. 1. 2009, příloha str. 69 Łukasz Zbonikowski „Z dniem 1 stycznia 2009 r. polskie koncerny energetyczne podniosły ceny energii elektrycznej dla odbiorców indywidualnych o 10% oraz odbiorców przemysłowych o 40%.” 1. sdružení podniků provedené obvykle pomocí nákupu akcií nebo podílů, přiĉemž každý podnik si zachovává vlastní právní individuálnost, má vńak spoleĉného majitele a spoleĉné vedení 2. není 3. něm. Konzern, z ang. concern 4. úplná
KONSULTINGOWY ĉ. 28, 20. 10. 2008, příloha str. 399 Aleksander Grad „Zaangażowano w tym celu firmę konsultingową w celu opracowania stosownych raportów indywidualnych i oceny potencjału osobowego na wolne stanowiska.” 1. týkající se konsultingu 2. doradczy 3. od konsulting - ang. consulting 4. ĉásteĉná
54
KORPORACJA ĉ. 34, 14. 1. 2009, příloha str. 223 Dariusz Bogdan „W odróżnieniu od samorządu gospodarczego pojmowanego jako związek publicznoprawny, w Polsce funkcjonuje szereg organizacji zrzeszających i reprezentujących
przedsiębiorców,
mających
status
korporacji
prywatnoprawnych.” 1. forma organizace hospodářské ĉinnosti charakteristická pro velké podniky 2. stowarzyszenie 3. fr., ang. corporation 4. úplná
LOKAUT ĉ. 22, 1. 9. 2008, příloha str. 54 Jarosław Pięta „Ustawa nie przewiduje również dla pracodawcy prawa do lokautu w przypadku, gdyby przedłużający się strajk mógł doprowadzić do upadłości przedsiębiorstwa lub gdy sąd uzna prowadzenie strajku za sprzeczne z prawem.” 1. uzavření podniku a propuńtění zaměstnanců za úĉelem přinutit zaměstnance přijmout horńí podmínky práce 2. není 3. ang. lockout 4. úplná
LOKATA ĉ. 10, 21. 2. 2008, příloha – 2 str. 593 55
Elżbieta Chojna-Duch „Mimo intensywnej reklamy zachęcającej do lokowania oszczędności na różnego rodzaju lokatach mających na celu zapewnić korzyści podatkowe tak się jednak nie stało.” 1. nabytí něĉeho za úĉelem zajińtění kapitálu nebo dosáhnutí zisku a také to, co bylo investováno nebo získáno za tím úĉelem, zejména suma peněz uložená v bance nebo nemovitost 2. není 3. typicky polská zkratka namísto lokacja - lat. locatio 4. úplná
MARKETING ĉ. 9, 7. 2. 2008, příloha – 2 str. 588 Eugeniusz Postolski „Wyszczególniono zagadnienia, które musi znać kandydat na prezesa zarządu, a także kandydat na członka zarządu odpowiedzialny za: finanse, produkcję, sprzedaż i marketing czy sprawy pracownicze.” 1. hospodářská ĉinnost spoĉívající na vytváření vztahů mezi výrobcem a spotřebitelem, týkající se zvláńtě stanovení výńe produkce, urĉení cen, způsobů distribuce, záruĉních služeb, reklamy a propagace prodeje 2. není 3. ang. marketing 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
MENEDŻER ĉ. 7, 10. 1. 2008, příloha str. 303 Norbert Wojnarowski
56
„Kiedy władze firm zostaną zobowiązane do opracowania regulaminów wypłat wykluczających udział menedżerów oraz precyzyjnie określających sposób wyliczania uzyskiwanych korzyści?” 1. osoba, která řídí podnik nebo jeho ĉást 2. není 3. ang. manager, z fr. ménager hospodář 4. úplná
OBLIGACJA ĉ. 6, 9. 1. 2008 str. 34 Michał Jaros „Ustawa też korzystnie wpływa na rozwój rynku kapitałowego w Polsce, a więc tego segmentu rynku finansowego, na którym dokonywane są emisje średnio- i długoterminowych instrumentów finansowych, takich jak obligacje i akcje przeznaczone na finansowanie inwestycji.” 1. cenný papír potvrzující dlužní závazek, který poskytuje vlastníkovi právo získávat stálý, předem urĉený příjem v podobě procent a prémií a také vrácení půjĉené sumy 2. není 3. něm. Obligation, fr. obligation, z lat. obligatio závazek 4. úplná
PRYWATYZACJA ĉ. 4, 27. 11. 2007, příloha str. 48 Anna Sobecka „Mimo łatwego do przewidzenia wzrostu wydatków, równoważonego możliwymi oszczędnościami w sferze służby zdrowia i wpływami z
57
prywatyzacji, rząd zapowiada spowolnienie wzrostu długu publicznego i odzyskanie równowagi budżetowej.” 1. proces majetkových přeměn spoĉívající na předání státních podniků do rukou soukromých vlastníků 2. není 3. ang. privatization 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
PROWIZORIUM ĉ. 4, 18. 12. 2007 str. 10 Zbigniew Chlebowski „Kierowano się bowiem założeniem, iż praca nad tak niedoskonałym projektem budżetu, jaki otrzymano, jest rozwiązaniem zdecydowanie lepszym niż prowizorium budżetowe czy zgłaszanie obszernej autopoprawki rządowej, przede wszystkim dlatego że można ograniczyć negatywne skutki ogromnej niepewności towarzyszącej wydłużaniu prac nad budżetem, a ponadto nie zwalnia to z obowiązku uchwalania ustawy budżetowej.” 1. rozpoĉtové provizorium je prozatímní rozpoĉet, schválený obvykle na měsíc nebo na ĉtvrtletí do doby než je schválen roĉní rozpoĉet 2. není 3. něm. Provisorium, od ang. provisory doĉasný 4. úplná
TRANSZA ĉ. 8, 21. 1. 2008, příloha str. 62 Norbert Wojnarowski „W momencie uruchomienia cała kwota kredytu lub pierwsza transza jest przeliczana na walutę, w której udzielany jest kredyt.” 58
1. ĉást státní půjĉky nebo bankovního úvěru uvedené do oběhu 2. není 3. fr. tranche 4. úplná
WALORYZACJA ĉ. 26, 7. 10. 2008, příloha str. 72 Bożena Kotkowska „Proponujemy,
aby
został
opracowany
stały
mechanizm
waloryzacji
wynagrodzeń dla tej grupy pracowniczej, jak ma to miejsce przypadku nauczycieli.” 1. urĉení výńe existujících peněžních závazků při změně peněžního systému 2. není 3. fr. valorisation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
2) Politické termíny AKTYWISTA ĉ. 7, 22. 1. 2008 str. 64 Iwona Śledzińska-Katarasińska „Są ugrupowania, które desygnują swoich aktywistów czy funkcjonariuszy – była tutaj o tym mowa – a są ugrupowania, które tam dają ludzi kultury, nauki, jakichś dziennikarzy, jakichś społeczników.” 1. nejaktivnějńí ĉlen politické nebo spoleĉenské organizace
59
2. działać 3. něm. Aktivist, z fr. activiste 4. úplná
EUROKRATA112 ĉ. 10, 12. 3. 2008 str. 99 Artur Górski „Dla pierwszych najważniejszy jest traktat, który wprowadza reformę instytucji, a przez nie zwiększy obszar władzy politycznej eurokratów.” 1. vysoký úředník Evropské Unie, který pracuje v Bruselu a nezná skuteĉné problémy obyvatel Evropy 2. není 3. ang. eurocrat, fr. eurocrate, it. burocrate, něm. Eurokrat, ńp. Eurócrata, z z euro- (zkratka utvořená z Europa) + zkratka z fr. bureaucrate 4. úplná
EUROSCEPTYK113 ĉ. 10, 12. 3. 2008 str. 76 Maciej Orzechowski „Dzięki traktatowi obywatele Unii Europejskiej, również eurosceptycy, będą lepiej traktowani, będą grupą lepiej zorganizowaną, będą mieli ochronę dyplomatyczną i konsularną.” 1. osoba nesouhlasící s integrací s Evropskou Unií 2. není
112
Srov. Hlaviĉková, V.: Mnohojazyčnost v Evropské unii a její odraz při vytváření evropské terminologie [online]. 2006 [cit. 30.7. 2009]. Dostupné z: <www.vse.cz/aop/pdf/116.pdf>, s. 89. 113 Srov. Tamtéž, s. 89.
60
3. ang. Eurosceptic, fr. eurosceptique, it. euroscettico, něm. Euroskeptiker, ńp. Euroescéptico, z euro- (zkratka utvořená z Europa) + fr. sceptique 4. úplná
FRAKCJA ĉ. 11, 26. 3. 2008 str. 45 Damian Raczkowski „Okazję do przeprowadzenia zmian w systemie opieki zdrowotnej i do uratowania polskiej służby zdrowia przed katastrofą miały już frakcje zarówno z lewej strony tego Sejmu, jak i z prawej.” 1. skupina uvnitř politické strany 2. skrzydło 3. něm. Fraktion, fr., ang. fraction, z lat. fractio přelomení 4. úplná
IZOLACJONIZM ĉ. 20, 23. 7. 2008 str. 215 Krystyna Łybacka „Od tego czasu przewinęło się przez ten program ponad ćwierć miliona ludzi, a sam Fulbright, kiedy tworzył ten program, zakładał, że tworzy go po to, żeby z jednej
strony
wyprowadzić
Stany
Zjednoczone
z
polityki
pewnego
izolacjonizmu, w jakim wówczas one się znajdowały, a z drugiej strony po to, żeby właśnie poprzez to edukacyjne przedsięwzięcie budować nowy ład w powojennym świecie.” 1. politika nějakého státu, která tkví v separaci od jiných států, neuzavírání spojenectví, nenavazování politicko-hospodářských vztahů, nezasahující do cizích konfliktů 2. není 61
3. ang. isolationism 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
LIDER ĉ. 13, 18. 3. 2008, příloha – 2 str. 954 Krystyna Szumilas „Na początku czerwca br. Planujemy natomiast zorganizowanie konferencji, na której
będzie
możliwość
bezpośredniego
spotkania
z
liderami
prac
programowych i usłyszenia od nich, czym przede wszystkim kierowali się w swojej pracy.” 1. vůdce politické strany, odborové organizace nebo jiných spoleĉenských organizací 2. przywódca 3. ang. leader 4. úplná
LOBBYSTA ĉ. 29, 6. 11. 2008, příloha str. 225 Katarzyna Zajdel-Kurowska „Tym samym obowiązek rejestracji w rejestrze zawodowych lobbystów dotyczy tylko tych izb gospodarczych, które posiadają status przedsiębiorcy (są wpisane do rejestru przedsiębiorców KRS) i prowadzą działalność gospodarczą w zakresie lobbingu na rzecz osób trzecich w celu uwzględniania w procesie stanowienia prawa interesów tych osób.” 1. představitel lobby, osoba vyvíjející nátlak na orgány státní moci, na ĉleny parlamentu 2. není 3. ang. lobbyist 62
4. úplná
NOTYFIKACJA ĉ. 34, 6. 1. 2009, příloha str. 365 Elżbieta Bieńkowska „Pragnę podkreślić, że procedura przyjmowania programów pomocowych podlegających obowiązkowi notyfikacji jest postępowaniem trudnym i czasochłonnym.” 1. úřední oznámení, žádost oznámení důležité skuteĉnosti, rozhodnutí 2. zawiadomienie 3. fr. notification 4. úplná
PLURALISTYCZNY ĉ. 11, 7. 3. 2008, příloha – 2 str. 547 Jan Borkowski „Jego celem było m.in. wspieranie polskich przemian w kierunku demokracji pluralistycznej oraz gospodarki rynkowej (fundusz zakończył działalność 31 marca 2004 r.).” 1. garantující různým spoleĉenským a politickým skupinám právo vyjadřovat své zájmy a také podílet se na vládě 2. není 3. ang. pluralistic 4. úplná
RESORT ĉ. 33, 12. 12. 2008, příloha – 2 63
str. 431 Jacek Czaja „Odnosząc się do pytania dotyczącego wzrostu liczby kuratorów sądowych, należy wyjaśnić, że na obecnym etapie funkcjonowania resortu nie ma możliwości zwiększenia w przyszłym roku liczby kuratorów zawodowych, bowiem prace nad projektem budżetu na 2009 r. zostały już zakończone.” 1. ĉást státní administrace zahrnující oddělenou oblast, organizaĉně podřízenou jednomu ministrovi 2. ministerstwo 3. něm. Ressort, fr. ressort pružina; přeneseně hranice kompetencí 4. úplná
SOLIDARYZM ĉ. 4, 4. 12. 2007, příloha str. 25 Stanisław Żelichowski „Czy zasady solidaryzmu społecznego nie powinny mieć zastosowania również w układzie regionalnym?” 1. politicko-spoleĉenský směr, podle něhož hlavním znakem spoleĉnosti je přirozená shoda zájmů vńech tříd i vrstev, bez ohledu na majetkové a spoleĉenské rozdíly 2. není 3. ang. solidarism 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
64
3) Právnické termíny ABOLICJA ĉ. 2, 23. 11. 2007 str. 25 Donald Tusk „Dotyczyć to będzie m.in. obiecanej przez nas abolicji podatkowej dla Polaków, którzy podjęli pracę za granicą.” 1. zruńení nějakého práva ĉi zákona 2. umorzenie 3. lat. abolitio 4. úplná
AKCESYJNY ĉ. 2, 24. 11. 2007 str. 155 Krystyna Skowrońska „Wszyscy mówią o tym, że mamy środki z Unii Europejskiej, ale my, żeby te środki pozyskać, zgodnie z umową akcesyjną, musimy zapłacić składkę.” 1. přistoupení ke smlouvě dříve uzavřené mezi jinými státy 2. przyłączający się 3. od akcesja z lat. accessio 4. úplná
ARBITRAŻ ĉ. 28, 7. 11. 2008 str. 377 Radosław Sikorski
65
„W wypadku dysputy, np. wzięcia Polski do arbitrażu międzynarodowego, strona amerykańska zobowiązała się do przyjścia Polsce z pomocą prawną i do daleko idącego uwzględnienia polskich argumentów, jeśli chodzi o ewentualne wyniki takiego arbitrażu.” 1. rozhodnutí mezinárodního sporu zvolenými arbitry na základě práva, probíhající se shodou stran 2. není 3. fr. arbitrage 4. úplná
DEROGACJA ĉ. 8, 8. 2. 2008 str. 257 Maciej Nowicki „Przekraczamy różne terminy, które wyznaczyła nam – chodzi o derogację – Komisja Europejska.” 1. zbavení právní normy závazné moci jejím nahrazením za jinou normu, které ruńí nebo jsou v protikladu k právnímu ustanovení dřívějńí normy 2. není 3. lat. derogatio 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
EGZEKUTYWA ĉ. 25, 14. 10. 2008 str. 17 Jarosław Urbaniak „Czy nie warto pomyśleć także o rozszerzeniu składu komitetu np. o przedstawiciela Komisji Finansów Publicznych Sejmu Rzeczypospolitej Polskiej, żeby w przyszłości ułatwić kontakty między egzekutywą, władzą wykonawczą a ustawodawczą.” 66
1. výkonná moc, výkonné orgány podléhající představitelským orgánům 2. není 3. něm. Exekutive, od fr. exécutif výkonný 4. úplná, obvykle v jednotném ĉísle
KADENCJA ĉ. 11, 26. 3. 2008 str. 14 Damian Raczkowski „Kadencja konsultantów trwała będzie pięć lat, a ich działalność będzie finansowana z budżetu państwa ze środków będących odpowiednio w dyspozycji ministra zdrowia, ministra obrony narodowej oraz wojewody albo właściwych wojewodów.” 1. zákonem stanovená doba úřadování voleného úředníka nebo orgánu 2. není 3. něm. Kadenz, fr. cadence, it. cadenza, z p.-lat. cadentia úpadek 4. úplná
KASACJA ĉ. 15, 8. 5. 2008 str. 128 Jerzy Szmajdziński „Rozumiem, że ministerstwo nie chciało skorzystać z prawa do wniesienia kasacji.” 1. odvolání se v soudním řízení proti rozsudku soudu nižńí instance k soudu vyńńí instance, které vede ke zruńení výroku obviněného z důvodu poruńení zákona 2. není 3. fr. cassation, od casser, z lat. quasso 4. úplná
67
KOMPETENCJA ĉ. 13, 20. 3. 2008, příloha – 2 str. 610 Zbigniew Wrona „Wymienione funkcje są bardzo istotne, gdyż z nich wynikają konkretne kompetencje i zadania organów państwowych w ogóle, a przede wszystkim tych, które powołuje sama konstytucja.” 1. oblast zájmů, zmocnění, oblast ĉinnosti nějaké instituce, okruh záležitostí podléhající danému orgánu 2. uprawienie 3. něm. Kompetenz, fr. compétence, z lat. competentia 4. úplná, obvykle v množném ĉísle
KONWENCJA ĉ. 32, 5. 12. 2008, příloha str. 135 Izabella Sierakowska „Niestety, konwencji nie podpisała Polska, stając w jednym szeregu ze Stanami Zjednoczonymi Ameryki, Rosją i Chinami.” 1. mezinárodní
dohoda
mající
právní
hospodářských, konzulárních záležitostech 2. není 3. ang., fr. convention, z lat. conventio dohoda 4. úplná
MORATORIUM ĉ. 29, 6. 11. 2008, příloha str. 634 Jan Borkowski
68
důsledky
v urĉitých
politických,
„Rząd RP będzie rozważać w przyszłości poparcie na forum ZO ONZ propozycji ewentualnej rezolucji dotyczącej moratorium, w trybie zgodnym dotychczasową praktyką, to jest uwzględniając opinię polskich ustawodawców wyrażającą się w obowiązującym w Polsce prawie.” 1. odroĉení termínu splatnosti nebo plnění splátky na urĉitou dobu, stanovené větńinou státem s ohledem na zvláńtní okolnosti 2. není 3. ang. (n.-lat.), od p.-lat. moratorius, morator ve významu advokát, který hraje na ĉas 4. úplná
PREWENCJA ĉ. 8, 7. 2. 2008 str. 204 Jerzy Budnik „Działalność Państwowej Inspekcji Pracy koncentruje się nie tylko na bardzo potrzebnej, trzeba przyznać, coraz bardziej profesjonalnie prowadzonej prewencji.” 1. předcházení poruńování právních norem 2. není 3. ang. prevention, fr. prévention, od prévenir, z lat. praevenio předcházím 4. úplná
RATYFIKACJA ĉ. 4, 18. 12. 2007 str. 101 Stefan Niesiołowski „Sejm RP, opowiadając się za jak najszybszą ratyfikacją przez Polskę traktatu reformującego, stanowiącą widoczny symbol polskiej woli pogłębienia i wzmocnienia procesu integracji europejskiej, wyraża nadzieję, że planowana 69
ratyfikacja traktatu przez pozostałe państwa członkowskie nastąpi do końca 2008 r.” 1. stvrzení mezinárodní smlouvy oprávněným státním orgánem 2. zatwierdzenie 3. ang., fr. ratification 4. úplná
REPRESJA ĉ. 9, 27. 2. 2008 str. 105 Jan Filip Libicki „Zarówno skala, jak i rodzaj represji są bardzo zróżnicowane.” 1. přísný prostředek používaný jako forma odplaty nebo nátlaku 2. ucisk 3. fr. répression 4. úplná, obvykle v množném ĉísle
REZOLUCJA ĉ. 14, 24. 4. 2008 str. 171 Michał Stuligrosz „Była to rezolucja w sprawie wspierania bezpiecznej i legalnej aborcji w Europie.” 1. hromadné usnesení, deklarace přijatá nějakým shromážděním, výborem, sjezdem, kongresem jako výsledek jednání 2. uchwała 3. fr. résolution, z p.-lat. resolutio 4. úplná
70
SANKCJA ĉ. 4, 5. 12. 2007, příloha str. 45 Andrzej Walkowiak „Polska, nie budując dróg w korytarzach TEN-T, naraża się na sankcje ze strony UE oraz skargi do instytucji europejskich.” 1. represivní akce hospodářského, politického nebo vojenského charakteru proti státu poruńující ustanovení mezinárodního práva 2. není 3. fr. sanction, z lat. sanctio zajińtění právního ustanovení trestem za její poruńení 4. úplná
SYGNATARIUSZ ĉ. 32, 17. 12. 2008 str. 179 Witold Pahl „Przed dokonaniem oceny omawianego projektu należy przypomnieć, że Polska jest sygnatariuszem Międzynarodowej konwencji w sprawie likwidacji wszelkich form dyskryminacji rasowej – CERD oraz Międzynarodowego Paktu Praw Obywatelskich i Politycznych.” 1. stát uzavírající mezinárodní smlouvu a také osoba podpisující tuto smlouvu jménem svého státu nebo osoba podpisující jakoukoliv smlouvu, prohláńení ĉi memorandum 2. není 3. fr. signataire 4. úplná
TRANSFER ĉ. 7, 22. 1. 2008 str. 80 71
Witold Kochan „Zasada ta obowiązywać będzie również w przypadku, gdy urzędnik Wspólnot Europejskich wnioskujący o transfer praw emerytalnych z systemu emerytalnego Wspólnot Europejskich podlegał wcześniej ubezpieczeniu społecznemu rolników.” 1. předání práv jmenovitého dokumentu osobě jiné, než která byla uvedena v tomto dokumentu 2. przelew 3. něm. Transfer, ang. transfer, z fr. transfert, od lat. transfero přenáńím 4. úplná, obvykle v jednotném ĉísle
4) Obchodní termíny BIZNES ĉ. 17, 27. 5. 2008, příloha str. 260 Elżbieta Bieńkowska „Celem działania jest wzmocnienie pozycji konkurencyjnej przedsiębiorstw poprzez wsparcie rozwoju powiązań pomiędzy przedsiębiorstwami oraz pomiędzy przedsiębiorstwami a instytucjami otoczenia biznesu, w tym jednostkami naukowymi.” 1. obchod, obchodní záměr přináńející zisk 2. není 3. ang. business 4. úplná
DEALER ĉ. 20, 8. 7. 2008, příloha – 2
72
str. 463 Artur Ławniczak „Z informacji zgromadzonych przez organ antymonopolowy wynika, że producenci krajowi zdecydowaną większość nawozów sprzedają na rynku krajowym za pośrednictwem dealerów.” 1. firma nebo osoba vykonávající obchodní transakce, zprostředkující nákup a prodej při jednáních 2. není 3. ang. dealer 4. ĉásteĉná
EKSPORT ĉ. 34, 5. 1. 2009, příloha str. 126 Wojciech Szarama „Stanowi to poważne obciążenie dla zakładu, niesie zagrożenie spadkiem eksportu i poziomu zatrudnienia, a w konsekwencji spadku konkurencyjności nie tylko na rynku krajowym.” 1. placený vývoz zboží, kapitálu za hranice nebo placené provedení služeb ve prospěch zahraniĉního kontrahenta 2. wywóz 3. něm. Export, zkratka místo Exportation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
FAKTURA ĉ. 34, 16. 12. 2008, příloha str. 34 Anna Sobecka „Celnicy zaczęli je jednak stosować także do nowych samochodów, dlatego kwestionują ceny podane na fakturach VAT.” 73
1. písemný doklad transakce nákupu a prodeje anebo provedení nějaké služby vystavený odběrateli dodavatelem nebo poskytovatelem služby 2. není 3. něm. Faktur(a), z fr. facture 4. úplná
IMPORTER ĉ. 34, 31. 12. 2008, příloha str. 290 Marek Haber „Ilość wydanych przez Ministra Zdrowia pozwoleń zależy od ilości wniosków składanych przez importerów.” 1. osoba, podnik, stát dovážející zboží ze zahraniĉí 2. není 3. ang. importer 4. úplná
MARŻA ĉ. 29, 4. 11. 2008, příloha str. 179 Stanisław Gawłowski „Na wstępie swojej wypowiedzi minister infrastruktury wyjaśnia, że stosownie do powołanej ustawy podstawę ustalania taryf za dostarczaną wodę i odprowadzane ścieki stanowią wszystkie uzasadnione koszty działalności przedsiębiorstwa wodociągowo-kanalizacyjnego wraz z marżą zysku.” 1. ĉást maloobchodní ceny zboží, která pokrývá vlastní náklady ĉinnosti obchodního podniku a také umožňuje dosáhnout stanoveného zisku 2. narzut 3. fr. marge, z lat. margo okraj 74
4. úplná
5) Ostatní termíny ABORCJA ĉ. 33, 5. 12. 2008, příloha – 1 str. 49 Jan Bury s. Antoniego „Zarówno dla mnie, jak i większości Polaków, ich utylizacja będzie odebrana jako wyrafinowana metoda aborcji.” 1. zákrok přeruńení těhotenství 2. poronienie 3. ang. (artificial) abortion potrat (uměle vyvolaný), z lat. abortio potrat 4. úplná, obvykle v jednotném ĉísle
AFERA ĉ. 7, 23. 1. 2008 str. 176 Donald Tusk „A moje uznanie, co także przekazałem panu Kamińskiemu w mojej ostatniej rozmowie, dotyczące przynajmniej niektórych aspektów działań CBA, bierze się stąd, że CBA bardzo skutecznie wykryła, przynajmniej według własnego mniemania, wielką aferę korupcyjną poprzedniego gabinetu i doprowadziła skutecznie do jego upadku.” 1. nesluńný, podvodný, s právem kolidující záměr, obvykle s úĉastí mnoha osob 2. není 3. něm. Affäre, z fr. affaire záležitost, zájem 4. úplná
75
AKTYWIZOWAĆ ĉ. 20, 24. 7. 2008 str. 346 Anna Bańkowska „To są działania, które mają aktywizować ludzi.” 1. podněcovat k ĉinnosti 2. podniecać 3. ang. activize 4. úplná
ALERT ĉ. 11, 26. 3. 2008 str. 115 Jerzy Ziętek „Niepożądane zdarzenia medyczne są dogłębnie analizowane, a na ich podstawie tworzy się tzw. alerty, które następnie są rozsyłane do szpitali National Health Service.” 1. stav pohotovosti k přijetí spoleĉné akce 2. není 3. ang. alert 4. úplná
ALIANS ĉ. 35, 20. 1. 2009, příloha – 1 str. 313 Aleksander Grad „Obok proponowanej ceny za akcje spółki potencjalny inwestor przedstawia m.in.: zarys biznes planu dla spółki, obejmujący strategię w głównych dziedzinach działalności spółki, proponowany program rozwoju spółki w aliansie z inwestorem oraz propozycje dotyczące tzw. pakietu socjalnego 76
(obejmującego
m.in.
zagadnienia
poziomu
zatrudnienia,
ewentualnych
rozwiązań płacowych i socjalnych).” 1. spojenectví mezi státy, stranami atd. 2. przymierze 3. fr. alliance 4. úplná
AUDYT ĉ. 9, 5. 2. 2008, příloha – 1 str. 107 Eugeniusz Grzeszczak „Wystąpienie to nastąpiło tuż po tym, jak klinika pomyślnie przeszła audyt Krajowej Rady Transplantacyjnej potwierdzający, że klinika spełnia wszelkie kryteria ustawowe określone dla ośrodka przeszczepiającego serce i płuca.” 1. hodnocení různých kvalitativních aspektů podniku (např. procedur, organizaĉní struktury, procesů) prováděno nezávislými experty, zevnitř nebo zvenĉí daného podniku 2. není 3. ang. audit 4. úplná
BILATERALNY ĉ. 6, 22. 12. 2007, příloha str. 193 Radosław Sikorski „W stosunkach bilateralnych brak poparcia dla roszczeń środowisk wypędzonych wyrażała również strona niemiecka.” 1. dvoustranný 2. dwustronny 77
3. fr. bilatéral 4. úplná
BRIEFING ĉ. 29, 12. 11. 2008, příloha – 1 str. 473 Bernard Błaszczyk „Podczas
briefingu
jego
uczestnicy
pozytywnie
ocenili
postęp
w
przygotowaniach.” 1. druh tiskové konference, obvykle na jedno téma 2. není 3. ang. briefing 4. ĉásteĉná
CZEK ĉ. 13, 26. 3. 2008, příloha – 2 str. 782 Jan Borkowski „Dokumentami wymienionymi w rozporządzeniu są m.in. czek podróżny lub karta kredytowa, bilet uprawniający do podróży do kraju pochodzenia, dokument
uprawniający
do
używania
posiadanego
środka
transportu,
potwierdzenie pokrycia przez ubezpieczyciela kosztów leczenia na terytorium Rzeczypospolitej Polskiej.” 1. písemný příkaz k vyplacení v něm uvedené peněžní ĉástky doruĉiteli nebo urĉené osobě z úĉtu výstavce udělený bance 2. není 3. ang. check, cheque 4. úplná
78
DEADLINE ĉ. 16, 30. 5. 2008 str. 280 Krzysztof Matyjaszczyk „Czy jest wyznaczony jakiś deadline, do którego decyzja o tym, które miasta będą gospodarzami, musi zostać podjęta?” 1. poslední termín (k odevzdání apod.), nejzazńí (ĉasová) hranice 2. není 3. ang. deadline 4. citát, neohebný
DEZAPROBATA ĉ. 29, 4. 11. 2008, příloha str. 579 Zdzisław Czucha „Próba likwidacji małych sądów przygotowywana przez poprzedni rząd spotkała się z totalną dezaprobatą, czemu obywatele dali wyraz w ostatnich wyborach.” 1. negativní hodnocení něĉeho, negativní vztah k něĉemu, zavržení, nechuť 2. sprzeciw 3. fr. dés- + lat. approbatio 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
DYMISJA ĉ. 15, 25. 4. 2008, příloha str. 158 Beata Szydło „Informacje pojawiające się w mediach, związane z tą dymisją budzą uzasadniony niepokój co do dalszych losów koniecznych reform finansów publicznych.” 79
1. propuńtění někoho z obsazené pozice, úřadu; vzdaní se funkce 2. není 3. něm. Dimission, z lat. dimission rozpuńtění (vojska) 4. úplná
DYSKRYMINACJA ĉ. 34, 2. 1. 2009, příloha str. 125 Andrzej Szczepański „W związku z tak sformułowanym przepisem pojawił się problem dyskryminacji niepełnosprawnych dzieci.” 1. ponižování nebo pronásledování osob nebo spoleĉenských skupin vzhledem na jejich původ, třídní, národnostní, rasovou, náboženskou přísluńnost 2. prześladowanie 3. ang. discrimination, z lat. discriminatio rozlińování 4. úplná
DYWAGACJA ĉ. 36, 19. 2. 2009 str. 195 Joanna Strzelec-Łobodzińska „Jak było z praktyczną realizacją tego uprawnienia, to jest temat do następnych dużych dywagacji wynikających z poziomu osiąganych emerytur przez te osoby.” 1. odbíhání od tématu v textu ĉi slovu, zdlouhavé psaní nebo mluvení ne na téma 2. rozważanie 3. fr. divagation 4. úplná
80
DYWERSYFIKACJA ĉ. 14, 25. 4. 2008 str. 219 Stanisław Kalemba „Mówimy o dywersyfikacji, o bezpieczeństwie energetycznym, o wspólnej polityce energetycznej Unii Europejskiej.” 1. zvyńování rozmanitosti sortimentu výrobků, zapoĉetí hospodářské ĉinnosti v různých odvětvích nebo rozńiřování odbytińť, aby ztráty utrpěné v jednom oboru mohly být nahrazeny zisky v jiném 2. není 3. ang. diversification 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
EKSTRAPOLACJA ĉ. 15, 28. 4. 2008, příloha str. 618 Marek Twardowski „Nieznaczne przyrosty dotacji dla wszystkich uczelni możliwe byłyby tylko w przypadku zastosowania prostej ekstrapolacji wielkości dotacji o globalny przyrost (o 0,17%) z oczywistym w takim przypadku odstąpieniem od zasad podziału określonych w przywoływanym wcześniej rozporządzeniu.” 1. předpoklad průběhu nějakého jevu v neznámých podmínkách, nedostupných průzkumům, na základě znalosti analogického jevu 2. není 3. ang. extrapolation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
EKSTREMISTA ĉ. 27, 10. 10. 2008, příloha str. 61 81
Stanisław Pięta „Wiemy,
że
hinduscy
ekstremiści
zniszczyli
dziesiątki
kościołów,
wymordowali setki katolików a tysiące pozbawili dachu nad głową.” 1. příznivce extremizmu, používání radikálních, koneĉných prostředků 2. není 3. ang. extremist, fr. extrémiste 4. úplná
EMISJA ĉ. 4, 20. 11. 2007, příloha str. 15 Jerzy Budnik „Uznaje się to za złamanie zapisu ustawy, w której przewidziano istnienie dwóch kanałów ogólnopolskich oraz programu trzeciego do emisji programów regionalnych prowadzonych przez oddziały regionalne TVP.” 1. vysílání televizního nebo rádiového programu 2. nadawanie 3. fr. émission, z lat. emissio vypuńtění 4. úplná
ESKALACJA ĉ. 32, 9. 12. 2008, příloha str. 304 Jan Borkowski „Dalsza eskalacja tej sytuacji, np. poprzez skierowanie przez Sejm RL sprawy do
Sądu
Konstytucyjnego,
mogłaby
doprowadzić
do
jej
dalszego
upolitycznienia, a więc i do pogorszenia stosunków polsko-litewskich.” 1. postupné zvětńování, zvyńování něĉeho, zejména agresivních vojenských operací 82
2. nasilenie 3. ang. escalation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
EWENTUALNY ĉ. 37, 6. 3. 2009 str. 246 Piotr Cybulski „Przynajmniej w projekcie tak jest, że jest to wskazanie na ewentualne złamanie konstytucji.” 1. možný přihodit se v některých okolnostech 2. możliwy 3. ang. eventual, fr. eventuel, od lat. eventus výsledek 4. úplná
FORSOWAĆ ĉ. 8, 22. 1. 2008, příloha str. 274 Józef Rojek „Wypada podkreślić, iż w przypadku realizacji koncepcji, którą Pani forsuje w postaci „wymywania” środków z biednych obszarów, doprowadzi to do coraz radykalniejszego pogłębiania się dysproporcji pomiędzy regionami.” 1. provádět něco silou, někoho rozhodně podporovat, někomu něco nebo někoho vnucovat 2. narzucać 3. fr. forcer 4. úplná
83
FRUSTRACJA ĉ. 15, 8. 5. 2008 str. 152 Jan Łopata „Coraz częściej podnoszą się głosy zdradzające pewną frustrację i niezadowolenie wśród samorządowców, i to zarówno z samorządów gminnych jak i powiatowych.” 1. stav nepříjemného emocionálního napětí, který se vyskytuje jako důsledek nemožnosti uspokojení nějaké potřeby, dosažení cíle 2. není 3. fr. frustration 4. úplná
FUNDAMENTALNY ĉ. 13, 28. 3. 2008, příloha – 2 str. 1055 Zbigniew Wrona „W związku z tym proponuje się, pozostające w zgodzie z Konstytucją RP, rozwiązanie o charakterze fundamentalnym – rozdzielenie funkcji ministra sprawiedliwości i prokuratora generalnego.” 1. zásadní, základní, hlavní 2. zasadniczy 3. ang. fundamental, z p.-lat. fundamentalis 4. úplná
GADŻET ĉ. 4, 19. 12. 2007 str. 151 Mariusz Błaszczak
84
„Komisja nie jest jeszcze powołana, ale już znamy jej przewodniczącego, pana posła, który słynie z szokowania opinii publicznej, występując na konferencjach prasowych z różnymi dziwnymi gadżetami.” 1. efektní předmět, obvykle malých rozměrů, který je novinkou techniky, jenž slouží k ńokování nebo pobavení někoho 2. není 3. ang. gadget 4. úplná
GLOBALNY ĉ. 34, 15. 1. 2009, příloha str. 428 Jolanta Fedak „Niższe tempo spadku bezrobocia w 2008 r. należy także wiązać ze spowolnieniem
gospodarczym
będącym
skutkiem
globalnego
kryzysu
finansowego.” 1. týkající se celého světa 2. światowy 3. něm. ang. fr. global 4. úplná
HAPPENING ĉ. 4, 19. 12. 2007 str. 161 Tomasz Kamiński „Natomiast moje wątpliwości budzi sposób powoływania tejże komisji i pewien kanon używanych słów, bo obawiam się, czy ta komisja nie stanie się li tylko happeningiem czy też propagandowym, acz nieskutecznym narzędziem.” 1. příležitostné mimořádné shromáždění 85
2. není 3. ang. happening dosl. událost 4. ĉásteĉná
HERMETYCZNY ĉ. 35, 13. 2. 2009 str. 269 Andrzej Grzyb „To język dosyć hermetyczny, czasami z tego powodu, że generalnie nie interesujemy się polityką zagraniczną.” 1. nepřístupný cizím vlivům, izolovaný, uzavřený 2. zamknięty 3. ang. hermetic 4. úplná
IMIGRANT ĉ. 34, 7. 1. 2009, příloha str. 253 Jolanta Fedak „Część z nich figuruje w statystykach krajów przyjmujących jako osoby tam zarobkujące, nie będąc de facto stałymi imigrantami.” 1. cizinec, který se usadil v nějaké zemi 2. osiedleniec 3. něm. Immigrant, fr., ang. immigrant 4. úplná
IMPAS ĉ. 11, 28. 3. 2008 str. 313 86
Zbigniew Wrona „Następnie była kolejna próba wybrnięcia z tego impasu, o czym tu mówiono.” 1. bezvýchodná situace, stagnace 2. zastój 3. fr. impasse 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
IMPLEMENTACJA ĉ. 13, 14. 3. 2008, příloha – 2 str. 673 Krzysztof Grzegorek „Polską implementację dyrektywy dotyczącej pobierania krwi i oddzielenia jej składników stanowiła dotychczas obowiązująca ustawa z dnia 22 sierpnia 1997 r. o publicznej służbie krwi, znowelizowana w roku 2003.” 1. přizpůsobení, doplnění 2. przystosowanie 3. ang. implementation 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
INCYDENT ĉ. 36, 10. 2. 2009, příloha str. 276 Grażyna Bernatowicz „Czy polskie Ministerstwo Spraw Zagranicznych wyraziło ubolewanie z powodu
skandalicznego
incydentu
wywołanego
krakowskiego oddziału Instytutu Pamięci Narodowej?” 1. událost, nehoda, příhoda, obyĉejně negativní 2. zajście 3. ang., fr. incident, od lat. incido padám 87
przez
pracowników
4. úplná
INGERENCJA ĉ. 20, 24. 7. 2008 str. 271 Michał Marcinkiewicz „Natomiast posuwanie się dalej byłoby już traktowane trochę jak ingerencja w wewnętrzne sprawy danego państwa.” 1. míchání se do něĉeho, vměńování se do cizích záležitostí s cílem ovlivňování něĉeho ĉi někoho 2. není 3. něm. Ingerenz, fr. ingérence 4. úplná
INICJATYWA ĉ. 13, 21. 3. 2008, příloha – 2 str. 779 Tomasz Merta „Przyjęcie takiego ustawowego rozwiązania dostatecznie reguluje tę kwestię i nie wymaga dodatkowych inicjatyw mających na celu ochronę naszego dziedzictwa.” 1. projekt, myńlenka k realizaci, návrh 2. není 3. něm. Initiative, fr. initiative 4. úplná
INKORPORACJA ĉ. 18, 3. 6. 2008, příloha – 2 str. 477 88
Aleksander Grad „Plan restrukturyzacji ma za zadanie zabezpieczyć spółkę przed generowaniem strat w przyszłości, zanim przeprowadzony zostanie proces inkorporacji z Krajową Spółką Cukrową SA w Toruniu.” 1. zaĉlenění, připojení k nějakému celku 2. wcielenie 3. ang., fr. incorporation, z p.-lat. incorporatio 4. úplná
INNOWACJA ĉ. 36, 19. 2. 2009 str. 189 Grażyna Henclewska „Szczególną szansę przeciwdziałania spowolnieniu gospodarczemu stwarzają innowacje.” 1. uvedení něĉeho nového 2. nowatorstwo 3. ang., fr. innovation, z p.-lat. innovatio obnovení 4. úplná
INSTRUKCJA ĉ. 13, 28. 3. 2008, příloha – 2 str. 917 Marek Sawicki „Dlatego też w związku z zasadami weryfikacji wniosku w instrukcji wypełniania wniosku określono szczegóły dotyczące dołączanych załączników, w tym dokumentów świadczących o tytule prawnym do gospodarstwa.” 1. důkladné pouĉení, pokyn, doporuĉení 2. rada 89
3. ang., fr. instriction, lat. instructio pouĉení 4. úplná
INSTYTUCJONALNY ĉ. 13, 3. 4. 2008, příloha – 2 str. 1066 Jolanta Fedak „Polityka społeczna to instytucjonalna odpowiedź państwa na kwestie społeczne
(kwestie
pozostające
w
obszarze
żywotnych
interesów
społeczeństwa), w tym takie jak ubóstwo.” 1. mající charakter instituce – soubor právních nebo zvykových norem nebo na jejich základě fungujících organizací 2. není 3. ang. institutional 4. úplná
INTEGRACJA ĉ. 36, 20. 2. 2009 str. 283 Leszek Korzeniowski „Ustawa
otrzymała
pozytywną
opinią
Europejskiej.” 1. proces tvoření celků z jednotlivých ĉástí 2. zjednoczenie 3. něm. Integration, ang., fr. integration 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
INTENCJA ĉ. 4, 10. 12. 2007, příloha 90
Urzędu
Komitetu
Integracji
str. 81 Jarosław Zieliński „W odpowiedzi na pytania posłów zadane podczas debaty nad Pańskim exposé stwierdził Pan m.in.: „(...) naszą intencją jest, aby wreszcie nie dublowały się w Polsce instytucje, urzędy, a co za tym idzie – często także wydatki publiczne”.” 1. chuť udělání něĉeho, záměr 2. zamiar 3. něm. Intention, fr., ang. intention, z lat. intentio napětí 4. úplná
KOLOKWIALNY ĉ. 20, 25. 7. 2008 str. 507 Krzysztof Lipiec „Czy Ministerstwo Finansów ma wiedzę, ile podmiotów gospodarczych zostało wykończonych – przepraszam za to kolokwialne określenie – przez organy skarbowe?” 1. používaný v neformální promluvě, hovorovém jazyce, charakteristický pro takový jazyk 2. potoczny 3. ang. colloquial 4. úplná
KONFLIKT ĉ. 35, 20. 1. 2009, příloha – 2 str. 426 Mirosław Michał Drzewiecki „Jej opracowanie pozwoli nam wcześniej poznać miejsca potencjalnych konfliktów zarówno przyrodniczych, jak i społecznych, które mogą mieć wpływ na termin realizacji inwestycji.” 91
1. rozdílnost zájmů, názorů 2. zatarg 3. ang. conflict, z lat. conflictus srážka 4. úplná
KONGLOMERAT ĉ. 27, 29. 10. 2008 str. 194 Jan Kaźmierczak „Można chyba spokojnie stwierdzić, że te zmiany, które są w projekcie proponowane, stanowią konglomerat zarówno doświadczeń pozyskanych w toku dotychczasowych procesów absorpcji środków w perspektywie finansowej 2007–2013, jak również próbę naprawy pewnych usterek, które zostały dostrzeżone w pierwotnych założeniach do realizacji Programu Rozwoju Obszarów Wiejskich.” 1. celek, který je spojením rozmanitých ĉástí, elementů 2. mieszanina 3. ang. conglomerat, od lat. conglomero motat do klubka 4. úplná
KONGRES ĉ. 27, 16. 10. 2008, příloha str. 184 Mirosław Michał Drzewiecki „Celem projektu promocyjnego turystyki biznesowej jest wzmocnienie zainteresowania Polską jako atrakcyjnym celem podróży biznesowych a przede wszystkim miejscem realizacji podróży motywacyjnych, spotkań i wydarzeń korporacyjnych oraz kongresów i konferencji.”
92
1. celostátní nebo mezinárodní sjezd představitelů vědy, umění, politiky, diplomacie atd. 2. zjazd 3. něm. Kongress, ang. congress, z lat. congressus setkání 4. úplná
KONSENSUS ĉ. 14, 23. 4. 2008 str. 21 Rafał Baniak „Wydaje mi się, że podczas dyskusji doszliśmy do konsensusu i że ta kwestia została wyjaśniona.” 1. dohoda
dosažená
jako
výsledek
zprostředkování,
obvykle
vyžadující
kompromis 2. zgodność 3. lat. consensus 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
KONSTRUKTYWNY ĉ. 15, 7. 5. 2008 str. 7 Radosław Sikorski „Pokazał, że konsolidacja Unii jest nie tylko ważna dla niej samej, ale i przyczynia się do prowadzenia przez Rosję bardziej konstruktywnej polityki.” 1. dávající dobré výsledky, přináńející něco nového, obsahující cenné údaje 2. twórczy 3. ang. constructive 4. úplná
93
KONTYNUACJA ĉ. 37, 6. 3. 2009 str. 244 Jan Rzymełka „Proszę
państwa,
przepisy
rozpatrywanego
projektu
ustawy
stanowią
kontynuację wielu przepisów ustaw górniczych, których tradycje sięgają początku państwa polskiego.” 1. dalńí ĉást něĉeho 2. przedłużenie 3. něm. Kontinuation, fr., ang. continuation, z lat. continuatio 4. úplná
KONWERGENCJA ĉ. 6, 9. 1. 2008 str. 8 Katarzyna Zajdel-Kurowska „Zwracając się o poparcie przedkładanego projektu ustawy, chciałabym wyrazić przekonanie, iż jej uchwalenie przyczyni się do zwiększenia stopnia konwergencji polskich przepisów z prawem Unii Europejskiej oraz poprawi ochronę inwestorów i zapewni wyższe standardy w zakresie przejrzystości informacyjnej emitentów i ich prawidłowego działania na rynku kapitałowym.” 1. podobnost, vytváření nějakých podobností 2. podobieństwo 3. ang., fr. convergence 4. úplná, obvykle množné ĉíslo
KOORDYNACJA ĉ. 9, 31. 1. 2008, příloha – 2 str. 494 Jan Borkowski 94
„Pewne funkcje koordynacji polityk państw członkowskich wobec trybunałów wykonuje Zgromadzenie Parlamentarne Rady Europy, które przyjęło kilka rezolucji dotyczących kwestii współpracy z trybunałami.” 1. domluvení vzájemné ĉinnosti, uspořádávání elementů, fragmentů za úĉelem sjednocení 2. uporządkowanie 3. ang., fr. coordination 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
KORUPCJA ĉ. 35, 22. 1. 2009, příloha – 1 str. 121 Krzysztof Putra „Doceniam determinację naszych poprzedników, przynajmniej jeśli chodzi o deklaracje, determinację w opisywaniu i w próbach zwalczania korupcji, korupcji we władzach każdego szczebla.” 1. přijímání nebo požadování zaměstnancem státní (spoleĉenské) instituce majetkového nebo osobního zisku výměnou za provedení úředního úkonu nebo poruńení zákona 2. przekupstwo 3. něm. Korruption, fr., ang. corruption, z lat. corruptio 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
LANSOWAĆ ĉ. 7, 22. 1. 2008 str. 42 Tadeusz Sławecki „Polskie Stronnictwo Ludowe, partia, która starała się osiągać pewne porozumienie i dialog, zawsze lansowało równowagę w mediach, na zasadzie
95
zachowania wykreowanego porządku w latach 90., czyli silnej pozycji mediów publicznych.” 1. dělat módním, propagovat, dělat reklamu 2. upowszechniać 3. fr. lancer 4. úplná
LOJALNY ĉ. 29, 5. 11. 2008, příloha str. 75 Artur Górski „Songaila zwrócił się do przewodniczącego Centralnej Komisji Wyborczej Zenonasa Vaigauskasa z wnioskiem o ustalenie, czy obaj Polacy są lojalni wobec Litwy i czy mandaty poselskie pozyskali zgodnie z prawem.” 1. svědomitý, oddaný ve vztahu k někomu 2. wierny 3. ang., fr. loyal, z lat. legalis shodný s právem 4. úplná
LOKALIZACJA ĉ. 15, 7. 5. 2008 str. 74 Ewa Wolak „Wiemy, że Wrocław konkuruje o lokalizację siedziby Europejskiego Instytutu Innowacji i Technologii z innymi miastami europejskimi, a decyzja o lokalizacji zostanie podjęta przez Radę Unii Europejskiej 30 maja.” 1. umístění, rozmístění něĉeho v urĉitém místě 2. położenie 3. něm. Lokalisation, fr. localisation 96
4. úplná
MASS MEDIA ĉ. 8, 6. 1. 2008, příloha str. 26 Krzysztof Jurgiel „W ostatnich latach większość statystyk podawanych przez ośrodki badań i prezentowanych przez mass media informują nas, że poprawia się sytuacja ekonomiczna Polaków.” 1. hromadné sdělovací prostředky: tisk, rádio a televize 2. není 3. ang. mass media 4. citát, neohebný
MITYNG ĉ. 30, 20. 11. 2008, příloha – 1 str. 264 Adam Fronczak „Przykładowo: kampanie medialne, konferencje o zasięgu ogólnopolskim, mityngi, koncerty popularyzujące problematykę HIV/ AIDS, publikacje, materiały akcydensowe o dużym nakładzie i dystrybuowane przez sieć punktów (np. placówek ochrony zdrowia, szkoły), będące elementem innego projektu, w którym określono rolę wyżej wymienionych materiałów i inne.” 1. shromáždění na veřejném místě s úĉastí mnoha osob 2. wiec 3. ang. meeting 4. úplná
97
MOBBING ĉ. 23, 1. 10. 2008 str. 92 Krzysztof Tyszkiewicz „Jaka jest ilość zgłoszeń, skarg i pozwów, otrzymywanych zarówno przez Państwową Inspekcję Pracy, jak i sądy cywilne w sprawach o dyskryminację w pracy, a także mobbing czy molestowanie seksualne?” 1. používání různých forem psychického násilí v pracovním kolektivu, kladoucí si za cíl vylouĉení někoho z prostředí, zesměńnění a ponížení 2. není 3. ang. mobbing 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
MODYFIKACJA ĉ. 13, 21. 3. 2008, příloha – 2 str. 1023 Czesława Ostrowska „W tej sytuacji modyfikacja przepisów o wcześniejszym przechodzeniu na emeryturę przez pracowników zatrudnionych w szczególnych warunkach lub wykonujących pracę o szczególnym charakterze, obowiązujących tylko do końca bieżącego roku, moim zdaniem, byłaby nieuzasadniona.” 1. přepracování nebo opravení něĉeho, které nenaruńuje zásadní vlastnosti věci 2. poprawka 3. fr. modyfication, z p.-lat. modificatio stanovení míry 4. úplná
MONITORING ĉ. 4, 18. 12. 2007 str. 98 Aleksander Sopliński 98
„Czy rząd prowadzi monitoring działania systemu ratownictwa w Polsce i jak wygląda ten monitoring?” 1. systematické sledování a analýza kvantitativních a kvalitativních změn urĉitých hodnot 2. není 3. ang. monitoring 4. úplná, obvykle v jednotném ĉísle
NEGOCJOWAĆ ĉ. 34, 5. 1. 2009, příloha str. 97 Małgorzata Sadurska „Pod koniec 2008 r. dyrektorzy szpitali z wielką determinacją negocjowali wysokość kontraktów na obecny rok, których odpowiednia wysokość daje szansę ustrzeżenia się przed egzekucją komorniczą, która pociąga za sobą ogromne koszty.” 1. smlouvat za úĉelem získání nižńí ceny nebo výhodnějńích podmínek 2. targować się 3. něm. negoziieren, fr. négocier, z lat. negotio 4. úplná
PAKIET ĉ. 4, 19. 12. 2007 str. 184 Barbara Kudrycka „Po czym, mam nadzieję, że w ciągu dwóch lat uda się skierować ten pakiet legislacyjny do Sejmu i przeprowadzić przez całą procedurę legislacyjną.” 1. soubor problémů, projednávaných, zkoumaných otázek, usnesení 2. zbiór 99
3. fr. paquet 4. úplná
PREZYDIUM ĉ. 26, 30. 9. 2008, příloha str. 256 Małgorzata Kidawa-Błońska „To właśnie decyzja ministra budownictwa stwierdzająca nieważność decyzji ministra gospodarki komunalnej z 15 maja 1962 r. i orzeczenia prezydium Rady Narodowej z dnia 20 grudnia 1961 r. została zaskarżona przez pełnomocników uczelni do sądu administracyjnego.” 1. řídící orgán nějakého větńího spoleĉného orgánu, který byl vybrán formou hlasování 2. není 3. něm. Präsidium 4. úplná
PROCEDURALNY ĉ. 4, 19. 12. 2007 str. 178 Jarosław Zieliński „Pytam głównie o ten aspekt, nie o kwestie proceduralne związane z decyzją ministra środowiska i z ostatnim, nieprawomocnym jeszcze wyrokiem sądu administracyjnego.” 1. týkající se úřední nebo právní procedury 2. není 3. ang. procedural 4. úplná
100
PRODUKT ĉ. 13, 17. 3. 2008, příloha – 1 str. 75 Karol Karski „W chwili obecnej praca tego zespołu dobiega końca, a jej produkt finalny w postaci projektu nowelizacji ustawy z dnia 21 marca 1991 r. o obszarach morskich Rzeczypospolitej Polskiej i administracji morskiej (Dz. U. Nr 32, poz. 131) wraz z projektem rozporządzenia prezesa Rady Ministrów określającym współrzędne geograficzne punktów tworzących linię podstawową umożliwi równoczesne ustanowienie morskiej strefy przyległej.” 1. výtvor, výsledek něĉí umělecké ĉinnosti, spoleĉenské ĉinnosti atd. 2. wytwór 3. něm. Produkt, ang. product 4. úplná
PROFESJONALNY ĉ. 9, 1. 2. 2008, příloha – 2 str. 665 Andrzej Włodarczyk „Jak wynika z przedstawionych unormowań, przygotowanie zadań następuje w sposób profesjonalny i uwzględniający odpowiedni zakres materiału.” 1. jsoucí na vysoké úrovni v daném oboru 2. fachowy 3. ang. professional 4. úplná
PUBLIC RELATIONS ĉ. 9, 29. 1. 2008, příloha – 2 str. 485 Artur Ławniczak 101
„Przedsięwzięcia w ramach tego działania mogą obejmować w szczególności organizację, uczestnictwo w targach lub wystawach, a także inne działania związane z public relations.” 1. ĉinnost mající za cíl tvoření dobrého veřejného obrazu firmy, instituce atd. 2. není 3. ang. public relations 4. citát, nemá jednotné ĉíslo, neohebný
PULA ĉ. 34, 18. 12. 2008, příloha str. 107 Ryszard Zawadzki „O ile decyzję finansową o wysokości środków przyznanych algorytmem urzędy otrzymują w miarę wcześnie, tj. w I kw. danego roku, to warunkiem ubiegania się o środki z rezerwy ministra jest wcześniejsze rozdysponowanie środków z puli samorządu województwa.” 1. množství něĉeho, které je aktuálně v něĉí dispozici nebo je urĉeno k prodeji v daném období 2. zapas 3. fr. poule 4. úplná
RADYKALNY ĉ. 14, 7. 4. 2008, příloha – 1 str. 63 Przemysław Gosiewski „Wymaga szybkich i radykalnych zmian prawnych.” 1. jsoucí výsledkem rozhodných jednání 2. zasadniczy 102
3. něm. radikal, ang., fr. radical, z p.-lat. radicalis 4. úplná
RANKING ĉ. 4, 18. 12. 2007 str. 57 Jan Vincent-Rostowski „Na marginesie dodam, że ranking doskonale pokazuje, dlaczego warto stawiać sobie za wzór Irlandię, która zajmuje w tym zestawieniu 8. miejsce na świecie.”
1. klasifikace podle urĉených kritérií, pořadí urĉené na základě dosažených výsledků 2. kolejność 3. ang. ranking 4. úplná
RECYKLING ĉ. 13, 25. 3. 2008, příloha – 2 str. 750 Maciej Nowicki „Odnosząc się do kwestii występujących nadużyć związanych z dokumentacją potwierdzającą odzysk i recykling należy podkreślić, że zostały one w dużej części wyeliminowane poprzez wprowadzenie w 2005 r. nowych dokumentów potwierdzających odrębnie odzysk i odrębnie recykling.” 1. využití technických odpadů a druhotných surovin v průmyslu 2. není 3. ang. recycling 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
103
RESTRYKCJA ĉ. 6, 17. 12. 2007, příloha str. 69 Józef Rojek „Brak restrykcji w tym przedmiocie implikuje, iż do rozpoczęcia wykonywania działalności w tym przedmiocie wystarczy jedynie wpis do ewidencji działalności gospodarczej w gminie, gdyż przepisy nie zabraniają prowadzić takiego biznesu w formie firm jednoosobowych.” 1. omezení, vyhrazení 2. ograniczenie 3. ang., fr. restriction, z p.-lat. restrictio 4. úplná, obvykle v množném ĉísle
SEGREGACJA ĉ. 9, 28. 2. 2008 str. 2 Izabela Jaruga-Nowacka „Czekamy na te badania, ale bez segregacji danych ze względu na płeć nie będą one nic warte.” 1. dělení na skupiny, kategorie podle vybraných vlastností 2. podział 3. fr. ségrégation rozdělování podle druhů z p.-lat. segregatio 4. ĉásteĉná, nemá množné ĉíslo
SONDAŻ ĉ. 28, 7. 11. 2008 str. 344 Aleksander Marek Szczygło „Nie planujcie działań, opierając się głównie na sondażach i bieżących zyskach politycznych.” 104
1. průzkum veřejného mínění 2. badanie 3. fr. sondage 4. úplná
SPONSOR ĉ. 36, 19. 2. 2009 str. 167 Marek Plura „Na koniec dodam tylko, że do tych największych sponsorów państwowego funduszu
rehabilitacji,
oprócz
wielu
innych
instytucji,
należy
także
Ministerstwo Finansów.” 1. osoba nebo instituce financující zcela nebo ĉásteĉně nějaký záměr, ĉasto výměnou za reklamu vlastní ĉinnosti 2. není 3. ang. sponsor, z lat. ruĉitel 4. úplná
SUBSYDIOWAĆ ĉ. 33, 9. 1. 2009 str. 300 Waldemar Pawlak „Żadna firma, żaden zarząd firmy, szczególnie spółki prawa handlowego, nie podejmie takiej decyzji, w związku z tym powinniśmy podjąć decyzję i doprowadzić do tego, żeby w Unii Europejskiej zostały zmienione przepisy tak, aby można było subsydiować na przykład niektóre rodzaje paliw po to, by zapewnić bezpieczeństwo energetyczne.” 1. udělovat subsidii, podporovat, peněžně vypomáhat 2. není 105
3. fr. subsidier 4. úplná
SUPREMACJA ĉ. 13, 20. 3. 2009, příloha – 1 str. 219 Beata Małecka-Libera „Jakie jest stanowisko Ministerstwa Edukacji Narodowej w przedmiotowej problematyce, jak i gotowych rozwiązań prawnych mających na celu rozwiązanie dalekosiężnego problemu supremacji języka angielskiego w nauczaniu dzieci i młodzieży?” 1. vedení, převaha dovolující vládnout 2. przewaga 3. něm. Suprematie, fr. suprematie, z ang. supremacy, od lat. supremus nejvyńńí 4. úplná
TRANSPOZYCJA ĉ. 13, 19. 3. 2008, příloha – 2 str. 633 Katarzyna Zajdel-Kurowska „Jednocześnie należy podkreślić, iż Ministerstwo Finansów dokłada wszelkich starań, aby prace nad transpozycją przebiegały efektywnie.” 1. přizpůsobení něĉeho k jinému než prvotnímu ĉi plánovanému užití, přesunutí něĉeho z jednoho oboru do druhého 2. przeróbka 3. fr. transposition 4. úplná, obvykle v jednotném ĉísle
106
TREND ĉ. 7, 11. 1. 2008, příloha str. 185 Kazimierz Kuberski „W nawiązaniu do problemu osłabienia instytucji małżeństwa, o którym wspomniano w interpelacji, spadek częstotliwości zawierania małżeństw oraz wzrost częstotliwości rozwodów obserwuje się od początku lat 90., dlatego nie można wskazać migracji jako głównej przyczyny tego trendu.” 1. existující v daném momentě zákonitost rozvoje něĉeho, směr, proud 2. kierunek 3. ang. trend 4. úplná
WERDYKT ĉ. 29, 20. 11. 2008 str. 159 Donald Tusk „Wszyscy przyjęliśmy z uznaniem, a co ważne dla mojego rządu, także strona niemiecka nie pozostawiała tu żadnych wątpliwości, że przyjmuje z uznaniem werdykt Trybunału w Strasburgu, który w naszej ocenie i w niemieckiej ocenie definitywnie rozstrzyga kwestię nieprawności, bezprawności roszczeń ze strony niemieckiej pod adresem polskich właściciel.” 1. rozhodnutí soudců, porotců, soudní komise atd. 2. wyrok 3. ang. verdict, z lat. vere dictum pravdivě řeĉeno 4. úplná
107
SHRNUTÍ ANALÝZY
Analyzovaný materiál, kterým se zabývala předcházející kapitola, byl rozdělen do pěti skupin. První skupinou byly termíny ekonomické, které z celkového množství nalezených výpůjĉek představovaly více než ĉtvrtinu (39). Jen 10 z nich mělo jednoslovný domácí ekvivalent. Mezi ekonomickými termíny bylo 14 přejatých slov, jejichž zdrojovým jazykem mohlo být více jazyků nebo se jednalo o internacionalizmy. Dále analýza v této skupině objevila 14 anglicizmů, 8 galicizmů, 2 germanizmy a 1 latinizmus. Co se kritéria míry adaptace týĉe, jedná se předevńím o výpůjĉky úplné (28), ĉásteĉných bylo mnohem méně (10) a jedna byla oznaĉena jako citát. Druhou skupinou byly termíny politické, jejichž poĉet se vyńplhal na 11, přiĉemž necelá polovina z nich (5) měla domácí jednoslovný ekvivalent. Výpůjĉky s více než jedním původním jazykem ĉi internacionalizmy byly 4, anglicizmů bylo 5, galicizmy stejně jako germanizmy byly v této skupině zastoupeny pouze jedinou výpůjĉkou. Větńina přejatých slov byla adaptována úplně (9) a pouze 2 byla adaptována ĉásteĉně. Třetí skupinu tvořily právnické termíny, které tvořily více než jednu devítinu celkového poĉtu nalezených výpůjĉek (17). Necelá polovina z nich (7) měla domácí ekvivalent. Stejný poĉet (7) tvořily výpůjĉky, u kterých nebylo možné zjistit jediný zdrojový jazyk a internacionalizmy. Galicizmů bylo v této skupině 6, germanizmy reprezentovala pouze jediná výpůjĉka a zbytek (3) tvořily latinizmy. Až na jediné přejaté slovo, které bylo ĉásteĉně adaptováno, proběhla u vńech (16) výpůjĉek úplná adaptace. Nepatrný poĉet 6 přejatých slov z obchodní terminologie tvořil ĉtvrtou skupinu. Jednalo se zde o 3 anglicizmy, 1 galicizmus a 2 germanizmy. Domácí jednoslovný ekvivalent měly pouze 2 výpůjĉky. Úplně adaptována byla 4 a zbytek (2) tvořila ĉásteĉně adaptovaná přejatá slova. Poslední pátou a zároveň největńí skupinu tvořila nadpoloviĉní větńina výpůjĉek (77), které nebylo možné zařadit do žádné z předchozích skupin. U této skupiny se vyskytuje největńí poĉet výpůjĉek (52) s domácím ekvivalentem. 25 přejatých slov nebylo možné zařadit podle jazyka původu, 33 výpůjĉek bylo oznaĉeno jako anglicizmy a 15 jako galicizmy. Nepatrné zastoupení měly germanizmy (3) a latinizmy
108
(1). Naprostá větńina výpůjĉek (59) byla plně adaptována, své zastoupení zde vńak měly i jednotky ĉásteĉně adaptované (15), a dokonce i citáty (3). Tab. 1 skupina
celkový
více než jeden
anglicizmus
galicizmus
germanizmus
latinizmus
poĉet
zdroj/ inter-
výpůjĉek
nacionalizmus
39
14
14
8
2
1
11
4
5
1
1
-
17
7
-
6
1
3
6
-
3
1
2
-
termíny
77
25
33
15
3
1
celkem
150
50
55
31
9
5
ekonomické termíny politické termíny právnické termíny obchodní termíny ostatní
Tab. 2 skupina
celkový
s
bez
úplně
ĉásteĉně
citáty
poĉet
jednoslovným
jednoslovného
adaptované
adaptované
výpůjĉek
ekvivalentem
ekvivalentu
39
10
29
28
10
1
11
5
6
9
2
-
17
7
10
16
1
-
6
2
4
4
2
-
termíny
77
52
25
59
15
3
celkem
150
76
74
116
30
4
ekonomické termíny politické termíny právnické termíny obchodní termíny ostatní
109
Tab. 3 míra adaptace
úplně adaptované
ĉásteĉně adaptované
citáty
poĉet (150)
116
30
4
%
77.33
20
2.66
110
ZÁVĚR
Tato práce se snažila analyzovat přejatá slova v jazyce polské politiky. Jako materiál k této analýze jí posloužily stenografické záznamy ze zasedání poslanecké sněmovny a poslanecké interpelace z let 2007–2009. Cílem této práce bylo poukázat na roli výpůjĉek v souĉasném jazyce politiky. Zjistit, zda je jejich užívání adekvátní, ĉi naopak neadekvátní, existuje-li odpovídající domácí ekvivalent. Autor podle zadaných kritérií také zkoumal původ a míru adaptace těchto výpůjĉek. V souvislosti s těmito cíli se autor nejdříve zaměřil na přejatá slova v polském jazyce, jejich definici a klasifikaci. V této kapitole si povńimnul, že polský jazyk není žádnou výjimkou a stejně tak jako i jiné jazyky je nasycen přejatými slovy z cizích jazyků. Pomocí výpůjĉek docházelo a stále dochází k obohacování slovní zásoby jazyka. K rozĉlenění těchto výpůjĉek použil autor klasifikaci Andrzeje Markowského obsaženou v knize Nowy słownik poprawnej polszczyzny (Warszawa 2002). Polský jazyk ovlivňovala předevńím latina, a to ve vńech etapách jeho vývoje, dále pak němĉina, která působila na polńtinu zejména prostřednictvím německých kolonizátorů od 13. do 16. století a v druhé vlně od 19. do 20. století. Velký vliv zanechala v souĉasném polském jazyce také francouzńtina, jejíž vliv se váže na 17. století, kdy byla jazykem královského dvora a také na 18. století, kdy „plnila roli“ novodobé latiny. V posledních desetiletích a v souĉasné době má na polńtinu největńí vliv anglický jazyk, který obohacuje polskou slovní zásobu mnohými výpůjĉkami z rozliĉných oborů a odvětví. Ve druhé kapitole se autor této práce zabývá problematikou jazyka politiky. Pokouńí se nastínit jeho vývoj v Polsku s přelomovým rokem 1989. Jazyk politiky před rokem 1989 charakterizuje výrazná nepřirozenost a velké množství ńablon. Naproti tomu po roce 1989 se jazyk politiky vyznaĉuje velkou lexikální progresivitou a různorodostí. Změnila se také role mluvĉího, který má více kreativních jazykových prostředků k vyjádření vlastních názorů a formování urĉitých jednání adresáta. Jazyk politiky lze těžko zařadit do urĉité jazykové normy. Ze zásady by pro něj měla být charakteristická vyńńí norma. Avńak jazyk, který politici používají v mnohých situacích, vykazuje takové znaky, jež je třeba shodně s tradiĉním chápáním jazykové normy, kvalifikovat jako stojící mimo normu. Při pokusu o zařazení jazyka politiky do
111
jazykové variety vyvstal také problém. Jeho zaĉlenění do jedné konkrétní variety se totiž ukázalo jako nemožné. Jazyk politiky lze totiž oznaĉit za varietu funkĉní, avńak některé jeho realizace lze zařadit do variet jiných. Jazyk politiky proto není klasickou funkĉní varietou. Dále se autor zabýval charakteristickými vlastnostmi jazyka politiky. Na základě odborné literatury se pokouńel odhalit, proĉ je jazyk politiky vńeobecně vnímán jako negativní jev. Ze zkoumání jazyka politiky lze vyvodit jeden důležitý závěr – hlavním jazykovým cílem politické ĉinnosti je zdolávání politického protivníka, nejĉastěji pomocí nálepkování. Názvy-nálepky nemusejí mít pouze identifikaĉní vlastnosti. Jsou to ĉasto urážlivé charakteristiky, které mají znaky invektiv. V boji s politickým rivalem se také používají negativní charakteristiky různých jevů. Politici například zřídkakdy chválí práci svých protivníků nebo jim dávají za pravdu v nějaké záležitosti, což v podstatě příjemce utvrzuje v negativním mínění o politice. K tomu se jeńtě přidává nechuť politiků přímo vyjadřovat své názory na dané skuteĉnosti. Přemíra prázdných slov a ĉasté užívání politicko-ekonomické terminologie může rovněž vést k nepochopení prezentovaných myńlenek a názorů. To má za následek, že na straně příjemce vzniká urĉitý pocit cizosti vůĉi jazyku politiky a politickému prostředí. Konkrétní analýzu přinesla třetí kapitola. Obsáhla 150 přejatých slov, která, jak již bylo dříve řeĉeno, byla nalezena ve stenografických záznamech ze zasedání poslanecké sněmovny ĉi v poslaneckých interpelacích. Seznam hesel byl rozdělen do 5 skupin. Je třeba poznamenat, že některá hesla bylo možno zařadit do několika skupin. Autor se je vńak na základě kontextů, ve kterých se nacházela, pokusil zařadit do jedné konkrétní skupiny. U jednotlivých výpůjĉek posléze uvádí jejich význam, jednoslovný ekvivalent114, kritérium původu a kritérium míry adaptace. Autor prozkoumal stovky stran textů, aby do svého vzorku mohl zařadit výpůjĉky, které jsou nějakým způsobem spjaty s politikou. Nechtěl zde uvádět běžné výpůjĉky, ĉasto užívané i mimo politické kruhy. Výsledkem je pak provedená analýza, z níž vyplynulo několik zajímavých faktů.
114
Jednoslovný ekvivalent byl zvolen z toho důvodu, poněvadž autor chtěl zamezit tomu, aby se víceslovný ekvivalent shodoval s uvedeným významem slova. Druhým důvodem byla snaha zjistit, zda použití výpůjĉky je adekvátní, jestliže existuje jednoslovný polský ekvivalent (vide kapitola 1.5 Hodnocení výpůjĉek).
112
Ve shodě s informacemi obsaženými v kapitole o charakteristických vlastnostech jazyka politiky,115 má v analýze ĉetné zastoupení ekonomicko-politická terminologie. Tyto příklady tvořily celou třetinu analyzovaného materiálu. Podstatnou roli hrály v analýze i termíny právnické, obchodní a samozřejmě i ostatní – tzn. ty termíny, které nemohly být zařazeny do konkrétní skupiny. Předevńím stojí za úvahu, že větńina zkoumaných výpůjĉek pochází z angliĉtiny, nebo se její možný zdroj nachází ve více jazycích. Anglicizmy ĉasto nacházíme v ekonomické (aktuariusz, barter, broker, deflacja) politické (lider, lobbysta) a obchodní terminologii (biznes, dealer), nikoliv vńak v terminologii právnické. I v ostatních termínech mají, stejně jako nejasné výpůjĉky, ĉetné zastoupení. Je potřeba říci, že větńina výpůjĉek s nejasným původem má svůj zdroj v latině (něm. negoziieren, fr. négocier, z lat. negotio; něm. Transfer, ang. transfer, z fr. transfert, od lat. transfero přenáńím). „Ĉistých“ latinizmů bylo nalezeno jen velmi málo. Galicizmy se vyskytovaly hlavně v ekonomické (bessa, transza) a právnické terminologii (kasacja, rezolucja). Hodně se jich také vyskytovalo v ostatních termínech. Germanizmy byly zastoupeny sporadicky, zato vńak byly přítomny ve vńech skupinách (koncern, eksport). Větńina ze vńech přejatých slov byla již plně adaptována. Jenom pětina ze vńech výpůjĉek byla adaptována ĉásteĉně. Jednalo se předevńím o anglicizmy (dumping, briefing) a výpůjĉky s nejasným zdrojovým jazykem (deficyt, dystrybucja), za zmínku stojí jeńtě i galicizmy (bessa, waloryzacja). Citáty byly jen ĉtyři, vńechny anglicizmy (know-how, deadline), což potvrzuje tvrzení, že angliĉtina ovlivňuje souĉasný jazyk stále, a to ve vńech oborech. Jednoslovný ekvivalent se objevil u celé poloviny analyzovaného materiálu. Ve specializovaných skupinách vńak ekvivalent větńinou neexistoval anebo nebyl jednoslovný. Z toho lze usoudit, že politici nemají jinou možnost, než zvolit výpůjĉku nebo raději sáhnout po úspornějńí cizojazyĉné variantě (dewaluacja złotego namísto obniżenie wartości złotego, ĉi stosować prewencję namísto stosować zapobieganie poruszaniu norm prawnych). V ekonomické, politické, právnické a politické terminologii se totiž vyskytují ĉasto takové výpůjĉky, které oznaĉují jev nebo věc, která prostě ekvivalentní polské pojmenování nemá (annuitet, holding, marketing). Avńak předevńím u ostatních termínů, které nebyly nijak specializované, se objevila spousta hesel, která tento ekvivalent měla. Jejich užití tedy bylo zcela individuální a je otázkou,
115
Vide kapitola 2.3 Charakteristické vlastnosti
113
zda v souvislosti s tím, co bylo uvedeno v kapitole o hodnocení výpůjĉek116, bylo oprávněné. Staĉí si jen vzpomenout na bývalého ĉeského ministra spravedlnosti Jana Kalvodu a jeho projevy, při kterých se i mnozí lidé s vyńńím vzděláním nejednou obraceli ke slovníkům cizích slov. Na obranu politiků je potřeba říci, že někdy domácí ekvivalent někdy odlińují od výpůjĉky jenom drobné nuance, a že je tudíž v některých případech zřejmě opravdu vhodnějńí použít přejaté slovo. Obecně lze říci, že analýza ukázala, že jazyk politiky má svou ekonomickopolitickou terminologii, v níž se nachází spousta výpůjĉek a jejíž užívání je pro politika prakticky nepostradatelné. Na druhé straně politici ĉasto sahají, po zbyteĉných výpůjĉkách, aĉkoliv existuje adekvátní domácí ekvivalent. Politici by si tedy měli uvědomit, že jsou veřejnými osobami a že by měli zejména při projevech k obĉanům používat takový jazyk, kterému i běžný obĉan porozumí.
116
Vide kapitola 1.5 Hodnocení výpůjĉek
114
PODSUMOWANIE
Niniejsza praca nosi tytuł „Zapożyczenia w języku polskiej polityki”. Celem tej pracy było zwrócenie uwagi na rolę zapożyczeń we współczesnym języku polskiej polityki. Autor pracy próbował między innymi stwierdzić, czy używanie zapożyczeń jest potrzebne, czy też nieadekwatne, skoro istnieje zgodny polski odpowiednik. Przy badaniu zapożyczeń autor próbował także stwierdzić według określonych kryteriów stopień adaptacji i pochodzenie danej jednostki. Praca składa się z trzech części. W pierwszym rozdziale autor najpierw omawia zapożyczenia w języku polskim, próbuje ich zdefiniować oraz sklasyfikować. Tu autor zauważył, że w języku polskim panuje taka sama sytuacja jak w innych językach, tzn. język polski jest pełen elementów pochodzących z innych języków, które wzbogacają jego zasób leksykalny. Dalej próbuje na podstawie Nowego słownika poprawnej polszczyzny pod red. Andrzeja Markowskiego
(Warszawa
2002)
zaklasyfikować
zapożyczenia
według
poszczególnych kryteriów. W drugim rozdziale autor pracy próbował na podstawie fachowej literatury, naszkicować rozwój języka polskiej polityki. Także zauważył, że zaszeregowanie języka polityki do określonego poziomu normy i odmiany językowej może sprawiać kłopoty. Dalej autor zwrócił uwagę na charakterystyczne cechy języka polityki. Autor pracy próbował też ustalić, dlaczego język polityki jest powszechnie postrzegany jako zjawisko negatywne. Rozdział trzeci przyniósł analizę konkretnych zapożyczeń. Do celów analizy użyto 150 haseł, które autor znalazł w stenogramach z posiedzeń Sejmu i w interpelacjach poselskich. Zbiór haseł został podzielony na pięć podzbiorów. Są to terminy ekonomiczne, polityczne, prawnicze, handlowe i pozostałe. Analiza
materiału
językowego
pokazała,
że
język
polityki
dysponuje
ekonomiczno-polityczną terminologią, która jest dla polityka praktycznie niezbędna. Często jednak politycy zbędnie używają zapożyczeń, jakkolwiek istnieje adekwatny polski odpowiednik. Politycy powinni zdać sobie sprawę z tego, że są osobami publicznymi, i dlatego podczas przemówień publicznych powinni używać takiego języka, który jest zrozumiały dla szerokich mas ludzi.
115
BIBLIOGRAFIE
BARTOŃEK, J.: Jazyk současné české politiky. Olomouc, 1993. BRALCZYK, J.: O języku polskiej propagandy politycznej lat siedemdziesiątych. Warszawa 2001. BRALCZYK, J.: O języku propagandy i polityki. Trio, Warszawa 2007. DĄBROWSKA, A: Język polski. Wydawnictwo Dolnośląskie, Wrocław 1998. FRAS, J.: Język propagandy politycznej. In Dobek-Ostrowska, B., Fras, J., Ociepka, D.: Teoria i praktyka propagandy. Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, Wrocław 1999, s. 84–112. FRAS, J.: Komunikacja polityczna. Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego Wrocław 2005. GŁOWIŃSKI, M.: Nowomowa. In Współczesny język polski. Encyklopedia kultury polskiej XX wieku. Tom 2, [red.: Bartmiński, J.] Wiedza o kulturze, Wrocław 1993, s. 163–172. HLAVSOVÁ, J.: Jazyk politiky. In Daneń, F. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia, Praha 1997, s. 26–41. KAMIŃSKA-SZMAJ, I.: Słowa na wolności. Wydawnictwo Europa, Wrocław 2001. KANIA, S. – TOKARSKI, J.: Zarys leksykologii i leksykografii polskiej. Wydawnictwo Szkolne i Pedagogiczne, Warszawa 1984. KLEMENSIEWICZ, Z.: Historia Języka Polskiego. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1974.
116
KRAUS, J.: Vyjadřování polemiĉnosti a významových opozic v politickém diskurzu. In Jazyk, média, politika. [red.: Ĉmejrková, S., Hoffmanová, J. ]. Academia, Praha 2003, s. 13–39. LIS, T.: Polska, głupcze! Wydawnictwo Świat Książki, Warszawa 2006. MAĆKIEWICZ, J.: Wyrazy międzynarodowe (internacjonalizmy) we współczesnym języku polskim. In Współczesny język polski. Pod red. Jerzego Bartmińskiego. Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, Lublin 2001, s. 555–562. OŻÓG, K.: Język w służbie polityki. Wydawnictwo Uniwersytetu Rzeszowskiego, Rzeszów 2004. OŻÓG, K.: Polszczyzna przełomu XX i XXI wieku (wybrane zagadnienia). Rzeszów 2004. RIEGER, J. – SIATKOWSKI, J.: Kontakty polszczyzny z językami słowiańskimi. In Współczesny język polski. Pod red. Jerzego Bartmińskiego. Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, Lublin 2001, s. 541–553. RYBICKA, H.: Losy wyrazów obcych w języku polskim. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 1976. SIEWERSKA-CHMAJ, A.: Język polskiej polityki. Rzeszów 2006. WALCZAK, B.: Kontakty polszczyzny z językami niesłowiańskimi. In Współczesny język polski. Pod red. Jerzego Bartmińskiego. Wydawnictwo Uniwersytetu Marii CurieSkłodowskiej, Lublin 2001, s. 527–539. WITASZEK-SAMBORSKA, M.: Zapożyczenia z różnych języków we współczesnej polszczyźnie (Na podstawie słowników frekwencyjnych). Wydawnictwo Poznańskiego Towarzystwa Przyjaciół Nauk, Poznań 1993.
117
Ĉasopisy HABRAJSKA, G.: Wykorzystanie ironii do walki politycznej. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 57–68. KOCHAN, M.: „Przyklejanie etykietek”, czyli o negatywnym określaniu przeciwnika. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 85–89. KOŁODZIEJEK, E.: Językowe środki zwalczania przeciwnika, czyli o inwektywach we współczesnych tekstach politycznych. Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 69–74. NOWAK, P. – SIWIEC, A.: „Kto komu” – językowe sposoby przedstawiania i komentowania wydarzeń politycznych (na materiale „Przeglądu Tygodniowego”). Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 75–84. WALCZAK, B.: Co to jest język polityki? Język a kultura. Tom 11, [red.: Anusiewicz, J., Siciński, B.], Wrocław 1994, s. 15–20.
Slovníky Encyklopedický slovník češtiny. Praha 2002 Nowy słownik poprawnej polszczyzny. MARKOWSKI, A. (red.). Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa 2002. Polsko-český slovník. OLIVA, K. (red.), Praha 1995. Słownik wyrazów obcych PWN. Elżbieta Sobol (red.), Warszawa 1999. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. MARKOWSKI, A. (red.). PWN, Warszawa 2008.
118
Jiné zdroje CD-ROM Słownik wyrazów obcych PWN [CD-ROM]. Warszawa 2000. Uniwersalny słownik języka polskiego PWN [CD-ROM]. Warszawa 2004. INTERNET http://jp.bigweb.pl/jezyk_polityki www.vse.cz/aop/pdf/116.pdf http://www.lingwistyka.uni.wroc.pl/jk/ http://sjp.pwn.pl/ MATERIÁLY K ANALÝZE http://orka2.sejm.gov.pl/StenoInter6.nsf/main?OpenForm
119
SEZNAM ZKRATEK ang.
anglický
bělor.
běloruský
fr.
francouzský
hovor.
hovorově
it.
italský
kniž.
knižně
lat.
latinský
něm.
německý
n.-lat.
novolatinský
pol.
polský
ob.
obecně ĉesky
odb.
odborně
p.-lat.
pozdně latinský
rum.
rumunský
rus.
ruský
řec.
řecký
řidĉ.
řidĉeji
ukr.
ukrajinský
st. něm. staroněmecký zast.
zastarale
zkr.
zkráceně
120
