Přehled zpráv. Turecko volilo nový parlament ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:05 Horizont

Přehled zpráv Turecko volilo nový parlament ............................................................................................................................. 7 1.11.2015 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:05 Horizont  Výzva a příleţitost pro exportéry ......................................................................................................................... 9 2.11.2015 iprosperita.cz ~ str. 00 ~ Lobby info  Editor Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník….....................10 2.11.2015 hlidacipes.org ~ str. 00 ~ Média ve stínu mogulŧ  Ondřej Neumann Eva Bendlová výkonnou ředitelkou AFI ............................................................................................................14 3.11.2015 personalista.com ~ str. 00 ~  Imigranti a uprchlíci v českých denících: emoce v kaţdém desátém titulku, názor v kaţdém třetím ........14 3.11.2015 hlidacipes.org ~ str. 00 ~  Ondřej Neumann František Kuba: Je Václav Havel zajatcem praţské kavárny? ........................................................................17 3.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Názory a petice  PV Které vysoké školy a fakulty v příštím roce uznávají Národní srovnávací zkoušky .....................................21 4.11.2015 Písecký deník ~ str. 87 ~ Příloha - Vzdělávání  Ministryně mění plány a s námi se nebaví, stěţují si zástupci škol ...............................................................22 4.11.2015 Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Události  Markéta Hronová TOP 11 nejbizarnějších titulkŧ na téma běţenci v českých denících (plus 1744 dalších) ...........................24 4.11.2015 hlidacipes.org ~ str. 00 ~  Ondřej Neumann Vize rozvoje České republiky do roku 2030 ......................................................................................................26 4.11.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…  Uţ je někdo jiný: Konkurz na anděla (11) (jaroslavkvapil)...............................................................................29 4.11.2015 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Jaroslav Kvapil Případ Karla Judy se dostal aţ na říšský sněm ................................................................................................33 5.11.2015 Ţďárský deník ~ str. 02 ~ Zpravodajství  HELENA ZELENÁ KŘÍŢOVÁ Uţ je někdo jiný: Konkurz na anděla (12) (jaroslavkvapil)...............................................................................36 5.11.2015 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~

Plné znění zpráv

1 © 2016 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz



Jaroslav Kvapil

velkolepý návrat uniformy? ................................................................................................................................40 6.11.2015 Studenta web&mag ~ str. 10 ~ Studium  Jaroslav Totušek Kanada má novou vládu .....................................................................................................................................41 6.11.2015 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…  Otázky týdne .........................................................................................................................................................43 6.11.2015 ego! ~ str. 03 ~ Obsah  Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe ......................................................................................................................44 6.11.2015 ego! ~ str. 16 ~ Téma  Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe: Jak nadšenci proměňují kavárenský prŧmysl ......................................46 6.11.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ  Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe: Jak nadšenci proměňují kavárenský prŧmysl ......................................50 6.11.2015 life.ihned.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ  Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Ať si Rusko trhne nohou. Putin, to je katastrofa! Štětina, Romancov a Zaorálkŧv muţ se sešli u jednoho stolu. Takovou kanonádu jste dlouho nezaţili .................................................................................................54 6.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  spa Strach z migrantŧ tu ţiví politici .........................................................................................................................55 7.11.2015 Lidové noviny ~ str. 11 ~ Rozhovor  Parlamentní volby v Barmě vyhrála Národní liga pro demokracii paní Su Ťij ...............................................58 9.11.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle…  Y SOFT ..................................................................................................................................................................60 9.11.2015 Euro ~ str. 60 ~ Businesss - Lidé a podniky  „Část vysokých škol musí zaniknout“...............................................................................................................62 9.11.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 16 ~ Střední Čechy  Pavel Svačina Scio Přihlaste se co nejdřív ................................................................................................................................65 10.11.2015 Test DNES ~ str. 14 ~ Škola / Kam po maturitě  Nadace OSF ve spolupráci s Googlem podpoří mladé novináře a rozvoj datové ţurnalistiky v Česku ....66 10.11.2015 feedit.cz ~ str. 00 ~ Tisková zpráva





FeedIT.cz

Putinova dračí vejce nejen v Kaspiku................................................................................................................67 11.11.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty  Nadace OSF ve spolupráci s Googlem podpoří mladé novináře a rozvoj datové ţurnalistiky v Česku ....68 11.11.2015 finance.cz ~ str. 00 ~  Nadace Open Society Fund Praha Zaměstnání ...........................................................................................................................................................70 12.11.2015 Retail info Plus ~ str. 09 ~ Aktuality  Moţnosti studia a praxe v zahraničí ..................................................................................................................70 12.11.2015 Literární noviny ~ str. 03 ~ Příloha - Erasmus +  Schwarzenberg přednášel německy na Rakouském gymnáziu v Praze: Česká hysterie kolem uprchlíkŧ. Stydím se za svou zemi! .....................................................................................................................................74 13.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  . Ma-Xi setkání, minimální očekávání ...................................................................................................................75 13.11.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark  Michal Thim Klimatická konference v Paříţi se neruší. Francie ukazuje, ţe se teroristŧ nebojí .......................................77 14.11.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zahranicni.ihned.cz  Simone Radačicová Zimní královna ......................................................................................................................................................79 15.11.2015 ČT 1 ~ str. 03 ~ 21:45 168 hodin  Chtěla bych být redaktorkou v ábíčku ...............................................................................................................81 15.11.2015 abicko.cz ~ str. 00 ~ Mourrisonova poradna  Teroristé v Paříţi křičeli Alláhu Akbar, ale z úst moderátorŧ ČT jsme slyšeli něco jiného. Manipulace a zamlčování fakt, zhrozil se Ţantovský ...............................................................................................................81 15.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  Jiří Hroník HOLLANDE: K BARBARŦM BUDEME NELÍTOSTNÍ .........................................................................................85 16.11.2015 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Události  Simone Radačičová Hollande: K barbarŧm budeme nelítostní .........................................................................................................86 16.11.2015 iHNed.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ  Simone Radačičová Země střední Evropy láká obchod s Asií. Sobotka vyráţí do Číny .................................................................87



20.11.2015 

euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Prŧmysl, obchod a export

Neukazujeme naleštěné vozíky, ale reálná řešení ............................................................................................88 20.11.2015 Logistika ~ str. 38 ~ Procesy  Radek Novotný „Česko má úspory energií naplánováno 80 miliard,“ ......................................................................................90 21.11.2015 All for POWER ~ str. 104 ~ Plynárenství  (čes) Jsem Velké ucho. Ţivím se tím, ţe naslouchám lidem, říká ţena ...................................................................92 21.11.2015 finance.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Finance / Podnikání  MF DNES, Michaela Bučková Německo se rozloučilo s bývalým kancléřem Helmutem Schmidtem ...........................................................94 23.11.2015 ČRo Plus ~ str. 04 ~ 17:10 Den podle…  Albertov – 17. listopad podruhé .........................................................................................................................96 23.11.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova  Pavel Švec Oslavy Listopadu se zpoţděním ........................................................................................................................97 23.11.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 15 ~ Praha  Tereza Blaţková Ministerstvo financí: Náměstkem pro řízení sekce Finanční řízení a audit se stal Tomáš Vyhnánek ........98 24.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Tisková zpráva Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) ......................................................99 24.11.2015 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc  Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Sestřelení ruského bombardéru .......................................................................................................................138 25.11.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Náměstkem ministra pro řízení sekce Finanční řízení a audit se stal Tomáš Vyhnánek ...........................139 25.11.2015 eprofil.cz ~ str. 00 ~  Islámský stát údajně zařadil Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele v koalici ďáblŧ.....................140 25.11.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle…  Potřebujeme jak mecenáše, tak i odpovědné firmy .......................................................................................145 25.11.2015 Moderní řízení ~ str. 26 ~ Strategický management  HANA KEJHOVÁ Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) ....................................................148 25.11.2015 businessinfo.cz ~ str. 00 ~ Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc





Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Máme se bát terorismu? U Jílkové pohovoří profesor Fiala, známý generál a několik expertŧ na islám 187 26.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  jav Interpelace bez ministrŧ, „přiletěl“ jen Pelikán. Jsou přeţitkem, říká politolog .........................................188 26.11.2015 blesk.cz ~ str. 00 ~ Politika  Satanova matka za babku .................................................................................................................................189 26.11.2015 ČRo Plus ~ str. 06 ~ 18:10 Názory a argumenty  Ţe nejde migranty integrovat? To je jen váš populismus, křičel u Jílkové student sociálních věd .........190 26.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  vef Teroristy zničíme, shodl se Hollande s Putinem. V názoru na Sýrii a Turecko se liší ...............................191 26.11.2015 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ / svet  Martin Dorazín, ČRo Strach z teroristických útokŧ ...........................................................................................................................192 26.11.2015 ČT 1 ~ str. 01 ~ 21:30 Máte slovo  Boj s Babišem je dŧleţitý. Musíme ale myslet i na program .........................................................................213 26.11.2015 E15 ~ str. 10 ~ Rozhovor  Pavel Otto Marek Ţeníšek: Boj s Babišem je dŧleţitý. Musíme ale myslet i na program .............................................216 26.11.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Pavel Otto S Janem Čiţinským do tajŧ komunální politiky: Naschvály investorŧ, špína ulic i psí lejna ....................218 27.11.2015 neovlivni.cz ~ str. 00 ~  David Binar Odchod Karla Schwarzenberga ........................................................................................................................223 28.11.2015 ČT 1 ~ str. 08 ~ 19:00 Události  Představujeme vám nově zvolené vedení TOP 09 .........................................................................................225 29.11.2015 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm  PV Čínský jüan se dostal mezi hlavní měny .........................................................................................................227 30.11.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:00 Ekonomika  TOP 09 doufá, ţe i bez Schwarzenberga znovu přitáhne voliče ...................................................................230 30.11.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  dolejsim



Snad Navigátor neztratí sever (petrovova)......................................................................................................233 30.11.2015 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Marie Petrovová Studium porna, her i komunitního rozvoje. České univerzity (se) připravují na budoucnost ...................234 30.11.2015 ČRo - wave.cz ~ str. 00 ~ / spolecnost  Jonáš Zbořil Jak oslovit mladé? Neposílejte maily, pouţijte raději YouTube ...................................................................235 30.11.2015 Hospodářské noviny ~ str. 19 ~ Kariéra  Zuzana Keményová Sankce zasáhly Rusko více neţ EU. Jako první ale ustoupí Unie, říká expert ............................................236 30.11.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika 



Plné znění zpráv Turecko volilo nový parlament 1.11.2015

ČT 24

str. 06

21:05 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mŧţe oslavovat. Jím zaloţená vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje AKP převálcovala v dnešních volbách konkurenci a s téměř 50 procenty hlasŧ dosáhla svého cíle absolutní většiny v parlamentu. Úspěšný reparát po červnových volbách, ze kterých ţádná koalice nevzešla, ale taky dŧvod k obavám pro opozici. Ta uţ dávno vyčítá Erdoganovi a jeho spojencŧm hromadění moci a utahování šroubŧ. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Zhoršující se bezpečnostní situace, ekonomika poznamenaná měsíci nejistoty. Za takové atmosféry od rána hlasovali turečtí voliči. Jejich hlasy rozhodují nejen o budoucnosti země, ale i prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Recep Tayyip ERDOGAN, turecký prezident -------------------Tyto volby zajistí stabilitu a dŧvěru. Chci, aby v této zemi zvítězila stabilita. Chci, aby zvítězila dŧvěra, jednota a solidarita. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Prezident a zakladatel favorizované AKP v jedné osobě si od parlamentní většiny sliboval moţnost změnit ústavu a posílit prezidentské pravomoci. Po 13 letech u moci se vŧči Erdoganovi ozývá stále silnější kritika. Figen YUKSEKDAGOVÁ, místopředsedkyně, Demokratická strana lidu -------------------Voliči uţ jednou hlasovali pro demokracii a rozdělení moci. Chtěli vidět, ţe vláda zareaguje na jejich rozhodnutí. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Kritiku slyší vláda i kvŧli policejním raziím proti opozičním médiím a aktivistŧ. Po 2 letech klidu navíc Ankara obnovila taţení proti Straně kurdských pracujících. Násilnosti vyvrcholily začátkem října, kdy při útoku na mírový pochod zemřelo 102 lidí. Amanda PAULOVÁ, politická analytička, European Policy Centre -------------------Prezident Erdogan se mŧţe rozhodnout obnovit mírové rozhovory s Kurdy. Záleţí ale na tom, co z toho bude mít. Pokud to něco vynese, vrátí se k mírovým rozhovorŧ. Pavel ŠIMEK, redaktor -------------------Vládnoucí strana AKP i prezident jsou si vítězství jistí a první odhady jim dávají zapravdu. AKP by podle nich mohla sestavit jednobarevnou vládu. Pavel Šimek, Česká televize. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Situaci v Turecku a předběţné výsledky okomentuje Lucia Najšlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Dobrý večer. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------AKP si výrazně polepšila oproti těm červnovým volbám. Za co tomu vděčí? Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak tahle otázka nás bude zaměstnávat ještě, ještě určitě několik týdnŧ a charakter kampaně, určitě prostředky měla podstatně větší neţ opoziční strany a po červnových volbách se dala jedině sestavit koaliční vláda, ale tu koaliční vládu nechtěl zejména prezident, právě proto jsme měli dneska další volby. A jak jste uţ zmiňovala, dneska to vypadá, ty výsledky, coţ byly ohlášeny, jsou jenom předběţné, ale vypadá to, ţe s téměř jistotou AKP bude mít vládu jedné strany. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Asi se nedá úplně říct, ţe by ty volby proběhly podle západních standardŧ, řekněme, opozice a rŧzná média si stěţovaly na útoky, omezování, cenzuru, co k tomu mŧţete říci? Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Je k dispozici několik zpráv a mezinárodních organizací, který se zabývají ochranou svobody projevu, svobody médií a z těch zpráv vyplývá, ţe v téhle atmosféře, která byla polarizována, kde byli novináři a lidskoprávní aktivisté zastrašováni, koneckoncŧ, kdyţ si vezmete bombové útoky na začátku října v Ankaře nebo v červenci v jihoturecké Suruci. Oběťmi těchto útokŧ byli právě míroví aktivisté, takţe tahle atmosféra, plus, kdyţ si k tomu přidáte, ţe v zásadě hlavní televizní stanice a dávaly podstatně víc prostoru a straně AKP, nebyla to úplně atmosféra, ve které by se dala vést svobodná diskuse o dalším směřování země. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Přesto tenhle jednoznačný výsledek podle vás situaci v zemi spíše zklidní nebo naopak rozjitří? Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak volebním heslem AKP pod taktovkou premiéra Davutoglu byla stabilita a samozřejmě v situaci, kdy na jedné straně je v regionu válka s Islámským státem, je tam válka v Sýrii, na jihu Turecka se opět trošku více rozhořel konflikt mezi vládou a PKK, tak v téhle situaci je celkem pochopitelné, ţe jakákoliv strana bude chtít stabilitu a další ale věc je, pokud se pod pláštěnkou stability skrývá snaha koncentrovat moc. A strana, která opět bude s největší pravděpodobností sestavovat vládu, tu moc uţ měla 13 let. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------A teď se ještě podívejme, co udělá tento volební výsledek s pozicí Recepa Tayyipa Erdogana. Stane se tím sultánem, jak to ironicky popisovaly některé opoziční turecké deníky? Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak uţ v červnu, respektive uţ dávněji byly známy plány pana Erdogana zavést v Turecku prezidentský systém. Volební výsledek z dnešního dne mu to s největší pravděpodobností neumoţní, i kdyţ, i kdyţ má AKP dost mandátŧ na to, aby sestavila jednobarevnou vládu, nemá zatím dost hlasŧ na to, aby mohla realizovat ústavní referendum či uţ přímo, ústavní změny, či uţ přímo nebo prostřednictvím referenda. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Lucia Najšlová, děkujeme za komentář. Lucia NAJŠLOVÁ, Institut mezinárodních studií FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Hezký večer.

Výzva a příleţitost pro exportéry 2.11.2015

iprosperita.cz str. 00 Editor

Lobby info

Kdo se přizpŧsobí změnám, vyhrává. Na neformálním setkání exportérŧ ukázali dva významní čeští ekonomové, ţe zvraty ve světové ekonomice nemusí znamenat pouze riziko, ale i příleţitost. V samotném závěru letošního ročníku Exportní ceny DHL UniCredit se exportéři a příznivci exportu sešli v prostorách Mezinárodní obchodní komory (ICC ČR), aby si vyslechli prŧřez světovými ekonomickými a exportními trendy pohledem těch nejpovolanějších – předního českého ekonoma profesora Michala Mejstříka (na snímku) a předsedy představenstva Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jana Procházky. Setkání exportérŧ předchází vyvrcholení osmnáctého ročníku této významné exportní soutěţe. „Letošní ročník Exportní ceny DHL UniCredit je mimořádně úspěšný – máme rekordní počet přihlášených exportérŧ. Předběţná čísla nám ukazují, ţe ve finále bude soutěţit 118 společností,― uvedla setkání pořadatelka a porotkyně Helena Kohoutová. České ekonomice se daří a to je moţná příčinou takového nárŧstu. Jak se však v době příznivého ekonomického vývoje vyrovnat s turbulencemi na současných světových trzích? „V České republice máme čtyřprocentní rŧst a roste domácí spotřeba. Avšak co se týče exportu, v tradičním teritoriu, kterým je Rusko, zaţíváme fatální situaci s poklesem aţ o třetinu,― komentuje situaci Michal Mejstřík. „Rostou však nová teritoria, jako je Indie, která by se mohla pro český export stát novou zajímavou cílovou oblastí. Rostoucí šance jsou na Blízkém východe a v Africe. Rostou také USA.― Místo urputného boje na klesajících trzích je třeba hledat informace a nové příleţitosti. „Pro malou českou ekonomiku je mnohem snazší usadit se na nově rostoucích trzích neţ bojovat na padajících starých,― dodává Michal Mejstřík. Hledání nových příleţitostí by měl pomoci i příznivý vývoj v České republice s rostoucí produktivitou práce umoţňující udrţet jednotkové náklady práce. Nejistota panuje v otázce ukončení intervencí proti české koruně. Na ukončení intervencí se připravují všichni a této situace si všímají i v cizině – zahraniční hráči si kupují nízkovýnosové české cenné papíry v očekávání rŧstu kurzu. Nabídl vyuţití vlastního firemního modelu exportních příleţitostí provozovaného spolu s CzechTrade. Komplikovanou, ale také zajímavou situaci v Rusku a zemích bývalého potvrdil také Jan Procházka. Ten na setkání exportérŧ dorazil těsně po návratu z Kuby, kde se účastnil české podnikatelské mise, kterou organizovala Hospodářská komora České republiky ve spolupráci s Česko-slovensko-kubánskou smíšenou hospodářskou komorou. „Kuba nabízí velkou šanci pro české exportéry, stejně jako Írán,― upozorňuje Jan Procházka na nové příleţitosti v teritoriích dvou zemí, které byly dosud z politického hlediska povaţovány za rizikové. EGAP však pojišťuje právě trţně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s exportem. „Snaţíme se předcházet pojistným událostem, i kdyţ to stále ještě není jako ve filmu Minority report,― glosuje Jan Procházka. Příleţitost potkat se s dalšími exportéry povzbudila účastníky setkání v hledat nové příleţitosti a nebát se změn. Změnám není moţní se bránit, avšak velkou výhodu získává ten, kdo se jim dovede nejlépe přizpŧsobit. Michal Mejstřík je profesorem Univerzity Karlovy a předsedou představenstva poradenské společnosti EEIP, místopředseda Czech Gulf Business Council a Czech African Business Council, předseda Vědeckopedagogické rady IES Fakulty sociálních věd UK a místopředseda Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v ČR. Jan Procházka je předsedou představenstva EGAP. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, kde mimo jiné vedl skupinu pro Klíčové výkonnostní ukazatele státní správy. Je předsedou dozorčí rady státního podniku Budějovický Budvar. Slavností vyhlášení Exportní ceny DHL UniCredit v prostorách České národní banky proběhne 26. listopadu.



Soutěţ EXPORTNÍ CENA DHL UNICREDIT pod záštitou agentury CzechTrade jiţ osmnáctým rokem podporuje a oceňuje malé a středně velké firmy v České republice. Do Exportní ceny se mohou přihlásit firmy s meziročním nárŧstem obratu exportu, minimálně však 100 tisíc korun v prvním roce, a ve kterých podíl zahraničního vlastníka nepřekračuje 49 %. Soutěţ je završená vyhodnocením vítězŧ během slavnostního gala večera, který probíhá pod patronací Ministerstva prŧmyslu a obchodu. Kaţdý finalista získává zdarma benefity ihned po přihlášení. Novinkou je přístup do registru exportních firem, coţ je portál, na kterém mohu exportní firmy sdílet informace nebo dotazy týkající se jejich podnikání, propojovat se mezi sebou a čerpat ze zkušeností jiných. Soutěţ byla zaloţena společností DHL, generálním partnerem je UniCredit Bank, protoţe exportéři potřebují silného partnera s nadhledem na mezinárodní finance. Odborným garantem je společnost Coface Czech, která hodnotí a zároveň autorizuje ekonomické výsledky finalistŧ soutěţe a mimo jiné monitoruje i exportní aktivity českých firem. Záštitu poskytuje CzechTrade, která pomáhá exportérŧm ve světových regionech. Soutěţ probíhá ve spolupráci s AMSP ČR. Dalšími partnery jsou společnost NSG Morison, která poskytuje exportérŧm právní sluţby se zaměřením na oblast obchodního, korporativního, občanského, finančního a správního práva, Kompass, který je dŧleţitým partnerem pro B2B komunikaci a lídr moderních technologií Vodafone. Dalšími partnery jsou ti, kteří umí nabídnout konferenční a ubytovací sluţby, jako je Zátiší Group a Dilmah a poskytovatel příjemných poţitkŧ Dilmah. Pořadatelem je Agentura Helas. www.exportnicena.cz

URL| http://www.iprosperita.cz/lobby-info/6467-menici-se-svet-vyzva-pro-exportery

Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník… 2.11.2015

hlidacipes.org str. 00 Média ve stínu mogulŧ Ondřej Neumann

HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ. Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálŧ, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny,… HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ. Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálŧ, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovali o "uprchlíkovi", "imigrantovi", "běţenci", "migrantovi", "přistěhovalci" či "utečenci". K dohledání textŧ byl pouţit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup. Sledovali jsme dvě věci. Zda listy v titulcích pracují s emocemi či fakty a jak titulek vyznívá. Výsledkŧm týkajících se emocí se budeme podrobně věnovat v úterním článku. Dnes nabízíme rozbor toho, zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantŧm, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. (Podrobnou metodiku zájemci naleznou na konci článku). Graf: Počet článkŧ v jednotlivých dnech v měsících září - říjen 2015 Základní zjištění analýzy: Sedm sledovaných deníkŧ od 1. září do 31. října vydalo celkem 1755 článkŧ s tématem migrace. Napočítali jsme 191 titulkŧ s pozitivním vyzněním, 339 s negativním a 1225 s neutrálním. Nejvíce článkŧ vydala Mladá fronta Dnes (466), následovaná Právem (448) a s odstupem Lidovými novinami (313). Plné znění zpráv


Bezkonkurenčně nejvyšší míru negativity přinesly titulky bulvárních deníkŧ Blesk a Aha! - bezmála v kaţdém druhém případě. Ze seriózních psalo nejvíce negativně Právo. Nejpozitivněji v titulcích agendu pojaly Deník a Lidové noviny - jako jediné tituly nabídly více pozitivních neţ negativních titulkŧ. Mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo "zavírání" evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článkŧ během jednoho dne, přesně 65. Zřetelný pokles počtu článkŧ zabývajících se migrací přichází s koncem září - viz graf Počet článkŧ v jednotlivých dnech. AHA!: Nejste vítáni! Proti 47% NEUTRÁLNÍ 43%

Pro 10%

Bulvární deník Aha! věnoval uprchlíkŧm během září a října 77 článkŧ. Redakce má zjevně zcela jasno, ostatně jako většinová populace, jejíţ názor bulvár zhusta pomáhá formulovat a posléze ji v něm utvrzuje. Výběr nejreprezentativnějších titulkŧ: Uprchlíci nejsou vítání! Tohle se valí z Maďarska! Migranti chtějí jen dávky! Aha! od počátku sledovaného období nasadila ostře protimigrantský tón, který dominoval prvních 20 zářijových dní. Aţ v třetí dekádě září počet neutrálních článkŧ převýšil mnoţství těch, které vyjadřovaly v titulcích negativitu. V říjnu je zřejmý zjevný pokles zájmu Aha! o migrantskou tématiku. S výjimkou prvních deseti dnŧ měsíce redakce "zvolnila" v protimigrantském tónu, přednost začaly dostávat titulky volila neutrální titulky. Viz následující graf. Tendence BLESK: Je to katastrofa! Proti 45% NEUTRÁLNÍ 48%

Pro 7%

Blesk, silnější bulvární dvojče Aha!, věnoval migrantŧm v září a říjnu ve 130 článkŧ. Nepřekvapí, ţe stejně jako Aha! i vyznění titulkŧ Blesku je výrazně protimigrantské, téměř kaţdý druhý titulek vyjadřoval negativitu. Výběr reprezentativních titulkŧ: Postavme si taky plot! Není to krize. Je to KATASTROFA! Běţenci, běţte do Dánska! Z pohledu na následující graf je zřejmé, jak téma migranti ztrácelo ke konci sledovaného období pro bulvární tiskoviny na atraktivitě. Stejně tak je i patrné, jak se postupem času sniţovala míra negativity a přibývalo článkŧ s neutrálními titulky (za celý říjen ani v jedné dekádě nepřevýšil počet negativitu vyjadřujících titulkŧ ty neutrální). Tendence PRÁVO: Kolik mešit postavíme? Proti 20% NEUTRÁLNÍ 74% Pro 6% Levicový deník Právo si z pomyslné soutěţe nebulvárních titulŧ odnáší nelichotivý primát v poměru negativních titulkŧ. Kaţdý pátý z celkem 448 článkŧ publikovaných za poslední dva měsíce byl uvozen titulkem s protiimigrantským nádechem. Právo dokonce v jednom ohledu trumflo i bulvár - publikovalo pouze šest procent proimigrantsky vyznívajících materiálŧ (Blesk 7%, Aha! 10%). Reprezentativní výběr titulkŧ: Běţenci se v Břeclavi pokusili zmocnit auta Plné znění zpráv


Syrští uprchlíci musí dostat šanci k návratu Kolik mešit jsme připraveni postavit? Téma migrace se postupem času i na stránkách Práva objevovalo čím dál tím méně. Pro srovnání: v prvních deseti dnech září se list migračním tématŧm věnoval ve 108 případech, za posledních deset dní října jsme dohledali "pouhých" 56 materiálŧ. Tendence MLADÁ FRONTA DNES: Máme srdce, ale i mozek Proti 15% NEUTRÁLNÍ 73% Pro 12% Mladá fronta Dnes věnovala tématu migrace nejvíce článkŧ - celkem za září a říjen 466. Po Právu sice publikovala procentuálně nejvíce titulkŧ s negativním vyzněním, nikterak však nevybočila z řady ostatních seriózních deníkŧ (MfD - 15%, Deník - 14%, HN a LN - 13%). Němci počítají: Zchudneme či zbohatneme? Jak imigranti změní německou ekonomicku Máme srdce, ale i mozek, brání se Chorvaté běţencŧm Praha hledá byty a počítá stany pro běţence Mladá fronta Dnes je prvním ze sledovaných deníkŧ, který publikovat v některých ze sledovaných dekád více článkŧ s pozitivním vyzněním titulkŧ neţ těch s negativním. V případě MfD jde shodou okolností o prvních deset dní září a posledních deset dní října. Tendence DENÍK: Nemŧţeme být lhostejní Proti 14% NEUTRÁLNÍ 71% Pro 16% Deník je společně s Lidovými novinami titulem, ve kterém převáţil počet článkŧ s pozitivním vyzněním titulkŧ nad těmi negativními. Celkem redakce nabídla 96 materiálŧ. Reprezentativní výběr z titulkŧ: Kvóty jdou k soudu. ČR ale ţalobu nepodá Kvŧli uprchlíkŧm o svŧj ţivotní styl nepřijdeme Nemŧţete být lhostejní, kdyţ někdo prosí o pomoc Deník, jako jediný titul, publikoval v říjnu stejně článkŧ se migrační tématikou jako v září - u všech ostatních došlo k mnohdy i výraznému poklesu. Celý říjen navíc deník publikoval v jednotlivých dekádách více článkŧ s pozitivně vyznívající titulky neţ s těmi negativními. Viz následující graf. Tendence HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Běţenci do Česka nemíří Proti 13% NEUTRÁLNÍ 75% Pro 12% Hospodářské noviny publikovaly nejvíce článkŧ s neutrálním vyzněním titulkŧ - 75 procent z celkem 225 materiálŧ za září a říjen. Oproti jiným seriózním titulŧm nicméně příliš nevyčnívají, ostatní se pohybují na škále 71 % (Deník) aţ 74% (Právo). Reprezentativní výběr titulkŧ: Armáda chce dokoupit auta a zbraně. I kvŧli uprchlíkŧm Mezi uprchlíky mohou být i lidé spjatí s Asadem Do Česka míří pouze minimální počet běţencŧ Plné znění zpráv


Zajímavostí je, ţe v prŧběhu sledovaného období v Hospodářských novinách kontinuálně ubývalo článkŧ s pozitivním vyzněním titulkŧ. Viz následující graf. Tendence LIDOVÉ NOVINY: Krize jako příleţitost Proti 13% NEUTRÁLNÍ 72% Pro 15% Lidové noviny tématu migrace věnovaly celkem 313 článkŧ. Spolu s Deníkem jsou titulem, který publikoval více článkŧ s pozitivním neţ s negativním zabarvením. Negativních měly 13% (stejně jako Hospodářské noviny), těch pozitivních pak 15% (HN - 12%) ze všech materiálŧ publikovaných za poslední dva měsíce. Reprezentativní výběr titulkŧ: Tábory pro běţence se vyprazdňují Krize jako příleţitost Děti běţencŧ se tu mají hŧře neţ vězni Lidové noviny publikovaly nejvíce článkŧ s pozitivním vyzněním v první a druhé dekádě září. Pak přišel zlom. S kontinuálně ubývajícím počtem článkŧ, ţačal přibývat poměr titulkŧ s negativním vyzněním. Viz následující graf: Tendence Metodika výzkumu Představení cíle výzkumu Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulŧ – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015. Sběr dat a metodika jejich zpracování Výchozím materiálem jsou titulky článkŧ, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu "uprchlík OR imigrant OR běţenec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec" ve všech polích, čímţ se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné "falešné nálezy", obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty). Sledujeme dvě závislé proměnné, kaţdou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná "povaha" a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na "fakta", "emoce" a "názor". Druhou proměnnou představuje kategorie "tendence", jeţ se snaţí postihnout vyznění titulku (nutno zdŧraznit, ţe v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále "pro - neutrální - proti". Výsledek a jeho ztvárnění Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článkŧ, resp. titulkŧ, a o osmisloupcích, jejichţ názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níţe, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, ţe je nutno upozornit, ţe jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu (organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulŧ (viz příslušné materiály). Vysvětlení a definice pojmŧ 1. POVAHA Plné znění zpráv


EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; mŧţe jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulkŧ) a samozřejmě i kombinovat obojí. NÁZOR: stěţejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech. FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství. 2. TENDENCE PRO: Pozitivní vztah k imigrantŧm (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojŧ, jeţ uprchlíky i problém migraci vnímají negativně PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíkŧ (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jeţ migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanŧ coby oběti… NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulkŧ + ty, jeţ dílčím zpŧsobem reprezentují obě předchozí kategorie Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek. URL| http://hlidacipes.org/jak-psaly-ceske-deniky-o-uprchlicke-krizi-negativni-bulvar-a-pravo-pozitivni-ln-a-denik/

Eva Bendlová výkonnou ředitelkou AFI 3.11.2015

personalista.com

str. 00

Eva Bendlová pŧsobí v AFI více neţ 4 roky. Dříve zde zastávala pozici Projektové manaţerky a následně Team leadera. Předtím pracovala v mezinárodní komunikační agentuře Fleishman-Hillard, kde se věnovala realizaci komunikačních strategií například pro firmy Tesco, EY, M.C.Triton, JT Banka, AWD ČR a další. brbr Vystudovala obory Marketingová komunikace PR a Mediální komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Svŧj volný čas věnuje nejraději aktivnímu odpočinku. Má ráda přírodu a cestování.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-podniky/eva-bendlova-vykonnou-reditelkou-afi.html

Imigranti a uprchlíci v českých denících: emoce v kaţdém desátém titulku, názor v kaţdém třetím 3.11.2015

hlidacipes.org str. 00 Ondřej Neumann

HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ. V pondělí jsme publikovali první část výsledkŧ, dnes nabízíme druhou týkající se role emocí v referování jednotlivých listŧ. Sledovali jsme dvě věci. Zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantŧm, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ.… HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ. V pondělí jsme publikovali první část výsledkŧ, dnes nabízíme druhou týkající se role emocí v referování jednotlivých listŧ.



Sledovali jsme dvě věci. Zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantŧm, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. Výsledkŧm jsme se podrobně věnovali v pondělním materiálu. Dnes zveřejňujeme výsledky analýzy, zda a jak listy v titulcích pracují s tzv POVAHOU, tedy EMOCEMI, KOMENTÁŘI či FAKTY. Ve středu budeme publikovat kompletní výsledky analýzy + redakčně vybraný přehled titulkŧ. Graf: Počet článkŧ v jednotlivých dnech v měsících září – říjen 2015 Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálŧ, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovali o ―uprchlíkovi‖, ―imigrantovi‖, ―běţenci‖, ―migrantovi‖, ―přistěhovalci‖ či ―utečenci‖. K dohledání textŧ byl pouţit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup. Základní zjištění analýzy: Emoce nesl kaţdý desátý titulek (11%), názor kaţdý třetí (32%). Titulkŧ pracujících s fakty bylo 57%. Na emoce sázel nejvíce bulvární deník Aha! Téměř v polovině ze všech publikovaných článkŧ. Jeho silnější bulvární dvojče - Blesk - pracoval s emocemi ve více neţ třetině titulkŧ. Názor preferovaly tituly známé svým analytičtějšín přístupem - Lidové noviny (50% ze všech titulkŧ) a Hospodářské noviny (37%). Lidové noviny měly jako jediný ze seriózních titulŧ méně neţ poloviční podíl titulkŧ pracujících s fakty - 40%. Zároveň ve své kategorii drţí primát i v emocích. Nejniţší podíl emocionálně zabarvených titulkŧ mají naopak Právo (4%) a Hospodářské noviny. S fakty nejčastěji pracoval Deník - v 78% případŧ. Čtěte téţ: Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník… Sedm deníkŧ od 1. září do 31. října publikovalo celkem 1755 materiálŧ. Emociální zabarvení titulku mělo 191 z nich, názor zazníval v 562 případech. Zbývajících 1002 titulkŧ pracovalo s fakty. Emocí postupem času ve sledovaném období v českých denících ubývalo. Viz následující graf. Nejdříve ale základní metodika: EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; mŧţe vyjadřovat jak expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulkŧ) a samozřejmě i kombinovat obojí. NÁZOR: stěţejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech. FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství. (Podrobnou metodiku zájemci naleznou na konci článku). Jiţ v pondělí jsme ukázali, ţe mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo ―zavírání‖ evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článkŧ během jednoho dne, přesně 65. Zřetelný pokles počtu článkŧ zabývajících se migrací přichází s koncem září. Vzájemné poměry i počty EMOCÍ, FAKTŦ a KOMENTÁŘŦ v titulcích v obou sledovaných měsících přehledně v následujících dvou grafech: A jak si vedly jednotlivé redakce? Odpověď v následující galerii. Výsledky za konkrétní titul se zobrazí po kliknutí na příslušný koláčový graf. (Součty procent u jednotlivých poloţek nemusejí dohromady dávat 100 - je to zpŧsobeno zaokrouhlením na celé čísla. Grafy však zobrazují pŧvodní, přesné hodnoty, jejich popisky plní orientační / ilustrační funkci.) *gallery-1 ( margin: auto; Plné znění zpráv


) *gallery-1 .gallery-item ( float: left; margin-top: 10px; text-align: center; width: 33%; ) *gallery-1 img ( border: 2px solid *cfcfcf; ) *gallery-1 .gallery-caption ( margin-left: 0; ) /* see gallery_shortcode() in wp-includes/media.php */ Dvojka mezi bulvárními tituly jednoznačně vsadila na emoce. Z pondělního článku navíc vyplývá, ţe na emoce ve vztahu k běţencŧm negativně laděné. Nejčtenější titul - bulvární Blesk - celkem nepříliš překvapivě na fakta nesázel - pouze 48 ze 130 titulkŧ.. LN jednoznačně vsadily na komentář, ze seriózních titulŧ mají i nejvyšší míru emocí v titulcích (33 z 313 titulkŧ). MfD s nejvyšším počtem článkŧ - 466 ztělesňuje ze zkoumaných pohledŧ dokonalý prŧměr. Nijak nevybočuje ani s emocemi, ani s názory. Deník je "králem" faktických titulkŧ. 76 titulkŧ z celkových 96. Z 255 článkŧ v HN je patrné, ţe titul preferuje analytický přístup. Emocí je zatíţeno pouze 11 příspěvkŧ. Levicový deník publikoval celkem 448 článkŧ. Má vŧbec nejniţší podíl emociálně zabarvených titulkŧ. Metodika výzkumu Představení cíle výzkumu Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulŧ – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015. Sběr dat a metodika jejich zpracování Výchozím materiálem jsou titulky článkŧ, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu ―uprchlík OR imigrant OR běţenec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec‖ ve všech polích, čímţ se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné ―falešné nálezy‖, obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty). Sledujeme dvě závislé proměnné, kaţdou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná ―povaha‖ a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na ―fakta‖, ―emoce‖ a ―názor‖. Druhou proměnnou představuje kategorie ―tendence‖, jeţ se snaţí postihnout vyznění titulku (nutno zdŧraznit, ţe v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále ―pro – neutrální – proti‖. Výsledek a jeho ztvárnění Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článkŧ, resp. titulkŧ, a o osmisloupcích, jejichţ názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níţe, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, ţe je nutno upozornit, ţe jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu Plné znění zpráv


(organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulŧ (viz příslušné materiály). Vysvětlení a definice pojmŧ 1. POVAHA EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; mŧţe jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulkŧ) a samozřejmě i kombinovat obojí. NÁZOR: stěţejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech. FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství. 2. TENDENCE PRO: Pozitivní vztah k imigrantŧm (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojŧ, jeţ uprchlíky i problém migraci vnímají negativně PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíkŧ (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jeţ migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanŧ coby oběti… NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulkŧ + ty, jeţ dílčím zpŧsobem reprezentují obě předchozí kategorie Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek.

URL| http://hlidacipes.org/imigranti-a-uprchlici-v-ceskych-denicich-emoce-v-kazdem-desatem-titulku-nazor-vkazdem-tretim/

František Kuba: Je Václav Havel zajatcem praţské kavárny? 3.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 00 PV

Názory a petice

Často nás míjejí „věci― nenápadně, a jsou pro nás v dané chvíli k nepotřebě. Carl Gustav Jung by snad řekl, ţe nepřekročily práh vědomí. Jsou to mnoţiny rŧzných pitomostí, v reálném i virtuálním ţivotě, přesycené: e-maily, korespondencí na chytrých telefonech, masmediálními prostředky, Dále pak bestselery, čtečkami i naším personálním okolím, tedy nutnými civilizačními kontakty a neduţivou televizní reklamou na 400 gradiánech našich předpokládaných směrŧ konání a plateb. Všechny tyto, informace si prý zaslouţí pozornost typu High Priority. To vše nám ale deformuje nevědomí a rastruje mozek, který je plastický. To mi nedávno potvrdil i Jiří Špaček v článku Osud mozku v online světě. Jsem proto znepokojený člověk, téměř jako současný představitel Jamese Bonda, herec Daniel Craig a mnozí jiní. To leckoho nutí k přemýšlení. Pro mě byl tímto záţehem k ―přehodnocení všech věcí―, dialog Hrdiny nepotřebujeme, který vedl Přemysl Houda s italským profesorem Alessandro Portellim, s jedním z tvŧrcŧ orální historie. Řada myšlenek profesora Alessandra Portelliho, jedné z nejvýznamnějších osobností italské historiografie, je pro české prostředí aktuální. Dle něho, například pojem ―totalitní― je nálepka, která ukazuje, ţe Plné znění zpráv


český výzkum minulého reţimu se odehrává v ideologickém rámci. Navíc si myslí, ţe disidentské příběhy nejsou pravdivější neţ jiné. To říká do úvodu Přemysl Houda a klade naléhavé otázky jistého typu. V Česku uţ několik let jedna z neziskových organizací - Člověk v tísni - pořádá kampaň ―Proti ztrátě paměti―. Co si o tom myslíte? Ztráta paměti? Nejprve se zeptám já: Vy věříte, ţe paměti některých lidí jsou ―správnější neţ jiné? Nevěřím a co z toho vyplývá? Já také ne. A ztráta paměti? Není tím ve vašem prostředí myšlena spíše neschopnost vzpomínat ―správně―? Myslím, ţe ano, a pokud ano, pak s takovou myšlenkou mám velký problém. Proč s ní máte problém? Myslí se tím totiţ de facto neschopnost vzpomínat, jak po nás vyţaduje současný hegemonický narativ. Vzpomínky lidí nemŧţete kontrolovat, ani posuzovat, které jsou lepší. Pokud - a o tom asi mluvíme - se někteří Češi neidentifikují s postkomunistickým reţimem, jak by si přál, nemusí to znamenat, ţe paměť takových lidí je špatná, alespoň některých. Je za tím třeba hledat fakt, ţe ani zkušenost, se současným systémem, a nezapomínejme, ţe trvá uţ více jak 25 let, nemusí být nejlepší. (zvýraznění autor článku). Neformální pokračování do Orwelovské fikce Dialog těchto dvou lidí pokračuje..., my ale teď přesedneme z tohoto exkluzivního informačního Orient expresu do jiného kolejového prostředku. Ocitám se nějak v kupé nějakého neosobního, ne/zvoleného metra, které míří do současné historie, jen pár desítek let nazpátek. Světla jsou zhasnuta a do tmy. Rozhlas ale funguje, takţe se dovídáme, ţe příští zastávkou bude polistopadové dění ´89 (pak Praţské jaro ´68, dále Únor ´48). Ale, dost moţná, uţ je to jedno, to tvořivé alternativní bylo trojnásobně promrháno, jsme zase na vedlejší koleji evropského dění, dnes vŧči Bruselu a jeho figurkám. I teď se nezdá, ţe bychom doopravdy jeli, metro jen popojelo, snad do podzemního depa, kde nám promítají (na velkoplošné obrazovky oken vagónŧ) ―naše― úspěchy po roce 1989. Jsou to převáţně privatizace jako Poldi Kladno, Škoda Plzeň, rozklad Vítkovických ţelezáren (s tradicí od roku 1828), výhodný prodej mořské flotily, odtěţení uhelných pilířŧ pod těţními věţemi apod. Následují programy ČSSD na podporu malého a středního podnikání, hned poté, co byly rozbity dlouhodobě budované odbytové řetězce našich exportních šampiónŧ. Moderátoři se střídají a tak máme moţnost pozorovat Vladimíra Dlouhého, Václava Klause, Vladimíra Špidlu, Viktora Koţeného a další aktéry vstupu do EU a našeho pochodu za demokratizací. Opakovaně se objevuje záběr, kdy maţoretky nesou transparenty s heslem ―Kupónová privatizace se vydařila―. Je vcelku jasné, kdo jim uváţlivě kyne z tribuny. Zdá se, ţe z ventilace se line rajský plyn. Na stále běţících obrazovkách se nám, ve středně dlouhém záběru, objevuje krajně sympatický Jaromír Drábek a v blankytně modrém obleku, liberál aţ do morku kostí. Tento příjemný člověk, byl ale vytlačen kurpulentní dámou s černými obroučkami brýlí, neurčitého věku. Prý kolegyně ve funkci. Ta otevírá doširoka svá ústa, jenţe uţ ji pomalu není slyšet. Patrně hovoří o našem stále ještě sociálním státě, tedy jakési pravicové nirváně, kterou nám závidí celá Skandinávie, včetně Dánska. Konečně někdo přidušeně promluvil ―Šmejdi―, ale tato, téměř anonymní reakce, zŧstává bez odpovědi, cestující v kupé se bojí. Podle establishmentu se bude nejspíše jednat o ressentiment marginálŧ. Brýle a sluchátka, které nám předtím rozdal prŧvodčí, uţ nyní sundává a ukládá do koše. Prostřih a jiné prostředí, nyní praţská ulice. Pořád ještě trochu vězíme v sentencích virtuálního děje. Probouzíme se s něčím v krvi a mozkem ţadonícím mozkem po odpočinku. Jsme před Městskou knihovnou v Praze. V našich lidech, tedy lidech do vlaku temnoty oněch let, přetrvává nejasný pocit. Přesto by nás mohla zajímat retrospektiva ze zákulisí tehdejších zkratŧ a pršících jisker, aspoň v podobě narativní historie a znázornění historikŧ; abychom mohli ―vědoucně― odezírat jízdní řád těchto údajně dějinných událostí. K Plné znění zpráv


―rýsovacím prknŧm― stratégŧ tohoto dění, ani zdaleka nejsme schopni dohlédnout, dokonce ani nevíme, ve kterých budovách a na které straně oceánu sídlí. Zatím tedy jen procházíme bezpečnostním rámem do studovny. Český historik Jiří Suk se pokusil zmapovat terén sametové revoluce v období od listopadu 1989 aţ červen 1990). Jako běţný čtenář povaţuji jeho spis za vysoce seriozní, a to proto, ţe (s dostatkem prostoru) uvádí i alternativní výklady společenských procesŧ, např. názorový nesoulad na definici revoluce, zde Giddens / Szomolanyiová. O poctivosti autora svědčí také jeho vyznání k tvorbě onoho dokumentu na straně 17. ―Mým cílem byla vyváţenost. Přál jsem si, aby vědecká systematičnost nezadusila lidský (leckde ―příliš lidský―) rozměr dění.nejsem si jist, zda se mi to podařilo. Takové počínání je vţdy riskantní, zvláště pak jde-li o psaní z oblasti soudobých (ţitých) dějin. Takřka všichni jsme aktivními pamětníky ―devětaosmdesátého―, pro tehdejší mladší a zčásti i střední generaci znamenal tenhle rok první historický zlom proţitý na vlastní kŧţi, o němţ lze říct, ţe výrazně ovlivnil individuální osudy většiny jejich příslušníkŧ.― A tak se lze dočíst, a jasně si uvědomit, ţe Koordinační centrum Občanského fóra mělo výběrový, nikoli demokratický charakter. Stačí nahlédnout třeba na stranu 95, zmíněného dokumentu... Po několika dnech byla nerozlučná trojice Havel - Vondra - Křiţan označena jako ―páteř krizového štábu―. Kaţdý, kromě nich, ve výboru OF byl pověřen nějakým úkolem, aby se - osvobozeni od všeho efemérního mohli soustředit na podstatné - na politiku. V pátek 24. listopadu se uskutečnil první pokus o organizační reformu, jehoţ účelem bylo vybudovat systém, podle kterého by se do několika orgánŧ rozčlenil dosud nestrukturovaný výbor OF, do něhoţ ţivelně přibývali noví a noví aktivisté. Motivy této vŧle k řádu byly v zásadě dva: 1. ustavením komisí vybudovat systém koryt a příkopŧ, kterými by byla odváděna personální energie kumulující se od prvních dnŧ kolem jádra; 2. racionalizovat vnitřní strukturu a přivést hnutí k větší výkonnosti. Zmíněné tendence se odráţejí v prvním pokusu o schéma, které bylo ještě velice jednoduché, protoţe pouze odráţelo stav v prvních porevolučních dnech. A tak si sekundární účastník historie uvědomuje, ţe velice brzy došlo k uzavírání kruhŧ moci, coţ vyvolávalo kritiku. S výhradami proti uzavírání rozhodujících grémií nejčastěji vystupoval signatář Charty 77 a nezávislý ekologický aktivista Ivan Dejmal: ―Skupina lidí, která měla bezprostřední přístup k informacím, se pomalu ale jistě začínala vzdalovat lidem, kteří tvořili plénum a kteří přišli upřímně s něčím pomoci. Přicházeli tam se svými zkušenostmi a se svým programem. A najednou vlastně během devíti dnŧ, někdy ve středu 29. listopadu, se to ustřihlo, a pak uţ se jenom oznamovalo, ţe bude svoláno plénum. (pozn. 93) Velkým slabikářem je vědění z ateliéru Josky Skalníka a jiných míst a iritující chování samotného Václava Havla. Zde a právě dnes, s odstupem času a uvolnění i jiných zdrojŧ, si musíme pro vlastní dobro, uvědomit, ţe Václav Havel měl řadu rolí, tedy i person. Stále více je slyšet, ţe Havlové jsou dva, ten skutečný a ten Lex v jakémsi kódu praţských uskupení. Lze vrátit Havla reálnému ţivotu? Jinými slovy, berme si z jeho odkazu to dobré a skutečné, jako třeba vystoupení v Rudolfinu 1997 k oběma komorám Parlamentu ČR. Nebo přínosná setkávání s dalajlamou i s běţnými občany, ke kterým měl blízko. Posaďme ho znova do lóţe Semaforu s Milošem Formanem a poslouchejme jejich repliky. Mnoho mŧţe napovědět Jiří Suchý a jemu blízcí. Pokud má dnes Havel znamenat více, neţ jen neónové srdce a podobné rekvizity z dílen, barŧ a restaurací některých praţských umělcŧ a zejména vnucované mody chování, tak je mu třeba vrátit opravdovost. Nabízí se, jak se domnívám, dvě řešení. Obě jsou z pera Arthura Millera.



Jeho hra Pohled z mostu obsahuje závěrečnou scénu, kdy advokát z dokŧ Alfieri říká: ―Obyčejně se s ţivotem vyrovnáváme napŧl, a mně je to milejší. Ale pravda je posvátná, a i kdyţ vím, jak velice byl v neprávu a jak zbytečně umřel, chvěju se: musím se totiţ přiznat, ţe jeho památka ke mně volá něčím aţ zvráceně ryzím. Není to nic ryze dobrého, ryzí však byl on sám, protoţe se dal cele poznat, já ho za to asi budu mít raději neţ všechny svoje rozumné klienty dohromady. Ale přesto je lepší vyrovnat se s ţivotem jen napŧl, musí to být lepší. A tak na něj vzpomínám v zármutku a - to přiznávám - i jistým... nepokojem.― Druhá varianta je více filosofická. Arthur Miller sděluje: Velké drama je právní věda. / Rovnováha znamená všechno. / Nedosáhneme jí, dokud nebudeme vidět člověka komplexně, dokud citlivost a moc, právo a nezbytnost nebudou stát proti sobě tváří v tvář, dokud nevysledujeme oprávnění autority a také oprávnění rebelantství do těch výšin, kde jiţ nestačí dech, kde - neboť se projevily nejvyšší, jakoţ i nejniţší názory - zbývá jen mlčení. (Ţe by Wittgenstein)? Řízení státu prostřednictvím V. H. bylo velké drama, právní vědy se nedostávalo, ochoty vyhovět známým ano. Zakladatel Občanského fóra byl ovšem dramatik a filosof. Nevím, nakolik je ho třeba spojovat s akcemi typu Kéţ lavičko, kéţ bys promluvila. A to tím spíše, ţe odkazŧ - i druhŧ mlčení - v této velké hře je nepřeberně mnoho. Knihovna Václava Havla mŧţe, tuto úlohu, spolu s Nadací Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, kvalitně naplnit. Nelze proto předepisovat názor na Havla, kdo tak činí, činí nepoctivě. Nepochybuji o tom, ţe představitelé autoritativního diskursu jako Tomáš Halík, Jiřina Šiklová, Jan Rychlík, Magda Vašáryová, někteří novináři a politologové a lidé jim souzvuční budou s těmito zobrazeními souhlasit. Domnívám se, ţe jim podobní lidé se potřebují se k někomu bezvýhradně vztahovat a také z odkazu pragmaticky těţit. Silně to připomíná jistou Gustu F. - z dob reálného socializmu. Kdo představuje praţskou kavárnu (bez záruky) Před časem mě zaujal článek politologa z fakulty Sociálních věd Masarykovy univerzity Stanislava Balíka Praţská lumpenkavárna? V první části svého psaného projevu se autor snaţí dobrat motivŧ prezidenta Miloše Zemana, který podle něj polarizuje společnost a také pouţívá nevhodných výrazŧ. V pokračování pak politolog varuje: ―Ve skutečnosti se pod zástěrkou odporu vŧči zkaţené ―rádoby intelektuálské praţské kavárenské smetánce― rozpoutává v naší zemi nová verze třídního boje. A je to třídní boj se vším všudy - proti dobrému lidu (dělnické a rolnické třídě) je stavěn zlý a vykořeněný intelektuál (kdysi vykořisťovatel a burţoa).― Výţivná je část příspěvku pod titulkem Třídní nenávist ţiví i Klaus. Zde neokorale konstatuje: Smutné je, ţe nejde o osamělou akci Zemana a jeho věrných. Na vlnu obnoveného třídního boje naskakuje i někdejší hlavní symbol změny nazírání na společnost v netřídním duchu - Václav Klaus. Jak jinak si lze vysvětlit jeho nehorázné věty útočící na Václava Havla jako na princátko z velmi bohaté rodiny ţijící na Barrandově v překrásných vilách, zatímco plebejci Klausovi neměli v bytě ani tekoucí teplou vodu. Co tím chce říct? V době, kdy Klausovi neměli tekoucí teplou vodu, velká část venkova měla vodu studenou pouze v pumpě na dvoře, kousek od chléva. A nic to neznamenalo, respektive znamenat nemá a nesmí. Někdo se mŧţe úspěšně domnívat, ţe argumentace tohoto typu je silně asymetrická. Máme tím na mysli formulaci A nic to neznamenalo, respektive znamenat nemá a nesmí. To mě konsternovalo. Zdá se, ţe Stanislav Balík přešel do třetího stádia diskursu: z hegemonického do autoritativního a nyní se nachází ve stadiu příkazu! Tím se mu ale vytrácel Ten druhý. To by znepokojilo i filosofa Martina Bubera a nesporně i dnes Paula Liessmanna. Svou drsnou tezi potvrzuje i zdvojením motta článku a závěru článku. Politolog zde praví: Paradoxní je, ţe k dnešnímu třídnímu boji přispěla i sama ―kavárna―, kdyţ chtěla přímou volbu s tím, ţe hŧř neţ za Klause být nemŧţe. Spletla se. Konzervativec dobře ví, ţe líp uţ bylo. Plné znění zpráv


Vyvstává tím otázka, zdali i člen fakulty Sociálních věd Masarykovy univerzity nepolarizuje společnost? Ale to bych ponechal k úvaze vzdělancŧm. Pro mě je, v tuto chvíli dŧleţitější, jak tento vysokoškolský pedagog ne/přispěl k ţitému odkazu Václava Havla. V tomto případě si nejsem ničím jistý. Zdroje Jiří Špaček Osud mozku v online světě. Lidové noviny, Orientace 31. října a 1. listopadu 2015. Dialog Přemysl Houda - Alessandro Portelli Hrdiny nepotřebujeme. LN 5. září 2015. Jiří Suk, Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křiţovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990). PROSTOR, Praha 2003. Stanislav Balík Praţská lumpenkavárna? Lidové noviny, 7. listopadu 2014. Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1415&clanek=406394

Které vysoké školy a fakulty v příštím roce uznávají Národní srovnávací zkoušky 4.11.2015

Písecký deník

str. 87

Příloha - Vzdělávání

Brno MUv Brně, Fakulta sociálních studií MUv Brně, Ekonomicko-správní fakulta MUv Brně, Fakulta informatiky MUv Brně, Přírodovědecká fakulta MENDELU, Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU, Provozně ekonomická fakulta VUT v Brně, Fakulta informačních technologií VUT v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunik. technologií VUT v Brně, Fakulta strojního inţenýrství VUT v Brně, Fakulta podnikatelská VUT v Brně, Fakulta stavební VFU, Fakulta veterinární hygieny a ekologie České Budějovice JU, Ekonomická fakulta Webové stránky fakulty: www.ef.jcu.cz. Pořadí uchazečŧ o studium v bakalářských studijních programech bude vypočteno primárně na základě výsledkŧ testu z Obecných studijních předpokladŧ (OSP) a prŧměrného prospěchu (vysvědčení). Uchazečŧm o studium v bakalářských studijních oborech přizná přijímací komise bodové ohodnocení odpovídající prŧměrnému percentilu (v rozsahu 0 – 100) dosaţenému v testu Obecných studijních předpokladŧ (OSP). Uznávané termíny NSZ: 12. 12. 2015, 6. 2. 2016, 12. 3. 2016. Hradec Králové UK, Farmaceutická fakulta Jindřichŧv Hradec VŠE, Fakulta managementu Webové stránky fakulty: www.fm.vse.cz Přijímací zkouška bude prominuta uchazečŧm o bakalářské studijní obory, kteří v testu Obecných studijních předpokladŧ (OSP) získají percentil alespoň 60. Uznávané termíny NSZ: 12. 12. 2015., 6. 2. 2016, 12. 3., 3. 4. 30. 4. Karviná Plné znění zpráv


SU v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta Liberec TU v Liberci, Fakulta přírodovědněhumanitní a pedagogická TU v Liberci, Ekonomická fakulta Mladá Boleslav ŠkodaAuto Vysoká škola Olomouc UP v Olomouci, Právnická fakulta UP v Olomouci, Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, Fakulta tělesné kultury Opava SU v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta SU v Opavě, Fakulta veřejných politik Ostrava VŠB-TU v Ostravě, Ekonomická fakulta VŠB-TU v Ostravě, Fakulta bezpečnostního inţenýrství VŠB-TU v Ostravě, Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TU v Ostravě, Hornicko-geologická fakulta Pardubice UPa v Pardubicích, Fakulta ekonomickosprávní Plzeň ZČU v Plzni, Fakulta právnická ZČU v Plzni, Fakulta ekonomická ZČU v Plzni, Fakulta aplikovaných věd ZČU v Plzni, Fakulta elektrotechnická ZČU v Plzni, Fakulta strojní Praha UK v Praze, Fakulta sociálních věd UK v Praze, Právnická fakulta VŠE v Praze, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Fakulta informatiky a statistiky VŠCHT v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí VŠEM v Praze ČVUT v Praze, Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická CEVRO Institut Ústí nad Labem UJEP v Ústí nad Labem, Pedagogická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická Zlín UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky UTB ve Zlíně, Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky OA T. Bati a VOŠ ekonomická ve Zlíně Region| Jiţní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 6 titulech.

Ministryně mění plány a s námi se nebaví, stěţují si zástupci škol 4.11.2015

Hospodářské noviny str. 05 Markéta Hronová

Události

Povinná maturita z matematiky musí být co nejdříve, není na co čekat, říkal exministr školství Marcel Chládek a naplánoval ji na rok 2019. Jakmile ho na ministerstvu vystřídala Kateřina Valachová, zdŧraznila naopak, ţe tak závaţná věc se nedá uspěchat, a posunula ji minimálně o dva roky. Valachová přitom není z opoziční strany, školství tedy dál vede sociální demokracie, přesto se řada Chládkem plánovaných věcí výrazně mění. „Ve školství chybí stabilní prostředí. Dohody se nedodrţují, o změnách se dozvídáme pozdě,― ohrazuje se Jiří Kuhn, předseda Asociace ředitelŧ gymnázií. Řada dalších Plné znění zpráv


organizací, které zastupují ředitele mateřských, základních či rŧzných typŧ středních škol, si stěţuje na to, ţe s nimi ministryně osobně nekomunikuje. Ta má na spolupráci jiný pohled. „Nemyslím si, ţe bych se školskými asociacemi mluvila nedostatečně. Probíhají pravidelná jednání velké i školské tripartity, kde jsou tyto organizace zastoupeny,― hájí se Valachová. Jenţe zástupci škol byli z minulosti zvyklí řešit svoje záleţitosti přímo s ministrem. „Sjednat si schŧzku s paní ministryní Valachovou je téměř nemoţné. Dříve jsme jednali přímo s ministrem, teď nás odkazují na náměstky,― nelíbí se Jiřímu Zajíčkovi z Unie školských asociací. Kdyţ se v minulosti připravovaly změny ve školství, sešli se zástupci škol s odborníky a úředníky z ministerstva a jednali o moţných variantách. Tak se také domluvily reformy, které naplánoval Chládek. „Teď je ministryně změnila. Je to její právo,ale nás se nezeptala. A pokud ano, nevzala náš názor v potaz,― popisuje předseda Asociace elektrotechnického a energetického vzdělávání Jan Mareš. „Snaţím se mluvit se všemi organizacemi, ale bohuţel není v mých silách sejít se s kaţdým osobně,― připomíná Valachová, ţe diskutuje s řediteli škol při svých cestách po krajích. Zástupcŧm asociací ale přijde nefér, ţe jednotliví ředitelé mají stejné či větší slovo neţ jejich organizace mluvící za desítky škol. „Nechci soudit chování paní ministryně, protoţe nevím, z čeho vychází. Ale s komunikací ve školství jsme v Česku měli problém vţdy. Pokud se jednou uzavřená dohoda, účastníci jednání by měli být pozváni znovu,― míní odborník na vzdělávací politiku Arnošt Veselý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zároveň ale vidí, ţe jednání se dlouho táhnou a Valachové zbývají do voleb dva roky. Školy teď nejvíc pálí změny v novele školského zákona, kterou minulý týden schválila Poslanecká sněmovna. Přezdívá se jí „povinná―, protoţe zavádí povinnou maturitu z matematiky, přijímací zkoušky na střední školy s maturitou a poslední rok mateřské školy. Z pŧvodního návrhu ale zŧstala bez výraznějších změn jen povinná školka. Maturita z matematiky se odkládá a povinné přijímačky jsou hodně okleštěné. „Chtěli jsme, aby zkoušky prověřily, jestli student na školu s maturitou má. Přesvědčovali jsme paní ministryni, ţe pokud mají mít přijímací zkoušky váhu, neměli by ţáci navíc dostat dva pokusy. Neposlechla nás,― nelíbí se Zajíčkovi. Nespokojení jsou učitelé také se změnami v novém systému odměňování. Dva roky se jim slibovalo, ţe je za aktivitu čeká příplatek aţ 10 tisíc korun k základnímu platu. Někteří sice kritizovali zpŧsob, jak měli svoji aktivitu dokazovat, teď jim ale Valachová oznámila, ţe ţádné výraznější změny nenastanou. Přidáno dostanou automaticky po dvou letech praxe. „Není ani jasné, jak se změní systém placení škol a jak bude od září příštího roku probíhat vzdělávání lehce mentálně postiţených dětí,― vyjmenovává další komplikace Mareš. Řada odpŧrcŧ Chládkových změn ale otočky ministryně uvítá i přesto, ţe pŧvodně slibovala školám klid bez „revolucí―. *** Snaţím se mluvit se všemi. Bohuţel není v mých silách sejít se s kaţdým osobně. Kateřina Valachová ministryně školství CO SE (NE)MĚNÍ Maturita z matematiky Pŧvodně měli povinně maturovat z matematiky uţ studenti vybraných oborŧ, kteří letos nastoupili do prvních ročníkŧ. Nová ministryně školství to odmítla, nejdřív chce řešit samotnou výuku matematiky a více sjednotit učivo, aby bylo jasné, co mají studenti umět. Její zavedení odloţila minimálně o dva roky. Přijímací zkoušky na SŠ Výsledek povinné přijímací zkoušky organizované Centrem pro zjišťování výsledkŧ ve vzdělávání měl nejdřív roztřídit uchazeče o střední školy s maturitou. Nakonec bude mít zkouška v přijímacím řízení pouze poloviční váhu a ţáci ji budou moct konat dvakrát. Započítá se jim lepší pokus. Výplaty učitelŧ Nový systém počítal s tím, ţe se učitelé rozdělí do čtyř kategorií podle úspěchŧ a na základě toho se jim bude zvyšovat plat. Nakonec kategorie budou jen dvě, učitelé dostanou přidáno uţ po dvou letech praxe. O autorovi| Markéta Hronová, [email protected] Foto popis|



TOP 11 nejbizarnějších titulkŧ na téma běţenci v českých denících (plus 1744 dalších) 4.11.2015

hlidacipes.org str. 00 Ondřej Neumann

HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ, respektive jejich titulky. První dva díly analýzy jsme publikovali v pondělí a úterý. Dnes nabízíme redakční výběr TOP titulkŧ, souhrn výsledkŧ i kompletní analýzu. TOP 11 titulkŧ na téma běţenci (Redakční výběr) Tohle se… HlídacíPes.org po celé září a říjen monitoroval, jak sedm tuzemských deníkŧ píše o problematice migrace. Analyzovali jsme celkem 1755 materiálŧ, respektive jejich titulky. První dva díly analýzy jsme publikovali v pondělí a úterý. Dnes nabízíme redakční výběr TOP titulkŧ, souhrn výsledkŧ i kompletní analýzu. TOP 11 titulkŧ na téma běţenci (Redakční výběr) Tohle se valí z Maďarska! - Aha! 5. 9 Bojte se – Právo, 8. 9 Lstivý rasista v kápi Svěrákově – LN, 15. 9 Uprchlíci pozor! Do Česka jen jednu ţenu... - Blesk, 15. 9 Mistr hubancŧ Junker: Češi, olíbejte tisíce migrantŧ navíc. A POVINNĚ – Blesk, 10. 9 Dejte mi pár centŧ a znásilní vás uprchlík – MfD, 20. 10 Běţenci v kredenci – LN, 16. 9 Kvo, kvo, kvo, kvóty. Ale co pak? – MfD, 23. 9 Aţ usneš, oplotím tě drátem. Tak veršují o uprchlících - MfD, 3. 10 Vztekloun s kulichem Hello Kity na cestě k uprchlíkŧm – MfD, 10. 9 Reduktivní samaritán arcibiskupa praţského – HN, 30. 9 V analýze jsme sledovali dvě věci. Zda titulky vyjadřovaly POZITIVNÍ vztah k imigrantŧm, či zda vyznívaly NEUTRÁLNĚ či NEGATIVNĚ. a zda a jak listy v titulcích pracují s tzv. POVAHOU, tedy EMOCEMI, KOMENTÁŘI či FAKTY. Unikátní analýzu pro HlídacíPes.org vypracoval Jiří Linhart, student ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Po dohodě s redakcí zkoumal titulky všech materiálŧ, ve kterých deníky Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo referovaly o ―uprchlíkovi‖, ―imigrantovi‖, ―běţenci‖, ―migrantovi‖, ―přistěhovalci‖ či ―utečenci‖. K dohledání textŧ byl pouţit archiv Newton Media Search, do kterého má Jiří Linhart díky studiu přístup. Čtěte téţ: Jak psaly české deníky o uprchlické krizi: negativní bulvár a Právo, pozitivní LN a Deník… Imigranti a uprchlíci v českých denících: emoce v kaţdém desátém titulku, názor v kaţdém třetím POZITIVNÍ, NEGATIVNÍ nebo NEUTRÁLNÍ Základní zjištění analýzy: Sedm sledovaných deníkŧ od 1. září do 31. října vydalo celkem 1755 článkŧ s tématem migrace. Napočítali jsme 191 titulkŧ s pozitivním vyzněním, 339 s negativním a 1225 s neutrálním. Nejvíce článkŧ vydala Mladá fronta Dnes (466), následovaná Právem (448) a s odstupem Lidovými novinami (313). Plné znění zpráv


Bezkonkurenčně nejvyšší míru negativity přinesly titulky bulvárních deníkŧ Blesk a Aha! – bezmála v kaţdém druhém případě. Ze seriózních psalo nejvíce negativně Právo. Nejpozitivněji v titulcích agendu pojaly Deník a Lidové noviny – jako jediné tituly nabídly více pozitivních neţ negativních titulkŧ. Mediální zájem kulminoval v polovině září. V té době se řešilo ―zavírání‖ evropských hranic. Právě 15. září vyšel i nejvyšší počet článkŧ během jednoho dne, přesně 65. Zřetelný pokles počtu článkŧ zabývajících se migrací přichází s koncem září – viz graf Počet článkŧ v jednotlivých dnech. EMOCE, KOMENTÁŘE nebo FAKTA Základní zjištění analýzy: Emoce nesl kaţdý desátý titulek (11%), názor kaţdý třetí (32%). Titulkŧ pracujících s fakty bylo 57%. Na emoce sázel nejvíce bulvární deník Aha! Téměř v polovině ze všech publikovaných článkŧ. Jeho silnější bulvární dvojče – Blesk – pracoval s emocemi ve více neţ třetině titulkŧ. Názor preferovaly tituly známé svým analytičtějšín přístupem – Lidové noviny (50% ze všech titulkŧ) a Hospodářské noviny (37%). Lidové noviny měly jako jediný ze seriózních titulŧ méně neţ poloviční podíl titulkŧ pracujících s fakty – 40%. Zároveň ve své kategorii drţí primát i v emocích. Nejniţší podíl emocionálně zabarvených titulkŧ mají naopak Právo (4%) a Hospodářské noviny. S fakty nejčastěji pracoval Deník – v 78% případŧ. Kompletní výsledky analýzy včetně všech 1755 analyzovaných titulkŧ nabízíme ZDE. Metodika výzkumu Představení cíle výzkumu Hlavním záměrem provedeného výzkumu je postihnout trendy v referování o uprchlické krizi (s akcentem na evropské dění) v sedmi největších českých denících a charakterizovat přístupy a tendence jednotlivých titulŧ – časovým rámcem jsou měsíce září a říjen roku 2015. Sběr dat a metodika jejich zpracování Výchozím materiálem jsou titulky článkŧ, nalezených ve vyhledávacím nástroji Newton Media Search, a to v dataci 01.09.2015–31.10.2015, ve zdrojích Aha!, Blesk, Deník (zastoupen Praţským deníkem), Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes a Právo a na základě klíčových slov ve formě dotazu ―uprchlík OR imigrant OR běţenec OR migrant OR přistěhovalec OR utečenec‖ ve všech polích, čímţ se předpokládá úplné pokrytí tématu (případné ―falešné nálezy‖, obsahující klíčová slova v nevyhovujících souvislostech a problematikách, později nebyly do materiálu zahrnuty). Sledujeme dvě závislé proměnné, kaţdou z nich o třech hodnotách. První z nich je kategorie nazvaná ―povaha‖ a rozumí se jí myšlenkový základ a druhotně i jeho předpokládané vnímání příjemcem, dělí se na ―fakta‖, ―emoce‖ a ―názor‖. Druhou proměnnou představuje kategorie ―tendence‖, jeţ se snaţí postihnout vyznění titulku (nutno zdŧraznit, ţe v první řadě skutečně POUZE titulku bez vztahu k obsahu článku) na jednoduché škále ―pro – neutrální – proti‖. Výsledek a jeho ztvárnění Primárním výstupem výzkumu je tabulka o X řádcích, kdy X je rovno počtu analyzovaných článkŧ, resp. titulkŧ, a o osmisloupcích, jejichţ názvy jsou: DATUM, MÉDIUM, TITULEK, STRANA, POVAHA, TENDENCE, CITACE, POZNÁMKA. Náplň prvních čtyř je zřejmá, pátý a šestý jsou rozebrány níţe, sedmý má doplňující funkci, a to tehdy, došel-li autor k závěru, ţe je nutno upozornit, ţe jde o citaci třetí osoby, případně jiného subjektu (organizace, hnutí), a zároveň je citování v titulku zřejmé (v tomto ohledu dochází ke sporným situacím, a to zejména v případě, kdy je posuzována parafráze stanoviska, interpretovaná ve formě výroku). Poznámky pak obsahují specifické dodatky konkrétních jednotek. Dalšími výstupy jsou grafy, sledující několik konkrétních charakteristik daného období a daných titulŧ (viz příslušné materiály). Vysvětlení a definice pojmŧ Plné znění zpráv


1. POVAHA EMOCE: titulek vypovídá o silném citovém základu, který se v jeho textu stává dominantním; mŧţe jak vyjadřovat expresi podavatele, tak apelovat na emocionalitu příjemce (typický případ tzv. bulvárních, skandalizujících titulkŧ) a samozřejmě i kombinovat obojí. NÁZOR: stěţejním sdělením v titulku je vyjádření zřetelného stanoviska, případně konstrukce myšlenky či řečnické otázky, stejně jako impuls k myšlenkové aktivitě recipienta. Spadají sem také beletrizovaná vyjádření. Obvyklé v publicistických a esejistických textech. FAKTA: zdrojem i výsledkem (de facto záměrem) tvorby takového titulku jsou především fakta, v první fázi jejich sběr, ve druhé jejich předání. Nejčastější produkt zpravodajství. 2. TENDENCE PRO: Pozitivní vztah k imigrantŧm (tvrzení či referování o jejich přínosu, výzva k pomoci či představení takové pomoci v kladném světle), soucit s nimi, obhajoba kvót a kritika postojŧ, jeţ uprchlíky i problém migraci vnímají negativně PROTI: Kritika kvót, zpochybňování uprchlíkŧ (jejich přínosu, legality, legitimity a férovosti jejich počínání), referování či tvrzení o nebezpečích a škodách, jeţ migrační vlna přinesla, přináší či v budoucnu přinese; Negativní emoce: strach, útlak, beznaděj, status Evropanŧ coby oběti… NEUTRÁLNÍ: nejednoznačné, nevyhraněné či neurčitelné formy titulkŧ + ty, jeţ dílčím zpŧsobem reprezentují obě předchozí kategorie Všechny hodnoty tendence pak zahrnují i reprodukce příslušných stanovisek. Follow @onneumann // URL| http://hlidacipes.org/top-11-nejbizarnejsich-titulku-v-ceskych-denicich-na-tema-bezenci-plus-1744-dalsich/

Vize rozvoje České republiky do roku 2030 4.11.2015

ČRo Plus

str. 02

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V rámci oslav pětadvacátého výročí zaloţení Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a patnáctého výročí zaloţení Centra pro sociální a ekonomické strategie při této fakultě proběhlo sympozium s názvem Vize rozvoje České republiky do roku 2030. Před několika okamţiky, pokud mám dobré zprávy, ukončil toto sympozium profesor Martin Potŧček, kterého teď vítám ve vysílání. Dobrý den. Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pane profesore, tak, prosím vás, jaká konkrétní témata jste přinesli na toto sympozium, jestliţe se celé jmenuje Vize rozvoje České republiky do roku 2030? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Ano, těch témat byla celá řada. Od geopolitického vývoje přes vývoj Evropské unie jako instituce, věnovali jsme se například i vývoji práva a ústavního pořádku. A tak bych mohl samozřejmě pokračovat ... Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A jen mi řekněte, prosím ... Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------... přes vzdělávání ... Ano, prosím. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pardon, řekněte mně, jestli v těchto okruzích vy jste byli schopni skutečně říct, jak by do roku 2030 se tyto obory měly vyvíjet? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------My jsme to sympozium uspořádali jako pokus o oţivení diskuse o tématech, která jsou relevantní pro vývoj naší země v budoucích patnácti letech. Takţe někdy jsme se v té diskusi dostali dál, někde jsme exponovali témata, která bude třeba dále zkoumat. A další velké téma, kterému jsme se věnovali, je vlastně podpora strategického vládnutí v této zemi. A tam jsme dospěli k poměrně jednoznačnému závěru, ţe ta podpora není taková, jaká by byla potřeba zkoumat, rozhodovat a řídit strategicky. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Teď jsem z toho trochu jelen, se musím přiznat. Podpora strategického vládnutí? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Ano. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A strategicky tady vládne vláda. Je to tak? Takţe vy chcete podporovat vládu, aby dobře strategicky vládla, nebo jak si to mám přeloţit? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------No, nejenom vládu, ale samozřejmě to se týká i, řekněme, vládnutí na úrovni krajŧ, ale i obcí, jakýchsi, jakési schopnosti vnímat potřeby, které nejsou záleţitostí dneska nebo zítřka. Ale které dolehnou na nás jako obyvatele této země právě za těch deset, patnáct, dvacet let. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, to jste mně docela nahrál, protoţe vy jako šéf dŧchodové komise máte teď na triku to, aby se právě dŧchodový systém přetvořil, nebo upravil v souladu s naším demografickým vývojem. A já mám pocit, ţe kromě zrušení druhého dŧchodového pilíře z toho zatím ţádné výstupy nejsou. Nebo se mýlím? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------No, to se mýlíte. Promiňte, ţe vám to říkám takto úplně jednoznačně. Poněvadţ ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------No, já jsem ráda. Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Stačí se, no, jistě, stačí se podívat na webovou stránku naší odborné komise ... Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Nám posluchačŧm to, prosím, řekněte. Takţe co se stane s dŧchody v následujících patnácti letech, řekněme? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------No, tak my máme roli navrhovat vládě. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ano, co navrhujete? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------To, co se nakonec rozhodne, to bude samozřejmě předmětem dalšího jednání vlády, notabene Poslanecké sněmovny. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Já se ptám na váš návrh, pane profesore. Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------No, počkejte, počkejte, netlačte tolik na pilu. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------No, to víte, čas je omezený. Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Vy jste uvedla, vy jste, no jistě, vy jste uvedla demografické stárnutí. Ale dalším hlediskem, které musíme brát do úvahy, je dŧstojný ţivot dŧchodcŧ. Měli bychom brát do úvahy taky posílení principu ekvivalence. A toho je moţné dosáhnout souhrou změn a potřebných změn v prvním prŧběţném pilíři. A tam jsme uţ několik návrhŧ formulovali, které se teď projednávají na pŧdě ministerstva práce. A posléze ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jestli, já vám do toho, pane profesore, strašně nerada vstupuji, aţ skáči ... Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------No, prosím. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ale jde o to, ţe co všechno se musí brát v úvahu víte vy, vizionáři a my smrtelníci se ptáme, co je ten výstup? A já furt ... Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Ano, v tom případě byhc vás jako smrtelnici poprosil přece jenom o trochu větší trpělivost. Poněvadţ ta naše dŧchodová komise funguje na bázi diskuse mezi politiky, úředníky, odborníky, představiteli rŧzných zájmových skupin. A penzijní systém je sloţitý organismus. A my se nechceme dopustit té chyby, které se dopustila právě ta minulá vláda, ţe bez většího rozmyslu a v podstatě bez společenské dohody na širší bázi navrhla něco, co tato vláda v tuto chvíli ruší. Takţe chápu vaši netrpělivost, ale je třeba skutečně postupovat odpovědně a v tomto smyslu máme ještě nějaký prostor pro práci, neţ zformulujeme další, kromě těch devíti návrhŧ, které uţ visí na webu naší komise. Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, pane ... Dobře, pane profesore. Aniţ bych se chtěla jakýchkoli vlád v tuto chvíli jakkoli zastávat, tak jestliţe říkáte o minulé vládě, ţe bez rozmyslu zavedla jeden pilíř, tak o této vládě by se dalo říci, ţe s vaším doporučením bez rozmyslu tento pilíř zase zrušila, protoţe jste ho zrušili v okamţiku, kdy jste nevěděli, co se bude dít dál. Je to tak? Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Tak to samozřejmě máte nárok na tento názor. Řekl bych, ţe v programovém prohlášení ta současná vláda měla poměrně dobré dŧvody, proč vnímala tento nový institut jako nedomyšlený a z dlouhodobého hlediska spíše ohroţující to, oč alespoň ve vládním prohlášení této vládě jde, to znamená, zajištění dŧstojného ţivota současných i budoucích dŧchodcŧ. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Martin Potŧček, šéf dŧchodové komise, sociolog. Děkuju vám. Martin POTŦČEK, profesor, sociolog, šéf dŧchodové komise -------------------Nemáte za co, na shledanou.

Uţ je někdo jiný: Konkurz na anděla (11) (jaroslavkvapil) 4.11.2015

idnes.cz - blog Jaroslav Kvapil

str. 00

Radoslav Nop zŧstal v pokoji s Martou Kníţkovou sám, neboť Anděla odešla vařit čaj. Cítil se nesvŧj, ţe ho malířka téměř přistihla při intimnostech s Andy. Nopa to pokořovalo hlavně proto, ţe ho načapala právě Marta. „Vy pijete mátový čaj?― zeptala se ho Marta, kdyţ Anděla odešla do kuchyně. „Mátový čaj piju, kdyţ mi nenabídne nikdo kafe nebo bourbon,― vysvětlil. „Na stole máte vodku,― připomněla Marta. „Tu zrovna nemusím, ale kdyţ není nic jiného,― nalil si panáka. „Dáte si taky?― „Jasně,― souhlasila. Nalil druhou vodku a podal ji Martě. Posadila se a naráz ji do sebe kopla. „Ještě?― optal se. Přikývla. Dal malířce druhého panáka a sledoval, jak lačně ho vypila. „Dát si ještě jointa, byla bych úplně v poho,― zasnila se. Díval se na ni a náhle nevěděl, co se to tady s ním hraje za hru. „Kouříte marjánku, nebo co?― zeptal se. „No a?― řekla. „Proč mi to vŧbec říkáte? Mám pochopit, jak jste free? Drsná? Cool? Ready? Nad věcí? To je něco, dát si dva prcky, vyhulit špeka. Jsem z toho fakt vedle. Na co si hrajete, sakra, paní Kníţková?― „Víte co, jestli vám to vadí, tak běţte do prdele,― řekla, ale zŧstala uvolněně sedět. „Neprskejte tolik, kočko,― zasmál se. „Vyskakujete jako čertík z krabičky.― „Čertík z krabičky, jo? Vy jste ale případ,― řekla se smíchem. „A co jste vy? Excentrická umělkyně, předpokládám.― „Vy o tom pochybujete?― zeptala se Marta udiveně. „Pochybuju – nepochybuju , hlavně je mi to jedno,― rozkecal se Nop. „Víte, ta vaše profese – novinařina – mě dost zajímá. Chci ji poznat blíţ. Ale nebojte se, nechci otravovat vás, abyste mě snad zasvětil do tajŧ ţurnalistiky. Začnu v říjnu studovat dálkově Fakultu sociálních věd, i kdyţ je mi uţ dvaatřicet. Nikdy není přece pozdě začít se učit něčemu novému. Ostatně zahájím studium společně se Světlanou Mourkovou. Určitě ji znáte. Je dcerou redaktorky Mourkové, vaší kolegyně, co vím,― prozradila Kníţková své záměry, pro Radka Nopa zcela překvapivé. „Ta jde ale na denní studium,― dodala. Plné znění zpráv


„Vy znáte Světlanku?‖ zmohl se Nop na otázku. „Ale té je teprve devatenáct,‖ divil se. „A co má být?‖ ptala se Marta na oplátku. „Je to vaše kamarádka? A co, taky hulí marjánku?― zajímal se Radek. „Taky?!― Marta se zapitvořila. „A Světlanka, říkáte? Tak ji vidíte? Nebo ji tak maluje její matička? Jako hodnou holčičku? Ona mě k hulení přivedla, i kdyţ je tak mladá. To abyste byl v obraze, pane šéfredaktore,― vysypala ze sebe směsku otázek a odpovědí. „Ajta krajta,― uklouzlo Nopovi. „Ajta krajta, pane Nope? uţasla. „Jste neskutečný,― nemohla ten výraz skousnout. „A ţe jste se nechala k marjánce přivést takovou mladou holkou?‖ divil se. „Láká mě všechno nové a neznámé a marjánka pro mě byla výzva,‖ objasnila. „Výzva? Vlastně je to jedno. Ale no dobře, tak jste s mladou Mourkovou kamarádky, proč ne,― vstřebával Nop zvolna čerstvé informace. „Jenţe odkud se vy dvě znáte? Jak teď o ní mluvíte, tak to zrovna na přátelství nevypadá.― „Kamarádky tedy přímo nejsme. Potkaly jsme se akorát v hospodě, kam s přáteli občas zajdu,‖ vysvětlila Kníţková. „Na hospodu a na marjánku bych vás zrovna netipoval,‖ shrnul Nop. „A na to, ţe se tak poměrně dobře znáte se Světlankou, také ne,‖ doplnil. „Nechte uţ tý Světlanky. Ona je pořádná borka a rebelka, abych se vyjádřila kulantně. A vŧbec, pane šéfredaktore, na to, ţe jste vzdělaný a pŧsobíte jako inteligentní a zkušený muţ, moc odhad na lidi nemáte, zdá se,‖ posmívala se Marta Kníţková. A pak uţ přišla Anděla, takţe rozhovor nedokončili. >Cestou domŧ či do redakce, bylo to vlastně jedno, Nop přemítal, co vše dnes proţil na sklonku dne s Andy a pak i s Martou v malířčině bytě. Vydal se za Andělou Baronovou sice s jasným záměrem pomilovat se s ní, ale ţe to pŧjde takhle ráz na ráz a samozřejmě a pak ţe absolvuje podivný rozhovor s malířkou plný nečekaných informací, to by ho snad ani ve snu nenapadlo. Kdyby nevěděl, ţe je Marta čistokrevná lesbička, myslel by si, ţe by si s ním dala říct. A jak to vlastně ví, ţe je Kníţková homosexuální? poloţil si Nop otázku. Jakési náznaky vypozoroval, kdyţ s Martou dělal reportáţ, a pak mu to řekla Darina. Zda je to ale pravda, nebo celá pravda, to nevěděl. To je ale jedno; řekl si Nop nakonec. Marta je jistě zajímavá ţena, ale ţe by si s ní chtěl něco začít, to ani náhodou; přesvědčoval se. Kdyţ ale zavřel oči a představil si Martu s její štíhlou a souměrnou postavou, s jistými a současně vláčnými jakoby kočičími pohyby a jejími tizianovými vlnitými vlasy na ramena, musel si přiznat, ţe by si nejspíš s tou zvláštní ţenou dal říci. Uf; musel si oddechnout nakonec.< Gábina uslyšela otce za dveřmi jeho kanceláře, jak zavolal dále a neţ vešla, ucítila na chvíli, jako vţdy, kdyţ za ním přišla, hrdost, ţe je dcerou šéfredaktora. Ale jen do té doby, neţ ho uviděla. Vypadal příšerně ztrhaně, jako kdyby několik dní pařil a určitě měl uţ zase něco upito. „Tati?!‖ neubránila se zděšenému i vyčítavému výkřiku. Asi mu hned došlo, ţe po něm chce peníze. Díval se smutně a překvapeně, ţe ji vidí. „Nic neříkej, Gábi, jen kolik potřebuješ,‖ sdělil jí místo pozdravu. „To je hnusný, tati, cos teď řekl!‖ vyhrkla Gábina. „Vymlouvala jsem mámě, aby mě za tebou posílala, ţe něco takového uděláš. Odvracíš pozornost od sebe tím, ţe mě...‖ „...neříkej poníţíš, uţ toho slova mám plný zuby,‖ skočil dceři do řeči. „Jak to?‖ zeptala se ho najednou beze zloby v hlase. „Na tom nezáleţí, Gábi,‖ zavrtěl hlavou. „Teď mě ale poslouchej. Vím, ţe nejsem právě střízlivej a nechci od sebe odvracet pozornost, ani se na tebe nějak vytahovat a vyčítat ti, ţe za mnou přijdeš jen pro peníze. Vím, ţe dluţím tvé mámě a tobě mnohem víc, neţ ti mŧţu dát, a to teď myslím zcela váţně. Nechci se ale určitě o ničem takovém nyní bavit a nechci ti ani nic vysvětlovat. Takţe mi pověz jen, kolik potřebuješ. Chápeš?‖ „Asi ano, tati,‖ pokusila se o úsměv. „Potřebuju tři tisíce, já je chci na...‖ „To je snad jedno, Gábino,‖ opět ji přerušil. „Tady máš pět tácŧ, ber, stejně bych si za ty zbylé dva koupil chlast,‖ sáhl do šuplíku. „Tati, proč se takhle ničíš?‖ přijala dcera ostýchavě peníze. „Pozdravuj maminku,‖ usmál se na ni. „A Gábino, občas se mi po vás obou stýská.‖ „Tati, tohle...‖ „Uţ běţ, Gábino,‖ přerušil dceru potřetí a pohladil ji něţně po vlasech. Civěla na něj, ústy se usmívala a v očích měla slzy. Gábina vyšla před budovu redakce a vydala se ulicí, kde ten dŧm stál a na prvním rohu odbočila. Kdyţ si byla uţ jistá, ţe odtud uvidí na terasu u taťkovy kanceláře, otočila se a zpozorovala ho tam stát, jak přes dvorky Plné znění zpráv


a plot za ní hledí tam, kde se právě objevila. Kdyţ zjistil, ţe se dívá jeho směrem, zvedl váhavě ruku a zamával Gábině, ale tak nějak nejistě. Neudělala vŧbec nic, aby odpověděla na ten pozdrav, jen na něj ještě chvíli koukala a pak se otočila a šla svou cestou. >Radoslavu Nopovi nepřipadalo nic z toho, co se událo za poslední dny, tolik příšerné, smutné a zoufalé, jako krátké setkání s jeho dcerou Gabinou. Taková Anděla, Světlana, Darina, Majka, Marta a dokonce i Míša, to jsou ţenské, na nichţ mu vlastně moc nezáleţí, ač mezi nimi hledá svého anděla. Nezáleţí mu na nich, ani na tom, co říkají. Ale Gábina? Jak mŧţe pochopit čerstvě dospělá holka, proč její otec v době, kdy byla teprve dvouletá, odešel najednou od ní a od její matky, kdyţ on sám to věděl stěţí. Touţil být svobodný, cítil se být svázaný rodinou, potřeboval tvŧrčí volnost. Chtěl větší prostor k rozletu. Takový jalový ţvásty! Napadlo ho náhle, co kdyţ se za dva roky, kdy Gábině bude jako Míše Ryšenovské, či za rok, kdy jí bude jako Světlance Mourkové, nebo uţ zítra objeví nějaký jiný čtyřicetiletý, případně starší hledač andělŧ a najde jej v Radkově dceři? A co kdyţ Gábina v takovém mizerovi, který se snaţí odletět jako on na křídlech anděla do záhuby, objeví svŧj idol? Co na tom, ţe třeba uţ za čtrnáct dní to bude z jejího pohledu úplně jinak? Neštěstí bude tak jako tak hotové. A co pak ona? A co potom on? Vzpomněl si na svŧj dávný text, jeden z prvních, co napsal po sametové revoluci, ve kterém rozebíral svobodu a odpovědnost. Tvrdil v něm, ţe svoboda je vnitřní stav člověka, ţádá si pokoru a je vţdy spojená s odpovědností a ţe svobodu by měl ovlivňovat i mravní zákon, který člověku před kaţdým činem poloţí otázku: Smím všechno to, co mŧţu? On se ale dokázal zbavit jenom odpovědnosti za dceru. A co potom činil? Je svoboda nyní jeho vnitřním stavem? Sotva! Jak měl objasnit Gábině, ţe její otec, co se v mezičase stal jakousi místní celebritkou, nyní hlavně chlastá a aby to s ní nemusel probírat, dá jí radši bez řečí a ptaní prachy. To se to píše o svobodě z bezpečí a v situaci, kdy Nop nechtěl čelit skutečnému ţivotu, jeho léčkám, úderŧm, odporu, nenávisti a výčitkám nepřátel i přátel, jakoţ i svědomí a tíţi přátelství i lásky. Proč není jeho andělem inspirace Gábina? napadlo ho. Nemŧţe být, protoţe ji skoro nezná; odpověděl si. Jo prachy; uvědomil si Nop. Otevřel skříň a viděl v láhvi čtyři deci kořalky. V šuplíku po předešlém zásahu ve prospěch Gábiny zbývaly tři stovky. Nenašel jiné východisko, neţ zavolat do inzerce Dobromile Martinŧ.< Měla bych dávat dohromady spíš faktury a platby za inzerci; řekla si Dobromila Martinŧ. Dnes ale vyšla Brána, a to se nikdy nemohla dočkat, aţ si přečte Nopovy »Řádky o tom i onom«. Nop jí jako člověk moc nesedí, nerozumí jemu ani tomu, jak se chová. Martinŧ jen ví, ţe se líbí ţenským, ale s ţádnou neţije ani nechodí. A tu, co s ní kdysi ţil a má s ní dítě, opustil uţ hodně dávno, ale vŧbec ne kvŧli jiné ţeně. On říká, ţe sám neví, proč to udělal. Bydlel pak po ubytovnách a teď trčí furt v redakci, dokonce tady i bydlí, neboť jinak nemá kde. A to mu patří pŧlka novin. Jako šéfredaktor je dost uznávaný, redakci zvládá, redaktoři ho berou, ale on radši spíš ţivoří, neţ aby ţil a choval se, jak by jeho postavení odpovídalo a poslední dobou navíc začal chlastat. Martinŧ prostě Nopa nechápala. Líbilo se jí ale, jak píše. Nechala tedy plavat faktury a pustila se do Nopových Řádkŧ. »ŘÁDKY O TOM I ONOM Popsat prŧběh povodně v okresním městě, zhodnotit její dŧsledky a stanovit priority v postupu prací na obnově města – to byly cíle zasedání městského zastupitelstva. Probíhalo, za nebývalého ač pochopitelného zájmu kolem dvou stovek občanŧ, ve vypjaté atmosféře, plné obviňování a útokŧ. Nelze se příliš divit lidem, co za povodně utrpěli těţké ztráty, kdyţ se snaţí najít viníky neštěstí. Hořkost i zloba pramenící z přestálé katastrofy vyvřít musely a je pochopitelné, ţe se tak stalo právě na tomto popovodňovém zasedání. Snad logický ale unfair byl však frontální útok komunistické opozice na vedení města, k němuţ se přidali republikáni. Z obvinění radních z totálního selhání při povodni vyčnívala snaha vytlouct ze situace politický kapitál. Zastupitelé koalice na skrytý záměr komunistŧ upozornili, ale jinak byla jejich vystoupení dosti ţalostná. Následně se vytvořila atmosféra, jakoby vody z řeky do ulic města přivedli starosta a spol. Je jistě dŧleţité zjistit, zda kompetentní učinili, co učinit měli, a jen za to a za nic jiného musejí nést odpovědnost. Jako vţdy ale platí, ţe se vyřeší tím víc, čím věcněji se debata vede. Ţe taková nebyla na zastupitelstvu, si však vedení města zapříčinilo do jisté míry samo. Od počátku záplav totiţ odmítalo jakoukoli kritiku svého počínání a tím proti sobě mnohé popudilo. Nikdo se ani na zasedání nepokusil nasměrovat diskusi tam, kam patřila. Podařilo se však obrátit ostří útokŧ od vedení radnice k přednostovi okresu, vŧči němuţ měl starosta podle návrhu podat dokonce trestní oznámení za to, ţe prý zpŧsobil obecné ohroţení. To ale neprošlo a potom ani o nic hloupější návrh na podání trestního oznámení proti neznámému pachateli. Naštěstí! Radoslav Nop« Ten Radek; zakroutila hlavou Martinŧ. Tyhle Řádky napsal sice ve váţnějším tónu, neţ obvykle, takţe čtenáře Brány i ji připravil o své typické vtípky a přirovnání, trefné odkazy na historii a výroky rŧzných osobností, ale Plné znění zpráv


vystihl to úplně přesně a dokázal vyhmátnout jádro věci jako vţdy a postřehl i řadu drobností, co jsou ale podstatné, jiným však unikají. A co je nejdŧleţitější, dovede mezi tím vším najít správné souvislosti. Kromě toho se nebojí napsat o něčem, ţe je to pitomost, kdyţ myslí, ţe to pitomost je; chválila v duchu Dobra toho podivného muţe a listovala přitom čerstvou Bránou. Náhle narazila ještě na jeden Radkŧv text, jakýsi fejeton nebo co a hned se na něj vrhla. »O LÁSCE A SVÁRU V BĚHU STALETÍ »Jednou veškery věci Láskou se spojují v jedno, vzápětí rozdělí všechno nenávist Sváru«, pravil uţ antický filozof Empedokles. Něco podobného jsme zaznamenali v době právě uplynulé. Po kruté povodni se ona »Láska« projevila solidaritou lidí z celé země hlavně s nejhŧř postiţenými Píšťalami. »Svár« zase nastal hned, co se na obecním kontě podařilo nashromáţdit tak zajímavou sumu, aby stála za hádku. Nakonec se v Píšťalech o rozdělení peněz jistě jaksi dohodnou, ale do té doby bude kaţdý hájit svou pravdu, někdy i hodně sveřepě. »Milujte se, pravdy kaţdému přejte!« říkal Hus, jak to stojí na pomníku neohroţeného kazatele v Praze. Velká moudrost. Je to je něco úplně jiného, neţ druhým vnucovat pravdu ve svém balení, coţ se právě v Píšťalech nyní děje. Výroky dávných myslitelŧ tedy dokazují, ţe se doby mění, ale lidé zŧstávají v podstatě pořád stejní. A jak čas plyne a éry se střídají, máme jistotu jen, ţe vţdycky nějaká doba je a bude, ač rŧzní »proroci« stále straší armagedony a apokalypsami, po kterých nebude uţ nic, jen vysněné blaţené království boţí pro vyvolené. Armagedon ale nepřišel ani po povodni století, kterou někteří zvali dokonce tisíciletou vodou nebo apokalypsou, takţe »vyvolení« přišli opět zkrátka. Ţivot se prostě nezastaví, ať se stane cokoliv. Kaţdá katastrofa pomine a její následky zahladí čas. Nikdo z těch, co ji proţili, sice uţ nebude takovým, jakým byl před ní, změnil se o jizvy zkušeností, v mnoha případech tragických, ale lidé budou dál v podstatě stejní. Budou se stále nenávidět, prát se, svářit i vraţdit pro peníze a pro své pravdy, někdy však také drţet pohromadě, milovat se a v neštěstí si pomáhat. Přes všechnu hrŧzu, co z toho prvního často vyplývá, je dobře, ţe to tak bŧh uspořádal. Minulost nám (jak jiţ bylo naznačeno) mŧţe poskytnout návody a ukázat cesty, jak řešit své potíţe a čeho se naopak vyvarovat, budeme-li chtít je vnímat a ne ignorovat. Naši předkové jsou nám totiţ navzdory nánosŧm staletí mnohem bliţší svým smýšlením, neţ se mŧţe na první pohled zdát. Radoslav Nop« To je zase fejeton; culila se Dobromila pro sebe. Radek je sice magor, ale příjemně se to čte. On by ale asi chtěl, aby se nad jeho úvahami a příměry lidé zadumali. Vytáhne si na pomoc klidně nějakého řeckého filozofa i Mistra Jana Husa, jen aby doloţil, ţe má pravdu. Přitom by se mohl na komentáře a fejetony i na Řádky vykašlat, nikdo ho k nim nenutí, ale Radek si bude radši přidělávat práci... Najednou zadrnčel telefon, Martinŧ ho zvedla a ozval se právě Radek: „Dobro, přines mi z pokladny dvacet tisíc.‖ „Co se děje, Radku?‖ vyděsila se. „Nic se neděje. Došly mi prachy,‖ snaţil se mluvit lhostejně, ale znala ho natolik dobře, ţe v jeho hlase vycítila jakési napětí. „A jsi si jistý, ţe potřebuješ dvacet tisíc korun?‖ ujasňovala si. „Co je tohle za výslech nebo za smlouvání, Dobro?‖ optal se teď uţ nervózně. „Uţ jdu, Radku,‖ slíbila Dobromila rezignovaně. Byla u něj za chvíli, poloţila na stŧl poţadované peníze a zeptala se, jestli si mŧţe u něj zakouřit. Přikývl, ona se uvelebila na jeho koţené sedačce a zapálila si. „Já vím, ţe mi do toho nic není, Radku, ţe jsou to také tvoje peníze. Ale brát si z trţby a provozních prachŧ dvacet tisíc? Měl bys to konzultovat s Bukvajem. Kdybys chtěl koupit něco do redakce, dát někomu mimořádnou dlaňovku za konkrétní práci, tak nikdo nemŧţe říct ani slovo, ani Bukvaj. Ale dvacet tácŧ jen tak pro sebe? Nikdy sis tolik nebral. Pět tisíc maximálně. Víc to nikdy nebylo,‖ meditovala Dobromila Martinŧ. „Dobruš, věř mi, ţe vím, co dělám,‖ ţádal ji, ale tak nějak nejistě. „Ale dobře, abych tě uklidnil, Bukvajovi o tom řeknu.‖ Konečně, moje prachy to nejsou a Radek je spolumajitel novin, dám mu ještě podepsat stvrzenku, ţe peníze přijal a mŧţu to vypustit; vyhodnotila Martinŧ sama pro sebe situaci. „Napsal jsi moc pěkný Řádky a fejeton, Radku,‖ změnila téma. „Ale vŧbec ne,‖ odháněl její chválu mávnutím ruky. „Nemusíš být zbytečně skromný. Falešná skromnost není dobrá,‖ řekla Dobromila. „Nejsem zbytečně ani falešně skromný,‖ vysvětloval. ―Kdyţ jsem si po sobě přečetl své texty, zdály se mi oba moc komplikované. Je v nich spousta oslích mŧstkŧ, taky odvolávky na historické autority a přirovnání mi teď připadají přitaţené za vlasy,‖ objasňoval Nop. „Ty to děsně rozebíráš, Radku. Určitě to nikomu nedojde,‖ usmála se na něj Martinŧ. Plné znění zpráv


„Nikomu,‖ přikývl. „Aţ na ty, kterým to dojde. Ovšem ty jsi jakási pobledlá,‖ prohlíţel si Dobromilu dost pronikavě. „Vypadáš unaveně.‖ „To mi říkáš ty? Koukni na sebe, jak jsi ztrhaný,‖ odpinkla míček přes síť. „Fakt?‖ zděsil se. „To si piš. Vypadáš příšerně. A co se divíš, ponocuješ, chlastáš...,‖ shrnula Martinŧ. „Tobě taky někdo něco říkal?‖ děsil se. „Mně nikdo nic říkat nemusí. Všímám si a znám tě dost na to, abych věděla, která bije. Ale pokud jde o mně, je mi poslední dobou nějak blbě. Tedy ne přímo špatně, spíš nějak úzko nebo těţko, jakoby na mně leţela nějaká těţká deka, nebo co. Netvrdím, ţe jsem v depresi, deprese je diagnóza a tak zlé to se mnou snad není,‖ vykládala a nervně, či spíš jen rychle potahovala z cigarety. Dlouze se na ni zadíval a řekl: „Vím, co potřebuješ, Dobruš. Zklidnit a zkonejšit.‖ „Zkonejšit?‖ divila se. „Myslíš jako...‖ „Myslím zkonejšit,‖ skočil jí do řeči a poloţil ji přitom otcovsky ruku na rameno. „Tohle nedělej,‖ řekla Dobromila, otřásla se a zatnula všechny svaly. „Proč ne?‖ zeptal se. „V tom nebylo nic sexuálního,― namítl, ale stáhl ruku zpátky. „Já vím, ale tohle mě nezklidní ani nezkonejší. Ty blázne, s manţelem spím jen zřídka a jsem hrozně citlivá na doteky. Tohle mě děsně vzrušuje,― objasňovala Martinŧ. „Kdyţ ti poloţím ruku na rameno? Tak promiň,‖ ptal se a omlouval zároveň. „To nic. Ale uţ to nedělej, nebo se neovládnu,‖ usmála se. „Moţná ta deka na tobě leţí, ţe ti to chybí. Jsi málo sexuálně exploatovaná,‖ přemýšlel nahlas. „Moţná,‖ řekla Dobromila bezbarvě. „Já si myslím, ţe určitě,― přesvědčoval ji. „Co je to vlastně explotovaná?‖ zeptala se. „Exploatovaná,‖ opravil ji. „Tedy vyuţitá či zuţitkovaná, ale i vykořisťovaná,‖ objasnil. „To ti děkuju. Ale pocem, Radku, snad nepatříš k těm chlapŧm, co si myslí, ţe kdyţ má ţenská problémy, tak potřebuje pořádně vyšukat a vše se tím vyřeší?‖ ptala se najednou naštvaně a pohoršeně. „Co si o tom myslíš ty, Dobromilo?‖ oplatil jí dotaz. „Teď si myslím, ţe mě právě sereš, Radku!‖ odpověděla drsně. Na to neodpověděl, jen se ušklíbl, takţe se Martinŧ mohla sebrat a odejít. Nebylo uţ nic, o čem by si povídali. Stopla cigaretu a zvedla se k odchodu, neboť jeho finanční poţadavek ač nerada uţ vyplnila. Pokračování Jaroslav Kvapil

URL| http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/c/482678/uz-je-nekdo-jiny-konkurz-na-andela-11.html?ref=rss

Případ Karla Judy se dostal aţ na říšský sněm 5.11.2015

Ţďárský deník str. 02 Zpravodajství HELENA ZELENÁ KŘÍŢOVÁ

Věra Rudolfová popsala ve své nejnovější publikaci i neblahý osud profesora novoměstské reálky, který se stal terčem útoku klerikálního tisku. Spisovatelka o něm říká: Nové Město na Moravě – Medailonky pozapomenutých osobností Novoměstska se pokusila ve své nejnovější publikaci přiblíţit veřejnosti spisovatelka Věra Rudolfová. Jména Elvíra Stárová nebo Volfgang Flek většině lidí uţ nic neřeknou. A přece tyto osobnosti ve své době něco znamenaly, měly talent, který je proslavil nejen v samotném Novém Městě, ale i jinde. Věra Rudolfová se rozhodla připomenout jejich ţivotní osudy a jejich dílo v publikaci Kraj návratŧ i setrvání, jejíţ křest se uskuteční 15. listopadu v patnáct hodin v novoměstské Horácké galerii. Kniţní novinka Věry Rudolfové je v pořadí uţ pátou publikací věnovanou osobnostem kulturního ţivota Vysočiny. „Během své redaktorské práce v Českém rozhlase jsem se setkala s několika umělci, kteří se narodili v Novém Městě na Moravě nebo v jeho okolí. To platilo například o restaurátorce a malířce Věře Frömlové-Zezulákové, malířích Rudolfu Hanychovi, Jindřichu Hegrovi, Františku Emlerovi, Pavlu Kopáčkovi, Plné znění zpráv


Jiřím Šebkovi, spisovateli Josefu Věromíru Plevovi a uměleckému knihvazači Bohuslavu Plevovi. Jejich vyprávění jsem z rozhlasových vln převedla do písemné podoby a doplnila je zápisy z novinářského bloku,― vysvětlila spisovatelka dŧvod, proč začala sepisovat medailonky významných osobností. * Jak moc se pátá kniha liší od té úplně první? Při psaní první publikace Kraj věčných návratŧ, která vyšla v roce 2005, jsem měla usnadněnou práci. Právě proto, ţe jsem většinu osobností sama poznala, nemusela jsem tolik spoléhat na svědectví pamětníkŧ a studium archivního materiálu. Takové poznání je pro tvorbu literárního portrétu samozřejmě nejlepší. Výjimkou byly medailonky sochařŧ Jana Štursy a Vincence Makovského, kde jsem uţ vycházela ze vzpomínek členŧ rodiny a přátel obou umělcŧ. I první knihu jsem doplnila fotografiemi, ale nebylo jich tolik jako v dalších kníţkách. Dá se tedy říci, ţe při tvorbě publikace Kraj návratŧ i setrvání jsem měla mnohem více práce. Musela jsem spoléhat především na vzpomínky pamětníkŧ a na pátrání v archivech. To bylo časově velice náročné a zavedlo mě do rŧzných míst Moravy. Ale kdyţ dobře dopadlo, měla jsem radost, jakou mákaţdý člověk z úspěšně dokončeného díla. * Tentokrát jsou v ní zastoupeny pouze neţijící osobnosti, Proč? Odpověď je velice jednoduchá. Čas neúprosně běţí, ve shonu všedního dne si málokdo vzpomene i na známější umělce, kteří uţ nejsou mezi námi. Pokud jde o zapomenuté osobnosti, je situace daleko horší. Co řekne současníkŧm třeba jméno Volfgang Flek, Jan Evangelista Nečas, Antonín Odehnal, Josef Pavelka nebo František Ţemlička? Léta běţí i pamětníkŧm, kteří o těchto osobnostech mohou podat svědectví. Stále jich ubývá. Varchivech se sice dají najít rŧzné dokumenty, ale v ţádném případě nemohou nahradit osobní vzpomínky. * Napsání knihy předcházelo setkávání se s pamětníky, kolik jste jich musela obejít? Pamětníky jsem nepočítala. V knize je celkem 23 medailonkŧ. Někdy jsem ovšem musela vyhledat více pamětníkŧ, protoţe jejich vzpomínky byly příliš kusé a k vytvoření portrétu určité osobnosti nestačily. Počet „zpovídaných― tedy odhaduji tak kolem třiceti. * Byli všichni vstřícní nebo jste se setkávala i s negativní reakcí? Byli velice vstřícní. Mohla jsem nejen zaznamenat jejich vzpomínky, ale také mi ochotně zapŧjčili dŧleţité dokumenty či fotografie, které se určité osobnosti týkaly. Uvedu alespoň několik příkladŧ. Kdyţ jsem například v Jimramově pátrala po stopách skladatele a učitele Josefa Pavelky, pomohl mi znalec místní historie Josef Dobiáš. O nakladateli Bedřichu Tučkovi, který pobýval na sklonku ţivota ve Svratce, mi zase vyprávěla Marta Kovaříková. Pokud jde o pamětníky, s negativní reakcí jsem se vŧbec nesetkala. * Které osobnosti ze Ţďárska a z Novoměstska jsou v publikaci zastoupeny? Uvedu je v abecedním pořadí: Oldřich Bartoš, Ladislav Fikar, Volfgang Flek, Věra Frömlová-Zezuláková, Rudolf Gajdoš, František Hrubín, Karel Juda, Pavel Kopáček, Arnošt Košík, Jaroslav Křička, Petr Křička, Jan Evangelista Nečas, Antonín Odehnal, Josef Pavelka, Elvíra Stárová, Marie Střiţíková-Šimková, Zdeněk Šimek, Otakar Šín, Bohumil Šín, Bedřich Tuček, František Vízner, Jindřich Zezula, František Ţemlička. Čtenáře moţná překvapí, ţe jsem do publikace zařadila i medailonky dvou známých umělcŧ – skladatele Jaroslava Křičky a básníka Petra Křičky. Soustředila jsem se ovšem jen na některé epizody z jejich ţivota. Málokdo například ví o tom, ţe několik skladeb Jaroslava Křičky mělo premiéru právě v Novém Městě na Moravě. Pokud jde o Petra Křičku, pokusila jsem se vypátrat, jak to vlastně bylo s šípkovým keřem, který proslavil ve své básni. * A mŧţete prozradit, jak to tedy bylo? Otom, kde Křičkŧv šípkový keř rostl, kvetl a pak zářil červenými plody, se dodnes vedou spory. Ten pŧvodní uţ v současné době u silnice mezi Novým Městem na Moravě a Maršovicemi nenajdeme. Koncem osmdesátých let minulého století padl za oběť výstavbě rodinných domŧ na kopci Holubce. K jakému závěru jsem při pátrání dospěla, však neprozradím. Čtenáři publikace Kraj návratŧ i setrvání se to určitě dozvědí. Plné znění zpráv


* Čí medailonek vám dal nejvíce práce? Nejvíce práce jsem měla s vytvořením portrétu malířky Marie Střiţíkové-Šimkové. Přiznám se upřímně, ţe jsem její jméno poprvé slyšela aţ na výstavě, kterou novoměstská Horácká galerie pořádala v březnu 2014. Viděla jsem několik jejích obrazŧ, inspirovaných Českomoravskou vysočinou. Dozvěděla jsem se také, ţe tato galerie spravuje rozsáhlý pozŧstalostní soubor krajinomaleb Marie Střiţíkové-Šimkové. Vsouboru bylo i šest sloh v černých deskách. Tyto objemné slohy jsem poctivě prostudovala. Prohlédla jsem si staré fotografie a skicáky, přečetla malířčiny básně a prolistovala dva románové rukopisy. Tak jsem získala cenné svědectví o jejím ţivotě. Ale pořád mi k dokreslení jejího portrétu něco chybělo. Vyprávění lidí, kteří měli moţnost ji poznat. * Podařilo se vám najít nějaké pamětníky? Na Ţdársku, kde Marie Střiţíková-Šimková proţila mládí, jsem pamětníky nenašla. Nezbývalo, neţ zajet do Milotic u Hodonína, kde pobývala po druhé světové válce. V pátrání mi pomohla Miroslava Bočková, která je kronikářkou obce. Jejím prostřednictvím jsem získala svědectví dvou pamětnic, které se s Marií Střiţíkovou dobře znaly. * To byl jediný medailonek, se kterým jste měla více starostí? Hodně úsilí jsem také vynaloţila při pátrání po osudu sochaře Františka Ţemličky. Tento ţák Jana Štursy byl autorem několika pamětních desek, které najdeme na rŧzných místech Nového Města na Moravě. Měl ale v ţivotě smŧlu. Stejně jako Arnošt Košík zŧstal František Ţemlička ve stínu slavnějších sochařŧ. Vincenci Makovskému i jiným umělcŧm pomáhal při realizaci jejich monumentálních prací. Poslední léta svého ţivota strávil v Opavě. A tak mě pátrání nakonec zavedlo do tamějšího Slezského zemského muzea, které spravuje jeho pozŧstalost. * O neţijících osobnostech toho bývá známo poměrně hodně. Podařilo se vám zjistit něco úplně nového? Pokud jde o známé osobnosti, podařilo se mi například upřesnit místo narození básníka Ladislava Fikara. Ve slovnících se sice uvádí Samotín, ale v několika variantách: na Českomoravské vysočině, u Ţďáru nad Sázavou, Havlíčkova Brodu, nebo u Chotěboře. Samotín, kde se básník skutečně narodil, je součástí obce Ţiţkovo Pole nedaleko Přibyslavi. Na hřbitově v této obci je také místo posledního odpočinku Ladislava Fikara. Méně známou osobností byl spisovatel Karel Juda, který několik let pŧsobil jako profesor na novoměstské reálce. Ve školním roce 1905 aţ 1906 učil na reálce v Prostějově. V celé republice ho proslavil tzv. Judŧv případ. * Pojem Judŧv případ uţ něco řekne jen málokomu. Mŧţete ho upřesnit? Kvŧli příspěvku do katalogu k výstavě abstraktního malíře Františka Kupky se Karel Juda stal terčem útoku klerikálního tisku. Jeho případ se dostal aţ na říšský sněm. Zastal se ho profesor T. G. Masaryk, podporu mu vyjádřili moravští učitelé i studenti, ale nic nepomohlo. Za trest byl Karel Juda přeloţen do Příbora. * Co tak strašného napsal? V katalogu psal o Kupkově cyklu Náboţenství. Uvedl mj.: „Nikdy nebylo a není náboţenství lidské nic jiného neţ řemeslo, neţ obchod. Nikdy nešlo za ideály boţskými, nýbrţ za světským úspěchem. Kupka to pověděl svými kresbami otevřeně.―Noa za tato slova poţadovali poslanci strany lidové jeho exemplární potrestání. Podle nich Karel Juda urazil náboţenské city, coţ není dŧstojné vychovatele mládeţe. * Několikrát jste zmínila i o hledání v archivech, mŧţete trochu přiblíţit tuto práci? Je velice zajímavá, i kdyţ časově náročná. Jakmile vstoupím do muzea či archivu, stává se ze mě badatel. Nejdříve musím zjistit, zda tam vŧbec mají k určité osobnosti archivní materiály. Pak poţádám o zapŧjčení a ve studovně si prohlíţím jednotlivé sbírkové předměty. Mnohdy jsem velmi překvapená, co všechno v archivech a muzeích najdu. * Mŧţete uvést nějaký konkrétní příklad? Plné znění zpráv


V novoměstském Horáckém muzeu to například byla pozŧstalost po Volfgangu Flekovi, kterou muzeu věnoval jeho příbuzný Vladimír Trojánek. Ve Státním okresním archivu ve Ţďáře nad Sázavou zase mají archiválie, které se vztahují k hudebnímu skladateli Otakaru Šínovi. V Městském muzeu ve Svratce uchovávají dokumentační materiál o sochaři Antonínu Odehnalovi či nakladateli Bedřichu Tučkovi. Ještě bych chtěla podotknout, ţe ve všech zmíněných institucích se při pátrání po osobnostech Vysočiny setkávám s velkou ochotou a vstřícností. Coţ platí také o Horácké galerii. *** „Čtenáře moţná překvapí, ţe jsem do publikace zařadila i medailonky dvou známých umělcŧ – skladatele Jaroslava Křičky a básníka Petra Křičky. Soustředila jsem se ovšem jen na některé epizody z jejich ţivota. Málokdo například ví o tom, ţe několik skladeb Jaroslava Křičky mělo premiéru právě v Novém Městě na Moravě.― „Nejvíce práce jsem měla s vytvořením portrétu malířky Marie Střiţíkové- Šimkové. Přiznám se upřímně, ţe jsem její jméno poprvé slyšela aţ na výstavě, kterou novoměstská Horácká galerie pořádala v březnu 2014.― „Jakmile vstoupím do muzea či archivu, stává se ze mě badatel. Nejdříve musím zjistit, zda tam vŧbec mají k určité osobnosti archivní materiály. Pak poţádám o zapŧjčení a ve studovně si prohlíţím jednotlivé sbírkové předměty.― Věra Rudolfová Redaktorka, spisovatelka, narodila se 28.listopadu 1942 ve Vsetíně. Absolvovala Fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze, kde promovala v roce 1969. Sedmadvacet let pracovala jako redaktorka v Československém, později Českém rozhlase Brno. Její prvotinou byla v roce 2000 publikace Osudu navzdory, která obsahovala ţivotní příběhy handicapovaných sportovcŧ, účastníkŧ paralympiády v Atlantě. V roce 2002 vydalo Horácké muzeum kníţku Město mého srdce, kterou Věra Rudolfová věnovala osobnostem Nového Města na Moravě. O tři roky později vyšla kniha Kraj věčných návratŧ, medailonky osobností kulturního ţivota Vysočiny. Rok nato následovalo pokračování s názvem Kraj návratŧ a setkání. Třetí publikace Kraj návratŧ a inspirace vyšla v roce 2011, čtvrtou knihu, která vyšla v roce 2013, pojmenovala autorka Kraj návratŧ a vzpomínek. V roce 2007 upravila Věra Rudolfová pro kniţní vydání paměti ţďárského rodáka Josefa Kosinky, a to pod názvem Kosinkova ţďárská kronika (podtitul: Město Ţďár nad Sázavou v letech 1900-1945). Kníţku „psích― příběhŧ s názvem Psí hlas do nebe volá sepsala v roce 2008 a o dva roky později vyšla publikace Rok na zámku, ve které s úsměvným nadhledem přiblíţila čtenářŧm současný ţivot na jednom moravském zámku. Poslední publikace z autorské dílny Věry Rudolfové, Kraj návratŧ i setrvání vydalo ţďárské nakladatelství Tváře. Trvalé bydliště má Věra Rudolfová v Brně, ale většinu roku tráví na chalupě v Olešné u Nového Města. Má dvě dcery a dvě vnučky. Foto autor| Foto: Antonín Kanta, Reprofoto: nakladatelství Tváře Foto popis| NÁVRATY. Kraj návratŧ i setrvání je uţ pátou publikací Věry Rudolfové věnovanou osobnostem Vysočiny. Mnozí umělci, které ve svých knihách připomíná, byli kulturním světem dlouho opomíjeni. Jejich ţivotní cesty a osudy jsou ale podle mínění spisovatelky nesmírně zajímavé a neměly by upadnout v úplné zapomnění. Ve své nejnovější publikaci připomene například básnířku Elvíru Stárovou, která zemřela velmi mladá nebo hudebního teoretika a skladatele Otakara Šína, rodáka z rokytenského hostince. Region| Vysočina

Uţ je někdo jiný: Konkurz na anděla (12) (jaroslavkvapil) 5.11.2015

idnes.cz - blog Jaroslav Kvapil

str. 00

>Šéfredaktor Radoslav Nop otevřel horní šuplík u svého stolu, tou samou rukou do něho shrábl jakoby bez zájmu peníze, co mu donesla Dobromila Martinŧ, zásuvku zas zabouchl a lokl si přímo z flašky bourbona. Později zavolal Bukvajovi a řekl mu, ţe si potřeboval vzít z pokladny dvacet tisíc. „No a proč mi to oznamuješ?" ptal se vydavatel. „Ptám se, jestli s tím souhlasíš, Jindro,‖ odvětil Nop poněkud nejistě. Plné znění zpráv


„Víš dobře, ţe neřeknu, aby sis ty prachy nebral, to je ti snad jasný,‖ odpověděl Bukvaj. „Prodal jsem ti přece čtyřicet devět procent novin, pamatuješ? Jsme rovnocenní partneři, já jsem jen o dvě procenta rovnocennější a dohodli jsme se, ţe si vezmeš tolik peněz, kolik ty uznáš za nutné a kolik potřebuješ. Samozřejmě s tím, ţe jsi rozumný a uváţlivý a víš, co je a co není únosné,‖ připomněl Bukvaj. „To samozřejmě vím. Ovšem právě ta dvě procenta znamenají, ţe jsem to já, kdo se na tohle musí ptát tebe a nikoli naopak. A nebyl jsem si jistý, jestli ti dvacítka nebude připadat moc. Tolik jsem si zatím nikdy nevzal,‖ vysvětlil Nop. „Není to tak docela. Ani já nemŧţu jen tak přijít a sbalit prachy z pokladny. Nejspíš bys zuřil, kdybych to udělal. A potřebuješ ty peníze, Radku?‖ otázal se nakonec Bukvaj. „Potřebuju,‖ tvrdil Nop pevně. „Tak o čem se bavíme?‖ nechápal Jindřich. „Já tě limitovat nebudu,‖ dodal. „To mi spadl kámen ze srdce,‖ uklouzlo Radkovi. „Podívej, tebou řízené noviny přinášejí nám oběma měsíčně asi čtyři sta papírŧ zisku minus daně. To je zdaleka nejvíc ze všech mých podnikatelských aktivit a vím dobře, ţe je to hlavně tvá zásluha. Ve srovnání s tím je dvacet tisíc peněz marginální částka, jestli díky nim budeš spokojený a tvŧj tým bude dál podávat takové výkony, jaké dosud. Tak to vidím já, abych tě uklidnil. Kdyţ mi ale kvŧli tomu voláš, musím se zeptat, co se děje, Radku?" zašťoural Jindřich Bukvaj na závěr svého projevu. „Neděje se nic,‖ odmítl Nop jeho pochyby. „Jsi si jistý?‖ nevěřil Bukvaj. „Zcela,‖ zalhal Nop. „Ale Dobru to překvapilo a ţádala mě, abych ti o tom řekl. Toť vše." „Podle mě kecáš. Ale zpovídat tě nechci a nebudu,‖ uzavřel Jindřich. Sotva Nop poloţil telefon, začal přemýšlet, na co vlastně ty prachy chce. Hodlá si koupit deset flašek Jima Beama, aby měl dostatečnou zásobu. Něco potřebuje také na cigarety a ţivobytí vŧbec a ostatek, aby nemusel škudlit a cítil se jistě. Do výplaty zbývá ještě čtrnáct dní, tak aby se svým týmem podával výkony, jak to říkal Bukvaj. Chlast šel koupit hned a jak se s ním vracel, plíţil se s flaškami ve velké krabici z vlnité lepenky po chodbě a po schodech s obavami, jen aby nikoho nepotkal, jak to tak celebrity a spolumajitelé prosperujících novin dělávají. Škatuli honem schoval v kanceláři do skříně a cítil se provinile, coţ bylo na hony vzdáleno spokojenosti a sebejistotě, jimiţ měl oplývat. Raději začal pracovat. Redigoval materiály dopisovatelŧ z týdenního náletu, texty do pravidelných rubrik, editoval články redaktorŧ, koncipoval stránky příští Brány, aby měl co největší náskok, potom je doplní čerstvými texty redaktorŧ a aktuálním náběhem událostí. Práce pro něho je a byla tím nejlepším lékem a očistným prostředkem vţdy. Zase při ní ale vykouřil zhruba patnáct cigaret, vypil tři další panáky bourbona, snědl čtvrtku kuřete s chlebem, co mu Majka přinesla z pojízdného grilu vedle v ulici a vypil přes dva litry vody. Byl děsně unavený, zbědovaný, opilý a dokud se ještě ovládal, vyhnal všechny domŧ, aby na něm jeho stav nepoznali. Bylo to od něj neskutečně naivní, neboť ho pochopitelně viděli, měli oči, uměli si dát dvě a dvě dohromady a vŧbec to byli lidé inteligentní, vnímaví a tvořiví. Takové si vybral a takové chtěl v redakci mít. Právě tito lidé v čele s ním vytvářeli noviny, které čtenáři kupovali a měli rádi, co nesly jemu i Bukvajovi zisk a zajišťovaly mu takové postavení, ţe jsi mohl beztrestné hrábnout do pokladny a koupit pak naráz deset flašek drahé americké kořalky. Náhle pochopil, ţe největší brzdou, problémem, překáţkou a skvrnou toho skvělého týmu, co vytvořil, se stává on sám a přímo fyzicky cítil jak se nad ním začínají stahovat mračna. Ta malinká, prsatá a lehce macatá krátkovlasá bruneta Dobromila Martinŧ, která se mu vţdy líbila, jako spousta jiných ţen, to vytušila či vycítila přesně. Měla milý úsměv, jiskrné oči a měkké vláčné tělo, jak si ověřil při líbačkách s objímačkami na oslavách narozenin a podobných akcích a jak teď zjistil, má i postřeh. Dobromila ví, co se s ním děje. Jenom si netroufá mu to naplno vpálit do očí. Ostýchá se. Škoda!< Radoslav Nop, ten mizernej šéfredaktor Brány, štval sice Světlanu Mourkovou mladší příšerně, aspoň podle vyprávení její matky doma, ale nešel jí nějak z hlavy. Nevadilo jí ani tak to, co matce podle jejích výkladŧ provádí, ale ţe jí irituje a zároveň něčím fascinuje a ona si pak nosí nervozitu domŧ a navíc o něm stále mluví. Světlanka kromě toho věděla, ţe matka uţ dlouho nemá ţádného chlapa, a tak jí bylo jasné, ţe její matka chlapa děsně potřebuje. Určitě by si s Nopem ráda zapíchala; říkala si Světlanka. A on to jistě ví, ale ani ho nehne, aby jí to udělal; uvaţovala dál mladá Mourková. Aspoň by potom byl doma větší klid; domnívala se. Světlance ovšem hlava nebrala, proč na Nopa tak často myslí. Ţe bych to s ním chtěla dělat nakonec já? zděsila se. Nějak ale cítila, ţe by to s ním mohla být jízda. Ale to je jen bláznivá představa; odháněla podobné myšlenky. Mourková mladší vzpomínala, ţe nedávno matka vztekle vykládala, jak ji Nop poníţil, kdyţ jí přede všemi na poradě poručil, aby donesla jakýsi dopis, co měla na stole ta mladá redaktorka Ryšenovská, i kdyţ ta se napřed Plné znění zpráv


nabízela, ţe pro něj dojde. Nop to prý udělal, aby všichni viděli, jak s matkou mŧţe mávat. Světlanka souhlasila s tím, ţe to muselo být pro matku fakt potupné, ale kdyţ si tu situaci představila, cítila jakési zlomyslné pobavení. A potom objevila v Bráně Nopovu reportáţ o malířce Martě Kníţkové. Světlanka ji znala z hospody, kam chodila a měla Martu za celkem hustou pařmenku. Bavila se s Martou často a dokonce ji naučila i hulit marjánku. Světlanka ale vŧbec netušila, čím Martu tak zaujala. Je o dost starší, ale kouká na mě, jakoţe si to se mnou chce rozdat. Je lesba, nebo co? dumala mladá Mourková Sotva si přečetla Nopŧv článek o ní, musela se za ním prostě vypravit, ačkoli nevěděla přesně proč a co mu bude povídat. Kdyţ k němu přišla, vypadal hodně nevyspalý, jak na ni udiveně civěl, ţe se u něj ocitla. „Světlanko, to jsou k nám hosti,― přivítal ji Nop jako nějakej starej prďola. „Dobrý den, pane šéfredaktore,― pozdravila uctivě. „Copak tě sem dohnalo?― otázal se. „Vy mluvíte, ţe bych se z toho osypala,― odvětila. „Ale máte pravdu. V říjnu začínám Fakultu sociálních věd, a tak jsem vás chtěla poţádat, jestli bych do té doby a pak občas, kdyţ budu tady, mohla dělat v redakci něco jako stáţ. Abych měla od začátku vedle teorie hned taky nějakou praxi,― vysvětlila Světlanka, proč je tady. „Překvapuješ mě, Světluš,― podivil se. „Bereš to studium hned zkraje dost zodpovědně. Domníval jsem se, ţe spíš kouříš marihuanu,― vytasil na ni. „A co jako má být?― ptala se vztekle. „Vlastně nic. Je to tvoje věc,― zatáhl se zpátky. „Taky si myslím. A jestli vás mohu poprosit, neříkejte mi Světluš ani Světlanko.― „A jak ti mám říkat?― nechápal. „Světlano, Svět, anebo třeba Lucko, jak říkáte matce,― navrhla mladá Mourková. „Té říkám i Micko,― připomněl Nop. „A jak ti říkají kamarádi?― vyzvídal. „Micka by byla taky lepší neţ Světluš. O těch kámoších to fakt chcete vědět?― zeptala se nedŧvěřivě. „Mě takové věci zajímají,― tvrdil. Znělo jí to upřímě. Navíc jí matka párkrát říkala, ţe si Nop ve slovních hříčkách libuje. „Tak dobře,― souhlasila. „Říkají mi Svět, nebo taky Sweet, ale někdy i Činda.― „Sweet, to chápu, ale Činda, vlastně jo – Mourková – Kočka – Činda,― rozklíčoval si to. „A o tý trávě vám řekl kdo?― zeptala se. „Nikdo tě nenapadá?― usmál se. „Napadá mě Kníţková, co jste o ní teď psal. Asi je větší slepice, neţ jsem myslela.― „Proč slepice? Sama jsi říkala, ţe na hulení není nic zvláštního,― řekl lehce ironicky. „Taky ţe není. Ale vy si myslíte, ţe tráva a zodpovědnost nejdou dohromady. Podle vás musí být ten, kdo si dá sem tam jointa, nějakej vymaštěnej a vyklepanej feťák, troska nebo rovnou zločinec,― vztekala se Sweet. „To si nemyslím,― řekl. „Ale baví mě, jak ty víš, co já si myslím,― pokračoval v ironii. Přitom na ni upřel tak úděsně uhrančivý pohled, jaký nikdy nezaţila. Cítila hmatatelně, jak ji ty jeho oči drtí a ostřásla se. „Jenom kontrolní otázka,― řekl, kdyţ Činda mlčela. „Nepřišla jsi za mnou, doufám, abys mi řekla, ţe si se mnou chceš zasouloţit? To se mi poslední dobou stává nějak podezřele často,― vysvětlil. „To se jako chlubíte, nebo co?― vyprskla. Vzápětí se zhrozila, ţe na ní poznal, s jakým nápadem si pohrávala. „Propána ne!― zareagoval Nop. Ačkoli připouštím, ţe to tak mŧţe znít. Jen se dopředu děsím,― zase se docela mile usmál. Asi nic nevytušil. Řekl to jen tak. Třeba fakt dostal poslední dobou několik podobných nabídek od nějakých nadrţených čubek; přemítala Světlanka. „To mě ani nenapadlo,― lhala Sweet. „Přinesla jsem vám něco, co jsem napsala,― sdělila do jeho překvapeného obličeje. „Co to je? Taky nějaká úvaha?― zeptal se. „Taky?― nechápala jsem. „Ty mi sem teď taky nosí jako na běţícím pásu,― vykládal. „Jako kdo? Snad ne Kníţková?!― vyděsila se. „Proč myslíš, ţe to byla Marta?― „No a kdo jiný?― ptala se. „To je jedno,― utíkal od odpovědi. „Ţe by to byla ta její modelka?― napadlo Světlanku. „Ta na to vypadá.― „Na co Anděla vypadá?― divil se Nop. „Tak pro vás je to uţ Anděla,― uculila se. „Vypadá na to, ţe se sem chodí vnucovat se svými bláboly. Za matkou taky dřív chodila,― vysvětlila. „Tak jo, byla to ona,― přiznal. „A co se ti nezdá na tom, ţe jí říkám Anděla?― Plné znění zpráv


„To já jen tak. O nic nejde,― hrála Činda to téma do autu. Budu mu líčit, proč tu babu nesnesu a je mi jí i líto; řekla si v duchu. Skoro se maţe na chleba a je to subka; dodala pro sebe. Sweet poznala Andělu, kdyţ ji Marta jednou pozvala k sobě. Anděla nechá Martu, aby s ní zacházela jako s hadrem a Marta si z ní otrokyni dělá ráda. Sweet se to zdálo nechutné. Martu konečně trochu chápala, ale ţe jí ta Nopova Anděla dovoluje se sebou tak zametat, Svět odpuzovalo. Takoví lidé se jí vţdy hnusili. Snad si s ní Nop něco nezačal; napadlo ji a podezřívavě si ho prohlíţela. Hned pak se ale podivila, proč ji to vŧbec zajímá. „Tak copak jsi mi přinesla?― zeptal se Nop. „Jsou to většinou básničky,― vylovila z tašky přeloţené papíry a poloţila je na stŧl. Vtom někdo zaklepal, Nop řekl dál a nečekaně vešla její matka a příšerně se vyděsila, ţe Světlanku u Nopa vidí. „Světluš, kde ty se tady bereš?― ptala se šokovaně. „Ahoj, mami,― pozdravila Sweet s úsměvem. „Přinesla jsem panu šéfredaktorovi nějaké své věci, co jsem napsala,― objasnila jsem matce. „A taky jsem se s ním přišla domluvit na nějaké stáţi,― dodala. „Opravdu?― řekla matka s potěšením. Potom ale mrkla na Nopŧv stŧl, kde uviděla kupku jejích papírŧ a Světlanka zalitovala, ţe je nestačila přepsat, protoţe se za Nopem vypravila hned, jak ji to napadlo. Mourková se zatvářila kysele a hleděla na dceřiny šeredné cáry s odporem. „Aha! Tak to přijdu později,― řekla rozpačitě, otočila se a zmizela. „Aby se neposrala,― uklouzlo Čindě. „Sweet, jsi trdlo a snad víš proč. A teď padej za mámou. Kouknu na ten tvŧj salát, jestli teda přečtu tvý škrábanice. Ale hned ne. Do měsíce! Stačí?― vynadal jí Nop. Tón, co zvolil, mladé Mourkové jasně oznamoval, ţe to podcenila, ale ţe on je v tomto případě spíš na její straně. „Stačí,― přikývla Sweet a docela vděčně se na něj usmála. Světlanka vypadla, jak nejrychleji dovedla a vŧbec jí nevadilo, ţe to bylo tak nahonem a ţe s Nopem neprobrala vše, co chtěla. Měl pravdu, ţe se její matka bude vztekat, kdyţ mu přinesla své věci v takové hnusné haldě. Světlana si dost zakládala na tom, aby její dcera dodrţovala dekorum, kdyţ o něco jde. Určitě se bude šklebit, jakým dojmem jsem na Nopa zapŧsobila, zvlášť, kdyţ chci dělat v Bráně stáţ; pomyslela si Svět. Sice si na Nopa často stěţuje, kritizuje, jak se chová, ale ve skutečnosti jeho schopnosti uznává a jeho úsudku si cení. Myslí si tedy, ţe by mi mohl ve studiu hodně pomoci; zhodnotila Světlanka situaci. Jak mi ale Nop řekl, ţe jsem blbka a kecal dál o mých papírech, dostala jsem opravdu chuť si s ním zapíchat; řekla si Mourková mladší. To jsou věci; dodala v duchu. >Sotva za malou Světlankou zapadly dveře Nopovy šéfredaktorské kanceláře, hned na ně klepala Stračková, takţe neměl vŧbec příleţitost a čas o něčem přemýšlet a srovnat si v hlavě, co se právě odehrálo. „Co se děje v sesterském oddělení public relations, Drahuš?― zeptal se jí. „Nic,― odvětila stručně. „Dal bys mi panáka, Radku? Ten Pavel mě příšerně sere.― „Jasně,― vstal a vytáhl ze skříně nenačatou flašku Jima Beama, aby viděla zřetelně, ţe se tu normálně nepije a chlast má tady jen pro podobné krizové a profilaktické příleţitosti. Nalil jí štamprle a řekl: „Ale to je zlé, kdyţ je v inzerci mrtvo. Ta má jen kypět reklamou. To jsou prachy, chápeš? Proč tě sere?― „Tak jsem to nemyslela. Neděje se tam nic mimořádného. Jinak to šlape. A o Pavlovi nechci mluvit, protoţe je idiot. Jen jsem tím zdŧvodnila, proč chci panáka,― upila trochu ze skleničky, lehce se otřásla a pak ji dopila. „Ještě jednu? Dám si s tebou, abys nepila sama,― nalil dva panáky. „Kdy jsi poznala, ţe je idiot a do kdy bude?― „Ty jsi takovej blbec, Radku,― zachechtala se. „Idiot a blbec, takţe se doplňujeme. Asi Pavla budu fakt muset jmenovat zástupcem.― „Vţdycky, kdyţ k tobě zajdu, zvedneš mi náladu. Přijdu tady na jiné myšlenky. Oceňuji to. Je to málem lepší, neţ ten bourbon,― vyprázdnila druhou odlivku. „Jdu zamíchat kypící inzercí, Radečku,― dodala a odešla Dal si taky druhýho Jima, aby Stračenu dohnal a pak ještě jednoho, abych měl trochu navrch a štítivě rozevřel Světlančiny papíry a namátkově četl. »KDYŢ VIDÍŠ MOU ZÁŠŤ: Miluji tě a co s tím, / nechápu tě a co s ním. / Nech mě na pokoji a netoulej se za mnou, / nebo uţ nikdy nebudu s tebou. / Netrap mě, kdyţ vidíš mou zášť, / běţ prostě pryč a nech mě tam stát zvlášť. / Uţ nevím, co mám dělat, / aby sis mě všiml, / tak otevři dlaň a podej mi ruku. / Ne, nech mě být a odejdi pryč, / nebo tu zŧstaň a podej mi k tvýmu srdci klíč.« Plné znění zpráv


Chtěl si o tom něco myslet a bezmála si i pomyslel, ale pak si řekl, ţe nemusí všechno komentovat, zejména jde-li o básničku, v níţ vyjadřuje dívka své zmatené city k chlapci, jestli vŧbec veršuje o někom konkrétním. Na první pohled se mu ale zdálo, ţe je to trochu násilné rýmování bez hlubšího smyslu – mou zášť... stát zvlášť. To je divný; řekl si. Čindiny verše mu ale připomněly, ţe má napsat zase »Řádky o tom i onom«, a protoţe byl muţem činu, sedl a psal. Neţ začal, přeci jen o Sweet zapřemýšlel. Ta holka vystupuje dost sebevědomě a snaţí se pŧsobit jako drsňačka. To je ale jen maska; řekl si Nop. Tolik drsná není; napadlo ho. Ve skutečnosti je dost chytrá, zodpovědná, vnímavá a přemýšlí o věcech i lidech. Náznaky toho v její mluvě rozpoznal Nop bezpečně. A ještě něco v dívčině chování Radka upoutalo. Kdyţ hrábla do tašky a vylovila hrst přeloţených, umolousaných, tuţkou počmáraných papírŧ a pleskla je před něho na stŧl, uţ se jí chtěl zeptat, jestli to myslí váţně, ale právě vešla Micka a udělala to svým ksichtěním za něj. Jak jí pak řekl, ţe je trdlo, koukla se na něj zpŧsobem, co jasně signalizoval, ţe to od něj bere. V jejím pohledu bylo ale mnohem víc, a to zřejmá sexuální výzva vŧči němu. Normálně by ho u tak mladé dívky překvapila, ale ve Světlančině případě se tomu moc nedivil. Z té dívky čišela sexuální náruţivost na hony a Nop si byl jistý, ţe uţ má v devatenácti letech v tomto směru zkušenosti dost bohaté. Kde tuhletu svou jistotu bral, netušil. Kdyţ si však vzpomněl, jak o ní mluví Micka v zásadě jako o dítěti, musel se usmát. Ale s tou Čindinou výzvou naloţí tak, ţe si jí jako nevšiml.< Pokračování Jaroslav Kvapil

URL| http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/c/482796/uz-je-nekdo-jiny-konkurz-na-andela-12.html?ref=rss

velkolepý návrat uniformy? 6.11.2015

Studenta web&mag str. 10 Jaroslav Totušek

Studium

Drsní hoši, sličné slečny a nádech USA - Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy vypustila začátkem října na světlo světa kolekci nového fakultního oblečení a tím nás donutila zamyslet se nad tím, jak cool mŧţe vlastně taková „uniforma― být! Fakulta stylové výb avy Ve většině anglicky mluvících zemí je úplně běţné, ţe studenti nosí loga svých škol na všem moţném. Jasně tak dávají najevo svou příslušnost k dané škole a svou hrdost na to, ţe chodí právě tam. V České republice (aţ na výjimky) není vyjadřování loajality ke své škole prostřednictvím módních doplňkŧ zase tak běţné a na FSV si letos řekli, ţe je to velká škoda. Ve spolupráci s několika významnými světovými oděvními firmami pak navrhli a uvedli na trh univerzitní oblečení, které se dosavadním českým standardŧm docela výrazně vymyká. A aby se nevymykalo, kdyţ je inspirováno „venku―, a to klasickými sportovními dresy na baseball, rugby a golf. Kolekce sestává z triček (dámská a pánská), mikin s kapucí (tzv. hoodies), dále tzv. „varsity jackets― neboli sportovních mikin v americkém stylu, sportovních tašek a stahovacích batŧţkŧ na šňŧrku. Nápis na oblečení je také stylu varsity, coţ je obecné anglické označení pro sportovní týmy reprezentující svou školu, a je navrhnut na míru FSV. „Od celé kolekce očekáváme podobný efekt jako v zahraničí, tedy pocit ,jsem hrdý na svoji školu a nebojím se to ukázat‗,― říká Marianna Zapotilová, PR koordinátorka FSV UK , a ţertovně dodává: „Nejde ale samozřejmě o ţádný povinný stejnokroj. Studenti i veřejnost si kolekci mohou koupit a nosit oblečení zcela dobrovolně.― Uniform(ita)a? Ačkoliv nejde přímo o školní uniformy, toto oblečení reprezentující příslušnost k některé škole se z nich bez pochyby vyvinulo. A jak to bylo vlastně s uniformami? Celý nápad školních stejnokrojŧ vznikl v 19. století v Anglii, a to proto, ţe stejné oblečení znemoţňovalo rozpoznat rozdíly mezi sociálními vrstvami ţákŧ. Doba byla totiţ dosti polarizované a ti bohatí si často nevybíravě dobírali ty chudé. Škola proto zakročila a všem povinně naordinovala uniformy. Plné znění zpráv


V anglosaské kultuře se od té doby školní stejnokroje tak hluboce zakořenily, ţe si ji uţ jen málokdo dokáţe představit bez nich. Vymýcení rozdílŧ mezi studenty s tím spojené šikany jsou převaţujícím argumentem pro zavedení uniforem i v zemích, kde nemají ţádnou historickou tradici, a to i (či zejména) dnes, kdy je společnost rozdělena stejně tak, ne-li více neţ dřív. Efekt zavádění školních uniforem je ovšem sporný, jak například prohlásil americký sociolog David L. Brunsma uţ v roce 1998: „Obléknout děti do uniforem je jako natřít chátrající budovu jasnými barvami - přitáhne to pozornost, ale je to stále jen nátěr.― Škola si pomocí uniforem buduje vlastní identitu a veřejnou image. Častokrát uniformy i sama hradí, takţe uleví peněţenkám všech ostatních zúčastněných. Na druhou stranu ale školní uniformy potlačují individualitu studentŧ (coţ je zejména na základních a středních školách docela potíţ). Německo a Itálie mají se školními uniformami obecně problémy, protoţe jim asociují minulost. V případě Itálie jsou to třeba Mussoliniho Černé košile, a proto je naprosto nepřípustné, aby je některé škola jako stejnokroj zařadila. Mnozí o přínosech školních uniforem pochybují a spíše vyzdvihují negativa, je ale nezvratným faktem, ţe jsou stále velmi oblíbené, a to hlavně v Británii, Japonsku, Číně a Austrálii. Mírnější formou školních uniforem mŧţe být určitý dress code, kdy škola nadiktuje třeba barvu, v jaké má oblečení studentŧ být, a zbytek uţ je na nich. Tento zpŧsob je dnes populární hlavně v USA. U nás v Česku jsou uniformy věcí veskrze okrajovou, a to hlavně na soukromých školách, které mají často předobrazy právě v zahraniční, kde se uniformy běţně pouţívají. A moţná je to právě jejich absence, která nás přivádí k tomu nějakou formu školního oblečení vŧbec navrhovat, nosit a hlavně vylepšovat. Fakulta sociálních věd totiţ není zdaleka sama - univerzitní „merchandise― je v Česku zaveden uţ nějakou dobu a - co se nám na něm nejvíc líbí -vypadá rok od roku lépe! Podívejte se s námi na ty nejhezčí a na ty nejznámější. Hipsteři v Olomouci Absolventka Univerzity Palackého v Olomouci Alexandra Monhartová ve spolupráci s designérkou Alicí Klouzkovou loni představila kolekci UNI WEAR CITY , která udělá stylového hipstera z kteréhokoliv Olomoučana - a nám se váţně moc líbí! (Foto: upoint.upol.cz) Klasická Karlovka Nejstarší česká vysoká škola se v designu svého merchandise povětšinou drţí spíš při zemi (FSV kolekci teď nepočítáme) a vychází z tradice fakultních znakŧ - vysmátým lékařŧm ale sluší moc! (Foto: lfp.cuni.cz) Fandíme Brnu Merchandise Masarykovy univerzity v Brně zahrnuje mimo jiné i šály pro řádné fandění vhodné při jakékoliv sportovní aktivitě, na které se budou vaši spoluţáci podílet. A na Vysokém učení technickém v Brně zase dostali nedávno nové mikiny, které jsou červené a moc pěkné. Takţe za nás palec nahoru i do Brna! (Foto: VUT v Brně (Twitter) ; MUNI, Jiří Salik Sláma) Technická odolnost Univerzitní mikiny ČVUT u jsou navrţeny do technologického perfekcionismu. Jsou nejen stylové a tak pohodlné, ţe se v nich dá dělat prakticky všechno, ale navíc jsou také pečlivě vyzkoušené a schválené čtyřmi z osmi tamních fakultních děkanŧ! Foto autor| (Foto: upoint.upol.cz) Foto autor| (Foto: ČVUT, Adam Ondráček)

Kanada má novou vládu 6.11.2015

ČRo Plus

str. 04

17:10 Den podle…

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Český rozhlas Plus. Kanada má novou vládu a o té vládě teď mluví celý svět. Má stejný počet ministryň jako ministrŧ, je tedy zastoupena v paritě mezi pohlavími, je v ní vědkyně, astronaut, paralympijská sportovkyně, válečný veterán, muslim i hinduista, tři členové vlády jsou přistěhovalci, kteří se narodili mimo Kanadu, logicky, dva jsou naopak z pŧvodního etnického obyvatelstva Kanady, jeden je gay, přiznal se k tomu, premiér Justin Trudeau z Liberální strany sestavil vládu, která je svým sloţením hodně revoluční. Jak ta vláda bude fungovat a jaké jsou její hlavní úkoly, a jak výrazná změna to bude pro Kanadu, na to se zeptám Magdalény Fiřtové a katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Plné znění zpráv


Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jaká je ta vláda podle vás, jak ji vidíte? Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já se předem omluvím, jestli, ztratila jsem hlas, jestli vŧbec budu slyšet. Ale ... Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jste slyšet. Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Justin Trudeau je vlastně velkou změnou pro Kanadu v porovnání s předchozí vládou konzervativní Stephena Harpera. Justin Trudeau jde ve šlépějích svého otce Pierra Elliotta Trudeau, který od vlastně konce šedesátých let aţ do počátku osmdesátých let byl premiérem Kanady. A tím zpŧsobem i ta symbolika jmenování nové vlády jde ve stopách předchozí Trudeauovy vlády, jeho otce. Kanada se v té době profilovala jako velmi rŧznorodá země, diverzifikovaná, země otevřená imigraci, země otevřená menšinám, země otevřená multikulturalismu a přístupu prostě k pluralitní kultuře a k respektu ostatních. A v těchhle, v tom samém, v téhle té samé symbolice vlastně pokračuje současný premiér, nově zvolený premiér Justin Trudeau. Protoţe jeho vláda skutečně tak, jak jste přesně řekl, má všechny aspekty toho, být vládou, která reprezentuje Kanadu v tom smyslu, ţe Kanada je velmi rŧznorodá země, kde viditelné menšiny, jak, jak Kanaďané nazývají vlastně etnické menšiny, tvoří skutečně téměř dvacet procent obyvatelstva, tak proto právě tyhle ty menšiny tvoří šestnáct procent ministrŧ ve vládě. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A je tahle, je tahle vláda, kromě toho, ţe je pestrá, tak i kvalitní? Protoţe někteří cynici a kritikové říkají, to je pouhý marketingový tah, jak na sebe upozornit, kdyţ člověk sestaví takovouhle vládu. Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, já si myslím, ţe tam je primární to, co se podařilo, je gesto a symbolika změny, se kterou Trudeau vyhrál, vyhrál volby. A jaksi na té symbolice změny staví. Co se týče kvality, to nemŧţeme podle mě do značné míry posoudit, protoţe mnoho těch, těch postav, nebo ministrŧ je známých ze svých resortŧ, ale nemají nutně zkušenosti z politiky. Tam si myslím, ţe je tam moţný velký jakoby problém v tom, jak skutečně se poperou s tím úřadem a s tím politickým postem. Protoţe například /nesrozumitelné/, která byla jmenovaná ministryní obchodu, tak tu já, řekněme ne osobně, ale četla jsem její obě knihy. A je výborná novinářka. Píše velmi kvalitní, kvalitní, kvalitní texty do New York Times a podobně. Ale otázka je, jak zvládne skutečně ten post, ten, ten praktický post té politiky a ten pragmatický post vyjednávání, kdy Kanada jako federace musí jednat nejenom navenek, ale ta politika je velmi komplikovaná i na úrovni mezi, mezi jednotlivými provinciemi a vyjednávání mezi federální vládou a provinčními vládami. Takţe ... Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------To se ukáţe, jak to vládě pŧjde. To se ukáţe. Ale jaké jsou její priority? Protoţe kromě toho sloţení tam, tam jsou taky vcelku revoluční změny, které chce ta vláda prosadit. Dŧraz na jinou zahraniční politiku, na politiku, která se týká ţivotního prostředí. Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, tam je skutečně těch několik bodŧ, které jsou jako nejdŧleţitější, s nimiţ, s nimiţ do voleb šel Justin Trudeau. Je to, ţe skutečně Kanada pŧjde do deficitního rozpočtu a bude se věnovat ochraně ţivotního Plné znění zpráv


prostředí mnohem intenzivněji, neţ dosavadní vláda Stephena Harpera, který, jehoţ vláda byla velmi intenzivně nasměrovaná, naorientovaná na těţební prŧmysl, na ropné písky v západní Kanadě. Justin Trudeau se snaţí tuhle tu starou, řekněme, starou cestu vyvrátit, nebo minimálně, ne vyvrátit, ale minimálně vybalancovat diskursi, diskurzem o enviromentální politice a ochraně ţivotního prostředí, preferencích pro čisté energie. Stejně tak co je velkou změnou pro Kanadu, je odvolání vlastně účasti, kanadské účasti na bojích na Blízkém východě. Tohle to bylo vlastně první oznámení oficiální Justina Trudeaua hned po, po výsledku voleb, kdy telefonoval Baracku Obamovi a řekl, ţe prostě Kanada končí s účastí na Blízkém východě. Ţe se staví proti tomu negativně a bude končit. Takţe to je velká další změna jaksi v té zahraniční politice. A určitě to, co Evropu hodně zajímá, Justin Trudeau přislíbil velkou změnu v zahra..., v politice imigrace. A to, ţe přijme více neţ dvacet tisíc syrských uprchlíkŧ. Nastavil si termín do 1. ledna 2016, coţ je tedy neuvěřitelně blízké datum. Dva měsíce na to, aby vlastně vláda zvládla procesovat, prověřit čtyřiadvacet tisíc ţadatelŧ o azyl. Je to ambiciózní plán. Mnohdy se všichni ptají, jak je to moţné zvládnout. A odpověď je jediná. Moţná, je to moţné zvládnout, ale pravděpodobně Kanada bude muset slevit na svých bezpečnostních kritériích a na těch prověrkách, které dosavadní vláda na nich velmi trvala. A jaksi předchozí konzervativní vláda velmi trvala na té, na té bezpečnosti a sekuritizaci tohohle toho, téhle té oblasti. Takţe tam jediná cesta, jak toho mŧţe Kanada dosáhnout, je, ţe sleví v těchhle těch kritériích, no. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------O nové kanadské vládě, která je nejenom svým sloţením, ale taky svým zaměřením docela revoluční, minimálně pro Kanadu, jsme mluvili s Magdalénou Fiřtovou z katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkujeme. Magdaléna FIŘTOVÁ, katedra amerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji taky, hezký večer, na shledanou.

Otázky týdne 6.11.2015

ego!

str. 03

Obsah

Kdo je autorem tohoto výroku: „Klaus a já za jeho zády jsme byli dost silným tandemem.― 1. Lucie Bílá 2. Miroslav Macek 3. Miloš Zeman Nová studentská kavárna v budově Fakulty sociálních věd UK dokázala nečekanou věc: 1. Do školy začali docházet i chroničtí fluktuanti. 2. Studenti jsou nyní permanentně švorc. 3. Fakulta otevřela teologicko-sociologický seminář o existenci piccola. str. 16 „Přesná a umná hra objemŧ seskupených pod sluncem― je známá definice… 1. pláţového volejbalu. 2. architektury. 3. dopravní zácpy. str. 22 Kdo je autorem tohoto výroku: „Termín ‚zloděj‗ je proto třeba vidět pozitivně, je to zloděj ohně jako Prométheus.― 1. Francouzský spisovatel Guillaume Basset 2. Český horolezec Pavel Bém 3. Americký finančník Bernie Madoff str. 32 Foto popis|



Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe 6.11.2015 ego! str. 16 Téma Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Rok od roku jich přibývá, přestoţe se jedná o něco na zpŧsob „ruční práce―. Nejde o boty či kabelky, ale o nová originální bistra, kavárny a netradiční podniky. Většinou je otevírají amatéři, tedy lidé, kteří dosud neměli s gastronomií nic společného. Jsou však nadšení, takţe se u nich hned cítíte štamgastem. Zdá se to být uţ jejich poznávacím znamením. Alespoň v praţských ulicích. V těchto kavárnách a podnicích se sází na minimalistický interiér s industriálními prvky a na domáckou atmosféru. Majitelé, z nichţ řada si tak plní nezvyklý sen, evidentně čerpají inspiraci z Berlína. Základem jsou pro ně kvalitní suroviny, pokud moţno od lokálních prodejcŧ, a hlavně osobní přístup k zákazníkŧm. Ti pak i chvílemi neohrabané obsluze rádi odpustí nějaké to profesionální pochybení... Seznamte se, těchto šest podnikŧ má velmi dobře našlápnuto. Na Hollaru Studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se sídlem v budově Hollaru dlouho neměli ţádné útočiště, kde by se mohli mezi přednáškami najíst či povzbudit kofeinem. Rozjeli tedy akci Oţivme Hollar, v rámci níţ navrhli přeměnit nepouţívané garáţe na dvoře školy ve společenský prostor. Vedení fakulty na návrh přistoupilo, ale dohoda byla jasná – univerzita rekonstrukci zafinancuje, o zbytek se uţ ale musí starat studenti sami. Ti zorganizovali sérii workshopŧ, během kterých se z dřevěných palet vyráběl nábytek a zařízení budoucí kavárny. Ta byla otevřena v říjnu roku 2014. Nyní se design interiéru znovu proměnil. Palety byly nahrazeny novými stoly, starými školními ţidlemi, ale i designovými kousky nábytku. Prostor nabízí vše od slušné kávy přes domácí koláče či sendviče a polévku aţ po zásuvky na notebook. Podnik si proto oblíbili i profesoři, a podle iniciátorky projektu Kateřiny Písačkové díky němu dokonce začali do školy více chodit i chroničtí fluktuanti. O denní menu se stará Marie Podzemská, která má vlastní značku občerstvení Doping. Na kulturním programu, jeho produkci a propagaci se kromě Kateřiny Písačkové a dobrovolníkŧ podílí Sanjin Nesimi, který spolupracoval s praţskou MeetFactory, a Jan Červenka, jenţ se zase podílí na marketingu restaurací Ambiente. Kaţdodenní starost o provoz je pro všechny ale víceméně nová zkušenost. Přiznávají, ţe je to náročné, ale baví je to. Byznys zde není cílem. Během akademického roku pořádají originální akce pro širokou veřejnost, filmové projekce, debaty a studentské večírky. Úspěch mělo třeba zahájení školního roku a vítání prvákŧ s tématem honu a myslivectví, arabský večer Hollar Akbar nebo „americká― akce Burgery a Rap, během níţ se vnitroblok Hollaru proměnil v jakýsi malý Bronx. Vedoucí pedagogové takové projekty podporují. Nedávno se studenty oslavili výročí čtvrt století od zaloţení fakulty, k čemuţ jí studenti věnovali jabloň v květináči a umístili ji na školní dvŧr. Třeba z jejích plodŧ budou jednou v kavárně i štrúdly. Proti proudu Pro Davida a Karolinu Konečné bylo otevření bistra Proti proudu splněním dvacetiletého snu. Oba pracovali v médiích. V gastronomii byli absolutními laiky, ale jako hosté všemoţných podnikŧ měli dlouholetou praxi. Vţdy se však našlo něco, s čím nebyli zcela spokojeni, a říkali si, ţe by to zvládli lépe. Tak se začala rodit myšlenka otevřít si něco vlastního. V základních věcech měli od počátku jasno. Chtěli místo, kde si mŧţete dát snídani celý den, i kdyţ třeba vstáváte v osm večer, a jako dezert ochutnat koláč vlastnoručně upečený majitelkou, která ostatně vydala svou kuchařku. Manţelé měli štěstí při hledání vhodného objektu. Náhodou objevili inzerát na rohový prostor nedaleko stanice metra Křiţíkova. Dříve slouţil coby pivnice U koníčka, jejíţ štamgasti teď v novém bistru vzpomínají, jak si zde nechávali točit pivo do dţbánku. I bistro Proti Proudu si za sedm měsícŧ provozu vytvořilo stálé zákazníky. Jsou to lidé z přilehlých kanceláří, maminky s dětmi, ale i studenti a obyvatelé ulice. Hosty přitahuje také zajímavý interiér. Navrhli jej architekti Dušan Řezáč a Petr Moráček a majitelé, kteří v tomto ohledu nechtěli dělat kompromisy, utratili za jeho realizaci veškeré ţivotní úspory v řádech milionŧ korun. Po bílých stěnách se linou černé dráty elektrického vedení, které mají odkazovat k Františku Křiţíkovi. Stejně tak i název bistra. Proti proudu elektrickému, vodnímu z nedaleké Vltavy, ale moţná i proti proudu strachu realizovat svoje sny. Woodoo People Plné znění zpráv


Milan Obst ţije v Karlíně sedm let a vţdy mu tu chyběl obchod, kde by si mohl koupit čerstvé ovoce a dozrálou zeleninu. A tak spojil svŧj zájem o zdravý ţivotní styl se zkušenostmi obchodníka a letos v květnu otevřel se svým společníkem Martinem Kašparem prodejnu Woodoo People. Ovoce a zeleninu odebírají převáţně od pěstitelŧ ze Středočeského kraje. Horší je to s rostlinami, které se u nás nepěstují. Skoro nikdo je sem nedováţí v opravdu vysoké jakosti, protoţe v Česku není dost odběratelŧ, kteří by byli za takovou kvalitu ochotni zaplatit. Pátrání po distributorech se ale vyplácí. Za pět měsícŧ provozu si i Woodoo People vytvořilo stálou klientelu, která dokáţe ocenit kvalitu potravin, ale třeba i papírové sáčky místo mikrotenových. V obchodě navíc mohou většinu zboţí zdarma ochutnat, a vědí tak, co kupují. Vedle toho se u malého baru nabízí i čerstvé zeleninové šťávy a ovocné fresh dţusy, mléčné smoothie (i jejich veganská varianta), domácí koláče nebo třeba biokáva, kterou pŧvodně nepřipravovali, ale zákazníci si ji speciálně vyţádali. Nově jsou na pultech i domácí med, mošty či koření a ořechy. Nabídka se nicméně odvíjí od sezonních potravin a ročního období. Tak jak tomu bývalo v tradičních obchodech. Zenit Oprýskané stěny, disko koule, obloţení z kachliček, křišťálové lustry a starý dřevěný nábytek. Kavárna Zenit na konci Krymské ulice připomíná… vlastně nic, co jste doposud viděli. Majitel Lukáš Havlena pojmenovává tuto syrovou estetiku termínem „raw style―. Se svojí partnerkou, spisovatelkou Petrou Hŧlovou, vytvořili loni v červnu podnik, který nepotlačuje svoji historii, ale naopak ji vyuţívá a komunikuje s ní. Interiér funguje jako jakási výkladní skříň toho, co tu bývalo dřív: v 50. letech rybárna, poté masna, později prodejna dlaţdiček a oken. Všude panující „mišmaš― majitele neskutečně baví. Nepotřebují se vyhraňovat. Nemají rádi podniky, které návštěvníka nutí svým designem do určitého chování či stylizace. Chodí sem jak dvacetiletí, tak čtyřicetiletí, ale duší prý mladí liberálové. Kavárna jim nabízí „snídani po celý den― (i kdyţ otevírá aţ odpoledne), míchané drinky, dobrou kávu a hlavně častý a pestrý program. Hrávají tu dýdţejové, zadní část kavárny slouţí jako konceptuální galerie, jejíţ výstavy se mění co měsíc, často zde bývají autorská čtení, křty knih, koncerty nebo přednášky. Nedávno zde recitovali třeba i ruští básníci. Díky Petře Hŧlové je Zenit s literaturou úzce provázaný. Pro majitele Lukáše Havlenu, který je pŧvodní profesí fotograf, není provoz kavárny zcela novou zkušeností. Před třemi lety otevřel v praţském Braníku oblíbenou biokavárnu Periferie Cafe pro maminky s dětmi. Kavárenství ho začalo bavit a zatouţil otevřít si něco neotřelého. Název Zenit má symbolizovat horizont, ale také slunce ve svém nejvyšším bodě. Ani kavárna si tak neklade nároky být někam přesně zařazená a svoje návštěvníky do ničeho nenutí. Podle majitelŧ si zde kaţdý mŧţe zaţít svŧj vlastní „zenit―. Ye‘s Kafe Kafe studio bar Ye‘s Kafe na praţském Letenském náměstí pŧsobí tak trochu jako z jiného světa. V jednom prostoru se prolíná kavárna a studio grafického designu. Za podnikem, který funguje od letošního dubna, stojí grafický designér, Číňan Ye Shuangjie, pro přátele Sugi. V Česku ţije od dvanácti let, umí dobře česky. Jeho maminka tu léta vedla obchod s tradičním čínským čajem a keramikou. Kdyţ prodejnu opouštěla, Sugi se tu z nostalgie, ale i praktických dŧvodŧ rozhodl zřídit studio. Opouštěl totiţ v té době zázemí velké reklamky a rozhodl se pracovat na vlastních zakázkách. „Abych vyuţil prostor na maximum, vybudoval jsem vestavěné patro, kam jsem umístil grafické studio. Chtěl jsem místo trochu oţivit a ozvláštnit, proto jsem se rozhodl dole vybudovat kavárnu.― Podnik rozjíţděl s ostřílenou dvojicí české baristické scény Danem Krsem a Vojtou Pešicem. S nimi ho spojuje i profesní pozadí, protoţe Dan je vystudovaný restaurátor knih a papíru a věnuje se sítotisku, jeho kolega zase studoval architekturu. „S Vojtou jsme dlouholetí přátelé. Kávě jsme propadli dávno předtím, neţ byla v kvalitní podobě dostupná v českých kavárnách. Proto jsme s sebou všude vláčeli zrna, mlýnek, mocca konvičku s malinkou plotýnkou do zásuvky a vařili jsme všude, kde jsme mohli. Mimochodem se svojí současnou ţenou jsme se dali dohromady na školní chodbě, kde jsem jí uvařil kafe,― říká Dan Krs, který pracuje jako šéfbarista na poloviční úvazek také v kavárně Bella Vida Café na praţském Újezdě. Jméno Ye‘s Kafe dostal podnik po čínském zakladateli: skládá se z jeho příjmení – Ye – a počátečního písmena křestního jména. Nabízí se samozřejmě i paralela s anglickým yes, tedy ano. Plné znění zpráv


„Znamená to, ţe chceme být otevřeni všem. Proto kaţdý čtvrtek nabízíme prostor komukoliv, jehoţ tvorba se nám líbí. Ať jsou to muzikanti, dýdţejové, nebo výtvarníci,― popisuje Sugi. O náklady i zisk se s provozovateli kavárny dělí napŧl. Počáteční investice, kterou pouţil na rekonstrukci interiéru, činila zhruba 600 tisíc korun. Vybavení kavárny pořídili Vojta s Danem. Za pultem se střídají s dalšími baristy Lucií Fürstovou a Lukášem Libertou. Tým doplňuje fotograf Martin Svoboda. Naše Toustárna Před měsícem si třicetiletý Jan Demuth otevřel v Holešovicích bistro Naše Toustárna, je navíc spojené s pekárnou. Pŧvodně přitom vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Obor mě bavil, ale kdyţ jsem začal uvaţovat, co bych dělal, neviděl jsem východisko. Proto jsem se po škole zaměřil na svoji velkou vášeň, vaření a pečení, a udělal si výuční list kuchaře,― vysvětluje ve svém zbrusu novém podniku nedaleko zastávky Maniny. Nabízí tam jak obloţené sendviče z vlastního chleba, tak i pečivo, moučníky a kávu. „Koncept toustárny vznikl tak trochu z nostalgie. Moje generace vyrostla na toustech, které nám maminky dělaly s eidamem, gothajem a kečupem. My jsme se snaţili tohle jídlo pozvednout a připravit ho z těch nejlepších surovin.― Vzhled bistra se majitel snaţil ladit do populárního minimalistického berlínského stylu, kterému vévodí jednoduchý interiér s křídovou tabulí s denní nabídkou a pultem plným jídla. V přední části bistra umístil také pekárnu, kde se přímo před zraky návštěvníkŧ vzdouvají z hranatých forem toustové chleby rŧzných typŧ. S rekonstrukcí a návrhem interiéru, výběrem surovin a dodavatelŧ mu pomohli kamarádi, s recepturami a postupy zase pekař z Antonínova pekařství. Velký zájem je podle Jana Demutha o nízkolepkové a bezlepkové chleby, jejichţ sortiment proto hodlá rozšířit. Vedle sendvičŧ s rŧznými druhy masa a zeleniny nabízí také nadýchané ciabatty s rajčaty nebo slaninou a čedarem. Ke kávě si mŧţete dát muffiny, záviny, buchty nebo čokoládovníky, vše ve čtvercovém formátu podobném toustovému chlebu. „Na Vánoce chceme péct i hranatou vánočku. Tvar čtverce nás baví,― plánuje Demuth, který na rozjezd svého podniku vyuţil z části vlastní finance, zbylé náklady pokryl z úvěru. Přesnou počáteční investici uvést nechce, řádově se tato částka pohybuje mezi jedním a dvěma miliony korun. Vedle Naší Toustárny má Jan Demuth také reklamní agenturu, která se zaměřuje na venkovní reklamu. Svou účast v ní však chce co nejdříve ukončit, aby se mohl plně věnovat bistru. Konkrétně v Holešovicích otevřel svŧj první podnik z ryze praktických dŧvodŧ. „Předpokládám, ţe tuto praţskou čtvrť čeká podobný osud jako Karlín. Staré prŧmyslové budovy se postupně přeměňují na kanceláře a s nimi sem proudí mnoţství majetnější klientely, která má zájem dobře se najíst. Nemluvě o nových bytových domech.― Se zájmem zákazníkŧ je Jan Demuth měsíc od otevření spokojený a v gastronomii by uţ chtěl zŧstat. *** Všude panující „mišmaš― majitele neskutečně baví. Nepotřebují se vyhraňovat. Nemají rádi podniky, které návštěvníka nutí svým designem do určitého chování či stylizace. Chodí sem jak dvacetiletí, tak čtyřicetiletí, ale duší prý mladí liberálové. Foto autor| Produkce: Symona Pŧhonná Foto autor| Matej Slávik Foto popis| Zleva: marie Podzemská, Sanjin Nesimi, Kateřina Pisačková a Jan Červenka vedou kavárnu Na Hollaru. Foto popis| martin Kašpar a milan Obst z prodejny ovoce a zeleniny Woodoo People Foto popis| Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Foto popis| Ye‗s Kafe rozjel Číňan Ye Shuangjie – nahoře uprostřed. V pravo dole je barista Dan Krs. Foto popis| Naše toustárna nabízí sendviče z domácího chleba. Na snímku Jan Demuth s kolegyní adélou Figallovou. Foto popis| Lukáš Havlena zaloţil se spisovatelkou Petrou Hŧlovou kavárnu Zenit.

Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe: Jak nadšenci proměňují kavárenský prŧmysl Plné znění zpráv


6.11.2015 iHNed.cz str. 00 HN.IHNED.CZ Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Rok odroku jich přibývá, přestoţe se jedná oněco nazpŧsob "ruční práce". Nejde oboty či kabelky, ale o nová originální bistra, kavárny a netradiční podniky. Většinou je otevírají amatéři, tedy lidé, kteří dosud neměli s gastronomií nic společného. Jsou však nadšení, takţe se u nich hned cítíte štamgastem. Zdá se to být uţ jejich poznávacím znamením. Alespoň v praţských ulicích. V těchto kavárnách a podnicích se sází na minimalistický interiér s industriálními prvky a na domáckou atmosféru. Majitelé, z nichţ řada si tak plní nezvyklý sen, evidentně čerpají inspiraci z Berlína. Základem jsou pro ně kvalitní suroviny, pokud moţno od lokálních prodejcŧ, a hlavně osobní přístup k zákazníkŧm. Ti pak i chvílemi neohrabané obsluze rádi odpustí nějaké to profesionální pochybení... Seznamte se, těchto šest podnikŧ má velmi dobře našlápnuto. Na Hollaru Studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se sídlem v budově Hollaru dlouho neměli ţádné útočiště, kde by se mohli mezi přednáškami najíst či povzbudit kofeinem. Rozjeli tedy akci Oţivme Hollar, v rámci níţ navrhli přeměnit nepouţívané garáţe na dvoře školy ve společenský prostor. Vedení fakulty na návrh přistoupilo, ale dohoda byla jasná &*8722; univerzita rekonstrukci zafinancuje, o zbytek se uţ ale musí starat studenti sami. Ti zorganizovali sérii workshopŧ, během kterých se z dřevěných palet vyráběl nábytek a zařízení budoucí kavárny. Ta byla otevřena v říjnu roku 2014. Nyní se design interiéru znovu proměnil. Palety byly nahrazeny novými stoly, starými školními ţidlemi, ale i designovými kousky nábytku. Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe další > poslední >> Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Martin Kašpar a Milan Obst z prodejny ovoce a zeleniny Woodoo People Ye‗s Kafe rozjel Číňan Ye Shuangjie – nahoře uprostřed. Vpravo dole je barista Dan Krs.

Celkem nalezeno: 2.

Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> Prostor nabízí vše od slušné kávy přes domácí koláče či sendviče a polévku aţ po zásuvky na notebook. Podnik si proto oblíbili i profesoři, a podle iniciátorky projektu Kateřiny Písačkové díky němu dokonce začali do školy více chodit i chroničtí fluktuanti. O denní menu se stará Marie Podzemská, která má vlastní značku občerstvení Doping. Na kulturním programu, jeho produkci a propagaci se kromě Kateřiny Písačkové a dobrovolníkŧ podílí Sanjin Nesimi, který spolupracoval s praţskou MeetFactory, a Jan Červenka, jenţ se zase podílí na marketingu restaurací Ambiente. Kaţdodenní starost o provoz je pro všechny ale víceméně nová zkušenost. Přiznávají, ţe je to náročné, ale baví je to. Byznys zde není cílem. Plné znění zpráv


Nespresso otevírá v Česku první mimopraţský butik. V Brně na náměstí Svobody - čtěte ZDE Během akademického roku pořádají originální akce pro širokou veřejnost, filmové projekce, debaty a studentské večírky. Úspěch mělo třeba zahájení školního roku a vítání prvákŧ s tématem honu a myslivectví, arabský večer Hollar Akbar nebo "americká" akce Burgery a Rap, během níţ se vnitroblok Hollaru proměnil v jakýsi malý Bronx. Vedoucí pedagogové takové projekty podporují. Nedávno se studenty oslavili výročí čtvrt století od zaloţení fakulty, k čemuţ jí studenti věnovali jabloň v květináči a umístili ji na školní dvŧr. Třeba z jejích plodŧ budou jednou v kavárně i štrúdly. Proti proudu Pro Davida a Karolinu Konečné bylo otevření bistra Proti proudu splněním dvacetiletého snu. Oba pracovali v médiích. V gastronomii byli absolutními laiky, ale jako hosté všemoţných podnikŧ měli dlouholetou praxi. Vţdy se však našlo něco, s čím nebyli zcela spokojeni, a říkali si, ţe by to zvládli lépe. Tak se začala rodit myšlenka otevřít si něco vlastního. V základních věcech měli od počátku jasno. Chtěli místo, kde si mŧţete dát snídani celý den, i kdyţ třeba vstáváte v osm večer, a jako dezert ochutnat koláč vlastnoručně upečený majitelkou, která ostatně vydala svou kuchařku. Manţelé měli štěstí při hledání vhodného objektu. Náhodou objevili inzerát na rohový prostor nedaleko stanice metra Křiţíkova. Dříve slouţil coby pivnice U koníčka, jejíţ štamgasti teď v novém bistru vzpomínají, jak si zde nechávali točit pivo do dţbánku. I bistro Proti Proudu si za sedm měsícŧ provozu vytvořilo stálé zákazníky. Jsou to lidé z přilehlých kanceláří, maminky s dětmi, ale i studenti a obyvatelé ulice. Hosty přitahuje také zajímavý interiér. Navrhli jej architekti Dušan Řezáč a Petr Moráček a majitelé, kteří v tomto ohledu nechtěli dělat kompromisy, utratili za jeho realizaci veškeré ţivotní úspory v řádech milionŧ korun. Po bílých stěnách se linou černé dráty elektrického vedení, které mají odkazovat k Františku Křiţíkovi. Stejně tak i název bistra. Proti proudu elektrickému, vodnímu z nedaleké Vltavy, ale moţná i proti proudu strachu realizovat svoje sny. Woodoo People Milan Obst ţije v Karlíně sedm let a vţdy mu tu chyběl obchod, kde by si mohl koupit čerstvé ovoce a dozrálou zeleninu. A tak spojil svŧj zájem o zdravý ţivotní styl se zkušenostmi obchodníka a letos v květnu otevřel se svým společníkem Martinem Kašparem prodejnu Woodoo People. Ovoce a zeleninu odebírají převáţně od pěstitelŧ ze Středočeského kraje. Horší je to s rostlinami, které se u nás nepěstují. Skoro nikdo je sem nedováţí v opravdu vysoké jakosti, protoţe v Česku není dost odběratelŧ, kteří by byli za takovou kvalitu ochotni zaplatit. Pátrání po distributorech se ale vyplácí. V Praze a Brně začíná festival šampaňského Grand Jour de Champagne - čtěte ZDE Za pět měsícŧ provozu si i Woodoo People vytvořilo stálou klientelu, která dokáţe ocenit kvalitu potravin, ale třeba i papírové sáčky místo mikrotenových. V obchodě navíc mohou většinu zboţí zdarma ochutnat, a vědí tak, co kupují. Vedle toho se u malého baru nabízí i čerstvé zeleninové šťávy a ovocné fresh dţusy, mléčné smoothie (i jejich veganská varianta), domácí koláče nebo třeba biokáva, kterou pŧvodně nepřipravovali, ale zákazníci si ji speciálně vyţádali. Nově jsou na pultech i domácí med, mošty či koření a ořechy. Nabídka se nicméně odvíjí od sezonních potravin a ročního období. Tak jak tomu bývalo v tradičních obchodech. Zenit Oprýskané stěny, disko koule, obloţení z kachliček, křišťálové lustry a starý dřevěný nábytek. Kavárna Zenit na konci Krymské ulice připomíná... vlastně nic, co jste doposud viděli. Majitel Lukáš Havlena pojmenovává tuto syrovou estetiku termínem "raw style". Se svojí partnerkou, spisovatelkou Petrou Hŧlovou, vytvořili loni v červnu podnik, který nepotlačuje svoji historii, ale naopak ji vyuţívá a komunikuje s ní. Interiér funguje jako jakási výkladní skříň toho, co tu bývalo dřív: v 50. letech rybárna, poté masna, později prodejna dlaţdiček a oken.



Všude panující "mišmaš" majitele neskutečně baví. Nepotřebují se vyhraňovat. Nemají rádi podniky, které návštěvníka nutí svým designem do určitého chování či stylizace. Chodí sem jak dvacetiletí, tak čtyřicetiletí, ale duší prý mladí liberálové. Kavárna jim nabízí "snídani po celý den" (i kdyţ otevírá aţ odpoledne), míchané drinky, dobrou kávu a hlavně častý a pestrý program. Hrávají tu dýdţejové, zadní část kavárny slouţí jako konceptuální galerie, jejíţ výstavy se mění co měsíc, často zde bývají autorská čtení, křty knih, koncerty nebo přednášky. Nedávno zde recitovali třeba i ruští básníci. Díky Petře Hŧlové je Zenit s literaturou úzce provázaný. Pro majitele Lukáše Havlenu, který je pŧvodní profesí fotograf, není provoz kavárny zcela novou zkušeností. Před třemi lety otevřel v praţském Braníku oblíbenou biokavárnu Periferie Cafe pro maminky s dětmi. Kavárenství ho začalo bavit a zatouţil otevřít si něco neotřelého. Název Zenit má symbolizovat horizont, ale také slunce ve svém nejvyšším bodě. Ani kavárna si tak neklade nároky být někam přesně zařazená a svoje návštěvníky do ničeho nenutí. Podle majitelŧ si zde kaţdý mŧţe zaţít svŧj vlastní "zenit". Ye's Kafe Kafe studio bar Ye's Kafe na praţském Letenském náměstí pŧsobí tak trochu jako z jiného světa. V jednom prostoru se prolíná kavárna a studio grafického designu. Za podnikem, který funguje od letošního dubna, stojí grafický designér, Číňan Ye Shuangjie, pro přátele Sugi. V Česku ţije od dvanácti let, umí dobře česky. Jeho maminka tu léta vedla obchod s tradičním čínským čajem a keramikou. Kdyţ prodejnu opouštěla, Sugi se tu z nostalgie, ale i praktických dŧvodŧ rozhodl zřídit studio. Opouštěl totiţ v té době zázemí velké reklamky a rozhodl se pracovat na vlastních zakázkách. "Abych vyuţil prostor na maximum, vybudoval jsem vestavěné patro, kam jsem umístil grafické studio. Chtěl jsem místo trochu oţivit a ozvláštnit, proto jsem se rozhodl dole vybudovat kavárnu." Podnik rozjíţděl s ostřílenou dvojicí české baristické scény Danem Krsem a Vojtou Pešicem. S nimi ho spojuje i profesní pozadí, protoţe Dan je vystudovaný restaurátor knih a papíru a věnuje se sítotisku, jeho kolega zase studoval architekturu. "S Vojtou jsme dlouholetí přátelé. Kávě jsme propadli dávno předtím, neţ byla v kvalitní podobě dostupná v českých kavárnách. Proto jsme s sebou všude vláčeli zrna, mlýnek, mocca konvičku s malinkou plotýnkou do zásuvky a vařili jsme všude, kde jsme mohli. Mimochodem se svojí současnou ţenou jsme se dali dohromady na školní chodbě, kde jsem jí uvařil kafe," říká Dan Krs, který pracuje jako šéfbarista na poloviční úvazek také v kavárně Bella Vida Café na praţském Újezdě. Válka s cukrem: Na Halloween se mlsá stále zdravěji, pomáhají tomu i sami výrobci cukrovinek - čtěte ZDE Jméno Ye's Kafe dostal podnik po čínském zakladateli: skládá se z jeho příjmení &*8722; Ye &*8722; a počátečního písmena křestního jména. Nabízí se samozřejmě i paralela s anglickým yes, tedy ano. "Znamená to, ţe chceme být otevřeni všem. Proto kaţdý čtvrtek nabízíme prostor komukoliv, jehoţ tvorba se nám líbí. Ať jsou to muzikanti, dýdţejové, nebo výtvarníci," popisuje Sugi. O náklady i zisk se s provozovateli kavárny dělí napŧl. Počáteční investice, kterou pouţil na rekonstrukci interiéru, činila zhruba 600 tisíc korun. Vybavení kavárny pořídili Vojta s Danem. Za pultem se střídají s dalšími baristy Lucií Fürstovou a Lukášem Libertou. Tým doplňuje fotograf Martin Svoboda. Naše Toustárna Před měsícem si třicetiletý Jan Demuth otevřel v Holešovicích bistro Naše Toustárna, je navíc spojené s pekárnou. Pŧvodně přitom vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Obor mě bavil, ale kdyţ jsem začal uvaţovat, co bych dělal, neviděl jsem východisko. Proto jsem se po škole zaměřil na svoji velkou vášeň, vaření a pečení, a udělal si výuční list kuchaře," vysvětluje ve svém zbrusu novém podniku nedaleko zastávky Maniny. Nabízí tam jak obloţené sendviče z vlastního chleba, tak i pečivo, moučníky a kávu. "Koncept toustárny vznikl tak trochu z nostalgie. Moje generace vyrostla na toustech, které nám maminky dělaly s eidamem, gothajem a kečupem. My jsme se snaţili tohle jídlo pozvednout a připravit ho z těch nejlepších surovin."



Vzhled bistra se majitel snaţil ladit do populárního minimalistického berlínského stylu, kterému vévodí jednoduchý interiér s křídovou tabulí s denní nabídkou a pultem plným jídla. V přední části bistra umístil také pekárnu, kde se přímo před zraky návštěvníkŧ vzdouvají z hranatých forem toustové chleby rŧzných typŧ. S rekonstrukcí a návrhem interiéru, výběrem surovin a dodavatelŧ mu pomohli kamarádi, s recepturami a postupy zase pekař z Antonínova pekařství. Velký zájem je podle Jana Demutha o nízkolepkové a bezlepkové chleby, jejichţ sortiment proto hodlá rozšířit. Vedle sendvičŧ s rŧznými druhy masa a zeleniny nabízí také nadýchané ciabatty s rajčaty nebo slaninou a čedarem. Ke kávě si mŧţete dát muffiny, záviny, buchty nebo čokoládovníky, vše ve čtvercovém formátu podobném toustovému chlebu. "Na Vánoce chceme péct i hranatou vánočku. Tvar čtverce nás baví," plánuje Demuth, který na rozjezd svého podniku vyuţil z části vlastní finance, zbylé náklady pokryl z úvěru. Přesnou počáteční investici uvést nechce, řádově se tato částka pohybuje mezi jedním a dvěma miliony korun. Vedle Naší Toustárny má Jan Demuth také reklamní agenturu, která se zaměřuje na venkovní reklamu. Svou účast v ní však chce co nejdříve ukončit, aby se mohl plně věnovat bistru. Konkrétně v Holešovicích otevřel svŧj první podnik z ryze praktických dŧvodŧ. "Předpokládám, ţe tuto praţskou čtvrť čeká podobný osud jako Karlín. Staré prŧmyslové budovy se postupně přeměňují na kanceláře a s nimi sem proudí mnoţství majetnější klientely, která má zájem dobře se najíst. Nemluvě o nových bytových domech." Se zájmem zákazníkŧ je Jan Demuth měsíc od otevření spokojený a v gastronomii by uţ chtěl zŧstat.

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64829200-kdyz-se-serviruje-trochu-jine-kafe-jak-nadsenci-promenuji-kavarenskyprumysl

Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe: Jak nadšenci proměňují kavárenský prŧmysl 6.11.2015 life.ihned.cz str. 00 HN.IHNED.CZ Adéla Skřivánková, Aneta Štefánková Rok odroku jich přibývá, přestoţe se jedná oněco nazpŧsob "ruční práce". Nejde oboty či kabelky, ale o nová originální bistra, kavárny a netradiční podniky. Většinou je otevírají amatéři, tedy lidé, kteří dosud neměli s gastronomií nic společného. Jsou však nadšení, takţe se u nich hned cítíte štamgastem. Zdá se to být uţ jejich poznávacím znamením. Alespoň v praţských ulicích. V těchto kavárnách a podnicích se sází na minimalistický interiér s industriálními prvky a na domáckou atmosféru. Majitelé, z nichţ řada si tak plní nezvyklý sen, evidentně čerpají inspiraci z Berlína. Základem jsou pro ně kvalitní suroviny, pokud moţno od lokálních prodejcŧ, a hlavně osobní přístup k zákazníkŧm. Ti pak i chvílemi neohrabané obsluze rádi odpustí nějaké to profesionální pochybení... Seznamte se, těchto šest podnikŧ má velmi dobře našlápnuto. Na Hollaru Studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze se sídlem v budově Hollaru dlouho neměli ţádné útočiště, kde by se mohli mezi přednáškami najíst či povzbudit kofeinem. Rozjeli tedy akci Oţivme Hollar, v rámci níţ navrhli přeměnit nepouţívané garáţe na dvoře školy ve společenský prostor. Vedení fakulty na návrh přistoupilo, ale dohoda byla jasná &*8722; univerzita rekonstrukci zafinancuje, o zbytek se uţ ale musí starat studenti sami. Ti zorganizovali sérii workshopŧ, během kterých se z dřevěných palet vyráběl nábytek a zařízení budoucí kavárny. Ta byla otevřena v říjnu roku 2014. Nyní se design interiéru znovu proměnil. Palety byly nahrazeny novými stoly, starými školními ţidlemi, ale i designovými kousky nábytku. Plné znění zpráv


Kdyţ se servíruje trochu jiné kafe další > poslední >> Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Bistro Proti proudu – splněný sen majitele Davida Konečného Martin Kašpar a Milan Obst z prodejny ovoce a zeleniny Woodoo People Ye‗s Kafe rozjel Číňan Ye Shuangjie – nahoře uprostřed. Vpravo dole je barista Dan Krs.

Celkem nalezeno: 2.

Zobrazuji: 1 - 1. Další> Konec>> Prostor nabízí vše od slušné kávy přes domácí koláče či sendviče a polévku aţ po zásuvky na notebook. Podnik si proto oblíbili i profesoři, a podle iniciátorky projektu Kateřiny Písačkové díky němu dokonce začali do školy více chodit i chroničtí fluktuanti. O denní menu se stará Marie Podzemská, která má vlastní značku občerstvení Doping. Na kulturním programu, jeho produkci a propagaci se kromě Kateřiny Písačkové a dobrovolníkŧ podílí Sanjin Nesimi, který spolupracoval s praţskou MeetFactory, a Jan Červenka, jenţ se zase podílí na marketingu restaurací Ambiente. Kaţdodenní starost o provoz je pro všechny ale víceméně nová zkušenost. Přiznávají, ţe je to náročné, ale baví je to. Byznys zde není cílem. Nespresso otevírá v Česku první mimopraţský butik. V Brně na náměstí Svobody - čtěte ZDE Během akademického roku pořádají originální akce pro širokou veřejnost, filmové projekce, debaty a studentské večírky. Úspěch mělo třeba zahájení školního roku a vítání prvákŧ s tématem honu a myslivectví, arabský večer Hollar Akbar nebo "americká" akce Burgery a Rap, během níţ se vnitroblok Hollaru proměnil v jakýsi malý Bronx. Vedoucí pedagogové takové projekty podporují. Nedávno se studenty oslavili výročí čtvrt století od zaloţení fakulty, k čemuţ jí studenti věnovali jabloň v květináči a umístili ji na školní dvŧr. Třeba z jejích plodŧ budou jednou v kavárně i štrúdly. Proti proudu Pro Davida a Karolinu Konečné bylo otevření bistra Proti proudu splněním dvacetiletého snu. Oba pracovali v médiích. V gastronomii byli absolutními laiky, ale jako hosté všemoţných podnikŧ měli dlouholetou praxi. Vţdy se však našlo něco, s čím nebyli zcela spokojeni, a říkali si, ţe by to zvládli lépe. Tak se začala rodit myšlenka otevřít si něco vlastního. V základních věcech měli od počátku jasno. Chtěli místo, kde si mŧţete dát snídani celý den, i kdyţ třeba vstáváte v osm večer, a jako dezert ochutnat koláč vlastnoručně upečený majitelkou, která ostatně vydala svou kuchařku. Manţelé měli štěstí při hledání vhodného objektu. Náhodou objevili inzerát na rohový prostor nedaleko stanice metra Křiţíkova. Dříve slouţil coby pivnice U koníčka, jejíţ štamgasti teď v novém bistru vzpomínají, jak si zde nechávali točit pivo do dţbánku. I bistro Proti Proudu si za sedm měsícŧ provozu vytvořilo stálé zákazníky. Jsou to lidé z přilehlých kanceláří, maminky s dětmi, ale i studenti a obyvatelé ulice. Hosty přitahuje také zajímavý interiér. Navrhli jej architekti Dušan Řezáč a Petr Moráček a majitelé, kteří v tomto ohledu nechtěli dělat kompromisy, utratili za jeho realizaci veškeré ţivotní úspory v řádech milionŧ korun. Po bílých stěnách se linou černé dráty elektrického vedení, které mají odkazovat k Františku Křiţíkovi. Stejně tak i Plné znění zpráv


název bistra. Proti proudu elektrickému, vodnímu z nedaleké Vltavy, ale moţná i proti proudu strachu realizovat svoje sny. Woodoo People Milan Obst ţije v Karlíně sedm let a vţdy mu tu chyběl obchod, kde by si mohl koupit čerstvé ovoce a dozrálou zeleninu. A tak spojil svŧj zájem o zdravý ţivotní styl se zkušenostmi obchodníka a letos v květnu otevřel se svým společníkem Martinem Kašparem prodejnu Woodoo People. Ovoce a zeleninu odebírají převáţně od pěstitelŧ ze Středočeského kraje. Horší je to s rostlinami, které se u nás nepěstují. Skoro nikdo je sem nedováţí v opravdu vysoké jakosti, protoţe v Česku není dost odběratelŧ, kteří by byli za takovou kvalitu ochotni zaplatit. Pátrání po distributorech se ale vyplácí. V Praze a Brně začíná festival šampaňského Grand Jour de Champagne - čtěte ZDE Za pět měsícŧ provozu si i Woodoo People vytvořilo stálou klientelu, která dokáţe ocenit kvalitu potravin, ale třeba i papírové sáčky místo mikrotenových. V obchodě navíc mohou většinu zboţí zdarma ochutnat, a vědí tak, co kupují. Vedle toho se u malého baru nabízí i čerstvé zeleninové šťávy a ovocné fresh dţusy, mléčné smoothie (i jejich veganská varianta), domácí koláče nebo třeba biokáva, kterou pŧvodně nepřipravovali, ale zákazníci si ji speciálně vyţádali. Nově jsou na pultech i domácí med, mošty či koření a ořechy. Nabídka se nicméně odvíjí od sezonních potravin a ročního období. Tak jak tomu bývalo v tradičních obchodech. Zenit Oprýskané stěny, disko koule, obloţení z kachliček, křišťálové lustry a starý dřevěný nábytek. Kavárna Zenit na konci Krymské ulice připomíná... vlastně nic, co jste doposud viděli. Majitel Lukáš Havlena pojmenovává tuto syrovou estetiku termínem "raw style". Se svojí partnerkou, spisovatelkou Petrou Hŧlovou, vytvořili loni v červnu podnik, který nepotlačuje svoji historii, ale naopak ji vyuţívá a komunikuje s ní. Interiér funguje jako jakási výkladní skříň toho, co tu bývalo dřív: v 50. letech rybárna, poté masna, později prodejna dlaţdiček a oken. Všude panující "mišmaš" majitele neskutečně baví. Nepotřebují se vyhraňovat. Nemají rádi podniky, které návštěvníka nutí svým designem do určitého chování či stylizace. Chodí sem jak dvacetiletí, tak čtyřicetiletí, ale duší prý mladí liberálové. Kavárna jim nabízí "snídani po celý den" (i kdyţ otevírá aţ odpoledne), míchané drinky, dobrou kávu a hlavně častý a pestrý program. Hrávají tu dýdţejové, zadní část kavárny slouţí jako konceptuální galerie, jejíţ výstavy se mění co měsíc, často zde bývají autorská čtení, křty knih, koncerty nebo přednášky. Nedávno zde recitovali třeba i ruští básníci. Díky Petře Hŧlové je Zenit s literaturou úzce provázaný. Pro majitele Lukáše Havlenu, který je pŧvodní profesí fotograf, není provoz kavárny zcela novou zkušeností. Před třemi lety otevřel v praţském Braníku oblíbenou biokavárnu Periferie Cafe pro maminky s dětmi. Kavárenství ho začalo bavit a zatouţil otevřít si něco neotřelého. Název Zenit má symbolizovat horizont, ale také slunce ve svém nejvyšším bodě. Ani kavárna si tak neklade nároky být někam přesně zařazená a svoje návštěvníky do ničeho nenutí. Podle majitelŧ si zde kaţdý mŧţe zaţít svŧj vlastní "zenit". Ye's Kafe Kafe studio bar Ye's Kafe na praţském Letenském náměstí pŧsobí tak trochu jako z jiného světa. V jednom prostoru se prolíná kavárna a studio grafického designu. Za podnikem, který funguje od letošního dubna, stojí grafický designér, Číňan Ye Shuangjie, pro přátele Sugi. V Česku ţije od dvanácti let, umí dobře česky. Jeho maminka tu léta vedla obchod s tradičním čínským čajem a keramikou. Kdyţ prodejnu opouštěla, Sugi se tu z nostalgie, ale i praktických dŧvodŧ rozhodl zřídit studio. Opouštěl totiţ v té době zázemí velké reklamky a rozhodl se pracovat na vlastních zakázkách. "Abych vyuţil prostor na maximum, vybudoval jsem vestavěné patro, kam jsem umístil grafické studio. Chtěl jsem místo trochu oţivit a ozvláštnit, proto jsem se rozhodl dole vybudovat kavárnu." Podnik rozjíţděl s Plné znění zpráv


ostřílenou dvojicí české baristické scény Danem Krsem a Vojtou Pešicem. S nimi ho spojuje i profesní pozadí, protoţe Dan je vystudovaný restaurátor knih a papíru a věnuje se sítotisku, jeho kolega zase studoval architekturu. "S Vojtou jsme dlouholetí přátelé. Kávě jsme propadli dávno předtím, neţ byla v kvalitní podobě dostupná v českých kavárnách. Proto jsme s sebou všude vláčeli zrna, mlýnek, mocca konvičku s malinkou plotýnkou do zásuvky a vařili jsme všude, kde jsme mohli. Mimochodem se svojí současnou ţenou jsme se dali dohromady na školní chodbě, kde jsem jí uvařil kafe," říká Dan Krs, který pracuje jako šéfbarista na poloviční úvazek také v kavárně Bella Vida Café na praţském Újezdě. Válka s cukrem: Na Halloween se mlsá stále zdravěji, pomáhají tomu i sami výrobci cukrovinek - čtěte ZDE Jméno Ye's Kafe dostal podnik po čínském zakladateli: skládá se z jeho příjmení &*8722; Ye &*8722; a počátečního písmena křestního jména. Nabízí se samozřejmě i paralela s anglickým yes, tedy ano. "Znamená to, ţe chceme být otevřeni všem. Proto kaţdý čtvrtek nabízíme prostor komukoliv, jehoţ tvorba se nám líbí. Ať jsou to muzikanti, dýdţejové, nebo výtvarníci," popisuje Sugi. O náklady i zisk se s provozovateli kavárny dělí napŧl. Počáteční investice, kterou pouţil na rekonstrukci interiéru, činila zhruba 600 tisíc korun. Vybavení kavárny pořídili Vojta s Danem. Za pultem se střídají s dalšími baristy Lucií Fürstovou a Lukášem Libertou. Tým doplňuje fotograf Martin Svoboda. Naše Toustárna Před měsícem si třicetiletý Jan Demuth otevřel v Holešovicích bistro Naše Toustárna, je navíc spojené s pekárnou. Pŧvodně přitom vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Obor mě bavil, ale kdyţ jsem začal uvaţovat, co bych dělal, neviděl jsem východisko. Proto jsem se po škole zaměřil na svoji velkou vášeň, vaření a pečení, a udělal si výuční list kuchaře," vysvětluje ve svém zbrusu novém podniku nedaleko zastávky Maniny. Nabízí tam jak obloţené sendviče z vlastního chleba, tak i pečivo, moučníky a kávu. "Koncept toustárny vznikl tak trochu z nostalgie. Moje generace vyrostla na toustech, které nám maminky dělaly s eidamem, gothajem a kečupem. My jsme se snaţili tohle jídlo pozvednout a připravit ho z těch nejlepších surovin." Vzhled bistra se majitel snaţil ladit do populárního minimalistického berlínského stylu, kterému vévodí jednoduchý interiér s křídovou tabulí s denní nabídkou a pultem plným jídla. V přední části bistra umístil také pekárnu, kde se přímo před zraky návštěvníkŧ vzdouvají z hranatých forem toustové chleby rŧzných typŧ. S rekonstrukcí a návrhem interiéru, výběrem surovin a dodavatelŧ mu pomohli kamarádi, s recepturami a postupy zase pekař z Antonínova pekařství. Velký zájem je podle Jana Demutha o nízkolepkové a bezlepkové chleby, jejichţ sortiment proto hodlá rozšířit. Vedle sendvičŧ s rŧznými druhy masa a zeleniny nabízí také nadýchané ciabatty s rajčaty nebo slaninou a čedarem. Ke kávě si mŧţete dát muffiny, záviny, buchty nebo čokoládovníky, vše ve čtvercovém formátu podobném toustovému chlebu. "Na Vánoce chceme péct i hranatou vánočku. Tvar čtverce nás baví," plánuje Demuth, který na rozjezd svého podniku vyuţil z části vlastní finance, zbylé náklady pokryl z úvěru. Přesnou počáteční investici uvést nechce, řádově se tato částka pohybuje mezi jedním a dvěma miliony korun. Vedle Naší Toustárny má Jan Demuth také reklamní agenturu, která se zaměřuje na venkovní reklamu. Svou účast v ní však chce co nejdříve ukončit, aby se mohl plně věnovat bistru. Konkrétně v Holešovicích otevřel svŧj první podnik z ryze praktických dŧvodŧ. "Předpokládám, ţe tuto praţskou čtvrť čeká podobný osud jako Karlín. Staré prŧmyslové budovy se postupně přeměňují na kanceláře a s nimi sem proudí mnoţství majetnější klientely, která má zájem dobře se najíst. Nemluvě o nových bytových domech." Se zájmem zákazníkŧ je Jan Demuth měsíc od otevření spokojený a v gastronomii by uţ chtěl zŧstat.

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64829200-kdyz-se-serviruje-trochu-jine-kafe-jak-nadsenci-promenuji-kavarenskyprumysl Plné znění zpráv


Ať si Rusko trhne nohou. Putin, to je katastrofa! Štětina, Romancov a Zaorálkŧv muţ se sešli u jednoho stolu. Takovou kanonádu jste dlouho nezaţili 6.11.2015

parlamentnilisty.cz spa

str. 00

Monitor

REPORTÁŢ Na pŧdě Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Jinonicích se konala panelová diskuse, kterou pořádali Mladí demokraté a účastnili se jí europoslanec Jaromír Štětina, politický geograf Michael Romancov, politický analytik, doktorand a rodilý Ukrajinec Evţen Kučenko a zástupce Ministerstva zahraničí Radek Matula. Tématem diskuse byly dva roky od Majdanu. Na úvod promluvil Romancov, který připomněl, ţe v den přednášky se v Rusku slaví den národní jednoty, vcelku nový svátek. ―Dnes ten den národní jednoty ... je poměrně dŧleţitý proto, ţe umoţňuje na veřejných prostranstvích, televizních kanálech, rozhlasových vlnách a tak dále demonstrovat neochvějnou jednotu ruského lidu,― říká Romancov. ―Zároveň Rusko vede dvě války,― tvrdí Romancov. Jedna probíhá v Sýrii a druhá ―jiţ ne tak inteznivně― na Ukrajině. Následně shrnuje, co se vlastně na Ukrajině událo. ―Pokud jde o ruskou stranu, víme, ţe ta odpověď je jednoznačná. Nezákonný protiústavní státní převrat podporovaný místními fašisty a zahraničními zpravodajskými centrálami, respektive vládami,― vysvětluje Romancov a dodává, ţe o fašistech na Ukrajině se dozvídáme aţ po převratu, do té doby o nich ruská média neinformovala. Ukrajina je podle něj klasickým příkladem ―neprovedené transformace―, tedy přechodu od komunismu k demokracii. ―Všude vidíme, ţe u moci jsou více či méně zkorumpované elity, velice často mají vazby na bývalý aparát Sovětského svazu,― popisuje Romancov fungování postsovětských zemí, proti čemu se právě Ukrajina vzepřela. ―Toho se vyděsil Vladimir Putin, jsem přesvědčen, a jeho reakce byla jediná, kterou vlastně jako postsovětský aparátčík mŧţe mít, tedy pouţít fyzickou sílu, vytvořit zdání vnějšího nepřítele a vŧči tomu se začít vymezovat,― tvrdí Romancov a dodává, ţe je Putin na Ukrajině ―v zásadě neúspěšný―. Rusko nás podle Romancova ―dobrovolně označilo za nepřítele―, a tudíţ nemá smysl brát na něj ţádné ohledy. Ukrajina podle něj ruská rozhodně není, avšak jde o ―ruský problém―, který nás nemusí zajímat. ―Ať si se svými problémy dělají, co chtějí.― Sláva Ukrajině Europoslanec Štětina mluvil o tom, jak vystupoval na Majdanu a jak se z něj stala ―persona non grata― v Rusku. Vitalij Kličko jej prý vytlačil na pódium. ―Já jsem tam vylezl a přede mnou bylo stopadesát tisíc lidí, mně se podlomily kolena a nevěděl jsem, jak začít, poněvadţ jsem se bál,― říká Štětina a dodává, ţe tedy zvolal: ―Sláva Ukrajině! A uţ byli moji.― Podle Štětiny se Ukrajinci prostě nechtějí účastnit Putinova nového Sovětského svazu, proto došlo k Majdanu. ―Ta vzpoura měla skutečně výrazně protisovětský a částečně i protikomunistický charakter,― říká Štětina a dodává, ţe Majdanu fandil. ―To jsou ti nejhorší fašisti, největší nacisti, které si dokáţete představit, a já se nedivím, ţe to označení tady naši proruští, promoskevští a prokremelští trollové pouţívají. Oni totiţ bojují statečně,― říká Štětina o ukrajinských dobrovolnících, kteří bojují proti Rusku, a dodává, ţe jak dobrovolníci, tak prezident Porošenko jsou pod obrovským tlakem. Štětina si zároveň myslí, ţe minské dohody jsou jiţ ―mrtvé―. ―Není v našem zájmu, abychom věřili tomu, ţe se Rusko nepokusí o další vojenské intervence na Ukrajině,― říká europoslanec a vysvětluje, ţe strategickým cílem Ruska je ovládnout severní pobřeţí Černého moře. Kučenko lámanou čestinou hovořil hlavně o statistikách a číslech: ―V roce 2011 vyhlásilo Rusko nový státní program na zmocnění informačního vlivu v celém světě a na podporu tohoto projektu bylo vyčleněno 10 % ruského státního rozpočtu.― Podle něj Rusko ovlivňuje média ve 130 zemích světa. Připomněl také, ţe 45 % účastníkŧ Majdanu mluvilo ukrajinsky a 55 % rusky. Vysvětluje, ţe většina účastníkŧ má vyšší vzdělání, umí několik světových jazykŧ a rozhodně nejde o nespokojenou lŧzu. ―Čtyřicet šest procent lidí chtělo, aby Ukrajina Plné znění zpráv


byla samostatným státem,― uvádí Kučenko a dodává, ţe v současnosti chce většina Ukrajincŧ do Evropské unie, ta však Ukrajinu zřejmě nepřijme. A Rusko podle něj ve válce na Ukrajině stále pokračuje. Diskuse se účastnil i zástupce Ministerstva zahraničí Radek Matula. S diskutujícími souhlasí a říká, ţe ministerstvo to hodnotí podobně jako oni. ―Myslím si, ţe tady mŧţu říct, ţe pro českou diplomacii je to, co se stalo na Ukrajině, ty kroky Ruska, role Ruska vŧči Ukrajině, v jednadvacátém století něco nepředstavitelného, nepřijatelného. Pokud se mění hranice silou, tak bych to dokázal pochopit moţná na nějakém jiném kontinentu, ale ne v Evropě,― říká Matula a dodává, ţe je to nepřijatelné. Dŧleţité je však podle něj to, ţe vŧči Ukrajině zachovává Evropa jednotný přístup a je podle něj nutné ―mírovou cestou obnovit územní celistvost― země. ―My povaţujeme sankce za něco, co muselo následovat,― vysvětluje Matula, ţe nic jiného na Rusko ani neplatí. Současné sankce budou platit do konce ledna příštího roku. Ať si Rusko trhne nohou Následně přišel čas na dotazy a hned první směřoval na Romancova, zda neměla Evropská unie postupovat vŧči Rusku obezřetněji. ―Ať si Rusko trhne nohou,― říká Romancov a dodává, ţe jiţ několikrát mu Evropa nabídla plnohodnotnou spolupráci, přičemţ Rusové ji pokaţdé odmítli. ―Já mám poměrně bujnou fantazii, ale neumím si představit, co dalšího by ještě Evropská unie měla dělat.― ―Jestliţe se na Ukrajině hovoří o tom, ţe ten stát byl oligarchizován, coţ je objektivně fakt, tak v Rusku je ta situace ještě horší,― říká Romancov a vysvětluje, ţe jediný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou je, ţe Putin si svoje oligarchy trochu ―zkrotil―. ―Neznám zkorumpovanější stát, neţ je Ruská federace,― konstatuje Romancov. Rusko přitom nesdílí evropské hodnoty, a proto s ním nelze být zadobře. Diskuse následně plynule překlenula z Ukrajiny do uprchlické krize a krize evropských hodnot. Štětina vysvětluje, ţe Evropská unie je ve svých postupech vŧči ostatním aţ ―nemravně měkká―. ―Rusko nemá světu co nabídnout s výjimkou nerostných surovin,― míní Romancov a vysvětluje, ţe nakupujeme ode všech, i od Arabŧ, není však třeba jim za to být vděčný. ―Já jsem přesvědčen, ţe Putin chtěl kus Ukrajiny, moţná i celou,― říká Romancov a dodává, ţe podle něj na Ukrajině Rusko prohrálo. Štětina dostal moţnost mluvit i o fungování Evropského parlamentu. ―Já jasně vidím, ţe těm starým zemím, poslancŧm Evropské unie, schází historická zkušenost, já to vidím na kaţdém kroku,― říká Štětina a vysvětluje, ţe je tak Evropský parlament rozdělen na pŧvodní Evropskou unii a na novou, postsovětskou část, a pak se i chvíli obdivuje francouzské političce Marine Le Penové. ―Pokud jde o budoucnost, já nevidím budoucnost Ruska příliš pozitivně, dokud bude v jeho čele stát Vladimir Putin,― vysvětluje Romancov a podotýká, ţe jeho názor není ovlivněn tím, ţe Putina vnímá negativně. Problém je podle něj v tom, ţe je Putin v čele země uţ příliš dlouho a zbytečně se snaţí koncentrovat veškerou rozhodovací moc ve svých rukou. ―To je pro Rusko katastrofa. Jedinec bez opozice to nemŧţe nikdy dělat dobře.― Kučenko si však myslí, ţe to není jen o Putinovi, ale také o národu samotném. ―Co bude, kdyţ Putin nebude? Bude na jeho místě někdo silnější, despotičtější?― Na závěr promluvil ještě Matula, podle kterého neexistuje jiná moţnost míru neţ splnění minských dohod. Rusko se podle něj snaţí předně získat zpět svŧj vliv z dob Sovětského svazu. Na to reagoval Štětina citací Winstona Churchilla, ţe kaţdá dohoda s Ruskem má hodnotu papíru, na kterém je napsaná.


Strach z migrantŧ tu ţiví politici 7.11.2015

Lidové noviny

str. 11

Rozhovor

říká ředitel agentury STEM Jan Hartl. Uţ se prý nehraje jen o uprchlíky, ale o směřování polistopadového vývoje společnosti Plné znění zpráv


Strach z uprchlíkŧ, názory na budoucnost EU, dŧvěra v politiku, popularita politických osobností. Na první pohled by se zdálo, ţe záběr Střediska empirických výzkumŧ (STEM) je pořádně široký. Podle Jana Hartla, zakladatele a ředitele společnosti, ale vše vzájemně souvisí. „Padesát procent dotázaných si myslí, ţe ve věci uprchlíkŧ koná vláda správně, druhá polovina je přesvědčena o opaku. Tahle konstelace fifty-fifty dělá z migrace ţivé politikum,― říká sociolog. * LN Agentura STEM včera uveřejnila další prŧzkum, z něhoţ je znát, ţe česká společnost je vŧči migrantŧm plná strachu – lidé se bojí islámu, radikalismu, terorismu. O čem to vypovídá? Ukazuje se, ţe to, čeho si všímáme několik posledních měsícŧ, je systematický a postupný trend. Není to ţádný zvrat, jsme zkrátka čím dál ostraţitější. Naše otevřenost vŧči okolnímu světu se oslabuje. Připomíná mi to onen známý verš z Mateřídoušky z roku 1969 – Ať si jsou, tam kde jsou, ať sem na nás nelezou. Tehdy to byla naráţka na okupaci spřátelených armád, dnes by se to dalo pouţít pro náš postoj k uprchlíkŧm. Nejde ale jen o migranty. Osobně v tom prŧzkumu vidím zprostředkovaný výraz nedŧvěry ve schopnosti našich politických elit. Profese politika je obecně hodnocena velmi nízko. V situaci, kdy má většina společnosti pocit, ţe politici nemají tah na branku, nestaví si před sebe strategické cíle, si spousta lidí řekne, jak asi mají vyřešit tak komplexní problém, jako je masová imigrace. My jsme došli k tomu, ţe tu máme širokou, emocemi ţivenou paletu rŧzných obav a strachŧ, kdy samotní migranti nejsou tím prvotním hybatelem. * LN A tím je co? Prvotním hybatelem je otázka terorismu a islámského fundamentalismu. Pokud by vláda nějak chtěla uprchlický problém objasnit,měla by začít právě tady. * LN S terorismem ani s fundamentalismem ale nemáme v Česku ţádnou zkušenost. Kde se tedy ten strach bere? Ono to souvisí s otázkou zprostředkovanosti poznání současného světa. Lidé mají i díky médií ma internetu pocit, ţe jsou něčeho bezprostředně účastni, i kdyţ je to jen interpretace. Češi mají pocit, ţe jsou do dění vtaţeni, i kdyţ je to jen taková pěna povrchnosti, která se snadno rozplyne. Jde také o formát sdělení – média hledají jednoduché aspekty. Vezměte si jen obrázky nekontrolovaných davŧ běţencŧ, kteří se valí přes hranice. Vypadá to, ţe se děje něco hrozného, často je k tomu i nějaká hudební znělka. Je to emotivní. Na racionální, kognitivní stránku věci se rezignuje, protoţe ta je sloţitá a nikomu ji nezprostředkujete. * LN Jak si jako sociolog vysvětlujete, ţe globální téma terorismu povaţujeme za své, kdyţ ale přijde na uprchlíky, kterých tu na rozdíl od teroristŧ několik stovek máme, hned říkáme, ţe se nás to netýká, ţe si tomá Evropa, respektive Němci, vyřešit sama? Není v tom protimluv? To opět souvisí se zprostředkovaným poznáním. Téma terorismu mají lidé nějak vnitřně strukturované, protoţe kdyţ chtějí, dočtou se o jeho příčinách, debatuje se o tom v médiích, vyjadřují se k tomu čeští politici. Nic takového na téma uprchlíkŧ neuslyšíte. Místo toho jsme informováni, ţe EU to od počátku dělá špatně, nedodrţuje svoje vlastní předpisy. Odpovědnost se hází na Italy a Řeky, na jejich neschopnost ten příliv zvládnout. A kdyţ někdo navrhne výjimečné řešení v podobě kvót, řekneme, ţe se nás to netýká, protoţe k nám přeci nikdo nechce. * LN A řekneme to emotivně. Nakolik je pro sociologa sloţité dotazovat se na emoce a ne na nějakou racionální, poznanou věc? Prŧzkum na téma dejme tomu veřejné dopravy musí přeci být odlišný – kaţdý někdy jel autobusem a mŧţe soudit podle sebe, ne podle médií a politikŧ… Obecně platí, ţe je-li něco nové, neprobádané, pak je člověk schopen hodnotit to jen na základě útrţkovitého nebo zprostředkovaného poznání. Ve své nejistotě se připodobňuje tomu, co říkají druzí, bere si příklady z okolí, spoléhá se na autority – i ty politické. Pŧsobení některých politikŧ s tím strachem souvisí, protoţe hrají na strunu společenských obav. Lidé, kteří mají z přistěhovalcŧ velký strach, podporují prezidenta Miloše Zemana, ten je utvrzuje v názoru, ţe sem migranty nikdo nezval a nemají tu co dělat. Lidé, kteří by nic takového moţná nahlas neřekli, to najednou berou jako svŧj názor. To uţ není nějaká okamţitá emoce.



* LN Z vašeho prŧzkumu vyplývá, ţe 60 procent lidí povaţuje politiku vlády ve věci migrantŧ za nesrozumitelnou. Jak si to vysvětlit, kdyţ prezident říká, ţe je sem nikdo nezval, aministr vnitra Milan Chovanec občany ujišťuje, ţe běţenci skončí v detenci za ostnatým drátem, tudíţ se není třeba bát. To není dost srozumitelná politika? Jistě, ale srozumitelné nejsou uţ dŧsledky. Proč je zavíráme, kdyţ je stejně necháme nakonec jít do Německa? Proč raději nepřivřeme oči? Ono ani tak nejde o srozumitelnost jako spíš o pocit, ţe ta politika je správná. Z našeho prŧzkumu vyplývá, ţe je to přesně napŧl. Padesát procent dotázaných si myslí, ţe ve věci uprchlíkŧ koná vláda správně, druhá polovina je přesvědčena o opaku. Tahle konstelace fifty-fifty dělázmigrace ţivé politikum. Osmdesát na dvacet je téměř jasný souhlas, při poměru 60-40 máte šanci přetáhnout menšinu na druhou stranu. Ale padesát na padesát znamená, ţe tu je šance získat nějaký politický kapitál. * LN Proč potom napříč politickým spektrem existuje shoda neangaţovat se a ţádné uprchlíky k nám raději nelákat? V tom není kapitál? Protoţe migrace je povaţována především za velké evropské téma. A jakmile začnete mluvit o Evropské unii, je to příliš sloţitá a strukturovaná věc, lidé tomu nerozumějí. A politici zase nemají ochotu něco vysvětlovat. Je to pro ně příliš politicky riskantní. Vokamţiku, kdy jsou dvě třetiny národa vŧči EU naladěny negativně, si to nikdo bez náleţitého krytí svých stran a svých spolustraníkŧ nedovolí. Tady se nehraje ani tak o názory stran, jako o postavení jednotlivých politikŧ uvnitř partají. Vŧbec je zajímavé, jak úzce spolu témata strachu z migrantŧ a EU souvisejí. V názorech na schopnosti EU a dŧvěru v to, ţe migrační téma lze nějak řešit, obecně panuje nepřímá úměra. Čímvětší obavy a strach, tím menší dŧvěra v to, ţe s tím EU je něco schopná udělat. Ani to není nic nového – podpora EU klesá uţ několik let. Jde to ruku v ruce s nespokojeností s polistopadovým vývojem, s moţnostmi demokracie jako politického systému. Kdyţ to zestručním – lidé, kteří se bojí uprchlíkŧ, jsou zároveň nespokojeni s polistopadovým reţimem. Čili najednou nejdeomigranty, ale o naše zakotvení na politické mapě Evropy. A z reakcí některých západních politikŧ uţ je zřejmé, ţe tady vzniká něco jako mentální ţelezná opona mezi Východem a Západem. To, ţe z rŧzných ţebříčkŧ vyplývá, ţe jsme migrací zasaţeni málo, ale zároveň patříme mezi ty, kteří se jí nejvíce obávají, je dŧsledkem lehkováţné a neopatrné kampaně, kterou tu politici za účasti médií připustili. * LN Říkáte politici a média. Znamená to, ţe česká společnost je tak lehce manipulovatelná? Opravdu věří tomu, co se kde napíše a co jí navyprávějí politici? Nevím, jestli jsou v tom Češi výjimeční. Ale obecně platí, ţe tam, kde jsou věci nové, nepoznané a kde máme k dispozici jen zprostředkované poznatky, to mŧţe skončit jejich manipulací. * LN Čímsi vysvětlujete, ţe třeba v Německu většina lidí postoj vlády vítá a uprchlíky kvituje? Mnoha Němcŧm přitom také chybí zkušenost a řídí se podle médií a politikŧ. Ano, ale Němci uţ v minulosti uprchlické vlny zaţili, o imigraci se dlouhodobě hovoří, není to pro ně nové téma. Němci nejsou vydáni všanc jen zprostředkovaným informacím, umí si to zasadit do nějakého dějinného rámce. My jsme oproti tomu dlouhá léta ţili v laboratoři, která přirozená nebyla. A mnoho se na tom nezměnilo. Ne všichni cestují, ne všichni se domluví. Znalost cizích jazykŧ ani cizích prostředí nenarŧstá, ta kulminovala někdy koncem devadesátých let minulého století. Mentalitou stále tkvíme v minulé době. Coţ platí i o východních Němcích. Ti se zase obávají o to, ţe v dŧsledku uprchlické krize se obrovské finanční transfery ze západu přiškrtí. * LN Čtyři procenta obyvatel jsou podle vašeho prŧzkumu ochotná uprchlíkŧm určitě pomáhat. Souvisí to nutně s migranty? Není to spíš tak, ţe takové procento nezištně smýšlejících vypadne z šetření vţdy? Lze to tak říci. Ta čtyři procenta odpovídají altruisticky smýšlející části společnosti, která pomáhá za všech okolností. Další zhruba čtvrtina lidí o migrantech smýšlí příznivě, na otázku po pomoci odpověděla spíše ano. Takţe jsme se proklepali k necelé třetině pozitivně smýšlejících. Říkám proklepali, protoţe to číslo padá. Ještě před letními prázdninami to bylo 40 procent. Ten poměr, tedy necelá třetina lidí, která je ochotná nějak pomáhat, je ovšem mrtvé politikum, které vede k lavírování. Ještě je třeba brát ohledy, ale není nutné dávat si nějaké cíle a termíny. Podle mě je to dŧvodem, proč tu chybí národní komunikační kampaň zaměřená na migranty a proč uprchlické téma má pod sebou ministerstvo vnitra, coţ má represivní nádech. Plné znění zpráv


* LN Při porovnávání rŧzných prŧzkumŧ si nelze nevšimnout ještě jednoho paradoxu. Třeba bruselský Eurobarometr se ptal respondentŧ, s čím nejsou spokojeni v soukromém ţivotě. A vyšlo jim, ţe Čechy nějaká imigrace vŧbec nepálí. Jak potom mŧţe být migrace velké společenské téma, kdyţ je to jednotlivým lidem celkem ukradené? To není nic mimořádného a nám uţ se to stalo několikrát. Dvě třetiny lidí vám v prŧzkumech řeknou, ţe jim osobně se v zásadě daří. A zároveň jsou přesvědčeni o tom, ţe celá společnost jde od deseti k pěti a jich se to zatím netýká. Nebo zdravotnictví. Sluţby specialistŧ, komunikace lékařŧ, přístup k pacientŧm – to vše se zlepšuje. Přitom zároveň z prŧzkumŧ vyplývá, ţe obecně to jde se zdravotnictvím z kopce. Totéţ se teď týká i uprchlíkŧ. Sám se nemusím obávat, ale všude jinde vidím, ţe je to velké téma. A podle toho ho hodnotím. Kdybychom to v našem prŧzkumu rozdělili na rovinu osobní a obecnou, tak zřejmě zjistíme něco podobného. Ţivotŧ jedincŧ se migrace týká minimálně, coţ neznamená, ţe to není společenské téma. * LN Proč jste se tedy nezeptali? Protoţe nás zajímá uprchlické téma jako širší a zprostředkovaný fenomén. Sčítáním vlastních zkušeností k celku nedojdete. Zvlášť kdyţ bádáte nad něčím, co je spojeno s emocemi a nejde to od sebe rozdělovat na jednotlivé sloţky. *** ROZHOVOR TÝDNE Jan Hartl SE SOCIOLOGEM HOVOŘIL Blahoslav Hruška Jan Hartl (64) * Vystudoval sociologii, politologii a filmovou vědu na Univerzitě Karlově. * V letech 1975–1989 pŧsobil jako výzkumný pracovník v Ústavu pro filozofii a sociologii Československé akademie věd. * Zkraje roku 1990 spoluzakládal Středisko empirických výzkumŧ (STEM), v té době první soukromou firmu zaměřenou na sociologický výzkum a prŧzkumy preferencí politických stran. Dodnes je v ní ředitelem. Sociologii přednášel také na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. * Je ţenatý, má dvě děti. Foto autor| FOTO MAFRA – FRANTIŠEK VLČEK Foto popis| Nejde jen o migranty. Lidé, kteří se bojí uprchlíkŧ, jsou i nespokojeni s polistopadovým reţimem, tvrdí Jan Hartl.

Parlamentní volby v Barmě vyhrála Národní liga pro demokracii paní Su Ťij 9.11.2015

ČRo Plus

str. 02

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Nedělní parlamentní volby v Barmě vyhrála Národní liga pro demokracii nositelky Nobelovy ceny za mír paní Su Ťij. Podle předběţných výsledkŧ získala liga aţ osmdesát procent hlasŧ. Vládní strana uţ, jak dobře víte, uznala poráţku. Barma v tuhle chvíli zaţívá vlastně nejdramatičtější a zároveň nejméně přehledný vývoj ze všech státŧ jihovýchodní Asie. Země byla po celá desetiletí vojenských reţimŧ, které někdy byly volnější, někdy byly tuţší, pŧsobila celou tu dobu těchto reţimŧ jako zbrţděná ve vývoji, uzavřená do sebe. A od roku 2010 zhruba, kdy proběhly první volby po dvou desetiletích, prodělává Barma změny, které odstartovaly spoustu reakcí. Dějí se tu posuny, které, které Barma vlastně dlouho nezaţila. Jan Bečka je z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd. Já vás zdravím. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Dobrý den. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dobrý den. Prozraďte, jak velké je riziko, nebo takhle, existuje vŧbec riziko, ţe se ten dnešní výsledek voleb ještě vrátí do starých kolejí nějakou represivní cestou? Plné znění zpráv


Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Já bych řekl, ţe to riziko existuje vţdycky. Ale v současné době je poměrně malé. Od dob, kdy byly poslední, dejme tomu, demokratické volby v roce 1990, kdy tu byl, vlastně výsledky voleb byly anulovány a armáda převzala opět kontrolu nad vládou a nad celou zemí, tak uplynula celá řada dalších jako změn a událostí. A v současné době si nemyslím, ţe by armáda se k tomuto kroku uchýlila. Takţe si myslím, ţe, pardon, ţe vás přerušuji, ţe v kaţdém případě ty demokratický, demokratické změny budou nějakým zpŧsobem pokračovat. Samozřejmě bude záleţet na tom, jak se NLD, kterou vy uţ jste zmínila, domluví s armádou na tom, jaké tempo těchto změn bude. Ale nemyslím si, ţe by hrozilo to riziko, který bylo předtím. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Dobře, ale v kaţdém případě v tuhle chvíli, pane Bečko, platí, ţe armáda si nechala v parlamentu pětadvacet procent míst, coţ pro, pro demokraty je něco nepředstavitelného, ţe si prostě armáda mŧţe uzurpovat čtvrtinu poslaneckých křesel jen tak. Protoţe je to armáda. Tenhle fakt je podle vašeho názoru v nějaké historicky krátké době změnitelný? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Přesně tak, jak říkáte, tak pro demokraty je toto něco nemyslitelného. Bohuţel v současné době to vyplývá z barmské ústavy, která byla přijala před několika lety. Bude otázkou, zda NLD s volebním výsledkem, který získala v posledních volbách vlastně v neděli, bude schopná změnit barmskou ústavu, aby vlastně těchto pětadvacet procent pro armádu bylo eliminováno. Já si myslím ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pardon, ţe, pardon, ţe do toho skáču. Ale přece jakákoli změna ústavy podléhá schválení parlamentem, a proto tam ta armáda těch pětadvacet procent míst má, aby mohla cokoli zablokovat. Je to tak? Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Přesně tak. Ale závisí zase na dohodě mezi tou vítěznou stranou a mezi armádou. Pokud armáda usoudí, ţe do budoucna toto pro ni bude nějakým zpŧsobem přijatelné, tak bude asi ochotná přijmout i tuto změnu. Třeba si vlastně svoje mocenské pozice uchová jiným zpŧsobem. Samozřejmě i pro Barmu, protoţe dneska jsme viděli, ţe ty volby byly velmi pozitivně hodnoceny jak Aseanem, tak Spojenými státy a některými západoevropskými zeměmi, tak samozřejmě i pro armádu bude dŧleţité, aby bylo vidět, ţe ty volby byly transparentní, ţe z nich vzniká nějaká opravdu reprezentativní vláda, která má moc a schopnost něco v Barmě ovlivnit. Takţe to bude opět na dohodě mezi NLD a armádou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Já tomu rozumím, pane Bečko. Ale já si nedovedu představit ne jen armádu, ale vlastně jakoukoli sílu, která se dobrovolně vzdá čtvrtiny, ovládání čtvrtiny parlamentu prostě proto, ţe by moţná někdy v budoucnu to mohlo být výhodné. Vţdyť takhle politická moc nefunguje nikde na světě. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Tak, tady nejde o to vzdání se těch pětadvaceti procent. Tady jde spíš o nějaké dílčí úpravy barmské ústavy. A o vlastně dílčí úpravy některých zákonŧ, které s tou ústavou souvisejí. Samozřejmě armáda si svoji moc zachová. V tom s vámi naprosto souhlasím. Vţdycky v Barmě, nebo minimálně v následujících dvou, třech dekádách, bude jednou z těch hlavních sil. Nicméně záleţí na tom, jak ta armádní moc bude veřejnosti prezentována. To znamená, ţe armáda se moţná stáhne trošku více do pozadí. A na druhé straně NLD jako vítězná strana v těch volbách, a uţ to vlastně prohlásila i Aun Schan Su Ťij, která řekla, ţe prostě je třeba respektovat ty poraţené. A ţe je třeba s nimi vést konstruktivní dialog. Tak i tam prostě bude snaha dohodnout se na tom nejlepším řešení pro obě strany. Barbora TACHECÍ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Tak, ale není vyloučeno, ţe ani do dalších let, ne-li dekád, prostě armáda bude nadále mít své jisté v parlamentu. To není vyloučeno. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Tak to, to v kaţdém případě je moţné. Nemyslím si, ţe tohle bude úplně ta jedna z prvních priorit, kterou NLD, pokud zformuje vlastní vládu, coţ je teď podle výsledkŧ voleb velmi pravděpodobné, ţe to bude jedna z priorit, kterou by NLD chtěla v nejbliţší době řešit. Nicméně do budoucnosti je třeba upravit ten volební systém tak, aby tato, dejme tomu, nevolená místa byla řešena nějakým konstruktivním zpŧsobem. To zase záleţí na tom, jak se NLD dohodne s armádou, respektive s poraţenou vlastně současnou vládní stranou, která de facto tak trošku armádu reprezentuje. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jan Bečka, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy byl mým hostem. Děkuju. Jan BEČKA, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Děkuji, na shledanou.

Y SOFT 9.11.2015

Euro

str. 60

Businesss - Lidé a podniky

Lukáš Maňásek chief sales officer Podnik Y Soft, poskytovatel kancelářských řešení pro firmy, jmenoval Lukáše Maňáska (35) do pozice chief sales officer. Maňásek, který se stal zároveň členem představenstva společnosti, bude řídit globální obchod napříč celým produktovým portfoliem Y Softu. Lukáš Maňásek dříve pŧsobil jako VP of sales pro Y Soft EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika). Ve firmě Y Soft začal pracovat v roce 2008 jako regio nal sales manager. Předtím pŧsobil jako analytik Komerční banky a jako systémový administrátor na Masarykově univerzitě v Brně. Vystudoval matematiku a informatiku na téţe univerzitě. Maňásek je ţenatý, má jedno malé dítě a s manţelkou brzy očekávají nový přírŧstek do rodiny. Ve volném čase se věnuje běhání maratonŧ po celém světě. 1 EXPOBANK CZ Jiří Schwarz člen dozorčí rady Jan Roztočil člen představenstva Vedení společnosti Expobank se rozrostlo o dva členy. V dozorčí radě bude pŧsobit ekonom Jiří Schwarz. Novým členem představenstva se stal Jan Roztočil, který bude zodpovídat za oblast korporátního bankovnictví. Jiří Schwarz (55) byl v minulosti členem Národní ekonomické rady vlády ČR, dále Vědecké rady International Center for Economic Research a prezidentem Liberálního institutu. V současné době pŧsobí ve správních radách dvou zahraničních institucí (v USA a Lucembursku), je nezávislým členem představenstva turecké energetické společnosti a ředitelem Centra ekonomických a trţních analýz. Jiří Schwarz získal vzdělání na VŠE v Praze, kde v letech 2003 aţ 2010 pŧsobil jako děkan Národohospodářské fakulty. Mluví plynně anglicky, německy, rusky a domluví se francouzsky. Je ţenatý, má dvě dospělé děti a ve volném čase jezdí na kole, na lyţích a hraje tenis. Nový člen představenstva Expobank CZ Jan Roztočil (42) v uplynulých letech pracoval pro Komerční banku, Citibank či Volksbank CZ. Postupně se profiloval zejména v oblasti korporátního bankovnictví. V roce 2011 přešel do LBBW Bank CZ, kterou roku 2014 odkoupila Expobank. Roztočil dosud zastával funkci ředitele pro velké společnosti a strukturované financování v oddělení firemní klientely. Hovoří plynně anglicky, domluví se i rusky či francouzsky. Je ţenatý, má dvě děti a mezi jeho největší koníčky patří cyklistika. 2 Plné znění zpráv


VILÍMKOVÁ DUDÁK & PARTNERS Ivana Folwarczná Martinková vedoucí HR poradenství Novou vedoucí HR poradenství společnosti Vilímková Dudák & Partners se stala Ivana Folwarczná Martinková. Na starost bude mít kompletní zastřešení veškerých HR aktivit a poskytování HR sluţeb novým i stávajícím klientŧm společnosti, kterým bude nabízet sluţby interim HR manaţera, trenéra a kouče. Ivana Folwarczná Martinková má v oblasti HR více neţ sedmnáctiletou praxi. Dvanáct let pŧsobila v PricewaterhouseCoopers (PwC), kde byla pět let HR ředitelkou pro Českou republiku. Zastávala také pozici HR ředitelky v Moravském peněţním ústavu. Od roku 2010 pracuje jako interim HR manaţerka, konzultantka a koučka ve firmách z nejrŧznějších oblastí podnikání. Výsledky své práce vydala v odborné publikaci Vzdělávání a rozvoj manaţerŧ. Vystudovala VŠE v Praze. Své sluţby nabízí i v anglickém a německém jazyce. 3 INTERSNACK Alexandra Kafk ová HR ředitelka Společnost Intersnack představila Alexandru Kafkovou jako novou HR ředitelku pro Českou republiku a Slovensko. Kafková by se v novém pŧsobišti chtěla mimo jiné soustředit na posílení vzdělávání a koučinku. Do týmu Intersnack přešla Alexandra Kafková z pozice HR manaţerky firmy Mondelez International, v níţ byla zodpovědná za vytváření a implementaci HR strategie pro všechny výrobní továrny společnosti v Česku a na Slovensku. Kafková má jako HR manaţerka dlouholeté zkušenosti, které získala v rŧzných postech mezinárodních společností z oblasti FMCG, telekomunikací a výroby. Před příchodem do firmy Mondelez International v roce 2004 pŧsobila tři roky v podniku Czech Telecom a předtím sedm let ve společnosti Unilever. 4 UPC Branko Gugleta ředitel výstavby a akvizic Jana Harel HR talent & staffing director Marián Holý ředitel pro firemní zákazníky Branko Gugleta se stal členem top managementu UPC, kde bude zastávat pozici ředitele výstavby a akvizic společnosti. Před nástupem do UPC pŧsobil Gugleta v roli marketingového ředitele virtuálního operátora Tesco Mobile. Předtím pracoval několik let v Telefónice O2 ve Velké Británii a v ČR. Před pŧsobením v telekomunikační branţi se podílel na vstupu českého RWE na trh s prodejem elektrické energie. Gugleta pochází z Ústí nad Labem, vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Rád cestuje po světě, fotí a leze po horách. Hovoří česky, anglicky, španělsky a domluví se i německy a srbochorvatsky. Jana Harel posiluje HR tým UPC. Z pozice HR talent & staffing director zastřeší agendu projektŧ souvisejících s prŧzkumy mínění zaměstnancŧ a hodnocení výkonu, bude dohlíţet na tým HR partnerŧ UPC a mzdovou účtárnu. Jana Harel přichází po osmiletém pŧsobení ve společnosti Johnson & Johnson (Medical Devices), kde zastávala pozici HR manager pro Českou republiku a Slovensko. Profesní kariéru začala před 15 lety v Unileveru. Studovala zdravotní péči a navázala studiem ekonomie, jazykŧ a cestovního ruchu. Ve volném čase se ráda věnuje rodině, přátelŧm, své labradorce a cestování. Marián Holý bude mít ze své pozice ředitele UPC pro firemní zákazníky na starost veškeré obchodní kanály B2B včetně SOHO, malých a středních firem a korporací a backofice. Holý přišel do UPC z O2, kde řídil tým B2B segmentového marketingu. V oblasti B2B má zkušenosti také ze společností Slovak Telekom a Orange. Pŧsobil rovněţ v konzultantské společnosti Capgemini. Vystudoval univerzitu v Ţilině, má dvě děti a ve volném čase se věnuje fotbalu. Domluví se česky, slovensky, anglicky a německy. 5 SDRUŢENÍ PRO ZAHRANIČNÍ INVESTICE AFI Eva Bendlová výkonná ředitelka Eva Bendlová byla řídícím výborem Sdruţení pro zahraniční investice – AFI jmenována do funkce výkonné ředitelky. Na starost bude mít vedení výkonného týmu asociace, koordinaci klíčových projektŧ, rozvoj strategických partnerství, rozvoj a podporu marketingových aktivit v ČR i v zahraničí a řešení vybraných legislativních otázek. Bendlová pŧsobí v AFI více neţ čtyři roky. Dříve zde zastávala pozici projektové manaţerky a následně team leadera. Předtím pracovala v mezinárodní komunikační agentuře Fleishman-Hillard, kde se věnovala realizaci komunikačních strategií například pro firmy Tesco, EY, M. C. Triton, J&T Banka, AWD ČR a další. Eva Bendlová vystudovala obory marketingová komunikace PR a mediální komunikace na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Svŧj volný čas věnuje nejraději aktivnímu odpočinku. Má ráda přírodu a cestování. 6 Plné znění zpráv


BĚLINA & PARTNERS Petr Horá ek koncipient Advokátní kancelář Bělina & Partners rozšířila svŧj právní tým o zkušeného právníka Petra Horáčka, který se specializuje především na spornou agendu související s náhradou škody zpŧsobené při výkonu veřejné moci, na spory o vlastnictví či spory o peněţitá plnění. Zastupuje klienty taktéţ v trestních řízeních. Petr Horáček byl od roku 1991 do roku 2006 zaměstnán u Policie České republiky. Od roku 2006 pŧsobil na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde několik let vedl odbor právních sluţeb. V letech 2014 aţ 2015 pŧsobil na ministerstvu financí jako ředitel právní sekce. Absolvoval Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, Policejní akademii v Praze a Ekonomicko-správní fakultu Univerzity Pardubice. Hovoří česky a anglicky. 7 VODAFONE Adriana Dergam ředitelka korporátní komunikace a společenské odpovědnosti Novou ředitelkou korporátní komunikace a společenské odpovědnosti Vodafonu se stala Adriana Dergam. Přichází z České televize, kde pŧsobila téměř pět let jako redaktorka zahraniční redakce. Její dosavadní profesní kariéra byla velmi rŧznorodá. Pracovala v médiích, neziskovém a veřejném sektoru i v několika firmách. Před nástupem do České televize ţila 17 let v zahraničí. Vystudovala psychologii na univerzitě Autónoma de Madrid. Kromě Španělska ţila také například v Srbsku, kde pracovala v oddělení komunikace v asociaci Walton International Search Associates. Hovoří plynně španělsky, anglicky, rusky, srbsky a francouzsky. Ve volném čase se věnuje hlavně své rodině. Ráda také cestuje a navštěvuje kina. Foto autor| FOTO archiv / PŘIPRAVILA redakce ([email protected]) Foto popis| 1 Jiří Schwarz Expobank CZ Foto popis| 1 Jan Roztočil Expobank CZ Foto popis| 2 Ivana Folwarczná Martinková Vilímková Dudák & Partners Foto popis| 3 Alexandra Ka?ková Intersnack Foto popis| 4 Branko Gugleta UPC Foto popis| 4 Jana Harel UPC Foto popis| 4 Marián Holý UPC Foto popis| 5 Eva Bendlová AFI Foto popis| 6 Petr Horáček AK Bělina & Partners Foto popis| 7 Adriana Dergam Vodafone

„Část vysokých škol musí zaniknout“ 9.11.2015

Mladá fronta DNES str. 16 Pavel Svačina

Střední Čechy

Podniky hladoví po kvalifikovaných zaměstnancích, jenţe některým vysokým školám hrozí zánik. Poradce premiéra Pavel Mertlík vysvětluje proč. MLADÁ BOLESLAV Razantně klesají počty studentŧ ze slabších ročníkŧ, kteří nyní přicházejí na vysoké školy. „Kapacita českého vysokého školství je nafouklá a musí se zredukovat,― říká ekonom Pavel Mertlík, letos nový rektor Škoda Auto Vysoké školy, poradce premiéra Bohuslava Sobotky a bývalý ministr financí. * Škoda Auto Vysoká škola slaví 15 let existence, stále však není univerzitou. Aţ oslavíte 20. výročí, bude to jinak? Univerzitou bychom chtěli být, protoţe je to jistý znak dospělosti vysoké školy. Má to i mnoho výhod od lepší image po skutečnost, ţe novela vysokoškolského zákona počítá s tím, ţe soukromé univerzity budou moci při splnění přísných kritérií vychovávat vlastní docenty. Zbavili bychom se tak částečné personální závislosti na veřejných vysokých školách. Je to lákavé i proto, ţe některé prestiţní zahraniční vysoké školy nemohou spolupracovat s neuniverzitním typem školy. Nicméně jsme v přelomovém období a uvidíme, jaké standardy pro udělování akreditací přinese novela zákona a zda bude v našich silách připravit doktorský studijní program a stát se univerzitou. Za současných podmínek se domnívám, ţe bychom toho schopní byli. Plné znění zpráv


* Po Bankovním institutu jste rektorem jiţ druhé soukromé školy. Nevadí vám, ţe mají soukromé školy v Česku špatné renomé? Je spousta soukromých vysokých škol, které fungují bezproblémově. Po jejich absolventech je na trhu práce poptávka. Někdy také slýcháme, ţe vysokých škol je u nás příliš mnoho, ale myslím, ţe problém kvality na tom nezávisí. Podle statistiky OECD máme na počet obyvatel spíše méně vysokých škol. Pro srovnání Rakousko s 8,5 milionu obyvatel má stejný počet vysokých škol jako my. Především je nutné mít jasná a velmi náročná pravidla, zbytek uţ bych nechal na trhu. * Přesto existují školy, jako například UJAK, kolem kterých se to hemţí skandály... Samozřejmě je to velký problém, zejména část veřejnosti má představu, ţe co soukromá vysoká škola, to škola nekvalitní. Přitom víme, ţe před několika lety byl moţná ještě větší problém neţ na UJAKu na veřejné právnické fakultě v Plzni, kde to skončilo dočasným odebráním akreditace. Nikdo přitom neříká: Podívejte se, jak jsou veřejné školy špatné. * Mělo by se platit školné na všech vysokých školách? Ano. Dŧleţité ale je, aby proti tomu stály stipendijní programy a objednávka ze strany státu. Vzdělání směřuje k tomu, aby se člověk lépe uplatnil na trhu práce s vyšším ekonomickým výsledkem. Například právník má obvykle výrazně nadprŧměrný příjem. Samozřejmě je dŧleţité mít kvalitní právníky, aby mohl dobře fungovat justiční systém, ale i finanční aspekt je nezanedbatelný. Studium přitom plně platí stát. Pak jsou obory, například učitelé, které zdaleka tak lukrativní nejsou, ale přitom jsou velmi potřeba. Stát by měl stanovit stipendium, kde budoucím právníkŧm zaplatí třeba 30 procent a učitelŧm třeba 100 procent. To se mŧţe měnit podle potřeby. Soukromé vysoké školy jsou navíc v tomto směru diskriminovány nejen v poměru k veřejným vysokým školám, ale i k soukromým středním, základním či mateřským školám, které dostávají státní podporu. My nedostáváme ani korunu. * Ekonomice se daří a firmy ochotně přijímají absolventy vysokých škol. Jak dlouho to vydrţí? Určitě ne dlouho. Příští rok se očekává pokles k potenciálu Česka na 2,5 aţ 3 procenta hrubého domácího produktu. Přesto však bude poptávka po absolventech vysokých škol velmi silná snad jen s malými výkyvy. Kdyţ se podíváme na poměr poptávky a nabídky na trhu práce, tak se to brzy zlomí natolik, ţe počet vzdělaných pracovníkŧ vyššího věku odcházejících z podnikŧ do dŧchodu bude vyšší, neţ kolik jsou schopny vychrlit vysoké i střední školy všeho druhu. * O jaké profese bude největší zájem? Místa pro absolventy budou a určitě to není tak, jak se stále podává, ţe je málo technikŧ a ostatních je nadbytek. Technikŧ je nedostatek, ale je i málo lékařŧ, zdravotních sester, učitelŧ a dalších profesí. * Je to populační problém, bude mít dopad i na školy? Nyní nám na vysoké školy nastupují ročníky 1995 a 1996, kdy se poprvé narodilo v Česku pouze 90 tisíc dětí, zatímco ještě pět let předtím to bylo 130 tisíc dětí. K přizpŧsobení se situaci na trhu práce došlo hlavně na straně firem, u škol probíhá se zpoţděním. Kvŧli přebytku kapacit dochází k bitvě o kaţdého studenta jak u soukromých, tak u veřejných škol. V horizontu dvou tří let se to ale uklidní. Měly by vyhrát ty skutečně kvalitní. * Tím myslíte, ţe se dá očekávat zánik některých vysokých škol? Zcela jistě. Kapacita českého vysokého školství je velmi nafouklá a musí se zredukovat. Nemyslím si ale, ţe by šlo o nějaké nenadálé situace. Vysoké školy vlastní a provozují vcelku předvídaví a inteligentní lidé, takţe takové zániky budou organizované formou fúzí a prodejŧ menších škol větším. * Souhlasíte s chystanými změnami udělování akreditací na nové studijní obory? Co je na těch současných špatného? Plné znění zpráv


Na novelizovaný vysokoškolský zákon se těším. Jeho současné nastavení je nešťastné, a to především pro nastavení celého procesu udělování akreditací. Všeobecně si lidé myslí, ţe je uděluje Akreditační komise. To není pravda, akreditace uděluje ministerstvo školství a komise je poradní orgán. Jenţe podle zákona ministerstvo musí poslechnout svého rádce, tedy Akreditační komisi, která ovšem nemá zodpovědnost v případném správním řízení, tu nese ministerstvo. Dělba pravomocí je tedy vychýlená. * Co podstatného v tomto směru novela zákona přinese? Nový akreditační úřad má být správním místem, mají v něm sedět státní úředníci, kteří budou za svá rozhodnutí osobně odpovědní. Právě tam budou probíhat správní řízení, coţ sice neznamená, ţe přitom také nemohou vzniknout chyby, ale přece jen to bude mnohem jasnější, s danými a přehlednými pravidly. Dŧleţité také je, ţe vláda se rozhodla akreditační standardy schvalovat formou nařízení vlády, jiţ je nebude vydávat Akreditační komise jako v současnosti, která to teď dělá, kdy se jí zachce, aniţ by dbala například na lhŧtu účinnosti. * Máte konkrétní příklad z praxe? Zaţil jsem sám situaci, kdy jsme připravili akreditační spis, který jsme měli odevzdat v lednu. Práci na něm jsme dokončili chvíli po Novém roce. Po Silvestru jsme ale zjistili, ţe komise 29. prosince vydala nová pravidla, a to s okamţitou účinností. Spoustu věcí jsme museli předělávat. Jsem přesvědčen, ţe s novými pravidly bude celý proces předvídatelnější a kultivovanější. * Nepramení vaše kritika z toho, ţe i vaše škola nyní nezískala akreditaci na dva obory? Určitě ne. Podrobnosti bych nerad komentoval, protoţe probíhá správní řízení, ale dostali jsme nějaké výtky, které zčásti nebyly věcně správné a přesné. Skutečná situace byla trochu jiná. Díky laskavosti Akreditační komise jsme dostali podklady zpravodaje, který obory posuzoval, a mohli jsme na to reagovat. Zároveň jsme provedli i některá zlepšení a změny například v personálním obsazení připravovaných oborŧ. Posuzovat to bude Akreditační komise na svém příštím zasedání koncem listopadu. * Jaké nové obory chcete zavést? První z nich, bakalářský, jsme nazvali Ekonomika podniku a řízení lidských zdrojŧ. Specifický je díky zaměření na to, aby náš absolvent uměl řešit personální problémy velkých prŧmyslových podnikŧ, jako jsou směnný provoz, rŧzná nařízení s ohledem na zákoník práce, bezpečnost práce a mnoho dalšího. Druhý obor je navazující magisterský, a to Ekonomika podniku a řízení informačních systémŧ, a připravujeme jej s vysokou školou Unicorn College v Praze. * Jak se na přípravu studijního oboru s konkurenční školou tvářila komise? Napoprvé jsme neuspěli. Zákon o vysokých školách přitom vymezuje podmínky, za kterých mŧţe s přípravou oboru pomoci další právnická osoba, a nezakazuje, aby to byla jiná vysoká škola. Podrobněji jsme vše vysvětlili, provedli některé úpravy a uvidíme, jak dopadne odvolání. Unicorn College stejně jako nás zaloţil velký podnik z podobných dŧvodŧ, z jakých si naši školu zaloţila Škoda Auto, tedy z nedostatku odborníkŧ ve svém oboru. * Co má nový obor díky této spolupráci přinést? Dohodli jsme se, ţe zkombinujeme know-how učitelŧ z Unicorn College v oblasti informačních technologií s našimi zkušenostmi z podnikové ekonomiky a managementu. Cílem je vychovat podnikové ekonomy, kteří budou mít i dobré znalosti firemních počítačových systémŧ. Budou je schopní navrhovat a řídit a především mnohem lépe odhadnou opodstatněné náklady. Obor bude vyučován na naší škole a Unicorn bude naším subdodavatelem. *** Profil Pavel Mertlík Makroekonom, který byl v letech 1999 aţ 2001 ministrem financí ve vládě Miloše Zemana a je členem ČSSD. Z vlády odešel do pozice hlavního ekonoma v Raiffeisenbank. Od září 2012 vedl Bankovní Plné znění zpráv


institut a letos se stal rektorem Škoda Auto Vysoké školy v Mladé Boleslavi. Od roku 1991 učí také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je poradcem premiéra Bohuslava Sobotky. Je mu 54 let, je ţenatý a má dva syny. O autorovi| Pavel Svačina, redaktor MF DNES Foto autor| Foto: Dan Materna, MAFRA Foto popis| Rektor a poradce premiéra „Školné by se mělo platit na všech vysokých školách,― říká Pavel Mertlík. Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

Scio Přihlaste se co nejdřív 10.11.2015

Test DNES

str. 14

Škola / Kam po maturitě

Venkovní teplota rovnoměrně stoupá. Jaká bude ve 12.00, kdyţ od 7.30 do 9.00 stoupla o 3 °C a v 9.30 byla 11,5 °C? Pokud nechápete, proč se vás ptáme zrovna na takovou banalitu, pak vězte, ţe právě správné odpovědi na podobné úlohy vám mohou zajistit místo na prestiţních fakultách Karlovy či Masarykovy univerzity. Bezmála pět desítek fakult a vysokých škol se totiţ přiklonilo k tomu, aby o úspěchu uchazečŧ u přijímaček rozhodly takzvané národní srovnávací zkoušky. Za poněkud škrobeným názvem hledejte především testy obecných studijních předpokladŧ (OSP) společnosti Scio, které dokáţou zavařit hlavu kdekterému aspirantovi na akademické vzdělání. „Na tento test se nelze ,naučit‗, protoţe v něm nejde o znalosti konkrétní látky. Zkouší schopnosti, jako je práce se slovy, porozumění textu nebo abstraktní myšlení,― vysvětluje Štěpán Pudlák ze společnosti Scio. Pokud jste si tedy vybrali například praţskou fakultu sociálních věd či její brněnskou konkurenci, právnické, pedagogické i ekonomické školy nebo některé techniky, připravte se na dŧkladné protočení mozkových závitŧ. Protoţe se vás bude u testŧ OSP dusit víc neţ 20 tisíc (loni přišlo ke zkouškám 21 992 uchazečŧ) a protoţe kaţdý chce uspět, neměli byste s přihláškou příliš otálet. „Účast u prvního termínu má své výhody mŧţete se aţ podle výsledku rozhodnout, kterou školu vybrat, a máte také víc času si výsledek zlepšit,― doporučuje za společnost Scio Lucie Hejbalová. V prosinci se slevou Účast u prvního testování má i finanční výhody: zatímco přihláška na standardní test OSP příští rok na jaře stojí 540 korun, letos v prosinci ho získáte za 490 korun. Znamená to ovšem, ţe se přihlásíte nejpozději dva týdny dopředu, tedy ještě v listopadu. „Studenti se mohou přihlásit na jeden i víc termínŧ, postupně i najednou. Pokud přijdou vícekrát, započítá se jim nejlepší dosaţený výsledek, který se pošle vysoké škole,― upozorňuje Lucie Hejbalová, ţe díky šanci zopakovat si zkoušku se většina přihlášených uvolní a necítí takovou nervozitu. Jestliţe jste stejně nervózní z představy, ţe byste se na přijímačky nepřipravovali, mŧţete si vyzkoušet test nanečisto na následující stránce. Další moţností je stáhnout si na www.scio.cz zdarma cvičné testy, mŧţete si také koupit tištěné publikace nebo on-line a prezenční kurzy či objednat individuální přípravu. P. S. A ještě vám dluţíme odpověď na otázku z úvodu textu. Tedy v poledne bude 16,5 °C... Termíny testŧ 12. prosince: OSP, ZSV, VŠP 6. února: OSP, ZSV, Mat, VŠP 12. března: OSP, ZSV, Mat, Aj, Nj, VŠP 3. dubna: OSP, ZSV, Mat, Bio, Che, VŠP, Ekonomie 30. dubna: OSP, ZSV, Mat, Aj, Nj, Bio, Che, VŠP, Ekonomie 28. května: OSP, ZSV, Bio, Che, VŠP Pozn.: OSP - obecné studijní předpoklady, ZSV - základy společenských věd, VŠP -všeobecné študijné predpoklady, Mat - matematika, Aj/ Nj - angličtina, němčina, Bio - biologie, Che chemie O autorovi| Připravila: Magdalena Nová



Nadace OSF ve spolupráci s Googlem podpoří mladé novináře a rozvoj datové ţurnalistiky v Česku 10.11.2015

feedit.cz str. 00 FeedIT.cz

Tisková zpráva

Praha, 9. listopadu – Nadace Open Society Fund Praha a společnost Google Česká republika vyhlašují společný vzdělávácí projekt na podporu mladých datových novinářŧ a novinářek – Data mění ţurnalistiku. V rámci projektu uspořádají na třech českých univerzitách v Praze, v Brně a v Olomouci sérii přednášek a workshopŧ zaměřenou na datovou ţurnalistiku, práci s daty, jejich získávání a následné zpracování zajímavých příběhŧ, které se v datech skrývají. Studentŧm budou přednášet čeští i zahraniční odborníci a novináři. (TZ) „Přestoţe je datová ţurnalistika současným trendem světových newsroomŧ, v českých redakcích si teprve prošlapává cestičku. Získávání a analýza dat je totiţ finančně i časově náročným procesem, který si média mohou jen zřídka kdy dovolit,― říká ředitel pořádající Nadace Open Society Fund Praha Robert Basch. Projekt Data mění ţurnalistiku má za cíl přiblíţit tento fenomén českým novinářŧm, studentŧm i dalším zájemcŧm, představit zpŧsoby, metody a dostupné nástroje, kterými si mŧţou svou práci ulehčit, zjednodušit a zároveň vytvořit úplně novou, zajímavou realitu. Součástí projektu je série vzdělávacích seminářŧ, které proběhnou na partnerských školách koncem letošního a v první polovině příštího semestru. „Datovou ţurnalistiku povaţuji za ţurnalistickou specializaci budoucnosti, která bude stále více odlišovat profesionální ţurnalistiku od té amatérské. Díky internetu si stále více lidí myslí, ţe novinářem mŧţe být kaţdý, stačí si zaloţit vlastní web, na který začnete psát. Omyl. Problémem současnosti je mimo jiné obrovské mnoţství dat v oběhu. Má-li ţurnalistická profese i v současných rychle se měnících podmínkách nabízet poučenou interpretaci dění a světa kolem, je datová ţurnalistika cestou, která v tom mŧţe velmi pomoci,― souhlasí Petr Orság, vedoucí Katedry ţurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. V rámci projektu Data mění ţurnalistiku bude vyhlášen jiţ 3. ročník Ceny Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky, pořádané v rámci soutěţe Novinářská cena, ve které mohou soutěţit studenti a mladí lidé do 30 let, kteří mají zajímavý nápad na datový projekt a nebojí se ho realizovat. „Těší nás, ţe Novinářská cena dává prostor i mladým talentŧm, kteří se zaměřují na nové trendy datové ţurnalistiky a hledají v otevřených datech nové souvislosti přínosné pro veřejnost,― uvedla Martina Joneková, PR manaţerka, Google. Krom finanční ceny je ve hře odborná pomoc redaktorŧ Českého rozhlasu, kteří pomohou vítězný projekt realizovat. Své nápady na projekty mohou zájemci přihlašovat od 1. prosince na stránkách www.novinarskacena.cz. Uzávěrka soutěţe je 1. únoru 2016. Přihlášené projekty bude hodnotit čtyřčlenná porota sloţená z datových novinářŧ a novinářek. „Zkušenost s prací na projektu je pro mnohé zaměstnavatele při pohovorech zásadní. Účast v soutěţi pro mne byla dobrou příleţitostí, jak tuto zkušenost získat. Připravit reálný návrh na projekt, získat data z veřejných zdrojŧ a najít si čas na vypracování byla výzva, ale spolupráce se zkušenými a schopnými novináři za to určitě stála. A ten pocit, kdyţ se projekt úspěšně rodí, také,― říká Petra Paříková, vítězka loňské české Ceny Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky. V rámci vzdělávacího projektu je nejen studentŧm, ale všem zájemcŧm o datovou ţurnalistiku a další nové trendy v ţurnalistice představena aktualizovaná verze Příručky datové ţurnalistiky. Volně dostupný PDF formát si mŧţete stáhnout zde: „The Data Journalism Handbook je fenomén. Česká verze přibliţuje datovou ţurnalistiku všem těm, kteří se nebojí hledat jehlu v kupce sena. Příručka nabízí rŧznorodý pohled na zpŧsoby práce s daty a moţnosti jejich vyuţití. Z publikace, která je společným dílem desítek novinářŧ i datových nadšencŧ z celého světa, jsme vybrali nejpřínosnější pasáţe a opatřili je českým kontextem,― vysvětluje ředitel Nadace OSF Robert Basch. Projekt datové ţurnalistiky kromě České republiky současně probíhá ve spolupráci se společností Google také na Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Regionálními partnery jsou Nádacia otvorenej spoločnosti na Slovensku, The Center for Independent Journalism v Rumunsku a Central European University v Maďarsku. Plné znění zpráv


*** Další podpŧrné citace: Petr Kočí – Samizdat Drtivá většina novinářŧ stále pouţívá počítač jako psací stroj rozšířený o moţnost posílat poštu a prohlíţet si web. Je to škoda, počítače připojené k internetu toho umí mnohem víc. Strojové zpracování informací mŧţe být uţitečné ve všech fázích redakčního procesu: při objevování nových témat a získávání informací, ve snaze o jejich pochopení a zasazení do kontextu i při závěrečném přemýšlení, jak zjištěné srozumitelně a poutavě odvyprávět čtenářŧm, například prostřednictvím interaktivní vizualizace. Snad ještě víc neţ pro jiné profese platí pro novináře rčení „programujte, nebo budete naprogramováni―. Jakub Fiala – tajemník Nových médií Datová ţurnalistika není uţ jen doplněk tradičního obsahu periodik. Zahraniční média jasně ukazují, ţe její dŧleţitost nelze podceňovat. Výuce datové ţurnalistiky je zapotřebí se věnovat a kultivovat vztah studentŧ k ní, aby uměli nejen efektivně pracovat s potřebnými nástroji, ale i kriticky číst ve zdrojích a prohlédli případnou manipulaci s daty. Seznam škol zapojených do vzdělávacího projektu Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a ţurnalistiky MU Brno Filozofická fakulta, Katedra mediálních a kulturálních studií a ţurnalistiky UP Olomouc Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, KU Praha Cena pro mladé talenty datové ţurnalistiky Cena Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky je určena studentŧm a mladým lidem do 30 let, kteří se přihlásí se zajímavým nápadem, jak vyuţít a zanalyzovat veřejná data a najít v nich nové souvislosti, jeţ unikají kaţdodennímu zpravodajství a jeţ jsou dŧleţité a přínosné pro veřejnost. Do soutěţe se hlásí jednotlivec či neformální tým s projektovým záměrem (či projektem jiţ rozpracovaným, ale ne hotovým). Vítěz v této kategorii získá nejen finanční odměnu, ale i odbornou pomoc redaktorŧ Českého rozhlasu, v jejíţ spolupráci vítěz projekt dokončí a uveřejní. Cena není určena pro profesionální praktikující novináře a organizace.

URL| http://www.feedit.cz/wordpress/2015/11/10/nadace-osf-ve-spolupraci-s-googlem-podpori-mlade-novinarea-rozvoj-datove-zurnalistiky-v-cesku/

Putinova dračí vejce nejen v Kaspiku 11.11.2015

ČRo Plus

str. 05

18:10 Názory a argumenty

Jan FINGERLAND, moderátor -------------------Rusko hraje v syrské válce stále silnější úlohu. Na pŧdě OSN koluje údajně předčasně uniklý ruský návrh na ukončení občanské války v Sýrii. Plán počítá s vytvořením nové ústavy do 18 měsícŧ, o níţ by pak rozhodli sami Syřané v referendu. Dokument nepočítá s tím, ţe by mezi tím odstoupil syrský prezident Bašár Asad, coţ je hlavní poţadavek opozice. Jde zatím jen o dokument před dalšími mezinárodními rozhovory. Rusko se mezi tím hlouběji zapojuje do vojenských operací v Sýrii a do boje také hodlá zapojit novou zbraň, jak uvádí Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, Fakulta sociálních věd UK -------------------Zprávy ze syrského bojiště jsou, jak jinak, rozporuplné, leč svébytné místo mezi nimi zaujímají informace o nasazení moderních ruských zbraňových systémŧ. Naposledy například o raketometu Solncepjok, který dokáţe Plné znění zpráv


na místě dopadu střel vyvolat totální destrukci, dosti podobnou účinkŧm atomové bomby. Jde totiţ o takzvanou termobarickou zbraň. Raketa nejprve nad místem dopadu rozpráší speciální aerosol, který pronikne do zdí budov či opevnění i do lidských plic. Po kratičké chviličce následuje záţeh, jenţ aerosol odpálí, přičemţ účinek je opravdu devastující, neboť zahrnuje i mohutnou tlakovou vlnu. Solncepjok znamená v ruštině místo, kam dopadají sluneční paprsky, výsluní, nicméně ruský raketomet zpŧsobí efekt dopadu ţhavého slunečního plazmatu. Pro reţim prezidenta Asada to patrně bude zdatný pomocník, avšak Rusko jeho nasazením sleduje i jiné cíle. Předně, válka vţdy znamená vítanou příleţitost vyzkoušet si nové zbraně v praxi, poněvadţ skutečné bojové podmínky ţádné cvičiště plně nenahradí. A poskytuje téţ moţnost pochlubit se novým arzenálem před celým světem, neboli zahrozit na dálku všem reálným i potenciálním nepřátelŧm: "Pozor, kdyţ nás rozzlobíte, budeme zlí a seţehneme vás nějakým tím solncepjokem!" Za demonstraci síly ve výše uvedeném smyslu lze pak povaţovat i vypuštění řízených střel z lodí ruské flotily operující v Kaspickém moři, které údajně počátkem října zasáhly cíle v Sýrii. Tedy na poměrně velkou vzdálenost a navíc z mořského plavidla, coţ uţ představuje jistý technický oříšek. Ne kaţdý to umí. Ale teď uţ všichni vědí, ţe Putinova ruská armáda se vší pravděpodobností ano. A i sama letka ruských strojŧ útočících v Sýrii na vybrané síle se kromě starších bitevníkŧ Suchoj Su-25, které se osvědčily uţ za války v Afghánistánu, skládá i z moderních typŧ ruské produkce. Rusko tak v Sýrii patrně opravdu provozuje téţ svéráznou módní přehlídku - chce světu, zejména Spojeným státŧm, přesvědčivě ukázat, ţe uţ není zemí, jeţ disponuje zastaralou vojenskou technikou z dob Sovětského svazu, ale ţe představuje mocnost sílící i díky schopnosti vyvíjet a vyrábět vyspělé zbraňové systémy. Otázkou samozřejmě je, do jaké míry jsou jimi vybaveny řadové jednotky ruské armády, a nakolik se tudíţ jedná o záleţitost zatím spíše ukázkovou. Vladimir Putin kaţdopádně rozehrál dosti riskantní hru, neboť Rusku hrozí dlouhodobé zabřednutí v syrském konfliktu. Ani ty nejmodernější zbraně totiţ netvoří záruku, ţe Rusko v takové pasti neuvízne, a poté mu příliš nepomohou, aby se z ní dostalo. Americká zkušenost z Iráku či právě ta sovětská z Afghánistánu o tom vypovídají více neţ výmluvně. Snaha pohrozit světu moderními technologickými draky tak mŧţe snadno skončit i fiaskem, zvláště pokud ruská ekonomika není zrovna v dobré kondici.

Nadace OSF ve spolupráci s Googlem podpoří mladé novináře a rozvoj datové ţurnalistiky v Česku 11.11.2015 finance.cz str. 00 Nadace Open Society Fund Praha Nadace Open Society Fund Praha a společnost Google Česká republika vyhlašují společný vzdělávácí projekt na podporu mladých datových novinářŧ a novinářek – Data mění ţurnalistiku. V rámci projektu uspořádají na třech českých univerzitách v Praze, v Brně a v Olomouci sérii přednášek a workshopŧ zaměřenou na datovou ţurnalistiku, práci s daty, jejich získávání a následné zpracování zajímavých příběhŧ, které se v datech skrývají. Studentŧm budou přednášet čeští i zahraniční odborníci a novináři. „Přestoţe je datová ţurnalistika současným trendem světových newsroomŧ, v českých redakcích si teprve prošlapává cestičku. Získávání a analýza dat je totiţ finančně i časově náročným procesem, který si média mohou jen zřídka kdy dovolit,― říká ředitel pořádající Nadace Open Society Fund Praha Robert Basch. Projekt Data mění ţurnalistiku má za cíl přiblíţit tento fenomén českým novinářŧm, studentŧm i dalším zájemcŧm, představit zpŧsoby, metody a dostupné nástroje, kterými si mŧţou svou práci ulehčit, zjednodušit a zároveň vytvořit úplně novou, zajímavou realitu. Součástí projektu je série vzdělávacích seminářŧ, které proběhnou na partnerských školách koncem letošního a v první polovině příštího semestru. „Datovou ţurnalistiku povaţuji za ţurnalistickou specializaci budoucnosti, která bude stále více odlišovat profesionální ţurnalistiku od té amatérské. Díky internetu si stále více lidí myslí, ţe novinářem mŧţe být kaţdý, stačí si zaloţit vlastní web, na který začnete psát. Omyl. Problémem současnosti je mimo jiné obrovské mnoţství dat v oběhu. Má-li ţurnalistická profese i v současných rychle se měnících podmínkách nabízet poučenou interpretaci dění a světa kolem, je datová ţurnalistika cestou, která v tom mŧţe velmi pomoci,― souhlasí Petr Orság, vedoucí Katedry ţurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. V rámci projektu Data mění ţurnalistiku bude vyhlášen jiţ 3. ročník Ceny Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky, pořádané v rámci soutěţe Novinářská cena, ve které mohou soutěţit studenti a mladí lidé do 30 let, Plné znění zpráv


kteří mají zajímavý nápad na datový projekt a nebojí se ho realizovat. „Těší nás, ţe Novinářská cena dává prostor i mladým talentŧm, kteří se zaměřují na nové trendy datové ţurnalistiky a hledají v otevřených datech nové souvislosti přínosné pro veřejnost,― uvedla Martina Joneková, PR manaţerka, Google. Krom finanční ceny je ve hře odborná pomoc redaktorŧ Českého rozhlasu, kteří pomohou vítězný projekt realizovat. Své nápady na projekty mohou zájemci přihlašovat od 1. prosince na stránkách www.novinarskacena.cz. Uzávěrka soutěţe je 1. únoru 2016. Přihlášené projekty bude hodnotit čtyřčlenná porota sloţená z datových novinářŧ a novinářek. „Zkušenost s prací na projektu je pro mnohé zaměstnavatele při pohovorech zásadní. Účast v soutěţi pro mne byla dobrou příleţitostí, jak tuto zkušenost získat. Připravit reálný návrh na projekt, získat data z veřejných zdrojŧ a najít si čas na vypracování byla výzva, ale spolupráce se zkušenými a schopnými novináři za to určitě stála. A ten pocit, kdyţ se projekt úspěšně rodí, také,― říká Petra Paříková, vítězka loňské české Ceny Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky. V rámci vzdělávacího projektu je nejen studentŧm, ale všem zájemcŧm o datovou ţurnalistiku a další nové trendy v ţurnalistice představena aktualizovaná verze Příručky datové ţurnalistiky. „The Data Journalism Handbook je fenomén. Česká verze přibliţuje datovou ţurnalistiku všem těm, kteří se nebojí hledat jehlu v kupce sena. Příručka nabízí rŧznorodý pohled na zpŧsoby práce s daty a moţnosti jejich vyuţití. Z publikace, která je společným dílem desítek novinářŧ i datových nadšencŧ z celého světa, jsme vybrali nejpřínosnější pasáţe a opatřili je českým kontextem,― vysvětluje ředitel Nadace OSF Robert Basch. Projekt datové ţurnalistiky kromě České republiky současně probíhá ve spolupráci se společností Google také na Slovensku, v Maďarsku a v Rumunsku. Regionálními partnery jsou Nádacia otvorenej spoločnosti na Slovensku, The Center for Independent Journalism v Rumunsku a Atlatszo v Maďarsku. *** Další podpŧrné citace: Petr Kočí – Samizdat Drtivá většina novinářŧ stále pouţívá počítač jako psací stroj rozšířený o moţnost posílat poštu a prohlíţet si web. Je to škoda, počítače připojené k internetu toho umí mnohem víc. Strojové zpracování informací mŧţe být uţitečné ve všech fázích redakčního procesu: při objevování nových témat a získávání informací, ve snaze o jejich pochopení a zasazení do kontextu i při závěrečném přemýšlení, jak zjištěné srozumitelně a poutavě odvyprávět čtenářŧm, například prostřednictvím interaktivní vizualizace. Snad ještě víc neţ pro jiné profese platí pro novináře rčení „programujte, nebo budete naprogramováni―. Jakub Fiala – tajemník Nových médií Datová ţurnalistika není uţ jen doplněk tradičního obsahu periodik. Zahraniční média jasně ukazují, ţe její dŧleţitost nelze podceňovat. Výuce datové ţurnalistiky je zapotřebí se věnovat a kultivovat vztah studentŧ k ní, aby uměli nejen efektivně pracovat s potřebnými nástroji, ale i kriticky číst ve zdrojích a prohlédli případnou manipulaci s daty. Seznam škol zapojených do vzdělávacího projektu Fakulta sociálních studií, Katedra mediálních studií a ţurnalistiky MU Brno Filozofická fakulta, Katedra mediálních a kulturálních studií a ţurnalistiky UP Olomouc Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a ţurnalistiky, KU Praha Cena pro mladé talenty datové ţurnalistiky Cena Googlu pro mladé talenty datové ţurnalistiky je určena studentŧm a mladým lidem do 30 let, kteří se přihlásí se zajímavým nápadem, jak vyuţít a zanalyzovat veřejná data a najít v nich nové souvislosti, jeţ unikají kaţdodennímu zpravodajství a jeţ jsou dŧleţité a přínosné pro veřejnost. Do soutěţe se hlásí jednotlivec či neformální tým s projektovým záměrem (či projektem jiţ rozpracovaným, ale ne hotovým). Vítěz v této kategorii Plné znění zpráv


získá nejen finanční odměnu, ale i odbornou pomoc redaktorŧ Českého rozhlasu, v jejíţ spolupráci vítěz projekt dokončí a uveřejní. Cena není určena pro profesionální praktikující novináře a organizace.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/455509/

Zaměstnání 12.11.2015

Retail info Plus

str. 09

Aktuality

Na pozici PR Managera společnosti Datart International nastoupila Iva Pavlousková, která má dlouholeté zkušenosti s marketingem a PR komunikací u českých i zahraničních firem. Před nástupem do společnosti Datart pŧsobila ve firmách jako KIA Motors Czech, Aquasoft nebo Profi nit. Na Vysoké škole ekonomické vystudovala Fakultu mezinárodních vztahŧ. Jiří Mareček se od října stal novým ředitelem komunikace a public affairs obchodního řetězce Albert, kam přišel po tříletém pŧsobení ve společnosti Tesco Stores ČR. Dříve pŧsobil ve společnosti Plzeňský Prazdroj, na pozici mluvčího a manaţera externí komunikace. Kariéru v korporátní komunikaci začal ve společnosti Philips Morris ČR. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, obor ţurnalistika a mediální studia. Společnost P3 posílila tým pro řízení asset managementu a property managementu ve svých nových parcích. Pro řízení asset managementu a property managementu nově získaného nemovitostního portfolia P3 vybudovala silný tým pod vedením Michala Navrátila, nového vedoucího oddělení Asset a Property Managementu. Foto popis|

Moţnosti studia a praxe v zahraničí 12.11.2015

Literární noviny

str. 03

Příloha - Erasmus +

Ema Šťastná, studentka Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze, vycestovala na studijní pobyt s programem Erasmus+ na univerzitu Science Po Aix-Marseille. „Oproti hektickému ţivotu v Praze je ţivot ve Francii jako nekonečná pohoda,― říká Ema Šťastná. „Člověk si tak nějak navykne na francouzský zpŧsob ţivota, kdy se ţivot má primárně uţívat, kdy není potřeba někam spěchat a kdyţ se něco neudělá dnes, tak to do zítřka určitě počká,― dodává studentka, která díky programu Erasmus+ proţila ve Francii pět měsícŧ. Zmíněná leţérnost Francouzŧ, s níţ se během svého studijního pobytu setkala, měla ale i své nevýhody: především laxní přístup k řešení problémŧ, který jí mnohdy komplikoval ţivot. Ema od pobytu v Marseille očekávala kromě akademického přínosu zejména zlepšení francouzštiny. „I kdyţ jsem se učila francouzsky osm let, po příjezdu jsem si téměř nebyla schopná říct na koleji o klíče. Ale je aţ neuvěřitelné, jak rychle se mi moje pozapomenuté znalosti jazyka znovu vrátily, čili nakonec jsem kromě předmětŧ v angličtině absolvovala i několik předmětŧ ve francouzštině,― popisuje studentka. Erasmus+ je nový vzdělávací program Evropské unie pro období 2014-2020, který podporuje spolupráci a mobilitu ve všech sférách vzdělávání, v odborné přípravě a v oblasti sportu a mládeţe. Je nástupcem Programu celoţivotního učení, programu Mládeţ v akci a dalších evropských programŧ. Jeho cílem je posílit dovednosti a zaměstnatelnost Evropanŧ, podpořit modernizaci vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeţí. Evropská komise za tímto účelem vyčlenila celkem 14,7 miliardy eur. Dvě třetiny prostředkŧ jsou přitom určeny na stipendia pro zahraniční mobilitu. Příleţitost načerpat zkušenosti mimo svoji domovinu tak získají více neţ 4 miliony Evropanŧ. Do programu Erasmus+ jsou v současnosti zapojeny všechny členské státy Evropské unie, dále Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Turecko a Makedonie. Studijní pobyt nebo praktickou stáţ mohou v rámci programu Erasmus+ absolvovat studenti prezenčního i kombinovaného studia veřejných, státních a soukromých vysokých škol a vyšších odborných škol. Výběrová řízení jsou plně v kompetenci vysílajících institucí. Plné znění zpráv


Studijní pobyty trvají 3 aţ 12 měsícŧ, praktické stáţe 2 aţ 12 měsícŧ. Platí přitom, ţe student mŧţe na studijním pobytu a praktické stáţi strávit dohromady maximálně jeden rok v určitém cyklu studia (bakalářském, magisterském a doktorském). Do celkové doby pobytu se započítávají také měsíce absolvované v rámci předchozího Programu celoţivotního učení. V praxi to znamená, ţe pokud student bakalářského oboru studoval rok v zahraničí jako stipendista programu Erasmus, s programem Erasmus+ mŧţe znovu vycestovat aţ v navazujícím magisterském studiu. Stipendium pro mobilitu studentŧ VŠ a VOŠ je v programu Erasmus+ chápáno jako příspěvek na zvýšené ţivotní náklady v zahraničí, předpokládá se tedy určitá finanční spoluúčast studenta. Měsíční výše stipendií pro studijní pobyty se pohybuje v rozmezí od 300 do 500 eur měsíčně podle výše ţivotních nákladŧ v cílové zemi. Stipendijní sazby pro praktické stáţe bývají zhruba o 100 eur vyšší. Ema Šťastná přiznává, ţe pokud člověk při Erasmu nepracuje, často se vrátí domŧ s prázdnými kapsami. Jak ale vzápětí dodává, celkový přínos jejího studijního pobytu ve Francii naprosto převýšil jakékoli náklady. „Peníze jsem investovala do pěti měsícŧ mého ţivota, na které nikdy nezapomenu. Jednak kvŧli unikátnímu prostředí, ve kterém jsem ţila, jednak kvŧli lidem, které jsem tam měla šanci poznat,― líčí studentka Fakulty sociálních věd. Erasmus+ mládeţ příleţitost i pro nestudenty Získat zkušenosti v mezinárodním prostředí je moţné i bez toho, ţe byste se do zahraničí vydali za studiem. Program Erasmus+ mládeţ, který se zaměřuje na oblast neformálního vzdělávání mladých lidí ve věku 13 aţ 30 let a pracovníkŧ s mládeţí, spravuje kromě jiného i takzvané výměny mládeţe, jeţ umoţňují, aby se mladí lidé z rŧzných zemí setkali a společně pracovali na vybraném tématu. Výměny mládeţe se mohou konat jak v dalších zemích zapojených do programu Erasmus+, tak v České republice. Zvýšit kvalitu práce dobrovolnických skupin v oblasti mírových otázek a obchodu se zbraněmi bylo cílem projektu, který uskutečnilo občanské sdruţení Nesehnutí Brno ve spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi zapojenými do Evropské sítě proti obchodu se zbraněmi (ENAAT). S podporou programu Erasmus+ mládeţ zorganizovali Nesehnutí týdenní tábor nazvaný „Peace camp―, kterého se v lednu tohoto roku zúčastnila dvacítka mladých lidí z České republiky, Slovenska a Švédska. Během akce se konaly semináře, přednášky a workshopy vedené odborníky na danou problematiku a kouči ze zúčastněných organizací. Dobrovolníci se díky nim například naučili lépe orientovat v legislativě a regulačních mechanismech obchodu se zbraněmi jak na národní, tak na evropské úrovni, zlepšili svoji schopnost práce v týmu i schopnost spolupracovat na společných aktivitách v angličtině. Kromě toho získali povědomí o obchodu se zbraněmi v dalších zemích. „V rámci Peace campu přinesli koučové zkušenosti naprosto odlišných organizací. A to organizace s více neţ stoletou tradicí a několikatisícovou členskou základnou, která má veliký podíl na protizbrojařském lobby ve Švédsku. A naopak malé aktivistické skupiny, které se v první řadě zaměřují na organizaci happeningŧ a medializaci kauz na Slovensku,― přibliţují organizátoři projektu. Součástí programu byl i mediální workshop, během něhoţ si účastníci pod vedením mediální expertky nacvičili psaní tiskové zprávy a přípravu tiskové konference a také si vyzkoušeli televizní interview před kamerou. Po skončení akce vlastními silami vytvořili broţuru, která má začínajícím dobrovolníkŧm pomoci orientovat se v komplikovaném tématu obchodu se zbraněmi. Propojení světa mladých lidí s tělesným postiţením a jejich zdravých vrstevníkŧ si kladl za cíl projekt mezinárodní výměny mládeţe, který zorganizovalo Středisko volného času Ivančice u Brna na přelomu června a července letošního roku. Týdenního tábora nazvaného Handicamp se zúčastnilo několik desítek mladých lidí z České republiky a partnerské organizace z Turecka, s níţ středisko jiţ několik let spolupracuje. Prostřednictvím sportovních a výtvarných aktivit se zejména mladí lidé s tělesným postiţením dozvěděli o nových moţnostech trávení volného času, relaxace a seberealizace. Během pobytu na táboře se také naučili samostatnějšímu jednání, zlepšili své sociální a komunikační dovednosti, získali nové znalosti o ţivotě zvířat a naučili se více vnímat přírodu. „Díky teambuildingovým aktivitám a hrám se účastníci Handicampu naučili bourat stereotypy a předsudky při komunikaci s lidmi s tělesným postiţením. Během akce si všichni navzájem pomáhali a výjimkou nebylo ani to, kdyţ turecký chlapec pomáhal české dívce na vozíčku překonávat místní terén,― popisují organizátoři přínos týdenního tábora, v jehoţ prŧběhu se vytvořila nová přátelství navzdory zdravotnímu znevýhodnění i kulturním odlišnostem účastníkŧ. Příleţitost poznat svět za našimi hranicemi očima dobrovolníkŧ nabízí mladým lidem ve věku od 17 do 30 let Evropská dobrovolná sluţba (EDS). V jejím rámci mohou zájemci po dobu 2 aţ 12 měsícŧ vykonávat dobrovolnickou činnost v neziskové organizaci. Dobrovolníci pŧsobí v projektech zaměřených například na ekologii, kulturu nebo na práci s dětmi a mládeţí. Během dobrovolnické činnosti je účastníkŧm hrazeno Plné znění zpráv


ubytování a strava, dostávají kapesné a jazykovou podporu. Grant pokrývá také cestovní náklady, jejichţ výše se odvíjí od vzdálenosti hostitelské organizace. AKTION podporuje česko-rakouskou spolupráci Studenti veřejných vysokých škol mohou vycestovat na jeden aţ pět měsícŧ do Rakouska v rámci programu česko-rakouské spolupráce ve vědě a vzdělávání AKTION. Program AKTION byl zřízen v roce 1992 jako společný program ministerstev školství obou zemí s cílem podpořit vzájemné porozumění mezi Českou republikou a Rakouskem. Stipendia programu AKTION jsou určena pro přípravu diplomových a disertačních prací na rakouských vysokoškolských institucích. Studenti díky nim získají například přístup k literatuře a pramenŧm, které v České republice nejsou dostupné, nebo se setkají s odborníky, s nimiţ mohou práci konzultovat. Irena Chavíková studuje němčinu na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni. Pokračování na str. 4 Moţnosti studia a praxe v zahraničí Dokončení ze str. 3 Studijní pobyt na univerzitě ve Vídni věnovala zpracování své diplomové práce, ve které se zabývá filmovou analýzou. Jak uvádí, čas strávený v Rakousku ji obohatil nejen po akademické, ale také po osobní stránce. „Během pobytu ve Vídni jsem si své jazykové hranice posunula zase o kousek dál a všimla jsem si, ţe se tím změnil i mŧj pohled na svět. Jsem vděčná za příleţitost, ţe jsem tam mohla být, protoţe znalosti a zkušenosti, které jsem ve Vídni získala, uţ mi nemŧţe nikdo vzít,― líčí studentka. Zuzana Janoušková, studentka divadelních a čínských studií na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, vyuţila stipendijní pobyt na univerzitě ve Vídni k přípravě své diplomové práce, v níţ se věnuje čínskému divadlu. Rozsáhlé fondy literatury o výtvarném umění, jimiţ disponují vídeňské knihovny, ocenila doktorandka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Barbora Ropková, která během studijního pobytu na univerzitě ve Vídni zpracovávala disertační práci na téma exprese v současném umění. Studium vídeňských uměleckých sbírek jí zároveň poskytlo příleţitost k zajímavému srovnání děl českých a rakouských umělcŧ. Před podáním ţádosti o stipendium programu AKTION je nezbytné kontaktovat pracoviště rakouské vysoké školy a zajistit si příslib přijetí od pedagoga, u něhoţ uchazeč hodlá studovat. K ţádosti o stipendium, podávané prostřednictvím webové stránky www.scholarships.at, je třeba přiloţit také doporučení od dvou pedagogŧ vysoké školy, na níţ ţadatel studuje. Výběr uchazečŧ provádí odborná česko-rakouská komise sloţená ze zástupcŧ ministerstev školství a univerzit obou zemí. Součástí programu AKTION jsou i letní jazykové školy s intenzivní výukou němčiny pro české a češtiny pro rakouské studenty. Jazykovou výuku, vedenou zkušenými rodilými mluvčími, doplňují volitelné semináře, přednášky, exkurze a kulturní aktivity. Během třítýdenního programu je kladen dŧraz zejména na zlepšení komunikativních dovedností v atmosféře vzájemné spolupráce. O stipendium se mohou ucházet studenti českých veřejných vysokých škol se střední a vyšší znalostí němčiny. CEEPUS propojuje univerzity střední a jihovýchodní Evropy Další příleţitost, jak vycestovat za studiem do zahraničí, nabízí středoevropský výměnný univerzitní program CEEPUS, který letos oslavil 20 let svého trvání. Program je zaměřený na regionální spolupráci v rámci sítí univerzit, v současnosti je do něj zapojeno 15 zemí střední a jihovýchodní Evropy. Studentŧm poskytuje stipendia na studijní pobyty, letní školy a exkurze. Kromě toho umoţňuje vytvářet společné studijní programy v sítích univerzit a udělovat společné akademické tituly. Jana Macháčková z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyuţila měsíční stipendium na Jagellonské univerzitě v Krakově ke shromaţďování podkladŧ pro přípravu své disertační práce, v níţ se věnuje analýze podstaty a funkce obrazu ve vizuální kultuře jezuitŧ na Moravě. V polských knihovnách našla zásadní literaturu zabývající se uměleckým propojením mezi Moravou a Slezskem. Získané poznatky pak konzultovala s historičkou umění z Jagellonské univerzity, která se specializuje mimo jiné na umělecké spojení Moravy a Slezska. Díky tomu se Janě Macháčkové podařilo udělat v disertační práci výrazný pokrok. „Mým záměrem nebylo jen hledat přímá spojení mezi řádovým uměním v Polsku a na Moravě, ale také porozumět, jak jezuité přemýšleli o umění, o obrazech situovaných na rŧzných místech,― popisuje Jana. V Krakově při této příleţitosti navštívila stavby jezuitského řádu a další barokní kostely, aby lépe pochopila uměleckou atmosféru doby. Plné znění zpráv


O mobilitu v rámci programu CEEPUS mohou ţádat studenti všech stupňŧ denního studia veřejných vysokých škol a soukromých vysokých škol se statusem o. p. s. Podmínkou je mít ukončené minimálně dva semestry bakalářského studia. Zahraniční vysoké školy si studenti nejčastěji vyhledávají prostřednictvím takzvaných univerzitních sítí, do nichţ je zapojena jejich domovská vysoká škola, nebo individuálně jako tzv. freemoveři. Přihlášky do programu se podávají na stránce www.ceepus.info. Program CEEPUS umoţňuje studentŧm vycestovat na studijní pobyt v délce 3 aţ 10 měsícŧ. Kromě studijního pobytu lze v zahraničí absolvovat také praktickou stáţ. Podmínkou přitom je, aby přijímací instituce byla zaštítěna tamní vysokou školou. Stipendia jsou účastníkŧm programu CEEPUS vyplácena v hostitelské zemi, jejich výše se v kaţdém členském státě programu liší. Aktuální údaje o vyplácených stipendiích jsou k dispozici na www.ceepus.info u jednotlivých zemí. S Norskými fondy aţ za polární kruh Moţnost vycestovat na studijní nebo výzkumný pobyt do Norska, Lichtenštejnska nebo na Island otevíral program Spolupráce škol a stipendia spravovaný Norskými fondy a fondy Evropského hospodářského prostoru (EHP), které byly zaloţeny v roce 2004 výše zmíněnými nečlenskými státy Evropské unie. Cílem programu bylo sniţování sociálních a ekonomických nerovností v Evropě a posilování vzájemných vztahŧ mezi těmito zeměmi a Českou republikou. Pro studentku doktorského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která se při svém studiu zabývá norštinou, byl výzkumný pobyt na Univerzitě v Oslo přínosný zejména díky moţnosti konzultací konkrétních problémŧ s tamními odborníky. Současně ocenila, ţe mohla studovat prameny uloţené v Národní knihovně v Oslu. „Pobyt mi umoţnil nasbírat materiály nezbytné pro další výzkum, a navíc jsem si mohla zlepšit a osvěţit svou znalost norštiny,― popisuje studentka. Studentky Univerzity Karlovy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, které s podporou programu Spolupráce škol a stipendia studovaly na univerzitě v norském Tromsö, oceňují snahu organizací, které pomáhají zahraničním studentŧm překonat rŧzná úskalí jejich pobytu. „V podstatě vám tu poradí a pomohou úplně se vším: jak přeţít polární noc, jak se správně oblékat za polárním kruhem, jak najít práci. Máte moţnost zdarma navštěvovat kurz norštiny, zorganizují pro vás kurz vaření nebo třeba běţkařský kurz,― přibliţují dívky. Podobnou zkušenost potvrzuje i studentka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která strávila jeden semestr na univerzitě v norském Trondheimu. „Studijní oddělení tam věnuje zahraničním studentŧm velkou péči, všechny informace jsou dobře dostupné a studenti jsou o dění na univerzitě neustále informováni prostřednictvím e-mailu,― říká. Stipendia na základě mezinárodních smluv Studentŧm, které lákají daleké země, a nejen jim, poskytuje příleţitost ke studiu v zahraničí Akademická informační agentura (AIA) při Domu zahraniční spolupráce. Na základě mezinárodních smluv je v současnosti moţné získat stipendium do zhruba 35 zemí světa, se kterými má Česká republika tyto smlouvy uzavřeny. Studenti se mohou hlásit na jazykové kurzy v délce jednoho aţ dvou měsícŧ nebo získat stipendia na studijní, popřípadě výzkumné pobyty v zahraničí aţ do výše jednoho akademického roku. „Vládní stipendium v Egyptě je výborná šance, jak blíţe poznat arabský svět. Země je poměrně bezpečná a dobře fungující. Lidé se ke mně téměř vţdy chovali velice vstřícně a otevřeně. Mohl jsem si s nimi povídat na všech úrovních,― popisuje student, který v rámci mezinárodních smluv studoval arabštinu v centru pro zahraniční studenty při Káhirské univerzitě. Jak dodává, stipendium pro něj mělo velký přínos, protoţe v místě pobytu našel prameny, které by jinde hledal jen stěţí, a kromě toho se setkal s lidmi z celého světa a lépe poznal arabskou kulturu. Literaturu, která by se u nás těţko sháněla, se během studijního pobytu v Litvě podařilo získat také studentce, která se ve své diplomové práci věnuje mytologii a náboţenství starých Baltŧ. „Kromě toho jsem navázala akademické kontakty s odborníky na litevský folklor a předkřesťanské náboţenství. Litva i její obyvatelé na mě pŧsobili příjemně a stáţ pro mě byla skvělou studijní moţností a ţivotní zkušeností,― pochvaluje si. K účasti na stipendijních pobytech v zahraničí na základě mezinárodních smluv se studenti mohou hlásit dvojím zpŧsobem: buď prostřednictvím vysoké školy, na níţ studují, nebo přihlášením do výběrového řízení pořádaném AIA. Ministerstvo školství totiţ kaţdoročně přiděluje jednotlivým veřejným vysokým školám stipendijní místa do konkrétních zemí, o něţ se mohou ucházet pouze zájemci z daných škol. Výběrová řízení pořádaná AIA jsou naopak otevřena uchazečŧm ze všech veřejných vysokých škol v České republice. Plné znění zpráv


*** Eurodesk * evropská informační síť pro mládeţ * poskytuje informace týkající se studia, práce v zahraničí, cestování nebo dobrovolnictví * je k dispozici jak v české (www.eurodesk.cz), tak v anglické verzi (www.eurodesk.eu) Foto autor| re pro: erasmus + Foto autor| re pro: erasmus + Foto popis| Ema Šťasná na Science Po v Aix-Marseille Foto popis| Vědecká knihovna Vídeňské univerzity.

Schwarzenberg přednášel německy na Rakouském gymnáziu v Praze: Česká hysterie kolem uprchlíkŧ. Stydím se za svou zemi! 13.11.2015

parlamentnilisty.cz .

str. 00

Monitor

REPORTÁŢ Ve čtvrtek večer se na Rakouském gymnáziu v Praze uskutečnil rozhovor s poslancem a bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Rozhovor proběhl v německém jazyce a byl veden doktorem Vladimírem Handlem z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Hlavním tématem byl především vývoj česko-rakouských vztahŧ ve 20. století. Krátce se pak debata dotkla i některých současných témat, například uprchlické krize. Rozhovor se uskutečnil pod čestnou záštitou rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze, který se ale rozhovoru neúčastnil. Karel Schwarzenberg přiznal, ţe přestoţe se české vztahy s Rakouskem zlepšují, nejsou zdaleka ideální. ―Stále je to sloţitější s Rakouskem neţ s jinými zeměmi. Situace je ale výrazně lepší neţ v 90. letech a nekonečně lepší neţ za dob první republiky, kdy byly vztahy velmi napjaté―. Za největší obtíţ vzájemných vztahŧ České republiky a Rakouska povaţuje Schwarzenberg právě to, ţe jsou si oba národy natolik podobné. ―Vţdycky jsem hájil tezi, ţe Rakušané a Češi jsou jeden národ, jen rozdělen dvěma jazyky.― Kvŧli této podobnosti a příbuznosti se podle něj v obou národech zrcadlově odráţí i stejné chyby a sympatické či nesympatické vlastnosti. ―Je těţké milovat sousedy, naopak se často stává, ţe sousedé či příbuzní nám jdou spíše na nervy.― poznamenává Schwarzenberg. Provázanost obou státŧ popisuje vtipnou anekdotou: ―Pro ilustraci, v roce 1990 bylo první velké setkání mezi zástupci čerstvě osvobozeného Československa a Rakouska. Odehrávalo se to na moravském zámku Seelowitz (Ţidlochovice). Stáli jsme tam a horlivě diskutovali. Z rakouské strany tam byl tehdejší kancléř doktor Vranitzky, tehdejší ministr financí doktor Lacina - to je mimochodem krásné jméno pro ministra financí - a pozdější prezident, tehdejší generální tajemník ministra zahraničí, doktor Klestil. Z českých řad tam tehdy byl ministr zahraničí Dienstbier, ministr financí Klaus a kancléř Schwarzenberg. Tato malá historka sděluje mnohé a kdybyste se podívali do vídeňského nebo praţského telefonního seznamu - pokud se teda ještě vŧbec vyrábějí viděli byste, ţe v tom praţském najdete velmi mnoho německých jmen a v tom vídeňském nespočetně českých.― V Češích a Rakušanech se tedy podle Schwarzenberga díky podobnosti a příbuznosti obou národŧ zrcadlí také stejné chyby a špatné vlastnosti. Proto jsou dle jeho názoru česko-rakouské vztahy o tolik sloţitější neţ například vztahy rakousko-maďarské, přestoţe mají obě tyto země často velice protikladné zájmy. Podle Schwarzenberga Češi i Rakušané udělali v minulosti téměr ty stejné chyby, za viníka a zločince však vţdy povaţují toho druhého. ―Je velmi typické, ţe ty stejné špatné vlastnosti, které Vídeňáci označují jako ―naše nešťastné české dědictví― se snaţil v Čechách T.G. Masaryk vyhnat slovy: ―Musíme se odrakouštit!―.― Karel Schwarzenberg podotýká, ţe česko-rakouské vztahy také samozřejmě negativně ovlivnily některé historické události, například situace po první světové válce, dále odsun německy mluvících občanŧ z pohraničí Čech v rámci Benešových dekretŧ či nedávná situace okolo jaderné elektrárny Temelín, kdy Rakušané výrazně protestovali proti dostavbě a plnému provozu elektrárny. Plné znění zpráv


Co se uprchlické krize týče, musím se stydět za svoji zemi Rozhovor se dotkl také palčivého tématu uprchlické krize, konkrétně byla vznesena otázka na názor exministra Schwarzenberga na přístup politikŧ a veřejnosti v České republice k problematice uprchlíkŧ. ―Musím zahanbeně přiznat, ţe jsem toho přesvědčení, ţe se v tomto ohledu vláda a mnoho dalších zachovali velice směšně. Počínáme si naprosto hystericky. Kdyţ vezmu v potaz, kolik uprchlíkŧ uţ přijalo Rakousko a jakou hysterii na druhé straně vyvolaly pouhé dva nebo tři tisíce uprchlíkŧ u nás, musím říct, ţe se stydím za svoji zemi.― Schwarzenberg poté vyzval studenty, aby zvedli ruku ti, kteří uţ na vlastní oči viděli uprchlíka. Přihlásilo se asi pět lidí, kteří ale v zápětí přiznali, ţe je viděli v Rakousku. ―Mladí lidé se ale chovají mnohem rozumněji,― pokračuje, ―znám mnoho těch, kteří jeli dobrovolně pomáhat do Srbska, Maďarska, Chorvatska nebo Slovinska, kde pracovali v utečeneckých táborech. Ti vykonali excelentní práci. Ale politici u nás se zachovali opravdu směšně―. Dobrou pověst jsme ztratili. Tečka Vladimír Handl se poté v návaznosti Schwarzenberga zeptal, jak hodnotí pověst české politiky ve vztahu k Rakousku. Poznamenal, ţe v rámci německo-českých vztahŧ Česká republika dobrou pověst jiţ ztratila a dŧvěra v českou politiku ze strany Německa je mizivá. ―Myslím si, ţe to není v ničem rozdílné,― tvrdí Schwarzenberg. ―Naši dobrou pověst jsme ztratili. Tečka. Konec. A pro jakoukoliv banku, holku či stát je velmi zdlouhavým úkolem svoji dobrou pověst získat zpátky. Kdyţ se pak Handl zeptal, jak si vysvětluje tento postoj českých politikŧ, odvětil pouze: ―Prosím, ušetřete mě toho, abych mluvil o svých kolezích. To není fér.― Autor reportáţe je Marian Kučera

Další reportáţe ČTĚTE ZDE


Ma-Xi setkání, minimální očekávání 13.11.2015

Dotyk str. 00 Michal Thim

Hydepark

V sobotu 7. listopadu se na neutrální pŧdě v Singapuru uskutečnilo setkání prezidentŧ Tchaj-wanu Ma Jingťioua a Číny Si Ťin-pchinga. Titulky světových médií označovaly „Ma-Xi summit― za historický, bezprecedentní či dokonce první od roku 1949. Analytik AMO a postgraduální student na China Policy Institute, University of Nottingham. Analytik AMO a postgraduální student na China Policy Institute, University of Nottingham. Absolvoval magisterské studium politologie na Fakultě sociálních věd UK v Praze. V letech 2010–2012 studoval magisterský program Asia-Pacific Studies na National Chengchi University v Tchaj-peji na Tchaj-wanu. Od roku 2012 studuje PhD v oboru Taiwan Studies na University of Nottingham ve Velké Británii. Zabývá se zahraniční politikou Číny, bezpečnostní a zahraniční politikou Tchaj-wanu a rolí USA v regionu východní Asie. Podílel se na realizaci řady výzkumných projektŧ Ministerstva zahraničních věcí ČR, převáţně se zaměřením na zahraniční a bezpečnostní politiku Turecka a energetickou bezpečnost.



Nadšení světových medií je pochopitelné, pokud na Tchaj-wan a Čínu pohlíţíme jako na dvě strany, které po desetiletích konfliktu nacházejí cestu k vzájemnému usmíření. To je ale značně omezený pohled, který nereflektuje dynamiku změn na Tchaj-wanu. Nikoli náhodou se nejvíce skepse ozývá právě odtamtud. Ma je extrémně nepopulární prezident, jeho mandát se chýlí ke konci, a toto setkání bylo zorganizováno v konspirativním duchu, který je pro jeho jednání s Čínou typický. Ma navíc porušil svŧj slib z volební kampaně před čtyřmi roky, kdy prohlásil, ţe se s čínským prezidentem nesetká, dokud bude ve funkci. Tchajwanci: svébytný národ Úvod do historie vztahu Tchaj-wanu a Číny obvykle obsahuje obligátní zmínku o občanské válce v Číně, ve které Čínská komunistická strana pod vedením Mao Ce-tunga porazila Čínskou nacionalistickou stranu, známější pod jménem Kuomintang. Vŧdce Kuomintangu Čankajšek se poté stáhl na Tchaj-wan a hrstku přidruţených ostrovŧ, aby tam dál pokračoval v tradici Čínské republiky, zaloţené na troskách dynastie Čching v roce 1911. Po poráţce Kuomintangu Mao zaloţil Čínskou lidovou republiku, kterou jeho nástupce Teng Siao-pching poslal na cestu reforem, jeţ z Číny vytvořily dnešní velmoc. Tchaj-wan si mezitím prošel vládou tvrdé ruky Kuomintangu: téměř 40 let stanného práva a politické represe ne nepodobné padesátým letŧm v Československu. Nicméně i Tchaj-wan se nakonec dočkal hospodářských reforem, které z něj učinily jednoho z asijských tygrŧ. Na rozdíl od Číny se Tchaj-wan dočkal i politických reforem, které vedly k postupné demokratizaci. Historie je pro pochopení celého konfliktu sice dŧleţitá, ale zároveň mŧţe být i zavádějící, pokud nemáme povědomí o socioekonomických změnách, které na Tchaj-wanu proběhly od počátku demokratizace koncem 80. let. Historický výklad svádí k tomu, abychom pohlíţeli na konflikt mezi Tchaj-wanem a Čínou jako na soupeření mezi dvěma oblastmi stejného celistvého území, podobný historii rozděleného Korejského poloostrova. Nicméně dŧleţitějším jevem pro pochopení současné situace v čínsko-tchajwanských vztazích je demokratizace na Tchaj-wanu, která uvolnila proces sebeidentifikace Tchajwancŧ jakoţto svébytného národa. Ten sice přijímá prvky čínské kultury, ale jinak trvá na samostatné politické existenci. Čína, která deklarovala sjednocení s Tchaj-wanem jako národní prioritu (anexe je však výstiţnější termín), tento vývoj vehementně odmítá a hrozí vojenským zásahem, pokud se Tchaj-wan pokusí o formální samostatnost. Status quo vyhovuje Demokracie je na Tchaj-wanu nejen zdrojem národní hrdosti, ale i katalyzátorem tchajwanské identity samostatného národa, který není protičínsky zaměřený, ale jen s Čínou nechce být v jednom státě. Tento proces má pochopitelně vliv i na štěpení tchajwanských politických stran. Kuomintang (KMT), který se úspěšně adaptoval na nové demokratické podmínky, je sice formálně pro sjednocení s Čínou, ale ve skutečnosti razí politiku statusu quo. Tzn. zakonzervování současného stavu, ve kterém je Tchaj--wan, oficiálně stále nazývaný Čínská republika, de facto nezávislý, aniţ by otevřeně deklaroval samostatnost, či se naopak posunul ke sjednocení s Čínou. Vyhlášení samostatnosti by s největší pravděpodobností vyvolalo konflikt s nepředvídatelným výsledkem, a to také s přihlédnutím k silným bezpečnostním vazbám mezi Tchaj-wanem a USA. Propagace sjednocení je naopak spolehlivým návodem k politické marginalizaci. Stejné faktory ovlivňují i hlavní opoziční uskupení, Demokratickou pokrokovou stranu (DPP). Formálně podporuje nezávislost, nicméně z pragmatických dŧvodŧ rovněţ trvá na „statusu quo―. Rozdíly mezi oběma stranami tedy nejsou ani tak v jimi zaujímaných pozicích, jako spíše ve stylu a rozsahu jejich jednání s Čínou. Tento rámec vnitropolitických poměrŧ na Tchaj-wanu značně limitoval manévrovací prostor tchajwanského prezidenta během Ma-Xi summitu. Další dŧleţitou skutečností jsou nadcházející parlamentní a prezidentské volby na Tchaj-wanu, které se konají 16. ledna. Kuomintang čelí moţnosti největší poráţky v historii svobodných voleb. Opoziční DPP se s největší pravděpodobností nejen zmocní prezidentského úřadu, ale poprvé v historii má velkou šanci získat i parlamentní většinu. Klíčový problém „konsenzus 1992― Mimo jiné i tyto dŧvody vedly k oznámení, ţe na summitu nebude uzavřena ţádná dohoda či vydáno společné prohlášení, coţ se nakonec také stalo. Prezident Ma je ve slabé pozici a pokoušet se na konci mandátu přijít s něčím, co by konkrétně zavazovalo jeho nástupce, by jen zhoršilo vyhlídky KMT. Toto je však jen slabou útěchou pro kohokoli, kdo sleduje setkání obou prezidentŧ se zvýšenou obezřetností. Dŧleţitý pojem, který prezident Ma v prŧběhu tiskové konference několikrát zmínil, byl tzv. „konsenzus 1992―, který je zejména na Tchaj-wanu hodně kontroverzním tématem. Plné znění zpráv


Konsenzus odkazuje na údajnou dohodu, ke které mělo dojít při setkání představitelŧ obou stran v Hongkongu v roce 1992. Předmětem ústní dohody je údajný souhlas obou stran s tím, ţe Tchaj-wan je sice součástí Číny, avšak obě strany si zachovávají právo rozdílného výkladu toho, co se rozumí pod pojmem Čína. Představitelŧm KMT konsenzus umoţnil tvrdit, ţe zmiňovaná Čína je Čínská republika, nikoli Čínská lidová republika. Problém s „konsenzem 1992― nespočívá ani tak v tom, ţe při setkání v Hongkongu k ničemu takovému s největší pravděpodobností ani nedošlo, ale problematická je spíše skutečnost, ţe Čína nikdy nepřistoupila na klíčovou část o rŧzných interpretacích. Opozice vŧči vládnoucí KMT navíc „konsenzus 1992― z principu odmítla. Tvrdí totiţ, ţe Tchaj-wan není součástí Číny. Prezident Ma učinil z „konsenzu 1992― a z ekonomického sbliţování s Čínou základní stavební kámen své čínské politiky i přes výše zmiňovaný postoj čínské strany. Nicméně vzhledem k tomu, ţe pro Peking je menším zlem, kdyţ je u moci KMT neţ opoziční DPP, dostal v tomto směru od Číny větší volnost. Peking zároveň podmiňuje pokračovaní dobrých vztahŧ tím, ţe DPP musí přijmout „konsenzus 1992―, pokud se dostane k moci. Čína to poţaduje zejména proto, ţe je zřejmé, ţe na něco takového DPP nemŧţe přistoupit. Čínská strategie Klíčová otázka je, proč vlastně Peking souhlasil se setkáním právě nyní, kdyţ Ma Jing-ťiou o toto setkání usiloval jiţ několik let. Odpovědí je právě probíhající volební kampaň na Tchaj-wanu. V lednu se odehrají dvoje klíčové volby najednou. Prezidentské rozhodnou o tom, kdo sestaví vládu. Parlamentní určí, jestli se bude daná vláda opírat o parlamentní většinu. V obou případech vypadají vyhlídky KMT nevalně a Peking začíná zjišťovat, ţe politika zaloţená na ekonomickém sbliţování nevede ke kýţeným výsledkŧm. Čína se tak snaţí pomoci KMT udrţet alespoň parlamentní většinu, a pokud to selţe (coţ je pravděpodobné), na řadě je pouţít Ma-Xi summit a „konsenzus 1992― jako bič na DPP. Zatímco setkání obou prezidentŧ je chváleno jako krok upevňující stabilitu, Čína uţ myslí o několik tahŧ dopředu. Její strategií je pouţít schŧzku jako záminku pro vyvolání napětí, ze kterého bude vinit DPP. Prezidentská kandidátka a předsedkyně DPP Cchaj Jing-wen slibuje udrţení statusu quo, a to včetně konstruktivních vztahŧ s Čínou. Jiţ nyní je ale zřejmé, ţe Peking nebude s její vládou jednat v rukavičkách. Ma porušil svŧj slib z volební kampaně, kdy prohlásil, ţe se s čínským prezidentem nesetká, dokud bude ve funkci. Na rozdíl od Číny se Tchaj-wan dočkal i politických reforem, které vedly k postupné demokratizaci. Vyhlášení samostatnosti by nejspíš pravděpodobně vyvolalo konflikt s nepředvídatel-ným výsledkem.

Klimatická konference v Paříţi se neruší. Francie ukazuje, ţe se teroristŧ nebojí 14.11.2015

iHNed.cz str. 00 zahranicni.ihned.cz Simone Radačicová

Francouzští politici vyzývají k jednotě. Je ale otázkou, jak dlouho jednota vydrţí. Policie se zaměřuje na odhalení identity útočníkŧ. Je to vŧbec poprvé, co na území Francie došlo k sebevraţednému útoku. Francie nehodlá rušit klimatickou konferenci, která se bude konat 30. listopadu. Francie je v šoku. Teroristické útoky, ke kterým se přihlásil Islámský stát, si vyţádaly celkem 127 obětí, dalších zhruba 200 lidí je ve váţném stavu v paříţských nemocnicích. Identita útočníkŧ je prozatím zahalena tajemstvím. K teroristickým útokŧm nemohlo dojít v horší okamţik. Francie se připravuje ke klíčovým regionálním volbám, které by měly stvrdit vysoké preference pro krajně pravicovou Národní frontu. A nejen to, uţ 30. listopadu v Paříţi odstartuje mezinárodní klimatická konference, na kterou dorazí desítky státníkŧ, stovky expertŧ či novinářŧ. Analýza: Stopy z útoku v Paříţi vedou k Islámskému státu - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Je to uţ po druhé během poměrně krátké doby, co se Paříţ stala dějištěm velkého teroristického útoku. V lednu islámští radikálové podnikli útok na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a v obchodě s košer potravinami. Francie musí být jednotná Po celé Francii se vzedmula vlna solidarity s oběťmi. Lidé okamţitě reagovali na výzvu transfuzních stanic a šli darovat krev. Před stanicemi se pak tvořily dlouhé fronty. Jednotlivé radnice také doporučily, aby lidé nechodili na manifestace. Přesto se stovky lidí soustředily v centrech francouzských měst, aby vyjádřily solidaritu a uctily památku obětí. Francouzi nehodlají teroristŧm ustoupit. Navzdory obrovskému napětí a strachu, který panuje v Paříţi, se klimatická konference bude konat bez změn. Vláda vŧbec neuvaţovala o tom, ţe by konferenci zrušila či přesunula na jiný termín či místo, uvedl vysoce postavený zdroj z vlády pro server Le Figaro. Francouzští politici napříč spektrem volají po jednotě země tváří v tvář teroristické hrozbě a vyjadřují podporu prezidentu Francoisi Hollandovi. "Je to válečný čin, který provedla teroristická armáda Islámského státu proti Francii. Je to válečný čin, který byl připravený a plánovaný v zahraničí s pomocí vnitřních komplicŧ. Akt naprostého barbarství," prohlásil prezident. Také další politici, jako například Nicolas Sarkozy, který bude zřejmě v roce 2017 usilovat o znovuzvolení do čela země, hovoří o válce. "Teroristé vyhlásili Francii válku. Musíme odpovědět tvrdě a s odhodláním." On-line: Za nočními teroristickými útoky v Paříţi stojí Islámský stát. Prezident Hollande vyhlásil státní smutek čtěte ZDE Je ale jen otázkou, jak dlouho budou ostatní politici veřejně podporovat prezidenta Hollanda a jak dlouho zŧstanou stmelení. "Jednota, která se objevila například po atentátech v lednu 2015, se určitě projeví i tentokrát, nicméně takové jednoty fungují jen dočasně, neţ se ţivot vrátí do "normálu". V českém prostředí by se to dalo porovnat se situací v Praze během povodní a po nich v roce 2002," uvádí česko-francouzský politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd UK. Prezident Hollande uţ přijal několik razantních krokŧ. Vyhlásil výjimečný stav, současně nechal posílit kontrolu na hranicích země. V sobotu a v neděli zŧstanou v Paříţi zavřená muzea, školy i fakulty. Největší hrozbou jsou navrátilci Poté co opadnou prvotní emoce si zřejmě mnozí Francouzi poloţí otázku, jak je moţné, ţe jen pár měsícŧ po útocích na Charlie Hebdo se Paříţ stala opět dějiště teroristických činŧ. Objeví se tedy kritika policie a úřadŧ? "Zatím se neobjevují zásadní kritiky bezpečnostních sloţek: hodně věcí se zřejmě změnilo po útocích v lednu, zejména se jiţ neprojevily rŧzné komunikační problémy mezi jednotlivými sloţkami. Podstata terorismu je však v tom, ţe teroristé útočí nečekaně, poté co se na "akci" připravovali tajně. Zde konkrétně je zaráţející počet útočících teroristŧ a zpŧsob provedení útokŧ, a to je v podstatě skrytá špatná zpráva: takový počet útočníkŧ znamená dobrou organizační schopnost a další zázemí, které dokázali utajit, nehledě na schopnost získat lidi, zbraně, výbušniny," doplňuje Perottino. Německo nemŧţe stanovit horní hranici a určit, kteří běţenci ještě mohou přijít a kteří uţ ne, říká Merkelová čtěte ZDE V současné době se policie zaměřuje na odhalení identity útočníkŧ. Je to vŧbec poprvé, co na území Francie došlo k sebevraţednému útoku. Francouzská média uţ informují, ţe na stadionu Stade de France se prý našel syrský pas, jinde pak pas egyptský. Není jasné, kdo a jak útočníkŧm s přípravou celkem šesti atentátŧ pomáhal. V zemi se tak rozjela rozsáhlá pátrací akce, zatímco do ulic Paříţe prezident povolal vojenské hlídky. Experti se podle prvních prohlášení domnívají, ţe podobně jako v případě teroristického útoku na Charlie Hebdo i tentokrát za činem stojí radikalizovaní Francouzi. V zemi neustále roste počet lidí, často mladých muţŧ, kteří se radikalizují. Nejčastěji k tomu dochází například na internetu nebo také ve věznicích, které bývají často přeplněné. Podle údajŧ francouzského ministerstva vnitra celkem 1300 Francouzŧ bylo nebo nadále je členem dţihádistických skupin. Dalších 500 Francouzŧ pak nyní ţije na územích, která ovládá Islámský stát. Největší hrozbou pak podle bezpečnostních expertŧ jsou "navrátilci", kteří jsou radikalizovaní a prošli výcvikem. Ti pak mohou jednat na vlastní pěst, tedy jako "vlci samotáři", či ve skupinách, jak tomu bylo i při pátečních útocích. Lidé padali jako domino, útočníci byli oblečeni v černém. Svědkové popisují noční masakr v Paříţi - čtěte ZDE Vláda letos na jaře přijala nový protiteroristický zákon, který výrazně posiluje moţnosti sledování podezřelých osob. Francouzské úřady mohou navíc odebrat pasy lidem, u kterých je riziko, ţe by mohli odejít do zahraničí a tam se přidat k teroristické skupině. Plné znění zpráv


A nejen to, Paříţ se stále více soustřeďuje také na prevenci, kdy chce zabránit mladým lidem v odchodu na území Islámského státu. Pro rodiče, kteří mají podezření, ţe jejich dětem hrozí radikalizace, uţ vytvořila speciální zelenou linku. Tam se mohou obrátit na experty. Úřady pak mohou mladým lidem případně zabránit ve vycestování ze země.

URL| http://zahranicni.ihned.cz/evropa-slovensko/c1-64865160-klimaticka-konference-v-parizi-se-nerusi-francieukazuje-ze-se-teroristu-neboji

Zimní královna 15.11.2015

ČT 1

str. 03

21:45 168 hodin

Nora FRIDRICHOVÁ, moderátorka -------------------V Praze se neví dne ani hodiny. Definitivně se rozpadla věčně rozhádaná koalice na magistrátu a opět horečně vyjednává kaţdý s kaţdým. Dosavadní primátorka Adriana Krnáčová si věří, přestoţe ztrátě praţské bašty je hnutí ANO nebezpečně blízko. A primátorka vŧbec poprvé přiznává, jak se jí ke dnu pokoušela stáhnout její sokyně Radmila Kleslová, jejíţ vliv v hnutí ANO, zdá se, klesl. A jak jsou na tom akcie praţské primátorky? Ptala se Tereza Strnadová? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Věřím, ţe tou primátorkou budu i nadále. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Adriana Krnáčová, první ţena v čele Prahy. V úterý se jí po roce neustálého handrkování rozpadla koalice s ČSSD a Trojkoalicí. Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Mě velice mrzí, ţe se to zvrhlo na určité politikaření, které neprospívá teda nikomu. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------Adriana Krnáčová se ocitla v soukolí, které, zdá se, se pohybuje nezávisle na její vŧli. Prostě stala se obětí politických her. osoba -------------------Pro 33, proti 22, zdrţelo se 7. Konstatuji, ţe primátorkou hlavního města Prahy byla zvolená paní Adriana Krnáčová, které tímto blahopřeji. Radmila KLESLOVÁ -------------------Gratuluji. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Takto šedá eminence praţského ANO Radmila Kleslová blahopřála novopečené primátorce Adrianě Krnáčové ke zvolení. Zpětně viděno, polibek smrti. Dnes se zdá, ţe to byla právě Kleslová, kdo Krnáčové trvale mydlí schody. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Má proti sobě velmi silnou a významnou soupeřku Radmilu Kleslovou, která kontroluje většinu toho zastupitelského klubu. Kontroluje ji dlouhodobě. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Ţe praţské ANO rozkládala vzájemná nevraţivost těchto dvou ţen, se v kuloárech šuškalo uţ dlouho. Třeba kdyţ zastupitelé ANO vlastní primátorce vyjádřili v srpnu nedŧvěru. Obě popíraly, ţe by v tom měla prsty právě Kleslová. Krnáčová to přiznává poprvé aţ teď, těsně před svým moţným pádem. Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Je to moţné, je to moţné a tím hlasováním o nějaké dŧvěře nebo nedŧvěře jsem pochopila, ţe pravděpodobně nejsem, nejsem jejich krevní skupina, bych řekla, a pravděpodobně tam se to ukázalo, ţe by si asi představovala někoho jiného na mém místě. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Vyjádření Radmily Kleslové se nám získat nepodařilo. Ono je takovým veřejným tajemstvím, ţe paní Kleslová má na ty lidi i v praţské organizaci i v klubu nějaký vliv, přiznáte to teď uţ i vy? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Ale ano, já si myslím, ţe tam ten vliv určitě byl a kdyţ tam docházela, tak byl ještě silnější. Nelze ho popřít pochopitelně, nicméně klub a celé ANO musí jednou říct, jakou, jakou cestou chce jít. Jan KASL, 1. kandidát ANO na praţského primátora, rezignoval kvŧli vlivu R. Kleslové -------------------Paní Kleslová byla takovou tou šedou eminencí a myslím, ţe pořád ještě je, i kdyţ její vliv překvapivě pro mě oslabil zřejmě v ANO, tak její, její jaksi poza..., její takové ty intriky z pozadí zřejmě podrývaly autoritu primátorky. Jednoznačně bylo vidět, ţe ona není tou suverénní, všemi 17 či 16 členy klubu podporovanou primátorkou. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Dnes jsou obě ţeny v defenzívě. Radmila Kleslová, v říjnu skončila ve stranických funkcích, kdyţ prasklo, ţe pobírala statisícové odměny v městských firmách. A její sokyně Adriana Krnáčová se nad politickou propastí potácí jen o pár týdnŧ později. Dívčí válka tak zatím nemá vítězku. Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry mark. komunikace a PR, FSV UK -------------------Pro mě osobně je paradoxní to, ţe Adriana Krnáčová prohrála ten symbolický boj jako bývalá zástupkyně a reprezentantka boje proti korupci a boje za transparentnost s bývalou agentkou StB. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Ze značky protikorupční bojovnice je tak po roce neúspěšná primátorka, které se pod rukama rozsypala koalice. Má šanci vést Prahu dál? Mŧţe být součástí řešení, kdyţ byla součástí problémŧ? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Já si myslím, ţe mám celkem dobré šance, dávám si velké šance. Denisa HEJLOVÁ, vedoucí katedry mark. komunikace a PR, FSV UK -------------------Značka Adriana Krnáčová je téměř mrtvá. Adriana Krnáčová absolutně nedokázala vytěţit nic z toho kreditu, který měla do začátku, a ten kredit byl obrovský. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie Plné znění zpráv


-------------------Adriana Krnáčová je podle mě osobnost, která vyhledává nové nezvyklé situace. Nemusí v nich dvakrát uspět. Zdá se, ţe její primátorské období asi neskončí ţádnou velkou slávou. Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------Já nelituju, ţe jsem do toho šla, koneckoncŧ práce pro Prahu mě baví. Samozřejmě ţe nejsem dokonalá a nebyla jsem připravená na tu politiku. Tereza STRNADOVÁ, redaktorka -------------------Poučit se od předchŧdcŧ primátorka nemŧţe. Z afér osmileté vlády Pavla Béma se Praha oklepává dodnes. Bohuslav Svoboda - obţalován v kauze Opencard. Tomáš Hudeček - odstřelen vlastní stranou TOP 09. Bude mít Adriana Krnáčová lepší bilanci? Připouštíte si i variantu, ţe byste primátorkou nadále nemusela být? Adriana KRNÁČOVÁ, praţská primátorka /ANO/ -------------------V politice je všechno moţné, samozřejmě, a i ta varianta je ve hře, takţe ale člověk se z toho nemusí zhroutit. Kaţdopádně evidentně se mě ještě nezbavili, protoţe ještě pořád tady se s váma bavím.

Chtěla bych být redaktorkou v ábíčku 15.11.2015

abicko.cz

str. 00

Mourrisonova poradna

Ahoj Mourrisone, ábíčko se mi hrozně líbí a kdyţ čtu v něm články, tak si říkám, ţe by mě taková práce taky bavila. Co mám pro to udělat? Dík, Linda Ahoj Lindo, jsem moc rád, ţe jsme tě naší prací inspirovali. I nás psaní ábíčka moc baví. Pokud by ses v budoucnu chtěla stát novinářkou, bude fajn, kdyţ uţ teď budeš mít zájem o nějaký obor (biologii, sport, módu atd. – abys věděla, o čem budeš nejraději psát) a budeš se hodně věnovat českému jazyku a alespoň jednomu cizímu jazyku (asi nejlépe angličtině). Mohla bys zkusit uţ něco pomalu začít psát (do školního časopisu, rŧzných literárních soutěţí atd.). Střední školu bych ti doporučil gymnázium – tam se čeština vyučuje na nejvyšší úrovni. Pak bych zvolil asi ţurnalistiku – Fakultu sociálních věd nebo Filozofickou fakultu. Mourrison

URL| http://www.abicko.cz/clanek/18608/chtela-bych-byt-redaktorkou-v-abicku

Teroristé v Paříţi křičeli Alláhu Akbar, ale z úst moderátorŧ ČT jsme slyšeli něco jiného. Manipulace a zamlčování fakt, zhrozil se Ţantovský 15.11.2015

parlamentnilisty.cz Jiří Hroník

str. 00

Monitor

TÝDEN V MÉDIÍCH V souvislosti s informováním o teroristických útocích v Paříţi se mediální analytik Petr Ţantovský pozastavuje nad zjemňováním islamistické podstaty problému ze strany České televize a zamlčování existence masívní lidové výzvy kancléřce Angele Merkelové k odstoupení od všech mainstreamových médií. Zabývá se i tím, jak veřejnoprávní televize nenápadně vybízí diváky, aby přišli 17. listopadu na Albertov vyprášit koţich prezidentu Miloši Zemanovi. Od páteční noci jsou média plná děsivého teroristického činu v Paříţi a ničím jiným nemŧţe ani Petr Ţantovský začít své ohlédnutí za uplynulým týdnem ve sdělovacích prostředcích. Z vysílání České televize, které sledoval od prvních chvil, co se událostem v Paříţi věnovala, získal dojem manipulace díky přehlcení informacemi se záměrem zamlčení podstatných věcí. ―Ať uţ to je záměrně, nebo nezáměrně, tak České televizi se to naprosto dokonale podařilo tím, jak neustále opakovali mírně se rozšiřující sumu velice atraktivních Plné znění zpráv


audiovizuálních sdělení, jak exponovali počty obětí a vnášeli stále nové a nové informace. Tak od prvního okamţiku začali zamlčovat podstatu problému a ani v diskusích se k ní úplně nedobrali,― uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský. Přitom uţ v pátečním nočním mimořádném vysílání České televize zaznělo v překladu přejímaného online přenosu CNN, ţe teroristé v rockovém klubu Bataclan křičeli ―Alláhu Akbar― při střelbě do návštěvníkŧ. ―V sobotu jsme ve zpravodajství České televize mohli v hlavním vysílacím čase z úst jejích moderátorŧ slyšet, ţe teroristé volali ´Bŧh je velký´. Ono samozřejmě slovo Alláh znamená v islámském kontextu Bŧh nebo Nejvyšší, ale má to jiný příznak. Kdyţ řeknete ´Bŧh je velký´, tak to je sdělení srozumitelné i křesťanovi, kdeţto Álláhu Akbar´ je prostě jednoznačně identifikační vyjádření, které se vztahuje pouze k jedné náboţenské a dnes uţ tedy i zločinecké komunitě,― poukazuje mediální analytik na manipulační techniku, kterou zaznamenal. TÉMA: Teror v Paříţi Zjemňování islamistické podstaty problému i zamlčování fakt Vŧbec nechápe, proč ve veřejnoprávní televizi vládne pocit, ţe musí zjemňovat islamistickou podstatu problému. ―Vţdyť ta je přítomna v kaţdém okamţiku ve všech sdělení Islámského státu v tom, ţe to je pomsta za francouzskou účast v syrské válce. Nevím, proč naši novináři mají dojem, ţe by to měli zmírňovat. Asi se tak nějak tiše dohodli s preceptory té ábsolutní lásky´, toho ´Refugees, welcome´ a všeobjímajícího otevírání dveří typu pana Štětiny, paní Wagnerové, paní Šiklové, pana Lásky, pana Dienstbiera a podobně. To je souručenství, které uzavírají čeští novináři s jedním typem politikŧ a s jedním typem názorŧ. Opravdu nevím, proč to dělají, zda je to z hlouposti, nebo nezodpovědnosti. Kaţdopádně nezodpovědnost je to obrovská,― tvrdí Petr Ţantovský. V souvislosti s útoky v Paříţi kritizuje v informování mainstreamových médií také to, ţe se některá fakta zamlčují nebo nedostatečně akcentují. ―Nevšiml jsem si v jejich zpravodajství, ţe uţ existuje a na internetu běhá poměrně masívní spontánní lidová výzva kancléřce Merkelové k odstoupení. Dokonce i pan docent Valenčík na svém blogu napsal, ţe primárním viníkem těchto záleţitostí je samozřejmě aktivita paní Merkelové. Já bych dodal také pana Hollanda, protoţe spolu vlastně zrušili Schengen. Dá se říct, ţe otevřeli Evropu všem bez rozdílu, čehoţ dŧsledkem je, ţe se najdou u teroristŧ syrské pasy a dohledá se, ţe přišli přes Řecko. Někdo se to snaţil ve vysílání házet Řekŧm na hlavu, ţe to je jejich chyba, ţe nedostatečně kontrolují příchozí. Tak to je svinstvo vŧči Řekŧm,― myslí si mediální odborník. Dělení uprchlíkŧ na ty ze Sýrie a odjinud je nesmysl Zlobí se, ţe Merkelová a spol. sem pozvou statisíce lidí, vytvoří obrovský nezvladatelný problém a teď budou házet Řekŧm na hlavu zodpovědnost za to, co se stalo v Paříţi. ―To je opravdu farizejství nejhrubšího zrna. To samo by stálo za úvahu, ale ještě navíc dodejme, ţe ten jeden Syřan byl evidovaný příslušnými imigračními úřady v Řecku a byl propuštěný jako identifikovaný Syřan. A ten člověk se v Paříţi dopustil teroristických činŧ. Takţe ani to dělení na to, kdo přichází ze Sýrie a kdo odjinud, jak vidíme, nefunguje. Protoţe i ze Sýrie mohou přicházet teroristé a nikdo se jim nedívá do báglŧ, do toho, co nesou na zádech, nebo co nafasují někde v Bruselu od jiných militantních buněk a pak s tím odjedou do Paříţe v autě s belgickou značkou a tam s tím potom vystřílejí rockový klub,― upozorňuje Petr Ţantovský. Podle něj jde v reakci na tragické události v Paříţi ze strany mnohých politikŧ o všeobecné pokrytectví a farizejství. ―Mně se velmi líbí úvaha o tom, abychom se bavili o primárních vinících. Ne o těch finálních vinících, kteří v Paříţi vraţdili. Bavme se o těch lidech, kteří jim dali do ruky zbraň. O těch, kteří z toho mají prospěch politický nebo ekonomický. A o těch, co to zpŧsobili tím, ţe zrušili Schengen. A ti lidé jsou minimálně dva Merkelová a Hollande. V našem prostředí bychom se jistě také dobrali některých jmen - pár uţ jsem jich uváděl - která jako by vytvářela podhoubí pro tuhle politickou vlnu, která je naprosto nesmyslná a je to prakticky sebevraţda Evropy v přímém přenosu,― konstatuje mediální analytik. Studená válka Washingtonu proti Moskvě se přelila z novin do sportu Z předchozích událostí uplynulého týdne zachycených sdělovacími prostředky si všímá toho, ţe studená válka, kterou vede Washington proti Moskvě, se přelila z diplomatických vzkazŧ a novinových stránek na Plné znění zpráv


atletický ovál. ―Mezinárodní antidopingové laboratoře přišly se sdělením, ţe ruští atleti berou zakázané posilující látky a ţe by se jim kvŧli tomu měla zakázat účast na olympiádě příští rok v Riu. Naše média se ihned začala předhánět s projevy odsudku nedobrého chování ruských sportovcŧ a namnoze téměř vyjádřila poţadavek, aby mezinárodní atletická federace přikročila k tomu vyloučení,― připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský. Nejlépe to předvedl hned v pondělí moderátor České televize Jiří Václavek v pořadu Studio ČT. ―Zpovídal šéfa Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala, který vyjádřil naprosto přímý názor, ţe vyloučit Rusko en bloc z olympiády by bylo nesmyslné a chybné. Doslova řekl: ´Byla by to hrŧza´. A měl na mysli to, ţe by kvŧli pochybení části zbytečně trpěl celek, a toho jsme si v minulosti uţili uţ dost. Promítat politiku do sportu není správné. Moderátor Václavek se však nedal odbýt a jeho další dotaz zněl: Á co se stane, aţ ho (Rusko) vyloučí?´ - jako by to uţ byla hotová věc. A v tomtéţ duchu se o pár minut později jako jiţ tradičně vyznamenával moderátor David Borek. Oba dva, ale i vlastně téměř všichni redaktoři mainstreamových médií - na rozdíl od mnoha zdrojŧ webových - zcela pominuli zásadní fakta,― poukazuje mediální odborník. Měří se dvojím metrem jako za komunistŧ, jenom naruby Jedním z nich je to, ţe v Rusku je sport státně reprezentační záleţitostí, stát na sport dává mnoho prostředkŧ a je tam velmi pevná organizace sportu od základní tělovýchovy aţ po sport vrcholový. ―Kdyţ se tedy provalí dopingová aféra, je samozřejmé, ţe v tom má prsty nejen dopující sportovec, ale i celé ńačalstvo´. Nikdo se ale neptá, jak je tomu třeba za velkou louţí nebo jinde ve světě, kde je sport víceméně soukromou komoditou. Nezmiňuje se, ţe sportovní kluby jsou například v USA majetkem soukromníkŧ, kteří nesporně téţ dbají o maximální výkony. A pokud se provalí doping, je na oplátku jisté, ţe v tom nejel sportovec sám, nýbrţ jeho ´vlastník´. Takţe v našich médiích opět měříme dvojím metrem. Jako za komunistŧ, jenţe naruby. Jen jsme si toho ´třídního nepřítele´ našli na obrácené straně zeměkoule,― konstatuje Petr Ţantovský. A druhou nepominutelnou skutečností je, ţe zde opět voláme po uplatnění principu kolektivní viny. ―Ale to se v jiných případech nedělo a neděje. Jen pro připomenutí: kanadský sprinter jamajského pŧvodu Ben Johnson vyhrál v září roku 1988 olympijské hry v Soulu ve sprintu na sto metrŧ, navíc v novém světovém rekordu. Ovšem pouhé tři dny poté oznámili dopingoví komisaři jeho pozitivní testování na stanozol. Johnson přišel o olympijské zlato a z historických tabulek byly vymazány jeho dva světové rekordy. Trenér potrestaného sprintera následně přiznal, ţe Johnsonovi podával doping uţ od roku 1981. Zároveň ale dodal, ţe dělal pouze to, co všichni ostatní,― připomíná mediální analytik s tím, ţe pět z osmi finalistŧ závodu na sto metrŧ v Soulu bylo za svou kariéru potrestáno za uţití dopingu. Naši novináři tleskají, ţe se Rusko vzdaluje západnímu světu Jedním z nich byl britský sprinter Linford Christie, olympijský vítěz, mistr světa i Evropy, jenţ byl v únoru 1999 usvědčen z uţití anabolického steroidu nandrolonu a potrestán zastavením činnosti na dva roky. ―Nebo americká sprinterka Kelli Whiteová, která v srpnu 2003 vyhrála jak stometrovou, tak dvojnásobnou trať na mistrovství světa v Paříţi. Záhy bylo ale zveřejněno, ţe byla pozitivně testována na modafinil. Whiteová navíc přiznala, ţe pouţívala také krevní doping, steroidy a testosteron. Byly jí odebrány obě zlaté medaile a sportovní kariéra zákazem přerušena na dva roky. Britský sprinter Dwain Chambers byl v únoru 2004 potrestán dvouletým zákazem činnosti za pouţívání steroidu THG. Stejný trest za stejný prohřešek později čekal také světového rekordmana v běhu na sto metrŧ Američana Tima Montgomeryho,― vypočítává Petr Ţantovský nejznámější případy. A přiznává, ţe by tak mohl pokračovat ještě velmi dlouho, neboť výčet atletŧ ze všech koutŧ západního světa, kteří byli přistiţeni s nepovolenou chemikálií v krvi, je obsáhlý. ―Vţdy po odhalení činu následoval trest, a to je jedině dobře. V čem je ale rozdíl oproti dnešní kauze ruských atletŧ? Ještě nikdy se za doping jednotlivcŧ netrestaly celé týmy nebo dokonce státní výpravy na mezinárodní sportovní klání. To je novum vyprodukované dnešní politickou situací. Naši novináři tomu tleskají, ale je to nejen nesmyslné, ale taky nebezpečné. Vzdaluje to Rusko západnímu světu a naopak a rovněţ to tlačí Moskvu do náruče Pekingu. Tak jako mají dnes asijské mocnosti svou mezinárodní banku, chystají vlastní konkurenční internet a směnitelnou měnu, chceme, aby se konala nějaká vzdoroolympiáda? A k čemu by to bylo dobré?― klade mediální odborník řečnickou otázku. Přední europolitici si uţ nevystačí s plamennými frázemi Plné znění zpráv


Pro další téma si zvolil migrační krizi, o níţ diskuse během uplynulého týdne pokročila, a to se do ní ještě nemohly promítnout tragické události z páteční noci v Paříţi. ―Stačí si přečíst titulky zpráv na serveru ČTK České noviny a je jasné, ţe jsme jinde neţ před týdnem. Například: ´Švédsko od čtvrtka zavádí dočasné hraniční kontroly´, nebo Ńěmecko začne vracet Syřany do zemí, kde vstoupili do EU´, ale také ´Slovinsko zahájilo stavbu zábran na hranici s Chorvatskem´, či ´Scelování rodin syrských uprchlíkŧ není prý teď v silách Německa´, popřípadě ´Schäuble: Německo je s přijímáním uprchlíkŧ na hranici kapacit´, takţe uţ ani přední europolitici si nevystačí s hezky vypadajícími sliby a plamennými frázemi,― říká pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský. Je to proto, ţe realita dalece předstihla jejich schopnost dohlédnout za špičku vlastního politického nosu. ―A oni, nechtějí-li se odebrat natrvalo na smetiště dějin, musí zahraňovat, co se dá. To ovšem zdaleka ne všem dochází. Příkladně Česká televize nás v rámci údajného naplňování dikce zákona o ´zajišťování plurality názorŧ´ krmí diskusemi navzájem souhlasících. V nedělním pořadu 168 hodin se o migrantech a empatii, kterou je musíme kolektivně zahlcovat, rozhovořili pánové Dienstbier, Štětina a Láska. Zajisté je vám zřejmé, ţe všichni měli týţ názor, a ten se nejen liší od názoru více neţ tří čtvrtin Čechŧ, ale dokonce uţ i od názoru jejich bruselských guruŧ,― podotýká mediální analytik. Od České televize si necháme líbit, ţe platíme za něco, co jsme nedostali Ţasne nad tím, ţe Česká televize má tu drzost prezentovat drţitele těchto názorŧ málem jako štvance a oběti údajných českých xenofobŧ. ―Třem jmenovaným dále v oné ´pluralitní´ relaci vydatně sekundoval europoslanec Niedermayer, ano, ten, který na rozdíl od drtivé většiny českých europoslancŧ hlasoval pro povinné migrační kvóty, čímţ se vlastně postavil i proti oficiální linii české vlády, dále poslankyně Zelienková, která prý statečně za migranty bojuje v jinak zřejmě nedosti empatickém klubu hnutí ANO, a ovšemţe senátor ČSSD Hassan Mezian, o jehoţ nepodjatosti v dané věci by se asi dalo dlouze debatovat,― upozorňuje Petr Ţantovský. Tomuto souznění názorŧ tak odlišných od mínění většiny české společnosti se tedy v naší veřejnoprávní televizi říká pluralita. ―Dobrá tedy, tak jsme si za naše peníze vyslechli unisono názor jedné skupiny volených zástupcŧ. A teď by asi bylo načase představit názor té druhé skupiny, kterou jsme si rovněţ zvolili a za jejichţ názory v České televizi jsme si rovněţ zaplatili, avšak ČT nám toto zboţí nedodala. V normálním obchodě byste to tak nenechali, ţe u kasy zacvakáte za něco, co nedostanete. U České televize si to necháte líbit? Jak dlouho?― ptá se mediální odborník. Nápověda divákovi, ţe je třeba jít zase prezidentovi vyprášit koţich Na závěr si nechal poznámku k tomu, jak vystupuje veřejnoprávní televize vŧči českému prezidentovi. ―Miloš Zeman je oblíbeným terčem tamních médiusŧ. A protoţe se zase blíţí slovutné listopadové výročí, na Kavčích horách se uţ chystají dělostřelecké přípravy na náleţitý odstřel hlavy státu. První vlaštovkou byla v nedělních předpŧlnočních zprávách informace o tom, ţe se 17. listopadu pan prezident chystá stejně jako loni na Albertov. Nechyběly ilustrační obrázky s červenými kartami, údajně made in US embassy. Z toho je patrné toto sdělení: Nezapomeňte, milí diváci, zase jít hlavě státu vyprášit koţich,― vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Ţantovský, jak se dá nenápadně manipulovat s lidmi u obrazovek. Ale hned se ptá, za co by k dalšímu ataku na prezidenta mělo dojít. ―Těţko říct. Moţná jen za to, ţe prostě je. Vzpomenete si ještě, jak titíţ a obdobní novináři velebili hlavu státu v časech, kdy jí byl Václav Havel? Jejich tehdejší nekritická adorace se překlopila v dnešní nekritickou difamaci. To je tedy práce veřejnoprávních novinářŧ? A obecně novinářŧ, kteří se snaţí nás neustále přesvědčovat o své nestrannosti a objektivitě? Zeman jim teď dává, moţná nechtěně - ale jistě vědomě, protoţe uţ je takový, má rád konflikt a polemiku - další munici. Vystoupí na Albertově toho dne patrně ve stejný čas, kdy zde ohlásilo shromáţdění sdruţení Íslám v ČR nechceme´ a podobná uskupení,― připomíná mediální analytik. Odporné tvrzení od Dienstbiera nepřekvapí, ale od politologa z UK ano Dá se proto čekat, ţe na shromáţdění zaznějí vlastenecká hesla a projevy nesouhlasu s přílivem migrantŧ, kteří jsou pro mnohé symbolem nebezpečí islamistického násilí, ekonomického rozvratu, kulturního nesouladu a zdravotních rizik. ―Bude-li prezident na stejném místě ve stejný čas, je zřejmé, ţe to lze Plné znění zpráv


interpretovat jako jeho souhlas s těmito myšlenkami. To je ale jedna věc, o té nechť se vedou diskuse. Druhá věc je, jak se k tomu staví třeba i Česká televize. Pozvala k vyjádření názoru na věc opět Jiřího Dienstbiera. Co na tom, ţe je z debat o Zemanovi de facto diskvalifikován, protoţe jím byl poraţen v přímé prezidentské volbě, a tedy jeho podjatost je více neţ samozřejmá?― poukazuje Petr Ţantovský. Spolu s Dienstbierem se k tématu vyjadřoval i politolog z Fakulty sociálních věd UK a oba de facto vyjádřili názor, ţe antiislamismus je roven antisemitismu. ―To je jednak ahistorické, a navíc dosti odporné tvrzení. Antisemitismus směřoval k fyzickému vyhlazení celé rasy ze zištných a politických dŧvodŧ a jeho preceptorem byl stěţí překonatelný válečný zločinec Adolf Hitler. Kde jsou ale výzvy k vykonání byť sebemenší újmy na migrujících Afričanech a Asiatech? Nic takového nezaznívá. Zaznívá jen obava o vlastní ţivot, klid a bezpečí. Je to tedy obrana, nikoli útok. Ţe to nerozlišuje Jiří Dienstbier, mne nepřekvapuje, je konečně americký občan a má tedy své povinnosti, ale ţe to učí na Karlově universitě, mne poněkud děsí,― přiznává mediální odborník.


HOLLANDE: K BARBARŦM BUDEME NELÍTOSTNÍ 16.11.2015

Hospodářské noviny str. 03 Simone Radačičová

Události

Deset měsícŧ po lednovém atentátu na redakci Charlie Hebdo čelí francouzský prezident další mimořádné situaci. Je to válečný akt, zareagoval bezprostředně po pátečních teroristických útocích François Hollande. „K barbarŧm z Islámského státu budeme nelítostní,― prohlásil k šokovanému národu. Teprve poněkolikáté v historii vyhlásil prezident na celém území výjimečný stav, který razantně navyšuje pravomoci policie. To znamená, ţe všechny bezpečnostní sloţky jsou v nejvyšší pohotovosti. Úřady získávají celou řadu posílených pravomocí, mohou například v některých oblastech omezit pohyb osob, zavést zákaz nočního vycházení či rušit plánované kulturní či sportovní události. Společně s postupným odezníváním prvotního šoku se Francouzi budou ptát, zda bezpečnostní sloţky po útocích na Charlie Hebdo udělaly vše pro to, aby se podobné tragédii zabránilo. „Lednový útok na Charlie Hebdo měl v sobě dávku amatérismu. Listopadový útok byl plánovaný, sofistikovaný a vykonali ho profesionálové,― uvedl francouzský expert na terorismus Jean-Charles Brisard. Podle dalších odborníkŧ musely přípravy na páteční teroristický útok trvat dlouhé týdny: podařilo se ho zkoordinovat téměř na minuty přesně, teroristé měli získat zbraně i výbušniny. Letos v květnu přitom vláda v reakci na útok na Charlie Hebdo prosadila nový zákon o tajných sluţbách. Ten jim výrazně posílil pravomoci, mohou tedy například hlouběji sledovat aktivity podezřelých na internetu, odposlouchávat telefony nebo kontrolovat e-mail podezřelých bez souhlasu soudce. „Dokáţeme zabránit celkem 90 procentŧm útokŧ. Problémem ale je, jak se dostat z 90 na 99 procent,― uvedl pro server Le Point expert Alain Bauer, který pracoval jako poradce bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho. Zdŧrazňuje, ţe tajné sluţby jsou zavaleny mnoţstvím dat, jeţ ne vţdy dokáţou správně vyhodnotit. „Vţdy bude nějaké procento trestných činŧ a útokŧ mimo naši kontrolu,― dodal. Sledování podezřelých lidí, tedy v tomto případě radikalizovaných Francouzŧ, naráţí na lidské i materiální brzdy. Tajné sluţby potřebují aţ 20 lidí na to, aby mohly nepřetrţitě hlídat podezřelého radikála. Odhaduje se, ţe aţ 1300 Francouzŧ patří mezi členy dţihádistických buněk, dalších téměř 600 lidí v řadách Islámského státu bojuje, a mŧţe se tak dříve či později vrátit zpět do Francie. Jak dlouho vydrţí jednota? Politici napříč spektrem prozatím Hollandovi a jeho razantním krokŧm po pátečním masakru vyjadřují svoji podporu. Jedním hlasem vyzývají k solidaritě a především jednotě všech Francouzŧ před brutální hrozbou. Je však jen otázkou, jak dlouho tato jednota vydrţí. Například Nicolas Sarkozy, který bude v roce 2017 s největší pravděpodobností usilovat o návrat do Elysejského paláce, uţ hovoří o razantním posílení bezpečnosti, a to moţná i na úkor veřejných svobod. Šéfka krajněpravicovéNárodnífrontyMarineLePenovázase zdŧraznila, ţe „Francouzi nejsou ve Francii v bezpečí―, a proto by stát měl opět vrátit bariéry na své hranice. Klíčové regionální volby, které by měly stvrdit rŧst obliby její strany, se konají uţ v prosinci. Plné znění zpráv


„Současné útoky určitě nějakým zpŧsobem ovlivní konání regionálních voleb, ať uţ se jedná o zvýšení bezpečnosti, nebo o projev incidentu jako zásadní kulisy volebního boje,― upozorňuje politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd UK. „Zcela určitě terorismus, ale samozřejmě i problematika pŧsobení francouzských ozbrojených sil nejen v Sýrii budou jedním z hlavních témat příštích prezidentských voleb,― doplňuje politolog. A to by právě mohlo nahrát zastáncŧm „tvrdé ruky―, tedy právě Le Penové, ale i Sarkozymu. O autorovi| Simone Radačičová, [email protected]

Hollande: K barbarŧm budeme nelítostní 16.11.2015

iHNed.cz str. 00 HN.IHNED.CZ Simone Radačičová

Je to válečný akt, zareagoval bezprostředně popátečních teroristických útocích François Hollande. Výjimečný stav, který prezident v zemi vyhlásil, razantně navyšuje pravomoci policie. Lidé si kladou otázku, zda bezpečnostní sloţky poútocích naCharlie Hebdo udělaly vše pro to, aby se podobné tragédii zabránilo. Deset měsícŧ po lednovém atentátu na redakci Charlie Hebdo čelí francouzský prezident další mimořádné situaci. Je to válečný akt, zareagoval bezprostředně po pátečních teroristických útocích François Hollande. "K barbarŧm z Islámského státu budeme nelítostní," prohlásil k šokovanému národu. Teprve poněkolikáté v historii vyhlásil prezident na celém území výjimečný stav, který razantně navyšuje pravomoci policie. To znamená, ţe všechny bezpečnostní sloţky jsou v nejvyšší pohotovosti. Úřady získávají celou řadu posílených pravomocí, mohou například v některých oblastech omezit pohyb osob, zavést zákaz nočního vycházení či rušit plánované kulturní či sportovní události. Společně s postupným odezníváním prvotního šoku se Francouzi budou ptát, zda bezpečnostní sloţky po útocích na Charlie Hebdo udělaly vše pro to, aby se podobné tragédii zabránilo. "Lednový útok na Charlie Hebdo měl v sobě dávku amatérismu. Listopadový útok byl plánovaný, sofistikovaný a vykonali ho profesionálové," uvedl francouzský expert na terorismus Jean-Charles Brisard. Podle dalších odborníkŧ musely přípravy na páteční teroristický útok trvat dlouhé týdny: podařilo se ho zkoordinovat téměř na minuty přesně, teroristé měli získat zbraně i výbušniny. Letos v květnu přitom vláda v reakci na útok na Charlie Hebdo prosadila nový zákon o tajných sluţbách. Ten jim výrazně posílil pravomoci, mohou tedy například hlouběji sledovat aktivity podezřelých na internetu, odposlouchávat telefony nebo kontrolovat e-mail podezřelých bez souhlasu soudce. "Dokáţeme zabránit celkem 90 procentŧm útokŧ. Problémem ale je, jak se dostat z 90 na 99 procent," uvedl pro server Le Point expert Alain Bauer, který pracoval jako poradce bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho. Zdŧrazňuje, ţe tajné sluţby jsou zavaleny mnoţstvím dat, jeţ ne vţdy dokáţou správně vyhodnotit. "Vţdy bude nějaké procento trestných činŧ a útokŧ mimo naši kontrolu," dodal. Sledování podezřelých lidí, tedy v tomto případě radikalizovaných Francouzŧ, naráţí na lidské i materiální brzdy. Tajné sluţby potřebují aţ 20 lidí na to, aby mohly nepřetrţitě hlídat podezřelého radikála. Odhaduje se, ţe aţ 1300 Francouzŧ patří mezi členy dţihádistických buněk, dalších téměř 600 lidí v řadách Islámského státu bojuje, a mŧţe se tak dříve či později vrátit zpět do Francie. Jak dlouho vydrţí jednota? Politici napříč spektrem prozatím Hollandovi a jeho razantním krokŧm po pátečním masakru vyjadřují svoji podporu. Jedním hlasem vyzývají k solidaritě a především jednotě všech Francouzŧ před brutální hrozbou. Je však jen otázkou, jak dlouho tato jednota vydrţí. Například Nicolas Sarkozy, který bude v roce 2017 s největší pravděpodobností usilovat o návrat do Elysejského paláce, uţ hovoří o razantním posílení bezpečnosti, Plné znění zpráv


a to moţná i na úkor veřejných svobod. Šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová zase zdŧraznila, ţe "Francouzi nejsou ve Francii v bezpečí", a proto by stát měl opět vrátit bariéry na své hranice. Klíčové regionální volby, které by měly stvrdit rŧst obliby její strany, se konají uţ v prosinci. "Současné útoky určitě nějakým zpŧsobem ovlivní konání regionálních voleb, ať uţ se jedná o zvýšení bezpečnosti, nebo o projev incidentu jako zásadní kulisy volebního boje," upozorňuje politolog Michel Perottino z Fakulty sociálních věd UK. "Zcela určitě terorismus, ale samozřejmě i problematika pŧsobení francouzských ozbrojených sil nejen v Sýrii budou jedním z hlavních témat příštích prezidentských voleb," doplňuje politolog. A to by právě mohlo nahrát zastáncŧm "tvrdé ruky", tedy právě Le Penové, ale i Sarkozymu. Francouzský prezident Francois Hollande. Foto: ČTK

URL| http://HN.IHNED.CZ/c1-64869240-hollande-k-barbarum-budeme-nelitostni

Země střední Evropy láká obchod s Asií. Sobotka vyráţí do Číny 20.11.2015

euractiv.cz

str. 00

Euractiv.cz / Sekce / Prŧmysl, obchod a export

Zítra začíná státní návštěva premiéra Sobotky v Číně. Česko se zapojí do iniciativy Nové hedvábné stezky, která má posílit vazby mezi asijskou velmocí a Evropou. Pro Česko a další země střední Evropy jsou obchodně zajímavé i další státy regionu. Na Asii se zaměřují také obchodní strategie EU a Spojených státŧ. Aktivita Číny pak například nutí k akci i Japonsko. Premiér Bohuslav Sobotka zítra zahajuje státní návštěvu Číny, během které má podepsat dohodu o zapojení Česka do iniciativy „Jedna cesta, jeden pás― nazývané také jako „Nová hedvábná stezka―. Jejím cílem je pozemské a námořní propojení Číny s Evropou, a to jak prostřednictvím fyzické infrastruktury, tak posílením obchodních vazeb. Čína se kvŧli tomu soustředí mimo jiné na investice ve střední Evropě. Spolupráce ve formátu 16 zemí střední Evropy + Čína někdy dělá v Bruselu vrásky. Premiéra doprovází také mise Hospodářské komory, které se účastní podniky zaměřené na výrobu radarŧ, dodavatelé investičních celkŧ v oblasti chemie, zpracování ropy nebo strojírenství a také firmy z oblasti lázeňství, pivovarnictví nebo zdravotnictví. „Čínská ekonomika prochází obrovskými strukturálními změnami. Poprvé se stává jejím největším sektorem nikoliv prŧmysl, ale sektor sluţeb. To například ukazuje, ţe i v Číně uţ je zformována střední třída, která je jiţ dostatečně movitá, aby mohla cestovat do zahraničí. Čili je zde prostor pro lázeňství, turistiku, to pak také otvírá prostor třeba pro potravinářský prŧmysl,― řekl k tomu novinářŧm prezident komory Vladimír Dlouhý. Střední Evropa a Čína Obchodní a investiční vztahy s Čínou Česká republika dlouhodobě rozvíjí i v rámci iniciativy 16+1, která staví na spolupráci asijské velmoci a šestnácti zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy. To je někdy s určitou mírou obavy vnímáno v Bruselu, zaznělo na Praţské bezpečnostní konferenci, kterou nedávno pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd UK. „Existují některé formáty, kvŧli kterým mŧţe být těţké udrţet evropskou jednotu tváří v tvář Číně. To se týká právě formátu 16+1. Lze snadno porozumět tomu, proč se země střední a východní Evropy na této iniciativě podílejí, ale pokud jde o jednotu EU, vytváří to určité obtíţe,― řekl na konferenci vedoucí referátu Asie z Friedrich-Ebert-Stiftung v Berlíně Jürgen Stetten. Nic proti EU Podle profesorky Jing Menové z univerzity College of Europe mŧţe být problém i v tom, ţe některé země zapojené do této spolupráce nejsou členy EU. „Pokud v Bruselu hovoříte o iniciativě 16+1, je to poměrně citlivé téma. Některým lidem se totiţ nezamlouvá myšlenka, ţe se na ní podílejí nečlenské státy EU,― uvedla odbornice na vztahy Evropské unie a Číny během konference. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek na to namítá, ţe se země zapojené do spolupráce 16+1 snaţí zástupce EU ujistit o tom, ţe iniciativa není zaměřená na podrývání společné unijní pozice. Plné znění zpráv


„Jsme schopni drţet principy evropské politiky a i v této komunikaci jsme členy EU a součástí její společné zahraniční a bezpečnostní politiky. I do budoucna se v jednáních budeme snaţit mít zástupce EU po svém boku,― řekl ministr. „Nemáme ani vŧli vytvářet z podobného typu sdruţení nějakou instituci,― dodal. Soupeření Japonska s Čínou Samotná myšlenka Nové hedvábné stezky pak naopak mŧţe vzbuzovat obavu některých asijských zemí, jako je například Japonsko, které s Čínou soupeří o regionální hegemonii. To je poměrně nová situace, protoţe v minulosti byl vztah obou zemí nastaven tak, ţe jedna z nich byla regionálním lídrem, kterého druhý stát do jisté míry následoval. Nyní poprvé o dominantní pozici usilují obě, vysvětlil na konferenci zástupce ředitele Ústavu Dálného Východu Filozofické fakulty UK Jan Sýkora. Japonsko mŧţe v TPP hledat protiváhu vŧči hegemonii Číny. To Japonsko vedlo v reakci na Jednu cestu, jeden pás k přistoupení k Transatlantickému partnerství (TTP), které před časem uzavřelo 12 zemí z oblasti kolem Tichého oceánu. TPP v současné době tvoří největší zónu volného obchodu na světě, do které jsou zapojeny i Spojené státy americké. „Japonsko s přistoupením k této dohodě dlouhou dobu váhalo. Minimálně z krátkodobého hlediska za připojení zaplatí poměrně velkou cenu,― řekl Sýkora. „Právě iniciativa v rámci TPP je však do jisté míry snahou najít určitou protiváhu vŧči hegemonii Číny a její expanzi na Západ,― dodal. Do Pacifiku Zemím TPP věnuje svou pozornost i Evropská unie. Z pohledu obchodních příleţitostí se totiţ jedná o zajímavou oblast, která vykazuje významný ekonomický rŧst. Proto se na pronikání do tohoto regionu zaměřuje i nová obchodní strategie, kterou Evropská komise představila v říjnu. Právě Japonsko je z hlediska obchodních vztahŧ zajímavé i pro země střední Evropy. Na začátku listopadu se ministři zahraničních věcí Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko) sešli se svým japonským protějškem Fumio Kišidou. „Shodli jsme se na vytvoření stálé pracovní skupiny mezi Japonskem a V4 pro oblast investic a obchodu,― zdŧraznil po jednání ministr Zaorálek. Ministři ze zemí Visegrádu měli v listopadu také schŧzku se zástupci Jiţní Koreje, která se zaměřila na posílení spolupráce v ekonomických otázkách, vědě a kultuře. „Spolupráce s Korejskou republikou je dynamická a rozvíjí se velmi úspěšně. Domluvili jsme se i na harmonogramu dalších setkání na rŧzných úrovních,― řekl k tomu Zaorálek. Článek vznikl u příleţitosti 11. Praţské bezpečnostní konference, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky FSV UK v Praze s podporou zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice. Autor: Adéla Denková

URL| http://www.euractiv.cz/obchod-a-export0/clanek/zeme-stredni-evropy-laka-obchod-s-asii-sobotka-vyrazido-ciny-013013

Neukazujeme naleštěné vozíky, ale reálná řešení 20.11.2015

Logistika str. 38 Radek Novotný

Procesy

Manipulační technika Společnost Toyota Material Handling uţ řadu let představuje zákazníkŧm své produkty na vlastní akci Demo Days. Na rozdíl třeba od stánku na brněnském „strojíráku― tu mŧţe vyuţít podstatně větší plochu a více ovlivnit cílovou skupinu. Hlavním plusem pak je moţnost ukázat rŧzné produkty v částečném provozu, a ne jen jako naleštěné statické stroje, vysvětluje Tomáš Jerie, obchodní a marketingový ředitel Toyoty MH CZ. Demo Days se konaly letos uţ poosmé a v současnosti jde o hlavní marketingovou akci české pobočky největšího světového dodavatele manipulační techniky, které se účastní stovky lidí, z velké části stávajících nebo potenciálních zákazníkŧ. Letos se výstava konala v nové skladovací hale v Jenči u Prahy a měla připomínat stále populárnější hru geocaching. Na dvaceti stanovištích se prezentovaly nejen nové i pouţité vozíky a regály od Toyoty, ale také produkty partnerských firem, například pick-by-voice systém od Zetes Medea nebo nové trakční baterie od Enersys. Součástí akce pak byly i závod zručnosti řidičŧ manipulační techniky nebo testovací jízdy hybridních osobních vozŧ Toyota a Lexus. Plné znění zpráv


* Uţ řadu let nejezdíte na strojírenský veletrh v Brně a raději pořádáte vlastní akci. Proč? Naposledy jsme byli na MSV kolem roku 2000. Veletrhy prošly velkou krizí, výrazně se sníţil počet návštěvníkŧ. Není to uţ ten typ akce, kde bychom se chtěli prezentovat. Chceme našim hostŧm předvést relativně neomezený počet řešení, která máme k dispozici a která ukazují trendy v manipulaci s materiálem z našeho pohledu. Navíc je pro nás dŧleţité, aby výstava byla co nejméně statická, aby ukazovala skutečný provoz. Na strojírenském veletrhu a podobných akcích nejsme schopni příliš ovlivnit cílovou skupinu a také je zde minimální manévrovací prostor. Aţ na výjimky máte moţnost prezentovat jen design vozíku, který na stánku od rána do večera stojí. Jde zde tedy spíše o networking neţ o demonstraci reálných řešení. * Hraje roli v tom, ţe nejezdíte na MSV, i vysoká cena za výstavní prostory a další související náklady? Tak se na to vŧbec nedíváme. Za poslední roky jsme se prostě vŧbec nedostali do situace, kdy bychom řešili, jestli chceme jet na MSV. Máme vlastní akci Demo Days, kam přichází kolem 700 lidí, coţ je dostatečně zajímavý počet. A dŧleţité také je, ţe máme moţnost mnohem více ovlivnit cílovou skupinu. * Kde se ještě, vedle této vaší hlavní marketingové akce, během roku v Česku prezentujete? Vyuţíváme speciální workshopy, vyuţíváme pozvání specializovaných logistických společností na jejich akce, ale zejména se snaţíme být v pravidelném kontaktu se zákazníky. Máme vlastní „demo areu―, coţ je prostor v rámci naší centrály v Rudné, kde jsme schopni prezentovat svá řešení manipulace s materiálem a kde například pravidelně pořádáme workshopy společně se společností Zetes. * Posledního CeMatu se neúčastnili dva z vašich velkých konkurentŧ. Je to podle vás známka toho, ţe budou i veletrhy, jako je tento, postupně uvadat? To si nemyslím. Naopak na posledním ročníku měla Toyota MH největší stánek a i do budoucích let vnímáme z celoevropské perspektivy CeMat jako jednu z klíčových akcí. Je to globální veletrh, takţe si tam zveme zákazníky nejen z Evropy, ale i z ostatních kontinentŧ. Také tam se snaţíme demonstrovat reálné, ţivé aplikace, ale samozřejmě to má svá omezení. * Pořádají se Demo Days i v dalších zemích, kde máte zastoupení? A uţ víte, jestli se bude konat další ročník? Demo Days jsou lokální aktivitou české pobočky Toyota MH. Zákazníci sem rádi přicházejí a dělá nám radost, ţe vzhledem ke stejnému termínu konání s akcí sami dopředu počítají. Demo Days se prostě uţ staly součástí jejich pracovního podzimu. Nemáme příliš dŧvod říkat si, jestli do toho chceme jít i příští rok. Je to pro nás velice prospěšná akce. Určitá diskuse sice vţdy probíhá, ale nakonec se rozhodneme pro další ročník. Zajímavé je, ţe letos se akce zúčastnili i kolegové z Německa a jejich reakce byla: „Máte to moc hezké, ale u nás by taková akce nebyla moţná.― Podobné výstavy a lokální veletrhy u nich šly do ztracena. CeMat je ale veletrh s celoevropským dopadem a povědomí o značce je dŧleţitá věc, takţe se jej účastníme. * Toyota MH vede celosvětový ţebříček prodejŧ manipulační techniky, v Evropě ale zaostává za německými značkami. Máte kvŧli tomu od vedení nějaké speciální úkoly pro český trh? Máme úkol podpořit dosaţení trţního prvenství v rámci Evropy tím, ţe se staneme číslem jedna na českém trhu. * Jak to máte provést? Snaţíme se přistupovat k rŧzným zákazníkŧm vţdy individuálním zpŧsobem, s ohledem na jejich specifika a související potřeby. Segmentace mŧţe být regionální, podle prŧmyslových oborŧ, velikosti a potenciálu firem, země jejich pŧvodu atd. Z logických dŧvodŧ se například zaměřujeme na japonské firmy fungující na českém trhu. Samozřejmě chceme-li se stát číslem jedna v celé Evropě, tak musíme být úspěšní v Německu. Český trh je ţivotně závislý na německé ekonomice a síla naší německé pobočky také do jisté míry rozhoduje o naší úspěšnosti v České republice.



* S jakým sloganem či tématem se v současnosti nejvíc spojujete? Základní pilíř naší strategie je, ţe se chceme stát opravdu strategickým obchodním partnerem našich zákazníkŧ. Pro nás je dŧleţité, abychom plně rozuměli svým zákazníkŧm, abychom znali jejich potřeby a zpŧsob fungování, abychom věděli, co od nich očekávají jejich zákazníci. Naší snahou je pak umoţnit zákazníkŧm, aby se mohli orientovat jen na svŧj primární byznys a měli pod kontrolou vše, co se týká manipulace s materiálem. Nejsme jen dodavatelem vozíkŧ, ale zejména konzultanti a dodavatelé komplexnějších řešení. * Na českém trhu se rozjíţdí sdruţení, které nabízí zajištění komplexních intralogistických projektŧ, včetně třeba obstarání nemovitosti. Vstoupili jste také do nějakého podobného spolku, nebo to plánujete? Nejsme v ţádném formálním sdruţení, chceme ale být strategickým obchodním partnerem, který pokrývá komplexní sluţby související s intralogistikou. Jsme schopní zákazníkŧm zaštítit i sluţby, které jsou postavené na sluţbách nebo produktech třetí strany. Pro produkty, které sami nevyrábíme, si najdeme na českém trhu partnera a s ním následně pokračujeme dál, ať uţ se to týká dodavatelŧ baterií, přídavných zařízení nebo třeba vychystávacích systémŧ. * Co byste na letošních Demo Days vypíchl? Kaţdý rok si říkáme, jak akci postavit, abychom přilákali vedle nových zákazníkŧ i ty stávající, kteří uţ byli na minulých ročnících Demo Days. To se nám letos snad opět povedlo. Nechceme, aby výstava spočívala v demonstraci krásných, ale statických vozíkŧ. Je pro nás dŧleţité, aby zákazník viděl reálné aplikace z praxe. Takţe jsme letos poţádali klíčové klienty z rŧzných, řekněme manipulačních aplikací, aby se s námi spolupodíleli na pořádání akce. Oslovili jsme firmy jako Miele, Phoenix lékárenský velkoobchod, Prazdroj, Staropramen, Kofola, Le & Co, Europrint a řadu dalších. Síla Demo Days spočívá také v komplexnosti. Máme tu přes sto vozíkŧ z celého produktového portfolia… * Předvedli jste na akci nějaké novinky? Měli jsme českou premiéru nového zakladače BT Staxio. Stávající řadu jsme rozšířili o nové modelové typy a zásadním zpŧsobem jsme vylepšili klíčové parametry vozíkŧ z pohledu jejich spolehlivosti, odolnosti, ovladatelnosti i bezpečnosti. Českou premiéru si zde také odbyl elektrický VZV Traigo 48. Vedle toho měli návštěvníci moţnost vidět celou škálu tahačŧ, automatický zakladač radio-shuttle i plně automatický vozík BT Autopilot, systémový vozík a velká pozornost byla věnována našemu fleet management systému I_Site. Před rokem touto dobou jsme měli kolem 300 aktivních licencí, dnes jich máme téměř o tisíc více. ? samozřejmě chceme-li se stát číslem jedna v celé evropě, tak musíme být úspěšní v německu. český trh je ţivotně závislý na tamní ekonomice a síla naší německé pobočky tak do jisté míry rozhoduje o naší úspěšnosti v české republice. toMáš Jerie Vystudoval Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě. Po promoci nastoupil v roce 2000 do nizozemské společnosti Océ podnikající v oblasti práce s dokumenty, kde se postupně vypracoval na pozici obchodního ředitele. Ve společnosti Toyota Material Handling CZ pracuje od února 2013 jako obchodní a marketingový ředitel. Foto autor| Foto: autor Foto popis| „Toyota Demo Days 2015― Foto popis| Máme úkol podpořit dosaţení trţního prvenství v rámci Evropy tím, ţe se staneme číslem jedna na českém trhu, říká Tomáš Jerie.

„Česko má úspory energií naplánováno 80 miliard,“ 21.11.2015

All for POWER str. 104 (čes)

Plynárenství

uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Jakub Vít z Národního centra energetických úspor (NSEÚ). JAKUB VÍT Je předsedou správní rady a ředitelem Národního centra energeticých úspor. Pŧsobí jako předseda pracovní skupiny pro energetickou účinnost Svazu prŧmyslu a dopravy ČR. Je členem expertních týmŧ pro energetiku a ţivotní prostředí Svazu prŧmyslu a dopravy a Hospodářské komory ČR a je také místopředsedou představenstva Hutnictví ţeleza, a.s. V oblasti public affairs a vertikálních i horizontálních regulací pracuje více Plné znění zpráv


neţ 15 let se zkušenostmi z mnoha odvětví prŧmyslu (hutnictví a ocelářství, energetika, tabákový prŧmysl, IT, telekomunikace) na straně výrobních firem, poradenských společností i státní správy (U. S. Department of State). Jakub Vít je absolventem Univerzity Karlovy v Praze (Filosofická fakulta/Fakulta sociálních věd). * Proč bylo NCEÚ zaloţeno a co je jeho cílem? Zaloţení NCEÚ reaguje na závazek České republiky sníţit do roku 2020 konečnou spotřebu energie o 48 PJ oproti roku 2007, coţ odpovídá zhruba 20% úspoře či mnoţství roční spotřeby elektřiny všech domácností v České republice. Na rozdíl od ostatních závazkŧ v rámci energeticko-klimatického rámce tedy sníţení emisí skleníkových plynŧ či podíl OZE na koncové spotřebě, kde má ČR cíle k roku 2020 de facto splněny jiţ nyní, závazek v oblasti energetické efektivity zŧstal naprosto opomenut. Reálně tak hrozí nejen nesplnění cíle energetických úspor v roce 2020, ale vzhledem k velmi pomalému tempu úspor – například za rok 2014 bylo vykázáno pouhých 0,67PJ, například i to, ţe jiţ v roce 2017 by ČR mohla být připravena o alternativní schéma úspor. Tedy jinými slovy by ČR mohla přijít o moţnost vyuţívat k energetickým úsporám evropské fondy, a přitom z nich má na úspory energií plánováno utratit 80 miliard korun, potaţmo státní subvence, coţ by nutně vedlo ke zdraţení energií pro všechny zákazníky – domácnosti i firmy. Jelikoţ jde o velmi reálnou hrozbu, vzniklo z iniciativy soukromého sektoru a samosprávy NCEÚ, jehoţ hlavním cílem je, aby Česká republika splnila svŧj cíl energetické efektivity bez negativních dopadŧ. * Jakou formou bude NCEÚ spolupracovat s municipalitami a podnikatelskými subjekty? Vzhledem k omezenému času, protoţe rok 2017 je takřka za dveřmi a ke konci letošního roku ČR bude chybět jiţ na 13PJ vykázaných úspor, je naprosto nezbytné vzájemně koordinovat kroky a koncepce státu, krajŧ a obcí jakoţ i soukromého sektoru tak, aby realizace úspor byla maximálně rychlá a přitom efektivní. NCEÚ se snaţí praktickými, reálnými kroky tuto ţádoucí koordinaci nastavit. Směrem k obcím a krajŧm, jakoţ i firmám jsme si s našimi zakladatelskými organizacemi, které je reprezentují (Svaz měst a obcí, Hospodářská komora a Asociace krajŧ), nastavili zpŧsob práce, který nám umoţní dosáhnout do všech obcí a firem jak proaktivně, tak i reaktivně. Touto cestou se snaţíme pomáhat s aktualizacemi územních a obecních či městských energetických koncepcí a vytvářet pro ně metodiky a realizační postupy. Radíme s jejich implementací a s realizací konkrétních úspor. Nabízíme know-how v plánování, ve financování prostřednictvím dotačních programŧ i jinými nástroji a zároveň se snaţíme dotační prostředky cílenou komunikací se státní správou efektivně nastavovat. Určitou maximální mezí, kam v naší činnosti chceme jít je poradenství v samotné realizaci úsporných opatření. * Mají podobná centra i ostatní státy EU? Jak fungují? Budete s nimi spolupracovat? Praxe energetických úspor v jednotlivých členských státech EU se značně liší. Někde se tohoto úkolu zhostila se ctí sama státní správa, někde vznikly iniciativou zdola třeba jen na lokální nebo regionální úrovni napříč několika státy na základě konkrétní praxe. Nicméně existují a mají rozdílnou formu organizace, metody práce i financování. Jako příklady snad mohu uvést Kodaňské centrum energetické účinnosti nebo rakouskou EAO či regionální EFFECT. Jelikoţ jsou podmínky v kaţdé zemi dost jedinečné, v tuto chvíli uvaţujeme o spolupráci na úrovni výměny informací či koordinace ohledně nastavování pravidel pro energetickou účinnost na evropské úrovni. * V ČR je poměrně mnoho ekologických nebo energetických center, energetických poradcŧ, atd. Čím se NCEÚ odlišuje od těchto subjektŧ? Naší snahou škálu je sektor energetických úspor systémově a metodicky podporovat a propagovat formou konkrétních opatření, na něţ nikdo jiný nemá čas či finance a přitom jsou naprosto nezbytným základem pro úspěšnou realizaci energeticky úsporných projektŧ. Chceme prostě tento trh rozšiřovat a kultivovat, coţ je v zájmu všech subjektŧ na tomto „trhu― jiţ pŧsobících. * Jaká úsporná opatření jsou podle vás nejúčinnější? To by bylo na rozsáhlý výklad. Řekněme, ţe za nejúčinnější povaţuji ty, jeţ mají maximální míru úspory při minimálních investičních nákladech v čase. To lze vyjádřit poměrem uspořené MJ za rok na jednu korunu výdajŧ na opatření, které vám takovou úsporu pomohlo dosáhnout. Pokud budeme chápat energetickou efektivitu jako příleţitost a překonáme typicky českou úzkoprsost – lze i u projektŧ, jeţ se nyní vyznačují dlouhou dobou návratnosti jako typicky zateplování dosáhnout velmi zajímavých parametrŧ. Například vyuţitím Plné znění zpráv


odpadního tepla z prŧmyslových provozŧ v místě jejich pŧsobení v kombinaci s dodatečnými opatřeními v lokalitě, čímţ se mimo jiné vyhneme některým hrozbám, jeţ jsou v energetické efektivitě skryty, jako je Jevonsŧv paradox. * Za rok 2014 bylo vykázáno pouhých 0,665 PJ úspor energie na konečné spotřebě. Jaké jste si stanovili cíle v nadcházejících letech? Jedním z našich nejbliţších cílŧ je zachránit pro ČR alternativní schéma plnění energetických úspor. To znamená udělat vše pro to, aby v roce 2017, kdy Evropská komise začne kontrolovat, jak Česko prŧběţně plní svŧj závazek, mohla tato země vykázat kolem 17 PJ dosud provedených úspor. * Zakladatelem NCEÚ je i společnost ČEZ. Jak se bude ČEZ podílet na činnosti centra? ČEZ má zkušenosti z realizací energetických řešení v krajích a zároveň má významné postavení na českém trhu. Takţe vyuţíváme jeho know-how v oblastech, jeţ jsou pro energetickou účinnost relevantní. Spolupráce s jinou energetickou společností se bránit rozhodně nebudeme. * Jaký bude mít spolupráce časový a praktický prŧběh? Samozřejmě a uţ se státní správou intenzivně komunikujeme a spolupracujeme. Jakkoliv stát do značné míry stávající nepříznivý stav zapříčinil, nejde nám o hledání viníkŧ, coţ je v našich krajích nejoblíbenější forma společenské debaty. Snaţíme se přicházet s konkrétními, věcnými řešeními, ať jiţ jde o nastavení některých parametrŧ fungování jednotlivých operačních programŧ, metodiky energetického vykazování, aţ po ekonomické analýzy pro variantní nastavení finančních nástrojŧ – a tím iniciovat praktické kroky státu. Vznášet poţadavky kdo všechno a co by měli (ideálně vţdy ti ostatní) udělat, je dnes dost obvyklé. Jenţe my jsme se rozhodli jít opačnou cestou a vsadili na vlastní práci, komunikaci a osobní příklad… Foto popis|

Jsem Velké ucho. Ţivím se tím, ţe naslouchám lidem, říká ţena 21.11.2015

finance.iDNES.cz str. 00 Finance / Podnikání MF DNES, Michaela Bučková

Marie Zemanová je jedno velké ucho. Schází se s lidmi, naslouchá jejich příběhŧm a pomáhá jim najít cestu v těţkých ţivotních situacích. Novinářku k tomuto zaměstnání přivedla únava z práce, ale také její hendikep. Jak se jí zhoršoval zrak, hledala jiný zpŧsob obţivy. Jste novinářka a dlouho jste pracovala v hlavních českých redakcích, například také na iDNES.cz. Co rozhodlo o změně profese? Klíčové je slovo dlouho. Vášeň se postupně měnila v rutinu a po skoro 20 letech bylo jasné, ţe se čas naplnil a je třeba jít dál. Najednou jsem cítila, ţe chci svou energii a čas věnovat vlastnímu projektu, sdílet své hodnoty a vyuţít všechny své zkušenosti a talenty. Rozhodl i mŧj zdravotní hendikep: od narození jsem viděla jen na levé oko, nemám v pořádku rohovku, čočku a celý systém oka je hodně přetíţený. A to se zhoršilo, nyní jsem prakticky nevidomá a pouţívám bílou hŧl. Proč jste si vybrala obor osobního rozvoje? Kdyţ člověk ve 40 letech mění profesi, musí se o něco opřít. Já jsem se opřela o to, co mne mŧj pŧvodní obor dobře naučil. Ptát se, poslouchat, vědět od všeho kousek, rychle se zorientovat a editovat. Přínosné bylo, ţe po odchodu z médií jsem si dopřála několik měsícŧ řízené prázdnoty. Měla jsem volno a dost prostoru na sebezpyt. Odpočívala jsem a hledala inspiraci. Znamenalo to mimo jiné zkoumat nejrŧznější restarty kariéry, příklady dobré praxe, účastnit se networkingových setkání. Kdyţ zmizely pochybnosti a došlo mi, ţe mohu cokoli co chci, start mé firmy, kterou jsem pojmenovala 1 Velké ucho, byl otázkou dní.



Nápad ale zrál léta. Byly to detaily, které se v jeden okamţik poskládaly tak, ţe dávaly smysl. Kdyţ mŧj oblíbený spisovatel Robert Fulghum popisoval, ţe sbíral materiál k fejetonŧm tak, ţe si v Seattlu po kavárnách povídal s lidmi. Kdyţ se při dlouhých hodinách hovorŧ s mou babičkou příběhy najednou takřka neznatelně proměnily, protoţe začala bilancovat. Kdyţ je svět kolem plný touhy sdílet a být slyšen ve své jedinečnosti. Z formálního vzdělávání mám za sebou kromě mediálních studií na Fakultě sociálních věd také školení související s dosavadní profesí i zkušenost s několika metodami osobního rozvoje. Nejvíc čerpám z několikaletého výcviku etikoterapie u Vladimíra Vogeltanze. Co je to etikoterapie? Je to komplexní terapeutický, ale i preventivní systém, jehoţ základy poloţil před druhou světovou válkou český lékař Ctibor Bezděk. Zabývá se diagnostikou a léčbou příčin nemocí. Pomáhá se vrátit do souladu nejen se sebou a druhými, ale i duchovními a mravními zákony. Hlavní metodou je rozhovor etikoterapeuta s klientem. Já jsem začala v roce 2005 se skupinovou formou, o rok později jsem vstoupila do výcviku. Jak setkání s vámi probíhá? Setkávám se s klienty ve veřejném prostoru, nejčastěji v kavárně. Nabízím naslouchání, bezpečný prostor a podporu. Jsem tam jen pro klienta, mám na něj čas, tématem mŧţe být cokoli a nic není problém. Podle mých zkušeností to pomáhá. Jak vás při této práci ovlivnilo, ţe jste se sama musela srovnat s těţkým hendikepem? Velmi. Mnohé z toho, čím procházejí moji klienti, znám z osobní zkušenosti a slyšela jsem uţ stovky podobných příběhŧ. Já vlastně přirozeně naslouchám celý svŧj ţivot - předtím se jednalo o mé blízké a kamarády. Kde inzerujete? Kde na vás lidé dostanou kontakt? Hlavní proud zájemcŧ se ke mně dostává přes přátele, známé a spokojené klienty. Zkrátka přes reference. Prezentuji se také na Facebooku, ale dobrou sluţbu dělá i starý dobrý plakátek. Ozývá se hodně lidí? Jaké problémy nejčastěji řešíte? Poměrně hodně lidí. Vyhledávají mě hlavně vrstevníci, lidé takzvané sendvičové generace. Ti řeší přetíţení a zpŧsoby, jak vše ve svých ţivotech lépe skloubit. Klienty mám ale i mezi lidmi 55 plus a seniory. Ti si rádi povídají o tom, jak se jim změnila situace po odchodu do penze. Většinou to jsou ţeny. Mým snem je být uchem i muţŧm, v nadsázce říkám, ţe se těším na všechny ty včelaře a motorkáře, co mi rozšíří obzory. „Věřím, ţe kdyţ člověk něco dělá ze srdce, projeví se to,― říká Marie Zemanová. Dá se takovou prací uţivit? Věřím, ţe kdyţ člověk něco dělá ze srdce, projeví se to. Beru to tak, ţe jsem na počátku. Do budoucna bych sluţbu ráda nabídla i obchodním partnerŧm, zajímavé kavárně jako jistou atrakci, lázním jako sluţbu pro jejich hosty, nebráním se ani charitě. Prvním pokusem o spolupráci v týmu je má účast v projektu Naslouchamti.cz. Moje podnikání ovšem není hlavním zdrojem příjmŧ, tím je invalidní dŧchod. Jaký ţivnostenský list na to máte? Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudkŧ. Kolik takové sezení s vámi stojí? Pŧsobím sice v Praze, ale ţiju na maloměstě ve Slaném, proto jsem ceny přizpŧsobila místním poměrŧm. Přeji si, aby byla sluţba dostupná všem, minimální sazba je 200 korun za setkání. Často se jedná o pohnuté osudy? Jak to snášíte? Soucítím s kaţdým, ale v reakcích se snaţím být věcná a spíše uklidnit. Při těţkých tématech se hodně čistím, třeba formou meditace a odpočívám. Pomáhá vám tato práce vyrovnat se s vlastním hendikepem? To je dobrá otázka. Je fakt, ţe se stále divím, co vše je moţné se zdravým rozumem přestát. To pak vlastní potíţe blednou. Ale na druhou stranu mi mŧj hendikep pomáhá získat dŧvěru. Netajím, ţe jsem zranitelná. Plné znění zpráv


Co byste poradila lidem s hendikepem? Jak si hledat práci? Jak se s tím vyrovnat? Kolegŧm i sobě přeji, abychom se nenechali vtěstnat do nějaké kolektivní představy a šli svou vlastní cestou.

URL| http://finance.idnes.cz/rozhovor-s-podnikatelkou-marii-zemanovou-fih/podnikani.aspx?c=A151119_145709_podnikani_kho

Německo se rozloučilo s bývalým kancléřem Helmutem Schmidtem 23.11.2015

ČRo Plus

str. 04

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Německo se dnes rozloučilo s bývalým kancléřem Helmutem Schmidtem, který zemřel 10. listopadu ve věku devadesáti šesti let. Pohřbu se účastnilo tisíc osm set smutečních hostŧ, mezi nimiţ byli všichni členové německé vlády, prezident Joachim Gauck i jeho předchŧdci Christian Wulff a Horst Köhler. Na státní pohřeb dorazili také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing či bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Kancléřka Angela Merkelová Helmuta Schmidta při smutečním ceremoniálu v hamburském kostele svatého Michala označila za výjimečného státníka, který bude Německu i světu chybět. Na lince Tomáš Nigrin, katedra německých a rakouských studií Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zdravím vás, pane Nigrine. Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------V čem bude Helmut Schmidt především chybět? Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, Helmut Schmidt představoval v posledních letech především morální a intelektuální autoritu, představoval jednoho z nejuznávanějších německých spolkových kancléřŧ, byl dokonce před pár lety zvolen nejúspěšnějším bývalým spolkovým kancléřem. To znamená, Německo ztratilo významnou osobnost především intelektuálního a politického ţivota. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Hm. Angela Merkelová připomněla i ten jeho nesmiřitelný postoj v boji proti, ona doslova řekla levicovým teroristŧm v sedmdesátých letech. A dala ho do souvislosti s těmi nedávnými atentáty v Paříţi. Existuje tu nějaká souvislost, jak vlastně bývalý kancléř proti tomu terorismu sedmdesátých let postupoval, a byly by některé jeho postupy třeba moţné ještě dnes uskutečnit? Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak, Spolková republika Německo čelila levicovému teroristu po celá sedmdesátá léta. A k vyvrcholení došlo na podzim roku 1977, kdy se zásadně změnil postoj státu vŧči teroristŧm. Do té doby ještě byl stát ochoten vyměňovat vězně za rukojmí teroristŧ. A to se po roce 1975 změnilo. A ta vlna, která vypukla na podzim roku 1977, dostala Německo do faktického výjimečného stavu. Po sérii atentátŧ byl unesen předseda Svazu podnikatelŧ Hanns Martin Schleyer. A to odstartovalo obrovské pátrání po jeho únoscích, v Německu byly rozmístěny policejní oddíly, ozbrojení policisté se stali součástí běţného obrazu měst, běţné byly policejní Plné znění zpráv


kontroly na dálnicích, dále nové postupy při zpracování dat a při hledání pachatelŧ. Takţe to bylo obrovské, to byla obrovská výzva pro celý státní aparát. A také pro politický aparát. Helmut Schmidt tehdy vlastně přistoupil ke kroku, kdy, kdy ustavil krizový štáb, kde se sestá..., který se sestával jak ze zástupcŧ vlády, tak ze zástupcŧ opozice. V podstatě to nemělo ţádnou oporu v ústavě. A tento štáb zasedal po pětačtyřicet dní, kdy se Německo snaţilo vypátrat jednak únosce Hannse Martina Schleyera a zároveň se vypořádat s únosem letadla Lufthansy, které unesli palestinští teroristé ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Vím, vím ... Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------... právě na podporu těchto levicových ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Čili zrovna, zrovna tohle nasvědčuje tomu, ţe Helmut Schmidt byl zaměřený nikoli na procesy, jako řada dnešních politikŧ, ale na cíle. A chtěla jsem se zeptat v té souvislosti, co si myslíte, ţe by pan Schmidt dělal v té dnešní době? Ona na to nechtěla Merkelová nijak odpovídat, ale tu otázku si evidentně kladla. Co vy na to? Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je samozřejmě velice těţká otázka. A ty prognózy jsou, jsou velmi těţké. Já se moţná jenom vrátím v krátkosti do historie, tyto své mimořádné manaţerské schopnosti v období krize dokázal Helmut Schmidt jiţ na komunální úrovni, nebo respektive úrovni městské správy v roce 1962, kdy byl Hamburg postiţen katastrofálními povodněmi. Podobně reagoval i v tom roce 1977. A dá se očekávat, ţe by k podobnému manaţerskému řešení té krizové situace přistoupil i dnes. Nicméně jenom dodávám, je to samozřejmě čirá spekulace. A Německo se dnes nenachází v situaci jako Francie po těch hrozivých teroristických útocích. Ta situace i bezpečnostní tam je malinko jiná. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Poslední citát paní Merkelové na téma Helmut Schmidt. Cituji: "Kdyţ byl přesvědčen, ţe je třeba udělat něco dŧleţitého, udělal to a nebál se následkŧ. Byl připraven zaplatit i tu nejvyšší cenu." Řekla. Myslíte si, ţe tímhle naráţela na chtěnou podobnost mezi Helmutem Schmidtem a sebou samotnou? Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se domnívám, ţe ona to moţná myslela ještě v jiném kontextu, právě toho boje proti terorismu, kdy se Helmut Schmidt nebál rozhodných krokŧ. A například za nepovedené akce či smrt Hanse Martina Schleyera převzal politickou odpovědnost. A takto rozhodné jednání dnešním politikŧm chybí. A je samozřejmě moţné, ţe Angela Merkelová při té současné výhře, kterou jí ta doba jaksi skýtá, bude muset podobnou politickou odpovědnost převzít. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Máte pocit, ţe dosud nepřevzala? Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Domnívám se, ţe zatím se Spolková republika Německo nachází ve fázi relativně ostré debaty o proměnu azylového řízení. A vŧbec o tom, jak k tomu, k té nastalé krizi, především uprchlické, přistupovat. A domnívám se, ţe kroky Angely Merkelové by měly být jednoznačnější. Plné znění zpráv


Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tolik Tomáš Nigrin, katedra německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. Já vám, pane Nigrine, moc děkuju. A přeju hezký večer. Tomáš NIGRIN, katedra německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji a také přeji hezký večer.

Albertov – 17. listopad podruhé 23.11.2015

Mladá fronta DNES str. 03 Pavel Švec

Z domova

Po pěti dnech se praţský Albertov stal svědkem jiţ druhého shromáţdění k výročí 17. listopadu. MF DNES porovnala včerejší „náhradní― s tím, na němţ se minulý týden sešli protiislámští aktivisté a sympatizanti prezidenta Zemana. PRAHA Dvě demonstrace, jedno místo, dva rŧzné dny. Na praţském Albertově včera opět stálo pódium a pod ním asi pět tisíc lidí. Zatímco 17. listopadu si širokou ulici uzurpovali příznivci prezidenta Miloše Zemana a aktivisté brojící proti islámu, včera to byli studenti a vysokoškolští kantoři, kteří úterní akci označili za krádeţ tradičního studentského svátku. Redaktor MF DNES se na Albertov vydal s politologem Kamilem Švecem, který zde byl i před pěti dny. Místo transparentŧ svíčky Stoupáme ulicí lemovanou stromy a univerzitními budovami. V její polovině dav demonstrantŧ značně houstne. K pódiu, z něhoţ před pěti dny hřímal prezident Zeman, kterého nyní ho nahradili studenti a rektoři univerzit, zbývá 130 metrŧ. „Dnes je tu přibliţně stejný počet lidí. Akorát boční ulice byly v úterý zablokovány policisty. Teď tu mŧţeme kráčet bez omezení,― poukazuje Švec na policejní manévry, které vzhledem k účasti prezidenta označuje za pochopitelné. Prostor byl tehdy uzavřen a policie některé demonstranty na akci nevpustila. Dnes je tu policistŧ o poznání méně. V uniformě jich tu hlídkuje asi deset. Míjíme roh budovy přírodovědecké fakulty s okrovou omítkou. Právě tady měli příznivci prezidenta uskladněny transparenty s nápisem Ať ţije Zeman!, které účastníkŧm rozdávali. Dnes tu hoří jen pár svíček. O kus výše byl v úterý dav zábranami rozdělen hlídaným koridorem. V něm se pohybovala ochranka a pořadatelé, kteří z davu vytahovali vyvolené s transparenty a pouštěli je dopředu. „Porovnám–li věk účastníkŧ, tak 17. listopadu tu byli mnohem starší lidé. Nad jejich hlavami bylo více transparentŧ a vlálo podstatně více českých vlajek. Rozhodně byste tu však neviděl vlajku Evropské unie, Ukrajiny či Tibetu, tak jako dnes,― pokračuje mŧj prŧvodce, kantor Fakulty sociálních věd UK. Trikolor přišpendlených na kabátech účastníkŧ je však dnes na Albertově k vidění nesrovnatelně víc. Upřímnější versus řízená „Dnešní akce mi připadá dobrovolnější a upřímnější. Ta minulá byla taková řízenější. Co jsem vyslechl, byly tu skupiny, které do Prahy navezly autobusy. I účel byl jiný. Jasně bylo patrné, ţe sem lidé přijeli podpořit prezidenta a se státním svátkem to nemělo nic moc společného,― zamýšlí se politolog. Politici na pódiu a pod ním Dŧleţitý rozdíl vidí Švec i ve skutečnosti, ţe dnes lze v davu pod pódiem zahlédnout i veřejně známé tváře. Například dokumentaristku Olgu Sommerovou, reţisérŧ Igora Chauna a Jana Hřebejka nebo herce Ondřeje Vetchého. Plné znění zpráv


„Na tomto posvátném místě je 17. listopad dnem studentŧ a vysokoškolských pedagogŧ ctících demokracii a svobodu. Dosud to vypadalo, ţe nelze toto místo zneuţít politicky. Ale v úterý se to stalo. To je strašně nebezpečné pro svobodu,― svěřuje se Vetchý. Odlišné je to i díky přítomným politikŧm. Zatímco v úterý stáli na pódiu, dnes jsou mezi lidmi. Třeba Jiří Pospíšil (TOP 09) či Jiří Dienstbier (ČSSD). Právě o něm tu demonstranti před necelým týdnem skandovali, ţe je zaprodanec placený Američany a zrádce, který otevírá náruč uprchlíkŧm. „Má smysl sem jít klidně o pět dní později a připomínat si hodnoty, kvŧli kterým se tady studenti sešli v roce 1989 i 1939. V úterý si toto místo okupovali lidé, jimţ o tyto hodnoty vŧbec nejde,― míní ministr Dienstbier jen pár metrŧ od pódia. Řečníci se u mikrofonu střídají. Podle Švece je charakter projevŧ ze včerejška a minulého úterý nesrovnatelný. „Dnes nejsou tak vyhrocené. V úterý byly prakticky od začátku velmi burcující, zaměřeny na českou suverenitu a nacionalismus. Snad v kaţdém projevu se zdŧrazňovalo češství a národ,― upozorňuje po skončení klidné demonstrace politolog na slova, za něţ sklízeli řečníci aplaus. Některé protiislámské proslovy z minulého shromáţdění označil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) naopak za protizákonné. *** Dnešní akce mi přišla dobrovolnější a upřímnější. Ta minulá byla taková řízenější. Kamil Švec, politolog O autorovi| Pavel Švec, reportér MF DNES Foto autor| Foto: Michal Šula, MAFRA Foto popis| Méně transparentŧ i silných slov Na praţském Albertově se sešli lidé, kteří nechtěli – i jim policisté nedovolili – připomenout si 17. listopad 1939 a 1989 ve stejné době jako Zeman či lidé z Bloku proti islámu.

Oslavy Listopadu se zpoţděním 23.11.2015

Mladá fronta DNES str. 15 Tereza Blaţková

Praha

Albertov včera zaplnilo několik tisíc lidí. Stovky demonstrantŧ přišly i na Václavské náměstí NOVÉ MĚSTO Davy lidí se sbíhají ze všech stran k ulici Albertov. Někteří nesou v ruce české a evropské vlajky, jiní jsou zabaleni v tibetských. Dva mladíci si nesou velké oranţové bubínky, kousek od nich zase postává skupinka pod transparentem „Musíme si pomáhat―. Na univerzitních budovách v ulici svítí bílá prostěradla se slogany „Vzděláním proti strachu― nebo „Albertov je symbol svobody―. Studenti v reflexních vestách rozdávají letáky s nápisem „Skutečné uctění památky 17. listopadu ‘39/89 na Albertově― – to je název facebookové události, kterou na Albertov svolali, aby mohli na místě poloţit květiny a zapálit svíčky, coţ se jim v úterý nepodařilo. Krátce po třetí hodině se z pódia ozve studentská hymna v podání několika studentŧ. Následně moderátor poděkuje jmenovitě patnácti rektorŧm českých univerzit a vysokých škol, kteří se za akci postavili, a vyzývá řečníky, aby se ujali mikrofonu. Mezi nimi jsou studenti, ale i zástupci akademické obce. Mezigenerační paměť „Většina z přítomných studentŧ se narodila nanejvýš krátce před listopadem 1989. To znamená, ţe existuje mezigenerační paměť. A to je dobře,― dá se slyšet například rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer. Krátce po něm zazní z úst děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslava Gaše, ţe sedmnáctý listopad patří studentŧm stejně jako Albertov. Dav odpoví mohutným potleskem. Obrovským ovacím se po svém proslovu těší i studentka filozofické fakulty Marta Harasimowicz, kdyţ říká, ţe den boje studentŧ za svobodu a demokracii není pouhým sloganem. „Smyslem sedmnáctého listopadu je oslava hodnot. Jsou to hodnoty jako svoboda projevu, svoboda vyznání, svoboda shromaţďování, svoboda názoru a také občanská angaţovanost ve věcech veřejných,― říká studentka praţské univerzity. Projevy devíti řečníkŧ poslouchají tisíce lidí. Tleskají, pískají a mávají vlajkami. Na kaţdou zmínku o svobodě hlasitě volají „Ano!― Přesto, ţe akci svolali studenti přes internet, dorazilo i mnoho seniorŧ. „My uţ leccos pamatujeme. Dnes jsme sem přišli podpořit studenty, protoţe se nám nelíbí, co se tu stalo v úterý. A musím říct, ţe z nich máme radost,― říká sice trochu promrzlá, ale zato velmi dobře naladěná Helena Říhová, která na místo dorazila se svou sestrou Hanou a švagrem Vladimírem. Svoboda a demokracie jsou podle nich u nás ohroţeny a je potřeba o tom mluvit a bojovat za ně. Plné znění zpráv


„Dnes nás to tu přesvědčilo, jsme rádi, ţe studenty máme. Je zapotřebí prorazit lidskou ignoranci. Lidé neprojevují zájem, všechno řeší jen po hospodách a tam, kde se to dá řešit, se neangaţují, to je špatně,― doplňuje švagrovou Vladimír. Následně se trojice vydává do davu, který míří k pamětní desce poloţit květiny a zapálit svíčky. V mrazu tam podupává i skupinka studentŧ s transparenty, kterými vzdávají hold své alma mater – Karlově univerzitě, konkrétně Fakultě sociálních věd a Institutu politologických studií. „Sedmnáctého listopadu jsme sem ani nešli, protoţe jsme věděli, ţe je to tu zatarasené. A hlavně tu byli lidé, kteří nám nebyli sympatičtí,― vysvětluje student Jan Gabriel a dodává, ţe kdyţ viděl na internetu, co se na Albertově v úterý děje, a také cedule s nápisy „Ať ţije Zeman―, neměl ani chuť se na místo vydat. „Myslím si, ţe pan Konvička a podobní nebyli pro 17. listopad na Albertově to pravé. Celá akce to místo zneuctila,― uzavírá Gabriel. V zástupu lidí, který po 16 hodině pomalu řídne, se objevují i známé tváře. Zapálit svíčku přišel například reţisér Jan Hřebejk, herec David Novotný nebo ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Podle organizátorŧ dorazilo přes čtyři tisíce lidí, podle policie okolo dvou tisíc. Po čtvrté hodině se Albertov postupně uvolňuje. Část lidí se odebírá ke křiţovatce v ulici Na Slupi, odkud za malou chvíli vyráţí prŧvod na Václavské náměstí. V pět začíná další akce s názvem Modlitba pro Martu 26 let poté. V čele prŧvodu kráčejí dva muţi nesoucí na tyčích obří červené trenýrky, kterými dávají najevo nesouhlas s prezidentem Milošem Zemanem. Shromáţdění u paláce Melantrich svolal spolek Setkání dobré vŧle. Několik stovek lidí tam přišlo, aby si připomněli sametovou revoluci a zároveň se ohradili proti tomu, ţe prezident v úterý vystoupil na Albertově po boku lídra radikálního Bloku proti islámu Martina Konvičky. *** Je zapotřebí prorazit lidskou ignoranci. Lidé neprojevují zájem, všechno řeší jen po hospodách a tam, kde se to dá řešit, se neangaţují, to je špatně. O autorovi| Tereza Blaţková redaktorka MF DNES Foto autor| 2x foto: Michal Šula, MAFRA Foto popis| Ulice studentŧ Pořadatelé setkání na Albertově se snaţili akci drţet v apolitickém duchu. Foto popis| Náměstí demonstrantŧ Akce na Václavském náměstí uţ zcela otevřeně mířila proti prezidentu Zemanovi. Zazněly výzvy k jeho odstoupení. Regionalni mutace| Mladá fronta DNES - Praha

Ministerstvo financí: Náměstkem pro řízení sekce Finanční řízení a audit se stal Tomáš Vyhnánek 24.11.2015

parlamentnilisty.cz str. 00 Tisková zpráva

Tiskové zprávy

Tomáš Vyhnánek byl dnes dle zákona o státní sluţbě jmenován náměstkem ministra financí pro řízení sekce Finanční řízení a audit, poté co zvítězil ve výběrovém řízení na tuto pozici. Do sekce Finanční řízení a audit spadá legislativa i výkon auditu a kontroly, zejména Auditní orgán, který audituje finanční prostředky EU. Dále do sekce náleţí problematika státní pokladny, controllingu a účetnictví veřejného sektoru, je také gestorem řízení projektu centrálního nákupu státu a otevřených dat. Sekce Finanční řízení a audit bude i nadále pokračovat v plnění stanovených priorit. ―Mým hlavním úkolem je dokončení a úspěšná implementace dvou významných zákonŧ: Zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o auditorech. Dalšími úkoly jsou pak zejména implementace centrálního nákupu státu a pokračování v otevírání dat resortu financí veřejnosti,― uvedl Tomáš Vyhnánek. Tomáš Vyhnánek je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Má pracovní zkušenosti jak z veřejného sektoru, kde zastával řídící pozice na Úřadu vlády a Ministerstvu zdravotnictví, tak ze soukromé sféry. Jako manaţer ve společnostech Deloitte a ČSOB Advisory se věnoval problematice auditu a analýz hospodaření státu a jeho organizačních sloţek. Na Ministerstvo financí nastoupil v roce 2014 na místo ředitele odboru Centrální harmonizační jednotka a od 2. července 2015 pŧsobí jako zástupce náměstka pro řízení sekce Finanční řízení a audit. Plné znění zpráv



Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 24.11.2015

businessinfo.cz str. 00 Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO)

V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Zajímavé odkazy k TTIP Odkazy na Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených státŧ a na zveřejněné dokumenty. Zkrácený odkaz na tento dokument je www.businessInfo.cz/ttip. V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP Stránky MPO věnované TTIP Hlavní stránka DG TRADE k TTIP Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu EU pro TTIP Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP Dokumenty zájmových organizací Stránky asociace BUSINESSEUROPE Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP (např. publikace z dubna 2014 „Proč je TTIP dŧleţitý pro evropské podniky―) Americká obchodní komora v EU k TTIP Evropská odborová konfederace Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborŧ AFL-CIO Stránky Evropské spotřebitelské organizace Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace (196 kB) Dokumenty Evropské komise Mandát členských státŧ EU Komisi k vyjednávání TTIP Regulatorika Factsheet: TTIP a regulatorika Návrh kapitoly o regulatorní spolupráci Přístup na trh Factsheet k veřejným zakázkám Factsheet k veřejným sluţbám Malé a střední podniky Factsheet k MSP Návrh kapitoly o MSP Plné znění zpráv


Energetika Factsheet k energetice a surovinám Poziční dokument k energetice a surovinám Mechanismus řešení sporŧ mezi investory a státem (ISDS) Factsheet k ISDS Další poziční dokumenty k jednotlivým kapitolám A reader‘s guideCo je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záleţitostí, která z pravidla vţdy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledkŧ liberalizace co nejdříve profitovat. Realitou dnešního světa je, ţe USA a EU zŧstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Kaţdý den mezi EU a USA probíhá obchod se zboţím a sluţbami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %). Očekává se, ţe dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vŧbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlŧm, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Kromě podstatných ekonomických aspektŧ je třeba zdŧraznit, ţe dohoda má i zásadní zahraničně–politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jiţního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdŧraznila dŧleţitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těţiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak mŧţe představovat návrat globálního hospodářského těţiště zpět do euroatlantického prostoru. Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec zaloţený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k ţivotnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomŧţe k posílení těchto hodnot a ke zvýšení moţnosti jejich celosvětového prosazení. Podle předpokladŧ a předběţných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtŧ Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmŧ navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky. Vývoz EU do USA by podle odhadŧ Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrŧst aţ o 28 %, coţ znamená vývoz zboţí a sluţeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárŧst mohl být velmi významný, např. export Plné znění zpráv


automobilŧ z EU do USA by mohl vzrŧst aţ o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibliţně o 6 %. Dopad dohody TTIP na svět Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v dŧsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, ţe by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak jiţ bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového prŧmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardŧ, jejichţ aplikace by se vyplatila i výrobcŧm ze třetích státŧ. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila. Podle údajŧ Světové obchodní organizace je prŧměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemţ obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatíţení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, ţe zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kŧţe atd., kde tarifní zatíţení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překáţku samo o sobě. Studie Evropské komise uvádí, ţe dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, ţe aţ 80 % potenciálních ziskŧ by mělo vzniknout v dŧsledku sníţení nákladŧ zpŧsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se sluţbami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám). Uzavření komplexní dohody by rovněţ mělo pozitivní dopad na situaci v dŧleţité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, ţe nárŧst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které jiţ dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprŧměrně by z dohody získaly i státy tzv. jiţního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiţeny ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika Dŧraz na transparentnost vyjednávání Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských státŧ EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda―). V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k prŧběţným textŧm všem členŧm Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslancŧ Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předloţené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde. Nepolevuje ani úsilí o udrţování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat mŧţete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu. I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku. Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhŧ je připraven i interaktivní formulář, jehoţ pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR jakoţto gestora agendy v rámci ČR, se svými Plné znění zpráv


prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboţí a sluţeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a vyuţije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských státŧ napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmŧ ve vztahu k USA. Poznámky: [1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z www.cesifo-group.de/ifoHome/publications/workingpapers/CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564 Česká republika a její priority v TTIP Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání? ČR se svojí otevřenou, trţní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vţdy podporovaly ideu volného obchodu jakoţto prostředku pro zajištění hospodářského rŧstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto dŧvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příleţitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem. V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských státŧ povede Evropská komise, bude ČR vţdy klást dŧraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překáţek vývozu našeho zboţí a sluţeb do Spojených státŧ. Bariérou pro obchod dnes v převáţné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překáţky v podobě odlišnosti systémŧ technických standardŧ, certifikací, homologací a regulatorních systémŧ obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit. V této souvislosti je třeba připomenout, ţe Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrŧ TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak mŧţe přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, ţe se dá předpokládat, ţe jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, ţe i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení. Dohoda TTIP nebude znamenat, ţe se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě. Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupcŧ nevládních a zájmových organizací. Kaţdý bude mít příleţitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svŧj názor. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým sloţený ze představitelŧ obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorŧ a informací. Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhŧ byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětŧ, dotazŧ a názorŧ na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP. Proběhlo 11. vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP pokračovalo ve dnech 14. – 23. října jedenáctým kolem. Místem setkání byl tentokrát Washington D. C. a Miami. Rozhovory pokryly široké spektrum oblastí. Jiţ tradičně se v rámci vyjednávacího kola konala také konzultace se stakeholdery, které se zúčastnilo téměř 120 zástupcŧ občanské společnosti. Plné znění zpráv


Dne 6. listopadu zveřejnila Komise na svých stránkách komplexní zprávu z proběhlého vyjednávacího kola. Komise tak plné svŧj příslib v rámci nastavené politiky transparentnosti a otevřenosti vyjednávání. V oblasti přístupu na trh si strany vyměnily revidované tarifní nabídky, které stanovily poloţky, u nichţ má dojít k odstranění dovozních cel. Nabídky pokryly 97 procent celních poloţek. V případě zemědělských produktŧ představila EU svŧj textový návrh k obecným pravidlŧm v kapitole o zemědělství. EU také vyzvala k nalezení řešení překáţek v netarifní oblasti, kterým evropské zemědělské produkty čelí. Například se jedná o zákaz přímého zasílání vína koncovým zákazníkŧm na americkém trhu. Diskutovalo se také o veřejných zakázkách. Evropská strana zdŧraznila, ţe u veřejných zakázek musí být zvaţována také environmentální a sociální rovina. Na technické diskuze by měla v únoru 2016 navázat výměna nabídek k veřejným zakázkám. Strany si vyměnily pohledy na další moţné kroky v oblasti dohod o vzájemném uznávání pro profesní kvalifikace. Probíraly se také telekomunikační sluţby a e-commerce, konkrétně návrh EU k e-commerce a návrh USA k nediskriminaci digitálních produktŧ, k síťové neutralitě a ochraně spotřebitele. V kapitole o pravidlech pŧvodu strany pracovaly na konsolidovaném textu. Došlo k výměně dílčích návrhŧ obsahující pravidla a kritéria, které výrobce musí splnit, aby byl prŧmyslovému výrobku přiznán pŧvodu a preferenční zacházení. V případě regulatoriky se diskutovalo o správných regulatorních postupech, regulatorní spolupráci, ale i o technických překáţkách obchodu. V poslední jmenované oblasti šlo například o posuzování shody produktŧ a vzájemné uznávání certifikátŧ jedné strany na území druhé strany. V případě sanitárních a fytosanitárních opatření byla přezkoumána část týkající se ekvivalence. Strany se dohodly na dokončení návrhu textu včetně příloh. U jednotlivých sektorŧ proběhly technické diskuze nad cíli a zpŧsoby, jak jich dosáhnout. V oblasti pravidel předloţila EU návrh kapitoly o udrţitelném rozvoji. Hlavním cílem EU je respektování mezinárodní principŧ a pravidel týkajících se práv pracovníkŧ a správy ţivotního prostředí. Opatření týkající se institucionálních a procedurálních aspektŧ budou předmětem pozdějších jednání. EU rovněţ vyjádřila poţadavek, aby byla v dohodě TTIP samostatná kapitola týkající se energetiky a surovin. Strany se také zabývaly kapitolou k malým a středním podnikŧm, například zpŧsobem jak zlepšit informovanost těchto subjektŧ o podmínkách na našich trzích a sdílení informací mezi těmito subjekty. Jako klíčová priorita v TTIP byla zdŧrazněna ochrana zeměpisných označení. Obě strany se shodly na tom, ţe je třeba urychlit práci i mezi samotnými vyjednávacími koly. K některým tématŧm se proto skupiny sejdou ještě před dalším kolem. „Toto kolo bylo o převedení politické vŧle do konkrétních krokŧ vpřed. A právě toho se dosáhlo: pokroku a zintenzivnění jednání v mnoha oblastech. Doufám, ţe se i nadále bude pokračovat stejným tempem, aby bylo dosaţeno dobré dohody pro spotřebitele, pracovníky a podniky v EU,― uvedl k 11. kolu hlavní vyjednavač EU Ignacio G. Bercero. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu se dále aktivně účastní veřejné debaty na téma TTIP. Prioritou je, aby veřejnost měla o TTIP dostatek informací, a proto jeho zástupci velmi vítají pozvání na semináře či debaty, kde je prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami ČR i Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP je i nadále prioritou ČR i EU. Více informací k 11. kolu: Společná tisková konference Zpráva EK z 11. kola Prohlášení hlavního vyjednavače EU Ignacia G. Bercery Archiv starších zpráv TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě? Co je to TTIP?



Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbliţších let. Obecné informace co je to TTIP. Co je cílem TTIP? Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překáţky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překáţky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerŧm usnadnily vzájemné investice a výměna zboţí a sluţeb. Proč je tato dohoda dŧleţitá? TTIP je unikátní příleţitostí pro zlepšení hospodářských vztahŧ napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU jiţ dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběţných odhadŧ do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtŧ Evropské komise znamená více neţ 86 miliard euro ročních příjmŧ navíc (pro USA 65 miliard euro). Vývoz EU do USA by podle odhadŧ Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrŧst aţ o 28 %, coţ znamená vývoz zboţí a sluţeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárŧst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilŧ z EU do USA by mohl vzrŧst aţ o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibliţně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahŧ s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky. Je dŧleţité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná moţnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právŧm. Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, ţe budou zohledněny i národní zájmy ČR? Jménem Evropské unie a jejích členských státŧ dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013. Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborŧ i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy. Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhŧ kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky ve stejném okamţiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative) Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských státŧ na úrovni ministrŧ) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských státŧ a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemŧţe dohoda vstoupit v platnost. Co bude TTIP znamenat pro ČR? Plné znění zpráv


Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které jiţ dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerŧm. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vţdy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP. ČR věří, ţe potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárŧstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, ţe USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, coţ dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vţdy v minulosti, jakékoliv sníţení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. ČR a její priority Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana? Očekává se, ţe uzavření dohody a s tím související nárŧst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu kaţdé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z niţších cen za dováţené zboţí a sluţby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboţí přes internet počínaje, přes nákup potravin, přihlášením dovezeného automobilu z USA konče. Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často draţší neţ by musely být a to například i díky clŧm, které tvoří v prŧměru 5,2 % hodnoty zboţí. U některých výrobkŧ, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, ţe se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dováţet. Zrušení cel v rámci TTIP mŧţe rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, ţe například Vaše nové auto americké provenience mŧţe být minimálně o 10 % levnější. TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěţe. I tady mŧţe výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za niţší ceny. Prohloubení obchodu s USA mŧţe pro naše firmy znamenat více zakázek, coţ v konečném dŧsledku znamená více pracovních příleţitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jiţní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány. Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření aţ 2 milionu nových pracovních míst. V ČR aţ 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, coţ bude platit i pro naše inţenýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat. Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu? Byť jsou jiţ dnes prŧměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprŧměrně vysoká - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překáţky ve vzájemném obchodu coţ v konečném dŧsledku zjednoduší i vývoz zboţí a sluţeb z ČR do USA. Pro firmy, které jiţ dnes vyváţí do USA, to znamená zlevnění jejich produktŧ na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyváţejících finální produkty do USA, to nepřímo mŧţe znamenat další navýšení zakázek, jelikoţ dojde ke zlevnění finálních výrobkŧ vyváţených do USA. TTIP mŧţe rovněţ znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvaţovat o rozvoji za Oceánem, protoţe bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních dŧvodŧ nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Ţivot se zjednoduší i dovozcŧm z USA. Plné znění zpráv


Dalším významným pozitivním dopadem mŧţe být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánŧ při tvorbě technických standardŧ v řadě oblastí, coţ pro firmy mŧţe v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpŧsobovat své výrobky rŧzným národním standardŧm, které výrobu vţdy prodraţují. Právě odstranění netarifních překáţek mŧţe tvořit aţ 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překáţek – tj. eliminace často banálních technických rozdílŧ a byrokracie, mŧţe ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktŧ mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější. TTIP navíc pomŧţe odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například kaţdý pŧllitr evropského piva vyváţeného menším pivovarem vyţaduje o 157 % větší federální daň neţ pŧllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti― by např. přispělo k rŧstu a rozvoji pivního prŧmyslu a vytvořilo nová pracovní místa. Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)― legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických státŧ. Vaše podněty a návrhy! Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překáţkám při vývozu zboţí či sluţeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky! Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou. Investiční ochrana a mechanismus řešení sporŧ mezi investorem a státem Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic? Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs― nebo „investiční dohody―) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, ţe budou poskytovat zahraničním investorŧm investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady. Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehoţ členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem. Prvotní dŧvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyváţejících kapitál na zajištění ochrany svých investorŧ pŧsobících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje niţší standardy, neţ ty které jsou obsaţeny v právních řádech rozvinutých státŧ. Bylo tak dosaţeno sjednocení standardŧ ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledŧ investičních dohod, ţe dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem. Ani Česká republika nezŧstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech. Jak jsou řešeny vzniklé spory? V případě, ţe se investor domnívá, ţe se hostitelský stát dopustil porušení závazkŧ obsaţených v investiční dohodě, mŧţe se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z moţností řešení sporŧ, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráţ prostřednictvím mechanismu řešení sporŧ investor - stát (dále také „ISDS―). Konkrétně se investor mŧţe domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudŧm a správním orgánŧm) a zaručení moţnosti volného převodu prostředkŧ, které investor investoval ze země.



Jednoduše řešeno, ISDS je zpŧsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikoţ orientace v národních soudních systémech mŧţe být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráţ poskytuje záruku, ţe proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráţe zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci. Moţná některé napadá otázka, proč je v BIT vŧbec zpŧsob řešení sporŧ obsaţen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboţí či sluţby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vloţit často značné finanční či jiné prostředky s tím, ţe očekávaný zisk se dostaví aţ za další časové období. Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z rŧzných dŧvodŧ mŧţe docházet k závaţným jednostranným změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat. Před tím, neţ státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudŧ hostitelského státu, mohli obrátit na svŧj domovský stát s ţádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleţelo vţdy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahŧ s druhým státem. Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporŧ na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záleţitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárŧstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, ţe je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorŧm moţnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardŧ v rámci mezinárodních arbitráţních řízení, ve kterých je řešení sporu předloţeno skupině nezávislých odborníkŧ, které nominují strany sporu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe státy mají tendenci mezinárodní závazky dodrţovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorŧm větší dŧvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních státŧ tím, ţe jim poskytuje garanci, ţe jejich případné ţaloby budou řešeny nestranným zpŧsobem a zároveň umoţňuje i státŧm se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít. Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP? Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských státŧ. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporŧ investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam. TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských státŧ EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umoţňuje investorŧm domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráţe. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takţe z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských státŧ EU stejným zpŧsobem. USA a EU patří k největším globálním vývozcŧm i příjemcŧm přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší moţnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, ţe stávající investiční dohody poskytují investorŧm vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitráţních tribunálŧ ukazuje, ţe uvedený systém vyţaduje určitou reformu, která Plné znění zpráv


povede k zpřesnění investičních standardŧ a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneuţití uvedeného mechanismu a neodŧvodněným ţalobám vŧči státŧm. Vhledem k těmto některým nedostatkŧm systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je moţné povaţovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneuţívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého zaloţení nevykonávají ţádnou obchodní činnosti. Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potaţmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezŧ, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jeţ mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umoţnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umoţní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, coţ doposud není standardem. Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichţ tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpouţívanějších arbitráţních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, ţe investiční ochrana nesmí v ţádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektŧ. Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I kdyţ jsou vţdy texty kompromisem odráţející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případŧ přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneuţití doloţky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrŧ a poţadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrŧ, moţnost stran namítat podjatost arbitrŧ, regulaci výloh a jiných nákladŧ arbitrŧ podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních ţalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloţeným ţalobám, konsolidaci, lhŧtu pro vznesení ţaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladŧ řízení a moţnost stran provádět závazný výklad. Pouţití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporŧ skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh. Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován? ISDS se stal jedním z hlavních terčŧ kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodŧ, mezi které patří: Nezbytnost ISDS v TTIP Zpochybňována uţ je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se mŧţe zdát, ţe mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní zpŧsob řešení sporŧ. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivŧ k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních státŧ odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umoţněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniţ by musel spoléhat na to, ţe stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporŧ stát-stát. Jak ukazují příklady z praxe, ne vţdy se investoři mohou spoléhat na to, ţe se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudŧ, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případŧ se investoři mohou odŧvodněně obávat, ţe národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vŧči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemoţněn či ztíţen přístup k soudŧm. Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protoţe uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudŧ), coţ například neumoţňuje zahraničním subjektŧm domáhat se závazkŧ nediskriminace u amerických soudŧ. Plné znění zpráv


Ohroţení práva státu nezávisle regulovat Obavy vyplývají i z toho, ţe ISDS by mohli zahraniční investoři vyuţívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či ţivotního prostředí, čímţ oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráţe australské opatření vztahující se k označování cigaret. Je však třeba zdŧraznit, ţe ve většině případŧ investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho ţaloba dobře podloţena a zároveň musí prokázat, ţe mu byla zpŧsobena škoda. Je navíc potřebné říci, ţe na rozdíl od jiných systémŧ řešení sporŧ, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéţ napadáno, mezinárodní arbitráţ nemŧţe přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil. V případě, ţe je stát arbitráţním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, mŧţe mu být toliko uloţeno nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly moţnost EU a jejích členských státŧ i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně ţivotního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp. Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti Investiční dohody obsahují jen omezené mnoţství standardŧ, které např. chrání investory před diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, ţe s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým zpŧsobem. Řada z uvedených standardŧ patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým zpŧsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkŧm, tj. i zahraničním investorŧm. Vzhledem k tomu, ţe ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy moţné se jich domáhat u národních soudŧ, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, ţe investorŧm dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principŧ domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky. Riziko, ţe arbitráţní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé Spory jsou ve většině případŧ rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, ţe někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, coţ zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemŧţe docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorŧm, kteří představují jejich hlavní zákazníky. Je faktem, ţe z dŧvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistŧ, coţ je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, ţe někteří z těchto odborníkŧ zastávají jak role rozhodcŧ, tak právních poradcŧ stran, coţ mŧţe vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmŧ. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodrţení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve zpŧsobu jmenování rozhodcŧ. V současné době se arbitráţní tribunál skládá ze tří rozhodcŧ, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, ţe předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno moţnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, ţe však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, ţe dohody nebude dosaţeno, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodcŧ, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami. Veřejná konzultace k ISDS Plné znění zpráv


Na základě dialogu s veřejností a vzrŧstajícím obavám a výhradám vŧči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupcŧ akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanŧ. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015. Prozatím Komise, i vzhledem k mnoţstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsícŧ roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, ţe veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhŧ na zlepšení. Komise konstatovala, ţe o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentŧ pokrývající široké spektrum dotčených subjektŧ a zástupcŧ občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: skupina mající výhrady k TTIP obecně, skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhŧ. Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských státŧ ale podmíněné a bude záleţet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude moţné rozhodnout o tom, zda ISDS zŧstane, nebo bude vyloučena. Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichţ se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelŧ, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Expertní tým MPO k TTIP diskutoval přípravu 11. vyjednávacího kola TTIP, regulatorní otázky i kapitolu o investicích V třetím říjnovém týdnu se po jedenácté sejdou vyjednavači EU a USA. V americkém Miami budou pokračovat vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jako před kaţdým vyjednávacím kolem Ministerstvo prŧmyslu a obchodu uspořádalo další setkání Expertního týmu k TTIP za účasti tripartity a nevládních organizací, kde kromě nadcházejícího kola proběhla diskuse k otázkám regulatorní spolupráce a investic v TTIP. Hlavními tématy 11. kola v Miami je nová výměna tarifních nabídek. Příprava nabídky byla v součinnost s členskými státy dokončována do posledních chvil před zahájením kola tak, abychom udrţeli vysokou míru ambicí a zároveň byly zohledněny naše defenzivní zájmy v zemědělství a energeticky náročné výrobě. EU také přichází s návrhem kapitoly o obchodu a udrţitelném rozvoji. Dosud v ţádné obchodní dohodě nebyla EK natolik ambiciózní jako v návrhu pro TTIP. EU si za cíl klade s odvoláním na mnohé mezinárodní instrumenty ochrany ţivotního prostředí a pracovněprávních standardŧ zakotvit v dohodě základní principy udrţitelnosti. Dne 12. října se konalo na MPO další setkání Expertního týmu k TTIP. Na setkání byli pozváni mj. i zástupci iniciativy Vttip.cz/ Iuridicum Remedium, Hnutí Duha, Pirátská strana a řada dalších. V rozšířeném formátu tak jednali zástupci odborŧ, podnikatelských svazŧ, státní správy a také občanské společnosti o prioritách EU na 11. kole a následně o dvou velmi dŧleţitých tématech v TTIP – horizontální regulatorní spolupráci a investiční kapitole.



Ministerstvo prŧmyslu a obchodu do agendy říjnového expertního týmu zařadilo téma regulatorní spolupráce zejména s ohledem na obavy vyjádřené v publikaci Hnutí Duha a Iuridicum Remedium. K pŧvodně avizované prezentaci tohoto materiálu bohuţel nedošlo (zástupce NGO se nedostavil). Diskuse se zejména týkala návrhu platformy, která by regulatorní spolupráci měla zaštítit a slouţit k identifikaci perspektivních oblastí pro vzájemnou spolupráci. V odpolední části byl detailně představen návrh Evropské komise na reformu investiční kapitoly, a to na základě výstupŧ z veřejné konzultace. V mnohém návrh navazuje na významné pokroky učiněné v dohodách CETA a FTA se Singapurem. Avšak jde ještě dál u mechanismu řešení sporŧ, které budou řešeny skrze mechanismus investičního soudu. Zástupci Pirátské strany, kteří k TTIP vznáší řadu kritických podnětŧ, ocenili předmětný návrh Komise jako významný krok vpřed, zejména pokud jde o otázky transparentnosti mechanismu. V této souvislosti přednesli i podněty, které by dále měli posílit zpřístupnění materiálŧ veřejnosti elektronickou cestou. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Setkání expertního týmu TTIP v Praze a panelová diskuze v Českých Budějovicích V třetím zářijovém týdnu se v ČR konalo hned několik akcí, kde se diskutovalo téma Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. Ve středu 16. září se v Praze v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). V pátek se dění přesunulo do jiţních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, kde Jihočeský kraj a regionální Hospodářská komora pořádaly panelovou diskuzi s europoslanci a dalšími odborníky na tuto oblast. Setkání expertního týmu se zúčastnili zástupci tripartity, ale také firem a nevládního a akademického sektoru. V úvodní části vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP z Asociace pro mezinárodní otázky, kteří se věnovali jak charakteristice vzájemných obchodní vztahŧ ČR-USA, tak metodologii vyuţité ve studii a například také problematice veřejných zakázek. Finální verze studie bude představena v prŧběhu listopadu letošního roku. Druhá část setkání byla věnována TTIP a zemědělství. Se svými příspěvky vystoupili Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství, Josef Vitásek ze Státní veterinární správy ČR a Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přiblíţili jak oblasti, kterých se dohoda dotkne, tak konkrétní české zájmy a problémy, se kterými se čeští vývozci v současnosti potýkají při svém exportu do USA. V třetím bloku byla prezentována problematika informačních a komunikačních technologií. Adam Gazda a Marino Radačič přiblíţili oblasti, kterých se dohoda bude týkat. V prezentaci se věnovali sluţbám elektronickému obchodu, ale také mobilitě pracovníkŧ, konkrétně moţnosti dočasného vstupu a pobytu poskytovatelŧ sluţeb na území druhé strany a vzájemnému uznávání kvalifikací a regulatorice. Panelové diskuze v Českých Budějovicích se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Dita Charanzová a Pavel Poc, kteří přiblíţili vyjednávání z pohledu členŧ Evropského parlamentu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal účastníky debaty seznámil s tím, co se v dohodě vyjednává, jaké jsou její cíle a jaké má mít přínosy. Se svým příspěvkem vystoupil také zástupce MPO z oddělení Amerik Matyáš Pelant, zástupce České podnikatelské reprezentace při EU Tomáš Hartman a ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Uţitečné odkazy: Factsheet Evropské komise – TTIP a veřejné zakázky Factsheet Evropské komise – TTIP a zeměpisná označení (GIs) a ochrana duševního vlastnictví Factsheet Evropské komise – TTIP a bezpečnost potravin a sanitární a fytosanitární opatření (SPS) Factsheet Evropské komise – TTIP a informační a komunikační technologie Plné znění zpráv


Nabídka EU v oblasti sluţeb včetně e-commerce a reading guide k nabídce Vysvětlující factsheety, poziční dokumenty Evropské komise a unijní návrhy textu kapitol naleznete na stránkách Evropské komise Proběhlo desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP má za sebou desáté kolo, které se zaměřilo zejména na výměnu nabídek v oblasti sluţeb. Svou nabídku po předání americké straně Evropská komise zveřejnila i na svém webu. Z nabídky jasně vyplývá, ţe Komise dostála svým příslibŧm, ţe bude plně zajištěna ochrana veřejných sluţeb v EU - a to jak v dohodě TTIP, tak TiSA i jiných dohodách vyjednávaných Evropskou komisí. Prezentace výstupŧ z desátého kola – vyjednávač za EU I.G.Bercero a za USA D. Mullaney Desáté vyjednávání kolo pokrylo většinu kapitol budoucí dohody TTIP. V oblasti přístupu na trh se kromě nabídky ve sluţbách probírala pravidla pŧvodu, přístup na trh zboţí a zemědělských komodit. V regulatorní oblasti pokračovala jednání o regulatorní koherenci a spolupráci, technických překáţkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních předpisech. Rovněţ pokračovala technická jednání o regulatorních překáţkách v devíti specifických sektorech, kterými jsou automobilový prŧmysl, strojírenství, zdravotnická technika, farmaceutika, kosmetika, ICT. V oblasti pravidel se diskuze zaměřily zejména na témata hospodářské soutěţe, státních podnikŧ a malých a středních podnikŧ. Evropská komise přitom avizovala, ţe v září připraví text k otázce udrţitelného rozvoje. Podrobnosti o výstupech z 10. kola v souhrnu V souvislosti s úsilím o zajištění lepšího informování evropské veřejnosti Evropská komise připravila po desátém kole podrobný materiál Inside TTIP, detailně popisující obsah a cíle vyjednávání ve všech kapitolách. Všechny poziční dokumenty a návrhy kapitol připravené Evropskou komisí jsou k dispozici na stránkách Evropské komise. Z dalších zpráv: USA zŧstávají pro Evropsku unii klíčovým trhem i pro zemědělské produkty. Dle analýzy DG AGRI zaznamenal export unijních zemědělských do USA meziroční rekordní nárŧst o 15%. Evropská komise oznámila dne dosaţení shody s Vietnamem o obdobě TTIP (dohoda o volném obchodu). Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti sluţeb. Evropská komise znovu potvrdila, ţe bude plně zajištěna ochrana veřejných sluţeb v EU. Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemţ se naváţe na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Pŧvodně předpokládaná debata k udrţitelnému rozvoji byla odloţena na podzim. Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero) Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinkŧ Evropské komise a členských státŧ zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílŧ. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udrţitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel pŧvodu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udrţitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR. V návaznosti na tyto schŧzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP. Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr prŧmyslu a obchodu představil materiál k o prŧběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o Plné znění zpráv


Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku. TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, ţe obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy. Debata o TTIP v České republice pokračuje Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v prŧběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem prŧmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příleţitost diskutovat o národních prioritách České republiky. Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha Výstupem ze schŧzky byla série následujících doporučení vládě. 1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co moţno nejaktivněji vyuţívala příleţitosti k prosazování zájmŧ České republiky v této vznikající dohodě. 2. Hlavní sektory, jeţ musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový prŧmysl, zdravotnická technika, farmaceutický prŧmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejuţší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporŧ mezi investorem a státem. 3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5). 4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jeţ nejvíce omezují české a v České republice pŧsobící firmy, a to zejména z řad malých a středních podnikŧ. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorŧ, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují. 5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérŧ (podnikatelských svazŧ, asociací, občanské společnosti, zástupcŧ občanŧ v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty. 6. I navzdory faktu, ţe jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblíţit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR. Na pozvání ministra prŧmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schŧzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24. Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyváţené informování o TTIP se zástupci Ministerstva prŧmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratŧ ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odváţné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA― ( Co mŧţe přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava). Plné znění zpráv


Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příleţitost klást zpracovatelŧm dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, ţe národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015. Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci. Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinkŧ Evropské komise a členských státŧ zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílŧ. Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlŧm a problematice zemědělského sektoru. Následné dvě schŧzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP. V návaznosti na tyto schŧzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.). Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství. Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. broţuru 10 mýtŧ o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometŧ; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika) Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentŧ a občanskou veřejností. Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslancŧ a senátorŧ na společné schŧzi Výboru pro záleţitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záleţitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemŧţe začít,― uvedla. V reakci na dotazy poslancŧ a senátorŧ vyvracela paní Mungengová obavy, ţe by TTIP mohl znamenat ohroţení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, ţe Komise v ţádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, Plné znění zpráv


které se Komise drţí nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.― Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdŧraznila, ţe „za ţádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce―. Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupcŧ nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příleţitost poloţit přímo své dotazy zástupkyni Komise. Náměstek ministra prŧmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, ţe setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který jiţ dnes tvoří kompletní tripartita, naváţí v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,― uvedl Bärtl. Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, ţe „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záleţitosti a regulovat.― Potvrdila, ţe toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdŧraznila, ţe TTIP nepovede ke sjednocení standardŧ na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodŧ pro spolupráci, které budou dŧleţité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protoţe větší předvídatelnost jim umoţní snáze expandovat přes Atlantik. Paní Mungengová dostala příleţitost se vyjádřit i k problematice veřejných sluţeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné sluţby z pŧsobnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu. Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektŧm obchodní politiky EU. Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva prŧmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Jiţ ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazŧ televizních divákŧ. Pořad je moţné shlédnout z archivu vysílání ČT 24. 8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorŧ byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbliţších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, sluţby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel. Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předloţily své návrhy a zdŧraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umoţňuje lépe pochopit naše pozice a umoţní nám dosáhnout kompromisu,― řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhŧ na úrovni federálních státŧ, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu sluţeb. Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předloţila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbliţších dnech zveřejněn. Plné znění zpráv


Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbliţších kolech budou vyjednávací týmy jiţ pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhŧ. Konečně třetí nejdŧleţitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, povaţujeme za dŧleţité, ţe se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahŧ. Věříme, ţe právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech mŧţe přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardŧ.― Diskuse byly tak vedeny o udrţitelném rozvoji nebo ochraně ţivotního prostředí. Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel pŧvodu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podnikŧ bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola. Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrŧ pro obchod členských státŧ EU a to i na nejbliţší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálŧ EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015, vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu― po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014. Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického prŧmyslu a strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěţe a při podpoře malých a středních podnikŧ, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola. Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předloţen americké straně v rámci 8. kola. Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských státŧ v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra prŧmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni. V návaznosti na tyto schŧzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo prŧmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. Plné znění zpráv


Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA Přesně pŧl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporŧ investor - stát (ISDS), jeţ mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích. Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a jeho obsah bude slouţit jako jeden z podkladŧ pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry. "Věřím, ţe dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorŧ, posílí práva státu a zvýší jistotu, ţe ISDS nebude zneuţíván. Ochrana investic ale není jen o arbitráţích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkŧm veřejné konzultace. Konzultace, která díky ţivé veřejné debatě přilákala bezprecedentní mnoţství respondentŧ, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svŧj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouţeno, aby příleţitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v prŧběhu posledního týdne jejího konání zpŧsobilo mnoţství zasílaných odpovědí problémy internetového systému. V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svŧj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemţ více neţ 95% odpovědí pocházelo z pěti státŧ – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektŧ. Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde. TTIP zŧstává prioritou pro rok 2015 Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosaţení významných pokrokŧ v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR. TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví Vyjednávání TTIP zŧstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílŧ. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálŧm vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014. V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP― hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující Plné znění zpráv


vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými. TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosaţení pokroku ve vyjednávání. Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhŧ kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěţe, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záleţitosti, technické překáţky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporŧ). Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálŧ EU v oblasti strojírenství, automobilového prŧmyslu a udrţitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets). Ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP Ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyváţené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, ţe cílem TTIP není sniţovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit. MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato jiţ více neţ rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svŧj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborŧ. Pozváni byli rovněţ představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy. Akci společně pořádalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři. Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter. Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahŧ VŠE Štěpán Müllera, náměstka ministra obchodu a prŧmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly moţným přínosŧm TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností. První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených státŧ v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesŧ v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobcŧ automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP. V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média. Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazŧ), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých státŧ, institucí či organizací. Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP:



Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahŧ BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazŧ Josef Středula a místopředseda Svazu prŧmyslu a dopravy Radek Špicar. Poslední panel moderovaný náměstkem ministra prŧmyslu Vladimírem Bärtlem byl příleţitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikŧ, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobcŧ automobilŧ, Milena Jabŧrková, Government Programs Executive u IBM ČR a členka expertního týmu k EU Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu. Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na staţení „Conference Book―. Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských státŧ EU v rámci setkání Rady ministrŧ ve formátu ministrŧ pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014. V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického prŧmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického prŧmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských státŧ Evropské unie. Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských státŧ v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC). V návaznosti na tyto schŧzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz prŧmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazŧ aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Na 1. 10. 2014 Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příleţitost pro Českou republiku― v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva prŧmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou dŧvěru?―. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo prŧmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených státŧ amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: ―TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii." Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP)



V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překáţek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se sluţbami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udrţitelného rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěţe a problematiky malých a středních podnikŧ. Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, ţe nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections). V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příleţitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, ţe TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných sluţeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních sluţeb. Ke dni 14. července byla rovněţ ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporŧ investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběţné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváţe publikování finální substantivní zprávy s doporučeními. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo prŧmyslu a obchodu rovněţ zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo. Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014) Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překáţky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení pŧvodu, na témata související se sluţbami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udrţitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěţe a problematiky malých a středních podnikŧ. Předpokládá se, ţe do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisŧm. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti ţivotního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příleţitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podnikŧ, trvale udrţitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení pŧvodu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice. Plné znění zpráv


V návaznosti na tuto schŧzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, ţe TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných sluţeb v členských státech EU. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale téţ v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického prŧmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, coţ je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podnikŧ, zjednodušování celních formalit a závazkŧ v rámci trvale udrţitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardŧ v oblasti pracovních předpisŧ a ţivotního prostředí. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských státŧ EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade). Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udrţitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), zeměpisným označením pŧvodu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisŧ. V návaznosti na tuto schŧzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity (tj. představitelŧ podnikatelských svazŧ a odborŧ - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentŧ EU mapujících priority v oblasti chemického prŧmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém prŧmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Plné znění zpráv


Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle očekávání (11. 4. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, řešení sporŧ, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udrţitelného rozvoje; hospodářské soutěţe, podpory a státních podnikŧ. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelŧ Unie a Spojených státŧ včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, ţe je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílŧm závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboţí, sluţby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a ţivotního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojŧ při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, ţe TTIP pomŧţe EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomŧţe malým a středním podnikŧm. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udrţitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překáţky obchodu, pravidla pŧvodu, celní záleţitosti. Zároveň byl členským státŧm doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstkŧ ministrŧ. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporŧ investor - stát - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehoţ součástí jsou kromě zástupcŧ státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazŧ (Hospodářská komora ČR, Svaz prŧmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborŧ (Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stŧl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle očekávání (7. 3. 2014) Plné znění zpráv


Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, řešení sporŧ, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udrţitelného rozvoje; hospodářské soutěţe, podpory a státních podnikŧ. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelŧ Unie a Spojených státŧ včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, ţe je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílŧm závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboţí, sluţby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a ţivotního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojŧ při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, ţe TTIP pomŧţe EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomŧţe malým a středním podnikŧm. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udrţitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překáţky obchodu, pravidla pŧvodu, celní záleţitosti. Zároveň byl členským státŧm doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstkŧ ministrŧ. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporŧ investor - stát. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehoţ součástí jsou kromě zástupcŧ státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazŧ (Hospodářská komora ČR, Svaz prŧmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborŧ (Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stŧl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérŧ tak některá medializovaná prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností… Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014)



V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmŧ. Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemţ největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překáţkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. Jak jiţ bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání. Pokračovat nadále budou i i práce na niţších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schŧzka k otázkám regulatorní spolupráce, coţ je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schŧzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazŧ na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku. Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemţ jiţ od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude s ohledem na svŧj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou. Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013) V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 aţ 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemţ největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překáţkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ sérii pozičních non-paperŧ, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje. V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí, rezortŧ a představitelŧ českého hospodářského ţivota s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k tomu dalo technické setkání zástupcŧ členských státŧ s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vŧči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC). Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz. Paralelně budou probíhat i práce na niţších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schŧzka k otázkám regulatorní spolupráce, coţ je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu.



Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013) Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdrţení zpŧsobené rozpočtovými problémy v USA se se mezi 11. aţ 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupŧ k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, ţe v příštích kolech by se mohlo jiţ přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti sluţeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční sluţby, finanční sluţby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad dŧleţitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktŧ, pesticidŧ, ICT technologií, automobilŧ a produktŧ chemického prŧmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit. Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních sluţeb. V nadcházejících týdnech se rovněţ předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifŧ a udrţitelného rozvoje. Předpokládá se, ţe od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost. Proto bylo na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledkŧ High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdrţení zpŧsobené rozpočtovými problémy v USA se v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ řadu diskusních non-paperŧ. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí a rezortŧ a představitelŧ českého hospodářského ţivota (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz prŧmyslu a dopravy, Sdruţení automobilového prŧmyslu, Asociace malých a středních podnikŧ a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazŧ) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Plné znění zpráv


Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou slouţit k identifikaci prioritních cílŧ Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, ţe se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém prŧmyslu, farmaceutickém prŧmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve aţ v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, ţe Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmŧ, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, ţe od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době jiţ jednání přejde od obecnějších okruhŧ k detailním návrhŧm jednotlivých kapitol a sektorŧ. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktŧ, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačŧ je dosáhnout nejzásadnějšího pokrokŧ v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelŧ i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o moţnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněţ potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude moţné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vţdy velmi uvítá. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledkŧ High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ řadu diskusních non-paperŧ. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí a rezortŧ a představitelŧ českého hospodářského ţivota (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz prŧmyslu a dopravy, Sdruţení automobilového prŧmyslu, Asociace malých a středních podnikŧ a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazŧ) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou slouţit k identifikaci prioritních cílŧ Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, ţe se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém prŧmyslu, farmaceutickém prŧmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve aţ v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, ţe Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmŧ, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, ţe v prŧběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době jiţ jednání přejde od obecnějších okruhŧ k detailním návrhŧm jednotlivých kapitol a sektorŧ. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktŧ, přijdou na pořad Plné znění zpráv


jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačŧ je dosáhnout nejzásadnějšího pokrokŧ v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelŧ i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o moţnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněţ potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude moţné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vţdy velmi uvítá. TTIP a malé a střední podniky Evropská unie si je vědoma toho, ţe malé a střední podniky jsou zdrojem rŧstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionŧ) jsou MSP. V Evropské unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky. Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překáţkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz téţ analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP. Aţ 80 % ekonomického přínosu TTIP mŧţe přinést odstranění netarifních překáţek. Omezení tohoto typu překáţek a obecně byrokracie umoţní firmám splňovat předpisy EU i USA bez dodatečných nákladŧ např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným poţadavkŧm na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardŧ na nová prŧmyslová odvětví. Dále by TTIP měl pomoci malým a středním podnikŧ například vytvořením helpdeskŧ a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop―, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem. TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí přímo nevyváţejí. Větší poptávka u exportních firem totiţ zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelŧ. Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového prŧmyslu, jehoţ díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě. Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikŧm v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mŧţeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a dŧvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikŧm přinesl. Mŧţeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které jiţ do USA vyváţejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo. V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise prŧzkum mezi malými a středními podniky vyváţejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překáţkách v USA. Prŧzkum byl ukončen k 5. 1. 2015. Výsledky zprávy ukázaly, ţe jiţ v současné době podíl evropských malých a středních podnikŧ na celkovém evropském exportu do USA dosahuje úrovně 28%, coţ ještě umocňuje význam tohoto sektoru pro evropskou ekonomiku. Jen v roce 2012 evropské MSP exportovaly do USA zboţí a sluţby v hodnotě 77 mld. EUR. Prŧzkum však rovněţ poukázal na velké mnoţství tarifních či netarifních překáţek na americké straně, které našim MSP brání v plném vyuţití potenciálu amerického trhu. Perspektivou rozšíření exportu do USA se intenzivně zabývají i české firmy, jak doloţil prŧzkum provedený pro Asociací malých a středních podnikŧ a ţivnostníkŧ, který ukázal, ţe z pohledu českých MSP nejčastější země pro potenciální rozšíření exportu představuje právě USA a dále Rusko. Jiţ v dnešní době přitom do USA úspěšně vyváţí 14% českých MSP. Plné znění zpráv


Obavy a pochybnosti spojené s TTIP Obava 1 - Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou sloţité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach.... Obava 2 - TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Obava 3 - Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Obava 4 - Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Obava 5 - TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníţí evropské standardy Obava 6 - TTIP s řešením arbitráţemi ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Korporace získají moc nad státy. Obava 7 - TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantŧm Obava 8 - TTIP povede k privatizaci veřejných sluţeb a ohrozí evropský „sociální stát― Obava 9 - TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Obava 1 – Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou sloţité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach…. Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními [1]. V případě TTIP jsou „nestandardní― pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice. Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhŧ, k vytváření nových příleţitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, coţ má přínosy i pro spotřebitele v podobě niţších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikŧm, jejich investicím a inovativním nápadŧm. Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají jiţ tolik v celních překáţkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěţující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se sluţbami, omezení toku investic nebo legislativní překáţky na trhu veřejných zakázek. A na tyto výzvy se snaţí reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jiţní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená dohoda s Kanadou, jejíţ finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatkŧ či protokolŧ. zpět na začátek Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, ţe členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně [2]. Z tohoto dŧvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel [3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají dŧleţitou roli, protoţe zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní poţadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Text smarnice k nahlédnutí. Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým dŧvodŧm vhodný. Takový postup by nezaručil, ţe se podaří dojednat maximum moţného. Evropská komise si je vědoma, ţe ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státŧm v Radě, poslancŧm Evropského parlamentu, dotčeným subjektŧm, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou Plné znění zpráv


společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněţ zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektŧ ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i téţ v době monitoringu jiţ dokončené a implementované dohody. V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP [4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma zpŧsoby: bude rozšířen přístup k prŧběţným konsolidovaným textŧm všem členŧm Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslancŧ Výboru pro mezinárodní obchod, a dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5] V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textŧ předloţených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěţe, bezpečnosti potravin a zdraví ţivočichŧ a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporŧ. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředkŧ a udrţitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentŧ i neodborné veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských poţadavkŧ a cílŧ pro jednotlivé oblasti TTIP: Web s texty Reader`s Giudee. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány. ―Jsem ráda, ţe začínáme nový rok potvrzením našich slibŧ i našimi činy a ţe plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních krokŧ je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, ţe jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílŧ i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště dŧleţité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,― prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6] V kaţdém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských státŧ, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslancŧ) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských státŧ EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u zmiňované dohody EU?Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014 [7] a ratifikační proces nezačne dříve neţ po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazykŧ, včetně češtiny – tedy asi aţ ke konci roku 2015. zpět na začátek Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Součástí kaţdého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadŧ vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakoţ i případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadŧ je vyčíslování dopadŧ na rŧzných modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, ţe čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsaţena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít. Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadŧ Komise vyuţila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade‖, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade―, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie. Obě studie dochází k odlišným výsledkŧm, coţ vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosŧ [9]. I přes rozdíly v cifrách přínosŧ se obě studie shodují na tom, ţe, ţe přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněţ EU. Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje:



přínosy mezi 68 aţ 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % aţ 0,9 % HDPEU v roce 2013), coţ v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni aţ 545 EUR na rodinu nárŧst exportu EU do USA o 28 % a nárŧst celkového exportu EU o 6 % pro USA by přínos byl mezi 49,5 aţ 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % aţ 0,75 % HDPUSA v roce 2013) nárŧst exportu USA do EU o 37 % a nárŧst celkového exportu EU o 8 % Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá: pro EU rŧst HDP prŧměrně o 3,9 % a nárŧst reálného příjmu v USA o 4,9 % obecně přírŧstek světového bohatství o 1,6 %. Z výsledkŧ druhé studie je patrné, ţe USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorŧ je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující vnitřní bariéry, coţ sniţuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvaţovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníţí. Studie však nepoukazuje na to, ţe by USA získaly „na úkor― Evropské unie, ale jasně prokazuje, ţe z TTIP budou mít přínos oba kontinenty. Navýšit potenciál přínosŧ pro EU zŧstane „domácím úkolem― pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP. zpět na začátek Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíţ prosperita se značně odvíjí od její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik prŧmyslově výkonní, ţe zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto dŧvodu je pro nás dŧleţité zŧstat otevřeni vŧči světu. To se České republice vţdy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry ţivotně závislá. V této souvislosti je na místě i připomenout, ţe ČR dováţí i většinu energetických surovin. Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky dŧleţitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příleţitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příleţitosti nakupovat zboţí a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických dŧvodŧ nebyly dostupné. Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vţdy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajŧ Komise rostoucí hodnotu vývozŧ EU – pro Mexiko je zde nárŧst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 aţ 2013 (u importŧ z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárŧst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéţ platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárŧstu dovozu do ČR z Koreje o 27 %. U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč. Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadŧ studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárŧst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s moţnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, ţe předpokládá přírŧstek hrubého domácího produktu na úrovni aţ 3,04 % . zpět na začátek Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníţí evropské standardy Plné znění zpráv


Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, ţe s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, ţe naše interní standardy v oblasti ţivotního prostředí, pracovních předpisŧ, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisŧ nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho zpŧsobu ţivota a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doloţit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP , kde bod 8 stanoví: „…V dohodě by se mělo uvádět, ţe strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, ţe ve svých právních předpisech a normách sníţí nároky v oblasti ţivotního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, ţe zmírní dŧleţité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichţ cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.― Dodrţování směrnice při vyjednávání je dŧsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vŧči závazkŧm Komise vŧči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány. V dohodě totiţ nepŧjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi jiţ řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladŧ obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností. Detaily o regulatorní spolupráci: a) regulatorní spolupráce Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémŧ tam, kde je to moţné, a tím i úspor pro podniky s dŧrazem na malé a střední aniţ by byla sniţována úroveň ochrany spotřebitelŧ, ţivotního prostředí a dalších citlivých oblastí. Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce zaloţené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakoţ i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém prŧmyslu, chemickém prŧmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém prŧmyslu. Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, ţe nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, ţe EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosaţení harmonizace, ale lepší výměna informací. b) technické bariéry pro obchod Cílem EU je: zlepšení spolupráce při stanovování technických poţadavkŧ pro výrobky, posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardŧ, odstranění nadbytečných dvojích poţadavkŧ na kontrolu a certifikaci výrobkŧ c) sanitární a fytosanitární opatření Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech: zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování, sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU, větší přehlednost a transparentnost procedur, posílení spolupráce v oblasti animal welfare Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismŧ, pesticidŧ, pouţití rŧstových hormonŧ v zemědělské produkci či pouţití chlorovaných roztokŧ pro desinfekci kuřecího masa. zpět na začátek Plné znění zpráv


Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporŧ skrze arbitráţe ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii Mechanismus řešení sporŧ investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojŧ pochybností o TTIP – myslíme si však, ţe neprávem. Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, ţe zahrnutím mechanismu ISDS do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráţí nezvýší, ba naopak. V dané oblasti mŧţeme mnohem spíše jenom získat, protoţe od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus jiţ obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi. Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, ţe se vţdy evropským investorŧm dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování. Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporŧ mezi investorem a státem, který bude vyváţený a nebude ohroţovat právo státŧ na přijímání opatření pro naplňování cílŧ veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardŧ), ţivotního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémŧ, zachování kulturní diversity atd. ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorŧ příklady „zneuţití― tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto dŧvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem. Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je: Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneuţívající lepší postavení investorŧ ze smluvních stran z pŧsobnosti dohody, Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doloţky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorŧ nad dohodnutou míru, Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, coţ opět brání zneuţívání, Povinná aplikace pravidel transparentnosti zaloţených na UNCITRAL Povinný soulad pravidel chování rozhodcŧ s normami Mezinárodní asociace advokátŧ, které přesně definují povinnosti rozhodcŧ, Vyloučení zastřešující klauzule z pŧsobnosti, která mŧţe být zneuţita investorem k zisku odškodnění nad rámec pŧsobnosti dohody. Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíţ výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015. Komise konstatuje, ţe o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemţ většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentŧ pokrývající široké spektrum dotčených subjektŧ a zástupcŧ občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: 1. skupina mající výhrady k TTIP obecně, 2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, 3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit. Komise ve své zprávě dodává, ţe v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmŧm. Tento prvek kondicionality tedy umoţňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno aţ podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojŧ investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, ţe v jejím rámci nacházíme rŧzné, často diametrálně odlišné postoje respondentŧ.



Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichţ se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelŧ, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU. zpět na začátek Obava 7 – TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantŧm Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy jiţ dnes mají dost zdrojŧ, aby rŧzné překáţky v obchodě překonaly a cla či administrativní překáţky nemusí vnímat jako podstatné. Ale je tu i řada malých a středních podnikŧ, které se právě kvŧli těmto překáţkám o export na druhý kontinent ani nepokouší. Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladŧ. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají. TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protoţe jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protoţe jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto vyjednávání na trh USA s více neţ 300 miliony potencionálních zákazníkŧ. A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně neţ 250 zaměstnanci TTIP mít? odstranění celních sazeb učiní jejich zboţí na trzích nákladově konkurenceschopnější, zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překáţky rozšíření za Atlantik, větší přístup na trh získají poskytovatelé sluţeb, jejichţ kvalifikace bude uznána, skrze TTIP se otevře malým a středním podnikŧm trh s veřejnými zakázkami, coţ mŧţe znamenat moţnost poskytování dodávek nebo subdodávek inovativnost malých a středních podnikŧ bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umoţňuje vyuţívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování sluţeb zákazníkŧm i na druhé straně oceánu Dŧleţitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpŧrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikŧm, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační sluţba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakoţ i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, ţe zástupce malých a středních podnikŧ budou vtaţeny do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň. zpět na začátek Obava 8 – TTIP povede k privatizaci veřejných sluţeb a ohrozí evropský „sociální stát― Veřejné sluţby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných sluţeb v EU nebude mít TTIP ţádný dopad. TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným sluţbám : Tyto sluţby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolŧ, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni. V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních sluţeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svŧj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, ţe mohou zvýhodňovat evropské Plné znění zpráv


podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikŧm v poskytování takových sluţeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat. Poslední garancí je právo regulovat veřejné sluţby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy. Jediným omezením je, pokud jiţ došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektŧm jako by poskytovat těm evropským. Dohoda také jasně stanoví, ţe v její pŧsobnosti nejsou sluţby prováděné ve výkonu vládní moci. zpět na začátek Obava 9 – TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíţ přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví. Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i kdyţ v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principŧm ochrany, které budou zaloţeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi drţiteli práv duševního vlastnictví a mezi uţivateli zboţí a sluţeb, které takové ochraně podléhá. Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadŧ. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování. Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádŧm, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových sluţeb. Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílŧ ochrany dat, k níţ obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. zpět na začátek Poznámky: [1] Přesný seznam dohod je dostupný http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchByMemberResult.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1.

zde:

[2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1201&title=Commission-to-furtherboost-TTIP-transparency. [5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – sloţka „Resources―; http://ec.europa.eu/trade/policy/infocus/ttip/resources/index_en.htm*_documents [6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1231&title=European-Commissionpublishes-TTIP-legal-texts-as-part-of-transparency-initiative. [7] Konsolidovaný text CETA; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf [8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf. Plné znění zpráv


[9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) vyuţívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnováţný model, který se snaţí být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR. Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf.

a

; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Tento přírŧstek je o 0,9 % niţší neţ Unijní prŧměr, coţ je ale zpŧsobeno tím, ţe ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou niţší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012, coţ rovněţ sniţuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky. Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf . Technické poţadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon. Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf. Celá zpráva Evropské komise je http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf.

k

dispozici

zde:

Viz téţ zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business― Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf. Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115. zpět na začátek Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě vyuţívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. Příleţitost k diskuzím bude nejenom v Praze ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší universitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, vyuţijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí. Uskutečněné v roce 2015 23.10. Seminář „Jak podnikat v USA?―, Praha 22.10. Seminář „Jak podnikat v USA?―, Brno 12.10. Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.9. Kulatý stŧl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.9. Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA) - Expertní den na stánku Ministerstva prŧmyslu a obchodu na 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně Plné znění zpráv


16.9. Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.6. Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22. 6. Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha 17.6 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co mŧţe přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6. Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 5.6 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.5. TTIP: odváţné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.5 Národní konvent k TTIP , Praha 11.5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.4. Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.4. Kulatý stŧl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.4. Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 4.2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 6.2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 6.2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, Praha 12.2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dŧm, Praha 20.2. Plné znění zpráv


Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahŧ, Praha Uskutečněné v roce 2014 18. 3. Kulatý stŧl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu prŧmyslu a dopravy, Ostrava

18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE, Praha

10. 4. Kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru, Praha

15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického prŧmyslu ČR, Praha

23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha

24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha

19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního prŧmyslu na valné hromadě ATOK, Stráţnice

25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahŧ ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha

29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha

1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno

9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha

29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha

6. 11. Plné znění zpráv


Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha

21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členŧ Parlamentu ČR a europoslancŧ, Poslanecká sněmovna, Praha Vybrané akce ve větším detailu Hyde park s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem – Diskuse o podobě TTIP Rozhovor s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem na rádiu Leonardo – Mŧţe připravovaná dohoda TTIP přispět k inovacím? TTIP Konference: Přínosy a výzvy pro Českou republiku a Evropskou unii

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip41079.html

Sestřelení ruského bombardéru 25.11.2015

ČRo Radioţurnál

str. 02

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Vladimír KROC, moderátor -------------------Celou řadu dozvukŧ má včerejší incident nad syrsko-tureckou hranicí, kde turecký letoun sestřelil ruský stíhací bombardér Su-24, protoţe údajně narušil turecký vzdušný prostor. Jednoho z pilotŧ zasaţeného bitevníku zastřelili při seskoku padákem syrští turkmenští povstalci. Druhý uţ je v bezpečí na ruské základně. Moskva tureckou verzi incidentu popírá a slibuje sérii odvetných krokŧ, jako zatím nejdramatičtější se jeví údajně spontánní útok tisícovky demonstrantŧ na tureckou ambasádu v Moskvě. Útočníci házeli na budovu nejrŧznější předměty a rozbili okna v několika patrech velvyslanectví. Policie proti demonstrantŧm nezasáhla. Naším dalším hostem je analytik Emil Aslan z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Emil ASLAN, analytik, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane docente, dá se věřit tomu, ţe útok na tureckou ambasádu v Moskvě, ţe byl spontánní, nebo ţe to byla spíš řízená organizovaná akce, co myslíte? Emil ASLAN, analytik, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, já si myslím, ţe nemŧţeme vyloučit, ţe to byla spontánní akce, kaţdopádně to, co je podstatné, je, ţe policie během této spontánní nebo organizované akce nezasáhla a to je uţ dobrý indikátor toho, ţe se tato akce úřadŧm hodila, protoţe organizovat akci, kde by se střetly desítky nebo stovky lidí současně v Rusku není zas tak snadné. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jedna z ruských cestovních kanceláří dnes oznámila, ţe ruští, ţe tedy ruší prodej zájezdŧ do Turecka. Jaké další kroky proti této zemi a na vyšší a váţnější úrovni se dají od Moskvy čekat? Emil ASLAN, analytik, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Já si myslím, ţe momentálně je ve hře několik moţností, jak na včerejší incident reagovat. První balík krokŧ asi zahrnuje ekonomické sankce, například znemoţnit Rusŧm lety do oblíbených turistických destinací v Turecku nebo znemoţnit lety do Turecka, coţ se děje v kontextu třeba se /nesrozumitelné/ ruského letadla nad Sinají, takţe moţné to je. Druhou moţností by bylo zakázat dovoz tureckých potravin a vŧbec výrobkŧ na ruský trh. A třetí moţností by v tomto ohledu bylo zakázat nebo velice zkomplikovat činnost tureckých firem v Rusku. Já si myslím, pokud se nemýlím, ţe premiér Ruska Dmitrij Medveděv před několika hodinami anoncoval tuto moţnost, ţe by turecké, mimo jiné stavební firmy nemohly uţ nadále v Rusku pracovat. Dalšími moţnosti by bylo třeba poskytovat materiální, ať uţ vojenskou nebo finanční podporu kurdským separatistŧm z řad PKK, anebo třeba stupňovat podporu v Asadově armádě v severní části Sýrie, kde v posledních týdnech probíhají boje mezi turkmenskými protureckými oddíly a Asadovou armádou, respektive ruským letectvem, které je vlastně nasazeno na straně armády Bašára Asada. Vladimír KROC, moderátor -------------------A myslíte, ţe Rusko udrţí ten konflikt v rovině stykŧ s Tureckem a nebude ho výrazně přenášet do vztahŧ s Aliancí, s NATO? Emil ASLAN, analytik, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Určitě toto není v zájmu Moskvy, protoţe vlastně spíše by se Moskvě hodilo, aby vyvíjela nátlak na Turecko bilaterárním zpŧsobem. V okamţiku, jak by se z toho stala konfliktní záleţitost ve vztazích mezi NATO a Ruskem, tak v tomto střetu by Rusko nemělo /nesrozumitelné/ ať uţ vojenskou, ekonomickou a tak dále, takţe Rusko se samozřejmě hodí spíše vyuţívat ne vojenských prostředkŧ, protoţe kdyby ona začala vyuţívat reciproční prostředky vojenského rázu, například by sestřelila turecký vrtulník na, hypoteticky říkám, na arménsko-tureckých hranicích, tak to by znamenalo uţ dost výrazný krok směrem k eskalaci vojenské a to by znamenalo, ţe by do toho mohla být zasaţena, vtaţena Severoatlantická aliance, to uţ není v zájmu Moskvy. Vladimír KROC, moderátor -------------------To byl Emil Aslan z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuju, na shledanou. Emil ASLAN, analytik, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou.

Náměstkem ministra pro řízení sekce Finanční řízení a audit se stal Tomáš Vyhnánek 25.11.2015

eprofil.cz

str. 00

Praha, 24. 11. 2015 - PhDr. Tomáš Vyhnánek (foto) byl dnes dle zákona o státní sluţbě jmenován náměstkem ministra financí pro řízení sekce Finanční řízení a audit, poté co zvítězil ve výběrovém řízení na tuto pozici. Do sekce Finanční řízení a audit spadá legislativa i výkon auditu a kontroly, zejména Auditní orgán, který audituje finanční prostředky EU. Dále do sekce náleţí problematika státní pokladny, controllingu a účetnictví veřejného sektoru, je také gestorem řízení projektu centrálního nákupu státu a otevřených dat. Sekce Finanční řízení a audit bude i nadále pokračovat v plnění stanovených priorit. „Mým hlavním úkolem je dokončení a úspěšná implementace dvou významných zákonŧ: Zákona o řízení a kontrole veřejných financí a novely zákona o auditorech. Dalšími úkoly jsou pak zejména implementace centrálního nákupu státu a pokračování v otevírání dat resortu financí veřejnosti,― uvedl Tomáš Vyhnánek.



Tomáš Vyhnánek je absolventem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Má pracovní zkušenosti jak z veřejného sektoru, kde zastával řídící pozice na Úřadu vlády a Ministerstvu zdravotnictví, tak ze soukromé sféry. Jako manaţer ve společnostech Deloitte a ČSOB Advisory se věnoval problematice auditu a analýz hospodaření státu a jeho organizačních sloţek. Na Ministerstvo financí nastoupil v roce 2014 na místo ředitele odboru Centrální harmonizační jednotka a od 2. července 2015 pŧsobí jako zástupce náměstka pro řízení sekce Finanční řízení a audit.

URL| http://www.eprofil.cz/?p=33402

Islámský stát údajně zařadil Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele v koalici ďáblŧ 25.11.2015

ČRo Plus

str. 01

17:10 Den podle…

Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Radikální organizace Islámský stát prý nově zařadila ve svém propagandistickém videu Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele. V koalici ďáblŧ. Vztah Ruska s Tureckem stále na bodu mrazu. Dav Rusŧ napadl turecké velvyslanectví v Moskvě. Slovensko se dostalo do první skupiny zemí eurozóny, které mají rozpočtové plány v souladu s poţadavky Paktem stability a rŧstu. A praţské Divadlo v Celetné uvádí dnes premiéru divadelního dokumentu "Izolovat, ale zachovat" o Michailu Bulgakovovi. Autorkou představení je herečka Milena Steinmasslová. Budeme s ní mluvit. Zdravím vás od mikrofonu Českého rozhlasu Plus. Radikální organizace Islámský stát údajně nově zařadila ve svém nejnovějším propagandistickém videu Českou republiku mezi své úhlavní nepřátele v koalici ďáblŧ. Extremisté vyhroţují odvetnými opatřeními alianci šedesáti zemí, jejichţ vlajky se v záznamu objevují. Cituji: "Sčítáme vaše prapory. Podle našeho proroka jich bude osmdesát. Pak vás nakonec seţehnou plameny války na pahorcích smrti." Říká v záznamu hlas. Snímek, jehoţ pravost se stále ověřuje, zveřejnil panarabský deník Al-Haját a po něm jej převzaly západní weby. Ve skupině údajné satanské koalice jsou fakticky všechny země NATO a státy arabské koalice, která se podílí na leteckých operacích proti Islámskému státu. Zařazeno je mezi nimi i Rusko nebo Čína. Video bylo zveřejněno v několika jazykových mutacích, v angličtině a zřejmě i ve francouzštině, ruštině a turečtině. Po lince zdravím bezpečnostního poradce a bývalého náčelníka vojenské zpravodajské sluţby Andora Šándora. Dobrý večer. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Hezký podvečer přeji. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jak moc je z vašeho pohledu, podle vašeho názoru pravděpodobné, ţe ten výrok Islámského státu je pravý? Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Tak já samozřejmě vycházím jenom z toho, co je v médiích. Na druhou stranu nemám ţádný dŧvod nevěřit, ţe něco takového, byť jenom by třeba v propagandistické rovině Islámský stát neudělal. On udělal řadu krokŧ, kromě samozřejmě těch krvavých, ve kterých vlastně vystrašil Evropany poměrně značně. A přitom neudělal vŧbec nic. Ovšem tímto tvrzením to nechci nijak zlehčovat. Je potřeba to brát velmi váţně. Je lepší být více připraven, neţ nemile zaskočen. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe je to pro nás, pakliţe je to pravdivé tedy, ţe je to pro nás významný okamţik, nebo mu zas takovou sílu nedáváte, kdyţ vlastně jde o oslovení šedesáti státŧ? Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby Plné znění zpráv


-------------------Já bych to bral váţně. A bral bych to váţně především z toho pohledu, ţe bychom se měli zamyslet nad tím, ţe pokud děláme některá opatření, kterými vstupujeme do válečného konfliktu, byť nepřímo, to znamená, ţe se straníme vŧči jedné straně, ţe ji podporujeme, to znamená, syrské nebo respektive irácké Kurdy proti Islámskému státu, tak si nemyslím, ţe je nezbytně nutné, aby všecka takováto opatření byla mediálně prezentována české veřejnosti. Protoţe pokud jsou takto široce publikována, no, tak je samozřejmě logické, ţe je zachytí Islámský stát. A byť to není tak váţné, jako kdybychom bombardovali po boku Rusŧ nebo Američanŧ jejich pozice, tak přece je to jenom něco, čímţ vlastně je v tom boji s Kurdy, ale i s Bašárem Asadem oslabujeme. A proto ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pardon, chtěla jsem říct jenom, pane Šándore, jinými slovy doporučujete, abysme se chovali tak, jak se chováme, ale jen o tom nemluvili. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Tak, samozřejmě bychom ty věci neměli, já nejsem proti té podpoře. To zcela určitě. Ale myslím si, ţe je zbytečná medializace. My jsme si zvykli medializovat úplně všechno. To mi přijde, jako v dnešním světě zbytečně se ohroţujeme. Ale jinak jako já jsem pro, abychom pomáhali. Ale dělejme to trochu rozumně. A na druhou stranu berme váţně tu úhrozu, to bych v ţádném případě nepodceňoval. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A kdyţ říkáte, berme váţně tuto hrozbu, tak co byste teď v dané chvíli čekal v reakci na tohle video od české vlády? Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Já si myslím, ţe česká vláda v tomhle tom nepotřebuje radit. A ţe určitě udělá opatření ve směru zvýšené činnosti policie a zpravodajských sluţeb. A samozřejmě dál jaksi i aktivaci zpravodajské výměny, byť se o tom mluví jako o nějaké mantře uţ spoustu let a pořád vidíme v ní nedostatky. Ale po pravdě řečeno, zas tak mnoho, o mnoho víc schopni udělat prostě nejsme. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Přesně. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Musíme ten omezený systém, který máme, aktivovat. Otázka je, jak dlouho ho udrţíme v takovém aktivním stavu. Měli bychom uvaţovat o tom, ţe bychom měli dlouhodobě posílit, neboť pokud nebudeme řešit příčiny Islámského státu, tak, a vzniku toho problému, který máme, tak se nám mŧţe stát například, ţe v roce 2030 bude mít BIS padesát tisíc lidí, rozpočet dvacet milionŧ, dvacet miliard, promiňte, ale bezpečnost v této zemi nebude o nic vyšší. Takţe my řešíme pořád jenom dŧsledky, aniţ bychom řešili příčiny. A to nemyslím jenom Česko. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Jenom, já vám rozumím. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Celé, jako celá společnost. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ano, to je celosvětový problém. Ale já takový dotaz mám. V čem si myslíte, ţe obrana České republiky v tuhle chvíli nefunguje, jestliţe do ní dáváme stále více peněz a pracuje pro ni stále více lidí, tak kde je tam ten hlavní problém? Ţe neumíme sdílet informace, ţe jiné země je s námi nechtějí sdílet? Nebo kde je ten hlavní problém? Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------To také samozřejmě mŧţe být. Ale řekněme si na rovinu, zpravodajské sluţby nejsou všemocné. To prostě takové ty představy z těch amerických filmŧ, ţe to všechno dokáţeme včas odhalit, to prostě není pravda. Naši protivníci jsou velmi vynalézaví. V zásadě jsou vţdycky o krok napředu, protoţe oni vědí, co chtějí udělat. Buď pouţívají rŧzné elektronické prostředky komunikace, ale dělají to velmi rafinovaně, anebo je zase nepouţívají. Pokud je nepouţívají, tak to uţ vŧbec jsme v prostě preventivní otázce na tom velmi, velmi špatně. Ale taková je prostě realita. Ale určité zvýšení počtu lidí, kteří právě sesbírané informace budou schopni mnohem rychleji a mnohem efektivněji dávat dohromady, to je něco, co by asi bylo potřeba. A včetně samozřejmě technických prostředkŧ pro policii a pro tajné sluţby, aby více byly schopny monitorovat, co se v tom prostoru elektronickém děje. To je určitě na místě. Na druhou stranu je třeba to zváţit, aby to nebyly jenom vyhozené peníze. Prostě hlavně musí vláda zařídit, ţe dostává to, co potřebuje. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Aby to, přesně, aby to nebyly vyhozené peníze. Já vám beru z úst tu vaši poslední poznámku. Protoţe se táţi, zda vlastně ten poslední akt Islámského státu, ukáţe-li se býti pravým, to znamená ta obrovská hrozba i směrem k České republice v rámci koalici mnoha desítek zemí, ale i tak, to by mohla být přece velmi silná karta na vyjednávání o rozpočtu na příští rok. Je to tak? Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Tak nevím, jestli velmi silná karta. Přece jenom se ukazuje, ţe politici uţ tolik nezanedbávají otázku bezpečnosti tak, jak jsme viděli v minulých letech. A doufejme, ţe ten proces bude jaksi, jaksi kontinuální. Ale je třeba potřeba říct, ţe kdyby armáda například teď dostala dvě procenta HDP na rozdíl od jedna celá dvě, nebo kolik dostává, tak by nebyla schopna za současných pravidel a podmínek, které jsou nastaveny, ty peníze smysluplně jaksi utratit. Je potřeba ty věci řešit i v ohledem na zákon o veřejných zakázkách. Přece armáda nemŧţe nakupovat zbraně a techniku zpŧsobem, jak někdo nakupuje třeba banány či, či cihly, takţe to je přece potřeba i ty zákony precizovat tak, aby, my máme uţ asi dvacátou novelu zákona o veřejných zakázkách a stále ten systém spíš komplikuje, neţ by mu pomáhala v tom, ţe bude smysluplně ty peníze daňových poplatníkŧ utrácet. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tolik Andor Šándor, bezpečnostní poradce a bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby. Pane Šándore, děkuju. Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, bývalý náčelník vojenské zpravodajské sluţby -------------------Na shledanou. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------O sestřelení ruského letadla dnes telefonicky jednali ministři zahraničí Turecka a Ruska. Podle tureckého mluvčího se dohodli, ţe se v příštích dnech setkají a vymění si detaily o úterním incidentu. Moskva ale obratem informaci o ministerské schŧzce dementovala a mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová prohlásila, cituji: "Podobná prohlášení tureckého ministerstva zahraničí ukazují jen na absenci základních představ o etice a úctě. Je to příklad pravdivosti toho všeho, co z Ankary slyšíme." Lavrov po rozhovoru s tureckým ministrem řekl, ţe jeho země nehodlá s Tureckem válčit. Obvinil nicméně Turecko, ţe na jeho území fungují výcvikové tábory teroristŧ pro přípravu bojových operací v Sýrii. Sestřelení ruského letounu byla podle něj plánovaná provokace, v jejímţ dŧsledku Moskva své vztahy s Ankarou váţně přehodnotí. V prŧběhu dne pak údajně asi tisícovka demonstrantŧ zaútočila na turecké velvyslanectví v Moskvě. A rozbila kamením okna v nejméně dvou patrech budovy. Oznámila to ruská média s odvoláním na očité svědky. Policie proti útočníkŧm nezakročila. Plné znění zpráv


Turecko má podle českého ministra obrany Martina Stropnického z hnutí ANO svaté právo na ochranu svého vzdušného prostoru. Jak moc podle ministra Stropnického incident ovlivní shodu na řešení konfliktu v Sýrii? Martin STROPNICKÝ, ministr obrany /ANO/ -------------------Dŧleţitá bude teďko ta následná schŧzka prezidenta Hollanda s prezidentem Putinem v Moskvě, pokud se nepletu, tak uvidíme, jestli k nějaké ad hoc alianci dojde. Ale aby tu situaci řešilo NATO nebo, chce se mi říct jenom NATO, nebo jenom EU, to je asi vyloučené. Tam nějaká nezanedbatelná participace Ruska je nutná. Ale vidíme, ţe pořád je to ještě hodně syrové. Pořád převládá ta strategie intenzivnějších těch vzdušných úderŧ. A vyzbrojování a výcvik těch pozemních místních sil. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Martin Stropnický, ministr obrany. Na lince uţ by měl být jednak Michal Romancov, politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Michael ROMANCOV, politický geograf, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------A Jan Šír, odborník na Rusko z Univerzity Karlovy. I vám dobrý večer. Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Dobrý podvečer. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Nemáte, pánové, oba dva trošku pocit z toho zpravodajství, ţe vlastně došlo k rozklíţení té protiislamistické koalice ještě dřív, neţ vznikla? Pane Romancove. Michael ROMANCOV, politický geograf, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ta koalice, teda pokud se bavíme o koalici na straně s Ruskem ... Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Ano. Michael ROMANCOV, politický geograf, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ţe ona za prvé nevznikla, to byly pouze řeči, ţe to vznikne. A za druhé, ţe to byla primárně ruská jaksi PR záleţitost. Prezident Putin velmi dobře vyuţil toho, co se stalo v Paříţi a opticky, respektive mediální optikou se postavil do čela něčeho, co vlastně ale vŧbec ještě neexistuje. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pane Šíre, máte pocit, ţe Rusko vŧbec kdy mělo v úmyslu v této protiislamistické koalici být? Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Tak, Rusko pochopitelně nejenom v Sýrii, ale i vŧči Evropě, o které se bavíme, sleduje vlastní strategii. Já si myslím, ţe Rusko samozřejmě má zájem v prvé řadě na prolomení vlastní mezinárodně politické izolace, do které se dostalo v dŧsledku agrese proti Ukrajině, na coţ evropské státy reagovaly přijetím sankcí. Takţe v případě, ţe by se Rusku podařilo změnit, zlepšit ten svŧj mediální obraz, tak, aby mělo evropským státŧm co nabídnout, pochopitelně mohlo by tuto záleţitost dále zobchodovat. V tomto smyslu si myslím, ţe tady určitý Plné znění zpráv


taktický moment, kde by se Rusko mohlo chtít s Evropou sblíţit, existuje. Ale jinak o té nějaké širší koalici, o tom, ţe by mohlo podporovat, nebo bojovat proti stejným silám v Sýrii, o tom silně pochybuji. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, ale, pane Šíre, právě je zvláštní to, ţe říkáte, ţe by chtěla, chtělo Rusko prolomit takovéto oddálení od zbytku demokratického světa, které vzniklo Ukrajinou. Ale proč toho tedy nevyuţívá, proč místo toho vlastně zbytečně vyostřuje ten konflikt s Tureckem víc, neţ je bezpodmínečně nutné? Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Tak je to právě, to je standardní zpŧsob, jak se v Rusku řeší problémy. To jest cestou eskalace a vytvoření nových problémŧ, které následně je moţno nějakým zpŧsobem zobchodovat. To si myslím, ţe je ten hlavní dŧvod. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Takţe jaký teď tvoříme, nebo tvoří Rusko hlavní další problém, který potom bude chtít zobchodovat? Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Já si myslím, ţe je to zablokování situace v Sýrii tak, aby došlo k situaci, ţe prezident Asad zŧstane u moci. Víme o tom, ţe prezident Asad, coţ je člověk, který je zodpovědný za dnes uţ ne pouze desetitisíce, ale asi i statisíce mrtvých, je figurou, která je nepředstavitelná jako legitimní vŧdce Sýrie pro řadu zemí, včetně, dovolím si tvrdit, velké části Západu. A v případě, ţe Putinovi se podaří zabránit, nebo oddálit pád Bašára Asada, posiluje to ruskou vyjednávací pozici vŧči západním zemím i v dalších otázkách. Protoţe v mezinárodní politice zpravidla funguje to tak, ţe se dává něco za něco. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Pane Romancove, objevují se také hlasy ovšem, ţe svrţení diktátora Asada teď bez ohledu na to, kolik, kolik ţivotŧ a kolik mučení a všeho moţného je za ním, tak ale ţe svrţení tohohle krvavého diktátora by mohlo regionu víc ublíţit neţ pomoci. Váš názor? Michael ROMANCOV, politický geograf, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je něco, co těţko mŧţeme odhadnout dopředu. Protoţe my jsme po desetiletí byli zvyklí, ţe celý ten prostor severní Afriky a Blízkého východu byl, abych tak řekl, plný diktátorŧ. A ti diktátoři tam vnesli něco, co z dálky vypadalo jako stabilita. Já bych to spíš neţ jako stabilitu označil za jistou zmrtvělost. Protoţe v těch zemích se potom přestalo cokoliv, cokoliv dít. A v okamţiku, kdy se jaksi legitimita těch reţimŧ vyčerpala, ať uţ prostě proto, ţe se vytratil jakýsi revoluční étos, se kterým tam kdysi nastoupily, anebo spíš proto, ţe přestal fungovat jakýsi sociální smír, který byly po určitou dobu, která mohla trvat klidně i desetiletí, schopni udrţovat, tak uţ ty jaksi struktury nebyly schopné reagovat vŧbec na nic jiného. A jenom pouţily násilí. V Sýrii jsme svědky toho, ţe z pozice Asada to násilí je pouţíváno s jistým "úspěchem", protoţe zatím se u moci drţí. Ale jestli je to pro ten region pozitivní, to bych si skutečně tvrdit netroufal. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Já jsem neřekla, ţe pozitivní, ale řekla jsem, ţe se objevují úvahy, ţe by se to mohlo ukázat býti pozitivnější, neţ jakákoli jeho násilná náhrada. Tak jsem to myslela. Ale pojďme od Asada, tam je to myslím docela jasné. Já uţ jsem říkala, ţe dnes v prŧběhu dne taky došlo k napadení tureckého velvyslanectví v Rusku. Jak si tohle překládáte, pane Šíre? Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Tak, já bych rád tady připomněl, ţe tato reakce není ojedinělá. A ţe v případě, ţe dochází k vyostření vztahu Ruské federace s některou, mimo jiné třeba sousední zemí, tak zpravidla to je doprovázeno těmito masovými akcemi. Rád bych tady připomněl třeba rusko - estonskou krizi z roku 2007, kdy byla obdobným zpŧsobem Plné znění zpráv


napadena estonská ambasáda. A byli i zbiti někteří diplomaté. Myslím si, ţe je to samozřejmě za prvé určitý vzkaz ruského vedení navenek, ţe Ruská federace není spokojena s kroky svých partnerŧ na mezinárodní scéně. A samozřejmě je to i určitý prostředek, kterak poskytnout prostor pro realizaci těm skupinám výrostkŧ, nazvěme je jakkoli, které tu Putinovu politiku tvoří na ulici v případě, ţe na takovou situaci přijde řada. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Tak, na to jsem se právě chtěla zeptat. Totiţ, co to je vlastně za lidi, kteří prostě se podívají na televizi, zjistí, ţe Putin je naštvaný, nebo Lavrov je naštvaný na Turecko, najdou si ambasádu a pak na ni háţou kameny. Co to je za lidi? Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Tak, já samozřejmě nemám přesné údaje ohledně třeba sociologickém, sociálním sloţení těch lidí, kteří se zapojili do toho dnešního incidentu s napadením turecké ambasády. Nicméně médii proběhla informace o tom, ţe celá ta akce byla organizována Liberálně demokratickou stranou Ruska, coţ je jedna z vládnoucích stran, respektive ze stran podporujících prezidenta Putina. A zpravidla do těchto pouličních bojŧ bývají nasazovány i rŧzné rádoby organizace takzvané té státem kontrolované Občanské společnosti. Naráţím třeba na mládeţnické organizace typu naší, nebo Mladé gardy Jednotného Ruska. Barbora TACHECÍ, moderátorka -------------------Říká Jan Šír, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Druhým hostem byl taky Michael Romancov, politický geograf z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pánové, vám oběma děkuju za informace. Michael ROMANCOV, politický geograf, Institut politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Díky, na shledanou. Jan ŠÍR, odborník na Rusko, Univerzita Karlova -------------------Děkuji.

Potřebujeme jak mecenáše, tak i odpovědné firmy 25.11.2015

Moderní řízení str. 26 Strategický management HANA KEJHOVÁ

Ochrana práva, dary ze závěti a začleňování lidí na trh práce jsou oblasti, které podpořili filantropové. Ukázal to 18. ročník Ceny Via Bona, kterou uděluje Nadace Via. Firmy ve své strategii odpovědného podnikání více investují do okolní komunity místo pouhého udrţitelného rozvoje. Oblastí, která se týká personalistiky, je zavádění „age managementu― a plánování kariéry v celém ţivotním cyklu člověka. Rozvoji dárcovství se v Česku dlouhodobě věnuje Nadace VIA. Vznikla v roce 1997 jako nástupkyně české pobočky americké nadace The Foundation for a Civil Society, která pŧsobila v tehdejším Československu od roku 1990. Nadace tohoto typu učily nejdříve velké firmy přemýšlet o smyslu fremního dárcovství, napojení na komunitu a práci se zaměstnanci. Postupně přicházely do Česka zahraniční firmy, otevíraly zde své pobočky a stávaly se významnými přispěvateli občanských sdruţení. Počáteční chaotické rozdávání peněz na začátku 90. let se měnilo ve vypracované strategie. Tuzemské i zahraniční komerční subjekty zakládají vlastní specializované nadace a zaměstnávají odborníky, kteří rozhodují o rozdělování peněz neziskovým organizacím (např. Nadace České spořitelny, Nadace Vodafone ČR, Nadační fond Veolia, Nadační fond Hyundai, Fond pomoci firmy Siemens a další).



Podpora neziskového sektoru, fremní dárcovství, ale nově i odpovědné podnikání frem se stává jak prestiţní, tak i konkurenční záleţitostí. Hlavně pro velké firmy je flantropie, ale i CSR (společenská odpovědnost firmy) projevem její úspěšnosti a začínají být procesně řízené. Například od roku 2017 budou velké podniky s 500 zaměstnanci, kterých je v EU asi šest tisíc, mít povinnost zveřejňovat zprávy o tom, co dělají v oblasti udrţitelného rozvoje a společenské prospěšnosti. Stále více slyšíme o standardech CSR v EU, méně je vidět třeba na sebevědomé regionální komunitní nadace a jejich programy s vlastním obsahem. Zde má Česko stále potenciál a je to oblast, kam se mohou skvěle zapojit malé a střední firmy, které jsou méně svázány procesy. FILANTROPIE A CSR MAJÍ SVÉ SOUTĚŢE Zatímco v oblasti fremní flantropie je moţné sledovat některé nové trendy skrz vývoj soutěţe Nadace Via Bona, v oblasti společenské odpovědnosti frem je to soutěţ TOP Odpovědná firma a další ţebříčky. Jaké jsou trendy v udrţitelném podnikání frem, s jakými tématy se letos etablovaly? Jde hlavně o nový zpŧsob řízení frem, který v obchodní strategii zohledňuje sociální, environmentální, ekonomické a etické faktory. Mezi letošní TOP Odpovědné velké firmy patří třeba Plzeňský Prazdroj, Skanska, ČEZ, KPMG Česká republika, Tchibo Praha či Accenture Central Europe. Za strategii získala cenu malá firma Galvamet (firma zabývající Bezdomovcŧm obvykle chybí správné návyky, které nenabudou ze dne na den. Tito lidé také potřebují určitý čas na psychické zotavení, říká podnikatel a filantrop Petr Sedláček. se zpracováváním kovŧ), dále Allen & Overy ČR. Zatímco dříve se diskutovalo zejména o udrţitelnosti podnikání, nyní se začíná hovořit o investování do komunity, coţ je významný rozdíl. Rozvoj partnerství a spolupráce je trendem odpovědného podnikání i podle Pavlíny Kalousové, předsedkyně platformy Byznys pro společnost. Velkým problémem zŧstávají vztahy mezi velkým a menšími firmami na trhu a podnikatelská kultura. Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podnikŧ (AMSP) hlavně „firmy z východu bývají nezdravě dravé a nerespektují férová pravidla. Doslova sdírají malé a střední firmy,― uvedl Havlíček na kulatém stole pro společnost Economia. Diskuse v odborných komunitách se často týkají např. férovosti dodavatelských řetězcŧ. FILANTROPII SE STÁLE UČÍ CELÁ SPOLEČNOST Rozvoj fremní flantropie a individuálního dárcovství jsou závislé na ekonomické úrovni státu. Na začátku soutěţí, např. Via Bona, bylo obtíţné výjimečné dárce najít, dnes je náročné vybrat z velkého počtu (letos se přihlásilo do soutěţe 135 projektŧ) ty nejhodnotnější. Cenu Via Bona za filantropii pro velkou firmu letos získala společnost NET4GAS. Jde o přepravce plynu, který dlouhodobě podporuje s Českým svazem ochráncŧ přírody. V tomto případě se díky firemnímu programu Blíţ přírodě od roku 2007 podařilo přiblíţit veřejnosti 70 přírodních lokalit. Ještě před 10 lety by cena pro prŧmyslovou firmu byla chápána jako „odpustek― za ničení přírody. Dnes je takové partnerství bráno jako samozřejmost. Začíná být znát i generační výměna těch, kdo se oborem fremního dárcovství a CSR zabývají profesionálně. Filantropie kopíruje ţivotní cyklus člověka. Nejmladší se ji učí na drobnějších projektech, starší a zkušenější podnikatelé společnosti něco vědomě vracejí jiţ systematickou podporou. VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ MLADÝCH Novinkou letošního ročníku Bona Via byla Cena veřejnosti, jejíţ vítěz vzešel z on-line hlasování na internetu v rámci mediální kampaně „Umíme to uţ od dětství―. Cenu získali studenti gymnázia Jateční v Ústí nad Labem za sérii dobročinných projektŧ. Mladí touţí následovat velké vize a hledají lídry, kteří je inspirují. Na významu nabývá podpora vzdělávání a věda, která má v Československu filantropickou tradici v osobě Josefa Hlávky. Takové mecenáše potřebujeme i dnes. Mezi filantropy v Česku se řadí Karel Janeček z RSJ. Významný je projekt Neuron. Vţdy je přínosné, kdyţ se podnikatelé ve filantropii angaţují osobně. Inspirativní je přístup Jana Bárty internetového podnikatele s doménami. Osobně pŧsobí jako mentor vybraných studentŧ na Anglickém gymnáziu, kde nedávno sám studoval. CENA ZA OTEVÍRÁNÍ NOVÝCH CEST Zajímavé projekty se objevily v péči o sociálně vyčleněné lidi a bezdomovce. Ocenění za otevírání nových cest získal Vojtěch Sedláček za podporu lidí bez domova. Vyuţil svých předchozích zkušeností se zaměstnáváním zdravotně znevýhodněných lidí. Spolupracoval s nevládní Plné znění zpráv


organizací Naděje a stal se patronem projektu Nejdřív střecha. Ten umoţnil bezdomovcŧm získat dva měsíce bydlení zdarma. Sedláček příchozím dává dvě šance. Říká, ţe „jim obvykle chybí správné návyky, které nenabydou ze dne na den. Tito lidé potřebují určitý čas na psychické zotavení―. Sedláček neváhal sbírat zkušenosti v zahraničí. Rozjezd projektu podpořil částkou 130 tisíc korun z vlastní kapsy. Jen od září 2014 do května 2015 ubytování vyuţilo 128 lidí, kteří v podpŧrném prostředí s odbornou pomocí strávili 2097 dní. Sedláček se na „klienty― nedívá jako na ty, kteří si za vše mohou sami. Podle něj „jde často o zraněné lidi, kteří trpí duševními poruchami, pocházejí ze sociálně slabého prostředí a hŧře se vyrovnávají s nároky moderní doby―. Odváţnou cestou se vydala i společnost Siemens s projektem Restart - opět určeným bezdomovcŧm. Vytvořili pro ně pracovní pozice a rok jim hradí ubytování. Cílem je jejich integrace do pracovního ţivota. Jeden muţ a samoţivitelka, nastoupili do výrobního závodu v Mohelnici. Přes počáteční nedŧvěru se do podpory nováčkŧ zapojili i někteří zaměstnanci společnosti. Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR, uvádí, ţe tato forma pomoci „je dobrým příkladem spolupráce komerční firmy, která cítí společenskou odpovědnost, a neziskových organizací, které mají v oblasti sociální práce dlouholeté zkušenosti―. V budoucnu nabude na významu také téma age managementu, tedy zapojení všech skupin na trh práce. Změnu věkové struktury například řeší pilotní projekt Lifelong Employability Assessment v Česku. Zaměřuje se na čtyři oblasti: 1. strategické plánování pracovní síly, 2. řízení znalostí a profesního rozvoje a kariéry zaměstnancŧ, 3. pracovní podmínky a prostředí, 4. flexibilita a mobilita. Cílem frem by mělo být podpořit mezigenerační dialog, aby společnost vyuţívala potenciál všech věkových skupin na trhu. OCHRANA PRÁVNÍHO PROSTŘEDÍ Významnou oblastí, na kterou podnikatelé flantropie letos mysleli, je oblast systematické ochrany právního prostředí. Cenu pro individuálního dárce získal podnikatel Libor Winkler za svoji podporu protikorupčního projektu Rekonstrukce státu. Ten je společným dílem nevládních organizací a dalších partnerŧ. Jeho cílem je prosazení devíti protikorupčních zákonŧ. Libor Winkler je předseda představenstva společnosti RSJ a projekt podporuje od roku 2013. Od té doby projekt subvencuje kaţdoročně, přičemţ dary nesměruje pouze na konkrétní mediální kampaně, ale i na prŧběţnou koordinační práci. Podpora Rekonstrukce státu zapadá do další podpory protikorupčních aktivit společnosti RSJ (zejména Nadačního fondu proti korupci). Přestoţe Zuzana Rennerová nevyhrála ţádnou cenu, je příkladem hodným následování. Jako advokátka prosadila návrh na potírání nelegálních mnoţíren psŧ. Tato změna se jí podařila na úrovni EU. Jde o příklad, kdy někdo nedaruje peníze, ale vyuţívá své expertní znalosti pro podporu dobré věci. Na to, ţe je právní prostředí pro Čechy stále dŧleţitější, ukazuje i fakt, ţe roste počet aktivit zdola, které reprezentují občanskou společnost. Například sdruţení Písecký svět za šest let vybudovalo silné komunitní médium a „watchdog― radnice a chce své know-how nabídnout dalším městŧm. OŢIVENÍ REGIONŦ BEZ FIREM JEN STAGNUJE Letos se povedlo soutěţi Nadace Via vytáhnout na výsluní Konzum, obchodní druţstvo v Ústí nad Orlicí. Dostali cenu za dlouholetou podporu sociálních projektŧ na Orlickoústecku, Rychnovsku a Svitavsku. Od roku 2001, kdy byl zaloţen grantový program Konzumu „Společně za úsměv―, bylo v regionu obdarováno 80 neziskových organizací částkou převyšující tři miliony korun. Zajímavá byla forma dárcovských kuponŧ v maloobchodech a Burza flantropie, která povzbudila místní firmy i občany k čilejšímu obchodování. Další uţitečným nápadem je v Centru pro rodinu Dědečkova dílna, kde šikovní senioři předávají chlapcŧm své dovednosti při práci se dřevem či kovem. Je to dŧleţité, protoţe mladým chybí manuální zručnost a muţské vzory. K oţivení regionŧ bude mít brzy co říct také nově vzniklá Nadace Zet, kterou letos zaloţil profesor Milan Zelený. Má ambiciózní plány podporovat podnikatelství ve smyslu národního, regionálního a místního vlastnictví. Chystají workshopy, akademii, ZET think-tank a také stipendia pro mladé podnikatele. Zaměří se právě na rozvoj regionŧ. DAR ZE ZÁVĚTI SE V ČR PROSAZUJE POMALU Novou kategorií byla letos v soutěţi Via Bona i Cena za dar ze závěti. O potřebě prosadit tuto formu pomoci na českém trhu ví nadace sice dlouho, ale obávala se, ţe na ni není česká veřejnost připravena. Letos se představily první čtyři projekty a jeden byl zatím příslibem daru ze závěti v domově seniorŧ. Darování odkazem v závěti je v ČR spojeno s mnoha dogmaty. Plné znění zpráv


Přitom odkázat svŧj majetek či jeho část neziskovým organizacím je příleţitostí, jak podpořit dobrou věc. Cenu v této kategorii získala in memoriam profesorka Kateřina Šmídková. Její dar umoţňuje podporovat české vědkyně v oboru ekonomie. Profesorka Šmídková pŧsobila jako ředitelka výzkumu České národní banky a profesorka Fakulty sociálních věd UK. Zemřela v roce 2014 ve věku 46 let. České společnosti ekonomické odkázala jeden milion korun. První cenu získala Mariole Rychlíková z Vysoké školy báňské. Dalším příkladem je dar ze závěti Jiřiny Bukačové, která pamatovala na UNICEF. Této organizaci odkázala kapitálovou hodnotu ţivotního pojištění ve výši 312 865 korun. Peníze byly určeny na očkování proti spalničkám. Inspirativní jsou i příklady osob, které pomáhají nenápadně. Například Zlata Kosová ze společnosti Acorus osm let posílá tisíc korun do Fondu ţivotních potřeb klientŧm v sociálních zařízeních, které slouţí k zakoupení vánočních dárkŧ a ovoce. Jde o příklad, který mŧţe inspirovat člověka s prŧměrným platem, který pomáhá pro dobrý pocit. Firmy z východu bývají nezdravě dravé a nerespektují férová pravidla. Doslova sdírají malé a střední firmy, říká Karel Havlíček. O autorovi| [email protected] Foto autor| FOTO: NADACE VIA Foto popis| Nadace Via letos uţ po osmnácté ocenila firmy a jednotlivce, kteří pomáhají měnit své okolí a darují druhým svŧj čas, schopnosti či peníze. Nad Cenou Via Bona převzal záštitu velvyslanec Spojených státŧ v ČR Andrew H. Schapiro (vpravo). K vítězŧm patří i Vojtěch Sedláček za podporu lidí bez domova.

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) 25.11.2015

businessinfo.cz str. 00 Společná obchodní politika EU, rozvojová pomoc Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO)

V červenci 2013 zahájila Evropská unie a Spojené státy americké vícekolová jednání o budoucí komplexní obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Cílem vyjednávání je uzavření Transatlantické dohody obchodu a investicích TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). Zajímavé odkazy k TTIP Odkazy na Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR, vyjednávací tým Evropské komise, Spojených státŧ a na zveřejněné dokumenty. Zkrácený odkaz na tento dokument je www.businessInfo.cz/ttip. V tištěných publikacích uvádějte: BusinessInfo.cz/TTIP Stránky MPO věnované TTIP Hlavní stránka DG TRADE k TTIP Oficiální twitter účet vyjednávacího týmu EU pro TTIP Oficiální stránky amerického představitele (ministra) pro zahraniční obchod k TTIP Stránky delegace USA při Evropské komisi k TTIP Dokumenty zájmových organizací Stránky asociace BUSINESSEUROPE Stránky asociace BUSINESSEUROPE k dohodě TTIP (např. publikace z dubna 2014 „Proč je TTIP dŧleţitý pro evropské podniky―) Americká obchodní komora v EU k TTIP Evropská odborová konfederace Společný poziční dokument Evropské odborové konfederace a amerických odborŧ AFL-CIO Stránky Evropské spotřebitelské organizace Factsheet k TTIP Evropské spotřebitelské organizace (196 kB) Plné znění zpráv


Dokumenty Evropské komise Mandát členských státŧ EU Komisi k vyjednávání TTIP Regulatorika Factsheet: TTIP a regulatorika Návrh kapitoly o regulatorní spolupráci Přístup na trh Factsheet k veřejným zakázkám Factsheet k veřejným sluţbám Malé a střední podniky Factsheet k MSP Návrh kapitoly o MSP Energetika Factsheet k energetice a surovinám Poziční dokument k energetice a surovinám Mechanismus řešení sporŧ mezi investory a státem (ISDS) Factsheet k ISDS Další poziční dokumenty k jednotlivým kapitolám A reader‘s guide Co je Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP)? Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Vyjednávání o dohodě byla zahájena v červenci 2013. V tuto chvíli nelze dopředu určit přesný termín dokončení, vyjednávání obchodních dohod je velmi komplexní záleţitostí, která z pravidla vţdy zabere řadu let. Ambicí obou stran je však vyjednávání dokončit v co nejkratším termínu, aby oba kontinenty mohly z výsledkŧ liberalizace co nejdříve profitovat. Realitou dnešního světa je, ţe USA a EU zŧstávají největšími světovými obchodníky i investory obecně, sobě navzájem i pro většinu třetích zemí. Celková obchodní výměna mezi EU a USA dosáhla v roce 2013 hodnoty 790 miliard euro. Kaţdý den mezi EU a USA probíhá obchod se zboţím a sluţbami za 2 miliardy euro. Vzájemné přímé investice dosahují výše téměř 3 biliony euro. V současné době EU a USA společně vytváří téměř polovinu světového HDP (celkem 47 % - EU přes 25 %, USA přes 21 %) a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu (EU 17 % a USA 13,4 %). Očekává se, ţe dohoda o volném obchodu mezi EU a USA by byla bezprecedentně nejvýznamnější bilaterální obchodní dohodou vŧbec, a to jak ve smyslu objemu mezinárodního obchodu, který by podléhal jejím pravidlŧm, tak pokud jde o formativní vliv na pravidla mezinárodního obchodu. Kromě podstatných ekonomických aspektŧ je třeba zdŧraznit, ţe dohoda má i zásadní zahraničně–politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století spolu s rostoucí nestabilitou v oblasti jiţního a východní evropského sousedství spolu s výrazným nástupem asijských velmocí zdŧraznila dŧleţitost transatlantických ekonomických vazeb, ukázala naši propojenost a relevanci vzájemné relace pro státy EU a USA. I s ohledem na přesun těţiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe se z evropského hlediska jako nejlepší alternativa jeví další zvýšení vlastní efektivity a konkurenceschopnosti Plné znění zpráv


právě cestou prohloubení transatlantické vazby. Transatlantická zóna volného obchodu tak mŧţe představovat návrat globálního hospodářského těţiště zpět do euroatlantického prostoru. Společná obchodní zóna EU a USA s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec zaloţený na společných vyšších hodnotách jako je význam demokracie, svobody, lidských práv ale i např. respekt k ţivotnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví napomŧţe k posílení těchto hodnot a ke zvýšení moţnosti jejich celosvětového prosazení. Podle předpokladŧ a předběţných analýz by uzavření TTIP mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtŧ Evropské komise znamená minimálně 86 miliard euro ročních příjmŧ navíc. Podle nezávislé dopadové studie zpracované londýnským Studie Centre for Economic Policy Research by zisky plynoucí z dohody mohly dosáhnout v případě EU mezi 68 – 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 – 95 miliard euro ročně. Pro lepší představu – číslo pro EU představuje tři roční rozpočty České republiky. Vývoz EU do USA by podle odhadŧ Evropské komise i Studie Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrŧst aţ o 28 %, coţ znamená vývoz zboţí a sluţeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech, perspektivních i z hlediska České republiky, by nárŧst mohl být velmi významný, např. export automobilŧ z EU do USA by mohl vzrŧst aţ o 149%. Z globálního pohledu by vývoz EU tím vzrostl přibliţně o 6 %. Dopad dohody TTIP na svět Uzavření dohody by mohlo mít pozitivní dopad i na celosvětovou ekonomiku. Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového blahobytu o 1,6 %[1]. Navíc v dŧsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, ţe by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Jak jiţ bylo uvedeno výše, uznávání ekvivalence či v některých případech i harmonizace vybraných technických norem EU a USA (například v sektoru automobilového prŧmyslu či zdravotnické techniky) by se mohly stát základem celosvětových standardŧ, jejichţ aplikace by se vyplatila i výrobcŧm ze třetích státŧ. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila. Podle údajŧ Světové obchodní organizace je prŧměrná celní sazba USA 3,5 % a EU 5,2 %, přičemţ obě strany mají maximální hodnoty cel právě v sektorech nejvyššího ekonomického zájmu druhého partnera (v případě USA existují tzv. tariff peaks pro některé segmenty s clem v úrovni desítek procent). Jakkoli je tarifní zatíţení vzájemného obchodu relativně nízké, dopadové studie prokazují, ţe zejména s ohledem na velikost objemu vzájemného obchodu by plánovaná eliminace cel znamenala významné úspory. Pokud by byla sjednána pouze nejméně ambiciózní verze dohody spočívající jen na odstranění cel, i to by znamenalo podle EK do roku 2027 zvýšení HDP EU zhruba o 0,1 %. Značný význam má podle studií eliminace cel zejména v sektorech jako jsou zpracované zemědělské produkty, textil, oděvy, obuv, výrobky z kŧţe atd., kde tarifní zatíţení v řádu dvouciferných čísel stále znamená značnou překáţku samo o sobě. Studie Evropské komise uvádí, ţe dodatečné (tzv. netarifní) náklady při vzájemném obchodu jsou pro obchodníky srovnatelné s uplatňováním celní sazby ve výši 10 % a v některých citlivých sektorech dokonce 20 %. Regulatorní oblast je oběma dopadovými studiemi identifikována jako ta, kde se nachází největší potenciální benefity z dohody. Studie Centre for Economic Policy Research říká, ţe aţ 80 % potenciálních ziskŧ by mělo vzniknout v dŧsledku sníţení nákladŧ zpŧsobených byrokracií a regulacemi (včetně liberalizace obchodu se sluţbami a zlepšení přístupu k veřejným zakázkám). Uzavření komplexní dohody by rovněţ mělo pozitivní dopad na situaci v dŧleţité otázce pracovních míst. Analýzy ukazují, ţe nárŧst obchodu by mohl vést k vytvoření dalších cca 1.3 milionu nových pracovních míst v Evropské unii. V rámci EU by z dohody získaly nejvíce státy, které jiţ dnes s USA intenzivně obchodují, především pak Velká Británie. Nadprŧměrně by z dohody získaly i státy tzv. jiţního křídla EU, které jsou dnes nejvíce postiţeny ekonomickou krizí. Pozitivní očekávání od dohody má však i Česká republika Dŧraz na transparentnost vyjednávání Dohodu TTIP se Spojenými státy vyjednávání jménem Evropské unie Evropská komise, která pro negociace dostala mandát od členských státŧ EU. Jak Evropská komise, tak i členské státy si maximálně uvědomují Plné znění zpráv


potřebu být při vyjednávání co nejvíce otevřené a sdílet co nejvíce informací s veřejností a občanskou společností. Význam transparentnosti procesu si uvědomuje i americká strana (viz factsheet USTR „Transparency and the Obama Trade Agenda―). V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP. Byl rozšířen přístup k prŧběţným textŧm všem členŧm Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslancŧ Výboru pro mezinárodní obchod, a publikace se dočkaly další konkrétní návrhy předloţené americké straně. Tyto návrhy naleznete zde. Nepolevuje ani úsilí o udrţování pravidelné komunikace mezi EU a občany. Sledovat mŧţete vyjednávací tým EU na jejich Oficiálním Twitterové účtu. I v České republice probíhá dialog se všemi dotčenými skupinami a veřejností. Hlavní gestor za ČR, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, v loňském roce pořádalo celou řadu akcí, kde seznamovali veřejnost, včetně podnikatelského sektoru, s tím, co je TTIP, a rok 2015 nebude jiný. Seznam uskutečněných a připravovaných akcí naleznete v souvisejícím článku. Navíc pro zájemce z řad podnikatelských a obchodních kruhŧ je připraven i interaktivní formulář, jehoţ pomocí mohou kdykoliv kontaktovat Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR jakoţto gestora agendy v rámci ČR, se svými prioritami a problémy spojenými s vývozem / dovozem zboţí a sluţeb z/do USA. Ministerstvo všechny impulzy z řad veřejnosti velmi uvítá a vyuţije je pro další komunikaci s Evropskou komisí, které podněty z členských státŧ napomohou ve formulaci evropských priorit a ofenzivních a defenzivních zájmŧ ve vztahu k USA. Poznámky: [1] G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade: A High Resolution Perspective for Europe and the World. Center for Economic Studies & Ifo Institute, říjen 2014. Dostupné z www.cesifo-group.de/ifoHome/publications/workingpapers/CESifoWP/CESifoWPdetails?wp_id=19126564 Česká republika a její priority v TTIP Jaká je pozice České republiky k dohodě TTIP? O co ČR v rámci TTIP usiluje? Jaká má ČR od TTIP očekávání? ČR se svojí otevřenou, trţní ekonomikou se řadí mezi ty státy, které vţdy podporovaly ideu volného obchodu jakoţto prostředku pro zajištění hospodářského rŧstu a prosperity napříč národy a kontinenty. Z tohoto dŧvodu Česká republika vítá i myšlenku sjednání dohody o Transatlantickém partnerství (TTIP) mezi EU a USA. Tuto budoucí dohodu bereme jako unikátní příleţitost nejenom pro naše exportně orientované hospodářství, ale i jako šanci dále prohloubit politické a mezilidské vztahy napříč Atlantikem. V rámci vyjednávání, které jménem Evropské unie a členských státŧ povede Evropská komise, bude ČR vţdy klást dŧraz na to, aby byly patřičně zohledněny všechny zájmy českého hospodářství, které spočívají především v odstranění klíčových překáţek vývozu našeho zboţí a sluţeb do Spojených státŧ. Bariérou pro obchod dnes v převáţné míře nejsou vysoká cla, ale spíše komplikované administrativní a netarifní překáţky v podobě odlišnosti systémŧ technických standardŧ, certifikací, homologací a regulatorních systémŧ obecně. To všechno jsou právě oblasti, na které se evropští a američtí vyjednávači hodlají zaměřit. V této souvislosti je třeba připomenout, ţe Spojené státy je pro ČR tradiční obchodním partnerem a prioritní zemí z hlediska exportu. USA pro nás představují druhý největší vývozní trh mimo země EU s hodnotou vývozu téměř 4 mld. USA (r. 2012), a to zejména s ohledem na vysokou míru přidané hodnoty dle parametrŧ TiVA. USA jsou jednou z nejvýznamnějších destinací pro naše nejsofistikovanější technologické produkty a meziprodukty. Další rozvoj obchodu s USA tak mŧţe přinést prohloubení právě této klíčové specializace České republiky a posílení našeho technologického know-how s pozitivním dopadem na zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Od dohody má Česká republika především příznivá očekávání. Samozřejmě, ţe se dá předpokládat, ţe jednání nebudou snadná a diskutována bude řada velmi citlivých témat jako obchod se zemědělskými produkty, ale ČR věří, ţe i u těchto témat se podaří nalézt kompromisní řešení. Plné znění zpráv


Dohoda TTIP nebude znamenat, ţe se z obchodního hlediska uzavřeme zbytku světa mimo EU a USA, ale právě naopak, ambicí TTIP je dát impulz i pro další pokrok ve stagnujících jednáních o další liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Společný blok EU a USA s jednotnými a vzájemně uznávanými standardy bude mít mimořádně vysoké šance stát se referencí pro technologické a jiné standardy na celém světě. Jednání nebudou probíhat v utajení za uzavřenými dveřmi, ale v maximální míře se zapojením občanské veřejnosti a zástupcŧ nevládních a zájmových organizací. Kaţdý bude mít příleţitost být o vyjednávání informován a vyjádřit k procesu i podmínkám jednání svŧj názor. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR bude na svých webových stránkách, na serveru BusinessInfo.cz i prostřednictvím médií pravidelně informovat o aktuálním vývoji ve vyjednávání. Byl vytvořen i expertní tým sloţený ze představitelŧ obchodních asociací a českých institucí, který tvoří platformu pro výměnu názorŧ a informací. Pro zástupce širších podnikatelských a obchodních kruhŧ byl připraven interaktivní formulář, který je nástrojem po zasílání podnětŧ, dotazŧ a názorŧ na priority České republiky ve vztahu s vývozem/dovozem z/do USA a vyjednávané obchodní dohodě TTIP. Proběhlo 11. vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP pokračovalo ve dnech 14. – 23. října jedenáctým kolem. Místem setkání byl tentokrát Washington D. C. a Miami. Rozhovory pokryly široké spektrum oblastí. Jiţ tradičně se v rámci vyjednávacího kola konala také konzultace se stakeholdery, které se zúčastnilo téměř 120 zástupcŧ občanské společnosti. Dne 6. listopadu zveřejnila Komise na svých stránkách komplexní zprávu z proběhlého vyjednávacího kola. Komise tak plné svŧj příslib v rámci nastavené politiky transparentnosti a otevřenosti vyjednávání. V oblasti přístupu na trh si strany vyměnily revidované tarifní nabídky, které stanovily poloţky, u nichţ má dojít k odstranění dovozních cel. Nabídky pokryly 97 procent celních poloţek. V případě zemědělských produktŧ představila EU svŧj textový návrh k obecným pravidlŧm v kapitole o zemědělství. EU také vyzvala k nalezení řešení překáţek v netarifní oblasti, kterým evropské zemědělské produkty čelí. Například se jedná o zákaz přímého zasílání vína koncovým zákazníkŧm na americkém trhu. Diskutovalo se také o veřejných zakázkách. Evropská strana zdŧraznila, ţe u veřejných zakázek musí být zvaţována také environmentální a sociální rovina. Na technické diskuze by měla v únoru 2016 navázat výměna nabídek k veřejným zakázkám. Strany si vyměnily pohledy na další moţné kroky v oblasti dohod o vzájemném uznávání pro profesní kvalifikace. Probíraly se také telekomunikační sluţby a e-commerce, konkrétně návrh EU k e-commerce a návrh USA k nediskriminaci digitálních produktŧ, k síťové neutralitě a ochraně spotřebitele. V kapitole o pravidlech pŧvodu strany pracovaly na konsolidovaném textu. Došlo k výměně dílčích návrhŧ obsahující pravidla a kritéria, které výrobce musí splnit, aby byl prŧmyslovému výrobku přiznán pŧvodu a preferenční zacházení. V případě regulatoriky se diskutovalo o správných regulatorních postupech, regulatorní spolupráci, ale i o technických překáţkách obchodu. V poslední jmenované oblasti šlo například o posuzování shody produktŧ a vzájemné uznávání certifikátŧ jedné strany na území druhé strany. V případě sanitárních a fytosanitárních opatření byla přezkoumána část týkající se ekvivalence. Strany se dohodly na dokončení návrhu textu včetně příloh. U jednotlivých sektorŧ proběhly technické diskuze nad cíli a zpŧsoby, jak jich dosáhnout. V oblasti pravidel předloţila EU návrh kapitoly o udrţitelném rozvoji. Hlavním cílem EU je respektování mezinárodní principŧ a pravidel týkajících se práv pracovníkŧ a správy ţivotního prostředí. Opatření týkající se institucionálních a procedurálních aspektŧ budou předmětem pozdějších jednání. EU rovněţ vyjádřila poţadavek, aby byla v dohodě TTIP samostatná kapitola týkající se energetiky a surovin. Strany se také zabývaly kapitolou k malým a středním podnikŧm, například zpŧsobem jak zlepšit informovanost těchto subjektŧ o podmínkách na našich trzích a sdílení informací mezi těmito subjekty. Jako klíčová priorita v TTIP byla zdŧrazněna ochrana zeměpisných označení. Obě strany se shodly na tom, ţe je třeba urychlit práci i mezi samotnými vyjednávacími koly. K některým tématŧm se proto skupiny sejdou ještě před dalším kolem. „Toto kolo bylo o převedení politické vŧle do konkrétních krokŧ vpřed. A právě toho se dosáhlo: pokroku a zintenzivnění jednání v mnoha oblastech. Doufám, ţe se i nadále bude pokračovat stejným tempem, aby bylo dosaţeno dobré dohody pro spotřebitele, pracovníky a podniky v EU,― uvedl k 11. kolu hlavní vyjednavač EU Ignacio G. Bercero. Plné znění zpráv


Ministerstvo prŧmyslu a obchodu se dále aktivně účastní veřejné debaty na téma TTIP. Prioritou je, aby veřejnost měla o TTIP dostatek informací, a proto jeho zástupci velmi vítají pozvání na semináře či debaty, kde je prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami ČR i Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP je i nadále prioritou ČR i EU. Více informací k 11. kolu: Společná tisková konference Zpráva EK z 11. kola Prohlášení hlavního vyjednavače EU Ignacia G. Bercery Archiv starších zpráv TTIP stručně: Co přinese mně a mojí firmě? Co je to TTIP? Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) je název komplexní obchodní a investiční dohody, která je v současnosti vyjednávána mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými s cílem prohloubit vzájemné hospodářské vztahy. Obě strany usilují o to, aby základní architektura dohody byla vypracována během roku 2015 s tím, aby se podařilo vyjednávání dokončit v horizontu nejbliţších let. Obecné informace co je to TTIP. Co je cílem TTIP? Ambicí dohody TTIP je eliminovat přetrvávající překáţky ve vzájemném obchodě (mj. cla, netarifní překáţky a přebytečné regulace, omezení v rámci investic) tak, aby se oběma partnerŧm usnadnily vzájemné investice a výměna zboţí a sluţeb. Proč je tato dohoda dŧleţitá? TTIP je unikátní příleţitostí pro zlepšení hospodářských vztahŧ napříč Atlantikem, zejména s ohledem na současný ekonomický vývoj na obou kontinentech. USA a EU jiţ dnes společně vytváří téměř polovinu světového HDP a skoro třetinu objemu celkového světového obchodu. Uzavření dohody by podle předběţných odhadŧ do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % (a o 0,4 % HDP USA). V případě EU to podle propočtŧ Evropské komise znamená více neţ 86 miliard euro ročních příjmŧ navíc (pro USA 65 miliard euro). Vývoz EU do USA by podle odhadŧ Evropské komise i Centre for Economic Policy Research měl díky dohodě vzrŧst aţ o 28 %, coţ znamená vývoz zboţí a sluţeb zhruba v hodnotě 187 miliard euro. V některých segmentech by nárŧst mohl být velmi významný, např. vývoz automobilŧ z EU do USA by mohl vzrŧst aţ o 149 %. Celkově by vývoz EU tím vzrostl přibliţně o 6 %. Uzavření ambiciózní dohody by tak vedlo k dalšímu prohloubení vzájemných hospodářských vztahŧ s pozitivními dopady na všechny zúčastněné včetně ČR. Výše uvedenou studii analyzující dopady TTIP na EU naleznete na stránkách EK Vyjednávání regionálních dohod o volném obchodě je celosvětovým trendem. USA v současnosti vyjednávají Transpacifické partnerství s 12 státy Asie a Latinské Ameriky. Je dŧleţité, abychom v TTIP získali stejně rovné podmínky na americkém trhu, jako získávají další státy světa. TTIP je jedinečná moţnost pro EU jak si zachovat pozici významného globálního hráče, který si zachová vliv na tvorbu mezinárodních pravidel pro obchod postavených na hodnotách jako je demokracie a absolutní respekt k lidským právŧm. Kdo o dohodě vyjednává? Kdo zaručí, ţe budou zohledněny i národní zájmy ČR? Jménem Evropské unie a jejích členských státŧ dohodu s USA vyjednává tým Evropské komise vedený komisařkou pro obchod Cecilii Malmströmovou. Vyjednávání za EU probíhají v souladu s mandátem odsouhlaseným všemi členskými státy včetně ČR v červnu 2013, který byl na podzim 2014 zveřejněn. Mandát naleznete zde. Cíle americké administrativy pro TTIP jsou formulovány v dopise USTR Kongresu z března 2013.



Členské státy a tedy i Česká republika plně zapojeny do přípravy jednotlivých vyjednávacích kol a o vývoji jsou pravidelně a na všech úrovních informovány. Česká republika v rámci formulace svých priorit úzce spolupracuje s představiteli podnikatelských a obchodních asociací, odborŧ i nevládních organizací tak, aby byly dostatečně reflektovány jejich zájmy. Evropská komise v rámci úsilí o maximální transparentnost zveřejnila všechny své pracovní poziční materiály i pracovní verze všech návrhŧ kapitol TTIP. Evropská veřejnost tak texty dostává prakticky ve stejném okamţiku jako američtí partneři. Podrobnosti o pozicích a cílech americké strany jsou k nalezení na webu zmocněnce amerického prezidenta pro obchod (USTR - United States Trade Representative) Po dokončení vyjednávacího procesu bude kompletně celý text zveřejněn na internetu Evropské komise, stejně jako k tomu došlo v případě všech unijních obchodních dohod v minulosti. Před zahájením ratifikace bude minimálně rok na to, aby si veřejnost i zákonodárci text mohli podrobně prostudovat. Následně bude nutné, aby dohodu schválila Rada (kde zasedají zástupci členských státŧ na úrovni ministrŧ) a občany přímo volený Evropský parlament, a s největší pravděpodobností i národní parlamenty jednotlivých členských státŧ a americký Kongres. Tyto instituce pak budou mít plné právo dojednaný text dohody schválit či odmítnout. Bez jejich souhlasu nemŧţe dohoda vstoupit v platnost. Co bude TTIP znamenat pro ČR? Česká republika podporuje vyjednávání dohody TTIP s USA a má od této dohody pozitivní očekávání. Koncept dohody, tedy liberalizace obchodu a investic je plně v souladu s dlouhodobými českými hospodářskými zájmy, mezi které se řadí i další prohloubení obchodních vazeb s USA, které jiţ dnes patří k našim nejvýznamnějším obchodním partnerŧm. Liberalizace obchodu se třetími státy se ČR zatím vţdy velmi vyplatila. Podobná pozitivní očekávání má ČR i od TTIP. ČR věří, ţe potenciál vzájemného obchodu s USA dosud nebyl plně vyčerpán a další liberalizace pravidel by mohla přispět k jeho dalšímu nárŧstu s kladnými dopady na výsledky české ekonomiky. Skutečností je, ţe USA jsou cílem především pro ty nejsofistikovanější české výrobky, coţ dokládá i hodnocení významu USA z hlediska přidané hodnoty dle parametru TiVA. Jak tomu bylo i vţdy v minulosti, jakékoliv sníţení bariér pro náš vývoz znamenal více práce pro domácí firmy a více pracovních míst pro české zaměstnance. ČR a její priority Jaký přínos bude mít TTIP pro mě jako občana? Očekává se, ţe uzavření dohody a s tím související nárŧst vzájemného obchodu by se mohl promítnout v rozpočtu kaţdé evropské domácnosti ušetřením částky cca 545 EUR. Tento zisk by pramenil z niţších cen za dováţené zboţí a sluţby a z vyššího disponibilního příjmu. Zjednodušila by se a zlevnila by celá řada procedur, nákupem zboţí přes internet počínaje, přes nákup potravin, přihlášením dovezeného automobilu z USA konče. Americké produkty prodávané na evropském trhu jsou často draţší neţ by musely být a to například i díky clŧm, které tvoří v prŧměru 5,2 % hodnoty zboţí. U některých výrobkŧ, například amerických aut, je cena díky clu tak vysoká, ţe se ani nevyplatí určité modely na evropský trh dováţet. Zrušení cel v rámci TTIP mŧţe rozšířit výběr na unijním trhu, a prakticky znamenat i to, ţe například Vaše nové auto americké provenience mŧţe být minimálně o 10 % levnější. TTIP posílí i ochranu Vašich práv jako spotřebitele pokud nakupujete přes internet z USA. TTIP zpřehlední pravidla pro online obchodování a zaručí spotřebitelská práva při domáhání se kompenzace za vady při online nákupu z druhého kontinentu. Navíc dojde k posílení spolupráce při vymáhání práv spotřebitele a práv hospodářské soutěţe. I tady mŧţe výšená konkurence na trhu pro evropského spotřebitele znamenat širší nabídku, lepší kvalitu a za niţší ceny. Prohloubení obchodu s USA mŧţe pro naše firmy znamenat více zakázek, coţ v konečném dŧsledku znamená více pracovních příleţitostí pro české pracovníky a podnikatele. USA jsou jako takové nejenom perspektivním trhem, ale do jisté míry i bránou pro jiné státy například Střední a Jiţní Ameriky, kde naše firmy nejsou dosud plně etablovány. Plné znění zpráv


Německá Bertelsmannova nadace předpokládá v Evropě vytvoření aţ 2 milionu nových pracovních míst. V ČR aţ 22 tisíc. TTIP také zjednoduší uznávání kvalifikací, coţ bude platit i pro naše inţenýry, architekty, vědce, kteří by byli svou firmou vysláni do USA či se rozhodli v USA podnikat. Jaký bude přínos TTIP pro moji firmu? Byť jsou jiţ dnes prŧměrná cla mezi EU a USA relativně nízká, v USA existuje řada výjimek, tzv. tariff peaks, některé dovozní cla do USA jsou proto nadprŧměrně vysoká - v řádu desítek procent. Dohoda TTIP má ambici eliminovat cla a další netarifní překáţky ve vzájemném obchodu coţ v konečném dŧsledku zjednoduší i vývoz zboţí a sluţeb z ČR do USA. Pro firmy, které jiţ dnes vyváţí do USA, to znamená zlevnění jejich produktŧ na americkém trhu a tím zvýšení jejich konkurenceschopnosti. A pro takové, které jsou subdodavateli jiných firmem z EU vyváţejících finální produkty do USA, to nepřímo mŧţe znamenat další navýšení zakázek, jelikoţ dojde ke zlevnění finálních výrobkŧ vyváţených do USA. TTIP mŧţe rovněţ znamenat otevření nového odbytiště. Například malé a střední podniky budou nově moci uvaţovat o rozvoji za Oceánem, protoţe bariéry, které pro ně byly dosud z finančních i právních dŧvodŧ nepřekonatelné, mohou být díky TTIP do značné míry odstraněny. Ţivot se zjednoduší i dovozcŧm z USA. Dalším významným pozitivním dopadem mŧţe být i posílení spolupráce amerických a evropských regulačních orgánŧ při tvorbě technických standardŧ v řadě oblastí, coţ pro firmy mŧţe v dlouhodobém horizontu přinést odbourání povinností přizpŧsobovat své výrobky rŧzným národním standardŧm, které výrobu vţdy prodraţují. Právě odstranění netarifních překáţek mŧţe tvořit aţ 80 % ekonomického přínosu TTIP. Spolupráce v odstraňování těchto překáţek – tj. eliminace často banálních technických rozdílŧ a byrokracie, mŧţe ušetřit našim firmám spoustu peněz i starostí, u některých produktŧ mohou odpadnout náklady na dodatečné testování či certifikace. Díky tomu bude export především pro malé a střední výhodnější. TTIP navíc pomŧţe odstranit jistou diskriminaci, které dnes evropské firmy na americkém trhu mohou pociťovat. Například kaţdý pŧllitr evropského piva vyváţeného menším pivovarem vyţaduje o 157 % větší federální daň neţ pŧllitr od amerického pivovaru. Odstranění této „nerovnosti― by např. přispělo k rŧstu a rozvoji pivního prŧmyslu a vytvořilo nová pracovní místa. Dalším nerovným podmínkám musí naše firmy čelit v oblasti veřejných zakázek díky tzv. „Buy America(n)― legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními, a brání tak větší účasti našich firem na veřejných zakázkách v USA, které mají dnes zahraničním dodavatelem otevřeno pouze 32 % trhu. V rámci TTIP EU usiluje o zlepší přístup i českých firem na americký trh na úrovni federální i jednotlivých amerických státŧ. Vaše podněty a návrhy! Chcete o TTIPu vědět víc? Čelí Vaše firma překáţkám při vývozu zboţí či sluţeb do USA? Co by zjednodušilo Vaše obchodování napříč Atlantikem? Ozvěte se a přispějte k formulaci priorit České republiky! Na všechny Vaše podněty budeme reagovat. Vaše návrhy budou následně posouzeny v rámci expertního týmu MPO k TTIP a dále komunikovány Evropské komisi, aby je zohlednila v procesu vyjednávání s americkou stranou. Investiční ochrana a mechanismus řešení sporŧ mezi investorem a státem Co jsou to dohody o podpoře a ochraně investic? Dohody o podpoře a ochraně investic (dále také „BITs― nebo „investiční dohody―) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, ţe budou poskytovat zahraničním investorŧm investujícím na jejich území určité standardy zacházení, jako je například nediskriminační zacházení, spravedlivé a rovné zacházení, garanci volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady. Tyto dohody se sjednávají od počátku 50. let dvacátého století a v současné době existuje ve světě okolo 3 000 dohod, z čehoţ členské státy EU uzavřely asi 1400 se svými partnery nebo mezi sebou. Investiční kapitolu lze také nalézt v některých obchodních dohodách. Mezi nejvýznamnější dohody takového typu patří zejména Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která je uzavřena mezi Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem. Plné znění zpráv


Prvotní dŧvody pro uzavírání investičních dohod byly motivovány zejména zájmem zemí vyváţejících kapitál na zajištění ochrany svých investorŧ pŧsobících v rozvojových státech, ve kterých je často nestabilní právní prostředí, které obsahuje niţší standardy, neţ ty které jsou obsaţeny v právních řádech rozvinutých státŧ. Bylo tak dosaţeno sjednocení standardŧ ochrany skrze mezinárodní právo. Toto sjednocování se projevuje i na to, a vyplývá tak i ze současných přehledŧ investičních dohod, ţe dohody o podpoře a ochraně investic jsou uzavírány i mezi vyspělými státy se stabilním právním prostředím a mezi rozvojovými zeměmi navzájem. Ani Česká republika nezŧstala stranou tohoto vývoje na poli investiční politiky a má v současné době uzavřeno 80 platných BIT, a to včetně dohody s USA, která byla sjednána v 90. letech. Jak jsou řešeny vzniklé spory? V případě, ţe se investor domnívá, ţe se hostitelský stát dopustil porušení závazkŧ obsaţených v investiční dohodě, mŧţe se domáhat nápravy tohoto stavu. Jednou z moţností řešení sporŧ, které BIT obsahují, je mezinárodní arbitráţ prostřednictvím mechanismu řešení sporŧ investor - stát (dále také „ISDS―). Konkrétně se investor mŧţe domáhat porušení zákazu diskriminace, ochrany před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, zaručení spravedlivého a rovného zacházení, kam spadá zákaz odmítnutí spravedlnosti (přístupu k soudŧm a správním orgánŧm) a zaručení moţnosti volného převodu prostředkŧ, které investor investoval ze země. Jednoduše řešeno, ISDS je zpŧsob, jak vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. To zjednodušuje a zaručuje investorovi přístup ke spravedlnosti, jelikoţ orientace v národních soudních systémech mŧţe být komplikovaná. Navíc mezinárodní arbitráţ poskytuje záruku, ţe proběhne v poměrně krátkém časovém horizontu. Procesní pravidla arbitráţe zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi, tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci. Moţná některé napadá otázka, proč je v BIT vŧbec zpŧsob řešení sporŧ obsaţen. Na rozdíl od mezinárodních obchodních transakcí, pro které je typická krátkodobost a nárazová směna zboţí či sluţby za peníze, jsou mezinárodní investice charakterizovány svojí dlouhodobostí. Přijetím rozhodnutí postavit a provozovat např. přehradu ve státě X., vstupuje investor do dlouhodobého vztahu s konkrétní hostitelskou zemí, ve které je investice zřízena. Na začátku musí investor do projektu vloţit často značné finanční či jiné prostředky s tím, ţe očekávaný zisk se dostaví aţ za další časové období. Uvedenému dlouhodobému vztahu jsou vlastní určitá rizika (obchodní, právní, politická). Cílem investičních dohod je ochránit investory od politických rizik, kterým mohou být vystaveni, mimo jiné např. v případech změn vlád, kdy z rŧzných dŧvodŧ mŧţe docházet k závaţným jednostranným změnám podmínek, které si investor dohodl s hostitelským státem nebo na které spoléhal v době zřízení investice, a dát jim návod, jak tato svá práva vymáhat. Před tím, neţ státy přistoupily k uzavírání BITs a zahrnutí ISDS, se investoři, kteří se neuspěli u národních soudŧ hostitelského státu, mohli obrátit na svŧj domovský stát s ţádostí o poskytnutí diplomatické ochrany. Investor na uvedenou ochranu ovšem neměl právní nárok a rozhodnutí o tom, zda mu bude poskytnuta, záleţelo vţdy na rozhodnutí jeho domovského státu, který byl od jejího výkonu často odrazen např. obavou ze zhoršení vzájemných vztahŧ s druhým státem. Jako problematické se ukázali i mechanismy řešení sporŧ na úrovní stát – stát. Ty jsou politicky velice citlivou záleţitostí a země se k nim uchylují jen výjimečně. S nárŧstem objemu zahraničních investic zejména po konci druhé světové války se státy rozhodly, ţe je vhodné uvedené spory odpolitizovat a poskytnout zahraničním investorŧm moţnost domáhat se porušení omezeného počtu základních standardŧ v rámci mezinárodních arbitráţních řízení, ve kterých je řešení sporu předloţeno skupině nezávislých odborníkŧ, které nominují strany sporu. Vzhledem ke skutečnosti, ţe státy mají tendenci mezinárodní závazky dodrţovat, zahrnutí ISDS do mezinárodní dohody dává investorŧm větší dŧvěru ve stabilitu investičního prostředí konkrétních státŧ tím, ţe jim poskytuje garanci, ţe jejich případné ţaloby budou řešeny nestranným zpŧsobem a zároveň umoţňuje i státŧm se slabším a méně předvídatelným právním systémem, například v tranzici, přitáhnout mezinárodní investice, o které by bez existence uvedené dohody mohly přijít. Jaký je přístup EU k investiční ochraně a konkrétně k investiční ochraně v TTIP?



Společná obchodní politika EU od platnosti Lisabonské smlouvy zahrnuje přímé zahraniční investice. Tedy právě ty dlouhodobé investice, které jsou předmětem bilaterálních dohod členských státŧ. Proto EU jako do nově vyjednávaných obchodních dohod zahrnuje i investiční kapitolu včetně mechanismu řešení sporŧ investor stát. Nicméně ve své snaze zahrnout do moderních obchodních a investičních dohod, jakými jsou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi EU, jejími členskými státy a USA, nebo CETA sjednávána mezi EU a Kanadou, není EU osamocena. Investiční kapitolu včetně ISDS má obsahuje sjednávané Trans-pacifické partnerství (TPP), kterého se účastní Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Nový Zéland, Singapur, USA a Vietnam. TTIP nastaví stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie v USA. V současné době má řada členských státŧ EU, včetně ČR, uzavřenou s USA bilaterální investiční dohodu o ochraně a podpoře investic, která umoţňuje investorŧm domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráţe. Uvedené dohody budou nahrazeny TTIP, která sjednotí investiční pravidla, takţe z nich budou moci profitovat investoři ze všech členských státŧ EU stejným zpŧsobem. USA a EU patří k největším globálním vývozcŧm i příjemcŧm přímých zahraničních investic, jednání o TTIP proto představuje nejlepší moţnost pro zlepšení dosavadního systému investiční ochrany. Přesto, ţe stávající investiční dohody poskytují investorŧm vysokou míru ochrany, řada z nich byla sjednána před poměrně značnou dobou a rozhodovací praxe arbitráţních tribunálŧ ukazuje, ţe uvedený systém vyţaduje určitou reformu, která povede k zpřesnění investičních standardŧ a zacelí případné mezery, které mohly vést k zneuţití uvedeného mechanismu a neodŧvodněným ţalobám vŧči státŧm. Vhledem k těmto některým nedostatkŧm systému investičních dohod, budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je moţné povaţovat za investici a koho za investora, aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneuţívána prostřednictvím nastrčených společností, které v domovském státě svého zaloţení nevykonávají ţádnou obchodní činnosti. Další podstatnou změnou, kterou unijní dohody, potaţmo TTIP přinesou, je začlenění transparentnosti do ISDS, kdy bude samozřejmostí zveřejňování rozhodčích nálezŧ, zpřístupňování dokumentace k případu, veřejná slyšení (s výjimkou skutečností, jeţ mohou mít vliv na obchodní tajemství nebo utajovaných skutečností) či umoţnění podání třetím stranám, které osvědčí veřejný zájem na případu. Začlenění transparentnosti do ISDS umoţní veřejnosti získat informace o investičních sporech a jejích dopadech na veřejné rozpočty, coţ doposud není standardem. Nutnosti změn systému v této oblasti si je vědomo i mezinárodní společenství, které ukončilo v roce 2013 v rámci Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) práci na Pravidlech transparentnosti pro investiční spory, na jejichţ tvorbě se EU aktivně podílela a které budou tvořit součást nejpouţívanějších arbitráţních pravidel z dílny UNCITRAL. Základním paradigmatem, ze kterého jednání o TTIP vychází, je to, ţe investiční ochrana nesmí v ţádném případě zasahovat do práva státu na regulaci. Cílem jednání je proto nastavení moderních pravidel, která zajistí rovnováhu mezi zájmy soukromých a veřejných subjektŧ. Za příklad současného evropského přístupu lze dát sjednané investiční kapitoly dohod s Kanadou (CETA) a Singapurem. I kdyţ jsou vţdy texty kompromisem odráţející také vyjednávací pozice druhé strany, EU se v obou případech podařilo ve většině případŧ přesvědčit své partnery o správnosti svého přístupu. Dohody tedy v substantivní části obsahují tyto progresivní prvky: detailní definice investice a investora, zabránění zneuţití doloţky nejvyšších výhod, detailní definice standardu spravedlivého a rovnocenného zacházení, návod pro posuzování nepřímého vyvlastňování. V procesní části (ISDS) lze nalézt ustanovení upravující: mediaci, výběr arbitrŧ a poţadavky na jejich kvalifikaci, kodex chování arbitrŧ, moţnost stran namítat podjatost arbitrŧ, regulaci výloh a jiných nákladŧ arbitrŧ podle pravidel ICSID, vyloučení paralelních a manipulativních ţalob, mechanismus proti neopodstatněným a nepodloţeným ţalobám, konsolidaci, lhŧtu pro vznesení ţaloby, plnou transparentnost, detailní úpravu formy nálezu, hrazení nákladŧ řízení a moţnost stran provádět závazný výklad. Pouţití mechanismu ISDS je také v dohodách omezeno pouze na post-investiční fázi. Je tak vyloučeno řešení sporŧ skrze ISDS v otázkách práva přístupu na trh. Proč je mechanismus ISDS ale často tedy kritizován? ISDS se stal jedním z hlavních terčŧ kritika TTIP obecně. Oponenti vyzdvihují hlavně několik zásadních bodŧ, mezi které patří: Plné znění zpráv


Nezbytnost ISDS v TTIP Zpochybňována uţ je sama nezbytnost ISDS v investiční kapitole TTIP. Vzhledem k vyspělosti právních systému v EU i USA se mŧţe zdát, ţe mechanismus je nadbytečný a investoři by se měli spolehnout na národní soudy či na mezistátní zpŧsob řešení sporŧ. Jak je výše uvedeno, jedním z hlavních motivŧ k tvorbě BIT a ISDS byla snaha smluvních státŧ odpolitizovat vznikající spory. Proto bylo investorovi umoţněno, aby se samostatně obracel na rozhodčí soud, aniţ by musel spoléhat na to, ţe stát převezme jeho nárok skrze diplomatickou ochranu nebo mechanismus řešení sporŧ stát-stát. Jak ukazují příklady z praxe, ne vţdy se investoři mohou spoléhat na to, ţe se jim podaří dosáhnout nápravy u národních soudŧ, a to ani pokud jde o vyspělé země. V řadě případŧ se investoři mohou odŧvodněně obávat, ţe národní soudy se k nim nemusí chovat nestranně, popřípadě mohou být pod tlakem, a to i skrytým, výkonné moci daného státu, která vŧči investorovi příslušná opatření přijala. S rostoucí vlnou protekcionalismu navíc v některých zemích mohou být investoři vystaveni diskriminačnímu zacházení a odepření spravedlivého zacházení, kdy jim je znemoţněn či ztíţen přístup k soudŧm. Navíc spoléhání se na národní soudy se nemusí vyplatit, protoţe uvedené soudy neaplikují mezinárodní právo, ale právo národní (dohody nejsou mnohdy přímo aplikovatelné u národních soudŧ), coţ například neumoţňuje zahraničním subjektŧm domáhat se závazkŧ nediskriminace u amerických soudŧ. Ohroţení práva státu nezávisle regulovat Obavy vyplývají i z toho, ţe ISDS by mohli zahraniční investoři vyuţívat ISDS k tomu, aby napadali opatření, která státy přijaly ve veřejném zájmu v oblastech, jako jsou např. ochrana zdraví, spotřebitele či ţivotního prostředí, čímţ oslabují právo státu na regulaci. Zmiňovány jsou konkrétní případy jako např. spor vedený švédským investorem proti Německu ve věci odklonu od jaderné energetiky (Vattenfall) nebo případ týkající se tabákové společnosti Phillip Morris, která napadá u mezinárodní arbitráţe australské opatření vztahující se k označování cigaret. Je však třeba zdŧraznit, ţe ve většině případŧ investoři napadají individuální opatření, která jsou směrována proti nim samotným a nikoliv normy obecného charakteru. I v případě, kdy investor napadá obecné opatření, musí být jeho ţaloba dobře podloţena a zároveň musí prokázat, ţe mu byla zpŧsobena škoda. Je navíc potřebné říci, ţe na rozdíl od jiných systémŧ řešení sporŧ, např. probíhajících mezi státy v rámci Světové obchodní organizace, kde je v současnosti opatření Austrálie upravující označování cigaret taktéţ napadáno, mezinárodní arbitráţ nemŧţe přikázat státu, aby svou napadanou legislativu změnil. V případě, ţe je stát arbitráţním tribunálem shledán vinným z porušení BIT, mŧţe mu být toliko uloţeno nahradit investorovi utrpěnou škodu, ale nikoliv odvolání či změna napadeného opatření. Přes výše uvedené jsou jednání o budoucích EU dohodách vedena s cílem, aby plně zachovávaly moţnost EU a jejích členských státŧ i nadále naplňovat veřejné cíle prostřednictvím regulace v sociální oblasti, ochraně ţivotního prostředí, bezpečnosti, veřejného zdraví atp. Přílišná práva pro soukromé nadnárodní společnosti Investiční dohody obsahují jen omezené mnoţství standardŧ, které např. chrání investory před diskriminačním zacházením, neoprávněným vyvlastněním, za které není investorovi poskytnuta náhrada, popřípadě mu zaručují, ţe s ním hostitelský stát bude zacházet rovným a spravedlivým zpŧsobem. Řada z uvedených standardŧ patří mezi všeobecně uznávané zásady mezinárodního práva, které stanoví, jakým zpŧsobem by se státy měly chovat k cizím příslušníkŧm, tj. i zahraničním investorŧm. Vzhledem k tomu, ţe ne ve všech státech světa jsou uvedené zásady součástí vnitrostátního práva a není tedy moţné se jich domáhat u národních soudŧ, tkví hlavní výhoda investičních dohod v tom, ţe investorŧm dávají k dispozici fórum v rámci, kterého mohou porušení uvedených principŧ domáhat. Cílem EU je zlepšit uvedený mechanismus, aby byl mimo jiné lépe dostupný i pro malé a střední podniky. Riziko, ţe arbitráţní rozhodnutí nebude nestranné a nezávislé



Spory jsou ve většině případŧ rozhodovány profesionálními právníky. Kritici se obávají, ţe někteří z nich mohou vystupovat v jednom řízení jako arbitři a v jiných jako obhájci, coţ zvyšuje pochybnosti o tom, zda nemŧţe docházet k neobjektivnímu rozhodování, ve kterém arbitři straní investorŧm, kteří představují jejich hlavní zákazníky. Je faktem, ţe z dŧvodu úzké specializace se oblastí mezinárodního investičního práva zaobírá pouze omezený okruh specialistŧ, coţ je ovšem typické i pro jiné obdobné disciplíny na národní i mezinárodní úrovni. Pravdou je i to, ţe někteří z těchto odborníkŧ zastávají jak role rozhodcŧ, tak právních poradcŧ stran, coţ mŧţe vyvolávat pochybnosti o konfliktu zájmŧ. Cílem EU je v budoucnu uvedený střet zájmu vyloučit, a to prostřednictvím Kodexu chování, který bude tvořit součást sjednávaných dohod a podle, kterého budou arbitři povinni vystupovat. Jeho nedodrţení je z uvedené funkce bude diskvalifikovat. EU chce zároveň prosadit změnu ve zpŧsobu jmenování rozhodcŧ. V současné době se arbitráţní tribunál skládá ze tří rozhodcŧ, kdy po jednom rozhodci jmenují strany sporu s tím, ţe předsedající je jmenován dvěma nominovanými rozhodci. I v EU dohodách bude zachováno moţnost stran jmenovat jednoho rozhodce s tím, ţe však i předsedající bude jmenován na základě dohody stran sporu. V případě, ţe dohody nebude dosaţeno, bude arbitr jmenován ze seznamu rozhodcŧ, který bude pro účely dohody sestaven jejími smluvními stranami. Veřejná konzultace k ISDS Na základě dialogu s veřejností a vzrŧstajícím obavám a výhradám vŧči zahrnutí ISDS do sjednávané investiční kapitoly TTIP se Evropská komise rozhodla uskutečnit veřejnou konzultaci zaměřenou výlučně na ISDS. Tato konzultace probíhala během jara 2014 a zapojit se do ní mohla celá široká veřejnost, od zástupcŧ akademické obce, podnikatelského sektoru, neziskových organizací nebo občanŧ. Výstupy konzultace byly prezentovány 13. ledna 2015. Prozatím Komise, i vzhledem k mnoţstvím odpovědí, vydala faktickou zprávu o výsledku konzultace. Další práce se získanými poznatky a další dialog bude veden během následujících měsícŧ roku 2015 a finální podoba návrhu mechanismus investor-stát by měla být dokončena v květnu 2015. Je však třeba vnímat, ţe veřejná konzultace ale není hlasováním v referendu, cílem Komise bylo získat relevantní reakce na jednotlivé prvky ISDS včetně návrhŧ na zlepšení. Komise konstatovala, ţe o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem. Celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc. Většina (97 %) z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentŧ pokrývající široké spektrum dotčených subjektŧ a zástupcŧ občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: skupina mající výhrady k TTIP obecně, skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic včetně textových návrhŧ. Zahrnutí ISDS do investiční kapitoly je ze strany členských státŧ ale podmíněné a bude záleţet na finální podobě, která se Komisi povede vyjednat. Nejedná se tedy o nějaký bianco šek. Ve finálních fázích vyjednávání bude moţné rozhodnout o tom, zda ISDS zŧstane, nebo bude vyloučena. Výsledkem konzultace bylo definování čtyř klíčových oblastí, v nichţ se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelŧ, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Expertní tým MPO k TTIP diskutoval přípravu 11. vyjednávacího kola TTIP, regulatorní otázky i kapitolu o investicích V třetím říjnovém týdnu se po jedenácté sejdou vyjednavači EU a USA. V americkém Miami budou pokračovat vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jako před kaţdým Plné znění zpráv


vyjednávacím kolem Ministerstvo prŧmyslu a obchodu uspořádalo další setkání Expertního týmu k TTIP za účasti tripartity a nevládních organizací, kde kromě nadcházejícího kola proběhla diskuse k otázkám regulatorní spolupráce a investic v TTIP. Hlavními tématy 11. kola v Miami je nová výměna tarifních nabídek. Příprava nabídky byla v součinnost s členskými státy dokončována do posledních chvil před zahájením kola tak, abychom udrţeli vysokou míru ambicí a zároveň byly zohledněny naše defenzivní zájmy v zemědělství a energeticky náročné výrobě. EU také přichází s návrhem kapitoly o obchodu a udrţitelném rozvoji. Dosud v ţádné obchodní dohodě nebyla EK natolik ambiciózní jako v návrhu pro TTIP. EU si za cíl klade s odvoláním na mnohé mezinárodní instrumenty ochrany ţivotního prostředí a pracovněprávních standardŧ zakotvit v dohodě základní principy udrţitelnosti. Dne 12. října se konalo na MPO další setkání Expertního týmu k TTIP. Na setkání byli pozváni mj. i zástupci iniciativy Vttip.cz/ Iuridicum Remedium, Hnutí Duha, Pirátská strana a řada dalších. V rozšířeném formátu tak jednali zástupci odborŧ, podnikatelských svazŧ, státní správy a také občanské společnosti o prioritách EU na 11. kole a následně o dvou velmi dŧleţitých tématech v TTIP – horizontální regulatorní spolupráci a investiční kapitole. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu do agendy říjnového expertního týmu zařadilo téma regulatorní spolupráce zejména s ohledem na obavy vyjádřené v publikaci Hnutí Duha a Iuridicum Remedium. K pŧvodně avizované prezentaci tohoto materiálu bohuţel nedošlo (zástupce NGO se nedostavil). Diskuse se zejména týkala návrhu platformy, která by regulatorní spolupráci měla zaštítit a slouţit k identifikaci perspektivních oblastí pro vzájemnou spolupráci. V odpolední části byl detailně představen návrh Evropské komise na reformu investiční kapitoly, a to na základě výstupŧ z veřejné konzultace. V mnohém návrh navazuje na významné pokroky učiněné v dohodách CETA a FTA se Singapurem. Avšak jde ještě dál u mechanismu řešení sporŧ, které budou řešeny skrze mechanismus investičního soudu. Zástupci Pirátské strany, kteří k TTIP vznáší řadu kritických podnětŧ, ocenili předmětný návrh Komise jako významný krok vpřed, zejména pokud jde o otázky transparentnosti mechanismu. V této souvislosti přednesli i podněty, které by dále měli posílit zpřístupnění materiálŧ veřejnosti elektronickou cestou. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Setkání expertního týmu TTIP v Praze a panelová diskuze v Českých Budějovicích V třetím zářijovém týdnu se v ČR konalo hned několik akcí, kde se diskutovalo téma Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA. Ve středu 16. září se v Praze v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu konalo setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP na ČR, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT). V pátek se dění přesunulo do jiţních Čech, konkrétně do Českých Budějovic, kde Jihočeský kraj a regionální Hospodářská komora pořádaly panelovou diskuzi s europoslanci a dalšími odborníky na tuto oblast. Setkání expertního týmu se zúčastnili zástupci tripartity, ale také firem a nevládního a akademického sektoru. V úvodní části vystoupili zpracovatelé dopadové studie TTIP z Asociace pro mezinárodní otázky, kteří se věnovali jak charakteristice vzájemných obchodní vztahŧ ČR-USA, tak metodologii vyuţité ve studii a například také problematice veřejných zakázek. Finální verze studie bude představena v prŧběhu listopadu letošního roku. Druhá část setkání byla věnována TTIP a zemědělství. Se svými příspěvky vystoupili Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství, Josef Vitásek ze Státní veterinární správy ČR a Michal Slanina z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Přiblíţili jak oblasti, kterých se dohoda dotkne, tak konkrétní české zájmy a problémy, se kterými se čeští vývozci v současnosti potýkají při svém exportu do USA.



V třetím bloku byla prezentována problematika informačních a komunikačních technologií. Adam Gazda a Marino Radačič přiblíţili oblasti, kterých se dohoda bude týkat. V prezentaci se věnovali sluţbám elektronickému obchodu, ale také mobilitě pracovníkŧ, konkrétně moţnosti dočasného vstupu a pobytu poskytovatelŧ sluţeb na území druhé strany a vzájemnému uznávání kvalifikací a regulatorice. Panelové diskuze v Českých Budějovicích se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu Dita Charanzová a Pavel Poc, kteří přiblíţili vyjednávání z pohledu členŧ Evropského parlamentu. Vedoucí zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal účastníky debaty seznámil s tím, co se v dohodě vyjednává, jaké jsou její cíle a jaké má mít přínosy. Se svým příspěvkem vystoupil také zástupce MPO z oddělení Amerik Matyáš Pelant, zástupce České podnikatelské reprezentace při EU Tomáš Hartman a ředitel Jihočeské hospodářské komory Luděk Keist. Uţitečné odkazy: Factsheet Evropské komise – TTIP a veřejné zakázky Factsheet Evropské komise – TTIP a zeměpisná označení (GIs) a ochrana duševního vlastnictví Factsheet Evropské komise – TTIP a bezpečnost potravin a sanitární a fytosanitární opatření (SPS) Factsheet Evropské komise – TTIP a informační a komunikační technologie Nabídka EU v oblasti sluţeb včetně e-commerce a reading guide k nabídce Vysvětlující factsheety, poziční dokumenty Evropské komise a unijní návrhy textu kapitol naleznete na stránkách Evropské komise Proběhlo desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) Vyjednávání TTIP má za sebou desáté kolo, které se zaměřilo zejména na výměnu nabídek v oblasti sluţeb. Svou nabídku po předání americké straně Evropská komise zveřejnila i na svém webu. Z nabídky jasně vyplývá, ţe Komise dostála svým příslibŧm, ţe bude plně zajištěna ochrana veřejných sluţeb v EU - a to jak v dohodě TTIP, tak TiSA i jiných dohodách vyjednávaných Evropskou komisí. Prezentace výstupŧ z desátého kola – vyjednávač za EU I.G.Bercero a za USA D. Mullaney Desáté vyjednávání kolo pokrylo většinu kapitol budoucí dohody TTIP. V oblasti přístupu na trh se kromě nabídky ve sluţbách probírala pravidla pŧvodu, přístup na trh zboţí a zemědělských komodit. V regulatorní oblasti pokračovala jednání o regulatorní koherenci a spolupráci, technických překáţkách obchodu a o sanitárních a fytosanitárních předpisech. Rovněţ pokračovala technická jednání o regulatorních překáţkách v devíti specifických sektorech, kterými jsou automobilový prŧmysl, strojírenství, zdravotnická technika, farmaceutika, kosmetika, ICT. V oblasti pravidel se diskuze zaměřily zejména na témata hospodářské soutěţe, státních podnikŧ a malých a středních podnikŧ. Evropská komise přitom avizovala, ţe v září připraví text k otázce udrţitelného rozvoje. Podrobnosti o výstupech z 10. kola v souhrnu V souvislosti s úsilím o zajištění lepšího informování evropské veřejnosti Evropská komise připravila po desátém kole podrobný materiál Inside TTIP, detailně popisující obsah a cíle vyjednávání ve všech kapitolách. Všechny poziční dokumenty a návrhy kapitol připravené Evropskou komisí jsou k dispozici na stránkách Evropské komise. Z dalších zpráv: USA zŧstávají pro Evropsku unii klíčovým trhem i pro zemědělské produkty. Dle analýzy DG AGRI zaznamenal export unijních zemědělských do USA meziroční rekordní nárŧst o 15%. Evropská komise oznámila dne dosaţení shody s Vietnamem o obdobě TTIP (dohoda o volném obchodu). Desáté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Plné znění zpráv


Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v Bruselu desátým kolem, které se zaměří zejména na výměnu nabídek v oblasti sluţeb. Evropská komise znovu potvrdila, ţe bude plně zajištěna ochrana veřejných sluţeb v EU. Kromě toho budou pokračovat vyjednávání i o všech dříve rozjednaných oblastech přičemţ se naváţe na hlavní výstupy devátého kola, které se uskutečnilo v týdnu od 24.4.2015 v New Yorku. Pŧvodně předpokládaná debata k udrţitelnému rozvoji byla odloţena na podzim. Foto: Hlavní vyjednávač TTIP za USA (Dan Mullaney) a za EU (Ignacio Garcia Bercero) Před vyjednávacím kolem proběhla jako obvykle řada přípravných mítinkŧ Evropské komise a členských státŧ zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílŧ. Dne 22.6 organizovala Komise setkání s členskými státy k problematice udrţitelného rozvoje, dne 26.6 se uskutečnilo jednání k problematice pravidel pŧvodu, dne 7. 7. pak k aktuálnímu stavu v oblasti regulatorní kapitoly, k udrţitelném rozvoji a veřejným zakázkám. Všech těchto jednání se zúčastnili zástupci ČR. V návaznosti na tyto schŧzky v Bruselu se 8. 7. 2015 v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání, cíli nadcházejícího kola a stavu prosazováním českých priorit v TTIP. Aktuální stav TTIP diskutovala i vláda na svém zasedání ve stejný den, kde ministr prŧmyslu a obchodu představil materiál k o prŧběhu projednávání dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství, komunikaci TTIP k odborné i občanské veřejnosti a o přípravě dopadové studie na Českou republiku. TTIP byl i jedním z klíčových témat pro plenární zasedání Evropského parlamentu, který 8.7 dvoutřetinovou většinou přijal své doporučení Evropské komisi k TTIP. Parlament jasně konstatoval, ţe obchodní dohoda mezi Evropskou unií a USA musí firmám z EU otevřít přístup na americké trhy, zároveň však nesmí oslabit unijní standardy. Debata o TTIP v České republice pokračuje Veřejná debata o TTIP v ČR pokračovala i v prŧběhu května a června. Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem prŧmyslu a obchodu zorganizoval Národní konvent k TTIP dne 22.5.2015, kde měli zástupci tripartity i nevládního sektoru příleţitost diskutovat o národních prioritách České republiky. Národní konvent k TTIP, 22.5.2015, Praha Výstupem ze schŧzky byla série následujících doporučení vládě. 1. České priority a očekávání by měly být co nejintenzivněji prosazovány při vyjednáváních o TTIP, a to v úzké koordinaci s ostatními členskými státy a Evropskou komisí. V tomto smyslu je nutné, aby vláda ČR co moţno nejaktivněji vyuţívala příleţitosti k prosazování zájmŧ České republiky v této vznikající dohodě. 2. Hlavní sektory, jeţ musí ČR v jednáních prosazovat, jsou automobilový prŧmysl, zdravotnická technika, farmaceutický prŧmysl a strojírenství. Strategickým zájmem ČR je i podpora lepšího přístupu na americký trh s veřejnými zakázkami a co nejuţší zapojení do vytváření návrhu nového mechanismu řešení sporŧ mezi investorem a státem. 3. V sektoru energetiky je ve strategickém zájmu ČR jeho začlenění do TTIP a zároveň podpora stanoviska EU ve všech předmětných jednáních včetně bilaterálních s USA. V oblasti digitální agendy je potřeba, aby se vláda pokusila precizovat zájmy a pozici, která by mohla být prosazována (v návaznosti na doporučení č. 5). 4. Ambicí ČR by mělo být takové nastavení TTIP, které by řešilo ty bariéry v transatlantickém obchodu, jeţ nejvíce omezují české a v České republice pŧsobící firmy, a to zejména z řad malých a středních podnikŧ. Je proto nutno pracovat se vstupy firem ze sektorŧ, které s USA přímo nebo nepřímo obchodují. 5. Vláda ČR by měla pozorně a pečlivě sledovat postoje jednotlivých aktérŧ (podnikatelských svazŧ, asociací, občanské společnosti, zástupcŧ občanŧ v Evropském parlamentu, Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu Plné znění zpráv


ČR a široké veřejnosti). Vývoj jednání o TTIP by také měl být pravidelně a aktivně komunikován se všemi zainteresovanými subjekty. 6. I navzdory faktu, ţe jednání o TTIP probíhají, je nutno analyzovat potenciální přínosy a rizika pro ČR. V této souvislosti je potřeba zpracovat a vyhodnotit dopadovou studii, která by mohla přiblíţit a poukázat na konkrétní konsekvence TTIP pro ČR. Na pozvání ministra prŧmyslu a obchodu Jana Mládka navštívila dne 5.6.2015 Českou republiku komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, která v rámci své návštěvy absolvovala setkání s poslanci a senátory, schŧzku se zainteresovanými z řad tripartity, jednání s ministrem Mládkem a premiérem Sobotkou a projev a diskuzi s veřejností v Karolínu, kterou zaznamenala kamera ČT24. Setkání s komisařkou Malmströem, 5.6.2015, Praha V rámci svých aktivit zaměřených na objektivní a vyváţené informování o TTIP se zástupci Ministerstva prŧmyslu a obchodu zúčastnili řady debat k transatlantické dohodě – na Konferenci Mladých sociálních demokratŧ ( Hlavolam jménem TTIP, 23.5, Praha), v prostorech Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (TTIP Odváţné palce, 28.5, Praha), na konferenci „TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA― ( Co mŧţe přinést a proč vyvolává tolik otázek?, 17.6, Ostrava) či v na prezentaci v Eurocentru (Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - mýty a fakta 25.5, Jihlava). Na tyto akce navázalo dne 29. 6. setkání expertního týmu MPO k TTIP v rozšířeném formátu, tj. i se zástupci nevládního a akademického sektoru se zpracovateli dopadové studie TTIP. Dopadová studie byla zadána formou otevřené veřejné zakázky, ve které zvítězila Asociace pro mezinárodní otázky. Na setkání byl představen koncept studie včetně metodologie, která bude aplikována a všichni členové týmu měli příleţitost klást zpracovatelŧm dotazy a uvádět doporučení ke studii. Předpokládá se, ţe národní dopadová studie bude dokončena do konce října 2015. Setkání expertního týmu k TTIP se zpracovateli dopadové studie, 29.6.2015, Praha Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude dále pokračovat v komunikační kampani k TTIP a zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Deváté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIP pokračuje tento týden v New Yorku devátým kolem, které se zaměří zejména na kapitolu o regulatorní spolupráci, sanitární a fytosanitární problematiku, veřejné zakázky a celní a obchodní facilitaci. Před vyjednávacím kolem proběhla řada přípravných mítinkŧ Evropské komise a členských státŧ zaměřených na detailní přípravy strategie a vyjednávacích cílŧ. Dne 19. března se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k diskuzi o existujících ekonomických studií o dopadech TTIP na evropské hospodářství. Na toto setkání navázalo setkání k sanitárním a fytosanitárním pravidlŧm a problematice zemědělského sektoru. Následné dvě schŧzky (27.3 a 13.4) se zaměřily na finalizaci aktualizovaného unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP. V návaznosti na tyto schŧzky v Bruselu se 14. 4. 2015 v prostorách Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Expertní tým MPO se následně sešel se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru (mezi pozvanými byli mj. zástupci Iuridicum Remedium / VTTiP.cz, think-tanku Glopolis, Vysoké školy ekonomické, Asociace pro mezinárodní otázky aj.). Tripartita (Rada hospodářské a sociální dohody ČR) projednávala TTIP i na své pracovní úrovni dne 10.4.2015, kdy se zaměřila především na diskuzi o přípravě národní studie analyzující dopady TTIP na české hospodářství.



Evropská komise v mezičase od osmého kola publikovala další aktualizované materiály vysvětlující cíle EU v TTIP, mj. broţuru 10 mýtŧ o TTIP či sérii factsheets / poziční materiály k jednotlivým sektorovým prioritám (pesticidy; automobily – problematika světlometŧ; práva duševního vlastnictví / IPR; kosmetika) Diskuze k TTIP pokračuje i v České republice – v parlamentu, v expertním týmu k TTIP za účasti nevládních organizací či v televizi V Bruselu proběhlo minulý týden 8. vyjednávací kolo Jolana Mungengová, členka kabinetu evropské komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, v pátek 6. února zavítala do Prahy na pozvání náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla. Její mise v ČR měla jeden primární cíl – v duchu nově prosazované politiky transparentnosti posílit dialog mezi Evropskou komisí, která se Spojenými státy vyjednává dohodu o Transatlantickém a investičním partnerství (TTIP), a členskými státy, zástupci národních parlamentŧ a občanskou veřejností. Na úvod své návštěvy se Jolana Mungengová v doprovodu náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla setkala se zástupci poslancŧ a senátorŧ na společné schŧzi Výboru pro záleţitosti EU Senátu a Výboru pro evropské záleţitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nový kurz transparentnosti evropské obchodní politiky označila jako nezbytný: „Bez zásad transparentnosti reálná faktická debata nemŧţe začít,― uvedla. V reakci na dotazy poslancŧ a senátorŧ vyvracela paní Mungengová obavy, ţe by TTIP mohl znamenat ohroţení evropských norem, příliv geneticky modifikovaných potravin nebo měl jakýkoliv vliv např. na stanovování délky pracovní doby v EU. Stejně tak potvrdila, ţe Komise v ţádném případě není ochotna obětovat evropské hodnoty, mezi nimi i ochranu lidských práv, na úkor byznysu. „Toto je obecně platná zásada, které se Komise drţí nejen při vyjednávání s USA, ale i při jednání s Čínou, Vietnamem, Japonskem nebo zeměmi Afriky.― Zároveň vysvětlila záměr Komise shodnout se s americkou stranou na celé architektuře dohody ještě do léta letošního roku, aby na podzim mohly započít jednání o nejcitlivějších otázkách dohody, jako třeba investiční kapitola. Nicméně zdŧraznila, ţe „za ţádnou cenu není Komise ochotna obětovat kvalitu dohody na úkor tohoto časového rámce―. Dále se Jolana Mungengová zúčastnila zvláštního zasedání expertního týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu k TTIP za účasti zástupcŧ nevládních organizací a akademické sféry. Pro účastníky odpoledního setkání to byla jedinečná příleţitost poloţit přímo své dotazy zástupkyni Komise. Náměstek ministra prŧmyslu a obchodu Vladimír Bärtl informoval, ţe setkání se všemi zájemci z řad odborné veřejnosti k TTIP budou organizována i nadále. „Na jednání expertního týmu k TTIP, který jiţ dnes tvoří kompletní tripartita, naváţí v budoucnu expertní setkání se zástupci nevládního sektoru,― uvedl Bärtl. Paní Mungengová své hlavní poselství všem zúčastněným shrnula do ujištění, ţe „obě strany se zavazují respektovat právo druhé strany spravovat své záleţitosti a regulovat.― Potvrdila, ţe toto pravidlo bude součástí finálního textu dohody. Během diskuse opakovaně zdŧraznila, ţe TTIP nepovede ke sjednocení standardŧ na minimálních společnou úroveň. TTIP znamená hledání styčných bodŧ pro spolupráci, které budou dŧleţité nejen pro naše dvoustranné vztahy, ale mohou být inspirací i pro širší mezinárodní diskusi. Otevřená debata o regulaci znamená přínos zejména pro malé a střední podniky, protoţe větší předvídatelnost jim umoţní snáze expandovat přes Atlantik. Paní Mungengová dostala příleţitost se vyjádřit i k problematice veřejných sluţeb. Komise navazuje na mnohaletou praxi vyjednávání a veřejné sluţby z pŧsobnosti obchodní dohody vylučuje, a to i s ohledem na jejich specifickou úpravu ve zřizovacích smlouvách EU a zásadu ochrany evropského sociálního modelu. Na závěr návštěvy paní Mungengové proběhla ještě veřejná debata se studenty a dalšími zájemci na Universitě Karlově, nejen k dohodě TTIP, ale i k dalším aspektŧm obchodní politiky EU. Pozvání pro členku kabinetu komisařky pro obchod je další ze série aktivit Ministerstva prŧmyslu a obchodu s cílem podpořit otevřenou a konstruktivní diskusi k TTIP. Jiţ ve středu 4. února se uskutečnil televizní duel Hyde Park za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a jednatelky nevládní organizace Iuridicum Remedium Heleny Svatošové, kteří v hodinovém programu diskutovali výhody či rizika TTIP a věnovali se zodpovídání dotazŧ televizních divákŧ. Pořad je moţné shlédnout z archivu vysílání ČT 24. Plné znění zpráv


8. vyjednávací kolo TTIP, 2. 2. – 6. 2. 2015 Brusel Minulý týden hostila Evropská komise v Bruselu osmé vyjednávací kolo TTIP. Jde o první kolo pod vedením nové komisařky pro obchod Cecilie Malmströmové a tato bruselská jednání mají odstartovat novou transparentnější etapu vyjednávání. Hlavní vyjednavač EU Ignacio Garcia Bercero v pátek spolu se svým americkým protějškem Danem Mullaneynem shrnuli týdenní jednání na tiskové konferenci. Předmětem rozhovorŧ byla tři témata, která, dle slov Garcia Bercery, mají v úmyslu dokončit v nejbliţších měsících: přístup na trh a konkrétně cla, sluţby a veřejné zakázky; regulatorika a kapitola pravidel. Poprvé se povedlo projednat všechny tři dílčí problematiky kapitoly přístupu na trh. Obě strany předloţily své návrhy a zdŧraznily své priority a citlivé oblasti. „Tento otevřený přístup nám umoţňuje lépe pochopit naše pozice a umoţní nám dosáhnout kompromisu,― řekl evropský hlavní vyjednavač. EU chce zintenzivnit jednání o veřejných zakázkách a otevírání trhŧ na úrovni federálních státŧ, oproti tomu USA prosazují větší flexibilitu v oblasti odstraňování dovozních cel a otevírání trhu sluţeb. Bruselské rozhovory se detailně zabývaly i kapitolou regulatoriky, a to jak opatření horizontální povahy, tak sektorových pravidel. Je to právě tato kapitola, která významně odlišuje TTIP od jiných dohod o volném obchodu. Nosnými principy je sdílení zkušeností a posílená regulatorní spolupráce. EU předloţila americké straně konkrétní písemný návrh, který v souladu s politikou transparentnosti bude v nejbliţších dnech zveřejněn. Garcia Bercero označil jednání o regulatorice jako významný krok vpřed a v nejbliţších kolech budou vyjednávací týmy jiţ pracovat se společnými tzv. konsolidovanými texty návrhŧ. Konečně třetí nejdŧleţitější část jednání se týkala kapitoly pravidel. Ingacio G. Bercera na tiskové konferenci vysvětlil, proč je tato kapitola v obchodních dohodách zvláštností: „Jak víte, povaţujeme za dŧleţité, ţe se TTIP bude zabývat i otázkami, které jsou nad rámec našich bilaterálních obchodních vztahŧ. Věříme, ţe právě shoda nad pravidly v těchto konkrétních oblastech mŧţe přispět k lepšímu prosazování našich hodnot a k rozvoji budoucích globálních pravidel a standardŧ.― Diskuse byly tak vedeny o udrţitelném rozvoji nebo ochraně ţivotního prostředí. Kromě těchto kapitol se jednání vedla i o otázkách duševního vlastnictví, pravidel pŧvodu, obchodu s energiemi a surovinami nebo o kapitole o malých a středních podnicích. Právě téma malých a středních podnikŧ bylo hlavním bodem dialogu s dotčenými subjekty a diskuse o přínosu TTIP právě pro MSP bude dále rozvíjena i na plánovaném workshopu během příštího vyjednávacího kola. Jak bylo naznačeno, práce zdaleka nejsou u konce. Během tiskové konference byl odhalen i plán jednání pro příští měsíce. Počítá se s dalšími dvěma koly do léta a s dalšími jednáními některých vyjednávacích skupin mezi formálními sezeními. Osmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu osmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. V letošním roce se s největší pravděpodobností uskuteční celkově pět vyjednávacích kol, které budou v pravidelném sledu navazovat na setkávání komisařky pro obchod C. Malmstroemové a zmocněnce pro obchod M. Fromana. TTIP bude předmětem i diskuzí ministrŧ pro obchod členských státŧ EU a to i na nejbliţší neformální radě FAC pro obchod v Rize dne 25. března 2015. V souladu s úsilím o co největší transparentnost, které předcházela i publikace pozičních materiálŧ EK a unijních návrhu kapitol TTIP dne 7.1.2015, vyjednání proběhla před osmým vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie pro toto kolo, které se nese v duchu „nového startu― po nástupu nové Evropské komise v listopadu 2014. Ve dnech 14. – 15. ledna. 2015 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání obecné regulatorní spolupráce, dále vývoje vyjednávání v oblasti chemického prŧmyslu a Plné znění zpráv


strojírenství, v oblasti cel a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěţe a při podpoře malých a středních podnikŧ, kterým bude v TTIP věnována speciální kapitola. Dne 26. 1. 2015 následoval mítink k finalizaci unijního návrhu kapitoly o regulatorní spolupráci v TTIP, který bude předloţen americké straně v rámci 8. kola. Dne 23. 1. 2015 téma diskutovali přípravu osmého kola zástupci členských státŧ v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC) na úrovni náměstku (za Českou republiku náměstkem ministra prŧmyslu a obchodu ing. Vladimír Bärtl), dne 30. 1. 2015 pak TPC na pracovní úrovni. V návaznosti na tyto schŧzky se 21. 1. 2015 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností, členy tripartity i občanské společnosti, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Dne 6. 2. 2015 Ministerstvo prŧmyslu a obchodu připravuje setkání expertního týmu pod vedením náměstka Vladimíra Bärtla a za účasti Jolany Mungengové, členky kabinetu komisařky Malmstroemové, se zástupci občanské společnosti a akademického sektoru, k diskuzi o aktuálních otázkách vyjednávání a o tématech, které v TTIP občanský sektor vnímá citlivě. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Evropská komise zveřejnila výsledky veřejné konzultace k investiční ochraně a mechanismu ISDS v dohodě s USA Přesně pŧl roku od ukončení veřejné konzultace ohledně podoby ustanovení o investiční ochraně a mechanismu řešení sporŧ investor - stát (ISDS), jeţ mají být součástí připravované dohody o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), zveřejnila dnes Evropská komise (EK) na svých internetových stránkách zprávu o jejích výsledcích. Vyhodnocení veřejné konzultace je ryze faktickým shrnutím téměř 150 tisíc zaslaných odpovědí a jeho obsah bude slouţit jako jeden z podkladŧ pro další diskusi, která bude o podobě investiční kapitoly vedena v následujících měsících mezi Evropskou komisí, členskými státy EU, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými aktéry. "Věřím, ţe dnes zveřejněné výsledky veřejné konzultace k ISDS přispějí ke správnému vymezení pravidel investiční ochrany v rámci TTIP. Chceme takovou podobu ISDS, která zpřehlední postavení investorŧ, posílí práva státu a zvýší jistotu, ţe ISDS nebude zneuţíván. Ochrana investic ale není jen o arbitráţích, ale především o vytvoření atraktivního podnikatelského prostředí, které láká potřebné zahraniční investice," řekl ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek k dnes zveřejněným výsledkŧm veřejné konzultace. Konzultace, která díky ţivé veřejné debatě přilákala bezprecedentní mnoţství respondentŧ, probíhala od 27. března do 13. července 2014 a jejím spuštěním Evropská komise znovu potvrdila svŧj závazek k transparentnímu vedení jednání o TTIP a aktivnímu zapojení veřejnosti do tvorby unijních politik. Trvání veřejné konzultace bylo z rozhodnutí EK dokonce prodlouţeno, aby příleţitost vyjádřit se dostali skutečně všichni zájemci, neboť v prŧběhu posledního týdne jejího konání zpŧsobilo mnoţství zasílaných odpovědí problémy internetového systému. V rámci veřejné konzultace mohli zájemci vyjádřit svŧj názor a komentáře k přístupu Evropské komise v oblasti ochrany investic, stejně jako přijít s vlastními podněty na jeho zlepšení. S největší odezvou se pak konzultace setkala v západoevropských zemích, přičemţ více neţ 95% odpovědí pocházelo z pěti státŧ – Velké Británie, Německa, Rakouska, Francie a Belgie. Z České republiky své příspěvky do veřejné konzultace zaslalo celkem 176 subjektŧ. Plné znění zpráv


Kompletní text Zprávy je přístupný na webových stránkách Evropské komise Více informací k investiční ochraně, ISDS a ČR naleznete zde. TTIP zŧstává prioritou pro rok 2015 Vyjednávání o Transatlantické obchodní a investiční dohodě mezi EU a USA vstupuje do roku 2015. TTIP je prioritou pro novou Evropskou komisi i nastupující litevské předsednictví EU, které se kromě dosaţení významných pokrokŧ v rozhovorech hodlají zaměřit i na další posílení transparentnosti vyjednávacího procesu a informovanosti veřejnosti. O hlubší spolupráci s občanskou veřejností bude usilovat i Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR. TTIP je klíčovým tématem pro Evropskou komisi i litevské předsednictví Vyjednávání TTIP zŧstává prioritou pro Evropskou komisi vedenou Jean Claude Junckerem, která dokončení TTIP zařadila mezi desítku svých hlavních cílŧ. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová se po svém nástupu do funkce zaměřila na iniciativy směřující k posílení přístupu veřejnosti k unijním materiálŧm vztahujícím se k TTIP. To bylo předmětem i pracovního setkání komisařky s americkým zmocněncem pro obchod (USTR) Michalem Fromanem v prosinci 2014. V souladu s přijatým „Sdělení Evropské komise k transparentnosti TTIP― hodlá Komise ještě detailněji informovat o výstupech z jednotlivých vyjednávacích kol, připravovat podrobnější online materiály vysvětlující vyjednávací pozice a přístupy EU, posilovat vztahy s občanskou veřejností a dále zvyšovat intenzitu komunikace se všemi zainteresovanými. TTIP je prioritou i pro litevské předsednictví Rady Evropské unie pro první pololetí roku 2015, které se ve svém programu zavázalo k maximálnímu úsilí k dosaţení pokroku ve vyjednávání. Komise zveřejnila nové poziční materiály EU a prvních textových návrhy kapitol TTIP V souladu s úsilím o maximální transparentnost procesu vyjednávání TTIP Evropská komise dne 7.1.2015 na svých internetových stránkách zveřejnila soubor textových návrhŧ kapitol TTIP z pera EU (oblast hospodářské soutěţe, sanitárních a fytosanitárních pravidla, celní záleţitosti, technické překáţky obchodu, malé a střední podniky, řešení sporŧ). Dále Komise publikovala sérii pozičních materiálŧ EU v oblasti strojírenství, automobilového prŧmyslu a udrţitelného rozvoje spolu s příslušnými vysvětlujícími materiály (factsheets). Ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek podpořil vyjednávání TTIP Ministr prŧmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém článku pro deník Právo ze dne 29.12.2014 vyjádřil podporu pokračování vyjednávání TTIP s cílem dosáhnout kvalitní, vyváţené a komplexní dohody. Ujistil zároveň veřejnost, ţe cílem TTIP není sniţovat evropské standardy či omezovat právo regulovat. Vyzval ke spolupráci s občanskou společností a zavázal se k maximální komunikaci s veřejností s cílem rozptýlit obavy, které se mohou v souvislosti s TTIP objevit. MPO spolupořádalo mezinárodní konferenci k TTIP V Praze dne 6. listopadu proběhla mezinárodní konference na téma Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Tato jiţ více neţ rok vyjednávaná a velmi často diskutovaná smlouva si klade za cíl odstranit obchodní bariéry mezi EU a USA. Svŧj pohled na TTIP představili zástupci nejen českých ministerstev, firem, ale i představitelé Evropské komise a britské, švédské nebo americké vlády či českých a evropských odborŧ. Pozváni byli rovněţ představitelé českých nevládních organizací, které k TTIP vznáší kritické hlasy. Akci společně pořádalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí, Asociace pro mezinárodní otázky, Vysoká škola ekonomická, Britské velvyslanectví, Evropská komise a další partneři. Záznam z celé konference je k dispozici v archivu iVysílání ČT24. Informace o konferenci přinášel i Twitter. Konferenci otevřely krátké proslovy děkana Fakulty Mezinárodních vztahŧ VŠE Štěpán Müllera, náměstka ministra obchodu a prŧmyslu Vladimíra Bärtla a náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, které se věnovaly Plné znění zpráv


moţným přínosŧm TTIP z pohledu České republiky a potřebě komunikace o mezinárodním obchodě včetně problematiky TTIP s firmami, akademickou sférou i veřejností. První panel za účasti Ignacia Garcia Bercera (hlavní vyjednávač TTIP za Evropskou unii)Eleny Bryan (Senior Trade Representative, Mise USA při Evropské unii), a profesora Gabriela Felbermayra, ředitele IFO (Centre for International Economics, Mnichov) diskutoval priority EU a Spojených státŧ v rámci TTIP, potenciální dopady TTIP na hospodářství Evropské unie a aktuální globální trendy v zahraničním obchodě včetně procesŧ v rámci Světové obchodní organizace. Tento panel moderoval Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobcŧ automobilu a v současnosti člen poradního sboru Evropské komise pro TTIP. V návaznosti na tento panel se uskutečnila krátká tisková konference pro česká i zahraniční média. Druhý panel moderovaný Petrem Kolářem, bývalým velvyslancem ČR v USA či v Ruské federaci, za účasti Daniela Basso (poradce při Evropské konfederaci odborových svazŧ), Dity Charanzové (členky Evropského parlamentu), Davida Heniga (představitele britského Department for Business, Innovation and Skills) a Andersa Wahlberga ze švédského ministerstva zahraničních věcí diskutoval potenciální přínosy či rizika TTIP z pohledu jednotlivých státŧ, institucí či organizací. Na tento panel navázala prezentace analýzy Asociace pro mezinárodní otázky, která ve svých závěrečných doporučeních nastiňuje strategii pro ČR, jak by mohla maximalizovat potenciální přínosy TTIP: Třetí panel za moderace Martina Tlapy, náměstka ministra zahraničních věcí, se zaměřil na předpokládané dopady TTIP na české a evropské hospodářství. Panelu se zúčastnil prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, ředitelka bruselské kanceláře Trans-Atlantic Business Council Hendrike Kuehl, ředitelka odboru mezinárodních vztahŧ BusinessEurope Luisa Santos, předseda Českomoravské konfederace odborových svazŧ Josef Středula a místopředseda Svazu prŧmyslu a dopravy Radek Špicar. Poslední panel moderovaný náměstkem ministra prŧmyslu Vladimírem Bärtlem byl příleţitostí debatovat očekávání od TTIP ze strany českých či zahraničních firem či asociací. V panelu vystoupili Jiří Grund, ředitel firmy Grund, a.s, Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podnikŧ, Ivan Hodač, člen správní rady Aspen, bývalý generální ředitel Evropské asociace výrobcŧ automobilŧ, Milena Jabŧrková, Government Programs Executive u IBM ČR a členka expertního týmu k EU Svazu prŧmyslu a dopravy ČR a Peter Stračár, ředitel General Electric pro Střední a východní Evropu. Pro podrobné informace o účastnících a programu konference klikněte na staţení „Conference Book―. Sedmé vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Chevy Chase (Maryland) sedmým kolem, které se zaměří zejména na horizontální a sektorovou regulatorní koherenci. Do konce letošního roku se uskuteční ještě jedno vyjednávací kolo (prosinec), kterému bude předcházet setkání amerického pověřence pro obchod +Michala Fromana s ministry členských státŧ EU v rámci setkání Rady ministrŧ ve formátu ministrŧ pro obchod (FAC-Trade) v Římě dne 14.října 2014. V rámci úsilí o co největší transparentnost jednání proběhla před sedmým vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 16. 9. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání regulatoriky obecně, dále automobilového a chemického prŧmyslu, kosmetiky a zdravotnické techniky, farmaceutického prŧmyslu, práv k duševnímu vlastnictví a sanitárních a fytosanitárních pravidel. Dne 17. 9. 2014 následoval mítink k diskuzi o posílení komunikace tématu TTIP v rámci členských státŧ Evropské unie. Dne 19. 9. 2014 téma diskutovali zástupci členských státŧ v rámci setkání Výboru pro obchodní politiku (TPC). V návaznosti na tyto schŧzky se 22. 9. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity (Hospodářská komora, Svaz Plné znění zpráv


prŧmyslu a dopravy ČR, Českomoravská konfederace odborových svazŧ aj.) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Na 1. 10. 2014 Ministerstvo připravilo odpolední blok „Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (TTIP) – Příleţitost pro Českou republiku― v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Dne 9. 10. 2014 se zástupce Ministerstva prŧmyslu a obchodu zúčastní debaty v Eurocentru Praha s názvem „Transatlantické partnerství - obnoví dohoda o investicích vzájemnou dŧvěru?―. Na 6. listopadu 2014 pak Ministerstvo prŧmyslu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Asociací pro mezinárodní otázky (AMO), Centrem evropských studií (CES) Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE, Zastoupením Evropské komise v ČR, Velvyslanectvím Spojených státŧ amerických v ČR, Velvyslanectvím Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze, Velvyslanectvím Švédska v Praze a Zastoupením Konrad Adenauer Stiftung v ČR připravuje mezinárodní konferenci: ―TTIP - Hlavní výzvy, přínosy a rizika pro Českou republiku a Evropskou unii." Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Proběhlo šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) V týdnu od 14. – 18. července 2014 proběhlo v Bruselu šesté vyjednávací kolo TTIP, které se zaměřilo na posílení horizontální regulatorní koherence, odstraňování technických překáţek obchodu, posílení regulatorní spolupráce ve specifických sektorech (mj. automobily, strojírenství, farmaceutika, zdravotnická technika, kosmetika, pesticidy, textil), energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, zeměpisná označení, na témata související se sluţbami (mj. proběhla první výměna nabídek mezi EU a USA), veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udrţitelného rozvoje, celních formalit a zjednodušování obchodu, hospodářské soutěţe a problematiky malých a středních podnikŧ. Toto vyjednávací kolo se zabývalo především technickými diskuzemi a slaďováním ambicí v jednotlivých oblastech. Do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. Předpokládá se, ţe nové impulzy do vyjednávání přijdou po ustavení nové Evropské komise a volbách do části amerického Kongresu (tzv. midterm elections). V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise se sociálními partnery a NGOs cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání. Členské státy měly příleţitost podrobně diskutovat výsledky vyjednávacího kola na pracovní skupině TPC dne 25.7.2014. Dne 22.7.2014 diskutovali stav vyjednávání TTIP i nově zvolení europoslanci v rámci Výboru pro mezinárodní obchod , kde pozice Evropské komise představil komisař de Gucht. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, ţe TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných sluţeb v členských státech EU. Zároveň připravila přehledný dokument mapující vztah TTIP, kulturní politiky a audiovizuálních sluţeb. Ke dni 14. července byla rovněţ ukončena veřejná konzultace k problematice řešení sporŧ investor – stát (tzv. ISDS). Vzhledem k velké odezvě ze strany veřejnosti bude po předběţné zprávě následovat několikaměsíční vyhodnocení došlých odpovědí, na které naváţe publikování finální substantivní zprávy s doporučeními. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. V tuto chvíli připravuje mj. prezentaci k TTIP na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně 1.10.2014. Před sedmým vyjednávacím kolem výhledově v září Ministerstvo prŧmyslu a obchodu rovněţ zorganizuje expertní tým TTIP, kde jsou zastoupeni představitelé tripartity, s cílem vyhodnotit dosavadní vyjednávání a zformulovat priority ČR pro další kolo. Šesté vyjednávací kolo Transatlantického obchodního a investičního partnerství EU-USA (TTIP) začíná (14. 7. 2014) Plné znění zpráv


Vyjednávání TTIPu pokračuje tento týden v Bruselu šestým kolem, které se zaměří na horizontální regulatorní koherenci, technické překáţky obchodu, specifické sektory, energetiku a suroviny, dále na zemědělská témata, regulatorní otázky a zeměpisná označení pŧvodu, na témata související se sluţbami, investicemi a veřejnými zakázkami a agendu pravidel včetně udrţitelného rozvoje, celních formalit, hospodářské soutěţe a problematiky malých a středních podnikŧ. Předpokládá se, ţe do konce letošního roku se uskuteční další dvě vyjednávací kola (září, prosinec) a politické vyhodnocení pokroku na úrovni komisaře pro obchod Karla de Guchta a amerického pověřence pro obchod Michala Fromana. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 3. 7. 2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k přípravě projednávání kapitoly k sanitárním a fytosanitárním předpisŧm. Ve stejný den uspořádala Evropská komise konferenci s nevládními organizacemi zaměřenou především na témata regulatoriky v oblasti ţivotního prostřední, zejména chemikálií. Dne 8. 7. 2014 měly členské státy EU příleţitost diskutovat s Evropskou komisí strategii v oblasti státních podnikŧ, trvale udrţitelného rozvoje, práv duševního vlastnictví (IPR), zeměpisných označení pŧvodu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a k regulatorice. V návaznosti na tuto schŧzku se 10. 7. 2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den bylo téma TTIP i předmětem diskuze pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) pro EU pořádané na Úřadu vlády ČR. V den zahájení šestého kola publikovala Evropská komise dokument podrobně mapující stávající stav vyjednávání. Evropská komise zároveň vydala informaci s cílem ujistit veřejnost, ţe TTIP ani další vyjednávané obchodní dohody nebudou mít dopad na poskytování veřejných sluţeb v členských státech EU. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU-USA (TTIP) vstupují do pátého kola (15. 5. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 19. do 24. května se v USA uskuteční páté jednací kolo, které se zaměří specificky na oblast regulatorních otázek a to nejenom v rámci budoucí horizontální kapitoly, ale téţ v sektorech automobilového, chemického a farmaceutického prŧmyslu, kosmetiky a textilu. Evropská unie nastíní americké straně i své představy o prohloubení spolupráce v oblasti strojírenství, coţ je jedna z priorit České republiky. Pokračovat bude vyjednávání v kapitolách veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, sanitárních a fytosanitárních pravidel, podpory malých a středních podnikŧ, zjednodušování celních formalit a závazkŧ v rámci trvale udrţitelného rozvoje zaměřujících se na ochranu vysokých standardŧ v oblasti pracovních předpisŧ a ţivotního prostředí. V souladu s maximálním úsilím o transparentnost proběhla před vyjednávacím kolem řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem předat detailní informace o procesu vyjednávání a prodiskutovat společné priority a strategie. Dne 8.5 projednali další směřování jednání o TTIP ministři pro obchod členských státŧ EU v rámci setkání Rady EU (FAC Trade). Dne 12.5.2014 se uskutečnilo technické setkání členských státŧ EU s Evropskou komisí k detailní přípravě priorit pátého kola v oblasti strojírenství, trvale udrţitelného rozvoje, práv k duševního vlastnictví (IPR), Plné znění zpráv


zeměpisným označením pŧvodu (GIs), k veřejným zakázkám, k usnadňování celních procedur a zjednodušování obchodu a k problematice sanitárních a fytosanitárních předpisŧ. V návaznosti na tuto schŧzku se 14.5.2014 uskutečnilo pravidelné zasedání expertního týmu k TTIP Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR za účasti zástupcŧ státní správy a tripartity (tj. představitelŧ podnikatelských svazŧ a odborŧ - ČMKOS) k diskuzi nad aktuálním vývojem vyjednávání a prosazováním českých priorit v TTIP. Ve stejný den Evropská komise publikovala řadu nových pozičních dokumentŧ EU mapujících priority v oblasti chemického prŧmyslu, u motorových vozidel, v textilu a ve farmaceutickém a kosmetickém prŧmyslu. Evropska komise zprovoznila velmi podrobnou stránku otázek a odpovědí k TTIP (Q&A) v češtině. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu zároveň uvítá pozvání na jakoukoliv akci k TTIP, kde bude prostor pro diskuzi obecně nad dohodou, prioritami Evropské unie a potencionálními dopady TTIP na Českou republiku a její občany. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Formulář pro podání námětu/podnětu (TTIP) Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU – USA (TTIP) pokračují dle očekávání (11. 4. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskutečnilo čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, řešení sporŧ, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udrţitelného rozvoje; hospodářské soutěţe, podpory a státních podnikŧ. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelŧ Unie a Spojených státŧ včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, ţe je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílŧm závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboţí, sluţby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a ţivotního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojŧ při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, ţe TTIP pomŧţe EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomŧţe malým a středním podnikŧm. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24. března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udrţitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překáţky obchodu, pravidla pŧvodu, celní záleţitosti. Zároveň byl členským státŧm doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstkŧ ministrŧ. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporŧ investor - stát - tzv. ISDS. Přehledná informace o této otázce je k dispozici v detailním podkladu připraveném MPO pro server BusinessInfo.cz. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve Plné znění zpráv


spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehoţ součástí jsou kromě zástupcŧ státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazŧ (Hospodářská komora ČR, Svaz prŧmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborŧ (Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stŧl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. Vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU - USA (TTIP) pokračují dle očekávání (7. 3. 2014) Vyjednávací proces o dohodě TTIP pokračuje dle nastaveného harmonogramu. V týdnu od 10. do 14. března se v Bruselu uskuteční čtvrté jednací kolo, které se zaměřilo - kromě pokračování diskuzí nad dlouhodobými tématy v oblasti regulatorních otázek, i na problematiku veřejných zakázek, technických překáţek obchodu, řešení sporŧ, zjednodušování celních formalit, zajištění trvale udrţitelného rozvoje; hospodářské soutěţe, podpory a státních podnikŧ. Dne 26. 3. 2014 se poté v Bruselu uskutečnil Summit EU-US za účasti nejvyšších představitelŧ Unie a Spojených státŧ včetně prezidenta Baracka Obamy. V rámci jednání se obě strany přihlásily k hlavním ambicím budoucí dohody TTIP. Závěrečné prohlášení summitu tak obsahuje závazek obou stran rychle uzavřít komplexní a ambiciózní TTIP, který posílí vzájemné hospodářské partnerství. Obě strany si přitom uvědomují, ţe je třeba získat podporu veřejnosti, zavazují se proto k maximální míře otevřenosti. Zároveň se oba partneři na Summitu znovu přihlásili k cílŧm závěrečné zprávy High Level Working Group on Jobs and Growth z roku 2013, která vyjednávání o TTIP iniciovala. Mezi cíli se řadí rozšíření přístupu na trh pro zboţí, sluţby a investice a veřejné zakázky, posílení regulatorní kompatibility za současného zachování vysoké úrovně ochrany zdraví, bezpečnosti, práce a ţivotního prostředí. Stejně tak se EU a USA na Summitu zavázali k formulaci společných postojŧ při řešení globálních výzev, které se obou dotýkají. Závěrečná část odstavce prohlášení k TTIP uvádí, ţe TTIP pomŧţe EU i USA k posílení jejich globální konkurenceschopnosti, podpoří hospodářství a tvorbu pracovních míst a napomŧţe malým a středním podnikŧm. Právě tyto podniky budou mít přitom potenciálně z TTIP největší přínosy, které ilustruje informační podklad připravený Evropskou komisí Závěrečné prohlášení summitu. V souladu s deklarovanou transparentností proběhla po vyjednávacím kole řada mítinkŧ Evropské komise s členskými státy s cílem zajistit jejich detailní informování o stavu procesu. Dne 20. března byl diskutován pokrok v oblasti regulatorních otázek, dne 24.března sanitární a fytosanitární předpisy, energetika, trvale udrţitelný rozvoj a 31. března veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, technické překáţky obchodu, pravidla pŧvodu, celní záleţitosti. Zároveň byl členským státŧm doručen velmi podrobný zápis ze čtvrtého kola. Brífink ze čtvrtého kola proběhl také v rámci strategické debaty k TTIP dne 28. 3. na neformální setkání Výboru pro obchodní politiku na úrovni náměstkŧ ministrŧ. Zároveň Evropská komise odstartovala veřejnou konzultaci k otázce investic resp. mechanismu řešení sporŧ investor - stát. V roce 2014 se plánuje uskutečnit celkem pět vyjednávacích kol k TTIPu s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude nadále pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a členy tripartity, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu, jehoţ součástí jsou kromě zástupcŧ státní správy, i představitelé českých podnikatelských svazŧ Plné znění zpráv


(Hospodářská komora ČR, Svaz prŧmyslu a dopravy atd.) i zástupci odborŧ (Českomoravská konfederace odborových svazŧ). Pokračovat budou i informační aktivity směrem k veřejnosti. Na kulatý stŧl s firmami v Moravskoslezském kraji pořádaný dne 18.3.2014 v Ostravě a seminář pro akademickou obec na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava , navázal dne 10.4 kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru pořádaný ve spolupráci s Velvyslanectvím USA a za účasti náměstka ministra prŧmyslu a obchodu Vladimíra Bärtla a zástupkyně Department of Commerce USA Silvie Savich. Ve stejný den se uskutečnila i přednáška ředitele odboru zahraničně-ekonomických politik II MPO Richarda Hlavatého pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE. Další akce budou pokračovat, mj. dne 23.4.2014 se za podpory MPO uskuteční diskuze k TTIP v rámci programu Nordic Chamber of Commerce. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále prioritou ČR i EU. S ohledem na míru dostupnosti informací, aktivitách MPO, Evropské komise a dalších aktérŧ tak některá medializovaná prohlášení o utajovaných jednáních o TTIP za zavřenými dveřmi v Bruselu ostře kontrastují se skutečností… Uzavírá se první fáze vyjednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (6. 1. 2014) V týdnu od 16. do 20. prosince 2013 se ve Washingtonu uskutečnilo třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Tímto kolem se uzavřel první roky negociací a zároveň i první fáze vyjednávání, která se především zaměřila na mapování společných zájmŧ. Jednání třetího kola navázalo na předchozí diskuze, přičemţ největší pozornost byla věnována regulatorice, technickým překáţkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. Jak jiţ bylo dříve avizováno, po třetím jednacím kole se začátkem února 2014 plánuje uskutečnit setkání na vyšší politické úrovni mezi unijním komisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit pokroky ve vyjednávání. Pokračovat nadále budou i i práce na niţších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se v Bruselu uskuteční expertní schŧzka k otázkám regulatorní spolupráce, coţ je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Pro tuto schŧzku připravila Evropská komise velmi podrobnou anotovanou agendu s řadou detailních dotazŧ na členské státy a jejich podnikatelské asociace. Expertní tým Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu v současnosti pracuje ve spolupráci s dalšími rezorty a podnikatelskými komorami na přípravě odpovědí za Českou republiku. Pro rok 2014 se plánuje uskutečnění pěti vyjednávacích kol, přičemţ jiţ od března 2014 mají být zahájeny práce na draftování méně komplikovaných částí budoucí dohody TTIP. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu bude s ohledem na svŧj dlouhodobý závazek maximálně transparentnosti nadále pokračovat v pravidelném informování o stavu vyjednávání a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou. Začíná třetí vyjednávací kolo o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství EU- USA (TTIP) (16. 12. 2013) V týdnu od 16. do 20. prosince se ve Washingtonu uskuteční třetí kolo o vyjednávání komplexní obchodní dohody TTIP mezi oběma partnery. Vyjednávání navazuje na druhé kolo, které se konalo mezi 11 aţ 15. listopadem se zaměřením především na témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. Jednání třetího kola bude v mnoha tématech navazovat na předchozí diskuze, přičemţ největší pozornost bude věnována regulatorice, technickým překáţkám obchodu (TBT), textilu, zeměpisným označením (tzv. GIs) a veřejným zakázkám. I tomuto kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ sérii pozičních non-paperŧ, které nastiňují společnou pozici EU ke všem projednávaným kapitolám spolu s klíčovými cíli a řešeními, které EU v budoucí smlouvě navrhuje. Plné znění zpráv


V rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dne 9.12.2013 přípravné setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí, rezortŧ a představitelŧ českého hospodářského ţivota s cílem identifikovat národní priority u konkrétních témat a definovat oblasti, které je třeba s Evropskou komisí dále vyjasnit. Prostor k tomu dalo technické setkání zástupcŧ členských státŧ s Evropskou komisí konané následujícího dne, tj. 10.12.2013 v Bruselu, kde se na pracovní úrovni projednaly všechny zbývající otevřené otázky, tak aby EU mohla vŧči USA vystupovat jednotně. Politicko-ekonomickou dimenzi přípravy třetího kolo poté projednala v Bruselu dne 13.12.2013 pracovní skupina Trade Policy Commitee (TPC). Po třetím jednacím kole se výhledově začátkem února 2014 uskuteční setkání na vyšší politické úrovni mezi eurokomisařem de Guchtem a šéfem amerického Úřadu obchodního zmocněnce Fromannem s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a identifikovat oblasti, které budou potřebovat politický impulz. Paralelně budou probíhat i práce na niţších, expertních úrovních. Dne 16.1.2014 se plánuje expertní schŧzka k otázkám regulatorní spolupráce, coţ je i dle dostupných analýz právě tou oblastí, kde je potenciální přínos dohody největší. Expertní práce budou probíhat i na úrovni týmu Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR k TTIPu. Celkově se v příštím roce plánuje pět vyjednávacích kol s cílem dosáhnout maximálního pokroku v dosaţení shody nad podstatnou částí textu budoucí dohody. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ve spolupráci se svými partnery bude pokračovat v pravidelném informování o všech projednávaných tématech a v komunikaci se zainteresovanou veřejností a podnikatelskou a obchodní sférou, a to jak formou mediální, tak i cestou přednášek a kulatých stolŧ. Transparentnost vyjednávání TTIP tak bude i nadále klíčovou prioritou ČR i EU. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství má za sebou druhé kolo (20. 11. 2013) Dohoda o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) je ambiciózní projekt plné liberalizace obchodu a investic mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Po sérii technických jednání, videokonferencí a zdrţení zpŧsobené rozpočtovými problémy v USA se se mezi 11. aţ 15. listopadem uskutečnilo druhé vyjednávací kolo, které pokrylo témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. V oblasti investic jednání zaměřilo na porovnání přístupŧ k otázkám liberalizace a ochrany investic s tím, ţe v příštích kolech by se mohlo jiţ přistoupit k pracím na formulaci příslušných kapitol dohody TTIP. V oblasti sluţeb se vyjednávači zaměřili na přeshraniční sluţby, finanční sluţby, telekomunikace a elektronický obchod. V otázkách regulatoriky oba partneři dosáhli shody nad dŧleţitostí horizontálních pravidel a specifických sektorálních podkapitol, mj. v oblasti zdravotnických zařízení, kosmetiky, farmaceutických produktŧ, pesticidŧ, ICT technologií, automobilŧ a produktŧ chemického prŧmyslu. U otázek energetiky a surovin obě strany sdílely potřebu zajištění předvídatelného trhu, který zaručí spolehlivé dodávky těchto komodit. Dne 27.11.2013 se dále uskuteční setkání k problematice finančních sluţeb. V nadcházejících týdnech se rovněţ předpokládá další série videokonferencí k problematice celních tarifŧ a udrţitelného rozvoje. Předpokládá se, ţe od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě třetí vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání spolu s identifikací oblastí, kde bude třeba politického impulzu. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky budou o projednávaných tématech nadále s maximální otevřeností informovat veřejnost. Proto bylo na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje druhým jednacím kolem (7. 11. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledkŧ High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po Plné znění zpráv


osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací a zdrţení zpŧsobené rozpočtovými problémy v USA se v týdnu od 11 do 15. listopadu rozběhne druhé vyjednávací kolo, které se zaměří především na témata investic, sluţeb, energetiky a regulatoriky. Druhému kolu předcházela intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ řadu diskusních non-paperŧ. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí a rezortŧ a představitelŧ českého hospodářského ţivota (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz prŧmyslu a dopravy, Sdruţení automobilového prŧmyslu, Asociace malých a středních podnikŧ a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazŧ) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou slouţit k identifikaci prioritních cílŧ Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, ţe se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém prŧmyslu, farmaceutickém prŧmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve aţ v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, ţe Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmŧ, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, ţe od 16. do 20. prosinci 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době jiţ jednání přejde od obecnějších okruhŧ k detailním návrhŧm jednotlivých kapitol a sektorŧ. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktŧ, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačŧ je dosáhnout nejzásadnějšího pokrokŧ v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelŧ i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o moţnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo. cz bude zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněţ potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude moţné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem (*LINK), které MPO vţdy velmi uvítá. Vyjednávání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství pokračuje (7. 10. 2013) Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je název pro novou dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií, která si klade za cíl plně liberalizovat vzájemný obchod a investice. Současná jednání byla iniciována na základě výsledkŧ High-Level Working Group on Jobs and Growth (HLWG)a po osobní podpoře ze strany amerického prezidenta Obamy a předsedy Evropské komise Barrosa v únoru letošního roku. Vyjednávání o dohodě bylo zahájeno prvním vyjednávacím kolem v červenci 2013, kde týmy Evropské komise a Spojených státŧ amerických prezentovaly své hlavní priority a dohodly se na časovém harmonogramu prací. Obě strany shodně vyjádřily přání završit rozhovory v horizontu dvou let. Po letní pauze a sérii technických jednání, videokonferencí a výměny informací se výhledově v říjnu, po vyřešení americké rozpočtové situace, rozběhne druhé vyjednávací kolo. Druhému kolu bude předcházet intenzivní koordinace v rámci Evropské unie, kdy Evropská komise distribuovala členským státŧm a zástupcŧm podnikatelských a obchodních kruhŧ řadu diskusních non-paperŧ. I v rámci České republiky zorganizovalo Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (gestor tématu na národní úrovni) dvě setkání expertního týmu sloţeného ze zástupcŧ českých institucí a rezortŧ a Plné znění zpráv


představitelŧ českého hospodářského ţivota (mj. Hospodářské komory, Potravinářské komory, Agrární komory, Svaz prŧmyslu a dopravy, Sdruţení automobilového prŧmyslu, Asociace malých a středních podnikŧ a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazŧ) s cílem identifikovat priority a nastavit komunikační strategie TTIP pro českou širší i odbornou veřejnost. Výstupy z technických setkání organizovaných vyjednávači EK a USA budou slouţit k identifikaci prioritních cílŧ Evropské unie. Ve druhém kole se očekává, ţe se hlavní úsilí zaměří na o regulatorní oblast, resp. na hledání shody na tom, jaké oblasti bude dohoda řešit. Jednat se bude především o automobilovém a chemickém prŧmyslu, farmaceutickém prŧmyslu a zdravotnické technice. Přístup na trh nebude hlavním tématem; zde se očekává posun nejdříve aţ v prvním čtvrtletí 2014. Očekává se, ţe Spojené státy představí své hlavní okruhy zájmŧ, které formulují na základě neveřejných analýz United States International Trade Commission a následných slyšení v americkém Kongresu. Předpokládá se, ţe v prŧběhu prosince 2013 proběhne ještě jedno vyjednávací kolo. Na začátku roku 2014 se plánuje setkání na vyšší politické úrovni s cílem vyhodnotit dosavadní pokrok a nastavit harmonogram pro další vyjednávání. Ve stejné době jiţ jednání přejde od obecnějších okruhŧ k detailním návrhŧm jednotlivých kapitol a sektorŧ. Nejcitlivější témata, mezi které se řadí otázky přístupu na trh zemědělských produktŧ, přijdou na pořad jednání v pozdějším období. Ambicí obou hlavních vyjednávačŧ je dosáhnout nejzásadnějšího pokrokŧ v prvních třech čtvrtletích roku 2014. Evropská komise stejně tak jako členské státy včetně České republiky hodlají o projednávaných tématech s maximální otevřeností informovat veřejnost. Jak upozornil ministr prŧmyslu a obchodu Jiří Cienciala, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu (MPO) bude usilovat o to, aby při vyjednávání transatlantické dohody byly co nejlépe reprezentovány zájmy českých podnikatelŧ i široké veřejnosti. Za klíčový princip vyjednávání pak ministr označil maximální transparentnost. A to pokud jde o sdílení informací, tak i o moţnost vyjádřit se a přispět k vytváření pozice země. Cílem MPO proto bude zprostředkovat co největší objem informací co nejširší veřejnosti. Proto na webových stránkách www.mpo.cz a www.businessinfo.cz bude zřízeno speciální „okno―, kde budou zveřejňovány aktuální zprávy a na jednom místě shromáţděny všechny veřejně dostupné dokumenty, případně odkazy na ně (LINK*). Stránky nabídnou rovněţ potřebnou interaktivitu a tak díky nim bude moţné v souvislosti s TTIP také MPO přímo oslovit s podnětem a názorem, které MPO vţdy velmi uvítá. TTIP a malé a střední podniky Evropská unie si je vědoma toho, ţe malé a střední podniky jsou zdrojem rŧstu a pracovních míst. 99 % všech evropských firem (přes 20 milionŧ) jsou MSP. V Evropské unii, malé a střední podniky poskytují dvě třetiny všech pracovních míst v soukromém sektoru a 85 % nových pracovních míst v letech 2002 – 2010 bylo vytvořeno právě těmito podniky. Malé a střední podniky dnes musí čelit obchodními překáţkám, které jim často brání v expanzi na transatlantickém trhu (viz téţ analýza Atlantic Council – Big Opportunities for Small Business). EU chce v TTIP zajistit, aby se evropské podniky dostaly na americký trh rychleji a levněji, a proto má v plánu do TTIP zahrnout speciální kapitolu věnovanou MSP. Aţ 80 % ekonomického přínosu TTIP mŧţe přinést odstranění netarifních překáţek. Omezení tohoto typu překáţek a obecně byrokracie umoţní firmám splňovat předpisy EU i USA bez dodatečných nákladŧ např. díky vzájemnému uznávání certifikace, jednotným poţadavkŧm na značení a informacím o produktu, lepší předvídatelnosti nových regulací, společnému vývoji globálních standardŧ na nová prŧmyslová odvětví. Dále by TTIP měl pomoci malým a středním podnikŧ například vytvořením helpdeskŧ a přehledných míst na internetu, kde by si na jednom místě mohli nechat poradit s podnikáním na americkém trhu, systému „one stop shop―, který by jim poradil s celními formalitami a přehledného webového portálu, který by je navedl krok za krokem. TTIP ale přinese výhody i firmám, které do zahraničí přímo nevyváţejí. Větší poptávka u exportních firem totiţ zpravidla zvyšuje také produkci jejich tuzemských či jiných evropských subdodavatelŧ. Nejlépe to ilustruje příklad českého automobilového prŧmyslu, jehoţ díly se dají najít prakticky ve všech vozidlech vyráběných v Evropě. Na webových stránkách Komise věnovaných malým a středním podnikŧm v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství mŧţeme najít factsheet k MSP v TTIP, shrnující základní fakta a dŧvody pro vyjednávání speciální kapitoly o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i první návrh této kapitoly. Dále Plné znění zpráv


Komise vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikŧm přinesl. Mŧţeme se seznámit i s příběhy devíti evropských firem, které jiţ do USA vyváţejí a jejich konkrétními příklady toho, jak by jim uzavření Dohody obchodování usnadnilo. V kontextu vyjednávání Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) uspořádala Evropská komise prŧzkum mezi malými a středními podniky vyváţejícími do USA, s cílem získat informace o konkrétních existujících obchodních překáţkách v USA. Prŧzkum byl ukončen k 5. 1. 2015. Výsledky zprávy ukázaly, ţe jiţ v současné době podíl evropských malých a středních podnikŧ na celkovém evropském exportu do USA dosahuje úrovně 28%, coţ ještě umocňuje význam tohoto sektoru pro evropskou ekonomiku. Jen v roce 2012 evropské MSP exportovaly do USA zboţí a sluţby v hodnotě 77 mld. EUR. Prŧzkum však rovněţ poukázal na velké mnoţství tarifních či netarifních překáţek na americké straně, které našim MSP brání v plném vyuţití potenciálu amerického trhu. Perspektivou rozšíření exportu do USA se intenzivně zabývají i české firmy, jak doloţil prŧzkum provedený pro Asociací malých a středních podnikŧ a ţivnostníkŧ, který ukázal, ţe z pohledu českých MSP nejčastější země pro potenciální rozšíření exportu představuje právě USA a dále Rusko. Jiţ v dnešní době přitom do USA úspěšně vyváţí 14% českých MSP. Obavy a pochybnosti spojené s TTIP Obava 1 - Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou sloţité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach.... Obava 2 - TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Obava 3 - Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Obava 4 - Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Obava 5 - TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníţí evropské standardy Obava 6 - TTIP s řešením arbitráţemi ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Korporace získají moc nad státy. Obava 7 - TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantŧm Obava 8 - TTIP povede k privatizaci veřejných sluţeb a ohrozí evropský „sociální stát― Obava 9 - TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Obava 1 – Novodobé obchodní dohody a la TTIP jsou sloţité a nesrozumitelné a tajemné. A z toho jde strach…. Transatlantické obchodní a investiční partnerství neboli dohoda TTIP je do značné míry standardní dohodou o volném obchodu, které EU uzavírá či vyjednává i s jinými zeměmi a integračnímu uskupeními po celém světě. V současné době je EU smluvní stranou 37 dohod o volném obchodu (se třemi zeměmi má dohoda podobu celní unie – Turecko, Andora a San Marino), a vyjednává s dalšími 12 zeměmi nebo regionálními uskupeními [1]. V případě TTIP jsou „nestandardní― pouze velikost a význam partnera – tj. USA a vzájemné ambice. Dohody o volném obchodu jsou nástrojem k otevírání nových trhŧ, k vytváření nových příleţitostí pro evropské podniky a k přilákání přílivu investic. Jsou prostředkem k omezování obchodních bariér a zlevňování obchodu jako takového, coţ má přínosy i pro spotřebitele v podobě niţších cen a většího výběru. Kromě toho dohody o volném obchodu činí mezinárodní obchodní prostředí více čitelné a poskytuje ochranu podnikŧm, jejich investicím a inovativním nápadŧm. Bariéry mezinárodního obchodu 21. století, díky vlnám liberalizace v nedávné minulosti, nespočívají jiţ tolik v celních překáţkách. Hlavní omezení dnes představují tzv. netarifní opatření bránící nebo ztěţující přístup na trh, nedostatečná podpora obchodování se sluţbami, omezení toku investic nebo legislativní překáţky na trhu veřejných zakázek. A na tyto výzvy se snaţí reagovat EU skrze uzavírání komplexních dohod o volném obchodu jako je právě TTIP. Dosud EU takovou dohodu uzavřela s Jiţní Koreou nebo příkladem je i právě dokončená dohoda s Kanadou, jejíţ finální text byl zveřejněn v září 2014 a u které by měl během roku 2015 započít ratifikační proces. Jak je zřejmé i na příkladu finální podoby dohody s Kanadou, jde o standardní mezinárodní smlouvu, která je plně transparentní bez tajných dodatkŧ či protokolŧ. zpět na začátek Obava 2 – TTIP je tajná dohoda vyjednává za zavřenými dveřmi Plné znění zpráv


Dohoda TTIP je standardní dohodou nejen co do jejího obsahu, ale i dle procesu jejího vzniku. Vyjednávání obchodních dohod spadá do oblasti společné obchodní politiky, která patří mezi výlučné pravomoci EU. To znamená, ţe členské státy přenesly svou pravomoc utvářet vnější obchodní politiku na EU a nemohou ji provádět samostatně [2]. Z tohoto dŧvodu je vyjednáváním za všechny členské státy pověřena, podle předem daných pravidel [3], Evropská komise. Členské státy v tomto vyjednávacím procesu přesto hrají dŧleţitou roli, protoţe zmocňují Komisi k zahájení takových jednání a jejich obsah je vymezen směrnicí o jednání. Tato směrnice stanovující základní poţadavky a nepřekročitelní podmínky dohody byla zveřejněna na podzim 2014. Text smarnice k nahlédnutí. Při vyjednávání obchodních, stejně jakýchkoli jiných dohod, je nezbytná určitá míra diskrétnosti. Není zcela praktické, aby jednání probíhala v přímém televizním přenosu a ani by takový postup nebyl vzhledem k taktickým dŧvodŧm vhodný. Takový postup by nezaručil, ţe se podaří dojednat maximum moţného. Evropská komise si je vědoma, ţe ostatní aktéři na její straně mohou mít někdy pocit jistého vyloučení s procesu vyjednávání. Proto zachovává maximální úroveň transparentnosti ve vztahu k členským státŧm v Radě, poslancŧm Evropského parlamentu, dotčeným subjektŧm, zájmovým skupinám a občanské společnosti. Komise posiluje právě prvek zapojování veřejnosti do procesu skrze veřejné konzultace a dialog s občanskou společností. Součástí přípravy a procesu vyjednávání je rovněţ zpracovávána nezávislá studie shrnující ekonomické, sociální a environmetální dopady, která je následně konzultována s občanskou společností. Zapojení všech subjektŧ ale nekončí přípravnou fází, vzájemná spolupráce probíhá po celou dobu vyjednávacího procesu, ale i téţ v době monitoringu jiţ dokončené a implementované dohody. V listopadu 2014 oznámila komisařka Cecilia Malmströmová ještě další posílení transparentnosti procesu sjednávání TTIP [4]. Podnětem k tomuto kroku byly přetrvávající obavy ohledně údajně nadměrného stupně tajností spojených s vyjednáváním. Transparentnost bude ještě dále posílena dvěma zpŧsoby: bude rozšířen přístup k prŧběţným konsolidovaným textŧm všem členŧm Evropského parlamentu, tedy nad rámec přístupu poslancŧ Výboru pro mezinárodní obchod, a dále budou publikovány specifické unijní vyjednávací návrhy. [5] V souladu s tímto přístupem bylo 7. ledna 2015 zveřejněno prvních 8 právních textŧ předloţených druhé straně, které pokrývají oblast hospodářské soutěţe, bezpečnosti potravin a zdraví ţivočichŧ a rostlin, celní otázky, technické obchodní bariéry, malé a střední podniky a mezivládního urovnávání sporŧ. Navíc Komise zveřejnila evropské pozice týkající se strojírenství, dopravních prostředkŧ a udrţitelného rozvoje. Kromě toho v zájmu přístupnosti dokumentŧ i neodborné veřejnosti byl zveřejněn tzv. Reader's Guide a série shrnutí evropských poţadavkŧ a cílŧ pro jednotlivé oblasti TTIP: Web s texty Reader`s Giudee. Další texty budou zveřejňovány v souvislosti s tím, jak budou Evropskou unií vnitřně vytvářeny a dokončovány. ―Jsem ráda, ţe začínáme nový rok potvrzením našich slibŧ i našimi činy a ţe plníme závazek posílení transparentnosti, který jsme dali před necelým měsícem. Dnešní zveřejnění konkrétních právních krokŧ je dalším poprvé v evropské obchodní politice. Jsem zvláště ráda, ţe jsme zveřejnili i vysvětlení našich cílŧ i v neodborném a technickém jazyce spolu s právními texty. Je obzvláště dŧleţité, aby si všichni mohli prohlédnout a pochopit, co navrhujeme v TTIP, a stejně tak, co v TTIP nenavrhujeme,― prohlásila komisařka Malmströmová ve středu 7. 1. 2015.[6] V kaţdém případě budou po dokončení vyjednávání konečnou podobu dohody TTIP schvalovat Rada (zástupci vlád všech členských státŧ, tj. ministři), přímo volený Evropský parlament (včetně 21 českých europoslancŧ) a podle praxe u smíšených dohod i národní parlamenty všech členských státŧ EU včetně toho českého (Poslanecká sněmovna a Senát). Výsledný text bude samozřejmě v dostatečném, v praxi nejméně jednoletém, předstihu dán veřejnosti k dispozici. Například u zmiňované dohody EU?Kanada byl text zveřejněn na konci září 2014 [7] a ratifikační proces nezačne dříve neţ po právním čištění textu a překladech do všech oficiálních jazykŧ, včetně češtiny – tedy asi aţ ke konci roku 2015. zpět na začátek Obava 3 – Dohoda TTIP bude výhodná pouze pro USA Součástí kaţdého začínajícího vyjednávání je provedení základní studie na posouzení potenciálu a celkových předpokládaných dopadŧ vyčíslujícího pozitivní i negativní efekty z uzavření takové obchodní dohody, jakoţ i Plné znění zpráv


případné environmentální a sociální dopady. Obsahem posouzení dopadŧ je vyčíslování dopadŧ na rŧzných modelových úrovních liberalizace v TTIP. Výsledkem těchto prací byly závěry, které ukázaly, ţe čím větší míra liberalizace v TTIP bude obsaţena, tím větší ekonomický přínos bude TTIP pro EU a její členské státy mít. Jako základ pro vypracování komplexního posouzení dopadŧ Komise vyuţila jednu z nezávislých studií zpracovanou Londýnským Centrem pro výzkum hospodářské politiky (CEPR) s názvem „Reducing barriers to Transatlantic Trade‖, která vypočítává ekonomické dopady na EU i USA.[8] Tato studie však není jediná, která se zabývá dopady TTIP na obě ekonomiky. Stejně tak činí i studie Centra ekonomických studií & Ifo Institut zvaná „Macroeconomic Potentials of Transatlantic Free Trade―, která vyčísluje dopady pomocí jiné metodologie. Obě studie dochází k odlišným výsledkŧm, coţ vyplývá zejména z odlišné metodiky výpočtu ekonomických přínosŧ [9]. I přes rozdíly v cifrách přínosŧ se obě studie shodují na tom, ţe, ţe přínosy TTIP pocítí obě budoucí smluvní strany, tedy nejenom USA, ale rovněţ EU. Studie Centra pro výzkum hospodářské politiky (CEPR, Londýn) odhaduje: přínosy mezi 68 aţ 120 miliard euro ročně pro EU (odpovídající 0,5 % aţ 0,9 % HDPEU v roce 2013), coţ v přepočtu na obyvatele odpovídá pro tu vyšší částku úrovni aţ 545 EUR na rodinu nárŧst exportu EU do USA o 28 % a nárŧst celkového exportu EU o 6 % pro USA by přínos byl mezi 49,5 aţ 95 miliardami euro (odpovídající 0,4 % aţ 0,75 % HDPUSA v roce 2013) nárŧst exportu USA do EU o 37 % a nárŧst celkového exportu EU o 8 % Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin) předpokládá: pro EU rŧst HDP prŧměrně o 3,9 % a nárŧst reálného příjmu v USA o 4,9 % obecně přírŧstek světového bohatství o 1,6 %. Z výsledkŧ druhé studie je patrné, ţe USA mohou procentuálně z TTIP získat větší prospěch. Jedním z faktorŧ je přetrvávající jistá roztříštěnost EU na jednotlivé členské státy a dosud existující vnitřní bariéry, coţ sniţuje potenciál zisky EU z TTIPu. Pokud bychom uvaţovali o EU jako o jednotném prostoru, pak se rozdíl mezi potenciálním přínosem EU a USA sníţí. Studie však nepoukazuje na to, ţe by USA získaly „na úkor― Evropské unie, ale jasně prokazuje, ţe z TTIP budou mít přínos oba kontinenty. Navýšit potenciál přínosŧ pro EU zŧstane „domácím úkolem― pro Unii samotnou a její členské státy včetně České republiky. Tímto směrem míří i zásadní priority Evropské komise vedené J.C.Junckerem zaměřené na dokončení vnitřního trhu, zvyšování konkurenceschopnosti i akceschopnosti Evropy cestou jednotného digitálního trhu, energetické unie či reformy měnové unie, které by byly klíčovými úkoly pro EU i bez kontextu TTIP. zpět na začátek Obava 4 – Volný obchod s USA poškodí české hospodářství. TTIP povede pouze ke ztrátě pracovních míst Česká republika je z globálního pohledu velmi malou ekonomikou, jejíţ prosperita se značně odvíjí od její schopnosti účastnit se mezinárodního obchodu. Jsme příliš malý trh na to, abychom dokázali pokrýt všechny naše potřeby. Zároveň jsme natolik prŧmyslově výkonní, ţe zdaleka překonáváme míru poptávky na našem domácím trhu. Z tohoto dŧvodu je pro nás dŧleţité zŧstat otevřeni vŧči světu. To se České republice vţdy vyplatilo, na otevřenosti je do značné míry ţivotně závislá. V této souvislosti je na místě i připomenout, ţe ČR dováţí i většinu energetických surovin. Tato otevřenost však není podstatná pouze ve smyslu hospodářské výkonnosti, ale je kriticky dŧleţitá i pro české občany, kterým přináší pracovní příleţitosti. Přeneseně je význam patrný i pro občany jako spotřebitele, kterým zahraniční obchod přináší příleţitosti nakupovat zboţí a výrobky, které se v ČR nevyrábějí, nevyplácí vyrábět, či by z geografických dŧvodŧ nebyly dostupné. Větší integrace do světové ekonomiky, ať šlo o Středoevropskou zónu volného obchodu, naší účast na vnitřním trhu EU či participací na obchodní politice EU, vţdy přinesla pro naši zemi pozitivní impulz. Pokud se podíváme na dříve vyjednané dohody např. s Mexikem (2000) či Chile (2003), lze dle statistických údajŧ Komise rostoucí hodnotu vývozŧ EU – pro Mexiko je zde nárŧst z 14,398 na 27,435 mil. EUR mezi lety 2003 aţ 2013 (u importŧ Plné znění zpráv


z 6,554 na 17,517 mil. EUR), pro Chile je zde nárŧst z 2,963 na 9,298 mil. (pro Chile do roku 2012 EU vykazovala zápornou obchodní bilanci, v roce 2013 byla bilance obchodu mírně přebytková). Totéţ platí i pro vývozy ČR do těchto zemí: vývoz z ČR do Koreje vzrostl za první dva roky provádění dohody o cca 65 % oproti nárŧstu dovozu do ČR z Koreje o 27 %. U Chile pak vzrostl z 249 mil. Kč v roce 2004 na 1,2 mld. Kč v roce 2013, u Mexika dokonce z 2,4 mld. Kč na 9, 4 mld. Kč. Pozitivní přínosy jsou analogicky předpokládány u TTIP. Podle odhadŧ studie Bertelsmann Stiftung lze čekat celkové pozitivní dopady TTIP na ekonomiku ČR a předpokládat nárŧst HDP v rozmezí o 0,17–2,58 % v souvislosti s moţnými variantami. To by v praxi mohlo znamenat 6–22 tisíc nových pracovních míst, tj. celkový pokles nezaměstnanosti o 0,1 resp. 0,4 %. Studie Centra ekonomických studií & Ifo Institutu pak dopady na českou ekonomiku předvídá ještě pozitivněji s tím, ţe předpokládá přírŧstek hrubého domácího produktu na úrovni aţ 3,04 % . zpět na začátek Obava 5 – TTIP omezí suverenitu České republiky i EU a sníţí evropské standardy Vytvoření zóny volného obchodu v rámci TTIP neznamená, ţe s USA budujeme vnitřní trh. Nejde tedy o harmonizaci všech pravidel, ale jednáme pouze o tom, jak náš obchod dále zjednodušit, zlevnit a zefektivnit. V EU panuje naprostá shoda v tom, ţe naše interní standardy v oblasti ţivotního prostředí, pracovních předpisŧ, ochrany spotřebitele, nastavení sociálního státu či hygienických předpisŧ nejsou tématy pro vyjednávání, neboť jsou klíčové pro zachování našeho zpŧsobu ţivota a jsou výsledkem naší historické zkušenosti a do jisté míry i filozofie. To lze doloţit i závazkem vyplývající ze směrnice pro jednání o TTIP , kde bod 8 stanoví: „…V dohodě by se mělo uvádět, ţe strany nebudou podporovat obchod nebo přímé zahraniční investice tím, ţe ve svých právních předpisech a normách sníţí nároky v oblasti ţivotního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nebo tím, ţe zmírní dŧleţité normy nebo programové dokumenty a právní předpisy, jejichţ cílem je ochrana a prosazování kulturní rozmanitosti.― Dodrţování směrnice při vyjednávání je dŧsledně kontrolováno a veškeré výsledky jednání jsou vŧči závazkŧm Komise vŧči Radě a Evropskému parlamentu posuzovány. V dohodě totiţ nepŧjde o hledání společných technických norem a o harmonizaci. V praxi jiţ řada norem je fakticky podobná, a tak cílem TTIP je podpora odstraňování nadbytečné byrokracie, hledání úspor nákladŧ obchodu a větší kooperace a předávání zkušeností. Detaily o regulatorní spolupráci: a) regulatorní spolupráce Cílem regulatorní spolupráce je dosáhnout větší kompatibility obou systémŧ tam, kde je to moţné, a tím i úspor pro podniky s dŧrazem na malé a střední aniţ by byla sniţována úroveň ochrany spotřebitelŧ, ţivotního prostředí a dalších citlivých oblastí. Záměrem EU je stanovit mechanismy pro vzájemné informování při tvorbě nové regulace a posílení vzájemné spolupráce zaloţené na výměně informací včetně například vědeckých studií a analýz a konzultačních mechanismech, jakoţ i úzké kooperaci v určitých oblastech, například v automobilovém prŧmyslu, chemickém prŧmyslu, strojírenství, zdravotnické technice či farmaceutickém prŧmyslu. Spolupráce však bude na bázi informativní s tím, ţe nikterak neomezí práva na samostatnou regulaci ve veřejném zájmu dle politických rozhodnutí i vlastních analýz či preferencí, tak jak je tomu doposud. I v budoucnu tedy bude docházet k situacím, ţe EU i USA se budou v přístupu k některým otázkám lišit. Cílem v této oblasti není dosaţení harmonizace, ale lepší výměna informací. b) technické bariéry pro obchod Cílem EU je: zlepšení spolupráce při stanovování technických poţadavkŧ pro výrobky, posílení směřování ke globální aplikaci mezinárodních standardŧ, Plné znění zpráv


odstranění nadbytečných dvojích poţadavkŧ na kontrolu a certifikaci výrobkŧ c) sanitární a fytosanitární opatření Cílem EU je zjednodušit obchod se zemědělskými produkty díky opatřením v následnících oblastech: zrychlení a zjednodušení procedur rozhodování, sjednocení povolovací procedury pro všechny členské státy EU, větší přehlednost a transparentnost procedur, posílení spolupráce v oblasti animal welfare Naopak, cílem TTIP není změnit evropskou legislativu v oblasti geneticky modifikovnaých organismŧ, pesticidŧ, pouţití rŧstových hormonŧ v zemědělské produkci či pouţití chlorovaných roztokŧ pro desinfekci kuřecího masa. zpět na začátek Obava 6 – TTIP s mechanismem řešení sporŧ skrze arbitráţe ohrozí právo státu demokraticky rozhodovat ve veřejném zájmu. Díky TTIPu korporace získají moc nad státy. TTIP tedy ohrozí naši demokracii Mechanismus řešení sporŧ investor-stát (ISDS) se stal jedním z hlavních zdrojŧ pochybností o TTIP – myslíme si však, ţe neprávem. Z pohledu ČR je nutné nejdříve uvést, ţe zahrnutím mechanismu ISDS do dohody TTIP se pro Českou republiku hrozba mezinárodních arbitráţí nezvýší, ba naopak. V dané oblasti mŧţeme mnohem spíše jenom získat, protoţe od 90. let máme uzavřenu s USA dohodu o ochraně a podpoře investic, která tento mechanismus jiţ obsahuje. Další desítky obdobných smluv má ČR uzavřené s jinými členskými státy EU či třetími zeměmi. Jak USA, tak členské státy EU mají dobře vyvinuté právní systémy, nicméně ani toto není zárukou, ţe se vţdy evropským investorŧm dostane v USA přístupu k spravedlnosti a nestrannému rozhodování. Proto chceme, aby TTIP obsahoval moderní mechanismus řešení sporŧ mezi investorem a státem, který bude vyváţený a nebude ohroţovat právo státŧ na přijímání opatření pro naplňování cílŧ veřejných politik v oblastech jako je ochrana společnosti (bezpečnost, ochrana spotřebitele, zaručení pracovních standardŧ), ţivotního prostředí, veřejného zdraví, zajištění stability finančních systémŧ, zachování kulturní diversity atd. ISDS je naprosto standardní nástroj dohod o podpoře a ochraně investic. Ano, v minulosti lze identifikovat ze strany investorŧ příklady „zneuţití― tohoto nástroje. Komise a členské státy z tohoto dŧvodu dbají na to, aby kapitola ochrany investic byla moderní a reformním přístupem. Největší přínosy i dle studie Friedrich-Ebert Stiftung zabývající se pohledem odborových organizací na tento mechanismus je: Vyloučení společností, které jsou pouze poštovními schránkami zneuţívající lepší postavení investorŧ ze smluvních stran z pŧsobnosti dohody, Vyloučení procedurálních otázek z aplikace doloţky nejvyšších výhod, které brání rozšiřování práv investorŧ nad dohodnutou míru, Vyjasnění a omezení rozsahu spravedlivého a rovného zacházení a nepřímého vyvlastnění, coţ opět brání zneuţívání, Povinná aplikace pravidel transparentnosti zaloţených na UNCITRAL Povinný soulad pravidel chování rozhodcŧ s normami Mezinárodní asociace advokátŧ, které přesně definují povinnosti rozhodcŧ, Vyloučení zastřešující klauzule z pŧsobnosti, která mŧţe být zneuţita investorem k zisku odškodnění nad rámec pŧsobnosti dohody. Evropská komise i členské státy si jsou vědomy citlivosti tématu ISDS pro veřejnost. Proto byla k této otázce uspořádána i veřejná konzultace, jejíţ výstupy byly prezentovány 13. ledna 2015. Komise konstatuje, ţe o účast na veřejné konzultaci byl velký zájem, celkový počet odpovědí byl témě 150 tisíc, přičemţ většina z nich byla zadána skrze on-line platformy s předdefinovanými odpověďmi. 3 000 odpovědí získala EK od individuálních respondentŧ pokrývající široké spektrum dotčených subjektŧ a zástupcŧ občanské společnosti. Odpovědi lze rozčlenit do tří následujících kategorií: Plné znění zpráv


1. skupina mající výhrady k TTIP obecně, 2. skupina mající výhrady nebo odmítající zahrnutí ochrany investic a ISDS do TTIP, 3. skupina zabývající se konkrétními prvky ochrany investic zahrnující i konkrétní návrhy, jak ustanovení zlepšit. Komise ve své zprávě dodává, ţe v současné chvíli podmiňuje zmocňovací směrnice k jednání s USA zahrnutí investiční kapitoly a ISDS do finální verze dohody, jen pokud bude odpovídat evropským zájmŧm. Tento prvek kondicionality tedy umoţňuje v koncových fázích rozhodnout o jeho zařazení do TTIP, nebo jeho vyloučení. Nicméně toto rozhodnutí musí být skutečně činěno aţ podle výsledku snahy Komise o významnou reformu nástrojŧ investiční ochrany, které staví právě na zkušenostech z bilaterálních dohod. Třetí skupina je zajímavou zejména z toho pohledu, ţe v jejím rámci nacházíme rŧzné, často diametrálně odlišné postoje respondentŧ. Výsledkem konzultace je definování čtyřech klíčových oblastí, v nichţ se Komise zavazuje hledat zlepšení. Jde o následující oblasti: ochrana práva státu regulovat, vznik a fungování rozhodčích panelŧ, vztah mezi domácím soudním systémem a ISDS, a přezkum rozhodnutí v odvolacím mechanismu. Debata tedy není uzavřená a výsledná podoba mechanismu bude během roku 2015 předmětem veřejné diskuse s dotčenými subjekty, členy Evropského parlamentu a členskými státy EU. zpět na začátek Obava 7 – TTIP prospěje pouze nadnárodním gigantŧm Ano, TTIP jistě těmto společnostem prospěje. Ale tyto firmy jiţ dnes mají dost zdrojŧ, aby rŧzné překáţky v obchodě překonaly a cla či administrativní překáţky nemusí vnímat jako podstatné. Ale je tu i řada malých a středních podnikŧ, které se právě kvŧli těmto překáţkám o export na druhý kontinent ani nepokouší. Pokud ano, tak jen za cenu velkých nákladŧ. A právě eliminace bariér je něco, po čem tyto společnosti volají. TTIP je primárně určen pro malé a střední podniky, protoţe jim prospěje nejvíce. Právě tyto firmy chceme podporovat, protoţe jsou motorem evropské resp. české ekonomiky a mají – zvlášť v našem případně – excelentní inovační potenciál. Proto jim chceme otevřít dveře do světa, v případě tohoto vyjednávání na trh USA s více neţ 300 miliony potencionálních zákazníkŧ. A jaké konkrétní přínosy bude pro malé a střední firmy s méně neţ 250 zaměstnanci TTIP mít? odstranění celních sazeb učiní jejich zboţí na trzích nákladově konkurenceschopnější, zjednodušení a posílení transparentnosti celních procedur odstranění překáţky rozšíření za Atlantik, větší přístup na trh získají poskytovatelé sluţeb, jejichţ kvalifikace bude uznána, skrze TTIP se otevře malým a středním podnikŧm trh s veřejnými zakázkami, coţ mŧţe znamenat moţnost poskytování dodávek nebo subdodávek inovativnost malých a středních podnikŧ bude zaručena pravidly na ochranu duševního vlastnictví významný rozvoj skrze TTIP nastane na trhu elektronického obchodu, který umoţňuje vyuţívat tohoto nástroje ke komunikaci a poskytování sluţeb zákazníkŧm i na druhé straně oceánu Dŧleţitou součástí TTIP, která ukazuje význam SMEs pro obě vyjednávací strany je zvláštní kapitola zaměřena právě na jejich podporu. Skrze konzultační a podpŧrné mechanismy poskytované na základě TTIP bude takovým podnikŧm, tvořící páteř obou ekonomik, poskytována asistence, aby se mohly rozšiřovat a získávat z TTIP. Bude zřízena informační sluţba, specificky zaměřený právě na SME, kde budou dostupná všechna ustanovení a pravidla, které se jich týkají, jakoţ i informace o podmínkách přístupu na trh. Navíc EU předpokládá, ţe zástupce malých a středních podnikŧ budou vtaţeny do procesu implementace a na SMEs bude zaměřena zvláštní informační kampaň. Plné znění zpráv


zpět na začátek Obava 8 – TTIP povede k privatizaci veřejných sluţeb a ohrozí evropský „sociální stát― Veřejné sluţby nebudou dohodou TTIP nijak ovlivněny, jak jasně deklarovali vyjednávači za EU i USA. Na současné fungování a kvalitu veřejných sluţeb v EU nebude mít TTIP ţádný dopad. TTIP, shodně jako u jiných obchodních dohod EU, zahrnuje tři garance ve vztahu k veřejným sluţbám : Tyto sluţby mohou být podle dohody i nadále předmětem veřejných monopolŧ, tedy poskytovány jedním poskytovatelem, kterým bude státní nebo soukromá firma s právem výhradního poskytování, a to jak na státní, tak i lokální úrovni. V sektorech veřejného zdravotnictví, sociálních sluţeb, školství nebo vodohospodářství nemusí státy poskytnout přístup na svŧj trh a zaručovat národní zacházení. To znamená, ţe mohou zvýhodňovat evropské podniky před zahraničními, zabránit zahraničním podnikŧm v poskytování takových sluţeb a investování do nich, nebo změnit svou politiku a přístup na trh odebrat. Poslední garancí je právo regulovat veřejné sluţby. Tedy státy mohou poskytovat licence, stanovovat standardy kvality a to na jakékoli úrovni státu nebo samosprávy. Jediným omezením je, pokud jiţ došlo k povolení přístupu na trh pro zahraniční podniky. V tom případě stát musí garantovat stejné zacházení dotčeným subjektŧm jako by poskytovat těm evropským. Dohoda také jasně stanoví, ţe v její pŧsobnosti nejsou sluţby prováděné ve výkonu vládní moci. zpět na začátek Obava 9 – TTIP znamená návrat ACTA a narušení ochrany osobních dat Dohoda TTIP neznamená skrytý a nenápadný návrat dohody ACTA, tedy Obchodní dohody proti padělatelství, jejíţ přijetí bylo odmítnuto Evropským parlamentem. TTIP představuje komplexnější obchodní dohodu pokrývající vícero oblastí včetně ustanovení týkající se ochrany práv duševního vlastnictví. Obě vyjednávající strany mají vysokou míru ochrany těchto práv, i kdyţ v některých případech volí odlišné metody jejího poskytování. Cílem TTIP není harmonizace pravidel, ale hledání sdílených principŧm ochrany, které budou zaloţeny na existujících úpravách. Cílem je najít správnou rovnováhu mezi drţiteli práv duševního vlastnictví a mezi uţivateli zboţí a sluţeb, které takové ochraně podléhá. Cílem EU i USA je zvýšit povědomí ochraně autorských práv a tím podpořit rozvoj inovativnosti a kreativity obou ekonomik a podpořit i sdílení a výměnu těchto nápadŧ. Současně TTIP cílí konkrétně i na některé oblasti IPR jako je zeměpisné označování. Otázky vymáhání ochrany těchto práv jsou však ponechány domácím právním řádŧm, proto TTIP na rozdíl od ACTA neobsahuje pravidla trestněprávního postihu a odpovědnosti poskytovatele internetových sluţeb. Současně TTIP, na základě rozhodnutí EU i USA není tím správným místem pro řešení rozdílŧ ochrany dat, k níţ obě strany přistupují odlišně. Proto tato vyjednávání probíhají paralelně pod vedení komisařky Věry Jourové. zpět na začátek Poznámky: [1] Přesný seznam dohod je dostupný http://rtais.wto.org/UI/PublicSearchByMemberResult.aspx?MemberCode=918&lang=1&redirect=1.

zde:

[2] Výlučná pravomoc v oblasti společné obchodní politiky je zakotvena v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [3] Proces vyjednávání je zakotven v čl. 218 SFEU Pro více informací viz zde: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT Plné znění zpráv


[4] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1201&title=Commission-to-furtherboost-TTIP-transparency. [5] Viz webová stránka Evropské komise k TTIP – sloţka „Resources―; http://ec.europa.eu/trade/policy/infocus/ttip/resources/index_en.htm*_documents [6] Tisková zpráva zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1231&title=European-Commissionpublishes-TTIP-legal-texts-as-part-of-transparency-initiative. [7] Konsolidovaný text CETA; http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf [8] Dostupná zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf. [9] Studie Centra ekonomických studií (G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin ) vyuţívá strukturálně odhadovaný všeobecný rovnováţný model, který se snaţí být doplňkovým přístupem k CGE modelu studie CEPR. Dostupné zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113418.pdf http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113364.pdf.

a

; Bertelsmann Stiftung, Transatlantic Trade and Investment Partnership (TTIP) Who benefits from a free trade deal? http://www.bfna.org/sites/default/files/TTIP-GED%20study%2017June%202013.pdf Autory studie jsou G. Felbermayr, B. Heid, M. Larch a E. Yalcin. Tento přírŧstek je o 0,9 % niţší neţ Unijní prŧměr, coţ je ale zpŧsobeno tím, ţe ČR je zemí nacházející se v jádru EU, nikoliv na její periferii, proto její náklady obchodu jsou niţší a navíc ČR je otevřenou ekonomikou s podílem otevřenosti na úrovni 0,72 % v roce 2012, coţ rovněţ sniţuje přínosy TTIP pro bohatství ekonomiky. Směrnice pro jednání o Transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-11103-2013-DCL-1/cs/pdf . Technické poţadavky jsou pravidla definující, jak má výrobek vypadat – jeho velikost, tvar, design, označení a balení, funkce a výkon. Studie je dostupná zde: http://library.fes.de/pdf-files/bueros/bruessel/11044.pdf. Celá zpráva Evropské komise je http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/january/tradoc_153044.pdf.

k

dispozici

zde:

Viz téţ zpráva „The Transatlantic Trade and Investment Partnership: Big Opportunities for Small Business― Atlantic Council, 14.11.2014, http://www.atlanticcouncil.org/images/publications/TTIP_SME_Report.pdf. Pro více informací, viz zde: http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1115. zpět na začátek Ministerstvo prŧmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s dalšími partnery usiluje o maximální informování veřejnosti o procesu vyjednávání TTIP. Kromě vyuţívání tištěných i nových médií je prioritou i osobní setkání. Na této stránce naleznete informace o proběhlých či připravovaných akcích. Příleţitost k diskuzím bude nejenom v Praze ale určitě i ve Vašem městě, ve Vašem Eurocentru či na Vaší universitě. Pokud máte zájem uspořádat setkání k debatě o TTIP, vyuţijte náš kontaktní formulář, maximálně se Vám pokusíme vyjít vstříc a zajistit naši účast. Těšíme se na viděnou na některé z našich akcí. Uskutečněné v roce 2015 18.11. Plné znění zpráv


Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) - aktuální stav vyjednávání―, Senát PČR, Praha 23.10. Seminář „Jak podnikat v USA?―, Praha 22.10. Seminář „Jak podnikat v USA?―, Brno 12.10. Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.9. Kulatý stŧl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.9. Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA) - Expertní den na stánku Ministerstva prŧmyslu a obchodu na 57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.9. Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.6. Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22. 6. Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahŧ, Praha 17.6 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co mŧţe přinést a proč vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6. Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 5.6 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.5. TTIP: odváţné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.5 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.5. Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.5 Národní konvent k TTIP , Praha 11.5. Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.4. Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.4. Plné znění zpráv


Kulatý stŧl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.4. Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 4.2. Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 6.2. Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 6.2. Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo prŧmyslu a obchodu, Praha 12.2. Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dŧm, Praha 20.2. Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahŧ, Praha Uskutečněné v roce 2014 18. 3. Kulatý stŧl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a Svazu prŧmyslu a dopravy, Ostrava

18. 3. Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava

10. 4. Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahŧ VŠE, Praha

10. 4. Kulatý stŧl k TTIP v Americkém centru, Praha

15. 4. Prezentace k TTIP pro představitele chemického prŧmyslu ČR, Praha

23. 4. Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha

24. 4. Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha

19. 5. Prezentace TTIP a oblasti textilního prŧmyslu na valné hromadě ATOK, Stráţnice

25. 9. Prezentace TTIP a bilaterálních vztahŧ ČR–USA pro studenty Lipscomb University Nashville, Praha Plné znění zpráv


29. 9. Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha

1. 10. Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno

9. 10. Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha

29. 10. Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha

6. 11. Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha

21. 11. Prezentace TTIP pro společné setkání členŧ Parlamentu ČR a europoslancŧ, Poslanecká sněmovna, Praha Vybrané akce ve větším detailu Hyde park s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem – Diskuse o podobě TTIP Rozhovor s náměstkem MPO Vladimírem Bärtlem na rádiu Leonardo – Mŧţe připravovaná dohoda TTIP přispět k inovacím? TTIP Konference: Přínosy a výzvy pro Českou republiku a Evropskou unii

URL| http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/transatlanticka-dohoda-o-obchodu-a-investicich-mezi-eu-a-usa-ttip41079.html

Máme se bát terorismu? U Jílkové pohovoří profesor Fiala, známý generál a několik expertŧ na islám 26.11.2015

parlamentnilisty.cz jav

str. 00

Monitor

Máme se bát teroristických útokŧ? Je Česká republika v nebezpečí? Tradiční čtvrteční Máte slovo bude tentokrát na bezpečnostní téma. Moderátorka Michaela Jílková si pozve dva vysoce postavené politiky, bezpečnostního analytika i experta na islám, který podle mnohých dnes představuje největší nebezpečí. Předseda opoziční ODS Petr Fiala jiţ dříve v pořadu Máte slovo upozorňoval na nebezpečí vyplývající z nekontrolované migrace. Podobně jiţ mnohokrát v minulosti varoval bezpečnostní expert Andor Šándor, bývalý šéf vojenského zpravodajství v hodnosti generála. Trojici mediálně známých hostŧ doplní Daniel Herman, ministr kultury a někdejší katolický kněz. Zatímco Herman je expertem na křesťanskou věrouku, muslimské náboţenství bude divákŧm ČT objasňovat arabista a islamolog Bronislav Ostřanský, společně se sunnitským muslimem Hassanem Atalayem, ţijícím jiţ čtyřicet let v Praze. Plné znění zpráv


O zkušenosti se souţitím s muslimy pohovoří atomový fyzik Břetislav Vonšovský, který s muslimy studoval. A rovněţ Markéta Kutilová, humanitární pracovnice z Člověka v tísni. Debatu zpestří i dva studenti, medik Michal Bělanský, který má o naši bezpečnost obavy, a proti němu Václav Kříţ, studující Evropská studia na Fakultě sociálních věd UK, který je zároveň předsedou spolku Mladí občané.


Interpelace bez ministrŧ, „přiletěl“ jen Pelikán. Jsou přeţitkem, říká politolog 26.11.2015

blesk.cz

str. 00

Politika

Měli čelit dotazŧm, ale nedorazili. Členové kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) opět ukázali, ţe interpelace se jejich velkému zájmu netěší. Ve čtvrtek od 9:00 byly ve sněmovně v plánu odpovědi členŧ vlády na písemné interpelace. U řečnického pultíku se objevil pouze ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Jeho vládní kolegové měli nejrŧznější omluvenky, premiér Sobotka je nadále v Číně. Kam se ministři poděli? Písemné interpelace na vládu proběhly ve čtvrtek dopoledne ve sněmovně takřka bez účasti členŧ Sobotkova kabinetu. Vystoupil jen ministr spravedlnosti Pelikán, mnoho ostatních v čele s předsedou vlády se z nejrŧznějších dŧvodŧ omluvilo. A tak se dotazy na ně, které měly být probrané, jeden po druhém odkládaly... Dŧvody neúčasti premiéra a ministrŧ přitom byly rŧzné. Sobotka pokračuje v návštěvě Číny, kde s ním je i šéf zdravotnictví Němeček. Zahraniční cesta byla dŧvodem omluvy i u ministryně Karly Šlechtové (za ANO), z pracovních dŧvodŧ se omluvili Andrej Babiš (ANO), který se v Praze sešel se svým slovenským protějškem Peterem Kaţimírem, či Jiří Dienstbier (ČSSD). Omluvenky zaslali i ministryně Michaela Marksová a šéf vnitra Milan Chovanec (oba ČSSD). A také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), nadále se omlouvající ze zdravotních dŧvodŧ. Místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) přečetl i omluvenky ministrŧ zemědělství Marian Jurečky (KDU-ČSL, omluvil se do 10:00) a obrany Martina Stropnického (ANO, do 11:00). Jenţe interpelace skončily v 9:48. „Vzhledem k bohuţel tragické účasti ministrŧ vlády by bylo vhodné, aby bylo na začátku řečeno, kdo všechno z ministrŧ bude přítomen i na odpolední interpelace, aby poslanci zbytečně nepodávali přihlášky na interpelace,― reagoval poslanec Úsvitu Karel Fiedler před odpoledními ústními interpelacemi, kde se účast řady z ministrŧ opět čekat nedala. Jednání sněmovny dál pokračovalo od 11:00, vystoupila na něm jiţ i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a v lavicích za ní jiţ nebylo tak pusto a prázdno. Seděli za ní totiţ i další členové vlády (např. Stropnický, Mládek a Brabec). Přesto slabá dopolední účast a pohled na prázdná křesla zarazila. I kdyţ na druhou stranu jak koho. Politolog: S interpelacemi je problém dlouhodobě Jiţ v minulosti se ze strany opozice dočkali ministři kritiky za chabou účast na interpelacích. Politolog Josef Mlejnek z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze však pro to má vysvětlení. „Interpelace jsou zvláštní věc, souvisí s tradicí vývoje parlamentarismu, ale v současné době, kdy je politika hodně medializovaná a kaţdá záleţitost je hned na internetu a diskutuje se o ní, tak interpelace jsou aţ reliktem. Poslanec poloţí otázku vládě, ministrovi a čeká odpověď, která je často ještě obecnější a mlhavější, neţ odpovídají členové vlády novinářŧm,― řekl Blesk.cz politolog Mlejnek.



„Praktický smysl interpelací tak vlastně příliš není. Je s tím dlouhodobě problém. Členové vlády na ně nechodí, poslanci často také ne, protoţe poloţí otázku panu ministrovi, který tam buď není, nebo nechá vypracovat odpověď svému sekretariátu a ta je mlhavá,― tvrdí odborník, aby dodal: „Nevzpomínám si, ţe by se při interpelacích vyřešilo nějaké dŧleţité, zásadní téma. Osobně mě přijde daleko dŧleţitější, jak média interpelují politiky, kladou jim otázky a oni musí odpovídat i s ohledem na voliče atd. To mi přijde mnohem účinnější neţ tento zpŧsob.―

URL| politolog

http://www.blesk.cz/clanek/357877/interpelace-bez-ministru-priletel-jen-pelikan-jsou-prezitkem-rika-

Satanova matka za babku 26.11.2015

ČRo Plus

str. 06

18:10 Názory a argumenty

Jan FINGERLAND, moderátor -------------------Vzhledem k tomu, jak snadné je spáchat teroristický čin, je skoro s podivem, ţe se podobných aktŧ neděje víc. Dokonce se dá hovořit o demokratizaci násilí. Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd se zamýšlí nad tím, jestli je Česká republika dostatečně připravena na boj s terorem. Josef MLEJNEK, politolog -------------------Podle náčelníka generálního štábu české armády Josefa Bečváře si naše ozbrojené síly příští rok poprvé od roku 1989 vyzkouší mobilizaci - přesněji řečeno schopnost armády ji zorganizovat. Běţných občanŧ se tato zkušební mobilizace údajně týkat nebude. Nicméně nabízí se otázka, zda se pan generál nepřipravuje na minulou či dokonce předminulou válku. Mediální obraz boje s terorismem sice vytvářejí vojenské hlídky v ulicích Paříţe nebo Bruselu, francouzská letadlová loď či ruské strategické bombardéry sypající svŧj smrtonosný náklad kdesi nad Sýrií, účinnost oněch viditelných a dobře medializovatelných opatření je však sporná. Navíc, velmi problematická jsou i z čistě ekonomického hlediska. Boj proti teroristickým skupinám totiţ představuje pěkně drahou záleţitost. Bezpečnostní opatření, provoz tajných sluţeb, ale i válka proti Islámskému státu přímo v Sýrii a Iráku, zatím převáţně v podobě leteckých operací, to vše stojí obrovské sumy. Oproti tomu teroristické útoky jsou překvapivě levné. Agentura Reuters spočítala, ţe útoky v Paříţi jejich pŧvodci dokázali pořídit za nějakých, vyjádřeno v české měně, dvě stě tisíc korun. Sehnat na černém trhu samopal kalašnikov lze zhruba od deseti tisíc korun, výbušniny, připravené z běţně dostupných látek, vyjdou ještě mnohem levněji. Improvizovanou třaskavinu, kterou teroristé v Paříţi pouţili, lze poměrně snadno vyrobit. Sice mŧţe být velmi nestabilní a citlivá vŧči teplu, nárazŧm a tření, a přezdívá se jí proto Satanova matka, riziko samovolného výbuchu však radikálové bez větších potíţí přijmou. Často se uvádí, ţe vynález gramofonové desky znamenal demokratizaci hudby a rozmach hudby populární, poněvadţ člověk najednou nemusel za hudbou chodit výhradně na koncert - ten se mu, snadno a levně, rozezněl z černého kotoučku doma v pokoji. Henry Ford pak pásovou výrobou dosáhl demokratizace automobilismu. Americký novinář a politolog Fareed Zakaria ale v knize Budoucnost svobody z roku 2003 v této souvislosti varoval před demokratizací násilí, jelikoţ technický rozvoj nyní umoţňuje jednotlivci či malé skupině dosáhnout takové ničivé síly, která ještě docela nedávno dřímala pouze v armádních arzenálech. Ostatně, například odpalování náloţí včetně sebevraţedných atentátníkŧ pomocí mobilu jiţ dávno patří k dennímu chlebu teroristŧ všech směrŧ. Asymetrickou válku, kterou rŧzné radikální skupiny vedou, to ale činí potenciálně velmi efektivní, zvláště je-li moderní velkoměsto neobyčejně zranitelné. A rozvoj technologií jim nadále hraje do karet. Za chvíli pŧjde, nebo uţ moţná i jde, vytisknout kalašnikov na 3D tiskárně. Coţ ve velmi blízké budoucnosti asi vyvolá potřebu něčeho na zpŧsob elektronické evidence 3D tiskáren. Uvedené skutečnosti staví před současné západní společnosti velmi závaţné výzvy, na něţ v tuto chvíli neexistuje ţádná snadná odpověď. Opravdu, svět uţ nikdy nebude takový, jako býval před Paříţí.



Ţe nejde migranty integrovat? To je jen váš populismus, křičel u Jílkové student sociálních věd 26.11.2015

parlamentnilisty.cz vef

str. 00

Monitor

Český muslim pak zcela bez obalu promluvil o svých souvěrcích „Nebezpečí terorismu se přiblíţilo k našim hranicím, prohlásil předevčírem prezident Miloš Zeman. A dodal: Je naivní domnívat se, ţe neexistuje souvislost mezi migrační vlnou a terorismem. Jsou tedy pro bezpečnost v Evropě skutečně rizikem uprchlíci? Nebo mají pravdu ti politici, kteří tvrdí, ţe v reakci na paříţské útoky nesmíme odmítat běţence? A je Evropská unie schopná vám garantovat bezpečnost?― uvedla dnešní pořad Máte slovo České televize jeho moderátorka Michaela Jílková. ―Ti lidé, kteří sem přicházejí, pochází z oblastí, kde je islám. Všichni z nich v něco věří. To respektuji. Ale staví na tom argumenty, coţ by se rovněţ dalo respektovat, které leckdy prosazují radikální cestou. A to uţ nerespektuji. Kaţdý z nás v něco věří, ale málokdo by střílel po lidech,― uvedl úvodem student medicíny Univerzity Karlovy, jenţ je znepokojen přílivem uprchlíkŧ, Michal Bělanský. Podle Daniela Hermana jde o humanitární katastrofu. Je však dle jeho názoru nutné respektovat pořádek a pomoci lidem, kteří utíkají před válkou - avšak je nutné i při tomto rozlišovat. ―Jsme připraveni pomoci, ale je nutné na tu pomyslnou loďku vzít jen tolik lidí, aby se nepotopila,― řekl s tím, ţe válka je bohuţel byznys. ―Migrace v současné době znamená nekontrolovatelný pohyb mnoha lidí po Evropě,― zmínil předseda ODS Petr Fiala s tím, ţe s migrací se pojí bezpečnostní rizika a je nutné si je uvědomit. Tím však netvrdí, ţe kaţdý uprchlík je terorista. ―Nelze ale pomáhat uprchlíkŧm na úkor naší civilizace, na úkor naší bezpečnosti,― dodal. ―Není přeci moţné, aby přes les či přes pole přišel kdokoliv, kdo chce.― Spojenci proti teroristŧm ―Nehledejme v muslimech a priori nepřátele, ale spojence proti teroristŧm,― dodal k tématu další host pořadu, arabista Bronislav Ostřanský. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora rozhodně není Česká republika proti uprchlíkŧm dostatečně ochráněna. Zároveň však ale varuje, abychom nepletli uprchlickou krizi s protimuslimskou hysterií. ―Abychom mohli dobře chránit vnější schengenskou hranici, bude to trvat roky. Ale nebudeme-li toho schopni, tak musíme chránit své hranice,― řekl k tomu Fiala. K celému se vyjádřil i student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Václav Kříţ, který tvrdí, ţe uprchlíci utíkají před teroristy. ―Islamisté v Islámském státu nesnáší uprchlíky, neboť vlastně ti před nimi prchají do Evropy a diskreditují je tak,― uvedl Kříţ, do kterého se za jeho slova pustil Fiala. ―To je krásná myšlenka, ale bohuţel není vŧbec pravdivá. Vţdyť se podívejte, ţe nejsme schopni integrovat ani druhou třetí generaci migrantŧ,― poukázal na Francii předseda ODS. ―Toto je čirý populismus. U integrace záleţí na mnoha okolnostech a opatřeních,― nenechal se odbýt Kříţ. Podle Hassana Atalaye, kaskadéra ţijícího od svých šesti let v České republice, je více neţ 60 procent ekonomických migrantŧ. ―Přeci kdyby prchali před válkou, zŧstanou v té zemi, za jejíţ první hranici se dostanou. A neprocházejí Evropou,― konstatoval Atalay. Oddělovat zrno od plev je dŧleţité i podle humanitární pracovnice z Člověka v tísni Markéty Kutilové. Radikální islám = politická ideologie ―Islámský stát není střet dvou kultur. To je střet s barbarstvím,― konstatoval následně Daniel Herman. Jeho slova podpořil i Petr Fiala, který upozornil na to, ţe radikální islám je politická ideologie, narozdíl od islámu jako takového, coţ je náboţenství. ―Nevyřešíme Islámský stát, nevyřešíme-li konflikt v Sýrii,― uvedl následně Andor Šándor. ―Je třeba to řešit v místech konfliktu a je třeba řešit to v mezinárodní spolupráci. Mezi Ruskem, USA, Čínou a rozumnými Plné znění zpráv


islámskými vládami,― podpořil všeobecný názor v diskuzích Herman. Podle Fialy je nutné počítat s pomocí Turecka. ―Muslimské státy se rovněţ vyjadřují proti Islámskému státu,― dodal Ostřanský. Podle studenta Bělanského se navíc obává protiţidovských nálad ze strany muslimŧ. ―Je to celkem reálné. Ta muslimská komunita je problémová,― říká Atalay s tím, ţe nejproblémovější část jsou Arabové, kteří nikdy nebudou o ţidech mluvit hezky. Obavy z antisemitismu nesdílí Ostřanský. V závěru pořadu Fiala zkritizoval Evropskou unii, která naši bezpečnost nechrání. NATO je dle něj vojenská organizace, která nemŧţe chránit naše vnější hranice. Podle ministra Hermana dělá česká vláda vše proto, aby zajistila bezpečnost občanŧ. Příští týden bude hostem pořadu Máte slovo Michaely Jílkové mimo jiné mluvčí prezidenta republiky Miloše Zemana Jiří Ovčáček. Tématem totiţ bude právě hlava státu a to, zda rozděluje českou společnost. Pořad začíná vţdy ve čtvrtek ve 21:30 hodin na ČT1.


Teroristy zničíme, shodl se Hollande s Putinem. V názoru na Sýrii a Turecko se liší 26.11.2015

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Martin Dorazín, ČRo

/ svet

V Moskvě skončilo jednání prezidentŧ Ruska a Francie. François Hollande s Vladimirem Putinem mluvili hlavně o boji proti takzvanému Islámskému státu a moţnosti vytvoření široké koalice. Schŧzka byla sledovaná i kvŧli vyhroceným vztahŧm mezi Ruskem a Tureckem, které je členem Severoatlantické aliance. Francouzský prezident François Hollande konstatoval, ţe takzvaný Islámský stát je společným nepřítelem a mezinárodní společenství musí v boji proti němu spojit své síly. Obě země jsou pro širokou celosvětovou koalici proti terorismu. „Musíme vytvořit tuto širokou koalici, abychom udeřili na teroristy, aby státy společně postupovaly proti terorismu a proti IS,― řekl Hollande. Do Moskvy prý přijel, aby koordinoval aktivity v boji proti terorismu.Po schŧzce oznámil, ţe se spolu s Vladimirem Putinem dohodli na třech konkrétních bodech. A to ţe si rozvědky a ozbrojené síly budou vyměňovat maximum informací o předpokládaných cílech bombardování, budou koordinovat své údery na pozice Islámského státu v zájmu efektivity boje s terorismem a budou soustředit svoje údery pouze na Islámský stát a teroristická uskupení.Ruský prezident dodal, ţe postoje Moskvy a Paříţe se shodují a úzká spolupráce je podle něj absolutně nutná. Připomněl také, ţe i Rusko utrpělo váţné ztráty vinou teroristického útoku na civilní letadlo.„To vše nás vede ke sjednocení sil v boji se společným zlem,― zdŧraznil ruský hostitel. Rusko proto podporuje vytvoření široké protiteroristické koalice.Během jednání se mluvilo i o krizi ve vztazích mezi Ruskem a Tureckem. Francouzský prezident k tomu řekl, ţe v této chvíli je hlavní zdrţet se eskalace napětí mezi zeměmi, soustředit se pouze na boj s Islámským státem, posílit koordinaci a hlavně nebombardovat skupiny v Sýrii, které samy bojují s teroristy. Ani jeden z prezidentŧ však neřekl, které skupiny to jsou a koho budou bombardovat.Intenzivnější útokyVladimir Putin dále řekl, ţe Rusové zintenzivní útoky na oblast, kde bylo sestřeleno ruské letadlo. Zdŧvodnil to tím, ţe se na hranicích nacházejí skupiny, které rozhodně nepatří k umírněné části syrské opozice a jsou to síly, které tuto oblast prý vyuţívají k pašování ropy do Turecka.Turecko zároveň obvinil z toho, ţe teroristŧm napomáhá, kdyţ od nich ropu odebírá. Reagoval i na prohlášení tureckého prezidenta Erdogana, který přiznal, ţe se do Turecka ropa dostává, ale úřady ji zajišťují a likvidují přímo na místě. Putin to komentoval tím, proč nevidí kouř, kdyţ ropu likvidují.Podle jeho slov budou údery v oblasti turecko-syrské hranice pokračovat, dokud bude Rusko oblast povaţovat za nebezpečnou. Putin says he is ready to unite with France against "mutual enemy" Islamic State https://t.co/poealblfPp pic.twitter.com/qqnyA7lHKS— Sky News (@SkyNews) November 26, 2015Skromné výsledkyVýsledky moskevské schŧzky jsou podle experta Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Šíra velmi skromné.„Celou cestu prezidenta Hollanda do Moskvy stejně jako předchozí rozhovory s dalšími státníky, Plné znění zpráv


zejména prezidentem Obamou, kancléřkou Merkelovou, premiérem Cameronem a dalšími, je potřeba vnímat v prvé řadě v kontextu vnitrofrancouzského dění,― uvedl Šír.Na prezidenta Hollanda je podle něj vyvíjen velmi silný tlak, aby dal najevo, ţe s problémem hodlá něco dělat. Zároveň ve vznik široké koalice pro boj s terorismem příliš nevěří.„Myslím si, ţe existují diametrální rozdíly v cílech jednotlivých stran. To mimo jiné potvrdil incident narušení vzdušného prostoru Turecka ze strany Ruské federace. Myslím, ţe to jsou faktory, které utvoření mezinárodní koalice, která by zahrnovala na jedné straně západní státy a na druhé straně Rusko, vylučují,― vysvětlil Šír.Rusko se podle něj nemŧţe stát členem ţádné mezinárodní koalice, která by byla namířena proti Islámskému státu, protoţe to jde proti ruské logice, kterou bylo moţné vidět v posledních dvou letech.„Sýrie se postupně stává dějištěm zástupného konfliktu, který si uţ podle dostupných dat moţná vyţádal i víc neţ čtvrt milionu obětí za poslední čtyři roky. V konfliktu jsou zainteresovány významné regionální i světové velmoci a situace je krajně nestabilní,― doplnil.Německo by mělo být v boji proti IS aktivnější, řekl Merkelové HollandeIslámský stát je hrozbou a je třeba ho zničit, shodli se prezidenti Obama a HollandeJednoho ze sestřelených ruských pilotŧ zřejmě zachránila syrská armádaFrancouzské letectvo zaútočilo na pozice IS v syrském městě RakkaHollande: Francie posílí údery proti IS, chceme rezoluci Rady bezpečnosti OSN URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1558323

Strach z teroristických útokŧ 26.11.2015

ČT 1

str. 01

21:30 Máte slovo

Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Máte slovo. Hezký večer, milí diváci. Nebezpečí terorismu se přiblíţilo k našim hranicím, prohlásil předevčírem prezident Miloš Zeman. A dodal. Je naivní domnívat se, ţe neexistuje souvislost mezi migrační vlnou a terorismem. Jsou tedy pro bezpečnost v Evropě skutečně rizikem uprchlíci? Anebo mají pravdu ti evropští politici, kteří tvrdí, ţe v reakci na paříţské útoky nesmíme začít odmítat běţence? A je Evropská unie schopna garantovat vám bezpečnost? I o tom diskutovat budou. Jsme připraveni pomoci, ale člověk mŧţe vzít na loďku jen tolik lidí, aby se nepotopila, říká představitel vlády České republiky, ministr kultury. Dobrý večer. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Hezký večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nelze pomáhat uprchlíkŧm na úkor naší bezpečnosti. Nelze pomáhat uprchlíkŧm na úkor naší civilizace. Varuje předseda Občanské demokratické strany. Dobrý večer. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nehledejme v muslimech a priori nepřátele, ale spojence proti teroristŧm. Tak apeluje na veřejnost renomovaný arabista a islamolog. Dobrý večer. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Nepleťme uprchlickou krizi s protiislámskou hysterií. Zaděláváme si tak na problém, který se nám mŧţe vymstít. Upozorňuje bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby České republiky. Dobrý večer. Plné znění zpráv


Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Hezký večer přeju. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A za vás veřejnost. Uprchlíci utíkají před teroristy, logicky tedy nemohou být teroristé. To je názor studenta Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Naproti tomu student medicíny Univerzity Karlovy, který je velmi znepokojený otevřenými postoji vŧči uprchlíkŧm a islámu, který povaţuje za nehumánní. Dobrý večer. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Vzhledem k tomu, ţe veřejnost je situací, skutečně velká část veřejnosti situací znepokojena, začneme u zástupce veřejnosti. Pane Bělanský, proč vás neuklidňuje apel evropských politikŧ i třeba předsedy naší vlády pana Sobotky, ţe nemŧţeme klást rovnítko mezi uprchlík a terorista? Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Protoţe ti lidé, kteří sem jdou, pocházejí z oblastí, kde převládá islám, čemu se říká v překladu také pokoření. Všichni z nich, a to by si měli všichni uvědomit a zamyslet se nad tím, v něco věří. To respektuji. Ale staví na tom argumenty, to by se také dalo respektovat, jenomţe někdy se stane taková věc, ţe k tomu pouţijí radikální cestu. A to uţ nerespektuji. Protoţe jak my máme poznat, ano, na tom, kdo sem přijde nebo kdo přijde na kteroukoli jinou hranici, kdo z nich je toho schopen a kdo ne? Protoţe kaţdý z nás v něco věří, ale málokdo by střílel po lidech. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já poprosím pana ministra, aby reagoval. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Kaţdopádně se jedná o velký a závaţný problém. Je to v podstatě humanitární katastrofa pro miliony lidí, kteří utíkají před válkou. Tu válku někdo vyvolal. A je otázka co ten, kdo ji vyvolal, sleduje. Bohuţel válka je vţdycky velký byznys a to je velmi a hluboce nemorální. To znamená, je třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří utíkají z bezprostředního nebezpečí, ale i tam je třeba věci regulovat a řídit, protoţe není moţné, aby se po Evropě potuloval kdekdo, jak chce. Ani my nemŧţeme. I my máme určité doklady a je třeba tedy respektovat právo a pořádek. A samozřejmě bezpečnostní rizika jsou, protoţe ta válka vyvolaná islámským terorismem je velmi nebezpečná a tam je třeba naprosto nulovou toleranci. Ale musí se naše jednání odehrávat v hranicích humanity, protoţe jsme kultivovaná evropská společnost, to znamená, ne nějaké hony na čarodějnice bez rozlišování. To by bylo špatně. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já poprosím pana předsedu. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ Plné znění zpráv


-------------------Vy jste se ptala, jestli souvisí migrace, jestli s migrací souvisí nějaké nebezpečí. Samozřejmě, ţe souvisí. A musíme si to odpovědět pozitivně a nemŧţeme před tím strkat hlavu do písku. Migrace znamená v současné době nekontrolovaný pohyb obrovských mas lidí po Evropě. To uţ samo o sobě je nebezpečné. Z řad bývalých migrantŧ se rekrutují stoupenci Islámského státu. Stoupenci Islámského státu se rekrutují také v uprchlických táborech. Je prostě jasné, ţe migrace určité bezpečnostní riziko představuje a samozřejmě, ţe to neznamená, ţe kaţdý uprchlík je terorista. To je nesmyslné. Ale je jasné, ţe s migrací se bezpečnostní rizika pojí a my si to musíme uvědomit. Já bych jenom ukázal jeden graf z mezinárodního výzkumu z univerzity v /nesrozumitelné/, který byl publikován ve Washingtonu, který ukazuje podporu, jakou má Islámský stát mezi uprchlíky ze Sýrie. A tady jasně vidíte, ţe samozřejmě naprostá většina Islámský stát nepodporuje, ale 13 % má pozitivní vztah k Islámskému státu. Nepomŧţe nám, kdyţ tato fakta budeme ignorovat. Ano, migrace přináší určitá bezpečnostní rizika a podle toho se musíme chovat. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já bych souhlasil s tím, ţe migrace představuje rizika, ţe se podle toho musíme chovat. Ten graf odráţí současné rozloţení sil na syrském bojišti. To znamená, ţe část lidí utekla před terorem takzvaného Islámského státu, část lidí utekla před terorem jednotek Bašára al-Asada. To znamená, ţe to je jistě relevantní informace, ale já bych nechtěl, aby to vyznělo tak, ţe pro samou obavu z potencionálních teroristŧ se zatvrdíme vŧči všem uprchlíkŧm. To je celkem prosté. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Já jenom krátká reakce. Já kdyţ jsem jel sem do studia, tak jsem viděl zprávu na jednom informačním serveru, kdy německý šéf kontrarozvědky říká, 80 % lidí, kteří přicházejí do Evropy, jsou mladí muţi. Řada z nich bojovala v řadách Islámského státu. Musíme s tím počítat a musíme se podle toho chovat. To říká šéf německé kontrarozvědky. Tak přece před tím nemŧţeme zavírat oči a musíme i toto brát váţně. To neznamená, ţe budeme kaţdého uprchlíka podezřívat, ale musíme ta bezpečnostní rizika brát váţně a nic nám nepomŧţe říkat, ne, tady ţádní teroristé nepřicházejí, nic se neděje, to jsou jenom lidé, kteří utíkají. Není to úplně pravda. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já nevím ještě, jestli mŧţu reagovat. Já neznám nějakého relevantního zastánce názoru, ţe zde nejsou ţádná rizika. To říkají všichni, včetně muslimŧ, včetně zastáncŧ muslimŧ, včetně reprezentantŧ zdejších muslimŧ. To znamená, já si myslím, ţe tento názor neslyším. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale řekněme si, ţe právě kdyţ jsem hovořila o představitelích Evropské unie, šéf Evropské komise Juncker, ten řekl, nesmíme začít odmítat běţence. Takţe to nevypadá, ţe by došlo k nějaké výraznější regulaci. Angela Merkelová odmítla stanovení horní hranice pro uprchlíky. Dokonce tento týden prohlásila, ţe má-li fungovat Schengen, tak musí být nějaký trvalý mechanismus na rozdělování běţencŧ. Takţe ono to nevypadá, pane ministře, ţe by Evropa, ano, nějak chtěla příliv těch uprchlíkŧ regulovat. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem byl naposledy před dvěma dny v Bruselu na Radě ministrŧ a trošku bych tyto výroky korigoval, protoţe kaţdý rozumný politik si uvědomuje, ţe prostě v Evropě musí být pořádek a nějaký řád. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale promiňte, co pro to dělají, pane ministře? Protoţe to, co vám říkám, tak to jako nevypadá na ten pořádek. Tak co dělají? Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Například obrana schengenské hranice je jednou z priorit a i čeští vojáci a policisté se podílejí při obraně jednak maďarské a jednak slovinské hranice, vnější hranice Schengenu. To je celkem naprosto kaţdému jasné, ţe tam Plné znění zpráv


je třeba napřít síly. Protoţe není, jak jsem uţ řekl, moţné, aby zkrátka přes les nebo přes pole přišel kdokoliv, jak chce. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------To máte pravdu, ale já bych opět citovala pana prezidenta Zemana, který dnes prohlásil, ţe evropští politici o ochraně té schengenské hranice jenom ţvaní, ano? Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------To je moţná názor pana prezidenta, ale realita je poněkud jiná. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. A vy máte, počkejte, a tak nám řekněte, co se děje konkrétně, ať nás uklidníte. Co teda, jak bude konkrétně teda hlídaná? Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Například naše vláda vyslala určitý počet vojákŧ a policistŧ, jak jsem řekl, do Maďarska a do Slovinska, coţ je velmi konkrétní podíl na obraně té schengenské hranice. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale to ano, ale to není ta vnější, ţe jo. Pojďme to Řecko. Ale pojďme do Řecka. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------To je vnější. Tam jsou potom hotspoty, které samozřejmě jsou těmi záchytnými stanovišti a uvaţuje se velmi o tom, ţe je třeba posílit a vybudovat je i třeba v Turecku. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak pane generále, vy tomu jistě rozumíte, viďte. Řekněte nám, jste spokojen s ochranou vnějších hranic Schengenu? Probíhá to na profesionální úrovni? Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Abych tomu věřil, tak to bych se musel vrátit před hodinou z Marsu. Samozřejmě, ţe ne, protoţe od března se hovoří o tom, ţe je potřeba udělat něco s ochranou a já nemám pocit, ţe se ještě něco příliš děje. Pane ministře, já si vás velmi váţím a musím říct, ţe to, co udělala česká vláda na pomoc Maďarsku, bylo aţ v té době, kdy uţ ţádní běţenci tudy nechodili, uţ stál plot, nebyl ţádný problém. Jinými slovy, česká armáda a stát se uţ nemŧţe dostat do problému. My pokud chceme být solidární, tak musíme být solidární, kdyţ ta krize je. V době, kdy se hnaly tisíce běţencŧ přes maďarskou hranici, tak se v Česku vŧbec nemluvilo o tom, ţe bychom jim pomohli. Ale to je jenom malá součást toho celého problému. Hlavní je to, ţe ta jiţní hranice není chráněna. Nikdo není schopen přesvědčit Řecko, já mám dokonce takový pocit, ţe premiér Tsipras to dělá Němcŧm za tu, za ten zpŧsob, jakým s ním vyjednávali během té krize v euru a podobně, protoţe to je flagrantní odmítnutí těch závazkŧ a my jako Česká republika jsme přece podepsali schengenské ujednání s Evropskou komisí, s Evropskou unií. Máme právo teda, abysme měli pocit, ţe Schengen nefunguje de jure, ale i de facto. A on podle mě funguje uţ jenom tak opravdu velmi váţně málo a to by se s tím něco mělo dělat, protoţe jinak ti, co budou chtět jet do Chorvatska příští rok na dovolenou, tak by měli vyjet o dva dny dříve a měli by mít o pŧl kila konzerv sebou více, protoţe tam budou stát hrozně velký fronty. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ono je to takové zaklínadlo, ţe budeme chránit vnější hranici Schengenu. My bychom všichni rádi, kdyby to tak bylo, ale prostě pro to se nic nedělá. A není to náhoda, ţe šéf agentury Frontex při slyšení v září před Sněmovnou lordŧ řekl, ţe abychom mohli dobře chránit vnější schengenskou hranici, tak to bude trvat měsíce Plné znění zpráv


nebo spíše roky. A tohle taky musíme brát v úvahu a musí to brát v úvahu i česká vláda, protoţe pokud nedokáţeme chránit vnější schengenskou hranici, tak bohuţel, já toho nejsem ţádný stoupenec, ale bohuţel budeme muset chránit svoji hranici. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Tak nechme pana ministra. Byl včera v Bruselu, viďte, vy jste byl v Bruselu. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Převčírem jsem byl, ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No, předevčírem. Tak co tedy konkrétně? Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Znovu říkám, to, co pan generál zmínil, jistě, trvalo to nějakou dobu, protoţe to vyţaduje mezinárodní koordinaci, pochopitelně, protoţe my těţko asi mŧţeme hájit hranice Malty, ano? Nejsme námořní velmoc. Ale tato mezinárodní... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ono by stačilo to Řecko třeba pro začátek. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Řecko a Itálie. To jsou myslím dvě bolavá místa. Bohuţel spolupráce italské mafie s těmi převaděči není ţádným tajemstvím. To je velký problém. Jak jsem řekl na začátku, znovu opakuji, válka je byznys. To je amorální a to se bohuţel děje. Nicméně evropské země se snaţí na to reagovat. Jistě, dovedl bych si představit větší pruţnost, ale bohuţel situace je taková, ţe se zareagovalo tehdy, kdy se zareagovalo, ale ta spolupráce zde je. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a uţ tedy se školí nějací pracovníci? Protoţe teda ţe ještě cituji pana prezidenta, ale on se k tomu dnes vyjadřoval, ţe byl na schŧzce s panem Chovancem, povídal pan Zeman, a ţe pan Chovanec mu říkal, ţe Frontex, který má tedy chránit i tu vnější hranici na moři, má 6 lodí, ano, a z těch 6 je 5 v opravě. Ţe má tedy funkční jenom jednu. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Já se na to pana ministra zeptám. To opravdu nevím. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No jestli tady třeba pan Bělanský mŧţe být klidnější teďkon? Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------No tak já bych dodal, tady se mluví o Schengenu, o jaksi bránění našich hranic a tak dále, ale ten problém je hlavně v Sýrii a tam se má řešit ten problém. Má se řešit ta příčina, jo. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, to máte pravdu. Ale pojďme teď, pojďme teď hovořit o tom, jestli tedy Evropská unie je schopna zajistit nám bezpečnost. Pane Kříţi. Já jenom pana Kříţe, ano, on ještě nehovořil. Hned budete hovořit. Plné znění zpráv


Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Dobře. Já bych se ještě rád vrátil k tomu základu toho problému. A to je to, ţe tady rezonuje zásadně to, ţe uprchlíci by měli být bezpečnostní riziko pro Evropu z toho dŧvodu, ţe by mezi nimi měli být islamisté. My si musíme uvědomit to, ţe ti uprchlíci jsou a budou v budoucnu hlavní cílovou skupinou útokŧ islamistŧ a těch teroristŧ z Islámského státu z jediného dŧvodu a to je to, ţe kdyţ utíkají, tak oni zdiskreditují tím logicky tu myšlenku toho, ţe ten Islámský stát je ten ráj na zemi pro muslimy, ţe jsou to muslimové, kteří utíkají za tou liberální Evropou a utíkají za těmi svobodami a za tím bezpečím a tímto diskreditují ten Islámský stát. Tudíţ islamisté v Islámském státu nesnášejí uprchlíky. Logicky tedy se mezi nimi nebudou vyskytovat ve smyslu toho, ţe by za námi nějakým zpŧsobem proudili. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Pane Kříţi, to je krásná myšlenka, ale absolutně, absolutně není pravdivá. Kaţdý den a realita ji naprosto vyvrací. Nejenom ţe ti uprchlíci vŧbec neutíkají do Evropy, aby uţívali našeho liberálního řádu, moţná někteří z nich. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Oni za námi utíkají, protoţe potřebují pomoc. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Naprostá většina chce vyuţívat výhod sociálního státu a ţijí ve svých komunitách a v ghetech. A my přede vidíme nejenom tu novou vlnu jako problém, ale my vidíme... Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Ne. Do těch ghet je uvalují ty vlády, protoţe se s nimi nechtějí bavit. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Já bych jenom dopověděl jednu větu. My bychom přece měli vidět, ţe máme problémy i s integrací těch, kteří se tady narodili, kteří jsou druhou a třetí generací uprchlíkŧ. Dokonce i z nich, jak ukázala třeba Paříţ nedávno, se rekrutují teroristé. Tak přece si nemŧţeme říct, ti lidé se tady chtějí integrovat a všechno je skvělé. Není to skvělé. Nefunguje to. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Ve Francii je 7 milionŧ muslimŧ. Extremistŧ, kteří šli bojovat s Islámským státem, je cirka 3000. Chcete říct, integrační procesy ve Francii nefungují? To je docela generalizace. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Chci říct, ţe integrační procesy nejenom ve Francii ale v celé Evropě nefungují. Podívejte se na míru nezaměstnanosti, podívejte se na kriminalitu, podívejte se na ty neúspěchy integrační politiky. Nebyl jsem to já, já to tvrdím taky, ale byla to kancléřka Merkelová, prezident Hollande, kteří řekli, multikulturalismus selhal. Integrace se nedaří. Musíme si říkat pravdu. Odhoďte politickou korektnost a bavme se o tom problému otevřeně, protoţe jinak nepomŧţeme ani těm uprchlíkŧm, ani nám. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Pane předsedo, tohle je čistý populismus. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------To není ţádný populismu. Plné znění zpráv


Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------U integrace záleţí na konkrétních opatřeních. Například ve Stuttgartu v Německu se podařilo díky tomu, ţe tam byl dobře nastavený systém, integrovat příchozí imigranty, protoţe tam to fungovalo tím zpŧsobem, ţe se integrovali v malých skupinách, nevznikaly gheta a podobně. Bavte se o konkrétních opatřeních a nemluvite... Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Jsou konkrétní příklady dobré integrace. Ale vidíme také příklady velmi špatné integrace. A ty nesmíme ignorovat. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já bych si dovolil jenom dvě stručné poznámky. Nejprve k panu Kříţovi. Ten takzvaný Islámský stát si počíná naprosto nestandardně z jednoho prostého dŧvodu, jejich konání je protknuto silnou apokalyptickou rétorikou, nebo-li kdyţ to přeloţím, oni se snaţí proti sobě poštvat záměrně co nejvíce lidí, protoţe oni mají představu, ţe musí vyvolat totální rozkol, který naplní nějaké jejich očekávání. A k panu předsedovi Fialovi, jistě, integrace mnohde selhala. O tom není pochyb. S tím souhlasím. Otázka je, do jaké míry a které problémy jsou náboţensky podmíněné, které jsou podmíněné sociálním vyčleněním, jo, čeho je více, kdeco. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------O tom se bavme, to je naprosto legitimní debata. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ale jistě. Mnohde selhala, s tím naprosto souhlasím, jsou vyloučené lokality, problémové lokality. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Necháme reagovat pana Atalaye. Prosím. Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Já bych tady trošičku reagoval tady na pana kolegu, ţe bych moc asi nesouhlasil s tím, ţe teda Islámský stát nemá rád ty uprchlíky a ţe jsou jako prvotní cíl pro ně, protoţe si myslím, ţe ten základ toho Islámského státu je v tom, aby oni vyuţili tady tu migrační krizi a kaţdopádně si myslím, ţe mezi nima nějací ti fundamentálně smýšlící muslimové jsou. Já si myslím, ţe to jednoznačně vyuţít museli, jinak by byli absolutně hloupí, tady tohodle chaosu, co se teď jako nastal, protoţe Evropa prakticky byla absolutně nepřipravena na tady tohleto a dokázalo se vlastně tím útokem v Paříţi, ţe vlastně jeden z těch Syřanŧ, z těch uprchlíkŧ vlastně, teda pardon, z těch teroristŧ byl uprchlík. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Já jsem v ţádném případě netvrdil, ţe v ţádném případě mezi nimi nemohou být teroristé a ţe nemŧţou vyuţít těch řekněme, toho příchodu těch uprchlíkŧ do Evropy řekněme těţce kontrolovaného. To jsem v ţádném případě neřekl. Ale jde o to, ţe my musíme rozdělovat to, ţe uprchlíci jsou lidé, kteří potřebují pomoc a utíkají před tím extremismem, před tím Islámským státem, před těmi samotnými teroristy. Čil byl by nonsens je kategorizovat jako teroristy jako takové. To zaprvé. Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------To si myslím, ţe určitě ano, ţe máte pravdu. Ale já si nemyslím, ţe ti, já si myslím, ţe ti uprchlíci, kteří opravdu utíkají před tím terorem, tak se zastaví hned vlastně za tou první hranicí. Ale nebudou migrovat tou Evropou a nebudou si vyhledávat nějaké ty výhodné destinace, kde budou mít třeba vysoké dávky. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------A pane Atalayi, kdo teda jsou ti běţenci, kteří jdou dál do Evropy a nezastaví se? Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Já si myslím, ţe to jsou kaţdopádně z většiny, si myslím, jak to tak vidíme v těch záběrech, ţe to jsou většinou mladí muţi, kteří mají mobily v kapsách a podobně. Takţe si myslím, ţe to jsou většinou jako ti ekonomičtí migranti. Dokáţu si i takových 60, 80 % si myslím, ţe to bude ono. Ale já si myslím, ţe to ukáţe čas, kdy vlastně oni budou procházet tady těma sítama a ţe se budou vracet tady tihleti lidi. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Ono je moţná relevantní tady k tomu zmínit, ţe v podstatě ti lidé, kteří zŧstávají v těch kempech za hranicí, tak častokrát nemají moţnost být zaměstnáni, jsou limitováni, jelikoţ je to velký počet samozřejmě uprchlík, tak i ty orgány jako třeba OSN a podobně nezvládají registraci, nezvládají práci s těmi uprchlíky. To znamená, ţe ti lidé samozřejmě vzrŧstá mezi nima to napětí ve smyslu toho, ţe uţ tam nechtějí zŧstávat, protoţe nemají budoucnost. Tak samozřejmě kdyţ mají tu moţnost, tak se vydají dál. Ale to je ze zoufalství. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak necháme hovořit pana Vonšovského. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------A jsem slyšet? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Jste. Samozřejmě. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Já chci říct jednu věc, prosím vás, mám mezi muslimama, mám spoustu známých i kamarádŧ ještě z dob studií, kdy se nehrálo na to, kdo je muslim, kdo je křesťan, protoţe to nikdo nebyl, jo. A já nevím, vy věříte v Boha? Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Ne. Já jsem ateista. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Jste ateista. Takţe jste nečet ani Bibli, ani jste se nedíval do koránu, do ničeho. Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Pasáţe. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Ti lidé jsou jiní. To, jak jsme se teďko tady bavili, vy jste se bavili mezi sebou, my jsme vás poslouchali, ţe Evropa si neuhlídá svoje vlastní hranice, je pravda. Neuhlídá. Já se divím, ţe ti kluci nejedou v bévépéčkách a v tankách sem, protoţe by je nikdo nezastavil. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------A v čem si myslíte, ţe jsou jiní? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Počkejte, necháme pana... Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Já vám to řeknu, v čem jsou jiní. Já vám to řeknu, v čem jsou jiní. Já jsem byl pozván před 13 lety ke svému bývalému spoluţákovi na návštěvu. Je to muslim. Tenkrát nebyl, kdyţ nám bylo 20. Mně uţ je teď přes 50. Ale před těma 13, 14 lety to byl muslim. A byli hrozně rádi všichni, ţe mě vidí. Oni mají obrovskou, početnou rodinu, bylo to na úpatí Kavkazu a teď vám jenom řeknu ten šok. Oni na moji počest porazili beránka, ţe si uděláme /nesrozumitelné/ a takový z toho skopovýho. Takţe ho mířili někam tou hlavou, já na to koukal, ty jo, co se bude dít, a ţe ho teda podříznou. Oni toho berana podříznou tihleti muslimové. Ono se takhle to tam dělá. A on byl hrdej na svého syna, tenkrát tomu synovi bylo 5 let, dneska je mu těch 22. To jsou ti kluci, co sem chodí. On byl hrdej na toho svýho syna, nebyl jedinej, měl tam ještě holčičku, ještě dalšího syna, a on říkal, on se jmenoval „Bachmut― a on mu říká, ty zařízneš, podřízneš toho berana a ten kluk pětiletej na něj koukal normálně, jak kdyţ spad z višně. Ne. Ne. Já nebudu. On mu dal ten nŧţ do ruky, ta jeho ruka byla čtyřikrát větší neţ ruka toho kloučka. Takhle to přitláp tou svojí rukou a táh toho kluka k tomu beranovi. Já na to koukal, měl jsem husinu i na zadku a s tím klukem, kterej mu visel na tom noţi podříz toho berana. Beran kvičel, ten kluk třikrát víc. Já vám říkám, jde o to, ţe ti lidé jsou jiní. /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale promiňte, ale u nás se také dějí zase zabíjačky prasat, chápete? Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Ale to je něco. Ale já jsem neviděl Čecha, kterej by dal pistoli klukovi do ruky malýmu pětiletýmu, aby bouchnul prase. Ti lidé jsou jiní. Jsou jiní ty lidé? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------No já se nechci, nechci teda sniţovat relevantnost tohoto autentického svědectví, ale já se obávám jedné věci, ţe tohleto je tak na internetovou debatu, na kterou by vám někdo odpověděl, víte. A já jsem zaţil, a teďka prostě příklad velkorysého, laskavého... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale počkejte, tak je to ale dojem, je to dojem zde občana, ano? Takţe pojďme k tomu náboţenství. Skutečně ti radikální islamisté tedy jsou tak fanatičtí do toho islámu? Protoţe to se těmi diskusemi prolíná. Nebo znají ho dokonale, ten islám? Víte, opravdu se jím řídí, pane doktore? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ti, kteří jsou radikální, nemusí být kompetentní. Kdyţ byli vyslýcháni radikálové za vlády /nesrozumitelné/, za vlády Husního Mubaraka, někteří byli mučeni, tak vyšetřovatelé s velkým překvapením zjišťovali, ţe tito lidé často mají obrovské mezery v koranické /nesrozumitelné/ a tak dále. To znamená, ţe čím radikálnější neznamená tím kompetentnější. Pokud jde o ten skutečný příběh, který jste zaţil. Ano, islám určuje, jakým zpŧsobem má být poraţeno zvíře, aby jeho maso bylo rituálně čisté. Toto je mimochodem jedna z nejčastějších témat střetŧ. Muslimové mají veterinární posudky, ţe to je v pořádku. Protimuslimští bojovníci mají veterinární posudky, já nejsem veterinář, takţe já se k tomu vyjadřovat nebudu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Tady jde o to náboţenství. Pane Bělanský, protoţe slyšel jste od pana doktora Ostřanského, ţe vlastně ti teroristé nebo islámští radikálové, oni neovládají často ten islám, chápete? Oni to mají v rŧzných rychloníţkách. Je to tak, pane doktore? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Plné znění zpráv


Prosím vás, ono to není obrazný příměr. Ta kníţka, Korán pro pitomce, tedy v anglickém originále, to není metafora, to skutečně existuje. To je prostě příručka. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A to nosí ti radikální islamisté. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ale ne. Ale já chci říct, ţe ti lidé, kteří prchají, aby se zapojili do boje proti Islámskému státu, oni samozřejmě chtějí podpořit určitý typ výkladu islámu, ale aby tam šli, tak musí mít určitou psychickou dispozici. Na to se zapomíná. Ten muslim si mŧţe zvolit spoustu rŧzných výkladŧ islámŧ, včetně radiálních. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tedy myslíte, ţe jsou psychicky nemocní. Ne, abychom to nespojovali... Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ne. Já si myslím, ţe ti lidé se chtějí zapojit do boje, který je přesahuje. Já nejsem psycholog, já to nechci interpretovat, ale náboţenské podmínění není výlučné. Je dŧleţité, ale není výlučné. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------K tomu bych teda měl něco. Vy jste řekl teda, ţe radikální islamisti nebo teroristé neovládají islám, pokud se nepletu. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ne, pozor. Prosím vás negeneralizujte, já jsem říkal, ţe kdyţ byli vyslýcháni někteří radikálové tak... Já vám mŧţu říct konkrétní jména. Já jsem nepouţil generalizaci. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobře. Já jsem vám taky neskákal do řeči. A ti teroristé přeci jednají v rámci koránu, ţe ano? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Jejich odpŧrci taky jednají v rámci koránu, víte? Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------V tom koránu se ale píše... Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Já bych chtěl jenom poznamenat, ţe já jsem absolvoval biblická studia, studoval jsem i korán, srovnávací teologii křesťanství - islám, judaismus - islám. Trošku o tom něco vím a mohu říci, ţe Islámský stát, to není střet dvou kultur, to je střet s barbarstvím. To prostě nelze absolutně... A ti lidé, ti uprchlíci, kteří před tímto barbarstvím utíkají, tak nejsou zastánci této filozofie. To je třeba rozlišovat. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Tak to bych netvrdil teda, ţe by utíkali. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Plné znění zpráv


Velmi jednoduše. My musíme rozlišovat, a běţně se to ve světě děje, mezi islámem jako náboţenstvím a radikálním islámem, coţ je politická ideologie, to je politické náboţenství, které se odvolává na některé radikální výklady islámu. Pokud to nebudeme rozlišovat, tak si nepomŧţeme. Radikální islám je extrémně nebezpečný a kdyţ nebudeme chápat, ţe to je ideologie, tak nebudeme rozumět tomu, ţe nás chce zničit. A to je tak, ţe radikální islám není spokojen s tím, ţe dobývá území na Blízkém východě. Radikální islám, a čtěme texty představitelŧ Islámského státu a dalších vŧdcŧ radikálního islámu, chce zaútočit na Evropu a chce dobýt západní civilizaci. A bohuţel stoupenci radikálního islámu jsou nejenom na Blízkém východě, ale jsou i mezi občany zemí Evropské unie právě v té druhé a třetí generaci přistěhovalcŧ. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak. Pan generál chtěl reagovat. Prosím. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------My si tu povídáme o Islámském státu, ale měli bychom říct, jak vzniknul a proč vzniknul? Vzniknul jako ochrana sunnitských kmenŧ na iráckém území kvŧli vládě Núrího Malikího, který je utlačoval. V řadách Islámského státu je řada /nesrozumitelné/ saddámovských dŧstojníkŧ, kteří byli velmi sekulární. V ţádném případem nebyli ortodoxně jaksi vychováváni. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------A prvotní střet Islámského státu byl proti šíitŧm. Daleko mnohem větší mnoţství pobitých lidí byli šíitové z bezpečnostních orgánŧ, šíitských milicí a podobně a první zahraniční novinář, který byl zavraţděn tím otřesným zpŧsobem, byl aţ poté, co západ začal bombardovat Islámský stát. Je potřeba si říct tyto pravdy, abychom věděli, kde ta, kde ten celej problém začíná. To, ţe dneska to má uţ ten přesah do západní Evropy a vidíme, to je věc, která se vyvinula i některými zásahy západních intervencí na Blízkém východě. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe vy, pane generále, chcete říci, ţe si za to mŧţeme nebo západ, my, západ si za to mŧţe sám? Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Já bych to tak úplně neřekl, je tady ale potřeba vidět, ţe jsme někde vstupovali do těch konfliktŧ, ţe jsme ty konflikty nějakým zpŧsobem vyprovokovali a nedořešili a ty generovaly řadu nespokojenosti právě na tom Blízkém východě. A tohle dneska je, co vlastně zase sklízíme to, co jsme zaseli. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak já bych poprosila paní Kutilovou, protoţe paní Kutilová byla v Sýrii. Proč podle vás tedy ti uprchlíci utíkají, Markéta KUTILOVÁ, humanitární pracovnice, spolupracuje s Člověkem v tísni -------------------My jsme to přímo mapovali v Sýrii a jedním z hlavních dŧvodŧ, proč lidé utíkají, je strach. Protoţe Islámský stát neustále útočí na jejich vesnice, útočí často v noci, útočí na civilisty. Za další lidé ztrácejí naději, ţe to bude lepší, protoţe uţ 4 roky ţijou ve válce. Dalším dŧvodem je, kdyţ máte děti a chcete pro ně vzdělání, tak většina základních škol nefunguje nebo v nich bydlí uprchlíci, případně jsou rozstřílený. Střední školy nefungujou téměř vŧbec. A dalším dŧvodem je obrovská inflace, protoţe v Sýrii ceny všeho vzrostly desetinásobně a pro lidi je hrozně těţký tam vyţít s jejich platem. No a v neposlední řadě je tím dŧvodem i fakt, ţe ta první vlna Syřanŧ uţ do Evropy odešla, oni jsou s nimi ve spojení, no a navíc oni pochopili trošku Angelu Merkelovou, její výzvu vlastně nebo její prohlášení, ţe bude přijímat Syřany, jako takovou výzvu jako my vás chceme, takţe oni to pochopili tak, ţe teď je ta naše šance, teď nebo nikdy a my jsme tam vlastně byli v době, kdy lidé začali prodávat svoje majetky, začali se chystat na tu cestu, protoţe ta cesta do Evropy je hrozně drahá. A tady je potřeba si uvědomit, ţe lidi do Sýrie prostě nelze vracet, protoţe není kam. Protoţe ze Sýrie je jedno velký bojiště a je potřeba válečným uprchlíkŧm pomáhat, ale Evropa by měla samozřejmě oddělovat zrno od plev a vybírat si, koho přijme a opravdu jako se tvrdě postavit ekonomickým migrantŧm. Plné znění zpráv


Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale o to jde, jestli někdo ví, jak to oddělovat, to zrno od plev. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------To, co teď bylo řečeno, je velice dŧleţité. Já bych nechtěl, aby to zapadlo. Protoţe my si neporadíme dlouhodobě s tím migračním problémem, pokud se nebudeme podílet na stabilizaci situace na Blízkém východě a konkrétně v Sýrii. A tady platí to, co já říkám uţ dlouhodobě, to nelze udělat jinak, neţ ţe se odhodláme k vojenské akci, k vojenské operaci a zajistíme dlouhodobě tu stabilitu v tomto regionu. Jinak si prostě neporadíme s tím, ţe ti lidé odcházejí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak a vy, pane předsedo, vy jste vlastně pro pozemní operaci, ţe? Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ano. Já jsem pro pozemní operaci. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale řekněme si, ţe vlastně do té se nechce ani Francii, ani Americe a pan generál říká, ţe by to byla velká chyba. Tak kdybyste to tady mohl říci panu předsedovi. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ona ta situace se proměňuje a já si myslím, ţe nám nic jiného nezbude. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Já si myslím, ţe by to byla tragická chyba. Islámský stát musí porazit země islámské z Blízkého východu. Jenomţe Saúdské Arábii Islámský stát vyhovuje, Turecku také vyhovuje. Takţe tady není ţádná shoda na tom, aby byli poraţeni. Ano, kdyţ bude mezinárodní koalice islámských státŧ a západu pod nějakou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, tak proč ne. Pŧjde-li tam jenom západ, tak to je přesně to, na co ti lidé tam čekají a to přesně bude dál eskalovat ty problémy, které máme. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ale mŧţu, jenom krátká reakce. Samozřejmě, ţe ta myšlenka je ale taková, ţe by to musela být koalice, do které by byly zapojeny ty islámské země. A máme země jako Jordánsko, Egypt, které jsou připraveny bojovat proti radikálnímu islámu, protoţe je samotné ohroţuje. Takţe samozřejmě koalice západ v čele se Spojenými státy, nikdo jiný na to nemá techniku ani schopnosti ani peníze. A do toho musejí být zapojeny islámské země. A jak se ukázalo v minulosti, tohle není nemoţné. Jenom my k tomu musíme být odhodláni. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Pane předsedo, máte pravdu, ale nevyřešíme Islámský stát, pokud nevyřešíme občanskou válku v Sýrii. Ty dvě věci se musí řešit společně, byť ten konflikt není úplně stejný. Ale ani na jedné straně já nevidím to odhodlání, tu vŧli najít to řešení. To tady prostě v tuto chvíli není. Saúdská Arábie bude chtít, aby šel Bašár Asad pryč, Rusové to chtít nebudou. Ne proto, ţe by ho milovali, ale proto, ţe je pro ně zajištění toho, ţe mají ty vojenské základny. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------A nebudeme-li mít odhodlání, já s váma úplně souhlasím, tak jsme ohroţeni. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------No ne, no to je ale výborné, ţe my mŧţeme mít jako odhodlání, a slyšíte ale, ţe i ty muslimské země, ţe se jim do toho nechce. A je pravda, ţe jak prezident Obama, tak jiní vojenští odborníci, tak pan generál říkají, ţe si to tam právě bez těch muslimských zemí, ţe to nejde vyřešit. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------To je pravda. Ale musí někdo tu koalici realizovat. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Tady se nám u tohoto diskusního stolu vlastně jakoby rýsuje to, na čem je v podstatě shoda, je třeba to řešit v místech vzniku konfliktu a lze to řešit jedině mezinárodní spoluprací. Přesně tak, jak tady zaznělo, mezi zeměmi západu, Ruskem, určitě i ve spolupráci s Čínou a rozumnými islámskými vládami. To je řešení. Zcela jednoznačně. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já bych v zásadě souhlasil s tím, co říkal generál Šándor. Já bych ještě jednu dŧleţitou věc upozornil. Islámský, takzvaný Islámský stát je exces mezi excesy. On se uţ dávno rozešel i se svými ideovými spojenci, to znamená, on je nepřijatelný ideově i pro saláfisty ze Saúdské Arábie. To, ţe Islámský, takzvaný Islámský stát je přijímán jako představitel muslimŧ mezi nemuslimy mnohem více neţ muslimy, to je prostě skutečnost. Většina muslimŧ je povaţuje za naprostý exces. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Ale vidí v nich menší nebezpečí neţ třeba v Izraeli. To je další problém Blízkého východu. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------No ano. To je přesně, oni muslimské státy se vyjadřují proti Islámskému, takzvanému Islámskému státu, ovšem je otázka řekněme v pořadí priorit. Která je to priorita? Tak pro Turecko to určitě není priorita číslo jedna, pro Saúdskou Arábii to určitě není, v tom bych souhlasil. Ano. /Souzvuk hlasŧ/. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Já vás tady poslouchám, to ale znamená, ţe tam ten konflikt nikdy neskončí. Turkové podporujou tu umírněnou takzvaně opozici v Sýrii, coţ není Islámský stát, jak se dozvídáme, to je někdo jinej, ale střílí na Syřany, kteří utíkaj, zabíjí tam děti malý a matky těch dětí, ta takzvaná umírněná opozice. Turecko, to je NATO, ty jsou s náma v koalici. Tak ty je podporujou. Teďko pro nim bojujou Kurdové. Já mám známýho Kurda, kterej uţ teď proti nim bojujou nějaký kurdský milice. Počkejte. A kurdskejm milicím my posíláme zbraně. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Ale my nesmíme dovolit, aby nám jejich konflikty zatahovali do našich měst a ulic, jo. To je zásadní. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Je to normálně na hlavu. NATO, Turecko posílá zbraně syrský umírněný opozici. Nejenom zbraně, oni tam posílaj a podporujou ještě nějaký Turkmeny ze SSSR. Počkejte. A my, Česká republika, posíláme munici a zbraně Kurdŧm, kteří jsou jediný, kdo si s nima dovede poradit. Nikdo jinej. Kurdové a potom ještě ty suchý, ty SU, jak ho teď sestřelili. To je jediný, co si dovede poradit s tou takzvanou umírněnou opozicí. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale zmínili jste tady Turecko. Pojďme k Turecku. Ne, počkejte. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy Plné znění zpráv


-------------------A teď je tady ještě Islámský stát, jo... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ale jde o to, abychom se k něčemu dopracovali. Protoţe Evropská unie hodně spoléhá vlastně na Turecko, je to tak, ţe tam by Turecko, ne, počkejte, pane ministře, Turecko by mělo ty uprchlíky zadrţovat, ţe? Ano. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Jednoznačně. Turecko je členem Severoatlantické aliance a jak jsem řekl, není moţné, aby k nám do Evropy ty konflikty jejich byly vtahovány. Takţe my musíme ty hranice chránit. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Pane ministře, a myslíte si, ţe po událostech třeba posledního týdne se vám jeví Turecko jako spolehlivý partner při řešení uprchlické krize? Kdy i v diplomatických kruzích se objevují informace, ţe jaksi Turci nakupují načerno jaksi naftu, ţe, od Islámského státu a podobně, ţe tedy Turci jsou v tomto spolehliví? Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Kaţdopádně Turecko je členem Severoatlantické aliance a po té vojenské stránce je nutná spolupráce. Jistě, jsou tam problémy, které... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak paní Kutilová, vy věříte třeba Turecku, je podle vás spolehlivé Turecko? Markéta KUTILOVÁ, humanitární pracovnice, spolupracuje s Člověkem v tísni -------------------Tak Turecko se v tomhle konfliktu chová trošku jako had z mého pohledu. A určitě Turecko je jedním z hlavních odběratelŧ ropy z Islámského státu, protoţe Islámský stát vydělává na ropě zhruba 1,5 milionŧ dolarŧ denně, vykupují to od nich válečné mafie, které to potom přeprodávají dál a jeden z konečných odběratelŧ, ten hlavní, je právě Turecko. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------No nicméně ať si o Turecku myslíme cokoliv, tak je pravda, co řekl pan ministr Herman, je to součást Severoatlantické aliance, na jeho území jsou minimálně 2 miliony uprchlíkŧ, je to země, která podle informací, které jsou veřejně dostupné, poskytla zpravodajské informace Francii o nebezpečí teroristických útokŧ. Je to prostě země, s kterou musíme jednat a s kterou musíme nějakým zpŧsobem počítat. Bez Turecka to řešení na Blízkém východě toho současného konfliktu vlastně není moţné. A já ještě bych řekl jednu větu k té vojenské akci. Mně je úplně jedno, ţe to je momentálně nereálné. Stále víc politikŧ říká, ţe o tom musíme přemýšleti, i ti, co to před rokem vydávali za něco nesmyslného. Komu by se chtělo do války. Ale my přece musíme myslet na to, jak chránit svoji civilizaci, jak chránit Evropu. A jestli to nedokáţeme jenom tím, ţe se tady uzavřeme, ale potřebujeme stabilizovat situaci kolem, tak to dělejme. Tady nejde o vývoz demokracie, o nic takového. Jde o nás. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Ale pane předsedo, skutečně ty argumenty, pane generále, kdybyste, protoţe to říká i prezident Obama, ţe prostě není dobré tam ta pozemní operace bez těch... Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Já nesouhlasím s tím, co říká prezident Obama, protoţe jeho politika není dobrá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------No ne. Ne. Já neříkám, abyste s ní souhlasil, ale jde o ten argument. Kdybyste nám mohl jasně vysvětlit, proč je taková obava, ţe pokud se do pozemních operací nezapojí i ty muslimské země, tak ţe to bude kontraproduktivní? Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Protoţe to budou povaţovat za další taţení křiţákŧ proti islámu. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ale my s tím souhlasíme, aby se do toho zapojily islámský státy. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------A já vám ještě řeknu jeden faktor. Tady se mluví o geopolitice. Jeden faktor, který mŧţe spolehlivě ty muslimské země přivést za jednu, na jednu stranu barikády se západními státy a to je ta stupňující se /nesrozumitelné/ řevnivost, protoţe Islámský stát se snaţí vyvolat kaţdým svým krokem, například zabíjením šíitŧ, širší konflikt mezi sunnity a mezi šíity. Někdy se říká, ale to je taková spíš novinářská nadsázka, ţe hrozí šíitsko-sunnitský konflikt. Pokud by státy, muslimské státy uznaly, ţe toto je skutečně reálné, pak by se takzvaný Islámský stát z priority číslo x stal prioritou číslo jedna, a pak by to mohlo mít úspěch. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, teď necháme hovořit občany. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Tak já jsem byl tento rok v Chorvatsku, kdyţ jsem se vracel z Chorvatska, tak ve Slovinsku mě kontrolovali na hranicích, jak kdybych byl zločinec. Kdyţ jsme potom letěli do Řecka, tak tady mám pár fotografií. 21. srpna na 10 dní jsme byli na Kosu, přímo v tom centru. Já vám řeknu, ţe kdyţ jsem tam s kamerou natáčel, tady jsou fotografie, bohuţel nemŧţu vám prezentovat to, co jsem tam natočil, je to hodinovej film, kdyţ jsem to sestřihal, ale nebylo mi vŧbec dobře, kdyţ jsem tam mezi migrantama stál. Já vám řeknu, měli jsme tam rozhovory s delegátkou, měli jsme tam rozhovory s přímo s Řekama a ti Řekové za to nemŧţou. Prosím vás, tam to dopadlo tak, ţe teda denně přistávalo a na fotografiích vidíte čluny. Jak přistávaly, prosím vás, to nebyli normální lidi, nezlobte se, nebyli. Protoţe ty čluny byly rozřezaný na pláţích. Tam byly vesty, tam byly dětský věci, všechno. Oni rozřeţou člun, utečou, jdou do Kosu do města, tam stojí na policejní stanici a čekají, jestli dostanou bumášku. Jsou takhle malinký. To říkala sama delegátka, takhle malinký. Bojej se policie, hrozně, městský policie, poněvadţ ta se s nima nemazlila. Ale prosím vás, ty migranti, bylo nám aţ zle, protoţe přímo v městě pod těma nádhernejma stavbama, na pláţích jsou postaveny stany, přístřešky z kartonŧ, nikde není jedinej záchod. To je smrad, to je něco hroznýho. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Prosím. Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Říkám, ţe za to ti migranti ale samozřejmě nemŧţou, ţe jo. Oni tam přijdou a pokavaď to tam nemaj takhle připraveno, tak tam... nejmenovaná osoba -------------------Prosím vás, ale skutečnost taková je. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No ale pojďme, počkejte, pan Bělanský, aby to byl dialog, jo? Pan Bělanský. Plné znění zpráv


Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Já samozřejmě s váma naprosto souhlasím a na to, na co bych upozornil hlavně, a na to nikdo v podstatě neupozorňuje a co by tady mělo zaznít, je antisemitismus, prosím vás. Prosím vás, mŧţu se vás zeptat, kdo pomohl milionŧm ţidŧm, kteří byli posíláni soustavně do plynu? Kdo jim pomohl v té chvíli? Aţ pozdě nebo to byli jednotlivci. A málokdo ví, ţe muslimové byli za 2. světové války na Hitlerově straně. Oni nemají rádi ţidy. Nenávidí je. Ano. Takţe co chcete dělat... Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Část muslimŧ byla, ano, část muslimŧ byla na Hitlerově straně, například jeruzalémský /nesrozumitelné/ existovala divize SS. Část muslimŧ byla ve francouzském odboji. To je prosím vás taková argumentace... Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Byli na Hitlerově straně. Markéta KUTILOVÁ, humanitární pracovnice, spolupracuje s Člověkem v tísni -------------------Největší genocida v Evropě od dob 2. světové války byla spáchána na muslimech ve válce v Jugoslávii. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Podívejte, těch ţídŧ bylo miliony, ano? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já bych jenom doporučil, kolega Čejka to velice systematicky rozepsal, hodně o tom psal, o roli muslimŧ za 2. světové války na straně Německa i na straně protinacistických sil. Jsou případy z obou stran. To není generalizace. Tak to je. /Souzvuk hlasŧ/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Jde o to, ţe i představitelé německé ţidovské obce jaksi jiţ apelovali, ţe mají z toho obavu. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Ano. Já tady musím ještě říct jednu věc. Bohuţel je smutnou skutečností, ţe v arabských knihkupectvích najdete kníţky, které jsou na západě naprosto nepřijatelné. Otázka číslo 2 je, zda toto vyplývá z islámu anebo zda toto vyplývá z frustrace z blízkovýchodního konfliktu. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------To vyplývá z islámu. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak necháme pana ministra. nejmenovaná osoba -------------------Podle vás to vyplývá z islámu nebo ne? Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog --------------------



Já se domnívám, ţe toto, ne, ne, já vám řeknu svŧj názor. Ty konkrétní kníţky o protiţidovských spiknutí, včetně titulŧ u nás zakázaných, tam jsou populární zejména kvŧli protiţidovskému etosu, který je velice rozšířený a který souvisí s geopolitikou, nikoli primárně s islámem. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Kaţdopádně Izrael, kdyţ tady byla ta otázka nastolena, je jedinou skutečnou demokracií na Blízkém východě a proto také zahraniční politika České republiky je jednoznačně v úzké součinnosti se státem Izrael. I co se týká bezpečnostních otázek. Proto jsou naši vojáci na Golanech, protoţe zcela pochopitelně je nutné s Izraelem koordinovat naše bezpečnostní zájmy. Tam to zkrátka velmi dobře funguje. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Já bych měl dotaz ještě moţná na pana doktora. Co byste vy osobně ale, pokud sem přijdou teda uprchlíci a začlení se do společnosti, tak lze z toho dedukovat, ţe tady ten antisemitismus bude progresivní. Tak co byste s tím vy osobně dělal? Protoţe ten problém uţ tady je 2000 let a začlo to uţ Ismailem, ţe ano. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Myslíte, ţe kdyţ tady přijdou uprchlíci, ţe se tady automaticky rozšíří antisemitismus nebo já bych byl přesnější protiţidovské nálady, protoţe Arabové jsou semité. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Je to pravděpodobné. Ano. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Já si nemyslím, ţe to je nevyhnutelně nutné, protoţe ne všichni Arabové, všichni muslimové jsou prostě proti ţidŧm. Určitě velká část ano. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Tak nechme tady pana Atalaye. Pan Atalay by nám mohl odpovědět. Prosím. Panu Bělanskému, kdybyste, který se obává tedy protiţidovských nálad. Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Jako ze strany muslimŧ. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Já si myslím, ţe to je celkem reálné. Protoţe prostě ta muslimská komunita je problémová. V tomhle směru, co se týče ţidŧ jako všeobecně, tak mají to, většinou teda jako v té naší komunitě je, nejproblémovější část jsou Arabové, kteří prostě nikdy nebudou o ţidech mluvit nějak dobře. Já třeba řeknu takový příklad. Já mám manţelku z Maroka, všichni v rodině jsou vysokoškolsky vzdělaní, ale prostě pokavaď tam bude nějaké téma na ţidy, tak to budou všichni odmítat. Jednoznačně. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Jako je to teda, je to morálně přijatelné teda pro nás? Hassan ATALAY, od svých šesti let ţije v ČR, kaskadér -------------------Plné znění zpráv


Takţe ano, máte pravdu, ţe prostě jako muslimové po této stránce to mají v sobě hodně zakořeněné. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Toto je naprosto nepřijatelné a proto v současné době není vŧbec myslitelné, aby muslimské obce získaly takzvaný druhý stupeň registrace, aby měly moţnost se podílet nějakým zpŧsobem na právních kooperačních modelech v České republice. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, necháme publikum. Prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já zaprvé souhlasím s předřečníky posledními třemi. Ale zadruhý tento pořad ze své povahy je konfrontační. Nic proti tomu. Já bych si dovolil trošku otočit naši pozornost a já by sem chtěl poděkovat českým občanŧm, kteří nabídli aktivní pomoc těm, kteří tu pomoc nejvíc potřebují, takzvaným vnitřním uprchlíkŧm v Íránu, v Iráku. 153 lidí, kteří nebyli námi vybráni, ale vybrali si Českou republiku, aby legálně, zcela legálně poţádali o azyl a chtějí tady ţít. A tím chci říct, ţe čeští občané ve velkým mnoţství jim nabídli přístřeší, pomoc a peníze, aby tady ţít mohli. Čili jim a všem, kteří se v této akci podíleli, abych chtěl poděkovat, protoţe je to konkrétní pomoc, byť se nám mŧţe zdát 150 lidí málo, ale je to významná pomoc. Já za ni děkuji. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------To je určitě cenné a podporovat legální uprchlíky je moţné a kdybysme to dělali, kdyby byli jenom ti legální, tak nemáme problém, ale podívejte se na toto. Toto je počet uprchlíkŧ do Evropy v roce 2014, toto je za prvních 9 měsícŧ letošního roku, 850 tisíc nejstřízlivější odhad vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky. To je mnoţství, ve kterém se skrývá spousta bezpečnostních rizik a s kterým si my neumíme vŧbec poradit. Ani integračně. A Evropská unie na to nemá ţádné řešení. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Tady máme další dotaz. Prosím. Kamil KASÍK -------------------Kasík Kamil. Dobrý den. Já se chci jenom zeptat, je to trošku odbočení od tématu, ale kdyţ tady máme uţ takovýho čestnýho hosta, pana ministra, mě by zajímalo, jak se ministerstvo kultury konkrétně bude řešit otázku islamismu v Český republice, jo, která tady teďka vzniká ta hrozba teroristických útokŧ, který všichni říkají teda, ţe se nás zatím netýká. Je jenom otázka toho, kdy se nás začne týkat, jestli za 2, 3, 5, 10, 20 let či s další generací, ale ta přijde. A otázkou je to, coţ myslím, ţe je docela k tématu, rozsvěcení například vánočního stromečku, který je teďka velice diskutovaný. A mě by zajímalo, jestli ten trend toho, tý bezpečnosti na úkor toho, těch tradic evropských, západoevropských, jestli bude pokračovat, v tom případě, jestli budeme opravdu všichni se bát o to bezpečí naše, budeme opravdu se, budeme chodit v jednotlivcích, budeme se bát opravdu davŧ nebo prostě jestli se to bude prostě neustále prodluţovat nebo v co to jakoby vyplyne? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Tak kaţdopádně bezpečí občanŧ je první prioritou vlády. To zcela bez diskuse. Ale na druhou stranu ministerstvo kultury není silovým resortem jako ministerstvo vnitra nebo obrany. Nicméně v naší kompetenci je právě to, co jsem před chvilkou řekl, registrace církví a náboţenských společností. A aby církve a náboţenské společnosti mohly například vstupovat do škol, nemocnic, zdravotnických zařízení dalšího typu, věznic, armády, musí dostat takzvanou druhou registraci, takzvaný druhý stupeň. Musí tedy být známa jejich věrouka, která se zkoumá, musí tady být dostatečný počet příslušníkŧ té které komunity a to islámské komunity nesplňují. To Plné znění zpráv


znamená, i kdyby dnes o to poţádali, jako ţe o to nepoţádali, tak podle současných zákonŧ ještě 10 let nemají tu moţnost, protoţe zkrátka nezveřejňují svoji věrouku. Nicméně znovu opakuji, nelze generalizovat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, protoţe on se čas blíţí, my jsme tady, mluvíme o bezpečnosti, ano. A několikrát tady zaznělo NATO. Pane Kříţi, vy si myslíte tedy, ţe NATO nás tedy teď ochrání? V té válce s Islámským státem? Václav KŘÍŢ, student Fakulty sociálních věd UK, spolek Mladí občané -------------------Tak kdyţ to dáme do kontextu, tak v podstatě ten termín války zaznívá od té doby, co byly paříţské útoky. A tam se Francie rozhodla vyuţít kapacit EU, která zároveň samozřejmě nedodává kapacity vojenské ale spíše asistenci. Čili záleţí na tom, jaká by byla forma operace. Ale pokud by byla operace schválená NATO, tak samozřejmě ty kapacity /nesrozumitelné/. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a to je právě zajímavé, víte, ţe my tady jsme několikrát řekli, jsme v NATO, Turecko je v NATO. Pane generále, kdybyste nám mohl to vysvětlit. Vy to určitě budete vědět .Tady pan prezident Hollande, ţe jo, řekl, ţe proti jeho zemi byl proveden akt války. A podle článku 5, ţe, kodexu NATO, kdyţ je proti jedné zemi proveden akt války, tak to bere celé to NATO a proč tedy Francie NATO nepoţádala? Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Já se obávám, ţe to si myslí jenom pan prezident Hollande, při vší úctě k té váze těch útokŧ, prostě my nejsme ve válce v terorismu, s terorismem, tak jak říká pan prezident Hollande. Měli bychom opravdu velmi váţit slova, která pouţíváme, obzvlášť kdyţ mluvíme o válce. Myslím si, ţe těch lidí, kterých je vystrašených, uţ je velmi mnoho. Tím nechci sniţovat tu hrŧzu, která se stala, v ţádném případě. A fakt, ţe Severoatlantická aliance a severoatlantická rada vŧbec o tom nejednala, vŧbec se nikdo ani nesnaţil otevřít článek 5, tak jak se stalo po 11. září ve Spojených státech a Francie prostě ţádá Evropskou unii, to je myslím ukázka toho, ţe těch prvních řekněme přetopených výrokŧ jaksi jít trochu na normální rétoriku a nedělat ty věci ještě horší, neţ jsou. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Jenomţe my kdyţ říkáme, ţe jsme válce, tak to jsme si nevymysleli my, to je i terminologie, kterou vlastně nám vnucuje Islámský stát, který nám tu válku vyhlásil. Samozřejmě ta válka dnešní je taková trošku rozdílná. To není jenom to, ţe spolu někde bojují profesionální vojáci, ale ta válka má hybridní charakter a odehrává se i v našich ulicích. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No dobře, ale pane předsedo, proč tady, protoţe říkám, jsme v Evropské unii a NATO, tak proč se NATO v tom neangaţuje? Nebylo poţádáno. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Já vám rád odpovím, protoţe NATO má jiné úkoly a je to jiný typ chránění bezpečnosti. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A jaké úkoly? Protoţe teď se třeba občané nejvíc bojí terorismu. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Třeba vojenské. Ale na to, abychom se chránili před terorismem... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ano. Ale jaké vojenské? Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Musíme pouţít ochranu vnitřní bezpečnosti a na to bychom třeba měli mít Evropskou unii a ono se ukazuje, ţe Evropská unie v této věci nefunguje, není schopna naši bezpečnost zajistit. Podívejte se, jak reaguje na nebezpečí, reaguje kvótami, reaguje zákazem poloautomatických, legálně drţených zbraní, coţ je úplný nesmysl a naši bezpečnost nechrání. Ale NATO nemŧţe zajišťovat vnitřní bezpečnost. NATO je vojenská organizace, která dobrým zpŧsobem chrání mír v Evropě, o tom přece není sporu. A nepochybně kdybychom vytvářeli nějakou koalici v útoku proti Islámskému státu, tak NATO vyuţijeme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane Bělanský, co tomu říkáte? Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Ale těţko je mŧţeme vyuţít na ochranu Paříţe. Michal BĚLANSKÝ, student Lékařské fakulty Univerzity Karlovy -------------------Víte, já bych řek, ţe NATO rozhodně nezajistí naši bezpečnost, ani Evropská unie a dopadne to tak, ţe tady bude silný antisemitismus. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Tak prosím. nejmenovaná osoba -------------------Já bych měl ještě otázku jako k tý bezpečnosti. Budeme my jako Česká republika tomu problému nějak předcházet? Kdyţ se podíváme, měsíce proudily davy migrantŧ Evropou přes Maďarsko. A kdyţ Maďarsko udělalo plot, tak se Chorvatsko rozkoukalo, hele, tady jdou nějaký migranti, co budeme dělat? Odklonili to přes Slovinsko a Slovinsko se probudilo, hele, tady jsou nějaký migranti, co budeme dělat? Bude Česká republika nějak tomuto problému předcházet? Abysme se potom nerozkoukali, aţ Německo nebo Rakousko zavřou hranice, respektive zavedou hraniční kontroly a pŧjde všecko přes nás, my teprve zjistíme, ţe tady je nějaká migrační vlna? Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Tak Česká republika nejenţe bude, Česká republika ty preventivní kroky dělá. Úzce spolupracuje s německou policií, a to jak spolkovou, tak v jednotlivých tedy hraničních spolkových zemích, především s Bavorskem a Saskem, tak také s rakouskou policií. Takţe já nevím, kdybych se vás zeptal, kdo z vás nějakého migranta potkal, nevím, kdo byste se přihlásil. I to jsou kroky preventivní české vlády. Je bezpečnost našich občanŧ absolutní prioritou. Ale na druhou stranu nesmíme vystoupit z toho rámce humanity. To je dŧleţité. To znamená člověk, který potřebuje pomoc, tak také tu pomoc musí dostat. Ale ne bezbřehým zpŧsobem, ale pod naší kontrolou a za našich podmínek. A to si myslím, ţe se daří. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Ale zde občan se ptal na to, ţe přeci jenom kdyby náhodou došlo k tomu, ţe by Německo, Rakousko uzavřelo své hranice, tak je ta obava, ţe by... Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ Plné znění zpráv


-------------------Nemŧţe k tomu dojít náhodou a bez předchozí informace, protoţe opravdu spolupráce mezi Policií České republiky a spolkovou policií německou i rakouskou je velmi intenzivní. To znamená, nějaké překvapení nemŧţe nastat. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak prosím. Břetislav VONŠOVSKÝ, termofyzik z Tábora, studoval s muslimy -------------------Není to moţný. Pane ministře, prosím vás, já si myslím, ţe jste věřící člověk asi. To je všechno daný tím, ţe prostě křesťané, to je, kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem. Ale oni to mají jinak. Oni to mají, pane doktore, vy to víte v tom koránu, kolik je tam veršŧ. /Souzvuk hlasŧ/. Bronislav OSTŘANSKÝ, arabista, islamolog -------------------Spousta muslimŧ, velká většina muslimŧ odmítá, aby toto bylo vytrháváno z kontextu. Jako já mŧţu říct cokoliv a stejně to bude vyznívat, ţe já se /souzvuk hlasŧ/. Ale islám není software. A ten muslim není hardware. /Souzvuk hlasŧ/. Člověk, který čte korán, ten potřebuje prostředníka. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Tak necháme pana ministra. Váţení, musíme končit. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Kdyţ jsem byl osloven, tak pane kolego, mŧţeme se podívat na Bavorsko, které je tou migrantskou vlnou velmi výrazně zasaţeno. 60 let je tam u vlády křesťansko-sociální unie. A vidíte, ţe Bavorsko ten problém zvládá obdivuhodně. To znamená, to je konkrétní křesťanská sociální politika. To vŧbec není tak, jak jste řekl. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak váţení, já bych na závěr poprosila pana generála Šándora, protoţe přece jenom se to ve veřejnosti objevuje, taková ta jak vy říkáte protiislámská hysterie. Proč je tedy nebezpečná? Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------No tak je to celkem jednoduché, my tu nemáme migrační krizi zatím, my jsme si ji sami vytvořili, pak jsme si ji institucionalizovali a naběhlo na to řada politikŧ. A těmi výroky, které tady pronášíme, kdyţ spojujeme migrační vlnu a uţíváme u toho ta protiislámská hesla, ano, říkejme, nechceme islámský radikalismus, ale nepouţívejme to, co pouţíváme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------No a proč? Proč? Já uţ musím končit. Andor ŠÁNDOR, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby -------------------Protoţe na to naběhnou pravicoví extremisti, kteří jsou dneska unaveni romskou otázkou a podobně. Takţe ti se rádi podívají na nějakou mešitu a podobně. To mŧţe vést samozřejmě k radikalizaci některých muslimŧ a pak si tu mŧţeme vytvořit ten problém, který tu nemáme. Oni nejsou bezproblémoví, ale já si nemyslím, ţe by byli kdovíjak radikální, ţe bychom se měli obávat. My si sami ten problém vytváříme. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------A závěrem. Cítíte se vy teď v nějakém nebezpečí? Plné znění zpráv


Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------Musíme se cítit... Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Ne. Pojďme, pojeďme, ale teď buďme k občanŧm korektní. Bojíte se jít po Praze? Ne, pojďme teď k České republice. Petr FIALA, předseda strany /ODS/ -------------------No jsme korektní. Ne. Ale takto přece otázka nestojí. Ne. Teďka Česká republika není vystavena akutnímu nebezpečí, ale nebezpečí vystaveni jsme, protoţe jsme v otevřeném prostoru, v Evropské unii, v rámci Schengenu a my přece musíme vidět, ţe to, co se děje v ulicích Paříţe, se za chvíli mŧţe dít tady. Musíme se podle toho chovat a chránit naši bezpečnost. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pane ministře, jednou větou. Daniel HERMAN, ministr kultury /KDU-ČSL/ -------------------Jako člen vlády České republiky mám nadstandardní informace. Česká republika není v bezprostředním ohroţení a mohu zcela ujistit, ţe vláda o jejich bezpečí dbá. Michaela JÍLKOVÁ, moderátorka -------------------Tak milí diváci, příští týden máme velice atraktivní téma, na vašem místě uţ zvedám telefon a hlásím se. Téma je, myslíte, ţe pan prezident Zeman rozděluje společnost nebo je hlasem lidu? Byl 17. listopad ukraden studentŧm nebo proběhlo vše v pořádku? Přijďte diskutovat přímo s mluvčím pana prezidenta Zemana Jiřím Ovčáčkem. Přihlašte se tedy do diskuse s panem Jiřím Ovčáčkem. Přihlašte se na telefonu 261 13 77 66 nebo na e-mailu máteslovo@ceskatelevize. Milí diváci. Já vám děkuji, těším se na vás, myslím na vás a vy uţ víte, ţe ve čtvrtek Máte slovo.

Boj s Babišem je dŧleţitý. Musíme ale myslet i na program 26.11.2015

E15 str. 10 Pavel Otto

Rozhovor

n TOP 09 má před sebou dva klíčové roky. Na podzim 2016 jsou krajské a senátní volby, další rok volby do Poslanecké sněmovny. Pokud uspěje, zajistí si existenci na dalších šest let. Stranu o víkendu čeká volební sněm, prvním místopředsedou se chce stát exnáměstek a politolog Marek Ţeníšek. * Tento víkend má odejít z čela TOP 09 Karel Schwarzenberg. Co to pro stranu bude znamenat? V čele nemohl být donekonečna. A pokud měl předat post předsedy, tak kdy jindy neţ teď. Ještě dva roky bude řídit zahraniční výbor Poslanecké sněmovny a ukazovat se na tiskových konferencích po boku Miroslava Kalouska. Navíc věřím, ţe bude kandidovat na poslance i v dalších volbách. * Naznačujete, ţe měnit šéfa partaje rok před krajskými a senátními volbami je dostatečná doba na to, aby si na nové vedení zvykli jak straníci, tak vaši voliči? Změna předsedy nás čekala. Jsme konzervativci, chápeme to jako evoluční a nikoli revoluční záleţitost. Myslím, ţe pozvolný přechod na Miroslava Kalouska je přirozenou reakcí. Pokud by měli pravdu ti, kteří tvrdí, ţe s odchodem Karla Schwarzenberga začne mít TOP 09 problémy, tak by to znamenalo, ţe jsme šest let byli jen jakými hnutím na jeho podporu. My jsme se ale vyprofilovali jako nepopulistická, konzervativní strana s Plné znění zpráv


realistickým pohledem na Evropskou unii. Máme jasné názory a program. Podobná alternativa na českém politickém trhu není. * Předpokládáte tedy pozvolný Schwarzenbergŧv odchod, kterého si vaši voliči aţ tolik nevšimnou. Jako obrovskou změnu to zřejmě hned po sněmu budou interpretovat média. Kdyby oznámil, ţe odchází na zámek Dřevíč a politice se uţ věnovat nebude, tak by to asi hodně našich voličŧ zklamalo, odradilo. Post předsedy ale symbolicky předá Miroslavu Kalouskovi a minimálně dva roky bude aktivní mimo jiné i ve volebních kampaních. Navíc se oprostí od administrativních a dalších povinností spojených s funkcí předsedy a bude se moci více věnovat zahraniční politice. V poslední době jsem s ním absolvoval několik cest po Evropě. Má ještě spoustu energie. * Schwarzenbergovo rozhodnutí neusilovat o znovuzvolení zamíchalo nominacemi krajských organizací na funkce místopředsedŧ. Máte post prvního místopředsedy jistý? Zatím nevím o nikom dalším, kdo by na tuto pozici chtěl kandidovat. To ale neznamená, ţe se na sněmu někdo neobjeví. Neţ jsem kandidaturu veřejně oznámil, zjišťoval jsem, jakou podporu mám v krajích, zajímal mě i názor současného prvního místopředsedy. Stoprocentní podporu asi mít nebudu, vím o svých nedostatcích. Kdybych si ale nebyl jistý, ţe obstojím, tak bych do toho nešel. Samozřejmě chápu, ţe řada straníkŧ a voličŧ by v čele stále chtěla mít podobně silnou dvojici, jako je Schwarzenberg s Kalouskem. Jenţe to nejde. * Jak si roli prvního místopředsedy představujete? Neměl by být alternativou k předsedovi, ale tím, kdo mu kryje záda. U nás to nefunguje jako v některých partajích, ţe část chce v čele Slávka a část Michala. TOP 09 nemá tolik peněz a ani širokou členskou základnu jako jiné strany. Co ale na rozdíl od nich máme, je přirozená jednota. Kdyby se Babišovi nerozpadaly koalice na radnicích, moţná by uţ měl přes třicet procent preferenčních hlasŧ. A kdyby Sobotka nemusel kaţdý den vstávat s obavami, kdo z jeho kolegŧ mu vrazí nŧţ do zad, měl by určitě víc neţ dvacet procent. * Zvlášť Václavu Klausovi bylo vytýkáno, ţe si v ODS nevychoval nástupce. Je to v TOP 09 jiné? Vţdyť právě vás měl Schwarzenberg připravovat na roli druhého muţe strany. V oblasti zahraniční politiky určitě. Tam vnímám aţ takovou otcovskou starost, abych co nejvíce věcem rozuměl a znal co nejvíce lidí, s nimiţ mě seznamuje. Je to obrovská škola. Ale nechtějte po mně vědět, čím jsem si to vyslouţil. * Jako první místopředseda byste si tuto agendu ponechal? Rád bych. Ale funkce statutárního místopředsedy předpokládá moderování debaty ve vedení strany i směrem k regionŧm. Musel bych často jezdit do krajŧ. Některé informace z ústředí tam jsou nedostatečně prezentovány a naopak místní organizace nejsou slyšet v centru. Vedení je přesvědčené, ţe určité téma musí být vlajkovou lodí TOP 09 a je třeba za něj krvácet. Jenţe v krajích to někdy vidí jinak. * Máte konkrétní příklad? Určitě je správné upozorňovat na populismus ANO a jeho šéfa Babiše, určitě je správné upozorňovat na přešlapy prezidenta Zemana. Ve volebním programu z roku 2013 ale máme řadu věcí, které by zemi prospěly, a proto je musíme prosazovat. Máme i spoustu pozměňovacích návrhŧ k zákonŧm, které leţí ve sněmovně. K nejširší členské základněmusíme dostat informe, proč je proti Babišovi a Zemanovi nutné bojovat, aby měla dostatek argumentŧ. A také musíme členŧm vysvětlovat, ţe TOP 09 nemá jen negativní, ale i pozitivní témata. Jde o sladění vysílače s přijímačem. * Takţe chcete zmírnit antibabiše? To ne. Je třeba neustále vysvětlovat, ţe Babiš vstoupil do politiky, aby bylo lépe především jemu, a ţe představuje obrovské nebezpečí. Stejně tak je třeba vysvětlovat, co především v zahraniční politice páchá Hrad. Plné znění zpráv


Nesmíme ale zapomínat na klíčové body našeho programu, jako je penzijní reforma, sociální politika, školství, drobné podnikání nebo věda a výzkum a navzdory omezenému mediálnímu prostoru je prezentovat. * Zřejmě naráţíte na nutnost zastavit klesající preference TOP 09. Na jaře 2014 by vás podle CVVM volilo 11 procent lidí, nyní o tři procenta méně. Jak chcete přilákat voliče včetně mladých lidí? TOP 09 má před sebou dva klíčové roky. Na podzim 2016 jsou to krajské a senátní volby, další rok pak volby do Poslanecké sněmovny. Pokud uspějeme, zajistíme straně existenci na dalších šest let. Prvovoliči jsou velmi dŧleţití, mladí lidé jsou podstatnou částí našeho elektorátu. I v jejich případě platí, ţe je řada přijímačŧ zapnutá, ale my k nim nic nevysíláme. V opozici jsme zatím nenalezlicestu, jak je oslovit. I kdyţ Babiše se Zemanem také povaţují za problém, mŧţe je odrazovat, ţe je kritizujeme téměř denně. * Vnímáte ANO jako konkurenta? Mám na mysli fakt, ţe se v poslední době více profiluje pravicově, Babiš se častěji vyjadřuje k zahraniční politice. Ubírá voliče hlavně ČSSD a rŧzným protestním uskupením. Jsem přesvědčen, ţe hodnotově neukotvená strana nepřeţije více neţ dvě volební období. Krátkodobě sbírá body výroky typu, ţe je třeba zabetonovat současný schengenský prostor. Jenţe vzápětí vystoupí poslankyně hnutí ANO a vysloví úplně opačný názor. Podobně se hnutí vymezovalo proti rušení zdravotnických poplatkŧ nebo druhého penzijního pilíře, aby pak hlasovalo se socialisty. K tomu se přidávají neutuchající rozbroje na radnicích zpŧsobené tragickou personální politikou. * Jaké téma chcete vy osobně prosazovat? Odmítám rostoucí roli státu, který nám chce nařizovat, kdy budeme nakupovat nebo jak máme vzdělávat děti. Odmítám, aby se z občanŧ stali nesamostatní jedinci bez iniciativy, jak se mnoha zákony snaţí prosadit současná vláda. Ale nejde jen o mne. Markéta Adamová, která také kandiduje na místopředsedkyni, má řadu námětŧ v sociální oblasti, například chce přesunout moţnost rodičovské dovolené na prarodiče, jak je běţné v Sasku i jinde. To je také téma pro mladé. * Ve volbách bude pravděpodobně rezonovat terorismus, masová migrace. Co nabídne TOP 09? Asi je pravda, ţe v současné době psát politické programy mŧţe být skoro zbytečné. Určitě se budeme vymezovat proti všem jednoduchým, populistickým řešením. Vystoupit z EU je naprosto hloupý návrh. I kdyţ toto společenství momentálně selhalo, bude lepší, kdyţ se rozpustí nebo bude jen sdruţením zemí s volným obchodem? Příklady Řecka i Itálie ukazují, ţe jednotlivé státy si samy neporadí. Musí fungovat společná obrana stejně jako ostraha vnějších hranic Schengenu, musí existovat více pravomocí k akceschopnějšímu jednání. * Jak zamezit nekontrolované migraci? EU musí dát peníze Turecku. A pokud je toto téma priorita, nemohou to být nějaké tři nebo pět miliard eur. To je směšná částka. K nejširší členské základně musíme dostat informace, proč je proti Babišovi a Zemanovi nutné bojovat, aby měla dostatek argumentŧ. V případě mladých lidí platí, ţe řada přijímačŧ je zapnutá, ale my k nim nic nevysíláme. V opozici jsme zatím nenalezli cestu, jak je oslovit. *** Marek Ţeníšek (37) Absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2008 byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, v roce 2012 se stal prvním náměstkem šéfa rezortu zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Byl členem přípravného výboru, který zakládal TOP 09. Od té doby je místopředsedou strany a vede její komisi pro zahraniční politiku a obranu. V roce 2013 byl zvolen poslancem. Je autorem či spoluautorem několika knih a odborných textŧ o politických a volebních systémech. K jeho zájmŧm patří četba, sport a cestování. Foto autor| Foto E15 Michael Tomeš Plné znění zpráv


Marek Ţeníšek: Boj s Babišem je dŧleţitý. Musíme ale myslet i na program 26.11.2015

e15.cz str. 00 Pavel Otto

Rozhovory

TOP 09 má před sebou dva klíčové roky. Na podzim 2016 jsou krajské a senátní volby, další rok volby do Poslanecké sněmovny. Pokud uspěje, zajistí si existenci na dalších šest let. Stranu o víkendu čeká volební sněm, prvním místopředsedou se chce stát exnáměstek a politolog Marek Ţeníšek. Tento víkend má odejít z čela TOP 09 Karel Schwarzenberg. Co to pro stranu bude znamenat? V čele nemohl být donekonečna. A pokud měl předat post předsedy, tak kdy jindy neţ teď. Ještě dva roky bude řídit zahraniční výbor Poslanecké sněmovny a ukazovat se na tiskových konferencích po boku Miroslava Kalouska. Navíc věřím, ţe bude kandidovat na poslance i v dalších volbách. Naznačujete, ţe měnit šéfa partaje rok před krajskými a senátními volbami je dostatečná doba na to, aby si na nové vedení zvykli jak straníci, tak vaši voliči? Změna předsedy nás čekala. Jsme konzervativci, chápeme to jako evoluční a nikoli revoluční záleţitost. Myslím, ţe pozvolný přechod na Miroslava Kalouska je přirozenou reakcí. Pokud by měli pravdu ti, kteří tvrdí, ţe s odchodem Karla Schwarzenberga začne mít TOP 09 problémy, tak by to znamenalo, ţe jsme šest let byli jen jakými hnutím na jeho podporu. My jsme se ale vyprofilovali jako nepopulistická, konzervativní strana s realistickým pohledem na Evropskou unii. Máme jasné názory a program. Podobná alternativa na českém politickém trhu není. Předpokládáte tedy pozvolný Schwarzenbergŧv odchod, kterého si vaši voliči aţ tolik nevšimnou. Jako obrovskou změnu to zřejmě hned po sněmu budou interpretovat média. Kdyby oznámil, ţe odchází na zámek Dřevíč a politice se uţ věnovat nebude, tak by to asi hodně našich voličŧ zklamalo, odradilo. Post předsedy ale symbolicky předá Miroslavu Kalouskovi a minimálně dva roky bude aktivní mimo jiné i ve volebních kampaních. Navíc se oprostí od administrativních a dalších povinností spojených s funkcí předsedy a bude se moci více věnovat zahraniční politice. V poslední době jsem s ním absolvoval několik cest po Evropě. Má ještě spoustu energie. V případě mladých lidí platí, ţe řada přijímačŧ je zapnutá, ale my k nim nic nevysíláme. V opozici jsme zatím nenalezli cestu, jak je oslovit. Schwarzenbergovo rozhodnutí neusilovat o znovuzvolení zamíchalo nominacemi krajských organizací na funkce místopředsedŧ. Máte post prvního místopředsedy jistý? Zatím nevím o nikom dalším, kdo by na tuto pozici chtěl kandidovat. To ale neznamená, ţe se na sněmu někdo neobjeví. Neţ jsem kandidaturu veřejně oznámil, zjišťoval jsem, jakou podporu mám v krajích, zajímal mě i názor současného prvního místopředsedy. Stoprocentní podporu asi mít nebudu, vím o svých nedostatcích. Kdybych si ale nebyl jistý, ţe obstojím, tak bych do toho nešel. Samozřejmě chápu, ţe řada straníkŧ a voličŧ by v čele stále chtěla mít podobně silnou dvojici, jako je Schwarzenberg s Kalouskem. Jenţe to nejde. Jak si roli prvního místopředsedy představujete? Neměl by být alternativou k předsedovi, ale tím, kdo mu kryje záda. U nás to nefunguje jako v některých partajích, ţe část chce v čele Slávka a část Michala. TOP 09 nemá tolik peněz a ani širokou členskou základnu jako jiné strany. Co ale na rozdíl od nich máme, je přirozená jednota.



Kdyby se Babišovi nerozpadaly koalice na radnicích, moţná by uţ měl přes třicet procent preferenčních hlasŧ. A kdyby Sobotka nemusel kaţdý den vstávat s obavami, kdo z jeho kolegŧ mu vrazí nŧţ do zad, měl by určitě víc neţ dvacet procent. Zvlášť Václavu Klausovi bylo vytýkáno, ţe si v ODS nevychoval nástupce. Je to v TOP 09 jiné? Vţdyť právě vás měl Schwarzenberg připravovat na roli druhého muţe strany. V oblasti zahraniční politiky určitě. Tam vnímám aţ takovou otcovskou starost, abych co nejvíce věcem rozuměl a znal co nejvíce lidí, s nimiţ mě seznamuje. Je to obrovská škola. Ale nechtějte po mně vědět, čím jsem si to vyslouţil. Jako první místopředseda byste si tuto agendu ponechal? Rád bych. Ale funkce statutárního místopředsedy předpokládá moderování debaty ve vedení strany i směrem k regionŧm. Musel bych často jezdit do krajŧ. Některé informace z ústředí tam jsou nedostatečně prezentovány a naopak místní organizace nejsou slyšet v centru. Vedení je přesvědčené, ţe určité téma musí být vlajkovou lodí TOP 09 a je třeba za něj krvácet. Jenţe v krajích to někdy vidí jinak. Máte konkrétní příklad? Určitě je správné upozorňovat na populismus ANO a jeho šéfa Babiše, určitě je správné upozorňovat na přešlapy prezidenta Zemana. Ve volebním programu z roku 2013 ale máme řadu věcí, které by zemi prospěly, a proto je musíme prosazovat. Máme i spoustu pozměňovacích návrhŧ k zákonŧm, které leţí ve sněmovně. K nejširší členské základněmusíme dostat informe, proč je proti Babišovi a Zemanovi nutné bojovat, aby měla dostatek argumentŧ. A také musíme členŧm vysvětlovat, ţe TOP 09 nemá jen negativní, ale i pozitivní témata. Jde o sladění vysílače s přijímačem. K nejširší členské základně musíme dostat informace, proč je proti Babišovi a Zemanovi nutné bojovat, aby měla dostatek argumentŧ. Takţe chcete zmírnit antibabiše? To ne. Je třeba neustále vysvětlovat, ţe Babiš vstoupil do politiky, aby bylo lépe především jemu, a ţe představuje obrovské nebezpečí. Stejně tak je třeba vysvětlovat, co především v zahraniční politice páchá Hrad. Nesmíme ale zapomínat na klíčové body našeho programu, jako je penzijní reforma, sociální politika, školství, drobné podnikání nebo věda a výzkum a navzdory omezenému mediálnímu prostoru je prezentovat. Zřejmě naráţíte na nutnost zastavit klesající preference TOP 09. Na jaře 2014 by vás podle CVVM volilo 11 procent lidí, nyní o tři procenta méně. Jak chcete přilákat voliče včetně mladých lidí? TOP 09 má před sebou dva klíčové roky. Na podzim 2016 jsou to krajské a senátní volby, další rok pak volby do Poslanecké sněmovny. Pokud uspějeme, zajistíme straně existenci na dalších šest let. Prvovoliči jsou velmi dŧleţití, mladí lidé jsou podstatnou částí našeho elektorátu. I v jejich případě platí, ţe je řada přijímačŧ zapnutá, ale my k nim nic nevysíláme. V opozici jsme zatím nenalezlicestu, jak je oslovit. I kdyţ Babiše se Zemanem také povaţují za problém, mŧţe je odrazovat, ţe je kritizujeme téměř denně. Vnímáte ANO jako konkurenta? Mám na mysli fakt, ţe se v poslední době více profiluje pravicově, Babiš se častěji vyjadřuje k zahraniční politice. Ubírá voliče hlavně ČSSD a rŧzným protestním uskupením. Jsem přesvědčen, ţe hodnotově neukotvená strana nepřeţije více neţ dvě volební období. Krátkodobě sbírá body výroky typu, ţe je třeba zabetonovat současný schengenský prostor. Jenţe vzápětí vystoupí poslankyně hnutí ANO a vysloví úplně opačný názor.



Podobně se hnutí vymezovalo proti rušení zdravotnických poplatkŧ nebo druhého penzijního pilíře, aby pak hlasovalo se socialisty. K tomu se přidávají neutuchající rozbroje na radnicích zpŧsobené tragickou personální politikou. Jaké téma chcete vy osobně prosazovat? Odmítám rostoucí roli státu, který nám chce nařizovat, kdy budeme nakupovat nebo jak máme vzdělávat děti. Odmítám, aby se z občanŧ stali nesamostatní jedinci bez iniciativy, jak se mnoha zákony snaţí prosadit současná vláda. Ale nejde jen o mne. Markéta Adamová, která také kandiduje na místopředsedkyni, má řadu námětŧ v sociální oblasti, například chce přesunout moţnost rodičovské dovolené na prarodiče, jak je běţné v Sasku i jinde. To je také téma pro mladé. Ve volbách bude pravděpodobně rezonovat terorismus, masová migrace. Co nabídne TOP 09? Asi je pravda, ţe v současné době psát politické programy mŧţe být skoro zbytečné. Určitě se budeme vymezovat proti všem jednoduchým, populistickým řešením. Vystoupit z EU je naprosto hloupý návrh. I kdyţ toto společenství momentálně selhalo, bude lepší, kdyţ se rozpustí nebo bude jen sdruţením zemí s volným obchodem? Příklady Řecka i Itálie ukazují, ţe jednotlivé státy si samy neporadí. Musí fungovat společná obrana stejně jako ostraha vnějších hranic Schengenu, musí existovat více pravomocí k akceschopnějšímu jednání. Jak zamezit nekontrolované migraci? EU musí dát peníze Turecku. A pokud je toto téma priorita, nemohou to být nějaké tři nebo pět miliard eur. To je směšná částka. Marek Ţeníšek (37) Absolvoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2008 byl náměstkem na ministerstvu spravedlnosti, v roce 2012 se stal prvním náměstkem šéfa rezortu zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Byl členem přípravného výboru, který zakládal TOP 09. Od té doby je místopředsedou strany a vede její komisi pro zahraniční politiku a obranu. V roce 2013 byl zvolen poslancem. Je autorem či spoluautorem několika knih a odborných textŧ o politických a volebních systémech. K jeho zájmŧm patří četba, sport a cestování. Čtěte také: Miroslav Kalousek: Odpovědná opozice si musí přát schválení rozpočtu Babišovo Čapí hnízdo čelí trestnímu oznámení kvŧli dotačnímu podvodu

URL| http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/marek-zenisek-boj-s-babisem-je-dulezity-musime-ale-myslet-i-naprogram-1249360

S Janem Čiţinským do tajŧ komunální politiky: Naschvály investorŧ, špína ulic i psí lejna 27.11.2015

neovlivni.cz David Binar

str. 00

Byl to jeden z velkých příběhŧ obecních voleb na podzim 2014: Zavedené politiky v sedmém praţském obvodě porazilo zespoda vyrostlé sousedské hnutí. Uskupení Praha 7 sobě sloţené z lidí kolem aktivisty Jana Čiţinského, kterým uţ došla trpělivost se špinavými ulicemi, hernami a drahým chodem radnice, porazilo ostatní Plné znění zpráv


partaje s náskokem více neţ třiceti procentních bodŧ. Dnes je Čiţinský, středoškolský učitel latiny a dějepisu, rok starostou. A neměnil by. Na první pohled je vidět, ţe Jana Čiţinského práce komunálního politika baví. I kdyţ musí přiznat, ţe některé sliby, které dal, se mu neplní zrovna snadno. Zrovna ten o čistých ulicích. Starosta sedmého praţského obvodu Jan Čiţinský ukazuje pracovní seznam moţností umístění nové radnice. Foto: David Binar "Něco se daří rychle, něco je pomalejší, ale vypadá to, ţe se ty největší sliby daří plnit. To znamená skoncování s neprŧhlednými zakázkami, zajištění míst ve školkách a zlepšení čistoty chodníkŧ. Teď rozjíţdíme plán, aby chodníky byly ještě čistší. To nejdŧleţitější ale je, jakou si lidi Prahu 7 sami dělají. Ţádné město nemá dost peněz, aby uklidilo ulice, kdyţ je lidem jedno, jak to na těch ulicích vypadá. Neexistuje město, které by ufinancovalo občany, kterým nezáleţí na tom, jak to tam vypadá," podotýká Čiţinský během profilového rozhovoru pro DeadLineMedia, vydavatele deníku Neovlivní.cz. Rozhovor se odehrál v pátek 20. listopadu a starosta měl napilno. Několikrát musel rozhovor přerušit. Ve stejný den totiţ komise pro výběr sídla radnice vybírala novou budovu úřadu, kterou pak následující pondělí schválilo mimořádné zastupitelstvo městské části. DLM: Máte za sebou první rok, ještě tři zbývají. Jaká je spolupráce uvnitř vaší koalice Praha 7 sobě a Strana zelených a jaká je spolupráce, je-li nějaká, s opozicí? Spolupráce v koalici je velmi dobrá. Jsem za to vděčný, protoţe tady nezaţíváme, ţe by si koaliční partneři dělali nějaké naschvály nebo něco podobného. Podobně je to i v rámci našeho hnutí Praha 7 sobě. Tam není ţádný slabý moment. Dobře se nám podařilo sestavit kandidátku, máme lidi, kteří byli ochotni opustit své zaměstnání a pracovat pro městskou část. Kdyţ si vezmete sloţení naší rady, víceméně kaţdý pŧsobí v oboru, který zná nebo je v tom oboru vystudován. I díky tomu jsme optimističtí, ţe se další projekty, o které usilujeme, podaří. Co se týče spolupráce s opozicí, tak tam je třeba rozlišit na tu opozici, která ovládala radnici před námi. To znamená ODS a ČSSD. S těmito stranami spolupráce neexistuje. Je to celkem logické. Příští týden pŧjde první kauza k soudu, další věci jsme oznámili na policii. Nemyslím si, ţe se spolupráce bude lepšit. Koneckoncŧ to byl slib veřejnosti, ţe s nimi do koalice nepŧjdeme. Jsem ale ochoten spolupracovat s nimi na jakémkoliv dobrém nápadu. Pokud něco navrhnou, probereme to, prodiskutujeme to. Ale zatím ani ODS ani ČSSD nenavrhly na zastupitelstvu ani jeden bod. Druhá část opozice je ANO a TOP 09, a tady máme korektní vztahy. DLM: Jaká kauza jde k soudu? A co se ještě chystá? O ţalobách, které ještě nejsou u soudu, mluvit nebudu. A ta čerstvá věc, to je aţ trapná záleţitost. Byli tady lidé, kteří se nestyděli krást mobily. To je něco, co se dát vyšetřit rychle a poměrně rychle podat ţalobu. Pracuje se ale i na kauzách, ve kterých jde o hodně peněz a které jsou sloţitější. Volili nás, teď pracují přesčas DLM: Jaké pro vás bylo sţití se s úřadem, s procedurálními záleţitostmi a s úředníky na radnici? Teď po roce ještě pořád máme energii a nechceme rezignovat, vysvětlovat, proč něco nejde, ţe to rozhoduje někdo jiný atd. Práce je skutečně hrozně moc. I lidi, kteří tady na radnici dlouhodobě pracují, mnohdy říkají, ţe tolik práce nikdy neměli. Spousta z nich nás volila a teď zŧstávají v práci přesčas, za to je potřeba je ocenit. Jenţe teď na to nemáme peníze. Doufám, ţe to pŧjde v příštím roce. Co se týče lidí, kteří byli spojeni s kauzami, které jsme dali na policii, tak s nimi jsme se rozloučili - to proběhlo velmi rychle. No a pokud jde o fungování úřadu, tak samozřejmě je co zlepšovat. Víme o tom, pracujeme na tom, ale trošku to souvisí i s budovou radnice. Vybudovat novou kulturu úřadu předpokládá i změnu prostor, ve kterých jsme. Bohuţel nemáme vliv na výzdobu chodeb, na orientační systém atd. A to se nebavím o nějakých drahých změnách, o stavebních finančních investicích. Potýkáme se s tím, ţe člověk přijde a ocitne se v obrovské, Plné znění zpráv


depresivní kancelářské budově. Nám se odsud bude odcházet s lehkým srdcem, ať uţ to dopadne jakkoliv, budeme odcházet do budovy, která bude po úpravě svěţí. Mělo by k přestěhování do nové radnice dojít do dvou let, byť lidé, kteří se v tom pohybují, říkají, ţe je to velmi ambiciózní. A pokud se někdo odvolá k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, tak to pak nelze odhadnout. DLM: Je Praha 7 po roce vládnutí vaší koalice lepší místo k ţití neţ před volbami? A v čem? To není otázka na mě. Nechci se z toho vyvléknout, ale je to otázka na lidi. V rámci strategického plánu, který teď dáváme dohromady, jsme vyuţili nabídky projektu e-názor, placeného z evropských a norských fondŧ, který udělal prŧzkum tohoto typu. Výsledky jsou na internetu, my nic netajíme. Myslím si, ţe z těch výsledkŧ mŧţeme mít docela dobrý pocit. Praha 7 je transparentní místo k ţivotu. A skončily předraţené zakázky, coţ byl hlavní slib, který jsme dali. DLM: Kdyţ se podíváme "do detailu" - na Praze 7 máte velký fotbalový stadion. Patří velký fotbalový stadion do centra města? Je tady a byl tady. Tato otázka není na starostu, ani na primátora města. Pokud by tady byly majetkové poměry jako v Mnichově, kde město nebo stát pronajímá stadion soukromému fotbalovému klubu, tak by jistě bylo moţné uvaţovat o přesunu na periferii. Ale já se bojím, ţe tato otázka by mohla mířit i jiným směrem, třeba zda patří ţeleznice do města? A pak bychom se dostali tam, kam se dostat nechceme. Sparta je tady a tady zŧstává. Moţná bych dodal, ţe mě mrzí, ţe se odstěhovala hokejová Sparta, protoţe ta sem taky patří. A Výstaviště se tím odchodem problematizuje. Mít hokejovou halu bez klubu je mnohem horší, neţ ji mít s klubem. Chybí tady ty zápasy a ţivot s tím spojený. Pořád tam sice trénují, mládeţ se tam vychovává, ale zrovna to území tam ten stadion potřebovalo, a je škoda, ţe odešli. DLM: Jaké jsou plány s Výstavištěm? Plány rozvoje Výstaviště vznikly v minulém období na magistrátě, mají tam být tři zóny, jedna na odpočinek, jedna na výstavnictví a jedna na sport. Myslím si, ţe to bude v pořádku. DLM: Takţe nápad udělat z Výstaviště praţský "Prater" uţ není aktuální? Musel bych zjistit, kam míří rozvojové projekty Praha. Vím, ţe Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy měl plán v zadní části něco takového udělat. Ale jak to teď vypadá, to nevím. My jako Praha 7 budeme vţdy spíš chtít, aby ta část přilehlá k parku byla spíš parkem, a pokud by se někdy podařilo, aby stávající oplocení bylo rozebíratelné, tak by to byla obrovská moţnost. Bezdomovci, pejskaři a plný močový měchýř DLM: Bezdomovci jsou na Praze 7 vnímáni jako velký problém. Pejskaři si stěţují, ţe jsou pokutováni za psí výkaly, kterých je tam ale prý méně neţ výkalŧ lidských. V nedávno opraveném parku v Tusarové ulici si není s dítětem kam sednout, protoţe ho okupují buď bezdomovci, nebo rodinné klany Romŧ. Pár metrŧ od radnice, v zatáčce sjezdu z magistrály směrem na Staré Město, mají bezdomovci tábor. Jak chcete otázku bezdomovcŧ řešit? Rozdělil bych to na dvě části. Je jasné, ţe není moţné, aby lidé bez domova vysloveně bránili jiným v uţívání města. Na druhé straně jsou lokality, ve kterých lidé bez domova vţdycky budou. Pokud se to nezmění – coţ by vyţadovalo značné, a často zbytečné investice -, tak jsou ty lokality postavené tak, ţe ti lidé tam budou. Pokud v nějaké lokalitě lidé bez domova téměř nikomu nevadí, často tam je městská policie, znají se, vědí, co od sebe navzájem očekávat, tak v tom případě není rozumné se snaţit ty lidi vytlačit, protoţe se tam stejně zase někdo nastěhuje. Často se tito lidé znají s obyvateli, navzájem se zdraví, a pokud s nimi nejsou potíţe, tak není dŧvod k nějakým zásahŧm. Jan Čiţinský • Jan Čiţinský (37) je starostou městské části Praha 7. • Ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 získalo jeho hnutí PRAHA 7 SOBĚ většinu a vládne v koalici se Stranou zelených. Plné znění zpráv


• Zároveň je zastupitelem Hlavního města Prahy a členem KDU-ČSL. • Před nástupem do funkce starosty pracoval jako učitel na Malostranském gymnáziu, vyučoval latinu a dějepis. • Vystudoval historii a latinu na Filozofické fakultě a politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlově v Praze. • V roce 2013 získal ocenění Bílá lilie udělované organizací Zaostřeno o.p.s. za mimořádný přínos při prosazování principu transparentnosti ve veřejné správě. Bylo mu uděleno za zorganizování referenda v Praze 7. • Je ţenatý a má tři dcery. Přečtěte si také dotazník Jana Čiţinského: Rodina je to jediné, co má trvalý smysl, říká ceněný starosta » Bylo by velmi špatně, kdyby lidé v Praze na ulici umírali, toho bych se doţít nechtěl. Kdyţ ale někdo brání uţívání města, uţívání hřiště, je potřeba zavolat městskou policiii, ta to musí řešit, od toho ji máme. I v tomto ohledu dělá městská policie velkou práci, ale ideální situace nenastane nikdy. My se budeme snaţit, aby lidé bez domova měli moţnost se umýt, převléct do čistého. Abychom se posunuli třeba někam k Vídni, kde na člověku není poznat, ţe ţije na ulici. Potom, kdyţ se zvýší sebedŧvěra těch lidí, tak se samozřejmě zlepší i jejich chování. A aby se toto podařilo, to je velký úkol pro celou společnost v Praze. Aby takový člověk neklesl tak, ţe uţ mu je jedno úplně všechno. Protoţe to je pak člověk, který nejvíc ovlivňuje ostatní. V jednotkách případŧ se nám to uţ daří. Máme terénní pracovníky, kteří s těmi lidmi pracují a z vývoje některých lidí máme radost. A teď budeme měnit systém úklidu. Právě tak, abychom těmto lidem dávali práci a aby se pak snaţili zvednout se ze dna. DLM: Ještě bych se vrátil k problémŧm se psími lejny na chodnících. Co Praha 7 v tomto udělala? Ve velkých evropských městech neexistuje nic takového jako blokové čištění, místo toho ulicemi pravidelně, i kaţdý den, prochází čisticí čety a díky tomu je čistota ulic viditelně lepší. Pŧjdete tímto směrem? Doufám, ţe to bude do roka. Ale zase je potřeba říct, ţe kaţdá mince má dvě strany. Poţádal jsem městskou policii, aby se zaměřila na lidi, kteří neuklízejí po svých psech. Výsledkem je často paradoxní situace, ţe sice v desítkách případŧ lidé dostanou pokutu, a další lidé se zlobí, ţe si stráţníci zasedli na pejskaře. Není to tak. Chceme, aby uklízeli ti, co jsou bezohlední. Jsem hluboce přesvědčený, ţe situace se musela od našeho nástupu zlepšit, i proto, ţe se psí výkaly uklízí sedm dní v týdnu. Dříve se uklízelo pět dní v týdnu. Ty přístroje jezdí skutečně kaţdý den a uklízí. Pro radnici by bylo strašně dobrou zprávou, kdyby lidé měli dojem, ţe se to lepší, ţe lidé víc uklízí. To se zatím děje jenom částečně. Budeme se snaţit, aby se to dělo víc. Ale to předpokládá změnu - ţe místo strojŧ budou uklízet lidé, ţe konkrétní lidé budou mít konkrétní rajón a ţe se budou navzájem znát. Doufám, ţe kdyţ bude člověk znát toho, co tam uklízí, tak se bude chovat méně bezohledně. Ale potom je třeba říct, ţe víc uţ dělat nejde. Já mám pocit, ţe v současné době víc neţ exkrementy řešíme zápach. A tam se domnívám, ţe to mají ve svých rukou jenom pejskaři. Asi by bylo potřeba, aby se sami snaţili nosit třeba láhev vody. DLM: Já se obávám, ţe ten zápach pochází spíš z lidské moči, ne ze psí. Především po zápasech Sparty najdete u vchodŧ do domŧ páchnoucí louţe, které by nemohla spáchat ani ta největší doga. No, je to obojí. My se budeme snaţit vnést do ulic co nejvíce vody, i v tom systému bez strojŧ. A musíme se připravit na sucho. Proto v dalších dvou letech vysázíme čtyři sta stromŧ. Ale vţdycky to bude především na lidech. Praha 7 je populární pro psy, coţ je v pořádku, myslím si, ţe tady je koncentrace psŧ na obyvatele největší. Rád bych vyzval pejskaře, aby přihlásili své pejsky k nám, protoţe jich je hlášeno velmi málo. Například jen sedmnáct majitelŧ má dva psy, coţ si myslím, ţe není číslo, které by odpovídalo realitě. Chtěl bych je vyzvat, aby své psy přihlásili, abychom měli i finance na řešení této problematiky, resp. abychom nemuseli finance brát z jiných kapitol. Plné znění zpráv


DLM: Co si mají lidi myslet o tom, ţe se na Praze 7 bourají historické stavby, aby tam po nich zbyly jámy, do kterých se naváţí suť a jen se z nich práší? Jedná se například o roh Tusarovy ulice a Komunardŧ nedaleko jiţ zmíněného dětského hřiště. To je konkrétní dotaz na konkrétní lokalitu. Tam je to velmi jednoduché. Soud zrušil nezákonnou úpravu územního plánu, kterou prosadilo předchozí vedení městské části. Měl tam vyrŧst čtrnáctipatrový dŧm. Ten nebyl povolen a investor se mstí lidem, kteří se proti tomu bránili, tím, ţe tam zaváţí skládku. A my jsme ty obyvatele podpořili, náš úřad má čisté svědomí, protoţe to řeší jiný stavební úřad, gesce byla převedena jinam, abychom nebyli zaujatí. Investor pro svou mstu vyuţil nařízení, aby zpevnil jámu, protoţe se začal hroutit chodník, a on tu jámu zasypal stavební sutí. Je komplikované s tím něco udělat, ani Praha 7, ani hlavní město nemá na ţádnou páku. Je to legitimní otázka, ale dnes jsme dvacet pět let pozadu. Město se nemělo těchto pozemkŧ zbavovat bez jasného plánu. Mělo je prodávat investorŧm aţ s územním stavebním rozhodnutím. Tak, jako to dělá Německo, které s tím má mnohem hlubší zkušenosti. My řešíme situaci, kdy víceméně všechny parcely jsou v soukromých rukou a uţ jenom zatahujeme za záchrannou brzdu. Coţ nutně vede k jevŧm, který jste zmínil. O latině, školách a šerpách DLM: Vy jste pŧvodní profesí učitel dějepisu a latiny. Povězte mi, k čemu je dnes dobrá latina? Pokládal jsem ji vţdycky za součást všeobecného vzdělání, studoval jsem latinu, historii a politologii. Vţdycky jsem si myslel, ţe se budu ţivit spíš politologií. Ale jako učitel jsem se paradoxně hodně ţivil latinou. Kdyţ je zajímavě vykládaná, tak přitáhne děti. U nás na Malostranském gymnáziu byla jedním z nejvíce volených předmětŧ. Starosta sedmého praţského obvodu Jan Čiţinský. Foto: David Binar V praxi je velmi málo pouţitelná, vţdycky říkám lidem, ţe se jim mŧţe zdát, ţe je dobrá pro medicínu. Samozřejmě, pro první ročník, pro zkoušku z latiny. Kdo absolvuje latinu na gymnáziu, má tu zkoušku zadarmo. Ale medicína se uţ bez latiny obejde, nejčastěji jí mohou pouţívat právníci, pokud chtějí vypadat, ţe znají římské právo. Kdyţ ale nevědí, jak se co čte, nebo to špatně pouţívají, tak zbytečně dávají kolegŧm najevo, ţe vŧbec neví, co za těmi slovními obraty je. Právníci by měli alespoň základy latiny umět, aby ze sebe nedělali čas od času pitomce. V současné chvíli pouţívám latinu nejvíc tak, ţe kdyţ se blíţí doba maturitních plesŧ, tak se mnou široké okolí konzultuje latinské nápisy na šerpy. Zmínil bych ještě jednu věc. Latina se dříve učila místo matematiky. Je to disciplína, která dobře kombinuje logické myšlení s jazykovými schopnostmi. A kdo to zvládne, tak si rozvine to, co ani moderní jazyky ani matematika nenabízí. Je to dost unikátní kombinace a myslím si, ţe se to vlastně na lidech dá poznat. Francouzi to řeší slohovými pracemi, které mají danou pevnou strukturu. Něco podobného je latinská věta. DLM: Jak se díváte na české školství, především to střední? Nechybí náboţenství, etika v základním vyučování jako povinný předmět, soudobé dějiny? Dnes je obrovský rozdíl oproti gymnáziím před 15, 20 lety. Je velký převis dobrých učitelŧ, sehnat místo je čím dál těţší a moderní dějiny se v současné chvíli na spoustě škol učí přednostně. Já jsem taky učil dějepis, vţdycky v posledním ročníku jsem rovnou začal dŧsledky první světové války, byť mi někdo ze studentŧ říkal, ţe skončili francouzskou revolucí. Tak jsme to prostě přeskočili, neţ bychom to probrali a pak doháněli 20. století. Pro mě je 20. a 21. století to nejdŧleţitější, takţe jsem vţdycky učil hlavně to. Myslím si, ţe naše školy udělaly obrovský skok dopředu. S etikou a náboţenstvím se dostaneme do té samé pasti, ve které moţná občas bývá občanská výchova nejvíc záleţí na tom, kdo to učí. Plošně zavést předmět, který někde chybí a nemít k tomu dostatečně vychované učitele, to je podle mne lepší nechat to na dobrovolné bázi. Jsou moţnosti, jak to řešit. Třeba na Malostranském gymnáziu bylo náboţenství díky blízkosti Augustinianského kláštera nabízeno a kdo si ho vzal, tak mohl být spokojen. Ještě bych řekl toto: být učitelem je krásné povolání a je i honorované. Z učitelského platu se dá ţít, i kdyţ je to ve velkých městech těţké. Plné znění zpráv


DLM: O vás je známo, ţe jste skautem. Jste ještě aktivní? A co si myslíte, ţe skauting dětem dává? Ano, i kdyţ teď uţ tak aktivní nejsem. Kroj mám, naposledy jsem si ho oblékl 17. listopadu, protoţe tady na nábřeţí kapitána Jaroše je pamětní deska skauta a odbojáře proti komunistŧm Vladivoje Tomka. Byl to posledního popravený člověk komunistickým reţimem, 17. listopadu 1960 ho oběsili. A protoţe byl skautem, tak se u památní desky scházejí skauti a jako starosta jsem tam taky přišel. Deset let jsem vedl skauty v Břevnovském klášteře, oddíl Jeleni. To je oddíl, který má tradici z 30. let, ale jak byla přerušována činnost kláštera, tak stejně byl i ten oddíl přerušován. Myslím si, ţe je to unikátní a svým zpŧsobem úţasná součást výchovy a ţe na dětech je vidět, ţe nějakým oddílem prošly. Dokáţou si spíš poradit ve sloţitých situacích a kdyţ je potřeba všestranný člověk, tak vedoucí skautu, nebo někdo, kdo prošel víc táborŧ, je přesně ta flexibilní osoba, která je schopná řešit s málem velké výzvy a současně je to obětavý člověk. Já bych to doporučil a budu se snaţit, aby lidi taky chodili do nějakého takového podobného oddílu. DLM: Jakou roli hraje ve tvém ţivotě víra? Velmi silnou. Skautský oddíl, který jsem vedl, byl věřící oddíl, měli jsme tam také nevěřící kluky, ale drtivá většina členŧ byla věřící a doufám, ţe to na tom oddíle bylo vidět. A doufám, ţe na mně a na naší rodině to je taky vidět. To je takový test, jestli to je na člověku vidět nebo není – tak doufám, ţe ano. Byť jsme taková trochu uřvaná rodina.

URL| http://neovlivni.cz/s-janem-cizinskym-do-taju-komunalni-politiky-naschvaly-investoru-spina-ulic-i-psi-lejna/

Odchod Karla Schwarzenberga 28.11.2015

ČT 1

str. 08

19:00 Události

Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Obstát v době migrační krize. Podle Karla Schwarzenberga generační výzva. Loučící se předseda TOP 09 to řekl v projevu na celostátním sněmu největší pravicové strany. Sledoval ho i kolega Petr Vašek. Petře, jak se strana promění po víkendovém zasedání? Petr VAŠEK, redaktor -------------------Hezký večer. Tak Karel Schwarzenberg řekl tady delegátŧm sněmu TOP 09, aby stranu více otevřeli veřejnosti, ale zároveň, aby dodrţovali konzervativní ideje jako je svoboda, jako je trţní hospodářství, jako je právní stát. Karel Schwarzenberg také řekl, ţe by měli dát zítra delegáti sněmu silný mandát Miroslavu Kalouskovi. Kromě předsedy strany se tady bude volit i první místopředseda. Tam má největší šance poslanec Marek Ţeníšek a budou se volit také 4 místopředsedové. Tam podle informací České televize mají největší šanci Leoš Heger, Helena Langšádlová, Markéta Adamová a Jitka Chalánková. Miroslav KALOUSEK, 1. místopředseda strany /TOP 09/ -------------------To přání, aby ve vedení, a to mezi, a to jak v předsednictvu, tak ve výkonném výboru bylo, pokud moţno, co nejvíce političek, to přání jsem řekl. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Karel Schwarzenberg se stane čestným předsedou TOP 09, ale bude i dál zodpovědný za zahraniční politiku nebo za oblast lidských práv, ale v roce 2017, pokud mu to zdraví dovolí, by měl kandidovat tady v Praze jako lídr ve volbách do Poslanecké sněmovny. Plné znění zpráv


Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------Potlesk ve stoje si při svém odchodu uţije málokterý předseda politické strany. Většinou mizí potichu po prohraných volbách. Karel Schwarzenberg odchází za aplausu svých spolustraníkŧ. Karel SCHWARZENBERG, předseda strany /TOP 09/ -------------------Končí jedna kapitola, nastane nová a jsem přesvědčen, ţe to bude opravdu obnovení strany, nový duch, čerstvý myšlenky. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------V polistopadové české politice bude teprve šestým čestným předsedou strany. Nejdelší novodobou tradici má tato funkce v ČSSD. Od roku 90 jím byl celých 20 let Slavomír Klaban, pak zhruba 2 roky Valtr Komárek. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------Zatím jsme prakticky nebyli svědky toho, ţe by nějaký z čestných předsedŧ přinášel výrazné politické body pro tu politickou stranu. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------6 let měla svého čestného předsedu i ODS. Václav Klaus jím byl roku 2002 jmenován doţivotně, o rok později se stal prezidentem, za dalších 5 let se ale stranické funkce sám a dobrovolně vzdal. Václav KLAUS, čestný předseda strany /ODS/ /6. 12. 2008/ -------------------Tato politika není tou, se kterou ODS zakládal a dlouhá léta vedl. Rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes na tomto místě definitivně vzdát. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Měl do jisté míry vliv na chod té strany, ale nebylo to ani tak z funkce čestného předsedy, jako spíš personální vliv na ty členy Občanské demokratické strany. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------Čestného předsedu Radka Johna měly i kdysi vládní Věci veřejné. Zatím posledním je pak Miloš Zeman. Strana práv občanŧ tehdy ještě s přízviskem Zemanovci si ho vybrala v roce 2010. Stranu podpořil i před posledními pro ni přesto neúspěšnými volbami. Lukáš JELÍNEK, politolog, Masarykova demokratická akademie -------------------V případě SPO, tam uţ v současnosti vlastně mŧţe potkávat jenom svoje, jak oni říkají, apoštoly. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------Karel Schwarzenberg by si ale jako i čestný předseda mohl na TOP 09 zachovat vliv výrazný. Stal se totiţ jakousi ikonou strany a jejím těţko nahraditelným volebním tahákem. Kamil ŠVEC, politolog, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Je to vlastně velmi vychytralý kalkul, jakým zpŧsobem Karla Schwarzenberga zbavit té předsednické funkce, ale současně zachovávat ten jeho vliv. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------I jako s pouhým čestným předsedou s ním totiţ jeho strana i nadále počítá. Plné znění zpráv


Miroslav KALOUSEK, místopředseda strany /TOP 09/ -------------------My vám, Karle, moc děkujeme za všechno, co jste udělal a také za ty, ţe neodcházíte, takţe nemyslete si, ţe vás ještě nezapřáhnem. Ivan LUKÁŠ, redaktor -------------------Bude jejím volebním lídrem v Praze. Ivan Lukáš, Česká televize.

Představujeme vám nově zvolené vedení TOP 09 29.11.2015

parlamentnilisty.cz PV

str. 00

Politici voličŧm

Markéta Adamová, Jitka Chalánková a Helena Langšádlová jsou naše tři nové místopředsedkyně. Dalším místopředsedou byl zvolen Leoš Heger. V nejuţším vedení máme polovinu ţen. Miroslav Kalousek Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a poté pracoval v Praze ve výrobním podniku jako technolog, později jako vedoucí investičního útvaru. Má dvě děti. 1990 - 1998: Od roku 1990 pŧsobil ve státní správě, v letech 1990 - 1992 na Úřadu vlády ČR jako odborný poradce místopředsedy vlády ČR se zaměřením na otázky ekonomické transformace. Od července 1992 pŧsobil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradcŧ místopředsedy vlády ČSFR. V období transformace vlastnických vztahŧ v ČR zastupoval vládu ČR v několika řídících funkcích v hospodářské sféře: v letech 1991 - 1992 byl rozhodnutím ministra zemědělství členem dozorčí rady Jihočeských pivovarŧ, v letech 1992 - 1994 usnesením vlády ČR pŧsobil jako člen správní rady a jednatel Západočeských pivovarŧ. Roku 1994 byl usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zvolen do funkce člena Prezídia Pozemkového fondu ČR, kterým byl do roku 1996. Od ledna 1993 do ledna 1998 pŧsobil na Ministerstvu obrany ČR jako náměstek ministra, odpovědný za rozpočet a akviziční procesy. 1998 - 2009: V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 byl Miroslav Kalousek zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KDU-ČSL. Po svém opětovném zvolení v roce 2002 se stal předsedou Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR (do roku 2005). Na Sjezdu KDU-ČSL 2003 v Ostravě byl zvolen předsedou KDU-ČSL, tento post v roce 2005 na Sjezdu v Plzni obhájil. Předsedou KDU-ČSL byl do roku 2006. Od ledna 2007 do května 2009 pŧsobil Miroslav Kalousek jako ministr financí ČR. Od ledna 2009 do května 2009 byl předsedou Rady ministrŧ financí EU. V červnu 2009 z KDU-ČSL vystoupil. 2009 - dosud



V červnu 2009 Miroslav Kalousek spolu s Karlem Schwarzenbergem zaloţil stranu TOP 09, v listopadu 2009 byl na ustavujícím sněmu zvolen jejím 1. místopředsedou, ve stejné funkci byl potvrzen znovu v roce 2011 i 2013. Po volbách v roce 2010 byl jmenován ministrem financí ČR. V roce 2008 Miroslava Kalouska mezinárodní časopis Emerging Markets vyhlásil ―ministrem financí roku 2008 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik―. Emerging Markets kaţdý rok vyhodnocuje vývoj veřejných financí v zemích rozvíjejících se evropských ekonomik a v rozvojových zemích. Hodnotí prosazování reforem vedoucích ke stabilitě a udrţitelnosti veřejných rozpočtŧ. Ceny se udělují na základě hlasování analytikŧ, bankéřŧ, zástupcŧ finančních institucí a jiných expertŧ. Stejné ocenění bylo Miroslavu Kalouskovi uděleno časopisem Emerging Markets podruhé v roce 2011, kdy byl vyhlášen "ministrem financí roku 2011 pro oblast rozvíjejících se evropských ekonomik". Po volbách v roce 2013, kdy TOP 09 přešla do opozice, se stal předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, je také místopředsedou rozpočtového výboru. Je povaţován za lídra opozice ve sněmovně. Marek Ţeníšek Narodil se 26. listopadu 1978 v Plzni. Vystudoval Filozofickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni a Fakultu sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. V roce 2006 obdrţel doktorský titul z oboru politologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Marek Ţeníšek je autorem či spoluautorem několika knih a odborných textŧ a do září 2009 byl vědeckým tajemníkem České společnosti pro politické vědy. Od roku 2003 přednáší na Katedře politologie a mezinárodních vztahŧ Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni a od roku 2008 i na Metropolitní univerzitě Praha. Roku 2006 úspěšně kandidoval do Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 3. V roce 2007 začal Marek Ţeníšek pŧsobit na ministerstvu spravedlnosti, od roku 2008 jako náměstek ministra, resp. ministryně. V červnu 2009 se stal členem Přípravného výboru TOP 09. Jiţ od zaloţení TOP 09 pŧsobí ve funkci místopředsedy strany, kde má ve své gesci zahraniční vztahy TOP 09. Na začátku roku 2012 zastával funkci 1. náměstka ministra zdravotnictví ČR. Na podzim 2013 byl zvolen poslancem PČR. Helena Langšádlová Helena Langšádlová se narodila 14. října 1963 v Praze, a od svého narození ţije v Černošicích. Mezi lety 1979-1983 vystudovala střední prŧmyslovou školu stavební, obor vodohospodářské stavby. V letech 2004 2008 se věnovala bakalářskému studiu oboru politologie, v roce 2010 získala v oboru politologie a politika v mezinárodních vztazích magisterský titul na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahŧ. V roce 2007 ukončila kurz MBA Basics na Business School Netherland/International. V letech 1984 aţ 1986 pracovala Helena Langšádlová jako stavební technik na odboru výstavby a územního plánování Prahy-západ, v letech 1990 aţ 1998 podnikala jako majitelka penzionu. Mezi lety 1998 aţ 2006 byla starostkou města Černošice, v letech 2006 aţ 2010 zde pŧsobila ve funkci místostarostky a do listopadu 2011 pracovala jako zastupitelka města. V letech 2000 aţ 2008 a v letech 2012 aţ 2013 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 do roku 2010 pŧsobila jako členka Výboru regionŧ EU. V roce 2010 byla za Středočeský kraj zvolena poslankyní PČR. V současnosti je místopředsedkyní výboru pro evropské záleţitosti, členkou stálé komise pro rodinu, rovné příleţitosti a národnostní menšiny a předsedkyní podvýboru pro migraci a azylovou politiku. V roce 2009 se Helena Langšádlová stala předsedkyní středočeské organizace TOP 09 a členkou výkonného výboru, roku 2011 byla zvolena místopředsedkyní TOP 09, stejný post obhájila i na sněmu v roce 2013. Markéta Adamová Narodila se 2. října 1984 v Litomyšli. Po absolvování osmiletého gymnázia ve Svitavách nastoupila na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 2008 získala bakalářský titul v oboru Andragogika a personální řízení. Ve své bakalářské práci se věnovala tématu Zaměstnavatelnost zdravotně postiţených. V Plné znění zpráv


roce 2009 zahájila studium oboru Ekonomie a management v prŧmyslu na ČVUT. Roku 2011 získává titul Ing. za diplomovou práci na téma Diversity management. V prŧběhu svého studia pracovala téměř 4 roky v obchodním oddělení společnosti T-Mobile, po absolvování pracovala nejdříve v personální a poté ve vzdělávací agentuře. V létě roku 2009 vstoupila Markéta Adamová do politické strany TOP 09, do té doby se nijak aktivně politicky neangaţovala. Jiţ na podzim roku 2010 byla v komunálních volbách zvolena do Zastupitelstva Městské části Praha 8, posléze i do Rady MČ Praha 8 jakoţto uvolněná radní. Pod její gesci spadala sociální oblast a protidrogová prevence, od května 2012 se její gesce rozšířila také o oblast evropských fondŧ. V květnu 2012 byla Markéta Adamová zvolena předsedkyní regionální organizace TOP 09 Praha 8 a tento post v dubnu 2013 a následně v dubnu 2015 obhájila. Od září 2013 je členkou předsednictva TOP 09 Praha. V říjnových předčasných volbách do Poslanecké sněmovny byla Markéta Adamová roku 2013 zvolena poslankyní PSP ČR za Hl. město Praha. V Poslanecké sněmovně pŧsobí v Petičním výboru a Výboru pro sociální politiku a od února 2014 je předsedkyní Podvýboru pro lidská práva. Jitka Chalánková Narodila se do lékařské rodiny v roce 1957 v Bruntále. Absolvovala Gymnázium v Olomouci - Hejčíně, v roce 1982 promovala na Lékařské fakultě Univerzity Palackého - obor všeobecné lékařství. Do roku 1995 Pracovala jako dětská lékařka v nemocnici v Prostějově. Je společnicí ProMedica s.r.o., provozovatele nestátního zdravotnického zařízení a členkou správní rady Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2004 aţ 2008 pŧsobila jako náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje (za KDU-ČSL) pro oblast sociálních věcí, ţivotního prostředí a rozvoje venkova. Zasedala v krajském zastupitelstvu a byla členkou Komise Rady Olomouckého kraje pro prevenci kriminality. Od roku 2010 je poslankyní Parlamentu České republiky. V aktuálním volebním období je místopředsedkyní Kontrolního výboru a pŧsobí také ve Výboru pro sociální politiku, Podvýboru pro sociálně pojistné systémy a dŧchodovou reformu, Podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci a v Podvýboru pro bytovou politiku. Leoš Heger Doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. se narodil 11. února 1948 v Hradci Králové, kde absolvoval Lékařskou fakultu UK. Pracoval dvacet let v Hradci Králové i v zahraničí jako lékař a učitel v oboru rentgenologie a v 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky. Počátkem devadesátých let se Leoš Heger postupně ocitl v manaţerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové a aktivně ovlivňoval zdravotnický management a směřování zdravotní politiky ČR. Leoš Heger byl mimo jiné členem Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR a předsedou Asociace nemocnic ČR. Od roku 2002 se věnoval regionální politice jako zastupitel města Hradec Králové. Aţ do roku 2009, kdy vstoupil do TOP 09, nebyl členem ţádné politické strany. V roce 2010 se Leoš Heger po květnových volbách do PSP ČR stal poslancem a následně, po sestavení vlády ČR, ministrem zdravotnictví. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval Leoš Heger v Královéhradeckém kraji jako lídr TOP 09 a STAN a byl zvolen. Zastává funkci místopředsedy strany, místopředsedy Výboru pro zdravotnictví a předsedá Expertní komisi TOP 09 pro zdravotnictví.


Čínský jüan se dostal mezi hlavní měny 30.11.2015

ČT 24

str. 01

21:00 Ekonomika

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Hezký večer, pondělní ekonomiku odstartujeme významnou změnou na měnových trzích. Čínský jüan byl Mezinárodním měnovým fondem zařazen mezi hlavní světové měny. Připojení jüanu garantuje podíl na mezinárodních kapitálových trzích i větší prestiţ v rámci mezinárodního obchodu. Krok se ale nelíbí Spojeným státŧm. Podle mnoha tamních ekonomŧ je to krok směrem k měnové válce. Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------Čínský jüan vstupuje do prestiţní společnosti. Spolu s americkým dolarem, eurem, japonským jenem a britskou librou. Do první ligy měna druhé největší světové ekonomiky postupuje po dlouhých jednáních s Mezinárodním měnovým fondem. Číně k zařazení mezi rezervní měny podle ekonomŧ výrazně pomohla i větší otevřenost její ekonomiky. Jasper LAWLER, analytik trhu, CMC Markets -------------------Rozhodně to dává Číně větší prestiţ. Přeci jen je to druhá největší ekonomika světa a její zařazení je namístě. Komplikací by mohla být poměrně ostrá monetární politika čínské vlády, která ovlivnila trhy po celém světě. Mluvím třeba o moţné větší devalvaci jüanu. Wang DAN, ekonom, Economist Intelligence Unit -------------------Zařazení k rezervním měnám je spíše symbolické. Je to známka toho, ţe světové trhy a Mezinárodní měnový fond povaţují jüan za globálně dŧleţitou měnu. Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------Ne všichni ale Číně gratulují. Třeba Spojené státy rozhodnutí ostře kritizují. Podle řady analytikŧ by mohlo dojít k měnové válce. Hlavně kvŧli velké podpoře čínského exportu slabým jüanem. Kroky měnového fondu proto dlouhodobě povaţují za nešťastné. redaktor /citace: Charles SCHUMER, senátor, Zdroj: Financial Times/ -------------------"Připustit, aby se jüan stal rezervní měnou, je jako pustit kunu do kurníku. Dokud Čína nepřestane uměle devalvovat svojí měnu, neměla by být součástí úvah Mezinárodního měnového fondu o jüanu jako o globální rezervní měně." Miroslav BENEŠ, redaktor -------------------Velké očekávání dnes odráţelo i obchodování a pomohlo čínským akciovým trhŧm. Hlavním index Shanghai Composite si dnes připsal skoro 0,3 %. Miroslav Beneš, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------K čemu slouţí hlavní měny, nám víc vysvětlí profesor ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík, vítám vás u nás. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Dobrý večer. Já se omlouvám dneska za určitou indispozici hlasovou. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Přednášíte, chápeme, zvládneme to i tak. Pomŧţe zařazení jüanu mezi hlavní světové měny někomu jinému neţ Číně? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Tak určitě. Uvědomme si, ţe vlastně většina obchodŧ Číny probíhá nejenom s vyspělými zeměmi, ale v jüanech se obchoduje například s Afrikou, s Latinskou Amerikou a i s některými vyspělými zeměmi. Plné znění zpráv


Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------K čemu vŧbec slouţí taková hlavní světová měna? Co to znamená? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Ta SDR, to není měna ani jo, to je pouze rezervní /nesrozumitelné/, který se právě pouţívá pro tyto účely. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------To zní jako směnná jednotka, nicméně kdyţ si představíme rezervní měna, ta táhne pozornost, tak nebude to další tlak na posilování jüanu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Ne, pokud se poskytují úvěry, tak tam jediný problém je, ţe jüan má vyšší úrokovou sazbu neţ ty ostatní měny, takţe z hlediska těch uţivatelŧ se mŧţe ten úvěr prodraţit, ale kdyţ se podíváte na tu širokou uţitelnost, tak v našem tisku se občas objevují nepřesné informace. My v Mezinárodním měnovém fondu a speciálně v Mezinárodní obchodní komoře máme teď data, ţe RNB uţ je čtvrtou nejvýznamnější měnou z hlediska světového obchodu a současně kdyţ se podíváme, jak vypadá situace v oblasti bankovnictví na podporu mezinárodního obchodu, tak uţ v roce 2013 vlastně klesl podíl amerického dolaru na 81 % a podíl čínské měny podle 300 největších bank uţ byl 8,7 %. Dokonce předstihla euro o 6,64, Japonsko a tak dále, takţe ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Čili, čili dalo by se říci, ţe ty dvě podmínky, o kterých se mluví v souvislosti s hlavní světovou měnou, tedy ţe vyuţívání u exportu je jasné. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------U exportu vŧbec není sporu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A vyuţitelnost, nicméně ta vyuţitelnost, co to znamená? Dluhopisy, co se tedy má teď dát nakupovat v jüanech? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Tou vyuţitelností se v tomto smyslu například vydávání akreditivŧ, vydávání forfaitingových instrumentŧ, to znamená kdykoliv financujete obchod v tomto směru, tak musíte pouţívat bank. A z tohoto hlediska to je jeden z takovýchto případŧ. Z hlediska obchodování tam ta pozice je asi zhruba čtvrté místo podle Swiftu a podle dalších ukazatelŧ, to znamená to ukazuje, ţe ne náhodou se tolik evropských zemí usilovalo o to, aby vstoupily do té asijské infrastrukturní rozvojové banky a proč? Aby mohly obchodovat takto pouţitelnou měnou. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Ale není přeci jen nebezpečné to, ţe jakoby Peking stále řídil svŧj kurz politikou, tedy tomu, jak se zemi daří a ve chvíli, kdy se nedaří, podpoří export tím, ţe oslabí jüan? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Tak upřímně řečeno, ono s tím oslabování a posilováním je to komplikovaná situace. Kdyţ se podíváte právě na to poslední oslabování, tak to se odehrálo v okamţiku, kdy de facto čínská vláda přistoupila na podmínky Mezinárodního měnového fondu a řekla ano, obchodujme podle posledního kurzu, který v těch předchozích dnech, vlastně ta kotace z minulého dne, samozřejmě ta kotace se dá ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Čili podle vás byl nadhodnocen v tu chvíli jüan. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Tak. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------V tom případě moţná nevíme přesné, moţná nevíme o těch skutečných výsledcích čínské ekonomiky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Tak, tak, tak. A samozřejmě tam je určitá moţnost, jak ty věci vyvíjet. Moţná ţe se i ekonomika zhorší, ale z hlediska ... Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------My teď sledujeme právě graf čísel, to, jak se vyvíjí tamní HDP, alespoň čísla, která se k nám dostávají, mluví uţ o necelých 7 % rŧstu. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Ale já si myslím, ţe v tuto chvíli není ten problém tempo rŧstu, jako spíše určitá předluţenost, vnitřní předluţenost některých měst. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se podíváme na další komentář, vy jste mluvil o tom, ţe hlavně Evropa chtěla jüan zařadit, ale Amerika tvrdí, ţe to povede k měnové válce. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------No tak Američané se vţdycky bojí právě toho trendu k oslabení, to znamená ve chvíli, kdy americká ekonomika vlastně má v tuto chvíli velmi silný dolar, tak pochopitelně by byla raději, kdyby vlastně čínská měna byla fixně vázána na ten dolar. V okamţiku, kdy čínská měna relativně oslabuje, tak to mŧţe znamenat samozřejmě daleko konkurenčnější zboţí z tohoto hlediska. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A větší importy do Spojených státŧ, naopak těţší exporty ze Spojených státŧ do Číny. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Přesně tak. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Michal Mejstřík, profesor ekonomie, byl naším hostem. Díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, FSV UK v Praze -------------------Také děkuji a ještě jednou se omlouvám, jo.

TOP 09 doufá, ţe i bez Schwarzenberga znovu přitáhne voliče 30.11.2015

ct24.cz

str. 00

Domácí



dolejsim TOP 09 je bez Karla Schwarzenberga v čele oslabená, přesto mŧţe v budoucích volbách navázat na to, co se jí vţdy dařilo. Řekl to nový první místopředseda strany Marek Ţeníšek, který povaţuje za zásadní pro úspěch TOP 09 podporu mladých voličŧ včetně prvovoličŧ. Charisma Karla Schwarzenberga stálo za historickým úspěchem sotva rok staré strany ve volbách v roce 2010 a voliče dokázal bývalý předseda TOP 09 přitáhnout i v prezidentských volbách, kde se navzdory angaţmá v neoblíbené Nečasově vládě dostal do druhého kola, v němţ za Milošem Zemanem zaostal o necelého pŧl milionu hlasŧ z téměř pěti milionŧ odevzdaných. Poslední vzedmutí zaţila TOP 09 loni, kdy skončila těsně druhá ve volbách do Evropského parlamentu. Nyní však jsou preference strany historicky nízké a navíc Schwarzenberg přenechal vedení strany Miroslavu Kalouskovi. Ten bude muset na uplynulá úspěšná léta navázat.Tři ţeny – není to málo?

Odkaz Kalousek varoval před babišismem a koncem osobní svobody Politolog z Fakulty sociálních věd UK Matěj Trávníček míní, ţe jiţ první krok do nové éry se TOP 09 nepovedl. „Trend je pořád spíše záporný. Sněm mohl být vhodnou příleţitostí obrátit to, ale podívejte se na výsledek, tiskovou zprávu, kde strana říká: Máme tři ţeny. Je to něco, co mŧţe trend obrátit?― podotkl. Dodal, ţe i kdyţ má nynější TOP 09 tři místopředsedkyně, je to jenom část skutečnosti, protoţe dvě nejvýznamnější funkce strany patří muţŧm a také pět zbylých členŧ předsednictva jsou muţi. Naznačil ale současně, ţe by změna ve vedení neměla straně výrazně uškodit. Poslední rok jsou její preference zhruba stabilní, ačkoli pozvolna mírně klesají. V tomto období však jiţ nelze hovořit o TOP 09 Karla Schwarzenberga. „Poslední rok nebyl Karel Schwarzenberg vidět, všude byl jenom Miroslav Kalousek. To znamená, je to takový neodchod. Je to jenom posunutí do další fáze,― uvedl Matěj Trávníček. Komentátor Českého rozhlasu Plus Petr Hartman dodal, ţe ve stínu sněmu TOP 09 zŧstal skryt samotný fakt, ţe Miroslav Kalousek musel kandidovat na předsedu, je vlastně jeho neúspěch. „Kdyţ zakládal TOP 09, tak si byl vědom svých limitŧ, ţe jeho pověst na veřejnosti není příliš dobrá. Proto věděl, ţe se nemŧţe postavit do čela strany,― poukázal Petr Hartman. Za šest let od jejího zaloţení však Kalousek nedokázal „vypěstovat― ţádného vhodného Schwarzenbergova nástupce. „Takţe mu nezbylo nic jiného neţ se pustit do riskantního podniku a převzít po něm vedení strany,― shrnul Hartman. přehrát video Marek Ţeníšek: Kritika Babiše a Zemana voliče příliš netáhne Marek Ţeníšek: Kritika Babiše a Zemana voliče příliš netáhne

Matěj Trávníček: TOP 09 se vymezuje proti Babišovi a Zemanovi, ne proti ČSSD



Petr Hartman: Dŧsledky Kalouskova předsednictví ukáţou aţ sněmovní volby

TOP 09 se ještě nevzpamatovala z vládnutí

Odkaz Babiš varuje TOP 09 před Kalouskem: Aţ se budete potápět, opustí vás jako první Nový první místopředseda TOP 09 Marek Ţeníšek je přesvědčen, ţe se časem podaří znovu získat více voličŧ, ačkoli v současnosti dávají prŧzkumy straně naději zhruba na osm procent hlasŧ ve volbách, coţ je o třetinu méně neţ v posledních volbách a sotva polovina výsledku z roku 2010. Za nízkými preferencemi vidí především dozvuk někdejšího vládního pŧsobení TOP 09. „Angaţmá ve vládě skončilo v době, kdy jsme ještě nemohli prezentovat úspěchy – například vzestup ekonomiky, který by nastal. Potvrdila to i čísla v době úřednické vlády, která po nás nastoupila. Vláda pak byla prezentována jako entita, která pouze šetřila, utahovala opasky a některé věci – je upřímně řečeno třeba si přiznat – se nepodařily,― shrnul Marek Ţeníšek. Připustil, ţe situaci nepomáhá současná opoziční politika TOP 09, která stojí především na vymezování se vŧči vicepremiérovi a předsedovi ANO Andreji Babišovi a prezidentu republiky Miloši Zemanovi. „Je třeba přiznat si, ţe tuto vizi stále ještě nesdílí tolik voličŧ,― poznamenal Ţeníšek. „Kalousek (…) hodil jasný signál ČSSD, ţe je připraven s nimi spolupracovat. Vymezil se primárně vŧči Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi. Čili strana se snaţí vymanit z tvrdé opozice s vidinou toho, ţe by jí to mohlo pomoci v krajských volbách, aby se podílela na krajských vládách.― Matěj Trávníček politolog FSV UK Mladí voliči a Karel Schwarzenberg – témata TOP 09 i do budoucna Je ale přesvědčen, ţe navrátit voliče k TOP 09 nebude tolik obtíţné. Věří, ţe zafunguje to, nač strana vţdy sázela. „Trochu jsme zapomněli na to, co nám vţdy bylo vlastní – třeba v prezidentských volbách, kde kandidoval Karel Schwarzenberg – a to mít na své straně velkou část mladých, prvovoličŧ. Vţdy to byla velká část našeho elektorátu. Věřím, ţe v novém vedení je celá řada lidí, kteří mohou pomoci, ať uţ to bude dŧraz na rodinnou politiku, nebo některá sociální témata,― poznamenal. Navíc druhý nejvyšší představitel TOP 09 očekává, ţe se alespoň v příštích sněmovních volbách strana ještě jednou bude moci opřít o Karla Schwarzenberga, který se na víkendovém sněmu stal čestným předsedou strany. „Kampaně jsou něco, co ho baví, a on je připraven – pokud mu zdraví dovolí – ve volbách nastoupit,― řekl Marek Ţeníšek. Podle politologa Matěje Trávníčka TOP 09 nakonec ani nebude mít na vybranou. „Kdyţ se podíváte, tak oproti Karlu Schwarzenbergovi nemá Miroslav Kalousek moc dobrá čísla dŧvěryhodnosti, nemá jeho popularitu a strana bude pravděpodobně chtít dál z mediální známosti, popularity, charismatu Karla Schwarzenberga těţit,― poznamenal. Petr Hartman však upozornil, ţe ani zapojení Karla Schwarzenberga do kampaně nemusí k zisku, kterým by TOP 09 navázala alespoň na rok 2013, stačit. V minulosti Schwarzenbergovo charisma přitahovalo k TOP 09 Plné znění zpráv


řada voličŧ, kteří sledují politiku jen okrajově. „TOP 09 oslovovala mladé lidi v době, kdy měla v programu věci, které se mladým lidem nelíbily. Přesto podporovali TOP 09 právě z toho dŧvodu, ţe byl Karel Schwarzenberg v čele,― shrnul. Pro ně je zásadním sdělením víkendového sněmu, ţe Karel Schwarzenberg jiţ v čele není.Kalousek v čele, Schwarzenberg čestným předsedou V neděli TOP 09 významně obměnila své vedení, skončilo pětileté období, kdy straně dominoval tandem Schwarzenberg – Kalousek. Miroslav Kalousek se stal novým předsedou, zatímco Karel Schwarzenberg naplnil ohlášený odchod z vrcholné stranické politiky. Kromě Kalouska a Marka Ţeníška stanuli v čele strany jako místopředsedové a místopředsedkyně Markéta Adamová, Leoš Heger, Jitka Chalánková a Helena Langšádlová.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1627572-top-09-doufa-ze-i-bez-schwarzenberga-znovu-pritahnevolice

Snad Navigátor neztratí sever (petrovova) 30.11.2015

idnes.cz - blog Marie Petrovová

str. 00

Jsou inovace u spotřebitelských úvěrŧ tím, co skutečně podpoří finanční gramotnost? To je otázka, kterou jsem si musela poloţit u letošních výsledkŧ Navigátoru bezpečného úvěru. Chcete vědět, u koho je bezpečné si pŧjčit a jakému typu úvěru nebo společnosti se raději obloukem vyhnout? Navigátor bezpečného úvěru je určitě dobrým zdrojem tohoto typu informací. V letošním roce v celkových výsledcích nejlépe uspěly Air Bank, Komerční banka a Home Credit. Otázkou samozřejmě je, zda lidé, kteří se dostanou do úzkých, mají vŧbec šanci uspět u pŧjčovatelŧ prověřených Navigátorem. Souhlasím s tím, ţe tady musí svou roli sehrát stát a vymést z trţiště pijavice, které profitují z lidského neštěstí a často téţ z nevzdělanosti. Navigátor vzniká ve spolupráci Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy s poradenskou společností EEIP, letos ho finančně podpořila společnost Home Credit. Je to nepochybně jedna z iniciativ, které mohou s úrovní finanční gramotnosti pomoci. Ačkoliv jazyk a styl, ve kterém je studie předkládána, z ní nejspíš neudělá bestseller, a nejen proto, ţe je přístupná zdarma. Je to celkem škoda. Zvlášť, kdyţ sami autoři navigátoru volají po inovacích a sami se hlásí k tomu, ţe chtějí s finanční gramotností pomoci. V letošním hodnocení mě právě touha po inovacích poněkud zarazila. Podle prŧzkumu, na který se Navigátor odvolává, je lidé moc a moc chtějí. Ale co je vlastně inovace ve spotřebitelském úvěru? Úvěr je úvěr. Peníze, které někdo pŧjčí druhému a za to si vezme nějaké peníze navíc. Je opravdu dŧleţité to, ţe si klient mohl pŧjčit přes internet? Z pohledu konkurence nepochybně ano. Z pohledu bezpečnosti úvěru? Skoro bych řekla, ţe promluvit si s bankéřem o podmínkách, nechat si vše pořádně vysvětlit je, nebo by alespoň mělo být, ještě o něco bezpečnější. Coţ ovšem předpokládá pobočkovou síť. To zase není cesta, kterou jdou nové banky. Tedy ty banky, které se velmi snaţí uspět na trhu spotřebitelských úvěrŧ. Po cenové bitvě u běţných účtŧ nás nepochybně čeká něco podobného právě i u spotřebitelských úvěrŧ, které jsou zdrojem zajímavých příjmŧ. Věřím, ţe i kdyţ je Navigátor částečně spolufinancován poskytovatelem pŧjček, nestane se podobným marketingovým nástrojem, jako dnes uţ trochu vyvanulé Bankovní poplatky. Osobně bych byla raději, kdyby se Navigátor dál drţel bezpečnosti a nenechal si poplést tabulky ani ne snad inovacemi, ale spíš technologickými novinkami. Chtěla bych mít jistotu, ţe si u něj pořád na otázku „V čí prospěch?―, mŧţu odpovědět: „Ve spotřebitelŧv.― Marie Petrovová Plné znění zpráv


URL| http://petrovova.blog.idnes.cz/c/486240/snad-navigator-neztrati-sever.html?ref=rss

Studium porna, her i komunitního rozvoje. České univerzity (se) připravují na budoucnost 30.11.2015

ČRo - wave.cz str. 00 Jonáš Zbořil

/ spolecnost

Českým vysokým školám se daří jít s dobou. Masarykova univerzita navázala spolupráci s Wikipedií, aby mohla šířit výsledky svých bádání i mimo auly a knihovny, školy se obecně otevírají novým oborŧm, které reflektují aktuální světové fenomény, ať uţ jde o problematiku kyberbezpečnosti, gaming, nebo porno. Bezpečnostní studiaNa Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy byl před několika lety otevřen obor, který z vás sice neudělá ekvivalent Arnolda Schwarzeneggera, nabídne vám ale hluboký vhled do problematiky bezpečnosti ve světě, který čelí útokŧm teroristŧ, vyhrŧţkám jaderných mocností i kybernetickým pirátŧm. „Nechceme suplovat univerzitu obrany nebo policejní akademii. Smyslem bezpečnostních studií je nabídnout určitou alternativu k těmto profesním organizacím a vytvářet civilní experty na oblast bezpečnosti a bezpečnostní politiky,― vysvětluje vyučující Tomáš Kučera a dodává, ţe potřeba civilních odborníkŧ vznikla ve chvíli, kdy na sebe před desítkami let mocnosti zaměřily první jaderné rakety. Bylo jasné, ţe poměřovat síly uţ nemělo cenu, vyhrává ten, kdo zachová chladnou hlavu.V sylabu potkáte disciplíny, jako je řešení ozbrojených konfliktŧ, peacekeeping, bezpečnost jednotlivce či regionu a kyberbezpečnost. A kam mŧţe absolvent? Na ministerstva, úřady vlády, ale i do mezinárodních organizací.Globální migrační a rozvojová studiaSoučasná uprchlická krize je aţ příliš často podrobována jednoduchým výkladŧm, migrace je přitom tak komplikovaný fenomén, ţe mu Univerzita Karlova věnuje celý studijní obor. Navazující magisterské studium zkoumá, čemu všemu je potřeba čelit ve světě, který se neustále zmenšuje a kde lokální je úzce provázáno s globálním.Uprchlíci jsou lidé jako my a teroristé jsou lidé bez srdce, říkají ocenění dobrovolníciAbsolvent globálních migračních a rozvojových studií má větší šanci pochopit, co ve skutečnosti stojí za záběry migrantŧ zoufale postávajících na hraničních přechodech, bude schopný řešit otázky integrace, ale i mezinárodní rozvoj. Globální migrační a rozvojová studia, podobně jako velká část nových akademických oborŧ, přesahují rámec jedné disciplíny, zajímat by tak mohla třeba i ekology.Komunitní rozvojObce, města i regiony musí řešit nespočet problémŧ, které jsou ve své podstatě vedlejším produktem industriální společnosti. Ať uţ jde o gentrifikaci, smršťování měst, nebo vznik a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit. Kdo se rozhodne podat si přihlášku na obor komunitní rozvoj na Ostravské univerzitě, v budoucnu se nejspíš bude podílet na tom, aby se z obyvatel jeho města nestali bezdomovci nebo prostě nešťastníci, kteří se touţí co nejdřív odstěhovat na druhý konec republiky.„Rozhodli jsme se, ţe bychom chtěli vyškolit odborníky, kteří budou připraveni multidisciplinárně, budou mít znalosti z oblasti územního rozvoje, z oblasti rozhodovacích a plánovacích procesŧ, kteří budou také schopni ovlivňovat danou situaci v terénu. To znamená, ţe se budou schopni podílet na přípravě rŧzných strategických dokumentŧ, projektŧ, analýz, krizových plánŧ obcí, regionŧ a podobně,― vysvětluje vedoucí katedry sociálních věd Ostravské univerzity Anna Krausová.Game Studies Studenti, kteří na svých noteboocích při přednáškách paří poslední vydání Call of Duty, nejsou zrovna výjimečný úkaz. Zvláštní ale přestává být i situace, kdy s vámi hraje váš vyučující a upozorňuje vás přitom na aspekty interaktivity. Akademického potenciálu počítačových her si u nás všímá čím dál víc lidí, včetně několika studentŧ Masarykovy univerzity v Brně, kteří zaloţili spolek Game Studies. „Věříme, ţe hry jsou jako médium čím dál dŧleţitější,― říká místopředseda sdruţení Dominik Jícha a poukazuje na to, ţe digitální hry jsou od roku 2009 větším byznysem neţ film. „Je tak trochu paradox, ţe v rámci České republiky, která má momentálně za největší kulturní export právě digitální hry, tady nic jako herní studia nemáme. Připravujeme se tím o moţnosti na globálním trhu práce nebo prŧzkumu umění a vyjadřovacích moţností her.―„Česko-slovenské herní scéně by slušela větší profesionalita,― říkají pro-gameřiNa moţnost obdrţet bakalářský či magisterský titul v herních studiích si asi ještě chvíli počkáme, uţ teď ale mŧţete například díky spolku Game Studies zkoumat herní fenomén po teoretické i praktické stránce. Podobná platforma funguje i v rámci Univerzity Karlovy. Na webu Game Development najdete překvapivě rozsáhlý seznam oborŧ tuzemských škol, které mají ke hrám blízko, a zapsat se tu mŧţete i na kurzy vedené experty z Bohemia Interactive, Warhorse Studios nebo Gamajun Games.Porn StudiesStejně jako Game Studies mají zastánci výzkumu porna jeden velmi silný argument. Porno prŧmysl se rozrŧstá obrovskou rychlostí, weby s lechtivým i těţce hard-core obsahem lákají víc lidí neţ celý Amazon, Netflix a Twitter dohromady (a úpadek zaţívají pouze v případě, kdy vyjde hra jako Fallout 4) a zároveň stále vyvolávají Plné znění zpráv


pobouření. Teprve před rokem přišel první zásadní milník v historii porn studies, kdyţ Feona Attwood z Middlesex University a Clarissa Smith z University of Sunderland zaloţily stejnojmenný akademický ţurnál. V jeho prvním čísle vyšly odborné články zkoumající roli autenticity ve feministické pornografii nebo poskytující kvantitativní analýzu tagŧ na pornostránkách.Analýza porna aneb kdyţ se píše diplomka o livechatuI na českých vysokých školách uţ někteří profesoři vnímají porno jako svět hodný akademického bádání. Matěj Vaněček, autor publikace Vliv pornografie na rozvoj nových technologií, vyučuje na praţské Filozofické fakultě předmět pornografie, společnost a nová média. „Pornografie byla během posledních 15 let naplno zapojena do procesu ‚mainstreamizace‗. Díky tomu neustále narŧstá dŧleţitost tématu sexu a sexuality ve veřejném diskurzu. Snahou tohoto předmětu je tak kritická reflexe skutečností, kterými pornografie ovlivnila (ovlivňuje) soudobou společnost,― vysvětluje Vaněček na stránkách předmětu. Ulejvárna to není. Seznam literatury je pěkně dlouhý. A ţádný pornoweb tam nenajdete.

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1559301

Jak oslovit mladé? Neposílejte maily, pouţijte raději YouTube 30.11.2015

Hospodářské noviny str. 19 Zuzana Keményová

Kariéra

Tomáš Poucha, ředitel Marketingového institutu Současná generace osmnáctiletých, která se chystá v brzké době vstoupit na pracovní trh, je sebevědomá a má pocit, ţe dosáhnout úspěchu je díky technologiím snadné. „Pokud firmy chtějí oslovit tyto mladé lidi, nestačí vylepit plakáty nebo posílat e-maily, které nikdo nečte. Měly by vyuţít kanály, které oni sledují, například YouTube,― říká expert na marketingovou komunikaci Tomáš Poucha. * HN: Jaká je současná generace Z, tedy 18 let a mladší, co je pro ni typické? Jde o lidi, kteří nejenţe vyrŧstají ruku v ruce s technologiemi, oni se s nimi narodili a opravdu si bez nich neumí ţivot představit. Nejsou to divná individua s krvavýma očima závislá na střílečkách, jsou to lidé, kteří prostě technologie ve svém ţivotě berou jako jeho naprosto nedílnou součást, vyţadují je a potřebují. Vede to i k tomu, ţe se občas chovají i překvapivě. Moderní technologie ohromně zjednodušují a zrychlují přístup k informacím, zkracují vzdálenosti, zjednodušují celý svět. Tak se není čemu divit, ţe se generaci Z zdá spousta věcí nesmírně snadná. Prosadit se dnes dá tím, ţe někdo bude divný nebo jiný vytvoří zvláštní projekt na YouTube; a navíc si tím mŧţe přijít i na velké peníze. Jsou spojeni se svými hvězdami, mají k nim, k jejich příběhŧm, mnohem blíţe, a tak jim mŧţe připadat, ţe na tom nic není. Úspěch potom vypadá hrozně dosaţitelně. Nejsou jako jejich rodiče, jejichţ hrdina byl tak maximálně Sandokan, kterého mohli sledovat občas v televizi. To všechno samozřejmě velice silně ovlivní i jejich přístup k práci, očekávání i nástroje, které pro práci budou chtít. * HN: Generace Z chce hlavně zaměstnavatele, kteří pomohou jejímu osobnímu rozvoji. Jak má firma dát najevo, ţe právě toto nabízí? Firmy dost často nabízí prázdné proklamace o tom, ţe se o zaměstnance starají nebo je vzdělávají. To je sice hezké, ale reálná přidaná hodnota jim z toho nepadá. Nedávno jsem seděl se zástupci velké mezinárodní společnosti, kde řeší změnový program. Vší silou a všemi nástroji komunikují, aby se zaměstnanci lepšili v řadě měkkých dovedností, aby dodrţovali pravidla. A oni jim ti zaměstnanci ty jejich plakáty a desítky e-mailŧ nečtou. Kdyţ jsem se ptal, co z toho zaměstnanci mají, co jim to přinese a jestli jim komunikace sdělila aspoň něco, dívali se na mě zaskočeně. Pojďme komunikaci opravdu postavit na tom, co by mohli příjemci ocenit, co jim pomŧţe, co bude k něčemu, na konkrétních informacích, které zaměstnanci zuţitkují. Obzvlášť pokud mají hodně práce. * HN: Generace Z komunikuje hlavně přes sociální sítě, ale uţ je přehlcená reklamou na nich a spíše se zajímá o firmy, které na sítích tolik vidět nejsou. Jak toho mohou firmy vyuţít, jak dát o sobě vědět jinak a přes jaký kanál tuto generaci oslovit? Plné znění zpráv


Asi se budou muset kousnout a komunikovat s ní kanály, které ji zajímají. Nedá se nic dělat. * HN: A to je například co? Co má firma udělat a jak se propagovat, aby zaujala současnou generaci Z? Generace Z hodně věří například youtuberŧm, je to celkem velký fenomén. Kaţdopádně si nemyslím, ţe bude stačit, aby si manaţeři z vedení začali otevírat blogy na YouTube. Přichází další, pro mnohé těţko pochopitelná generace, která si věří, hodně informací si najde, ráda se dívá na obrázky místo dlouhých textŧ. Jsou to lidé, kteří chtějí být ve spojení s jinými, místo aby psali historické romány v koutku jako Jirásek. Moţná firmy mohou zkusit trochu manipulovat s tím, ţe tahle generace věří, ţe všichni mŧţou být zakladateli Facebooku, takoví Zuckerbergové. Ţe právě v této firmě, která jim nabízí místo, budou dělat věci, které je k tak úspěšné kariéře posunou. Tomáš Poucha (38) Je ředitelem Institutu interní komunikace a Marketingového institutu. Pŧsobí jako nezávislý konzultant a poradce se zaměřením na oblast komunikace. Pracoval ve vedoucích pozicích pro přední reklamní a komunikační agentury. Vystudoval strategické a projektové řízení, absolvoval řadu mezinárodních kurzŧ (BBDO University, Omnicom Boot camp). V současné době také učí marketingovou komunikaci na Vysoké škole ekonomické v Praze a interní komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Současná generace Z je spojena se svými hvězdami. Má pocit, ţe dosáhnout úspěchu je v on-line světě snadné. S tím mohou firmy pracovat. O autorovi| Zuzana Keményová, [email protected] Foto autor| Foto: HN – Jiří Koťátko

Sankce zasáhly Rusko více neţ EU. Jako první ale ustoupí Unie, říká expert 30.11.2015

aktualne.cz

str. 00

Ekonomika

Rozhovor s Karlem Svobodou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na ekonomický vývoj Ruska. Aktuálně.cz: Pokud jde o vzájemné sankce , Aktuálně.cz: Pokud jde o vzájemné sankce, doplácí na ně Rusko více neţ Evropská unie? Karel Svoboda: Stoprocentně si myslím, ţe Rusko. Ten bezprostřední efekt není zas aţ tak velký, největší problém nastane v budoucnosti, aţ Rusko bude těţit méně ropy neţ nyní. A bude to velký problém pro všechny. To, ţe se v současné době do ropného prŧmyslu neinvestuje, se projeví. Vyššími cenami ropy? Kdyţ teď nedochází k vrtání a objevování dalších loţisek, tak v jednu chvíli bude ropy míň. Nemŧţu říct, jestli to bude za pět nebo za deset let, ale mŧţe se to stát. A nebude to nějaký úmysl Ruska, ale dŧsledek těch současných neinvestic. Jak moc by to Evropu zasáhlo? Hrozí další ropná krize, nebo by se ruský nedostatek ropy díky vysoké nabídce ve světě projevil na cenách jen minimálně? Samozřejmě tu mŧţe být vliv amerických břidlic - tam jsou schopni těţit výrazně rychleji, takţe to by dopady nejspíše zmírnilo. Ale mŧţe se stát, ţe bude pro Evropu méně ropy a projeví se to na cenách paliv a dalších výrobkŧ. Pokud jde o sankce týkající se potravin - také u nich platí, ţe více zasáhly Rusko? Já si myslím, ţe ano. Ruské protisankce mi přišly od začátku zvláštní z toho dŧvodu, ţe nejvíc ze všeho zasáhly ruské obyvatelstvo. Protoţe logicky: pokud by ruští výrobci byli schopni vyrábět v takové kvalitě a takovém Plné znění zpráv


mnoţství i před tím, tak by to vyráběli, a ne dováţeli. A najednou mají vyrábět více a nejsem si jistý, zda na to mají kapacity. Oni vyhlašují takový ten program nahrazení importu ruskou produkcí, ale já jsem k tomu velmi, velmi skeptický. Vím třeba, ţe u sýrŧ došlo k radikálnímu poklesu kvality. Zhruba před rokem se v zahraničním tisku objevily fotky prázdných regálŧ v ruských obchodech. Máte nějakou zkušenost s tím, jak to tam vypadá teď? Hladové fronty Rusové rozhodně nestojí, zboţí je tam dost, ale v horší kvalitě. Firmy nemají na investice Ruské banky nemohou kvŧli sankcím v Evropské unii a USA prodávat dluhopisy, které mají delší neţ třicetidenní splatnost. Jak se jich dotklo toto opatření? Samozřejmě ţe vás to zasáhne, jestliţe nemáte přístup k penězŧm nebo je ztíţený. I vy pak mŧţete daleko méně poskytovat úvěry. Jak to poznají místní lidé, ţe mají banky méně peněz? Běţný Rus to nepozná. Ţe by banky byly v takové krizi, ţe by se lidé museli bát o své peníze, tak to není. Funguje tam centrální banka, která svými příspěvky ze svých rezerv do značné míry vykrývá. Tamní firmy ale mají problémy, protoţe jim ruské banky, například na investice, nemohou pŧjčit. Investice navíc podvazují ještě vysoké úrokové sazby, úvěry jsou příliš drahé. Zafungovala podle vás v Rusku logika, ţe za všechny problémy se zdraţováním a oslabováním rublu mŧţou právě sankce? Sleduji výroky jednotlivých ruských politikŧ a velmi často tam zaznívá, ţe sankce mohou za současné hospodářské problémy. Je kouzelné, ţe na jednu stranu říkají: "Nás sankce vŧbec nepostihnou, nám vlastně nic neudělají," a na druhou stranu pak tvrdí: "Sankce nám zpŧsobily ekonomické problémy, my za nic nemŧţeme." To je takový paradox. Zabírá to ve společnosti? Mŧţeme se podívat na tamní prŧzkumy veřejného mínění, i kdyţ je samozřejmě otázka, jak moc odpovídají realitě. Rusové si v nich na problémy sice stěţují, ale popularita prezidenta Vladimira Putina neklesá. Nikdo neříká: "Měli jsme se vykašlat na Krym nebo na Donbas nebo na Sýrii." Dříve couvne nejspíš EU Čeho Evropa za více neţ rok a čtvrt vlastně těmi sankcemi dosáhla? Sama si potvrdila, ţe je schopná nějak reagovat a ţe dokáţe to opatření nějakou dobu drţet, coţ není úplně málo. Ale vŧči Rusku nemohla dosáhnout ničeho. On je problém v tom, ţe to, co Evropská unie, poţaduje, tedy aby Rusko "vrátilo" Ukrajině Krym, podle mě není dosaţitelné. Tam Evropa podle mě nedosáhne prakticky ničeho. Mŧţe mít na další drţení sankcí vliv i to, ţe Rusko částečně odvrátilo pozornost od Ukrajiny a zaměřuje se teď spíše na operace v Sýrii? Pochopitelně. Neříkám, ţe je to dominantní motiv ruského angaţmá v Sýrii, ale Rusko bude říkat: "Máme jednoho společného nepřítele, my bojujeme proti teroristŧm, vy bojujete proti teroristŧm, tak jaképak sankce proti nám." Kdo podle vás tedy ustoupí od sankcí dřív? Tipoval bych, ţe je nějakým zpŧsobem zmírní dříve spíše Evropská unie. Ani bych se nedivil, kdyby se jednou v EU stalo, ţe dva tři státy nezvednou ruku pro prodlouţení sankcí a v tichosti se to ztratí. Vy je ani nemusíte aktivně zrušit - stačí, ţe některé neprodlouţíte. Plné znění zpráv


Které sankce by mohly přestat platit? Co zŧstane určitě, budou sankce proti jednotlivým osobám, to nikoho v EU příliš nebolí. Zákaz vyváţet do Ruska vojenský materiál či zboţí dvojího určení pravděpodobně taky, uvolněný bude spíše přístup na finanční trhy. Alexej Kudrin (bývalý ruský ministr financí, pozn. red.)to odhadoval na konec roku 2017 aţ rok 2018, já nemám dŧvod tomu nevěřit, ale to je pořád věštění z křišťálové koule. Neumíme rozlišit dopady sankcí od jiných vlivŧ Podnikatelé i mnozí politici uţ v době zavedení sankcí varovali, ţe omezení obchodu s Ruskem ublíţí české ekonomice. Jaké škody jí to zatím zpŧsobilo? Obecně sankce nemají zase aţ takový efekt. Samozřejmě ţe jednotlivé firmy poškozují, ale tady naráţíme na problém, ţe nevíme přesně, za co z toho mŧţe oslabení ruské ekonomiky. Nedávno jsem četl, ţe zpŧsobilo devadesát procent škod a jen deset procent sankce. Takţe v podstatě platí, ţe vývoz do Ruska by teď klesal i bez sankcí? Velmi pravděpodobně ano. A myslíte si, ţe by se sníţil podobně? To je právě problém, ţe přesně nevíme. Ale obecně - jestliţe v Rusku probíhá krize, tak se utlumuje investiční aktivita a logicky se nenakupuje zboţí ze zahraničí. Za posledních devět měsícŧ, coţ je taková zajímavost, klesl ruský vzájemný obchod s Čínou o 29 procent a tam přitom není ţádné embargo. Takţe rŧzné odhady, například ţe český export kvŧli sankcím klesne o 0,1 procenta, máme brát s rezervou? Já mám obavy, ţe vám kaţdý mŧţe říct prakticky jakékoliv číslo. Ten, kdo je přímo zainteresovaný na exportu do Ruska, vám samozřejmě bude říkat, ţe to budou aţ tři procenta, a ten, kdo ne, bude číslo zase výrazně sniţovat. Předpokládejme, ţe nějaké následky ale sankce měly. Kdo v tuzemsku utrpěl nejvíce? Potravinářský prŧmysl? Nejenom oni, i vývozci strojírenství, zvláště těţkých investičních celkŧ. Ale zde je to, jak říkám, právě spíš kvŧli zpomalení Ruska. Situace se navíc podle mě uklidňuje. Výrobci se dokáţou víceméně přizpŧsobit všemu, pokud se to nemění kaţdý týden. Například zemědělci si stěţují, ţe je Evropa kvŧli sankcím zaplavena vepřovým masem či mlékem a ţe je to pro ně likvidační - protoţe kvŧli tomu padají ceny. Zde si ale zase nejsem úplně jistý, ţe za to mohou pouze sankce. Tato situace tu panovala uţ delší dobu, ţe si výrobci nebo chovatelé prasat stěţovali, ţe konkurence je velká a výkupní ceny příliš nízké. Sankce k tomu nějakým zpŧsobem přispívají, protoţe kdyţ nějaké odbytiště zmizí, tak se vám navýší mnoţství výrobkŧ doma, ale jak moc, to je otázka. Vylepšila se komunikace českých politikŧ, pokud jde o sankce? Loni jste kritizoval, ţe prezident, premiér a ministr zahraničí vystupují kaţdý s jiným názorem. Hlavně si myslím, ţe na sankce si za ten rok a čtvrt uţ kaţdý tak nějak zvykl. Je to něco, co prostě existuje a jednou za pŧl roku se prodlouţí. Spíš to ale utichá, protoţe jsou nová témata, v současné době je to migrační krize, kam se zájem přesunul.

URL| http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/sankce-zasahly-rusko-vice-nez-eu-jako-prvni-ale-ustoupiunie/r~2785ab6e895511e58c710025900fea04/



Přehled zpráv. Turecko volilo nový parlament ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:05 Horizont

Recommend Documents