C-:s~o,>I()\L·I1~·J~a
I's\l:lwlogic 2()]O
Přehledové
ročník
LIV
číslo
5
studie
A.LEXITHYMIE A PSYCHOSOMATICKÁ ONEMOCNĚNÍ TOr'vL\~ lllII:R. PETR BOB. RADEK PlÁCEK ])slc!l/ulrick,í kliniku, 1. h;kldskcí jilkll/fa [K, Praha
AliSTR1\CT Je " i t 11\ 111 I a a n d ps: -: h o s o mat i -: i Iln c s s-: s r [lil'!", J) noh, R. f'flÍček
Á
Ak"it)l\Il1la. r-:prcscnts a deficit in abilit: to idcntit'. and c"pn.'ss cmotions. paucit~, 01' ÚlI1ta sics. and an C\:terna\l\' oricnted cOllniti\'e st"le, Currcnth. 11l11l1CroU; studies do~umcnt that alc"lth\ !lna and ps\-:hosomatic i1lnesscs are '>1Il11iJlcantl\ rclat-:d. Se\ccral ťindinlls indicate th:lt thls ~ls~oL'iation n1illht be cause~d by ale\: ith\l11ia rclatcd chstTlltl!;tion oťneuroendocrine
ľUlictlons [ogcther tl1ese ťindings suggest that strcssor'> rclatcd to ale\ith\'mia could underlic thl' prol'l'ss oť ncuroendc;crinc dysregulation tlwt 1l1~1\ bl' risk. sustaining alld mediating Úl-:-
tor in pathogenesis ať psn:hosol11atic illncsses. The prcsented article prc)\'idcs a rť'vic\\ 01' up to-date theories about ale\ith\mia and its rcla tion to pathogenesis and ll1ai1élgcment of psy chosomatic illnesscs. key ll'ords:
ale\:ith\'mia. neuroei1docrinc system. psychosomatic ilincsses. psychotherap~
klíčová
slova: aln:i th\'mie.
neuroci1dokrinní s\'stém.
psychosomatické ~)nemocnění.
psychoterapic
! I VO I)
Aktuální ,~;:kumy ukazují, že některé fonny interakcí mezi psychick~mi sta,y. cmo ccml Ll ncurocndokrinním systémem a jejich dysregulace mají \'elk~ ,'~znam pro po chopcn i mcchanisl11 u patogencze psychosomatick~'ch onemocnění (Guilbaud et aL 200J. Kiecolt-Glaser et al.. 2002: De Gucht HeiseL20(9). Předpokládan~' negati\'ní ,li, této d: sregulace zpracoyá\'ánÍ a vyjadřoyání emocí na zdr3\í jednotlivce před stanlJe j iz delší dobu jeden z hlavních psychologick)'ch problému. kter)'l11 sc zab~'\'á psychosomatlcká medicína (Taylor. 1987). Již Alexander Cl 943. 1950) ve s\~ch pra cích ;:dura/.lloyal. že některé specifické změny mentálních, afcktiyních a kognitinlích funkcí mohou b~t příčinou psychosomatick)'ch onemocnční. Tcnto autor dálc pou ka/.lIje na to. ze nejcn začátek. ale i prúběh mnoha psychosol11atick~ch oncmocnění je mli, ncn potlačením nčkte~ch protichudn~'ch intrapsychick)'ch tendencí a s nimi SOll\ IscJícÍmi cmočnimi pomchami. V současnosti cxistuje nčkolik tcorií. jejichž snahou je podrobněji chápat a interpretovat základní psychologické charakteristiky psychosomatick~ch pacientu. Jednou z teorií, která v současné době předstmujc "c1 mi '~/namn~ příspěvek k \'ys\'ětlcní patogeneze psychoso.matick~eh onemocněnÍ. je právc konccpt alcx.ithymie (De Gucht. Heiser, 20(9). V Ceské rcpublice se proble lloi!l). ~~ 1~ 2()()l)~ T U. P 8.. R. P.. Ps\chiatrickú klinika. I. Karlc)\1I ll, 1 ~! ()~ Praha 2~ e-mail: ptac.ek([nellro.cz
lékařskú
fakulta UK, Praha. Ke
Phdlledoyé studie /
497
mlltice lllexithymie "čno"ali např, Kebza a Šolco"á v grantovém \')'zktllnu Akademie "čd ČR \ leteéh 1991-1993. I\L! XIlHYMIE 1\ JIJ! I./\KL/\DNÍ PSYCHOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY
POJem alexithymia pochází z řeckého slovního spojení "a / lexi / thymos··. které v do slmnem překladu znamcná ..žádná slova (pro) pocity", Sifneos (1972) představil ten to ps:,- chologick~ konstmkt " dmhé poloYině 20. století. Vycházel především z přcd cho/-Í práce ľrancou/sk~ch psychoanal) 1iků Martyho a M'U zana (19G3). kteří za"edli tennÍn _.pensée opératoire" označující charakteristick}' znak psychosomatick~'chpa cientu. tedy chování bez emočního doprovodu. Siťncos nllhlíží na alexithymii jako na osobnostní styL kter}' daného jedincc dispo nujc k somlltizacím a souvisejícím psychosomatick}!l11 ponlchám, Kromě neschop nosti popismat a rozeznávat s"é pocity~ Apfcl a Sifneos (1979) charakterizuj í alexi thymlcke Jedince jako osoby s chudou fantazií. odmítající denní sněni a proklamující konkretizujÍcl st\l nnšlení. Zakladn{ Sill1ema-definice alexithvmick\'ch osob zahrnuje tli ústfední Inak,,: • Neschopnost rozeznávat. identifik~vat a-popisovat emoc'e, včetnč obtí.t-Í " řozlišo \ánÍ cmočnÍeh a tělesn~'ch počitku. • Zhoršená symbolizacc sou\'Ísející s nedostatkem fantazijních a imaginativních schopností. • Zamčřcní na vnější události spíše než na vnitmí prožitky. Taylor. Ryan a Bagby (1985) dále vymezují alexithymii jako opozitum nonnálně fungujících emocí, Podle nich je jedinec s normálními emocemi schopen: • pro/Í\ Jl emoce a pocity. • rozlIšo\at mezí nUJ1}'m i emocemi a pocity, • jasnc \ erbali/mat své pocity a "nitřní zkušenosti. • rellektmat a do j ísté úroynč analyzovat své emoce a pocity, • ro/.\ (jet fantazii o sv)'ch emocích. pocitech a vnitřních zkušenostech, Alexithymie pak představuje stav, ve kterém chybí ve větší či menší míře většina v~še l1\eden}ch bodu. Návazn}' \-)'zkum poukazuje na alexithymickou neschopnost pro/í\ at rlldos1. štčstí a lásku (TayloL Bagby, Parker 19(7). Taylor a jeho spolupra cmníci (1997) hmoří o tom. že ačkoliv alexithymické osoby pociťují emoce,jsou ná chylné k prozhání spíše negativních a nepříjemn}!ch prožitku, a to s omezenou schop ností regulmat je prostřcdnichím kognitivních nebo jin}'ch psychick~'ch procesu, Za zm ínku také stoj í \~klad alexithymie dle BemlOnda a Worsta (2()() 1). kteří pří nosnou formou specifikují tři základní typy alexithymie. Alexithymie pnního typu Je často doprmázena sníženou schopností emočního prožívání. oslabenou schopnos tí fantazie II kognitinli identifikace pocitů. U dmhého typu alexithymie je emoční a fantazijní prožhání nenamšcno. ale tito jedinci mají problém si své pocity U\'ědo mit a Je u nich \~TaZnOu měrou oslabeno kogl1ltivní zpracování emocí Pro třetí typ alexithYll1ie je charakteristick~ \~'skyt snížení úrovně emočního prožhání a fantazie. ale kognitivní složka spojená s el110čním prožÍ\áním namšena není. Shrneme-li ted) dohromady deficity typu alexithymie označené Jako dmh~' a třetí. dostáváme typ pn ní. kter)' zahrnuje jak oslabení emočního prožívání. tak zároveI1 i porozumění a iden tifikaci emocí (Vors1. Bennond. 2001: Hesse. Floyd, 2008: Prochazka. 2()()9). V odborné literatuře se také vede aktivní diskuse o tom. že alexithvm ie není sa ll10statn~. nczávisl~ jev, ale konstmkt, kter}' se \')Tamě přek~'vá s něÚer~ll1i jin~'mi psychick~mi mechanismy, zvl. disociací nebo jin}'mi obrann}mi mechanismy (viz
498 /
PI-l'hll'doYl:' studil'
např.
Sayar ct al.. 2005: Ptáčck ct al. 2008; Ptáčck, Bob, 2(09). mšcm doposud bez jasn\ch J:áyčm.
. Si'ľncos ( 1(72) dále spatnljc alcxithymii jako predispozici k migrénám. zažhaCÍm
obtížim. žaludcčním yředum. nčktcr)m typum astmatu, jist}'m typum kOl:ních ncmocÍ a dalším psychosomaticky podmÍněn~'m onemocněním. Toto pojctí je předznamená ním nmazujícího pojetí alex:1himie jako jedné ze základních osobnostních dispozic přítomn~ch u psychosomatick)'ch pacientu (Lane et aL, 19(7). PoziÚyní \'ztah mezi alcxithymií a "~'skytem psychosomatických onemocnční byl zdokumcntován v řadě studií (např. Bennond, 20(9), které předpokládají, že deficit ve schopností symboli zacc a ycrbalizace emocÍ, ve schopnosti fantazijní a snové produkce mužc ,y';olávat spcktnIm sOl11atick~'ch příznaku, a to včctně dysregulace fyziologick~ch funkcí, které mohou yést k nI"-ll)'m psychosomatick~rm onemocněním, k obtížím, yyh~'bání se so ciálním ,ztahum. ke snížcní péče o sebe a ke zhoršcní schopnosti zyládat sebe sama (Siťncos. 2()()()).
Bcrmond (1997) dále definuje alexithymii jako neschopnost úplného emocionál ního prožitku. col: J:na.l11ená, že takováto osoba není schopna vnímat své pocity, roz lišmat mCJ:i nimi. yerbalizovat je. reflektovat je a do jisté míry i analyzovat cmoční zá/:itky a také snít o nich. Tento autor proto definuje alcxithymii jako absenci všech ncbo ,čtšiny ,-}še popsan)'ch charakteristik úplného emočního prožitku a podobn~' pohlcd sdílej í i nčkteří další autoři, kteří náležejí k zakladatelum studia alexithym ic (Taylorct al.. 1985: Hendryxet aL 19(1). Podlc jcdné J: velmi \-}7J1a111n)'ch, byť již z hlcdiska svého vzniku již starších teorií jc jcdnou J: hlavních psychologick~ch příčin alexithymie psychické trauma. které má , raném dčtství často za následek nedostatečn~' rozvoj emocÍ. zatímco jeho expozicc \ dospclosti mULc vést k regrcsi emočních funkcí (Krystal, 1(79), V tomto kontextu jc z hlcdiska časového \-}'skytu traumatické události expozicc traumatu v dětském včku prmdčpodobnč příčinou alexithymie ] . typu, která je považmána za osobnostní rys. J:atímco při expozici traumatu v dospělém věku jde o alexithymii 2. typu. která předstanlJc dočasn~ obrann)' psychick~ mechanismus (Freyberger. 1(77). Na J:ákladc Ll\edcn)'ch poznatku je proto alexithymie z hlediska stávajících poznat ku po, ažo\ ána J:a klinicky relevantní koncept. kter)' je s,-}'m ,')skytcm yázán jak k psychologick)'nL tak biologick~'m aspektům v)'voje (Kooiman et al.. 2002: Celikcl ct al.. 2(l I (l) a pravdčpodobnč předstanlje velmi '-}'znamn~' etiologick) faktor v pato gcncJ:i ps: chosomatick)'ch onemocnění (Sifneos, 1975: NoěL Rime. 1988: Bcrmond. 1(97) ncbo princjmenším představuje alespoň riziko\')' a udržující faktor těchto one mocncní (Kooiman et aL 2(04). Někteří autoři mají dokonce tendenci k tomu, chá pat pojm: alcxithymie a psychosomatická pomcha jako ekvivalentní (Lcsser. Lcsscr. 1083: Montrcui! ct aL 1991). Na základě stávajících poznatkú bylo v kontcxtu stá v~i ících poznatku také nmTženo několik hypotetick)'ch patoi~'ziologick-}'ch mecha nismu. ktcré by mohly vztah mezi alexithymií a psychosomatick)m i onemocnčními blížc objasnit a intcrprctovat (Lumlcy et al.. 19(6). .Jcdcn J: klíčm) ch konccptu, ktcl")' představuje f~;ziologickou interprctaci tohoto 'J:tahu. přcdpokládá. že pomcha diferenciace, zpracování a rcgulacc emocí u alexi thym ic jc doprmázcna dysregulací l\'ziologick-}rch funkcí (Taylor ct al.. 1(91), Podlc vícc studii jc u alcxithymic například zv)'šená aktivace sympatického autonomního ncnO\ého systému (Fukunishi et aL 1999: Gundel et al.. 2002: lnfrasca, 1997: Raba vilas. 1087: Martin, PihL 1986: Martin et aL 1986). Tato přctnávající hyperaktivita autonomního systému u alexithymic je pravděpodobně spojena s podobn)'mi f~rJ:iolo gick)mi J:mcnami (Larsen et aL 2(03), jaké jsou pozorovány u chronického stresu. s tím. /.c strcs na emoční úrO\l1i není vědomě prožíván (Venneulen. Luminct. 2000: Pl-ehled()Y(~ studil' /
499
GuilbJud et al.. 200]). Na,íc poměrně nedávná pozorování potvrzují h~ potézu. že defici t \ ro/.pozná,ání a popisování emočních sta,1.1 v kombinaci s \:soce popisn~'m /.pusobcm \yjadřmání, jaké je pozorováno u alexithymie, muže mít negativní také nJ ľungmání neuroendokrinního systému (Guilbaud et aL 200]: Lindholm et al. 19CJ(): Henry et al., 1992: Henry, 1997). Tyto pomatk'y předstanljí jedno z nej,:, /J1Jmne.lsích patot\Liologick~ch ,y-s,čtlení asociace alexithymie a psychosomatic k~ch onemocnění. které dokládqjí tento specifick~' vli, psychosociálního stresu se zá\al:nYl11 i dusledky pro l.illčny aktuálního zdravotního stanl (Kiclcolt-Glaser ct al.,
,li,
20()2) I.t\ÚNY NllJROI':N])OKRINNÍCH FUNKcí U ALEXITHYMJE Zťlkladníl11i soueťlstmi neuroendokrinního systému je hypothalamo-hypof\zo-adre nťllní OSJ (H PA) a sympatiko-adrenální-medulámÍ systém (SAM), u kte~ch dochází ph expozici stresu k rúzn~'m adaptačním f)Jziologick~Jm reakcím. Typickou fyzio logickou reakcí organismu na stresor je , pn'ní řadě změna funkčního vztahu mezi
stmkturmlli hypothalamu, hypof~'Z:' a nadledvinek (adrenální žláza). které předstanljí základní součásti HPA osy. HPA osa je považována za hlavní stresov~' systém těla. kte~ reguluje hladiny kortizolu a dalších honnonú účastnících se stresmé reakcc (Ne\\port. NemerotT. 2000: Teicher et aL 200]). Akutní stres je spojen také se Z\:'še nou Jktivitou SAM systému a z\"šenou hladinou katecholaminu. přicenú. chronick\ stres je spise spojcn š aktivací H'PA osy a ,:'šší hladinou kortiLolu (Caeioppo et a(, 19CJX). \'etsinJ studií. které zkoumaly neuroendokrinní Zll1ěny u pomeh traumatic kého spektrtl. odhalila obecně Z\:"šenou aktivitu HPA osy se Z\:'šen~'mi hladinami kor1i/.olu (Simeon et aL 2()07). Je známo, že z\:"šená aktivace HPA osy je spojena se z,\sel1\mi hladinami kortizolu. a ze HPA osa funkčně úzce somisí s neuroendokrinní ro~no\ 'úhou. kontrolou honnonálních hladin, energetick~'m metabolizmem. funkcemi lmulútního systému a pomchami paměti (Teicher et al. 200]: Retld et aL 2()()1: Payne et al.. 2(}()()), V tomto kontextu se u alexithymick~ch jedincu zj istily odch~ Iky ve fun go\ání l1euroendokrinního systému (Lindholm et al. 1990: Henry et aL I SICJ2: Henry. 1 (Y)]) Jedno /. \:světlení alcxithymie proto na základě těchto získan~ch p071latku predpokládá. .I.e snížená schopnost vědomě verbalizovat a prožÍ\at emoce u alexi th~ l11le redukUje m07JlOsti organismu pro verbální či intrapsychické ,.cmoční \:bi tí" nahromadčné intrapsychické energie, která se následně realizuje prostřednictvím neprímcrenc intenzivních f\ziologick~'ch adaptačních reakcí. do kte~'ch jc zahrnut rmne): neurocndokrinní systém (Guilbaud et al.. 200]). Rovněž se předpokládá. že reakce neuroendokIinního systému v kontexhl emocí mohou b~·t u alexithymie pře hnané nebo příliš perzistentní a že tyto disociované odpovědi mezi emoč:ními st3\: a J\ /.lOloglckou excitací mohou zvyšovat riziko pro vznik takzvan~'ch .. streso\~ch onel110cncní" (Friedlander et aL 1997: Lumley et aL 1996: de Timan et aL 2()OR: Mtlrtin. Pihl. 19R(í: Papeiak et al.. 19R5). V sO{l,islosti s těmito poznaiky pozormtlli nvní autoři u alcxithymie změny hladin kortizolu. které dle stávajících poznatku po t\T/UJ í lleuroendokril1ní dysregulaci u alexithymie. Například ,e studii uskutečnčné na souboru 2()(í dospcl~'ch (Lindholm et al., 1(90) byla zjištěna statisticky ,,~znamná korelace me/.i mírou alexithymie měřené prostřednictvím BIQ (Beth Israel Question ntlire) a hladinou kortizolu " kn"i. která předstmuje indikátor z'~Tšené akti"ace HPA osy. V jiné práci u soubom 54 pacienhl s diagnózou fibromyalgie bylo pOLoronlno. I:e ro/\oj stresmé reakce z,,~šil hladinu kortizolu pouze u pacicntu s "yšší mírou tllexithym ic měřené prostrednictvím Toronto Alexithymia Scale (TAS) (Finset et al.. 2()()(»). RO\llČI: ptlk další práce u soubom 29 studenhlmužského pohlmí poukázala na 500 /
PI-l'hkulI\'l' stuuie
podstatnc .I\~šenou bazální hladinu kortizolu ve slinách před očekávanou stresovou událostí u jedincu s vyšší mírou alexithymie měřené prostřednictvím TAS (Timary et al.. 2()()X). Podobné \~'sledky byly prezentovány také \' další studii, kde hladina alexi thym ie (TAS) v~znamně pozitivně korelovala se zmcnou hladiny kortizolu ve slinách jeden mcsíc před vyšetřením a v den \!'šetření (soubor tvořilo óO studenhl mužského pohlm í. Lin et al., 2(05). V současnosti \"zkum souvislostí mezi hladinami kortizolu a alexithvmii skr\Tá ještě řadu neznán;~'Ch a neprozkouman~'ch faktorú. Neuroendokrinní "dysreguÍace muže prmděpodobnčvést k tomu, že za stresujících okolností mohou b~1 hladiny kor tizolu \e vztahu k alexithymii nejen Z\~'šeny, ale také sníženy, co muže b~·t z hlediska v\zkumn\ ch nálezu \"'znamně mlivněno \,,!skvtem komorbidních diagnóz. jako na pfíklad pfítomností pósttraumatické stresové p~mchy (Mason et al., 19RR: Kosten et al.. 1(JX 7) či disociativních pomch (Bob. Ptáček, 2001: Simeon et al. 20()7). V.lhlcdcm ke /jištcn~m poznatkum t~'kajícím se úzkého vztahu mezi alexithymií a ncuroendokrinní dysregulací zaměřily se některé studie také na hledání funkčního ncuro-anatomického koreláhl tohoto vztahu. Za jednu z hlavních stnlktur centrální ho nenmého systému, která je zapojená v patofyziologickém mechanismu. kte~' je prmdčpodobně odpmědn~' za asociaci alexithymie a neuroendokrinních zmčn, se pova/.uje prední (anteriomí) cigulární kortex (často používanou zkratkou je ACC). V U\edcném kontexhl se zároveú také předpokládá, že ACC zároveú předstanlje ústrední neuroanatomickou stmkturu zúčastňující se v patof)'ziologick~'ch mechaniz mech alexithymie (Lane et al.. 1(97). ACC b~'vá také považován za klíčO\ou stmk turu. ktera Je .Iodpmědná za uvčdomování si emocí. za jejich beha\Íorální proje\!' a Lármel1 .Ia stnlktum. která koordinuje emoční procesy na úrmní autonomního a neuroendokrínního systému (Vogt et al 1992: Lane et al, 19(7). O úzkém vztahu mezi a1cxithymií a anteriomím cingulámím kortexem hovoří také poznatky poměmě nedá\no publikmané studie Gundela et al. (2004), která ukázala, že mezi alexithymií mčrenou prostřednictyím Toronto Alexithymia Scale a velikosti pravého ACC exishl je v~.Inamná kladná korelace. Autori tento nález interpretují jako dusledek dysfunkční organi.laee inhibičních systému. které souYÍsejí s poruchou zaměrení pozomosti na emoční podnčty.
Tyto nálezy jsou také v souladu s poznatky, že přední cingulámí kura je pmažována .Ia Jedno .I duležit~ch center regulace HPA osy (MacLullich et al." 2()Oó). Tato souvis lost předsta\ uje proto také další závažn~' poznatek zdurazľ1ující vclm i tčsné funkční i neuroanatomícké spojení regulace zpracovávání emocí a neuroendonkrinního sys tému. DISKUSI: /\ IÁ VĚR
StJ\Jj íeí pOlJ1Jtky poukJzují na fakt, že alexithymie představuje V~Zl1alnn~' psy a biologick~' fenomén, jehož vlastní povaha je z hlediska detailnčjšího pochopení psychologick~'eh a neurobiologick~'ch mechanismll relativnč velmi málo prozkoumána. Přestože klinické souvislosti alexithymie jsou pravdcpodobně velmi zá\a/.né. je navzdory velkému klinickému \~'znamu tohoto předmčtu relativně málo pO.lnatku o tom jak muže b~·t alexithymie ovlivněna psyehoterapií. případnč někte~ mi dalšími tcrapeutick~'mi metodami. V současnosti je proto k dispozici pouze něko lik prJcí. které se zab~Yaly tím. do jaké míry může b~1 míra alexithymic ovlivnčna psychoterapeutick~miintervencemi. Některé studie uvádějí. že psychoterapeutick~'mi intenencemi je m07J1é redukovat mím alexithymie (Beresnevaite, 2U()O: Grabe et al., 20()R: Gay et Jl.. 200R: Kennedy, Franklin, 2002; Simha-Alpeme. 20(7). Jako efek
chologick~
Pi"ehll.'d",l' studil.' /
501
ti\ ní psychoter(lpeutické postupy při práci s (llcxithymick~'mi p(lcienty by ly popsán} přcde\síl11 podpomjící přístup n(l z(lčátku psychoter(lpie (M(lcLean. 1949). kre(lti\'ní použití proti přenosu (T(lylOL 1977)~ pomáhání klientům pozorO\'(lt charakter s\~'ch (llcxith} l11ick~ch zn(lku (Kryst(lL 1979: 1982-83) a také empatické reakce od terape ut(l (Grmlgamd et aL 2(04). Velmi \~'7J1amné poznatky t)'kající se mOžl1Ostí použití psychotcr(lpie u (llexithymic yzhledem ke zjištěné souyis10sti mezi a1exithymií a neu rocndokrinní dysregulací spočí\'ají předeyším \' tom~ že psychoterapie má potenciál Oy1i\I1.o\at jak funkční, tak strukturální uspořádání mozku a také uplatl1uje ,li\, n(l gcno\ou expresi (KandeL 1988: Gabbard~ 2(00). Dalsi \~zkum. ktc~' by mohl blíže objasnit tyto komplexní \ztahy ajcjich diagnos tické (l ter(lpeutické dus ledky u psychosomatick~'ch onemocnční proto pra\'děpodobnč ul11o/.ní podrobnčjší pochopení někte~'ch aspektu patofyziologie \'ztahu mezi alexi thYl11ií a psychosomatick~'mi onemocněními a také podrobnější \y'mezení alexith\' l11ic J(lkožto psychologické a neurof}'ziologické pomchy s funkčními, behaYiorá1níi;ú a sOl1latick~l11i dusledky'. Lil L R:\ 1\ J 1\ i\ .J\ I e:\: ~lll der. I. ( 1(J-U): lundamental concepts
ol' IlS\ clwsomatic rcscarch. Ps\chosomatic f\lcLlil'illl'. 5. ~(J5-~1(). Alc:\:undeI. I (llJ5U): Ps\Chosomatic Medi cmc Nc\\ York. Norton. . Apfel. R J. Sifncos. P. E. (llJ79): Ale:\: ith!mw: l'oncept and measurement. Psycho therap\ <ml! Ps\chosomatics, 32. 180-190. Bc ll: sne \ a i t e. M. (200U): E:\:pluring the ben dih Cll' gWllp ps\'Chotherap\' in redllcing ale:\: ith\ml~l ill coromr\ hearth disease patients. Ps\' chc,tlll'r~ql\ and Ps\'CllOsomatics. fi<J. 117-122. B cr 111[111. ]!, (llJ 'j7): Brain and Alc:\:ithmia. ln \'lngerllOets. A. J 1. M .. van 811ssel. F. L Boellwll\\Cr. A. 1. W. (Eds): The (non)e:\: prcssion ol' cmotions in hcalth and diseasc. TIlburu. The Ncdcrlands. Tilbum Universit\' Prcss~11)-129
~,
Bermond. B .. Bicrman. D. J .. Cladder. M J\ .. Moormann. P. P.. Vorst. H. C. (2()()(J) Thc cOllllitive and aťťective ale:\: ith\mla di mension~ in the rClllllation 01' S\I;1 Il
502 /
PfehledoYl' studie
Celikel, F. C .. Kose. S .. Erkorkmaz. U .. Sanlr. K., Cllmurcll. B. L .. Cloninller. C .. R. (2()()9): A le:\:ithvmia and lcmperat~1Cnt and character mooel ol' persolialit\ 111 paticn\s \\ith major depressive oisorocr. Compl" Psv chiatr\'. 20 I O Jan-Feh~ 51. I. 6-1-7U. D e Ti ti1é1 r y, P.. R o v. E.. L II min e t. O .. Fille. C:, Mikola.lczal\:. M. (2()08): Rc latiol1Ship bet\\'een alc:\:ith\'mia. ale:\:ithvll1ia Úlctors and salivary cortis(;1 in mcn e:\:pusco to a social stress test. Psvchoncllroenoocrinol ogy. 33.8.1160-1164. ' De Gucht. v.. HeiscI. \V (.2()()3) Ale:\: ithvmia ano soméltisation A C]lI:lt1titativc rc \ic\\ ol' the literaturc. JOllrnal ol' Psvchoso matic Research. 4. 5. -125-43-1 Freyhcrgcr, H, (1977): Sllpportive psvcho therapeutic techniques in prill1aI\ and sccono ary alexithymia. Psychotherapy ano Psycho somatics. 28. 1-4.337-342. F r i c d I a n der. L.. L u mll' \'. M. A.. Faro. chione. T .. Doval. G. (1<Jl)7): Tcsting thc aln::ithymia 11\'pothesis: PI1\'siological and sllbjective responses ouring rcla:\:atiun and strcss. Thc Journal 01' NCI\OllS ano Mcntal Discase. 185.4. 233-23<J. fu k II n i s hi, I .. S e i. II .. Me rit a. Y.. Ra hl'. R. I-I. (1999): S\'mpathctic acti\it\ in ale:\: itl1\'mics \Vith mothcr"s 10\\ car~. JOllrnal ol' PS\'chosoll1atic Rescarch. 46. 57()-58LJ. Gab'bard, G., O. (2000):Aneurobiolollicallv informed perspeetive on psvchotherap!'":. Brit ish Journal ofPsvchiatrv. 177. 117-122. Gav. M. C .. Hanin.' D .. Lllll1inet. O. (2008): EtTeetivcncss 01' an 11\Jlliotic imall iner\' intervcntion on reducll112. ale:\:ithvmi:l. Contemporar\' Hypnosis. 25. 1~13. Grahe. H. J .. FrommcI. .I .. Ankcrhulo. A .. Ulrich. C .. Grogcr. R. hankc.
[I ILlrno\\. S .. Freybcrger. H. J., Spit/l'l. C (2008): Alexithymia and out L'Ollll' in ps\chotherapy. Psychotherapy anu PS\L' I1
Kenncdv, M., Franklin. J. (2002): Skills based tfeatment for alexithymia: An exploratory case serics. Behavioral Chanucs. 19. 158-171. Kiccolt-Glasser. J. K .~McGlIirc. L.. Nobles. T. F .. Laser. R. (2002) Ps\' choneuroimmunologv anu Jls\'chosomatic Medieine: Back to the I uture. Ps\'C!1osoll1atie . Medicine. M. 15-28. Kooiman. C. G .. Spinho\(:n. P. TrilS buru. R. W. (2002): Thc assesmcnt 01' alex ithV~lia. A eritical revie\\ 01' the litera ture and a psyehometric study ol' thc Toronto Alex ithvmia Sca\e-20. JOllrnal ol' psychosomatic researeh. 53.1083-1090. K o o i ma 11. C. G.. B o I k. J. ll.. R o o i jmans, H. G. M .. Trijsburg. R. W (2004): Alexithvmia Does Not PIcuict the Persistence ol' Medically Unexplalncd PIl\si cal Symptoms. Psychosomatic Mcdiclne. 66. 224-2J2. Kosten. T. R .. Masol1. J \V .. Gilln. E. L.. OstroH. R. 8.. & l-larkness. L. (1987): Sustained urinať\ non:pil1ephril1e and epinephrine elevation in post-traLlmatic stress disorder. Psvchoneurocl1docrino]oQ'\. 12. 13 20.' ~. Krystal. H. (l979): Alexithvmia al1d ps\cho therapy. American JOllrnal oť Ps\'chothcrap\·. -'3. 1. 17-31. Kr\'stal. H. (1982-1983) Alexitl1\mia and tÍle cťťcctivcncss oť ps:choanahlic trcatmL'l1t International Journal oť Ps\'chllal1ahtic PS\ chotherapv. 9. 353-318 . tane. R. D .. Ahcrl1. (J L Sch\\arz. G. L .. Kaszniak. A. \V. (1997): ls alex ithymia the Emotiona! Lqlli\aknt 01' 1311nd sighť? Biological Psychiatry, '-f2. 834-844. Larsen. J. K .. Brand. N .. Bermond. B .. llijman. R. (200-'): Cognitive anu emotional characteristics ol' alexitll\miél A reviL'\\' or ncurobiolouical stuuics J(;urlwl orPsvc!wsomatic Resea;ch. 5'-f. 6. 2()03. 5-'-' 5'-f 1.. Lesser. 1M .. Lesser B. Z (198-') A!L::-.: itll\'mÍa Examining the den:loplllent 01' a psychological concepl. Amellcm JOllrna1 oť Psychiatry, 140. 1305-1308. Linclholm', T .. Lehtincn. v.. H\'\pp~i. M. T.. Puukka, P. (lSJ9()): AIe:-.:ith\·mic features in relation to the de\ameth,isonc suppression tcst in a hnnish POPULltiol1 sam pic. Amcrican Jourl1a1 oť llsn:hiatn. ]'-f7. Y. 1216-1219. Lumlc\'. M. A .. StettnLl. L.. \Vchmer. F. (1996): Hmv are ak"ith\'mia and pl1\sical i1111ess linkcd') A rCVIC\\ anu clltiqllL' oť path \\'avs. Journal ul' Psvchosomatic RcsL'areh. '-f 1.' 505-518. . MacLean. P. D. (1949): PS\'Chosolllatic dis ease anu the visceral brain:' recent ucvelop Př'ehledové studie /
503
mcnh hcari ng
thc Papez theory ofcmotion. 11.6.338-353. Macl 1I1Iil'h. /\. M .. Feruuson. K. J .. \V~lrdl:l\\ . .r M .. Starr, ~J M .. Deaf\. I .r Scch.l. J. R. (2UU6): Smallerleftai1 lL'l"1or CII1l!.lll:ilc corte:-: volumes are assoeiated \\ ith i mp~ired hvpothalamic-pituitary-adrenal a:-:Is rculllatioll in healthv elderlv mcn. Jour nal o(Clinieal Lndocrill0logv ;lI1d Metabo ~. lism. ' )1.4. 1591-159"+. Martll1 JH .. Pihl. R. (1985): The stress ale:-:I tl1\ 1111~1 h\pothesis: lhcoretical and em pirll':ll l'ollsidcratiol1s Ps~choteraphy and PS\ C!WS0I11:ltlL'S. 43. 16 l)-17() tv1:lrtln. J H Pih!. R O (1986) lnllu cncc oľ ak:-:lth\mic eharactcristies on physi ologlL'al :ll1d sllbjective stress responses in norm:11 Indi vi duals Psychotherap~ and Psy ChO.'-,PlllC1tlCS. 45. (,(,-67 Martll!. J. l~. [Jihl. R. O. ZOUI1\. S. N., Lnin. I. R .. TOllrjll1an. S V. (198(,): Predlctlol1 oť alc:-:ith\"ll1ic chracteristics ťrom pi1\,.;iologlL':li. pers(;nality. anu subjective mea,.;lIrcs )lS\ chotherapy and Ps\chosomat iL''';. 4~ 1~~-14(). I'vbrt\. P. de M·U/an. M. (1963) .Lapen sťc (lf)ér:ilol re Renle Franyaise de Psychana h::>c. 27 .. ~45-35() M :; s o 11. J. \V. Cl i I kLE. L.. K o st e n. T. R .. Ilarh.ness. L (1988) Elevationoťuri nmv nprl'pinephrineeortisol ratio in posttrau matl L' ,.;tress disordcr. The Jnurnal nf NervoLls :ll1d f\kllt:ll I)Iscasc. 176. 4lJ8-502. l\l')lltrcllli. \1 .Io11\en!. R .. Karton. S .. l~lIl1gcl1L'l. C Wlndl(jehcr. D. (1991): l'ar:t1kl \hll:ll inrorll1ation processing test: i\n e:\pcrimental assesment oť ale:-:itl1\mla. Psnhotherap\ and Psychosomaties. 56~ 212 21') Neml:il1..1 C Siťneos. P. E (197()):Ar ľcct and 1~lntasy in patients with psychoso IlwtlL' di'-,ordcr. In IIi11 OW. editor. Modern Trends ill Psnhosonwtic Medicine. vol. 2. Ne\\ Yorh.. i\ J~plc-ton-Centur\'-Crons.2(,-34. Ne\\ ppr!. I) .1. Nell1erorL C J (2000) NeUlphiplpg~ oľ posttraumatie stn:ss disor der ClIf"ľCnt Opininn in Neurobiology. 10, 21 J -21 S. Noci. M P. Rill1é. B. (1988): Pensée opcratpJr. ale:-:itl1\ll1ie et investigation psy cho,.;pm~illque Revue critiqlle. Cahiers de Ps\ci1l11ogil' Cognitiw. European Bulletin of Counitl\L' ]>s\clwlouv. 8. 57-1-5lJlJ. Papc~I:Ih.\ S leucrstein. M . Spiegel. .1 .\ \ 1'):-\51 Stress reacti\itv in ale:-:ithvmia: decPllJ,lll1g oľ pl1\siological :ind eogniti\'ť rl' s['onse,.;. JpUľnal oľ Iluman Stress, I. 135- 142. Payne . .1 D .. Jaekson. E. D .. R\an. L . (lpsl'iJeldt. S. Jacobs. J. W· Nadel. L (~(II)()) liJe impact 01' stres s on neutral 011
pS\cIWSom~ltil' Medicine.
504 /
Pi"l' h1l'don:' studie
and emotional aspects of episoc!ic memor\ Memorv. 14. 1-16. P rol' ha zLl. R. (20()Y) Soudobé h.oncepce alexith~'ll1ie. E-psychologie. _~. 3. http: e -psycholog.ewpdflprochazb. pdľ Ptáček, R .. Bob. P. (2{)()9): 1listoriedisociace v psychologickém myšlení. Ceskoslovenskú psvchologie. 53.2. 18"+-1 Y2. Ptáček. R .. Bob. P.. Paclt. I .. Pavlato J .. J a s o va. D .. Z vol s h. \'. P.. Ra bol' h. J. (200R): Psychobiologv ot' dissoeiation and its clinical assessl11l'nt. NeUľol'ndocrino10uv letters~ 28. IljI-lYR. ~. Rabavilas. A. D. (19R7): Ucctroderma1 ac tivit\ ln 10w and hil!.h alc:-:lth\Jl1lc neUľotlc paticnts. Psychothcf(~p\ and PS\<:!1Osllmatice. 47. I() 1- 104. Rcad. J .. Perrv. B. D .. Moskowitz. A .. Connollv. J~ (2001): The cOlltribution 01' carly traumatic evl'nts to schizophrenia in soml' patients: A traumagcnic Ih:urodcvelop mental model. Psvchiatl\. 6"+. 31 Y3'-l5. S a y a L K.. K o se: S.. (} r a b e. 11. J.. T () P bas. M. (2005): A1c:-:ithvmia ~ll1d dissocia ti\'e tendcncies in an adol~sccnt sal11plc ľrom Eastern Turkev. Ps\'chiatrv and Clinieal Neu rosciences. 59'. 127'- 13"+. . Siťneos. P. E. (1972): Short-lerm Ps\Cho therapy' and Emotional Crisis. Cambridge. MA. Harvard University Press. Siťneos. P. E. (llJ75)ďproblcl1ls oťpsvcho therapy 01' patients with a1e:-:ithvmic chmac teristics and pl1\'sical disease. Ps\Chotherap~ and Ps\·chosomatics. 26. 65-;() Siľneo:::. P. E. (1996): .!'\k:-:itl1\mla Past and presenť. American Journal o(Ps\chiatn. 153.137-142. .. S i rn cos. P. E. (20()()) A1c:-:itiJ\lnia. elinica1 issues. politics and crime. Ps\Cll0ther:lp\ al1d Ps\'chosomatics. 69.3. 113-116 Sim·eon. D .. Guralnik. (). Knutl'lsh.a. M .. tTollander. E. Schrneidler. J (2001): Hypothalamic-pi tui tan-adrenal a:-:i s dysregulation in depresonal ization disorder Neurophyrmaeology. 25. 79?>-795 Simeoll, D .. Knutclska, M . Ychuda. R .. PlItnam. F .. Schmeidler . .1 .. Smith. L. M. (2007): Hypothalamic-pi tllitmy-adrenal a:-:is ťunction in dissociative disordcrs. post traumatic stress disordl'r. and hcaJthv \olun teers. 13iological Ps\chiatn. 6 L 8. lJ(;6-lJ73 Simha-Alpe~rn. A.- (1007): ..1 tinalh have \\ords l " Intcgrating a psvchoo\'lwmic psv chothcrapcutic approaeh \\ith pnnciplcs or emotional inte1J igence tr:linillt! in treatll1u trama sllfvivors. J7111rnal oť PS~:llOtherapv ln':. tegration. 17.293-31?> TavloL G. J. (1977): Ale:\itll\'mia and the counter-transťercnec. Ps\'ehotherap\ and Ps\, chosnll1atics.28.1-4.1"+I-J47.
Ta\]or. cr . .I .. Baubv. R. M .. Parker J f). ,'\. (I ()l)7) Dis7)fJers oť atťect regulati'on~ /\k\:itIJ\Il1I:1 ln medieal and psyehi:ltric illIlCSS Camhridge (UK). Cambridge UniverSIl\ l\css Tavlol. C; .r. R\an. D .. Bai!bv. R. M. (1 ()XS )!o\\ard ihe devclopme~lt 'oť a new SC!I~ICpolt ak\:ithvnlia scalc. Ps:,chotherapy and ]'S\c!wsollwtics.--l4. ]9]-]99. l:I\\OI. (; .I (]l)S7)Ps\'chosomaticmedicine and Cl1l1tclllpOral\ Ps\ďchoanalvsis. Madison (Cl) ]nklllatlon:;\ Utliversities' Press. la\lol Ci.l 13agb\'. R. M .. Parker. J ]) /\ (] ()l)]) The él\exithnnia construct: J\potelltial paradigm for psvcllosomatic mediClnc Il s\C!lOsomatice. 32. 153-1 ó--l. Teichcr.M .. A.ndersen. S. L.. Polcari. /\ J\ n d c r s o lL C, M,. Na\' a] t c. C. P.. Denis. M Kim. D, M (2003): The neurobiologlcal consequcnces ol' earl\' stress and chlldlJ')(ld Ilwltreatll1ent. Neuroscicnce & 8iobeh:l\ IOI:ll Re\IC\\s. 27. 3-4--l. \'elmculcll. N LUll1inet. O (20tl9):/\Ie\:1111\1111a l:lclors and ll1emoI'\ performances for neulral and ell1otional \\ords, Personalit\ and lndi\idual 1)i1ferences. 47. --l. 305<W9 .. Vogl. f3 /\ . l·inch. D. M .. Olson. C, R. (19()2 I lunctional heterogenity in cingulate corte\: Thc antcrior executive and posterior
evaluative regions. Cerebr:t1 Cortex. 2. 435443, Vorst. H, C, M .. Bermond. B. (200]): Validity and reliabilitv oť the Rermond- Vorst /\lexitll:mia Questioiltlai re. Personality and Individual Ditťerenees. 30. 4 U-··U4. . SOUHRN Alcxit~('lllie představuje deťicit \I~ IdentlÍlkovat a VYjadřovat emoce.
schopnosti nedostatek LlIltazic a extern0 oriento\an\' kounitivní st\l. V současnosti řada studií pouk'azuj~~ na \\'znaÍnn\' vztah mezi alexithymií a psychosonlatiek\'mi. ale i někter\'mi somatiek\'mi onemocněnínli Moderní v)'Zkúmy naznaču.j'í. že tento \'ztah bv mohl mít velmi v)'znamnou sou\islost i s d\'~ regulací neuroendokrinních funkcí. Rc)\' něž' se v tomto Kontextu předpoklúdú. le alc\:ith\mie přcdsU1VUjC jeden ze zúkladních patol\/iolc)i!ick\ch činitelů odpovčdn\'ch za nellTo~ndokr;nl11 regulační poruchy. které'mohou b\t \\/namn\1l1 rizikO\\IlL udržujícím a zprostfTltkui'íclln l~d';to rem \' ro/,voli psychosoll1atick\clJ u"ncll10CI1Čnl. Předložen~' člúnek rodúvú přehled aktuúlních v~'zkumů a teoriL které se sl1aží obJasl1it teoretické i k,l~nické souvislosti ale\:itJl\Ínic. patogcneze a Ieeby ps:,ehosomatlcK\ch Ol1enWCI1ČIlÍ
Pl'ehledoyé studie /
505
